Hlavní hospodářské komodity Kuby a jejich valorita pro cestovní ruch

Hlavní hospodářské komodity Kuby a jejich valorita pro cestovní ruch

Tímto bych chtěla poděkovat svému vedoucímu bakalářské práce Prof.PhDr. Petru Chalupovi, CSc. za jeho informace, které nám poskytoval během měsíční terénní praxe na Kubě a za cenné rady a usměrňování celé práce. Profesoru Fernandu Rodríguez Molinovi patří můj dík za ochotu a čas, s jakým se nám věnoval a profesoru Pascualu Correa Alvarézovi za konzultaci, během které jsem se dozvěděla řadu důležitých informací a dat.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

H l av n í h os p o d ář s ké ko mo di t y K u by a j e j i c h v al or i t a pr o c e s t o v ní r u c h bakalářská práce

Autor: Diana Marešová Vedoucí práce: Prof.PhDr. Petr Chalupa, CSc.. Jihlava 2013

© 2013 Diana Marešová

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ................................................... Podpis

Anotace MAREŠOVÁ, Diana: Hlavní hospodářské komodity Kuby a jejich valorita pro cestovní ruch. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Prof.PhDr. Petr Chalupa, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2013. 102 stran. Tato práce vyhodnocuje hlavní hospodářské komodity Kuby (cukrová třtina, tabák, káva, kakao) s ohledem na jejich využití v cestovním ruchu. Dále obsahuje komplexní charakteristiku cílové země a specifika daných komodit v kubánském prostředí. Nedílná součást práce obsahuje návrh poznávacího zájezdu se zaměřením na dané komodity.

Klíčová slova Kuba. Historie. Cukrová třtina. Tabák. Kakaovník. Kávovník. Cukr. Rum. Kakao. Čokoláda. Káva. Poznávací zájezd. This bachelor thesis evaluates main Cuban crops (sugar cane, tobacco, coffee, cocoa) regarding to their utilization in tourism. It also incorporate complex characteristic of destination Cuba and specifics of particular crops in Cuban environment. Inseparable part of the bachelor thesis make a suggestion of tour focused on stated commodities.

Annotation MAREŠOVÁ, Diana: Hlavní hospodářské komodity Kuby a jejich valorita pro cestovní ruch. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Prof.PhDr. Petr Chalupa, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2013. 102 stran.

Key words Cuba. History. Sugar cane. Tobacco. Cocoa tree. Coffee tree. Sugar. Rum. Cocoa. Chocolate. Coffee. Tour.

Obsah Obsah ............................................................................................................................3 I.

TEORETICKO-METODICKÁ VÝCHODISKA ...................................................7

Úvod .............................................................................................................................7 1

Cíl práce ................................................................................................................8

2

Analýza stavu řešené problematiky ........................................................................8

3

Diskuse literatury a pramenů .................................................................................8

4

Metody řešení a jejich zdůvodnění .........................................................................9

5

Pracovní hypotéza ............................................................................................... 10

II.

PRAKTICKÁ ČÁST ........................................................................................... 11

6

Komplexní charakteristika modelové země .......................................................... 11 6.1

Základní fyzicko-geografická charakteristika ................................................ 11

6.1.1

Poloha a rozloha ..................................................................................... 11

6.1.2

Geomorfologická charakteristika ............................................................ 12

6.1.3

Reliéf ..................................................................................................... 13

6.1.4

Členitost území ...................................................................................... 14

6.1.5

Klimatická charakteristika ...................................................................... 15

6.1.6

Hydrologická charakteristika .................................................................. 18

6.1.7

Pedologické poměry ............................................................................... 19

6.1.8

Biota ...................................................................................................... 20

6.2

Historický vývoj ............................................................................................ 22

6.2.1

Předkolumbovské období ....................................................................... 22

6.2.2

Španělská kolonizace ............................................................................. 22

6.2.3

Boj za svobodu....................................................................................... 24

6.2.4

První válka za nezávislost ...................................................................... 24

3

6.2.5

Období mezi válkami ............................................................................ 25

6.2.6

Druhá válka za nezávislost .................................................................... 25

6.2.7

Kubánská republika ............................................................................... 26

6.2.8

Nástup revoluce ..................................................................................... 27

6.2.9

Období 1959-89 .................................................................................... 28

6.2.10 Kuba dnes ............................................................................................. 30 6.3

Základní socioekonomická charakteristika .................................................... 32

6.3.1

Vývoj obyvatelstva ................................................................................ 32

6.3.2

Věková struktura ................................................................................... 34

6.3.3

Rozmístění obyvatelstva a hlavní města................................................. 35

6.3.4

Demografická charakteristika ................................................................ 35

6.3.5

Jazyky ................................................................................................... 36

6.3.6

Náboženství .......................................................................................... 37

6.3.7

Zemědělství ........................................................................................... 37

6.3.8

Průmysl ................................................................................................. 39

6.3.9

Doprava ................................................................................................ 39

6.3.10 Služby ................................................................................................... 41 7

Základní komodity .............................................................................................. 43 7.1

Cukrová třtina .............................................................................................. 43

7.1.1

Geneze pěstování .................................................................................. 43

7.1.2

Produkce ............................................................................................... 43

7.1.3

Zpracování ............................................................................................ 44

7.2

Tabák ........................................................................................................... 46

7.2.1

Geneze pěstování .................................................................................. 46

7.2.2

Produkce ............................................................................................... 47

7.2.3

Zpracování ............................................................................................ 47

7.3

Káva ............................................................................................................. 49 4

7.3.1

Geneze pěstování ................................................................................... 49

7.3.2

Produkce ................................................................................................ 50

7.3.3

Zpracování ............................................................................................. 50

7.4

8

7.4.1

Geneze pěstování ................................................................................... 52

7.4.2

Produkce ................................................................................................ 53

7.4.3

Zpracování ............................................................................................. 53

Regiony pěstovaných komodit ............................................................................. 54 8.1

Cukrová třtina ............................................................................................... 54

8.1.1

Přírodní podmínky ................................................................................. 54

8.1.2

Specifika pěstování ................................................................................ 54

8.1.3

Zpracování ............................................................................................. 55

8.2

Tabák ............................................................................................................ 57

8.2.1

Přírodní podmínky ................................................................................. 57

8.2.2

Specifika pěstování ................................................................................ 58

8.2.3

Zpracování ............................................................................................. 58

8.3

Káva.............................................................................................................. 60

8.3.1

Přírodní podmínky ................................................................................. 60

8.3.2

Specifika pěstování ................................................................................ 60

8.3.3

Zpracování ............................................................................................. 61

8.4

9

Kakao ............................................................................................................ 52

Kakao ............................................................................................................ 62

8.4.1

Přírodní podmínky ................................................................................. 62

8.4.2

Specifika pěstování ................................................................................ 62

8.4.3

Zpracování ............................................................................................. 62

Valority regionů pro cestovní ruch ....................................................................... 63 9.1

Region východ .............................................................................................. 63

9.2

Region střed .................................................................................................. 63 5

9.3

Region západ ................................................................................................ 64

10

Možnost využití získaných informací pro cestovní ruch ...................................... 64

III.

APLIKAČNÍ ČÁST ......................................................................................... 65

11

Poznávací zájezd................................................................................................. 65 11.1

Za sladkou vůní kakaa............................................................................... 65

11.1.1 Program ................................................................................................ 65 11.1.2 Zpracování trasy .................................................................................... 67 11.1.3 Časový harmonogram............................................................................ 68 11.1.4 Ubytování ............................................................................................. 70 11.1.5 Stravování ............................................................................................. 71 11.1.6 Doprava ................................................................................................ 71 11.1.7 Předběžná kalkulace .............................................................................. 73 11.1.8 Výpočet celkové ceny............................................................................ 77 11.2

Cukr, káva, limonáda? Cukr, káva, tabák! ................................................. 79

11.2.1 Program ................................................................................................ 79 12

Závěr .................................................................................................................. 80

13

Seznam použitých pramenů a literatury ............................................................... 81 13.1

Literatura .................................................................................................. 81

13.2

Elektronické zdroje ................................................................................... 82

Obrázková příloha ...................................................................................................... 84

6

I. TEORETICKO-METODICKÁ VÝCHODISKA Úvod Pro téma mé bakalářské práce jsem se rozhodla poté, když jsem se rozhodla zúčastnit měsíční terénní praxe na Kubě. Že to nebude plážová turistika jsem se přesvědčila hned z prvního pohledu na program. Můj dojem byl, že vše není možné stihnout. Vždyť to, co nám bylo předloženo v tomto jediném měsíci cestovní kanceláře nabízí v několika poznávacích zájezdech. Nikdy ale nenabízí takovou kombinaci zážitků a navštívených míst. Co si ale troufám tvrdit, žádná cestovní kancelář nemá takové průvodce, jakých se dostalo nám. Hned dva vysokoškolští kantoři, kteří nás doprovázeli po celou dobu se starali o hladký průběh a poskytovali nám informace, které v průvodcích nenajdete. Velký dík tak za to patří profesoru Petru Chalupovi a profesoru Fernandovi Rodríguez Molinovi. Během takto krátké doby jsme procestovali prakticky

celý ostrov a pár menších ostrůvků. Navštívili jsme bažiny, města s koloniální i moderní historií, potápěli se na korálových ostrovech, jeli na koních v nejvyšších horách Kuby, podívali se na krokodýly a měli možnost je i ochutnat, stejně tak čerstvé kokosy s rumem i bez, kakaové boby a exotické ovoce. Také jsme zažili vlhké i suché tropy, atmosféru boxu, baseballu, tanečních zábav, rytmické hudby, poklidného tempa života, viděli výrobu doutníků, rumu i čokolády. Ale hlavně jsme pochopili historii tohoto kouzelného ostrova, která Kubánce dělá Kubánci a že svět není ani bílý, ani černý, ale modrý. Zaujalo mě spojení cestovního ruchu a exotických plodin, jakými bezesporu cukrová třtina, tabák, kakao i káva jsou. Před odletem jsem si nastudovala základy historie a prošla si knihy, které se věnují problematice pěstování tropických plodin. Na Kubu jsem tedy jela řádně vybavena a s jasnou představou, co potřebuji získat a dozvědět se. Ne vše se mi ale povedlo zjistit. Kouzelná slůvka „mañana“ a „no problemo“ totiž fungují. Ale poznatky, které jsem tam nabyla nyní prezentuji v této práci. Využila jsem také znalosti programu ArcGis 10.1, ve kterém jsem vytvořila některé mapy.

7

1 Cíl práce Mým cílem bude vyhodnotit význam pěstování hlavních hospodářských komodit na Kubě. Kromě komplexní charakteristiky modelové země se zaměřím hlavně na pěstování cukrové třtiny, tabáku, kávovníku a kakaovníku. Nejprve na obecné úrovni charakterizuji podmínky vhodné pro jejich pěstování, způsob a podmínky sklizně a také jak se dále tyto komodity zpracovávají. V další části se budu věnovat již konkrétně těmto komoditám na Kubě, tedy kde se nacházejí oblasti vhodné pro jejich růst, jakým způsobem probíhají sklizně a uvedu konkrétní způsoby jejich zpracování. Z těchto informací mi vyplynou oblasti charakteristické pro dané plodiny. Po komplexní analýze země vytvořím poznávací zájezd, který bude zaměřen na konkrétní komodity, ale neopomene ani kulturně historický podtext některých míst. Druhotným cílem je zpracovat tuto práci tak, aby mohla sloužit jako informační minimum pro průvodce cestovního ruchu, ale aby měla přínos i pro ty, kteří se chtějí dozvědět více o tomto ostrově svobody, kde revoluce není událost, ale vývoj.

2 Analýza stavu řešené problematiky V rámci výzkumu poskytovaných zájezdů na Kubu jsem zjistila, že drtivá většina zájezdů je pobytových. Daleko menší část je zaměřena na poznání. Z katalogů, které jsem měla k dispozici byly všechny zájezdy velmi podobné. Letecky do Havany, výlet do údolí Viñales a Pinar del Río, potom zpátky do Havany, letecky do Santiaga de Cuba a pak se vraceli obdobnými trasami. Ve všech zájezdech byl Trinidad.

3 Diskuse literatury a pramenů Informace jsem čerpala z literatury, kterou jsem rozdělila do čtyř hlavních skupin: -

naučná literatura týkající se botaniky

-

knihy řešící problematiku Kuby

-

literatura historie

-

turistické průvodce

Pro studium cukrové třtiny, tabáku, kakaovníku a kávovníku jsem využila knihu z roku 1908 Užitkové a pamětihodné rostliny cizích zemí (Polívka). Pro studium tabáku jsem 8

využila knihu Tabák a tabákové výrobky (Kubánek) a mnoho cenných informací týkajících se kávy a kakaa jsem nalezla v knize Zajímavě o kávě, čaji a kakau (Žáček). Knihy od Polívky a Žáčka jsou staršího data vydání, ale rostliny rostou stále stejně a vyžadují podmínky dnes jako počátkem 19. století. Ke studiu Kuby jsem využila vysokoškolská skripta Latinská Amerika v přehledu a cvičeních (Hübelová) a Geografie mimoevropských členských států RVHP (Kašpar). Dále knihy Kuba (Dokulil) a Minulost a přítomnost Ekvádoru a Kuby (Chalupa). I v této oblasti zkoumané problematiky jsem využívala starší knihy. Informace, které jsem z nich využila jsou stále relevantní. K prostudování historie jsem hojně využívala obsáhlou knihu Kuba: nové dějiny (Gott). V té jsem vyhledávala detaily, které jsem si nepoznamenala při terénní exkurzi nebo si potřebovala rozšířit některé znalosti. Druhou stěžejní knihou v oblasti historie mi byla kniha Kuba (Opatrný). Jako kvalitní průvodce se mi osvědčila kniha Kuba: turistický průvodce (McAuslan) z edice průvodců Rough guide.

4 Metody řešení a jejich zdůvodnění V této bakalářské práci jsem v praktické části využila analýzu dostupných zdrojů a v aplikační části vlastních poznatků z terénní praxe a těch, které vyplynuly z praktické části. Literatura Při plánování zájezdu a během terénní praxe jsem využila průvodce z edice Rough guide Kuba: turistický průvodce. Tato obsáhlá publikace zahrnuje přehledné mapy, informace o provinciích, městech, ale i detailní informace o ubytovacích možnostech, stravovacích zařízení a kulturním vyžití. Vedle toho obsahuje i doplňující příběhy a informace, což z ní činí opravdu skvělého vypravěče příběhu Kuba. Nezanedbatelnou součástí je také třetí část knihy Souvislosti, ve které se nachází historický přehled a informace o přírodě, sportu, hudbě či přehled spisovatelů. Samozřejmě jsem pročítala i jiné průvodce ale co do kvality a rozsahu je nejlepší průvodce výše jmenovaný.

9

Kartografické materiály Nepostradatelným pomocníkem se mi stala mapa, kterou jsme dostali při návštěvě kubánské ambasády v Praze. Při zpracování vlastních map jsem zamýšlela využívat freewarový program Janitor 2.6.4, ale nepodařilo se mi sehnat vhodné mapové podklady. S programem ArcGis 10.1 jsem byla úspěšnější. Získané podklady nebyly ideální a nedalo se s nimi pracovat tak, jak jsem zvyklá, ale výsledek je uspokojivý. Soudím, že za špatnou dostupnost mapových portálů může to, že se nachází v rozvojovém světě, ale hlavně americké embargo. Internet Hlavním zdrojem statistických dat mi byl web národního kubánského statistického úřadu. Zde jsem získala informace využitelné ve všech kapitolách. Jedinou nevýhodou bylo, že vše je ve španělštině a bylo pro mě obtížnější se dopracovat k datům, které jsem vyhledávala. Druhým významným zdrojem byl FAOSTAT (Food and Agriculture Organization of the United Nations), který prezentuje data států týkajících se jejich hospodářství. Tyto stránky byly pro mne uživatelsky přijatelnější. Jsou totiž v angličtině.

5 Pracovní hypotéza Před uskutečněním exkurze jsem očekávala, že zjistím potřebné údaje pro výpočet kalkulace zájezdu, hlavně ceny za ubytování a dopravu. Dále jsem měla v plánu vyfotografovat plodiny, kterým se v práci budu věnovat v jejich přírodním prostředí. V neposlední řadě jsem očekávala, že praxe mi bude přínosem při samotné tvorbě programu zájezdu.

10

II. PRAKTICKÁ ČÁST 6 Komplexní charakteristika modelové země 6.1 Základní fyzicko-geografická charakteristika 6.1.1 Poloha a rozloha Republika Kuba se rozkládá na severní polokouli jižně od obratníka Raka na největším ostrově Velkých Antil. Nachází se mezi 19°-23° severní šířky a 74°-84° západní délky. Kubánský statistický úřad – Oficina Nacional de Estadísticas (ONE) definuje nejseverněji položený bod v provincii Matanzas na 23°16´ s. š. (Cayo Cruz del Padre), nejjižnější bod Punta del Inglés v provincii Granma (19°49´ s. š.), nejvýchodněji je položen Punta de Maisí v provincii Guantánamo (74°08´ z. d.) a nejzápadněji pak Cabo de San Antonio v provincii Pinar del Río (84°57´z. d.). [1] Mapa 1: Poloha Kuby

Vlastní modifikace podle dat ESRI [2]

11

Břehy Kuby na severním pobřeží omílá Atlantský oceán, na západní straně Mexický záliv. Od sebe je odděluje 180 km široký Floridský průliv. Na jižní straně se nachází Karibské moře. To je odděleno od Atlantiku návětrným průlivem a od Mexického zálivu průlivem Yukatánským. Nejkratší vzdálenost od kubánských břehů je 77 km na východně položené Haiti v západní části ostrova Hispaniola. Na Jamajku na stejnojmenném ostrově v Karibském moři je to 146 km přes Kolumbův průliv, do mexického Cancúnu je to 210 km a na Bahamské ostrovy v Atlantiku 140 km. Tato strategická poloha, kdy Kuba jako nejzápadnější ostrov antilského souostroví uzavírá bránu a široký floridský průliv tvoří vstupní bránu, vysvětluje, proč Španělé po objevení Kuby a přístupových lodních cest dali Kubě přízvisko „klíč Nového světa. Hlavní ostrov je protáhlého tvaru, který nám může připomínat bývalé Československo. Jistou podobnost zaznamenáváme i v rozloze. Dle údajů kubánského statistického úřadu je celková rozloha kubánského souostroví 109 884,01 km2. 1[1] Geograficky je Kuba částí Severní Ameriky. Můžeme ji ale i zařadit do Ameriky Střední, vycházíme-li z předpokladu, že Střední Amerika je chápána jako území vymezené na jihu Panamskou šíjí a na severu Tehuantepeckou šíjí v Mexiku. Tato hranice je vymezena fyzickogeograficky. Dále se samostatně vyčleňuje ostrovní Karibská Amerika. Vymezíme-li ale prostor s podobným historických vývojem a společným jazykovým základem vycházejícího z jazyků indoevropské rodiny (španělština, portugalština, francouzština) získáme spojením Jižní a Střední Ameriky Ameriku Latinskou. I sem je možné Kubu přiřadit.(Hübelová 2012, str.63)

6.1.2 Geomorfologická charakteristika Kuba se nachází na jižním okraji severoamerické litosférické desky. Ta sousedí s karibskou deskou. Od sebe jsou odděleny Kajmanským příkopem, který probíhá jižně od břehů Kuby. Patří do kordillerské vrásné zóny. Středoamerické Kordillery mají pokračování v antilském ostrovním oblouku, který tvoří spojovací článek mezi Severní a Jižní Amerikou. Toto karibské souostroví se dělí na Velké (Kuba) a Malé Antily a dále navazuje v jihoamerickém kontinentu na Venezuelské Andy. Kubánské souostroví je tektonického původu. Hlavní horotvorné pohyby zde nastaly ve třetihorách. (Kašpar 1989, str. 15) 1

Území Československa pro porovnání mělo rozlohu 127 881 km2 (Aunická 1983, str. 38). Při výpočtu

12

6.1.3 Reliéf Mapa 2: Reliéf Kuby

Vlastní modifikace dat ESRI [2] Povrch Kuby má převážně rovinný ráz. Asi tři čtvrtiny ostrova tvoří roviny a nížiny (Kašpar 1989, str. 15). Horské oblasti, které odporují obecné charakteristice ostrova, se nacházejí převážně ve východní části ostrova v provincii Oriente. Zde se nalézá pohoří Sierra Maestra rovnoběžkového tvaru dlouhé asi 250 km s nejvyšší kubánskou horou Pico Real del Turquino (1 974 m). Východně od něj se rozléhá Sierra de la Gran Piedra (La Gran Piedra, 1 226 m). Nejvýchodnější pohoří je Sierra del Purial (Pico El Gato, 1 184 m), které vytváří klimatický předěl. Další pohoří v této oblasti jsou Cuchillas de Moa, Cuchillas de Toa sousedící na západě s Sierra de Cristal (Pico Cristal, 1 231m). Poslední a nejsevernější pohoří v této oblasti je Sierra de Nipe (Loma de Mensura, 995 m). Ve střední části Kuby se rozléhají pohoří Sierra de Cubitas (Cerro Tuabaquey, 330m), Sierra Trinidad (Pico San Juan, 1 140 m) a Sierra Escambray, které od severu na jih měří asi 80 km.

13

Na západě ostrova se pak nachází Sierra de Los Organos (Pico Grande, 526m) a Sierra del Rosario (Loma El Seboruco, 672 m), které společně vytváří pohoří Cordillera de Guaniguanico. Zde vyskytují tzv. mogoty. Mogoty jsou krasové útvary charakteristické pro tropický pás. Jsou to kuželovité útvary se strmými svahy, těžko přístupné. Na jejich povrchu se během času vyvinul specifický ekosystém, často zastoupený endemickými druhy. Výskytem mogot je známé údolí Viñales v provincii Pinar del Río. (Dokulil 1965, str. 9) [1]

6.1.4 Členitost území Kubánské souostroví se skládá z hlavního ostrova Kuby a přes 1 600 dalších ostrovů a ostrůvků. Z celkové plochy zabírá 97% (10 6757,6 km2) hlavní ostrov Kuba a zbylé 3% (3 126,41 km2) tvoří přilehlé ostrovní útvary. Ty se dělí do čtyř skupin. Na severu je to souostroví Sabana – Camagüey, také nazývané Jardines del Rey (Královské zahrady nebo Zahrady králů), na západě souostroví Los Colorados, na jihu Jardines de la Reina (Zahrady královen) a Los Canarreos, které je považováno za nejdůležitější, protože se zde nachází druhý největší ostrov Kuby – Isla de la Juventud (Ostrov mládeže). Mapa 3: Provincie, zátoky a souostroví Kuby

Vlastní modifikace dat ESRI [2] 14

Asi 5 746 km je délka velmi nepravidelného pobřeží s útesy, písečnými plážemi, deltami řek, rozsáhlými nízkými bažinatými oblastmi nebo zálivy, které jsou často velmi hluboké s úzkým hrdlem. Největší je zátoka Neuvitas v provincii Camagüey. Její šířka je 13,5 km, délka 240,8 km a vstupní hrdlo měří 11,5 m. Druhá největší je zátoka Nipe v provincii Holguín se šířkou 14,2 km a délkou 21,7 km. Třetí největší je záliv Guantánamo (š. 9 km, d. 20 km, hrdlo 22,5 m). Další význačné zálivy jsou Cienfuegos (š. 6,4 km, d. 20 km, hrdlo 13,1 m), Banes v provincii Holguín, Matanzas, Bahía Honda (Artemisa), Cabañas (Artemisa), La Habana, Santiago de Cuba, Mariel (Artemisa), Gibara (Holguín) a Puerto Padre (Las Tunas). Maximální šířka ostrova Kuby je 191 km od pláže Tararaco (poblíž Playa Santa Lucía v provincii Camagüey) na Punta Camaron Grande (provincie Granma). Ostrov je naopak nejužší v provincii Artemisa, kde vzdálenost od zálivu Mariel k zátoce Majana měří 31 km. Maximální délka se uvádí přibližně 1 200 km. [1]

6.1.5 Klimatická charakteristika Kuba leží v tropickém pásu. Na většině území je tropický teplý typ s vyšším výskytem srážek v letním období. Obecně se dá říci, že podnebí je tropické, vlhké 2, deštivé podle ročních období, ovlivněné mořskými proudy a kontinentálními větry. Podnebí se ovšem liší ve vyšších polohách horských pásem nebo v jižních pobřežních provinciích (Santiago de Cuba a Guantánamo). Zdejší podnebí je klasifikováno jako suché tropické s relativně málo dešťovými srážkami. [3] Určujícími faktory utvářející podnebí Kuby je charakteristická atmosférická cirkulace, vliv různých fyzicko-geografických vlastností území a velké množství slunečního záření, které zde dopadá na povrch. To je díky poloze v severní zeměpisné šířce blízko obratníku Raka. Průměrná roční teplota Kuby je 23°C, průměr letních teplot je 28°C a zimních 20°C. Průměrná maxima v srpnu dosahují až k 38,5°C ve stínu a prosincová 30°C (Dokulil 1965, str. 6) Absolutně nejvyšší teplota 38,8°C byla naměřena v období 1968 - 2011 v provincii Granma v meteorologické stanici Experimental Jucarito 17. dubna 1999. Absolutně

2

V roce 2011 byla na celé Kubě průměrná relativní vlhkost vzduchu 77,7%. [1]

15

nejnižší teplotu pak naměřila stanice Batabanó v provincii Maybeque dne 18. února 1996. Bylo to extrémních 0,2°C (období 1966 – 2011). [1] Meteorologická stanice Casa Blanca v Havaně vykazuje jako nejteplejší měsíc srpen s teplotním maximem 31,6°C a nejchladnější je leden s maximem 25,8°C. Teplotní minimum 18,6°C dosahují shodně měsíce leden a únor. V období 1961 až 1990 vychází celoroční průměr na 25,2°C. Z grafu 1 můžeme vyčíst, že nejnižší dlouhodobý měsíční průměr teplot tato stanice vykazuje v ledenu s hodnotou 22,2°C, naopak maxima dosahuje srpen s průměrnou teplotou 27,8°C.3 [3]

Měsíční průměrné srážky a teploty, La Habana (1961-1990) 27,8°C

182 mm

28°C

180 mm

26°C

130 mm

25°C 24°C 23°C

80 mm

Úhrn srážek

Teplota

27°C

46 mm

22,2°C

22°C

30 mm I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

Měsíc Měsíční průměrné srážky

Průměrná teplota

Graf 1: Měsíční průměrné srážky a teploty, La Habana; vlastní modifikace podle: freemeteo.com [5]

Kubánský rok nemá roční období, jak je známe my. Zde se dělí pouze na dvě období, a to období sucha (od listopadu do konce dubna) a dešťů (od května do října). Mylné by bylo tvrzení, že v období sucha neprší vůbec a naopak prší pouze v období dešťů. Přesnější tvrzení je, že v období sucha prší daleko méně než v období dešťů. Průměrné měsíční srážky nepřesahují obvykle 300 mm ani v deštivých měsících, tedy 300 litrů vody na každý metr čtverečný. Kubánský celoroční průměr srážek je 1 402 mm. Nejvíce srážek zaznamenává provincie Matanzas (1 550 mm), nejméně provincie Oriente (1 204 mm) (Dokulil 1965, str. 6).

3

Pro porovnání uvádím, že dlouhodobý normál teploty vzduchu na území České republiky vykazuje nejchladnější měsíc leden, ovšem teplotou znatelně nižší (-2,8°C) a maxim u nás dosahuje červenec s 16,9°C. Celoroční průměr pak je 7,5°C. [4]

16

Absolutně nejvyšší počet srážkových dnů má stanice Jamal vzdálená asi 10 km od města Baracoa. Zde bylo v roce 2011 zaznamenáno 206 deštivých dnů. Celá provincie Guantánamo má též nejvyšší počet dnů v celokubánském průměru (142 dnů). Naopak nejnižší počet dešťových dnů zaznamenala stanice Punta del Este na ostrově Isla de la Juventud (68 dnů). Provincie s nejnižším počtem pak je Las Tunas s 83,5 dny. [1] Zmiňovaná stanice Casa Blanca v Havaně uvádí průměrné měsíční srážky v suchém období 63 mm a 135 mm v období dešťů, celoroční průměr činí 99 mm a celkový úhrn srážek 1 189 mm. Graf 1 ukazuje, že nejméně deštivý měsíc je v Havaně leden s 46 mm. Naopak nejvíce srážek spadne v červnu (182 mm). Srážkové minimum je zde 0,3 mm v lednu a dubnu, maximum 693,5 mm v červnu.4 [2] Kubánské klima je v zimních měsících ovlivněno prouděním kontinentálních větrů ze severu. Zde přítomnost horského pásma v západní polovině kontinentu umožňuje proudění větrů od severu na jih a tak přináší chladný vzduch i na Kubu. Dochází tak několik dní v roce k mimořádnému poklesu teplot asi o 5°C pod obvyklý průměr (Dokulil 1965, str. 6). Dostatek srážek zajišťují stále vanoucí pasátové větry ze severovýchodu, které se nasytí vodou při pohybu nad mořem. Dalším atmosférickým prvkem ovlivňující klima Kuby jsou tropické cyklony. Tropický cyklon je obecný pojem pro tlakovou níži, která vzniká v 5°-20° severní i jižní šířky nad prohřátou hladinou oceánu. Tropické cyklony jsou doprovázeny velkou oblačností, bouřkami, silnými větry, přívalovými dešti, velkými vlnami, na severní polokouli se stáčí proti směru hodinových ručiček. Pokud jsou podmínky příhodné pro rozvoj cyklonu, může během relativně krátkého časového úseku dosáhnout hodnot hurikánu (rychlost větru více než 117 km/hod). Životní cyklus může trvat až několik týdnů. Během této doby může posilovat i zeslabovat. Oficiální hurikánová sezona v Atlantském oceánu (zahrnuje i Mexický záliv a Karibské moře) trvá od 1. června do 30. listopadu. Nejvyššího výskytu dosahují od poloviny srpna do konce října. Každý rok se Kuba potýká s těmito úkazy. Nejhorší katastrofy jsou z let 1932 (listopad, město Santa Cruz del Sur vymazáno z mapy, přes 3 000 mrtvých), 1963 (říjen, hurikán Flora,

4

Český dlouhodobý průměr srážek je asi 680 mm. Nejdeštivější jsou u nás pohraniční horské oblasti s asi 1 100 až 1 400 mm srážek ročně. Z dlouhodobého hlediska mají největší průměrný úhrn srážek Jizerské hory. Naopak nejméně srážek spadne na četných místech jižní Moravy, ve středních Čechách a ve srážkových stínech hor. 450 mm naprší ročně ve srážkovém stínu Krušných hor i Šumavy a 410 mm spadne průměrně v okrese Chomutov. Nejdeštivější z dlouhodobého hlediska je měsíc červen (84 mm). [6] [7]

17

za 72 hodin spadlo až 1 800mm, přes 1 000 mrtvých) a 1944 (říjen, v Havaně vítr v nárazech 262 km/hod, hurikán trval 14 hodin, 7 hodin dosahoval rychlosti přes 200 km/hod, přes 300 úmrtí). [8] Podnebí také ovlivňuje přítomnost oceánu a moří. Z východní strany má vliv teplý Golfský proud, ze západní strany proudění vod z a do Mexického zálivu.

6.1.6 Hydrologická charakteristika Ostrov Kuba je rozdělen na dvě úmoří – Atlantického oceánu a Karibského moře. Hranice mezi těmito úmořími probíhá zhruba v polovině ostrova. Kubánské řeky jsou krátké, hladina vody a průtok v nich kolísá podle ročního období5. Některé řeky v období sucha vysychají úplně a jejich koryta vytvářejí údolí s naplaveným materiálem, zaneseným řekou v období dešťů, tzv. vádí. Mapa 4:Hydrosféra na Kubě

Vlastní modifikace dat ESRI [2]

5

Tzv. zenitální deště.

18

Pouhých 14 řek je delších než 100 km. Nejdelší řekou Kuby je řeka Cauto v provincii Granma. Její délka je 343 km6. Směr této řeky je jižní a ústí v Karibském moři. Druhá nejdelší řeka je Sagua la Grande v provincii Villa Clara s délkou 163 km a severním směrem ústící do Atlantského oceánu. Třetí nejdelší je Zaza (provincie Santi Spiritus, 155 km). [1] V západní části ostrova se některé řeky zařezávají do terénu a vytváří tam tak úzká hluboká údolí (Yumurí, viz obr. č. 1). Jiné řeky (Toa, délka 116,2 km) s sebou přináší naplaveniny, stejně tak jako oceán. Při vzájemném kontaktu při ústí řek tak vznikají hráze z naneseného materiálu (viz obr. č. 2)

6.1.7 Pedologické poměry Poloha Kuby na okraji tropického pásu a střídání období sucha a dešťů měla vliv na půdotvorné procesy. Většinu ostrova (70%) zabírá rovina s úhlem svahu 3% nebo méně s převládajícím půdním typem červenozemě a kaštanové půdy. 7 [1] Hlinité červenozemě (matanzas) se vyskytují zejména v západní části provincie Camagüey, v údolích Sierry de los Organos v provincii Pinar del Río, na rovině Habana-Matanzas nebo v severní části provincie Villa Clara. Červená barva je způsobena zvýšeným podílem železa, který se uvolňuje a dostává na povrch vlivem střídání období sucha a vlhka. Tento druh půdy je velmi úrodný. Pěstuje se na ní například tabák nebo cukrová třtina. Hlinité půdy typu habana se vyskytují na vápencovém podkladě ve výše položených oblastech se zvlněným reliéfem. Mají našedlé zbarvení díky uhličitanu vápenatému. Tento typ půdy rychle vysychá a drolí se. Typ půdy bayamo nebo negros se vytvořili na náplavech podél vodních toků. Většinou se musí odvodňovat a jsou těžko zpracovatelné. Dále jsou zde půdy, které nejsou příliš vhodné k obdělávání. Jsou to oblasti severu. Ty jsou převážně využívány k extenzívnímu zemědělství. Na jižní straně ostrova to jsou pak bažiny, pro které je charakteristický poloostrov Zapata. (Kašpar 1989, str. 16)

6 7

Pro porovnání Vltava měří 430 km. Podobné černozemím, mají ale menší obsah humusu.

19

6.1.8 Biota Na Kubě je z největší části zastoupena zemědělsky obdělávaná půda. Před příchodem Španělů bylo pro Kubu charakteristické zalesnění, které ale muselo ustoupit kácení kvůli exotickým dřevinám a zakládání plantáží výnosných plodin – hlavně cukrové třtiny. Dnes porosty tropického lesa můžeme vidět v horských oblastech (Sierra Maestra). Zde můžeme narazit na řadu orchideí, endemicky se vyskytující orchidej Lepanthes turquinoensis nebo rostlinu tabebuía

z čeledi hluchavkovitých, zde se

vyskytující endemit Tabebuía turquinensis. Další endemická rostlina je magnólie (Magnolia cubensis). Vlhký deštný les s bujnou vegetací je charakteristický pro návětrnou stranu pohoří Sierra Purial, která je nejdeštivější v celé Kubě. (viz obr. 3) V těchto stále zelených lesích rostou v bylinném patře mimózy citlivé na dotek, plané ananasy (tzv. piñuela), anýz, dýně a mnoho dalších. V patře keřů najdeme kávovníky, banánovníky, pomerančovníky, avokádo, mango, bambus, oreláník

barvířský (Bixa oregana, šp. achiote), léčivý cundeamor

s antibakteriálním účinkem (Bixa orellana) nebo noni (Morinda citrifolia)8. Ze stromového patra vyčnívají chlebovníky (Artocarpus), kokosové palmy (Cocos nucifera), národní strom palma královská (Roystonea regia) a vzácné dřeviny, například cedr, eben, eukalyptus a další. Ve vyšších polohách najdeme jehličnaté stromy, především borovice. (viz obr. 4) Ve srážkovém stínu Sierra Purial se nachází suchá oblast. Podél pobřeží jsou terasy, které dokládají, že ostrov na západě klesá a zde na východě se naopak zvedá. Tyto terasy jsou bývalá mořská dna. (viz obr. 5) Zde se vyskytují teplomilné a suchomilné rostliny (kaktusy, plocholisté opuncie). Při pobřeží se vykytují mangrovníkové porosty. Jsou to rostliny s chůdovitými kořeny, které hrají důležitou roli ve vodním ekosystému. Mezi jejich kořeny nachází útočiště drobní živočichové nebo ryby. Rozsáhlé savany jsou využívány pro extenzivní chov dobytka, pro který je charakteristická provincie Camagüey, která měla dokonce ve znaku kravskou hlavu.

8

Je vysoce ceněna pro své protirakovinné účinky. Má výrazné aroma.

20

Tyto pastviny ale ohrožují agresivní invazivní rostliny. Jednou z nich je marabu (Dichrostachys cinerea), která se rychle rozrůstá, tvoří neprůchodné hradby a ubírá tím tak ubírá prostor pro dobytek. Na pastvinách jsou dále vidět stromy, s korunou připomínající obrácený deštník nebo mohutné cejby. V roce 2008 bylo cekem popsáno 35 171 známých druhů, což je o 3 091 více, než bylo známo v roce 1998. V říši zvířat přibylo 1 255 druhů a v rostlinné říši to činí 1 167. Celkem je v rostlinné říši k tomuto datu zaevidováno 9 107 druhů, v živočišné se jich nachází 17 801. Charakteristický je vysoký podíl endemitů. V roce 2007 ze známých druhů bylo 43% endemicky se vyskytující. 9 [9] Z rostlin, které jsem nezmínila výše, nesmím zapomenout jmenovat tzv. mariposu (Hedychium coronarium), která je národní květinou a tuholistý strom cubey, který měl nezastupitelnou roli během revoluce. Z říše živočichů se zde vyskytuje např. endemická žabka Elkeutherodactylus cunealus, nejedovatí hadi, krokodýli (kubánský druh Crocodylus rhombifer), pestrobarevní hlemýždi z rodu polymita (endemit Polymita picta), motýli (Anetia briarea numidia, Greta

cubana

nebo

Astraptes

habana

habana),

chameleoni

(Chamaeleolis

chamaeleonides). Z ptačí třídy je se zde vyskytují kolibříci (viz obr. 6), pelikáni, plameňáci, ale nejcharakterističtější druh je tigon kubánský, známější pod názvem tocororo (Priotelus temnurus), který je jedním z kubánských symbolů. Jako zástupce savců bych jmenovala netopýry či hlodavce hutíi (Capromys pilorides), která se chová na maso. V mořském ekosystému se v teplých mělkých vodách daří korálům, žijí zde korálové rybky, ale i žraloci. Na pobřeží se vyskytují krabi.

9

Endemicky se ze 43,2% vyskytují savci, 10% ptáků, 86,7% plazů, 96,7% obojživelníků, 55,3% ryb, 40% hmyzu, 75,5% mnohonožek, 61,9% stonožek, 6% korýšů, 52% pavouků a škorpionů, 66,3% měkkýšů, 52,4% krytosemenných rostlin, 63,2% nahosemenných (jehličnany), 10,6% kapraďorostů a 8,5% mechorostů.

21

6.2 Historický vývoj Cílem této kapitoly je uvést ucelený přehled kubánské historie, která vedla k formování dnešního národa. Nutné je to i z toho důvodu, že řada míst v poznávacím zájezdu je přímo spojena s historickými událostmi nebo místy, které hrály důležitou roli.

6.2.1 Předkolumbovské období První zmínky o osídlení Kuby hovoří o Guanajatabeyích. Ti přišli z Jižní Ameriky a jednalo se o primitivní lovce a sběrače. Postupem času byli vytlačováni nově příchozími kmeny Siboneyů a Tainů z východní části ostrova na západ. Tam se nakonec usídlili kolem dnešního Pinar del Río a obývali převážně jeskyně. Siboneyové žili jako rybáři a zemědělci a hierarchicky byli podřízeni Tainům. Ti pěstovali mimo jiné tabák nebo bavlnu. Siboneyové a Tainové se usazovali ve východní části Kuby. Byly to mírumilovné národy, které nevyhledávaly válečné konflikty.

6.2.2 Španělská kolonizace Roku 1492 janovský mořeplavec Krištof Kolumbus zakotvil u kubánských břehů. Domníval se, že nalezl cestu do Indie. Ze svých čtyř objevných cest byl Kolumbus na Kubě třikrát. Při první cestě se plavil podél severního pobřeží, při druhé podél jižního a potřetí se na Kubě zastavil až při své poslední čtvrté plavbě. Španělé se zde tehdy neusadili, protože měli pocit, že jinde zbohatnou rychleji a Kolumbus založil osadu na sousedním ostrově Hispaniola. Kolonizace Kuby počala v roce 1509, kdy Kolumbův syn vyslal lodě, aby zmapovaly kubánské břehy, které tou dobou ještě nebyly zcela známé. Po osmi měsících se lodě vrátily a s konečnou platností potvrdily, že se jedná o ostrov a ne část pevniny. Koncem roku 1510 vyplula kolonizační expedice v čele s guvernérem Velázquezem, která zakotvila na severozápadním pobřeží. Této výpravy se účastnil i Hernán Cortéz. Právě sem uprchli indiáni ze sousedního ostrova Hispanioly a varovali místní indiány před invazivní politikou Španělů. Jedním z migrantů byl legendární kasik 10 Hatuey (obr. č. 7), který vedl aktivní odboj až do svého upálení. Španělé rozdělovali mezi sebe půdu i s indiány. Ti ale rychle vymírali. Nedokázali totiž ustát srážku s cizí civilizací, často 10

domorodý náčelník větších kmenových komunit

22

umírali na nemoci, které do té doby neznali, a jejich často oslabený organismus se s nimi nedokázal vyrovnat. Kolonizátoři je ale potřebovali jako pracovní sílu a proto se vydaly tři kolony konkvistadorů západním směrem. Cílem bylo ovládnout celou Kubu. V této první fázi kolonizace vzniklo celkem sedm villas – původních osad. Jako úplně první byla roku 1511 na východě založena Baracoa. Další osady jsou Santiago de Cuba, Bayamo, Puerto Príncipe (dnešní Camagüey), Sancti Spíritus, Trinidad a San Cristóbal de la Habana. Ekonomika touto dobou byla založena hlavně na chovu dobytka, který se pohyboval volně v přírodě. Španělé také přijali pěstování hlíznatých plodin (sladkých brambor a juky). Otroci byli místní indiáni a pracovali jako pastevci či v udírnách. Kuba pro Španěly neměla velkou cenu z hlediska rychlého zbohatnutí, proto se stala základnou pro průzkumy americké pevniny. Produkce masa byla hlavní z hlediska zásobování expedic. Když pak dravý Cortés dobyl Mexiko, z Kuby se stala přestupní stanice. V Havaně se formovaly flotily s bohatstvím z Ameriky, aby pak mohly v doprovodu válečných lodí dopravit poklady do Španělska. Od 20. let 16. století byla Kuba pravidelným terčem pirátů. Tito piráti operovali s pověřením své domoviny, ale i samostatně. V době evropské války Španělska s Francií Kubu napadali piráti francouzští. V roce 1537 obsadili Havanu, v letech 1538 a 1540 blokovali Santiago, 1546 byla vypleněna Baracoa, 1554 a 1558 Santiago. Tyto útoky vyvrcholily v roce 1555, kdy byla zničena Havana. Jako reakce na tuto akci začalo být v roce 1561 budováno opevnění Havany. Když Anglie vystřídala úhlavního nepřítele Francii, napadali Kubu hlavně angličtí piráti. Sám Francis Drake na Kubu nezaútočil, ale způsobil značnou mobilizaci na kubánských březích. Po nich to byli piráti holandští. Piet Heyn se roku 1628 dokázal zmocnit celé španělské flotily u Havany, přivážející poklady z Mexika. Roku 1688 pověřil jamajský guvernér Henryho Morgana, aby prostoupil od jihu do vnitrozemí Kuby. Dostal se až k Camagüey. Až koncem 17. století svitla naděje na klid. V roce 1690 byla podepsána dohoda Španělska s Anglií a v roce 1697 s Francouzi. Zatímco pro 16. století byly charakteristické rozsáhlé ranče s chovem skotu a prasat, 17. století se vyznačuje změnou ve prospěch rostlinné produkce, která dosáhla vyrovnání s produkcí živočišnou. Hlavní podíl měla cukrová třtina a tabák. V 18. století měly tyto plodiny značnou hodnotu pro národní bohatství. Na počátku 19. století bylo dominantní 23

pěstování kávy. Tou dobou byly vyšší zisky z exportu kávy, než cukrové třtiny. Tyto plodiny si vzájemně nekonkurovaly v krajině (jiné podmínky pro pěstování).

6.2.3 Boj za svobodu Povstání otroků na Haiti, vypalování plantáží cukrové třtiny a vznik černošské republiky můžeme přičíst vlivu Velké francouzské revoluci, jejíž poselství se šířilo i v zemích Latinské Ameriky. V Evropě rostly ceny cukru a na Kubě docházelo k bohatnutí vládnoucích vrstev kreolů. Po vzoru Haiti i na Kubě vypukla povstání v letech 1795 a 1815, ale ty byla potlačena. Postupem času se zformulovaly tři hlavní směry budoucího vývoje Kuby. Reformismus zastoupený hlavně bohatými kreoly si kladl za cíl hlavně odpovídající zastoupení Kuby ve Španělsku a zachování otroctví. Podařilo se jim například vymoci zrušení tabákového monopolu Koruny. Druhý proud se hlásil k připojení (anexi) Kuby k USA. Plantážníci měli vidinu bohatých zisků na americké půdě a také podporu amerického Jihu v zachování otroctví. Tento proud pozbyl na významu po nezdařených vojenských akcích (1855 a 1857). Evropská výroba levnějšího cukru z řepy cukrovky měla za následek ekonomickou krizi na Kubě. Kubánští reformisté volali po nových pravidlech. Jednání skončila fiaskem a výsledkem bylo zavedení nových daní. Na to se bohatí vlastníci na Kubě vzepřeli a statkář Aguilera ustanovil v Bayamu povstalecký výbor, ke kterému se přidal i Carlos Manuel Céspedes, později označovaný jako „otec vlasti“. Tento třetí proud se nesl ve jménu hnutí za nezávislost.

6.2.4 První válka za nezávislost 10. října 1868 Cespédes urychlil vývoj oficiálním prohlášením ze svého statku La Demajagua tzv. Yarským prohlášením (Grito de Yara), ve kterém požadoval nezávislost Kuby na Španělsku a osvobodil své otroky. Tím rozpoutal první desetiletou válku za nezávislost. Během ní byl Cespédes stanoven prezidentem, vzniklo kubánské národní povědomí, hymna, ale i vlajka. Z otevřené války se stala válka partyzánská. V té se bojovníci za osvobození nazývali mambí11, na straně druhé bojovali tzv. peninsuláres, kteří rádi hájili zájmy Španělska. Válka nakonec neskončila vítězstvím ani jedné strany, 11

Mambí bylo původně označení Španělů pro černošské povstalce na Santo Domingu. Toto pojmenování pochází z výrazu mbi, odkazující na jejich africký původ a mělo naznačovat, že jsou všichni kriminálníci a bandité. Během kubánské války však získalo větší prestiž a mnozí černoši je přijali jako výraz cti. (Gott 2005, str. 104)

24

ale paktem ze Zanjónu v roce 1878. Tuto smlouvu neuznal ani generál Maceo, který se poté uchýlil do exilu. Podmínky smlouvy ovšem mnoho neřešily a tak myšlenky revoluce a svobody dál přežívaly.

6.2.5 Období mezi válkami V tomto období se kubánská ekonomika značně propojovala s ekonomikou americkou. Cukr se přestal rafinovat na Kubě a dovážel se do USA jako polotovar. Cukrovary a plantáže skupovali zahraniční osoby, hlavně Američané. Jako příklad Opatrný (2002, str. 50) uvádí majetek amerického podnikatele Edwarda Atkinse. Ten využil v roce 1883 obtížné situace kreolského statkáře a po koupi jeho statku poblíž Cienfuegos postavil v regionu další cukrovary. Během jediného desetiletí kontroloval celou oblast východně od Trinidadu. První – velká válka sice oficiálně skončila, ale pokračovala tzv. malá válka řízená José Martím, Antoniem Maceem, Calixtem Garcíou a Guillermou Moncadou. Tato válka byla ukončena roku 1880. Martí také v roce 1892 založil Kubánskou revoluční stranu, která měla podporu dělnictva a v letech 1895-1898 organizovala boj za svobodu.

6.2.6 Druhá válka za nezávislost Druhá válka za nezávislost začala v roce 1895. 25. března byl Martím vyhlášen manifest z Montecristi, který vyhlásil oprávněnost boje za svobodu a zdůvodnění války k dosažení demokracie. 11. dubna se na Playitas poblíž Cajobabo vylodil Martí s generálem z první války Máximem Gomezem. Druhý významný generál Antonio Maceo se vylodil poblíž Baracoy. Sám Martí byl zabil šest týdnů po vylodění, ale stal se svými myšlenkami je dodnes považován za národního hrdinu a jeho sádrová busta stojí před každou institucí. Na jaře roku 1897 povstalci dosáhli několika důležitých vítězství a v lednu 1898 nepřijali španělské mírové podmínky. Ty by přijali tehdy, kdyby Španělsko uznalo nezávislost Kuby. Koruna neprodala ostrov USA (měla zájem o jeho ovládnutí) a ocitla se těsně před porážkou. Když však 15.2. v havanském přístavu explodoval křižník Maine USA. Tento výbuch byl záminkou pro USA, aby mohla 20.4. vyhlásit Španělsku válku. Z této španělsko-americké války vyšlo Španělsko jako poražené a 10.12. byla podepsána mírová smlouva v Paříži. Tím Kuba formálně získala nezávislost, ale prakticky přešla pod moc USA. Od 1. ledna 1899 byla Kuba pod 25

správou amerických generálů. Kubánská osvobozenecká armáda měla být likvidována jako vojsko poraženého nepřítele, Kubánská revoluční strana založena Martím byla rozpuštěna. Dále byla rozdávána půda a podíly ve společnostech americkým společnostem. Toto se samozřejmě Kubáncům nezamlouvalo, ale i přesto byla v roce 1901 podepsána nová ústava a v roce 1902 byl přijat tzv. Plattův dodatek.12 Tím skončilo čtyřleté americké okupování Kuby a 20. května 1902 vznikla Kubánská republika, jejíž prezidentem se stal Tomás Estrada Palma.

6.2.7 Kubánská republika Období od roku 1902 až do pádu Batistovy diktatury je nazýváno nekoloniální republikou (kvaziprotektorátem). Ta se dále dělí na tzv. první (1902-33) a druhou (1933-58) republiku. (Opatrný 2002, str. 61) Pro toto období je charakteristické monokulturní pěstování cukrové třtiny (američtí investoři získali kontrolu nad třemi čtvrtinami výroby cukru), která určovala jednostranný hospodářský vývoj závisející na Spojených státech.13 Jediná rafinerie cukru na Kubě náležela právě jim, stejně tak ovládali tabákový průmysl. Američané tou dobou investovali do všech odvětví, od kterých si slibovali zbohatnutí (zmiňované cukrovary a tabákový průmysl, železnice, elektřina). Lukrativní byl také cestovní ruch. Zde investovali do budování hotelů či kasin, které vzkvétali hlavně v době americké prohibice. Rozkvět také zaznamenal obchod s drogami, prostituce, korupce a spolupráce s mafiány. Prezidenti se v paláci střídali poměrně často. Jednou z mnoha změn na tomto postu byla abdikace Geralda Machada v roce 1933, přezdívaného tropický Mussolini. Po něm prakticky převzal moc Fulgencio Batista y Zaldívar. Nejprve tahal za nitky z pozadí, ale v říjnu 1940 se zúčastnil prezidentské volby a vyhrál. V tomto roce byla přijata pokrokově formulovaná ústava14, na kterou mnozí odkazovali i později. V letech 12

Návrh na připojení tohoto dodatku prošel poměrem hlasů 15 ku 14. Proti byl i generál Goméz, který prohlásil, že dodatek zredukoval nezávislost a suverenitu Kubánské republiky na mýtus. Argumentace pro zněla, že je lepší omezená nezávislost, než pokračující okupace. (Gott 2005, str. 149) Plattův dodatek se skládal ze sedmi paragrafů, s kterými Kuba zároveň souhlasila mimo jiné s americkou intervencí, s legalizací činů během okupace nebo se zakládáním vojenských základen na kubánském území. 13 Ekonomický vliv USA trval až do závěru 50. let, kdy USA kontrolovaly 80% veřejných služeb, 90% důlního průmyslu, 90% dobytčích farem, 40% cukerného průmyslu a 100% petrochemie. (Chalupa 2002, str. 68) 14 Dělníci v ní obdrželi ústavní právo na osmihodinovou pracovní dobu, na pracovní týden 44 hodin, měsíční placenou dovolenou, povinné sociální pojištění, odškodné v případě úrazů. Svoboda sdružování a svoboda volit byla zaručena všem dospělým od dvaceti let věku, ženy obdržely volební právo, politická hnutí na rasovém základě byla zakázána, regulovala vlastnická práva a stanovovala povinnou osmiletou školní docházku pro všechny děti. (Gott 2005, str. 187)

26

1940-44 během svého prvního prezidentského mandátu se těšil oblibě. Další prezidentské volby se měly konat 1. června 1952. Na základě průzkumu veřejného mínění ale bylo jasné, že největší naději na úspěch má Agramonte s ortodoxní Stranou kubánského lidu. Na jeho volební listině byl jako kandidát na poslance uveden také Fidel Castro Ruz. Batista se v tomto průzkumu umístil na posledních pozicích. Rozhodl se proto uspořádat vojenský puč a jmenoval se následně prezidentem. Během jeho druhé vlády nastolil diktátorský režim. Zrušil ústavu z roku 1940, zakázal odborové organizace, spolupracoval s americkými mafiány a malé nebylo ani číslo zabitých, kteří se nějakým způsobem provinili proti jeho režimu. Po půlročních přípravách na statku u Siboney proběhl dne 26. června 1953 útok na druhé největší kasárny Moncada v Santiagu pod vedením Fidela Castra, který dopadl tragicky. Někteří revolucionáři byli zabiti na místě, jiní byli podrobení mučení a následně popraveni, přeživší utekli. Ukrývali se v horách nebo ve vesnicích, ale nakonec byli polapeni a postaveni před soud. Právě takový osud potkal bratry Castrovi. V procesu, který se konal v září, se Fidel Castro jako vystudovaný právník hájil sám. Během neveřejného soudního jednání v nemocnici pronesl řeč, která končí slavným výrokem: „Odsuďte mne, na tom nezáleží. Dějiny mě zprostí viny.“ (La historia me absolverá.) Tato řeč se stala programem Hnutí 26. června. Fidel Castro byl nakonec odsouzen k 15 letům vězení. Putoval tedy k ostatním odsouzeným povstalcům a ke svému bratrovi Raúlovi (odsouzen na 13 let) do vězení na ostrově Isla de la Juventud. Po Batistově amnestii v roce 1955 opustil Kubu. Se svým bratrem se shledal v Mexiku, kde začali připravovat revoluci. Zde se k nim přidal i neznámý argentinský revolucionář Ernesto Guevara.

6.2.8 Nástup revoluce Vycvičená skupina 82 kubánských povstalců se na malé jachtě Granmna vylodila 2. prosince 1956 na Playa las Coloradas. Na palubě byl přítomen Fidel a Raúl Castrovi, Camilo Cienfuegos a Ernesto Guevara. Akce měla být synchronizovaná s vyvolaným povstáním v Santiagu, ale to se nezdařilo. O výsadku revolucionářů se dozvěděly úřady a tak vyloďování oslabených mužů uvítala armáda pozemským i vzdušným úderem. Většina revolucionářů zahynula nebo byla zajata. Pouhých 12 se jich sešlo na smluveném místě v pohoří Sierra Maestra. Pro bojovníky v této partyzánské válce byl charakteristický plnovous (odtud pojmenování barbudos). Zabrané území rozdělovali 27

mezi bezzemky dle hesla „Půda nebo smrt“ (Tierra o muerte). O jejich aktivitách informovalo Radio Rebelde a tím si získávali další příznivce. První fronta operovala v těžko přístupném terénu Sierra Maestry, od 13. března 1958 vznikla druhá frakce v pohoří Sierra Cristal v množství 65 mužů pod velením Raúla Castra. Třetí fronta byla otevřena stejný měsíc pod vedením Juana Almeida na sever od Santiaga. Postupem času partyzáni začali operovat i v nížinách a ovládli velké území ve středu (oddíl vedený Che Guevarou v provincii Las Villas) a na západě ostrova (Camilo Cienfuegos v provincii Pinar del Río). Klíčová byla prosincová bitva o Santa Claru, které velel comandante Che Guevara. Povedlo se mu porazit početnější i lépe vyzbrojenou Batistovu armádu, rozhodující bylo zneškodnění obrněného vlaku. Tím byla otevřena cesta k Havaně. Silvestrovské noci Batista oznámil abdikaci a uprchnul i s nashromážděným jměním. Fidel Castro zahájil v listopadu pochod na Santiago, které dobyl a obsadil. Zde pak vyhlásil 2. ledna 1959 vítězství revoluce z balkónu radnice. (Obr.č.8) 2. ledna vstoupili do Havany Che Guevara a Camilo Cienfuegos se svými oddíly. Revoluce zvítězila díky přesvědčení vůdců, obětem přímých bojovníků a podpoře naprosté většiny lidu.

6.2.9 Období 1959-89 Válka skončila, revoluce mohla začít. V lednu byla ustanovena nová vláda, ve které Fidel Castro nefiguroval. Jako předseda vlády byl zvolen až o několik měsíců později. Sled událostí byl rychlý a vláda udržovala tlak na rychlé změny. První opatření zahrnovala snížení plateb za nájmy bytů a domů, snížení úrokové míry na hypotéky, kontrolu cen telefonů a elektřiny. Snížena byla také cena léků, stanovena minimální mzda pro sekáče třtiny, ustanoveny Výbory na obranu revoluce (Comités de Defensa de la Revolución = CDR). Další vývoj kubánsko-amerických vztahů fungoval jako fyzikální zákony akce a reakce s tím, že Spojené státy se snažily udržet si vliv. 17. května 1956 byla na Kubě prosazena pozemková reforma (soukromé vlastnictví do 400 ha). Spojené státy odpověděly protestní nótou a vznikaly plány na odstranění Castra. 4. března 1960 byla vyhozena do povětří loď La Coubre v havanském přístavu (USA uvalilo embargo na dovoz svých zbraní). V projevu, ve kterém obvinil Spojené státy ze sabotáže, poprvé použil heslo „Vlast nebo smrt“ (Patria o muerte). Nutno podotknout, že Kuba neměla do května 1960 diplomatické vztahy se Sovětským svazem. V dubnu byla dovezena první sovětská ropa za dodávku cukru, kterou na nátlak amerického vlády rafinerie odmítly zpracovat. Odpovědí na to bylo červnové zabavení majetku 28

těchto amerických rafinérií (Shell, Standard Oil a Texaco). Spojené státy se zaměřily na zničení cukrovarnického průmyslu. Byly schváleny snížené cukrové kvóty. Na to Castro 6. srpnu reagoval15 znárodněním všech velkých amerických majetků (36 cukrovarů, přilehlé plantáže, všechny ropné rafinerie, elektřinu a telefony). V září následovaly banky. Dále železnice, přístavní zařízení, hotely a kina. Castro svůj program vysvětlil 2. září První havanskou deklarací. Americká strana na podzim přerušila diplomatické styky a vyhlásila embargo na vývoz z USA kromě potravin a léků. Tou dobou již Kuba měla mocného spojence – Sovětský svaz, který byl ochoten se za ně vojensky postavit, bude-li o to požádán. Další zvrat přišel 15. dubna 1961, kdy americká letadla bombardovala kubánské letiště a města. 17. dubna pak došlo k invazi na poloostrově Zapata (Playa Girón a Playa Larga), kterou ale revoluční síly dokázaly rychle zlikvidovat. Akce měla oslabit Castrovo postavení, ale stal se pravý opak. Imperialismus byl poražen, zajatí bojovníci byli vyměněni za potraviny a léky v hodnotě 53 milionů dolarů 16. Po bombardování Castro ohlásil socialistický charakter revoluce. V tomto roce se také podařilo zlikvidovat negramotnost, což je považováno za jeden z největších úspěchů revoluce, která tento rok pojmenovala rokem vzdělávání. 17 K vyhrocení vztahů mezi Kubou a USA došlo poté, co Sovětský svaz začal budovat sila pro odpal raket u San Cristóbalu. Na Kubu bylo dopraveno mimo jiné značné množství vojáků, ale i rakety středního i delšího doletu s jadernými hlavicemi. Tato akce měla probíhat v utajení, ale špionážní letouny USA odhalily odpalovací rampy. Z vojenské základny v Guantánamu byli evakuováni civilisté, začaly přijíždět nezvykle velké jednotky a USA vyhlásila vojenskou pohotovost, stejně tak i Kuba. Díky vyjednávání ale ke konfliktu nedošlo, sila byla demontována a hlavice odvezeny. Výměnou za to USA odstranily své rakety z Turecka a zavázaly se nezahajovat ozbrojenou invazi. Karibská krize byla zažehnána. V roce 1972 Kuba vstoupila do Rady vzájemné hospodářské pomoci, ve které setrvala až do jejího konce. Rozpad Sovětského svazu v devadesátých letech 20. století Kubu

15

Castro prohlásil: „Oni nám budou naši kvótu odebírat libru po libře a my zase jim odebereme jejich cukrovary jeden po druhém.“ (Gott 2005, str. 235) 16 Původní návrh byl výměna za 500 traktorů. 17 Fidel Castro při svém projevu na Valném shromáždění OSN v roce 1960 slíbil, že revoluce vymýtí analfabetismus během roku. Nic takového v rozvojovém světě nebylo nikdy předtím navrženo. Svůj slib splnil.

29

citelně zasáhl. Vstoupila tak do tzv. speciálního období (época especial). Došlo k zhroucení kubánského obchodu, který byl dle Chalupy (2002, str. 75) z 80% závislý na spolupráci v rámci RVHP (80% importu a 95% exportu záviselo na SSSR). 18 V této době byla nejcitelnější ztráta dodávky sovětské ropy19 a zboží, na kterém byla Kuba životně závislá. Dále stoupla nezaměstnanost a klesla životní úroveň, na pole místo traktorů nastoupila hospodářská zvířata, na silnice místo autobusů čínská kola, docházelo k pravidelnému odpojování elektřiny. Podařilo se ale zachovat bezplatné školství a zdravotnictví, sociální opatření a samozřejmostí se stal přídělový systém. Další ránou pod pás pro Kubu byl americký Torricelliho zákon (1992) a HelmsůvBurtonův zákon (1996). Tyto „zákony o kubánské demokracii“ měly za cíl zastrašit zahraniční investory. V podstatě zpřísňují již zavedené embargo a zakazují pod hrozbou sankcí jakoukoliv pomoc Kubě a spolupráci s ní.

6.2.10

Kuba dnes

Díky americké ekonomické blokádě se Kuba orientuje hlavně na státy Jižní Ameriky. Spolupracuje především s Venezuelou, která Kubě poskytuje ropu a materiální pomoc, buduje na Kubě nové domy v oblastech zasaženými hurikány výměnou za dodávání lékařské pomoci a vzdělávání. Na Kubě stále platí přídělový systém, kdy je možné nakoupit za národní pesa státem dotované zboží. Od 14. ledna 2013 si Kubánci mohou pořídit cestovní pas a cestovat tak kamkoli na světě. Nemusí tedy žádat o povolení k výjezdu. Z konzultace s profesorem Pascualem jsem zjistila, že v roce 2012 vycestoval zhruba jeden milion Kubánců pracovně ze země, z toho 40 tisíc bylo právě ve Venezuele. Problém je ale v dosažitelnosti těchto pasů, vezmeme-li v úvahu průměrný kubánský plat. Do 14. ledna bylo možné ho pořídit za přibližně 50 CUC, dnes vyjde pořízení na 100 CUC. Největší problém současnosti vidím v rozvíjejícím se cestovním ruchu na ostrově. Dochází k polarizaci obyvatelstva na bohaté a chudé. Ti, kteří mají přístup k turistům a konvertibilní měně, si mohou dovolit nakupovat v „dolarových“ obchodech, kdežto ti druzí stále žijí z nepříliš vysokého platu.

18

Dovoz poklesl z 8 100 milionů dolarů v roce 1989 na 2 200 milionů dolarů v roce 1992. Jinými slovy v roce 1992 žila Kuba s dovozními zdroji o 73% nižšími než v roce 1989. (Chvála 1994, str. 19) 19 Dovoz ropy poklesl z přibližně 13 milionů tun v roce 1989 na 6 milionů v roce 1992 – tato položka vyčerpala přes třetinu dovozní kapacity Kuby. (Chvála 1994, str. 19)

30

Závěrem musím ale dodat, že Kuba si zvládla poradit během historie s mnoha problémy a jistě si poradí i s těmi, které přináší současná doba. Jakým způsobem, to ukáže až čas. Na nejednom místě na Kubě jsem viděla heslo, které mluví za vše. To heslo znělo: „Todo es posible“ (vše je možné).

31

6.3 Základní socioekonomická charakteristika K 31. prosinci 2011 na Kubě žilo 11 247 925 obyvatel20, což Kubu řadí na sedm a sedmdesáté místo na světě a na desáté místo v Latinské Americe. 21 Hustota obyvatelstva je 102,3 obyvatele na km2. Žije zde 50,1% mužů a 49,9% žen. Na 1 003 mužů připadá 1 000 žen. Nejnižší podíl mužů žije v provincii Havana (932 mužů na 1 000 žen), naopak nejvyšší podíl mužů žije v provinciích Artemisa (1 039 mužů na 1 000 žen) a Pinar del Río (1 037). [1]]

6.3.1 Vývoj obyvatelstva Současná populace je výsledkem složitého kulturního vývoje. K původním obyvatelům ostrova (Indiánům – Tainové a Siboneyové) přibyli Španělé, dále byli dováženi černí otroci z Afriky, přišlo množství Číňanů, přistěhovalců z okolních ostrovů (zejména Haiti a Jamajka) a z USA (po roce 1898). Dále se sem stěhovali z Evropy Němci, Francouzi, Italové, Poláci a po druhé světové válce i Židé. Výsledkem je svébytná kubánská kultura, která je podle Opatrného (2002, str. 94) tvořena ze 70% obyvateli evropského původu, z 17% mulaty a z 12% černochů. Před příchodem Španělů se odhad původních domorodců odhaduje na 80 – 100 000 (Kašpar 1989, str. 19). Z převzatých dat z ONE jsem vytvořila graf č. 2, ve kterém můžeme vidět, že v roce 1774 se uvádí počet obyvatel 171 620. Zatímco původní obyvatelé umírali v důsledku zavlečených chorob a jejich systematickou likvidací, počet španělských kolonizátorů pomalu rostl. Původní přistěhovalci z Pyrenejského ostrova se nazývali peninsuláres (úředníci, vojáci, správci), zatímco jejich potomci narození na Kubě byli označováni jako criolos.

20

K 31. 12. 2011 žilo v České republice 10 505 445 osob, 133 ob/km 2. [9] Pořadí zemí Latinské Ameriky dle počtu obyvatel: Brazílie, Mexiko, Kolumbie, Argentina, Peru, Venezuela, Chile, Ekvádor, Guatemala a Kuba. [10] 21

32

Vývoj počtu obyvatel v období 1492-2002 11 178

Počet obyvatel v tis.

12000 10000 8000 5 829

6000 4000 1 573

2000 172 0

Graf 2: Vývoj počtu obyvatel v období 1774-2002, vlastní modifikace podle: ONE [1]

V roce 1649 epidemie zahubila snad třetinu obyvatelstva. Teprve v roce 1655 se počet zvýšil přílivem 10 000 bohatých španělských osadníků z Jamajky. (Gott 2005, str. 59). Mezi roky 1511 až 1762 bylo na Kubu dopraveno 60 000 otroků. Během následujících 30 let to bylo dalších 100 000 (ročně asi 3 300 otroků) v důsledku poptávky po pracovní síle na zpracování výnosné cukrové třtiny. V roce 1791 počet obyvatel narostl ještě o uprchlíky z Haiti. V roce 1841 z počtu 1 007 624 obyvatel ostrova tvořilo 44% černých otroků (436 000). V důsledku obav o černošskou rebelii bylo podporováno stěhování Španělů na Kubu, kde zakládali strategicky rozmístěné osady. Až v roce 1867 Španělsko

přistoupilo

k zrušení

obchodu

s otroky.

To

mělo

za

následek

přistěhovaleckou vlnu z Činy v letech 1853-1874 (téměř 130 000 dělníků). Mnozí zde zůstali i poté, co jim vypršeli smlouvy. (Gott 2005, str. 72-100) Přerušení nárůstu počtu obyvatel můžeme vysvětlit probíháním válek za nezávislost v letech 1868-1878 a 1895-1900. Další vlna přistěhovalců následovala po skončení válek z USA. Ta se zastavila až při Castrově vítězství revoluce v roce 1959, kdy odešlo velké množství emigrantů do USA (majetná a vzdělaná část obyvatestva). Další nárůst se přičítá zkvalitnění zdravotnictví.

33

6.3.2 Věková struktura Z analýzy dat ONE jsem zjistila, že 65% obyvatel se vykytuje v produktivním věku, tedy mezi 15 až 59 rokem života (17% do 15 let, 18% nad 59 let). V grafu č. 3 můžeme vidět, že nejvíce obyvatel (13%) je starších 65 let (ročník narození 1946 a více). Druhá nejpočetnější skupina je kategorie 40 až 44 a 45 až 49 let (po 9%, ročníky 1962-1971). Z grafu je dále patrné, že kubánská populace stárne. Klasické rozvojové státy mají věkovou pyramidu nejširší v základně a dále se rychle zužuje (nejvíce je nejmladších dětí a s věkem občanů rychle ubývá). Tato výjimečná situace na Kubě je způsobena řadou faktorů. Jako hlavní uvedu kvalitní bezplatné zdravotnictví (větší naděje na dožití, malá úmrtnost novorozenců a kojenců), odkládání mateřství (studia, kariéra) či průměrný počet dětí na matku. Na Kubě je nejčastější rodina s dvěma dětmi na rozdíl od početných rodin v jiných rozvojových státech.

Věková skladba obyvatelstva 686 878

65 + 60 - 64 55 - 59 50 - 54 45 - 49 40 - 44 35 - 39 30 - 34 25 - 29 20 - 24 15 - 19 10 - 14 5-9 -5

783 820

ženy

muži

Graf 3: Věková skladba obyvatelstva k 31. 12. 2011, vlastní modifikace podle: ONE [1]

Nerovnoměrnosti v pyramidě opět můžeme převést na historické události. Za nárůst během v šedesátých a sedmdesátých letech přičítáme zlepšení zdravotních a sociálních podmínek obyvatel během počátků Castrovy vlády. V letech 1962-1966 (kategorie 4549 let) se narodilo o 1,5% více než v předchozích pěti letech. Další znatelná nerovnoměrnost je koncem sedmdesátých let, kdy se země vojensky angažovala v Africe. Ročník narození 1977-1981 (věková kategorie 30-34 let) znamenala pokles o 29% oproti letům 1972-1977. 34

6.3.3 Rozmístění obyvatelstva a hlavní města Rozmístění obyvatelstva je značně nerovnoměrné. Tři čtvrtiny obyvatelstva žijí ve městech. [1] Jak jasně ukazuje tabulka č. 1 největší hustotu má samozřejmě hlavní město Havana. Nejhustěji osídlené jsou provincie Santiago de Cuba, Artemisa, Holguín, Mayabeque a Granma. Nejřidčeji je osídlen Isla de la Juventud, provincie Camagüey, Matanzas a Ciego de Ávila. Jak dále vyplývá z uvedených dat, největší město je hlavní město Havana (Ciudad de La Habana) s 2 129 013 obyvateli. Druhé největší je bývalé hlavní město Santiago de Cuba a třetí je Camagüey. Tabulka 1: Provincie, jejich hustota obyvatel, hlavní města a jejich počet obyvatel

Provincie La Habana Santiago de Cuba Artemisa Holguín Mayabeque Granma Cienfuegos Villa Clara Guantánamo Las Tunas Sancti Spíritus Pinar del Río Ciego de Ávila Matanzas Camagüey Isla de la Juventud

Počet obyvatel na 1 km2 2 925,4 168,4 126,7 112,6 101,6 100,1 97,6 94,8 83,0 81,9 68,8 66,6 61,2 59,1 50,6 35,7

Hlavní město

Počet obyvatel

La Habana 2 129 013 Santiago de Cuba 424 862 Artemisa 43 810 Holguín 276 839 San José de las Lajas 37 329 Bayamo 147 488 Cienfuegos 144 521 Santa Clara 205 245 Guantánamo 207 739 Las Tunas 154 837 Sancti Spíritus 98 737 Pinar del Río 137 726 Ciego de Ávila 109 761 Matanzas 132 651 Camagüey 305 989 Nueva Gerona 47 102 Vlastní modifikace podle: ONE [1]

6.3.4 Demografická charakteristika Základní demografické charakteristiky uvádím v tabulce č. 2, kde jsem data převzala z národních statistických úřadů za rok 2011.

35

Tabulka 2: Základní demografické ukazatele na 1 000 obyvatel

Česká republika

Kuba Porodnost Celková úmrtnost Kojenecká úmrtnost Prenatální úmrtnost Sňatečnost Rozvodovost

11,8 7,7 4,9 12,0 5,3 2,6

10,4 10,2 2,7 3,7 4,3 2,7 Vlastní modifikace podle: ONE a ČSÚ

Porodnost se pohybuje od 9,5‰ (provincie Havana) do 15,5‰ (provincie Guantánamo). Hodnoty celkové úmrtnosti jsou v rozmezí od 9,4‰ (Havana) do 5,4‰ (Isla de la Juventud). Kubánský úřad rozlišuje pouze kojeneckou úmrtnost, zatímco český rozlišuje kojeneckou úmrtnost (s hodnotou 2,7‰) a novorozeneckou (s hodnotou 1,7‰). Z 78% se berou dva svobodní lidé, ze 21% je alespoň jeden z nich rozvedený. Zbylé procento připadá na sňatky ovdovělých. Nejvíce svateb je v Havaně, nejvíce rozvodů tamtéž. Nejčastěji se lidé rozvádějí po 15 a více letech, druhou nejvyšší rozvodovost vykazují páry, které jsou spolu mezi třemi a pěti lety. [1] Ač při porovnávání těchto základních dat můžeme vidět jistou podobnost, nesmíme zapomenout, že Kuba se řadí do rozvojového světa. Například přirozený přírůstek mají obě země velmi podobný (ČR -0,13%, Kuba -0,12%). Ovšem data CIA [11] dokazují, že tato situace je v Latinské Americe zcela unikátní.

22

6.3.5 Jazyky Úředním jazykem je španělština. Tato španělština je ovšem karibským, respektive kubánským nářečím klasické evropské „spisovné“ španělštiny. Liší se zejména výslovností (polykání koncovek) a slovní zásobou, která je rozšířena díky mísení národností na Kubě během historického vývoje. Zejména jde o slova afrického, francouzského a anglického původu, ale i původní nářečí indiánů.

22

Přirozený přírůstek na Haiti je 0,89%, Jamajka 0,71%, Guatemala 1,95%, Bolívie 1,66%, Venezuela 1,47%, Peru 1,02%. Kojenecká úmrtnost na Haiti 52,44‰, Bolívie 40,49‰, Guatemala 25,16‰, Peru 21,50‰.

36

6.3.6 Náboženství Vyznání původních obyvatel bylo nahrazeno křesťanskou vírou. Misionář Las Casas zaznamenal příběh náčelníka Hatueye. Ten vyslechl mnicha, který mu za dobrý život v křesťanské víře sliboval věčný život v nebi. Když zjistil, že v nebi budou i křesťané, tak se raději nechal upálit, „aby již nikdy nemusel okem pohlédnout na tak kruté bestie.“ (Gott 2005, str. 36) Dnes zde převládá křesťanství (římsko-katolická církev). Významná byla návštěva papeže Jana Pavla II v roce 1998. Šlo o vůbec první návštěvu papeže na Kubě. Papež se setkal s Fidelem Castrem a podnikl cestu po Kubě, kde sloužil mše. Patronkou Kuby je Panna Milosrdná z Cobre.23 Do dnešních dnů zde přetrvává satérijské vyznání. Tato víra vznikla smíšením katolického pojetí a náboženství, které si s sebou přinášeli dovážení otroci. Vyznávají tzv. oríši, kteří jsou vtělováni do křesťanských svatých. Přívrženci tohoto náboženství nosí po „křtu“ na krku santerijské barevné korálky, kdy každý oríša má své barvy. Santerijské kněžky a kněží chodí tradičně ve sněhobílých šatech.

6.3.7 Zemědělství V zemědělství pracuje 19,7% ekonomicky aktivního obyvatelstva. [11] Během historického vývoje došlo k zaměření na cukrovou třtinu, která dodnes je nejdůležitější pěstovanou komoditou. Velký význam má také pěstování tabáku, méně pak kávy. V roce 2007 36% plochy zemědělské půdy bylo vlastněno státem. 24 Pro Kubu je také charakteristické příměstské zemědělství, které zabezpečuje potravinovou samostatnost pro jednotlivá města a potažmo provincie. 6.3.7.1 Rostlinná výroba Nejvýznamnější plodinou je cukrová třtina, kterou v roce 2007 bylo oseto 1, 14 mil. ha, což je 38% ze zemědělsky obdělávané půdy. Dále pak obilniny (rýže, kukuřice), hlíznaté plodiny (brambory a sladké brambory, šp. boniato), zelenina (rajčata, cibule,

23

Ta dle pověsti zachránila tři námořníky na rozbouřeném moři. Ti se v nouzi modlili k medailonku s podobiznou Panny Marie, který měl s sebou otrok Juan (odtud jejich pojmenování Tři Juani). Z vody se stal olej, bouře ustala a oni na moři našli suchou sochu Panny Marie s malým Ježíškem v ruce. V bezpečí pak dopluli do přístavu. Z vděčnosti postavili kostel zasvěcený Panně Marii. 24 Z celkové rozlohy je 55% ve vlastnictví státu.

37

paprika), luštěniny (fazole), banány25, ovoce (mango, guayaba 26 - Psidium guajak, papája, ananasy), citrusy (pomeranče, grepy, citróny), agáve, kokosové ořechy, kakao, káva a tabák. Pěstování citrusů má na Kubě dlouhou tradici. Před revolucí byly pěstovány hlavně pro domácí trh. Během období, kdy Kuba byla členem RVHP značné množství určeno na vývoz do těchto států, které na oplátku poskytovaly vzdělávací programy pro Kubánce. Plantáže jsou soustředěny do oblastí, které jsou minimálně ohrožovány hurikány. Ve specializovaných internátních středních školách se studenti učí teoretické poznatky o pěstování plodin a následně je výuka propojena s praktickým obhospodařením plantáží. Tabulka č. 3 přehledně ukazuje, na jaké ploše a s jakým výnosem se pěstují hlavní kubánské plodiny. Tabulka 3: Obdělávaná plocha plodin, jejich produkce a výnosnost v roce 2011

Ananas Avokádo Banány (ovoce) Brambory Cibule Citrony Citrusové plody Cukrová třtina Fazole Grapefruit Kakaové boby Káva Kokosové ořechy Kukuřice Mango, guayaba Papája Pomeranče Rajčata Rýže Sladké brambory Tabák

Obdělávaná plocha (ha) 5 850 281 28 474 7 365 10 713 836 458 506 100 123 914 11 093 5 153 26 935 18 100 143 318 29 531 5 800 18 988 54 955 208 046 45 638 13 631

25

Produkce (t) Výnosy (t/ha) 76 915 13,15 3 697 13,16 250 000 8,78 165 600 22,48 143 500 13,39 6 600 7,89 2 451 5,35 15 800 000 31,22 133 000 1,07 112 000 10,10 1 510 0,29 8 688 0,32 65 545 3,62 354 000 2,47 185 000 6,26 135 000 23,28 122 900 6,47 601 000 10,94 566 400 2,72 311 900 6,83 19 900 1,46 Vlastní modifikace podle: FAOSTAT

Na Kubě se pěstují dva druhy – ze 30% se pěstuje ovocný druh, menší než ho známe my, sladší a druhý druh, pěstovaný ze 70%, který se zpracovává v kuchyni jako příloha – peče, smaží. 26 Plody stromu jsou kulaté asi 10 cm velké. Tenká slupka bývá zelená až žlutá, dle stupně zralosti. Dužina má mnoho tvrdých semínek. Používá se na přímou konzumaci nebo se dále zpracovává. Sladká marmeláda se podává jako dezert se sýrem. Používá se také při výrobě destilátu Guayabita del Pinar.

38

6.3.7.2 Živočišná výroba Pro živočišnou výrobu je charakteristický extenzívní chov dobytka na pastvinách, které zabírají 22% z celkové rozlohy. Hlavní je chov skotu, vepřů, drůbeže, koz, ovcí a koňů. V roce 2011 se vylovilo 48 619 tun ryb a mořských plodů. Nejhojněji lovená ryba je lín (30% z celkového vyloveného množství) a humr (10%). Dále to je tuňák, platýs, parma, sleď, ústřice nebo krevety.

6.3.8 Průmysl Problémem rozvoje je nedostatečná palivo-energetická základna. Protože se na Kubě nenachází těžiště uhlí, energie se vyrábí výhradně spalováním ropy v tepelných elektrárnách. Ta se těží na poloostrově Hicacos, na kterém se nachází světoznámé letovisko Varadero. Dochází zde tedy ke střetu zájmů a je otázka, jestli vyhrají zájmy těžařských společností nad zájmy ochrany prostředí. Protože tamní těžba není dostatečná, ropu je nutné dovážet. Dováží se hlavně z Venezuely, kam Kuba na oplátku poskytuje kubánské lékaře a učitele. Výrobě energie z vodních elektráren brání výkyvy v průtoku, hlavně v období sucha. Světová zásoby niklu, která je na Kubě, poskytuje dostatek surovin pro hutnický průmysl. Velké niklové závody jsou v Nicaro a v Moa. Kromě niklových rud se zpracovávají i měděné a manganové rudy. V zemi je dále strojírenský průmysl, chemický (výroba herbicidů a insekticidů, léků, kosmetiky, papíru, zpracování třtinového odpadu

- bagasy), petrochemický,

gumárenský, stavební, stavebních hmot, textilní a obuvnický. Hlavní pozici vzhledem k podmínkám Kuby má stále potravinářský průmysl s dominancí cukrovarnictví a zpracování tabáku. Zastoupeny jsou také lihovary, masokombináty, konzervárny a pivovary.

6.3.9 Doprava Největší podíl na dopravě má silniční doprava, ale je zde zastoupena i doprava železniční, letecká i vodní doprava.

39

6.3.9.1 Silniční doprava V roce 1985 činila celková délka silnic na Kubě 34 tisíce km, z toho bylo 43% s pevným povrchem. 27 (Kašpar 1989, str. 59) Nejdůležitější dopravní tepnou je Carretera Central, která vede napříč celým ostrovem a spojuje všechny provincie a důležitá města. Dálnice (Autopista central) směřuje paprskovitě z Havany do Pinaru del Río na západ a na východ k Jatibonico (provincie Santi Spiritus). Dále je dálnice u města Santiago de Cuba, Guantánamo a mezi městy Matanzas a Cardenas, které jsou poblíž turisticky hojně navštěvovaného Varadera. Pro silniční dopravu jsou typické velmi zastaralé automobily, díky kterým se návštěvník může cítit jako v živém automobilovém muzeu. Kvůli přetrvávajícímu embargu USA je problém s náhradními díly, ale i s nedostatkem pohonných hmot. 6.3.9.2 Železniční doprava Hlavní železniční tah spojuje Guane s Havanou, Santa Clarou, Camagüey a Guantánamem. Celková železniční síť je poměrně hustá, uvážíme-li, že železnice spojovala pole s cukrovou třtinou s cukrovary a následně s přístavy. Dokulil (1965, str. 81) uvádí, že celá polovina z 10 500 km tratí je plantážních a cukrovarnických. Na některých těchto tratích doprava probíhá dodnes. V osobní dopravě jsou vlaky značně zastaralé a spoje bývají zpožděné. 6.3.9.3 Letecká doprava Na Kubě se nachází 90 letišť. [13] Největším letištěm s pěti terminály je mezinárodní letiště José Martího v Havaně. Mezinárodní letiště jsou také v Santiagu de Cuba (Antonio Maceo), Holguínu (Frank País), Camagüey (Ignacio Agramonte), Varaderu (Juan Gualberto Gómez) a na Cayo Largo del Sur (Vitalio Acuña). Další mezinárodní letiště jsou v Cienfuegos (Jaime González), Santa Clara (Abel Santamaría), Cayo Coco (Jardines del Rey) a v Manzanillo (Sierra Maestra). 6.3.9.4 Vodní doprava Říční doprava je vzhledem k charakteru kubánských řek velmi omezená. Splavný je pouze úsek řeky Cauto mezi městem Guamo a zálivem Guacanayabo v provincii Granma. (Kašpar 1989, str. 58)

27

Dokulil (1965, str. 81) dokonce uvádí dvě třetiny asfaltového povrchu.

40

Významné přístavy jsou na severním pobřeží ze západní strany Mariel, Havana, Matanzas, Cárdenas, Caibarien, Neuvitas, Gibara, Nicaro, Moa a Baracoa. Na jižním pobřeží ze západní strany to jsou přístavy Guantánamo, Santiago de Cuba, Manzanillo, Santa Cruz del Sur, Cienfuegos a přístav Nueva Gerona na Isla de la Juventud.

6.3.10

Služby

Pro Kubu je velmi důležité vzdělávání. Castrovu režimu se během krátkého období po nástupu k moci povedlo odstranit negramotnost. V roce 2010 statistický úřad při UNESCO uvádí 99,8% gramotnost.[14] Povinná školní docházka začíná v pěti letech nástupem do obecné školy. Zde žáci končí v 11 letech a po úspěšných zkouškách postupují do základní školy. Tam končí v 15 letech a dál se rozhodují, jaká bude jejich kariéra. V případě zájmu o studium v některé z univerzit si vybírají předuniverzitní vzdělávací zařízení (16-18 let, obdoba našeho gymnázia), které musí mít absolvované všichni zájemci o univerzitní studium (19-24 let). Když žák nemá univerzitní ambice, rozhodne se zpravidla pro technickou školu (16-18 let, obdoba našich učilišť). Po jejím zakončení je připraven k výkonu povolání a nastupuje do zaměstnání. Ani po vystudování tohoto typu školy nemá dveře na univerzitu zavřené. Během výkonu povolání může studovat a při postupu touto zdlouhavější cestou může univerzitu dokončit ve 30 letech. Kuba se orientuje v oblasti služeb na cestovní ruch, pro které jsou přírodně – klimatické podmínky více než příhodné. Sezóna zde trvá prakticky celý rok. Nejvýhodnější pro cestovatele z našich zeměpisných šířek je ale cesta na Kubu v období sucha, kdy teploty vzduchu i vody jsou příjemné. Tradičně nejvíce návštěvníků přichází z Kanady, Španělska, Německa, Argentiny a Ruska. Skoro polovinu všech příjezdů tvoří Kanaďané, kdy jejich počty přesahují milion. Nejrychleji rostoucí skupinou jsou Rusové. V roce 2012 Kuba zaznamenává 2 miliony příjezdů. Pro rok 2013 se předpokládá růst na 3 miliony. Nejčastějším důvodem pro návštěvu Kuby jsou pláže (Varadero, pláže souostroví Jardines del Rey, Guardalavaca a další). Program Cuba Autentica se toto snaží změnit a návštěvníky nalákat na historii Kuby, hlavně do koloniálních měst nebo na ekoturismus. Další významnou složkou cestovního ruchu je zdravotní turistika. Velký podíl v tomto segmentu zaujímá léčení očí. Vzdělaní lékaři jsou velkým vývozním 41

artiklem, putují na stáže hlavně do zemí Latinské Ameriky. V době stáže jsou lékaři stále placeni kubánským platem a stát, ve kterém se nachází (nejčastěji Venezuela), za ně Kubě platí ropou, materiální výpomocí nebo penězi, které končí ve státní pokladně. Další významnou složkou služeb na Kubě je zajisté sport (hlavně baseball, box, atletika) a kultura.

42

7 Základní komodity 7.1 Cukrová třtina Cukrovník obecný neboli cukrová třtina (Saccharum officinarum) je víceletá tráva, která dorůstá až 4 metrů. (obr. č. 9) Z kořene vyrůstají stébla v průměru asi 2 – 5 cm, která mají kolénka. (Polívka 2010, str. 197) Dužnina třtiny je měkká, bílá a hlavně sladká. Listy jsou úzké, dlouhé a ostré. Vzhledově ji můžeme přirovnat ke kukuřici. Květ třtiny má podobu jehlancovité laty na vrcholku stébel. Květy se ale často vůbec netvoří, protože třtina se po staletí množí řízky stébel a oddenky. Vykvete-li rostlina, ubírá jí to na cukernatosti. Odkud třtina pochází, není jisté. Dnes se planě již nevyskytuje, ale Polívka (2010, str. 198) uvádí, že její domovina by mohla být Přední Indie a Bengálsko. Zde znali třtinu pravděpodobně nejdříve a odsud se pak rozšířila dále. V 12. Století zavedli pěstování třtiny Arabové ve Španělsku a roku 1493 při druhé plavbě Krištofa Kolumba byla rostlina dovezena na Haiti a odtud se pěstování rozšířilo na Kubu.

7.1.1 Geneze pěstování Cukrová třtina (caña) pro pěstování vyžaduje průměrné roční teploty od 25° do 29°C a hluboce zorané, vlhké půdy. Nesnáší stojaté vody. (Polívka 2010, str. 198) Rozmnožuje se řízky, které se vysazují do řádků na plantážích (cañaveral). Z každého řízků vyrůstá trs několika rostlinek. Proto na třtinovém poli nejsou vidět linie rostlin, jako je tomu u nás na kukuřičných polích. Během růstu by se rostliny měly okopávat, zasypávat hlínou, aby rostly zpříma a zežloutlé listy by se měly otrhávat, aby mezi jednotlivé stonky mohlo slunce.

7.1.2 Produkce Žloutnutí vrchních listů je znamení, že rostlina dosahuje nejvyšší cukernatosti a je tak připravena ke sklizni (zafra), která v kubánském klimatu je v období sucha a musí se stihnout do příchodu dešťů. Trvá asi pět měsíců28. (Kašpar 1989, str. 49)

28

Chalupa (2002, str. 96) uvádí 75 – 130 dnů.

43

Probíhá dvěma možnými způsoby. Při ruční sklizni je třeba plantáž zbavit nepotřebných listů. To se děje buďto odtrháváním nebo vypálením, kdy zbudou jen stonky, kterým oheň neublíží, protože obsahují velký podíl tekutin.

Řada sekáčů třtiny pokračuje

plantáží a stonky usekávají mačetami. Dál se třtina nakládá na vozy a odváží k dalšímu zpracování. V dnešní době tento způsob sklizně zůstává jen v hůře přístupných terénech. Druhý způsob sklizně se provádí speciálními sklízecími stroji (třtinovými kombajny), které odřezávají třtinu u země nožovým adaptérem. Některé modely kombajnů zároveň odsekávají vrchní část rostlin. Třtina dále pokračuje vkládacím ústrojím do kombajnu. Sekací buben ji pak nakrátí na požadovanou délku, ventilátor odfukuje lehké listy ven a vynášecí dopravník vynese separované stonky na souběžně projíždějící vlek. Z vleku se třtina přesype do přepravních vozů, které ji odváží z pozemku. V minulosti se hojně využívalo k transportu třtiny z polí drážní přepravy. Cukrová třtina musí být rychle zpracována hned po sklizni, protože se rychle kazí a vytrácí se podíl cukru. Třtina je vytrvalá rostlina, po sklizni obrůstá a znovu stonky vyrůstají. Tento proces se opakuje až pětkrát, poté se plantáž zaoře a znovu se provádí výsadba.

7.1.3 Zpracování V továrnách se třtina očistí, rozseká a vylisuje na lisech, z kterých vytéká šťáva (guarapo). Dnes tuto práci vykonávají stroje, ale v minulosti byla lidská síla převáděna na žentour a ten poháněl lis. (obr. č. 10) Získané guarapo se čistí filtrací, uvaří a nechává vychladnout. V kádích (caldera) ze šťávy vykrystalizuje surový cukr, který se dále čistí v rafineriích. Druhotná odpadní surovina při výrobě cukru je melasa – tzv. zadní cukr. Melasa je základní surovina pro výrobu lihu a následně rumu, která se po oddělení skladuje v melasových tancích. Melasa se z tanků natahuje do lihovaru, kde se zředí vodou a touto směsí se plní předkvasné tanky. Do nich se přidávají kvasnice, udržuje se v nich určité pH. V kvasných tancích se udržují podmínky pro život kvasinek (teplo kolem 23°C). Kvasinky zde bourají cukr a vyrábějí tak líh. Ten pak potrubní cestou putuje do destilačních přístrojů, zde se zahřívá na 80°C a destiluje se surový líh, který má 80 – 90% lihové složky. Surový líh putuje do sil. Po smíchání s vodou se jím plní 44

vypálené dubové sudy, kde se nechává zrát. Vypálené dřevo má vliv na barvu, chuť i vůni výsledného rumu. Po dozrání míchají jednotlivé rumy, plní se do sterilovaných lahví, zátkuje se, opatří etiketou a balí do krabic. Takto je připraven k prodeji. Cukr se vyrábí jenom v období sklizně, zatímco líh se vyrábí po celý rok. Z odpadu při výrobě cukru vzniká také tzv. bagaso 29. Z odpadu při výrobě rumu se odpařením a zahuštěním vyrábí zemědělské hnojivo.

29

Bagaso se původně používalo jako zdroj tepelné energie, vyrábí se z něj vláknité a třískové desky nebo krmiva.

45

7.2 Tabák Tabák (Nicitiana) je jednoletá rostlina, dorůstající výšky až dvou metrů. Přímý stonek této jednoleté byliny je porostlý vejčitými listy, které se rozdělují do skupin podle toho, v které části stonku rostou. Při zemi jsou listy největší, výše užší. Jednotlivá kvítka jsou uspořádána v latu. (obr. č. 11) Tabák je tradiční kubánská plodina. Jeho domovina je tedy ve Střední Americe. Původní odrůda tabáku selského (Nicotiana rustica) byla na Kubě nahrazena roku 1535 dovezeným tabákem virginským (Nicotiana tabacum). Dnes se pěstuje na rozličných místech Země. Do roku 1994 se pěstoval i u nás. Tradiční producenti jsou ovšem země pevninské Ameriky (Brazílie, Mexiko, USA) a antilské ostrovy pak produkují tabák světové úrovně. Kubánský tabák je považován za nejkvalitnější na světě. Pojmenování tabák pochází ze slova tabag nebo tabago, kterým nazývali domorodí indiáni tuto rostlinu. První Evropané se s tabákem seznámili roku 1492 při první objevné plavbě Krištofa Kolumba 30. Francouzský vyslanec v Portugalsku Jean Nicot se zasloužil o její rozšíření v Evropě, kdy ze semen od přítele v Americe vypěstoval rostlinky. Roku 1560 zaslal tabáková semena a drcené listy Kateřině Medičejské na francouzský královský dvůr k léčbě migrény. (Kubánek 2009, str. 5) Tabák se nejdříve na evropském kontinentě pěstoval pro léčebné účely nebo jako okrasná exotická rostlina. Během třicetileté války (1618 – 1638) za vlády Fridricha Falckého (1619 – 1620) se do Čech dostal zvyk tabák kouřit.

7.2.1 Geneze pěstování Jakost tabáku se odvíjí od povahy půdy, podnebí a povětrnostních podmínek 31. Nejlépe se mu daří v lehkých a písečnatých půdách a podmínky vyžaduje zhruba stejné, jako vinná réva. Tabák má schopnost přizpůsobit se různým klimatickým podmínkám. Aby byl ale kvalitní, měl by se pěstovat v teplotách mezi 25° až 30°C a průměrné roční srážky by měly dosahovat 650 mm. Pěstování tabáku je náročný proces, který vyžaduje 30

Viděli, že domorodci si zapalují sušené listy zabalené do jiného velkého listu („tabakos“) a vdechují kouř. Prvním doloženým kuřákem byl De Jerez. Po návratu do Španělska ho inkvizice uvrhla do vězení, protože vyfukování kouře bylo natolik neobvyklé, že ho považovali za posedlého ďáblem. (Kubánek 2009, str. 4) 31 Platí pravidlo, že tabákové rostliny dávají tím lepší tabák, čím více nalézají v půdě draslíku, čím řidčeji jsou na poli nasázeny, čím více spodních listů se jim odnímá, čím hlouběji před rozvitím květů se jim seřízne vrcholek a čím později se listy sklízejí. (Polívka 2010, str. 13)

46

hodně úsilí a práce. Klíčící rostlinky vzešlé ze semínek je třeba chránit před sluncem. Když dorostou požadované velikosti (asi 8 až 16 cm) přesazují se do řádků budoucí plantáže (vegas). O rostlinu je třeba pečovat, kypřit půdu, ničit plevel a škůdce. Aby se rostlina nevysilovala odstraňují se rašící odnože a spodní listy. Když nasadí na květ, tak se odlamuje i vrchní část stonku. Tedy pokud rostlina není ponechána na semeno. To se po dozrání suší a je připraveno buď na výsev nových rostlin, nebo se používá jako esence do pánských parfémů. (obr. č. 12)

7.2.2 Produkce Během až tří měsíců (čtyři až pět sběrů) se ručně sklidí všechny listy, které dozrávají postupně. Ke sklizni jsou vhodné (zralé) když pozbudou svojí původní zelenou barvu, začínají blednout, sesychat a objevují se žluté skvrny. Doba sklizně závisí na rychlosti dozrávání listů a povětšinou je to mužská práce. Začíná se spodními listy (tzv. listy písečné – Mañanita a Libre de pie) po dozrání pak výše položenými středními listy (silné prostřední listy – Centro Gordo, slabé prostřední listy – Centro Fino) a poslední přijdou na řadu listy vrcholové (La Corona). Ženská práce je pak listy svazovat do svazků, které se věší na tyče. Takto zavěšené svazky se nejdříve nechají rychle seschnout na poli ve stojanech (obr. č. 13) a pak se přemístí do sušárny (casa del tabaco). (obr. č. 14) V sušárně musí být zajištěna cirkulace vzduchu. Takzvané světlé tabáky (sušení na žluto) se suší středně rychle jen do světlých odstínů a používá se na výrobu cigaret, zatímco tmavé tabáky sušené pomalu do zhnědnutí listů se používají na výrobu doutníků. Usušené listy se dále fermentují. Během tohoto procesu fermentace (kvašení, pocení) se naskládané tabákové svazky zatíží a během několika dní se začne uvolňovat teplo a počne kvašení, při kterém se snižuje obsah nikotinu a tabák získává chuť a aroma. Po dokončení této procedury se tabák opět vysuší.

7.2.3 Zpracování V továrnách tabák nejdříve roztřídí vyškolený pracovník dle druhu listů, velikosti a barvy. Další osoba, opět řádně vyškolená, namíchá směs. Ta se předá baliči, který si zkušeně do dlaně naskládá vrcholové listy (dodávají aroma a sílu, pomalu hoří), vyžilkované střední listy (jemnější, světlejší) a listy, které lépe hoří. Tuto směs účelně 47

zmačká a zavine do vázacího listu (spodní listy rostliny) tak, aby smotek nebyl příliš utažený nebo naopak volný. Tyto polotovary se vkládají po deseti kusech do forem, přesahující část se seřízne a forma se připne do lisu. (obr. č. 15) Během lisování se jednotlivé doutníky otáčí, aby byl zaručený rovnoměrný tvar. Za nejjemnější práci se považuje konečné zavíjení do krycích listů (nejkvalitnější prostřední listy) a zakončení špičky. Dál doutník putuje ke kontrolorům, kteří je rozdělí dle kvality a barvy. Dělnice přidělávají papírové prstýnky se značkou a konečně k poslední dělníci je vkládají do balení, které jsou určeny k prodeji.

48

7.3 Káva Kávovník (Coffea) (obr. č. 16) je stálezelený stromek dorůstající do výšky až 2,5 m, v divokém růstu až 6 m. (Polívka 2010, str. 159) Na slabých vodorovných větvičkách rostou proti sobě postavené hladké vejčité listy s krátkým řapíkem. Rostlina stále kvete a tak může mít v jeden čas květy i plody. Květy jsou bílé a krásně voní. Plody jsou z počátku zelené, pak přecházejí do odstínů žluté, a když dozrají jsou červené až fialové. (obr. č. 17) Říká se jim kávové třešně, snad pro jejich podobu s třešněmi. Na rozdíl od nich mají ale krátkou stopku a v jedné kávové bobuli jsou dvě kávová zrna. Na vnitřní straně je podélná rýha a vnější strana je vypouklá a hladká. Někdy se stane, že se v bobuli vyvine jen jedno zrno. Tomu se pak říká perlové zrno, které je celé zaoblené32. Kvalita takovýchto zrn není odlišná od kvality normálních zrn. Mladé kávovníky mají asi 5% takovýchto zrn a starší rostliny 25% i více. (Žáček 1962, str. 16) Původem je kávovník z Afriky33, dnes se ale pěstuje jak Evropě, Asii, tak i v Americe. Jenom Brazílie v současné době vyprodukuje více kávy, než jeho původní domovina34. Příprava nápoje z kávy, jak ji známe dnes my se datuje okolo roku 1250. Kávu tehdy začali vařit Arabové, které to dle pověsti naučil šejk Omar. Koncem 15. století byla konzumace kávy běžnou záležitostí v západní Arábii. V našich zeměpisných šířkách první kavárna byla zřízena ve Vídni (1685) po ústupu Turků. Skoro třicet od otevření vídeňské kavárny uplynulo do otevření první pražské kavárny. Tu si roku 1714 otevřel jistý Jiří Theodat (Georgius Deodatus Damascenus), který chodil oblékaný ve svém arabském oděvu. Roku 1769 se káva začala pěstovat na Kubě. Dnes se zde pěstuje hlavně kávovník arabský (Coffea arabica), ale i kávovník robusta (Coffea robusta, syn. Coffea canephora)

7.3.1 Geneze pěstování Aby se kávovník prospíval, potřebuje určité podnebí, půdu a ošetřování. Tyto požadavky se mírně liší u jednotlivých druhů. Nejlépe se mu daří v půdě slabě kyselé, hlinité, bohaté na humus, dostatečně hluboké a propustné. Méně vhodné jsou pak půdy písčité a s vysokým obsahem vápníku. (Žáček 1962, str. 22) Při zakládání kávové 32

Káva z takovýchto zrn se říká perlová káva. Polívka (2010, str. 162) udává pravlast kávovníku v jižní Habeši (oblast Kaffa), jako hospodářská plodina se začal pěstovat v Arábii. 34 Dle FAOSTATu [12] Brazílie v roce 2011 vyprodukovala o 141% kávy více než celá Afrika. 33

49

plantáže (cafetales) se vysazují již vzešlé rostlinky nebo přímo zrna. Ty je nutné zasadit rychle po sklizni, protože časem semeno vysychá a snižuje se šance na ujmutí. Kávovník nesnáší přímý sluneční svit, průvan a zimu. Ideální jsou průměrné roční teploty od 17° do 25°C35 a střídavě vlhké podnebí. Jako ochrana před sluncem se mezi mladé stromky sází banánovníky nebo jiné rychle rostoucí rostliny. Vzrostlé rostliny vyžadují péči asi jako naše ovocné stromky. Je třeba je chránit před škůdci, prořezávat, zbavovat suchých větví a správně tvarovat.

7.3.2 Produkce Kávovník začíná kvést a plodit již během několika let. Nejvíce rodí stromky 7 – 12 leté. Po dvacátém roku, někdy až třicátém roku přestávají plodit, proto se odstraní a na jejich místo přijdou nové rostliny. Plody kávovníku arabského dozrávají zhruba po osmi měsících po odkvětu, kávovníku robusta za deset až jedenáct měsíců a kávovníku liberského dokonce až za dvanáct měsíců. Plody kávovníku arabica dozrávají v různých obdobích, sklizeň probíhá třikrát do roka36. Z jediného kávovníku arabského jsou v průměru asi 2 kg tržní kávy37. Kávové třešně se sbírají ručně buď do košů, nebo se střásají do připravených plachet.

7.3.3 Zpracování K získání kávových zrn z bobulí se postupuje dvěma možnými způsoby – suchým a mokrým. Tradiční způsob zpracování kávy na Kubě byl suchý způsob, při kterém se využívala levná otrocká práce. Během tohoto způsobu zpracování kávy se sebrané bobule nejprve očistí od nečistot tím, že se properou ve vodě. Dále se ve slabé vrstvě suší na slunci na vodorovné ploše v tzv. sušárnách (secaderos) (obr. č. 18). Doba sušení je závislá na počasí, ale trvá zhruba 5 až 15 dnů. Vrstva plodů musí být tenká a často se musí otáčet, aby se zajistilo stejnoměrné sesychání. Když dužnina zcela vyschne, tak se v mlýnu (obr. č. 19) rozmělní a vyberou se kávová zrna. Dnes se používají loupací stroje a čističky. 35

Tyto teploty platí pro kávovník arabský. Ostatní druhy vyžadují teploty o průměru 22° až 25°C. (Žáček 1962, str. 21) 36 Druhá sklizeň je nejbohatší a nejkvalitnější. 37 Na to je zapotřebí asi 10 kg plodů. Ze 4 kg plodů robusty je asi 1 kg tržní kávy, z 10 kg plodů liberského kávovníku je to asi 1 kg kávy. (Žáček 1962, str. 25)

50

Při mokrém způsobu se kávové třešně po očištění a odstranění nečistot zbaví v drtiči slupek. Proudem vody se zrna dostanou do betonových nádrží, kde probíhá 12 až 72 hodin kvašení (fermentace). Během tohoto procesu se odstraní poslední zbytky dužiny. Takto upravená semena se nadále suší. Po vysušení se v loupacích strojích oddělí obal od zrna a zbývá zrna roztřídit, vyleštit a zabalit. Tento způsob je oproti suchému časově méně náročný, ale kávová zrna jsou bezchybně očištěna a neztrácí svoji původní barvu. Aby se kávová zrna mohla upotřebit pro konzumaci, musí projít ještě procesem pražení. Dříve se pražilo nad ohněm v litinových nádobách. Dnešní doba využívá modernějších zařízení s teplotou mezi 160° až 220°C. Během pražení se odpařuje voda, uvolňuje se vonná silice koffeol, na povrch se dostává olej a káva nabývá lesklého povrchu. Jakmile káva dosáhne požadované barvy, musí se rychle ochladit, aby byl přerušen proces pražení. Čerstvě vypuštěná káva z pražícího bubnu má teplotu asi 190°C. Rychlé zchlazení vzduchem má vliv na aroma a kvalitu kávy. (Žáček 1962, str. 63)

51

7.4 Kakao Kakaovník (Theobroma) je stálezelený strom dorůstající do výšky 4 až 8 metrů. (obr. č. 20) Divoce rostoucí může dorůst až 15 metrů. (Žáček 1962, str. 176) Kmen je v průměru asi 20 centimetrů široký. Hladké listy vejčitého tvaru rostou na poměrně slabých větvích. Strom kvete po celý rok poměrně bohatě, avšak hodně květů opadá a jen zlomek jich doroste v plod. Nevonné růžové květy vyrůstají přímo z kmene nebo silnějších větví ve svazečcích. Plody kakaovníku mají protáhlý tvar, krátkou stopku, dosahují délky 10 až 28 cm a váha se pohybuje mezi 300 a 500 g. Slupka je tuhá a jsou na ní podlouhlé rýhy. Barva kakaového plodu závisí na odrůdě a stupně zralosti. Nezralé jsou zelené, postupně žloutnou a během zralosti jsou zabarveny žlutě, hnědě nebo červeně. (obr. č. 21) Uvnitř plodu jsou uloženy v pěti až osmi řadách zploštělá semena, které pokrývá bílá nasládlá kašovitá hmota. Samotné semeno je téměř bez vůně a má trpkou chuť. V jednom plodu je 20 až 70 těchto semen. (obr. č. 22) Kakaovník se vyskytuje asi ve 20 odrůdách, ale největší hospodářský význam má kakaovník pravý (Theobroma cacao). Původem je kakaovník ze Střední Ameriky, odkud se dále rozšířil. V dnešní době vyprodukuje Pobřeží slonoviny v Africe více kakaa než Mexiko 38. První zmínky o pěstování kakaovníků se dochovaly v bájích středoamerických Aztéků a jejich předchůdců Toltéků. Kakaové boby byly používány jako platidlo, ale vařilo se z ní i tzv. šokolate39. První Evropan, který se setkal s kakaovými boby byl Krištof Kolumbus při své čtvrté cestě. Dobyvatel Mexika Hernán Cortéz přivezl šokolatové koláče roku 1520 do Španělska. Se změnami při výrobě se požívání kakaa a čokolády stávaly běžnější potraviny. Pochutiny, která byla běžná u královských dvorů se tak stávala běžnou součástí potravy.

7.4.1 Geneze pěstování Kakaovník pro růst potřebuje podobné podmínky jako kávovník. Nejlépe se mu daří v propustných, hlubokých, slabě kyselých půdách bohatých na humus a vápník. Vysoký podíl železa v půdě negativně ovlivňuje barvu plodů. (Žáček 1962, str. 176) Kakaovník 38

Dle FAOSTATu [12] v roce 2011 vyprodukovalo Pobřeží slonoviny 63 krát více kakaa než Mexiko. Pražená, rozemletá zrna se vařila ve vodě, do níž se přidávalo koření (vanilka, chilli) a kukuřičná mouka. Z tohoto vznikla hustá kaše, která se nechala vystydnout a pak se pojídala. Nechávala se také úplně vysušit a takto se užívala jako potravina, která rychle dodávala sílu, při obtížných výpravách. (Polívka 2010, str. 169) 39

52

nesnáší stojaté vody, určitou vlhkost ale vyžaduje. Proto se mu daří v údolí řek, pobřežních pásech a ve vlhkých nížinách. Plantáže se zakládají výsevem kávových zrn přímo do země, nebo přesazením vypěstovaných rostlin ze školek. Při pěstování se dbá na to, aby se koruny jednotlivých stromů nedotýkaly. Větve se prořezávají, koruny se tvarují kvůli snadnější sklizni. Kakaovník vyžaduje průměrnou roční teplotu mezi 24° až 28°C. Stejně jako kávové plantáže, tak i kakaovníkové se chrání před sluncem vysazováním jiných vysokých stromů nebo banánovníků.

7.4.2 Produkce Kakaovník za příznivých podmínek začíná nasazovat na květ třetím rokem. První plody se ale sklízejí až pátém roce. Nejvíce rodí po 10 až 12 letech. Za velmi příznivých podmínek plodí až 60 let, obvykle ale 20 let. Plody dozrávají po celý rok, sklizeň se tak dělí na hlavní a mezisklizně. Při sklizni se plody odřezávají nožem. Nutné je dbát na neporanění stromu, protože z toho samého místa vyrůstají další květy. Plody se můžou nechat dozrávat po 3 až 4 dny.

7.4.3 Zpracování Po vyloupání kakaových bobů z plodu se dále fermentují a suší. Během fermentace ztratí z velké

části

nepříjemnou

hořkou

chuť

a

naopak

začínají

získávat

charakteristickou vůni. Ta ještě posílí při sušení, kdy se odpařuje vlhkost a uvolňují se aromatické látky. Proces sušení kakaových bobů probíhá ve slabé vrstvě, která se musí prohrabovat. Suší se jak na slunci, tak v sušárnách. Většinou se volí prvotní sušení na slunci a uměle se dosouší v sušárnách. Suché boby se pak třídí, leští a balí. V továrnách se nejprve čistí a znovu třídí, poté se praží. Pražení kakaa probíhá při teplotách 80° až 120°C. Během pražení se odstraní nepříjemná hořká chuť, nebyla-li odstraněna během fermentace. Barva bobů se změní a pražením získá konečnou příjemnou vůni a jemnou chuť. Upražené boby se dále drtí. Ze získané drtě se odstraní uvolněné slupky. Takto získaná drť se dále rozmělňuje na kakaovou hmotu, která je výchozí surovinou pro výrobu čokolády, kakaového másla a prášku. (obr. č. 23 a 24) Kakaové máslo se získává vylisováním kakaové hmoty v hydraulických lisech. Zbylá hmota se dále zpracovává na kakaový prášek. Kakaové máslo má tuhou konzistenci, bílou až světle žlutou barvu a výraznou vůni. Používá se při výrobě cukrovinek, ve farmaceutickém a kosmetickém průmyslu.

53

8 Regiony pěstovaných komodit 8.1 Cukrová třtina Dominantní postavení mezi pěstovanými plodinami má cukrová třtina. Dodnes se Kuba řadí mezi světové producenty cukru. Drastický pokles ve výrobě proběhl po pádu Sovětského svazu. Čísla hovoří jasně. V rekordním roce 1970 byla Kuba na druhém místě v produkci na světě po Sovětském svazu. V roce 1981 byla opět druhá, tentokrát za Brazílií a produkovala více, než celý blok sovětských republik. V roce 1992 byla ještě pátá, ale v roce 2007 zaujala až 26. místo 40.

8.1.1 Přírodní podmínky Z požadavků cukrové třtiny na pěstování a podmínek na Kubě vyplývá, že Kuba je vhodné místo pro její pěstování. Odpovídají tomu průměrné roční teploty, srážky, půda a klima celkově.

8.1.2 Specifika pěstování Mapa 5 zobrazuje pěstování třtiny v roce 1977. Je z ní vidět, že třtinu lze pěstovat prakticky po celém ostrově. Výjimku tvoří západ, kde je dominantní pěstování tabáku a poloostrov Zapata, kde jsou bažiny. Další oblasti, kde se třtina nepěstuje je střední část, kde krajina má ráz savan a proto se využívá na chov dobytku a pak samozřejmě oblasti hor. Sklizeň probíhá na Kubě v průměru 149 dní (od prosince do začátku května), za jeden den se sklidí 91 tisíc tun třtiny. 41

40

V roce 2011 bylo 506 100 ha obděláváno třtinou. Celková produkce byla 15, 8 mil. Tun, výtěžnost z jednoho hektaru je tedy 31,2 t. Údaje platí pro období 1961 – 2011 s tím, že data ONE [1] a FAOSTATu [12] se shodují. 41 Časová řada od sklizně 2005/06 až 2009/10.

54

Mapa 5: Oblasti pěstování cukrové třtiny v roce 1977

1:4 300 000

Vlastní modifikace podle Cuba Maps [15]

8.1.3 Zpracování Protože cukrovou třtinu nelze dlouze skladovat, odváží se po sklizení do nejbližších cukrovarů ke zpracování. Cukrovarů dle Kašpara (1989, str. 42) bylo v roce 1989 154 a 4 byly před dokončením. Nepředpokládám, že by od té doby došlo k dramatickému nárůstu počtu. Cukrovarnictví je stále stěžejním průmyslovým odvětvím. Z odpadní melasy se vyrábí rum, který je jistou paralelou k vývoji kubánského národa. Tak jak se vyvíjela Kuba, vyvíjel se i rum42. Po znárodnění majetků odešla řada majetných obyvatel. Jedni z nich byla i rodina Bacardi, která vlastnila palírnu v Santiagu de Cuba. Z USA vedli soudní spory, výsledkem bylo, že si mohli ponechat ochrannou známku, pod kterou se rum prodává dodnes. Majetky v Santiagu ale zůstaly Kubě a stále se zde vyrábí rum, ovšem pod jinou značkou. Právníci rodiny Bacardi se také aktivně podíleli na přípravě antikubánského Helms-Burtonova zákona. Kvalita výsledného rumu se odvíjí již od fermentace. Bílé rumy kvasí kratší dobu (udává se 24 hodin) a tmavé až 12 dní. Produkt fermentace je čirý líh, který se nechává

42

Historie rumu: Počátky rumu sahají do roku 1493, kdy Kolumbus seznámil Kubu s cukrovou třtinou. Položil tím základ osobité kubánské kultury, která je směsicí španělské, africké a domorodé kultury. Na sklizně třtiny byli dováženi otroci z Afriky, kteří s sebou přiváželi i zvyky. Jedním z nich bylo pití fermentovaných ovocných nápojů. Ovoce nahradila cukrová třtina (nápoj tafia). Jak známo, není rumu bez cukru. Tafia byl surový zakalený nápoj, který nebyl reprezentativní zástupce kubánské kultury a tak bylo nutné přijít na nový způsob zpracování, aby se nápoj proměnil v sofistikovaný nápoj. To vedlo k vývoji světlejší lihoviny a Kuba se tak stala rodištěm prvního světlého rumu (aguardiente). Jeden ze zakladatelů kubánského rumu Pedro Diago nechal aguardiente uzrát v sudech a tím změnil chuť a aroma. Samotní Španělé byli překvapeni jemností a mimořádným aromatem, že rum používali pro lékařské účely. V 2. pol. 19. stol. byl na přání Španělské koruny vyvinut kultivovaný jemný rum, který byl schopný uspokojit požadavky královského dvora.

55

zrát v sudech. V sudech kromě aromatu získá barvu. Levnější rumy se dobarvují kulérem. Konečný rum je směsicí několika různě vyzrálých rumů, přičemž udávané stáří rumu je jeho nejmladší součást 43. Některé značky kubánských rumů jsou Havana Club, Mulata, Cubay, Aguardiente de Caña de Sao Can, Santero, Santiago de Cuba nebo specialita Guayabita del Pinar z provincie Pinar del Río 44.

43

Rozdělení rumů dle nejznámější kubánské značky Havana Club je následující: bílý rum (Añejo Blanco) zraje jeden rok, Añejo 3 Años 3 roky, Añejo Especial 4 roky, Añejo Reserva 5 let, Añejo 7 Años 7 let, Selección de Maestros (výběr mistrů) dále následuje Añejo 15 Años a prvotřídní Havana Club Máximo Extra Añejo. 44 Destilát ze cukrové třtiny, ve kterém se maceruje nedozrálý plod guayaby.

56

8.2 Tabák Pěstování tabáku ke Kubě patří jako brambory k Vysočině. Stejně jako u nás ubývá bramborových polí, tak i na Kubě ubývalo v minulosti tabákových plantáží. Dle dat FAOSTATu [12] je dnešní rozloha pěstování tabáku nejmenší ve sledovaném období45 (13 631 ha). Je to čtyřikrát méně, než bylo v roce 1972 (55 000 ha). Zároveň ale stoupá výtěžek z jednoho hektaru. V roce 2011 bylo sklizeno skoro třikrát více než ve zmiňovaném roce 197246.

8.2.1 Přírodní podmínky Kuba má ideální podmínky pro pěstování tabáku, které dnes není tak rozšířené, jak tomu bylo v minulosti. Tabákové plantáže ustupovaly výnosnějším třtinovým. Mapa 6 znázorňuje celkem čtyři oblasti, které jsou vhodné pro pěstování tabáku na Kubě. Mapa 6: Oblasti pěstování tabáku

1:4 300 000

Zdroj: Habanos.com [16] V současnosti je významnou oblastí produkující tabák nejvyšší jakosti západ ostrova. Provincie Pinar del Río má vhodné mikroklima tvořeno úrodnou červenozemí, teplotami a srážkami hlavně v letních měsících. Nachází se zde oblast Vuelta Abajo a Semi Vuelta. Vuelta Abajo je hlavním producentem všech druhů listů nejvyšší kvality pro výrobu doutníků a asi čtvrtina producentů dosahuje nejvyšší klasifikace Vegas Finas de Primera. Zahrnuje oblast měst San Luis 47, San Juan y Martínez48 a Pinar del Río 49. 45

Dostupné údaje FAOSTATu [12] jsou v období 1961- 2011. Údaje ONE [1] od roku 2006. Data uvádějí shodné. 46 Celková produkce roku 2011 19 900 t, výtěžnost 1,5 t/ha. 47 Plantáže El Corojo Vega a Cuchillas de Barbacoa.

57

V historické oblasti Partido je produkce specializovaná na výrobu krycích listů. Nejrozlehlejší je oblast Vuelta Arriba. Její část Remedios se nachází ve střední části Kuby a produkuje listy všech druhů. Ve východní části ostrova jsou také oblasti vhodné k pěstování tabáku, ale mají význam spíše lokální. [16] Říká se, že nejlepší tabák pochází ze Střední Ameriky. Ze Střední Ameriky pochází nejlepší tabák z ostrovní části, zde pak z Kuby. Z Kuby nejlepší kvality dosahuje tabák pěstovaný na západě ostrova.

8.2.2 Specifika pěstování Pěstování tabáku je velmi náročné na lidskou práci. S tabákem by se mělo zacházet po celou dobu jemně, aby nedošlo k poškození celistvosti listu a tím k jeho znehodnocení. Rozlišují se dva způsoby pěstování. První je pěstování klasicky na slunci. Při tomto způsobu se maximálně využívá příhodných kubánských podmínek. Druhý způsob je pěstování ve stínu, kdy je tabák chráněn před přímým slunečním svitem. Tím se zaručí, že listy nebudou olejnaté a naopak zůstanou jemné a hladké. Pěstování ve stínu se využívá tam, kde se pěstují hlavně krycí listy. Na Kubě nejsou pouze velké státní plantáže, ale tabák pěstují i drobní rolníci, kteří mají půdu ve svém vlastnictví. Ti ho vypěstují, sklidí, usuší v tradičních sušárnách a odprodají státnímu podniku, který již provádí fermentaci.

8.2.3 Zpracování Ruční výroba doutníků vyžaduje vyškolené pracovníky, kteří se tomuto řemeslu učí čtyři roky ve škole. Výroba je rozdělená mezi úzce specializované dělníky. Vyžilkování provádí povětšinou ženy. Zruční baliči a baličky pracují s minimem nástrojů. Na stole mají pouze směs tabákových listů do výplně, vázací listy, ostrý speciální nůž, formy na doutníky, lis a dřevěnou desku. Osoby, které namotávají krycí list a špičku mají místo lisů vodu, ve které si namáčí prsty a „lepí“ tak tabák. Je to nejjemnější práce a proto ji vykonávají ti nejzkušenější. Při posledním třídění doutníků se uplatňuje vytříbený zrak, který rozpoznává až nerozeznatelnou škálu barevných odstínů.

48 49

Plantáž Hoyo de Monterrey. Plantáž Vizcaino.

58

Prstýnky upevňované na doutníky nesou jejich značku, které se od sebe liší barvou, chutí, tvarem (pravidelný válcový, nepravidelný – vypouklý, zúžený na jedné straně, nebo obou), obvodem prstýnku (26 – 57 mm) a délkou (10 – 23,5 cm) doutníku, ale i cenou. Mezi nejznámější značky patří bezesporu Cohiba, pro kterou je příznačný vysoký podíl vrchních korunních listů. To dělá z těchto doutníků ty chuťově nejsilnější. Další značky jsou například Bolivar, Guantanamera, La Gloria Cubana, Montecristo, Romeo y Juliet, nebo Trinidad .

59

8.3 Káva Káva se začala pěstovat v 18. století, kdy na sousedním Haiti proběhla revoluce. Tamní uprchlíci, povětšinou Francouzi, zakládali na Kubě první kávové plantáže. Počátkem 19. století plynuly větší zisky z exportu kávy než cukru a Kuba byla na prvním místě produkce kávy na světě. Růst cen cukru na světových trzích po první světové válce znamenal pokles produkce kávy a Kuba se definitivně přeorientovala na pěstování cukrové třtiny. V roce 2011 se dle FAOSTATu [12] káva pěstovala na 26 935 ha s výtěžností 0,32 t/ha (produkce 8,7 tis. tun).

8.3.1 Přírodní podmínky Káva vyžaduje pro svůj růst hlavně stinné prostředí, dostatek vláhy a vyšší průměrné teploty. Toho všeho se jí na Kubě dostává a jsou zde tedy oblasti vhodné pro její pěstování.

8.3.2 Specifika pěstování Káva se na Kubě pěstuje v oblasti hor. Nachází zde dostatek stínu poskytovaný vyššími stromy a důležité je také časté drobné mrholení 50. Hlavní jsou tři regiony, kde se káva pěstuje. V provincii Pinar del Río je káva charakteristická pro národní park Las Terrazas. Stejnojmenná vesnice byla součástí ambiciózního programu pro obnovu původního borovicového porostu. Obyvatelstvo roztroušené po pohoří Sierra del Rosario bylo centralizováno do jednoho místa a tím byla zajištěna snadnější dostupnost a zásobování. Druhá vhodná oblast je pohoří Escambray poblíž města Trinidad. Tato oblast produkuje kávu nejvyšší kvality. Třetí oblast se nachází na východě ostrova (bývalá provincie Oriente). Káva z tohoto regionu je určena především na export do Japonska, kde se těší oblibě. V Tokiu existují kavárny připravující kávu především z pohoří Sierra de Cristal.

50

Káva pěstovaná v domácím prostředí se musí rosit.

60

8.3.3 Zpracování Protože kávovou kulturu na Kubu přinesli prchající Francouzi, tak i tradiční příprava kávy je francouzská – tedy překapávaná. K tomu se využívá speciálního překapávače (obr. č. 25). Do látky ve vrchní části se nasype mletá káva, která se zalije horkou vodou a nechá se překapat. Dnes se také používají při přípravě espressa pákové presovače. Mezi nejznámější značky patří Cubita nebo lokální Cafe Maria.

61

8.4 Kakao Kakaovník je původní kubánská plodina. V současnosti se pěsuje na ploše 5 153 ha51. Největší rozmach zažívala stejně jako káva před nástupem cukrové třtiny. Důležitou roli v historii kakaa hráli francouzští uprchlíci, kteří se podíleli na rozvoji této plodiny. Během válek za nezávislost byly plantáže z velké části poničeny povstalci. Od té doby byly plantáže vytlačovány do hornatého terénu na východě, kde se dodnes zachovala značná biodiverzita (kávovníky, kakaovníky, kokosové palmy, banánovníky). V 19. století byla otevřena první továrna na čokoládu, Kakao a výrobky z něj jsou dodnes Kubánci velmi oblíbené.

8.4.1 Přírodní podmínky Původně se kakao pěstovalo ve střední části Kuby (Remedios, Santi Spiritus), poté byl vytlačen na východ bývalé provincie Oriente (Santiago de Cuba, Guantánamo, Holguín, Baracoa) a dnes se pěstuje pouze v nejzazší části této provincie. Dnes se pěstuje pouze v nejzazší části této provincie (pohoří Sierra de Nipe, okolí měst Sagua a Baracoa).

8.4.2 Specifika pěstování Kakaovník vyžaduje pro svůj růst podobné podmínky jako káva. Stín mu zajišťují vyšší stromy, pěstuje se hlavně v podrostu banánovníků a kokosových palem. V současné době se v okolí Baracoy pěstuje více kokosových ořechů než kakaových bobů. Potřebnou vlhkost zajišťují stále pasátové větry vanoucí od Atlantického oceánu.

8.4.3 Zpracování Na Kubě je jediná čokoládová továrna, která zpracovává kakaový olej a čokoládu. Nachází se na kraji města Baracoa, je tedy v centru kakaové oblasti. Zvláštností je domácí výroba čokolády a kakaových koulí (obr. č. 24). Oba produkty vznikají z surové kakaové hmoty (pouze rozdrcené kakaové boby). Hmotou se buď naplní forma a vzniká čokoláda bez jakýkoliv přísad a náhražek, nebo se v rukou vytvaruje do tvaru koule.

51

Celková produkce 1510 t, výtěžnost 0,29 t/ha. Data FAOSTATu [12] za rok 2011.

62

9 Valority regionů pro cestovní ruch Cílem této kapitoly není suplovat turistické průvodce, proto zde pouze uvedu význačná místa, která jsou vhodná pro návštěvu během Kuby. Seznam samozřejmě není kompletní.

9.1 Region východ Města: Baracoa (pevnost Matachín, socha Hatuey, čokoládové kavárny, Malecón, replika Kolumbova kříže), Guantánamo (americká vojenská základna v zátoce Guantánamo), Holguín (francouzská architektura, vyhlídka na Loma de la Cruz), Las Tunas, Bayamo (rodný dům Cespédese, jeho socha a park, kostel La Iglesia de Santísimo Salvador), Santiago de Cuba (Parque Céspedes - dům Diega Velázqueze, radnice, Casa Granda Hotel, katedrála; kasárna Moncada, Loma de San Juan, hřbitov Santa Ifigénia, pevnost Morro San Pedro de la Roca, ZOO), El Cobre (chrám Panny Milosrdné). Pláže: Guardalavaca, Siboney, Daiquirí. Přírodní zajímavosti: Řeka Moa, Toa, Yumurí, stolová hora El Yunque, Sierra de la Gran Piedra, Sierra Maestra, NP Nacional Desembarco del Granma.

9.2 Region střed Města: Matanzas, Cárdenas, Trinidad (Plaza Mayor, paque Cespédes), Santi Spíritus, Cienfuegos (Parque José Martí, Teatro Tomás Terry, Santa Clara (Museo Memorial al Che, jeho socha, vykolejený vlak, Plaza de la RevoluiónParque Vidal, hotel Santa Clara Libre, Teatro La Caridad), Remedios, Ciego de Ávila, Camagüey (Teatro Principal, Parque Agramonte, katedrála Santa Iglesia, Morón.

63

Pláže: Varadero, Playa Larga, Playa Girón, cayos Přírodní zajímavosti: Písečná kosa Ancón, údolí cukrovarů (Valle de los Ingenios, Manaca Iznaga), botanická zahrada (Jardín Botánico de Cienfuegos), nádrž Zaza, Jardínes del Rey (Cayo Coco, Cayo Brujas, Cayo Santa María)

9.3 Region západ Města: Havana (Havana Vieja, pevnosti Castillo de Real Fuerza, Plaza de Armas, Plaza de la Catedral, Parque Central, Plaza Vieja, Iglesia de San Francisco de Paula, rodný dům José Martího, ulice Prado, Gran Teatro, Hotel Inglaterra, Capitolio Nacional, doutníkárna, Palacio de Bellas Artes, Museo de la Revolución, Malecón, hotel Nacional, Plaza de la Revolución – mramorové muzeum, Che Guevarův memorial), Pinar del Río (doutníkárna, lihovar Guayabita del Pinar, koloniální architektura), Viñales, Varadero (hotely, delfinárium), Pláže: Cayo Jutías, Cayo Levisa Přírodní zajímavosti: Sierra del Rosario, Sierra Escambray, NP Las Terrazas (hotel Moka, centrum ekoturistiky), baños de San Juan, údolí Viñales, Cueva del Indio, Mural de la Prehistoria, Río Canímar

10 Možnost využití získaných informací pro cestovní ruch Z analýzy hlavních hospodářských komodit vyplývá, že každá oblast je charakteristická pěstováním jiné plodiny. Výčet zajímavostí,které je vhodné navštívit na Kubě by mohl být nekonečný, ale pro optimální využití pro cestovní ruch je vhodné sestavovat zájezdy tak, aby si návštěvník odnesl ucelený pohled na Kubu, ne jen opálení z pláže.

64

III. APLIKAČNÍ ČÁST 11 Poznávací zájezd V této části mé práce vytvořím dva poznávací zájezdy zaměřené na hlavní hospodářské plodiny popsané podrobně v předchozích kapitolách. První zájezd rozpracuji podrobně včetně kalkulace, pro druhý vytvořím pouze program. Většinu navštívených míst jsem také popsala v kapitole Valority regionů pro cestovní ruch.

11.1 Za sladkou vůní kakaa V tomto zájezdu zkombinuji dvě hlavní plodiny, a to cukrovou třtinu a kakao, v menší míře pak kávu. Navštívíme střed ostrova, kde je dominantní pěstování cukrové třtiny a východ, pro který je charakteristická produkce kakaa. Zájezd jsem zpracovala na 16 dní (14 nocí) v termínu od 3. – 18. února 2014.

11.1.1

Program

PLAYA GIRÓN – CIENFUEGOS – PLAYA ANCÓN – TRINIDAD – VALLE DE LOS INGENIOS – CAYO COCO – CAMAGÜEY – BAYAMO – EL COBRE – SANTIAGO DE CUBA – BARACOA –RIO YUMURÍ – HOLGUÍN – SANTA CLARA – VARADERO – HAVANA 1. den

3. den

Odlet z Prahy s přestupem v Paříži do

Návštěva

Havany. Přesun autokarem do hotelu

a prohlídka

Playa Girón, který se nachází na pláži, kde

města

proběhlo neúspěšné invazivní vylodění

Možnost zakoupení suvenýrů na trhu.

s cílem svrhnout Castrův režim.

4. den

2. den

Návštěva vyhlídky Buenavista na Údolí

Prohlídka muzea Playa Girón, přesun do

cukrovarů (Valle de los Ingenios), které je

koloniálního města Cienfuegos (památka

zapsáno

UNESCO) a jeho následná prohlídka.

v seznamu UNESCO. Návštěva bývalého

Přesun do hotelu na písečné kose u

sídla

Trinidadu.

Iznaga. Ukázka lisování cukrové třtiny. 65

autentické

keramické

španělského

Trinidad

společně

cukrového

(památka

koloniálního UNESCO).

s městem magnáta

dílny

Trinidad v Manaca

Ubytování v luxusním hotelu na Cayo

zakoupení. Prohlídka muzea v pevnosti

Coco.

Matachín.

5. den

9. den

Prohlídka města Camagüey (památka

Prohlídka jeskyní, ve kterých žili původní

UNESCO) s jeho typickými keramickými

obyvatelé.

džbány, vystoupení na kostelní věž, odkud

v přírodní rezervaci Cañon de Yumurí.

si prohlédneme město z výšky. Ubytování

10. den

v hotelu v Camagüey.

Přesun do města Holguín se zastávkou na

6. den

oběd v Santiagu de Cuba. Prohlídka města

Přesun do Bayáma, rodiště otce vlasti

Holguín

Cespédese. Prohlídka jeho domu a města.

architekturou. Výstup na Loma de la Cruz.

Návštěva

figurín.

Přesun do hotelu v Holguínu.

Pannou

11. den

Přesun

muzea do

El

voskových Cobre

za

Vyjížďka

na

s jeho

loďkách

francouzskou

Milosrdnou, patronkou Kuby. Prohlídka jí

Přesun do hotelu V Santa Clara. Zastávka

zasvěceného chrámu. Přesun do Santiaga

na oběd ve stylové restauraci. Ubytování

de Cuba a návštěva pevnosti (památka

ve chatkách, které jsou postaveny podle

UNESCO), uzavírání

kde

proběhne

přístavu,

tzv.

tradiční

tradiční architektury.

cañonaso.

12. den

Ubytování v hotelu u Loma de San Juan.

Přesun

7. den

Varaderu.

Prohlídka města Santiago de Cuba –

lokomotivy. Volné odpoledne s možností

kasárna Moncada, Plaza de la Revolución,

využití hotelových možností, prohlídky

hřbitov Santa Ifigenia, Parque Central

turisticky rušného centra nebo plavání

s radnicí, kostelem, domem Velázqueze

s delfíny.

a hotelem. Přesun do Baracoy, ubytování

13. den

v hotelu, který se nachází nad zátokou,

Přesun do Havany (památka UNESCO).

kde se poprvé vylodil Kolumbus.

Cestou zastavení u vyhlídky na moře

8. den

a most.

Exkurze s tropickou

v zátoce

Mata,

deštnou

seznámení

přírodou

do

all-inclusive Cestou

Ubytování

hotelu

zastávka

u

v hotelu

14. den

zaměřením na floru, ale hlavně na

Celodenní pěší prohlídka Havany.

kakaovníky. Señora Maria bude mít

15. den + 16. den

připraveno občerstvení, ale hlavně domácí

Odpoledne transfer na letiště a odlet

čokoládu – tekutou i tuhou - možnost

. 66

parní

v centru

Havany.

se

na

11.1.2

Zpracování trasy

Tabulka 4: Kilometráž místo 1. den Praha Paříž Havana Playa Girón 2. den Playa Girón Cienfuegos Ancón 3. den Ancón Trinidad Ancón 4. den Ancón Valle de los Ingenios Manaca Iznaga pauza Cayo Coco 5. den Cayo Coco Camagüey 6. den Camagüey Bayamo El Cobre Santiago de Cuba 7. den Santiago de Cuba Guantánamo Baracoa 8. den Baracoa Bahía de Mata Domácí čokoláda Baracoa

km 0 226

∑ ∑ km km/den 0 226

0 226

0 98 101

0 98 199

226 324 425

0 19 12

0 19 31

425 444 456

0 16 11 115 126

0 16 27 142 268

456 472 483 598 724

0 233

0 233

0 216 113 48

0 957 216 1173 329 1286 377 1334

0 168 172

0 1334 168 1502 340 1674

0 19 4 3 19

0 19 23 26 45

724 957

1674 1693 1697 1700 1719

místo 9. den Baracoa Yumurí Baracoa 10. den Baracoa pauza Santiago de Cuba Holguín 11. den Holguín Camagüey pauza Santa Clara 12. den Santa Clara pauza Varadero 13. den Varadero pauza Havana 14. den Havana 15. + 16. den Havana Havana Paříž Praha

km

∑ km/den

0 32 33

∑ km

0 1719 32 1751 65 1784

0 173 88 184

0 173 261 445

1784 1957 2045 2229

0 217 210 103

0 217 427 530

2229 2446 2656 2759

0 102 125

0 2759 102 2861 227 2986

0 0 88

0 2986 0 2986 85 3071

-

-

19 -

0 3071 19 3090 -

3071

Zdroj: Vlastní data

Tabulka 4 uvádí kilometry ujeté během jednotlivých dnů a souhrnnou kilometráž, která je 3 093 km.

11.1.3

Časový harmonogram

Následující Tabulka 5 přehledně uvádí čas strávený na cestách a prohlídkami. Vposledním sloupci jsou uvedeny informace, které doplňují program. Tabulka 5: Časový harmonogram

čas

doba přesunu

doba v místě

Praha Paříž Havana Playa Girón

9:50 13:40 20:00 -

1:45 11:20 2:30

-

Playa Girón Cienfuegos

10:30 14:00

1:35

-

1:35

9:00 10:00 14:00 -

0:22 0:06 0:15

9:00

-

9:45

0:18

0:27 vyhlídka

10:30 12:40 -

0:10 1:41 1:40

0:35 cukrobaron 0:29 občerstvovací TP ubytování, hotel Tryp Cayo Coco

9:00 16:00 -

3:00 0:15

4:00 prohlídka města ubytování, hotel Camagüey

8:00

-

-

13:00

2:54

2:06

16:30

2:09

prohlídka města, dům Cespédese, muzeum voskových figurín 0:36 kostel

18:15

0:46

0:59 cañonaso

-

0:15

příjezd čas L L B

P/B P/B

1. den 11:35 19:00 22:30 2. den 12:05

odjezd místo

15:35 Ancón 3. den B 9:22 P/B 10:06 14:15 4. den B B B B

B P/B

B

Ancón Trinidad Trinidad Ancón

Ancón Valle de los 9:18 Ingenios 9:55 Manaca Iznaga 12:11 pauza 14:21 Cayo Coco 5. den Cayo Coco 12:00 Camagüey 16:15 Camagüey 6. den Camagüey 10:54 Bayamo

P/B B 15:54 El Cobre Santiago de 17:16 B Cuba Santiago de 18:30 Cuba

Poznámky

sraz 3 hodiny před odletem

ubytování, hotel Playa Girón

muzeum 1:55 prohlídka města ubytování, hotel Club Amigo Costasur 0:38 keramická dílna 3:54 prohlídka města -

-

ubytování, hotel San Juan

68

příjezd čas

čas

doba přesunu

doba v místě

8:00 9:10

0:10

1:00

9:25 10:29 14:40 16:25 -

0:05 0:05 0:10 1:30 3:25

0:10 1:00 4:00 0:15 -

9:00

0:45

-

odjezd místo

Poznámky

7. den Santiago de Cuba Moncada Plaza de la B 9:15 Revolucion B 9:29 Santa Ifigenia P 10:40 Parque Central B Plaza Martéz B 16:09 Guantánamo 19:50 Baracoa 8. den B Baracoa P 9:45 Bahía de Mata B Domácí 13:22 B čokoláda P/B 14:20 Baracoa 15:02 Baracoa 9. den B Baracoa B 9:13 Baracoa V/B 10:41 Yumurí 14:43 Baracoa 10. den B Baracoa B 11:29 pauza Santiago de 13:02 B Cuba p 16:33 Holguín B Loma de la Cruz 18:17 Holguín 11. den B Holguín B 11:07 Camagüey B 14:38 Villa los Laureles 17:42 Santa Clara 12. den B Santa Clara ranchon la 9:57 B Aguada 12:01 Varadero B B

8:10

13:15

3:30

fotopauza foto: 1 CUC radnice, kostel, hotel, Velázquez prohlídka náměstí ubytování, hotel Porto Santo

botanická exkurze

13:50

0:07

0:28 señora María

14:50 -

0:30 0:12

3:00 pevnost Matachín - muzeum hotel Porto Santo

9:00 10:00 13:45 -

0:13 0:41 0:58

0:47 jeskyně 3:04 Cañón de Yumurí hotel Porto Santo

8:00 11:50

3:29

0:21 TP hotel - Guantanamo

14:00

1:12

1:00 obědová zastávka (San Juan)

2:30 18:00 -

0:17

prohlídka města 1:30 výstup ubytování, hotel Pernik

8:00 11:40 16:10 -

3:07 3:00 1:34

0:33 TP pauza - hotel Camagüey 1:30 obědová zastávka ubytování, hotel Los Caneyes

9:00

-

10:27

0:57

-

1:34

0:30 občerstvovací TP, parní lokomotiva -

ubytování, hotel Mar del Sur

69

příjezd čas

čas

doba přesunu

doba v místě

14:00

-

-

14:44

0:30

-

1:10

-

ubytování, hotel Vedado

-

-

-

prohlídka města

14:30 21:25 13:25 P V

0:45 7:50 1:35 pěšky loďka

odjezd místo

13. den B -

Varadero Puerte de 14:30 B Bacunayagua 15:54 Havana 14. den P Havana 15. + 16. den T Havana L 15:15 Havana L 11:15 Paříž 15:00 Praha L letadlo B autobus

Poznámky

0:15 vyhlídka

6:10 letiště T transfer na letiště TP technická pauza (WC)

Zdroj: Vlastní data Při tvorbě časových plánů mých zájezdů jsem brala v potaz AETR52, ačkoliv se na zkoumanou oblast nevztahuje. Při dotazu na pravidla odpočinku a doby řízení profesionálních řidičů jsem se dozvěděla, že nějaké opatření existuje. Nikdo mi ale nebyl schopen ho plně popsat, nebo i jenom jmenovat.

11.1.4

Ubytování

Ubytování je zajištěno v celkem deseti hotelech, ve všech mimo jiné je k dispozici bazén. Na Kubě se nachází pět hotelových řetězců. Během tohoto zájezdu je navštívíme všechny. Skupina hotelů Islazul vlastní hotely nižší třídy (1-3*) povětšinou ve městech. Z tohoto řetězce navštívíme hotel Camagüey**53, hotel San Juan*** 54 v Santiagu de Cuba, hotel Pernik*** 55 v Holguínu a Mar del Sur***56 ve Varaderu, který se jako jediný z výše jmenovaných nachází nedaleko pláže.

52

Evropská dohoda o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě. 142 pokojů. 54 110 pokojů. Nachází se u Loma de San Juan a poblíž zoologické zahrady. 55 200 pokojů. 56 318 pokojů, které se nachází buď v hlavní budově, nebo v přilehlých budovách. Vlastní hotelová pláž s barem. 53

70

Skupina hotelů Cubanacan vlastní hotely 3-4* ve městech i u pláží. Nás čeká hotel Playa Girón**57, hotel Club Amigo***58 poblíž Trinidadu a hotel Los Caneyes***59 v Santa Clara. Třetí skupina hotelů se nazývá Gaviota a vlastní hotely 2-4*, které se nachází jak ve městech, tak u pláže, ale i v horách. My budeme bydlet v hotelu Porto Santo***60, Baracoa. Čtvrtá kubánská skupina hotelů je Gran Caribe. Ti vlastní hotely nejvyšší úrovně u pláže. Výjimka je hotel Vedado***61, který se nachází v části Havany. Zde nás bude čekat jedna noc. Poslední skupina je řetězec hotelů Meliá. Hotely této organizace jsou luxusní hotely u pláží a ve městech. Společnost má sídlo ve Španělsku, ale provozuje hotely, které jsou majetkem Kuby. Požitek z ubytování nás čeká v all-inslusive resortu Tryp Cayo Coco****62.

11.1.5

Stravování

Stravování během zájezdu je zajištěno polopenzí. Pouze v hotelech Playa Girón, Club Amigo, Tryp Cayo Coco a Mar del Sur je vše zahrnuto v ceně ubytování (all-inclusive).

11.1.6

Doprava

K letecké přepravě využiji služeb letecké společnosti Air France. Poletíme z letiště Václava Havla Praha do Havany s přestupem na letišti Charles de Gaulle v Paříži. Pro zajištění dopravy během tohoto zájezdu jsem se rozhodla využít služeb největšího kubánského dopravce Transtur. Tato společnost, založená roku 1980, disponuje širokou škálou dopravních prostředků Pro účely této cesty jsem vybrala luxusní autokar značky King Long (čínská výroba). Tento autokar emisní třídy Euro III je pro 40 osob + průvodce, klimatizovaný, vybavený polohovacími sedadly, ledničkou a WC. Objem nádrže má 256 l, spotřeba paliva na 100 km je 35,71 l (2,8 km na 1 l). Pro potřeby 57

197 pokojů. Ubytování v bungalovech s vlastním sociálním zařízením. Vlastní hotelová pláž chráněná vlnolamem. Hotel se nachází v místě invaze v roce 1961. 58 279 pokojů. Nachází se na písečné kose, vlastní hotelová pláž s barem. 59 95 pokojů. Stylový komplex poukazující na původní indiánskou kulturu. 60 80 pokojů. Pod hotelem nad pláží replika Kolumbova kříže. 61 203 pokojů. Výhodná poloha v Havaně. 62 502 pokojů. Nachází se na korálovém ostrově v NP Jardines del Rey.

71

výpočtu ceny za dopravu jsem cenu za kilometr dopravy stanovila 1 CUC (odpovídá ceně jednoho litru paliva), 1,5 CUC za hodinu čekání. Po celou dobu bude doprava zajišťována jedním řidičem. Transfer na letiště bude zajištěn jinak.

Mapa 7: Trasa zájezdu

Vlastní modifikace dat ESRI [2]

72

11.1.7

Předběžná kalkulace

Výsledkem této kapitoly bude konečná cena, za kterou by se zájezd mohl prodávat. V kalkulaci cen se vyskytuje kubánské konvertibilní peso (CUC). Při přepočtu cen na Euro jsem použila kurz kubánské národní banky [17] ze 7. dubna 2013. 1 CUC se rovná 1,3085 €. Prakticky se tento kurz liší pouze minimálně od kurzu ve směnárnách (rozdíl 0,0322 považuji za zanedbatelný). Při přepočtu na české koruny jsem pak použila opět kurz národní banky [18] z toho samého dne (1€ = 25,745 Kč). Všechna data v následujících tabulkách pochází z mých výpočtů. 11.1.7.1

Nepřímé náklady

Doprava Tabulka 6: Náhrada za ujeté km

ujeté km 10% rezerva ∑ ujetých km * sazba za km Přepočet na Kč

3071 km 307,1 km 3 378,1 km 3 378 CUC 66 465 Kč

Tabulka 7: Čekací doby

Čekací doby 1. den 30 min 2. den 9 hod 3. den 11 hod 30 min 4. den 8 hod 5. den 8 hod 45 min 6. den 6 hod 7. den 8 hod 30 min 8. den 10 hod 30 min ∑ * sazba (1,50 CUC/hod) Přepočet na Kč

9. den 10. den 11. den 12. den 13. den 14. den 15. den 16. den

10 hod 4 hod 3 hod 9 hod 10 hod

45 min

101 hod

15 min 152 CUC 2 988 Kč

45 min 30 min 30 min

Parkovné a mýto Za celý pobyt se neplatí nikde parkovné. Vždy je bezplatné nebo ho poskytuje hotel. Mýtné se na kubánských silnicích neplatí, pouze při vjezdu do národních parků. My během tohoto zájezdu se bude platit 5 CUC za vjezd do NP Zapata a 5 CUC za vjezd do NP Jardines del Rey. Což je 197 Kč. 73

Tabulka 8: Náklady na dopravu

Náhrada za ujeté km Náhrada za čekací dobu Mýtné ∑

66 465 Kč 2 988 Kč 197 Kč 69 650 Kč

Náklady na řidiče Celou dobu zájezdu nás bude doprovázet jeden místní řidič. Pro potřeby této práce jsem jeho mzdu po rozhovoru s místními profesory stanovila na 300 národních peso, tedy 12 CUC (pevný kurz národní banky [17]) a 236 Kč. Řidič se stravuje stejně jako účastníci zájezdu. Stravné se řeší v rámci pracovně smluvních vztahů se zaměstnavatelem, tedy se společností Transtur. Ubytován bude v jednolůžkovém pokoji. Přehled cen se nachází v Tabulce 10. Celkem za celou dobu to činí 599,88 CUC, tedy 16 442 Kč. Náklady na průvodce Průvodce bude český s denním ohodnocením 1 500 Kč. Jeho odměna tedy je 24 000 Kč. Tabulka 9: Stravné

1. den 2.den 3. den 4. den 5. den 6. den 7. den 8. den 9. den 10. den 11. den 12. den 13. den 14. den 15. den 16. den S - snídaně O - oběd V - večeře

čas v zahraničí 16 h50min 24 hod 24 hod 24 hod 24 hod 24 hod 24 hod 24 hod 24 hod 24 hod 24 hod 24 hod 24 hod 24 hod 24 hod 22 h 20min

sazba

S/O/V

45 € 45 € 45 € 45 € 45 € 45 € 45 € 45 € 45 € 45 € 45 € 45 € 45 € 45 € 45 € 45 €

S-V S-O-V S-O-V S-V S-V S-V S-V S-V S-V S-V S-O-V S-O-V S-V S -

krácení

o kolik

nárok na 2/3 50% 22,50 € 75% 33,75 € 75% 33,75 € 50% 22,50 € 50% 22,50 € 50% 22,50 € 50% 22,50 € 50% 22,50 € 50% 22,50 € 50% 22,50 € 75% 33,75 € 75% 33,75 € 75% 33,75 € 25% 11,25 € -

∑ Přepočet na Kč

nárok 30,00 € 22,50 € 11,25 € 11,25 € 22,50 € 22,50 € 22,50 € 22,50 € 22,50 € 22,50 € 22,50 € 11,25 € 11,25 € 11,25 € 33,75 € 45,00 € 345,00 € 8 882 Kč

74

Další položkou za průvodce je stravné. Detailně je rozepsáno v předchozí Tabulce 9. Do nepřímých nákladů také patří letenka pro průvodce v hodnotě 24 354 Kč k dnešnímu datu. [19] Náklady na ubytování jsou totožné jako u řidiče, tedy 16 442 Kč. Protože se mi nepodařilo získat ceny hotelů pro cestovní kanceláře, použila jsem ceny inzerované na internetu. Ceny všech hotelů pochází z jednoho rezervačního systému. Tabulka 10: Ceny ubytování v jednolůžkových pokojích

hotel noc počet nocí Playa Girón 51,3 CUC 1 Club Amigo Costasur 72,9 CUC 2 Tryp Cayo Coco 117,04 CUC 1 Camagüey 41,8 CUC 1 San Juan 37,16 CUC 1 Porto Santo 62,1 CUC 3 Pernik 34,84 CUC 1 Los Caneyes 60,75 CUC 1 Mar del Sur 81,28 CUC 1 Vedado 39,71 CUC 2 ∑ Přepočet na Kč

cena 51,3 CUC 145,8 CUC 117,04 CUC 41,8 CUC 37,16 CUC 186,3 CUC 34,84 CUC 60,75 CUC 81,28 CUC 79,42 CUC 835,69 CUC 16 442 Kč

Zdroj: Reservaciones en línea en hoteles cyanos [19] Protože na Kubě neexistují omezení pro provádění průvodcovské činnosti, bude průvodce v jedné osobě technickým dozorem a průvodcem cestovního ruchu. Kurzové riziko U všech cen v cizí měně jsem počítala s 10% kurzovým rizikem. Jsou zde zařazeny i vstupy za průvodce, protože nikde není poskytována gratuita.

Výpočet uvádím

v následující tabulce. Tabulka 11: Kurzové riziko nepřímých nákladů

Náhrada za ujeté km Náhrada za čekací dobu Mýtné Odměna řidiče Ubytování řidiče Stravné průvodce Ubytování průvodce Vstupné ∑ 10%

66 465 Kč 2 988 Kč 197 Kč 236 Kč 16 442 Kč 8 882 Kč 16 442 Kč 528 Kč 112 180 Kč 11 218 Kč

75

11.1.7.2

Přímé náklady

V této kapitole uvedu přehled všech nákladů, které se vztahují na jednoho účastníka. Ubytování Tabulka 12: Ubytování pro účastníky

os/noc hotel 37,80 CUC Playa Girón Club Amigo Costasur 56,70 CUC 75,25 CUC Tryp Cayo Coco 27,87 CUC Camagüey 30,19 CUC San Juan 43,20 CUC Porto Santo 27,87 CUC Pernik 47,25 CUC Los Caneyes 61,54 CUC Mar del Sur 29,26 CUC Vedado ∑ Přepočet na Kč

počet nocí 1 2 1 1 1 3 1 1 1 1

cena 37,80 CUC 113,40 CUC 75,25 CUC 27,87 CUC 30,19 CUC 129,60 CUC 27,87 CUC 47,25 CUC 61,54 CUC 29,26 CUC 580,03 CUC 11 412 Kč

Strava V ceně zájezdu budou mít účastníci zájezdu zajištěné stravování v hotelích. Konkrétní přehled se nachází v Tabulce 9. Vstupné Tabulka 13: Přehled vstupného na 1 účastníka

Navštívené objekty Baracoa, indiánská jeskyně Baracoa, muzeum Fuerte Matachín Baracoa, přírodovědná exkurze Bayamo, Cespédesův dům Camagüey, vyhlídka z kostelní věže Playa Girón, muzeum Playa Girón Santiago de Cuba, Cañonaso Santiago de Cuba, hřbitov Santa Ifigenia Santiago de Cuba, kasárna Moncada Santiago de Cuba, Velázquezův dům Yumurí, Cañón de Yumurí ∑ Přepočet na Kč

2 CUC 1 CUC 2 CUC 1 CUC 0,5 CUC 1 CUC 2 CUC 1 CUC 2 CUC 3 CUC 5 CUC 20,5 CUC 528 Kč

76

Letenka Do přímých nákladů patří také náklady na letenku, které jsou stejné, jako uvedená cena u průvodce, tedy 23 359 Kč. Kurzové riziko přímých nákladů Stejně jako u kurzového rizika nepřímých nákladů samozřejmě počítám se 10% rizikem i u nákladů nepřímých. Tabulka 14:Kurzové riziko nepřímých nákladů

Ubytování Vstupy ∑ 10%

11.1.8

11412 528 11 940 Kč 1 194 Kč

Výpočet celkové ceny

Zájezd je naplánován pro 24 osob. Počítat musím s rizikem neobsazenosti zájezdu (20%), proto je výsledná cena nepřímých nákladů dělena mezi 19 osob. Marži jsem stanovila na 25%. Tabulka 15: Celková kalkulace ceny zájezdu

bez DPH NEPŘÍMÉ NÁKLADY Doprava Náklady na dopravu Odměna řidiče Ubytování průvodce Odměna Stravné Ubytování Letenka Vstupné kurzové riziko ∑ NN ∑ na 1 účastníka

sazba

DPH

včetně DPH

69 650 Kč

0%

0 Kč

69 650 Kč

236 Kč 16 442 Kč

21%

3 453 Kč

236 Kč 19 895 Kč

24 000 Kč 8 882 Kč 16 442 Kč 23 354 Kč 528 Kč 11 218 Kč 170 752 Kč 8 987 Kč

21% 15% 21% -

1 865 Kč 2 466 Kč 0 Kč 111 Kč 7 895 Kč 416 Kč

24 000 Kč 10 747 Kč 18 908 Kč 23 354 Kč 639 Kč 11 218 Kč 178 647 Kč 9 402 Kč

77

bez DPH PŘÍMÉ NÁKLADY Ubytování Vstupné Letenka Kurzové riziko ∑ PN

11 412 Kč 528 Kč 23 354 Kč 1 194 Kč 36 488 Kč

CELKOVÉ NÁKLADY NN na 1 os PN na 1 os ∑ CN

45 475 Kč 8 987 Kč 36 488 Kč 45 475 Kč

Marže

25%

11 369 Kč

sazba 15% 21% -

21%

DPH

včetně DPH

1 712 Kč 111 Kč 0 Kč 1 823 Kč

13 124 Kč 639 Kč 23 354 Kč 1 194 Kč 38 311 Kč

2 238 Kč 416 Kč 1 823 Kč 2 238 Kč

47 713 Kč 9 402 Kč 38 311 Kč 47 713 Kč

2 387 Kč

13 756 Kč

Hrubá cena

61 469 Kč

Prodejní cena po zaokrouhlení

61 500 Kč

Následující obrázky slouží pro představu účastníkům, aby si dokázali vytvořit představu do jakého prostředí se chystají. Snímky jsou pořízené na Kubě a přesně tyto místa jsou v programu zájezdu. Jedná se o obr. č. 1, 3, 4, 5 7, 8, 10, 20, 21, 22, 23, 24, 26, 27, 28.

78

11.2 Cukr, káva, limonáda? Cukr, káva, tabák! V tomto zájezdu zkombinuji z hlavních výše popsaných komodit tabák, kávu a cukrovou třtinu. Během zájezdu navštívíme západ a střed ostrova. Termín jsem neurčovala, protože jsem nepočítala celkovou kalkulaci, kde bych musela započítat cenu letenek.

11.2.1

Program

HAVANA – NP LAS TERRAZAS – CAFETAL – PINAR DEL RÍO – CAYO JUTÍAS -. ÚDOLÍ VIÑALES – CUEVA DEL INDIO – MURAL DE LA PREHISTORIA – NP ZAPATA – PLAYA GIRÓN – CIENFUEGOS – ANCÓN – TRINIDAD – VALLE DE LOS INGENIOS – MANACA IZNAGA

- CAYO COCO – SANTA CLARA –

VARADERO – HAVANA Program zájezdu jsem zkomponovala tak, aby se v druhé části mohl napojit na zájezd Za sladkou vůní kakaa a tak vznikl velký okruh po Kubě, který projíždí všemi hlavními atraktivitami a poskytuje účastníkům tak ucelený přehled o Kubě, jak z pohledu geografického, tak i kulturně historického.

79

12 Závěr V souladu s počáteční hypotézou jsem na Kubě pořídila snímky vhodné pro tuto práci a vrátila jsem se s informacemi, které jsem zde využila. Mezi tyto informace patřil druh ubytování, způsob stravování a odměna řidiče. Viděla jsem jak se pěstuje tabák, káva, kakao i cukrová třtina. Na vlastní oči jsem viděla, jak se balí doutníky, lisuje třtina nebo připravuje domácí čokoláda. Doufám, že tyto všechny skutečnosti jsem dokázala v této práci podat tak, že jsou srozumitelné a pochopitelné. Během pobytu na ostrově jsem si také dokázala srovnat sled historických událostí, navštívili jsme různá místa, která přímo souvisela s dějinami Kuby. Na rozdíl od mého počátečního předpokladu se mi nepodařily zjistit ceny ubytování, proto jsem byla nucena využít inzerované ceny na internetu. Ceny, které jsem si zaznamenala na místě neplatí pro datum plánovaného zájezdu, proto jsem k nim pouze přihlížela, zda-li internetové ceny nejsou předražené, nebo naopak pod cenou. V závěru práce jsem naplánovala poznávací zájezd po Kubě se zaměřením po konkrétních komoditách. Zaměřila jsem se v něm a na cukrovou třtinu, kakao, v menší míře na kávu. Vznikl tak šestnáctidenní zájezd, který je zpracován kompletně s přijatelnou cenou v porovnání se současnými cenami nabízených cestovními kancelářemi. Zájezd je reálně realizovatelný. Na rozdíl nabídky podobných zájezdů jsem se ale dostala na úplný východ bez použití letecké dopravy a v programu mám také netradiční atraktivity, které jsem v žádném jiném programu nenašla (návštěva señory Marii). Program druhého zájezdu jsem v této práci pouze rámcově nastínila, ale v případě zájmu bych dopočítala kalkulaci podle aktuálních cen a mohl by také být realizován. Tato práce je také koncipována tak, aby mohla pomoci případným průvodcům po Kubě se lépe zorientovat v kubánském prostředí a kultuře. Samotné kultuře jsem také věnovala dostatek prostoru. V úplném závěru bych chtěla Kubě popřát štěstí při budoucím vývoji, kdy celý svět očekává, jakým směrem se vydá dále a aby současný slogan „Cuba autentica“ mohla používat na věčné časy, ¡Hasta siempre!

80

13 Seznam použitých pramenů a literatury 13.1 Literatura 

AUNICKÁ, Eva a NOVOTNÝ, Jiří, ed. Kapesní atlas světa. 10. přepr. vyd. Praha: Geodetický a kartografický podnik, 1983. 238 s.



DOKULIL, Miloš. Kuba. 1. vyd. Praha: Nakladatelství politické literatury, 1965. 114 s



GOTT, Richard. Kuba: nové dějiny. 1. vyd. v českém jazyce. Překlad Jiří Kunc. Praha: BB/art, 2005, 460 s., [8] s. obr. příl. ISBN 80-734-1678-6.



HÜBELOVÁ, Dana a CHALUPA, Petr. Latinská Amerika v přehledu a cvičeních. 1. vyd. V Brně: Mendelova univerzita, 2012. 172 s. ISBN 978-807375-593-5.



CHALUPA, Petr. Minulost a přítomnost Ekvádoru a Kuby. Brno: CERM, 2002. 152 s. ISBN 80-7204-249-1.



CHVÁLA, Břetislav, Alexej PLUDEK a Miroslav MUCHA. Pravda o Kubě. Praha: J. Weber, 1994, 31 s.



KAŠPAR, Václav. Geografie mimoevropských členských států RVHP: Kubánská republika, Mongolská lid. republika, Vietnamská socialist. republika: skripta pro posl. přírodověd. fak. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1989. 166 s.



KUBÁNEK, Vladimír. Tabák a tabákové výrobky: (historie, pěstování, zpracování, legislativa). V Tribunu EU vyd. 1. Brno: Tribun EU, 2009, 160 s. ISBN 978-80-7399-898-1.



MCAUSLAN, Fiona a NORMAN, Matthew. Kuba: turistický průvodce. Vyd. 1. Brno: Jota, 2004. 664 s., [16] s. barev. obr. příl. Livingstone - průvodci; sv. 47. ISBN 80-7217-283-2.



OPATRNÝ, Josef. Kuba. 1. vyd. Praha: Libri, 2002, 100 s. Stručná historie států, sv. 1. ISBN 80-7277-089-6.



POLÍVKA, František. Užitkové a pamětihodné rostliny cizích zemí. Vyd. 3., Ve Volvox Globator 2. Praha: Volvox Globator, 2010, 646, xxi s. ISBN 978-807207-765-6.



ŽÁČEK, Zdeněk. Zajímavě o kávě, čaji a kakau. 2. upr. a dopl. vyd. Praha: Vydavatelství obchodu, 1962, 249 s. 81

13.2 Elektronické zdroje [1] Anuario Estadístico de Cuba - 2011. Oficina Nacional de Estadísticas. Cuba [online].

©

2006

[cit.

2013-04-11].

Dostupné

z:

http://www.one.cu/aec2011/esp/20080618_tabla_cuadro.htm [2] Esri - GIS Mapping Software, Solutions, Services, Map Apps, and Data [online]. © 1996-2012 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.esri.com/ [3] Clima, El Clima de Cuba. ORESTES GONZALEZ. Instituto de Meteorología de Cuba

[online].

©

1997-2013

[cit.

2013-04-10].

Dostupné

z:

http://www.met.inf.cu/asp/genesis.asp?TB0=PLANTILLAS&TB1=CLIMAC&TB 2=/clima/ClimaCuba.htm [4] Portál

ČHMÚ

:

hydrometeorologický

Historická

data

:

ústav

[online].

Počasí [cit.

:

Územní

2013-04-10].

teploty.

Český

Dostupné

z:

http://portal.chmi.cz/portal/dt?portal_lang=cs&nc=1&menu=JSPTabContainer/P4_ Historicka_data/P4_1_Pocasi/P4_1_4_Uzemni_teploty&last=false [5] Počasí Havana: Průměry (1961-1990). Freemeteo [online]. ©2007-2013 [cit. 2013Dostupné

04-10].

z:

http://freemeteo.com/default.asp?pid=24&gid=3553478&la=12 [6] Portál

ČHMÚ

:

hydrometeorologický

Historická

data

ústav

[online].

:

Počasí [cit.

:

Územní

2013-04-10].

srážky.

Český

Dostupné

z:

http://portal.chmi.cz/portal/dt?action=content&provider=JSPTabContainer&menu= JSPTabContainer/P4_Historicka_data/P4_1_Pocasi/P4_1_5_Uzemni_srazky&nc=1 &portal_lang=cs#PP_Uzemni_srazky [7] Nejdeštivější a nejsušší místa v ČR. In: Http://www.meteopress.cz: © Meteopress s. r.

o.

[online].

2010,

18.11.2010

[cit.

2013-04-10].

Dostupné

z:

http://www.meteopress.cz/nejdestivejsi-a-nejsussi-mista-v-cr/ [8] Generalidades de los Ciclones Tropicales. ORESTES GONZALEZ. Instituto de Meteorología de Cuba [online]. © 1997-2013 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.met.inf.cu/asp/genesis.asp?TB0=PLANTILLAS&TB1=OPTION&TB2 =/contenidos/ciclones%20tropicales/generalidades/generalidades.htm [9] IV Informe nacional al convenio sobre la diversidad biológica: República de Cuba 2009. Convention on Biological Diversity: Fourth National Report [online]. 2009, s. 170 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: http://www.cbd.int/doc/world/cu/cu-nr-04es.pdf 82

[10] Vývoj obyvatelstva České republiky v roce 2011 (základní údaje). Český statistický úřad [online]. © 2013, 11.4. 2013 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_ceske_republiky_v_roce_2007_ zakladni_udaje [11] CIA - The World Factbook. Central Intelligence Agency [online]. 2013, 11. 4. 2013 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/theworld-factbook/geos/cu.html [12] FAOSTAT. Food and Agriculture Organization of the United Nations [online]. 2013,

16.

1.

2013

[cit.

2013-04-18].

Dostupné

z:

http://faostat.fao.org/site/339/default.aspx [13] Location Indicators by State. In: International Civil Aviation Organization ICAO

[online].

©

2011

[cit.

2013-04-18].

Dostupné

z:

http://www.icao.int/safety/ism/Accident%20Incident%20Reporting%20Guidance/L ocationIndicatorsByState.pdf [14] National adult literacy rates (15+), youth literacy rates (15-24) and elderly literacy rates (65+). In: UNESCO Institute for Statitics - UIS [online]. © 2012 [cit. 2013-04-22].

Dostupné

z:

http://stats.uis.unesco.org/unesco/TableViewer/tableView.aspx [15] Cuba Maps. University of Texas Libraries [online]. 2013, 3. 5. 2013 [cit. 201305-06]. Dostupné z: http://www.lib.utexas.edu/maps/cuba.html [16] AGRICULTURE Paradise. Habanos S.A. [online]. 2012 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.habanos.com/article.aspx?aid=27 [17] Banco Central de Cuba [online]. © 2009 [cit. 2013-05-08]. Dostupné z: http://www.bc.gov.cu [18] Česká národní banka [online]. © 2003-2013 [cit. 2013-05-08]. Dostupné z: http://www.cnb.cz [19] Letuška.cz [online]. © 1996 - 2013 [cit. 2013-05-08]. Dostupné z: http://www.letuska.cz/ [20] Reservaciones en línea en hoteles cubanos - cuba hotel bookings .com [online]. © 2013 [cit. 2013-05-08]. Dostupné z: http://www.cubahotelbookings.com/es

83

Obrázková příloha Obr. č. 1

Cañón de Yumurí

(vlastní fotografie) Obr. č. 2

Ústí řeky Toa, v pozadí stolová hora El Yunque

(vlastní fotografie)

Obr. č. 3

Tropický deštný les, oblast Bahía de Mata

(vlastní fotografie)

Obr. č. 4

Dřeva v muzeu Matachín, Baracoa

(vlastní fotografie)

Obr. č. 5

Bývalá mořská dna, oblast u Cajobabo

(vlatní fotografie)

Obr. č. 6

Kolibřík

(vlastní fotografie)

Obr. č. 7

Kasik Hatuey

(vlastní fotografie) Obr. č. 8

Santiago de Cuba, Velázquezův dům a radnice

(vlastní fotografie)

Obr. č. 9

Plantáž cukrové třtiny, výška modelky 174 cm

(vlastní fotografie) Obr. č. 10

Zařízení na lisování guarapa, Manaca Iznaga

(vlastní fotografie)

Obr. č. 11

Tabák virginský (Nicotiana tabacum).

(vlastní fotografie)

Obr. č. 12

Usušené okvětí tabáku

(vlastní fotografie)

Obr. č. 13

Tabáková plantáž, Viñales

(vlastní fotografie)

Obr. č. 14

Casa del tabaco

(vlastní fotografie)

Obr. č. 15

Baliči doutníků

(vlastní fotografie)

Obr. č. 16

Kávovník arabský (Coffea arabica)

(vlastní fotografie)

Obr. č. 17

Kávovník arabský (Coffea arabica), list a plod

(vlastní fotografie) Obr. č. 18

Secadero - sušárna kávy, Buena Vista

(vlastní fotografie)

Obr. č. 19

Mlýn na vylupování kávy, Buena Vista

(vlastní fotografie)

Obr. č. 20

Kakaovník pravý (Theobroma cacao).

(vlastní fotografie)

Obr. č. 21

Plody kakaovníku v různých fázích zralosti

(vlastní fotografie)

Obr. č. 22

Čerstvé kakaové boby

(vlastní fotografie)

Obr. č. 23

Kakaová drť

(vlastní fotografie)

Obr. č. 24

Produkty z kakaovníku

(vlastní fotografie)

Obr. č. 25

Tradiční překapávač na kávu, mlýnek Cubitas a presovač

(vlastní fotografie)

Obr. č. 26:

Kapitol v Havaně

(vlastní fotografie)

Obr. č. 27:

Pláž ve Varaderu

(vlastní fotografie) Obr. č. 28

Tanečnice v kabaretu

(vlastní fotografie)