Chráněná území okresu Jihlava a jejich využívání pro cestovní ruch

Chráněná území okresu Jihlava a jejich využívání pro cestovní ruch

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

V první řadě bych chtěla poděkovat vedoucímu své bakalářské práce panu Prof. RNDr. Jaromíru Demkovi DrSc. za odborné vedení práce, trpělivost a také cenné návrhy během celé její tvorby. Další dík bych chtěla vyjádřit pracovníkům na Magistrátu v Jihlavě, a to jmenovitě Ing. Kataríně Ruschkové, vedoucí odboru životního prostředí, Ing. Janě Vališové, úřad územního plánování a dále Ing. Janu Pokornému z Krajského úřadu kraje Vysočina, odbor životního prostředí, oddělení ochrany přírodních zdrojů za cenné informace, bez kterých bych nemohla svou bakalářskou práci dokončit. Velký dík patří i všem respondentům, kteří byli ochotni mi věnovat pár minut svého času a poskytli mi své názory. Velký dík bych chtěla vyjádřit i své rodině, která vždy stála při mně a podporovala mě ve studiu, a také svým přátelům, bez jejichž pochopení a podpory by tato práce ani nevznikla.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

C h r á n ě n á ú z e m í o k re s u J i h l a v a a j e j i c h v y u ž í v á n í p ro c e s t o v n í r u c h Bakalářská práce

Autor: Lenka Pannyová Vedoucí práce: Prof. RNDr. Jaromír Demek, DrSc. Jihlava 2012

COPYRIGHT ©2012 Lenka Pannyová

Abstrakt PANNYOVÁ, Lenka: Chráněná území okresu Jihlava a jejich využívání pro cestovní ruch. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Vedoucí práce Prof. RNDr. Jaromír Demek DrSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. 111 stran. Cílem této bakalářské práce je zjištění návštěvnosti v 5 vybraných chráněných lokalitách. V teoretické části je charakterizován okres Jihlava a ochrana přírody a krajiny v této oblasti. Praktická část se zabývá podrobnou analýzou pětice vybraných chráněných území. Součástí je terénní šetření v jednotlivých lokalitách, které bylo provedeno formou dotazníků. Pro málo navštěvovaná území byla navrhnuta opatření, která by mohla zvýšit jejich atraktivitu a tím i návštěvnost. Klíčová slova: okres Jihlava, maloplošná zvláště chráněná území, cestovní ruch, Míchova skála, Velký Pařezitý rybník

Abstract PANNYOVÁ, Lenka: Protected areas of the Jihlava District and their use for tourism. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Supervisor Prof. RNDr. Jaromír Demek DrSc. Degree of qualification: bachelor. Jihlava 2012. 111 pages. The aim of my thesis is the quantitative evaluation of attractiveness of protected nature areas for tourists based on study of their attendance in the district of Jihlava. In the first part I present an overview of natural condition of the district and measures of nature and landscape protection by state. In the second part I analyzed in detail five nature reserves. The analysis is based on field studies of individual localities using interview method. For less attended localities I propose some measurements to raise their attractiveness and thus also their attendance. Key words: The Jihlava District, small especially protected areas, tourism, Mícha’s rock, Velký Pařezitý rybník

Předmluva Ústředním tématem mé bakalářské práce jsou maloplošná zvláště chráněná území okresu Jihlava a jejich využívání pro cestovní ruch. Ač nepocházím z této oblasti, je mi toto téma velice blízké. Jednak je to z důvodu, že jsem studentkou vysoké školy právě ve zmiňované oblasti a jednak již od útlého věku tíhnu k přírodě a ke všemu, co s ní souvisí. Při výběru tématu mé bakalářské práce mě zcela jistě ovlivnil fakt, že pocházím z malé vísky v přírodním parku Česká Kanada, kde mě příroda doprovázela životem už od malička. A proto jsem si vybrala právě téma přírody. Dále je důležité zmínit, že příroda je všude kolem nás a my bychom se ji měli snažit zachovat a také respektovat. Proto jsou důležitá chráněná území v celé České republice. I přes vzrůstající cestovní ruch a zájem turistů o nedotčená a chráněná území, se musí turistika v daných oblastech kontrolovat. A proto jsou např. v přírodních parcích zakázány určité formy turistiky. V mé práci se zaměřím právě na cestovní ruch na chráněných územích, zda je oblast navštěvována hojně turisty či ne, proč si vybrali tuto oblast, co je nejvíce zaujalo apod. Což je součástí mé praktické části, tedy marketingového výzkumu o návštěvnosti v chráněných územích okresu Jihlava. Práce je rozdělena na dvě části. První část je teoretická, ta se věnuje obecným charakteristikám okresu a chráněných oblastí. Součástí druhé části, praktické části, je již zmiňovaný marketingový výzkum a analýza jeho výsledků. Cílem práce je zhodnocení významu chráněných území, zjištění jejich stavů a zhodnocení jejich atraktivity pro cestovní ruch. Zhodnocení výsledků a navržení případných způsobů propagace u zkoumaných lokalit. Jako zdroje informací jsem použila k vytvoření své práce elektronických zdrojů, knižních publikací, statistiky a také informace z různých institucí.

Obsah Předmluva ......................................................................................................................... 8 Seznam zkratek ............................................................................................................... 11 1 Úvod........................................................................................................................ 12 1.1 Cíl práce ........................................................................................................... 12 1.2 2

Metodika a zpracování bakalářské práce ......................................................... 12

Teoretická část ........................................................................................................ 14 2.1 Základní údaje okresu Jihlava .......................................................................... 14 2.1.1 Poloha ....................................................................................................... 14 2.1.2 Rozloha ..................................................................................................... 14 2.1.3 Správa ....................................................................................................... 15 2.1.4 Maloplošná zvláště chráněná území ......................................................... 16 2.2 Přírodní poměry okresu Jihlava ....................................................................... 17 2.2.1 Geologické poměry okresu ....................................................................... 17 2.2.2 Georeliéf a geomorfologické jednotky okresu .......................................... 17 2.2.3 Klimatické podmínky okresu .................................................................... 19 2.2.4 Vodstvo okresu ......................................................................................... 20 2.2.5 Půdní pokryv okresu ................................................................................. 21 2.2.6 Biota okresu .............................................................................................. 22 2.3 Socioekonomické poměry okresu Jihlava ........................................................ 24 2.3.1 Sídla .......................................................................................................... 24 2.3.2 Obyvatelstvo ............................................................................................. 25 2.3.3 Průmysl ..................................................................................................... 27 2.3.4 Zemědělství ............................................................................................... 27 2.3.5 Doprava ..................................................................................................... 28 2.3.6 Cestovní ruch ............................................................................................ 29 2.4 Ochrana přírody a zvláště chráněná území okresu Jihlava .............................. 31

2.4.1 Zákon 114/1992 sb. o ochraně přírody a krajiny ...................................... 31 2.4.2 Management chráněných území v okrese Jihlava..................................... 32 2.4.3 Cestovní ruch v chráněných oblastech okresu Jihlava.............................. 32 2.4.4 Přehled maloplošných zvláště chráněných území okresu Jihlava ............ 33 3 Praktická část .......................................................................................................... 37 3.1 Analýza pěti vybraných maloplošných ZCHÚ v okrese Jihlava ..................... 37 3.1.1 Dopravní dostupnost vybraných lokalit .................................................... 38 3.1.2 Ubytovací a stravovací možnosti v okolí vybraných lokalit..................... 39 3.2 Dotazníkové šetření .......................................................................................... 41 3.2.1 Cíl šetření .................................................................................................. 42 3.2.2 Společné vyhodnocení získaných dat ....................................................... 42 3.2.3 Výsledky společného výzkumu ................................................................ 56 3.2.4 Vyhodnocení získaných dat - PP Míchova skála ...................................... 58 3.2.5 Výsledky výzkumu - PP Míchova skála ................................................... 69 3.2.6 Vyhodnocení získaných dat - PR Velký Pařezitý rybník ......................... 70 3.2.7 Výsledky výzkumu - PR Velký Pařezitý rybník ....................................... 81 3.3 Návrhová opatření málo navštěvovaných lokalit a způsoby jejich propagace 83 4

Závěr ....................................................................................................................... 86

Seznam použitých zdrojů ................................................................................................ 88 Seznam použitých tabulek .............................................................................................. 92 Seznam použitých grafů.................................................................................................. 93 Přílohy............................................................................................................................. 95

Seznam zkratek AOPK

Agentura ochrany přírody a krajiny

CR

Cestovní ruch

ČR

Česká republika

ČSÚ

Český statistický úřad

CHKO

Chráněná krajinná oblast

IT

Informační technologie

MZCHÚ

Maloplošná zvláště chráněné území

NP

Národní park

NPP

Národní přírodní památka

NPR

Národní přírodní rezervace

OPR

Obec s rozšířenou působností

PP

Přírodní památka

PR

Přírodní rezervace

ZCHÚ

Zvláště chráněná území

11

1 Úvod Bakalářská práce se zabývá maloplošnými zvláště chráněnými oblastmi na Jihlavsku a jejich využíváním v cestovním ruchu. Zda jsou oblasti navštěvovány hojně a pokud ne, jak turisty nalákat do např. méně známých lokalit. Práce má dvě části, kdy se první část věnuje okresu Jihlava a jeho základním charakteristikám. K těmto charakteristikám se řadí poloha, rozloha okresu, přírodní a socioekonomické poměry a také přehled zvláště chráněných oblastí na území okresu Jihlava. Druhá část práce má praktický charakter. Jedná se o vyhodnocení dotazníků z pěti maloplošných zvláště chráněných území, kde jsem výzkum prováděla. Zejména zhodnocení jejich atraktivity pro CR z několika hledisek jako z hlediska dopravní dostupnosti, možnosti ubytování, stravování atd. Dále v úvodu definuji cíl své práce, metodiku a zpracování, způsob získání informací a použité metody.

1.1 Cíl práce Cílem je kvantitativní zhodnocení významu maloplošných zvláště chráněných území v rámci ochrany přírody a krajiny okresu Jihlava. Zabývám se zjištěním stavu jednotlivých lokalit a podrobnou analýzou pěti vybraných ZCHÚ, která zahrnuje zhodnocení jejich atraktivity pro cestovní ruch doložené návštěvností. V práci vyhodnocuji získané informace a navrhuji způsoby propagace pro tuto pětici. Výsledky výzkumu budou předány Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR, krajskému středisku ochrany přírody, referátu krajského úřadu.

1.2 Metodika a zpracování bakalářské práce Pro zpracování teoretické části své bakalářské práce jsem použila řadu metod, zejména metodu vysvětlujícího popisu, geografickou srovnávací metodu, literární metodu, kartografickou metodu, statistickou metodu, metodu příčiny a následku, historickou metodu, kartografickou metodu, interview, metodu terénního výzkumu a ekologickou metodu.

Využila

jsem

dostupné

informace

z odborných

knižních

publikací,

internetových zdrojů a také obecně přístupné informace jako nejrůznější statistiky z Českého statistického úřadu, informace z Magistrátu města Jihlavy a odboru životního 12

prostředí Krajského úřadu v Jihlavě. Pracovníkům těchto institucí děkuji za poskytnuté informace a materiály. Získání informací o okrese Jihlava bylo celkem složité, jelikož od 1. ledna roku 2003 byly zrušeny okresní úřady v rámci druhé fáze reformy územní správy. Okresy jsou používány pouze jako statistická jednotka nebo rozlišovací údaj k názvu obce. Tím pádem okresy jako takové již neexistují, a proto data o nich již od roku 2003 nejsou vedena. Funkci okresních úřadů přebraly krajské úřady nebo obce s rozšířenou působností. Proto data o průmyslu, zemědělství atd. jsou vedena buďto za celý kraj nebo jako ORP. Informací o okrese Jihlava není moc, proto je převážná část základních informací pouze ze statistických údajů. [7] V první části práce představuji okres Jihlava spolu s jeho údaji o hospodářství, obyvatelstvu, dopravě a geografickém umístění okresu. Praktickou část jsem provedla formou primárního výzkumu. Výzkum jsem prováděla v průběhu 3 měsíců v roce 2011. Období bylo především v průběhu letních prázdnin, a to od července až do září. Terénní šetření jsem zaměřila na návštěvníky daných lokalit, jejich povědomí o chráněných oblastech, důvodu jejich návštěvy a jejich osobní pohled na stav území. Po ukončení terénního výzkumu jsem přistoupila ke kompletaci informací a jejich vyhodnocení, které je zaneseno do příslušných grafů. Na základě svých vyhodnocení jsem pak stanovila možné formy propagace v málo navštěvovaných lokalitách.

13

2 Teoretická část 2.1 Základní údaje okresu Jihlava Tato část práce je věnována úvodním informacím o okrese Jihlava. K obecným informacím o území patří jeho poloha, rozloha, správa a také počet maloplošných zvláště chráněných území.

2.1.1 Poloha Okres Jihlava se rozkládá na jihu ve střední části České republiky v kraji Vysočina. Leží ve vrcholové části Českomoravské vrchoviny, kde se nachází i evropské rozvodí mezi úmořími Severního a Černého moře. Nejvyšším bodem okresu a současně i nejvyšším bodem celé Českomoravské vrchoviny je Javořice ležící v Jihlavských vrších. Její vrchol dosahuje výšky 836,5 m. n. m. Pro zajímavost lze uvést, že na vrcholu kopce je umístěn i stejnojmenný vysílač. Naopak nejnižší místo oblasti nalezneme u obce Dolní Smrčné v údolí řeky Jihlavy. Území je položeno v nadmořské výšce 430 metrů. (Čech, Šumpich a kol, 2002, s. 2) Tvar území okresu se blíží obdélníku s delší osou SV - JZ. Z historického hlediska stojí za připomenutí, že severozápadní částí jihlavského okresu probíhá historická hranice mezi Čechami a Moravou. Okres sousedí celkem s 5 dalšími okresy, přičemž 4 z 5 okresů jsou součástí kraje Vysočina a 1, Jindřichův Hradec, spadá do kraje Jihočeského. Na severu je tedy sousedním okresem Havlíčkův Brod, na západě okres Pelhřimov, na jihozápadě a jihu je to již zmiňovaný okres Jindřichův Hradec a na východě se jedná o okresy Třebíč a Žďár nad Sázavou. (Čech, Šumpich a kol, 2002, s. 2)

2.1.2 Rozloha Podle údajů ČSÚ k 31. 12. 2010 plocha území okresu zaujímá rozlohu 1 199 km2. Součástí tohoto území je celkem 123 obcí, z toho 5 měst a 8 městysů. Mezi města se řadí: Polná, Brtnice, Třešť, Telč a město Jihlava, jež je současně statutárním městem. K městysům patří: Větrný Jeníkov, Kamenice, Luka nad Jihlavou, Dolní Cerekev, Batelov, Stonařov, Mrákotín a Stará Říše.

14

Hraniční obcí na jihu okresu je obec Knínice, na severu se jedná o obec Brzkov. Nejvýchodnější obcí v okrese je malá obec Brodek a nejzápadnější jsou Panské Dubenky. Nejsevernějším bodem okresu Jihlava je kóta Kobylský s nadmořskou výškou 561,1 metrů, který se nalézá přibližně 2 kilometry severně od obce Brzkov. Asi 2 kilometry od obce Budeč se rozkládá nejjižnější bod celého území v nivě říčky Želetavky pod křížkem na silnici Budeč - Radkovice. Nejzápadnější a nejvýchodnější body okresu se pochopitelně nachází poblíž výše zmíněných hraničních měst. Ve vzdálenosti 1,25 kilometrů od obce Panské Dubenky nalezneme na okraji lesa pod Olšovským rybníkem nejzápadnější bod okresu. Nejvýchodněji zasahuje okres v polích u silnice Kamenice - Pavlínov vzdálené 5,3 kilometrů jihovýchodně od obce Kamenice. [4]

2.1.3 Správa Jak jsem již výše zmínila okresy, jako takové již nejsou vedeny, pouze jako statistická jednotka. Je to zapříčiněno druhou reformou územní správy k 1.1 2003, kdy funkci okresních úřadů přejaly zčásti krajské úřady a zčásti obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Ovšem jejich správní obvody jsou o něco menší než okresy a v několika málo případech dokonce přesahují hranice okresů. Takto se stalo u 152 obcí, což vedlo k narušení skladebnosti územního členění České republiky. Proto bylo rozhodnuto v rámci reformy územní správy skladebnosti o změně okresní příslušnosti části zmiňovaných obcí. A to vyhláškou ministerstva vnitra České republiky č. 513/2006 Sb, s účinností k 1.1 2007, která mění vyhlášku č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy, ve znění pozdějších předpisů. V okrese Jihlava k žádné změně okresní příslušnosti obce nedošlo. [7, 8] Okres Jihlava spadá do kraje Vysočina. Město Jihlava je tedy statutárním městem okresu, současně krajským městem a dle správního členění státu i obcí s rozšířenou působností. O správu v okrese Jihlava se dělí krajský úřad města Jihlavy s úřady obcí s rozšířenou působností. K obcím s rozšířenou působností patří jednak již zmiňované město Jihlava a město Telč. Dále z hlediska členění státní správou se v okrese nalézají i obce s pověřeným obecním úřadem, k nimž se řadí obce Polná a Třešť. [6] Obecní úřady se nacházejí ve 110 ze 123 obcí. Městské úřady jsou ve městech Brtnice, Polná, Telč a Třešť. Magistrát a krajský úřad se nalézá přímo v Jihlavě. Ve správním 15

obvodu obce Jihlavy s rozšířenou působností je celkem 79 obcí a obec Telč s rozšířenou působností spravuje celkem 45 obcí. [6]

2.1.4 Maloplošná zvláště chráněná území Podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů je definována ochrana přírody, kategorie chráněných území a v příloze je uveden seznam zvláště chráněných druhů organizmů. Podrobněji se zákonu o ochraně přírody a krajiny budeme věnovat v bodě „Ochrana přírody a zvláště chráněná území okresu Jihlava.“ V okrese Jihlava se nachází celkem 39 chráněných území dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů. Z tohoto počtu se 38 řadí k maloplošným zvláště chráněným územím a 1 zbývající patří do kategorie obecně chráněných území. Na území okresu nalezneme 2 národní přírodní rezervace, 1 národní přírodní památku, 19 přírodních rezervací, 16 přírodních památek a 1 přírodní park. Z daného výčtu se právě přírodní park řadí do obecně chráněného území a nepatří tedy do maloplošných zvláště chráněných území. (Čech, Šumpich a kol., 2002, s. 3) Převážná část chráněných oblastí je situována v západní části okresu Jihlava. A to především severozápadně od města Telč, severovýchodně od města Třešť a poté při hranicích s okresem Pelhřimov. Ve východní části jsou pouze 4 z 39 chráněných oblastí. (Čech, Šumpich a kol., 2002, s. 3)

16

2.2 Přírodní poměry okresu Jihlava V této části práce se věnuji přírodním poměrům okresu, do nichž spadá zejména geologie, geomorfologie, klima, vodstvo, půda a biota.

2.2.1 Geologické poměry okresu Z geologického hlediska tvoří území okresu Jihlava jediná regionální geologická jednotka - moldanubikum Českého masivu, a to jak tzv. jednotvárná, tak i pestrá skupina moldanubika. Převažující horninou v moldanubika jsou ruly, především biotické, sillimanit-biotické, v okolí žulových masívů i cordieritické ruly. V pestré skupině moldanubika jsou v rulách běžná menší tělesa dalších hornin, např. kvarcitů, amfibolitů, grafitických hornin, krystalických vápenců, dolomitických mramorů, erlánů, skárů apod. (Čech, Šumpich a kol., 2002, s. 3) V jihlavském masivu (jihovýchodně od Jihlavy), v třebíčském masivu (výběžek třebíčského masivu zasahuje na území okresu jihovýchodně od Polné) a v centrálním moldanubickém masivu (západní část okresu) vystupují vyvřelé horniny. Centrální moldanubický masiv je tvořen různými variantami granitů, tedy populárně žul. Třebíčský a jihlavský masiv jsou tvořeny durbachity. Tyto horniny se skládají z amfibolicko-biotických granitů, pyroxenicko-biotických granitů až syenitů. (Čech, Šumpich a kol., 2002, s. 4) Na sever od Jihlavy a také v okolí Měšína byly objeveny terciérní sedimenty, jako jsou štěrky, štěrkopísky a písky. Kvartérní sedimenty jsou zastoupeny svahovými a fluviálními sedimenty. (Čech, Šumpich a kol., 2002, s. 4)

2.2.2 Georeliéf a geomorfologické jednotky okresu Dle regionálně-geomorfologického třídění georeliéfu České republiky spadá celé území okresu k Česko-moravské soustavě České vysočiny, přesněji k její podsoustavě Českomoravská vrchovina. Má typické rysy georeliéfu na starých vyvřelých a přeměněných horninách hercynského základu České vysočiny. K základním rysům patří rozdíl mezi plošinami holoroviny se zaoblenými hřbety a různě zahloubenými údolími řek. Jak jsem již výše uvedla, převládá pahorkatinný a vrchovinný georeliéf. (Čech, Šumpich a kol., 2002, s. 4) 17

Na území okresu se nalézají v okolí hlavního evropského rozvodí nejvyšší části Českomoravské vrchoviny, zejména se jedná o Jihlavské vrchy s nejvyšším bodem Javořice, a Čeřínská vrchovina s nejvyšším bodem Čeřínek. Níže položené plochy se vyskytují v severním okolí krajského města Jihlavy. Celkově lze georeliéf okresu Jihlava charakterizovat jako převážně vrchovinný s nižšími pahorkatinami. (Čech, Šumpich a kol., 2002, s. 4, Demek, Mackovčin, eds. 2006) Nejvyšší část okresu náleží k Javořické vrchovině. Největší střední výška tohoto celku Českomoravské vrchoviny je 603,5 m. n. m. Ovšem území okresu spadá především do podcelku Českomoravské vrchoviny, do Jihlavských vrchů s nejvyšším bodem 836,5 m n. m. Jedná se převážně o zalesněnou oblast, která je tvořena hlavně dvojslídnými žulami, místy s lemy cordieritických rul. Představuje tak soustavu ker dělící se na masivní severní část, která se podobá kvádru omezeného zlomovými svahy, poté střední část tvořící Mrákotínskou sníženinu a jižní část Pivniček. Největší plochu zaujímá východní a střední část okresu spadající ke Křižanovské vrchovině. Tato plochá vrchovina se střední výškou 541,2 m. n. m. se dělí na 3 podcelky. Do severozápadní části okresu zasahuje malý výběžek plochého georeliéfu Bítešské vrchoviny. Do podcelku Brtnické vrchoviny zasahuje největší část okresu. Dále do jihlavského okresu zasahuje severní část hřbetu Starohobzské vrchoviny, pro kterou je typická mřížovitá říční síť. (Čech, Šumpich a kol., 2002, s. 5) Okolí Telče náleží do severních částí podcelku Dačické kotliny, jež vsouvá své ploché dno po obou stranách Moravské Dyje daleko na sever mezi Javořickou a Brtnickou vrchovinu. Její odlišení od okolních terénů je možné díky výrazným okrajovým zlomovým svahům. (Čech, Šumpich a kol., 2002, s. 5) Na sever od krajského města je plochá sníženina Jihlavsko-sázavská brázda představující jižní výběžek Hornosázavské pahorkatiny. Město Jihlava se rozkládá v Jihlavské kotlině, kde se řeka Jihlava stéká s Jihlávkou. (Čech, Šumpich a kol., 2002, s. 5-6) Severozápadní část okresu je z geomorfologického hlediska přiřazena ke Křemešnické vrchovině, jejímu podcelku Humpolecké vrchovině. Tato vrchovina je plochá a tvoří ji žuly a jejich pláště. Významným prvkem vrchoviny je žulová hrásť Čeřínské vrchoviny s nejvyšším bodem Čeřínek (761,2 m.), která je obklopena nižším georeliéfem

18

a oddělena od něj výraznými zlomovými svahy. (Čech, Šumpich a kol., 2002, s. 6, Demek, Mackovčin, eds. 2006) Do jihovýchodní části zasahuje výběžek Božejovské pahorkatiny s nejvyšším bodem Lísek (759,7 m. n. m.), který se nalézá asi 1,8 kilometru severně od pramene řeky Jihlavy a přes jeho vrchol probíhá hlavní evropské rozvodí. (Čech, Šumpich a kol., 2002, s. 6)

2.2.3 Klimatické podmínky okresu Podle E. Quitta (1971) leží okres Jihlava téměř celý v mírně teplé klimatické oblasti (klimatická jednotka MT3). K teplejším oblastem se řadí malá území v blízkosti hranic okresu při údolí Jihlavy a dolního toku Brtnice a větší území na jihu okresu v severní části Dačické kotliny a v navazující části Brtnické vrchoviny. Tyto oblasti se řadí do klimatické jednotky MT5. Od jihu přes okresní hranici v nejnižších polohách Dačické kotliny proniká malá část oblasti MT9 do okresu a patří tedy k nejteplejším oblastem vůbec. Chladná klimatická oblast je v okrese zastoupena klimatickou jednotkou CH7, a to ve 2 izolovaných lokalitách. Jednou z těchto oblastí jsou Jihlavské vrchy, které jsou výraznější a zaujímají větší plochu. Druhé území přechází z okresu Pelhřimov a je součástí nejvyšších poloh Křemešnické vrchoviny. Dle Čecha, Šumpicha a kol. (2002, s. 7) ve střední části okresu mezi Jihlavou a Telčí je průměrná roční teplota vzduchu 6,5-7,0 °C, na severovýchodě pak kolem 6,0 °C a v oblasti Jihlavských vrchů klesá od 5,8 °C na jejich okraji až na 4,3 °C ve vrcholových částech. Nejchladnější měsíc je leden, kdy v centrální části okresu klesá průměrná měsíční teplota vzduchu až na -2,9 °C. V severozápadní části okresu a v nižších polohách Jihlavských vrchů dokonce až na -4,2 °C. Absolutní teplotní minima po dobu zimy mohou klesnout až na -30 °C. I když v průběhu letošní zimy (2012) mohly teploty spadnout ještě níže. (Čech, Šumpich a kol., 2002, s. 7) Nejteplejším měsícem okresu je červenec s průměrnými teplotami pohybujícími se v rozmezí 16 - 17,0 °C. Od konce dubna do začátku října můžeme na území okresu zaznamenat teploty vyšší než 30,0 °C. (Čech, Šumpich a kol., 2002, s. 7-8)

19

Průměrný roční úhrn srážek v centrální části okresu se pohybuje v rozmezí od 600 do 650 mm a v Jihlavských vrších až 740 mm. Nejdeštivějším měsícem okresu je červenec a naopak období srážkového minima připadá na měsíc březen. (Čech, Šumpich a kol., 2002, s. 8) Sněhové srážky se objevují na území obvykle od 4. listopadu do 21. dubna. V extrémních případech může začít sněžit už koncem září nebo naopak až v druhé polovině prosince. Sněhová pokrývka zůstává ve většině případů od 19. listopadu do 22. března. Ve vyšších polohách se sněhová pokrývka udržuje déle asi o 10 - 15 dní. (Čech, Šumpich a kol., 2002, s. 9) Převládající proudění vzduchu v okrese Jihlava je ze severozápadu, západu a jihovýchodu. V zimním období patří k převládajícím směrům proudění jihovýchodní a naopak v letních měsících dominuje směr ze západu. V kotlinách dochází ke klimatickým inverzím a k hromadění atmosférického znečištění. (Čech, Šumpich a kol., 2002, s. 9-10)

2.2.4 Vodstvo okresu Jihlavský okres patří z velké části k povodí řeky Jihlavy, a tím pádem k úmoří Černého moře. K tomuto úmoří patří i menší jižní část oblasti, z níž odvádí vody Moravská Dyje a její přítoky. Jen menší severozápadní okrajová část spadá do povodí Sázavy, tedy úmoří Severního moře. (Čech, Šumpich a kol., 2002, s. 9) Hlavním tokem okresu je stejnojmenná řeka, která pramení při jeho západní hranici u obce Jihlávky, ale asi po 2 kilometrech odtéká do sousedního pelhřimovského okresu a opět se zase vrací po 7 kilometrech u obce Švábova. Řeka Jihlava opouští zcela území okresu po 66 kilometrech u Dolní Smrčné. K významnějším přítokům řeky zleva patří potoky Jedlovský, Jiřínský a Maršovský. Zprava se do řeky vlévají: Třešťský potok, Jihlávka a Brtnice. Malá část při východní straně okresu patří k pramenné oblasti Balinky, pravostranného přítoku Oslavy. (Čech, Šumpich a kol., 2002, s. 10) Okrajová oblast na jihu spadá do povodí řeky Moravské Dyje, jejíž pramen je jihovýchodně od Třeště a zhruba po 20 kilometrech řeka opouští území okresu. Na odvodňování jižního území se podílí i Vápovka se svým přítokem Olšanským potokem. Dále se do povodí Dyje počítají přítoky Želetavky, Myslůvka a velký počet rybníků (47). Nejsevernější oblast je odvodňována Šlapankou a jejím přítokem Zlatým potokem, 20

které spadají do povodí Sázavy. Šlapanka opouští území okresu po 16 kilometrech u Horní Věžnice. (Čech, Šumpich a kol., 2002, s. 10-11) Zdrojem povrchové vody je především nádrž Hubenov na Maršovském potoce, kam odvádějí část svých vod Jiřínský a Jedlovský potok. Dalšími významnějšími zdroji jsou tzv. vodárenské rybníky na Koželužském potoce, dále nádrže Nová Říše a Bítovčice. Z podzemních zdrojů vody je nejvýznamnější území u města Třeště. Ostatní podzemní zdroje nemají velký význam a slouží jen pro místní zásobování. (Čech, Šumpich a kol., 2002, s. 11)

2.2.5 Půdní pokryv okresu Pro jihlavský okres je typická výrazná výšková stupňovitost, která se odráží i v půdních typech. Vrchol Javořice je tvořený silně kamenitým podzolem, který poté na svazích pod vrcholem přechází v kambizemní podzol. Charakteristické pro tento typ půd je, že jsou mělké až středně hluboké, kyselé se syrovým nadložním humusem. Kambizemní podzol se táhne od území jižního úpatí Javořice až po území severního úpatí Kozího hřbetu. Dále se vyskytuje v západní části Brtnické vrchoviny a ve vrcholové části Čeřínku. (Čech, Šumpich a kol., 2002, s. 11) V nižších nadmořských výškách navazuje subtyp kambizemě - kambizem dystrická, jež se vyznačuje středně hlubokým půdním profilem a silně kyselou půdní reakcí a nechybí ani syrový nadložní humus. Tento subtyp se vyskytuje v nižších polohách Jihlavských vrchů a ve vyšších polohách Brtnické vrchoviny. Kambizem dystrická stejně jako podzol kambizemní patří mezi typické lesní půdy, ovšem ve výjimečných případech je pokrývá i travní porost. Naopak v níže položených částech Brtnické vrchoviny se vyskytuje kambizemě typická kyselá, zejména se jedná o zemědělsky využívané orné půdy. Trvalých travních porostů a lesů zde příliš nenajdeme. (Čech, Šumpich a kol., 2002, s. 11) Doprovodným půdním typem kambizemí jsou pseudogleje primární vyskytující se spíše mozaikovitě na zvětralinách vyvřelých a metaformovaných hornin na mírně ukloněných svazích a dnech sníženin, které překrývají polygenetické hlíny. Největší plochu pseudogleje zaujímají ve sníženině Jihlavsko-sázavské brázdy na severovýchod od Jihlavy. V údolí potůčku a říček převládá glej typický. Pouze u Batelova v údolí Jihlavy vznikl glej organozemní. (Čech, Šumpich a kol., 2002, s. 11) 21

V nejvyšších a středních polohách nacházíme rankery. V okrese jsou i rašeliniště a mokřady, které patří do chráněných území.

2.2.6 Biota okresu Biota okresu je velice rozmanitá, ať už se jedná o flóru či faunu. Nachází se zde velké množství zajímavých a také chráněných druhů živočichů a rostlin. Biodiverzita oblasti je dána i různorodostí půdního pokryvu, kam spadají i vzácná rašeliniště a mokřady, které vytváří příznivé podmínky pro život různých druhů zvířat a rostlin. Charakter vegetace a pestrost druhů rostlin je odrazem výškového členění území. Nalezneme zde vegetaci typickou pro vrchovinný až pahorkatinný ráz krajiny. Přesto, že území okresu je pokryto lesem asi jen z jedné třetiny, nalezneme zde celkem velké množství druhů porostu. Přirozenou vegetací pro oblast jsou acidofilní bikové bučiny rostoucí na žulách moldanubického masivu. V dřevinném patru, se kromě dominantně se vyskytujícího buku lesního, významně uplatňuje i smrk ztepilý a jedle bělokorá. Na chudém podrostu se udrží jen nenáročné druhy jako bika chlupatá či borůvka černá. Bikové bučiny střídají květnaté bučiny. Na strmých suťových svazích se vyvinulo suťové stromové patro. Vyšší polohy Jihlavských vrchů a hrásti Čeřínku jsou pokryty horskými smrkovými bučinami. Ve spodních partiích v říčních údolích místy nalezneme zlomky habřin. Místa trvale ovlivněná vodou a vodními toky jsou porostlá různými druhy olšin, jejichž druh se liší dle nadmořské výšky. (Čech, Šumpich a kol., 2002, s. 12) Bylinné patro je tvořeno značným množstvím nejrůznějších druhů rostlin, které rostou v různých nadmořských výškách. Například na vrcholových územích nalezneme česnek medvědí či sněženku předjarní. V nižších polohách jsou to poté obvyklé rostliny jako svízel vonný, kostřava lesní atd. (Čech, Šumpich a kol., 2002, s. 12) V okrese jsou i primární bezlesí, ovšem jejich pokryv je zanedbatelný, ale důležitý, jelikož měl velký význam při vývoji nelesní vegetace. Pozoruhodnou součástí náhradní vegetace je především rostlinstvo vlhkých a rašelinných luk a přechodných rašelinišť. Podmáčené nivy osidlují vlhké louky svazu Calthion, kam řadíme blatouch bahenní, kohoutek luční, škardu bahenní apod. Vegetace lučních rašelinišť je tvořena ostřicovomechovými a ostřicovo-rašeliníkovými společenstvy. K nejrozšířenějším ale patří společenstva oligotrofní ostřicovo-rašeliníková. (Čech, Šumpich a kol., 2002, s. 13) 22

Skladba živočišného společenstva je do značné míry ovlivněna jednak množstvím a prostorovým rozložením lesů, na které je mnoho živočichů vázáno a jednak také na intenzitě zemědělské výroby. K velmi dobře zachovalým lesům patří komplex v okolí Vysokého Kamene, Roštějnské obory a další lesní komplexy okolo Javořice. Díky dobrému stavu těchto lesů byla umožněna existence entomofauny, kam patří vzácný různonožec černopásný. Také se zde nachází množství druhů ptáků a šelem (výr velký, jezevec lesní). Na mokřadech a vlhkých loukách jsou hojně můry. K ochranářsky významným živočichům, kteří jsou vázáni na vlhké prostředí, patří mihule potoční a zejména unikátní výskyt perlorodky říční v Jankovském potoce. Ovšem v blízkosti tohoto potoka je velice intenzivně využívána zemědělská půda, což nejspíše povede k zániku tohoto unikátního živočicha. (Čech, Šumpich a kol., 2002, s. 16-19)

23

2.3 Socioekonomické poměry okresu Jihlava K socioekonomickým poměrům patří charakteristika sídel, obyvatelstva, průmyslu, zemědělství, dopravy a můžeme sem zařadit i cestovní ruch v oblasti.

2.3.1 Sídla Dnešní okres Jihlava byl až do začátku 13. století řídce osídlenou pralesem pokrytou krajinou s bažinatými polohami. Takovýto typ krajiny byl pro člověka nehostinný. Za osu

nejstaršího

osídlování

považujeme

staré

zemské

stezky

-

Haberskou

a Humpoleckou. Za východisko kolonizace pohraničního pralesa jsou považovány dominia třebíčského a želivského kláštera. K zásadní proměně dochází před 2. polovinou 13. století vlivem odkrytí stříbrných nalezišť. Díky nálezu stříbrných žil se zdejší kraj začal velmi rychle zalidňovat. Vzniklo královské město Jihlava a další sídla. S příchodem většího počtu lidí bylo třeba přizpůsobit zdejší krajinu, a proto došlo i k prvním zásahům člověka do přírody (stavba sídel, dopravních spojení). Těžba stříbra vyžadovala značné množství dřeva, což vedlo až k odlesnění velkých ploch území. V 15. a 17. století byla sídla značně poničená válečnými událostmi, některá dokonce zanikla. V 18. století proběhla nová kolonizační vlna, která souvisela s centralizací státní moci. Projevem mimo jiné byla i výstavba sítě tzv. císařsko-královských silnic, která byla dokončena kolem roku 1850. (Čech, Šumpich a kol., 2002, s. 19-20) Výrazným mikroregionálním jádrem dnešního osídlení je krajské město Jihlava, menší atraktivitu mají i města Telč, Třešť a Polná. V krajském městě je soustředěna i největší část služeb, průmyslu a zároveň jím procházejí i významné dopravní linie. (Čech, Šumpich a kol., 2002, s. 21) Největší počet obcí (64 tedy 52 %) spadá do velikostní kategorie do 200 obyvatel. Poté následuje interval 200 - 499 obyvatel, který má jako druhý nejvyšší počet obcí, a to 34 (27,6 %). Okres Jihlava lze považovat za okres osídlený zejména venkovským obyvatelstvem, jelikož na jeho území převažuje množství menších vesniček tedy venkovských sídel. Za vesnická sídla považujeme obce do 2 000 obyvatel, kterých je v okrese celkem 116. Kategorie 500 - 999 zahrnuje jen 12 obcí, tedy 9,8 %. Do rozdělení v následujících kategoriích spadá celkem 13 obcí. Z těchto 13 obcí se řadí pouze 1 do kategorie více než 10 000 obyvatel, a tím je krajské město Jihlava. [9]

24

Tabulka 1: Počet obcí a obyvatel podle velikostních skupin obcí k 31. 12. 2010

Velikostní skupina obcí

Počet obcí

Počet obyvatel

Počet obcí v [%]

Počet obyvatel v [%]

< 200 200 -499 500 - 999 1 000 - 1 999 2 000 - 4 999 5 000 - 9 999

64 34 12 6 3 3

7 608 10 631 8 794 8 862 8 808 16 850

52,0 27,6 9,8 4,9 2,4 2,4

7,0 9,4 15,3 9,6 10,3 23,2

> 10 000

1

51 454

0,8

25,3

Zdroj: ČSÚ, www.csu.cz

2.3.2

Obyvatelstvo

Dle údajů z Českého statistického úřadu a předběžných výsledků ze sčítání lidu, domů a bytů za rok 2011 k datu 26. 3. 2011 je počet obyvatel v okrese 112 222. Před 10 lety k 1.3 2001 byl celkový počet obyvatel 109 856. Došlo tedy k malému zvýšení počtu obyvatel, které je ovšem téměř zanedbatelné a způsobeno nejspíše trendem stárnutí obyvatelstva. Starší lidé se dožívají vyššího věku vlivem lepší zdravotní péče a také vyšší životní úrovně. Pro srovnání s ostatními okresy v kraji Vysočina je okres Jihlava počtem obyvatel na 3. místě za okresem Žďár nad Sázavou (119 019) a okresem Třebíč (113 748). Naopak nejméně zalidněným okresem v kraji je okres Pelhřimov se svými 72 596 obyvateli. Rozloha okresu Jihlava činí 1 199 km2, přičemž je obývána 112 222 obyvateli, z čehož nám vyplývá, že hustota osídlení je přibližně 93 obyvatel na 1 km2. Z celkového počtu obyvatel v jihlavském okrese náleží 56 649 ženskému pohlaví a 55 573 mužskému pohlaví. Podobně je tomu i u ostatních okresů v kraji. Ve věkovém složení obyvatelstva převládá skupina v intervalu 15 - 64 let (77 920) a věkové kategorie 0 -14 let (16 667) a 65 a více (17 625) jsou téměř na stejné úrovni. [2] Tabulka 2: Věkové složení obyvatelstva v okrese Jihlava k 26. 3. 2011

Věková kategorie

Celkem ve věku

Z toho žen

Z toho mužů

0 -14 15 - 64

16 677 77 920

8 121 38 024

8 556 39 896

65 +

17 625

10 504

7 121

Zdroj: ČSÚ, www.czso.cz

25

Díky dnešnímu trendu migrace je národnostní složení okresu, jako i v jiných částech České republiky, různorodé. Ovšem převažující národností je česká.

Jinak zde

nalezneme i národnost polskou, německou, romskou, slovenskou, moravskou, slezskou a značnou část obyvatelstva tvoří skupina, kde není národnost uvedena. Do této kategorie můžeme zařadit například národnost vietnamskou. Tabulka 3: Počet příslušníků dle národností v okrese k 26. 3. 2011

Národnost

Počet příslušníků

Česká Moravská Slezská Slovenská Polská Německá

77 092 3 015 7 813 49 92

Romská

50

Neuvedeno

28 895

Zdroj: ČSÚ, www.czso.cz Tabulka 4: Počet příslušníků dle státní příslušnosti k 26. 3. 2011

Státní příslušnost Počet příslušníků Česká republika Slovensko Německo Polsko Ukrajina Rusko

109 441 514 93 41 688 28

Vietnam

241

Zdroj: ČSÚ, www.czso.cz

Ekonomická aktivita obyvatelstva není v České republice na moc dobré úrovni. Došlo k tomu i vlivem hospodářské krize a dalších faktorů, které ovlivňují trh práce nejen v České republice, ale na celém světě. K ekonomicky aktivním se řadí jen přibližně 68 % obyvatelstva, které se nachází v produktivním období svého života. Ekonomicky aktivních obyvatel v okrese Jihlava je 71,74 % dle údajů z ČSÚ k 26. 3. 2011.

26

Tabulka 5: Ekonomicky aktivní obyvatelstvo v produktivním věku k 26. 3. 2011

Území Celkem obyvatel

Česká republika

Kraj Vysočina Okres Jihlava

10 562 214

512 727

112 222

Celkem v produktivním věku

7 360 249

354 336

77 920

Celkem ekonomicky aktivní

5 172 737

252 540

55 903

Zdroj: ČSÚ, www.czso.cz

2.3.3 Průmysl Okres Jihlava se řadí mezi okresy průmyslově zemědělské. K hlavním odvětvím hospodářství v průmyslu se řadí strojírenství, významný podíl zde zaujímá i potravinářství, dřevozpracující a textilní průmysl. Dalším důležitým zdrojem zaměstnanosti jsou odvětví stavebnictví a obchodu. [1] Ještě v 19. století v okrese dominoval textilní průmysl v Jihlavě, dřevozpracující v Třešti, sklářský v Dobroníně a Antonínově Dole. Postupem času s rozvojem průmyslu i společnosti se vetší část obyvatel vydala do soukromé sféry a současně do okresu i celé České republiky přicházely velké investorské společnosti. Ovšem své místo si držely i stávající české firmy. (Čech, Šumpich a kol., 2002, s. 20) K významným a dokonce světově známým společnostem patří Motorpal Jihlava a.s., který je jedním z významných světových výrobců vstřikovacích systémů pro dieselové motory. Významnou zahraniční firmou v okrese je závod BOSH DIESEL s.r.o. Výrobní program podniku zahrnuje komponenty automobilové techniky pro divizi Dieselových systémů. Výroba probíhá ve 3 závodech v okrese. Dalšími význačnými tuzemskými podniky jsou známé Kostelecké uzeniny a.s., Krahulík-MASOZÁVOD Krahulčí, a. s., TESLA Jihlava a.s., která je zaměřena na vývoj, konstrukci, výrobu a prodej elektromechanických prvků pro automobilový průmysl, elektroniku a elektrotechnický průmysl. [12,13,19]

2.3.4 Zemědělství Intenzifikace zemědělské výroby v posledních desetiletích 20. století ovlivnila vzhled krajiny a pestrost přirozených a přírodě blízkých biotopů. Zemědělskou krajinu silně 27

poškodilo zejména neuvážené velkoplošné odvodňování, které změnilo vodní režim celé krajiny. (Čech, Šumpich a kol., 2002, s. 20-21) Zemědělská půda v okrese Jihlava zaujímá plochu 70 791 ha, což je přibližně 1/5 veškeré zemědělské půdy v kraji Vysočina. Nezemědělská půda okresu má rozlohu 49 142 ha včetně lesních pozemků, vodních ploch a zastavěných ploch. Zemědělská půda se dále člení na ornou půdu, která v okrese převažuje, na zahrady, ovocné sady a trvalé travní porosty. [4] Tabulka 6: Bilance zemědělské půdy v okrese

Druh půdy

Zemědělská půda

z toho orná půda

z toho ovocné sady a zahrady

z toho trvalé travní porosty

Rozloha v ha

70 791

53 030

1 767

15 993

Zdroj: Statistická ročenka 2010, www.csu.cz Tabulka 7: Bilance nezemědělské půdy v okrese

Druh půdy Rozloha v ha

Nezemědělská půda

z toho lesní pozemky

z toho vodní plochy

z toho zastavěné plochy

49 142

37 301

1 992

1 553

Zdroj: Statistická ročenka 2010, www.csu.cz

V okrese se pěstují především obiloviny a brambory. Zemědělská výroba je ovlivněna klimatickými podmínkami a složením půdního pokryvu. Z obilovin se pěstuje ječmen a pšenice. Jako další zemědělské plodiny se pěstují řepka, mák, hořčice na semeno, kukuřice na siláž, jetel a vojtěška. Řepka, mák a hořčice se řadí mezi technické plodiny. [4] Menší část zemědělských pozemků je využívána pro pastevectví. Na pastvinách se chová převážně skot. Dalšími hospodářskými zvířaty, která se na území chovají, jsou prasata, ovce, drůbež a také koně.

2.3.5 Doprava Doprava je v okrese uskutečňována na železnicích a silnicích. Hustota železniční sítě je poměrně nízká a má spíše regionální charakter. Spojení do krajského města z ostatních krajů je celkem problematické, jelikož frekvence přepravy cestujících je malá. Železniční doprava je využívána jednak pro osobní a jednak pro nákladní přepravu (ČD cargo). Přepravu na železnici poskytují 2 společnosti. První společností jsou České 28

dráhy s.r.o. a druhou je poměrně mladá společnost Regiojet, jež je dceřinou společností Student Agency s.r.o. Všechny tratě jsou jednokolejné a pouze jedna je elektrifikovaná. Územím procházejí následující tratě, a to 1. trať č. 240 - Brno, Okříšky, Jihlava, Havlíčkův Brod. V současné době se uvažuje o elektrifikaci části tratě Brno - Jihlava dle Generálního plánu rozvoje dopravní infrastruktury na období 2007 - 2013. Druhou železniční tratí procházející oblastí je trať č. 204 - Veselí nad Lužnicí, Jindřichův Hradec, Horní Cerekev a Jihlava a 3. trať č. 227 - Kostelec u Jihlavy, Slavonice, na niž navazuje trať č. 225 navazující od Kostelce u Jihlavy a vedoucí dále do Jihlavy, Dobronína a Havlíčkova Brodu. [14,15] Krajské město Jihlava leží v místě důležité silniční křižovatky. Významné je umístění dálnice D1 v blízkosti města (20 km), která spojuje 2 nejvýznačnější města České republiky, a to Prahu a Brno. Okresem probíhá silnice I. třídy celostátního významu I/38 směrem sever - jih (Havlíčkův Brod – Jihlava – Znojmo) a I/19 – II/ 602 přichází do města od západu (Tábor – Pelhřimov – Jihlava). Celková délka silnic a dálnic v okrese je 810 km, ž čehož pouhých 22 km náleží dálnici D1. [4,16]

2.3.6 Cestovní ruch Potenciál pro rozvoj cestovního ruchu je pro okres i pro celý kraj poměrně vysoký. Přispívá tomu malebná krajina, jedinečné přírodní lokality a úkazy a také spousta kulturně hodnotných i zajímavých míst a památek. Příhodná pro cestovní ruch a je i blízkost již zmiňované dálnice D1. Největší potenciál pro rozvoj cestovního ruchu má městská turistika, zejména návštěvy kulturních památek, z nichž nejhodnotnější je městská památková rezervace Telč, jež je zapsána na seznamu Unesco. Z hlediska cestovního ruchu jsou zajímavé i každoročně se konající festivaly či kulturní akce s mezinárodním charakterem - Mezinárodní festival sborového umění nebo Mezinárodní festival dokumentárního filmu. [1] Okres nabízí řadu příležitostí i pro milovníky přírody. Na své si zde přijdou vodáci, cyklisté, kterým okres nabízí velké množství cyklostezek napojujících se na cyklostezky v celách kraji. Dále je zde možnost ekologicky šetrných forem turistiky jako agroturistika, ekoturistika a ekoagroturistika a také sportovně zaměřené turistiky lyžování, horská turistika atd.

29

Ubytovacích kapacit má okres průměrné množství. Řadí se ke střednímu proudu stejně jako okres Pelhřimov (64), ovšem pro srovnání okres Žďár nad Sázavou má téměř dvakrát tolik ubytovacích zařízení (117). [4]

30

2.4 Ochrana přírody a zvláště chráněná území okresu Jihlava Ochrana přírody je v České republice zakotvena v zákoně 114/1992 sb. Zákon o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Zákon definuje ochranu přírody, kategorie chráněných území a v příloze seznam zvláště chráněných druhů. Zákon je platný pro celé území České republiky a vztahuje se tedy na veškeré rostliny a živočichy na tomto území.

2.4.1 Zákon 114/1992 sb. o ochraně přírody a krajiny V rámci zákona 114/1992 sb. rozlišujeme 2 hlavní kategorie členění ochrany přírody a krajiny. První kategorií je ochrana přírody a krajiny mimo ZCHÚ, jde o tzv. obecnou ochranu přírody, která se vztahuje na tzv. běžné živočišné a rostlinné druhy v naší přírodě, které se vyskytují mimo chráněná území. V první kategorie nalezneme např. památné stromy a přírodní parky. Přírodní park je území s typickým krajinným rázem, ovšem není součástí NP či CHKO. Druhou kategorií je zvláštní ochrana přírody a krajiny - ZCHÚ. Zákon o ochraně přírody a krajiny rozlišuje několik úrovní ochrany území a dělí je dle velikosti, významu a způsobu vyhlášení. Základní dělení je na velkoplošná a maloplošná chráněná území. Do velkoplošných chráněných území řadíme národní parky (NP) a chráněné krajinné oblasti (CHKO). NP je oblast s velkoplošně dochovaným přírodním prostředím výjimečným v národním nebo mezinárodním měřítku. CHKO je rozsáhlé území s harmonicky utvářenou převážně kulturní krajinou, s charakteristickým

krajinným

rázem,

ekosystémy,

popřípadě

s dochovanými

památkami historického osídlení. K maloplošným chráněným územím patří národní přírodní rezervace (NPR), přírodní rezervace (PR), národní přírodní památka (NPP) a přírodní památka (PP). NPR je menší území mimořádných hodnot s typickou geologickou stavbou a ekosystémy jedinečnými v národním či mezinárodním měřítku. Za PR je pokládána menší oblast s přírodními hodnotami a ekosystémy typickými a významnými pro danou geografickou oblast - regionální význam. NPP jsou přírodní útvary menší rozlohy, geologické či geomorfologické útvary, naleziště nerostů, ohrožených druhů s národní až mezinárodní významností. Za PP lze považovat NPP, ale pouze s regionálním významem. (Pachrová, 2011, s. 117-136)

31

2.4.2 Management chráněných území v okrese Jihlava Dle osobních konzultací s panem Ing. Janem Pokorným z odboru životního prostředí kraje Vysočina má okres Jihlava celkem 39 ZCHÚ ve správě Kraje Vysočina, tj. přírodních rezervací (PR) a přírodních památek (PP) a 3 národní území ve správě AOPK, resp. Správ CHKO. Z celkového počtu 39 jsou 4 území s převládajícími vodními plochami, 16 lokalit je lesních a zbytek se řadí k mokřadům a rašeliništím. V chráněných oblastech je důležitý management, tedy pravidelné udržování těchto území, aby si zachovala svou jedinečnost a diverzitu. Takovéto zásahy se provádí hlavně na lučních chráněných územích, kde se kosí převážně jednou ročně. Kosení je zpravidla rozděleno do dvou etap. První etapa bývá v červnu a jedná se spíše o sušší části území. Druhá etapa kosení probíhá od poloviny července do poloviny září, a to s ohledem na hnízdění ptáků, např. bekasiny otavní, čejky chocholaté a dalších druhů ptáků, kteří hnízdí na loukách a také z důvodu ochrany vývojových stádií hmyzu v porostech trav. Právě z tohoto důvodu se z travních porostů, které se kosí, vynechává mozaika 5 - 15 % nepokosených luk. Tímto způsobem jsou zajišťovány činnosti, jež dříve prováděli zemědělci a jsou nezbytné pro udržení druhové pestrosti jednotlivých lučních lokalit. Pouze v ojedinělých případech hospodaří na části chráněných území místní zemědělci, což je naprosto ideální situace. Výhodné a také přínosné je, pokud zemědělec provede dohodnuté a nutné práce včas v dohodnutém termínu a pokosenou trávu i spotřebuje - na krmení, stlaní, sušení pro svůj dobytek. V opačném případě se pokosená a nevyužitá tráva musí zlikvidovat, a to buď odvozem na skládku, v krajním případě pálením. Ovšem tento druh likvidace se snaží správa území omezovat na minimum. Oblasti, které mají podhorský charakter, jsou spásány ovcemi. Organizaci a finanční podporu zajišťuje kraj Vysočina. U lesních území provádí potřebné zásahy vlastníci lesa v rámci tzv. Lesního hospodářského plánu. Ochrana přírody se angažuje jen ve speciálních pracích, jako je financování některých oplocenek k posílení přirozené obnovy dřevin, výsadby původních dřevin atd.

2.4.3 Cestovní ruch v chráněných oblastech okresu Jihlava Cestovní ruch v chráněných oblastech je omezen, a to zejména kvůli možné devastaci krajiny a krajinných prvků, které jsou pro danou oblast jedinečné. K činnostem, které nesmí být provozovány na jakémkoliv chráněném území, patří: zneškodňovat odpad, 32

tábořit a rozdělávat ohně mimo místa k tomu vyhrazená, vjíždět a setrvávat motorovými vozidly mimo silnice, rozšiřovat nepůvodní druhy rostlin a živočichů, zavádět intenzivní chovy zvěře, používat chemického posypu cest, povolovat a umisťovat nové stavby, používat biocidy, sbírat či odchytávat rostliny a živočichy. [18] Na základě informací získaných od Ing. Jana Pokorného byl zpracován následující text. Z hlediska cestovního ruchu je důležité dodržovat nařízení správy chráněné oblasti. Např. v některých oblastech je zakázáno horolezectví na skalních útvarech, protože by mohlo dojít k nevratnému poškození skály a i k úmrtí turistů, kvůli drolící se hornině. Proto by turisté neměli brát zákazy na lehkou váhu. Lezení je povoleno např. právě v jihlavském okrese, a to na území PR Mrhatiny a PR Štamberk a Kamenné moře, ovšem vždy až od 1. července kvůli hnízdění výra velkého. Přes chráněné oblasti vedou většinou pěší turistické značené trasy a cyklotrasy. Turisté by měli respektovat nařízení správy oblastí a pravidla chování v chráněných oblastech a pohybovat se pouze na vyznačených trasách, aby nepoškodili rostliny a živočichy v oblasti. V žádném případě se nesmí trhat rostliny nebo odchytávat třeba i jen drobní živočichové. Zakázány jsou i hromadné akce a soutěže, zejména cyklistické, kde se vždy předpokládá početná účast závodníků a dochází tak ke znehodnocení krajiny. U turistických pochodů, kde je obvykle menší počet zúčastněných, není takový problém s povolením pochodu, pokud vede po vyznačených trasách. Pro pěší turistiku se využívá, především NPR Zhejral a PR Velký Špičák. Ze zbylých převážně rašelinných a mokřadních území se turisticky nevyužívají téměř žádné oblasti. Turisticky známá a využívaná je lokalita PR Velký Pařezitý rybník. Návštěvnost této lokality je ovšem nadměrná, zejména v jarních a letních

měsících.

Rezervace

je

tvořena

cennými

rybničními

společenstvy

a rašelinnými lesy kolem rybníka, které jsou ničeny milovníky koupání.

2.4.4 Přehled maloplošných zvláště chráněných území okresu Jihlava Pro úplnost je nutno ještě dodat, že v okrese Jihlava se nenachází žádný národní park ani chráněná krajinná oblast. Nejblíže položeným národním parkem je NP Podyjí. Nejbližší chráněná krajinná oblast je CHKO Žďárské vrchy ležící v okrese Žďár nad Sázavou. Dále se v okrese nachází i přírodní park Čeřínek. Jako přírodní park byl vyhlášen v roce 1985 Okresním národním výborem v Jihlavě. Území parku leží v západní části okresu, přibližně 10 kilometrů západně od okresního města.

33

Ochrana přírody se v okrese stále rozšiřuje. K ochraně jsou navrhovány další nové lokality. V roce 2001 bylo navrženo 13 takovýchto lokalit, ovšem díky administrativním průtahům ani do letošního roku nedošlo ke schválení ani jedné z lokalit. K oblastem se řadí: Veselík, Doupský rybník, Pilný rybník, vodní tok Bystřice, Nad Svitákem, Velký Hruškovec, Nad Zhořcem, Horní Mrzatec, Rybníky na Pouštích, Olšanský potok, Vápovka, Vojtův vrch a Jankovský potok. (Jandová, Švarc, 2001, s. 73-74) Tabulka 8: Přehled maloplošných zvláště chráněných území okresu Jihlava

Název ZCHÚ

Kategorie Rok vyhlášení

Důvod vyhlášení

Bukovské rybníčky

PP

1982

Zachovalé fragmenty ohrožených rostlinných společenstev rašelinných luk a mokřadů.

Černíč

PP

1953

Poměrně velký průtočný rybník s rozsáhlým litorálem je důležitou ornitologickou lokalitou v intenzivně zemědělsky obhospodařované krajině

Čertův hrádek

PP

1984

Na vrcholové plošině a jejím okolí s četnými skalními výchozy se zachovala přírodě blízká lesní společenstva

Hojkovské rašeliniště

NPP

1982

Fragment přechodového rašeliniště je významnou lokalitou ohrožených rostlinných a živočišných druhů, třtina nachová.

Horní Nekolov

PP

1984

Přirozená společenstva smrkových bučin s chudým bylinným patrem v nejvyšších polohách Jihlavských vrchů.

Chvojnov

PR

1999

Zbytek přechodového rašeliniště, rašelinných luk a přilehlých mokřadů v údolí Jedlovského potoka, nejcennější lokalita ČM vrchoviny, charakter vegetace doby poledové.

Jechovec

PR

1982

Na dobře zachovalé enklávě prameništních a přípotočních olšin a bohatým bylinným patrem se na jaře výrazně uplatňuje ohrožená bledule jarní.

Jersínská stráň

PP

1998

Společenstva krátkostébelných trávníků hostí nejbohatší recentní lokalitu kriticky ohroženého hořečku českého. Zachovalý zbytek prameništního svahového rašeliniště je fytogeograficky významnou lokalitou vlochyně bahenní v Jihlavských vrších.

Ještěnice

PP

1984

Jezdovické rašeliniště

PP

1984

Luh u Telče

PR

1984

Relativně dobře zachovalý zbytek původně rozsáhlého rašeliniště v údolí bezejmenného levostranného přítoku Třešťského potoka. Bývalá bažantnice je ojedinělou ukázkou luhu vyšších poloh. Tyto lesní porosty v nezaplavovaných polohách byly v minulosti téměř zcela přeměněny na ornou půdu.

Zdroj: Zvláště chráněná území okresu Jihlava, OkÚ Jihlava, referát životního prostředí 2001

34

Tabulka 9: Přehled maloplošných zvláště chráněných území okresu Jihlava

Název ZCHÚ

Kategorie Rok vyhlášení

Na Oklice

PR

1997

Na skalce

PP

1984

Důvod vyhlášení Zachovalý komplex svahového prameništního rašeliniště s úplnou hydrosérií společenstev rašelinišť, rašelinných a vlhkých luk, smilkových pastvin, suchomilných acidofilních formací s nedotčeným vodním režimem. Skalnatý hřeben u hájovny Urbanka, nazývaný též Fialova skála, je jedním z nejrozsáhlejších periglaciálních tvarů Českomoravské vrchoviny. Členitá svažitá stráň se severozápadní expozicí je ukázkou krátkostébelních suchomilných travinných společenstev ČM vrchoviny s výskytem typických druhů chudých pastvin podhorských oblastí. Krátkostébelné trávníky suchomilných společenstev na chudých půdách s výskytem kriticky ohrožené vratičky heřmánkolisté v jedné z nepočetnějších populací tohoto druhu v ČR. Výslunná travnatá stráň je významnou lokalitou silně ohroženého vstavače obecného. Území je jedním z posledních nalezišť tohoto druhu na ČM vrchovině.

Pahorek u Vržanova

PP

1984

Pod Mešnicí

PP

1998

Prosenka

PP

1999

Přední skála

PP

1984

Přirozená společenstva jedlosmrkových bučin na žulách Jihlavských vrchů.

Rašeliniště Bažantka

PR

1982

Území představuje typ přechodného a údolního rašeliniště s výskytem řady vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů.

Rašeliniště Kaliště

PR

1982

Přechodné rašeliniště v nivě Dubenského potoka patří k nejcennějším přírodním lokalitám na Jihlavsku.

Rašeliniště Loučky

PR

1982

Rašelinné jezírko Rosička

PP

1984

Roštýnská obora

PR

1977

Rybník Březina

PR

1984

Šimanovské rašeliniště

PR

1999

Štamberk a Kamenné moře

PR

1982

Zbytek původně rozsáhlého prameništního rašeliniště s výskytem vzácných a ohrožených druhů fauny a flóry. Oligotrofní rybníček s čistou vodou je jednou z posledních lokalit ohroženého leknínu bělostného na Jihlavsku. Nejrozsáhlejší komplex přírodě blízkých lesních společenstev bikových bučin v jihlavských vrších, pozůstatek bývalé Roštějnské obory. V mezofilním rybníku je dobře vyvinuta charakteristická vegetace stojatých vod, cenné jsou i zrašeliněné okraje rybníka přecházející ve vlhké louky. Fragment svahového prameništního a přechodového rašeliniště a okolních rašelinných luk s význačnou flórou a faunou. Zbytky přírodě blízkých společenstev bikových bučin a bukových javořin spolu s četnými projevy mrazového zvětrávání žulových skalních výchozů

Zdroj: Zvláště chráněná území okresu Jihlava, OkÚ Jihlava, referát životního prostředí 2001

35

Tabulka 10: Přehled maloplošných zvláště chráněných území okresu Jihlava

Název ZCHÚ

Kategorie Rok vyhlášení

U Potoků

PR

1998

Údolí Brtnice

PR

2001

V Klučí

PR

1997

V Lisovech

PR

1998

Velký Pařezitý rybník

PR

1984

Velký Špičák

NPR

1964

Vílanecké rašeliniště

PR

1982

Vysoký kámen

PP

1982

Zaječí skok

PR

1924

Zhejral

NPR

1982

Důvod vyhlášení Malý zbytek rašelinné louky v nivě Jihlavy je jedinou známou recentní lokalitou kriticky ohrožené tuřice dvoudomé v okrese. Kaňonovité údolí řeky Brtnice tvořené meandrující říčkou s přirozenými břehovými porosty a okolními loukami a nad ně se vypínajícími stráněmi se skalními výchozy jako biotop vzácných teplomilných druhů bezobratlých živočichů. Soubor přirozených a přírodě blízkých společenstev květnatých bučin a suťových lesů ve vrcholových partiích ČM vrchoviny. Cenný komplex společenstev přechodného rašeliniště, rašelinných luk a mokřadů. Poměrně rozsáhlý komplex oligotrofního rybníka, mokřadních olšin a rašelinných březin v Jihlavských vrších. Rozsáhlý komplex jedlových bučin a javořin ve vrcholové části masivu Špičáku. Zbytky původně rozsáhlejšího svahového rašeliniště je především významnou lokalitou rašeliništní květeny. Přirozená a přírodě blízká společenstva bučin a suťových lesů s bohatým bylinným patrem. Pozoruhodná botanická lokalita, kde na poměrně malém území rostou druhy různého geografického původu a s rozdílnými stanovištními nároky. Rozsáhlý soubor společenstev vrchovinného oligotrofního rybníka, rákosin, rašeliniště, rašelinných luk, smilkových pastvin a iniciálních olšin v Jihlavských vrších.

Zdroj: Zvláště chráněná území okresu Jihlava, OkÚ Jihlava, referát životního prostředí 2001

36

3 Praktická část V praktické části se věnuji podrobné analýze mnou pěti vybraných maloplošných ZCHÚ okresu Jihlava. Tato území jsem zhodnotila z hlediska jejich atraktivity pro CR, a to z hlediska dopravní dostupnosti, ubytovacích a stravovacích možností v jejich nejbližším okolí, kdy jsem analýzu prováděla buď osobně, nebo za pomoci internetu, a také z hlediska návštěvnosti, která je doložená výsledky z terénního šetření.

3.1 Analýza pěti vybraných maloplošných ZCHÚ v okrese Jihlava Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala 5 chráněných lokalit na území okresu Jihlava. Lokality jsem volila v kombinaci méně známé lokality a známé lokality, právě z toho důvodu, aby bylo možné návštěvnost zhodnotit jednak celkově a jednak také porovnat návštěvnost na jedné straně turisticky známých oblastí a na druhé straně těch turisticky méně známých. A popřípadě navrhnout, jak méně navštěvovaná území lépe zviditelnit. K pětici vybraných maloplošných ZCHÚ patří: PP Černíč, PP Míchova skála, PR Mrhatina, PR Velký Pařezitý rybník a NPR Velký Špičák. PP Černíč je rybník na soutoku Moravské Dyje a Myslůvky, severozápadně od stejnojmenné obce Černíč. Výměra této PP je 23,66 ha a chráněna je zejména jako důležitá ornitologická oblast. U PP Míchova skála se jedná o osamocený skalní útvar v lese západně od Velkého Pařezitého rybníka, přibližně 2 km severozápadně od obce Řásná. Skály sahají až do výšky 13 metrů. Výměra území je pouhých 0,22 ha z toho důvodu, že se jedná o skalní útvar. Útvar je chráněn pro jedinečnost zachování projevů intenzivního mrazového zvětrávání granitu v období pleistocénu. PR Mrhatina je smíšený lesní porost na jihozápadním svahu 1 km severně od rybníka Horní Mrzatec a asi 1,5 km jihozápadně od obce Řásná. Tato PR zaujímá plochu 10,07 ha a je chráněna pro zůstatek přirozeného bukového porostu s příměsí smrku a jedlí, a tak je ukázkou přirozených lesních společenstev v Jihlavských vrších. PR Velký Pařezitý rybník leží asi 1,5 km od obce Řásná a plocha území, na kterém se rozkládá, je dle plánu péče 20,51 ha. Rezervace byla vyhlášena kvůli biotopům oligotrofního rybníka, mokřadních olšin a rašelinných březin. Poslední je NPR Velký Špičák, jedná se o listnaté a smíšené lesní porosty na hřebenu Velkého Špičáku a Velkého Javoří, asi 3 km severovýchodně od města Třešť. Výměra území je dle plánu péče 46,08 ha a vyhlášeno jako chráněné 37

bylo pro rozsáhlý komplex jedlových bučin a javořin, které se nalézají ve vrcholové části masivu Špičáku. (Jánská, Švarc, 2001, s. 7-60)

3.1.1 Dopravní dostupnost vybraných lokalit Dopravní dostupnost maloplošných zvláště chráněných území je brána v přibližném rozsahu 5 km do okolí vzdušnou čarou. Mapky znázorňující vybrané území jsou zařazeny do přílohy. Všechny vybrané lokality jsou dostupné bicyklem a také pěšky. Pochopitelně, pokud jdete pěšky, tak se dostanete téměř všude, podobně je to i při použití bicyklu a motocyklu. Další možností, jak se dopravit do blízkosti chráněných lokalit, je použití automobilu,

ovšem

tento

způsob

dopravy je

limitován

potřebným

místem

k zaparkování. Za dostačující parkovací plochu považuji parkoviště či místa k tomu vyhrazená, kam by se dalo zaparkovat alespoň 10 automobilů. Tento požadavek splňuje pouze parkoviště u PR Velkého Pařezitý rybník. Ve zbývajících 4 lokalitách není vyhrazen dostatečný prostor pro parkování aut. Parkování je tedy možné pouze na okrajích silnic či přímo v blízkých vesnicích. V horších případech v lesích nebo na loukách, kdy bohužel dochází k devastaci krajiny. Pro dosažení PP Míchova skála lze použít parkoviště, které náleží k PR Velký Pařezitý rybník, jelikož se chráněné oblasti nalézají blízko sebe. Nebo lze ponechat automobil v nedaleké vesnici Řásná (vzdálenost cca 3 km). U PP Černíč musí turisté zaparkovat automobil přímo ve vesnici Černíč nebo jak již bylo řečeno na okraji silnice. Při návštěvě PR Mrhatina lze automobil ponechat ve vesnici Lhotka, která se nalézá necelé 2 km od PR Mrhatina, nebo využít služeb poskytovaných kempem u rybníka Horní Mrzatec, kde je možno zaparkovat automobil zdarma (kapacita je 10 míst, vzdálenost od PR cca 500 m). NPR Velký Špičák je vzdálena od města Třeště přibližně 3,5 km. Automobil lze ponechat tedy ve městě nebo opět zaparkovaný na okraji silnice. Naštěstí většina turistů využívá parkoviště nebo cestují na bicyklu. Ovšem najdou se i bezohlední turisté, kteří neváhají zajet automobilem až téměř do chráněné oblasti, pokud jim to terén dovolí. Autobusové spojení k chráněným lokalitám hodnotím jako velmi špatné. U chráněných území, která se nalézají v blízkosti malých vesniček (PP Míchova skála, PR Velký Pařezitý rybník, PR Mrhatina, PP Černíč) je frekvence autobusových spojení velmi 38

nízká a je tak komplikované se dostat do těchto vesniček. Spojení je většinou v dopoledních hodinách a poté ve večerních hodinách, a pokud se jedná o víkend, tak žádné autobusové spojení není k dispozici. Jedinou možností je využít autobusového spojení do větších měst v okolí jako je např. Telč, kde je frekvence spojení na vyšší úrovni, ale turisté musí počítat s využitím dalšího způsobu dopravy k chráněným lokalitám, pokud nechtějí jít pěšky (v průměru cca 10 km k PP Míchova skála, PR Velký Pařezitý rybník a PR Mrhatina). K NPR Velký Špičák je nejbližší autobusové spojení do města Třeště a poté pěšky či na bicyklu. Vlakové spojení je ještě na horší úrovni. Vlaky jezdí málo a s mnoha přestupy, takže většinu času strávíte na cestě. Často je při přestupech kombinována autobusová doprava s vlakovou dopravou, protože tratě vlaků vedou jen přes větší města. Jediná přímá vlaková spojení jsou do obcí Černíč, kde se nalézá i stejnojmenná přírodní památka, a do obce Jezdovice a města Třešť, odkud lze dojít podle značených turistických tras k NPR Velký Špičák.

3.1.2 Ubytovací a stravovací možnosti v okolí vybraných lokalit Ubytovací a stravovací možnosti v okolí vybraných lokalit jsou brány v rozsahu cca 5 km vzdušnou čarou. Seznam ubytovacích a stravovacích zařízení je přiložen v příloze. Možnosti ubytování v okolí vybraných lokalit lze roztřídit do pomyslných 4 kategorií. Do první kategorie jsem zařadila ubytování v hotelech ve větších městech, druhá kategorie představuje penziony, třetí je ubytování v soukromí a poslední kategorie je převážně smíšená - chaty, kempy apod. Nejmenší část zaujímají hotely, kempy a chaty. Je to z toho důvodu, že v blízkosti vybraných chráněných území jsou jen 3 větší města. Jinak převažují zejména menší vesničky, kde se hotely nevyplatí budovat. Kempy a chatové osady jsou většinou v blízkosti vodních ploch, proto jich také ve sledovaném území nenalezneme tak velké množství. Ve sledovaném okolí (cca 5 km vzdušnou čarou) maloplošných chráněných oblastí PP Míchova skála, PR Velký Pařezitý rybník a PR Mrhatina se nenalézá žádné větší město, ale i přesto je zde možnost se ubytovat v hotelu, a to v Hotelu Šiškův mlýn, který se nachází nedaleko Telčského potoka, cca 1 km severovýchodně od obce Vanov. Jinak převládá možnost ubytování v nedalekých vesničkách v penzionech, v privátním ubytování a v kempu. Některé penzionu jsou vybaveny i restauracemi, což poskytuje 39

zákazníkovi dostatečný komfort při cestování. Pro turistu je takováto možnost výhodnější, poněvadž nemusí hledat přídavné stravovací zařízení PP Černíč se nachází přibližně 5,5, km od města Dačice. Toto město nabízí vcelku dostatečný počet lůžek pro turisty. Návštěvníci si mohou vybrat z 3 hotelů, které jsou vybaveny i restauracemi, a z 2 penzionů. Dále je možnost se ubytovat v nedalekých vesničkách, kde převládá nabídka ubytování v soukromí. U poslední oblasti NPR Velký Špičák jsou ubytovací možnosti bohatší opět z důvodu umístění v blízkosti většího města - Třešť. Je zde možnost ubytování v Zámeckém hotelu Třešť, který je vybaven i restauračním zařízením. K další možnostem ubytování v Třešti se řadí pětice penzionů a několik privátních ubytování. V malé vesničce Vílanec se nalézá Mlýnhotel, jenž je rozdělen do 2 kategorií, a to do hotelu a penzionu. K dalším možnostem ubytování v okolí NPR patří ubytovny a ubytování v soukromí. Stravovací možnosti, jak jsem již výše zmínila, jsou buď poskytovány přímo v ubytovacím zařízení, nebo např. v apartmánech je stravování formou tzv. selfcateringu. Apartmán je vybaven malou kuchyňkou, kde si turista může sám uvařit, ovšem ze svých vlastních surovin. Další, turisty hojně využívanou variantou je návštěva restauračního zařízení. Restaurace jsou spíše ve větších městech nebo větších vesnicích, kdy se jedná spíše o místní hospůdky s nabídkou jednoduchých pokrmů. Celkově lze říci že, jak ubytovacích, tak i stravovacích zařízení je ve zkoumané lokalitě dostatečné množství.

40

3.2 Dotazníkové šetření Dotazníkové šetření jsem prováděla především v období letních prázdnin, a to v měsících červenec - září 2011. Za 3 měsíce jsem oslovila celkem 150 respondentů, ovšem odpovídat na mnou položené otázky bylo ochotno pouze 147 respondentů. Z jednotlivých lokalit se jednalo o počty: PP Míchova skála - 52, PR Velký Pařezitý rybník - 37, PR Mrhatina - 19, NPR Velký Špičák - 25 a PP Černíč - 14. Oslovovala jsem návštěvníky různého věku i pohlaví. Při oslovování návštěvníků jsem nejprve představila sama sebe a poté vysvětlila důvod svého dotazníkového šetření a také za jakým účelem jsem výzkum prováděla. Dotazník byl vytvořen tak, aby položeným otázkám bylo snadno porozumět a nedošlo, tak ke zkreslování získaných dat. Otázky byly formulovány jasně bez cizích slov tak, aby dotazníky byly dostupné pro všechny skupiny respondentů. V dotazníku bylo obsaženo celkem 19 otázek, z čehož některé byly uzavřené, polozavřené a 1 otevřená. Pro uzavřené otázky jsem použila více typů těchto otázek jako: dichotomická, polytomická výčtová, polytomická s otevřeným koncem a otázka škálová. Na konec dotazníku byly zařazeny otázky identifikační - pohlaví a věk respondentů. (Křesťan, Vašíček, 2005, s. 79 -80) Jak jsem uvedla již na začátku kapitoly praktické části, dotazníky jsou vyhodnoceny nejprve celkově za pětici vybraných lokalit a v druhé části jsou samostatně vyhodnoceny 2 lokality s největším počtem respondentů, a to PP Míchova skála a PR Velký Pařezitý rybník. Ve zbylých 3 lokalitách nebyl dostatek respondentů reprezentativní vzorek, a proto by nemělo žádný efekt tyto lokality vyhodnocovat samostatně. Důvodem malé návštěvnosti mohlo být i nevydařené léto, kdy byl celý červenec spíše deštivý a chladný a srpen pak naopak příliš horký. Na vině mohla být i malá atraktivita těchto zbylých 3 lokalit - PR Mrhatina, NPR Velký Špičák a PP Černíč. Na základě mnou získaných dat během dotazníkového šetření jsem osobně vytvořila grafy spolu s vyhodnocením celého šetření.

41

3.2.1 Cíl šetření Hlavním cílem šetření bylo kvantitativní hodnocení atraktivity zvláště chráněných území pro turisty prostřednictvím zjištění celkové návštěvnosti 5 vybraných maloplošných zvláště chráněných území. Dále bylo šetření zaměřeno na návštěvníky a jejich povědomí o daných chráněných lokalitách, na důvod jejich návštěvy a jejich osobní pohled na stav zmíněných oblastí. Cílem bylo i zhodnocení vybraných území z hlediska dopravní dostupnosti a ubytovacích a stravovacích možností z pohledu návštěvníků. Ze zpracovaných informací lze také odhalit nedostatky z pohledu návštěvníků a popřípadě navrhnout způsoby zlepšení, které by mohly vést i k propagování méně navštěvovaných lokalit.

3.2.2 Společné vyhodnocení získaných dat V této podkapitole byla získaná data vyhodnocena společně pro všech pět vybraných lokalit a pro lepší přehlednost byla zpracována do grafů či tabulek. 1. Proč jste si vybral/a právě tuto lokalitu pro Vaši návštěvu? Tabulka 11: První otázka

Odpověď Zajímá mě příroda Znám to tu od malička Jezdil/a jsem sem už jako malý/á s táborem Doporučení známého Ukázat známým Nikdy jsem tu nebyl/a a rád poznávám nové věci Líbí se mi tu a dobře to tu znám Na návrh přítelkyně Pouze projíždím, tak jsem se zastal/a Vracím se sem pravidelně a mám to tu rád/a Kvůli množství přírodních zajímavostí Aktivní dovolená, menší počet turistů Preferuji dovolenou v přírodě V blízkosti mám chatu Přečetl/a jsem si o tomto místě na internetu Trávím dovolenou u příbuzných, kteří mi to tu doporučili Přijel/a jsem se vykoupat

Počet respondentů v % 3 9 3 9 7 3 6 1 6 10 10 5 4 2 8 5 9

Zdroj: Vlastní výzkum

42

První otázka byla otevřená, a proto jsem nezvolila pro znázornění graf, který by byl s takovýmto množstvím odpovědí nepřehledný, ale získané informace jsem vyjádřila raději pomocí tabulky. První otázka měla odpovědět na důvod návštěvy turistů vybraných lokalit. Největší procentní zastoupení měly odpovědi, kdy se do vybraných lokalit turisté vracejí pravidelně (10 %), dále kvůli množství přírodních atraktivit (10 %), na doporučení známého (9 %), že to tu znají od malička (9 %) nebo že se sem přijeli vykoupat (9 %). Nutno podotknout, že dostat odpověď na otevřenou otázku je někdy vskutku obtížné, jelikož lidé nejsou moc ochotni vymýšlet vlastní odpovědi, raději vybírají z možností. Proto jsem byla občas nucena některým osloveným nabídnout na výběr možnosti od předešlých respondentů, kteří byli ochotni vymyslet důvod své návštěvy. Naopak u respondentů u Velkého Pařezitého rybníka nebyl problém s touto odpovědí, jelikož 100 % oslovených se přijelo bezpochyby vykoupat. 2. Odkud jste se dozvěděl/a o této lokalitě? z internetu 25% 32%

od známého doporučení v TIS

6% z tištěného průvodce 13% 24%

jiné

Graf 1 Druhá otázka, Zdroj: vlastní výzkum

Díky druhé otázce jsem zjistila, jakých informačních zdrojů respondenti využívají k získání informací. Největší procentuální zastoupení získala odpověď internet (32 %). V dnešní době IT technologií největší zastoupení této odpovědi není překvapující. 24 % oslovených se dozvědělo o lokalitách od známého, 25 % odpovědělo jiné, což zahrnovalo odpovědi: bydlím v blízkosti, takže lokalitu znám od malička (22 %) a na táboře (3 %), pouhých 13 % na doporučení v TIS a zbylých 6 % z tištěného průvodce. Dnešní doba s sebou přináší mnoho způsobů získávání informací, jak jsem již zmínila, na prvním místě jsou IT technologie, které Vám umožní zjistit téměř vše a dokonce Vám umožní i virtuální prohlídky měst přímo z Vašeho domova, proto není divu, že 43

většina dotazovaných využila internetu. Dále si myslím, že turisté jsou čím dál víc náročnější a očekávají kvalitu úměrnou financím, které vynaloží. Zřejmě proto lidí dají raději na doporučení známého, než někam vyrazí. Další početná skupinka respondentů bydlela v okolí, takže lokality velmi dobře znala už od malička a sdělila mi, že je vždy doporučují svým známým jako nápad na hezký výlet. TIS jsou sice nyní propojené organizace s množstvím informací, ale většina lidí si jde koupit jen památeční známku či pohled a o informace většinou ani nestojí, což můžu ze své vlastní zkušenosti potvrdit (3 týdenní prázdninová praxe v TIS Nová Bystřice). Služeb TIS využívají spíše starší lidé nebo cizinci. Význam tištěných průvodců taktéž upadá z důvodu internetu. 3. Víte, že se jedná o přírodní chráněnou lokalitu?

24%

Ano Ne 76%

Graf 2 Třetí otázka, Zdroj: vlastní výzkum

Z grafu je patrné, že ¾ dotazovaných věděly, že se jedná o přírodní chráněnou lokalitu. Turisty jsem se snažila oslovovat ještě dříve, než si stačili buďto přečíst nebo všimnout informační tabule či panelu, který je vždy u každé chráněné lokality, právě z důvodu, aby nedošlo ke zkreslení výsledku průzkumu. Ti, kteří nevěděli, že se jedná o chráněné území, většinou jen projížděli a lokalitu si prohlédli jen zběžně. Na tuto otázku navazuje 4. otázka, kde jsme zjistili, odkud se o chráněném území turisté dozvěděli.

44

4. Pokud ano, jak jste se to dozvěděl/a?

24% internet TIS

43%

místní obyvatelstvo 13%

tištěný průvodce jiné

2% 18% Graf 3 Čtvrtá otázka, Zdroj: vlastní výzkum

Čtvrtá otázka stejně jako druhá nám pomáhá pátrat po využívaných zdrojích informací a dle výsledků můžeme i určit, kde je propagace lokalit slabší a navrhnout její zlepšení. Největší zastoupení má odpověď jiné (celkem 43 %), kde se střídaly odpovědi jako škola (7 %), známý (15 %), tábor (1 %), znám od mala (19 %), informační tabule (1 %). Další v pořadí je opět internet s 24 %, poté překvapivě tištěný průvodce (18 %), TIS má zastoupení 13 % a informaci o ochraně území od místního obyvatelstva dostala pouhá 2 %. Z grafu vyplývá, že většina se dozvěděla o ochraně z internetu, zná to od mala nebo od známého. Výsledky z této otázky lze propojit i s výsledky z druhé otázky. Po jejich porovnání zjistíme, že jsou téměř shodné. S tím, že většina lidí už nepoužívá tištěné průvodce, se bohužel už moc dělat nedá, jediná alternativa jsou tzv. elektronické knihy, kdy by bylo možné zavést i elektronické průvodce, ovšem to by bylo velmi nákladné a zřejmě by většina turistů stále využívala obvyklých zdrojů informací (internet).

45

5. Jsou dle Vás turistické trasy dostatečně a viditelně značeny?

16%

Ano Ne

84%

Graf 4 Pátá otázka, Zdroj: vlastní výzkum

Tato otázka je dichotomickým druhem uzavřené otázky, kdy se respondenti měli vyjádřit ke značení turistických tras a cyklotras. Z čehož 84 % dotazovaných bylo se značením a jeho viditelností spokojeno. A pouze 16 % nebylo spokojeno, a to z důvodu jako špatně viditelné, zmatené a poničené značení, značení jsem si vůbec nevšiml/a. Musím podotknout, že sama jsem si trasy pochopitelně také prošla a dle mého názoru byly dostatečně a viditelně značeny, i když připouštím, že pokud jsem si nebyla jistá s některou z odboček, použila jsem turistickou mapu a poté už bylo vše bez problémů. 6. Jste spokojen/a s čistotou a upraveností turistické trasy, popřípadě lokality? 8%

0%

spíše ano určitě ano 35% 57%

spíše ne určitě ne

Graf 5 Šestá otázka, Zdroj: vlastní výzkum

Ve většině chráněných lokalit nenajdete odpadkové koše nebo kontejnery na tříděný odpad, to ve většině případů vede ke znečišťování nejen chráněných lokalit, ale i jiných veřejných prostor. I přesto byla většina (92 %) návštěvníků spokojena s čistotou 46

a upraveností tras. Pouhých 8 % dotazovaných nebylo spokojeno s čistotou. Samozřejmě, že se sem tam nějaký papírek najde všude, ovšem musíme brát ohled na to, že nelze zajistit naprostou čistotu chráněných lokalit, kde nejsou odpadkové koše. Naopak bych chtěla vyzvednout to, že u Velkého Pařezitého rybníka, kam se jezdí koupat větší skupinky lidí na delší dobu, jsou odpadkové koše a dokonce i toalety v období sezóny. 7. Trávíte v této oblasti:

8%

kratší dovolenou delší dovolenou

35% 57%

pouze projíždím

Graf 6 Sedmá otázka, Zdroj: vlastní výzkum

Na sedmou otázku odpovědělo 57 %, že tráví v oblasti kratší dovolenou, 35 % z dotazovaných delší dovolenou a pouhých 8 % pouze projíždělo. Za kratší dovolenou jsem stanovila 2-3 dny, jako delší jsem definovala 7-14 dní. V současné době se setkáváme s tím, že lidé mají 2 až 3 dovolené v průběhu roku. Ve většině případů kratší dovolenou prožijí v České republice (prodloužený víkend) a delší naopak v zahraničí.

47

8. Využíváte služby CR nabízené v nejbližším okolí (ubytování, stravování)?

24%

Ano Ne

76%

Graf 7 Osmá otázka, Zdroj: vlastní výzkum

Osmá otázka byla dichotomická, kdy u možnosti „NE“ mohli respondenti vyjádřit důvod, proč služby nevyužívají. Celkem 76 % respondentů využívá nabízené služby ubytování nebo stravování a 24 % se vyjádřilo záporně. Důvody byly například, bydlím u známého, mám tu vlastní chatu v okolí, jsem místní, pouze projíždím a mám vlastní jídlo. Tato otázka souvisí i s následující otázkou č. 9 a č. 10., kdy jsme zjistili, jakému typu ubytování dávají turisté přednost a zda byli spokojeni s nabídkou restauračních zařízení. 9. Využíváte možnost ubytování v okolí?

27%

Ano Ne

73%

Graf 8 Devátá otázka, Zdroj: vlastní výzkum

48

Možnost ubytování v okolí využívá 73 % respondentů. Jen 27 % nevyužívá nabídku ubytování v okolí. Důvody jsou různé od finančních, přes nespokojenost z minulosti k touze spaní pod širákem. Ti, kteří využili možnost ubytování v okolí, byli ubytováni v penzionech (21 %), na chatě (19 %), u známých (16 %), v kempu (11 %) a v soukromí (6 %). Je zajímavé, že žádný z oslovených nebyl ubytován v hotelu. Myslím, že je to z důvodu větší finanční náročnosti a také, že mnoho hotelů se v okolí lokalit nenachází, což nám vyplynulo již z předešlého výzkumu v kapitole 3.1.2 Ubytovací a stravovací možnosti v okolí vybraných lokalit. Navíc lidé cestující za přírodou nejsou příliš nároční na ubytování, jelikož většinu dne tráví venku a ubytování využívají pouze pro přespání. 10. Jste spokojen/a s cenou a kvalitou pokrmů ve stravovacích zařízeních? 11%

0%

spíše ano

16%

určite ano spíše ne určitě ne 73%

Graf 9 Desátá otázka, Zdroj: vlastní výzkum

Výsledky u této otázky jsou z velké části pozitivního rázu. Spokojeno s cenou a kvalitou stravování bylo celkem 89 %. Respondenti mi při dotazování mimoděk sdělili, že byli spokojeni s vybavením restaurací, cenou, která byla úměrná kvalitě pokrmů a že celkově odcházeli ze stravovacích zařízení spokojeni. Negativní reakce byla u 16 % z dotazovaných. Z rozhovorů vyplynulo, že např. porce byly malé, dlouhá čekací doba, známější hospůdky a restaurace byly přeplněné. Ovšem poslednímu z důvodů nelze zabránit a není ani vinou provozovatelů nebo starostů obcí. Pokud se turista rozhodne cestovat v období nejvyšší sezóny (obvykle období prázdnin), musí počítat s určitou „přelidněností“. I z porovnání předešlého výzkumu stravovacích možností, je patrné, že větší počet restaurací se nachází ve větších městech, kde se očekává i větší počet návštěvníků a kvalita by měla být alespoň na úrovni „dobré“. Místní hospůdky jsou navštěvovány 49

spíše projíždějícími turisty nebo místními. Stravování v restauracích využívají převážně ti, kteří nejsou ubytování v zařízení, které poskytuje i restaurační služby. 11. Jak jste se dopravil/a do oblasti? 5% 0%

automobilem

26%

39%

na kole pěšky vlakem jiné

30% Graf 10 Jedenáctá otázka, Zdroj: vlastní výzkum

Nabízený způsob dopravy byl zamýšlen jako způsob dopravy do nejbližšího většího města nebo vesničky, odkud turista dále pokračoval do chráněné lokality. Toto platí zejména pro vlak a automobil. Automobil jako dopravní prostředek si vybralo 39 %, dalším nejoblíbenějším bylo kolo (30 %), poté pěšky (26 %) a zbylých 5 % využilo vlakového spojení. Automobil a kolo jako dopravní prostředek jsou jedny z nejrychlejší a nejsvobodnější způsobů dopravy. Cestovat automobilem je velice pohodlné, rychlé, nenáročné, a pokud je dostatečný prostor k zaparkování, většina lidí si zvolí právě tento dopravní prostředek. Chtěla bych vyzdvihnout tzv. zelený způsob cestování tedy na kole nebo pešky, kdy jsou lidé schopni ujet či ujít desítky kilometrů. Trend tohoto cestování se stále zvyšuje, což souvisí i se stále propagovaným udržitelným CR, ekologií a celkovou ochranou naší planety. Vlakem se přepravilo jen malé množství lidí. Tento jev souvisí s dopravní dostupností, která byla řešena již v předešlém výzkumu v kapitole 3.1.1 Dopravní dostupnost vybraných lokalit. Na dané téma navazuje i následující otázka č. 12.

50

12. Jaká je podle Vás dopravní dostupnost této lokality? 12%

0%

9%

velmi dobrá dobrá průměrná špatná velmi špatná

79% Graf 11 Dvanáctá otázka, Zdroj: vlastní výzkum

Z grafu vyplývá, že většina dotázaných se shodla a hodnotila dopravní dostupnost vcelku kladně (79 % průměrná a 9 % dobrá). Pouhých 12 % respondentů hodnotilo dopravní dostupnost záporně. Z předchozí otázky č. 11 lze usuzovat, že počet kladných odpovědí mohl být ovlivněn právě způsobem dopravy respondentů do oblastí. Z předešlého grafu vyplynulo, že většina respondentů využila vlastních dopravních prostředků a proto tedy hodnotili dopravní dostupnost vcelku kladně. Dle výsledků z mého vlastního šetření dopravní dostupnosti bych označila dopravní dostupnost za špatnou až velmi špatnou. Jak to vyplývá z mého šetření v podkapitole 3.1.1 Dopravní dostupnost vybraných lokalit. Nyní můžeme srovnat jednotlivé výsledky šetření. Jako nezaujatý návštěvník lokalit jsem si zjistila všechny dostupné možnosti dopravy (autobus, vlak, kolo, pěšky, automobil) a získané informace jsem nezaujatě zhodnotila. Ovšem návštěvník, který předem ví, že pojede automobilem nebo na kole se již o další možnosti dopravy nezajímá, a tak dochází k nechtěnému avšak mylnému posouzení dopravní dostupnosti. Proto se při vyvozování konečných výsledků a závěrů u dotazníkových šetření musí dávat pozor na podobné souvislosti, kdy jednu věc posuzuje návštěvník a nezaujatý pozorovatel.

51

13. Pokud jste přijel/a automobilem, byl dostatečný prostor k zaparkování Vašeho automobilu? 8%

Ano Ne

92% Graf 12 Třináctá otázka, Zdroj: vlastní výzkum

Jak jsem předpokládala, většina dotazovaných se shodla na tom, že místo k zaparkování bylo k dispozici. Celých 92 % mělo své auto kam zaparkovat. Jednak je to dáno tím, že turisté své automobily nechali na okrajích cest nebo v bližších vesničkách, což jsem jako možnosti uvedla i ve svém předešlém šetření dopravní dostupnosti. Je nutné uvést ještě jednou pro úplnost, že jediné opravdové parkoviště se nalézá u Velkého Pařezitého rybníka. U jiných lokalit není parkoviště k dispozici, ovšem to nezabrání turistům ponechat automobil i mimo místa k tomu vyhrazená. Pouze 8 % respondentů odpovědělo, že neměli dostatečný prostor k zaparkování svého automobilu, zřejmě šlo o turisty, kteří hledali parkoviště jako takové a nechtěli automobil nechávat opuštěný někde v lese nebo na krajnicích. 14. Cestujete do oblasti: 0%

10%

37%

sám/sama s rodinou s přáteli jiné 53%

Graf 13 Čtrnáctá otázka, Zdroj: vlastní výzkum

52

Jak se dalo předpokládat, tak největší zastoupení mají 2 skupiny, a to cestování s rodinou a s přáteli. S rodinou cestovalo celkem 53 % dotazovaných a jednalo se spíše o páry průměrného věku, popřípadě starší páry. Zajímavé je, že většinou šlo o páry s jedním či maximálně 2 dětmi, což potvrzuje stále klesající trend porodnosti v ČR (sice se tímto jevem dotazníkové šetření nezabývá, ale je to zajímavá vedlejší informace). S přáteli cestovalo 37 %, kdy šlo ve většině případů buď o turisty důchodového věku, kteří se pohybovali ve skupinkách od 4 do 8 lidí ve skupině, nebo o turisty ve studentském věku 20 - 26 let, kteří zvolili návštěvu lokalit formou cykloturistiky. Samostatně cestovalo pouhých 10 %, kdy se jednalo o osamocené trampy či nadšené turisty s turistickými mapkami, které bychom mohli nazvat „lovci kilometrů a zajímavostí“. Ti musí cestovat sami, aby si udrželi své tempo a nemuseli se ohlížet na spolucestující. 15. Jste zde poprvé, pokud ne, jak často se sem vracíte?

44% Ano 56%

Ne

Graf 14 Patnáctá otázka, Zdroj: vlastní výzkum

Patnáctá otázka nám poskytne odpověď na to, zda jsou vybrané lokality dostatečně atraktivní, aby je turisté navštěvovali třeba i opakovaně. Vybrané lokality navštívilo poprvé 56 % respondentů. Opakovaně je navštívilo 44 % dotazovaných. Z těchto 44 % se do vybraných lokalit vrací 23 % nepravidelně, většinou se jedná o turisty, kteří chtějí území ukázat svým známým nebo rodině. Dalších 15 % se na tato území vrací každý rok. Důvody respondentů byly různé jako tradice, mají zde příbuzné, líbí se jim tu apod. Zodpovězení otázky bylo mimo dotazník, ani nebylo cílem mého dotazníkového šetření, ale pro zajímavost a udržení pozornosti respondenta jsem se na doplňující otázky ptala v průběhu celého rozhovoru, aby se respondent cítil důležitý a mohl vyjádřit i svůj 53

názor či povědět krátkou historku atd. Jednou za 3 roky se do lokalit vrací 6 % respondentů. Za připomínku stojí i to, že se obvykle vracejí starší lidé, kteří zde byli jako mladí a zajímá je, jak se oblast změnila k lepšímu či k horšímu. Vracejí se sem i za vzpomínkou z mládí či jakési nostalgie.

17. Doporučil/a byste tuto lokalitu svým známým? 0% 26% spíše ano určitě ano spíše ne určitě ne 74%

Graf 15 Šestnáctá otázka, Zdroj: vlastní výzkum

Dle předpokladů by 100 % respondentů doporučilo lokalitu k návštěvě svým známým. Z toho 74 % bez váhání a 26 % by spíše doporučilo. Lokality jsou dle mého názoru atraktivní a ve většině případů se nalézají v blízkosti větších měst, kde není problém i ve špatném počasí zajít na prohlídku zámku, parku nebo historického jádra města (Telč). Milovníci přírody ocení i to, že další z mnoha chráněných lokalit v okrese Jihlava se nachází v blízkosti zmiňovaných 5 maloplošných zvláště chráněných lokalit. Ve zkoumaných 5 chráněných lokalitách si na své přijdou milovníci koupání (Velký Pařezitý rybník), milovníci lezení po skalách (Míchova skála, Mrhatina), milovníci dlouhých procházek lesem (Velký Špičák) i milovníci procházek a rybaření, kteří si mohou zarybařit na rybníce Černíč. Takže v každé lokalitě si najde každý to své. S tímto záměrem jsem dané lokality i pro výzkum vybírala.

54

16. Vaše pohlaví

42%

muž žena 58%

Graf 16 Sedmnáctá otázka, Zdroj: vlastní výzkum

Poměr mezi muži a ženami je vcelku vyrovnaný. Ač jsem se snažila oslovovat obě pohlaví stejnoměrně, nakonec z výsledků vyplývá, že vybrané lokality navštívilo více mužů než žen. Mužů bylo 58 % a žen 42 %. Převaha mužského pohlaví nijak výsledek šetření neovlivnila. 17. Do jaké věkové kategorie spadáte? 11%

18 - 30 let 49% 31 - 50 let 40%

51 a více let

Graf 17 Osmnáctá otázka, Zdroj: vlastní výzkum

Věkové rozmezí bylo vybrané tak, aby žádného z oslovených neurazilo, nebo neuvádělo do rozpaků. Téměř vyrovnané jsou věkové skupiny 18 - 30 let a 31 - 50 let. První skupinu tvoří 49 % respondentů a 2. skupinu, tu starší 40 %. Z výsledků je patrné, že nejvíce cestují lidí v produktivním věku. Zbylých 11 % může působit jako zanedbatelná část, ovšem toto číslo by se během let mohlo zvětšit, jelikož jedním z dalších trendů CR je zvyšující 55

se účast starších lidí (důchodového věku) na cestovním ruchu. A stále větší část starších obyvatel je v poproduktivním věku ve velmi dobré kondici díky lepší životní úrovni a zdravotní péči. Proto už není žádnou raritou potkat člověka v důchodovém věku, jak šplhá po skalách, či ujde i 10 km trekkingovou túru. 18. Jste:

37% místní obyvatel návštěvník 63%

Graf 18 Devatenáctá otázka, Zdroj: vlastní výzkum

Poslední otázka dotazníku dělí turisty ve vybraných lokalitách na místní obyvatele, kteří bydlí i ve vzdálenějších vesničkách, a na návštěvníky ze vzdálenějších míst, kteří nemohou být považováni za místní. Vybrané lokality jsou oblíbené i u místních obyvatel, kteří do nich rádi chodí na procházky a za přírodou. Místních obyvatel bylo celkem 37 %, což svědčí i o atraktivnosti vybraných chráněných území. Návštěvníků bylo větší procento, a to 63 %.

3.2.3 Výsledky společného výzkumu Ze společného šetření realizovaného ve vybraných 5 maloplošných zvláště chráněných lokalitách vyplývá, že nejčastějším důvodem návštěvy turistů byla krásná příroda v oblastech, která je také často lákala k opětovným návratům. Informace o chráněných územích většina návštěvníků získala převážně z internetu a od svých známých. Služeb TIS střediska využilo k informování jen malé množství dotazovaných. Ke značení turistických tras a jejich viditelnosti se vyjádřily ¾ respondentů kladně. Kvalitu značení jsem měla možnost posoudit i sama a souhlasím s názorem většiny, že trasy jsou značeny viditelně a také srozumitelně, a pokud by mělo dojít k nějakým nesrovnalostem, volila bych jako doplněk na cesty turistickou mapu. Stejně tak 56

i k čistotě a upravenosti tras se vyjádřily ¾ lidí pozitivně. Trasy nebyly sice úplně bez odpadků, ale tomu bohužel nelze nijak předejít. Jedinou možností je poučení návštěvníků o znečišťování přírody, ovšem vždy se najde někdo, kdo odpadek i tak vyhodí. Přibližně ½ oslovených trávila v oblastech pouze kratší dovolenou (2 - 3 dny). Jednalo se spíše o prodloužený víkend nebo kratší dovolenou v Česku. Většina respondentů využívala služby CR v okolí. Nejvíce upřednostňovanou formou ubytování byly penziony a chaty, kterých oblasti nabízejí velké množství. Restaurační zařízení a jejich využívání bylo vcelku hodnoceno kladně s drobnými výhradami k velikostem porce, dlouhé čekací době a přelidněnosti, která ovšem nebyla vinou provozovatelů restaurací. Dopravní dostupnost lokalit dotazovaní hodnotili ze 2/3 pozitivně, ovšem hodnocení bylo ovlivněno volbou jejich dopravních prostředků, kdy šlo ve většině případů buď o automobil, nebo kolo. Ani v jednom z případů není problém se dostat kamkoliv nezávisle na době odjezdu, místě nástupu apod. Ti, kteří přijeli automobilem, se téměř shodli na tom, že měli dostatečný prostor k zaparkování svého automobilu, ačkoliv parkoviště bylo k dispozici pouze u jedné lokality. Většina nejspíš parkovala na krajnicích a podobných místech. Přibližně ½ respondentů navštívila oblasti s rodinou a byla v nich také poprvé. Naopak druhá polovina už oblasti někdy navštívila a také se do nich vrací. Nejčastěji se lidí vracejí nepravidelně během svého života. Všichni respondenti by navštívená území doporučili svým známým, nenašel se nikdo se zápornou odpovědí, což je zcela jistě dobré zjištění. Z posledních otázek by se dalo vyčíst, že většinou oblasti navštěvují turisté, kteří nejsou místní, jedná spíše o muže ve věkovém rozpětí 18 - 30 let. Ovšem poměry u koncových otázek byly velmi vyrovnané a proto bychom je měli brát s určitou rezervou.

57

3.2.4 Vyhodnocení získaných dat - PP Míchova skála V této kapitole jsou zpracovány výsledky terénní šetření z PP Míchova skála do grafů a tabulek. 1. Proč jste si vybral/a právě tuto lokalitu pro Vaši návštěvu? Tabulka 12: První otázka

Odpověď Kvůli množství přírodních zajímavostí Znám to tu od malička Vracím se sem pravidelně a mám to tu rád/a Doporučení známého Na návrh přítelkyně Ukázat známým Preferuji dovolenou v přírodě Pouze projíždím, tak jsem se zastal/a

Počet respondentů v% 30 13 10 14 1 17 12 3

Zdroj: Vlastní výzkum

První otázka byla otevřená a kvůli množství přírodních zajímavostí uvedlo jako důvod své návštěvy 30 % respondentů. Je pravda, že v okolí je mnoho zajímavostí, k nimž se řadí jednak Javořice, která se nalézá cestou k Míchově skále (směrem od Světlé), jednak Velký Pařezitý rybník, Štamberk a Kamenné moře a Horní Nekolov. Celkem 17 % chtělo vybrané území ukázat svým známým, 14 % si vybralo lokalitu právě na doporučení známého, 13 % místo zná od malička, buď odtud pochází, nebo bydlí nedaleko. V menším procentuálním zastoupení byly odpovědi dovolená v přírodě a pravidelné návraty turistů.

58

2. Odkud jste se dozvěděl/a o této lokalitě?

22% 30%

od známého z internetu doporučení v TIS

7%

z tištěného průvodce jiné 13% 28%

Graf 19 Druhá otázka, Zdroj: vlastní výzkum

Z druhé otázky vyplývá, že 30 % se dozvědělo o dané lokalitě právě od známého. Pouze o 2 % méně vybralo odpověď z internetu. Tyto 2 odpovědi získaly největší počet odpovědí, právě proto, že pokud si dnes lidé vybírají dovolenou či místa k návštěvě, tak ve většině případů dají na doporučení známého nebo si území a informace o něm vyhledají na internetu. Do kategorie jiné s 22 % lidé odpovídali, že jsou místní nebo, že bydlí nedaleko. 3. Víte, že se jedná o přírodně chráněnou lokalitu? 12%

Ano Ne

82%

Graf 20 Třetí otázka, Zdroj: vlastní výzkum

Téměř 4/5 respondentů věděly, že se jedná o přírodně chráněnou lokalitu. Respondenty jsem se snažila oslovovat mimo informační tabule, aby výsledek nebyl ovlivněn. Pouhá 1

/5 nevěděla, že se jedná o chráněnou lokalitu a vesměs šlo o ty, kteří pouze projížděli

a nešli cíleně do této lokality. 59

4. Pokud ano, jak jste se to dozvěděla?

27% internet TIS místní obyvatelstvo 54%

tištěný průvodce 12%

jiné

1% 6%

Graf 21 Čtvrtá otázka, Zdroj: vlastní výzkum

Nejvíce procent odpovědělo na otázku jiné (54 %). Pod odpovědí jiné se střídaly 2 odpovědi, a to od známého a znám to tu od mala. Hned za těmito odpověďmi byla nejvíce frekventované odpověď internet s 27 % a s 12 % TIS. Tištěného průvodce už moc lidí nevyužívá, proto není divu, že ve vyhodnocení získala odpověď jen 6 %. A místních obyvatel se téměř nikdo na informaci neptal. 5. Jsou dle Vás turistické trasy dostatečně a viditelně značeny? 7%

Ano Ne

93% Graf 22 Pátá otázka, Zdroj: vlastní výzkum

Skoro většina dotázaných odpověděla na otázku kladně (93 %). Jen 7 % bylo se značením nespokojeno. Jako důvod své odpovědi uváděli např., značením jsem si nevšiml či bylo špatně viditelné.

60

6. Jste spokojen/a s čistotou a upraveností turistické trasy, popřípadě lokality? 5% 0%

27%

spíše ano určitě ano spíše ne určitě ne 68%

Graf 23 Šestá otázka, Zdroj: vlastní výzkum

Stejně jako u předchozí otázky, tak i zde byla téměř většina spokojena s čistotou a upraveností tras. Naprosto spokojeno bylo 27 % a spíše spokojeno 68 %. Negativně se vyjádřilo jen 5 % dotazovaných. Odpadkové koše v dané lokalitě nejsou k dispozici, což vedlo některé lidi k odhození odpadku volně do přírody. Proto se sem tam nějaký odpadek na území objevil. Musím podotknout, že přímo na skále nebyl jediný odpadek, pouze na stezce k ní. Dále, i pokud by byly koše k dispozici, nevěřím, že by se nenašel nikdo, kdo by stejně hodil odpadek jinam. 7. Trávíte v této oblasti:

13%

kratší dovolenou delší dovolenou

25%

pouze projíždím 62%

Graf 24 Sedmá otázka, Zdroj: vlastní výzkum

Více než polovina respondentů v oblasti trávila jen kratší dovolenou 2 - 3 dny. Důvody kratších dovolených jsou v dnešní době finanční prostředky a také to, že lidé tráví kratší dovolené spíše v ČR a delší dovolenou poté v zahraničí, což nám potvrdil i tento výzkum. Pouze ¼ turistů trávila na území delší dovolenou. Většinou jde o milovníky 61

přírody, kteří netíhnou k válení se na písčitých plážích v zahraničí. A zbylých 13 % pouze projíždělo oblastí. Jednalo se spíše o cyklisty jedoucí od nebo směrem k Javořici a poté pokračovali dále. 8. Využíváte služby CR nabízené v nejbližším okolí (ubytování, stravování)?

17%

Ano Ne

83%

Graf 25 Osmá otázka, Zdroj: vlastní výzkum

Celkem 83 % respondentů využívalo služeb CR v okolí. Pouze 17 % se vyjádřilo záporně. Ve většině případů se jednalo o projíždějící turisty. Většina však využila buď stravování či ubytování v oblasti. V následující otázce se dozvíme, jakému typu ubytování dávali turisté přednost. 9. Využíváte možnost ubytování v okolí?

19%

Ano Ne

81%

Graf 26 Devátá otázka, Zdroj: vlastní výzkum

Necelá 1/5 nevyužila možnost ubytování v okolí. Jak jsem již výše zmínila, šlo spíše o projíždějící turisty. Naopak 4/5 respondentů byli ubytování v okolí. Většina byla 62

ubytována v penzionech (59 %), kterých je v okolí velké množství. Další využilo možnost kempování v nedalekém Kempu u Velkého Pařezitého rybníka (26 %). A zbývající byli ubytováni buď u známých (13 %) nebo v soukromí (2 %). V blízkosti je sice i jeden hotel Šiškův mlýn, ovšem nikdo z oslovených nevyužil jeho služeb. 10. Jste spokojen/a s cenou a kvalitou pokrmů ve stravovacích zařízeních? 6% 0% 18% spíše ano určitě ano spíše ne určitě ne 76%

Graf 27 Desátá otázka, Zdroj: vlastní výzkum

Na otázku odpovědělo 84 % dotázaných pozitivně. Většina z nich se stravovala v nejbližších vesnicích jako Řásná a Lhotka. Negativní postoj zaujalo 6 % respondentů, kteří nebyli spokojeni s velikostí porcí a čekací dobou. Dostupnost stravování v oblasti Míchovy skály bych hodnotila vcelku dobře. A pokud cestujete jinak, než pešky není ani problém se dopravit do nejbližšího města Telče, kde je k dispozici množství restauračních zařízení. 11. Jak jste se dopravil/a do oblasti? 0% 21% automobilem 42%

na kole pěšky vlakem jiné

37%

Graf 28 Jedenáctá otázka, Zdroj: vlastní výzkum

63

Téměř polovina respondentů (42 %) přijela automobilem. Dále 37 % dotazovaných přijelo na kole a 21 % přišlo pěšky. Automobil je v dnešní době běžný dopravní prostředek, který má většina domácností a proto není divu, že i k dopravě do oblasti jej využilo největší procento dotazovaných. Ať už cestujete na kole nebo automobilem jste svobodní a tedy nezávislý na zastávkách a časech odjezdů a příjezdů, proto si většina zvolila právě tento způsob dopravy. 12. Jaká je podle Vás dopravní dostupnost této lokality?

15%

0% 0% 27% velmi dobrá dobrá průměrná špatná velmi špatná

58%

Graf 29 Dvanáctá otázka, Zdroj: vlastní výzkum

Z grafu vyplynulo, že s dopravní dostupností jsou respondenti většinou spokojeni, a to 27 % hodnotí dostupnost jako dobrou a 58 % jako průměrnou. Pouze 15 % hodnotilo dostupnost jako špatnou. Jako dobrou a průměrnou ji hodnotili zřejmě nenároční turisté, kteří buď přijeli na kole, nebo přišli pěšky, kdy se dostali přímo až k PP bez větších problémů. Ovšem i ti, kteří se dopravili automobilem, byli spokojeni. Záporně se vyjádřila pouze menší skupinka lidí.

64

13. Pokud jste přijel/a automobilem, byl dostatečný prostor k zaparkování Vašeho automobilu? 6%

Ano Ne

94% Graf 30 Třináctá otázka, Zdroj: vlastní výzkum

Celých 94 % respondentů se shodlo na pozitivním hodnocení. Je to dáno i tím, že Míchova skála se nalézá v blízkosti Velkého Pařezitého rybníka, u něhož je k dispozici parkoviště. Toto parkoviště tak poskytuje dostatečný prostor pro zaparkování, a pokud by bylo parkoviště plné, je možné nechat automobil v blízké vesnici či na krajnici silnice. Jen 6 % se vyjádřilo záporně. Odpovědi mohly být ovlivněné i tím, že v hlavní sezóně, a pokud je navíc i hezké počasí, je parkoviště plné z důvodu vyššího počtu návštěvníků Velkého Pařezitého rybníka. 14. Cestujete do oblasti: 0% 5% 31% sám/sama s rodinou s přáteli jiné 64%

Graf 31 Čtrnáctá otázka, Zdroj: vlastní výzkum

Dle předpokladů vyplynulo z šetření, že nejvíce lidí cestuje s rodinou nebo s přáteli. Více než polovina (64 %) dotazovaných přicestovala s rodinou a 31 % přijelo s přáteli 65

a pouze 5 % cestovalo samo. V dnešní době, kdy většina dětí tráví čas u počítačů a televizí je výlet za přírodou či kulturou zřejmě jedinou rodinnou akcí. Z toho důvodu je nejspíše největší procentuální zastoupení právě u cestování s rodinou. Pokud šlo o cestování s přáteli, jednalo se buď o přátele v důchodovém věku, kteří preferovali výlety do přírody, nebo o lidi ve studentských letech, kdy jde hlavně o zážitky a zábavu za nízké ceny. 15. Jste zde poprvé, pokud ne, jak často se sem vracíte?

32% Ano Ne 68%

Graf 32 Patnáctá otázka, Zdroj: vlastní výzkum

Celkem 68 % dotázaných bylo v oblasti úplně poprvé. A jak z předešlých grafů a jejich vyhodnocení vyplývá, ve většině případů navštívili dané území právě na doporučení známého. U většiny prvních objevitelů se dá předpokládat, že i oni Míchovu skálu doporučí k návštěvě dalším lidem. Zbývajících 32 % už PP Míchova skála dobře znali, protože zde nebyli poprvé a někteří z nich, se do tohoto místa dokonce vraceli pravidelně každý rok (15 %). Návštěvníci se sem vraceli i nepravidelně v závislosti na počasí, věku a účelu návštěvy.

66

16. Doporučil/a byste tuto lokalitu svým známým 0% 21% spíše ano určitě ano spíše ne určitě ne

79%

Graf 33 Šestnáctá otázka, Zdroj: vlastní výzkum

Velice příjemným zjištěním je, že všichni respondenti se shodli na tom, že PP Míchova skála je zajímavým místem, jež by doporučili k návštěvě. Atraktivnost PP tkví i v už výše zmiňované blízkosti jiným přírodním zajímavostem jako je Javořice a PR Velký Pařezitý rybník. Dalo by se říci, že Míchova skála je strategicky umístěná vzhledem k tomu, že leží při cestě na Javořici (směrem od Řásné) a na druhou stranu i při cestě z Javořice k Velkému Pařezitému rybníku. 17. Vaše pohlaví

37% muž žena 63%

Graf 34 Sedmnáctá otázka, Zdroj: vlastní výzkum

Ač jsem se snažila oslovovat rovnoměrně muže i ženy nakonec z šetření vyplývá, že Míchovu skálu navštívilo více mužů, a to 63 %. Žen bylo méně, tedy 37 %.

67

18. Do jaké věkové kategorie spadáte?

14%

18 -30 let 47%

31 - 50 let 51 a více let

39%

Graf 35 Osmnáctá otázka, Zdroj: vlastní výzkum

Dalo by se říci, že skupiny 18 - 30 let a 31 - 50 let jsou vcelku vyrovnané. Je zde naznačena převaha cestování mladších lidí, ovšem nezanedbatelných je i 14 %, jež zastupují starší lidi s převahou lidí v důchodovém věku. Současným trendem je cestování i straších věkových skupin obyvatelstva a tento trend bude s narůstajícími možnostmi cestování nadále růst. 19. Jste:

43% 57%

místní obyvatel návštěvník

Graf 36 Devatenáctá otázka, Zdroj: vlastní výzkum

Poslední otázkou jsme zjistili, zda lokality navštěvují i místní, kteří bydlí nedaleko. Z grafu je patrné, že počty návštěvníků a místních byly celkem vyrovnané. Návštěvníků bylo o něco více (57 %) a místních, jež navštívili PP Míchova skála, bylo 43 %. Je vidno, že i mezi místními je PP populární a rádi ji navštěvují.

68

3.2.5 Výsledky výzkumu - PP Míchova skála Z celkového vyhodnocení dotazníků vyplývá, že většina návštěvníků Míchovy skály si ji vybrala z důvodu množství přírodních zajímavostí, které se nalézají v jejím okolí. Menší počet uvedl jako důvod to, že ji chtěli ukázat svým známým nebo že tam šli právě na doporučení známého. Objevovaly se i odpovědi jako“znám to tu od malička“ a i takové, že se sem návštěvníci nebo i místní rádi vracejí. Druhá otázka navazovala na první otázku, kdy se zjistilo, že přibližně 1/3 respondentů se dozvěděla o této lokalitě od známého a druhá 1/3 z internetu. A zbylí byli buď místní, nebo jim byla doporučena v nejbližším TIS. Nejmenší zastoupení měla odpověď tištěný průvodce, což je samozřejmě pochopitelné v dnešní době různých IT technologií. To, že se jedná o přírodně chráněnou lokalitu, věděly 3/4 dotazovaných a ve většině případů se to dozvěděli od známého nebo to tu znali od mala, což koresponduje i s druhou otázkou, kdy se většina přikláněla ke stejným odpovědím. Téměř většinově s kladným hodnocením se vyjádřili respondenti ke značení tras a jejich viditelnosti. Podobně byla hodnocena i čistota a upravenost tras, kde pouze 5 % dotazovaných vyjádřilo nespokojení. Ovšem na území nejsou k dispozici odpadkové koše, takže pokud se najde nějaký bezohledný turista, není divu, že občas nějaký odpadek po cestě potkáte. Necelé 3

/4 lidí trávily u Míchovy skály a v přilehlém okolí pouze kratší dovolenou. Jak již bylo

výše několikrát zmiňováno, dnes je trend do ČR na kratší dovolenou a do zahraničí na delší. Dále 3/4 dotazovaných využily služeb CR v okolí a přibližně stejný počet využil i ubytování, kde nejčastějším ubytovacím zařízením byl zvolen penzion a kemp. Mnoho turistů trávících dovolenou v oblasti využívalo právě kempu u Velkého Pařezitého rybníka, a to z důvodu blízkosti přírodních zajímavostí. Se stravováním byli spokojeni skoro všichni návštěvníci. Negativní postoj zaujali ti, jimž se nelíbila dlouhá čekací doba nebo velikost porce. Jako dopravní prostředek zvolila 1/3 automobil, druhá 1/3 kolo a poslední třetina přišla pěšky. Z toho vyplývá, že většina zvolila pohodlný způsob dopravy, kdy je závislá jen sama na sobě, na což je v dnešní době kladen velký důraz. Dopravní dostupnost byla respondenty hodnocena vcelku kladně. Odpovědi mohly být ovlivněné tím, že většina si zvolila za dopravní prostředek automobil nebo kolo, s kterými se dnes dostanete téměř všude, a pokud ne, tak lidé jsou schopni s automobilem zajet až k ceduli chráněné krajinné oblasti. Z předchozího komentáře tak i vyplývá, že většina se shodla na tom, že měli kam zaparkovat automobil. Ovšem mnoho z respondentů určitě nepřemýšlelo nad tím, zda zaparkovali na parkovišti či 69

jiných místech k tomu určeným. Řekla bych, že většina stejně parkovala na krajnicích nebo poblíž lesa na lesních cestách apod. Proto zřejmě usoudili, že měli dostatečný prostor k zaparkování automobilu. Přibližně 2/3 cestovali s rodinou a zbylá část s přáteli. Dále 2/3 dotazovaných byly v oblasti poprvé a 1/3 navštívila už PP v minulosti a dokonce se někteří z nich vracejí i pravidelně každý rok. Všichni návštěvníci by doporučili PP Míchovu skálu známým k navštívení. To svědčí i o atraktivnosti a oblíbenosti této PP. Z posledních identifikačních otázek plyne, že návštěvníky byli zejména muži v produktivním věku. Zajímavé je i to, že lokalitu pravidelně navštěvují i místní, kteří ji hodnotí velice kladně z hlediska atraktivity. Velkým lákadlem k návštěvě je zcela jistě i nádherný výhled, jenž se Vám naskytne po vyšplhání se na skalní útvar.

3.2.6 Vyhodnocení získaných dat - PR Velký Pařezitý rybník Do této kapitoly byly zpracovány formou grafů a tabulek výsledky terénního šetření v oblasti PR Velký Pařezitý rybník. 1. Proč jste si vybral/a právě tuto lokalitu pro Vaši návštěvu? Tabulka 13: První otázka

Odpověď Přijel/a jsem se vykoupat Pouze projíždím, tak jsem se zastal/a Znám to tu od malička

Počet respondentů v% 76 13 11

Zdroj: Vlastní zdroj

Jak jsem předpokládala, tak nejvíce respondentů uvedlo jako důvod své návštěvy to, že se přijeli vykoupat (76 %). Převaha odpovědí není překvapující vzhledem k tomu, že se jednalo o návštěvníky Velkého Pařezitého rybníka. Zbylí návštěvníci se rozdělili na 2 skupinky, a to na ty, kteří pouze projížděli a zastavili se, aby si území prohlédli, a na ty, kteří to tu znali od malička a chodívají k rybníku pravidelně, ať už se vykoupat nebo na procházky.

70

2. Odkud jste se dozvěděl/a o této lokalitě?

20% 31% z internetu od známého

5%

na doporučení v TIS 7%

z tištěného průvodce jiné

42% Graf 37 Druhá otázka, Zdroj: vlastní výzkum

Téměř 1/3 dotazovaných se o lokalitě dozvěděla od známého. Toto zjištění potvrzuje i to, že nejlepší a nejlevnější reklamou stále zůstávají hezké zážitky a spokojenost návštěvníků. Dále 31 % odpovědělo, že se o území dozvědělo z internetu. Ani tento výsledek není překvapením, jelikož dnes většina lidí tráví na internetu mnoho času a může tam tak získat spousty zajímavých informací. Ve zbylých 20 % odpovědí (jiné) šlo o místní či lidi z nedalekého okolí, kteří rybník a okolí znali od mala. V poslední době se také projevuje úpadek tištěných publikací a význam TIS, kam příliš turistů, dle vyhodnocení, nezavítalo. 3. Víte, že se jedná o přírodní chráněnou lokalitu? 11%

Ano Ne

89%

Graf 38 Třetí otázka, Zdroj: vlastní výzkum

Až na 11 % respondentů, kteří nevěděli, že se jedná o přírodní chráněnou lokalitu, věděli všichni, že je oblast chráněna. Turisté byli oslovováni tak, aby nedošlo ke 71

zkreslení výsledku výzkumu. Snažila jsem se je oslovovat ještě před vstupem do chráněného území, kde ještě nebyly vidět informační tabule. 4. Pokud ano, jak jste se to dozvěděl/a?

24% internet TIS místní obyvatelstvo 9%

59%

1%

tištěný průvodce jiné

7%

Graf 39 Čtvrtá otázka, Zdroj: vlastní výzkum

Největší procentní zastoupení (59 %) měla u této otázky odpověď jiné, kde mohli uvést respondenti svůj vlastní názor. Názory se lišily, ale nejčastějšími odpověďmi byly: od známého (28 %) a znám to tu od mala (16 %). Našlo se i pár jedinců, kteří si stačili všimnout informační tabule, než jsem je oslovila (2 %). Poté 24 % dotazovaných odpovědělo z internetu, 9 % z TIS, 7 % z tištěného průvodce a 1 % od místních obyvatel. Opět se setkáváme s tím, že větší počet lidí se dozvěděl o ochraně území z internetu. Služeb TIS a tištěných průvodců využívají spíše jen zapálení turisté, nebo ti, co si informaci raději potvrdí u odborníka. 5. Jsou dle Vás turistické trasy dostatečně a viditelně značeny? 9%

Ano Ne

91%

Graf 40 Pátá otázka, Zdroj: vlastní výzkum

72

U této otázky se měli dotázaní vyjádřit ke značení turistických tras. Vcelku bylo značení vyhodnoceno pozitivně (91 %). Ale našli se i tací, kteří se vyjádřili negativně (9 %). Důvody nespokojenosti se značením u rybníka byly spíše banálního rázu, kdy respondenti uvedli jako důvod nespokojenosti to, že si značení vůbec nevšimli, tudíž ho vyhodnotili jako nedostatečné. 6. Jste spokojen/a s čistotou a upraveností turistické trasy, popřípadě lokality? 3%0%

29%

spíše ano určitě ano spíše ne určitě ne 68%

Graf 41 Šestá otázka, Zdroj: vlastní výzkum

Nejprve bych chtěla zdůraznit, že lokalita PR Velký Pařezitý rybník jako jediná je vybavena odpadkovými koši a během sezóny i toaletami. Téměř všichni respondenti se shodli na tom, že území je vcelku upravené a čisté (97 %). Pouhá 3 % byla nespokojena. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že ačkoliv je území vybaveno již zmíněnými koši a toaletami, není naprosto bez pohozených odpadků. Musím přiznat, že nechápu ignoraci a bezohlednost některých z návštěvníků, kteří nejsou schopni vyhodit odpadek do koše a na místo toho, jej zahodí necelé 3 metry od něj.

73

7. Trávíte v této oblasti: 13%

kratší dovolenou delší dovolenou

27% 60%

pouze projíždím

Graf 42 Sedmá otázka, Zdroj: vlastní výzkum

Kratší dovolenou (2 - 3 dny) trávilo na území 60 % respondentů. Většinou se jednalo o respondenty, kteří byli ubytováni v blízkém kempu. Výsledek se dal předpokládat, jelikož většina Čechů jede na kratší dovolenou do ČR a to buď na chatu, nebo do rekreačních oblastí v blízkosti vodních ploch, kterou je i Velký Pařezitý rybník. Pro delší dovolenou si zvolilo oblast 27 % dotazovaných a 13 % pouze projíždělo a tak alespoň využilo možnosti osvěžení se v rybníku. 8. Využíváte služby CR nabízené v nejbližším okolí (ubytování, stravování)?

21%

Ano Ne

79%

Graf 43 Osmá otázka, Zdroj: vlastní výzkum

Celkem ¾ respondentů odpověděly, že služby CR v okolí využívá. Jednalo se o využívání ubytovacích a stravovacích možností. U možnosti „NE“ mohli napsat důvod, proč služby nevyužívají. Mezi 21 % záporných odpovědí se objevovaly důvody 74

jako: mám tu vlastní chatu nebo jsem místní, pouze projíždím. Je samozřejmé, že možnost koupání využívá i mnoho místních obyvatel. 9. Využíváte možnost ubytování v okolí?

22%

Ano Ne

78%

Graf 44 Devátá otázka, Zdroj: vlastní výzkum

Ubytováno v okolí bylo celkem 78 %.

Zbývajících 22 % respondentů nevyužívá

možnost ubytování v okolí a odůvodnění jsou stejná jako u předchozí otázky. V této otázce měli návštěvníci možnost vybrat z několika kategorií ubytovacích zařízení. Ale většina 65 % si vybrala, tedy byla ubytována, v kempu. Výsledek je i pochopitelný vzhledem k tomu, že u rybníka se nalézá stejnojmenný kemp. Zbylá procenta byla ubytována buď v blízkých penzionech, u známých a na chatě. Výsledek potvrzuje tedy to, že většina návštěvníků přijela na kratší dovolenou a využila možnost ubytování v kempu. 10. Jste spokojen/a s cenou a kvalitou pokrmů ve stravovacích zařízeních? 7% 0% 18% spíše ano určitě ano spíše ne určitě ne 75%

Graf 45 Desátá otázka, Zdroj: vlastní výzkum

75

Většina dotazovaných se shodla na pozitivním hodnocení kvality stravování. Pouze 7 % nebylo spokojeno, a to z důvodů dlouhé čekací doby. Ovšem to se dá i pochopit, když většina návštěvníků byla ubytována v kempu, kde je sice k dispozici restaurace a veřejná kuchyňka, ale i to může být nedostačující v období sezóny. Ostatních 93 % bylo spokojeno a pochvalovalo si i vybavenost a přístup personálu. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že i sama raději chodím do menších restaurací ve vesnicích, kde je personál srdečnější a příjemnější. 11. Jak jste se dopravil/a do oblasti? 0% 21% automobil kolo 48%

pěšky vlak jiné

31%

Graf 46 Jedenáctá otázka, Zdroj: vlastní výzkum

Ani tento výsledek nebyl překvapením. Téměř ½ dotazovaných přijela automobilem. Automobilem se dostanete na požadované místo za krátkou dobu a bez závislosti na zastávkách, určených trasách apod. Dále 1/3 respondentů přijela na kole. Cestování tzv. zeleně je dnes jedním z trendů, jednak nezatěžujete životní prostředí, jednak jste nezávislý a dojedete si prakticky kamkoliv. Zbylých 21 % přišlo pěšky. Pěší byli většinou místní nebo obyvatelé z blízkého okolí, kteří brali cestu k rybníku jako formu procházky či výletu.

76

12. Jaká je podle Vás dopravní dostupnost této lokality? 3% 0%

0% 25% velmi dobrá dobrá průměrná špatná velmi špatná

72%

Graf 47 Dvanáctá otázka, Zdroj: vlastní výzkum

V závislosti na výsledcích z předešlého grafového znázornění, kdy se většina dopravila do oblasti vlastními dopravními prostředky, byla dopravní dostupnost území vyhodnocena vcelku pozitivně. Jako dobrou ji hodnotilo 25 % dotázaných a jako průměrnou celých 72 %. Pouze 3 % návštěvníků byla nespokojena. V porovnání s mým vlastním šetřením dopravní dostupnosti bych mohla konstatovat, že pokud bych si jako dopravní prostředek zvolila automobil či kolo, tak bych zřejmě souhlasila s návštěvníky, že dopravní dostupnost je celkem dobrá. Ale pokud bych se chtěla dopravit do oblasti vlakem či autobusem, byl by to velký problém vzhledem ke špatnému dopravnímu spojení a nízké frekvenci hromadné dopravy. 13. Pokud jste přijel/a automobilem, byl dostatečný prostor k zaparkování Vašeho automobilu? 1%

Ano Ne

99% Graf 48 Třináctá otázka, Zdroj: vlastní výzkum

77

Protože oblast PR Velký Pařezitý rybník jako jediná má k dispozici parkoviště či dostatečnou plochu k zaparkování, shodli se respondenti, kteří přijeli automobilem, že neměli problém s parkovacím místem. Pouhé 1 % odpovědělo, že nemělo kam zaparkovat automobil. Samozřejmě, že v období sezóny je parkoviště plné, ale myslím, že pro nápadité české turisty není problém zaparkovat automobil na okraji lesa, přímo na louce či na krajnici. 14. Cestujete do oblasti: 0% 1%

sám/sama

41%

s rodinou s přáteli 58%

jiné

Graf 49 Čtrnáctá otázka, Zdroj: vlastní výzkum

Návštěvníci s rodinou a návštěvníci s přáteli byly skoro 2 vyrovnané skupiny. S rodinou přicestovalo 58 % a s přáteli 41 %. Dle mého předpokladu se potvrdilo, že k vodě jezdí nejvíce rodiny s dětmi, které se alespoň mají kde vydovádět a poté skupinky přátel, které to berou jako levnou, ale zábavnou formu dovolené. Občas se objeví i samotář, který dává přednost samostatnosti a nezávislost na druhých (1 %). 15. Jste zde poprvé, pokud ne, jak často se sem vracíte?

Ano

48% 52%

Ne

Graf 50 Patnáctá otázka, Zdroj: vlastní výzkum

78

Počty návštěvníků, kteří byli v oblasti poprvé, a počty těch, kteří ne a dokonce se sem rádi vracejí, byly poměrně vyrovnané. Tzv. objevitelů bylo 52 % a respondentů, kteří už alespoň jednou lokalitu navštívili, bylo 48 %. Z výsledků nám plyne, že území není atraktivní jen pro prvotní návštěvníky, ale že láká k návratu i ty, co nebyli v lokalitě poprvé. 16. Doporučil/a byste tuto lokalitu svým známým? 0% 31% spíše ano určitě ano spíše ne určitě ne 69%

Graf 51 Šestnáctá otázka, Zdroj: vlastní výzkum

Jelikož je oblast PR vcelku atraktivní a při přihlédnutí k použití určitého dopravního prostředku i snadno dostupná, byla všemi respondenty celkově zhodnocena pozitivně. Všichni by ji také vřele doporučili svým známým jako dobrý tip na výlet či dovolenou. 17. Vaše pohlaví

44%

muž 56%

žena

Graf 52 Sedmnáctá otázka, Zdroj: vlastní výzkum

79

Stejně jako v minulých šetřeních, tak i zde byl větší počet návštěvníků mužského pohlaví. Ač jsem se snažila oslovovat obě pohlaví rovnoměrně, i tak je výsledek s převahou mužů. Pohlaví respondentů výzkum nijak neovlivnilo. 18. Do jaké věkové kategorie spadáte? 5%

18 -30 let 42%

53%

31 - 50 let 51 a více let

Graf 53 Osmnáctá otázka, Zdroj: vlastní výzkum

Otázka věku je vždy poněkud ošemetná, proto byly do dotazníku zvoleny raději věkové kategorie v různém věkovém rozpětí. V PR byl největší počet dotazovaných ve věku 18 - 30 let (53 %). Protože se jedná zejména o návštěvníky rybníka a milovníky vodních radovánek není překvapující, že se jedná spíše o mladé lidi nebo lidi ve středním věku (42 %). Málokdy potkáte v létě u vody seniory, ti tráví dovolenou raději v přírodě procházkami nebo v zahraničí u moře. 19. Jste:

43% 57%

místní obyvatel návštěvník

Graf 54 Devatenáctá otázka, Zdroj: vlastní výzkum

80

Poslední otázka rozdělila turisty na místní obyvatele a návštěvníky. Návštěvníků bylo o něco více než místních, ale pouze o 14 %. Rybník a jeho okolí je oblíbené nejen u návštěvníků (57 %), ale i u místních (43 %), kteří se sem chodí pravidelně koupat každé léto. Krásná příroda ve spojení s letním osvěžením v rybníku je velmi přitažlivá pro každého.

3.2.7 Výsledky výzkumu - PR Velký Pařezitý rybník Jak se dalo, předpokládat nejvíce respondentů se přijelo k rybníku vykoupat (3/4). Zbylí buďto jen projížděli nebo oblast rybníku znali od mala a často se do ní vraceli. U druhé otázky odpověděla 1/3 dotazovaných, že se dozvěděli o oblasti od známého a druhá 1/3 z internetu. Vzhledem k tomu, že v dnešní době se dá najít mnoho informací na internetu anebo získat cenné informace a doporučení od známých, kteří již místo navštívili, není výsledek šetření překvapující. To, že se jedná o přírodně chráněnou lokalitu, vědělo skoro 90 % dotazovaných. Výsledky čtvrté otázky korespondují s výsledky z druhé otázky, kdy se většina vyjádřila tak, že se o ochraně oblasti dozvěděla buďto od známého nebo z internetu, což byly i výsledky druhé otázky. Většina se shodla na tom, že trasy v okolí PR jsou dobře a viditelně značeny. Pozitivně byla návštěvníky hodnocena i čistota a upravenost okolí. K čemuž zcela jistě přispěl i fakt, že v PR jsou odpadkové koše a toalety. Necelé 2/3 respondentů trávily v oblasti pouze kratší dovolenou a zbylá 1/3 byla rozdělena na návštěvníky trávící zde delší dovolenou a ty, kteří pouze projížděli. Dále 2/3 dotazovaných využívaly služeb CR v okolí a stejně tak i možnost ubytování, kde vedoucí zastoupení mělo ubytování v kempu. Důvodem bylo jistě i to, že v blízkosti rybníka se nalézá stejnojmenný kemp. Pozitivně byla hodnocena i restaurační zařízení, jejich kvalita a celková spokojenost s nimi. Necelá polovina se dopravila do oblasti automobilem a zbylí respondenti přijeli buď na kole, nebo přišli pěšky. Vzhledem k tomu, že si většina zvolila takřka bezproblémový způsob dopravy, není divu, že se většina shodla na tom, že je lokalita vcelku dostupná pro každého. Téměř všichni, co přijeli automobilem, tak našli místo k jeho zaparkování. V lokalitě je k dispozici i parkoviště, které je zcela jistě pro oblast PR výhodou. Návštěvníky území byli buď turisté s rodinami, nebo s přáteli. Počty těch, kteří navštívili území poprvé a těch, kteří byli v oblasti už alespoň podruhé, byly téměř vyrovnané v poměru 1:1. Všichni z dotazovaných se shodli na tom, že lokalita je atraktivní a že by ji doporučili svým známým k návštěvě. Ačkoliv obě pohlaví byla 81

oslovována rovnoměrně, ve výsledku má větší převahu mužské pohlaví. Návštěvníky PR byly převážně mladí lidí od 18 - 30 let a lidé ve středním věku od 31 - 50 let. Je pochopitelné, že se mezi respondenty neobjevilo velké množství lidí důchodového věku. Ti tráví dovolenou raději v zahraničí u moře. Rezervace není oblíbená jen u návštěvníků, ale i u místních, kterých bylo osloveno celých 43 %.

82

3.3 Návrhová opatření málo navštěvovaných lokalit a způsoby jejich propagace Cílem mé BP bylo zjistit postavení pětice MZCHU v okrese Jihlava z hlediska CR a z hlediska jejich atraktivity vyplývající z terénního šetření návštěvnosti. Již v předešlých kapitolách, 3.1.1 Dopravní dostupnost vybraných lokalit a 3.1.2 Ubytovací a stravovací možnosti v okolí vybraných lokalit, jsem zhodnotila pětici vybraných území z těchto hledisek. Dopravní dostupnost jednotlivých oblastí se liší v závislosti na použití dopravního prostředku. Všechny lokality jsou dostupné pěšky nebo na kole. Horší dostupnost je automobilem, kdy turisté potřebují dostatečný prostor k zaparkování, aby neparkovali mimo místa k tomu určená a nedocházelo k devastaci krajiny. Jediné parkoviště náležící k MZCHÚ se nachází pouze v PR Velký Pařezitý rybník. Tam, kde parkoviště není k dispozici, mohou turisté ponechat automobil v blízkých vískách či městech, ovšem to může vést k nelibosti místních obyvatel. A naprosto bezohlední motoristé neváhají zajet až téměř na hranici MZCHÚ, právě z důvodu nedostatku místa k zaparkování nebo proto, že jsou líní ujít pár set metrů. Variantu cestování vlakem zvolilo jen nepatrné množství oslovených, a to právě z důvodu velmi špatného traťového spojení. Autobus si nikdo z oslovených jako dopravní prostředek nevybral ze stejného důvodu jako vlak. Navrhovat vybudování parkovišť či zajištění lepšího dopravního spojení (veřejnými dopravními prostředky) do vybraných území není příliš realistické už z toho důvodu, že by došlo k výrazným změnám krajiny, které nejsou příliš žádoucí a takovéto změny by byly také značně nákladné a těžko by je financovaly malé vesničky v blízkosti vybraných území. Jako jediná možnost se jeví propagace zeleného způsobu cestování, kdy návštěvníci využijí sice automobil, ale nechají ho na parkovišti či jiných místech k tomu určených, třeba i ve vzdálenějších městech a dále budou pokračovat na kole, popřípadě pěšky. To, jak jsou jednotlivé lokality navštěvovány, závisí na atraktivitě okolí, materiálně technické základně a předpokladech CR. Z hlediska materiálně technické základny jsou oblasti vcelku na dobré úrovni. V oblasti je dostatek ubytovacích kapacit a stravovacích zařízení, nechybí kempy a ani hotely či penziony s přídavnými službami (golf, fitness, tenis, hřiště apod.). Z výsledků terénního šetření vyplývá, že i návštěvníci jsou převážně spokojení s vybaveností okolí MZCHÚ. Z počtu návštěvníků na jednotlivých lokalitách

83

a výsledků z šetření vyplývá, že návštěvnosti jednotlivých lokalit je nejvíce ovlivněna atraktivitou MZCHÚ a jeho okolím. Nejvíce navštěvovanými lokalitami byly PP Míchova skála (52 respondentů) a PR Velký Pařezitý rybník (37 respondentů). Jelikož se obě nachází v těsné blízkosti vrchu Javořice, vytváří tak pro návštěvníky velmi atraktivní trojici. Míchova skála láká svou krásnou vyhlídkou a skalními útvary, Velký Pařezitý rybník vodní plochou vhodnou ke koupání a vrch Javořice tím, že je nejvyšším bodem Českomoravské vrchoviny a na jejím vršku se nalézá vysílač. Méně navštěvovanými lokalitami byly NPR Velký Špičák (25 respondentů), PR Mrhatina (19 respondentů) a PP Černíč (14 respondentů). Návštěvnost přírodních památek ovlivňuje zejména počasí, které během mého výzkumu nebylo příliš přívětivé, jak jsem již výše zmiňovala. Nicméně i tak se pokusím navrhnout řešení, která by zvýšila atraktivitu málo navštěvovaných lokalit. Skrze NPR Velký Špičák prochází celkem 3 turistické trasy a 1 naučná stezka, což je dle mého názoru dostatečné množství. Myslím si, že by se měl klást větší důraz na propagaci nejen v TIS v Třešti - nenabízet jen kulturní zajímavosti města, ale i přírodní atraktivity v okolí. V některých případech dochází k tomu, že doporučení v TIS jsou stereotypní a odkazují právě jen na kulturu ve městě. Na webových stránkách města, kde je po rozkliknutí úvodní stránky veškerý prostor věnován jen kulturním zajímavostem města, bych navrhovala, aby byly už na úvodní stránku zařazeny i přírodní zajímavosti (s fotografickou dokumentací jako je to u kulturních památek), aby byl poměr informací a současně i propagace vyrovnaný. Dále přímo ve městě Třešti na náměstí či autobusovém nádraží (kde se soustředí největší počet turistů) postrádám informační tabuli s plánem města a jeho okolím, kde by právě NPR a kulturní památky mohly být zakresleny. V souvislosti s již existující naučnou stezkou bych navrhovala vytvořit i naučnou městskou stezku po kulturních památkách (Schumpeterův dům, bývalá židovská synagoga a židovský hřbitov), která by poté volně navazovala na naučnou stezku NPR Velký Špičák, což by mohlo vést ke zvýšení návštěvnosti NPR. K nově vytvořeným stezkám by bylo poté potřeba vytvořit i odpovídající propagační tiskoviny, které by byly k dispozici v TIS v Třešti, popřípadě v Jihlavě a v Lukách nad Jihlavou. [21]

84

PP Černíč spadá do mikroregionu Telčsko, které disponuje vcelku dobře zpracovanými webovými stránkami, kde lze přírodní atraktivity i jiní zajímavosti najít velmi snadno. Lokalitou Černíče prochází 1 turistická trasa, ovšem vhledem k tomu, že buď přímo v obci Černíč nebo jeho blízkém okolí je několik zajímavých míst, bych i zde navrhovala vytvořit alespoň krátkou stezku po těchto zajímavostech, které by zahrnovaly i PP Černíčský rybník. Mezi zajímavosti stezky bych tedy zařadila PP Černíč, dále pozoruhodný přírodní útvar připomínající hrobku starověkých králů, tzv. Mohylu, sochy na okraji obce Myslůvky, zachovalé meandry řeky Dyje nacházející se nedaleko obce Radkova, kamenný kříž u Slaviboře, opevněný mlýn z 16. století na začátku obce Černíč, poté roubenou chalupu, která patří k nejstarším v západní části Moravy, a na návsi stojící zvoničku. Podoba stezky by byla zpracována do propagační tiskoviny, která by byla k dispozici v nejbližších TIS. K dobrému by určitě přispěla i informační tabule ve vesnici s příslušnou mapou okolí a vyznačenými zajímavostmi. [20] Do PR Mrhatina nevede ani jedna turisticky značená trasa, pouze cyklotrasa. Další nevýhodou této PR je, že se nachází v blízkosti atraktivní PR, kterou je Štamberk a Kamenné moře. Většina turistů tak raději zamíří právě na Štamberk a Kamenné moře, odkud vede značená trasa k PR Velký Pařezitý rybník a k dalším zajímavostem. Myslím, že je škoda, že neexistuje značená turistická trasa, která by propojovala PR Mrhatina s ostatními zajímavostmi. Přitom je na skalních útvarech, nacházejících se v lokalitě Mrhatina, povoleno horolezectví (až od 1. července), které by mohlo být velkým lákadlem pro nadšence tohoto sportu, kteří by nemuseli využívat jen PR Štamberk. Přesun části turistů do PR Mrhatina by zcela jistě ulevilo hojně navštěvované lokalitě Štamberk. Proto bych nejprve navrhovala propojení PR Mrhatina s ostatními MZCHÚ a jinými zajímavosti a poté propagaci této nové turistické trasy jednak formou brožurek v blízkých TIS, popřípadě v restauračních a ubytovacích zařízeních a také na webových stránkách TIS a města Telče.

85

4 Závěr V teoretické části své bakalářské práce jsem podrobně představila okres Jihlava spolu s jeho přírodními a ekonomickými poměry. Část práce je věnována ochraně přírody a krajiny v okrese Jihlava, především maloplošným zvláště chráněným územím, která se nalézají v této oblasti. Z teoretické části vyplývá, že okres jako takový má vcelku vysoký potenciál pro rozvoj CR, a to i v MZCHÚ, kterých je v okrese celkem 39. Každé z MZCHÚ má své osobité kouzlo a charakter, jenž láká každoročně množství turistů, a přispívá tak k rozvoji CR v oblasti. Praktická část se zabývá podrobnou kvantitativní analýzou 5 vybraných MZCHÚ, do nichž patří NPR Velký Špičák, PR Velký Pařezitý rybník, PR Mrhatina, PP Míchova skála a PP Černíč. V této části jsem na základě terénního výzkumu vypracovala hodnocení oblastí z hlediska dopravní dostupnosti a ubytovacích a stravovacích možností v okolí 5 km vzdušnou čarou od vybraných území. Seznam ubytovacích a stravovacích zařízení je přiložen v příloze. Dále jsou zpracovány dotazníkové průzkumy do grafů, vyhodnotila jsem je jednak celkově a jednak jednotlivě dle lokalit z hlediska návštěvnosti a spokojenosti návštěvníků s charakterem oblastí. Pro méně navštěvované oblasti jsem navrhla způsoby zatraktivnění a jejich následnou propagaci. Z mnou provedeného dotazníkové šetření vyplynulo, že nejvíce navštěvovanými oblastmi jsou PP Míchova skála a PR Velký Pařezitý rybník. Většina turistů dává přednost návštěvě těchto dvou lokalit jednak z důvodu jejich charakteru, kdy Míchova skála nabízí překrásný výhled do okolí a Velký Pařezitý rybník láká k vodním radovánkám, a jednak z důvodu jejich strategického umístění nedaleko dalších přírodních atraktivit. U zbylých méně navštěvovaných oblastí jsem převážně navrhovala vytvoření naučných stezek, kdy by došlo k propojení kulturních atraktivit v okolí území právě s přírodními zajímavostmi odpovídající chráněné lokalitě. To by mohlo vést k jejímu zatraktivnění a současně přinést i pozitivum v tom, že by se odlehčilo hojně navštěvovaným chráněným oblastem. Podrobný terénní výzkum ukázal, že maloplošná chráněná území jsou zajímavými a atraktivními cíly pro turisty.

86

Po předání výsledků mého šetření odpovědným orgánům bych si přála, aby se nad těmito získanými výsledky alespoň zamysleli a popřípadě zvážili i mé návrhy. Doufám, že CR v chráněných oblastech, a to nejen v okrese Jihlava, se bude i nadále vyvíjet správným směrem, aby i pro budoucí generace zůstaly zachovány krásy naší krajiny.

87

Seznam použitých zdrojů Knižní zdroje 

ČECH L., Šumpich J. a kol. Chráněná území ČR: Jihlavsko, svazek VII. In: Mackovčin, P. a kol., Edice Chráněná území České republiky. Vydání první. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EcoCentrum Brno, 2002, 76 s.



DEMEK, J. Mackovčin, P. a kol. Zeměpisný lexikon ČR. AOPK Praha- Brno, 2006, 532 s.



JANDOVÁ, Ing. Martina a Mgr. Jaromír ŠVARC. Zvláště chráněná území okresu Jihlava. Jihlava: OkÚ Jihlava, referát životního prostředí, 2001.



KŘESŤAN, Ing. Vladimír a Ing. Miloslav VAŠÍČEK. Marketing. 1. vydání. Jihlava: Ediční oddělení VŠPJ, 2005, 141 s. KŘESŤAN, Ing. Vladimír a Ing. Miloslav VAŠÍČEK. Marketing. 1. vydání. Jihlava: Ediční oddělení VŠPJ, 2005, 141 s. Výukové texty.



PACHROVÁ, Stanislava. Trvale udržitelný cestovní ruch. Jihlava: VŠPJ, 2011, 138 s. Výukové texty.



PACHROVÁ, Stanislava. Šetrné formy cestovního ruchu. Jihlava: VŠPJ, 2011. Výukové texty.



PERGLER, Jan. Kraj Vysočina: Průvodce po České republice. vydání první. Praha: Kartografie Praha, 2004, 158 s. ISBN 80-7011-735-4.



PRCHALOVÁ, Jana. Zákon o ochraně přírody a krajiny a Natura 2000: komentář a prováděcí předpisy podle stavu k 1. 1. 2006. Praha: Linde, 2006, 351 s.



QUITT, E. Klimatické oblasti Československa. Studia Geographica 16: 1 – 64 + mapa. Geografický ústav ČSAV Brno, 1971.



DEMEK, Jaromír. Úvod do štúdia teoretickej geografie. Slovenské pedagogické nakladatelstvo, Bratislava, 1987, 242 s.

88

Elektronické zdroje 1. Charakteristika

kraje

Vysočina.

NESS

S.R.O.,

PeckaDesign

s.r.o.

BusinessInfo.cz [online]. 1997 - 2011 [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/kraj-vysocina/charakteristika-krajevysocina/1000927/40302/ 2. Sčítání lidu, domů a bytů 2011: Vše o území. Český statistický úřad [online]. 2009

-

2011

[cit.

2012-02-23].

Dostupné

z:

http://vdb.czso.cz/sldbvo/#!stranka=vse-ouzemi&tu=0&th=&v=&vo=H4sIAAAAAAAAAHWPv07DMBDGry2hf4UKA xuP0EpMdAMXu8RqEldJGkQmDI1aUKAhcUsmJBYYWGFnYOxLIJ6AlQm xMzPCpUgwIE6ydSff7_s-z95BS2JYPpZT2Zyoo7Cpy2Rkykgrvjwre4_FyDfgUo4loOOPFTjmENZjeIgGY3DQRptbkFWtfMS3nU8VQXlvsPsHrG JmZzBBcCfndyPYShPh01-qoJhEK83T98XF638pDjoE1lOAnSGOq_e9bk5CCIr2Z3a9Xb15s8QBqhWOE_EwW5 HQXaIFlvbaQpxnJ0sTuPhSWgqIuqCVcEilY7Aq6zR3sKpS4wiMOoURBAcmMc4knusLgyAmc3b2eL9o2 8TPjEtIW0Q1Gswl_r3nM9tk81MInloIa 3. Jihlava charakteristika. Český statistický úřad [online]. 2006 - 2011, 22. 3. 2010 [cit.

Dostupné

2012-02-20].

z:

http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/jihlava_charakteristika 4. Statistická ročenka kraje Vysočina 2011. Český statistický úřad [online]. 2006 2012,

23.

2.

2012

[cit.

2012-02-20].

Dostupné

z:

http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/krajp/631011-11-xj 5. Geografický informační portál: Územně správní členění. KRAJ VYSOČINA. Kraj Vysočina [online]. 2002 - 2011 [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: http://www.kr-vysocina.cz/uzemne-spravni-cleneni/ds-301225/p1=33420 6. Okres Jihlava. EUROPEAN BUSINESS ENTERPRISE, a.s. Státní správa [online].

2000

-

2012

[cit.

2012-02-20].

Dostupné

z:

http://www.statnisprava.cz/rstsp/ciselniky.nsf/i/CZ0632

89

7. Okresy v Česku. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 17. 8. 2004, 13. 1. 2012 [cit. 2012-02-15]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Okresy_v_%C4%8Cesku#Zm.C4.9Bny 8. Změny v území veřejné správy: Změny hranic okresů k 1. 1. 2007 (Vyhláška č. 513/2006 Sb). MINISTERSTVO VNITRA. Veřejná správa: archiv - červen 2008

[online].

2005

[cit.

2012-02-24].

Dostupné

z:

http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sprava/reforma/uzemni/vyhl513_06.html 9. Malý lexikon obcí ČR 2004. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Český statistický úřad [online]. 2001 - 2012, 26. 10. 2006 [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/p/1302-04 10. Počet obyvatel v obcích k 1. 1. 2011. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Český statistický úřad [online]. 29. 4. 2011, 5. 12. 2011 [cit. 2012-02-25]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/publ/1301-11-r_2011 11. Okresy ČR 2010. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Český statistický úřad [online]. 31. 10. 2010, 5. 12. 2011 [cit. 2012-02-28]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/publ/1303-11-r_2011 12. Společnost Motorpal. MOTORPAL, a.s. Motorpal, a.s. [online]. 2002 - 2008 [cit. 2012-02-29]. Dostupné z: http://www.motorpal.cz/cz/spolecnost.aspx 13. Tesla Jihlava. WEBREX. Tesla Jihlava a.s. [online]. 2009 [cit. 2012-02-29]. Dostupné z: http://www.teslaji.cz/ 14. Elektrifikace a předelektrifikační úpravy železnice Jihlava - Třebíč - Brno. OBČANSKÉ SDRUŽENÍ METROPOLIS. Metropolis [online]. 2007- 2009, 18. 9. 2009 [cit. 2012-03-02]. Dostupné z: http://www.os-metropolis.info/zeleznicejihlava-brno-elektrifikace.htm 15. Železniční trať Kostelec u Jihlavy - Slavonice. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 4. 6. 2009, 20.

8.

2011

[cit.

2012-03-05].

Dostupné

z:

http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_tra%C5%A5 _Kostelec_u_Jihlavy_-_Slavonice

90

16. Doprava. WEBHOUSE, s.r.o., design EB. Oficiální stránky města Jihlavy [online]. 2005 [cit. 2012-03-7]. Dostupné z: http://www.jihlava.cz/doprava/d116017 17. Ústřední seznam ochrany přírody. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [online]. 2010 [cit. 2012-03-02]. Dostupné z: http://drusop.nature.cz/ 18. Česká republika. Zákon 114/1992 sb.: Zákon o ochraně přírody a krajiny. In: 18. Ministerstvo životního prostředí České republiky, 2010, č. 114. Dostupné z: http://www.mzp.cz/www/platnalegislativa.nsf/d79c09c54250df0dc1256e890029 6e32/58170589e7dc0591c125654b004e91c1?opendocument 19. Závody firmy BOSH Diesel, s.r.o. ROBERT BOSH GMBH. Bosh Diesel, s.r.o. [online].

2008

[cit.

2012-03-02].

Dostupné

z:

http://www.bosch.cz/content/language1/html/2938.htm 20. Obce: Černíč. KAMÍR, Pavel. Mikroregion Telčsko [online]. 2006 [cit. 2012- 4 11].

Dostupné

z:

http://www.telcsko.cz/page.php?mx=100_turistika/obce&lx=cz&ft= 21. Vítejte v Třešti. MĚSTO TŘEŠŤ. Třešť [online]. 2012 [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: http://www.trest.cz/prakticke-informace/vitejte-v-tresti/ 22. Seznam datových schránek: Obce s rozšířenou působností. MINISTERSTVO VNITRA. Portál veřejné správy [online]. 2012 [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: http://seznam.gov.cz/ovm/regionDetail.do?path=KVYSOCINA&listType=third Municipality&ref=obcan Ostatní použité zdroje: 

Osobní konzultace s Ing. Janem Pokorným, odbor životního prostředí, kraj Vysočina



www.tourmapy.cz



www.mapy.cz



Turistická mapa 1 : 60 000, Region Renesance (Telčsko a Třešťsko, Dačicko a Jemnicko), 2011, Geodézie On Line

91

Seznam použitých tabulek Tabulka 1 Počet obcí a obyvatel podle velikostních skupin obcí k 31. 12. 2010 ....... 25 Tabulka 2 Věkové složení obyvatelstva v okrese Jihlava k 26. 3. 2011 ..................... 25 Tabulka 3 Počet příslušníků dle národností v okrese k 26. 3. 2011 ............................ 26 Tabulka 4 Počet příslušníků dle státní příslušnosti k 26. 3. 2011 ............................... 26 Tabulka 5 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo v produktivním věku k 26. 3. 2011 ..... 27 Tabulka 6 Bilance zemědělské půdy v okrese ............................................................ 28 Tabulka 7 Bilance nezemědělské půdy v okrese ......................................................... 28 Tabulka 8 Přehled maloplošných zvláště chráněných území okresu Jihlava .............. 34 Tabulka 9 Přehled maloplošných zvláště chráněných území okresu Jihlava .............. 35 Tabulka 10 Přehled maloplošných zvláště chráněných území okresu Jihlava ............ 36 Tabulka 11 První otázka .............................................................................................. 42 Tabulka 12 První otázka .............................................................................................. 57 Tabulka 13 První otázka .............................................................................................. 70 Tabulka 14 Ubytování a stravování v okolí PP Míchova skála, PR Velký Pařezitý rybník, PR Mrhatina .................................................................................................. 101 Tabulka 15 Ubytování a stravování v okolí PP Černíč ............................................. 102 Tabulka 16 Ubytování a stravování v okolí NPR Velký Špičák ............................... 103

92

Seznam použitých grafů Graf 1 Druhá otázka, Zdroj: vlastní výzkum............................................................... 43 Graf 2 Třetí otázka, Zdroj: vlastní výzkum ................................................................. 44 Graf 3 Čtvrtá otázka, Zdroj: vlastní výzkum............................................................... 44 Graf 4 Pátá otázka, Zdroj: vlastní výzkum .................................................................. 45 Graf 5 Šestá otázka, Zdroj: vlastní výzkum ................................................................ 46 Graf 6 Sedmá otázka, Zdroj: vlastní výzkum .............................................................. 46 Graf 7 Osmá otázka, Zdroj: vlastní výzkum ............................................................... 47 Graf 8 Devátá otázka, Zdroj: vlastní výzkum ............................................................. 48 Graf 9 Desátá otázka, Zdroj: vlastní výzkum .............................................................. 48 Graf 10 Jedenáctá otázka, Zdroj: vlastní výzkum ....................................................... 49 Graf 11 Dvanáctá otázka, Zdroj: vlastní výzkum ....................................................... 50 Graf 12 Třináctá otázka, Zdroj: vlastní výzkum ......................................................... 51 Graf 13 Čtrnáctá otázka, Zdroj: vlastní výzkum ......................................................... 52 Graf 14 Patnáctá otázka, Zdroj: vlastní výzkum ......................................................... 53 Graf 15 Šestnáctá otázka, Zdroj: vlastní výzkum ....................................................... 54 Graf 16 Sedmnáctá otázka, Zdroj: vlastní výzkum ..................................................... 54 Graf 17 Osmnáctá otázka, Zdroj: vlastní výzkum....................................................... 55 Graf 18 Devatenáctá otázka, Zdroj: vlastní výzkum ................................................... 56 Graf 19 Druhá otázka, Zdroj: vlastní výzkum............................................................. 58 Graf 20 Třetí otázka, Zdroj: vlastní výzkum ............................................................... 59 Graf 21 Čtvrtá otázka, Zdroj: vlastní výzkum............................................................. 59 Graf 22 Pátá otázka, Zdroj: vlastní výzkum ................................................................ 60 Graf 23 Šestá otázka, Zdroj: vlastní výzkum .............................................................. 60 Graf 24 Sedmá otázka, Zdroj: vlastní výzkum ............................................................ 61 Graf 25 Osmá otázka, Zdroj: vlastní výzkum ............................................................. 61 Graf 26 Devátá otázka, Zdroj: vlastní výzkum ........................................................... 62 Graf 27 Desátá otázka, Zdroj: vlastní výzkum ............................................................ 62 Graf 28 Jedenáctá otázka, Zdroj: vlastní výzkum ....................................................... 63 Graf 29 Dvanáctá otázka, Zdroj: vlastní výzkum ....................................................... 64 Graf 30 Třináctá otázka, Zdroj: vlastní výzkum ......................................................... 64 Graf 31 Čtrnáctá otázka, Zdroj: vlastní výzkum ......................................................... 65 Graf 32 Patnáctá otázka, Zdroj: vlastní výzkum ......................................................... 66 93

Graf 33 Šestnáctá otázka, Zdroj: vlastní výzkum ....................................................... 66 Graf 34 Sedmnáctá otázka, Zdroj: vlastní výzkum ..................................................... 67 Graf 35 Osmnáctá otázka, Zdroj: vlastní výzkum....................................................... 67 Graf 36 Devatenáctá otázka, Zdroj: vlastní výzkum ................................................... 68 Graf 37 Druhá otázka, Zdroj: vlastní výzkum............................................................. 70 Graf 38 Třetí otázka, Zdroj: vlastní výzkum ............................................................... 71 Graf 39 Čtvrtá otázka, Zdroj: vlastní výzkum............................................................. 71 Graf 40 Pátá otázka, Zdroj: vlastní výzkum ................................................................ 72 Graf 41 Šestá otázka, Zdroj: vlastní výzkum .............................................................. 73 Graf 42 Sedmá otázka, Zdroj: vlastní výzkum ............................................................ 73 Graf 43 Osmá otázka, Zdroj: vlastní výzkum ............................................................. 74 Graf 44 Devátá otázka, Zdroj: vlastní výzkum ........................................................... 75 Graf 45 Desátá otázka, Zdroj: vlastní výzkum ............................................................ 75 Graf 46 Jedenáctá otázka, Zdroj: vlastní výzkum ....................................................... 76 Graf 47 Dvanáctá otázka, Zdroj: vlastní výzkum ....................................................... 77 Graf 48 Třináctá otázka, Zdroj: vlastní výzkum ......................................................... 77 Graf 49 Čtrnáctá otázka, Zdroj: vlastní výzkum ......................................................... 78 Graf 50 Patnáctá otázka, Zdroj: vlastní výzkum ......................................................... 79 Graf 51 Šestnáctá otázka, Zdroj: vlastní výzkum ....................................................... 79 Graf 52 Sedmnáctá otázka, Zdroj: vlastní výzkum ..................................................... 80 Graf 53 Osmnáctá otázka, Zdroj: vlastní výzkum....................................................... 80 Graf 54 Devatenáctá otázka, Zdroj: vlastní výzkum ................................................... 81

94

Přílohy A - Obrázky správního členění kraje Vysočina a okresu Jihlava B - Mapové znázornění ZCHÚ okresu Jihlava C - Dotazník pro návštěvníky chráněných lokalit D - Seznam ubytovacích a stravovacích zařízení E - Mapy chráněných oblastí (znázorněna 5 km vzdálenost vzdušnou čarou do okolí oblastí) F - Obrázky z jednotlivých chráněných oblastí

95

Příloha A

Obrázek 1: Členění kraje Vysočina, zdroj: www.kr-vysocina.cz

96

Obrázek 2: Města a městyse v okresech, zdroj: www.kr-vysocina.cz

97

Příloha B

Obrázek 4: Zvláště chráněná území okresu Jihlava, zdroj: Chráněná území ČR: Jihlavsko, svazek VII, Čech, Šumpich a kol., 2002, s. 3

98

Příloha C 1. Proč jste si vybral/a právě tuto lokalitu pro Vaši návštěvu? …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… 2. Odkud jste se dozvěděl/a o této lokalitě? od známého

z internetu

doporučení v TIS*)

tištěný průvodce Jihlavska

jiné……. …………

*)TIS = turistické informační středisko 3. Víte, že se jedná o přírodní chráněnou lokalitu? ano

ne*)

*)Pokud je odpověď ne, nepokládat následující otázku. 4. Pokud ano, jak jste se to dozvěděl/a? TIS

internet

místní obyvatelstvo

tištěný průvodce Jihlavska

jiné……. …………

5. Jsou dle Vás turistické trasy dostatečně a viditelně značeny? ano

pokud ne, uveďte důvod ………………………………………………………………………

*) Pokud ano, nepokládat následující otázku. 6. Jste spokojen/a s čistotou a upraveností turistické trasy, popřípadě lokality? spíše ano

určitě ano

spíše ne

určitě ne

7. Trávíte v této oblasti: kratší dovolenou

delší dovolenou (2-3 týdny)

pouze projíždím

8. Využíváte služby CR nabízené v nejbližším okolí (ubytování, stravování)? ano

pokud ne, uveďte důvod ………………………………………………………………………

*) Pokud ne, nepokládat následující otázku 9.

Využíváte možnost ubytování v okolí?

u známých v kempu ne ano, a to: na chatě v penzionech v bližších vesničkách v hotelech ve vzdálenějších městech 10. Vyhovuje Vám cena a kvalita ubytování? jiné………………………………… 99

10. Jste spokojen/a s cenou a kvalitou pokrmů ve stravovacích zařízeních? spíše ano

určitě ano

spíše ne

určitě ne

11. Jak jste se dopravil/a do oblasti? automobilem

na kole

pěšky

vlakem

jiné…………...

12. Jaké je podle Vás dopravní dostupnost této lokality? velmi dobrá

dobrá

průměrná

špatná

velmi špatná

13. Pokud jste přijel/a automobilem, byl k dispozici dostatečný prostor k zaparkování Vašeho automobilu? ano

ne

14. Cestujete do oblasti: sám/sama

s rodinou

s přáteli

jiné………........

15. Jste zde poprvé, pokud ne, jak často se sem vracíte? ano

každý rok ne - 1x za3 roky nepravidelně

16. Doporučil/a byste tuto lokalitu svým známým? spíše ano

určitě ano

spíše ne

určitě ne

31 - 50 let

51 a více let

17. Vaše pohlaví muž

žena

18. Do jaké věkové kategorie spadáte? méně než 18 let

18 - 30 let

19. Jste: místní obyvatel

návštěvník

100

Příloha D Tabulka 14: Ubytování a stravování v okolí PP Míchova skála, PR Velký Pařezitý rybník, PR Mrhatina

Město/obec

Typ zařízení

Název

Adresa

Horní Bolíkov

penzion + restaurace

Penzion Babí hora

Horní Bolíkov 25, 37853, Strmilov

Lhotka

penzion

Penzion Pod Štamberkem

588 56, Lhotka 22

Lhotka

penzion

Penzion Javořice

Lhotka 10, 58856,

Lhotka

penzion + restaurace

Ubytování U Drahušky

17, 588 56, Lhotka

Lhotka

kemp/tábořiště

Horní Mrzatec

588 56, Lhotka 11

Mrákotín

penzion

Penzion Hýka

Mrákotín 11, 58854, Mrákotín

Mrákotín

motel

Motel Na Kovárně

hl. silnice 50, 588 54, Mrákotín

Mrákotín

ubytovna

Modrá Kotva

Mrákotín 274, 588 54, Mrákotín

Mrákotín

ubytovna

Ubytovna SK

588 54, Mrákotín 253

Mrákotín

chata

U Burianů

Mrákotín 265, 58854, Mrákotín

Řásná

penzion

Sluníčko

588 56, Řásná 2

Řásná

penzion + restaurace

Penzion u Kolářů

58856, Řásná 62

Řásná

penzion

Usedlost Pod Javorem

588 56, Řásná 82

Řásná

penzion

Penzion Pařezáček

Řásná 75, 588 56, Telč

Řásná

penzion

Penzion Čtyřlístek

Řásná 81, 588 56, Telč

Řásná

chatová osada, penzion, kemp

Kemp Velkopařezitý

Řásná 10, 58856, Telč

Světlá

privát

Privát Vyhlídka

Světlá 17, 378 53, Studená

Vanov

hotel + restaurace

Hotel Šiškův mlýn

Vanůvek

chata

Rekreační středisko Úsvit

Vanov 21, 588 56, Telč Vanůvek 26, 588 56

Zdroj: vlastní výzkum

101

Tabulka 15: Ubytování a stravování v okolí PP Černíč

Město/obec

Typ zařízení

Název

Adresa

Bílkov

v soukromí

Penzion Ve Škole

Dačice-Bílkov 40, 38001, DAČICE

Borek

restaurace

Borek

Pražská 25, 380 01, Dačice - Borek

Dačice

penzion

Sportcentrum Rockhill

Jemnická 305, 38001, Dačice

Dačice

restaurace

Restaurace Pod Klášterem

Kapetova 29/III, 380 01, Dačice

Dačice

hotel + restaurace

Hotel Dyje

Jemnická 1/III, 380 01, Dačice

Dačice

penzion + restaurace

Homolkův mlýn

Pivovarská 40, 380 01, Dačice

Dačice

hotel + restaurace

Hotel U Koníčka

Palackého náměstí 50, 380 01, Dačice

Dačice

restaurace

U Malíků

Goethova 111/I, 380 01, Dačice

Dačice

restaurace

U Šuláků

Školní 101/I, 380 01, Dačice

Dačice

motel

Motel Dačice

Toužínská 141/II, 38001, Dačice

Dačice

penzion

U Kačenky

Třída 9. května 556, 38001, Dačice

Dačice

hotel + restaurace

Hotel U Stadionu HK

Horní Myslová

v soukromí

Vojtův statek

Horní Myslová

apartmán

Apatrmán

Horní Myslová

Hříšice

chalupa

Chalupa

Hříšice

Hříšice

chalupa

Ranč U Tesařů

Hříšice

Kostelní Myslová

chata

Chalupa v Kostelní Myslové

18, 58856, Kostelní Myslová

9. května 1, 380 01, Dačice Horní Myslová č. p. 2

Zdroj: vlastní výzkum

102

Tabulka 16: Ubytování a stravování v okolí NPR Velký Špičák

Město/obec

Typ zařízení

Název

Adresa

Dolní Cerekev

ubytovna

Ubytovna a Sportovní hala

588 45, Dolní Cerekev 1

Hodice

restaurace

Pohostinství

Hodice 49, 589 01, Hodice

Otín

v soukromí

Kamil Pavlíček

1, 588 22, Otín

Třešť

penzion

Penzion Rosnička

Družstevní 32, 589 01, Třešť

Třešť

v soukromí

Hana Šimonová

Družstevní 766, 589 01, Třešť

Třešť

ubytovna

Domov mládeže SOŠ

K Valše 1251/38, 589 01, Třešť

Třešť

v soukromí

Jaromír Menčík

Čenkovská 34, 589 01, Třešť

Třešť

restaurace

Panský dvůr

Barvířská 1139, 589 01, Třešť

Třešť

ubytovna + restaurace

Ubytování U Kapra

nám. T. G. Masaryka 17, 589 01, Třešť

Třešť

penzion + restaurace

Penzion Svět

nám. T. G. Masaryka 103, 58901, Třešť

Třešť

penzion

U Růžičků

U Váhy 471, 589 01, Třešť

Třešť

restaurace

U Špinarů

Kostelní 464, 589 01, Třešť

Třešť

penzion

U Lašanů

nám. Svobody 466, 589 01, Třešť

Třešť

penzion

David

Rooseweltova 10/460, 58901, Třešť

Třešť

v soukromí

Dana Pokorná

Malé náměstí 180, 589 01, Třešť

Třešť

v soukromí

Magdalena Drtilová

Třešňová 4, 589 01, Třešť

Třešť

hotel + restaurace

Zámecký hotel Třešť

Dr. Richtra 234/6, 589 01, Třešť

Třešť

restaurace

U Krebsů

Nádražní 448, 589 01, Třešť

Vílanec

hotel + restaurace

Mlýnhotel 1

37, 588 35, Vílanec

Vílanec

penzion

Mlýnhotel 2

Vílanec 4, 58835, Vílanec

Zdroj: vlastní výzkum

103

Příloha E

Obrázek 5: Mapa okolí PP Míchova skála, PR Velký Pařezitý rybník, PR Mrhatina, Zdroj: www.mapy.cz

104

Obrázek 6: Mapa okolí PP Černíč, Zdroj: www.mapy.cz

105

Obrázek 7: Mapa okolí NPR Velký Špičák, Zdroj: www.mapy.cz

106

Příloha F

Obrázek 8: PR Velký Pařezitý rybník, Zdroj: vlastní foto

Obrázek 9: PR Velký Pařezitý rybník, Zdroj: vlastní foto

107

Obrázek 10: PP Míchova skála, Zdroj: vlastní foto

Obrázek 11: PP Míchova skála, Zdroj: vlastní foto

108

Obrázek 12: NPR Velký Špičák, Zdroj: vlastní foto

Obrázek 13: NPR Velký Špičák, Zdroj: vlastní foto

109

Obrázek 14: PP Černíč, Zdroj: vlastní foto

Obrázek 15: PP Černíč, Zdroj: vlastní foto

110

Obrázek 16: PR Mrhatina, Zdroj: vlastní foto

Obrázek 17: PR Mrhatina, Zdroj: vlastní foto

111