CESTOVNÍ RUCH NA ŠUMAVĚ

CESTOVNÍ RUCH NA ŠUMAVĚ Rozvojový koncept udržitelného cestovního ruchu

Akční program

2007

Mapa vymezeného území:

CESTOVNÍ RUCH NA ŠUMAVĚ Rozvojový koncept udržitelného cestovního ruchu

Akční program 2. aktualizace Stav: říjen 2007 Projektový tým: Miloš Picek Tomáš Růžička Vladimír Silovský Jan Těšitel Kateřina Vlášková

Aktualizace Rozvojového konceptu vznikla za finanční podpory Jihočeského kraje v rámci projektu „Produkty a služby v cestovním ruchu“, Správy NP a CHKO Šumava a dále pak Programu OSN pro životní prostředí (UNEP/GEF) v rámci projektu „Šetrný turismus – šance pro Biosférickou rezervaci Šumava1“.

Vydala © Regionální rozvojová agentura Šumava, o.p.s. 384 73 Stachy 422 e-mail: [email protected] web: www.rras.eu Grafický design: Kortus Jan Tisk: Mi-Ja Javorník Vydáno v roce 2007

Údaje užité v této publikaci nevyjadřují v žádném případě názor UNEP/GEF na právní status žádné uváděné země, oblasti, města nebo území nebo jeho správní orgány a vymezení jejich hranic. Nad to, názory zde uvedené nevyjadřují nevyhnutelně rozhodnutí nebo politiku UNEP/GEF, rovněž citace obchodních jmen nebo komerčních subjektů nemůže být chápána jako jejich reklama. 1

OBSAH: Úvodní slovo .................................................................................................................................................................................................. 4 Poslání konceptu .............................................................................................................................................................................................. 5 1. Metodika aktualizace dokumentu ................................................................................................................................................... 6 2. Popis území................................................................................................................................................................................................... 2.1. Přírodní podmínky ............................................................................................................................................................ 2.1.1. Geografická poloha .......................................................................................................................................................... 2.1.2. Přírodní podmínky ............................................................................................................................................................ 2.2. Socio-ekonomické podmínky ....................................................................................................................................... 2.2.1. Obyvatelstvo ....................................................................................................................................................................... 2.2.2. Ekonomická situace .......................................................................................................................................................... 2.2.3. Trh práce a lidské zdroje ................................................................................................................................................. 2.2.4. Doprava ................................................................................................................................................................................. 2.2.5. Technická infrastruktura ..................................................................................................................................................

6 7 7 7 8 8 8 9 9 10

3. Analýza současné situace v cestovním ruchu ............................................................................................................................. 3.1. Atraktivity území ................................................................................................................................................................ 3.1.1. Přírodní hodnoty ................................................................................................................................................................ 3.1.2. Současné ohrožení biodiverzity turismem a dalšími aktivitami ...................................................................... 3.1.3. Historické a kulturní památky ....................................................................................................................................... 3.1.4. Kulturní, společenské a sportovní akce ..................................................................................................................... 3.1.5. Nabídka rekreace u vodních ploch a toků ............................................................................................................... 3.2. Turistická infrastruktura .................................................................................................................................................. 3.2.1. Potenciál území .................................................................................................................................................................. 3.2.2. Ubytování a stravování .................................................................................................................................................... 3.2.3. Infrastruktura pro aktivní trávení volného času ..................................................................................................... 3.2.4. Zimní sporty ........................................................................................................................................................................ 3.3. Poptávka cestovního ruchu ........................................................................................................................................... 3.3.1. Analýza návštěvnosti ........................................................................................................................................................ 3.3.2. Profil návštěvníka, hlavní cílové skupiny .................................................................................................................. 3.3.3. Hlavní formy CR a rekreační aktivity ........................................................................................................................... 3.4. Organizace cestovního ruchu ....................................................................................................................................... 3.5. Marketing v cestovním ruchu ....................................................................................................................................... 3.6. Konkurence ..........................................................................................................................................................................

10 10 10 10 11 11 13 13 13 14 16 17 18 18 20 20 21 21 22

4. SWOT analýza ............................................................................................................................................................................................. 25 5. Strategie rozvoje turistického regionu Šumava ....................................................................................................................... 31 5.1. Hlavní východiska a cíle .................................................................................................................................................. 31 5.2. Strategie a rozvojové cíle ................................................................................................................................................ 31 6. Akční plán rozvoje turistického regionu Šumava .................................................................................................................... 34 7. Hodnocení vlivů turismu na prostředí a jejich řízení ............................................................................................................. 7.1. Existující pozitivní a negativní vlivy turismu ........................................................................................................... 7.2. Očekávané pozitivní vlivy turismu .............................................................................................................................. 7.3. Řízení negativních vlivů ..................................................................................................................................................

39 39 40 40

8. Monitoring úspěšnosti naplňování konceptu ............................................................................................................................ 41 9. Příloha

.................................................................................................................................................................................................. 43

Úvodní slovo Cestovní ruch patří mezi hlavní priority rozvoje Jihočeského kraje, mimořádný potenciál má z tohoto pohledu centrální oblast Šumavy, Lipensko a podhůří Šumavy. Vysoké zastoupení území s různým stupněm ochrany přírody nelze vnímat pouze jako omezující faktor, nýbrž zároveň jako příležitost pro další turistické nabídky, odpovídající diferenciovaným přírodním podmínkám. Vzhledem k tomu, že právě cestovní ruch významně podmiňuje rozvoj celého šumavského regionu, je na místě usilovat o jeho celoročně efektivnější využití. Z pohledu ekonomiky zatím zimní sezóna výrazně zaostává za letní. Šumava je rájem lyžařské turistiky, pro níž jsou zejména v centrální oblasti Šumavy přirozeně vhodné podmínky. Zkušenosti našich jižních sousedů však ukazují, že motorem zimní turistiky je sjezdové lyžování, které se s rostoucí kvalitou vybavení i nenáročností na fyzické schopnosti lyžařů stává vpravdě rodinným sportem. Severní svahy pohraničních vrcholů Smrčiny a Hraničníku, na jejichž jižních svazích v Rakousku vyrostl v minulých letech téměř alpský lyžařský areál Hochficht, leží bohužel v jedné z přírodně nejcennějších oblastí Národního parku Šumava. Kompromisní řešení nabízí myšlenka civilního využití části stávajícího vojenského prostoru Boletice v lokalitě vrcholu Špičák pro centrum zimních sportů. Právě rozvoj turistiky v podobě celoroční nabídky aktivní rekreace by mohl přinést nové pracovní příležitosti obyvatelům přiléhajících oblastí Českokrumlovska a Prachaticka, které se potýkají s největší mírou nezaměstnanosti v rámci jihočeského regionu. Jihočeský kraj vítá veškeré snahy o efektivnější využití potenciálu území Šumavy. Jednou z nich je i aktualizace Rozvojového konceptu cestovního ruchu na Šumavě, jenž na základě analýzy současného stavu předkládá plán aktivit, směřujících k trvale udržitelnému rozvoji cestovního ruchu. RNDr. Jan Zahradník, hejtman Jihočeského kraje

4

Poslání konceptu Cestovní ruch je dynamicky se rozvíjející aktivitou, která se od devadesátých let rozhodujícím způsobem podílí na ekonomickém rozvoji Šumavy. Ukazuje se, že i do budoucna má celé území velký turistický potenciál. Snaha o jeho dlouhodobě efektivní využití vedla i k aktualizaci Rozvojového konceptu cestovního ruchu na Šumavě, jenž na základě analýzy současného stavu předkládá plán aktivit, směřujících k trvale udržitelnému rozvoji cestovního ruchu na Šumavě. Předkládaný koncept rozvoje cestovního ruchu na Šumavě programově navazuje na dokument „Cestovní ruch na Šumavě – Rozvojový koncept cestovního ruchu a akční program“ z roku 1995, jenž byl následně aktualizován v roce 2001. Ve srovnání s oběma předchozími dokumenty však věnuje větší pozornost otázkám kvality cestovního ruchu a otázkám jeho vztahu k životnímu prostředí a ochraně přírody. Snahou bylo reagovat na nové podněty v cestovním ruchu přicházející jak z místní, tak z národní i mezinárodní úrovně, na politické změny vyplývající z našeho členství v EU a nejnověji z přičlenění k zemím tzv. Schengenského prostoru. Zároveň s tím vyvstala i potřeba vytvořit co nejkonkrétnější zadání pro regionální organizaci cestovního ruchu, realizující tzv. destinační management s působností pro celou Šumavu. Další podnět pro aktualizaci konceptu přišel ve formě mezinárodního projektu UNEP/GEF “Šetrný turismus – příležitost pro Biosférickou rezervaci Šumava“, jehož cílem bylo mj. navrhnout strategii trvale udržitelného turismu pro území biosférické rezervace Šumava. Výsledkem je společný výstup, jenž usiluje o přijatelný kompromis mezi, pro region důležitou, podnikatelskou aktivitou a ochranou prostředí v přírodně velmi cenné oblasti Šumavy. Předložený koncept rozvoje představuje především „širokou nabídku příležitostí“. V jeho akčním plánu jsou jmenovány subjekty, které je mohou bezprostředně využít. Rozvojový koncept je nicméně určen i pro další subjekty, které se rozhodnou zapojit do aktivit v něm definovaných. Jsou to zejména všechny subjekty v cestovním ruchu, organizace státní správy a samosprávy, kraje, města a obce a jejich sdružení, podnikatelé a profesní sdružení, agentury cestovního ruchu, školy, občanská sdružení, spolky a další nevládní neziskové organizace. Koncept rozvoje cestovního ruchu je konsensuálním dokumentem, popisujícím příležitosti v širokém šumavském regionu v působnosti dvou sousedících krajů – Jihočeského a Plzeňského. Jeho začlenění do aktuálně zpracovávaných krajských rozvojových plánů z něj zároveň činí i strategický plánovací dokument. Jako takový by se měl stát i jedním z podkladů při zpracování územně plánovací dokumentace na úrovni šumavských obcí a jejich sdružení, a jedním z informačních vstupů pro právě se rodící Plán péče Národního parku Šumava. Společenská váha dokumentu může výrazně vzrůst jeho propojením s procesem územního plánování, nicméně rozhodujícím faktorem úspěšnosti jeho realizace zůstane vždy míra angažovanosti všech zainteresovaných subjektů.

5

1. Metodika aktualizace dokumentu Předkládaný koncept rozvoje cestovního ruchu na Šumavě programově navazuje na dokument „Cestovní ruch na Šumavě - Rozvojový koncept cestovního ruchu“ z roku 1995, který byl aktualizován v roce 2001. Od zmíněných rozvojových materiálů se však odlišuje v několika aspektech: • Reaguje na změny společenských trendů a klade tak větší důraz na rozvoj šetrných forem turismu. • Je vytvářen pro území vymezené okresy Klatovy, Prachatice a část okresu Český Krumlov (viz schématická mapka). Přitom respektuje fakt, že Šumava je sice územím se silnou autenticitou, nicméně územím vnitřně diferencovaným. Stejně jako při přípravě materiálů v letech 1995 a 2001, se i předkládaný rozvojový koncept opírá o využití participativních metod, jejichž cílem bylo zajistit co nejširší zapojení místních klíčových osobností do jeho přípravy2. Podkladová data a informace byla postupně získávána především z následujících zdrojů: • Sekundární analýzou odborné literatury (odborných článků, zpráv z výzkumů, atd.) prováděných na území Šumavy a týkajících se jak regionálního rozvoje obecně, tak role turismu v něm. • Z výsledků monitoringu návštěvníků v turistickém regionu Šumava prováděném v druhé polovině roku 2006 a na počátku roku 2007 v rámci průzkumu profilu návštěvníků v turistických regionech3. • Z databází Českého statistického úřadu v Českých Budějovicích, odkud byla získána vybraná data o turistické vybavenosti území. • V rámci získávání podkladů bylo v létě 2007 provedeno i vlastní terénní šetření formou standardizovaných rozhovorů, pomocí nichž byli osloveni starostové obcí a pracovníci odborů cestovního ruchu a kultury zájmového území (celkem 29 respondentů), pracovníci informačních center (celkem 11 respondentů) a podnikatelé v cestovním ruchu (celkem 15 respondentů). Cílem bylo jednak identifikovat hlavní problémy, se kterými se území jako turistická destinace potýká, jednak odhadnout pravděpodobné trendy vývoje cestovního ruchu v území. • Důležité podkladové informace byly získány i formou „kulatých stolů“ se starosty obcí prováděných v rámci projektu UNEP/GEF „Šetrný turismus – šance pro Biosférickou rezervaci Šumava“.

Seznam osob podílejících se na vzniku dokumentu je uveden v příloze 3 Podrobné informace o projektu naleznete na http://www. czechtourism.cz/?show=002025

Snaze o maximální zapojení místních osobností odpovídala i struktura řešitelského kolektivu a dělba práce mezi jeho jednotlivými skupinami. Jádrový tým shromažďoval informace a následně je zpracovával do formy jednotlivých kapitol konceptu. Dělo se tak v pravidelné komunikaci s „panelem expertů“, který připravené materiály diskutoval a komentoval a tudíž upravoval. Komunikace probíhala formou 3 expertních workshopů zaměřených zejména na SWOT analýzu, strategii rozvoje turistického regionu Šumava a Akční plán. Výsledný materiál bude předložen k diskusi politické reprezentaci.

2. Popis území Úvod Cestovní ruch (CR) je již po mnoho desetiletí nejdynamičtěji se rozvíjejícím odvětvím světové ekonomiky. Česká republika patří mezi země, kde cestovní ruch představuje v ekonomice služeb významný sektor s dlouhodobě příznivými dopady na platební bilanci. Podíl devizových příjmů z cestovního ruchu na HDP České republiky činil 3,8% v roce 20054. Ze statistiky návštěvnosti5 činil celkový počet návštěvníků ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních CR v roce 2005 12,4 mil. osob (z toho bylo 6,3 mil. cizinců) a celkový počet přenocování dosáhl 40,3 milionů (z toho 19,6 mil. cizinců). Oproti roku 2000 se tak počet zahraničních návštěvníků zvýšil o 34%. Na turistický region Šumava připadlo z tohoto počtu celkem 690 tis. ubytovaných hostů a 2,3 mil. přenocování. Turistický region Šumava se tak podílel 5,6% na těchto souhrnných celorepublikových počtech ubytovaných návštěvníků. Mezi 15 turistickými regiony tak Šumava zaujímá 6. místo (po Praze, Jižní Moravě, Severní Moravě a Slezsku, Krkonoších a okolí Prahy). Ze šetření agentury „Czech Tourism“ z roku 2005 vyplývá, že z pohledu návštěvníků je turistický region Šumava hodnocen jako nejlepší ze všech regionů ČR, a to jak z hlediska péče o cestovní ruch, tak i z hlediska spokojenosti s infrastrukturou a službami. Tyto výsledky současně svědčí o tom, že Šumava je v očích českých návštěvníků turistickou oblastí s vlastní svébytnou a výraznou identitou a s vysokou mírou přitažlivosti. Šumava je tak z pohledu návštěvníka vnímána jako územně ucelená oblast, a v tomto smyslu má její rozdělení na jihočeskou a plzeňskou část pouze administrativně správní význam.

2

6

Czech Tourism (ČSÚ: „Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních CR 2000 - 2006“) 4 5

Prezentace Šumavy jako jednolitého a nerozděleného turistického regionu by proto měla být i do budoucna v zájmu obou krajských správců tohoto území.

2.1. Přírodní podmínky 2.1.1. Geografická poloha Šumava se rozprostírá v příhraniční oblasti jihozápadních Čech, kde leží na průsečíku tří historických zemí střední Evropy – Bavorska, Horního Rakouska a Čech. V geografickém vymezení se jedná o horské pásmo v délce zhruba 140 km, rozkládající se mezi Všerubským a Vyšebrodským průsmykem. V současném administrativním vymezení zasahuje tato významná turistická oblast území okresů Klatovy, Prachatice a část okresu Český Krumlov. Z pohledu regionálního uspořádání je pak rozdělena do dvou krajů: Plzeňského a Jihočeského. Šumava zaujímá výhodnou dopravní polohu ve vztahu k hlavním poptávkovým vnitroregionálním centrům – Praze, Plzni a Českým Budějovicím. Dobré napojení má nejen s bezprostředně sousedícími turistickými regiony v Bavorsku a Horním Rakousku, ale i se vzdálenějšími sídelními centry (Linec, Mnichov). Prostupnost hranic v současnosti zajišťuje celkem 7 silničních přechodů pro osobní automobilovou dopravu, 2 železniční přechody a dalších celkem 18 turistických přechodů či stezek6. Jedná se tedy o vysoce turisticky atraktivní oblast, která je z větší části dopravně poměrně dobře dostupná, a to jak pro turisty z ČR, tak pro návštěvníky ze střední a západní Evropy. 2.1.2. Přírodní podmínky Šumava je jedním z nejstarších pohoří Evropy. Některá žulová tělesa dosahují stáří až 350 miliónů let. Vedle žuly jsou nejrozšířenější ruly, doplněné vložkami krystalického vápence a břidlic. Na Šumavě hojně rozšířená rašeliniště jsou čtvrtohorního původu. Šumava je lesnaté pohoří se zaoblenými terénními formami s rozsáhlými náhorními plošinami. Severně od Všerubského průsmyku navazuje na Šumavu pásmo Českého lesa. Lemuje západní hranici Čech až k Chebu. Na jihovýchodě do území dále zasahují Novohradské hory; v celém průběhu pak sleduje linii pohoří Šumavské podhůří. Vlastní hornatina Šumavy se vyznačuje horským, avšak v porovnání s jinými pohořími v ČR, mírnějším mezoklimatem. Průměrné roční teploty v centrální Šumavě činí zhruba 3,5 – 5,0 stupně Celsia; průměrná teplota ve vegetačním období se pak pohybuje mezi 10 – 11 stupni Celsia. Průměrný úhrn srážek je dosti nevyrovnaný a obvykle se pohybuje mezi 1 100 až 1 300 mm. Sněhové podmínky jsou méně příznivé než v jiných českých či morav-

ČR je od konce roku 2007 součástí Schengenského prostoru. Tato skutečnost výrazně přispěje ke zjednodušení a zrychlení pohybu osob mezi ČR, Bavorskem a Horním Rakouskem. 6

ských horách. Sněhová pokrývka tu v průměru přetrvává 4 – 5 měsíců a dosahuje mocnosti o něco větší než 1 m. V nejchladnějších, srážkově dobře zásobených lokalitách (pohraniční rašeliniště šumavských plání) vydrží sníh až půl roku a výška sněhové pokrývky dosahuje až 2 m. Pohořím Šumavy probíhá evropské rozvodí mezi Černým a Severním mořem. Šumava je bohatá na vodní toky, z nichž některé zde mají pramennou oblast (např. Teplá Vltava, Otava, Blanice, Úhlava, Volyňka). Významnou a turisticky velice atraktivní řekou je Vydra s výrazně utvářeným balvanitým řečištěm. Celá oblast má značný vodohospodářský význam díky nadprůměrně příznivým hydrogeologickým poměrům. V historii byla vodnatost šumavských toků využívána na svou dobu mimořádnými technickými úpravami pro plavení dřeva (Schwarzenberský a Vchynicko-Tetovský plavební kanál). Další významné vodní dílo vzniklé ve druhé polovině 20. století představuje víceúčelová vodní nádrž Lipno (o celkové délce 42 km a rozloze 4 870 ha). Celá Šumava leží ve středoevropské květnaté oblasti. Základní typy přirozené vegetace tvoří květnaté bučiny, acidofilní doubravy a bučiny a klimaxové smrčiny. Vedle těchto tří hlavních typů se zde vytvořila celá řada přirozených společenstev i celých klimaticky azonálních ekosystémů (jedná se zejména o rašeliniště, údolní luhy, podmáčené smrčiny, reliktní bory a bezlesá kamenná moře, ekosystémy jezerních karů, vzácné relikty přirozeného, většinou mokřadního bezlesí, ekosystémy stojatých a tekoucích vod. Podrobnější výčet taxonů není předmětem tohoto konceptu, mezi nejznámější zástupce šumavské květeny je možno uvést hořec šumavský, kamzičník rakouský, oměj šalamounek, hořeček český či kapradinu žebrovici různolistou. K druhům vázaným na rašelinné prostředí patří bříza trpasličí, suchopýr pochvatý, masožravé rosnatky okrouhlolistá a anglická, kyhanka sivolistá a vlochyně bahenní. Unikátní je výskyt šídlatek ostnovýtrusné a jezerní v některých šumavských jezerech. Většina druhů živočichů z období postglaciálu, s výjimkou velkých predátorů (z nichž populace rysa ostrovida byla znovu vysazena v 80. letech), se na Šumavě udržela až do dnešní doby. Tradiční je především spárkatá zvěř (jelení, srnčí, mufloní a černá zvěř), z dalších savců jsou rozšířeny lasicovité šelmy (kuna lesní, kuna skalní, tchoř, jezevec, hranostaj a lasice kolčava). Velmi bohatá je ptačí fauna, reprezentovaná zhruba 200 druhy (mezi typické šumavské ptáky patří ohrožené druhy kurů – tetřev, tetřívek a jeřábek). Pro Šumavu jsou dále charakteristické některé druhy sov (sýc rousný, výr velký, kulíšek nejmenší), z mnoha dravců jsou zde zastoupeni např. orel křiklavý, ostříž lesní a sokol stěhovavý. Z nižších obratlovců je zde zastoupeno okolo 30 druhů ryb (mezi jinými pstruh potoční či lipan podhorní) a zhruba 15 druhů obojživelníků a plazů (např. čolek horský a velký, ropuchy, ještěrky, užovky a zmije obecná). Mezi druhově nejbohatší patří fauna bezobratlých, často se jinde v ČR nevyskytující (např. pavouci rašelinných biotopů a někteří měkkýši). Kvalitní šumavská příroda se pochopitelně stala i předmětem ochrany. Šumava tak dnes patří k nejrozsáhlejším

7

chráněným územím v České republice, zároveň patří k těm nejdéle chráněným. Snahy o vyhlášení národního parku na Šumavě se datují od počátku 20. století. V roce 1963 zde byla vyhlášena chráněná krajinná oblast a od roku 1991 získaly její přírodně nejcennější partie statut národního parku. Kvalita šumavské přírody je důležitá i v mezinárodním měřítku. Proto byla Šumava v roce 1990 zařazena do mezinárodní sítě biosférických rezervací UNESCO. Celková rozloha Biosférické rezervace Šumava činí 1 670 km2. Zahrnuje celý Národní park Šumava (690 km2) a převážnou část Chráněné krajinné oblasti Šumava (980 km2). Jako kategorie mezinárodní ochrany biodiverzity nemá ekvivalent v českém legislativním systému ochrany přírody. Nevytváří tedy žádné dodatečné limity pro využívání území. Je spíše „mezinárodně uznávanou značkou“ jeho kvality. Kvalitní zachovalá příroda, navíc certifikovaná statutem chráněného území je v současné době i nejvýznamnější turistickou atraktivitou území, představující současně i jeho rozvojový potenciál. Cílem ochrany přírody je vysokou kvalitu přírodního prostředí nejen udržet, ale případně i dále zlepšovat. Ochrana přírody se tedy stává garantem dlouhodobého turistického využívání území tím, že střeží kvalitu zdroje, na kterém je cestovní ruch založen. Fakt, že Šumava má statut chráněného území, je tedy zároveň limitem i komparativní výhodou. Rozvojové možnosti se liší podle kategorie ochrany a budou tedy obecně omezenější v národním parku, než v jeho okolí. Přestože tedy tvoří Šumava svébytný region, je z hlediska míry ochrany přírody diferencovaná. Lze ji rozčlenit na chráněná území - Národní park a Chráněnou krajinnou oblast, která národní park obklopuje - a na šumavské podhůří, které se nachází vně velkoplošných chráněných území. Každé z těchto území má jiná omezení a jiné možnosti pro rozvoj cestovního ruchu.

2.2.

Socio-ekonomické podmínky

Sociálně ekonomický vývoj příhraniční oblasti Šumavy byl výrazně ovlivněn dopady desítky let přetrvávající izolace tohoto území, které byly způsobeny především důsledky existence „železné opony“ a celkově nepříznivými následky vyplývajícími z periferní polohy oblasti v rámci tehdejšího státu. Negativním efektem neprodyšně uzavřené hranice byl na obou jejích stranách stagnující hospodářský vývoj, trvalé vylidňování příhraničního prostoru a téměř neexistující přeshraniční interakce. Celkový dopad tohoto historického vývoje je na území Šumavy patrný dodnes. Nepříznivý vývoj území byl mimo jiné ovlivněn i zabráním velké části území Šumavy pro vojenské účely (vytvořením vojenských újezdů Dobrá Voda a Boletice), z nichž posledně jmenovaný existuje dodnes a tvoří jednu z bariér územního rozvoje Lipenska. 2.2.1. Obyvatelstvo Na území regionu Šumava, který je administrativně vymezen 192 obcemi, žije 165 926 trvale bydlících osob (k 31. 12. 2006). Počet obyvatel Šumavy dlouhodobě stagnuje,

8

avšak v posledním desetiletí zaznamenává v jihočeské části území tendenci k mírnému růstu. Z příznivé věkové struktury lze v budoucnu očekávat vyšší přirozený přírůstek obyvatel, a tím i pokračování pozitivního trendu. Tento příznivější demografický vývoj podporuje i aktivní saldo migrace, a to ve všech sledovaných okresech.7 Hustota osídlení je v regionu Šumava zhruba 2,5 – 3x nižší než je celorepublikový průměr. Tato skutečnost souvisí především s důsledky historického vývoje Šumavy v poválečném období, a z toho vyplývající řídkou strukturou a charakterem osídlení. Tato situace má, krom jiného, nepříznivý vliv i na dopravní obslužnost území. Vedle toho, že ztěžuje dostupnost služeb, se například reálně promítá i do výše a struktury výrobních nákladů, a tím nepříznivě ovlivňuje konkurenceschopnost místní ekonomiky. 2.2.2 Ekonomická situace Šumavský region patřil tradičně mezi chudší podhorské a příhraniční oblasti s převažující zemědělskou a řemeslnou malovýrobou. Z tradičních průmyslových oborů se zde uplatnily zejména činnosti spojené s využíváním místních přírodních zdrojů (např. těžba a zpracování dřeva, sklářský, papírenský a textilní průmysl, těžba rašeliny, zlata, grafitu, atd.). Po roce 1990 se postupně mění i sociální a ekonomická situace na Šumavě. Transformace a restrukturalizace zásadně ovlivnily současnou podobu regionální ekonomiky, rozvoj malých a středních podniků, strukturu zaměstnanosti, rozsah zahraničních investic a jejich vliv na hospodářský rozvoj oblasti. Pozitivní vývoj je patrný i v přínosech a kvalitativních změnách, které charakterizují dnešní situaci v oblasti cestovního ruchu, ve zlepšení životního prostředí, v nárůstu investic do veřejné technické a dopravní infrastruktury, v rozvoji institucionálních struktur, jakož i v nebývalém rozmachu přeshraniční spolupráce. Vedle uvedených pozitivních změn však Šumavu postihly i některé nepříznivé dopady, související zejména s důsledky restrukturalizace zemědělství a s dramatickým poklesem jeho významu pro místní ekonomiku. Celkově došlo i ke zhoršení dopravní obslužnosti, zejména ve venkovských a odlehlých částech Šumavy. Na druhé straně si nelze nepovšimnout progresivních změn zaměřených na kvalitu a regionální akcent, který s sebou přináší programy zaměřené na certifikaci regionálních produktů. Vedle zemědělských produktů a řemeslných výrobků se připravuje i certifikace služeb v oblasti CR (ubytování, stravování). Tento pozitivní trend napomáhá i regionální profilaci Šumavy jako kvalitní destinace CR. Otevření hranic přineslo výrazný impuls pro rozvoj cestovního ruchu, jehož význam a pozice v regionální ekonomice se výrazně posílila. Návštěvnost CR, včetně

7

ČSÚ Kraje – vybrané ukazatele za okresy

zahraniční návštěvnosti jak krátkodobé (Německo, Rakousko), tak i dlouhodobé (především Nizozemí), představuje zvýšenou poptávku a zájem o turistické zajímavosti regionu, s příznivými dopady na rozvoj turistické infrastruktury, rozvoj podnikání, na zaměstnanost ve službách, dopravě, maloobchodu, na vývoj příjmů ve veřejném i soukromém sektoru. Na základě údajů ČSÚ o počtech a struktuře návštěvníků ubytovaných v zařízeních hromadného CR za rok 2005 lze odhadovat, že tato skupina návštěvníků přinesla regionu 2,3 – 2,8 mld. Kč. Zhruba polovina těchto výdajů směřovala na úhradu nákladů na ubytování a stravování, druhou polovinu pak představovaly výdaje za dopravu, nákupy, vstupné a ostatní výdaje. Ekonomické přínosy jsou však v území nerovnoměrně rozloženy, z CR profituje především oblast centrální Šumavy a část Lipenska (zejména Lipno n.Vlt., Frymburk, Černá v Pošumaví a Horní Planá), zatímco pro podhůří Šumavy přináší cestovní ruch prozatím nízký ekonomický efekt. 2.2.3. Trh práce a lidské zdroje Odvětvová struktura zaměstnanosti v regionu byla historicky ovlivněna především přírodními a geografickými podmínkami. Ekonomika regionu doznala v posledním desetiletí výrazných strukturálních změn. Navzdory výrazné ztrátě pozice si zemědělství v regionu uchovává relativně stále významnou roli v místní ekonomice, neboť v průměru zaměstnává ještě okolo 10% ekonomicky činného obyvatelstva (na konci 80. let to bylo ještě plných 25%). Útlum odvětví primárního a sekundárního sektoru se projevil negativně v růstu nezaměstnanosti. Zejména v počátečním období transformace ekonomiky nebyl rozvíjející se sektor služeb schopen kompenzovat ztráty zaměstnanosti, ke kterým došlo v zemědělství a průmyslu. Rozvoj služeb, a to i služeb spojených s rozvojem cestovního ruchu, je proto třeba považovat v regionu, který disponuje takovým přírodním potenciálem, za jednoznačně pozitivní trend. Významné postavení cestovního ruchu v celé oblasti se promítá do ukazatele podílu zaměstnanosti ve službách (v samotném ubytování a pohostinství je v přepočtu přímo zaměstnáno 6 – 8% ekonomicky činných, což představuje dvoj až trojnásobek průměru ČR). Průzkumy prováděné ve významných střediscích cestovního ruchu na Šumavě v roce 20078 prokázaly, že cestovní ruch a na něm závislá odvětví vytvářejí v těchto místech se soustředěnou návštěvností v sezóně 30 až 50 % místní nabídky pracovních míst. Otevření hranic přineslo i nabídku pracovních míst v určitých ekonomických sektorech pro místní obyvatele zejména v sousedním Bavorsku a Horním Rakous-

Dotazníková šetření a průzkumy prováděné RRA Šumava v roce 2007 8

ku. Tato skutečnost rovněž příznivě ovlivňuje investice a akumulaci základního kapitálu pro rozjezd živností a menších rodinných podniků. Současně s tím zaznamenal příhraniční region příliv zahraničního kapitálu ze sousedních zemí, který pomohl vytvořit novou základnu malých a středních podniků a tím přispěl k žádoucí diverzifikaci místní ekonomiky a k její vyšší stabilitě před vnějšími konjunkturálními vlivy. Vzdělanostní struktura je však v porovnání s průměry ČR i s krajskými průměry nižší, a to zejména z hlediska podílu obyvatel s dokončeným vysokoškolským vzděláním. Nabídka na pracovním trhu neodpovídá poptávce, a to nejen v technických a strojírenských oborech, ale kvalifikované pracovní síly chybí i ve službách cestovního ruchu. Nedostatek kvalifikovaných pracovních sil ve službách CR tak představuje závažný problém, který brzdí ekonomický rozvoj Šumavy. 2.2.4. Doprava Šumavský region disponuje poměrně přijatelnou dopravní infrastrukturou, má relativně hustou silniční síť, poměrně dobré silniční a železniční spojení s hlavními centry ve vnitrozemí i propojení s Bavorskem a Horním Rakouskem. Technické parametry řady komunikací a jejich kapacity však na řadě míst již nestačí nárůstu intenzity automobilové dopravy, ke kterému došlo za posledních 10 – 15 let. Nejvíce postiženou oblastí je z tohoto pohledu zejména Lipensko, jehož dostupnost je jak z blízkých, tak i vzdálenějších sídelních center Jihočeského kraje na špatné úrovni. Dosažitelnost regionu pro návštěvníky ze sousedních zemí je poměrně dobrá, a to i díky relativně husté síti hraničních přechodů. Tato situace se bude dále zlepšovat po připojení ČR k Schengenskému prostoru.9 Mezi nejexponovanější silniční přechody (z hlediska počtu odbavených vozidel a osob) patří na prvním místě Strážný/Philippsreut a Železná Ruda/Bayerische Eisenstein. Automobilový provoz, zejména pak nákladní doprava, negativně ovlivňuje floru a faunu v chráněných územích přírody. Obdobně jako ostatní venkovské prostory v ČR je i dopravní obslužnost oblasti nedostatečná. Z pohledu návštěvníka využívajícího prostředky hromadné dopravy je zejména nevyhovující dopravní propojení napříč Šumavou, tedy uvnitř oblasti v podélném směru přes hranice krajů. Charakter železničního propojení v rámci regionu neumožňuje intenzivnější využití tohoto druhu přepravy pro cestovní ruch. Tento nedostatek částečně eliminuje v hlavní letní turistické sezóně ekologická autobusová doprava (tzv. „zelené autobusy“) zajišťovaná Správou NP a CHKO Šumava ve spolupráci s regionálními partnery, která je orientovaná především na návštěvnicky exponované lokality v NP Šumava (oblast od Železné Rudy po Lenoru). Dopravní obslužnost také

9

Datum připojení je 21.12.2007

9

zlepšuje síť cyklobusů provozovaných z regionálních center v letní sezóně, obsluhujících oblasti centrální Šumavy a Lipenska. V zimní sezóně jsou na Šumavě velmi sporadicky provozovány skibusy, všeobecně se volá po větší četnosti a návaznosti těchto spojů a také po lepším pokrytí a propojení regionu. Mimo hlavní turistickou sezónu je frekvence spojů malá a dopravní dostupnost, zejména menších obcí, velmi špatná. 2.2.5. Technická infrastruktura Stav a vybavenost území technickou infrastrukturou zásadním způsobem podmiňují jeho ekonomický rozvoj a kvalitu životních podmínek. Třebaže se v posledním desetiletí úroveň a kvalita vybavenosti technickou infrastrukturou v regionu výrazně zlepšila, a to zejména díky aktivitě obcí podporovaných státní a krajskou správou, využívajících i pomoci poskytované z fondů EU, zůstává na mnoha místech regionu zejména vodohospodářská infrastruktura díky své zastaralosti a nedostatečné kvalitě velkým problémem. Tento deficit se týká především menších a malých obcí, ale často i lokalit se soustředěnou chatovou zástavbou či koncentrací sezónních ubytovacích zařízení nižších kategorií. V období s vysokou koncentrací návštěvnosti pak dochází k nárůstu objemu vypouštěných odpadních vod, a tím i k lokálnímu ohrožení kvality životního prostředí. Možnosti pro potřebný rozvoj infrastruktury jsou v oblasti obecně omezeny především vysokými investičními náklady vyplývajícími z řídkého osídlení a obtížných terénních podmínek. Úspěchem je uplatnění ekologických technologií využívajících obnovitelné zdroje energie pro vytápění obcí ležících v blízkosti NP Šumava (např. Nová Pec, Hartmanice, Borová Lada).

3. Analýza současné situace v cestovním ruchu 3.1.

Atraktivity území

3.1.1. Přírodní hodnoty Šumava představuje území, které je jako celek dosud velmi málo poznamenané negativními důsledky civilizačního vývoje a disponuje tedy vysoce atraktivním a hodnotným přírodním a krajinným potenciálem. Šumava je díky svým přírodním atraktivitám již dnes jednou z turisticky nejvyhledávanějších rekreačních oblastí cestovního ruchu. Turismu se v této souvislosti přisuzuje značný význam i do budoucnosti, jeho rozmach je spojen se zcela novými rozvojovými šancemi pro celé území Šumavy. Do regionu Šumava, vymezeného územím okresů Klatovy, Prachatice a částí okresu Český Krumlov, zasahují pohoří Šumava a Blanský les. Tyto hlavní rekreační ob-

10

lasti pokrývají významnou část řešeného území. Nejvýznačnějšími přírodními a krajinářskými atraktivitami jsou velkoplošná chráněná území: Národní park a Chráněná krajinná oblast Šumava, Chráněná krajinná oblast Blanský les a přírodní parky: Buděticko, Kochánov, Kašperskohorská vrchovina, Plánický hřeben a Vyšebrodsko. Šumava, ve spojení s obdobně přírodně cenným vysoce zalesněným územím na protilehlé straně hranice v Bavorsku a Horním Rakousku, spoluvytváří turisticky nejvýznamnější region ve střední Evropě. Přistoupením ČR k Schengenskému prostoru nastal volný pohyb osob přes hranice, tím se rozšiřují možnosti pro vzájemné poznávání evropského regionu. V přírodně citlivém území NP a CHKO Šumava je nezbytné nalezení kompromisu mezi volným pohybem osob a ochranou přírody. 3.1.2. Současné ohrožení biodiverzity turismem a dalšími aktivitami Cestovní ruch je významným faktorem pozitivně ovlivňujícím ekonomiku regionu, který v mnoha aspektech příznivě ovlivňuje kvalitu života místních obyvatel. Na druhé straně může jeho neúměrně intenzivní rozvoj ohrozit přírodní kvalitu území (biodiverzitu), na níž je podnikání v turismu do značné míry závislé. Je tedy zcela legitimní zabývat se rozborem vlivů již realizovaných aktivit, možnými vlivy aktivit uvažovaných a hledáním potenciálu pro rozvoj takových forem turismu, které by přírodní prostředí Šumavy negativně neovlivňovaly. Existence tří velkoplošně chráněných území – Národního parku Šumava, Chráněné krajinné oblasti Šumava a Chráněné krajinné oblasti Blanský les, doplněná sítí maloplošných chráněných území, je z pohledu ochrany přírodních hodnot nesporným přínosem. Tato území ochraňují přírodní potenciál, jenž je hojně turismem využíván. Některá vysoce atraktivní místa však již vykazují známky stavu blížícího se dosažení limitu přírodní únosnosti. Stále nedokončená jednání o koncepčním směřování ochrany přírody a na ně navazující rajonizace území představuje značný handicap pro rozvoj cestovního ruchu i výrazné riziko ohrožení kvality přírody způsobené překotným vývojem ve stylu „dnešní vítěz bere vše, zítra může být jinak“. Nepřímým ohrožením biodiverzity je i absence systémového a dlouhodobě realizovaného monitoringu aktivit souvisejících s turismem. Tato situace dlouhodobě výrazně snižuje kvalitu rozhodovacích procesů v oblasti turismu, kdy se diskuse redukují na prezentaci ekonomických přínosů ze strany investorů a neselektivní blokádu většiny projektů ze strany státní ochrany přírody. Ad hoc prováděná sledování nemohou tento dlouhodobý monitoring plně nahradit. Dalším rizikovým faktorem z hlediska kvality přírodního prostředí se ukazuje být živelná urbanizace krajinného prostoru mající za následek mizení rostlinných druhů,

ať již přímou zástavbou nebo související intenzivní údržbou krajiny v zájmu její sportovně rekreační funkce nebo estetiky. Pro divoká zvířata toto znamená fragmentaci jejich životních areálů, u zvláště ohrožených druhů i nebezpečí jejich vymizení. Tyto trendy se na Šumavě projevují víceméně plošně, nejzřetelnější jsou v oblasti Lipenska a Železnorudska. Snahy o urbanizaci volného krajinného prostoru je však možné pozorovat i v centrální oblasti Šumavy uvnitř národního parku. Snahy o odlehčení již zatížených center (Železná Ruda) posílením dalších krystalizačních jader (Hojsova Stráž, Špičák) přinesly zvýšení atraktivity celého krajinného prostoru. Z hlediska ochrany přírody a krajiny však znamenaly pouze násobný efekt v zátěži prostředí. Rizikovým faktorem je i nedostatečný management „návštěvnických toků“ v území. Zvýšená hustota pohybu návštěvníků v nejcitlivějších přírodních oblastech při absenci alternativy přesměrování turistů do méně exponovaných lokalit působí jako rušivý faktor na řadu živočichů. Z ekologicky nesporně pozitivních způsobů pohybu návštěvníků v území jako je cykloturistika se při objemech překračujících stovky průjezdů stává aktivita ovlivňující negativně přirozené poměry v konkrétní lokalitě. Významnou zátěží pro přírodu je individuální automobilová doprava. Tuto skutečnost nevyvažuje ani poměrně úspěšný projekt veřejné autobusové dopravy provozovaný v centrální části území v období hlavní letní návštěvnické sezóny. Více než 85% hostů území použije ke své návštěvě osobní vůz se všemi negativními dopady na přírodu. Zplodiny výfukových plynů, parkování na nezpevněných plochách i nepovolené průniky do území, společně s dosud ne zcela zvládnutou technologickou dopravou uživatelů pozemků, jsou hlavními vlivy dopravy na šumavskou přírodu. Intenzivní zimní solení silnic v zájmu místních obyvatel i hostů území mění podstatným způsobem floristické složení mnoho desítek metrů od komunikací a umožňuje rozvoj vesměs nepůvodních slanomilných druhů. Některé další negativní průvodní projevy turismu, jakými jsou rizika eroze, průniky návštěvníků do citlivých oblastí (nejcennější komplexy šumavských slatí), hluk, nebezpečí ohně, zvýšený výskyt odpadů, zavlečení nepůvodních druhů podél stezek apod. jsou často se vyskytujícími průvodními jevy, které provázejí rozvoj turismu. Kvalitním plánováním, řádnou implementací plánů a uplatňováním pozitivního návštěvnického managementu je možno tyto jevy do značné míry eliminovat. V odůvodněných případech je nezbytné vymáhání práva v souladu s legislativou ve prospěch ochrany biodiverzity území. 3.1.3. Historické a kulturní památky Řešené území disponuje velmi bohatou nabídkou kulturně historických atraktivit, které skýtají výtečné předpoklady pro rozvoj různých forem městské, kulturní

a církevní výletní turistiky a pro rozvoj tvorby mnoha turistických produktů využívajících historický a kulturní potenciál regionu. Pro návštěvníky jsou velmi přitažlivá především historicky významná města s rozsáhlými soubory památkových objektů se zachovalou architektonickou a urbanistickou strukturou historických center měst. Dominantní význam mají města Prachatice, Volary, Kašperské Hory, Sušice, Klatovy a Horažďovice. V regionu je velmi bohatá nabídka kulturně historických památek zbudovaných v rozmanitých slozích. Četné zastoupení mají hrady, zámky, tvrze i jejich zříceniny (nejvýznamnější jsou např. Rabí, Prácheň, Švihov, Klenová, Velhartice, Chudenice, Kašperk, Vimperk, Kratochvíle, Dívčí Kámen, Rožmberk, Vítkův Hrádek), muzea a skanzeny (jako např. Železná Ruda, Klatovy, Chanovice, Hartmanice, Sušice, Kašperské Hory, Prachatice, Vimperk, Lenora, Husinec, Netolice, Horní Planá, Vyšší Brod, Horažďovice) a významné církevní stavby (velké množství kostelů, kaplí, významné křížové cesty se zastaveními a známá poutní místa, proslavené klášterní objekty Zlatá Koruna, Vyšší Brod a další). Významná je i nabídka atraktivních technických památek, které skýtají možnosti pro rozvoj aktivních forem pěší turistiky či cykloturistiky s tematickým zaměřením (Schwarzenberský plavební kanál, Vchynicko-Tetovský plavební kanál, elektrárna Čeňkova pila, hradlový most na Vydře (Rechle), významné rozhledny jako např. Poledník, rozhledna na Boubíně, Libín, Vítkův Hrádek, Klostermannova rozhledna na Javorníku, Svatobor, Kleť, vodní hamry a mlýny podél vodních toků a další). Unikátní nabídkou historických a kulturních památek oplývá město Český Krumlov, které představuje kulturní destinaci mezinárodního významu a díky relativní blízkosti a celkem dobré dostupnosti vůči regionu Šumava (zejména jeho jihovýchodním částem) může sehrát roli významného poptávkového centra i pro návštěvníky šumavského regionu. Potenciál řešeného území je významně rozšiřován památkami obdobného charakteru v Bavorsku a Horním Rakousku. O některé památky je pečováno společně, ať již přímo (Schwarzenberský plavební kanál) nebo formou finanční spoluúčasti zahraničních partnerů při záchraně zejména sakrálních objektů (kostely, hřbitovy). 3.1.4 Kulturní, společenské a sportovní akce Nedílnou součástí nabídky cestovního ruchu je i pořádání kulturních, společenských, vzdělávacích a sportovních akcí, hodně z nich má již mnohaletou tradici a jsou důvodem k návštěvě regionu. Bez některých tradičních akcí si již společenský život na Šumavě nelze představit. K těm nejvýznamnějším patří Slavnosti Zlaté solné stezky v Prachaticích, Klatovský karafiát, Mezinárodní folklorní festival a pouť v Klatovech, Železnorudské slavnosti, NaturVision ve Vimperku, Hořické Pašijové hry, Frymburské slavnosti, Markétská pouť v Horní Pla-

11

né, plavení dříví na Schwarzenberském plavebním kanále nebo Divadelní léto na Kratochvíli. Ze sportovních akcí je to zejména Mogul Šumava Rallye, Author Král Šumavy, Šumavský skimaraton či Vimperská padesátka, anebo prakticky každoročně pořádaná mistrovství ČR v jachtingových disciplínách na Lipně a splouvání divoké vody v úseku Čertových proudů pod Lipenskou přehradní nádrží. Zcela specifickou roli z hlediska kulturní nabídky hrají města Plzeň, České Budějovice nebo Český Krumlov, která představují na jedné straně konkurenční destinace cestovního ruchu, na straně druhé mají z hlediska kulturně-společenského vyžití důležité místo v nabídce

regionu a mohou tak z pohledu návštěvníků Šumavy plnit určitou „zástupnou“ funkci (např. alternativní nabídka v případě špatného počasí apod.). Přestože je nabídka kulturních akcí v regionu poměrně široká, je v zásadě koncentrována pouze do letní sezony, v zimní sezoně, vyjma adventního období, je počet kulturních akcí malý. V mnoha případech je také v rámci celého regionu patrná nekoordinovanost jednotlivých akcí (např. i v případě takřka sousedních obcí), kdy na jedné straně dochází k překrývání termínů jejich konání, na druhé straně pak ke zmiňovaným „hluchým místům“, kdy se v regionu nekoná žádná návštěvnicky atraktivní událost.

Přehled některých tradičních akcí Datum

12

název akce

místo konání

popis akce

únor

Šumavský skimaraton

Zadov, nově Prášily, Kvilda

Tradiční akce v běhu na lyžích (součást seriálu Eurolopet)

únor

Lipenský půlmaraton

Lipno-Kramolín

Tradiční závod v běhu na lyžích na Kramolíně v blízkosti Skiareálu Lipno

únor-březen

Mogul Šumava Rallye

Klatovy, Vimperk

Tradiční automobilový závod

březen

Západočeská oblastní přehlídka amatérského divadla

Horažďovice

Oblastní přehlídka amatérského divadla pro Plzeňský kraj, již od roku 1984

březen

Historické lyžování

Horní Planá

květen

Klatovský karafiát

Klatovy

květen

Den Sušice

Sušice

Městská kulturní akce, zahájení letní turistické sezóny

květen

Author Král Šumavy (horská kola)

Klatovy

Největší (počtem účastníků) cyklistická akce v České republice

květen

Koloshow a Prachatický bikemaraton

Prachatice

Svátek všeho s koly, dětské závody, doprovodný program

květen

Horažďovická padesátka

Horažďovice

červen

Slavnosti Zlaté solné stezky Prachatice

červen

Festival duchovní hudby

Prachatice

červen

Švihovské hudební léto

Švihov

Druhý nejstarší turistický pochod v Čechách Historické slavnosti, průvod městem, lidová řemesla, bohatý kulturní program Série chrámových koncertů k poctě sv. Jana Neumanna, prachatického rodáka Slavnostní pochod měst, představení hudebních souborů

červen

Slavnosti Kaše

Horažďovice

Městské kulturní slavnosti, kašová bitva

červen

Frymburské slavnosti

Frymburk

Každoroční slavnosti s bohatým programem, atrakcemi, živou hudbou

červen/ červenec

Král Šumavy

Černá v Pošumaví

Pohárový jachtařský závod

červen-srpen

Divadelní léto na Kratochvíli

Státní zámek Kratochvíle - Netolice

Originální divadelní představení inspirované jedinečnou architekturou vodního příkopu a renesančního zámku

červen-srpen

Šumavské léto s párou

vybrané železniční Tradičně pořádané nostalgické jízdy historických vlaků tažených parní tratě lokomotivou

červenec

Den řemesel

Chanovice

červenec

Pouť, mezinárodní folklorní festival, výstava Klatovský Klatovy karafiát

Sportovní a společenské setkání lyžníků s dobovou výstrojí i výzbrojí pořádané SKI - CLUBEM 1930 Tradiční pochod zaměřený na historické, kulturní a přírodní památky okolí Klatov

Tradiční rukodělná řemesla, cca padesát různých oborů, doplněno vystoupeními hudebníků, šermířů, loutkoherců, tradiční česká kuchyně, stavba roubenky ve skanzenu, apod Součástí tradiční klatovské pouti je průvod a vystoupení českých a zahraničních souborů a výstava Klatovský karafiát

červenec

Kolem kolem Netolic

Netolice

červenec

Pivní slavnosti

Železná Ruda

Vyjížďka na kolech po naučné stezce Historická krajina Netolicka, vhodné pro rodiny s dětmi Pivní soutěže, hudba, čtyřkolky, diskotéka

červenec

Jmeniny města

Horažďovice

Městské hudební slavnosti

červenec/srpen Železnorudské slavnosti

Železná Ruda

Tradiční slavnost, bohatý program, jarmark, pouťové atrakce, živá hudba

srpen

Pašijové hry

Hořice na Šumavě

srpen

Volarské slavnosti dřeva

Volary, náměstí

srpen srpen září září září

Sportovní víkend Lipnofest NaturVision Dny kulturního dědictví Svatováclavská jízda

Horažďovice Černá v Pošumaví MěKS Vimperk Vimperk Klatovy

Jedinečné divadelní představení, jež nám připomíná život a utrpení Ježíše Krista, se hraje v přírodním divadle Volarské slavnosti dřeva připomínají všem návštěvníkům dávnou historii města spojenou s prací se dřevem. Každoročně zde předvádí několik desítek řemeslníků stará, některá již téměř zapomenutá, řemesla. Součástí slavností je bohatý kulturní program, soutěže a další akce Ukázky a závody ve všech sportovních oblastech v Horažďovicích Vícežánrový hudebně filmový festival Mezinárodní filmový festival o přírodě a zvířatech Možnost navštívení jinak nepřístupných památek Spanilá jízda koní a kočárů

září

Městská slavnost

Vimperk-Zámek

Tradiční akce připomínající významné a bohaté historické tradice města

září

Memoriál Slávka Šimka

září

Euroforest

září

Vimperská padesátka

Horažďovice Tenisový turnaj Areál pod Libínem Mezinárodní myslivecká a lesnická výstava (Prachaticko) Vimperk - Sloup Tradiční závod horských kol

3.1.5. Nabídka rekreace u vodních ploch a toků Významnou součástí celkové turistické nabídky Šumavy je potenciál vodních ploch a toků vhodných pro odpočinek a rekreaci, ale hlavně aktivní pohyb při vodních sportech a vodní turistice. Nejvýznamnější vodní plochou vhodnou pro rekreační účely je Lipenské jezero, největší jezero v České republice s délkou 42 km, největší šířkou téměř 8 km a plochou 4 870 ha. Rozkládá se v okresech Český Krumlov a Prachatice. Nachází se zde několik jachtařských klubů a přístavišť včetně potřebné infrastruktury (spuštění na vodu, přístavní boxy, prodej potřeb a doplňků atd.) V současnosti je největším centrem Marina Lipno v Lipně nad Vltavou. Z hlediska využití vodní plochy Lipenského jezera je patrný odklon od klasického trávení volného času u vody (pobyt na plážích spojený s koupáním) a větší orientace na moderní vodní sporty, jako jsou právě například jachting, windsurfing apod. V tomto směru dochází k rozšiřování nabídky souvisejících produktů, jejichž výhodou je také dobrá využitelnost v mimosezónních obdobích. Dalšími významnými rekreačními vodními plochami jsou na Klatovsku rybníky Hnačovský, Myslívský, Kovčínský a Valcha, na Netolicku rybníky Podroužek, Stříbrný a další. Významnou rekreační aktivitou je také vodní turistika na kanoích, kajacích či raftingových člunech na splavných úsecích řek Vltava, Otava a Úhlava, kde to dovolují podmínky a režim ochrany přírody ve velkoplošných chráněných územích.

O významu a kvalitě vodních ploch a toků v řešeném území vypovídají i možnosti pro pořádání vrcholných soutěží jako mistrovství Evropy či mistrovství v jachtařských soutěžích na Lipenském jezeře či na divoké vodě na Vltavě pod přehradní hrází u Lipna nad Vltavou. Možnosti využití úseku Vltavy pod přehradní nádrží Lipno s unikátním přírodním korytem Čertových proudů v zákonem chráněné lokalitě Národní přírodní rezervace Čertova stěna – Luč je závislá na dohodě mezi orgány místní samosprávy (obce Loučovice, Lipno nad Vltavou a město Vyšší Brod), institucemi činnými v oblasti ochrany přírody a příslušnými vodohospodářskými organizacemi.

3.2.

Turistická infrastruktura

3.2.1. Potenciál území Nabídka území umožňuje veškeré formy turistiky v letní i zimní sezóně i v mimosezónách. Jsou zde možnosti pro aktivní pěší turistiku, cykloturistiku, hipoturistiku, vodní turistiku i turistiku zaměřenou na poznávání historických památek, kulturních zajímavostí a tradic. Šumava má dostatečný potenciál pro provozování letních i zimních sportů pro různé výkonnostní kategorie10, rozvinuté jsou

viz např. Pavlásek, Z. (2006): Netradiční aktivity v Biosférické rezervaci Šumava (studie možnosti rozvoje netradičních sportovních a turistických aktivit). NP Šumava a ÚSBE AV ČR, v.v.i, http://www.npsumava.cz/storage/setr_aktivity1.pdf 10

13

i možnosti pro rybolov, myslivost a další sportovní aktivity. S rozšiřováním rodinných farem vznikají předpoklady také pro rozvoj agroturistiky v šumavském podhůří. Ve městech a hotelových komplexech vzniká postupně zázemí pro rozvoj kongresové turistiky. Vzhledem k ekologicky hodnotné přírodní krajině Šumavy se zde začíná rozvíjet i lázeňství (ve formě ozdravných pobytů a rehabilitační léčby na zdravém vzduchu) a wellness. Je zde namístě podotknout, že nabídka regionu se v současné době stále markantně omezuje na dvě hlavní sezónní období (letní a zimní sezóna), přičemž adekvátní nabídka pro mimosezónní období, kupříkladu v podobě dále zmiňované infrastruktury „pro špatné počasí“, ale také ve formě tzv. měkkých aktivit (programová nabídka, marketingová podpora mimosezón), doposud chybí. 3.2.2. Ubytování a stravování V řešeném území je ve srovnání s republikovým průměrem velká koncentrace kapacity ubytovacích zařízení. Kapacita je rozvrstvena mezi ubytování v hotelech, penzionech, apartmánech, turistických ubytovnách, v soukromí, chatových osadách a kempech. Výrazný nárůst lůžkové kapacity pro hromadnou rekreaci nastal restrukturalizací a privatizací podnikových rekreačních zařízení, velkým počtem chat pronajímaných specializovanými cestovními agenturami a nárůstem ubytovací kapacity v privátech a na rodinných farmách. I v důsledku uvedených skutečností lze tedy vyvodit, že uvedený nárůst byl hlavně kvantitativní a méně respektoval požadavky na zvyšování kvalitativních standardů hromadného ubytování. Vývoj počtu ubytovacích kapacit v posledním období není však plně zdokumentován, a proto je nyní velmi obtížné získat pro celkovou lůžkovou kapacitu regionu přesná statistická data. Lůžková kapacita je prostorově soustředěna především do okresních měst a významných středisek cestovního ruchu jakými jsou např. Železná Ruda, Prášily, Srní, Modrava, Kvilda, Kašperské Hory, Zadov-Churáňov, Nové Hutě, České Žleby-Stožec, Nová Pec, Horní Planá, Černá v Pošumaví, Frymburk, Lipno n. Vltavou, Vyšší Brod. Aktuálním trendem je zvyšování kvality, standardu a nabídky ubytování a poskytovaných služeb. Přibývá ubytovacích zařízení, která jsou postavena nebo zrekonstruována ve stylu, vycházejícím ze šumavských a místních tradic a jež současně nabízí vysoký standard služeb a maximální pohodlí pro rekreanty, čímž roste jejich konkurenceschopnost. I přes tento trend a zlepšování kvality poskytovaných služeb mnoho zařízení nedosahuje ve své kategorii příslušného mezinárodního standardu. Nedostatky jsou jak ve vybavení ubytovacích zařízení patřičnou infrastrukturou, tak v kvalitě lidských zdrojů. Během posledních let se ale v regionu vyprofilovalo několik zařízení s vysokým standardem všech poskytovaných služeb a jejich úspěch výrazně motivuje okolní zařízení ke zlepšení kvality svých slu-

14

žeb. Ke zlepšení kvality by měly přispět i na státní úrovni zpracované standardy pro dělení ubytovacích zařízení dle druhů a kvalitativní úrovně služeb. Vzhledem ke skutečnosti, že nadále přetrvává stav, kdy značná část provozovatelů nerespektuje jednotnou klasifikaci ubytovacích zařízení (z důvodů její nezávaznosti), lze s případným výraznějším stíráním kvalitativních rozdílů v rámci jedné konkrétní kategorie ubytovacích zařízení počítat pouze za předpokladu zavedení povinné kategorizace ubytovacích zařízení. Tyto aktivity svým charakterem rovněž pouze v minimální míře odpovídají moderním trendům v marketingu. Samotná kapacita zařízení však není postačujícím a průkazným indikátorem pro posouzení zejména ekonomických přínosů cestovního ruchu pro region. Z tohoto pohledu je podstatné využití těchto kapacit, tedy vytíženost zařízení a obsazenost lůžek v průběhu roku. Obsazenost závisí na mnoha faktorech, z nichž lze uvést jako hlavní jak lokalizační faktory (atraktivitu místa z hlediska možností celoročního využití a jeho vybavenost infrastrukturou a službami), tak samotnou úroveň a kvalitu nabídky jednotlivých zařízení. Významná úloha samozřejmě přísluší i schopnosti provádět efektivní marketing. Ve skutečnosti existují mezi jednotlivými lokalitami a zařízeními velké rozdíly. Zatímco obsazenost lůžek a vytíženost zařízení v prostoru Železné Rudy, Zadova-Churáňova či centrální Šumavy překračuje v průměru 50% (180 – 200 dnů v roce), na Lipensku se pohybuje v průměru okolo 25%. V současné době již v některých oblastech nabídka ubytování v sezónách převyšuje poptávku a výhodu má každý, kdo k ubytování poskytuje ještě jiné služby, nabízí zážitky nebo vytváří podmínky pro aktivní trávení dovolené. V posledních letech došlo rovněž k nárůstu stravovacích kapacit, a to nejenom v exponovaných turistických střediscích. V regionu jsou zastoupeny všechny formy stravování a stravovací kapacita je rozvrstvena mezi restaurace, hostince, bistra, bufety, občerstvení i zařízení hromadného stravování. Největší kumulace stravovacích zařízení je především ve větších městech a střediscích cestovního ruchu. Kvalita nabízených služeb ve stravovacích zařízeních se působením konkurenčního prostředí neustále zlepšuje. Především ve městech postupně vznikají zařízení s vysokou úrovní služeb i dobrou kvalitou obsluhy. Sporadicky se vyskytují restaurace, vybavením i atmosférou zaměřené na určité gastronomické speciality nebo zařízení, která nabízejí tradiční regionální jídla. Zejména v případě hlavních poptávkových center (nejexponovanějších turistických destinací) se potom jako negativní trend projevuje rostoucí cenová úroveň těchto zařízení, která nekoresponduje s kvalitou poskytovaných služeb. Cenová hladina v některých destinacích se začíná dotahovat i na zahraniční centra (např. Lipno nad Vltavou).

Počet hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie ubytovacího zařízení (Zdroj:ČSÚ)

2000

2003

2006

2000

2003

2006

2000

2003

2006

Českokrumlovsko

2006

Prachaticko

2003

Klatovsko

2000

Celkem Šumava

570

582

588

194

195

203

181

195

189

195

192

196

hotely ****

4

5

6

2

2

2

1

2

2

1

1

2

hotely ***

41

49

57

18

21

26

9

11

16

14

17

15

Celkem v tom:

hotely **

33

26

26

12

10

10

13

11

9

8

5

7

hotely *

19

18

11

10

9

6

8

6

2

1

3

3

hotely garni

2

1

1

2

1

1

-

-

-

-

-

-

Penziony

189

201

209

83

77

81

56

72

71

50

52

57

Kempy

43

42

49

9

9

14

10

11

11

24

22

24

chatové osady

34

33

31

3

5

4

11

10

9

20

18

18

turistické ubytovny

55

49

45

20

16

18

20

18

15

15

15

12

ostatní zařízení *

150

158

153

35

45

41

53

54

54

62

59

58

Kapacita hromadných ubytovacích zařízení (Zdroj:ČSÚ) Celkem Šumava

Klatovsko

2000

2003

2006

2000

2003

2006

24 160

24 118

25 255

8 320

7 978

8 592

hotely **** a ***

3 287

3 566

4 476

1 576

1 387

1 956

hotely **

2 160

2 016

1 813

751

828

825

hotely * a hotely garni

1 061

1 006

686

609

585

436

penziony

5 131

5 208

5 642

2 285

2 057

2 137

kempy

1 342

1 591

1 888

563

749

1 110

chatové osady

2 592

2 484

2 555

324

414

355

turistické ubytovny

2 150

1 821

1 741

790

531

635

ostatní zařízení*

6 437

6 426

6 454

1 422

1 427

1 138

Celkem v tom:

Prachaticko Celkem

Českokrumlovsko

2000

2003

2006

2000

2003

2006

7 443

7 613

7 660

8 397

8 527

9 003

721

899

1 281

990

1280

1239

1 003

841

562

347

426

v tom: hotely **** a *** hotely ** hotely * a hotely garni

494

364

243

80

178

170

1 583

1 912

1 957

1 263

1 239

1 548

kempy

260

277

308

519

565

470

chatové osady

707

765

821

1 561

1 305

1 379

penziony

turistické ubytovny ostatní zařízení*

754

690

583

606

600

523

2 051

1 986

2 068

2 964

3 013

3 248

* (VŠ koleje, domovy mládeže, apod.) Poznámka: Do hromadných ubytovacích zařízení jsou započtena ta, která mají alespoň 5 pokojů nebo alespoň 10 lůžek sloužících pro cestovní ruch

15

3.2.3. Infrastruktura pro aktivní trávení volného času Vybavenost regionu infrastrukturou pro trávení volného času významně zvyšuje jeho turistický potenciál a stává se faktorem, který spolurozhoduje o výběru určité destinace. Od roku 1990 do roku 2001 byl zaznamenán nárůst počtu doplňkové infrastruktury pro aktivní sport a volný čas jako jsou bazény, koupaliště, tenisové kurty, atletické a zimní stadiony, sportovní haly, tělocvičny a hřiště, kuželny, fittness centra a další. Bohužel v posledních 6-ti letech již nebyl nárůst těchto zařízení tak výrazný. V poslední době byly zřizovány zejména tenisové kurty, bowlingové dráhy a hřiště na squash, ale i přes to je tato nabídka nedostatečná. Výjimku představuje Lipno nad Vltavou, které je v porovnání s ostatními oblastmi regionu velmi dobře vybaveno volnočasovou infrastrukturou (bobová dráha, aquapark, sportovní hala, herna pro děti, golfové hřiště). Značný pokrok byl v posledních letech učiněn při budování značených cyklotras. V současné době je v řešeném území více než 2 100 km značených cyklotras a cyklostezek a pracuje se na budování a proznačování dalších. Došlo také ke zkvalitnění doprovodné infrastruktury (odpočívadla, informační tabule,…), i když tam jsou ještě značné rezervy. V aktuálním průzkumu projevilo více než 60% návštěvníků velkou spokojenost s poskytovanými službami pro cykloturisty, velmi špatně byly ohodnoceny tyto služby pouze v oblasti Poledníku a Prášilského jezera. Naopak nejvíce spokojeni byli na Železnorudsku. Problém, který v posledních letech vyvstává, jsou vzájemné kolize cyklistů, pěších a někdy i aut na některých cyklotrasách a stezkách pro chodce a cyklisty. Postupně se buduje páteřní cyklostezka propojující severozápadní a jihovýchodní části regionu, v současnosti jsou dokončeny dílčí úseky této trasy (cyklotrasa č. 33), přičemž v nejproblematičtějších lokalitách jsou cyklisté nuceni pro přesun využívat stávající motoristické komunikace. Region Šumava nabízí svým návštěvníkům především krásnou přírodu, ve které se mohou zotavit, načerpat nové síly a duševní pohodu, proto je pěší turistika jednou z nejvyhledávanějších aktivit. Pro poznávání přírody, jejich zákonitostí i kulturního dědictví Šumavy slouží síť více než 2 500 km značených turistických tras spojujících zajímavá místa. Doprovodná infrastruktura pro pěší turistiku se stále zkvalitňuje, téměř všichni návštěvníci jsou spokojeni s místním orientačním značením (52% velmi dobré, 42% spíše dobré, 1% velmi špatné). Výjimkou je jihovýchodní část regionu, zejména příhraniční oblasti Lipenska (pravý břeh jezera), kde má značení turistických stezek ještě velké rezervy. Zásadní nedostatky lze spatřovat také ve vybavenosti navazující infrastrukturou, jako jsou kupříkladu odpočívadla, lavičky, vyhlídky apod. Probíhající jednání s Klubem českých turistů o možnosti proznačení nových turistických tras na Lipensku je zapotřebí vhodným způsobem skloubit

16

s obdobnými aktivitami v centrálních částech NP Šumava tak, aby došlo k vytvoření ucelené sítě tras. Významným přínosem pro rozvoj kulturního a poznávacího cestovního ruchu je velmi kvalitní síť naučných stezek a poznávacích okruhů, a to především na území národního parku, kde před nedávnem začaly vznikat první zážitkové trasy (Březník, Plešné jezero). V regionu jsou také příznivé podmínky pro vodní turistiku. Vltava, Otava, Úhlava a Blanice nabízí celkem 200 km splavných úseků. V některých případech je využití těchto toků v sezóně problematické vzhledem k limitům ochrany přírody a nedostatku vody v důsledku sucha (uzavření Horní Vltavy pro splouvání při poklesu hladiny pod stanovenou úroveň). Jeden z celorepublikově nejatraktivnějších vodáckých úseků pod Lipnem (Vyšší Brod – Český Krumlov – Zlatá Koruna) se potom naopak potýká s problémy přetíženosti ve vodácké sezóně. Horší je to s vybaveností regionu přírodními koupališti a venkovními i krytými bazény, nedostatek možností koupání mnoho návštěvníků jmenuje na prvním místě jako slabou stránku regionu (vyjma několika málo oblastí včetně Lipenska). Ve venkovských oblastech šumavského podhůří se začíná budovat infrastruktura pro poskytování služeb v souvislosti s jízdou na koni11. V současnosti existuje základní síť uvazišť a výběhů, je zde řada registrovaných koňských stanic, kde je možné zapůjčení koně nebo přenocování koně s jezdcem. První značená hipostezka vede od roku 2006 po pravém břehu Lipna, z Vyššího Brodu do Nové Pece. V Ústalči je k dispozici moderní krytý parkúr. V současnosti nachází hipoturistika zázemí především v těchto oblastech: Volarsko, Vyšebrodsko, Zátoň, Stašsko, Kašperské Hory, Sušicko, Hartmanicko, Prášily, Kochánovské pláně, Běšinsko, Bohumilice, Husinec a Netolicko. Význam existence odpovídající infrastruktury pro volný čas se navíc zvyšuje v případě nepříznivého počasí, kdy se nelze (nebo lze jen v omezené míře) věnovat venkovním aktivitám. Infrastruktura tohoto typu v regionu stále není vybudovaná v dostačující kapacitě, nabídka zařízení a aktivit vhodných za nepřízně počasí je nedostatečná a zdaleka nepokryje poptávku. Stejně jako v ostatních oblastech se i zde projevuje prakticky nulová vybavenost infrastrukturou. Uvedené nedostatky se citelně projevují nejen v letních měsících (deštivé období měsíců června – září), ale také stále markantněji v zimní sezóně (což je patrné zejména po zcela nevyhovující sezóně 2006/2007) a mimosezónních obdobích. Jednoznačně lze říci, že chybějící volnočasová infrastruktura pro aktivity za nepříznivého počasí je největší slabinou regionu, nejhůře byla hodnocena situace

viz např. Andrlová, M. (2006): Turistika na koni v Biosférické rezervaci Šumava. NP Šumava a ÚSBE AV ČR, v.v.i., http://www.npsumava.cz/storage/setr_aktivity1.pdf

11

Běžecké lyžování Centrální Šumava je charakteristická rozsáhlými pláněmi, tj. územím se stálou nadmořskou výškou nad 1000 m., což jsou ideální podmínky pro rozvoj běžeckého lyžování, které je tu podporováno a bráno jako prioritní zimní sportovní aktivita. Na Šumavě se nachází nejrozsáhlejší síť udržovaných značených tras pro lyžaře u nás. Většina z více než 500 km tras udržovaných rolbami je situována do území Národního parku Šumava a je propojena s okrajovými částmi (Vimperk, Javorník, Hojsova Stráž). Každoročně přibývají další nově udržované úseky, které napomáhají zatraktivnění území. Rozsáhlá předsezónní příprava tras počítá s úpravou dvojstopy, trasy na bruslení jsou upravovány zejména na Železnorudsku. Jednotlivé aktivity vedoucí k rozvoji lyžařských tras v centrální Šumavě zastřešuje projekt „Bílá stopa na Šumavě“. Cílem projektu je monitoring a koordinace systému údržby, ochrana krajiny, zlepšení podmínek životního prostředí, jednotná propagace, financování lyžařských tras (zimní i předsezónní údržba), získávání finančních prostředků na ostatní aktivity (např. pořízení rolb, přístrojů GPS, značení tras). V rámci projektu Bílá stopa na Šumavě jsou pravidelně vydávány mapy lyžařských stop (4 oblasti: Centrální Šumava, Šumava Pláně, Šumava Trojmezí, Západní Šumava); novinkou je vydání mapy Šumava-celek (napojení na Rakousko a Německo). Mapy jsou k dispozici bezplatně na informačních centrech

v centrální Šumavě, nejlépe byly hodnoceny Klatovy. Prvními vlaštovkami jsou nově vznikající řemeslné dílny a interaktivní expozice, kde se návštěvníci mohou nejen seznámit s historií tradičních řemesel, ale také se aktivně zapojit a vytvořit svůj vlastní výrobek. Tyto zážitky nabízí například v Návštěvnickém centru dřevařství na Modravě, v Návštěvnickém centru textilu v Lažišti, ve sklářské dílně TASTA v Milné, v „Krámku pro radost“ v Klatovech, v řemeslné dílně ve Velharticích nebo v ateliéru „Pod lampou“ ve Volarech. Stejné nedostatky vykazuje i infrastruktura pro děti, velice ojediněle se začínají budovat dětské koutky, hřiště a výjimečně centra pro děti (Centrum volného času v Kašperských Horách, Dětský koutek Bollo v Lipně nad Vltavou, centrum volného času ALBATROS v Prachaticích, Pohádková chalupa v Mlázovech). 3.2.4. Zimní sporty Šumava je i významnou oblastí nabízející provozování zimních sportů. Jsou zde ideální podmínky pro běžecké lyžování, počet kilometrů pravidelně strojově upravovaných běžeckých stop se stále zvyšuje, značná část je vedena ve výšce okolo 1000 m n.m., v okolí šumavských hřebenů. Dobré podmínky existují ve vybraných lokalitách i pro sjezdové lyžování, bruslení a sáňkování nebo pro další netradiční sporty, jako je snowtubing, snowkiting, chůze na sněžnicích a jízda se psím spřežením. Podpora některých z těchto aktivit může být příležitostí pro rozvoj zimních sportů i v šumavském podhůří.

Aktivní trávení volného času je posíleno nabídkou sousedních regionů v Bavorsku a Horním Rakousku Předmět

Klatovsko

Prachaticko

Českokrumlovsko

Šumava

2001

2007

2001

2007

2001

2007

2001

2007

311

1 147

342

670

165

287

518

2 104

Kryté plavecké bazény pro veřejnost

4

3

2

4

3

2

9

9

Venkovní bazény a přírodní koupaliště

19

14

24

15

6

6

25

27

Tenisové kurty

30

35

10

17

15

29

55

81

Sportovní haly pro veřejnost

7

5

2

2

3

2

12

9

Golfové hřiště

1

2

0

0

1

1

2

3

Hřiště na squash

1

7

0

1

2

3

3

11

Herny na bowling

3

6

1

2

1

4

5

12

Fitness centra

11

12

5

4

6

4

22

20

Minigolf

2

3

10

5

1

3

13

11

Sportovní letiště

1

1

1

1

0

0

2

2

Značené cyklotrasy

Zdroj: Dotazníkové šetření zpracovatelů k 1.10.2007

17

v regionu. Samozřejmostí je provoz a aktualizace webových stránek www.bilastopa.cz, na kterých běžkaři naleznou aktuální informace a mapu, kam jsou on-line načítá na aktuální data z GPS přístrojů, nainstalovaných v rolbách. V této mapě může každý zjistit, kde se momentálně rolby s GPS pohybují, nebo kdy a v které oblasti proběhla údržba naposledy. Novinkou je také zasílání informační SMS zprávy, ze které se běžkař dozví, kdy byla naposledy upravena jím vybraná trasa. Na Šumavě najdeme také sportovní (kondiční) okruhy a závodní tratě: Hojsova Stráž - Zámeček, Hoffmanky - Godlhof, Špičák Za Nádražím, Železná Ruda, Belveder, Zadov - Churáňov, Vimperk - Vodník, Kubova Huť a Lipno nad Vltavou. Nejvýznamnější sportovní akcí propagující běžecké lyžování na Šumavě je Šumavský skimaraton, který se koná každoročně v únoru. Sjezdové lyžování, snowboarding Sjezdové lyžování patří mezi nejpopulárnější zimní sportovní aktivity. Hlavním problémem z hlediska nabídky sjezdového lyžování je neexistence nadregionálního centra zimních sportů, které by dokázalo zajistit konkurenceschopnost celého regionu v zimním období. Potřeba zajištění konkurenceschopnosti regionu motivuje provozovatele k ustavičné modernizaci a zvyšování kvality nabízených služeb, s cílem dosáhnout standardní evropské úrovně, nicméně snahu o rozvoj sjezdových středisek v regionu značně omezují zájmy ochrany přírody. Totéž platí i pro budování nových lyžařských areálů. Lipenské obce dlouhodobě usilují o vybudování regionálního centra zimních sportů (Špičák). I přesto, že Šumava nemá takový potenciál jako jiná evropská (resp. tedy alpská) zimní centra, má svou klientelu, která se na Šumavu vrací právě kvůli možnosti sjezdového lyžování „rodinného“ typu. Velmi spokojeno je s nabízenými službami pro lyžaře více než 70 % návštěvníků. Většina lanovek, vleků a sjezdovek je soustředěna do 3 hlavních šumavských lyžařských středisek: Lipno-Kramolín, Železná Ruda-Špičák a Zadov-Churáňov. Lyžařský areál Lipno (Kramolín) – nabízí celkem 6 sjezdovek střední obtížnosti - délka 5,6 km, lanovka Lipno Express, 4 vleky, 2 pohyblivé koberce, 1 snowtubingový vlek, celková přepravní kapacita je 7 705 os./hod. Zajištěno je umělé zasněžování sjezdových tratí (4,1 km), večerní lyžování, běžecké tratě 36 km, U-rampa, snowpark, snowtubingpark, lyžařská škola, servis a půjčovny vybavení, Skirestaurant, centrální parkoviště v místě nástupní stanice lanovky je zdarma.

pacita je 5 200 os./hod. Zajištěno je umělé zasněžování 70% celkové plochy všech sjezdovek, umělé osvětlení, snowpark, lyžařská škola, cvičný svah, půjčovna vybavení, servis, občerstvení, ubytování. Lyžařský areál Zadov – nabízí celkem 7 sjezdovek lehké až střední obtížnosti - délka 4,5 km, 2 lanovky a 4 vleky, celková přepravní kapacita je 4 500 os./hod. Zajištěno je umělé zasněžování 4 sjezdovek a umělé osvětlení 3 sjezdovek, lyžařská škola, půjčovna vybavení, servis, Snowboard bar, občerstvení, lyžařský běžecký stadion. Všechny tyto tři největší šumavské lyžařské areály jsou propojeny jednotnou jízdenkou (SKIPAS). Další možnosti sjezdového lyžování „rodinného“ typu nabízí - Libín, Libínské Sedlo, Rohanov, Strážný, České Žleby, Kubova Huť, Kvilda, Nové Hutě, Javorník, Kašperské Hory, Popelná, Horská Kvilda, Srní, Hojsova Stráž, Javorná, Hamižná-Hartmanice nebo Frymburk.

3.3.

3.3.1. Analýza návštěvnosti Šumava patří mezi turisticky nejvyhledávanější oblasti cestovního ruchu v České republice. Hlavní cílovou skupinu potenciální klientely regionu představují tuzemští návštěvníci. Podíl cizinců na celkové návštěvnosti se pohybuje okolo 10%, do regionu přijíždí především Němci a Nizozemci, s velkým odstupem pak následují Rakušané a Slováci. Podíl cizinců je téměř stejný v letní i zimní sezóně, pouze návštěvníci z Rakouska přijíždí častěji v zimním období než v létě. Návštěvnost oblasti má celoroční charakter s výraznou letní a zimní sezónou. Zhruba třetina návštěvníků přijela do regionu poprvé. Více než dvě třetiny návštěvníků se na Šumavu vrací opakovaně, (téměř 30% do půl roku), zhruba třetina dokonce pravidelně. Pro většinu návštěvníků je tedy pobyt spojen s dovolenou nebo prázdninami. V obou sezónách převažují pobyty na 37 nocí (téměř polovina návštěvníků), v zimním období přijíždí na víkendové pobyty téměř třetina návštěvníků. V létě až 10% návštěvníků setrvá na více než 7 nocí, v zimě jsou to pouze 4%. Většina českých návštěvníků vyžaduje pro svou dovolenou klid a pohodu, 3/4 si přeje na dovolené poznávat nová místa, přírodu, kulturní a historické památky.

Následující text se opírá zejména o výsledky průzkumu „Monitoring návštěvníků v turistickém regionu Šumava“, etapa léto 06 (sběr dat: červenec – září 06) a etapa zima 06/07 (sběr dat: prosinec 06 – březen 07). Průzkum zadala agentura Czech Tourism, zpracovatelem byl GfK Group. 12

Lyžařský areál Špičák – Železná Ruda - nabízí nejlepší možnosti lyžování na české straně Šumavy, celkem 11 sjezdovek všech stupňů obtížnosti - délka 7,2 km, 1 čtyřsedačkovou lanovku a 10 vleků, celková přepravní ka-

18

Poptávka cestovního ruchu12

Péče věnovaná ochraně kulturního dědictví se odráží v hodnocení hostů území. V regionu Šumava je velmi spokojeno s péčí o památky a turistické atraktivity více než 75% návštěvníků, velmi nespokojeno je pouze 0,5%. V současné době je také důležitá otázka bezpečí, Šumava je jednoznačně bezpečná turistická destinace, jak potvrzuje 80% návštěvníků. Naprostá většina návštěvníků si zajišťuje pobyt sama (až 90%),13 podíl organizované turistiky je tak velice nízký. Zhruba dvě třetiny návštěvníků přijíždí vlastním autem, zbývající třetina pak vlakem a autobusem. Mezi návštěvníky převažují obyvatelé nejbližších krajských měst – Plzně a Českých Budějovic – a dále také obyvatelé pražské aglomerace. Zhruba polovina návštěvníků využívá otevřenost hranic k návštěvě bavorské či rakouské části Šumavy. Zhruba desetina hostů je ubytována ve vlastních chalupách či chatách nebo u známých, téměř polovina v penzionech a v soukromí; v letním období využívá zhruba pětina návštěvníků kempy a tábořiště. Spokojeno s rozsahem a dostupností ubytovacích kapacit i se službami spojenými s ubytováním je většina hostů. V místních restauračních zařízeních se alespoň částečně stravují téměř tři čtvrtiny návštěvníků, pravi-

delně tuto službu využívá v létě třetina a v zimě dvě pětiny z nich. Téměř nikdy se v restauračních zařízeních nestravuje až čtvrtina návštěvníků. Spokojenost s rozsahem a dostupností stravovacích kapacit vyjádřilo v letním období téměř devět desetin návštěvníků a v zimním období osm desetin z těch, kteří se v regionu stravovali. Kvalita nabízených služeb ve stravovacích zařízeních se působením konkurenčního prostředí neustále zlepšuje, s úrovní veřejného stravování je velmi spokojena třetina návštěvníků, spíše spokojena je téměř polovina návštěvníků, velmi nespokojena je pouze jedna setina, nejméně spokojeni jsou v létě návštěvníci Prášilska a v zimě návštěvníci Lipenska. Šumava se profiluje jako destinace s příznivým poměrem cena/výkon, polovina návštěvníků při svém pobytu utratí za osobu a den od 200 do 500 Kč, téměř třetina za svůj pobyt zaplatí od 500 do 1000 Kč (v létě 27 %, v zimě 33,5 %). Okolo 13 % návštěvníků utratí do 200 Kč/ os./den a to zejména jednodenní návštěvníci. Cenovou úroveň služeb hodnotí velmi dobře v létě 25% a v zimě 20 % návštěvníků, celkově je s cenovou úrovní spokojeno více než 70 % dotazovaných, nejméně byli s cenami spokojeni v zimě v Lipně nad Vltavou a v létě na Prášilsku. Návštěvnost se v oblasti koncentruje do několika intenzivněji využívaných lokalit, především do prostoru

Zdroj: Správa NP a CHKO Šumava Těšitel, J. a kol. (1997): Strategie trvale udržitelného rozvoje pro Biosférickou rezervaci Šumava. Závěrečná zpráva projektu. Ústav ekologie krajiny AV ČR, České Budějovice Těšitel J. a kol. (2001): The role of tourism in development of the Šumava region. Závěrečná zpráva projektu, Ústav ekologie krajiny AV ČR, České Budějovice

13

19

Železnorudska, Pootaví (převážně v letním období), Kašperskohorska, centrální Šumavy (Kvilda, Borová Lada, Srní, Modrava, Prášily) a Lipenska. Intenzita využití šumavského podhůří zaostává naopak za svými možnostmi, využití jejího potenciálu je pro rozvoj udržitelného turismu na Šumavě zásadní. Ze statistických údajů návštěvnosti NP Šumava, která se od roku 1996 zvýšila o třetinu, vyplývá velký význam NPŠ pro rozvoj CR na Šumavě. V mnoha lokalitách národního parku stoupla návštěvnost od roku 1999 až o 50%, týká se to především Pramene Vltavy, Chalupské slati, Jezerní slati, Bučiny, Povydří, Vchynicko-Tetovského plavebního kanálu nebo Stožecka. Mezi velice oblíbené a tedy i nejnavštěvovanější lokality se řadí Povydří s návštěvností bezmála 150 tis. návštěvníků (2006), Vchynicko-Tetovský plavební kanál s více než 131 tis. návštěvníků (2006) a Jezerní slať s téměř 107 tis. návštěvníků (2006). Stoupající návštěvnost jednotlivých lokalit na území NPŠ dokazuje vzrůstající zájem o pobyt v krásné přírodě, spojený s aktivním trávením volného času, ke kterému jsou zde ideální podmínky. V daném území je velmi spokojeno s péčí o životní prostředí více než 80% návštěvníků, velmi nespokojeno je pouze 1%, v otázce péče o čistotu je velmi spokojeno 70% návštěvníků a velmi nespokojeno 3%.

Návštěvníci jezdí na Šumavu hlavně kvůli: • turistice, poznávání a možnostem aktivního sportovního vyžití • krásám přírody a krajiny • relaxaci • zdravému prostředí, klidu a tichu

3.3.2. Profil návštěvníka, hlavní cílové skupiny Z výše uvedených průzkumů si lze udělat obrázek o „typických“ návštěvnících Šumavy. Typičtí návštěvníci Šumavy jsou hlavně Češi (téměř 90%), jsou vzdělaní (více než 80% má nejméně středoškolské vzdělání), milují přírodu, aktivní dovolenou/pobyt a oceňují klid a kvalitní životní prostředí. V průměru tři čtvrtiny jsou ve věku od 26 do 49 let (více než třetina návštěvníků je mladších 34 let). Na Šumavu přijíždějí nejčastěji s partnerem, přáteli a známými nebo s dětmi a jsou mobilní. Místem trvalého bydliště je velice často Praha, Českobudějovicko, Plzeňsko nebo přímo region Šumava. Většina z nich jezdí na Šumavu opakovaně, zhruba třetina dokonce pravidelně. Nejčastěji zde tráví 3-7 nocí. Zhruba polovina návštěvníků utratí za pobyt v tomto regionu 201 – 500 Kč na osobu a den, částečně se stravují v restauracích (téměř 50%) a dávají přednost ubytování v penzionech (více než 30%). Převažujícími důvody návštěvy Šumavy je turistika, sport, relaxace a poznání. Nejčastějšími zahraničními návštěvníky Šumavy jsou Němci, Holanďané a Rakušané.

Mezi hlavní aktivity patří zejména:

Na tomto základě lze stanovit 3 hlavní cílové skupiny návštěvníků Šumavy: • aktivní milovníci přírody • sportovci, aktivně orientovaní turisté • rodiny s dětmi Češi si Šumavu nejčastěji spojují s těmito pojmy 14: „Turistika, dovolená, prázdniny, krásná příroda - hory, lesy, poslední příroda v Čechách, na Šumavě je všude hezky, lyže, cykloturistika, Železná Ruda, Velhartice“ 3.3.3. Hlavní formy CR a rekreační aktivity Mezi hlavní formy cestovního ruchu patří v letním období dlouhodobá, obvykle týdenní, pobytová rekreace spojená s dovolenou či prázdninami; v zimě pak mírně převažují krátkodobé, převážně víkendové pobyty. Šumava se řadí mezi nejatraktivnější regiony s největšími možnostmi realizace oblíbených volnočasových aktivit.

V létě: • Pěší turistika • Cykloturistika • Koupání, vodní sporty • Poznávací turistika - návštěvy kulturních památek, muzeí a galerií • Wellness – péče o fyzickou a duševní kondici • Zábava (návštěva přátel, gastronomie, společenský život, kulturní akce) • Jiný aktivní sport (např. in-line skating) V zimě: • Lyžování, zimní sporty • Pěší turistika • Poznávací turistika - návštěvy kulturních památek, muzeí a galerií • Zábava (návštěva přátel, gastronomie, společenský život, kulturní akce) • Wellness - péče o fyzickou a duševní kondici • Venkovská turistika, hipoturistika

Stále více návštěvníků navštěvuje a využívá k poznání národní park a více než polovinu z nich přitahuje území a historie bývalého hraničního pásma a dříve nepřístupné vojenské prostory. Zdroj: Czech Tourism, Motivace k návštěvě turistických regionů ČR, 2004. 14

20

3.4.

Organizace cestovního ruchu

Z výsledků analýz, které provázely zpracování a aktualizace předchozích rozvojových konceptů a strategií v cestovním ruchu vyplynulo, že mezi největší problémy, které brání efektivnějšímu rozvoji cestovního ruchu na Šumavě, patří zejména nedostatečná míra regionální koordinace a řízení aktivit v oblasti cestovního ruchu. Na Šumavě se od poloviny 90. let, navzdory několika iniciativám, nepodařilo vytvořit a uvést do chodu regionální organizaci cestovního ruchu. Nicméně potřeba existence takovéto organizace - regionálního managementu pro region Šumava, je stále zřetelnější a naléhavější. Absence účinné manažerské a servisní regionální struktury („regionálního managementu cestovního ruchu“) tak nepříznivě ovlivňuje po řadu let celkovou efektivnost fungování celého sektoru, především pak má nepříznivý dopad na účinnost marketingu, kvalitu nabídky a tvorbu turistických regionálních produktů, kvalitu služeb a servisu pro hosty. Se vznikem krajů došlo opět k administrativnímu rozdělení tohoto svébytného turistického regionu. Zachování jeho integrity a jedinečné identity na trhu cestovního ruchu vyžaduje spolupráci a podporu všech, kteří v regionu v cestovním ruchu působí a jsou na něm ekonomicky závislí. Obdobný vývoj je patrný i na bavorské straně Šumavy, kde dochází k vymezení turistického regionu Bayerischer Wald a k ustavení turistické organizace charakteru destinačního managementu (DM) se sídlem v Regenu. Odpovědnost za rozvoj cestovního ruchu v turistických regionech spadá v současnosti především do kompetence krajů, resp. příslušných odborů, které mají na starosti cestovní ruch na krajských úřadech Plzeňského a Jihočeského kraje. V Jihočeském kraji dále existují organizace, které plní roli destinačních managementů (např. Jihočeská centrála CR pro turistický region Jižní Čechy, DM Český Krumlov (Českokrumlovský rozvojový fond), Lipnoservis, DM MAS Blanský les - Netolicko). Oba kraje nyní rovněž aktualizují střednědobé strategie a akční plány rozvoje cestovního ruchu, jejichž součástí bude i strategie rozvoje CR regionu Šumava. V rámci RRA Šumava byla ustavena v roce 2004 samostatná sekce, jejímž hlavním úkolem je především koordinace, řízení a podpora rozvoje cestovního ruchu z úrovně turistického regionu Šumava jako celku. V současné době RRA Šumava již naplňuje praktickými kroky základní požadavky regionálního a koordinovaného přístupu k rozvoji CR, které jsou formulovány např. v dohodě s agenturou Czech Tourism, s níž RRAŠ spolupracuje v oblasti pravidelného monitoringu návštěvnosti, dále řídí a koordinuje účast subjektů CR na veletrzích CR, činnosti v oblasti celoregionální propagace a marketingových aktivit. RRAŠ úzce spolupracuje se sítí informačních středisek na území Šumavy, organizuje fóra CR pro podnikatele působící ve službách cestovního ruchu, zajišťuje některé významné regionální turistické produkty (např. provoz sítě běžeckých tratí v oblasti centrální Šumavy, apod.) a současně připravuje a re-

alizuje řadu projektů podporujících rozvoj CR v regionu (např. „Šumava originální produkt“). RRAŠ dále zajišťuje i provoz informačního serveru, poskytuje průběžně informace celkem 23 informačním centrům o novinkách, spravuje webovou stránku CR: www.isumava.cz. Na Lipensku (Lipno n.Vlt.) funguje již řadu let úspěšně a na vysoké profesionální úrovni společnost Lipnoservis, která zajišťuje řadu (např. marketingových a produktových) aktivit i pro oblast Lipenska, které svojí povahou spadají do působnosti DM. Vedle toho působí na území NP Šumava celkem 9 informačních středisek. Problémem je však nedostatečná součinnost a koordinace informačních aktivit ve vztahu k návštěvníkovi. Z regionálního pohledu je RRAŠ při výkonu uvedených činností v úzkém pracovním kontaktu s odbory CR na krajích, s Jihočeskou centrálou cestovního ruchu, s informačními centry, s obcemi a mikroregiony, jakož i s řadou podnikatelů působících ve službách CR. Obecně platí, že tyto činnosti, které RRAŠ pro oblast Šumavy v současnosti zajišťuje, jsou v souladu se základním posláním a s úkoly regionální organizace (destinačního managementu) CR. Problémem je však především nevyjasněnost v kompetencích a v koordinaci činností mezi RRAŠ a shora uvedenými hlavními regionálními aktéry působícími v oblasti CR a absence jasné koncepce, která by ve střednědobém horizontu definovala cíle, poslání a úkoly RRAŠ v rámci destinačního managementu pro region Šumava. Pro zajištění kvalitního managementu cestovního ruchu na Šumavě a jeho maximální efektivnosti má koordinace aktivit mezi všemi zúčastněnými aktéry zcela zásadní význam. V rámci přeshraniční koordinace marketingových a dalších rozvojových aktivit v oblasti CR RRAŠ úzce spolupracuje zejména s Euroregionem Šumava-Bavorský les-Mühlviertel, Trilaterální koordinační skupinou pro turistiku, s příslušnými správními úřady (Regen, Freyung/Grafenau) a dalšími organizacemi koordinujícími regionální aktivity v regionu Bayerischer Wald (např. VHS Regen, Fremdenverkehrsverband Ostbayern – sekce Bayerischer Wald, Správa NP Bavorský les).

3.5.

Marketing v cestovním ruchu

Poměrně vysoká míra identifikace obyvatel Šumavy s místem, ve kterém žijí, tvoří dobrý základ pro regionální marketing. V posledních letech jsou vydávány tištěné materiály v podobě image-prospektů, mapek, průvodců památkami a informačních letáků zahrnující celé řešené území. Obsah materiálů je však stále příliš orientován na správní hranice jednotlivých krajů a okresů a ne na přirozené marketingové mikroregiony Šumavy. Tyto aktivity svým charakterem rovněž pouze v minimální míře odpovídají moderním trendům v marketingu. Naopak oproti minulým letům se mírně zlepšila situace při prezentaci řešeného území na veletrzích cestovního

21

ruchu v tuzemsku i v zahraničí, kde se již Šumava propaguje jako kompaktní ucelený region, pod jednotnou značkou Šumava. Hodnotíme-li atraktivnost Šumavy v závislosti na její návštěvnosti, zjišťujeme větší rezervy, proto se investice do propagace tohoto regionu zdají být velice perspektivní. Region Šumava také dosud nemá vytvořenou vizuální identitu, vlastní značku – logo, pod kterým by se prezentoval navenek. Jedním z nejvýznamnějších faktorů, který rozhodujícím způsobem ovlivňuje návštěvnost turistického regionu, je dostatek informací o možnostech trávení volného času a komplexní turistické nabídce. V turistické oblasti Šumava je v provozu 23 turistických informačních center a 9 informačních středisek NP Šumava. V rámci informačního systému v cestovním ruchu byly vytvořeny vzájemně propojené internetové prezentace 18 turistických informačních center. Prezentace zároveň pomocí odkazů propojuje stávající stránky o cestovním ruchu jednotlivých dílčích mikroregionů. Od roku 2004 také funguje oficiální rozcestník cestovního ruchu na Šumavě www.isumava. cz, který má za úkol shromažďovat aktuální informace o turistickém potenciálu dotčeného regionu. Internet jako nástroj pro propagaci dnes využívají téměř všechna města a obce i subjekty nabízející služby v CR. Regionální marketing je dosud prováděn převážně nekoordinovaně. Existuje zde sice velké množství aktivit a samostatných prospektů, nicméně vzájemná spolupráce mezi subjekty působícími v cestovním ruchu je zatím ve stádiu zrodu. O koordinaci marketingových aktivit v celoregionálním duchu se dnes starají Regionální rozvojová agentura Šumava, Euroregion Šumava a Regionální sdružení Šumava. V menších územních celcích a oblastech koordinují marketingové aktivity městské a obecní úřady nebo různá menší sdružení obcí a mikroregiony. Na území příslušných krajů se o marketing starají odbory cestovního ruchu Plzeňského a Jihočeského kraje. Z místního šetření vyplývá, že většina subjektů působících na Šumavě v CR nemá zpracovanou marketingovou koncepci a jejich aktivity jsou spíše nahodilé a přizpůsobené momentální poptávce a potřebě. Výjimkou je Lipno nad Vltavou, marketing této destinace je na podstatně vyšší, profesionální úrovni. Komerční subjekty využívají jako hlavní marketingové nástroje tematické balíčky, nabídky slev a internetovou propagaci, většina z nich není zaměřena na konkrétní cílovou skupinu (segment), aplikují tzv. masový marketing. Dle průzkumu Češi při plánování dovolené v České republice využívají nejčastěji 4 hlavní informační zdroje: 1. Vlastní úsudek - vlastní zkušenosti doplněné vyhledáváním informací na internetu. 2. Média a CK – TV, rozhlas, tisk, mapy a průvodci, cestovní kanceláře, obvykle bývají doplněné doporučením známých 3. Doporučení přátel a známých 4. Organizace v ČR - informace z poboček Klubu českých turistů a z městských informačních center

22

Návštěvníci Šumavy získávají informace o regionu nejčastěji z internetu (vždy 43%, částečně 15,5% ), dále pak z turistických informačních center (vždy 42%, částečně 20%), z propagačních materiálů (vždy 32%, částečně 46,2%), od příbuzných a známých (vždy 28,5%, částečně 21%), z médií (vždy 17,5%, částečně 22,5%), z cestovních kanceláří (vždy 17%, částečně 12,5%) a také od personálu ve službách (vždy 16%, částečně 20,5%). Z průzkumu „Motivace k návštěvě turistických regionů v ČR“ (Czech Tourism 2004) vyplynulo, že informace o místních atrakcích a zajímavostech jsou považovány za nejdůležitější při rozhodování o rekreaci v ČR (důležité pro 89% respondentů). Jako druhé nejdůležitější jsou informace o cenách služeb (83% respondentů) a třetí nejdůležitější o místních turistických a cykloturistických stezkách. Informace o možnostech realizace oblíbených volnočasových aktivit považují za důležité téměř 3/4 populace, téměř 1/3 za velmi důležité.

3.6.

Konkurence

Z pohledu celkové turistické atraktivnosti oblasti pro návštěvníky posuzovanou z hlediska • polohy a dostupnosti pro domácí i zahraniční návštěvníky • možností celoročního využití • rozsahu a významu přírodních podmínek a krajinářských hodnot (největší národní park na území ČR, CHKO, Biosférická rezervace) • nabídky pro poznávací turistiku • nabídky infrastruktury pro turistiku (pěší, cyklo, zimní) a sportovní vyžití • nabídky ubytovacích, stravovacích a ostatních služeb • svébytné a vyhraněné „image“ lze na území České republiky nalézt pravděpodobně pouze jedinou, celoročně využitelnou a významem srovnatelnou turistickou oblast, a tou jsou Krkonoše. Z výsledků monitoringu návštěvnosti v turistických regionech15 je patrné, že i důvody návštěvnosti z hlediska „nejlákavějších aktivit“ jsou obdobně rozloženy – lyžování a zimní sporty, pěší turistika, cykloturistika. Na Šumavě navíc k těmto aktivitám přistupuje poznávací turistika. V oblasti Lipenska je pak výrazným fenoménem Lipenské jezero, které skýtá výborné podmínky pro provozování vodních sportů. Krkonoše nabízejí zejména lepší podmínky pro některé zimní sporty (sjezdové lyžování), náročnější terény pro turistiku, větší kapacity a vyšší standard vybavenosti v oblasti ubytování a některých služeb, jiný krajinářský charakter horského pásma s odlišnou vegetací, apod. I z těchto důvodů má oblast vyrovnanější zimní a letní sezónu a vyšší míru obsazenosti turistických zařízení.

15

Czech Tourism, GfK research, 2005/06

Na druhé straně se jedná o území více obydlené a intenzivněji turisticky využívané, s relativně vysokými koncentracemi návštěvnosti a kapacit v několika střediscích CR. Do Krkonoš se jezdí za krásami hor spojenými s aktivním sportováním, méně již za klidem, odpočinkem a kvalitou životního prostředí. I národní park, třebaže je nejstarší v ČR, není vnímán tak výrazně jako na Šumavě, kde se již stal neodmyslitelnou součástí její identity. Krkonoše mají rovněž tradičně výraznější podíl zahraniční klientely než Šumava. Podle statistiky „Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních CR“ činil v roce 2005 podíl ubytovaných hostů ze zahraničí okolo 40%, zatímco u Šumavy to bylo méně než 30%. Tato skutečnost se promítá i do cen za ubytování, stravování a služby. Ty jsou v průměru vyšší než srovnatelné ceny na Šumavě. Na druhé straně odhalil monitoring návštěvnosti v hodnocení vybavenosti regionů a poskytovaných služeb některé výrazné rozdíly mezi oběma konkurenčními regiony. Z hlediska úrovně nabídky turistické infrastruktury a kvality poskytovaných služeb byla Šumava hodnocena jako nejlepší turistický region v ČR, zatímco region Krkonoše figuroval až na 10.–13. místě. Návštěvníci Krkonoš měli výhrady nejen ke kvalitě služeb (ubytovacích, stravovacích, pro motoristy, ...), ale nebyli spokojeni ani s cenovou úrovní služeb. Region Šumava vykázal naopak v nabídce turistické infrastruktury a v kvalitě poskytovaných služeb nejvyšší známky hodnocení. Obdobně jako u Krkonoš byla i na Šumavě kriticky hodnocena cenová úroveň služeb. Oba regiony těží „z věrnosti“ své tradiční klientely, která se opakovaně vrací. Tato skutečnost představuje určitou konkurenční výhodu oproti jiným regionům. Z pohledu jednotlivých cílových skupin (a jednotlivých aktivit) má Šumava samozřejmě konkurenci mnohem početnější. V letní sezóně jsou to především regiony Jižní Morava, Jižní Čechy, částečně i Vysočina. V zimní sezóně má podobnou klientelu zejména turistický region Český sever. Aktivní milovníci přírody a turistiky mají v ČR poměrně bohatou nabídku, a to zejména v regionech, na jejichž území leží velkoplošná chráněná území přírody. Z oblastí horského charakteru s možností celoroční pobytové rekreace jsou to např. regiony Severní Morava a Slez-

sko, Východní Čechy, Český sever, Severozápadní Čechy, Jižní Čechy, Plzeňsko, ... (oblasti s CHKO: Orlické hory, Jizerské hory, Krušné hory, Novohradské hory, Žďárské vrchy, Bílé Karpaty, Český les, …) Cykloturistiku s kvalitní infrastrukturou a službami lze provozovat nejen v uvedených oblastech, ale dnes již v podstatě ve všech turistických regionech, nabízejících turisticky tradiční i nová a atraktivní místa. Žádná z uvedených turistických oblastí však nemá úplnost a pestrost nabídky Šumavy. Její návštěvnickou atraktivitu navíc umocňují turistické, kulturní a poznávací prožitky a možnosti, které nabízí jak bavorská, tak i hornorakouská oblast Šumavy. Ty jsou dnes navíc navzájem propojeny turistickou infrastrukturou. Z hlediska konkurence se v tomto případě zatím spíše jedná o vzájemné obohacení a doplňování nabídky, ze které mají nakonec užitek návštěvníci na obou stranách hranice. Z průzkumů, které prováděla RRA Šumava v tomto roce jak u obcí, tak u podnikatelů vyplynulo, že až na výjimky (Lipensko), nebyly v regionu Šumava pociťovány obavy z konkurence jiných regionů. Určité náznaky, které ojediněle zazněly z podnikatelské sféry, se týkaly konkurence zařízení nabízejících služby v oblasti cestovního ruchu ze sousedního regionu Bavorský les. V případě Lipenska je naopak problém konkurence pociťován poměrně silně, a to zejména ze strany areálů nabízejících sjezdové lyžování. Konkurenci zde reprezentuje nejen nabídka, kterou představuje Hochficht a další areály na rakouské a bavorské straně, ale bezprostředně i konkurenční nabídka zejména zařízení v Železné Rudě a na Zadově. I v tomto kontextu proto usiluje Lipensko již dlouhodobě o vytvoření srovnatelné nabídky pro zimní sporty. Je zřejmé, že postupné vyrovnávání příhraničních ekonomik, které přináší i zmírňování cenových rozdílů, může v budoucnu znamenat i zostření konkurence mezi těmito bezprostředně sousedícími regiony v Bavorsku a Horním Rakousku. Trvalý důraz na kvalitu nabídky, efektivní koordinaci v oblasti řízení cestovního ruchu a regionálního marketingu a důraz na trvalé zlepšování služeb tak představují nezbytná opatření pro zachování konkurenceschopnosti Šumavy v národním i mezinárodním měřítku.

23

24

4. SWOT analýza V silných a slabých stránkách se zrcadlí aktuální situace v oblasti cestovního ruchu na Šumavě. Při rozvoji je třeba využít příležitostí, které se nabízejí a vyloučit či alespoň omezit působení rizik. OBLAST

SILNÉ STRÁNKY Přírodní a krajinná atraktivita celého regionu „Zelené střechy Evropy“ Ekologicky hodnotná a málo poškozená příroda a krajina

Přírodní bohatství

Existence NP a CHKO jako dlouhodobá záruka kvality území

SLABÉ STRÁNKY

Prezentace regionu jako přírodní a krajinářsky jedinečné oblasti

Limity ochrany přírody omezující některé investiční aktivity Netransparentnost pravidel

Rozvoj šetrného turismu s využitím konceptu biosférické rezervace

Kulturní bohatství, vzhled obcí

Vysoký kulturní potenciál oblasti

Velké množství památek (religiózní stavební památky hrady, zámky, muzea) a snaha o jejich využití Památky

Nabídky kvalitních prohlídek měst s průvodcem Hodnotné historické stavební objekty v mnoha obcích (městské a vesnické památkové rezervace, typická regionální architektura) Vzhled obcí „Místní tahouni“ se zájmem o zlepšení životního prostředí a kvality života v obcích

Dlouhodobě zlepšující se pestrost i kvalita nabídky Kulturní a společenské akce

Existující kalendáře kulturních akcí na lokální i regionální úrovni

Rozvoj šetrného turismu

Potenciál pro wellness a ozdravné pobyty

Dobré a zdravé klima

Nabídka kvalifikovaných služeb průvodců přírodou a krajinou

PŘÍLEŽITOSTI

Nekoncepčnost ochrany přírody Nedostatečná objasněnost klíčových problémů Chybějící infrastruktura CR a nabídka v některých oblastech Šumavy

Nedostatečný marketing

Nedostatečný marketing

Nedostatečný marketing Špatný technický stav některých památek Málo atraktivní způsob prezentace Málo paušálních nabídkových programů Nízká flexibilita otevírací doby Nedostatečný marketing – málo atraktivní způsob prezentace, nedostatečná nabídka konkrétních programů Špatný technický stav některých objektů Nízké povědomí mezi místními, málo informací pro návštěvníky Odpuzující vzhled tržišť na hraničních přechodech a podél hlavních příjezdových komunikací ze zahraničí Výskyt sociálně patologických jevů (prostituce,vandalismus) Malá nabídka možností večerní zábavy Omezená nabídka pro špatné počasí Sezónnost nabídky Chybí vzájemná koordinace akcí, nedostatečná informovanost v IC Časový překryv některých akcí

Využití průvodcovství v komplexní regionální nabídce („produktové balíčky“) Rozvoj kulturních nabídek jako jedno z hlavních témat turistické nabídky regionu Šumava (i přeshraničně)

RIZIKA Neochota orgánů přírody k nalezení konsenzu Nebezpečí poškození přírody a krajiny neuváženými investičními akcemi Nedostatečná komunikace, informovanost a nízká míra empatie provázející aplikaci konceptu šetrného turismu Relativní blízkost konkurence (Třeboňsko, Lázeňský trojúhelník), která značku „wellness“ již dlouhodobě rozvíjí Omezující legislativa

Nedostatek finančních zdrojů Nesprávné zacílení marketingu

Využití památek v rámci atraktivních návštěvnických programů a turistických produktů Integrace uměleckých řemesel k obohacení turistické nabídky

Nedostatek finančních prostředků na údržbu kulturních památek Ohrožení podstaty památek nevhodnou komercionalizací

Zkvalitnění marketingu – využití památek v rámci atraktivních návštěvnických programů a turistických produktů

Konkurence nedostatečně kvalifikovaných průvodců

Podpora novostaveb a rekonstrukcí v typickém regionálním duchu Kvalitní informační systém

Neuvážená realizace staveb vyúsťující v devalvaci hmotného prostředí

Podpora místních iniciativ Podpora zdravého lokálního patriotismu Vymýcení/omezení negativních jevů na základě změny legislativních pravidel

Nezájem o spolupráci ze strany vlastníků nemovitostí Legislativa nepodporující či blokující možnosti obcí při vydávání příslušných vyhlášek

Nabídka programů Sezónnost nabídky vycházejících z místních tradic Nedostatek účastníků Aktivizace místních kulturních u menších akcí komisí s účastí podnikatelů Zavedení efektivní koordinace Neochota ke spolupráci na regionální úrovni (funkce jednotlivých aktérů destinačního managementu)

25

OBLAST

SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

PŘÍLEŽITOSTI

Zřizování vycházkových naučných okruhů v zázemí obcí Málo cyklostezek v podhůří Dořešení systému cyklostezek Jedinečné území pro aktivní Šumavy včetně jeho rozšíření do turistiku, dobrá síť stezek pro Nekázeň cyklistů podhůří Šumavy pěší a značených cyklotras Nedořešený systém údržby Řešení kolize mezi uživateli (i přeshraničně) stezek tras Rozvoj integrovaného přeshraničního systému stezek Nejlepší trasy pro in-line v ČR Využití potenciálu podhůří Konflikty s pěšími, (Vltavská cesta, Lipenská a Lipenska cykloturisty, automobily stezka) Vytvoření tras výlučně pro Malá nabídka kvalitních tras Potenciál podhůří pro in-line in-line Chybí potřebná infrastruktura Podpora hipoturistiky jako Ideální podmínky a prostředí a především informovanost o rozvojové šance pro podhůří pro provozování hipoturistiky existující nabídce Celoroční provozování Nedostatek parkovacích míst Zpoplatnění užívání o víkendech Velmi dobrý krajinný stop -> kvalita Není dořešeno značení tras potenciál pro lyžařskou Zainteresování soukromé Malé zapojení soukromého turistiku, atraktivní síť sféry na systému údržby stop sektoru lyžařských běžeckých stop Rozšíření nabídky zimních Nedostatek udržovaných tras Pravidelná a flexibilní údržba cest pro pěší pro pěší v zimě lyžařských stop Efektivnější využití možností Poškozování běžeckých stop přeshraniční spolupráce pěšími Využití potenciálu lokalit mimo oblasti s přísnějším Možnost provozování režimem ochrany přírody Limitovaný rozvoj v dalších sjezdového lyžování Rozvoj malých vleků lokalitách z důvodů ochrany v centrech Rozvoj netradičních aktivit Sport a volný přírody Malé místní areály (např. snowtubing) čas Zaměření na specifické cílové skupiny (děti, „loučkaři“) Nízká kvalita infrastruktury pro vodní sporty Celkově málo možností pro koupání Potenciál pro vodní sporty na Neexistence dohody Vybudování infrastruktury Lipensku o udržování stálé vodní pro vodní sporty respektující Atraktivní vodní toky pro hladiny pro Lipno okolní krajinu vodáctví Limity ochrany přírody při nízkých stavech hladin toků v NP Šumava blokující provozování vodních sportů Na mnoha místech chybějící infrastruktura pro volnočasové aktivity Nevyvážené časoprostorové rozložení nabídky, rozdílnost v její kvalitě

Návštěvnická centra a místa ukázek místních tradic

Velký nedostatek nabídek programů pro mimosezónní období a špatné počasí a pro rodiny s dětmi

Schází nabídka adrenalinových aktivit

26

Podpora budování doplňkové infrastruktury Výraznější orientace na wellness, rekondiční a rehabilitační programy Rozvoj sítě návštěvnických center Tvorba programů pro volný čas zaměřených na konkrétní cílové skupiny (např. rodiny s dětmi, …) Šance pro vznik nových „agentur volného času“ Přeshraniční propojení nabídek Šance i pro rozvoj nabídky v podhůří

RIZIKA

Konflikt se zájmy ochrany přírody Konflikt se zájmy majitelů pozemků

Majetkoprávní vztahy Nedostatek finančních zdrojů Majetkoprávní vztahy Kolize s ostatními aktivitami na stezkách

Konflikt s vlastníky pozemků Nejisté sněhové podmínky mimo oblasti centrální Šumavy Finanční udržitelnost

Konflikt se zájmy ochrany přírody Nedostatek sněhu Konkurence v německé části Šumavy i ze vzdálenějších destinací – ostatní české hory, Alpy, slovenské hory

Nestálost počasí a nedostatek vody Živelnost rozvoje a preference lokálních zájmů Finanční udržitelnost

Kolize se zájmy ochrany přírody Odlišné zájmy a preference sousedících regionů v důsledku nekoncepčního rozvoje CR v území Finanční udržitelnost aktivit

Chybějící lidské zdroje

Limity ochrany přírody

OBLAST

SILNÉ STRÁNKY Příznivý profil a povrch některých stezek

Ubytování, stravování, služby, informace pro hosty

Kvalita a standard nabídky ubytování a stravování se dlouhodobě zlepšuje V zásadě dostatečná ubytovací kapacita (co do celkového objemu) Ubytovací zařízení nabízející další produkty

Diverzifikovaná cenová a kvalitativní nabídka

Ubytování, stravování, služby

SLABÉ STRÁNKY

PŘÍLEŽITOSTI

Integrace do běžných aktivit Nedostatečná a nedostatečně Integrace nabídek pro tělesně zmapovaná nabídka pro postižené do nabídek regionu tělesně postižené Tvorba programů pro tělesně postižené Místně nevyvážená struktura a kapacita Zlepšení struktury nabídky V místním měřítku chybí a kvality služeb s příznivým nabídka pro kongresovou dopadem do místní/ turistiku (zejména ve regionální ekonomiky městech, větších obcích Vznik sdružení zaměřených a střediscích CR) na kvalitu Chybí nabídka ubytování (Q TOP Hotels) s vyšší kvalitou (např. čtyřhvězdičková zařízení) Pokračování trendu nárůstu Rozvoj image Šumavy jako cen ubytování i stravování, regionu prosazujícího kvalitní která nesouvisí se zvýšením služby za dobrou cenu kvality

RIZIKA Nedostatek pochopení pro potřeby cílových skupin při zpracování programů/ nabídek

Živelnost vývoje Finanční udržitelnost Lidské zdroje

Pokles kupní síly obyvatel

Zavádění regionální certifikace služeb

Absence certifikovaných služeb (celostátně platné standardy nevyužívány, popř. zneužívány) Obtížná orientace zákazníka

Podpora kvalitních služeb formou jejich certifikace a cílené propagace

Nezájem podnikatelů a jejich nedůvěra k certifikačním systémům Standard nároků nad rámec regionu Certifikační nekázeň

Existence tradiční šumavské kuchyně

Restaurace většinou nenabízejí místní šumavské speciality Přílišná uniformita nabídky (nabídka jídel, vybavení a vzhled restaurací a hostinců)

Větší diferenciace nabídky (např. místně typická, vegetariánská, zdravá kuchyně) Rozšíření certifikace v oblasti stravování

Pokračující nezájem provozovatelů gastronomických služeb

Existence kvalitních a certifikovaných domácích produktů

Málo produktů z regionu, chybí síť prvozpracovatelů místních zemědělských produktů

Vzájemně výhodná spolupráce zemědělství s gastronomií

Komplikovaná legislativa ztěžující výrobu a odbyt přímo u farmáře (např. nákup „ze dvora“) Ztráta konkurenceschopnosti v důsledku globalizace

Podpora rozvoje podnikání Konkurence Certifikace služeb

Sezónnost Nezájem soukromé sféry („mně to stačí“) Nedostatek kvalifikovaného personálu

Sortiment a standard služeb se postupně zlepšuje

CR se dlouhodobě podílí na zaměstnanosti v regionu

Omezená nabídka obchodů a služeb v některých oblastech Šumavy Nepružná úprava provozní doby obchodů a služeb Nedostatek kvalifikovaného personálu a pracovních sil Absence zdravého patriotismu V nabídce služeb chybí často doplňkové služby (např. bankovní automaty, směnárny, apod.) a veřejné toalety

Chronický nedostatek pracovních sil (nejen kvalifikovaných) Existence „šedé ekonomiky“ při zaměstnávání pracovních sil ve službách CR

Cílená spolupráce obcí a soukromého sektoru

Nízká ekonomická efektivnost (zejména v důsledku sezónnosti)

Vytvoření motivačních programů pro personál a atraktivního systému dalšího vzdělávání pro oblast CR Podpora udržitelných Pokračující „měkká“ a ve investičních záměrů, svých důsledcích nemotivující přinášejících kvalitní pracovní sociální politika státu místa a aktivit, které pozitivně ovlivní image turistického regionu pro kvalifikované lidi, mladší generaci

27

OBLAST

SILNÉ STRÁNKY

Síť informačních center provozovaných obcemi i soukromými subjekty Informační střediska NPŠ Informace pro hosty

Regionální informační webová stránka

Dostatečně hustá silniční síť v regionu a celkově zlepšující se technický stav komunikací

Doprava

Letní autobusová doprava v centrální části Šumavy

Dobrá hustota železniční sítě v regionu jako celku

Regionální podpora destinačního managementu pro Šumavu Organizace, politika CR Existence organizačních struktur na regionální/lokální úrovni (např. JČCR, RRAŠ, Lipnoservis)

Spolupráce se sousedními zahraničními regiony

28

SLABÉ STRÁNKY Malá znalost regionu, málo prostoru k doplnění znalostí u personálu, jeho nedostatečná jazyková vybavenost Nedostatečná koordinace a spolupráce mezi IS NPŠ a ostatními IC Přílišné lokální zaměření Chybí celoregionální IC s přímým přeshraničním napojením na sousední turistické regiony v Bavorsku a Rakousku

PŘÍLEŽITOSTI

Vytvoření motivujícího prostředí pro vzdělávání personálu Vytvoření integrovaného informačního systému s přeshraniční působností

Zkvalitnění internetové prezentace Šumavy pod jedním vstupním portálem Nedostatečná spolupráce a důsledné využívání všech jednotlivých subjektů, moderních e-marketingových nedostupnost dat postupů Zlepšení nabídky cizojazyčných informací Ztížená dopravní dostupnost Trvalé zvyšování kvality některých oblastí (Lipensko) povrchů komunikací Nevyhovující stav některých, Optimalizace parkování zejména vedlejších v širším regionu komunikací (stav, kapacita) Organizačně technická Chybí dostatek parkovišť, opatření pro řešení kolizí kapacita v sezóně nestačí uživatelů komunikací Problematická zimní údržba Zpoplatnění vjezdu a setrvání Kolize uživatelů (kola, auta) v národním parku Vytvoření nabídky uživatelsky Nedostatečné a neprovázané atraktivního kombinovaného autobusové a vlakové spojení, systému veřejné dopravy zejména přes hranice krajů („Šumavský lístek“) Nedostatek skibusů i přeshraničně Smysluplné vyplnění „bílých míst“ (ŠED - Šumavská Špatné přímé spojení, elektrická dráha) propojení v některých Turistické využití vedlejších oblastech regionu, napojení železničních tras jako na zahraniční regiony zážitkových jízd Nízká úroveň marketingu Využití v komplexní regionální železniční dopravy nabídce („produktové balíčky“) Nedořešené hranice turistických regionů v rámci ČR, nevyjasněnost Spolupráce mezi veřejným v kompetencích a soukromým sektorem Nedostatečná spolupráce Zachování možnosti mezi podnikateli, obcemi „překryvu“ turistických a dalšími subjekty působícími regionů Šumava a Jižní Čechy v CR (Lipensko) Chybí regionální sdružení podnikatelů v CR Nedostatek prostředků na Zkvalitnění a vzájemná financování některých systémů spolupráce regionálních Nižší vnitřní provázanost managementů CR systému Využití zkušeností a možností Málo společných podpory ze sousedních přeshraničních projektů zahraničních regionů ke usilujících o rozvoj společných společným projektům nabídek a společný regionální Posílení celkové pozice marketing regionu na trhu CR

RIZIKA

Neochota být v systému Neochota ke vzájemné komunikaci a spolupráci Nedostatek finančních prostředků

Drsné klima ve vyšších polohách Financování Neochota ke změnám Pokračující nárůst individuální dopravy na úkor hromadné Legislativa Nedostatek zkušeností a motivace k vytvoření projektu PPP (veřejnosoukromého partnerství)

Nebezpečí ukončení provozu na vedlejších železničních tazích v důsledku ztráty rentability

Prosazování partikulárních zájmů

Nekoordinovanost a rozdílnost v přístupu krajů Převaha místních zájmů

Konkurence mezi regiony Ztráta konkurenceschopnosti

OBLAST

Organizace, politika CR

Marketing

SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

PŘÍLEŽITOSTI

Rozvíjející se podnikatelské prostředí

Nedostatečná spolupráce podnikatelů mezi sebou a s obcemi a dalšími subjekty

Převážně pozitivní vztah a přijímání CR místními obyvateli, a to zejména v lokalitách s nejvyššími ekonomickými přínosy

V některých případech převažuje apatie a nezájem projevující se nízkým zapojením některých skupin obyvatel do rozvojových aktivit

Oblast má dobrý potenciál pro dvě sezóny a možnosti pro celoroční využití

Nedostatečné využívání zimního a mimosezónního období

Vznik „sdružení podnikatelů v CR“ v návaznosti na destinační management Příliv nových obyvatel v důsledku zvýšení atraktivity sektoru CR Výraznější zapojení místních obyvatel do sektoru CR Nabídka využití infrastruktury CR pro hosty místními obyvateli Lepší využití mimosezónních období a prodloužení pobytů uplatněním cíleného destinačního managementu

Velká poptávka po Šumavě Tradiční turistická destinace s vysokým podílem návštěvníků, kteří přijíždějí opakovaně

Posílení funkce regionálního Šedá ekonomika Neefektivní využití stávajících destinačního managementu Neochota ke spolupráci ubytovacích kapacit Lepší vytíženost a obsazenost „Únava“ regionem kapacit

Šumava je turistickou oblastí s výraznou regionální identitou

Tendence dělit přirozený turistický region na dvě administrativní oblasti příslušející krajům

Šumava je žádanou regionální značkou s vnitřní prostorovou NPŠ je některými subjekty a funkční diferenciací chápán jako brzda zahrnující NP – centrální ekonomického rozvoje Šumavu, Lipensko a šumavské podhůří Chybí marketingová strategie pro celý region Dosavadní marketingové Chybějí přesnější a průběžné aktivity usilující o zachování informace o vývoji turistické obrazu Šumavy jako poptávky, o domácí celistvého regionu i zahraniční klientele Příliš silná orientace na Marketingové aktivity na správní hranice místní úrovni (Blanet, obec Preference parciálních zájmů Lipno) v neprospěch regionu jako celku Nejednotnost propagace Propagace na veletrzích Šumava postrádá vlastní Nabídka informačních vizuální identitu (logo, …) materiálů o Šumavě jako Chybí cizojazyčné mutace celku propagačních materiálů

RIZIKA Nezájem ze strany podnikatelů

Přetrvávající nezájem ze strany místních obyvatel

Silná konkurence v tuzemsku i v zahraničí

Koordinovaný rozvoj turistického regionu Šumava jako oblasti se silnou regionální identitou

Rozdílné priority krajů Místní separatismus

Propagace Šumavy jako celistvého regionu s přirozenou vnitřní diferenciací turistické nabídky

Rozpad na dílčí subregiony, oslabení vnímání Šumavy jako turistického regionu Přetrvávající konflikty mezi NPŠ a některými subjekty v regionu

Vytvoření marketingové strategie s působností pro region Šumava Posílení funkce regionálního destinačního managementu

Nekoordinovanost a roztříštěnost marketingových aktivit Pokračující nejasnosti v územním vymezení turistického regionu Nevyjasněné kompetence Nedostatek finančních prostředků

Rozvoj a prezentace reklamních aktivit pod jednotnou vizuální identitou

Neochota ke spolupráci

29

30

5. Strategie rozvoje turistického regionu Šumava

•

•

5.1.

Hlavní východiska a cíle •

Naše rozvojová strategie usiluje o efektivnější využití potenciálu území pro cestovní ruch a jeho vyšší ekonomické zhodnocení, avšak současně při respektování vnitřních rozdílností regionu a při dodržení principů trvale udržitelného rozvoje. Je založena na vyhodnocení slabých a silných stránek v regionu Šumava, zároveň akceptuje vnější prostředí nabízející jak rozvojové příležitosti, tak přinášející i četná rizika. Strategie není ani jednoznačně dynamická – rozvojová (tzn. orientující se výhradně na využití silných stránek regionu podpořených vhodnými příležitostmi), ani jednoznačně stabilizační (orientovaná pouze na eliminaci problémů a vnějších rizik). Východiska (na čem stavíme): • Šumava je turistickým regionem, který je vnímán jako region s vlastní silnou identitou • Turistický region Šumava je vnitřně diferencován, zejména podle přírodních podmínek a možností a forem jejich využití; region lze vnitřně strukturovat na centrální oblast Šumavy, Lipensko a podhůří Šumavy • Cestovní ruch je významným ekonomickým faktorem rozvoje regionu, a to zejména v oblasti centrální Šumavy a v části Lipenska • Šumava je oblastí s vysokým zastoupením území ochrany přírody; pro CR to nesmí znamenat pouze restrikce, ale především rozvojové šance založené na odpovídající a cílené turistické nabídce, • Šumava se profiluje jako rekreační turistická oblast, oslovující jak hosty území, tak i jednodenní návštěvníky • Hlavními cílovými skupinami jsou milovníci přírody, návštěvníci se zájmem o kulturní/městskou turistiku, aktivní sportovci a rodiny s dětmi • Třebaže je Šumava oblastí s dominující českou klientelou, máme zájem i o pobyty zahraničních návštěvníků. Strategický cíl: Základním cílem této rozvojové strategie je zajištění udržitelného rozvoje CR na Šumavě, založeného na citlivém využívání zdrojů oblasti a na preferenci kvality. Jak chceme dosáhnout cíle: • V zájmu rovnoměrnějšího využití potenciálu se zaměříme více na podporu zejména šetrných forem rozvoje v šumavském podhůří (agroturistika, ekoturistika, …)

• •

•

•

• •

• •

Při sestavování nabídek se především orientujeme na oblasti: příroda a krajina, kultura a tradice, sport a volný čas, ozdravné pobyty/wellness, pobyty rodin s dětmi a programy pro seniory Naší snahou je navodit přátelskou a pohodovou atmosféru regionu Zaměříme se na vytváření podmínek pro lepší využívání oblasti mimo hlavní turistické sezóny Budeme podporovat smysluplné dobudování infrastruktury pro volnočasové aktivity Při rozvoji nabídek vždy bereme ohled na požadavek zachování přírody a krajiny a charakteru městských i venkovských sídel Nechceme být levnou turistickou destinací; na všech úrovních preferujeme vyváženost mezi cenou a kvalitou nabídky Služby v CR musí nabízet deklarovaný kvalitativní standard (založený na certifikaci) a měly by více zdůraznit v nabídce regionální prvky Usilujeme o zlepšení spolupráce všech aktérů CR, zejména spolupráce mezi obcemi a podnikateli Naší snahou je zajistit pro návštěvníky snadno dostupné a ucelené informace o turistických možnostech regionu Výrazně se zaměříme na efektivní marketing Rozvoj CR na Šumavě nechápeme izolovaně, ale v úzké součinnosti se sousedními domácími (Jižní Čechy, Plzeňsko) i zahraničními regiony (Bavorský les a Mühlviertel).

5.2.

Strategie a rozvojové cíle

Oblast: Přírodní bohatství Naše krásná a zachovalá příroda představuje největší turistický potenciál Šumavy. Uplatnění principu trvale udržitelného rozvoje CR je proto samozřejmostí jak při plánování rozvoje cestovního ruchu v oblasti, tak i při sestavování turistických nabídek. Ohled na ochranu přírody a krajiny nám však nebrání v jejím citlivém turistickém využívání, kdy nám jde o to zprostředkovat aktivní přírodní zážitky našim hostům prostřednictvím cílené a odpovídající nabídky. Pro naplnění této strategie se zaměříme na následující cíle: • Zkvalitnění osvěty, informovanosti a podporu vzdělávání místních obyvatel, návštěvníků a provozovatelů infrastruktury CR o významu ochrany přírody a zachování životního prostředí • Zprostředkování aktivních prožitků v šumavské přírodě a krajině pro návštěvníky • Orientaci na využití i méně známých krajinných oblastí v šumavském podhůří • Rozvoj partnerství a podporu spolupráce mezi ochranou přírody a cestovním ruchem

31

Oblast: Kulturní bohatství, vzhled obcí Šumava disponuje bohatým kulturním dědictvím. Chceme tyto hodnoty zachovat, a zároveň je více zpřístupnit návštěvníkům. Oblast kultury musí být proto rozvíjena jako důležitá součást turistické nabídky regionu Šumava. Vzhled obcí významně přispívá k celkovému obrazu regionu. Řada měst i menších obcí má charakter městských, resp. vesnických památko vých rezervací. Usilujeme o efektivnější využití tohoto potenciálu pro cestovní ruch. Současně usilujeme o trvalé zlepšování vzhledu obcí a odstraňování sociálně patologických jevů. Podporujeme procesy vedoucí k posilování regionální identity – k prohloubení sounáležitosti místních obyvatel s regionem. Pro naplnění této strategie se zaměříme na následující cíle: • Šíření nabídky kulturního dědictví Šumavy účinnější propagací a informovaností, propojováním typických regionálních kulturních témat (i přeshraničně) • Zpřístupnění dosud opomíjených památek • Podporu muzeí, galerií a výstavních síní a posílení jejich návštěvnické atraktivnosti • Zlepšování vzhledu sídel a zvyšování standardu veřejných služeb Oblast: Volný čas a sport Šumava je atraktivní turistický region. Nabízíme našim hostům možnost prožít aktivní dovolenou spojenou s poznáváním přírodního a kulturního bohatství Šumavy, s důrazem na využití potenciálu podhůří. Za hlavní aktivity považujeme v letním období pěší turistiku a cykloturistiku a v oblasti Povltaví, Pootaví a Lipenska i vodní sporty, v zimě pak především lyžařskou turistiku a sjezdové lyžování. V rámci našich aktivit myslíme na specifické potřeby zdravotně hendikepovaných návštěvníků. Pro naplnění této strategie se zaměříme na následující cíle: • Vytváření a zkvalitňování dalších volnočasových nabídek a souvisejících doplňkových služeb včetně rozvoje potřebné infrastruktury v rekreačních centrech • Profilaci Šumavy jako atraktivního regionu pro šetrné formy pohybu v přírodě • Profilaci Šumavy jako atraktivního regionu pro zimní sporty, především pro běžecké lyžování (zejména v oblasti centrální Šumavy) a sjezdové lyžování ve vybraných centrech a doplňkově i v dalších vhodných lokalitách (malé vleky pro děti a méně náročné lyžaře) • Zkvalitnění a optimalizaci sítě dobře značených stezek s přeshraničním propojením (pro pěší, cykloturistiku, běžkaře a pro jízdu na koni)

32

• •

Rozvoj nabídky pro volný čas a sport pro mimosezóny Propojení nabídek se sousedními českými i zahraničními turistickými regiony

Oblast: Ubytování, stravování, služby a informace Naše současná nabídka vykazuje zejména kvalitativní nedostatky. Máme-li uspět v evropské konkurenci musíme usilovat hlavně o zlepšení standardu a kvality poskytovaných služeb. Za vhodný nástroj považujeme i certifikaci služeb. Uvědomujeme si potřebu odborného vzdělávání a výcviku a význam lidských zdrojů pro dosažení tohoto cíle. Současně jsme přesvědčeni o tom, že tímto přístupem zajistíme i vyváženost vztahu mezi požadovanou cenou a kvalitou výkonu služeb, a tím dosáhneme náš hlavní cíl: spokojenost našich hostů. Naším cílem je i zajištění profesionálního informačního servisu pro návštěvníky, zahrnujícího vybudování funkčního a vzájemně propojeného informačního systému Šumavy. Pro naplnění této strategie se zaměříme na následující cíle: • Podporu rozvoje struktury ubytování, stravování a služeb odpovídající místně specifické poptávce • Zlepšení kvalitativního standardu a celkové atmosféry ve službách • Podporu specializace a diverzifikace nabídky ubytování a stravování • Podporu a rozšiřování certifikace regionálních zemědělských a řemeslných produktů a certifikaci služeb jako cesty k vyšší kvalitě nabídky a servisu návštěvníkům • Podporu regionalizace cestou širšího uplatnění typických produktů a šumavské kuchyně v gastronomii (s využitím místních/regionálních surovin) • Zajištění aktuálních a úplných informací pro naše hosty, a to jak na místní, tak na regionální úrovni • Podporu opatření zaměřených na zvyšování odbornosti, kvalifikace a celkové vzdělanostní úrovně lidských zdrojů ve službách CR Oblast: Doprava Usilujeme o zajištění bezproblémové dopravy hostů jak do regionu, tak i uvnitř regionu. Motorizovanou individuální dopravu však cíleně nepodporujeme. Našim hostům se snažíme přednostně nabídnout alternativní a ekologičtější formy veřejné hromadné dopravy (např. vlak, ekobusy,…). Pro naplnění této strategie se zaměříme na následující cíle: • Usměrnění pohybu návštěvníků především formou atraktivních nabídek turistických produktů (např. s využitím potenciálu šumavského podhůří) • Koordinaci a podporu integrovaného systému veřejné dopravy s přeshraniční provázaností, řešenou společně s problematikou parkování

• •

Podporu motivace návštěvníků k využívání ekologických forem dopravy Zlepšování kvality povrchů silnic

Oblast: Organizace cestovního ruchu Jsme společně odhodláni podporovat na Šumavě efektivní regionální organizační struktury (destinačního managementu) koordinující rozvoj cestovního ruchu v oblasti. Posílení činnosti takovéto zastřešující organizace považujeme za důležitý předpoklad zejména pro zajištění konkurenceschopnosti regionu na mezinárodním trhu cestovního ruchu. Jde nám o vybudování účelného managementu cestovního ruchu, o zásadní zlepšení a vytvoření jednotného systému řízení turismu na Šumavě. Současně se zaměřujeme i na méně aktivní spoluobčany a jde nám o jejich výraznější zapojení do rozvojových aktivit na poli CR. Pro naplnění této strategie se zaměříme na následující cíle: • Posílení činnosti a podporu rozvoje efektivního managementu pro řízení CR pro celý turistický region Šumava • Podporu intenzivní spolupráce mezi hlavními subjekty odpovědnými za rozvoj cestovního ruchu v oblasti • Zajištění koordinace mezi destinačními manage-

•

•

menty v sousedních regionech včetně turistických regionů na bavorské a rakouské straně Šumavy Lepší využití ekonomického potenciálu regionu formou širšího zapojení místních obyvatel do přípravy a realizace rozvojových aktivit CR (mj. formou Agendy 21) Nastavení systému sledování vývoje turismu na Šumavě

Oblast: Marketing Naším cílem je rozvoj vlastního samostatného turistického profilu a účinného regionálního marketingu, přesahujícího hranice krajů. V rámci regionálního marketingu respektujeme i vnitřní diferenciaci oblasti na centrální Šumavu, Lipensko a šumavské podhůří. Pro naplnění této strategie se zaměříme na následující cíle: • Vytváření vlastního obrazu („image“) turistického regionu Šumava jako oblasti nabízející jedinečné přírodní a kulturní zážitky • Účinnější a efektivnější propagaci a prezentaci regionu Šumava se zohledněním jeho rozdílností a vnitřních specifik (marketingová strategie) • Propagaci regionu pod jednotnou vizuální identitou a značkou (logem) • Sledování efektivnosti přijatých marketingových opatření

33

6.

Akční plán rozvoje turistického regionu Šumava Cíl

Aktivita

Čas realiPriority17 zace16

Příležitost

6.1. Přírodní bohatství a) Vydávání informačních materiálů b) Pořádání seminářů a vzdělávacích akcí a besed (zelený management) c) Podpora ekologické výchovy ve školách d) Systematická práce s médii e) Rozvoj specializovaného poradenství f) Podpora činnosti nevládních organizací a) Rozvoj programů a atraktivních nabídek s tématy „šumavská příroda a kultura“ 6.1.2 Zprostředkování aktivních b) Zřizování naučných stezek o šumavské přírodě, prožitků v šumavské přírodě zejména v podhůří a krajině návštěvníkům c) Podpora průvodcovství vycházejícího ze znalostí místních obyvatel a) Tvorba produktových balíčků cílených na podhůří s důrazem na méně známé oblasti 6.1.3 Orientace na využití i méně b) Rozvoj nabídek v oblasti venkovské turistiky známých krajinných oblastí a agroturistiky v šumavském podhůří c) Cílená propagace dosud méně známých oblastí Šumavy a) Zajištění pravidelné výměny informací 6.1.4 Rozvoj partnerství a podpora s informačními centry, městy, obcemi, spolupráce mezi ochranou přírody podnikateli a NNO a cestovním ruchem b) Pořádání otevřených diskusních fór a workshopů 6.1.1 Osvěta, informovanost a vzdělávání místních obyvatel, návštěvníků a provozovatelů infrastruktury CR o významu ochrany přírody a zachování životního prostředí

T

B

SNP, NNO, ROCR

B

B

SNP, NNO, školy

P T P B

B A C B

kraje, města a obce, školy, NNO ROCR,SNP NNO, SNP MŽP, kraje

T

A

ROCR, SNP, P, IC, NNO

T

A

SNP, města a obce, spolky, NNO

T

A

SNP, IC, ROCR, města a obce

B

A

ROCR, P

B

B

P, města a obce, MZE

B

A

ROCR, města a obce, SNP, IC

T

A

SNP, města a obce, ROCR

B

B

T

A

MK, kraje, města a obce

B

A

ROCR, AVČ, IC, P, spolky, provozovatelé

B

B

ROCR, AVČ, IC, P, spolky

ROCR + SNP, IC, města a obce

6.2 Kulturní bohatství, vzhled obcí

6.2.1 Šíření nabídky kulturního dědictví Šumavy účinnější propagací a informovaností, propojováním typických regionálních kulturních témat (i přeshraničně)

6.2.2 Zpřístupnění dosud opomíjených památek

6.2.3 Podpora muzeí, galerií a výstavních síní a posílení jejich návštěvnické atraktivnosti

16 17

34

a) Vytvoření databáze kulturního dědictví Šumavy b) Vytváření atraktivních návštěvnických programů využívajících tradiční a kulturní akce (i přeshraničně) c) Integrace uměleckých řemesel pro obohacení turistické nabídky d) Využití kulturního dědictví, literárního a uměleckého odkazu šumavských autorů a umělců v nabídkách pro CR e) Zapojení kulturních institucí do vytváření nabídek CR

P

B

ROCR, AVČ, IC, P, spolky

B

B

kraje, města a obce

f) Efektivní marketing kulturního dědictví

B

A

ROCR, kraje, města a obce, zřizovatelé, provozovatelé, P

g) Vytváření databanky kulturních akcí a jejich vzájemná koordinace a propagace

T

A

ROCR

a) Podpora zpřístupnění opomíjených památek

B

B

P

B

P

B

kraje, města a obce, vlastníci, spolky kraje, města a obce, vlastníci, spolky, ROCR, IC provozovatelé

B

B

provozovatelé

B

B

provozovatelé

T

B

provozovatelé, ROCR, IC

b) Vytváření programových nabídek zaměřených na využití těchto objektů a) Posílení interaktivity expozic b) Vytváření atraktivních návštěvnických programů c) Vytváření nabídky „Pro každého něco pod jednou střechou“ d) Využití cíleného marketingu (např. zaměření na cílovou skupinu - děti, senioři apod.)

Použité zkratky: T – teď, B – brzy, P - později Použité zkratky: A – velmi důležité, B – důležité, C – méně důležité

Cíl

6.2.4 Zlepšování vzhledu sídel a zvyšování standardu veřejných služeb

Aktivita a) Podpora novostaveb, rekonstrukcí a modernizací přispívajících ke zlepšení vzhledu obcí b) Zlepšování stavebního stavu památek a historických budov c) Zřizování klidových a relaxačních zón v obcích a jejich zázemí d) Dobudování srozumitelného místního orientačního systému e) Podpora zdravého místního patriotismu (přednášky, besedy, soutěže) k posílení hrdosti na místní kulturní prostředí

Čas realiPriority17 zace16

Příležitost

P

C

vlastníci, stavební úřady, města a obce

B

B

vlastníci, města a obce, kraje, MK

B

B

města a obce, spolky

P

C

města a obce

B

A

města a obce, spolky

T

A

P, města a obce

T

A

P, města a obce

B

B

P, města a obce

B

B

města a obce

P

B

ROCR + P

T

A

ROCR + P, SNP

T

A

ROCR, P, IC

B

B

RSŠ, města a obce, SNP, kraje, KČT

T

A

RSŠ, města a obce

P

C

RSŠ, města a obce, P

B

A

RSŠ, města a obce + kraje + P

T

A

vlastníci

B

A

vlastníci + města a obce

B

B

provozovatelé

B

B

AVČ

P

B

ROCR + P

B

A

provozovatelé lyžařských zařízení, P, města a obce

6.3 Volný čas a sport 6.3.1 Vytváření a zkvalitňování dalších volnočasových nabídek a souvisejících doplňkových služeb včetně rozvoje potřebné infrastruktury v rekreačních centrech

6.3.2 Profilace Šumavy jako atraktivního regionu pro šetrné formy pohybu v přírodě

6.3.3 Profilace Šumavy jako atraktivního regionu pro zimní sporty, především pro běžecké lyžování (zejména v oblasti centrální Šumavy ) a sjezdové lyžování ve vybraných centrech a doplňkově i v dalších vhodných lokalitách (malé vleky pro děti a méně náročné lyžaře)

a) Budování zázemí pro sport a volný čas ve střediscích CR (tenis, golf, squash, bowling, bazény, fittness, …) b) Vznik půjčoven, servisů, škol a dalších zařízení pro sport a volný čas c) Podpora nových netradičních aktivit (wind kiting, bike park, lanová centra, …) a) Zřizování a údržba vycházkových okruhů v zázemí obcí b) Nabídka ozdravných a rekondičních pobytů v přírodě c) Tvorba produktových balíčků a cílený marketing a) Propagace Šumavy jako pohodové zimní destinace b) Sjednocení a doznačení systému značených tras pro běžkaře, včetně nástupních míst c) Zajišťování pravidelné strojové údržby lyžařských běžeckých stop d) Zkvalitnění služeb pro běžecké lyžování (osvětlení vybraných okruhů) e) Vytvoření systému samofinancování údržby lyžařských běžeckých stop f) Modernizace stávajících lyžařských areálů (nabídka pro děti a rodinné lyžování, …) g) Vznik a provoz malých zařízení pro sjezdové lyžování v zázemí obcí h) Rozšíření společné lyžařské permanentky pro vleky na Šumavě i) Podpora dalších aktivit (jízda na saních, sněžnice, bruslení, snow kiting, snow tubing) j) Tvorba balíčků služeb v lyžařských centrech (ubytování, skipas, parkování, doprava, …) k) Podpora skibusů

6.3.4 Zkvalitnění a optimalizace sítě dobře značených stezek s přeshraničním propojením (pro pěší, cykloturistiku, běžkaře a pro jízdu na koni)

16 17

l) Zajišťování pravidelných informací o sněhových podmínkách v médiích a) Rozvoj naučných stezek s různými tématy (historie, kultura, technika, ...) b) Budování systému značených cyklostezek v regionu Šumava

T

A

ROCR, provozovatelé

P

B

města, obce, SNP, spolky

T

A

města a obce, kraje, SNP, KČT

c) Rozvoj nabídek pro horská kola v podhůří

T

A

d) Rozvoj služeb a servisu pro cyklisty

B

A

AVČ, ROCR, města a obce, kraje, P

Použité zkratky: T – teď, B – brzy, P - později Použité zkratky: A – velmi důležité, B – důležité, C – méně důležité

35

Cíl

Aktivita

e) Nabídka příležitostí pro seniory a hosty se sníženou mobilitou f) Zpracování koncepce pro systém tras 6.3.4 Zkvalitnění a optimalizace s přeshraničním napojením (pěší, cyklo, běžky, sítě dobře značených stezek s přeshraničním propojením (pro jízda na koni) pěší, cykloturistiku, běžkaře a pro g) Fyzické propojení systémů turistických stezek jízdu na koni) a cyklotras (včetně přeshraničního propojení) h) Rozvoj přeshraničních naučných stezek s různými tématy (kultura, technika, ...) a) Podpora vzniku agentur volného času b) Rozvoj sítě návštěvnických center c) Rozvoj paušálních turistických nabídek 6.3.5 Rozvoj nabídky pro volný čas s tématem sport, wellness a volný čas a sport zejména pro horší počasí a mimosezóny d) Rozvoj hipoturistiky směřované zejména do podhůří e) Podpora příležitostí pro in-line zejména v podhůří 6.3.6 Propojení nabídek se a) Rozvoj přeshraničních nabídek na různá sousedními českými i zahraničními spojující témata (kultura, historie, ...) turistickými regiony

Čas realiPriority17 zace16

Příležitost

B

B

ROCR, města a obce, P

B

A

ROCR, kraje, města a obce, SNP

P

A

města a obce, KČT

P

C

T B

A A

Euroregion + města a obce, spolky, SNP P, města a obce P, NNO, města a obce

B

A

ROCR + P

T

A

kraje, města a obce + P, ROCR

P

B

města a obce, ROCR

T

A

ROCR, města a obce, spolky, provozovatelé

B

A

ROCR

T

A

kraje, města a obce, MMR

B

A

ROCR, CzT

T

A

P, ROCR

B

A

ROCR

P

B

vlastníci

P

B

ROCR, P, komory

B

B

ROCR, P, sdružení, spolky

B

A

ROCR

B

B

ROCR, P

B

B

ROCR

T

A

ROCR

P

B

ROCR, CzT, MMR, MŽP

B

A

P

6.4 Ubytování, stravování, služby a informace 6.4.1 Podpora rozvoje struktury ubytování, stravování a služeb odpovídající místně specifické poptávce

6.4.2 Zlepšení kvalitativního standardu služeb a celkové atmosféry ve službách

6.4.3 Podpora specializace a diverzifikace nabídky ubytování a stravování

6.4.4 Podpora a rozšiřování certifikace regionálních zemědělských a řemeslných produktů a certifikace služeb jako cesty k vyšší kvalitě nabídky a servisu návštěvníkům

a) Vyhodnocování a analýza potřeb a očekávaného vývoje poptávky ve službách b) Podpora investic do výstavby a modernizace zařízení pro ubytování, stravování a služby a) Podpora klasifikace zařízení dle kvalitativních kategorií (certifikace) b) Podpora vzniku účelových sdružení nabízejících vysokou kvalitu (typu Q TOP Hotels) c) Zavedení systému tréninkových a vzdělávacích kurzů na podporu zlepšení atmosféry ve službách d) Zlepšení celkového vzhledu objektů s respektováním šumavských tradic a) Podpora zařízení specializovaných na určitá témata a cílové skupiny (vegetariánská či starošumavská kuchyně; rodiny s dětmi, senioři…) b) Podpora větší orientace zařízení na nabídky akcentující ekologické a tradiční přístupy (tréninkové a vzdělávací kurzy) a) Certifikace regionálních produktů a zavedení regionálního systému certifikace služeb v CR b) Podpora využívání místních tradic a produktů v CR (marketingová podpora) c) Vytvoření databanky provozovatelů tradičních řemesel na Šumavě (katalog) d) Zapojení tradičních řemesel do turistických programů/produktů e) Podpora užívání nadregionálních (evropských) systémů certifikace vyjadřující šetrný přístup k životnímu prostředí

6.4.5 Podpora regionalizace cestou širšího uplatnění typických a) Oživení starých receptů ze Šumavy a podpora produktů a šumavské kuchyně jejich širšího využití v gastronomii v gastronomii (s využitím místních/ regionálních surovin) 16 17

36

Použité zkratky: T – teď, B – brzy, P - později Použité zkratky: A – velmi důležité, B – důležité, C – méně důležité

Cíl

Aktivita

6.4.5 Podpora regionalizace b) Využití místních/regionálních zemědělských cestou širšího uplatnění typických produktů v gastronomii (pramenitá voda, čerstvá produktů a šumavské kuchyně místní zelenina, ovoce, živočišné produkty, …) v gastronomii (s využitím místních/ regionálních surovin) c) Podpora možností „prodeje ze dvora“ a) Dobudování uživatelsky příznivého navigačního a informačního systému pro domácí i zahraniční návštěvníky (včetně zřizování infocenter a informací v terénu) b) Vytvoření jednotného přeshraničního informačního systému propojujícího informační střediska c) Zřízení kvalitního vícejazyčného informačního 6.4.6 Zajištění aktuálních a úplných portálu o turismu na Šumavě informací pro naše hosty, a to jak d) Vydávání informačních materiálů se na místní, tak na regionální úrovni sjednocující vizuální identitou e) Podpora nadstandardního přístupu v péči o návštěvníky území (poskytování informací o zařízeních s prodlouženou otevírací dobou…) f) Podpora kvalitního průvodcovství g) Zavedení regionálního rezervačního systému h) Koordinace aktivit se sousedními turistickými regiony a) Podpora spolupráce na trhu práce (mezi vzdělávacími institucemi, zaměstnavateli, úřady práce, ...) b) Vzdělávací kurzy pro manažery, 6.4.7 Podpora opatření začínající i stávající personál v zařízeních CR zaměřených na zvyšování (i přeshraničně) odbornosti, kvalifikace a celkové vzdělanostní úrovně lidských c) Podpora motivačních programů pro studenty zdrojů ve službách CR škol se vztahem k turismu d) Posilování jazykových dovedností pracovníků v cestovním ruchu (prakticky orientované kurzy, stáže, …)

Čas realiPriority17 zace16

Příležitost

P

B

P, Agrární komora

P

B

kraje, profesní komory

B

A

kraje, města a obce, P

B

A

ROCR

T

A

ROCR

B

A

všechny subjekty CR

P

C

města a obce, ROCR

B B

B B

města a obce, ROCR ROCR

B

B

ROCR

B

B

P, profesní komory, ROCR, ÚP

B

B

P, profesní komory, ÚP

P

B

P, profesní komory, ROCR

B

B

P, profesní komory, ROCR

B

A

kraje, RRAŠ

B

A

kraje, města a obce

P

B

ROCR, AVČ

B

A

kraje, města a obce

T

A

kraje, města a obce, provozovatelé dopravních systémů

P

B

ROCR

B

B

AVČ, provozovatelé dopravních systémů

T

A

stát, kraje, města a obce

6.5 Doprava 6.5.1 Usměrnění pohybu návštěvníků především formou atraktivních nabídek turistických produktů (např. s využitím potenciálu šumavského podhůří) 6.5.2 Koordinace a podpora integrovaného systému veřejné dopravy s přeshraniční provázaností, řešenou společně s problematikou parkování 6.5.3 Podpora motivace návštěvníků k využívání ekologických forem dopravy 6.5.4. Zlepšování kvality povrchů silnic 16 17

a) Aktualizace dopravního konceptu pro Šumavu se zaměřením na pohyb turistů v území (parkování, studie zpoplatnění vjezdu do Národního parku Šumava, využití veřejné dopravy…) b) Realizace výstupů dopravního konceptu c) Tvorba produktových balíčků využívajících ve zvýšené míře formy hromadné dopravy a) Podpora železniční a autobusové dopravy v regionu (i přeshraničně) b) Zlepšení celkové koordinace a návaznosti spojů prostředků veřejné hromadné dopravy a) Podpora využívání integrovaného dopravního systému (vlak, bus, automobil) s přeshraniční návazností (projekty typu „Šumavský lístek“) b) Vytváření cílených a atraktivních nabídek (přeprava kol, informace o okolí podávané v dopravním prostředku, …) a) Podpora zlepšování povrchů silničních komunikací

Použité zkratky: T – teď, B – brzy, P - později Použité zkratky: A – velmi důležité, B – důležité, C – méně důležité

37

Cíl

Aktivita

Čas realiPriority17 zace16

Příležitost

6.6 Organizace cestovního ruchu 6.6.1. Posílení činnosti a podpora rozvoje efektivního managementu pro řízení CR pro celý turistický region Šumava

6.6.2 Podpora intenzivní spolupráce mezi hlavními subjekty odpovědnými za rozvoj cestovního ruchu v oblasti

6.6.3 Zajištění koordinace mezi DM v sousedních regionech včetně turistických regionů na bavorské a rakouské straně Šumavy

6.6.4 Lepší využití ekonomického potenciálu regionu formou širšího zapojení místních obyvatel do přípravy a realizace rozvojových aktivit CR

6.6.5. Nastavení systému sledování vývoje turismu na Šumavě

a) Podpora zaměřená na vytvoření organizačního, technického a prostorového zázemí pro činnost organizace cestovního ruchu (destinační management pro Šumavu) b) Vytvoření strategie pro efektivní management CR c) Vytvoření pracovních skupin (turistika, sport, kultura, vzdělávání, marketing, …) a) Podpora vytváření sítí mezi kooperujícími subjekty v CR, včetně spolupráce destinačních managementů uvnitř regionu b) Tvorba produktových „balíčků“ sestavovaných na základě spolupráce více subjektů c) Zapojení odborných škol a dalších institucí do procesu rozvoje CR v regionu a) Zefektivnění spolupráce mezi sousedícími destinačními managementy včetně řešení jejich potenciálních překryvů b) Vytvoření společného přeshraničního destinačního managementu pro Šumavu s cílem zapojení všech tří partnerských DM (CZ, D,A) c) Podpora přeshraniční spolupráce zaměřená na vyhledávání a přípravu společných projektů a) Trvalá prezentace cílů a výsledků cestovního ruchu místním obyvatelům b) Pravidelné pořádání workshopů k tématům rozvoje CR v regionu c) Tvorba nabídek umožňujících místním obyvatelům výhodné užívání zařízení vytvořených pro CR (vzájemná ekonomická výhodnost) a) Příprava systému hodnocení vývoje turismu na Šumavě (indikátory, sběr dat, hodnocení) b) Pravidelná prezentace výsledků c) Návrhy korekčních opatření d) Pravidelné vyhodnocování implementace „Akčního plánu“

T

A

kraje, města a obce, P, CzT

T

A

ROCR

T

A

ROCR

B

A

ROCR

B

B

ROCR, AVČ, P

P

B

kraje, obce, zřizovatelé škol, ROCR

T

A

ROCR

B

A

ROCR, Euroregion

T

A

RRAŠ, Euroregion, ROCR

B

B

ROCR, města a obce,

P

B

ROCR

B

B

města a obce, P

B

B

ROCR

B B

B B

ROCR ROCR

T

A

ROCR

T

A

ROCR

B

A

ROCR

T

A

ROCR

B

A

ROCR

B

B

ROCR

B B

B B

ROCR ROCR

6.7 Marketing 6.7.1 Vytváření vlastního obrazu („image“) turistického regionu Šumava jako oblasti nabízející jedinečné přírodní a kulturní zážitky 6.7.2 Účinnější a efektivnější propagace a prezentace regionu Šumava se zohledněním jeho rozdílností a vnitřních specifik

a) Sestavení plánu marketingových aktivit

a) Realizace plánu marketingových aktivit (jednotná propagace, paušální nabídky, specifická témata a oblasti, veletrhy, internet, …)

a) Zpracování konceptu jednotné vizuální identity regionu Šumava b) Jednotná propagace regionu a)Vytvoření systému pro monitorování a vyhodnocování marketingových aktivit 6.7.4 Sledování efektivnosti přijatých marketingových opatření b) Pravidelná prezentace výsledků c) Korekce opatření 6.7.3 Propagace regionu pod jednotnou vizuální identitou a značkou (logem)

16 17

38

Použité zkratky: T – teď, B – brzy, P - později Použité zkratky: A – velmi důležité, B – důležité, C – méně důležité

Možné zdroje financování aktivit: Operační programy financované z fondů Evropské unie na období 2007 - 2013 (www.strukturalni-fondy.cz): Operační program Doprava Operační program Životní prostředí Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Regionální operační program NUTS II Jihozápad (www.rr-jihozapad.cz) Cíl 3 – Program přeshraniční spolupráce mezi ČR – Bavorskem 2007 - 2013 Cíl 3 – Program přeshraniční spolupráce ČR – Rakousko 2007 - 2013 Dispoziční fondy Program rozvoje venkova (www.mze.cz) Krajské fondy (www.kraj-jihocesky.cz ; www.plzensky-kraj.cz) Finanční mechanismy EHP a Norska (www.mfcr.cz) Prostředky soukromých investorů Místní veřejné a soukromé zdroje

7. Hodnocení vlivů turismu na prostředí a jejich řízení Jako každá jiná aktivita, i turismus ovlivňuje prostředí, ve kterém se rozvíjí a to jak v pozitivním, tak negativním smyslu.

7.1. Existující pozitivní a negativní vlivy turismu Pozitivní vlivy turismu na přírodu: • ekologická osvěta ovlivňující následné chování hostů území • veřejná kontrola managementu hosty území • posílení povědomí o cennosti šumavské přírody Hlavní negativní vlivy turismu na přírodu: • živelná urbanizace s následnou ztrátou biotopů • vysoká hustota návštěvníků v přírodně citlivých lokalitách zapříčiňující neklid v přírodě • zplodiny z motorové dopravy • solení silnic Další negativní projevy turismu jako eroze, hluk, nebezpečí ohně, odpady, jsou za předpokladu kvalitního naplňování plánů péče o území snáze řešitelné.

Problematika vlivu turismu na kulturní prostředí je na Šumavě dlouhodobě ve stínu diskusí o vlivu turismu na přírodní prostředí. Přesto zejména ve vztahu k místním obyvatelům hraje neméně důležitou roli. Pozitivní vlivy turismu na kulturní prostředí: • příspěvek k získávání prostředků na údržbu kulturních památek z důvodů snahy o jejich využitelnost v turismu • tlak na místní komunity v péči o vzhled obce • podnět k obnově místních řemesel, tradic a zvyků využitelných v turismu, marketingově podpořeno projektem „domácí výrobky“ • zvýšení občanské aktivity v obcích vyvolané mj. snahou o příspěvek k turistické nabídce • aktivity organizované ve prospěch hostů umožňují jejich sdílení místními obyvateli (Lipno n. Vlt.) • tlak na kvalitu poskytovaných služeb, včetně rozvoje jazykových dovedností Hlavní negativní vlivy turismu na kulturní prostředí: • oslabení tradičního způsobu života náhradou za ekonomicky přínosnější způsob obživy, změna zemědělského způsobu života ve prospěch zajišťování služeb např. penzionu (plošně v území, markantní v oblasti Lipna n. Vltavou)

39

• •

pocit frustrace a odcizení u občanů nepodílejících se na podnikání v turismu pocit „cizince ve vlastní obci“ v období návštěvnických špiček (v centrální Šumavě celoročně)

Ekonomika regionu je turismem ovlivněna více méně pozitivně. Rozvoj turismu navíc generuje prostředky, jež mohou v případě smysluplného užití zvýšit kvalitu kulturního i přírodního prostředí Šumavy. Pozitivní vlivy na ekonomické prostředí: • budování infrastruktury a služeb • zvýšení celkové zaměstnanosti regionu (v centrální části Šumavy je dlouhodobě pociťován nedostatek pracovních sil) Přírodní prostředí

Negativní vlivy turismu na ekonomické prostředí: • Přílišná dominance turistického sektoru oslabující odolnost místní ekonomiky pro případ výkyvů na trhu (ztráta určitých profesí) • Sezónnost

7.2.

Očekávané pozitivní vlivy turismu

Turismus je na Šumavě vnímán jako aktivita, o které se předpokládá, že její další rozvoj bude mít více méně pozitivní dopady na region – na jeho přírodní, kulturní i ekonomické prostředí. Přehled očekávaných přínosů turismu je uveden v následující tabulce

Kulturní prostředí

Ekonomické prostředí

Rozvoj šetrného turismu (ohleduplnější Lepší péče o kulturní památky vztah k šumavské přírodě)

Efektivnější koordinace aktivit

Posílení významu podhůří (odlehčení centrální části)

Posílení architektonického rázu

Dořešení infrastruktury pro hosty (stezky, cyklostezky, hipostezky, vodní sporty, parkování)

Posílení prezentace regionu jako jedinečné přírodní oblasti

Posílení místního patriotismu

Přeshraniční integrované aktivity

Zvýšení povědomí o přírodě a kultuře mezi místními obyvateli

Podpora místních tradic

Tvorba speciálních produktů (in-line stezky)

Částečná reinvestice prostředků z turismu do ochrany přírody

Aktivizace místních iniciativ

Zpoplatnění aktivit (běžecké stopy)

Vtažení soukromé sféry (místní sdružení CR)

Rozvoj místních aktivit (malé lyžařské vleky, sportoviště)

Integrace tělesně postižených

Příležitost pro rozvoj wellness

Zvýšení vzdělanostního standardu obyvatel

Zlepšení kvality ubytovacích a stravovacích služeb

Zkvalitnění celkové prezentace Šumavy (internet…) Certifikace služeb Spolupráce s ostatními regiony

Stabilizace zaměstnanosti

Využití zahraničních zkušeností

Zkvalitnění infrastruktury pro domácí (povrchy cest)

Příliv nových obyvatel

Integrovaný systém dopravy sdílený hosty a místními obyvateli

Zlepšení kvality života

Nová dopravní spojení (šumavská elektrická dráha) Posílení šumavského regionu na trhu s turismem (koordinace) Oslabení sezónnosti podnikání (rozšíření do mezisezóny) Posílení kvalitního plánování Zlepšení ekonomické situace místních obyvatel

7.3.

Řízení negativních vlivů

Současný i očekávaný rozvoj turismu s sebou nese rizika, která lze aplikací dohodnutých opatření eliminovat, či alespoň minimalizovat. Přehled hlavních rizik i navrhovaných scénářů jejich eliminace/minimalizace je uveden v následující tabulce. Negativní vliv Živelná urbanizace s následnou ztrátou biotopů

Navrhované scénáře řešení

Dokončení jednání o směřování Šumavy, přijetí rajonizace území, revize místních územních plánů, podpora investic v nekonfliktních lokalitách Vysoká hustota návštěvníků v přírodně citlivých lokalitách zapříčiňující Monitoring turismu a jeho vlivu na prostředí neklid v přírodě Odklon návštěvnosti do méně přírodně konfliktních míst formou pozitivního managementu – projekt „Šance pro podhůří“

40

Negativní vliv

Navrhované scénáře řešení

Zplodiny z motorové dopravy

Zpoplatnění vjezdu a setrvání do NP, systémová podpora veřejné dopravy a jiné alternativní způsoby dopravy, využití osvěty Solení silnic Hledání alternativních technických řešení, využití osvěty Oslabení tradičního způsobu života náhradou za ekonomicky Příprava programů podpory tradičních forem života, využití programu přínosnější způsob obživy, změna zemědělského způsobu života ve „domácí výrobky“, osvěta prospěch zajišťování služeb např. penzionu Pocit frustrace a odcizení u občanů nepodílejících se na podnikání Příprava programů alternativních k turismu pro rozšíření spektra v turismu možné rekvalifikace Pocit „cizince ve vlastní obci“ u části občanů v období návštěvnických Příprava programů aktivního zapojení občanů do věcí okolo turismu, špiček (v centrální Šumavě celoročně) programy ve prospěch pocitu vlastní identity – spolková činnost, festivaly, výstavy organizované místními lidmi Přílišná dominance turistického sektoru oslabující odolnost místní Program podpory drobného místního podnikání, hledání profesí se ekonomiky pro případ výkyvů na trhu (ztráta určitých profesí) sníženou závislostí na místě podnikání (práce založené na IT …) Sezónnost Systémové rozšiřování nabídky do mimosezón, orientované na specifické skupiny zákazníků (důchodci, matky s dětmi)

8. Monitoring úspěšnosti naplňování konceptu Cílem konceptu rozvoje cestovního ruchu je dlouhodobé efektivní využívání přírodního potenciálu Šumavy. Předpokládá se, že turismus, který se na Šumavě bude dále rozvíjet, bude šetrný k přírodě a místnímu kulturnímu prostředí. Praktické uskutečnění této vize je dlouhodobým procesem, který může být ovlivněn měnícími se podmínkami jak přímo v regionu, tak i mimo něj. Informace o tom, nakolik se daří koncept postupně naplňovat, jsou nutným předpokladem pro zodpovědné rozhodování

destinačního managementu. Nezbytnou součástí konceptu se tak stává i dlouhodobý monitoring vybraných ukazatelů (indikátorů). Níže uvedená tabulka uvádí seznam ukazatelů, které budou pro monitoring použity. Tematicky jsou zaměřeny na hodnocení: • Prosperity obce • Uchování přírodního a kulturního prostředí • Kvality produktů a spokojenosti turistů • Celkového managementu cestovního ruchu v území.

Kritéria a indikátory úspěšnosti realizace konceptu: Téma

Kritérium

Indikátor

Prosperita/blaho obce

Příjmy a výnosy z turismu

Procento příjmů plynoucí z turismu Procento rodin s příjmem z turismu Typ příjmu Podíl místních a cizích podniků v turismu Procento lidí zaměstnaných v turismu Procento místních lidí v turismu Procento kvalifikovaných lidí v turismu Místní mimosezónní nezaměstnanost Procento malých a středních podniků v turismu Procento místních podniků v turismu Průběh sezónnosti (turisté/měsíce roku) Procento ročních výdajů obce na turismus Množství a kvalita rozvoje infrastruktury stimulovaná turismem Procento místních využívající infrastrukturu Počet podnikatelů v turismu v projektech zlepšení životních podmínek Počet míst s informacemi o turismu Procento lidí účastnících se diskusí o turismu Stupeň a kvalita účasti stakeholderů v procesu plánování turismu Spokojenost místních s možností účasti Procento spokojenosti místních s přínosem turismu ve sféře infrastruktury a služeb Přístup místních lidí k turismu Úroveň povědomí o místních hodnotách Procento místních hrdých na svoji obec a kulturu Nárůst/pokles kulturních aktivit a tradic

Zaměstnanost

Posilování místní ekonomiky

Zlepšování životních podmínek

Účast na řízení a kontrole

Spokojenost s turismem

Posílení sociálního a kulturního obrazu

41

Téma Přírodní a kulturní prostředí

Kritérium

Indikátor

Udržitelné užití přírodních a kulturních Procento podniků v turismu s řádným nakládáním se zdroji zdrojů Efektivnost v nakládání se zdroji (objem odpadu, spotřeba vody…) Typ a procento dopravních prostředků Ochrana přírodního dědictví Objem prostředků z turismu směrovaný do ochrany přírody Kvalita ekosystémů (biodiverzita) Typ a rozsah chráněných území v regionu Ochrana kulturního dědictví Příspěvek turismu k ochraně kulturního dědictví Objem prostředků na ochranu kulturního a historického dědictví Počet podniků se vztahem ke kultuře (řemesla, hudba, jídlo) Zvýšení environmentálního povědomí Procento místních aktivních v OP Procento podnikatelů v turismu s environmentální strategií Procento turistů s povědomím o důležitosti ochrany přírody v místě Kvalita turistického produktu Kvalita služeb a prožitku Počet a typ turistických atraktivit, produktů a infrastruktury a spokojenost turistů Kvalita ubytování, jídla, dopravy a služeb Hodnocení pohostinnosti Přístupnost pro tělesně postižené Kvalita turistického produktu Procento vracejících se návštěvníků Nárůst počtu návštěvníků Nárůst peněz utracených návštěvníky Délka turistické sezóny Komunikace s návštěvníky na téma Hodnocení chování turistů udržitelnosti Hodnocení znalostí a povědomí turistů Management Plánování a management Existence a kvalita plánů péče, návštěvnických opatření a monitoringu Existence turistické zonace a návštěvních řádů Počet personálu v turistických službách Úroveň vzdělání a proškolení (průvodci..) Existence a kvalita infocenter, letáků, stezek, značení apod. Únosnost území Zpracované únosnosti území Registrační systémy návštěvníků Zpracované rozvojové plány, včetně turismu Procento území věnované turismu Vnímání péče o NP/BR Mediální analýza (pozitivní a negativní články, citace, výzkum veřejného mínění) Kvalita péče o přírodu NP/BR Plnění cílů Plánu péče o NPŠ v kapitole turismus Snížení počtu přestupků proti Návštěvnímu řádu NP …

42

9. Příloha: Seznam účastníků řízených rozhovorů a pracovních setkání Alena Balounová – Městský úřad Kašperské Hory Luboš Bulan – Městské informační a kulturní středisko Kašperské Hory Vilém Čekajle – Svazek lipenských obcí Jiří Fastner – Obecní úřad Horní Vltavice František Hail - Penzion Nebe Horst Hasenöhrl – Obecní úřad Rejštejn Eduard Hones – Obecní úřad Horská Kvilda Jana Hrazánková – Obecní úřad Borová Lada Jiří Hůlka – Městský úřad Horní Planá Ondřej Janáč – Infocentrum Lipno Zuzana Janátová – Obecní úřad Nová Pec Romana Jiříková - Informační a kulturní centrum města Nýrska Jiří Jukl – Městský úřad Hartmanice, Svaz obcí Národního parku Šumava Mojmír Kabát – Obecní úřad Prášily Zdeněk Kantořík – Obecní úřad Zdíkov Petr Klásek – Obecní úřad Chanovice Zbyněk Klose – Obecní úřad Kubova Huť, Penzion Klose Sabina Kmecová – Centrum volného času pro děti, Apart hotel Šumava 2000 Aneta Korandová – Infocentrum Horní Planá Petr Král - Outdoor&Training, s.r.o., Hotel Atawa Luboš Krejsa – Lipnoservis s.r.o. Jaroslava Krnáková – Obecní úřad Lenora Milan Kříž – Městský úřad Železná Ruda Zdeňka Lelková – Obecní úřad Stožec Jiří Mánek – Amber Hotel Anna Karel Markvart – Klub českých turistů Jaroslav Neužil – CK Neužil Anna Pecková – Obecní úřad Lažiště Ivana Pěčová – Obecní úřad Srní Oldřich Petrášek – Městský úřad Netolice Jiřina Petrášková – Muzeum JUDr. Kudrny Václav Petrus – Městský úřad Švihov Milan Poláček – Pohádková Šumava Pavla Polanková – Městský úřad Sušice Martina Pospíšilová – Městský úřad Volary Pavel Ptáček – Penzion U Horejšů, Relaxační centrum Zadov Dana Rendlová – Městské informační středisko Hartmanice Zdeňka Řezníčková – Muzeum Šumavy Antonín Schubert – Obecní úřad Modrava Václav Sklenář – Hotel Srní a Šumava Jana Slonková – Správa NP a CHKO Šumava Lucie Staňková – Městský úřad Horažďovice Alena Ševčíková – Městský úřad Rožmberk Hana Šimková – Městský úřad Vimperk Michal Šnebergr – Městský úřad Železná Ruda

Magdaléna Špičáková – Infocentrum Kaplice Růžena Štemberková – Městský úřad Prachatice Pavel Štěpánek – Biofarma Slunečná Milan Štindl – Obecní úřad Zlatá Koruna Věra Tomaierová – Městský úřad Klatovy Monika Tomanová - Informační centrum města Klatovy Soňa Tomášková - Westernový ranč Podolí Marcela Urbanová - Hotel Ennius Ivana Vilišová - Informační turistické centrum města Železná Ruda Jana Vítková – Informační centrum Prachatice Jan Voldřich – Obecní úřad Černá v Pošumaví Pavel Voldřich - Lyžařský areál Zadov Petr Vondraš - Lyžařský areál Zadov Václav Vostradovský – Obecní úřad Kvilda Milan Zálešák – Městský úřad Vyšší Brod Markéta Zelenková - Hotel Jenišov Zdeněk Zídek – Obecní úřad Lipno nad Vltavou

Všem účastníkům rozhovorů a pracovních jednání velice děkujeme za spolupráci a podporu. Projektový tým.

Seznam použitých zkratek: AVČ – agentury volného času BR – biosférická rezervace CR – cestovní ruch CzT – Czech Tourism (Česká centrála cestovního ruchu) ČSÚ – Český statistický úřad DM – destinační management CHKO – chráněná krajinná oblast IC – informační centra kraje – Jihočeský a Plzeňský kraj MK – Ministerstvo kultury MMR – Ministerstvo pro místní rozvoj MZE – Ministerstvo zemědělství MŽP – Ministerstvo životního prostředí NNO – nestátní neziskové organizace NP – národní park OP – ochrana přírody P – podnikatelé ROCR – regionální organizace cestovního ruchu RRAŠ – Regionální rozvojová agentura Šumava RSŠ – Regionální sdružení Šumava SNP – Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava TO – turistická oblast TR – turistický region ÚP – úřady práce

43

Seznam obcí v dotčeném území: LEGENDA K MAPĚ číslo obce 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50

44

jméno obce Babice Bezděkov Biřkov Bohdalovice Bohumilice Bohunice Boletice Bolešiny Borovy Borová Lada Bošice Brloh Budkov Budětice Buk Bukovník Bušanovice Běhařov Běšiny Břežany Chanovice Chlistov Chlumany Chlumec Chroboly Chudenice Chudenín Chvalovice Chvalšiny Dešenice Dlažov Dlouhá Ves Dobršín Dolany Dolní Dvořiště Domoraz Dražovice Drslavice Dub Dvory Frymburk Frymburk Hartmanice Horažďovice Horní planá Hamry Hejná Hlavňovice Hnačov Holubov

51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106

Horní Dvořiště Horní Vltavice Horská Kvilda Hořice na Šumavě Hracholusky Hradešice Hrádek Husinec Janovice nad Úhlavou Javor Ježovy Kašperské Hory Klatovy Klatovy Klatovy Kejnice Klenová Kolinec Kovčín Kratušín Ktiš Kubova Huť Kvilda Kvášňovice Kájov Křemže Křenice Křišťanov Lažiště Lenora Lhenice Lipno nad Vltavou Lipovice Lomec Loučovice Lužice Lčovice Mahouš Malovice Malšín Malý Bor Maňovice Mezihoří Mičovice Mlýnské Struhadlo Mochtín Modrava Mokrosuky Myslovice Myslív Měčín Netolice Nalžovské Hory Nebahovy Nehodiv Nezamyslice

107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149

Nezdice Nezdice na Šumavě Nicov Nová Pec Nová Pec Nová Ves Nové Hutě Nýrsko Nýrsko Němčice Obytce Olšany Olšovice Ostřetice Plánice Plánice Prachatice Pačejov Petrovice u Sušice Podmokly Poleň Prášily Pěčnov Přední Výtoň Předslav Přísečná Rabí Radhostice Rejštejn Rožmberk nad Vltavou Sušice Slatina Soběšice Srní Srnín Stachy Stožec Strašín Strunkovice nad Blani Strážný Strážov Svatá Maří Svéradice

150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192

Světlík Tužice Tvrzice Těšovice Týnec Vimperk Volary Vyšší Brod Vacov Velhartice Velké Hydčice Velký Bor Velký Bor Vitějovice Vlachovo Březí Vrbice Vrhaveč Větřní Vřeskovice Zavlekov Zborovy Zbytiny Zdíkov Zlatá Koruna Záblatí Zábrdí Zálezly Švihov Šumavské Hoštice Železná Ruda Želnava Žernovice Žichovice Žihobce Žárovná Čachrov Černá v Pošumaví Červené Poříčí Čkyně Číhaň Čímice Újezd u Plánice Újezdec

45

46