Masa rykova un iverz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Hospodářská politika
CESTOVNÍ RUCH NA JIŢNÍ MORAVĚ – SPORTOVNÍ VYŢITÍ Tourism in the South Moravia Region – Sport Events Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Autor:
Ing. Andrea HOLEŠINSKÁ
Gabriela SVÁNOVSKÁ
J mé no a p ř í j mení aut or a:
Gabriela Svánovská
Ná z e v bakal ář ské pr áce:
Cestovní ruch na Jiţní Moravě – sportovní vyţití
Ná z e v pr áce v angličt i ně:
Tourism in the South Moravia Region – Sport Events
Ka t e dr a:
regionální ekonomie a správy
Ve doucí bakal ář ské pr áce:
Ing. Andrea Holešinská
Rok obhaj oby:
2010
Anotace Tato bakalářská práce se zabývá analýzou cestovního ruchu na Jiţní Moravě se zaměřením na sportovní vyţití. Na základě dostupných dokumentů, které se týkají této oblasti, a informací dostupných na turistickém portálu pro Jiţní Moravu analyzuje stav nabídky a poptávky. Cílem práce je z vyhodnocených informací navrhnout vhodný produkt pro Jiţní Moravu a zhodnotit portál Jiţní Moravy z hlediska sportovního vyţití.
Annotation This bachelor thesis deals with the issue of tourism in the South Moravia region analysis with a focus on sport events. Based on available documents related to this area and information accessible at the tourism portal for South Moravia analyzes the supply and demand. The aim of thesis is to offer a proposal of suitable product for South Moravia and assess portal for South Moravia in light of sport events with reference to the assessment of information in previous text.
Klíčová slova Cestovní ruch, sport, sportovní vyţití, Jiţní Morava
Keywords Tourism, sport, sport events, South Moravia
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci Cestovní ruch na Jižní Moravě – sportovní vyžití vypracovala samostatně pod vedením Ing. Andrey Holešinské a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.
V Brně dne 14. května 2010 vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Andree Holešinské za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce. A také bych ráda poděkovala všem, kdo mě v mém studiu podporovali.
Obsah OBSAH ................................................................................................................................................................... 5 ÚVOD...................................................................................................................................................................... 6 1.
TEORETICKÁ VÝCHODISKA ................................................................................................................ 8 1.1. 1.2. 1.2.1 1.2.2 1.2.3 1.3. 1.4.
2.
ROZBOR SITUACE NA JIŽNÍ MORAVĚ ............................................................................................. 16 2.1. 2.2. 2.3. 2.3.1 2.3.2 2.3.3 2.4.
3.
CHARAKTER PROBLEMATIKY ................................................................................................................. 8 SPORTOVNÍ CESTOVNÍ RUCH .................................................................................................................. 8 Sport ................................................................................................................................................. 8 Cestovní ruch ................................................................................................................................. 11 Sportovní cestovní ruch .................................................................................................................. 12 FORMY SPORTOVNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU ......................................................................................... 13 POSKYTOVATELÉ ................................................................................................................................. 14 ROZDĚLENÍ JIŢNÍ MORAVY .................................................................................................................. 18 POTENCIÁL JEDNOTLIVÝCH MIKROREGIONŮ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE ............................................... 21 SHRNUTÍ PROGRAMU ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE .................................. 25 Analýza nabídky a poptávky ........................................................................................................... 25 SWOT analýza ................................................................................................................................ 29 Vize, problémové okruhy, priority a opatření ................................................................................. 29 SHRNUTÍ SITUACE NA JIŢNÍ MORAVĚ ................................................................................................... 30
PORTÁL PRO JIŽNÍ MORAVU .............................................................................................................. 32 3.1. POPIS PORTÁLU – ÚVODNÍ STRANA ...................................................................................................... 32 3.2. SEKCE AKTIVNÍ DOVOLENÁ ................................................................................................................. 32 3.3. NÁVRH PROGRAMOVÉ NABÍDKY .......................................................................................................... 36 3.3.1 Golf a rybaření............................................................................................................................... 37 3.3.2 Aquaparky a termální koupaliště ................................................................................................... 37 3.3.3 Teambuilding .................................................................................................................................. 37 3.3.4 Zhodnocení portálu pro Jižní Moravu............................................................................................ 38
4.
ZÁVĚR ........................................................................................................................................................ 40
5.
POUŽITÁ LITERATURA: ....................................................................................................................... 41
6.
SEZNAM ZKRATEK ................................................................................................................................ 43
7.
SEZNAM OBRÁZKŮ................................................................................................................................ 44
8.
SEZNAM TABULEK................................................................................................................................. 44
9.
SEZNAM GRAFŮ...................................................................................................................................... 44
Úvod Toto téma jsem si vybrala, protoţe obě oblasti jsou mi velmi blízké – jak cestovní ruch tak sportovní vyţití. Respektive mám na mysli cestování a s ním spojené poznávání i sport. Zároveň zastávám názor, ţe právě rozvoj cestovního ruchu můţe pomoci rozvoji tohoto regionu jako celku. Příliv návštěvníků by zajistil zejména rozvoj sluţeb, hlavně co se týče ubytování a pohostinství. Ten by se následně projevil i v rozvoji ostatních oblastí. Pokud nepočítám horské oblasti, rozvíjí se u nás cestovní ruch velmi pozvolna. Přitom Jiţní Morava má velký potenciál v rozvoji turismu. To se vztahuje k jejím přírodním moţnostem, ale i kulturním památkám, které jsou mnohdy unikátní nejen v národním, ale i světovém měřítku. Rozvíjení cestovního ruchu na Jiţní Moravě je navíc díky našemu členství v Evropské unii podpořeno nejen regionálním operačním programem ROP Jihovýchod, který je mimo jiné přímo zaměřen na udrţitelný rozvoj cestovního ruchu. Coţ dává najevo, ţe Jiţní Morava má opravdu svůj potenciál a je třeba jej vyzdvihnout. Navíc tato skutečnost dává najevo, ţe teď je nejvhodnější období tuto oblast rozvíjet, díky snadnějšímu financování. Cestovní ruch má svoje počátky uţ v pravěku. Tehdy se tlupy vydávaly za potravou a zajímaly se o krajinu kolem sebe. Tehdy to samozřejmě ještě nebyl cestovní ruch jak je znám dnes, ale uţ to jsou jakési náznaky cestování. Trvalo věky, neţ se dostal do dnešní podoby. Tomu také přispívaly podmínky společnosti, ve které ţijeme, i to jak se vyvíjela. Dnešní náročná doba plná vypětí, pracovního nasazení, aby byly zabezpečeny naše potřeby a v mnohých případech potřeby celé rodiny si ţádá, abychom alespoň jednou za čas na chvíli „vypnuli“. Abychom změnili prostředí a odpočinuli si, načerpali novou energii a mohli dál fungovat. Já osobně, abych si odpočinula a načerpala novou energii, tak napřed potřebuji klid a relaxaci, ale v zápětí jej nahradím aktivitou – sportem, abych procvičila svoje tělo, zaplavila jej endorfiny a oţivila svalstvo trpící školním, ale příleţitostně i pracovním, stereotypem.
6
Cestovní ruch je však komplikovaným a různě provázaným systémem. Tento systém je značně závislý na vnějším prostředí, které má podobu ekonomickou, sociální ale i klimatickou atd. A zároveň toto prostředí sám ovlivňuje. Mohlo by se zdát, ţe u klimatu je jen jednostranná vazba, tedy ze strany klimatických podmínek, ale z dlouhodobého hlediska turismus ovlivňuje přírodní podmínky také. Proto bychom měli brát ohled na činnosti v těchto oblastech s pozorností, jaký budou mít dopad nejen okamţitý, ale i do budoucna, abychom neohroţovali prostředí. Coţ uţ je zdá se známo, jak nám demonstrují chráněné krajinné oblasti. Ale bezohlednost některých návštěvníků často nezná mezí. Cíl práce Předmětem této práce je aktivní dovolená. Cílem je na základě informací zjištěných z programu rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje, portálu pro Jiţní Moravu a rajonizace cestovního ruchu navrhnout programovou nabídku, a tím pádem rozšíření nabídky turistického portálu Jiţní Moravy. Případně tento návrh doplnit o doporučení pro zlepšení stávajících webových stránek www.jizni-morava.info. První
kapitola
se
zabývá
teoretickými
informacemi,
důleţitými
pro
základ
ke
správnému chápání navazujícího textu. Ve druhé kapitole bude uvedeno shrnutí podstatných informací z rajonizace, katalogu mikroregionů a Programu rozvoje Jihomoravského kraje. Poslední podkapitola bude obsahovat syntézu uvedených informací. Na tuto kapitolu bude navazovat popisná část portálu pro Jiţní Moravu s návrhovou částí na konci.
7
1. Teoretická východiska 1.1.
Charakter problematiky
Zabývat se touto oblastí není aţ tak jednoduché, jak se můţe zprvu zdát. Kaţdý má svůj subjektivní pohled na věc a neexistuje jedno jediné vymezení. Proto jsou hned na začátku uvedeny různé definice a pohledy na klíčové pojmy a jevy, aby byla vysvětlena různá chápání problematiky sportovního vyţití. Konkrétně tedy bude nejbliţší text zaměřen na vysvětlení sportu, cestovního ruchu a jejich vztahu, tedy něco více o sportovním cestovním ruchu. Tyto charakteristiky poslouţí k uvedení do posuzované problematiky a poslouţí ke správnému chápání textu. Bude povšimnuto odlišnosti různých autorů a nakonec zvoleno pojetí, které bude vyuţito pro tuto práci.
1.2.
Sportovní cestovní ruch
Cestovní ruch zaměřený na sportovní vyţití je jednou z forem cestovního ruchu nazvanou sportovní cestovní ruch. (Vystoupil, Šauer, Holešinská, Metelková, 2006:20) Přestoţe je sportovní cestovní ruch nejvíce se rozvíjejícím druhem cestovního ruchu, neobjevil se zničehonic. Spojení mezi sportem a cestovním ruchem se vytvářelo v podstatě od dob Říma, kde se pořádaly Olympijské hry a davy lidí přijíţděly, aby se této události zúčastnily. Jak se doba vyvíjela, podobných událostí přibývalo, např. také Tour de France, a zájem o sportovní cestovní ruch rostl. Současný svět si však ţádá stále větší škálu záţitků, ale pořád s velkým ohledem na zdravotní stránku. Lidé začali trávit dovolenou u moře, protoţe mořská voda má pozitivní účinky. Na druhou stranu s tím úzce souvisí i opalování, vzhledem k riziku rakoviny kůţe se tento způsob trávení dovolené přesouvá spíše k aktivitám cíleným na zlepšování tělesné kondice, i kdyţ i opalování má stále dost svých příznivců. (Standeven, Knop, 1999:4-6) Aby došlo k lepšímu porozumění sportovního cestovního ruchu, budou hned na začátku vysvětleny pojmy sport a cestovní ruch.
1.2.1 Sport V prvé řadě je nutné říct, ţe neexistuje jednotná univerzální definice. 8
Severoameričané obecně charakterizují sport jako souhrn fyzických dovedností, který vyţaduje určitá pravidla a je organizovaný, ale zároveň dodrţuje smysl svobody, resp. volnosti. Aktivity, ve kterých účastníci mezi sebou nesoutěţí a nemají pravidla, označují jako rekreaci. Oproti tomu Rada Evropy formuluje sport jako všechny formy fyzické aktivity (přirozené i organizované) s cílem zlepšit fyzickou a duševní kondici. Výhodu a důleţitost této „evropské“ širší definice potvrdilo i UNESCO se stejnou formulací. Vztah ke sportu můţe být buď aktivní nebo pasivní. Při aktivním sportování se účastníci fyzicky zapojují. Pasivní představuje pouze sledování sportovních událostí, ať uţ ţivě nebo v televizi. V krajním případě by mezi pasivní formu mohlo být zařazeno dokonce i čtení o sportu. (Standeven, Knop, 1999:7-9) Podle Durdové (2002, 37-40) je sport velmi rozšířen a rozšiřuje se dál aţ se dostává do fáze, ţe je součástí ţivotního stylu. Rozděluje obyvatele České republiky do 4 skupin: aktivní sportovci bývalí sportovci pasivní konzumenti (diváci) bez zájmu o sport. Můţe se tedy říct, ţe se sport nějakým způsobem týká přibliţně 70 % lidí v ČR (cca 50 % ve světě). Další pozitivum pro sport představuje sociální integrace, ke které dochází jednak při pasivní konzumaci (diváci sdílejí své názory, apod.), ale i při aktivním sportování (např. při týmových hrách, atd.). Uvádí a vysvětluje také pojem pohybová rekreace: „je zaměřena na obnovu a rozvoj tělesných sil, na udržení tělesné a duševní kondice, poskytuje osvěžení, zábavu i aktivní odpočinek prostřednictvím zájmové pohybové činnosti.“ Lednický, Vaněk, Pykla (2008:36-37) ve své vědecké monografii zase uvádí Ulrychův vývoj cestovního ruchu do následujících směrů (níţe budou zmíněny jen ty, vztahující se ke sportovnímu vyţití): Dámské jízdy – stále větší vliv ţen jako zákaznic; na aktivní a dobrodruţnou dovolenou se vydávají skupiny ţen, bez svých partnerů (věkové rozmezí 41 aţ 60 let). Cesty naplněné aktivitou – kombinace několika náročných adrenalinových záţitků; poměrně drahý způsob.
9
Dobrodružné prázdniny rodin – nečekaný rozvoj v některých zemích, např. Rafting na divoké vodě, jízda na koních po tzv. koňských stezkách Lehce dobrodružné cesty – cesty kombinující wellness (relaxaci) se sportem či kulturou. Horner a Swarbrooke (2003:335) definují ve své knize rekreaci jako „činnosti a zážitky obvykle prováděné a získávané v rámci volného času a obvykle dobrovolně zvolené pro vlastní uspokojení, potěšení nebo tvůrčí obohacení. Může být též chápána jako proces aktivní spoluúčasti. Fyzická rekreace je těsně spojená se sportem.“ To ilustruje i jejich následující schéma typů rekreačních aktivit. Obrázek 1 Typy rekračních aktivit
Cvičení pro tělesnou kondici vč. aerobiku
Golf
Tanec
Formy dopravy, které patří k rekreačním aktivitám, například cyklistika nebo jezdectví
Týmové hry: aktivní účast a sledování
REKREACE
Individuální sporty jako vzpírání
Lov zvěře a ryb Vodní sporty, například plavání, vodní lyţování, windsurfing
Rizikové aktivity jako horolezectví a lyţování
Pramen: HORNER, SWARBROOKE: Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času, 2003, str. 335
10
Tato charakteristika je však v rozporu s užším pojetím rekreace ve výkladovém slovníku, který vysvětluje rekreaci jako „souhrn odpočinkových činností, provozovaných ve volném čase (o dovolené) a často jako jedna z forem CR – zpravidla však nedaleko bydliště v rámci druhého bydlení, dětských táborů atd.“ V širším pojetí se jiţ víceméně ztotoţňuje se spojitostí se sportem, viz. jejich charakteristika: „využití volného času, jehož součástí může být aktivní pohyb, aktivní nebo pasivní účast na různých akcích, cestování a turistika (účastník se pohybuje vlastní silou – aktivní forma účasti na cestovním ruchu).“ (Pásková, Zelenka,2002:248,298) Jak je z předchozího textu znát, je těţké vymezit sportovní vyţití, jelikoţ kaţdý pohlíţí na sport trochu jinak. Co je pro někoho součástí sportovního vyţití, uţ je pro jiného třeba umění a naopak. A vůbec, sportovní vyţití se prolíná do různých oblastí našeho ţivota. Pro některé jedince v mém okolí je sport i to, ţe dojdou z domu na autobusovou zastávku. A vzhledem k předchozímu textu má vlastně teoreticky pravdu. Je to aktivní pohyb. Pokud jde na autobus pozdě, přidává se i trochu adrenalinu. Takto ovšem sportovní vyţití v následujícím textu nebude chápáno. Z mého pohledu je nejvíce objektivní následující vymezení: Sport zahrnuje všechny soutěţní i nesoutěţní aktivní činnosti, které vyţadují dovednosti, taktiku a/nebo příleţitost, při které člověk musí fyzicky zabrat, avšak s ohledem na jeho moţnosti. Jednoduše aktivita vykonávaná pro zábavu a trénink nebo ke zvýšení výkonnosti na úroveň společensky chvályhodné dokonalosti. (Standeven, Knop, 1999:12)
1.2.2 Cestovní ruch Ani definování cestovního ruchu není jednoduché. Téměř kaţdý autor jej definuje trochu odlišně. Zřejmě nejjednodušší a nejzákladnější pojetí uvádí Horner a Swarbrooke (2003:53): „krátkodobý přesun lidí na jiná místa, než jsou místa jejich obvyklého pobytu, za účelem pro ně příjemných činností.“ Značně obecnou (ale zároveň obsahující veškeré aspekty) definici uvádí Vystoupil a kol.(2006:29): „souhrn vztahů a jevů, které vyplývají z cestování a pohybu osob, přičemž místo pobytu není hlavním ani trvalým místem bydlení a zaměstnání.“
11
Naopak Pásková a Zelenka (2002:45,301) uvádí ve svém výkladovém slovníku velmi obsáhlé vysvětlení: „komplexní společenský jev jako souhrn aktivit účastníků cestovního ruchu, souhrn procesů budování a provozování zařízení se službami pro účastníky cestovního ruchu včetně souhrnu aktivit osob, které tyto služby nabízejí a zajišťují, aktivit spojených s využíváním, rozvojem a ochranou zdrojů pro cestovní ruch, souhrn politických a veřejně – správních aktivit a reakce místní komunity a ekosystémů na uvedené aktivity.“ Výklad tohoto pojmu je ještě doplněn o fakt, ţe účastník není motivován výdělečnou činností. Indrová (2009:12) zmiňuje definici WTO: „cestovní ruch (tourism) = činnost osoby, cestující na přechodnou dobu (u mezinárodního cestovního ruchu méně než 1 rok, u domácího 6 měsíců) mimo její běžné životní prostředí (mimo místo bydliště), přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě.“1 Zajímavé je však ještě hledisko minimální doby pobytu. Pojem cestovní ruch se poprvé objevil v Oxfordském anglickém slovníku v roce 1811 a o více neţ sto let později se objevilo první doporučení oficiální definice, podle které se jedná o osobu, která navštíví jinou neţ domácí zemi alespoň na 24 hodin. Postupně se vyvinulo rozlišení mezi turistou a výletníkem. Výletník se liší od turisty tím, ţe nezůstává v dané lokalitě přes noc. Nakonec se do cestovního ruchu začali zahrnovat všichni návštěvníci, tedy ti kteří přenocují i nepřenocují mimo svůj domov. (Standeven, Knop, 1999:9) Pro účely následujícího textu bude uvaţováno o cestovním ruchu jako o dočasném přesunu osob mimo jejich místo práce a domova, přičemţ součástí jsou záţitky, které se nedají srovnat s kaţdodenním ţivotem. Tyto záţitky mohou být součástí dovolené, ale i jako součást sluţební cesty. (Standeven, Knop, 1999:12)
1.2.3 Sportovní cestovní ruch Konečně dochází ke sloučení obou pojmů. Toto spojení sice není tolik známé, ale v poslední době se vyskytuje v literatuře stále častěji a definic lze objevit také několik. Hall (1992:147 in Standeven, Knop, 1999) uvádí: „sportovní cestovní ruch spadá do dvou kategorií, cestovat za sledováním sportu a cestovat za účastí ve sportu. Tudíž sportovní cestovní ruch může být definován jako cestování bez výdělečného důvodu, za účelem účastnit se nebo sledovat sportovní aktivity mimo svůj domov.“
1
International conference on travel and tourism statistic, conference resolutions WTO, Madrid, Juli 1991
12
Standeven a Knop (1999:12) uvádějí ještě lepší vymezení sportovního cestovního ruchu. Takto s ním bude pracováno dále: „všechny formy aktivního a pasivního zapojení do sportovních aktivit, kterých se přirozeně nebo organizovaně účastní z nekomerčních nebo komerčních (obchodních) důvodů, které vyžadují cestovat mimo svůj domov a místo zaměstnání.
1.3.
Formy sportovního cestovního ruchu
Stejně jako formy cestovního ruchu se rozlišují také jednotlivé formy sportovního cestovního ruchu. Nejlépe je vystihuje následující schéma, které je doplněno komentářem. Obrázek 2 Formy sportovního cestovního ruchu Pasivní sport
Obchodní Aktivní sport Příleţitostný divák
Cestovní ruch sportovní
Pasivní sport
Události Znalec Musea Organizované
Dovolená
Rekreační sportovní aktivity Aktivní sport Sportovně aktivní dovolená
Nezávislé Kempy, Kluby Multi – sportovní Hotely dovolená Dobrodruţné sporty Sportovní dovolená jednoho druhu
Pramen: Stavenden, Knop, Sport Tourism, 1999
13
Sport Dobrodruţné sporty Sportovní túry Sportovní festivaly
Jak je vidět, schéma ukazuje třídění na typy sportovních účastníků cestovního ruchu. Ti mohou být buď aktivní nebo pasivní. U aktivních se dále rozlišují rekreační sportovní aktivity, ve kterých je sport hlavním účelem cesty. A sportovně aktivní dovolená, při které je sport vedlejším. Sportovní dovolená ještě rozlišuje, zda cílem bude pouze jeden sport nebo několik, např. ve sportovních střediscích můţeme kombinovat spoustu sportovních činností. U pasivních sportovců můţeme narazit buď na příleţitostného diváka, který svou návštěvu pravděpodobně neplánuje anebo na znalce – ten, má velmi rozsáhlý zájem a je značně vybíravý a náročný. (Standeven, Knop, 1999:13)
1.4.
Poskytovatelé
Představují nabídku na trhu sportovního cestovního ruchu. Nabídka se rozděluje na soukromý sektor, veřejný sektor a neziskové organizace. Sport a cestovní ruch je většinou spojován se soukromými poskytovateli, ale i veřejní mají na trhu svoje místo. Nevýhodou veřejného sektoru, je však jeho obecně známá neobratnost v reakcích na impulsy a změny trhu. (Weed, Bull, 2004:119) Primární činností těchto subjektů je poskytování sluţeb zejména účastníkům cestovního ruchu. Tyto sluţby Hladká (1997:28-29) dělí na základní a doplňkové. Základní sluţby zajišťují přemisťování turistů a výletníků z jejich trvalého bydliště do místa pobytu a zpět, a dále sluţby související s pobytem. Heslovitě tedy Hladká jmenuje druhy: a) ubytovací b) stravovací c) dopravní. Doplňkové sluţby uţ jsou spojeny s vyuţíváním konkrétních prostor pobytu. Mimo jiné sem patří sportovně-rekreační druh sluţeb, jejichţ poskytovatelé umoţňují zájemcům aktivní vyuţití přírodních a uměle vytvořených předpokladů pro rozvoj sportu, rekreace a turistiky. Tyto sluţby dělí do tří skupin: 1. univerzální charakter – nejsou vázány na přírodní předpoklady (hřiště, fit centra, tělocvičny apod.) 2. služby podmíněné
přírodními podmínkami – zařízení pro vodní turistiku,
sjezdovky apod. 14
3. služby specializované – např. pro mototuristiku, vysokohorskou turistiku, jízdu na koni, rybolov, atd. Do doplňkových sluţeb týkajících se sportovního vyţití lze zařadit ještě horskou sluţbu, ale vzhledem k přírodním podmínkám Jiţní Moravy, přestoţe se zde nachází několik sjezdovek, tato sluţba nebude dále charakterizována.
15
2. Rozbor situace na Jižní Moravě Jižní Morava Tato oblast se nachází na jihovýchodě České republiky. Území je dobře přístupné, ale i zde se objevuje menší rozdíl ve vnímání rozsahu tohoto území. Hesková (1999:112) uvádí ve své knize mapu, která zobrazuje marketingové turistické regiony České republiky. Pod číslem 12 zmiňuje Jiţní Moravu. Mapa pod tímto číslem ukazuje kraj Jihomoravský a Zlínský. Vzhledem k tomu, ţe ve většině literatury a jiných zdrojů se analyzuje Jihomoravský kraj a na webové stránce www.jizni-morava.cz je zpracován pouze Jihomoravský kraj, bude se v dalším textu zabývat tímto rozloţením. I v návrhu nové rajonizace figuruje Jihomoravský a Zlínský kraj zvlášť. Obrázek 3 Vymezení turistického regionu Jižní Morava
Pramen: Program rozvoje JMK, 2007, návrhová část, str. 10
MKO – Moravský kras a okolí
SL - Slovácko
ZP – Znojemsko a okolí PLVA – Pálava a Lednicko-valtický areál
16
Jihomoravský kraj „Jihomoravský kraj se nachází na významné severo-jižní evropské turistické ose Balt-Jadran a už dnes významně profituje ze své polohy mezi Polskem a Rakouskem.“ (Vystoupil a kol., 2006:134) Co se týče velikosti trhu cestovního ruchu na Jiţní Moravě, respektive v Jihomoravském kraji, ten pojímá částku větší neţ 3 mld. Kč a stává se tak významnou sloţkou ekonomiky. V oblasti sportovního vyţití je poptávka individuálních turistů největší v pěší a cyklistické turistice spojené v současnosti zejména s vinařskou turistikou a přírodními zajímavostmi. I v samotném Brně, hlavním centru Jiţní Moravy je významná sportovní turistika. (Vystoupil a kol., 2006:134) Profil Jihomoravského kraje Do většiny oblastí Moravy je velmi dobré silniční i ţelezniční spojení. Velmi výhodná je také poloha se sousedními státy Rakouskem a Slovenskem. Spojení s Rakouskem a moţný přiliv rakouských turistů dále podpoří rekonstruovaná ţelezniční trať Znojmo – Retz, která byla dokonce v předstihu dokončena 31. října 2009. Oproti roku 1993 se hodnota produktu cestovního ruchu v ČR zvýšila 2,5 násobně (2,9 násobně při započtení i externích efektů). Tempo růstu produktu cestovního ruchu v ČR bylo ve sledovaném období vyšší neţ tempo růstu zemí EU.“ (MMR, 2007:6) Přestoţe uvedené údaje nejsou rozčleněny do jednotlivých oblastí, je jasné, ţe cestovní ruch má svůj potenciál. A pro sportovní cestovní ruch, který je teprve v počátcích svého rozmachu, to platí dvojnásob. Nehledě k tomu, ţe sportovní a aktivní dovolená (pěší turistika, cykloturistika, hipoturistika, zimní lyţařská turistika a golf při respektování podmínek a cílů ochrany přírody a krajiny) je součástí aktivit naplňujících opatření 1.2 Tvorba specifických regionálních produktů cestovního ruchu spadající do priority 1. Konkurenceschopnost národních a regionálních produktů cestovního ruchu Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR pro období 2007 – 20132.
2
Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2007 – 2013 (online). Ministerstvo pro místní rozvoj, 2007. (citováno 2010-04-26)
17
„Sportovně-rekreační infrastrukturu pro zimní sporty zastupuje několik sjezdovek, desítka krytých i otevřených bazénů a aquaparků, jejichž výhodou je celoroční využití. Pro náročné klienty jsou k dispozici i golfová hřiště v Jinačovicích a Slavkově u Brna. Velká koncentrace turistických tras a naučných stezek je vázaná na dvě CHKO – Moravský kras a Pálava, resp. Lednicko-Valtický areál. Dopravní infrastrukturu představuje velké množství dálkových i regionálních cyklotras, ale také mezinárodní letiště v Brně – Tuřanech s odlety do mnoha evropských turistických destinací. Především pro mladší klientelu jsou určena zábavní centra z nichž lze vyzdvihnout westernové městečko Wild West City v Boskovicích.“ (Vystoupil, 2007:83) „Žádná z forem cestovního ruchu není dominantní, tedy ani žádná z těch sportovně zaměřených. Letní rekreace u vody má dvě významná nadregionální střediska (Vranovská přehrada a Nové Mlýny; pro příměstskou rekreaci je důležitá také Brněnská přehrada). Poslední dobou se stala velmi žádanou vinařská turistika, se stále rostoucím zájmem domácí i zahraniční klientely. V této formě cestovního ruchu se spojují jak místní tradice pěstování a výroby vína, tak návštěva přírodních kulturních památek, cykloturistika a další aktivity.“ (Vystoupil, 2007:83) Při pohledu na území kraje jako funkčně-prostorového vyuţití pro cestovní ruch je pro Jihomoravský kraj typická venkovská krajina s průměrnými předpoklady (41 % rozlohy kraje) a s velmi příznivými předpoklady (33 %). (Vystoupil, 2007:83)
2.1.
Rozdělení Jižní Moravy3
Aby mohla být Jiţní Morava hodnocena, je obtíţné ji brát jako celek. Proto byla schválena Směrnice pro rajonizaci cestovního ruchu (naposledy aktualizována v roce 1981), podle které jsou stanoveny dané oblasti a podoblasti. Pojmem oblast rozumíme územní celek se souborem relativně rovnocenných přírodních předpokladů a podobností podmínek realizace cestovního ruchu a rekreace, zvláště pokud jde o funkční a časovou vyuţitelnost. A podoblast tvoří organický územní celek, mající všechny hlavní znaky oblasti, ale navíc specifické vlastnosti, odlišující ho od ostatního území oblasti. Vyuţitelnost oblasti se stanovuje na základě prvků jako je terén, nadmořská výška, klimatické poměry, lesy, vodní poměry , krajinářské hodnoty apod. a vhodných oblastí cestovního ruchu. 3
Převáţná část kapitoly je převzata z Rajonizace cestovního ruchu, 1985.
18
V Rajonizaci je pro Jiţní Moravu stanoveno rozdělení na: Oblast:
Podoblast:
Drahanská vysočina Moravský kras Podhorácko Podyjí .............................................................................. Vranov Pavlovské Vrchy ............................................................. Pálava – Nové Mlýny Chřiby ............................................................................. Chřibské pásmo Slovácko .......................................................................... Bílé Karpaty Podle Páskové a Zelenky (2002:275) je cestovní ruch zaměřený na sportovní vyžití formou cestovního ruchu, jejíž účastníci jsou pasivní (diváci) nebo aktivní (sportovci), ať už příležitostní rekreační, výkonnostní nebo vrcholoví. Jsou to návštěvníci různých druhů outdoorových i indoorových, letních i zimních sportovních soutěží, závodů, sportovních masových akcí. Mezi masové akce patří zejména olympijské hry, mistrovství světa, závody F1, apod. Z tohoto důvodu nás bude zajímat funkční vyuţitelnost jednak základní, která se dále dělí na krátkodobou a dlouhodobou, a funkce specifické: pěší turistika, vodní turistika, horolezectví, vodní sporty, zimní sporty, myslivost, sportovní rybolov. Zmíněné specifické funkce mají spojitost se sportovním vyţitím. Ostatní funkce, tedy zmiňovány nebudou. V dnešní době by však bylo více neţ vhodné specifické funkce doplnit ještě minimálně o cykloturistiku, která se v posledních letech velmi rozšiřuje a získává na popularitě.
19
Následuje charakteristika jednotlivých oblastí:
Drahanská vysočina
Hlavní funkce: krátkodobá rekreace Ostatní funkce: dlouhodobá rekreace, pěší turistika, myslivost, sportovní rybolov Časová vyuţitelnost: letní
Moravský kras
Hlavní funkce: krátkodobá rekreace, pěší turistika – mezinárodní význam Ostatní funkce: dlouhodobá rekreace, vodní sporty, myslivost, sportovní rybolov Časová vyuţitelnost: letní
Podhorácko
Hlavní funkce: krátkodobá i dlouhodobá rekreace Ostatní funkce: pěší turistika, sportovní rybolov Časová vyuţitelnost: letní
Podyjí
Hlavní funkce: krátkodobá i dlouhodobá rekreace, vodní sporty Ostatní funkce: pěší turistika, vodní turistika, sportovní rybolov, myslivost – mezinárodní význam Časová vyuţitelnost: letní
Pavlovské vrchy
Hlavní funkce: krátkodobá rekreace, pěší turistika Ostatní funkce: vodní sporty, myslivost – mezinárodní význam Časová vyuţitelnost: letní
Chřiby
Hlavní funkce: krátkodobá i dlouhodobá rekreace Ostatní funkce: pěší turistika, myslivost Časová vyuţitelnost: letní
Slovácko
Hlavní funkce: krátkodobá i dlouhodobá rekreace, pěší turistika Ostatní funkce: vodní turistika, vodní sporty, myslivost Časová vyuţitelnost: celoroční (Dohnal a kol., 1985:9-12)
20
V současné chvíli je však zpracován v rámci programu WB – Výzkum pro potřeby regionů MMR Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR4. Odpovědným řešitelem je Jiří Vystoupil, působící na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Toto vypracování můţe na základě identifikace, analýzy a hodnocení faktorů ovlivňujících cestovní ruch pomoci zejména k účelnější alokaci veřejných i soukromých zdrojů. Pro marketingové účely se nyní vyuţívá spíše 5 přirozených turistických regionů: Brno a okolí, Moravský kras a okolí, Lednicko-valtický areál a okolí, Podyjí a okolí a Slovácko. (Vystoupil a kol., 2006:134)
2.2.
Potenciál jednotlivých mikroregionů Jihomoravského kraje5
Pro podrobnější a zejména aktuálnější podobu nabídky, resp. potenciálu, sportovního vyţití v regionu Jiţní Moravy, bude pouţito rozdělení Jihomoravského kraje do mikroregionů. Pro lepší přehled je zpracovaný text převeden do několika tabulek. V původním znění byly mikroregiony seřazeny podle abecedy. Aby došlo k lepší geografické představě, jsou tabulky rozděleny podle okresů a následně seřazeny podle abecedy. Na základě údajů uveřejněných v Katalogu mikroregionů Jihomoravského kraje je uveden potenciál jednotlivých mikroregionů z května 2006 takto:
X X X X
X
X
X X
X X
X
X
X
X X
X X
Horolezení
Zimní turistika
Boskovicko Černohorsko Letovicko Lomnicko Svazek obcí Malá Haná Spolek pro rozvoj venkova Moravský kras Olešnicko
Cykloturistika
Přírodní koupání
Název mikroregionu
Letní turistika
Tabulka 1 Potencionál mikroregionů - okres Blansko
X
X
X
4
Návrh nové rajonizace cestovního ruchu (online). ESF MU (citováno 2010-04-26) 5 Kapitola převzata z Katalogu mikroregionů Jihomoravského kraje, 2006, upraveno autorem.
21
Pro okres Blansko je nejvíce charakteristická letní turistika, z velké části i zimní turistika, a cykloturistika. Všechny tři podoby sportovního vyţití jsou však téměř shodné i s ostatními okresy Jihomoravského kraje, coţ je znázorněno v následujících tabulkách. Odlišujícím znakem je však moţnost cvičného horolezení (mimo období hnízdění dravců). Kromě Spolku pro rozvoj venkova Moravský kras má tuto moţnost jiţ jen jeden okres v JMK. Jelikoţ je tato aktivita v kraji zastoupena jen dvakrát, má okres v této oblasti výhodu a měl by se na ni soustředit.
X
X
X
X X
X
Bez potenciálu
Myslivectví
X
Golf
Rybaření
Pěší turistika
X
Potápění
X X X
Přírodní koupání
X
Cykloturistika
X
Vodáctví
Bílý potok Cezava Časnýř Čebínka Svazek obcí Deblín Domašovsko Ivančicko Kahan Koválov Kuřimka Svazek obcí Mohyla Míru Svazek obcí Panství hradu Veveří Porta Rajhradsko
Zimní turistika
Název mikroregionu
Letní turistika
Tabulka 2 Potencionál mikroregionů - okres Brno - venkov
X X
X
X
X
X X
X
X X
X X X
X
X
X
X X
X
X
X
X
X
X X
X
V okrese Brno-venkov uţ lze vyuţít širší moţnosti sportovního vyţití, zahrnuje také mnohem větší mnoţství mikroregionů. Kromě dominantní trojice (letní a zimní turistika, cykloturistika) je zde několik moţností přírodního koupání (s některými spojené vodáctví, potápění a rybaření). Ve Svazku obcí Mohyla Míru se jedná o dva rekreační rybníky, v zimě vyuţívané pro bruslení. Na své si, narozdíl od ostatních regionů, přijde i náročnější klientela se zájmem o golf nebo myslivectví. Dle mého názoru, by tedy okres Brno-venkov měl svoje marketingové snahy zaměřit na obě z nich. Navíc ve Svazku obcí Panství hradu Veveří lze vyuţít také střelnici a nachází se zde světoznámý Masarykův okruh.
22
Myslivectví
Vodáctví
Pěší turistika
X
X
X X
X X
Rybaření
Sdruţení obcí Čistá Jihlava Hustopečsko Kloboucko Lednicko-Valtický Areál Mikulovsko Podluţí
Přírodní Koupání
Název mikroregionu
Cykloturistika
Tabulka 3 Potencionál mikroregionu – okres Břeclav
X
X
X X
X
Okres Břeclav se odlišuje potenciálem v rybaření a částečně myslivectví (spolu s okresem Brno-venkov) a vodáctví. Jako jinde je zde dominantní cykloturistika a turistika, v tomto případě pěší. Tabulka 4 Potencionál mikroregionu – okres Hodonín
Název Cykloturistika Pěší Horská Bez mikroregionu turistika turistika potenciálu Babí lom X Bzenecko X X Hodonínsko X X Dobrovolný svazek X obcí Horňácko Hovoransko X X Moštěnka X X Nový Dvůr X X Pochřibí X Analogicky jako v okrese Břeclav je v okrese Hodonín nejvíce dominantní cykloturistika a pěší turistika. Jako jediný okres však skýtá moţností horské turistiky, coţ z něj dělá region do jisté míry unikátním na Jiţní Moravě. V mikroregionu Hovoransko se nachází červená turistická trasa T. G. Masaryka. Ta prochází rodným místem TGM a místy spojenými s jeho mládím. V tomto případě by okres Hodonín měl svou propagaci směřovat na oba svoje unikáty: Horskou turistiku a červenou turistickou trasu našeho prvního československého prezidenta.
23
Tabulka 5 Potencionál mikroregionu – okres Vyškov
Název Cykloturistika mikroregionu Svazek obcí Dyje X Zájmové sdruţení X obcí Hrušovanska Dobrovolný svazek obcí Jevišovicka Miroslavsko X Svazek obcí Moravia X Moravskokrumlovsko X Dobrovolný svazek X obcí Niva Svazek obcí X Při Formanské cestě
Přírodní koupání
Vodní cesty X
X
X
Okres Vyškov potenciálem příliš neoplývá. Dokonce i potenciál cykloturistiky je přiřazen pouze ke 2 ze 4 mikroregionů, přičemţ zbývající dva jsou bez významného potenciálu sportovního vyţití. Svazek obcí Drahanská vrchovina navíc poskytuje moţnost přírodního koupání a pěší turistiky. Na první pohled se zdá, ţe v tomto regionu nejsou vhodné podmínky pro sportovní vyţití. To se však můţe změnit výstavbou nových moţností, které dosud v regionu nejsou.
Tabulka 6 Potencionál mikroregionu – okres Znojmo
Název mikroregionu Svazek obcí Drahanská vrchovina Svazek obcí Ivanovická brána Svazek obcí Mezihoří Svazek obcí Melicko
Cykloturistika Přírodní Pěší Bez koupání turistika potenciálu X
X
X X X
X
Přestoţe tímto okresem protéká řeka Dyje, je největší potenciál mikroregionů v cykloturistice, pouze v 1 mikroregionu v přírodním koupání a vodní cesty jsou potenciálem pro 2 z 8. Ve Svazku obcí Dyje je však moţnost začlenění turistické vodní cesty do systému stezek Greenways. „Greenways vedou podél řek, kanálu nebo starých železničních tratí, využívají historických poutních cest a zpřístupňují tak lidem krásy a bohatství národní historie.“6
6
Greenways – zelené stezky a jejich funkce (online). Oficiální stránky města Jihlavy (citováno 2010-05-11)
24
2.3.
Shrnutí Programu rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského
kraje7 Pro rozbor stávající a potenciální nabídky a poptávky bude jako první uveden výtah nejpodstatnějších informací týkajících se cestovního ruchu a sportovního vyţití z analytické části tohoto Programu. Následně bude uvedeno shrnutí SWOT analýzy Jihomoravského kraje, za kterým bude následovat shrnutí návrhové části, ve které jsou mimo jiné obsaţeny vize, problémové oblasti, priority a opatření.
2.3.1 Analýza nabídky a poptávky Tato analýza je svým zpracováním zaměřena především pro potřeby rozhodování o financování cestovního ruchu z veřejných zdrojů. Z větší části jde o financování z evropských fondů. Postup hodnocení se zakládá na dostupné odborné literatuře, statistických šetřeních a vlastních zkušenostech z cestovního ruchu. Přičemţ se vycházelo ze závislosti veřejného financování na výnosech veřejných a soukromých rozpočtů, nákladech na budování infrastruktury, bilanci cestovního ruchu a rozvojovém potenciálu a výchozích podmínkách. V rámci tohoto hodnocení byly srovnávány tyto formy sportovního cestovního ruchu: -
sportovně-rekreační formy: vodní (vodácká) turistika, pěší turistika, cykloturistika, horská a vysokohorská turistika, zimní turistika,
-
sportovní cestovní ruch (vázaný na provozování sportu),
-
dobrodruţný cestovní ruch (adrenalinová zábava apod.),
-
golfová turistika.
Do hodnocení byly zařazeny i ostatní formy, které jsou vidět v následujícím grafu, ty však pro tuto práci nejsou relevantní. Pro sportovní cestovní ruch jsou brány v potaz pouze modře zvýrazněné formy. Jak je vidět v grafu č.1, ty formy cestovního ruchu, které přinášejí nejvyšší příjmy, jsou většinou spojeny s nejvyššími náklady na infrastrukturu (golfová turistika), a naopak (pěší turistika). Některé formy se však vymykají tomuto pravidlu a přináší relativné nízké výnosy při relativně vysokých nákladech (cykloturistika).
7
Kapitola převzata z Programu rozvoje Jihomoravského kraje, 2006-2007, upraveno autorem.
25
Graf 1 Hodnocení forem cestovního ruchu podle výnosů a nákladů
Pramen: Program rozvoje cestovního ruchu JMK pro roky 2007-2013, 2007, str. 18
Na základě porovnání cestovního ruchu podle ekonomické bilance a potenciálu pro jejich rozvoj v JMK je cykloturistika, sportovní cestovní ruch, případně dobrodruţný cestovní ruch, vhodný hlavně pro „měkkou“ podporu. Mají vysoký rozvojový potenciál, ale s negativní ekonomickou bilancí. Zimní cestovní ruch a částečně i vodní turistika jsou formy vhodné pro podporu jen v několika málo oblastech.
26
Nabídka Program rozvoje JMK na období 2007 – 2013 pracuje v analýze nabídky zejména se 2 typy cestovního ruchu. První se zaměřuje na přírodní atraktivity, druhý na kulturně-historické atraktivity. Sportovní cestovní ruch je zahrnut aţ mezi dalšími atraktivitami a atrakcemi. Jihomoravský kraj má jiţ značně rozvinutou infrastrukturu pro cykloturistiku, nejvíce v jiţní části kraje, kde jsou pro ni nejvhodnější podmínky (rovinatý terén). Oproti tomu pěší turistika je koncentrována především do dvou oblastí, a to Moravského krasu a Lednicko-valtického areálu, dále také ještě podhůří Vysočiny. V poslední době se však stává populární vinařská turistika, která je charakteristická pro jiţní a jihovýchodní část kraje. Síť značených pěších tras je pod záštitou Klubu českých turistů. Slovácko nabízí vedle tradiční letní dovolené a vodní turistiky na Baťově kanále také moţnosti provozování zimních sportů v několika střediscích Bílých Karpat. Jinak však Jihomoravský kraj rozhodně nepatří k regionům, stojícím za rozvoj zimní turistiky. Je zde několik míst k lyţování pro nenáročnou klientelu. Délka dostupných udrţovaných svahů však nepřevyšuje 500 m. Relativně rovnoměrně je v Jihomoravském kraji rozloţeno poměrně dost příleţitostí ke koupání: rybník Olšovec, vodní nádrţ u Letovic, Brněnská přehrada (ta však trpí vysokou eutrofizací vody8), nádrţ Nové Mlýny (vhodné také pro jachtaře a windsurfing), Vranovská přehrada, Radějov a mnoho umělých i přírodních koupališť. Málo je však aquaparků a naprostý nedostatek termálních koupališť. Zejména v okolí Brna se nachází několik golfových hřišť. V celém kraji lze nalézt také poměrně dostatek dalších sportovišť, krytých hal i otevřených ploch pro tradiční i moderní sporty, některá však zaostávají za evropskými standardy. Co se týče rybaření, velký zájem je o pstruhové vody na Dyji nebo revíry v nádrţích Nových Mlýnů. Pro lovce jsou k dispozici lovecké revíry kolem Ţidlochovic nebo lesy u Lanţhota. V Brně má významnou a dlouhou tradici motocyklový sport – Masarykův okruh. Nejvýznamnější je pro tento okruh sportovní událost Grand Prix České republiky, která kaţdoročně přitáhne do Brna desetitisíce návštěvníků. 8
Eutrofizace= proces znehodnocování a zhoršování kvality povrchové vody.
27
Poptávka Analýza poptávky vychází z údajů ČSÚ a zejména z průzkumů agentury CzechTourism (z léta roku 2006). Informace o sloţení poptávky v absolutních číslech i procentuálně nejlépe vystihuje následující tabulka. Nejvýznamnější sloţkou zahraničních hostů jsou obyvatelé našich sousedních států: Poláci, Němci a Slováci. Rakušané, vzhledem k těsné blízkosti Jiţní Moravy a Rakouska, příliš nevyuţívají ubytovacích kapacit, a tudíţ jsou v tabulce umístěni aţ na 5. místě. Tabulka 7 Struktura zahraničních hostů nocujících v hromadných ubytovacích zařízeních Jihomoravského kraje podle státní příslušnosti
Průměrný počet
Počet
přenocování
přenocování
14,9
2,5
91 439
12,0
54 808
13,8
3,1
117 799
15,5
Slovensko
45 135
11,4
3,0
90 237
11,9
Itálie
26 470
6,7
2,9
49 077
6,5
Rakousko
25 504
6,4
2,4
36 689
4,8
Velká Británie
16 573
4,2
3,6
42 443
5,6
Jiţní Korea
16 211
4,1
2,5
24 266
3,2
Nizozemsko
14 866
3,7
4,1
45 397
6,0
Litva
14 151
3,6
2,2
17 412
2,3
Francie
10 951
2,8
2,8
19 230
2,5
Celkem
397 239
100
2,9
759 570
100
Země
Hosté
%
Polsko
59 277
Německo
%
Pramen: ČSÚ, Program rozvoje JMK, 200, str.13
Podle průzkumů CzechToursimu přibliţně 35 % osob navštíví Jiţní Moravu na jeden den, dalších 23 % zde přespí 1-2 noci a 33 % zde setrvá na 3-7 nocí. Třetina návštěvníků je na Jiţní Moravě poprvé, třetina uţ zde jednou aţ třikrát byla a třetina sem jezdí opakovaně. Pěší turistiku zde provozuje 38 % návštěvníků, cykloturistiku 32 % a koupání i vodní sporty zde vyuţívá po 15 % kaţdá.
28
2.3.2 SWOT analýza9 Silné stránky Do silných stránek je v Programu rozvoje zahrnuta poloha při hranici s Rakouskem a Slovenskem, velmi dobrá dopravní dostupnost, pestré krajinné typy a kvalitní přírodní hodnoty území, velké mnoţství větších sídel s dobrou základní vybaveností pro cestovní ruch, pestrá nabídka rozmanitých forem cestovního ruchu, velké mnoţství vodních ploch, výborné podmínky pro cykloturistiku, síť pěších turistických tras a dobrá image regionu. Slabé stránky Slabou stránkou je krátká doba pobytu, výrazná sezónnost, nedostatečná nabídka tématických produktů a programů, nedostatečná informovanost o potenciálu kraje a zanedbaný stav některých vodních ploch. Příležitosti Dobrou příleţitostí jsou určitě zdroje financování (hlavně strukturální fondy), spolupráce se sousedními zahraničními regiony, růst zájmu o zdravý ţivotní styl a v neposlední řadě vytvoření komplexní nabídky pro golfovou turistiku. Hrozby Ohroţujícím faktorem je určitě nedostatečná spolupráce s okolními regiony, nízké vyuţití financí ze strukturálních fondů a nedostatek balíčků sluţeb.
2.3.3 Vize, problémové okruhy, priority a opatření Mezi hlavní směry rozvoje cestovního ruchu patří na prvním místě cykloturistika, na čtvrtém místě golfová turistika, za kterou následují pobyty u vody a vodní turistika a na sedmém místě z osmi je wellness. Podpora cykloturistiky by měla být zaměřena na vytváření stezek a tras jako komplexních produktů se zájmem o zvýšení bezpečnosti. U golfové turistiky je vize vybudování dalších 2 nových hřišť a úpravy těch stávajících. Co se týče pobytů u vody, je třeba zlepšit infrastrukturu a u vodní turistiky budovat vodní cesty. 9
Program rozvoje cestovního ruchu JMK pro roky 2007-2013, analytická část, 2007, str. 25, upraveno
autorem
29
Problémové okruhy rozvoje cestovního ruchu jsou spíše obecného charakteru a nemají nijak zvlášť těsnou vazbu na sportovní vyţití v Jihomoravském kraji. Určitě sem patří revize územního vymezení turistických regionů a oblastí, coţ uţ bylo zmíněno i výše. Důvodem je zejména, to, ţe současné hranice neodpovídají současnému stavu organizace cestovního ruchu v území, v některých místech je ţádoucí souhra turistických a administrativních hranic a velikost regionů se výrazně liší, coţ způsobuje obtíţné srovnávání. Ani v jedné turistické oblasti Jiţní Moravy netvoří ţádná forma sportovního cestovního ruchu dominantu. Zato alespoň jedna forma sportovního vyţití je součástí typických doprovodných forem cestovního ruchu v kaţdé oblasti. Program rozvoje obsahuje také 3 priority rozvoje cestovního ruchu v Jihomoravském kraji pro období 2007-2013: 1. rozšíření a zkvalitnění infrastruktury pro různé formy cestovního ruchu (podpora výstavby, rekonstrukcí, revitalizací ke zlepšení realizačních předpokladů – předpoklad financování strukturálními fondy), 2. vytváření a zkvalitňování turistických produktů a posilování jejich marketingu (podpora produktových balíčků a hlavně marketingu, nejedná se tedy o investiční projekty – opět předpoklad částečného vyuţití strukturálních fondů), 3. zefektivnění a koordinace marketingu a řízení cestovního ruchu (institucionální a administrativní opatření s nízkou finanční náročností). Priorita 1 se zaměřuje na cykloturistiku, pobyt u vody a golfovou turistiku a priorita 2 na cyklistické trasy a další formy cestovního ruchu. Priorita 3 nemá přímou vazbu na ţádnou formu cestovního ruchu.
2.4.
Shrnutí situace na Jižní Moravě
Porovnáním prvních dvou podkapitol, tedy informací ze Směrnice pro rajonizaci cestovního ruchu a katalogu mikroregionů Jihomoravského kraje, je vidět značný rozdíl. Jednak dělení na hlavní a ostatní vyuţití, kterého není vyuţito ani v Návrhu nové rajonizace. Časové vyuţití zůstává, avšak problematická je sezónnost, tedy převáţně letní vyuţívání. Ani uţité
30
názvosloví funkčního vyuţití daných oblastí neodpovídá. V zastaralé směrnici zcela chybí některé formy cestovního ruchu, coţ nejlépe ilustruje příklad cykloturistiky. Velmi rozdílné je i vymezení oblastí. Rozsah oblastí vyjmenovaných ve směrnici sice odpovídá marketingovým turistickým oblastem, ale jejich pojmenování uţ nikoliv. Návrh nové rajonizace uţ s oblastmi a podoblastmi nepracuje vůbec. Bylo by vhodné tyto oblasti stanovit jednotně. Pro lepší propagaci a marketingovou strategii by bylo vhodnější vyuţít názvů 5 přirozených turistických regionů (Brno a okolí, Moravský kras a okolí, Lednickovaltický areál a okolí, Podyjí a okolí a Slovácko). Jednotlivé regiony by pak svou propagaci měly zaměřit na moţnosti sportovního vyuţití, ve kterých jsou do jisté míry jedineční (například okres Hodonín má jako jediný potenciál horské turistiky), ale také na moţnosti, ve kterých má jiţ dobře vybudované zázemí (v okrese Hodonín jde například o pěší turistiku). Moje doporučení pro směr rozvoje vychází z tabulek potenciálu jednotlivých okresů a jsou uvedena v komentářích pod kaţdou z tabulek. Přestoţe zájem o zdravý ţivotní styl roste, coţ je ve SWOT analýze Programu rozvoje i jedna z příleţitostí, sportovní cestovní ruch se v literatuře objevuje stále častěji a do vize rozvoje cestovního ruchu je zařazena polovina směrů sportovního vyţití, tak v Návrhu nové rajonizace tento pojem, ani mu podobný, není zmíněn vůbec. Analýze nabídky odpovídá i vize rozvoje. Z grafu č. 1 je jasně vidět, ţe golf přináší velké příjmy, cykloturistika o něco menší, nicméně obě jsou prioritou rozvoje cestovního ruchu číslo1. Za nimi se řadí podpora produktových balíčků a marketingu. V současné době je asi nejpropagovanější, a tudíţ i nejznámější, spojení cykloturistiky a vinařství. To je však silně územně závislé na vinařských oblastech. Je tedy třeba vytvořit další produktové balíčky a zaměřit se také na ostatní oblasti Jiţní Moravy. Z průzkumů je známo, ţe co se týče zahraničních hostů, nejvíce Jiţní Moravu navštěvují obyvatelé našich sousedních zemí, tedy Poláci, Němci a Slováci. Rozvoj sportovního cestovního ruchu by měl tedy brát v potaz i tyto návštěvníky. Tedy zejména informační centra, a nejen informační centra, by měla být vybavena materiály v němčině, angličtině a polštině. A samotné pracovnice by měly ovládat alespoň první dva jazyky.
31
3. Portál pro Jižní Moravu Zásadním a oficiálním turistickým portálem pro region Jiţní Moravy se stal rezervační portál www.jizni-morava.info. Ten je podporován centrálou cestovního ruchu Jiţní Morava, Jihomoravským krajem, Czech Tourismem10, centrálně propojen s databází CzeCOT a spolufinancován ROP Jihovýchod a Evropským fondem pro regionální rozvoj EU.
3.1.
Popis portálu – úvodní strana
Portál je rozdělen do několika horizontálních segmentů o různých tloušťkách a barvách v souhře působící na upoutání pozornosti. Úvodní strana obsahuje odkazy na jiné webové stránky zaměřené na dovolenou v ČR, lze si vybrat ze tří jazyků (čeština, němčina, angličtina), vyhledávání v portálu, moţnost zasílání newsletterů na e-mail (dokonce uţ v 9 jazycích). A ve spodní části je moţnost přidat si do prohlíţeče Turistický informační servis. Nejvýraznější částí je pásmo s názvem portálu: Jiţní Morava – turistický rezervační portál s odkazy na obrázcích symbolizujících kaţdý z nich, coţ lépe upoutá pozornost. Dále je zde moţnost rychlého vyhledání ubytování, případně jeho rezervaci. Po vyplnění však dochází k přesměrování z portálu Jiţní Moravy na web CzeCOTu. Níţe je umístěn méně výrazný pásmo s více členěným menu, které se roluje při setrvání kurzorem myši do podrobnějšího výběru z daného menu, viz. obrázek č. 4.
3.2.
Sekce Aktivní dovolená
Ostatní sekce neodpovídají tématu této práce a proto bude tato podkapitola věnována pouze sekci Aktivní dovolená. Ta je rozdělena na jednotlivé kategorie volnočasových aktivit: Adrenalin, Jízda na koni, Koupání, Agroturistika, Wellness, Cykloturistika, Golf, Horolezectví, Létání, Rybaření, Turistika, Vodáctví, Vodní sporty, Ostatní sportoviště, Běţky, Lyţe a snowboard. V podstatě je obsah jednotlivých sekcí totoţný. Na začátku si můţete přečíst úvodní text jednotlivých kategorií. Následuje tabulka, kde vybíráte objekty na mapě a oblasti, ve kterých si přejete dané objekty hledat. 10
Czech Tourism = příspěvková organizace Ministerstva pro místní rozvoj pro podporu cestovního ruchu.
32
Obrázek 4 Rolovací menu a tabulka pro vyhledávání v portálu Jižní Moravy
Pod touto tabulkou následuje výčet inspirativních programů, tedy tip jak a kde strávit dovolenou. Programy opět odkazují na web CZeCOTu a představují jiţ hotový produkt (zájezd), který lze poptat a případně zakoupit. U některých kategorií je místo inspirativního programu nabízena virtuální prohlídka objektů, které ji umoţňují. Po vyhledání objektů, se oblast pod tabulkou rozčlení na mapu, kterou je moţno zobrazit, pokud budete chtít. Jinak zůstává skryta. V mapě jsou znázorněny piktogramy dané kategorie v místech, kde se nachází vyhledané objekty. Je však moţno místo piktogramů zobrazit objekty číslované. Zobrazení mapy je však technicky náročnější, a proto je nutno počítat s menší časovou prodlevou neţ se mapa zobrazí. To ovšem závisí na internetovém připojení. Pod tabulkou jiţ následují výsledky hledání s krátkým popisem, rozdělené do záloţek podle typů objektů. Vyhledané záznamy opět představují odkazy na stránky CZeCOTu, kde jsou uvedeny další informace. Přehled všech dostupných moţností, jak strávit aktivně dovolenou, uvedených v této sekci na portálu Jiţní Moravy, je zobrazen v následující tabulce. Vzhledem k velkému rozsahu údajů byla tabulka č. 8 rozdělena na 3 části.
33
Jízda na koni Koupání Agroturistika
Wellnes
Cykloturistika
Počet nalezených záznamů
Typ objektu adrenalin
19
půjčovny
5
jezdecký klub
114
bazén krytý
58
venkovní koupání
267
farmy
4
krytý bazén
58
sauny
49
solária
89
solné jeskyně
40
vířivky
5
masáže
38
opravna
113
půjčovna
43
Celkem
Adrenalin
Piktogram
Název
Obsah záznamu
24
adresa, možnosti aktivit
114
adresa
325
adresa, další možné aktivity kromě koupání
4
adresa, další možnosti
279
adresa, výčet poskytovaných služeb v daném zařízení
156
adresa, případně bližší specifikace zařízení
Adrenalin je poměrně široký pojem, který lze jen těţko objektivně obsáhnout. Pro ilustraci, ve vyhledaných záznamech se objevují například paintballová hřiště, lety balónem, laserová střelnice, motokárová dráha, apod. Rozsah adrenalinových aktivit je velký a bylo by obtíţné vytvářet pro kaţdou vlastní piktogram. Přestoţe lze u cykloturistiky vyhledat pouze opravny a půjčovny, v mapě lze zobrazit cyklotrasy a cyklobusy.
34
Celkem
Počet nalezených záznamů
Typ objektu
Piktogram
Název
Obsah záznamu
13
adresa, bližší specifikace zařízení
27
adresa, bližší specifikace zařízení
22
22
adresa, specifikace
rybolov
11
11
adresa, specifikace
naučné stezky rozhledny a vyhlídky
39
76
adresa, krátký popis
půjčovny vybavení
2
14
řeky a potoky
12
adresa, bližší specifikace
potápění
15
půjčovny vybavení
2
23
adresa, podporované typy aktivit
vodní sporty
6
běžky
2
3
půjčovny vybavení
1
adresa, podporované aktivity
lyžařská střediska
18
18
adresa
půjčovny vybavení
0
golfová hřiště
7
indoor hřiště
6
půjčovny vybavení venkovní horolezení vnitřní lezecké stěny
2 16
Létání
letiště
Rybaření Turistika
Golf
Horolezectví
Vodáctví Vodní sporty
Běžky
Lyže a snowboard
9
37
Golf má přiřazen stejný piktogram pro golfová hřiště i indoor golfová hřiště, takţe zde mírně zaniká význam rozlišení piktogramem. Přestoţe však v mapě piktogramy nelze rozeznat, výsledky hledání jsou rozlišeny. Obdobná situace nastává i u horolezectví. U vodáctví, podobně jako u cykloturistiky, lze v mapě vybrat zobrazení vodáckých řek a potoků. Odkazy směřují na vodáckého průvodce www.raft.cz.
35
Počet nalezených záznamů
Typ objektu atletické stadiony
7
billiard/kulečník
45
bowling
31
dětská hřiště
76
fitness, apod.
85
kuželny
22
lov zvěře
2
minigolf
16
modelářské dráhy
0
petanque/boccia
35
ploché dráhy
0
squash, ricochet
33
stolní tenis
107
trampolíny
7
venkovní šachy
2
Celkem
Ostatní sprotoviště
Piktogram
Název
Obsah záznamu
468
adresa, podporované aktivity
Tabulka 8 Aktivní dovolená – www.jizni-morava.info
Do vyhledaných záznamů fitness se počítají i posilovny a spinning. Ricochet je hra pro dva hráče podobná squashi a vzdáleně tenisu. Hraje se na uzavřeném hřišti (kurtu) speciálními raketami a míčkem na ricochet. Boccia (boča) je tradiční rekreační sport pro atlety, kteří jsou vzhledem ke svému tělesnému postiţení odkázáni na invalidní vozík. Jedná se o modifikaci klasických her (bocce, boules, petanque, lawn bowling).
3.3.
Návrh programové nabídky
Následující podkapitoly vychází z informací z předchozího textu, zejména třetí kapitoly, ale i z prvních dvou. Návrhy jsou zaloţeny na mých nápadech a myšlenkách. Produkty nebudou rozebírány do podrobna, spíše bude nastíněna jejich forma.
36
3.3.1 Golf a rybaření Uţ v Programu rozvoje cestovního ruchu byla několikrát zmíněna varianta rozvoje golfové turistiky, coţ odpovídá i výsledku v tabulce č. 8. Jak je vidět, golfových hřišť bylo celkem nalezeno celkem 13. Aby byla dodrţena priorita Programu rozvoje o podpoře produktových balíčků mohlo by dojít k propojení golfu a rybaření. Moţností rybaření bylo nalezeno jen 11. Spojením všech tří bodů (golf, rybolov, priorita rozvoje) za vhodných předpokladů by bylo moţné, například z financí z EU, vybudovat golfové hřiště poblíţ rybářského revíru. Případně zakoupit rybník k rybolovu a zařadit jej jako součást golfového areálu. Program by obsahoval ranní rybaření (pro nezkušené s odborným instruktorem) a odpolední golf (na golfovém hřišti přibliţně o 16 jamkách). Rybářské vybavení by samozřejmě bylo moţné vypůjčit přímo v areálu, na vratnou kauci.
3.3.2 Aquaparky a termální koupaliště Jako další krok v úpravě produktů, by se mohlo přidat rozdělení nejen na kryté bazény, ale i aquaparky. To je v podstatě balíček sám o sobě. Zpravidla nabízí plavecké bazény, vířivky, tobogány, brouzdaliště, atd. Navíc bývají propojeny s wellness centry. Po podrobném vyhledání aquaparku v JMK, byly nalezeny 3 záznamy. Jeden aquapark byl nedávno otevřen v Brně v Kohoutovicích, další by mohl být vybudován na Znojemsku a jeden na Hodonínsku, aby byla zachována proporcionalita a dostupnost takového zařízení. A produkt, který na Jiţní Moravě úplně chybí, má název: termální koupaliště. Například do Laa v Rakousku zavítá spousta návštěvníků i z Jiţní Moravy. V Hodoníně jsou sice termální lázně, ale kvalitativně nedosahují ţádané úrovně současné doby. Vytvoření nového areálu termálního koupaliště, rozděleného na venkovní a krytou část, by určitě přilákalo spoustu návštěvníků. Rozdělení na venkovní a krytou část by zase zabránilo sezónnosti.
3.3.3 Teambuilding Vzhledem k současnému stylu ţivota, čímţ je myšlen ţivot ve stresu, tlak v práci na výkon nebo týmovou spolupráci, atd. se stává stále více populárnější tzv. teambuilding (= stmelování a rozvoj skupiny lidí). Ten je populární spíše ve větších podnicích, které si zakládají na kultuře ve své firmě. Pro teambuilding je však sportovní cestovní ruch jako stvořený. Při 37
adrenalinových situacích dochází nejlépe k navazování těsnějších osobních vztahů. Člověk je plný emocí, ztrácí zábrany a ze společných situací má témata ke konverzaci a dalšímu sbliţování. Novým produktem nejen Jiţní Moravy se mohou stát „Teambuildingové sportovní aktivity“. Jednalo by se o několikadenní pobyt s programem na kaţdý den. Pro kaţdou oblast by byly přizpůsobeny charakteristickým formám cestovního ruchu. Například na Břeclavsku by byly nejvíce propagovány aktivity: rybaření, myslivectví, vodáctví. Tyto programy by byly vedeny vţdy zkušeným vedoucím/instruktorem a dané aktivitě by předcházelo školení. Na Vyškovsku, kde není významný potenciál sportovního cestovního ruchu, by mohlo být postaveno adrenalinové centrum. V téměř kaţdé oblasti můţe být Teambuildingový program propojen také s cykloturistikou. Samozřejmě je individuální, jak si kdo kombinaci různých aktivit v rámci tohoto programu navolí. Mnoţství kombinací balíčků, uţ můţe být velmi rozsáhlý, v závislosti na mnoţství nabízených sluţeb.
3.3.4 Zhodnocení portálu pro Jižní Moravu Nyní bude uvedeno mé zhodnocení portálu pro Jiţní Moravu. Web je hodnocen z laického objektivního pohledu. V první řadě je mým doporučením sjednocení webů www.jiznimorava.cz a www.jizni-morava.info. Při kaţdé návštěvě webu Jiţní Moravy nastalo dilema, zda do adresního řádku na konci zadat „.cz“ nebo „.info“. Kladné hodnocení si získala moţnost prokreslení tras cyklostezek do mapy, ale do budoucna by mohly být do mapy navíc zapracovány i zařízení poskytující základní sluţby, tedy moţnosti ubytovacích a stravovacích, později i jiných zařízení. Je to sice technicky náročné, ale v dnešní době to určitě není nemoţné. Návštěvník webu by si tedy v sekci aktivní dovolené kromě cyklistické trasy mohl vybrat i stravovací zařízení a následně dle moţností naplánovat celý výlet, případně dovolenou, s místy, kde se zastaví na oběd, kde přespí, jak budou pokračovat dál apod. Moje vize do budoucna je, ţe by v mapě byly vyznačeny objekty k ubytování, stravování atd., které by byly propojeny s virtuální prohlídkou a případně, pokud by šlo o ubytování, mohla by se daná kapacita „proklikem“ přímo z mapy zarezervovat. Ze začátku se mi portál jevil jako web s velmi amatérským designem, coţ sice vyvaţuje rozsah informací, ale mohl by vypadat více profesionálně. Ovšem, čím delší čas byl na webu
38
stráven, tím více se tento design stával vyhovujícím, vţdyť v jednoduchosti je krása. Důleţité je, ţe web je přehledný a neztrácí se v něm. Zaujetí ve mě vyvolaly virtuální prohlídky, primárně umístěné v sekci Multimédia. Zatím je jich na webu umístěno velmi málo, coţ se snad do budoucna změní. Virtuální prohlídka určitě velmi usnadní rozhodování o tom, kam se člověk rád podívá. Celé stránky jsou výrazně zaměřeny na kulturu. I přes orientaci na sekci Aktivní dovolené, tedy v sekci sportovní, se neustále objevovaly vazby na kulturu. Ono se není čemu divit, kdyţ je na Jiţní Moravě tolik památek a atraktivit. A ono je to vlastně dobře, ţe se člověk na takovém sportovním výletě dozví i něco, co předtím nevěděl, nebo uvidí, co předtím neviděl. Rozhodně by do rolovacího menu sluţeb mohlo být zařazeno vedle ubytovacích zařízení, restaurací, atd. také sportovní zařízení. Ať se sportovní vyţití promítne dál, neţ jen do poslední sekce. Do sluţeb by měla být zařazena spíše zařízení s celoročním provozem, jako jsou fitcentra, squashové nebo tenisové haly, bouldery, apod. Pozitivní hodnocení také získává velká interaktivita stránek. Různé prolínání a odkazování na jiné části webu. Mapa ukazující umístění hledaných/vybraných objektů, případně tras. Také propojení na jiné weby, které jsou specializované na danou oblast, viz. vodáctví a odkaz na vodáckého průvodce.
39
4. Závěr Na začátku bylo zjištěno, ţe neexistuje jednotná definice pro sport ani cestovní ruch. Na základě porovnání první a druhé kapitoly se dá říct, ţe v praxi se sportovní cestovní ruch soustřeďuje převáţně na osoby se zájmem o aktivní účast. Pasivních konzumentů, respektive sportovních událostí vhodných k hromadnému sledování není mnoho. Pokud se však taková akce objeví, má většinou nadnárodní charakter. Jiţní Morava má strategickou polohu, které zdá se, zatím není příliš vyuţívána. Coţ by se v budoucnu mělo změnit. Kaţdý okres Jihomoravského kraje má svůj potenciál a oblast, ve které se liší od ostatních. A na této příleţitosti by měl stavět svou image. Pro okres Blansko je odlišující oblast horolezectví, pro Brno-venkov golf a myslivectví, Břeclav zase rybaření a myslivectví, Hodonín můţe jako jediný nabídnout horskou turistiku, přestoţe Vyškov neoplývá výrazným potenciálem, můţe se zaměřit na výstavbu jedinečných areálů (například Adrenalinové centrum) a okres Znojmo má velký, dosud však málo vyuţívaný, potenciál povodí Dyje. Celkově je v Jihomoravském kraji značně rozšířena cykloturistika. Ta však přináší poměrně nízké příjmy vzhledem k nákladům. Proto je výhodnější zaměřit rozvoj sportovního vyţití spíše na golfovou turistiku, která má sice vyšší náklady, ale úměrně tomu také vyšší příjmy. Anebo dobrodruţné aktivity, které v poměru příjmy – náklady vychází kladně. Portál Jiţní Moravy v sobě obsahuje plno informací. Do budoucna byly uvedeny spíše doporučení pro zlepšení pro soulad a propojení různých informací, které uţ na webu jsou. A na konci je uveden návrh moţných produktů, o které by mohl být web, ale i Jiţní Morava, obohacen (v souladu s Programem rozvoje cestovního ruchu). Jako návrh produktových balíčků byly jmenovány „Teambuildingové sportovní aktivity“ a „Golf a rybaření“. Úplně nedostatkovými na Jiţní Moravě jsou termální koupaliště. Obohacena by mohla být také o aquaparky. Celkově by však Jiţní Morava zaslouţila větší marketingovou propagaci, aby přilákala více návštěvníků. 40
5. Použitá literatura: STANDEVEN J., DE KNOP P., Sport tourism, Champaign (USA): Human Kinetics, 1999, 367 s., ISBN 0-87322-853-7 (přeloţeno autorem) HORNER, S., SWARBROOKE, J., Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času, Přel. Ing. Jiří Rezek, Praha: Grada, 2003, 486 s., ISBN 80-247-0202-9 DURDOVÁ, I., Sportovní management, 1. vyd., Ostrava: VŠB-TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA , 2002, 121 s., ISBN 80-248-0130-2 LEDNICKÝ, V., VANĚK, J, PYKA, J., Možnosti využití klastrů v cestovním ruchu, Karviná: Slezská univerzita, 2008, 114 s., ISBN 9788072485086 INDROVÁ, J. a kol., Cestovní ruch, 2. přeprac. vyd., Praha: Oeconomica, 2009, 121 s., ISBN 978-80-245-1569-4 WEED, M., BULL, J. CH., Sports tourism: participants, policy and providers, 1. vyd., Oxford: Butterworth-Heinemann, 2004, 241 s., ISBN 0-7506-5276-4 HLADKÁ, J., Technika cestovního ruchu, Praha: Grada, 1997, 161 s., ISBN 80-7169-476-2 VYSTOUPIL, J. a kol., Atlas cestovního ruchu České republiky, Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2006, 157 s., ISBN 8023972561 DOHNAL, V., Rajonizace cestovního ruchu, Praha: Merkur, 1985, 167 s., SYSNO 000378258 VYSTOUPIL, J. a kol., Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR, Brno: Masarykova univerzita, 98 s., ISBN 9788021042636 PÁSKOVÁ M., ZELENKA J., Výkladový slovník cestovního ruchu, Praha: MMR, 2002, 448 s., SYSNO 000391504
41
ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE, Katalog mikroregionů Jihomoravského kraje, 2. vyd., Brno: JMK, 2006, 233 s., SYSNO 000598575 Internetové zdroje: Program rozvoje cestovního ruchu JMK pro roky 2007-2013. Brno : JMK, 2007. 157 s. http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=34671&TypeID=2 Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2007 – 2013 (online). Ministerstvo pro místní rozvoj, 2007. (cit. 2010-03-30) http://www.mmr.cz/Cestovni-ruch/Koncepce-Strategie/Koncepce-statni-politiky-cestovnihoruchu-v-CR-naGreenways – zelené stezky a jejich funkce (online). Oficiální stránky města Jihlavy (citováno 2010-05-11) http://www.jihlava.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=5967&id=204495 Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR (online). ESF MU (citováno 2010-03-23) http://www.econ.muni.cz/katedra-regionalni-ekonomie-a-spravy/vedecko-vyzkumnacinnost/navrh-nove-rajonizace-cestovniho-ruchu-cr/
42
6. Seznam zkratek CR = cestovní ruch ČR = Česká republika ČSÚ = Český statistický úřad CzeCOT = Kompletní a aktualizovaný turistický průvodce České republiky EU = Evropská unie CHKO = Chráněná krajinná oblast JMK = Jihomoravský kraj MMR = Ministerstvo pro místní rozvoj ROP = Regionální operační program pro období 2007 – 2013 v cíli Konvergence UNESCO = United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization / Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu WTO = World Tourism Organisation / Světová organizace cestovního ruchu
43
7. Seznam obrázků Obrázek 1 Typy rekračních aktivit ............................................................................................10 Obrázek 2 Formy sportovního cestovního ruchu ......................................................................13 Obrázek 3 Vymezení turistického regionu Jiţní Morava ..........................................................16 Obrázek 4 Rolovací menu a tabulka pro vyhledávání v portálu Jiţní Moravy.........................33
8. Seznam tabulek Tabulka 1 Potencionál mikroregionů - okres Blansko ..............................................................21 Tabulka 2 Potencionál mikroregionů - okres Brno - venkov ....................................................22 Tabulka 3 Potencionál mikroregionu – okres Břeclav ..............................................................23 Tabulka 4 Potencionál mikroregionu – okres Hodonín ............................................................23 Tabulka 5 Potencionál mikroregionu – okres Vyškov ..............................................................23 Tabulka 6 Potencionál mikroregionu – okres Znojmo ..............................................................24 Tabulka 7 Struktura zahraničních hostů nocujících v hromadných ubytovacích zařízeních Jihomoravského kraje podle státní příslušnosti ........................................................................28 Tabulka 8 Aktivní dovolená – www.jizni-morava.info .............................................................36
9. Seznam grafů Graf 1 Hodnocení forem cestovního ruchu podle výnosů a nákladů ........................................26
44
