Brownfields a možnosti využití pro cestovní ruch

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Brownfields a možnosti využití pro cestovní ruch Bakalářská práce

Vedoucí práce: Mgr. Jiří Tuza, Ph.D

Eva Janíčková

Brno 2014

Na tomto místě bych chtěla poděkovat panu Mgr. Jiřímu Tuzovi, Ph.D za jeho odborné vedení, cenné rady a připomínky, které mně poskytl během zpracování bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat své rodině a partnerovi za podporu a trpělivost.

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem práci: „Brownfields a možnosti využití pro cestovní ruch,“ vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita má v Brně právo na uzavření licenční smlouvy a užití práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že si před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne 20. května 2014

_______________________________

Abstract Janíčková, E. Brownfields and alternative use for needs in tourism. Bachelor thesis. Brno: Mendel University, 2014. This bachelor thesis deals with the problem of unused areas called brownfields and their alternative use for needs in tourism. The theoretical part is focused on the specification of brownfields, explanation of their origin, along with sub-categories and problems connected with their utilization. Furthermore, the theoretical part will describe the regeneration process, people and organizations who are involved in the regeneration process, the procedure of writing a business plan and applying for a grant. The practical part of this thesis will analyse grants for the regeneration of brownfields, considering the European programming period from 2007-2013 and 2014-2020. This thesis will show the proposal for the renewal of a specific brownfield which will be used for tourism purposes. Keywords Brownfields, whitefields, greyfields, blackfields, categorization, regeneration, revitalization, structural funds, European union, Rural development program, Integrated regional operation program, business plan, grants

Abstrakt Janíčková, E. Brownfields a možnosti využití pro cestovní ruch. Bakalářská práce. Brno: Mendelova Univerzita v Brně, 2014. Bakalářská práce se zaměřuje na v současnosti nevyužívané plochy, tzv. brownfields a možností jejich využití v cestovním ruchu. V teoretické části bakalářské práce bude blíže specifikován pojem pro nevyužívané plochy (brownfields), vysvětleny souvislosti jejich vzniku, uvedena jejich kategorizace a problémy spojené s jejich nevyužitím. Dále budou popsány kroky v procesu regenerace brownfields, zapojené osoby a organizace, které se zabývají problematikou brownfields, postup při vytváření projektového záměru a podání žádosti o dotaci na regeneraci brownfields. V praktické části práce budou podrobně rozebrány dotační tituly na obnovu brownfields poskytované z evropských fondů, a to při zohlednění programovacího období 2007-2013 a nového programovacího období 2014-2020. Na základě vlastního terénního průzkumu bude analyzován konkrétní brownfield, a podán návrh na jeho obnovu pro účely cestovního ruchu. Klíčová slova Brownfields, whitefields, greyfields, blackfields, kategorizace, regenerace, revitalizace, Fondy Evropské unie, Evropská unie, Program rozvoje venkova, Integrovaný regionální operační program, Projektový záměr, Žádost o dotaci

Seznam použitých zkratek BF

Brownfields

CBA

Cost Benefit Analysis

CR

Cestovní ruch

CRR

Centrum pro regionální rozvoj

EU

Evropská unie

ESIF

Evropské strukturální a investiční fondy

GF

Greenfields

HDP

Hrubý domácí produkt

HPH

Hrubá přidaná hodnota

IROP

Integrovaný regionální operační program

MMR

Ministerstvo pro místní rozvoj

MŽP

Ministerstvo zemědělství

MPO

Ministerstvo průmyslu a obchodu

MF

Ministerstvo financí

MSP

Malí a střední podnikatelé

NUTS

Nomenclature of Units for Territorial Statistics (Nomenklatura územních statistických jednotek)

PRV

Program rozvoje venkova

OÚPR

Odbor územního plánování a rozvoje

OCR

Organizace cestovního ruchu

ObchZ

Obchodní zákoník

UNWTO

United Nations World Tourism Organisation (Světová organizace cestovního ruchu)

SEA

Strategic Environmental Assessment

SZIF

Státní zemědělský intervenční fond

SZ

Stavební zákon

RRAJM

Regionální rozvojová agentura Jižní Moravy

RRAV

Regionální rozvojová agentura Vysočina

ROP

Regionální operační program

WTTC

World Travel and Tourism Council (Světová rada cestovního ruchu)

10

Obsah

Obsah Seznam použitých zkratek 1

2

3

Úvod a cíl práce

5

15

1.1

Úvod ....................................................................................................................................... 15

1.2

Cíl práce ................................................................................................................................ 16

1.3

Metodika .............................................................................................................................. 17

Vymezení problematiky brownfields

19

2.1

Definice pojmu brownfields ......................................................................................... 19

2.2

Vznik brownfields ............................................................................................................ 20

2.3

Problémy spojené s brownfields ................................................................................ 23

Kategorizace brownfields 3.1

4

8

25

Rozdělení brownfields podle ekonomické atraktivity ....................................... 25

3.1.1

Projekty s nulovou bilancí, tzv. whitefields .................................................. 26

3.1.2

Projekty s mírnou podporou, tzv. greyfields ............................................... 26

3.1.3

Nekomerční projekty, tzv. blackfields ............................................................ 26

3.1.4

Nebezpečné projekty ............................................................................................ 26

3.1.5

Ostatní nekomerční projekty ............................................................................. 26

3.2

Rozdělení brownfields podle jejich původu ........................................................... 26

3.3

Rozdělení brownfields dle míry kontaminace ...................................................... 27

Proces revitalizace brownfields a zainteresované osoby

28

4.1

Proces revitalizace brownfields .................................................................................. 28

4.2

Zainteresované osoby v procesu regenerace ........................................................ 29

4.2.1

Ministerstva .............................................................................................................. 29

4.2.2

Centrum pro regionální rozvoj a regionální rozvojové agentury ........ 30

4.2.3

Místní samospráva ................................................................................................. 31

4.2.4

Právní subjekty........................................................................................................ 32

4.2.5

Vlastnicí brownfieldů ............................................................................................ 32

4.2.6

Zainteresované osoby na globální úrovni ..................................................... 32

Projektová činnost a postup při podání žádosti o dotaci

33

Obsah

6

11

Financování revitalizace brownfields z fondů EU v programovacím období 2007-2013 6.1

35

ROP Jihovýchod 2007-2013 ......................................................................................... 35

6.1.1 Regenerace brownfields financovaná ROP Jihovýchod a podmínky pro získání dotace ................................................................................................................... 35 6.2

Program rozvoje venkova 2007-2013 ..................................................................... 36

6.2.1 Regenerace brownfields financovaná z PRV a podmínky pro získání dotace 37 7

8

Financování revitalizace brownfields z fondů EU v nadcházejícím programovacím období 2014-2020 7.1

Hlavní změny v programovacím období 2014-2020.......................................... 38

7.2

IROP a OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014-2020 ..... 41

7.3

Program rozvoje venkova ............................................................................................. 42

Charakteristika zájmového území 8.1

9

38

44

Základní informace o kraji Vysočina......................................................................... 44

8.1.1

Lokalizační faktory v kraji Vysočina ............................................................... 44

8.1.2

Realizační faktory................................................................................................... 45

8.1.3

Selektivní (stimulační) faktory ......................................................................... 46

Návrh na revitalizaci vybrané lokality brownfields 9.1

47

Základní informace o obci Chlumek .......................................................................... 47

9.2 Návrh na revitalizaci objektu zemědělského dvoru rodiny Vaculových v Chlumku ........................................................................................................................................... 48 9.2.1 9.3

Popis stavu zemědělského dvora rodiny Vaculových .............................. 48

Záměr projektu revitalizace ......................................................................................... 51

9.3.1

Proces revitalizace zemědělského dvora ...................................................... 52

9.3.2

Fáze projektu revitalizace ................................................................................... 53

9.4

SWOT analýza .................................................................................................................... 55

10 .Závěr

59

11 Literatura

61

11.1 Knižní literatura ................................................................................................................ 61 11.2 INTERNETOVÉ ZDROJE ........................................................................................................... 61 11.3 Právní předpisy ................................................................................................................. 68 Přílohy

70

12

Seznam obrázků

Seznam obrázků Obr. 1

Původní využití BF Zdroj: Vyhledávací studie brownfieldů, CzechInvest, 2008 Chyba! Záložka není definována.

Obr. 2

Rozloha jednotlivých BF, Vyhledávací studie brownfieldů, CzechInvest, 2008

Obr. 3 Mapa brownfields Brno Zdroj: OÚPR , Brno, 2012 Obr. 4

23 31

Proces vytváření projektového záměru Zdroj: Bajer, Matyáš, 2009

34

Obr. 5

Mapový portál kraje Vysočina Zdroj: Vítejte na Vysočině, 2014

45

Obr. 6

Mapa Chlumku Zdroj: Marushka, 2014

48

Obr. 7

Katastrální zaznačení nemovitosti č. 21 Zdroj: Marushka, 2014

49

Obr. 8

Označení objektů nemovitosti č. 21 Zdroj: GoogleMaps

49

Obr. 9

Zemědělská půda Vaculových a její výměra Zdroj: LPIS, 2014

50

Obr. 10


50

Obr. 11


51

Seznam tabulek

13

Seznam tabulek Tab. 1

Podíl vybraných odvětví na HDP v ČR od roku 1990 - 2009

21

Tab. 2

Druhy brownfields podle míry kontaminace

27

Tab. 3

Operační programy pro období 2014-2020

39

Tab. 4 Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení v kraji Vysočina za období

46

Tab. 5

SWOT analýza

57

Tab. 6

Vyhodnocení SWOT analýzy

58

Zdroj: Vlastní vypracování

58

Úvod a cíl práce

15

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Cestovní ruch je jako součástí národního hospodářství řazený do terciárního sektoru, přičemž přímo či nepřímo ovlivňuje ekonomická odvětví jako například ubytovací a stravování služby, dopravení služby, služby touroperátorů, překladatelský průmysl, průvodcovské služby a další. UNWTO (United Nation World Tourism Organization) definuje cestovní ruch jako:„ sociální, kulturní a ekonomický fenomén, který má za následek pohyb osob do míst mimo obvyklé prostředí za osobním, podnikatelským či profesionálním účelem. Tyto osoby nazýváme návštěvníky (zahrnující pojmy jako turista, výletník, rezident, nerezident).“ Funkci ústředního orgánu státní správy pro politiku cestovního ruchu zastává Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen MMR), a to už od roku 1996. MMR v oblasti cestovního ruchu provádí koordinační činnost a poskytuje metodickou pomoc subjektům působícím v cestovním ruchu. Prostřednictvím příspěvkové organizace CzechTourism se dále stará o propagaci ČR jako turistické destinace, její účast na mezinárodních konferencích a výstavách. Podle zprávy „Tourism for Today“ organizace WTTC (World Travel and Tourism Council) z roku 2013 je cestovní ruch rychle rostoucí odvětví s 9 % podílem na celkovém HDP (GDP) a ročním růstem až 4%. Odvětví cestovního ruchu zaměstnává až 260 milionů lidí po celém světě. Podíl cestovního ruchu na hrubé přidané hodnotě (HPH) a hrubém přidaném produktu (HDP) v národním měřítku se za poslední dva roky nezměnil, avšak s porovnáním roku 2004 tyto podíly klesají. Důvodem je růst jiných odvětví v národním hospodářství. Cestovní ruch také vytváří mnoho pracovních míst a zaměstnává velké procento osob, a to jak kvalifikovaných, tak i nekvalifikovaných pracovních sil. Podíl počtu zaměstnaných osob v cestovním ruchu na celkové zaměstnanosti se dlouhodobě pohybuje mezi 4,48 (2008) až 4,75 (2004) procenty. Kromě vytváření nových pracovních míst, rozvoj cestovního ruchu znamená i příliv investic do území, rozvoj podnikatelské činnosti, zvýšení životní úrovně obyvatel, jejich vzdělanosti, snížení jazykových bariér a kulturních předsudků. Základní a doprovodná infrastruktura cestovního ruchu, která zahrnuje ubytovací a stravovací zařízení, dopravní služby, obchodní služby, sportovně - rekreační zařízení, kulturně-společenské zařízení, zařízení komunálních služeb a další, je předpokladem pro realizaci služeb cestovního ruchu v místě. Infrastruktura cestovního ruchu v ČR je svým rozsahem a kvalitou v současnosti v neuspokojivém stavu. Tuto skutečnost by mohla vyřešit regenerace brownfields s následným využitím pro účely cestovního ruchu. Brownfields představují částečně využívané či nevyužívané lokality (pozemky, budovy, areály) umístěné ve městech, na venkově či volné krajině. Jejich vznik je spojen především s restrukturalizací ekonomiky, demilitarizací vojenských areálů a úpadkem kolektivního zemědělství. Vznik některých brownfields se váže dokonce až k období po průmyslové revoluci či velké hospodářské krizi. Lokality brown-

fields jsou spojeny s vysokými náklady pro investora na jejich obnovu, odstranění ekologických zátěží a složitými vlastnickými vztahy. Na druhé straně však mohou představovat investiční příležitost, která bude mít pozitivní dopad na nezaměstnanost, daňový výnos pro místní samosprávu, růst její konkurenceschopnosti a atraktivity pro nové investory, turisty a místní obyvatele. Upřednostnění obnovy brownfields před výstavbou na zelené louce (greenfields) také sníží úbytek zemědělské půdy. Problematikou brownfields se zabývají celosvětové organizace již od roku 1970 a v současnosti je jejich obnova i součástí národních politik. Opatření zaměřené na regeneraci brownfields, můžeme najít v Koncepci politiky regionálního rozvoje, Koncepci státní politiky cestovního ruchu, Politiky územního rozvoje, Státní politiky životního prostředí a Strategického rámce udržitelného rozvoje. Koncepce státní politiky cestovního ruchu pro období 2014–2020 vytvořená Ministerstvem pro místní rozvoj reaguje na nedostatečný stav infrastruktury vytvořením opatření na zlepšení její úrovně. Na nedostatečný stav infrastruktury cestovního ruchu reaguje jedna z priorit Koncepce státní politiky cestovního ruchu pro období 2014–2020. Součástí opatření č. 1.2, zaměřeného na výstavbu a modernizaci základní a doprovodné infrastruktury, by měla být i revitalizace brownfields a diverzifikace ekonomických aktivit na venkově. Úspěšné případy revitalizovaných brownfields dokazují, že jejich využití umožnilo rozšířit základní infrastrukturu cestovního ruchu, a to vybudováním zařízení pro účely agroturistiky, hipoturistiky (horské farmy), gastroturistiky (pivovary, restaurace), a jiných ubytovacích a stravovacích zařízení. Přínosy realizovaných projektů revitalizace se projevily nejenom zvýšením návštěvnosti místa, ale i celkovým zlepšením image obce. Realizace projektů regenerace brownfields vyžaduje nezměrné úsilí, trpělivost, zkušenosti a také velké finanční prostředky. Vlastníkům lokalit často tyto zkušenosti a finanční zabezpečení chybí. Práce se proto zaměřuje na osvětlení postupu procesu revitalizace a vypracování projektového záměru současně s podáním žádosti o vybrané dotační tituly.

1.2 Cíl práce Práce je zaměřena na vlastníky lokalit brownfields, kteří zamýšlejí využít jejich nemovitost pro zahájení podnikatelské činnosti v odvětví cestovního ruchu. V teoretické části práce jsou popsány základní pojmy související s brownfields, historické souvislosti jejich vzniku, druhy brownfields, proces revitalizace a základní kroky při podání žádosti o dotaci. Ve vlastní části práce byly zjištěny možné dotační tituly pro revitalizaci brownfields z fondů evropské unie-dotační tituly poskytované za programové období 2007–2013 a nadcházející programové období 2014–2020. Analyzovány jsou i nové podmínky pro získání dotace, administrativní náročnost při podání žádosti o dotaci a během realizace projektu. Na základě vlastního terénního průzkumu byla vybrána konkrétní lokalita, která vykazuje znaky brownfieldu, a navržen proces její revitalizace. Byla vytvořena podrobná analýza objektu s historickými souvislostmi jeho vzniku, současným stavem a navrhovanou změnou objektu na ubytovací zařízení. Projektový záměr na

Úvod a cíl práce

17

revitalizaci byl stratifikován na jednotlivé fáze podle představ vlastníka a navrhnuty strategie jeho úspěšné realizace prostřednictvím SWOT analýzy. V závěru práce pak bude shrnuta problematika brownfields, vybrané dotační tituly na revitalizaci, navrženo doporučení vlastníkovi brownfieldu na úspěšný projekt revitalizace a jeho přeměnu na fungující zařízení cestovního ruchu.

1.3 Metodika Literární rešerše byla zpracována prostřednictvím vyhledání, sběru dat o dané problematice, a jejich vlastní interpretací. Data byla získána z knižních titulů, periodik, legislativních dokumentů, akademických prací a internetových zdrojů. Vlastní část práce je založena na analýze možných dotačních titulů na regeneraci brownfields při porovnání programového období 2007–2013 a 2014-2020. Zjištěné informace jsou podloženy vyjádřením pracovníků působících v oblasti cestovního ruchu. Rozhovory byly vedeny prostřednictvím emailové komunikace. Kvalitativní výzkum byl proveden pomocí otevřených otázek. Pro návrh revitalizace vybrané lokality brownfieldu byl proveden vlastní terénní průzkum, fotografická dokumentace, vytvořeny vlastní kartografické výstupy pomocí mapového aplikačního serveru Marushka, veřejného registru půdy LPIS, a programu malování v MS Office. Návrh na využití objektu byl vytvořen na základě rozhovoru s majitelem nemovitosti. V závěru práce byla vytvořena SWOT analýza. Porovnány zde byly silné a slabé stránky záměru projektu, příležitosti a hrozby, které mohou úspěšnost realizace projektu ohrozit.


19

2 Vymezení problematiky brownfields Termín brownfields u nás není všeobecně známý, a tak je důležité specifikovat co brownfields představují. V současnosti neexistuje český ekvivalent slova brownfields. Termín brownfields je však mezinárodně užívány, krátký a výstižný. Jednotlivé druhy brownfields (armádní, zemědělský atd.) mají nejenom jinou příčinu vzniku, ale i specifické problémy s nimi spojené.

2.1 Definice pojmu brownfields Termín brownfields (dále i jako BF) vznikl jako protiklad pro termín greenfields (zelené louky) a lze jej popsat jako nevyužívaný pozemek či budova, umístěná v již urbanizovaném prostředí. (Kirschner, 2005). Podle jiných autorů představuje pojem brownfields staré, opuštěné či nedostatečně využívané průmyslové a logistické zóny, komerční nebo obytné objekty. (Kadeřábková, Piecha, 2009) Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen MMR) brownfields popisuje jako území, které je v důsledku hospodářské krize nebo restrukturalizace, nevyužívané a svým charakterem často představuje potenciál pro využití v cestovním ruchu. (MMR, 2013) Společnost CzechInvest1, která vytvořila podklady k Národní strategii regenerace BF v ČR, definuje brownfields jako nemovitost (pozemek, areál, objekt), vzniklou jako pozůstatek zemědělské, průmyslové, rezidenční, vojenské a jiné aktivity. Tyto nemovitosti jsou nedostatečně využívané, zanedbané, s možnou kontaminací, a pro opětovné využívání je nutná jejich regenerace. (CzechInvest, 2008) Podle Ústavu pro ekopolitiku se brownfields vyznačují neprůhledným majetkoprávním uspořádáním, zdevastovanými výrobními či jinými budovy a přítomností starých ekologických zátěží. Pro zahraniční investory se brownfields představují vysoké náklady na přípravu pozemků a sanace starých ekologických zátěží. (Ústav pro ekopolitiku, 2006) Pojem brownfields také může být nahrazován jeho doslovným překladem-hnědá pole. Dále se objevily názvy jako úhor, deprimované zóny či narušené pozemky. (Kadeřábková, Piecha, 2009) Veřejnými a soukromými institucemi je však nejvíce používán název brownfields, který je uplatnitelný v globálním měřítku. Dále se můžeme se setkat s pojmy jako greenfields, whitefields, greyfields a blackfields. Dělíme je na základě ekonomické atraktivity, stavu infrastruktury, úrovni ekologické zátěže a jiných parametrů. (Kadeřábková, Piecha, 2009). V souvislosti s obnovou brownfields se můžeme setkat s pojmy jako revitalizace, rekultivace, regenerace, (znovu)využití, konverze, transformace, opětovné CzechInvest, Agentura pro podporu podnikání a investic, byla zřízena Ministerstvem obchodu a průmyslu jako státní příspěvková organizace v roce 2002 na základě zákona č. 47/2002 Sb. CzechInvest vyhledává možné investory pro vybrané brownfields, pomáhá při výběru vhodného financování projektu revitalizace, poskytuje poradenskou činnost a spravuje Národní databázi brownfieldů. Dále provádí tzv. road show, kde se prohlíží vytipované nemovitosti pro investory, a pořádá se semináře o revitalizaci brownfields. (O CzechInvestu, 2007) 1


20

využívání, nové funkční využití, alternativní využití. (MŽP, 2007) Regenerace znamená provedení stavební obnovy při zvolení nového funkčního využití objektu. Oproti tomu revitalizace představuje obnovu budovy a uvedení do jejího původního stavu a funkce ve vazbě na okolí či významu budovy. (Jackson, 2011) V této práci budeme používat termín regenerace a revitalizace pro lepší čtivost textu. Opakem brownfields je greenfields. Greenfields představuje nezastavěné území, kterým může být zemědělská půda nebo ryze přírodní plochy. Výstavba na greenfields je nežádoucím jevem, proto je důležitá obnova a využívání již zastavěných území. (Pokorný, 2012) S rozšiřování výstavby a zábory zemědělské půdy souvisí pojem suburbanizace. Suburbanizace je spojena s výstavbou příměstských zón, zejména obytných a komerčních, změnou systému osídlení a využívání krajiny člověkem. Vyznačuje se nižší hustotou osídlení a rozptýlenou zástavbou. (Sýkora, 2006). Suburbanizace je jednou z příčin vzniku „Shrinking cities“. Shrinking cities představují metropolitní oblasti, které zažily dramatický pokles místní ekonomiky a pokles počtu obyvatel, zapříčiňující vznik velkého množství nevyužitých ploch a veřejné infrastruktury. Dalším důvodem vzniku Shrinking cities je deindustrializace a transformace ekonomiky. Deindustrializace znamená pokles významu průmyslové výroby a přesun pracovních sil do sektoru služeb. Transformace ekonomiky označuje strukturální změny v ekonomice a organizaci společnosti. (Pokorný, 2012). Příkladem poindustriálních měst je město Glasgow v Británii, Rouibax ve Francii a Dortmund v Německu a u nás Ostrava. (Keller, 2010). Využití stávajících ploch a prostorů je v souladu s principy udržitelného rozvoje, především rozvoje sídel a regionů a ochrany přírody. Komise OSN definovala udržitelný rozvoj jako: „Udržitelný rozvoj je takový rozvoj, který zajistí potřeby současných generací, aniž by bylo ohroženo splnění potřeb dalších generací, a aniž by se tak dělo na úkor jiných národů.“ Trvale udržitelný rozvoj je definovány v § 6, zákona č. 17/1992 Sb. o životním prostředí jako rozvoj, který zajistí základní životní potřeby současných a budoucích generací, při zachování rozmanitosti přírody a přirozených funkcí ekosystémů. (MŽP, 2008)

2.2 Vznik brownfields Vznik brownfields se pojí především s restrukturalizací ekonomiky a úpadkem některých odvětví na konci 80 let. Ta byla důsledkem poklesu HDP a zaměstnanosti v primárním a sekundárním sektoru ve prospěch sektoru terciárního. Pokud srovnáme údaje zaměstnanosti v jednotlivých sektorech v roce 1990 a 2004 zjistíme, že v roce 1990 bylo v zemědělství, rybolovu, lesním hospodářství zaměstnáno 11,8 % (primární sektor), ve stavebnictví a průmyslu 45,4 % (sekundární sektor), a ve službách 55, 4% pracovníků (terciární sektor). V roce 2004 (po vstupu do EU) podíl zaměstnanosti v primárním sektoru činil jen 4,0 %, v sekundárním 40,6 % a v terciálním sektoru 55,4 %. (Rydvalová, Žižka, 2005) V odvětí zemědělství, stavebnictví, těžbě a zpracovatelském průmyslu, můžeme vidět


21

dlouhodobý pokles HDP, přičemž největší pokles je u zemědělství (z 8,3 % podílu v roce 1990 na 1,9 % celkového HDP v roce 2009) Tab. 1

Podíl vybraných odvětví na HDP v ČR od roku 1990 - 2009 1990

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

Zemědělství, lesnictví a rybářství

8,3

5,9

4,6

4,9

4,8

4,5

4,1

3.8

3.9

3,6

Těžba a dobývání

3,8

3,3

3,2

2,7

2,2

2,2

2,0

1,8

1,6

1,4

Zpracovatelský průmysl

31,1

30,6

26,2

22,8

22,9

23,1

24,6

25,7

25,0

25,0

Stavebnictví

8,5

7,2

6,6

7,2

7,2

7,7

8,2

7,8

7,6

7,1

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

3,6

3,5

2,9

2,7

2,8

2,6

2,5

2,4

2,3

1,9

1,3

1,3

1,2

1,1

1,2

1,3

,13

1,4

1,3

1,3

25,9

25,9

24,6

23,9

25,3

25,5

25,6

25,7

24,3

23,0

6,6

6,3

6,5

6,7

6,9

6,7

6,6

6,8

6,8

7,1

Zdroj: ČZSÚ, 2014

Kromě poklesu objemu produkce, bylo zemědělství ovlivněno i změnou vlastnických vztahů půdy a zemědělských podniků po roce 1989. Primární sektor ovlivnilo i vytvoření jednotného evropského zemědělského trhu v rámci politik EU, a obecná změna chápání venkovského prostoru a jeho funkcí. Ztrátou své původní funkce vzniklo mnoho opuštěných zemědělských areálů, které můžeme řadit mezi brownfields. (Skála, Vácha, 2012) Z celkového počtu 2 355 existujících brownfields na území ČR, je 42,8 % brownfieldů s bývalou průmyslovou činností a 17,8 s bývalou zemědělskou činností. (CzechInvest, 2008) Dalším důvodem byla demilitarizace. Demilitarizace je spojena se ztrátou funkce militárních sídel, změnou ve využívání militárního území (vojenských areálů) a změnou sociální a ekonomické struktury. Československo do roku 1990 patřilo mezi nejmilitarizovanější země světa. Na našem území se vyskytovalo až 250 posádek a ozbrojené síly čítaly 250 tis. osob. Po ukončení platnosti Varšavské smlouvy došlo k reorganizaci armády, odchodu sovětských okupačních vojsk, a vytvoření samostatné Armády České Republiky. Demilitarizace postihla přes padesát obcí, kde působily vojenské posádky, a tak se v současnosti potýkáme s mnoha opuštěnými kasárnami a armádními objekty. (Hercík, 2009) Na našem území bylo zjištěno 785 militárních brownfields, což činí 23,2 % z celkového počtu brownfields. (CzechInvest, 2008) V souvislosti s modernizací železniční sítě a nárůstem automobilové dopravy, vznikly i četné drážní brownfields. Příčinou tohoto stavu i nekompletní inventari-


22

zace a chybějící ohodnocení majetku Českých drah. Dopravní brownfields jsou často v takovém stavu, že je u nich možná pouze demolice. U některých je předpokládána i ekologická zátěž, která více komplikuje jejich regeneraci. (Kadeřábková, Piecha, 2009) Úbytek obyvatelstva, stěhování do větších měst a zastaralý stav bytového fondu (především panelových sídlišť), zapříčinil vznik obytných brownfields. (Dvořáková, 2010) Z průzkumu Českého statistického úřadu z roku 2011 bylo v Jihomoravském Kraji zjištěno celkem 34 479 neobydlených domů a bytů, z toho pak 2 945 bylo nezpůsobilých k bydlení. (CZSU, 2012) Komerční brownfields vznikly jako důsledek stěhování firem na okraje měst především kvůli vysokým cenám provozních nákladů, spojených s využíváním nemovitostí v centru města. (Dvořáková, 2010) Vznik institucionálních, rekreačních a kulturních brownfields zapříčinil pokles počtu obyvatel, sportovních a kulturních akcí a změna vzdělávacího systému v menších městech. (Ferber, 2006) Komerčních a jiných brownfields je na našem území celkem 177, což činí asi 11,1 % z celkového počtu 2355 brownfieldů. (CzechInvest, 2008).

Obr. 1 Původní využití BF Zdroj: Vyhledávací studie brownfieldů, CzechInvest, 2008


23

Obr. 2 Rozloha jednotlivých BF Zdroj: Vyhledávací studie brownfieldů, CzechInvest, 2008

2.3 Problémy spojené s brownfields Existence brownfields má negativní vliv na své okolí, jako například snížení atraktivity území pro investory a cestovní ruch, snížení ekonomické základny území (příjmů z podnikání, daní), pokles tržní hodnot okolních nemovitostí, nárůst kriminality v okolí a jiné. U některých lokalit brownfields je zjištěná nebo vnímaná přítomnost ekologické zátěže horninového prostředí, podzemních vod, staveb a související technické infrastruktury (Kadeřábková, Piecha, 2009) Odstranění ekologické zátěže je spojeno s vysokými náklady pro investora či majitele nemovitosti, a tak je mnohdy nezbytná finanční pomoc veřejného sektoru. Z výsledků Vyhledávací studie brownfields z roku 2008 bylo zjištěno, že pouze 176 z celkových 2355 sledovaných lokalit má potvrzenou ekologickou zátěž. (CzechInvest, 2008) Brownfields svým umístěním vytvářejí bariéry v prostorovém uspořádání měst a působí na celkovou deprivaci okolí. Nevyužití brownfields je spojeno i s dalším negativním efektem, a to rozšiřování zástavby ve volné krajině. (Kadeřábková, Piecha, 2009) Podle zprávy MŽP za období 2001-2006 ubylo 5226 ha půdy, což představuje úbytek 11,2 ha půdy za den, a v roce 2008 5096 ha, tj. úbytek 14 ha půdy za den. Rozšiřování výstavby sídel vedle erozí půdy vnímá v současnosti ministerstvo jako největší problém zemědělských půd. (MŽP, 2012) Regulativním indikátorem, který by umožnil vyjádřit potřebu výstavby na urbanizovaném území, je indikátor poměru zastavěného a zastavitelného území,


24

a indikátor zastavěného nebo zastavitelného území k poměru k urbanizovaným plochám (brownfields) určeným k obnově. (Jackson, 2003) Existence brownfieldu má také negativní vliv na tržní hodnotu okolních nemovitostí. (Kirschner, 2005). Výsledky studie ve městě Philadelphia dokázaly, že u nemovitosti, které se nachází vedle opuštěné parcely, se sníží hodnota v průměru až o 18 %. (Pokorný, 2012). Vedle toho existence brownfields negativně působí i na celkovou atraktivitu místa pro návštěvníky, a může tak potenciálně ohrožovat místní rozvoj cestovního ruchu. Nevyužití brownfields pro podnikatelskou činnost představuje ztrátu finančních příjmů pro obec, jako například ztrátou příjmů z daní, místních poplatků, možných investic, daňových odvodů od potenciálních zaměstnanců, nájmů za využité prostory a další. (Jackson, 2004) Dříve fungující podniky, které působili v dnes již nevyužitých lokalitách brownfields, poskytovaly pro své okolí pracovní příležitosti. Jejich nevyužití v současnosti přináší nárůst nezaměstnanosti, zvýšení potřeby sociálních dávek, nárůst kriminality a celkovou estetickou devastaci. (Kirschner, 2005) Brownfields a jeho okolí se stává neatraktivní místem pro bydlení, a dochází tak k hromadnému stěhování do jiných míst, a dalšímu prohlubování sociálních problémů v okolí. (Kadeřábková, Piecha, 2009)

Kategorizace brownfields

25

3 Kategorizace brownfields U všech nemovitostí typu brownfields není možná obnova. Čím vyšší je míra vnímané či existující ekologické zátěže u brownfields, tím nižší je zájem investorů o jejich revitalizaci. V těchto případech je pak důležité zapojení veřejného sektoru, který financuje vzniklý rozdíl (tzv. nákladovou mezeru) mezi výdaji na obnovu a předpokládaným ziskem pro soukromý sektor. Jednotlivými kritérii pro rozdělení brownfields dále mohou být:  Poloha nemovitosti  Potenciál budoucího využití  Stav majetkoprávních vztahů nemovitosti  Existence veřejné infrastruktury (dopravní a technické infrastruktury a občanské vybavenosti místa)  Existence zdrojů financování revitalizace  Míra spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem  Právní regulace  Očekávaná návratnost investice pro investora  a jiné (Kirschner, 2004)

3.1 Rozdělení brownfields podle ekonomické atraktivity U hodnocení ekonomické atraktivity brownfields je pro developera či investora důležitý stav objektu, vyřešení majetkoprávních vztahů, existence environmentální zátěže, poloha nemovitosti a možnost participace (především na financování) veřejného sektoru. (Cibulková, 2011) Poměr financováním mezi soukromým a veřejným sektorem se zjišťuje na základě tzv. nákladové mezery. Ta představuje rozdíl mezi uznatelnými výdaji na realizaci projektu (společně s tržní cenou objektu) a přiměřeným ziskem (společně s navýšenou tržní hodnotou objektu) regenerovaným po dokončení projektu. (Kadeřábková, Piecha, 2009)

NM  (N ú + N t + N v ) - Cp N ú představují výdaje spojené s nabytím vlastnických práv k nemovitosti. Jedná se například o daň z nabytí nemovitých věcí ve znění předpisu č. 340/2013 Sb., odměna za znalecký posudek nemovitosti, odměna za sepsání kupní smlouvy, poplatek realitní kanceláři a další. (Ing. Buřičová, 2013) N t pak jsou výdaje na sanaci území, N v výdaje spojené s výstavbou a rekonstrukcí stavby a C p představuje prodejní cenu nemovitosti. (Kadeřábková, Piecha, 2009)


3.1.1

26

Projekty s nulovou bilancí, tzv. whitefields

Financovaní projektů regenerace brownfields s nulovou bilancí vyřeší sám trh s nemovitostmi, kde se předpokládá existence poptávky po těchto lokalitách. (Kadeřábková, Piecha, 2009) Whitefields se vyznačují dobrou polohou v urbanizovaném území, navazující veřejnou infrastrukturou a možností jejich multifunkčního využití. (Cibulková, 2011) 3.1.2

Projekty s mírnou podporou, tzv. greyfields

Kvůli nevyhovující poloze greyfields je zapotřebí financování projektů regenerace prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru. Veřejný sektor zde pokryje finančními i nefinančními prostředky vzniklou nákladovou mezeru projektu, a to v různém poměru. Poměr investování veřejného sektoru by měl být 1:5 a více, přičemž s každou investovanou korunou veřejného sektoru by soukromý sektor měl přispět pěti korunami. (Kadeřábková, Piecha, 2009) 3.1.3

Nekomerční projekty, tzv. blackfields

Cílem revitalizace blackfields je snížení ekologické zátěže nebo zastavení prohlubování sociálních problémů, zapříčiněných jejich existencí. Blackfields mají prokázanou ekologickou zátěž, nachází se v neatraktivní lokalitě, a nejsou napojeny na žádnou veřejnou infrastrukturu. Financování veřejným sektorem bývá v poměru 1:1 až 1:4, a proto se často využívá financování prostřednictvím grantů ze strukturálních fondů. (Kadeřábková, Piecha, 2009) 3.1.4

Nebezpečné projekty

Tento typ brownfields má takovou ekologickou zátěž, že svou existencí přímo ohrožují veřejné zdraví, životní prostředí a místní faunu. Cílem realizace nebezpečných projektů je především odstranění ekologické zátěže, a to buď samotným viníkem, nebo státem. (Kadeřábková, Piecha, 2009) 3.1.5

Ostatní nekomerční projekty

V současnosti stále převažuje nabídka brownfields nad jejich poptávkou, a proto u brownfields, které se nacházejí v nekomerčních oblastech, nepředpokládá v dohledné době žádné využití. (Kadeřábková, Piecha, 2009)

3.2 Rozdělení brownfields podle jejich původu Dalším způsobem kategorizace brownfields je příčina jejich vzniku. Rozlišujeme zde brownfields vzniklé činností bývalých průmyslových podniků, zemědělských podniků, bývalé administrativní budovy, nevyužívané drážní objekty a objekty bývalých ozbrojených složek. Podrobný popis příčiny vzniku jednotlivých druhů se nachází v předchozí kapitole.


27

3.3 Rozdělení brownfields dle míry kontaminace Rozdělení dle míry kontaminace vychází ze Strategie národní regenerace brownfields zpracované společností Parsons Brinckerhoff, Ltd. v roce 2004. Kromě míry kontaminace zde zohledňujeme i počet objektů na vymezeném území a jejich umístění. (Parsons Brinckerhoff, 2004) Tab. 2

Druhy brownfields podle míry kontaminace Stav kontaminace

Umístění2

Množství objektů

Typ 1a

Minimální či žádná míra kontaminace

dobré

Malé nebo žádné množství objektů

Typ 1b


dobré

Velké množství objektů

Typ 2a


špatné


Typ 2b


špatné

Velké množství objektů

Typ 3a

Vysoká míra kontaminace

dobré


Typ 3b


dobré

Velké množství objektů.

Typ 4a


špatné


Typ 4b


špatné

Velké množství objektů.

Zdroj: PARSONS BRINCKERHOFF LTD, 2004

Dobrou polohou se vyznačují brownfields v zastavěném území měst (centrální část nebo okrajová část města) a příměstských zónách. Špatnou polohu pro revitalizaci pak mají brownfields umístěné mimo urbanizované území (v okrajových částech malých obcí a vesnic). (Cibulková, 2011) 2


28

4 Proces revitalizace brownfields a zainteresované osoby V procesu revitalizace je vždy zapojeno více subjektů, z nichž každý má jiné představy, jak využít obnovenou lokalitu brownfields. Proces regenerace je také ovlivněn místními, národními a evropskými trendy a právními regulativy. Pro úspěšnou realizaci projektu revitalizace je důležité pochopení problémů zainteresovanými subjekty, jejich aktivní účast, dialog a výměna zkušeností. Důležitá je i koordinace na všech úrovních strategií revitalizace a vytvoření adekvátních nástrojů (právních, finančních atd.) (CABERNET, 2006)

4.1 Proces revitalizace brownfields Proces obnovy brownfieldu je technicky, finančně a časově náročnější než proces běžné výstavby. Prvním krokem k úspěšné obnově je provedení analýzy brownfieldu. (Jackson, 2011) U daného brownfieldu se vymezí jeho hranice - lokalita, pozice v urbanizovaném území – a stav napojení na veřejnou infrastrukturu. Dále se zjistí hlavní problémy environmentálního, ekonomického a sociálního charakteru spojené s brownfieldem. (Petríková, Finka, 2006) Klíčová je i identifikace faktorů, které limitují rozvoj brownfieldu, jako absorpce trhu nemovitostí, zkušenosti vlastníka s regenerací, zájmy a motivace místní komunity, dostupnost programů pro financování regenerace, vývoj stavu konkurenční výstavby na zelené louce a další. (Jackson, 2011) Na základě předchozí analýzy se vytvoří vize následného využití brownfieldu a scénář regenerace. Scénáře regenerace musí být v souladu s požadavky územního plánu a strategickým plánem obce. Důležité je i vytvoření rozvojových variant a stanovení jejich očekávaných výstupů. U každého rozvojového scénáře hodnotíme proveditelnost a provedeme finanční a investiční vyhodnocení. (Jackson, 2011) Ve scénáři regenerace vymezíme jednotlivé cíle a priority, aktivity a opatření pro jejich realizaci (vymezení vstupů, zdrojů a předpokládaných výstupů). (Petríková, Finka, 2006) Po výběru nejvhodnější rozvojové varianty se plán regenerace podrobně rozpracuje v prováděcím projektu, včetně detailního rozpočtu jednotlivých aktivit. Možnosti obnovy brownfieldu mohou být:  regenerace – zahrnuje demolici, odstranění ekologických škod, restaurování, rekonstrukci, opravu a údržbu, změnu využití, nová výstavba, užívání.  revitalizace - zahrnuje demolici, odstranění ekologických škod, restaurování, rekonstrukci, opravu a údržbu, změnu využití, užívání.  dočasné využití – změna využití, případná demolice, užívání (Jackson, 2011) Terénní a stavební úpravy, demolice staveb či jejich výstavba se musí ohlásit stavebnímu úřadu podle § 103, stavebního zákona č. 183/2006 Sb. (dále jen SZ). Ohlášení se týká vybraných druhů staveb jako například staveb pro bydlení a rodinnou rekreaci do 150 m², stavby do 300 m², stavby do 50 m² a dalších podle


29

§ 104, SZ. Pokud parametry stavby přesáhly vymezení dané § 104, SZ, musí se požádat o stavební povolení (§ 108 SZ). Stavební povolení lze také nahradit veřejnoprávní smlouvou mezi stavebníkem a stavebním úřadem (§ 4, SZ) a zkráceným stavebním řízením s využitím služeb autorizovaného inspektora (§113, SZ). Záměr užívat stavbu oznamuje stavebnímu úřadu na základě ohlášení (§ 120, SZ) nebo kolaudačního souhlasu (§ 119, SZ). V případě předpokládané kontaminace místa3 se provede riziková analýza, která vyhodnotí rizika plynoucí z ekologické zátěže a navrhne vhodnou techniku pro odstranění kontaminace. (Jackson, 2011) Kontaminace můžeme odstranit za pomocí různých technologií (venting, vymývání půdy, soldifikace, tepelné ošetření atd.), lišící se náročností provedení a finančními náklady. (Kadeřábková, Piecha, 2009) U nemovitostí, jejichž stav již neumožňuje rekonstrukci, se provádí demolice a obnova plochy na greenfields. (Petríková, Finka, 2006) Po revitalizaci se hodnotí průběh realizace projektu na základě výstupu i úspešnost projektu. Důležitá je i udržitelnost projektu ve vztahu k trvale udržitelnému rozvoji. Revitalizovaný objekt bývá vlastníkem či investorem využíván pro podnikatelskou činnost, další prodej či pronájem jednotlivých prostorů. Pokud je nemovitost ve vlastnictví obce, tak může nemovitost dále sloužit pro veřejné účely. (Petríková, Finka, 2006) 4.2

Zainteresované osoby v procesu regenerace

Organizace, které se podílejí na regeneraci brownfields, mohou působit na národní úrovni (ministerstva, státní příspěvkové organizace), regionální úrovni (RRA, CRM, kraje), místní úrovni (vlastníci, místní samospráva, dodavatelské firmy) a globální úrovni (Evropská komise, Evropský parlament a další instituce). Pro úspěšnou regeneraci je zapotřebí koordinace činností regenerace, efektivní výměna informací a diskuze mezi všemi subjekty regenerace. 4.2.1

Ministerstva

Hlavní státní instituce, které se podílí na regeneraci brownfields jsou MMR, MPO a MŽP. Každá instituce vypracovala pro určité období státní koncepce, které zahrnují i problematiku brownfields. MPO zmiňuje nutnost revitalizace brownfields ve Strategii regionálního rozvoje 2014-2020, Koncepci rozvoje cestovního ruchu pro období 2014 – 2020 a Politice územního plánování. MŽP zase v Koncepci státní politiky životního prostředí a Strategického rámce udržitelného rozvoje. MPO v roce 2007 vytvořilo Národní strategii regenerace brownfieldu a na základě Vyhledávací studie brownfieldů vytvořilo databázi, která poskytuje ucelené informace o lokalitách brownfields. (MPO, 2009)

Podle MŽP kontaminací rozumíme znečištění horninového prostředí, podzemních nebo povrchových vod, které vznikly v minulosti nevhodným nakládáním s nebezpečnými odpady (pesticidy, uhlovodíky, těžkými kovy atd.). (MŽP, 2006) 3


30

MPO také zřídilo státní příspěvkovou organizaci CzechInvest. Ta v rámci brownfields vyhledává možné investory pro tyto nemovitosti, pomáhá při výběru vhodného financování projektů, poskytuje poradenskou činnost a spravuje Národní databázi brownfieldů. (CzechInvest, 2008) CzechInvest se však zaměřuje na větší brownfieldy (10 ha a více) se záměrem pro využití pro průmyslovou výrobu. MPŽ zase ve spolupráci s Fondem národního majetku poskytuje prostředky ze státního rozpočtu na odstranění starých ekologických zátěží, a to především pro militární brownfieldy. Nesmíme opomenout ani MF, které schvaluje čerpání prostředků ze státního rozpočtu a má další pole působnosti, které má vliv na regeneraci brownfields (amortizace majetku, daň z nemovitosti, spravuje investiční fondy, daňové úlevy atd.). (Brownfields, Jackson, 2002) Bohužel se každá ze zmíněných institucí věnuje regeneraci brownfields jen okrajově. Je zapotřebí jednotná strategie a přístup k regeneraci brownfields. Tento nedostatek by mohlo vyřešit vytvoření Jednotky pro regeneraci brownfields (Brownfields regeneration unit, BRU). (Brownfields, Jackson, 2002) V kompetenci BRU by pak bylo vytvoření uceleného seznamu lokalit brownfields, jejich ekonomické a ekologické zhodnocení, zajišťování financování jejich regenerace, a podávání návrhů na reformy příslušných právních předpisů. Příkladem může být Centrální jednotka regenerace (English Partnership) zřízená v Anglii, která shromažďuje informace o brownfields, disponuje vládními finančními prostředky pro regeneraci, řídí specifické programy a má funkci poradního orgánu. Tato vládní organizace také zřizuje místní regenerační společnosti (Urban regeneration companies, URC), které dále spolupracují s regionálními rozvojovými společnostmi, developery, místní a centrální správou a veřejností. (Doležalová, Jackson, 2004) 4.2.2

Centrum pro regionální rozvoj a regionální rozvojové agentury

Centrum pro regionální rozvoj (dále jen CRR) byl v roce 1996 zřízen jako příspěvková organizace MMR. Poskytuje poradenství při projektech svou povahou patřících do Integračního operačního programu, programu Technické pomoci a programů příhraniční spolupráce. Pomáhá při realizaci výběrového řízení, administraci projektů a čerpání finanční zdrojů z evropských fondů. Dále dohlíží a monitoruje průběh realizace projektu a zajišťuje podklady pro realizaci plateb z evropských fondů. (CRR, 2009) CRM je správcem Regionálního informačního servisu (dále je RIS) a Mapového servisu CRR. Právě v RIS je jedním z dostupných vyhledávačů i vyhledávač zaměřený na brownfields. RIS dále poskytuje informace o aktuálních dotačních programech a titulech, o institucích, subjektech místních samosprávách a právních subjektech v regionu. (CRR, 2008) Regionální rozvojové agentury (dále jen RRA) bývají zpravidla zřizované na základě iniciativy regionálních a místních subjektů. Ústředním orgánem je MMR a koordinační úlohu sehrává CRM. RRA nejsou orgánem veřejné správy, přesto však sehrávají důležitou roli při tvorbě programů regionálního rozvoje, poskytování poradenských služeb, pořádání osvětových činností a účasti na programech EU. (ISAP, 2011)


31

V Jihomoravském kraji působí Regionální rozvojová agentura (dále jen RRAJM), která v rámci oddělení Podpory investic a inovací poskytuje pomoc při zpracováním projektů revitalizace brownfields, zajišťuje odborný servis pro majitele brownfields při realizaci projektu a poskytuje informace pro koncové uživatele a instituce. RRAJM dále spravuje evidenční portál brownfields, pořádá semináře pro informování vlastníků o možnostech financování obnovy, a každoročně vydává případové studie realizovaných projektů. (RRAJM, 2011) 4.2.3

Místní samospráva

Mezi místní samosprávu řadíme obce, sdružení obcí (mikroregiony) a její statutární orgány. Obce má formální a neformální nástroje, které pomáhají brownfields nacházející se na jejich území revitalizovat. Formálním nástrojem může být zjednodušení procesu územního plánování, územního a stavebního řízení, zvolení revitalizace brownfields jako strategické místní priority, směřování investičních záměrů na brownfields, informování veřejnosti o procesu regenerace a další. Neformální pomocí může být pomoc s konsolidací majetku, konzultace při odstranění ekologického poškození a poskytování informací o možných grantových titulech. (Brownfields snadno a lehce, Jackson, 2004). Vedle toho mohou obce vytvořit vlastní publikace o lokalitách či způsobech regenerace, a vytvořit vlastní databázi lokalit. Příkladem může majetkový odbor Magistrátu města Brna, který vypracoval publikaci „Brno Brownfields 2013“ a vytvořilo mapu brownfields, která zobrazuje plochy brownfields na území Brna. (OÚPR, 2012)

Obr. 3 Mapa brownfields Brno Zdroj: OÚPR , Brno, 2012


4.2.4

32

Právní subjekty

Mezi právní subjekty, které se podílejí na regeneraci, řadíme občanské sdružení, dodavatelé technologií, stavební a odborné firmy, konzultační firmy, developerské firmy, realitní kanceláře a finanční instituce, které financují regeneraci. Hlavním úkolem developerských firem a realitních kanceláří je především přesvědčování potencionálních investorů o výhodnosti investice do objektů brownfields, pomoc při vyjasňování majetkoprávních vztahů a zajišťování servisu odborných, technických, finančních partnerů pro revitalizaci. (Strohmer, 2007) 4.2.5

Vlastnicí brownfieldů

Brownfield může být ve vlastnictví obce, státu, pozemkového fondu, církve či soukromého vlastníka. Z vyhledávací studie regenerace brownfieldů bylo zjištěno, že přes 70 % brownfieldů je v soukromém vlastnictví. Jedna taková nemovitost však může být ve vlastnictví několika vlastníků, spoluvlastnictví soukromých a veřejných subjektů (tzv. smíšené vlastnictví), což možnost jejich revitalizace často komplikuje. (CzechInvest, 2008) Protože revitalizace brownfieldu je finančně náročná záležitost je pro vlastníka důležitá existence nabídky dotačních programů, možnost poradenství při realizaci projektu a také spolupráce s obcí, či možnost daňového zvýhodnění činností souvisejících s revitalizací. (Doležalová, Vejvoda, 2008) Právo vlastníka k nemovitostem je zapsáno vkladem v katastru nemovitostí podle zákona č. 256/2013 Sb. o katastru nemovitostí ČR. O vlastnictví k nemovitostem dále pojednává zákon č. 89/2012, občanský zákoník. Právo k nemovitosti zde lze nabýt smlouvou (kupní), vydržením nebo rozhodnutím státního úřadu, a vzniká až na základě zápisu do veřejného seznamu – katastru nemovitostí. (§ 1243 ObchZ) Právo k nemovitosti lze také získat také dědictvím (§ 1253 ObchZ) a bezplatným nabytím práva k nemovitosti (§ 2055 ObchZ). V případě opuštěné nemovitosti se nemovitost stane vlastnictví státu. (§ 1045 ObchZ) Pokud veřejný zájem převažuje nad zájmem soukromým, je možnost nemovitost vyvlastnit o čemž blíže pojednává zákon č. č. 184/2006 Sb., o vyvlastnění. 4.2.6

Zainteresované osoby na globální úrovni

Mezi zainteresované subjekty na globální úrovni patří především Evropská komise, Evropský parlament a departmenty EU. (Strohmer, 2007) Kromě možnosti čerpání finančních prostředků z EU na revitalizaci, byly vytvořeny strategické dokumenty jako například dokument Evropa 2020, který je stěžejním dokumentem pro vytváření národních strategií. Zmínit můžeme i dokument Lipská charta4 o udržitelných městech, podepsaný v roce 2007 mezi členskými státy. (Šilhánová, Veselý, 2007)

4 Hlavním cílem dokumentu Lipská charta je integrovaný přístup udržitelného rozvoje měst, přičemž zvláštní pozornost je věnována deprivovaným čtvrtím měst, potýkají se s problémem brownfields. (Šilhánová, Veselý, 2007)


33

5 Projektová činnost a postup při podání žádosti o dotaci Jak již bylo řečeno, proces revitalizace je velmi nákladnou záležitostí, a proto kromě zapojení soukromých zdrojů vlastníků, jsou často využívány národní nebo mezinárodní dotační tituly. Pro získání příspěvku je důležité zpracování projektového záměru. Projektem rozumíme soustavu činností časově a finančně ohraničených a realizovaných speciálně vytvořeným týmem lidí. Projekt musí splňovat formální náležitosti dané výzvou k podání žádostí a být v souladu s cílem operačního programu. Přesnější informace o požadavcích na projektový záměr je vždy vymezen v příručkách pro žadatele. (Marek, Kantor, 2009) Revitalizace brownfields se řadí mezi projekty investiční povahy (tzv. tvrdé projekty), spojené s pořízením nemovitého nebo movitého majetku. U investičních projektů se vyžaduje provedení studie proveditelnosti (Feasibility study), přičemž se musí dokázat existence poptávky ze strany cílových skupin projektu a efektivní využití vložených prostředků. (Marek, Kantor, 2009) Další analýzy, využívané u projektové činnosti, jsou SWOT analýza, CBA a SEA pro zjištění dopadů na ŽP podle zákona č. 100/2001. Před vypracováním projektového záměru je důležité ověřit oprávněnost pro získání finančních prostředků. Vymezení možných příjemců dotace nalezneme vždy v „Příručce pro žadatele a příjemce“ u každého OP. Doporučována je i konzultace s poskytovatelem dotace či jiným kompetentním orgánem (například regionální rozvojovou agenturou, specializovanou firmou). V záměru je samozřejmě nutné vymezit finanční zajištění projektu (vlastní či cizí zdroje příjemce), vytvořit harmonogram jednotlivých aktivit, jejich personální a materiální zajištění. U každé aktivity je třeba stanovit celkové náklady (přímé náklady spojené s aktivitou), jednotkové náklady (náklady na pracovní místo) a režijní náklady (administrace, řízení projektu). (Marek, Kantor, 2009) Po vypracování projektového záměru se následně na základě výzvy Regionální rady či příslušného ministerstva podá žádost o dotaci, přičemž je před jejím podáním zapotřebí zřízení elektronického účtu e-Account. Záměr je příslušným orgánem hodnocen podle splnění formálních a věcných náležitosti projektu daných výzvou, jeho proveditelnosti, udržitelnosti a přínosů pro své okolí. (Bajer, Matyáš, 2009) Přínosem revitalizace brownfields může být například zvýšení atraktivnosti lokality po investory, místní obyvatele a turisty, dále zvýšení daňového výnosu pro místní samosprávu, vytvoření nových pracovních míst, zvýšení tržní hodnoty sousedních nemovitostí, a podpora konkurenceschopnosti na místní, regionální a národní úrovni. (Jackson, 2004) Po schválení žádosti se pak mezi příjemcem a poskytovatelem dotace podepíše „Smlouva o poskytnutí dotace“, kde se příjemce zaváže čerpat finanční prostředky jen ke stanovým účelům, a dodržovat podmínky stanovené poskytovatelem. Podmínkou pro čerpání prostředků je i dodržení principu adicionality, pravi-


34

dla n3.5 a pravidla pro publicitu. Finanční prostředky se čerpají na základě Žádosti o platbu, to zpětně po ukončení jednotlivých etap. Vždy je potřeba dokládat příslušnému orgánu průběžné zprávy (tzv. Monitorovací zprávy) o průběhu realizace projektu společně s účetními doklady. Platby pak pokrývají pouze způsobilé výdaje, které jsou určené pro každý specifický cíl operačního programu. (Bajer, Matyáš, 2009) Při výběru dodavatele na dodávky, služby nebo stavební práce, pro materiální zajištění projektu, musí realizátor postupovat podle zákona o veřejných zakázkách č. 341/2013 Sb. Po realizaci projektu se hodnotí naplnění cílů stanovených v záměru projektu, dopady projektu a jeho udržitelnost, která je monitorována po dobu 5 let od skončení projektu. Dále také hodnotíme naplnění stanovených cílů v souvislosti s jeho výstupy. Ukazatele pro měření výstupů jsou stanoveny v jednotlivých výzvách. (Marek, Kantor, 2009) Veškeré doklady, související s realizací a financování projektu je podle zákona o účetnictví č. 563/1991 Sb., nutné uschovat minimálně 10 let po jeho skončení. (Bajer, Matyáš, 2009) Celý projektový cyklus může vypadat následovně: Formulace záměru

Implementace a monitoring

Příprava projektu Hodnocení

Posouzení a schválení

Vyjednávání a financování

Obr. 4 Proces vytváření projektového záměru Zdroj: Bajer, Matyáš, 2009

Adicionalita neboli doplňkovost znamená, že finanční zdroje poskytované z fondů EU pouze doplňovat zdroje státního rozpočtu. Míra spolufinancování z národních zdrojů je stanovena na základě částky průměrných výdajů členského státu v předchozím programovém období. Pravidlo n3 znamená, že závazek členské země musí být splněn do tří let od jeho přijetí. Příkladem může být již schválený projekt, který musí být ukončen (tzn. i proplacen) do tří let od vzniku závazku jeho realizace. (Strukturální fondy, Glosář, 2009) 5

Financování revitalizace brownfields z fondů EU v programovacím období 2007-2013

35

6 Financování revitalizace brownfields z fondů EU v programovacím období 2007-2013 Programovací období 2007-2013 již skončilo, výzvy k předkládání žádostí o dotaci však nadále trvají, a to až do započetí výzev pro programové období 2014-2020. Právní úpravu pro čerpání dotací z fondů EU můžeme nalézt v nařízení Rady ES č. 1083/2006 a Nařízení Evropské Komise č. 1828/2006. Evropská Unie poskytuje finanční prostředky z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF), Evropského sociálního fondu (ESF), Fondu soudružnosti (CF), Evropského zemědělského fondu (EZFRD) a Evropského rybářského a námořního fondu (ENRF). (Marek, Kantor, 2009) Čerpání finančních prostředků je pak realizováno prostřednictvím operačních programů., které upřesňují oblast jednotlivých intervencí. V programovém období 2007 – 2013 směřovalo nejvíce finančních prostředků na regeneraci brownfields ze strukturálních fondů, a to v rámci tematických operačních programů Podnikání a inovace, Životní prostředí, Rozvoj venkova, Praha Konkurenceschopnost a Regionálních operačních programů. Pro tematické a regionální operační programy byla poskytnuta celková finanční alokace 26,7 miliard. Jednotlivé operační programy navrhoval speciálně vytvořený koordinační výbor pod vedením MMR. (Bajer, Matyáš, 2009)

6.1 ROP Jihovýchod 2007-2013 Realizace ROP má podporovat vytvoření příznivých podmínek pro život obyvatel v regionu, lepší dopravní dostupnost a konkurenceschopnost. ROP Jihovýchod je pak využíván pro region soudružnosti Jihovýchod, který se skládá z Vysočiny a Jihomoravského kraje. Úřady Regionální Rady pak pro každý kraj mají sídlo v Brně a Jihlavě. (Bajer, Matyáš, 2009) Celková finanční alokace pro ROP Jihovýchod činila 720,36 mil. €. Pro ROP Jihovýchod byly stanoveny čtyři prioritní osy a to: 1. Dostupnost dopravy 2.

Rozvoj udržitelného cestovního ruchu

3.

Udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel

4.

Technická pomoc (Strukturální fondy, 2007)

6.1.1

Regenerace brownfields financovaná ROP Jihovýchod a podmínky pro získání dotace

Na regeneraci brownfields pro účely CR se zaměřuje prioritní osa 2, konkrétně oblast podpory 2.1.: Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch. Podpora je zaměřena na výstavbu a modernizaci základní a doprovodné infrastruktury spojené s rozvojem perspektivních forem CR a nosných tematických produktů CR v regionu. Pro tuto


36

oblast byly vyhrazeny finanční prostředky ve výši 82, 4 mil. EUR. (ROP Jihovýchod, 2007) Pro zjištění, do kdy budou probíhat výzvy v rámci oblasti 2.1, jsem kontaktovala emailem odbor implementace projektů ROP Jihovýchod. Na dotaz jsem však neobdržela žádnou odpověď. Pokud se podíváme na úspěšné projekty regenerace v oblasti 2.1, můžeme zmínit několik případů. Mezi úspěšně realizované projekty patří regenerace kulturní památky těžební věže dolu Kukla v Oslavanech, která je dnes součástí zábavního parku Ráj Permoníků. Kromě přestavby věže na vyhlídkovou věž zde bylo vybudováno i muzeum hornictví, nadzemní bludiště a dalšími atrakce pro děti i dospělé. (viz. Příloha 1) Dále můžeme zmínit i 3. etapu rekonstrukce hotelu Galant (viz. Příloha 2) a projekt turistické centra Veselka. (Hubl, 2014) Způsobilé výdaje jsou výdaje na technické zhodnocení, modernizaci a rekonstrukci, a to ve smyslu zákona č. §33 zákona o 586/1992 Sb. o daních z příjmů. Projekty realizované v IROP rozdělit na etapy a tím zajistit proplácení průběžných plateb. Nejkratší možností je 3 měsíční etapa a nejnižší možná žádost o platbu je 10 % z celkových způsobilých výdajů. U projektů nad 10 milionů musí první etapa skončit nejpozději 1 rok od podpisu smlouvy od poskytnutí dotace. Po jejím ukončení pak má nárok do 30 dnů žádat o platbu. Příjemci dotace mohou být kromě dalších vymezených subjektů, i malí a střední podnikatelé6. (ROP Jihovýchod, prováděcí dokument, 2013)

6.2 Program rozvoje venkova 2007-2013 Program rozvoje venkova (dále jen PRV) byl vytvořen Ministerstvem zemědělství ČR a financován finančními prostředky z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Čerpání prostředků z EAFRD je v souladu nařízením Rady (ES) 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu, nařízení Rady (ES) č. 1290/2005, o financování Společné zemědělské politiky, a rozhodnutí Komise č. 2006/144/ES, o strategických směrech Společenství pro rozvoj venkova. (PRV, 2013) V průběhu programového období 2007–2013 bylo na realizaci projektů v PRV použito 11 miliard Kč, z toho 8,6 miliard z rozpočtu EU a 2,4 miliard ze státního rozpočtu ČR. (SZIF, 2014) Strategie PRV, vymezená v jednotlivých osách, byla pro ČR stanovena Národním strategickým plánem rozvoje venkova. Řídícím orgánem PRV je Ministerstvo pro životní prostředí a koordinačním orgánem Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). V PRV byly stanoveny 4 prioritní osy: 1.

6

Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství, potravinářství a lesnictví

Pro získání dotace musí mít podnikatel působit v oblasti cestovního ruchu minimálně 2 roky. U realizace projektů v obci do 2000 obyvatel, musí podnikatel doložit účetní doklady za 2 předchozí účetní období. Přesnější vymezení, kdo je malým a středním podnikatelem podle § 2 zákona č. 47/2002 Sb. pak určuje předpis Evropské Komise č. 364/2004. (ROP Jihovýchod, Prováděcí dokument, 2013)


37

2. 3.

Zlepšení životního prostředí a krajiny Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova

4.

Leader (Eagri, 2009)

6.2.1

Regenerace brownfields financovaná z PRV a podmínky pro získání dotace

Regeneraci venkovských brownfields zahrnuje prioritní osa č. 3. Cílem této priority je zvýšení počtu pracovních míst, zlepšení kvality života obyvatel, využívání obnovitelných zdrojů energie, podpora vzdělání a informovanosti podnikatelských subjektů a ochrana kulturních památek. Cestovního ruchu se týká podopatření č. 1.3: Podpora cestovního ruchu. Cílem podopatření je vybudování ubytovacích, stravovacích, rekreačních a sportovních zařízeních a jiné turistické infrastruktury při možnosti revitalizace brownfields. Zaměřeno je především na rozvoj venkovské turistiky. Opatření se týká projektů realizovaných v obcích do 2000 obyvatel. Příjemcem dotace může být, kromě jiných vymezených subjektů, zemědělský i nezemědělský podnikatel s kratší dobou podnikání v cestovním ruchu než 2 roky. (PRV, Pravidla pro poskytování dotací, 2013) Mezi úspěšně zrealizované projekty na podporu CR patří například přestavba nevyužívaných budov hospodářského statku manželů Ševčíkových na penzion U Ševčíků v mikroregionu Olešnicko. (Databáze úspěšných projektů, 2007) Dále můžeme zmínit přestavbu objektu bývalé hostince v obci Kovářov na stravovací a ubytovací zařízení s názvem Restaurace a penzion s názvem Na křižovatce. (Databáze úspěšných projektů, 2009) Výzvy k zaslání žádosti byly zveřejňovány na internetových stránkách www.eagri.cz a www.szif.cz. Kontaktním místem pro zaslání žádosti o dotaci a proplacení dotace byl příslušný regionální odbor Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). Žádost také musela být podána elektronicky a to v Portálu farmáře SZIF. Nárok na proplacení dotace vznikal na základě podepsané smlouvy, tzv. Dohody, a při splnění stanovených podmínek vyplacení dotace od SZIF. (PRV, Pravidla pro poskytování dotací, 2013) Financování projektu bylo nejdříve zajištěno z vlastních zdrojů žadatele a dotace byly vypláceny zpětně. Maximální výše podpory činila 90 % uznatelných výdajů na projekt, přičemž minimální částka uznatelných výdajů byla 50 tis. Kč. Uznatelnými výdaji byly výdaje na nákup budov, strojů a technologie, zařízení, vybavení, obnova či výstavba budovy. (PRV, 2013) Pro informaci, zda ještě budou probíhat výzvy v rámci PRV, jsem kontaktovala emailem odbor implementace PRV, na základě čehož jsem získala odpověď od pracovníka Oddělení komunikace Ireny Rokosové: „Opatření Podpora cestovního ruchu (OSA III) nebude už v letošním roce vyhlášeno. O novém programovém období od roku 2014 a možnostech dotací pro příští rok nemáme zatím žádné informace. Sledujte naše webové stránky. Ve druhé polovině roku budeme už vědět více. Výzvy v oblasti Podpory cestovního ruchu pro období 2007-2013 teda již nebudou probíhat a výzvy pro nové programovací období budou pravděpodobně probíhat na konci roku 2014.“ (viz. Příloha 3)

Financování revitalizace brownfields z fondů EU v nadcházejícím programovacím období 20142020 38

7 Financování revitalizace brownfields z fondů EU v nadcházejícím programovacím období 2014-2020 Pro období 2014 – 2020 je platné nové programové období s plánovanou finanční alokací pro ČR ve výši 20,5 mld. €. Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF), Evropský sociální fond (ESF), Fond soudružnosti (CF), Evropský zemědělský fond (EZFRD) a Evropský rybářský a námořní fond (ENRF) se budou nově nazývat Evropské strukturální a investiční fondy (ESIF). Pro využívání finančních příspěvků z ESIF musí mít každý stát zpracovanou Dohodu o partnerství, která nahrazuje dokument Národního rozvojového plánu. Dohoda definuje cíle a priority, které mají vést k naplňování strategie EU 2020: „Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ a je stěžejní dokumentem, který stanovuje podmínky pro využívání fondů EU (Strukturální fondy, 2014) Proces schvalování Dohody zobrazuje následující stručný přehled:  Návrh Dohody o partnerství schválené usnesením vlády č. 867 v červnu 2013.  Předložení Dohody MŽP k posouzení vlivu Dohody na ŽP podle zákona 100/2001 Sb. v únoru 2014  Vydání stanoviska MŽP k posouzení vlivu Dohody na ŽP dne 4. dubna 2014  Finální verze Dohody o partnerství schválené usnesením vlády 242/2014 dne 9. dubna 2014  Předložení Dohody Evropské Komisi ke schválení dne 17. dubna 2014  Předpokládané schválení Dohody Evropskou Komisí v srpnu 2014 (tzn. 3 měsíce od předložení Dohody Evropské Komisi). (Strukturální fondy, 2014) Cíle Dohody budou naplňovat využívání jednotlivých operačních programů financovaných z ESIF.

7.1

Hlavní změny v programovacím období 2014-2020

Na základě rozhodnutí vlády č. 867 z roku 2012 bylo zrušeno všech sedm regionální operačních programů (ROP) pro regiony soudružnosti (NUTS II) a namísto nich byl vytvořen jeden regionální operační program (IROP). Některé operační programy byly zrušeny a jiné byly sloučeny do jednoho operačního programu. (EUFC, 2014) U fondů byl snížen počet cílů a to na cíl Investice pro růst a zaměstnanost a Evropská územní spolupráce (namísto cílů Konvergence, Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost, Evropská územní spolupráce). (Strukturální fondy, 2014) Pro lepší alokaci finančních prostředků byla území rozdělena na rozvojová, stabilizovaná a periferní dle jejich ekonomické výkonnosti


a specifických problémů. (Dohoda o partnerství, 2014) Změnu jednotlivých programů zobrazuje následující tabulka: Tab. 3

Operační programy pro období 2014-2020

Programové období 2007-2013

ROP NUTS II Severovýchod ROP NUTS II Moravskoslezko ROP NUTS II Jihovýchod ROP NUTS II Jihozápad ROP NUTS II Střední Morava ROP NUTS II Střední Čechy ROP NUTS II Severozápad OP Podnikání a inovace OP Výzkum a vývoj pro inovace OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost OP Životní prostředí OP Praha Konkurenceschopnost

Programové období 20142020


OP Lidské zdroje a zaměstnanost OP Technická pomoc OP Doprava Integrovaný regionální operační program

OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

OP Životní prostředí

OP Praha - pól růst

OP Praha Adaptabilita

OP Zaměstnanost OP Technická pomoc OP Doprava

OP v rámci Evropské územní spolupráce, Rybářství a PRV OP ČR - Svobodný OP ČR - Sasko stát Sasko OP ČR - Rakousko

OP ČR - Rakousko

OP ČR - Polsko

OP ČR - Polsko

OP ČR – Slovenská republika

OP Mezinárodní spolupráce

OP ČR – Slovenská republika OP ČR – Svobodný stát Bavorsko OP Nadnárodní spolupráce „Central Europe“ OP Mezinárodní spolupráce

OP Rybářství

OP Rybářství



OP ČR - Bavorsko OP Výzkum, vývoj, vzdělání


OP Nadnárodní spolupráce

Zdroj: EURO finance consulting, 2014

Počet programů byl snížen nejenom kvůli snížení počtu cílů fondů, ale i kvůli tématické koncentraci operačních programů. Tématická koncentrace znamená, že jedna investiční priorita bude součástí jednoho operačního programu. Nově bude zavedeno i hodnocení plnění předběžných podmínek daných programů a priorit v rámci programů ESIF u každého členského státu EU. Na základě výkonnostního rámce bude pro každého člena vymezena finanční podpora pro následující rok. Toho bude dosaženo prostřednictvím stanovených finančních ukaza-


telů, použití pravidla n37 a jednotné soustavy indikátorů výstupů a výsledků projektů (Národní číselník indikátorů). Pro zajištění lepší transparentnosti systémů poskytování finančních prostředků bude zavedena jednotná elektronizace procesů souvisejících s projektem. Zaveden bude i jednotný monitorovací systém tzv. ecohesion policy vztahující se na žadatele a příjemce dotace. Pro žadatele a příjemce dotace je důležitou informací snížení administrativní zátěže při čerpání finančních prostředků z fondů EU (na základě Doporučením vlády schválené usnesením č. 184 z roku 2012) a to následovně:  Zveřejňování výzev k předkládání žádostí bude probíhat na webových portálech ESIF, v harmonogramu výzev při stanovení jejich minimálního obsahu s použitím jednotné terminologie.  Bude zavedena elektronizace procesu podání žádosti o podporu a omezen rozsah povinných údajů o žadateli.  Projekty se budou hodnotit během dvoukolového řízení, bude upřednostňováno využití elektronické verze CBA a stanovena maximální lhůta pro hodnocení a výběr projektů.  Realizace projektu bude zjednodušena prostřednictvím elektronické komunikace mezi příjemcem a poskytovatelem dotace se zavedením jednotných formulářů pro zadávání veřejných zakázek.  Rozšířeno bude i využívání modifikovaných ex-ante plateb8 a zkráceny lhůty pro převod finančních prostředkům mezi příjemcem a poskytovatelem dotace.  Zavedení centrálního plánovaní finančních kontrol pro jednotnou finanční kontrolu realizace projektu, a zjednodušených pravidel pro způsobilost výdajů a jejich vykazování. (Dohoda o partnerství, 2014) Pro získání informací, jak bude probíhat podpora cestovního ruchu v dalším programovém období, jsem kontaktovala pracovníka Odboru cestovního ruchu, Ing. Jiřího Vovese, který mně odpověděl: „Ze strany EK došlo k znatelnému poklesu podpory oblasti cestovního ruchu oproti předchozím obdobím. Dochází k omezování podpory marketingových aktivit, lze předpokládat, že marketingové aktivity bude možné realizovat pouze jako součást investičních aktivit (např. obnova a zpřístupnění kulturní památky a následná propagace této akce). Také dotace budou směřovány na podporu veřejných neziskových projektů. Podpora podnikatelských a potenciálně ziskových projektů bude probíhat formou finančních nástrojů (záruky, zvýhodněné úvěry, atd.).“ (viz Příloha 4)

Pravidlo n3 znamená, že závazek členské země musí být splněn do tří let od jeho přijetí. Příkladem může být již schválený projekt, který musí být ukončen (tzn. i proplacen) do tří let od vzniku závazku jeho realizace. (Strukturální fondy, Glosář, 2009) 8 Ex-ante platby jsou poskytnuté finanční prostředky před realizací výdajů na projekt. (Strukturální fondy, Glosář, 2009) 7


Snížení finanční podpory pro cestovní ruch se dotkne i možností regenerace brownfields. Podpora využití zvýhodněných úvěrů a záruk pro podnikatele, působících v cestovním ruchu, byla MMR zmíněna v Koncepci státní politiky cestovního ruchu pro období 2014-2020. MMR tak reaguje na dotační politiku v předchozím období, která podle něho narušila tržní prostředí, byla příliš nákladná a výstupy projektu byly obtížně měřitelné. Zvýhodněné úvěry mají především zvýšit ekonomickou smysluplnost projektů a budou poskytovány na projekty vybudování infrastruktury cestovního ruchu. (Koncepce státní politiky CR, 2013) Navržené programy pro nadcházející období, které jsou zaměřeny na rozvoj cestovního ruch s možnou revitalizací brownfields, jsou IROP, OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, a Program rozvoje venkova.

7.2 IROP a OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014-2020 Integrovaný regionální operační program vznikl po zrušení sedmi regionálních operačních programů (IROP) a předpokládá se pro něj finanční alokace 4.7 mld. EUR. IROP je všeobecně zaměřený na ekonomický růst regionů a snižování rozdílů mezi nimi. (IROP, 2014) Ke schválení byl předložen Evropské Komisi na konci února 2014 a jeho schválení se očekává v červenci 2014. První výzvy k předkládání žádostí budou probíhat na konci roku 2014. IROP obsahuje 3 prioritní osy, které jsou dále členěny do třinácti oblastí podpory podle jejich specifických cílů. Prioritní osy jsou: 1.

Konkurenceschopné, dostupné a bezpečné regiony

2. 3.

Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionů Dobrá správa území a zefektivnění veřejných institucí (Hubl, 2014)

Na počátku roku 2013 byl v návrhové verzi IROP u priority č. 1 navržen specifický cíl č. 1.4, který měl podporovat výstavbu a modernizaci ubytovacích a stravovacích zařízení, obnovu památkových objektů a výstavbu areálů pro volnočasové aktivity. Upřednostňovány měly být projekty využívající brownfields. (Beníčková, 2014) V průběhu roku 2013 se však tento cíl přesunul jako jedno z opatření do OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, který řídí MPO. Důvod, proč byl specifický cíl přesunut, prozradil Ing. Voves Jiří z Odboru cestovního ruchu MMR na základě naší emailové komunikace: „Při zpracování návrhů nových operačních programů se vycházelo z potřeb odvětví, zkušeností s realizací programového období 2004 – 2006 a 2007 – 2013. Navíc v této době nebylo známo definitivní zaměření investičních priorit pro období 2014 – 2020, Pozičního dokumentu EK pro vyjednávání a následně ani Dohody o partnerství. V průběhu roku 2013 probíhala pracovní jednání s EK na jejichž základě docházelo k zpřesňování návrhu Dohody o partnerství a návrhu operačních programů. Také bylo potřeba naplnit podmínku principu tematické koncentrace, která vedla i ke snížení počtu operačních


programů v programovém období 2014 – 2020 oproti předchozímu období.“ (viz Příloha 4) Podpora zvýšení dostupnosti kapitálu pro podnikatele působící v oblasti cestovního ruchu, bude tak s největší pravděpodobností součástí prioritní osy 2, konkrétně specifického cíle 2.3: Zvýšení využitelnosti infrastruktury pro podnikání, v OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Modernizace podnikatelské infrastruktury by měla být spojena s využitím brownfields. Příjemci dotace pak budou malé a střední podniky na celém území ČR, kromě hlavního města Praha. Z celkové finanční alokace, která není stanovena, se očekává vyhrazení 5,42 % na tyto účely z EFRR. Způsobilými výdaji bude nákup nemovitosti, projektová příprava, příprava území (bez nákladů na sanaci území), vybudování technické a dopravní infrastruktury. (OP Podnikání a konkurenceschopnost 2014-2020) Výzvy pro podání žádosti, určené pro podnikatele působící v CR, pak budou vždy specifikovány. Marketingové aktivity na podporu cestovního ruchu a opatření na zachování přírodních a kulturních památek, jsou obsaženy v nejnovější návrhové verzi IROP, konkrétně ve specifickém cíli č. 3, prioritní osy 3. Pokud je daný brownfield zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek, dá se předpokládat možnost finanční podpory revitalizace v rámci tohoto specifického cíle. Ústřední seznam kulturních památek byl vytvořen v souvislosti nabytí platnosti zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. Předpokládána je finanční alokace ve výši 38,6 mil. EUR. Příjemci však nemohou být právnické ani fyzické osoby. (IROP, 2014)

7.3 Program rozvoje venkova Program rozvoje venkova je součástí nařízení Evropského parlamentu a Evropské Rady k ESIF, konkrétně pak nařízením č. 1305/2013 o podpoře pro rozvoj venkova z EZFR. Realizace PRV by měla přispívat ke zvýšení konkurenceschopnosti v zemědělství, udržitelnému využívání přírodních zdrojů, realizaci opatření proti změnám klimatu a k vyváženému územnímu rozvoji ve venkovských oblastech. Finanční prostředky pro realizaci cílů PRV budou získávány z Evropského fondu rozvoje venkova (EZFR). (Eagri, 2013) Vyčleněno bylo celkem 2,55 mld. EUR, přičemž 85 % je financováno EU a 15 % ČR. Cíle podpory jsou dále vyjádřeny v šesti prioritních oblastech: 1.

Podpora předávání znalostí a inovací v zemědělství, lesnictví

2.

Zvýšení životaschopnosti a konkurenceschopnosti zemědělství

3. 4.

Podpora organizace potravinářského řetězce Obnova, zachování a zlepšení ekosystémů vztažených k zemědělství a lesnictví

5. 6.

Podpora účinného využívání zdrojů Podpora sociálního začleňování, snižování chudoby a hospodářského rozvoje. (Fousová, 2014)


Podpora zaměřená na podporu CR je obsažená v prioritě č. 6, opatření č. 6: Investice do nezemědělských činností, podopatření: Podpora CR. Podpora je směřována na vybudování rekreační infrastruktury pro malokapacitní ubytovací zařízení, stravovací zařízení, rekreačních a sportovních zařízení. (PRV 2014-2020, 2014) Jedná především o činnosti spojené s agroturistikou. Revitalizace brownfields pro tyto účely má velký potenciál, protože až 34,9 % brownfields bylo dříve využíváno pro potřeby zemědělství. (Fousová, 2014) V rámci podnikání v CR se očekává nárůst 500 – 900 pracovních míst. Dále vybudováním ubytovacích zařízení umožnění 360 – 500 lůžek v malokapacitních ubytovacích zařízeních. (PRV 2014-2020, 2014) Způsobilými výdaji budou investice do jejich výstavby, přičemž dotace pokryje 45 % z těchto výdajů. Příjemcem dotace musí být podnikatel působící v zemědělství. (Eagri, 2013)

Vymezení zájmového území

44

8 Vymezení zájmového území Pro zpracování případové studie byl zemědělský dvůr rodiny Vaculových v Chlumku, který se nachází v kraji Vysočina. V této části budou vymezeny základní údaje o kraji Vysočina a faktory, které zde ovlivňují cestovní ruch. Zaměříme se i na strategický dokument rozvoje CR pro kraj Vysočinu a analyzujeme brownfields na území Vysočiny.

8.1 Základní informace o kraji Vysočina Obec Chlumek se nachází v Kraji Vysočina, konkrétně pak v okresu Žďár nad Sázavou. Vysočina je pak s Jihomoravským krajem součástí regionu soudružnosti Jihovýchod. (Region soudružnosti Jihovýchod, 2014) Kraj Vysočina sousedí s Jihočeským, Pardubickým, Středočeským a Jihomoravským krajem. Celková rozloha Vysočiny činí 6 796 km² a její podstatná část se rozkládá v oblasti Českomoravské vrchoviny. Kraj je složen z 5 okresů, a to okresu Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou, který je s počtem 118 646 obyvatel, nejlidnatějším okresem kraje. Celkem na Vysočině žije 512 582 obyvatel. (Vítejte na Vysočině, 2008) Hejtmanem je MUDr. Jiří Běhounek, který je taktéž místopředsedou Asociace krajů České Republiky a místopředsedou Rady pro Jihovýchod. (Kraj a jeho samospráva, 2008) 8.1.1

Lokalizační faktory v kraji Vysočina

Mezi lokalizační faktory řadíme přírodní podmínky ve sledované oblasti (přírodní atraktivity, fauna, flora, klima atd.) a společenské atraktivity (kulturní, historické a technické památky, zvyky, slavnosti, folklor, gastronomie). (Ryglová, 2011) Vysočina je typická zvlněnou krajinou s četnými kopci a údolími, na kterých se nachází množství lesů, hájů, polí, luk a pastvin. Velká část krajiny Vysočiny má status chráněného území (CHKO Ždárské vrchy, CHKO Železné Hory). V oblasti Žďárských vrchů také můžeme najít lyžařská střediska s mezinárodním významem – Nové Město na Moravě, Rokytno, Sněžné a Tři Studně. V kraji se dále nachází 9 přírodních parků, národních přírodních rezervací a přírodních rezervací. V létě jsou pro rekreaci navštěvovány lokality v okolí významných vodních nádrží (Švihov na Želivce, Vír na Svratce a vodní nádrž Dalešice) a rybníků, přičemž největším z nich je Velké Dářko u Žďáru nad Sázavou. Na Vysočině můžeme najít množství památek, z kterých čtyři jsou zařazeny mezi památky UNESCO – historické centrum Telče, poutní kostel sv. Jana Nepomuckého, Židovské města a bazilika sv. Prokopa ve městě Třebíč. V kraji se dále nachází 12 národní kulturní památky jako například Zámek Telč, Zámek Náměšť nad Oslavou a další. Vysočina má na svém území celkem 3 městské památkové rezervace (Jihlava, Pelhřimov, Telč), 6 vesnických památkových rezervací (Dešov, Křižánky, Vranovsko-Bítešsko), 22 městských památkových zón (Telč, Třebíč, Velké Meziříčí), 5 vesnických památkových zón (Petrovice, Zhoř) a 23 ochranných


45

pásem (Třebíč, Telč, Jihlava). (Profil kraje Vysočina, 2013). Přírodní, historické, kulturní atraktivity a stezky v kraji přehledně zobrazuje mapový portál kraje Vysočina.

Obr. 5 Mapový portál kraje Vysočina Zdroj: Vítejte na Vysočině, 2014

8.1.2

Realizační faktory

Do realizačních faktorů řadíme materiálně-technickou základnu CR, kvalitu poskytovaných služeb, stav dopravní infrastruktury a občanskou vybavenost v místě. (Ryglová, 2011) Pokud se podíváme na stav turistické infrastruktury (ubytovací a stravovací zařízení, služby) na Vysočině je turistická infrastruktura nedostatečná a koncentrována je pouze do turisticky významných měst a rekreačních obcí. S hromadných ubytovacích zařízení mají v kraji největší podíl hotely (46,6%), následována ostatními ubytovacími kapacitami (27,1%) jako stany, karavany, a zařízeními typu chat a turistických ubytoven (17,8%). Největší koncentrace ubytovacích kapacit je v okresu Žďáru nad Sázavou, nejnižší v Havlíčkově Brodě. (Statistická ročenka, CZSO, 2013) Ve strategii rozvoje CR pro období 2008-2013 byla jedním z cílů podpora výstavby a modernizace základní a doprovodné infrastruktury. Strategie reflektuje na nízkou kvalitu certifikovaných ubytovacích zařízení, absenci ubytování vyššího standartu, jejich nerovnoměrné rozmístění, a nízkou vybavenost. (Strategie rozvoje CR v kraji Vysočina, 2008) Z předpokládaných 633 brownfieldů na Vysočině bylo 43% využíváno v zemědělství. Velká většina z nich se také nachází v obcích do 2000 obyvatel a u 66 % nebyla zjištěna ekologická zátěž. (CzechInvest, 2008) Nová strategie rozvoje CR pro kraj Vysočina by se tedy měla zaměřit na využití brownfields, především těch venkovských, pro modernizaci a rozšíření turistické infrastruktury.


8.1.3

46

Selektivní (stimulační) faktory

Selektivní faktory rozdělujeme na objektivní stimulační faktory (politické, ekonomické, demografické a právní podmínky) a subjektivní stimulační faktory (propagace, trendy CR, organizace CR, úroveň managementu CR a další). (Ryglová, 2011) Organizací cestovního ruchu (dále jen OCR) v kraji Vysočina je příspěvková organizace Vysočina Tourism. Pro malé a střední podnikatele (dále jen MSP), kteří působí v CR, poskytuje metodickou pomoc při vytváření produktů CR, jejich propagaci, prodeji a pořádá vzdělávací semináře. (Vysočina Tourism, 2008) Zastupitelstvo kraje také pro účely realizace regionální politiky zřídili Účelový rozvojový fond Vysočiny, který poskytuje podnikatelům v CR granty formou dotací a půjček. (Kraj Vysočina, 2008) Pomoc při zpracování projektových záměrů a poradenskou činnost pro MSP také poskytuje Regionální rozvojová agentura Vysočina (RRA), která vypracovala seznam lokalit brownfields (tzv. pasporty) nacházející se na území Vysočiny. (RRA Vysočina, 2014) Podpora rozvoje CR v kraji Vysočina je nezbytná. Kraj Vysočina společně s Pardubickým a Olomouckým krajem patří mezi podprůměrně navštěvované kraje zahraničními návštěvníky. Návštěvnost kraje v roce 2013 nepatrně vzrostla a to o 1,8 % oproti předchozímu roku. Vysočinu v roce 2013 navštívilo 377 057 turistů. Převažují domácí návštěvníci, přičemž zahraničních návštěvníků bylo v minulém roce 54 258. Ze zahraničních turistů Vysočinu navštěvují nejvíce turistů z Německa, Nizozemska a Slovenska. Počet přenocování se za rok 2013 snížil o 0,39 %, a to na 979 816. Průměrná doba pobytu poklesla z 3,7 dnů na 3,6 dnů. Tab. 4

Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení v kraji Vysočina za období 2010

2011

2012

336 225 46 690 85 2046 103543

358 332 50 462 941 487 117 366

370 515 54 680 983 675 140 263

Průměrný počet přenocování

2,5

2,6

2,7

z toho nerezidenti

2,2

2,3

2,6

Průměrná doba pobytu (dny)

3,5

3,6

3,7

z toho nerezidenti

3,2

3,3

3,6

Počet hostů z toho nerezidenti Přenocování z toho nerezidenti

Z nejnovějších údajů CZSO za 2. čtvrtletí 2013 vyplívá, že v odvětví cestovního ruchu (ubytování, stravování, kulturní, zábavní, rekreační činnosti) je zaměstnáno celkem 10,0 % z celkového počtu zaměstnaných v kraji Vysočina a 5,2 % z celkového počtu zaměstnaných v ČR. (Profil kraje Vysočina, 2013) HDP v Kraji Vysočina

Návrh na revitalizaci vybrané lokality brownfields

47

9 Návrh na revitalizaci vybrané lokality brownfields V případové studii bude navržen postup regenerace zemědělského dvora rodiny Vaculových v Chlumku, který svým stavem odpovídá definici brownfieldu. Záměrem vlastníka je revitalizace objektu a jeho následné využití pro účely agroturistiky. Ve studii budou detailně popsány jednotlivé objekty dvoru s návrhem jejich následného využití a etapy realizace navrženého projektu výstavby agrofarmy. Vytvořena bude i SWOT analýza, která se bude zaměřovat na silné a slabé stránky návrhu, a příležitosti i možná rizika jeho realizace. Podklady k vypracování případové studie byly získány vlastním terénním průzkumem lokality a rozhovorem s vlastníkem objektu, Janem Vaculou. Dále byly vlastníkem objektu poskytnuty materiály o obci, její historii, a kartografické podklady. Na místě byla vytvořena fotografická dokumentace, která bude součástí příloh této práce. Pro vytvoření územních podkladů o nemovitém majetku Vaculů byl použit Veřejný registr půdy – LPIS, který byl vytvořen MŽP jako součást Portálu Farmáře a portál katastrálních map.

9.1 Základní informace o obci Chlumek První písemná o obci Chlumek pochází z roku 1298, kdy král Václav II. založil probožství měřínské. Chlumek se tehdy stal s dalšími 17 osadami součástí majetku probožství. (Makovský, 1999) Svůj název obec získala podle kopce Chlumek, na jehož jižní části se rozkládá. V roce 1960 byl Chlumek přičleněn k okresu Žďár nad Sázavou a v roce 1976 se stal se součástí správního obvodu města Měřín. Obec je rozdělena na tři osady: Chlumek, Benešov a Panský Dvůr. Celková katastrální rozloha Chlumku činí 657 ha. Nejvýše položenou osadou je Chlumek, který se nachází v nadmořské výšce 586 m. n. m. Ostatní dvě části Chlumku – Benešov a Pánský Dvůr. Panský Dvůr se nachází v podhůří vrcholu Chlumek (628 m. n. m.) a kromě obytných budov, zde najdeme i bývalou panskou hájenku a rybník. Benešov je položen na jihovýchodě Chlumku. (Makovský, 1999) V současnosti žije v Chlumku okolo 180 obyvatel. Okolí obce je typické pro kraj Vysočinu. Obec je obklopena lesy, remízky a břehovou zelení podél potoka Žďárky a Světlého potoka. Ostatní plochy tvoří zemědělská půda, která je z větší části obhospodařená. Blízko obce se nachází celkem 3 rybníky – Benešovský, Učitelský rybník a Panský rybník. Ty činí z Chlumku ideální místo pro rekreační rybaření. Okolí Chlumku umožňuje sportovní a turistické vyžití. Na severu můžeme najít Dědkovskou horu a na východě Balinské údolí. Výlety po okolí umožňují dobře značené turistické trasy. Nejbližší cyklistická trasa je vzdálena necelé 4 km od Chlumku. Města s významnými historickými památkami Vysočiny jako Jihlava, Třebíč a Velké Meziříčí jsou vzdáleny necelých 20 km od obce. V zimní sezoně se na blízké Dědkově hoře, v Měřín a Lukách nad Jihlavou provozuje lyžování a v okolí Ždárska jsou udržované běžkařské trasy.


48

Obr. 6 Mapa Chlumku Zdroj: Marushka, 2014

9.2 Návrh na revitalizaci objektu zemědělského dvoru rodiny Vaculových v Chlumku První historická zmínka o zemědělského dvoru označeného pod číslem 21, je z 18 století, kdy byla budova zapsaná v místní kronice. Budova byla používána jako rychta patřící Josefu Peškovi. Po první světové válce budovu získala do vlastnictví rodina Vaculových, která objekt vlastní již po čtyři generace. V současnosti je dvůr z velké části nevyužíván, a tak ho můžeme zařadit mezi brownfields. Dalším důvodem pro výběr objektu, je i aktivní přístup majitele, Jana Vaculy, který uvažuje o revitalizaci objektu. Jeho záměrem je využít objekt jako agrofarmu. 9.2.1

Popis stavu zemědělského dvora rodiny Vaculových

Zemědělský dvůr rodiny Vaculových se nachází v nejvýše položené části obce Chlumek. Dvůr byl vybudován na počátku 18 století a rodina Vaculu se stala jeho vlastníkem po skončení první světové války. Budova je označena č. 21. Celková výměra pozemku je 0,46 ha. (Marushka, 2014) Nemovitost je v současnosti ve vlastnictví Jana Vaculy. Zemědělský Dvůr je složen z celkem 5 objektů:  Dvoupatrové budovy využívané rodinou Vaculových pro bydlení. Budova zůstane využívána pro soukromé účely Vaculů.  Budovu, rozdělenou na sýpku, chlév (spodní část) a podkroví. Sýpka byla postavena v 50 letech 20 století a dnes není minulosti využívána. Spodní část budovy je v současnosti využívána jako chlév.  Budova kurníku se sklepem  Bývalá stodola. Ve stodole se v minulosti uskladňovalo seno a sláma, dnes není nevyužívána. (viz Příloha 5)


49

Obr. 7 Katastrální zaznačení nemovitosti č. 21 Zdroj: Marushka, 2014

Obr. 8 Označení objektů nemovitosti č. 21 Zdroj: GoogleMaps

Součástí objektu je i zahrada, která je rozdělena na dvě části. V přední části zahrady je vybudován skleník, který slouží pro vlastí potřebu majitelů zahrady. Součástí zahrady jsou i čtyři stromy ořešáku vlašského, které jsou nedílnou součástí dvora přes 80 let. Na zahradě se volně pohybují drobná hospodářská zvířata (slepice, husy, atd.). Zadní zahrada slouží jako užitková a pěstuje se v ní kořenová zelenina. V zahradě stojí všechny možné druhy ovocných dřevin. Rodina Vaculových dále vlastní dalších 17,5 ha zemědělské půdy, z čehož většina tvoří orná půda. Pozemky jsou rozdrobeny po celém Chlumku. Napravo od stavení je také budova, kterou rodina Vaculových v současnosti využívána pro parkování zemědělských strojů.


50

Strýc Jana Vaculy, má také v pronájmu od obce rybník v Pánském Dvoře zvaný Učitelský, který by mohl být využit pro rekreační rybolov.

Obr. 9 Zemědělská půda Vaculových a její výměra Zdroj: LPIS, 2014



51


9.3 Záměr projektu revitalizace Revitalizovaný objekt zamýšlí majitel využít pro účely agroturistiky. Agroturistika je jedna z forem venkovského cestovního ruchu. Jedná se o pobyt na fungujících farmách, přičemž si návštěvníci farmy mohou zapojit do zemědělské výroby či péče o zemědělská zvířata. Pro zemědělce je agroturistika dalším zdrojem vedle zemědělské prvovýroby. Výjimečnost agroturistiky spočívá v tom, že turista se na farmě může seznámit se vším, co tvoří zemědělskou usedlost (hospodářské objekty a movitosti, hospodářská zvířata). Ubytování je poskytováno přímo na farmě nebo ve vedlejších objektech, patřících k farmě (chatkách, srubech, chalupách). Pro stravování jsou využity vlastní produkty v podobě surovin nebo polotovarů. Tržby z agroturistiky by měly představovat nejméně 51 % z celkových tržeb. (VŠE, Katedra CR, 2007) Malebná krajina v okolí obce Chlumek je ideálním místem pro agroturistiku. Dostatečná vzdálenost od dálnice D1 zajišťuje jednak prožití klidné dovolené, ale i dobrou dopravní dostupnost. Hostům agrofarmy by byl přiblížen každodenní život na farmě a umožněn volný přístup do všech objektů hospodářství. Výjimečnost farmy by spočívala i v ukázání celého procesu tradiční zabijačky, včetně postupů výroby jednotlivých produktů. Zkušenosti syna majitele objektu s výrobou piva by mohly být využity pro výrobu piva ve vlastním vytvořeném minipivovaru. Volný čas lze v okolí využít Chlumku k turistice, rybolovu, cyklistice, koupání, lyžování, běžkám a bruslení. Tipy na možné výlety do okolí by poskytovali pracovníci agrofarmy. Výrobu produktů ze zabijačky by si hosté mohly vyzkoušet, ochutnat a vzít si domů jako výslužku. Výslužka by byla součástí ceny pobytu na agrofarmě. Farma


52

by byla schopna prodávat zbylé produkty přímo ze dvora či případně dodat do vybraných obchodů (např. Sklizeno). Fanoušci rekreačního rybaření by si mohli zarybařit na rybníku nacházejícím se v Pánském Dvoře. Pro realizaci celého projektu se zvažuje využít dotačního titulu Programu rozvoje venkova, konkrétně opatření č. 6, zaměřené na podporu CR pro zemědělské nebo nezemědělské podnikatele. Dále doporučuji sledovat národní dotační tituly poskytované prostřednictvím účelového fondu kraje Vysočina. Dotační tituly jsou zveřejňovány ve formě výzvy na stránkách http://extranet.kr-vysocina.cz/edotace/ Cílovou skupinou by mohly být především rodiny s dětmi (především z města), které by seznámily se životem na farmě. Dále starší osoby bez dětí, tzv. prázdné hnízdo, žijící ve větších městech, vedoucí aktivní život. Cena za pobyt na agrofarmě by se stanovila podle počtu osob (skupinové slevy), délky pobytu (snížení ceny u delších pobytů), podle konkurence, a využitých služeb. Přímo v Chlumku se nenachází žádné ubytovací zařízení, které by agrofarmě mohlo potencionálně konkurovat. Nejbližší farma s možností ubytování se pak nachází až Kozlově Farma u Zoubků, což je 22 km od Chlumku. Protože rodina Vaculů vlastní v Chlumku zemědělské pozemky s celkovou výměrou cca 17,5 ha, uvažuje v dlouhodobém časovém horizontu vytvořit stáje a výběh pro koně na louce blízko statku s výměrou 0,45 ha. Od strýce má Jan Vacula do budoucna přislíbeno 12 ha půdy. V případě úspěšného provozu agrofarmy by se majitel získat dalších 30 ha pozemků, které by se následně využil jako pastviny pro mastný skot. Cílem je vytvoření jednotného celku pozemku, čehož by se docílilo pronajmutí pozemků od jejich vlastníků (v současnosti v pronájmu AGRO Měřín). 9.3.1

Proces revitalizace zemědělského dvora

Vlastník objektu mně během prohlídky dvora seznámil se svojí představou o přestavbě a následném využití jednotlivých budov pro agroturistiku. Velká část objektů je nevyužívaná a jejich stav vyžaduje rekonstrukci nebo demolici. Z důvodu historie dvora chce majitel zachovat původní ráz dvora. Dvůr je svým charakterem typem greyfieldu. Nenachází se v atraktivní lokalitě pro investory a byla by zde potřebná veřejná podpora. Pozitivem je přístup majitele, který zamýšlí revitalizaci dvora se záměrem přestavby na fungující agrofarmu.  Přestavba podkroví druhé budovy na obytnou část Základním stavebním prvkem budovy je kámen. Podkroví a sýpka mají dřevěnou konstrukci. Budovu je nezbytné odizolovat kvůli vlhkosti. Nutná bude i oprava střešní krytiny. V části chléva můžeme najít starobylé klenby, které by majitel chtěl zachovat. Předpokládá se vytvoření 4 dvoulůžkových pokojů s možnou přistýlkou pro dítě a hygienickým zařízením. Součástí podkroví bude i obytná místnost a kuchyně. Svou povahou by zařízení patřilo mezi ubytování v soukromí. Doporučuji si prostudovat dokument „Doporučený standart ubytovacích zařízení“ od MMR a případně kontaktovat Svaz podnikatelů ve












53

venkovské turistice a agroturistice či Evropské centrum pro eko agroturistiku (ECEAT). Přestavba prasečího chlévu na minipivovar Místnost by byla zapotřebí vyklidit s tím, že by se prasata přemístila do nově vybudovaného vepřína. Dále bude z hygienických důvodů nutné provést sanaci chléva. Rekonstrukce stodoly Základním prvek stodoly je kámen. Stodola není dostatečně izolována a dochází k praskání zdiva stěn. Byla by potřebná oprava zdiva stodoly a odizolování budovy. Budova stodoly by byla následně využita pro uskladnění zemědělské produkce. Rekonstrukce bývalého prasečího chléva Budova byla původně využívána jako prasečí chlév. V současnosti je využívána pouze k uskladnění nářadí. Opět by bylo potřebné odizolování budovy kvůli vlhkosti, obložení podlahy a stěny kachličkami z hygienických důvodů. Probíhala by zde výroba masných produktů. Přestavba kurníku a sklepa Budova byla postavena z kamene a její spodní část není dostatečně izolována. Do budovy tak proniká vlhkost, která způsobuje plíseň a vlhnutí trámů, které v dlouhodobém časovém horizontu ohrožují stavbu. Zbudování nového vepřína Vepřín by byl zbudován na pozemcích pod obcí se speciálními boxy, které by hostům umožnily pohled na moderní chov prasat. Veškerý chov na farmě by zohledňoval welfare9.

9.3.2

Fáze projektu revitalizace

Projekt revitalizace objektu by měl probíhat v několika fázích. Po ukončení každé fáze bude odeslána SZIF žádost o platbu, podložená požadovanými dokumenty (monitorovací zprávy, účetní doklady). Na základě žádosti o platbu a splnění požadavků ve smlouvě, budou SZIF zaplaceny uznatelné výdaje projektu. 1.

Příprava na projekt revitalizace

Před zahájením realizace projektu, bude zapotřebí ověřit si možnosti předfinancování projektu revitalizace. Část finančních prostředků bude použita ze zisku zemědělské činnosti. Příjmy majitele nepokryjí náklady celého projektu, a tak bude nezbytné využít některý ze speciálních bankovních produktů pro zemědělce (Fio, ČSOB, Komerční banka). Před podáním žádosti o dotaci je zapotřebí vytvořit projektový záměr. Zde je zapotřebí stanovit cíl projektu, jeho přínosy, rozpočet, materiální, technické Welfare neboli pohoda zvířat, se zabývá vytvořením příznivých podmínek pro zvířata a jejich ochranu před činnostmi, které jim mohou způsobit fyzickou a psychickou újmu. (Pohoda, 2009) 9


54

a personální zajištění, a harmonogram jednotlivých činností. To vše podložené příslušnou dokumentací a požadovanými analýzami pro získání dotace (SEA, Studie proveditelnosti). Projektová dokumentace bude sloužit i jako podklad pro ohlášení stavby příslušnému stavebnímu úřadu. Před samotným projektovým záměrem je zapotřebí ověřit, zda je výstavba agrofarmy v souladu s územním plánem obce. (viz Příloha 6) Územní plán obce, podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, stanoví koncepci rozvoje území, krajiny a koncepci veřejné infrastruktury na úrovni obce. Obecně územní plán vymezuje hranice zastavěného a zastavitelného území, funkční využití jednotlivých ploch a jejich uspořádání. Pro stavební úpravy objektu bude nutné získání souhlas stavebního úřadu (ohlášení či stavební povolení) a ověření si právních podmínek pro zahájení agrofarmy:  Pro zahájení podnikání - podmínky pro získání živnostenského oprávnění. U poskytování ubytovacích služeb se jedná o živnost volnou dle nařízení vlády č. 140/2000 Sb. Na placení správních poplatků se vztahuje zákon č. 167/2013 Sb., o správních poplatcích a soudních poplatcích.  Pro provoz agrofarmy- jedná se o předpisy, které definují podmínky chovu zemědělských zvířat (např. zákon o veterinární péči, zákon o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat), vztah provozovatele k zákazníkovi (Občanský zákoník.), vztah k zaměstnancům (Zákon o dani z příjmu, Zákoník práce, atd.), vztah k obci (DPH, zákon o dani z nemovitosti, zákon o dani silniční a další) a zákony na ochranu ŽP (zákon o ochraně zemědělského půdního fondu, zákon o posuzování vlivu na ŽP, zákon o rybářství a další) 2.

Zahájení projektu revitalizace

Jako první by proběhla revitalizace budovy, která je nyní využívána pouze z části jako chlév, na ubytovací zařízení. Z hygienických důvodů bude zapotřebí přestěhování prasat a sanace spodní části budovy. Dále bude nezbytná odizolování budovy, jelikož dovnitř proniká chlad a vlhkost, oprava střechy a podlah. Rekonstrukci objektu provede svépomocí majitel se svým synem, bude však zapotřebí finančně pokrýt cenu materiálu na opravu. Při výběru dodavatele materiálu je zapotřebí postupovat podle zákona o veřejných zakázkách č. 341/2013 Sb. Majitel odhaduje náklady na 1 mil. Kč. Dále by byla provedena úprava bývalého chlévu. Zde bude zapotřebí provedení izolace, zapojení inženýrských sítí (vody, odpadu) a vybavení objektu (především chladicími boxy). Posledním krokem bude úprava terénu zahrady, která má v současnosti velkou svažitost, dále vydlážděn chodník vedoucím k budovám a přemístěn rybník, který je po levé straně stodoly. 3. Zahájení provozu agrofarmy Po vybavení vrchní části budovy by bylo podkroví využíváno jako ubytovací zařízení pro hosty. Spodní část budovy (dříve chlév) by byla využívána jako minipivovar. Druhá budova by byla využívána pro výrobu masných produktů. Zemědělská produkce by byla nadále nabízena k prodeji pro obyvatele Chlumku a do okolních obcí. Prodávaly by se i sezonní produkty ze zahrady a statku.


55

Důležitá bude i propagace agrofarmy prostřednictvím lokálního tisku, distribuce vlastních prospektů do vybraných infocenter na Vysočině a zřízení webových stránek. Při propagaci se musí dodržet pravidlo pro publicitu a používat viditelně logo Evropské unie. Stanovit se musí i zodpovědné osoby za provoz objektu a komunikaci s hosty. Nadále by se zasílaly monitorovací zprávy SZIF na prokázání udržitelnosti projektu, které se zasílají po dobu 5 let. Účetní doklady se musí uschovat po dobu 10 let od ukončení projektu. Rekonstrukce stodoly a sýpky by byla provedena v samostatném projektu. U stodoly je zapotřebí provést izolaci celého objektu, aby se zabránilo prosakování vlhkosti. Sýpka se přebuduje na moderní silo. Zrekonstruovaný objekt stodoly bude sloužit k ustájení hospodářských zvířat a uskladnění rostlinné produkce.

9.4 SWOT analýza SWOT analýza slouží jako nástroj pro stanovení firemní strategie při zohlednění k vnitřním a vnějším podmínkám firmy. Podává informace o silných (Strength) a slabých (Weakness) stránkách firmy, možných příležitostech (Opportunities), a hrozbách (Threats), které mohou firmy ohrozit. Cílem firmy je potlačení slabých stránek, podpora silných stránek, využití příležitosti a předvídaní hrozeb. (Kozel, 2006) Silné stránky projektu mohou být výhody projektu, finanční zdroje k realizaci projektu, existence poptávky cílové skupiny, podpora místních obyvatel a dobrý projektový tým. (Marek, Kantor, 2009) Silné stránky projektu revitalizace zemědělského dvora na agrofarmu mohou být například dlouholeté zkušenosti majitele se zemědělství, ochota majitele započít revitalizaci, historická hodnota objektu, klidná lokalita, dostatek pozemků pro chov hospodářských zvířat, částečná finanční nezávislost majitelem, jedinečnost projektu. Slabé stránky projektu mohou být všeobecně nedostatečný přístup místních obyvatel k informačním technologiím, špatné prostory budovy, investičně neatraktivní lokalita, nízký rozpočet obce. (Marek, Kantor) Jelikož rozpočet obce na rok 2015 – 2016 předpokládá příjmy ve výši 1,9 mil. Kč a výdaje ve stejné výši, lze předpokládat, že obec nebude schopna poskytnout žádný příspěvek na revitalizaci. (Chlumek, 2014) Lokalita Chlumku také není všeobecně známá, a tak bude zapotřebí silná propagace agrofarmy se zaměřením na cílové skupiny. U některých místností (především prasečí chlév) bude zapotřebí sanace, což zvýší náklady na projekt. Příležitostmi projektu pak mohou být na všeobecné rovině rozšíření možností volného času místních obyvatel, podpora vzdělávání, kultury, sociální integrace, podpora aktivního občanství, přínos nových pracovní příležitosti a propagace lokality. (Marek, Kantor, 200í) Pokud bude provoz agrofarmy úspěšný, můžeme očekávat vznik nových pracovních příležitostí pro Chlumek. Možností bude i využití dalšího dotačního titulu pro rozšíření agrofarmy a opravu stodoly. Uvažovat se dá i spolupráci s aktéry v okolí Chlumku (poskytovateli stravovacích služeb, sportovních a rekreačních středisek, organizacemi CR).


56

Hrozby, které mohou ohrozit projekt, jsou například nedostatek finančních zdrojů, okolnosti ohrožující projekt, faktory, které mohou komplikovat realizaci projektu (demografický úbytek, migrace obyvatel, pokles zájmu ze strany místních, nekvalifikovaní pracovníci, snížená možnost financování provozu). (Marek, Kantor, 2009) Realizaci projektu může ohrozit i nedodržení podmínek pro vyplacení částky dotace a zrušení nároku na dotaci. Dále i přístup místního zastupitelstva a katastrálního úřadu v Měříně, který nemusí souhlasit se zahájením výstavby či stanoví omezující podmínky pro výstavbu. Při nedodržení hygienických podmínek pro zpracování masných produktů hrozí, že podnikatel nezíská povolení k zahájení činnosti od státní zemědělské a potravinářské stanice a krajské hygienické stanice. Níže v tabulce můžeme vidět vypracovanou SWOT analýzu:

Návrh na revitalizaci vybrané lokality brownfields Tab. 5

57

SWOT analýza

Vnitřní prostředí

Silné stránky (Strengths)

Slabé stránky (Weaknesses)

A

Dlouholeté zkušenosti majitele s provozem zemědělství

G

B

Ochota majitele započít revitalizaci

H

C

Historická hodnota objektu a klidná lokalita

CH

D Množství pozemků E

Částečná finanční nezávislost majitelem

F

Jedinečnost projektu

I J

Vnější prostředí

Příležitosti (Opportunities)

Nízký rozpočet obce Nedostatek zkušeností vlastníka s realizací projektu a propagací agrofarmy Všeobecná neznalost Chlumku a jeho okolí Možnost vysokých nákladů na sanaci

Špatný technický stav některých budov

Hrozby (Threats)

K

Čerpání národních a mezinárodních dotačních titulů na revitalizaci

Q

L

Přínos nových pracovní příležitosti v Chlumku

R

Překročení časového rozmezí projektu

M

Zvýšení návštěvnosti a povědomí o Chlumku

Ř

Zrušení nároku na vyplacení dotace

N

Přínos finančních zdrojů pro obci (místní poplatky, daně)

S

Nevydání stavebního povolení katastrálním úřadem v Měříně

O

Využití dalšího dotačního titulu pro rozšíření agrofarmy a opravu stodoly.

Š

Stanovení omezujících podmínek pro výstavbu

P

Spolupráce s aktéry působící v CR v Chlumku a jeho okolí

Ť

Překročení rozpočtu projektu

Nezískání povolení od státní zemědělské a potravinářské stanice a krajské hygienické stanice.

Zdroj: SWOT analýza, vlastní vypracování, 2014

Na základě závažnosti jednotlivých faktorů, které mohou pozitivně či negativně ovlivnit projekt, jsem vytvořila strategie pro úspěšnou realizaci projektu. Jednotlivým faktorům bude přidělena váha a k ní bodová hodnota (5 bodová stupnice), která bude kvantifikovat důležitost vybraného faktoru. (viz Příloha 7)

Návrh na revitalizaci vybrané lokality brownfields Vyhodnocení SWOT analýzy

Hrozby (Threats)

Příležitosti (Opportunities)

Tab. 6

58

Silné stránky (Strengths)

Slabé stránky (Weakness)

STRATEGIE MAXI - MAXI Využití národních a mezinárodních dotačních titulů (PRV) při částečném spolufinancování majitelem zemědělského dvora z vlastní zemědělské činnosti.

STRATEGIE MINI – MAXI Spolupráce vlastníka nemovitosti s OCR pro Kraj Vysočina či jinými organizacemi (ECEAT, SVAZVT) pro vhodnou propagaci agrofarmy.

STRATEGIE MAXI – MINI V případě překročení rozpočtu projektu využití vlastních finančních prostředků ze zemědělské činnosti či bankovních produktům pro začínající zemědělce.

STRATEGIE MINI – MINI Zajistit správnou vedení účetních dokladů a monitorovacích zpráv projektu pro zajištění oprávněnosti čerpat dotace.

Zdroj: Vlastní vypracování

Před započetím realizace projektu bude zapotřebí ověřit si oprávněnost majitele k získání dotace z Programu rozvoje venkova a správnost vypracování záměru. Doporučuji případně konzultace s neziskovými organizacemi (místní regionální rozvojová agentura, Centrum pro rozvoj Vysočiny), organizacemi, které poskytují poradenství pro začínající podnikatele v agroturistice (ECEAT) či specializovanými poradenskými společnostmi. Po zahájení provozu bude také nezbytná propagace agrofarmy se specifickým zaměřením na cílové skupiny. Vhodným způsobem propagace můžou být vlastní prospekty umístěné ve vybraných infocentrech v okolí a na Vysočině, propagace na sociálních médiích (facebook, twitter), zařazení do databází zaměřených na agrofarmy (Prázdniny na venkově). Důraz také musí být kladen na správnost zasílaných monitorovacích zpráv příslušnému úřadu a vedení účetních dokladů. Předejde se tak možnému riziku zrušení dotace a vrácení poskytnutých finančních prostředků.

Závěr

59

10 Závěr Brownfields jsou problémem, který je zapotřebí aktivně řešit. Je důležité si uvědomit, že odkládání jejich obnovy a upřednostňování výstavby na zelené louce, není přístupem, který by byl dlouhodobě udržitelný. Jejich existence se pojí s mnoha problémy, které na jedné straně komplikují jejich obnovu (vlastnické vztahy, ekologická zátěž, nízká poptávka na trhu nemovitostí), ale zároveň i vysvětlují přínosy jejich regenerace (snížení ekologické zátěže, nezaměstnanosti, zvýšení příjmů pro obec, tržní hodnoty sousedních nemovitostí, zlepšení image obce a jiné). Obnovu některých brownfields vyřeší sám trh s nemovitostmi a u některých je zapotřebí veřejná podpora. Čím vyšší je zjištěná ekologická zátěž, tím větší je rozsah veřejné podpory. Regenerace brownfields je také komplikovaná nedostatkem zkušeností vlastníků a finančních prostředků pro její realizaci. Je zapotřebí si uvědomit, že existují poradenské organizace (neziskového či soukromého charakteru), které dokáži pomoc při zpracování projektu regenerace a získání finančních prostředků z národních nebo mezinárodních zdrojů. Také místní samospráva (obce, kraje) disponuje finančními a nefinančními nástroji, které pomohou daný brownfield regenerovat. Největší částky na regeneraci jsou poskytovány prostřednictvím fondů Evropské unie, a proto byla vlastní část práce zaměřena na zjištění možných dotačních titulů pro regeneraci brownfields. Jelikož se nacházíme na přelomu dvou programovacích období-2007-2013 a 2014-2020-byly analyzovány druhy dotačních titulů na regeneraci brownfields pro obě programovací období. V programovacím období 2007-2013 byl pro podporu regenerace využíván Regionální operační program (ROP) Jihovýchod a Program rozvoje venkova (PRV). U ROP se konkrétně jednalo o oblast podpory 2.1: Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch a u PRV podopatření č. 1.3: Podpora cestovního ruchu v rámci diverzifikace hospodářství venkova. Oba dotační tituly umožnily realizovat několik projektů regenerace brownfields, který jsou dnes úspěšně fungující zařízení cestovního ruchu. V následující programovací období 2014-2020 je spojeno se značnými změnami v přidělování finanční podpory členským státům EU a monitorování dodržování stanovených podmínek pro její poskytování. Pozitivem pro žadatele a příjemce dotací je snížení administrativní náročnosti na záměr a realizaci projektu. Tento krok EU bude jistě vítaný nejenom na straně příjemců a žadatelů dotací, ale i zprostředkujících organizací, které se mnohokrát potýkaly se zbytečnou byrokracií. U cestovního ruchu se všeobecně očekává snížená finanční podpora, přičemž bude upřednostňováno poskytování zvýhodněných úvěrů a záruk namísto dotací. Podpora regenerace brownfields pro rozvoj turistické infrastruktury bude probíhat prostřednictvím dotačních titulů z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK), Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) a Programu rozvoje venkova (PRV). U OP PIK se předpoklá-

Závěr

60

dá, že finanční pomoc pro rozvoj a modernizaci turistické infrastruktury bude probíhat prostřednictvím specifického cíle č. 2.3: Zvýšení využitelnosti infrastruktury pro podnikání. Pokud je brownfields zapsaný v Ústředním seznamu kulturních památek, bude možné využít dotací, poskytnutých z IROP v rámci specifického cíle č. 3. V PRV se bude jednat o finanční podporu cestovního ruchu v rámci opatření č. 6: Investice do nezemědělských činností. Návrh nových operačních je v současnosti v procesu schvalování Evropskou Komisí, a tak je jejich celková struktura prozatím nejistá. Prostřednictvím terénního průzkumu a rozhovoru s vlastníkem nemovitosti byl ve vlastní části práce vytvořen návrh revitalizace zemědělského dvoru rodiny Vaculových v Chlumku. Záměrem vlastníka je přestavba dvoru na fungující zařízení pro agroturistiku. Kromě navržení jednotlivých fází revitalizace objektu byla vytvořena SWOT analýza pro vyhodnocení úspěšnosti realizace projektu. V závěru byly na základě SWOT analýzy doporučeny strategie, kterými se vlastník může řídit během realizace projektu.

Literatura

61

11 Literatura 11.1 Knižní literatura BAJER, PETR A JIŘÍ MATYÁŠ. Praktický průvodce dotacemi z fondů Evropské unie. 1. vyd. Brno: Eurospolečnosti, 2009. ISBN 978-802-5440-179. CIBULKOVÁ, BC. PETRA. Brownfields v krajině Jižní Moravy: diplomová práce. Mendelova univerzita, Agronomická fakulta, Ústav aplikované a krajinné ekologie. Brno, 2011. Vedoucí diplomové práce RNDr. Antonín Vaishar, CSc. HERCÍK, MGR. JAN. DEMILITARIZACE ÚZEMÍ ČR PO ROCE 1989 – VSTUPNÍ GEOGRAFICKÁ ANALÝZA. Brno, 2009. ISBN 978-80-210-4883-6. Dostupné z: http://geography.upol.cz/soubory/lide/fnukal/clanky/clanek2009-1.pdf STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE. MŽP ČR [online]. Praha, 2005 [cit. 2014-03-17] KOTLER, PHILIP. Moderní marketing: 4. evropské vydání. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 1041 s. ISBN 978-80-247-1545-2. MAKOVSKÝ, VLADIMÍR. Chlumek: Poznámky ze života obce. Velké Meziříčí, 1999. MAREK, DAN A TOMÁŠ KANTOR. Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Brno: Společnost pro odbornou literaturu Barrister, 2009. ISBN 978-80-87029-56-5. PIECHA, M. - KADEŘÁBKOVÁ, B. Brownfields - jak vznikají a co s nimi. Praha: Ch. Beck, 2009. 138 s. ISBN 978-80-7400-123-9. POKORNÝ, FILIP. : Management of the revitalization of the post-industrial areas : zkrácená verze Ph.D. Thesis. [V Brně: Vysoké učení technické], c2013, 32 s. ISBN 978-80-214-4684-7. RRAJM. Případová studie regenerace brownfieldů 2011. Brno, 2011. [cit. 2014-0327]. RRAJM. Případová studie regenerace brownfieldů 2011. Brno, 2011. [cit. 2014-0327]. REGIONÁLNÍ ROZVOJOVÁ AGENTURA JIŽNÍ MORAVY. Výroční zpráva 2011. Brno, 2011. [cit. 2014-03-27]. RYGLOVÁ, KATEŘINA, MICHAL BURIAN A IDA VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch - podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 213 s. ISBN 97880-247-4039-3.

11.2 INTERNETOVÉ ZDROJE BENÍČKOVÁ, ING. MARGIT. Ministerstvo pro místní rozvoj. IROP: Kulturní dědictví, cestovní ruch. Praha, 2014. [cit. 2014-03-09] Dostupné z WWW:

Literatura

62

BERGATT JACKSON, JIŘINA. IURS. Příručka pro vlastníky brownfieldů. 2011. Dostupné z WWW: BUŘIČOVÁ, Ing. Lenka. TRANSAKČNÍ NÁKLADY SPOJENÉ S PŘEVODEM NEMOVITOSTÍ 2013. VŠB-TU, Ostrava, 2013. Dostupné z WWW: CENTRUM PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ. Úvodní strana. [online]. 2008 [cit. 2014-0309]. Dostupné z WWW: CENTRUM PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ. O nás. [online]. 2009 [cit. 2014-03-09]. Dostupné z WWW: CZECHINVEST. Bronwfieldy [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-03-17]. Dostupné z WWW: CZECHINVEST. Základní statistické výsledky Vyhledávací studie brownfieldů. 2008. Dostupné z WWW: CZSO. TSA - Hlavní ukazatele národního hospodářství a cestovního ruchu v ČR v letech 2003-2011. [online]. Praha, 2012 [cit. 2014-02-15]. Dostupný z WWW: < http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/tsa_hlavni_ukazatele_narodniho_hos podarstvi_a_cestovniho_ruchu_v_cr> ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Statistická ročenka kraje Vysočina: 16. cestovní ruch [online]. 2013 [cit. 2014-05-03]. Dostupné z WWW: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Neobydlené domy s byty podle druhu a důvodu neobydlenosti a byty v neobydlených domech. Praha, 2012. Dostupné z WWW: DOLEŽALOVÁ, LUCIE A ONDŘEJ VEJVODA. IREAS, o. P. S. Brownfieldy - pohled do strategií vlastníků. Praha, 2008. Dostupné z WWW: DVOŘÁKOVÁ, ZUZANA. Správa k problematice brownfields. Ekonomická fakulta jihočeské univerzity, Katedra strukturální politiky EU a rozvoje venkova České Budějovice, 2010. Dostupné z WWW: EAGRI Program rozvoje venkova: Základní informace. [online]. Praha, 2013 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z WWW: EAGRI. Základní informace o Programu rozvoje venkova ČR. [online]. 2009 [cit. 2014-05-02]. Dostupné z

Literatura

63

WWW: EURO FINANCE CONSULTING. Dotační období 2014 – 2020. [online]. 2014 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z WWW: FERBER, UWE, DAGMAR PETRÍKOVÁ, MAROŠ FINKA A JIŘINA BERGATT JACKSON. Brownfields příručka. Praha, 2006. Dostupné z WWW: FOND VYSOČINY. Kraj Vysočina [online]. 2008 [cit. 2014-05-16]. Dostupné z WWW: http://www.kr-vysocina.cz/fond-vysociny/d-4000091 HUBL, MGR. RICHARD. IROP. Brno, 2014. Dostupné z WWW: ING.ARCH. JANKOVÝCH - KIRSCHNER, VLAĎKA. Klasifikace brownfields. Studie k disertační práci regenerace brownfields. Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí, Katedra aplikované geoinformatiky a územního plánování [online]. Praha, 2005 [cit. 2014-01-02]. Dostupne z WWW: <www.brownfields.cz/wp.../studie-vjk-vladka-2005.pdf > IURS. Regenerace brownfields - zahraniční zkušenosti: Studie případů - Anglie, Francie, Belgie-Flandry, Nizozemí. 2004. Dostupné z WWW: JACKSON, JIŘINA BERGATT. IURS. Brownfields snadno a lehce: Příručka zejména pro pracovníky a zastupitelé obcí. Praha, 2004. Dostupné z WWW: JACKSON, JIŘINA. IURS. Objektivní indikátory územního rozvoje. Praha, 2003. Dostupné z WWW: KELLER, JAN. GOETHE-INSTITUT PRAG. GOETHE INSTITUT. Postindustriální města a kultura v Česku a Německu: Když průmysl odchází. [online]. Praha, 2010 [cit. 2014-05-07]. Dostupné z WWW: KOCOURKOVÁ, LUCIE. CZECHINVEST. Tiskové zprávy: Kraj Vysočina potřebuje investory pro 630 brownfieldu. [online]. 2008 [cit. 2014-05-10]. Dostupné z WWW: KRAJSKÁ SPRÁVA ČSÚ V JIHLAVĚ Cestovní ruch - Kraj Vysočina. [online]. 2013 [cit. 2014-05-03]. Dostupné z WWW:

Literatura

64

KRAJSKÝ ÚŘAD KRAJE VYSOČINA. Kraj a jeho samospráva: O kraji Vysočina [online]. 2008 [cit. 2014-05-10]. Dostupné z WWW: KRAJSKÝ ÚŘAD KRAJE VYSOČINA. Rekreace a cestovní ruch: Profil kraje Vysočina. Jihlava, 2011. Dostupné z WWW: KRAJSKÝ ÚŘAD KRAJE VYSOČINA. Strategie rozvoje cestovního ruchu v kraji Vysočina na období 2008-2013. 2008. Dostupné z WWW: KRAJSKÝ ÚŘAD KRAJE VYSOČINA. Profil kraje Vysočina. Jihlava, 2011. Dostupné z WWW: MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. Dohoda o partnerství pro programové období 2014–2020: Česká Republika. Praha, 2014. Dostupné z WWW: MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. STRUKTURÁLNÍ FONDY. PŘÍPRAVA OBDOBÍ 2014 – 2020. [online]. Praha, 2014 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z WWW: MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Slovníček pojmů: Platby ex - ante. Strukturální fondy [online]. 2014 [cit. 2014-04-28]. Dostupné z WWW: MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Integrovaný regionální operační program. Praha, 2014. Dostupné z WWW: MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Koncepce státní politiky cestovního ruchu v CR na období 2014-2020. Praha, 2013. Dostupné z WWW:

Literatura

65

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Ministerstvo. [online]. 1996 [cit. 2014-0307]. Dostupné z WWW: MINISTERSTVO PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Rizika pro životní prostředí: Staré ekologické zátěže. [online]. 2008 [cit. 2014-04-28]. Dostupné z WWW: MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU ČESKÉ REPUBLIKY. Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 – 2020: Čtvrtá verze. Praha, 2013. Dostupné z WWW: MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Působnost ministerstva. [online]. 2005 [cit. 2014-03-08]. Dostupné z WWW: MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Úvodní stránka. Národní databáze brownfieldů [online]. 2008 [cit. 2014-03-08]. Dostupné z WWW: MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ. Program rozvoje venkova České Republiky na období 2014-2020. Praha, 2014. Dostupné z WWW: MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ. Program rozvoje venkova na období 2014-2020. Praha, 2014. Dostupné z WWW: MMR. Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014-2020. Praha, 2012. Dostupné z: MMR. Venkovský cestovní ruch, jeho specifika a podmínky pro rozvoj. 2007. Dostupné z WWW: MŽP. Databáze úspěšných projektů PRV: Výstavba ubytovacího zařízení Kovářov. MŽP. [online]. 2009 [cit. 2014-05-03]. Dostupné z WWW: MŽP. Environmentální politika a nástroje: udržitelný rozvoj. [online]. 2008 [cit. 2014-05-07]. Dostupné z WWW: http://www.mzp.cz/cz/udrzitelny_rozvoj> MŽP. Odstraňování starých ekologických zátěží způsobených Sovětskou armádou. [online]. 2008 [cit. 2014-05-09]. Dostupné z WWW: MŽP. Databáze úspěšných projektů PRV: Úprava a vybavení prostor části domu na penzion U Ševčíků. [online]. 2007 [cit. 2014-05-03]. Dostupné z

Literatura

66

WWW: MŽP. Pravidla, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty Programu rozvoje venkova ČR na období 2007–2013. Praha, 2013. Dostupné z WWW: MŽP. Program rozvoje venkova české republiky na období 2007 – 2013. Praha, 2013. Dostupné z WWW: MŽP. Situační a výhledová zpráva: Půda. Praha, 2012. Dostupné z WWW: http://eagri.cz/public/web/file/181775/Zprava_Puda_kniha_web__1_.pdf MŽP. Staré ekologické zátěže. 2006. Dostupné z WWW: OBECNÍ ÚŘAD CHLUMEK. Rozpočtový výhled na rok 2015 – 2016. 2014. Dostupné z WWW: ODBOR EKOLOGIE LIDSKÝCH SÍDEL A ČLOVĚKA MŽP. Regenerace brownfields. Praha, 2007. Planeta, 15. Dostupné z WWW: ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A ROZVOJE. BRNO. Mapa brownfields: Brownfields ve městě Brně. [online]. Brno, 2012 [cit. 2014-05-09]. Dostupné z WWW: PARSONS BRINCKERHOFF LTD (UK). Strategie regenerace brownfieldů v České Republice. 2004. Dostupné z WWW: PERMONIUM. Otevření Permonia. [online]. 2013 [cit. 2014-05-18]. Dostupné z WWW:http://www.permonium.cz/fotogalerie/otev%C5%99en%C3%ADpermonia/ REGIONÁLNÍ RADA SOUDRUŽNOSTI JIHOVÝCHOD. Regionální rada: Region soudružnosti Jihovýchod [online]. 2014 [cit. 2014-05-10]. Dostupné z: RISY. Brownfields. [online]. 2008 [cit. 2014-03-09]. Dostupné z WWW: RRA VYSOČINA. Brownfields kraje Vysočina. [online]. 2014 [cit. 2014-05-16]. Dostupné z WWW:http://www.rda-vysocina.cz/investori/brownfields.html

Literatura

67

RYDVALOVÁ, PETRA A MIROSLAV ŽIŽKA. Ekonomické souvislosti revitalizace brownfields. Liberec, 2005. Dostupné z WWW: SKÁLA, JAN A RADIM VÁCHA. Zemědělské brownfieldy v české republice. Praha, 2012. Dostupné z WWW: STROHMER, S.R.O. Rešerše obdobných realizovaných projektů. Karlovy Vary, 2007. Dostupné z WWW: SVAZ VENKOVSKÉ TURISTIKY. Standarty pro ubytování v soukromý: Úvod. [online]. 2000 [cit. 2014-05-11]. Dostupné z WWW: SÝKORA, LUDĚK. Suburbanizace a její důsledky: Výzva pro výzkum, usměrňování rozvoje území a společenskou angažovanost. 2006. [cit. 2014-05-02]. Dostupné z WWW: SZIF. Szif vyplatil za rok 2013 téměř 31,4 miliardy kč na dotačních titulech. [online]. 2014 [cit. 2014-05-02]. Dostupné z WWW: ŠILHÁNOVÁ, MGR. JANA A MGR. ROBERT VESELÝ. Základní informace o dokumentu Lipská charta o udržitelných evropských městech. Praha, 2007. Dostupné z WWW: UNWTO. Understanding Tourism: Basic Glossary [online]. 2008 [cit. 2014-02-15]. ]. Dostupný z WWW: . ÚŘAD REGIONÁLNÍ RADY REGIONU SOUDRŽNOSTI JIHOVÝCHOD. Regionální operační program nuts 2 jihovýchod 2007–2013. Brno, 2011. Dostupné z WWW: ÚŘAD REGIONÁLNÍ RADY REGIONU SOUDRŽNOSTI JIHOVÝCHOD. Regionální operační program jihovýchod - Prováděcí dokument: Verze 1.27. Brno, 2013. Dostupné z WWW: ÚŘAD VLÁDY ČR. Databáze Cesta do Evropské unie. ISAP [online]. 2011 [cit. 201403-09]. Dostupné z WWW:

Literatura

68

ÚSTAV PRO EKOPOLITIKU, O. P. Revitalizace „brownfields“ v ČR. Ekopolitika [online]. 2006 [cit. 2014-27-02]. Dostupné z WWW: VYSOČINA TOURISM. O organizaci. [online]. 2008 [cit. 2014-05-16]. Dostupné z WWW:http://www.vysocinatourism.cz/index.php?akce=slozka&id_slozka=1 WORLD TOURISM ORGANIZATION. Definition of Tourism. [online]. [cit. 2014-0215]. Dostupný z WWW: WORLD TRAVEL & TOURISM COUNCIL. Tourism for Tomorrow: The WTTC Perspective [online]. London, 2013 [cit. 2014-02-15]. Dostupný z WWW: ZOOTECHNIKA. Welfare-obecně. [online]. 2009 [cit. 2014-05-10]. Dostupné z WWW:

11.3 Právní předpisy Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči Zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání Zákon č. 17/1992 Sb. o životním prostředí Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu Zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí Zákon č. 89/2012, občanský zákoník. Zákon č. 184/2006 Sb., o vyvlastnění Zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví Zákona o 586/1992 Sb., o daních z příjmů Zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. Zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje Zákon č. 167/2013 Sb., o správních poplatcích a soudních poplatcích. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce Zákon č. 344/2013 Sb., zákon o dani z nemovitosti Usnesením vlády 242/2014 Usnesení vlády č. 867/2013 Usnesení č. 184/2012

Literatura

69

Nařízení Rady ES č. 1083/2006, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999 Nařízení Evropské Komise č. 1828/2006. Nařízení Rady (ES) č. 1290/2005, o financování Společné zemědělské politiky Předpis Evropské Komise č. 364/2004 Rozhodnutí Komise č. 2006/144/ES, o strategických směrech Společenství pro rozvoj venkova Nařízením č. 1305/2013 o podpoře pro rozvoj venkova z EZFR Nařízení vlády č. 140/2000 Sb.

70

Přílohy

Přílohy Příloha 1

Ukázka revitalizace - Permonium

Příloha 2

Ukázka revitalizace – Hotel Galant

Příloha 3

Emailová komunikace s Rokosovou Irenou, PRV, SZIF

Příloha 4

Emailová komunikace s Ing. Jiřím Vovesem, MMR

Příloha 5

Fotografie Chlumku z terénního průzkumu

Příloha 6

Územní plán obec Chlumek

Příloha 7

SWOT analýza

Přílohy

Příloha 1

71

Ukázka revitalizace - Permonium

Předchozí užívání: Areál KUKLA, Strojírna Oslavany, spol. s. r. o. Poloha: Oslavany, okres Brno-venkov, Jihomoravský kraj, mikroregion Ivančicko Celková plocha areálů: 5,42 ha Vlastnictví: Původním vlastníkem areálu byla První brněnská strojírna. Na základě privatizačního procesu dostala objekt do vlastnictví Strojírna Oslavany. Historie a charakteristika původního objektu: 12 výrobních objektů Kukly pochází z přelomu 19 a 20 století. Mezi rokem 1911-1913 původní budovy a komín přestavěny na nové. S nimi byla postavena i železobetonová těžní věž a zabudován první těžní stroj na našem území. V roce 1914 byla vybudována lanová dráha pro převoz uhlí.

V roce 1921 se stal v dole výbuch, který byl příčinou smrti 26 horníků. V roce 1941 byl v dole zřízen židovský tábor. V roce 1947 byl důl přejmenován na důl Václava Noska. Uhlí se v dole těžilo do roku 1973. Jáma byla definitivně uzavřena v roce 1986, důl byl zasypán a zatopen. Zbývající část areálu byla přebudována na strojírenský závod. Věž dolu Kukla byla v roce 2009 prohlášena za kulturní památku. Přiznané dotační tituly: 3 nezávislé investiční projekty, jejichž realizace započala v roce 2010  Revitalizace správní budovy bývalého dolu Kukla, tzv. Rapotky na vzdělávací technické centrum Kukla v rámci OP Podnikání a inovace  Revitalizace areálu dolu Kukla v rámci OP Podnikání a inovace na fungující objekty pro podnikatelskou činnost společnosti  Revitalizace těžební věže Dolu Kukla z ROP Jihovýchod Proces revitalizace těžební věže Dolu Kukla: V procesu revitalizace došlo k výměně střešních krytin, statistické zajištění konstrukcí zdiva, úprava schodiště, zbudování hygienických zařízení, úprava podlah, výměna oken a dveří, vybudování přístupových cest a další stavební úpravy. Vedle věže bylo zbudováno muzeum, prostor Genia Loci pro kulturní a vzdělávací akce a v okolním prostranství věže vybudo-

72

Přílohy

ván zábavní park Ráj permoníků. Permonium se rozprostírá na ploše 6000 m² a najít zde můžeme nadzemní bludiště, sopku, prales, štoly a další atrakce. Projekt s názvem Ráj Permoníků byl financován prostřednictvím ROP Jihovýchod, programu Udržitelného CR. V zábavním parku bude probíhat hra „Najdi si svého permoníka“. Objekt slouží pro účely CR, kulturu, ekologickou výchovu dětí a dospělých. V interaktivní projekci bude ukázáno, jak se těžilo uhlí, pracovalo ve štolách, demonstrován zával a záchrana horníků. Areál byl otevřen v dubnu 2012. Předpokládaný rozpočet projektu byl stanoven na 34 milionů Kč, přičemž maximálně 14 milionů by bylo hrazeno z ROP Jihovýchod. Zbývající částka, tedy 20 mil. Kč, byla hrazena z finančních zdrojů Strojírny Oslavany a úvěry. V budoucnu se uvažuje o vytvoření doplňkových služeb-cukrárny na terase věže, hornické kantýny, úschovny kol, vytvoření turistického informačního centra s prodejem tematických suvenýrů.

Přílohy

Příloha 5

73

Ukázka revitalizace – Hotel Galant

Původní využití objektu: závod Gala Prostějov, továrna na výrobu kožené galanterie Původní rozloha brownfieldu: 8 000 m² Lokalita: Mikulov, okres Břeclav, Jihomoravský kraj Historie a vlastnictví objektu: Továrna byla postavena na konci 80 let přímo v historickém centru města Mikulov. Po roce 1989 se majetek areálu dostal do konkurzu a ve veřejné dražbě byl prodán. Vlastníkem se stala rodinná firma, která podnikala od roku 1990 v cestovním ruchu a hotelnictví. Proces revitalizace: Záměrem vlastníka byla přestavba na hotel o kapacitě 300 lůžek s konferenčními a obslužnými prostory. K realizaci záměru byly použity dotační prostředky:  ROP Jihovýchod, oblast podpory Udržitelný CR, Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch  CzechInvest, program EKO energie Příjemce dotace: Ing. Jiří Marian Proces regenerace: Celá realizace projektu byla rozdělena na 4 etapy. V první etapě byly upraveny střechy a obvodový plášť stavby. Během druhé etapy rekonstrukce objektu byly přiznány dotační prostředky z ROP Jihovýchod. V třetí etapě rekonstrukce bylo vybudováno 80 pokojů. Ve 4 etapě proběhla výstavba konferenčního centra, dostavěno zbývajících 30 pokojů a zbudováno technického zázemí hotelu. Prostřednictvím dotace poskytnuté agenturou CzechInvest byl v hotelu vyměněn kotel a tepelná čerpadla, která jsou schopna recyklovat odpadní energii, moderní regulační a měřící systém. Celková plocha objektu a vinařství, které je jeho součástí, činí 12 000 m². Výsledkem celého projektu je moderní hotel nabízející až 300 lůžek, jehož součástí je společenský a konferenční sál pro 600 osob a vinařství. V hotelu dnes pracuje přes 25 stálých zaměstnanců. Pátou plánovanou etapou je zřízení vinných lázní, wellness a fitness, rozvoj kongresového centra a vinařství.

74

Příloha 2

Přílohy

Emailová komunikace s Rokosovou Irenou, PRV, SZIF

Přílohy

Příloha 4

75

Emailová komunikace s Ing. Jiřím Vovesem, MMR

76

Příloha 5

Přílohy

Fotografie Chlumku z terénního průzkumu

Přílohy

77

78

Přílohy

Příloha 5

Územní plán obce Chlumku

Přílohy

Příloha 7

79

SWOT analýza Faktory A B C D E F G H CH I J K L M N O P Q R Ř S Š T

Váha 0,200 0,08 0,004 0,050 0,120 0,040 0,001 0,07 0,002 0,040 0,060 0,12 0,001 0,001 0,001 0,003 0,03 0,09 0,004 0,08 0,045 0,009 0,009 1,00

Body 2,5 2,0 0,5 0,8 4,0 3,5 0,5 0,5 0,3 1,5 1,5 4,5 0,3 0,3 0,3 1,1 0,4 2,0 2,0 2,5 2,0 0,9 0,7 -

Skoré 0,5 0,16 0,002 0,04 0,48 0,14 0,0005 0,035 0,0006 0,06 0,09 0,54 0,0003 0,0003 0,0003 0,0033 0,012 0,18 0,008 0,2 0,09 0,0081 0,0063 2,5567

Brownfields a možnosti využití pro cestovní ruch

Recommend Documents