březen 2016 Deloitte Česká republika Účetní novinky České účetnictví, IFRS a US GAAP Daňové novinky Přímé a nepřímé daně a ostatní daňová témata

březen 2016 Účetní novinky České účetnictví, IFRS a US GAAP

Daňové novinky Přímé a nepřímé daně a ostatní daňová témata

Právní novinky Nově navrhované legislativní změny

Dotace a investiční pobídky Novinky z oblasti grantů a dotací

Deloitte Česká republika

Účetní novinky březen 2016 České účetnictví • Výroční zpráva s přehledem IFRS • Rada IASB vydala nový standard IFRS 16 Leasingy • Rada IASB vydala úpravy standardu IAS 7 • Stav schvalování IFRS v Evropské unii • Pozvánka na jarní semináře US GAAP • Jaké jsou hlavní rozdíly v oblasti účetních změn mezi americkými účetními principy US GAAP a standardy IFRS?

Účetní novinky Deloitte Česká republika


Výroční zpráva s přehledem Leden je pro pracovníky v podnikových financích měsícem překotného uzavírání předchozího roku, zjištění, vyhodnocení nebo ladění (záleží případ od případu) výsledku firmy za minulý rok. Únor je pak obdobím, kdy přichází na řadu sestavení účetní závěrky, dokumentu, který představuje výsledky minulého roku více či méně zábavnou a čitelnou formou. Protože počasí v tomto roce nepřeje alternativním způsobům využití volného času (pracovníků v podnikových financích) jako je například lyžování, bruslení nebo sáňkování, pojďme se společně podívat z tepla kanceláře na několik tipů pro efektivní a rychlé zpracování účetní závěrky za rok 2015. A teď jsem se zarazil hned na začátku. Ne účetní závěrku, ale výroční zprávu potřebujeme napsat! V letošním roce jsme v České republice totiž dostihli většinu ostatních evropských zemí a pro rok končící 31. prosince 2015 se poprvé chystáme na sestavení a následný audit výroční zprávy, uceleného dokumentu, který v sobě zahrnuje jak účetní závěrku, tak další části, které společně informují o vývoji podnikání společnosti v předchozím roce. Sedm tipů níže se vztahuje na výroční zprávu jako celek:

skutečně začínáte s finální verzí dokumentu za minulý rok. Musíme odlišit části, které nevyžadují zásadní změny (typicky např. účetní politiky v příloze účetní závěrky) od oblastí, jejichž smyslem je podat aktuální informace (typicky zhodnocení podnikání za rok 2015, zpráva o vztazích). K dispozici jsou také další nástroje, které lze také využít, jako například vzorová účetní závěrka připravená společností Deloitte, jak podle české účetní legislativy, tak i dle IFRS (k dispozici ke stažení na stránkách www.deloitte.cz nebo zde). Tip 3: Co můžeš udělat hned, neodkládej na zítra Toto přísloví platí také v procesu přípravy výroční zprávy. Většina dokumentu je tvořena textem (který je doplněn číselnými informacemi v tabulkách). Především textové části dokumentu mohou být připraveny s předstihem. Tady je několik příkladů z praxe shrnujících, co vše je možné nachystat předem: •• textové zhodnocení podnikání bez přesných čísel (před koncem roku), •• projít a doplnit textovou část přílohy k účetní závěrce (před koncem roku), •• číselné údaje doplněné do srovnatelného období (před koncem roku),

Tip 1: Koordinace přípravy účetní závěrky a výroční zprávy Často jsem se setkal se situací, kdy účetní závěrku má na starost hlavní účetní a část výroční zprávy jiný pracovník společnosti s termínem přípravy o měsíc později. V organizaci procesu je třeba udělat radikální změnu ve stylu „just in time” a nastavit navazující kroky procesu tak, aby se zabránilo připomínce „výročku napíšeme, až bude auditovaná závěrka”, která již nemůže obstát. Tip 2: Využití loňského dokumentu nebo vzoru Vzhledem k tomu, že nepíšeme román, ale výroční zprávu, nelze považovat za nesportovní využití loňského dokumentu. Naopak, z důvodů kontinuity a srovnání je tento postup dokonce více než vítaný. Doporučuji pohlídat, že

•• projít checklist, pro zajištění souladu s požadavky (např. vyhlášky č. 500/2002 Sb.). Tip 4: Základem je uzavřené účetnictví Základem pro přípravu účetní závěrky a výroční zprávy jsou informace generované účetním systémem společnosti. Klíčovým předpokladem pak je, že účetnictví je definitivně uzavřené. Je důležité si včas pohlídat a v době sestavování účetní závěrky a výroční zprávy již „neřešit” korunové dohadné položky, kalkulaci splatné daně nebo prezentaci odložené daně. Pro zajištění včasného uzavření účetnictví určitě doporučuji využít závěrkový harmonogram, kterým zorganizujete postupné kroky při uzávěrce.

2

Účetní novinky březen 2016 České účetnictví • Výroční zpráva s přehledem IFRS • Rada IASB vydala nový standard IFRS 16 Leasingy • Rada IASB vydala úpravy standardu IAS 7

Tip 5: Jednoduché matematické kontroly Číselné informace ve výroční zprávě jsou vzájemně propojené. Údaje ve finančních výkazech jsou vysvětleny tabulkami v příloze k účetní závěrce, klíčové údaje z finančních výkazů (například výnosy, výsledek hospodaření nebo transakce se spřízněnými osobami) jsou prezentovány v textu výroční zprávy. Proto je určitě na místě matematická kontrola. Nabízí se škála od nejjednodušších po ty složitější: •• suma aktiv se má rovnat sumě závazků a vlastního kapitálu, •• výsledek hospodaření z výkazu zisku a ztráty má odpovídat výsledku v rozvaze,

• Stav schvalování IFRS v Evropské unii

•• změna stavu zásob má odpovídat změně účtů nedokončené výroby a hotových výrobků,

• Pozvánka na jarní semináře

•• změna stavu rezerv a opravných položek má odpovídat změně rozvahových účtů,

US GAAP

•• peníze, výsledek, odpisy atp. ve výkazu o peněžních tocích odpovídají rozvaze a výkazu zisku a ztráty,

• Jaké jsou hlavní rozdíly v oblasti účetních změn mezi americkými účetními principy US GAAP a standardy IFRS?

•• informace o řízení finančních a nefinančních rizik (zvažte rozvinutí standardních formulací k realitě vaší společnosti), •• informace o metodě výpočtu opravných položek (je informace dostatečně konkrétní s ohledem na významnost?), •• informace o významných účetních odhadech (zamyslete se, které odhady jsou skutečně ty nejdůležitější), •• popis metody rozeznání výnosů (je popis konkrétní a odpovídá situaci ve společnosti?). Tip 7: Vyřešte jako první největší „složitosti” Určitě znáte Paretovo pravidlo 80:20. Platí také při sestavení účetní závěrky. Pokud podchytíte několik největších chytáků hned na začátku, máte z 80% vyhráno. Samozřejmě nastávají rozdíly mezi jednotlivými podniky, nicméně nebál bych se tady pojmenovat tři oblasti, které zpravidla stojí za to, aby se jim s předstihem věnovala zvýšená pozornost: •• pohybová tabulka majetku,

•• součet tabulek prezentovaných v příloze souhlasí s údaji v rozvaze a výkazu zisku a ztráty.

•• prezentace daně a odložené daně,

Tip 6: Buďte rozumně informativní Smyslem výroční zprávy (jejíž součástí je účetní závěrka) je informovat o vývoji podnikání společnosti v předchozím roce. Některé části výroční zprávy stojí za to si znovu přečíst a kriticky zhodnotit tak, aby byly přiměřeně srozumitelné a výstižné. Mezi oblasti, kde je často možné něco vylepšit, patří:

Každá z těchto oblastí si určitě zaslouží samostatnou pozornost a je dobré kompetence v těchto oblastech posilovat průběžným tréninkem tak, abyste byli v dobré formě při sestavování účetní závěrky.

•• prezentace podniku v úvodní kapitole (měla by výstižně zhodnotit zaměření a situaci podniku),

•• výkaz o peněžních tocích.

Jsem velice rád, že se mi podařilo udržet vaši pozornost a dočetli jste můj článek až sem. Doufám, že výše uvedené tipy využijete ve vaší finanční praxi a s volným časem, který ušetříte zefektivněním přípravy výroční zprávy, dobře naložíte.

3


Rada IASB vydala nový standard IFRS 16 Leasingy Dne 13. ledna 2016 vydala Rada pro mezinárodní účetní standardy (IASB) dlouho očekávaný standard IFRS 16 Leasingy. IFRS 16 nahrazuje IAS 17 Leasingy a související interpretace a je účinný pro období začínající 1. ledna 2019 nebo po tomto datu, dřívější přijetí je možné, pokud účetní jednotka používá také IFRS 15 Výnosy ze smluv se zákazníky. V tomto článku přinášíme přehled hlavních požadavků a ustanovení nového standardu IFRS 16. Z historie „projektu leasingy“ V červenci 2006 zařadila IASB do svého programu projekt, který měl revidovat účtování o leasingu. Projekt byl realizován jako společný projekt s americkou Radou pro standardy finančního účetnictví (FASB). Oba orgány měly zájem na vytvoření přístupu, podle nějž by nájemci museli vykazovat aktiva a závazky související s právy a povinnostmi vyplývajícími z leasingu. V následujících letech byl publikován diskusní materiál a dva zveřejněné návrhy (v roce 2010 a 2013). IASB nyní vydala finální standard s jedním účetním modelem pro nájemce, zatímco FASB se rozhodla pro dvojí účetní model. Z tohoto důvodu se standard FASB upravující leasing, jehož vydání se očekává v únoru 2016, bude od IFRS 16 v několika ohledech lišit. Rozsah působnosti Nový standard o leasingu se vztahuje na všechny leasingy, včetně pronájmu práva k užívání v rámci sub-leasingu, s výjimkou specifických položek upravených jinými standardy. Nájemci mohou, ale nemusí, uplatňovat IFRS 16 na leasingy jiných nehmotných aktiv. Definice leasingu Cílem standardu je odlišit leasing od servisní smlouvy podle toho, zda zákazník může ovládat (kontrolovat) pronajímané aktivum.

Smlouva je, nebo obsahuje, leasing, pokud dává zákazníkovi právo kontrolovat použití identifikovaného aktiva v časovém období výměnou za protiplnění. Kontrola existuje, pokud má zákazník: a) právo získat v podstatě veškeré ekonomické přínosy z použití identifikovaného aktiva a b) právo řídit použití takového aktiva. Standard poskytuje podrobné pokyny, jak určit, zda jsou tyto podmínky splněny. Očekává se, že v některých případech bude třeba použít významný úsudek. Účetní jednotka musí na počátku určit, zda smlouva je, nebo obsahuje, leasing a opětovně bude posuzovat, zda smlouva je nebo obsahuje leasing, pouze v případě úprav smluvních podmínek. Za počátek leasingu je považováno datum uzavření leasingové smlouvy nebo datum, kdy se strany zavázaly plnit základní smluvní ustanovení leasingu, podle toho, který okamžik nastane dříve. Účtování o leasingu v účetní závěrce nájemců Vykazování Rada IASB se rozhodla vyžadovat u leasingu jediný účetní model, podle nějž bude leasing vykázán ve výkazu o finanční situaci (pokud neplatí výjimka z rozsahu působnosti standardu IFRS 16). Při zahájení leasingu nájemce vykáže právo k užívání aktiva a závazek z leasingu. Datum zahájení leasingu je ve standardu definováno jako datum, kdy dá pronajímatel příslušné aktivum nájemci k dispozici k dalšímu použití.

4

Účetní novinky březen 2016 Právo k užívání aktiva (Right‑of‑use asset) Nájemce musí do pořizovací ceny práva k užívání zahrnout následující položky: České účetnictví

•• výši počátečního ocenění závazku z leasingu (viz níže),

• Výroční zpráva s přehledem

•• veškeré leasingové splátky poukazované pronajímateli k datu zahájení nebo dříve snížené o leasingové pobídky,

IFRS

•• veškeré počáteční přímé náklady vzniklé nájemci a

• Rada IASB vydala nový standard IFRS 16 Leasingy

•• odhad nákladů, které nájemci vzniknou při demontáži a odstranění příslušného aktiva, rekultivaci plochy, na níž je umístěno, nebo znovuuvedení příslušného aktiva do stavu, jaký požadují podmínky leasingu, pokud tyto náklady nevzniknou k vytvoření zásob.

• Rada IASB vydala úpravy standardu IAS 7 • Stav schvalování IFRS v Evropské unii • Pozvánka na jarní semináře US GAAP • Jaké jsou hlavní rozdíly v oblasti účetních změn mezi americkými účetními principy US GAAP a standardy IFRS?

Následně bude účetní jednotka oceňovat právo k užívání aktiva s použitím nákladového modelu nebo modelu přecenění podle IAS 16 Pozemky, budovy a zařízení (bude tedy vykazovat odpisy a náklady na snížení hodnoty do hospodářského výsledku, a je-li tento model použit, vykáže přecenění v ostatním úplném výsledku). Standard však vyžaduje, aby bylo právo k užívání pronajímaného aktiva představujícího investici do nemovitostí oceňováno reálnou hodnotou, pokud účetní jednotka používá oceňování reálnou hodnotou podle IAS 40 Investice do nemovitostí i u ostatních svých investic do nemovitostí. Jak je uvedeno níže, právo k užívání aktiva se také upravuje v důsledku určitých změn leasingového závazku po datu zahájení leasingu. Závazek z leasingu Účetní jednotka bude oceňovat závazek z leasingu současnou hodnotou leasingových plateb diskontovanou implicitní sazbou použitou v leasingu, pokud tato sazba může být bezprostředně určena. Není-li účetní jednotka

schopna odhadnout implicitní sazbu v leasingu, nájemce použije přírůstkovou výpůjční úrokovou sazbu. Leasingové platby by měly zahrnovat následující položky: •• fixní platby (včetně plateb, které jsou fixní svou podstatou) snížené o pohledávky leasingových pobídek za pronajímatelem, •• variabilní leasingové platby, které závisí na indexu nebo sazbě (jako je např. index spotřebitelských cen nebo srovnávací úroková sazba), s použitím takového indexu nebo sazby k datu zahájení, •• očekávané částky splatné nájemcem na základě záruk zbytkové hodnoty, •• realizační cena kupní opce, má-li nájemce přiměřenou jistotu realizace takové opce a •• úhrady pokut za ukončení leasingu, pokud doba leasingu odráží realizaci opce na ukončení leasingu nájemcem. Nájemce následně zvýší závazek z leasingu o naběhlý úrok (vykázaný do hospodářského výsledku), odečte od závazku provedené leasingové platby a přecení jeho účetní hodnotu tak, aby odrážela nové posouzení, úpravu leasingu nebo revizi svou podstatou fixních plateb. Odlišné zachycení práva k užívání (odpisy zpravidla vykazovány lineárně) a závazků z leasingu (úrok vypočítaný za použití metody pevné míry návratnosti) způsobí, že nový standard bude mít pravděpodobně největší dopad na čistý zisk nájemce, neboť celkové vykázané náklady budou směřovat k počátku doby leasingu (z důvodu vyšších úrokových nákladů na počátku leasingu), zatímco podle IAS 17 se náklady na operativní leasing obvykle vykazovaly lineárně po dobu pronájmu.

5

Účetní novinky březen 2016 České účetnictví • Výroční zpráva s přehledem IFRS

Výjimky při vykazování Nájemce může místo použití výše uvedených požadavků na vykazování podle IFRS 16 účtovat leasingové platby jako náklad lineární metodou po dobu leasingu nebo použít jiný systematický model pro následující dva typy leasingu: •• leasingy s dobou pronájmu 12 měsíců nebo méně a neobsahující kupní opce – tato volba se provádí vždy pro celou třídu aktiv,

• Rada IASB vydala nový standard IFRS 16 Leasingy

•• leasingy, kdy má příslušné aktivum jako nové nízkou hodnotu (např. osobní počítače nebo drobný kancelářský nábytek) – tato volba se provádí pro jednotlivé leasingy. Výjimka při „nízké hodnotě“ platí pouze pro pronajímaná aktiva, která nejsou vysoce závislá na ostatních aktivech nebo s nimi nejsou výrazně propojena. Prezentace Souhrn hlavních požadavků na prezentaci je uveden níže.

6

• Rada IASB vydala úpravy standardu IAS 7 • Stav schvalování IFRS v Evropské unii

Výkaz o finanční situaci

Výkaz zisků a ztrát a ostatního úplného výsledku

Výkaz o peněžních tocích

• Pozvánka na jarní semináře

•• Práva k užívání aktiv

•• Nákladové úroky ze závazku z leasingu (součást finančních nákladů)

•• Hotovostní platby jistinné části leasingového závazku v rámci financování

•• Odpis z práva k užívání aktiva

•• Hotovostní platby úrokové části leasingového závazku zveřejňované konzistentně s ostatními splátkami úroků.

•• Závazky z leasingu US GAAP • Jaké jsou hlavní rozdíly v oblasti účetních změn mezi americkými účetními principy US GAAP a standardy IFRS?

Odděleně od ostatních aktiv a závazků samostatným zveřejněním ve výkazu o finanční situaci nebo uvedením řádkové položky, v níž jsou obsaženy

•• Splátky krátkodobých leasingů, splátky leasingu aktiv s nízkou hodnotou a variabilní leasingové splátky nezahrnuté do ocenění závazku z leasingu v rámci provozní činnosti


Zveřejnění Standard významně rozšiřuje stávající požadavky na zveřejňování informací o leasingu. Účtování o leasingu v účetní závěrce pronajímatelů Standard v podstatné míře zachovává požadavky na účtování u pronajímatele obsažené ve standardu IAS 17 Leasingy. Pronajímatelé klasifikují leasing podle povahy jako operativní nebo finanční. Leasing je klasifikován jako finanční, pokud převádí v podstatě veškerá práva a odměny související s vlastnictvím příslušného aktiva. V opačném případě se jedná o operativní leasing. Standard obsahuje příklady situací, kdy je leasing vyhodnocen jako finanční. Finanční leasing Pronajímatel musí k datu zahájení vykázat aktiva držená v rámci finančního leasingu ve výkazu o finanční situaci a zaúčtovat je jako pohledávku ve výši, která se rovná čisté investici do leasingu. Následně musí pronajímatel vykazovat finanční výnosy během doby leasingu na základě vzorce, který odráží stálé periodické výnosové procento z čisté investice pronajímatele do leasingu. Operativní leasing Pronajímatel musí vykázat leasingové splátky z operativního leasingu jako výnosy lineárně nebo na jiném systematickém základě, který lépe odráží způsob, jakým se snižuje přínos z užívání příslušného aktiva.

Pronajímatel musí vykazovat příslušná aktiva v rámci operativního leasingu ve výkazu o finanční situaci podle povahy příslušného aktiva. Prodej a zpětný leasing Standard obsahuje pokyny pro prodej a zpětný leasing platné pro prodejce – nájemce i kupujícího – pronajímatele. Zachycení takových transakcí závisí na tom, zda převod daného aktiva splňuje kritéria IFRS 15 Výnosy ze smluv se zákazníky, aby mohl být vykázán jako prodej. Datum účinnosti a přechodná ustanovení Standard je účinný pro roční účetní období začínající 1. ledna 2019 nebo po tomto datu. Dřívější použití je povoleno, pokud účetní jednotka uplatňuje IFRS 15 Výnosy ze smluv se zákazníky k datu prvotního použití tohoto standardu nebo před tímto datem. Standard obsahuje specifické požadavky na přechod pro: •• definici leasingu, •• ocenění práv k užívání aktiva a závazků z leasingu, •• prodej a zpětný leasing před datem prvotního použití standardu, •• částky dříve vykázané ve vztahu k obchodním kombinacím.

7


Nájemce může tento standard použít uplatněním úplného nebo modifikovaného retrospektivního přístupu. Pokud si účetní jednotka zvolí modifikovaný retrospektivní přístup, nemusí provádět reklasifikaci srovnatelných informací a celkový vliv prvotního uplatnění tohoto standardu musí být vykázán jako úprava počátečního zůstatku nerozděleného zisku (popř. jiné součásti vlastního jmění).

•• Konzultace s našimi odborníky o konkrétních dopadech standardu IFRS16 na Vaši účetní jednotku. •• Pomoc s implementací požadavků nového standardu. •• Jarní webcast shrnující hlavní požadavky a změny, které nový standard přináší. •• Podzimní seminář zaměřený na IFRS 16.

Jak Vám můžeme v souvislosti s novým standardem IFRS 16 pomoci? Nový standard IFRS 16 přináší zásadní změny v klasifikaci a vykazování leasingu zejména pro nájemce. Společnost Deloitte Vám v této souvislosti může nabídnout: •• Další články v dReportu zabývající se touto problematikou – hned v příštím čísle se budeme zabývat praktickými dopady nových ustanovení standardu na účetnictví společností.

Více informací o našich poradenských službách Vám poskytne Lenka Neuvirtová ([email protected]). Zdroj: www.iasplus.com

8


Rada IASB vydala úpravy standardu IAS 7 Dne 29. ledna 2016 vydala Rada pro mezinárodní účetní standardy (IASB) úpravy standardu IAS 7 Výkaz o peněžních tocích. Úpravy jsou součástí projektu Iniciativy IASB týkající se zveřejňování informací, který zahrnuje několik menších projektů zaměřených na zdokonalení požadavků na vykazování a zveřejňování ve stávajících standardech.

Úpravy nepředepisují konkrétní formát pro zveřejnění informací o financování, ale naznačují, že účetní jednotka může splnit cíl zveřejňování sesouhlasením počátečního a konečného zůstatku ve výkazu o finanční situaci u závazků vyplývajících z financování. Úpravy zároveň obsahují názorné příklady, jak takové sesouhlasení provést.

Cílem úprav IAS 7 je zkvalitnit informace, které účetní jednotky poskytují o svém financování.

Datum účinnosti a přechodná ustanovení Úpravy se uplatňují prospektivně pro roční účetní období začínající 1. ledna 2017 nebo po tomto datu, dřívější použití je povoleno. Účetní jednotky nemusejí vykazovat srovnatelné informace za dřívější období. Zdroj: www.iasplus.com

Úpravy vyžadují, aby účetní jednotka zveřejnila informace, které uživatelům účetní závěrky umožní hodnotit změny závazků vyplývajících z financování, včetně změn vyplývajících z peněžních toků i změn nepeněžních. Úpravy nepřinášejí definici financování, ale objasňují, že vycházejí ze stávající definice financování používané v IAS 7.

Stav schvalování IFRS v Evropské unii Evropská poradní skupina pro účetní výkaznictví (EFRAG) aktualizovala svou zprávu, v níž je popisován stav schvalování všech IFRS, tj. standardů, interpretací a jejich úprav, naposledy 3. února 2016. Na schválení Evropské komise k použití v Evropské unii čekají k 22. únoru 2016 následující dokumenty rady IASB: Standardy •• IFRS 9 Finanční nástroje (vydáno v červenci 2014). •• IFRS 15 Výnosy ze smluv se zákazníky (vydáno v květnu 2014). •• IFRS 16 Leasingy (vydáno v lednu 2016).

Úpravy •• Úprava standardů IFRS 10 a IAS 28 Prodej nebo vklad aktiv mezi investorem a jeho přidruženým či společným podnikem (vydáno v září 2014). •• Úprava standardů IFRS 10, IFRS 12 a IAS 28 Investiční účetní jednotky: Uplatňování konsolidační výjimky (vydáno v prosinci 2014). •• Úprava standardu IAS 7 Iniciativa týkající se zveřejňování informací (vydáno v lednu 2016). •• Úprava standardu IAS 12 Účtování o odložených daňových pohledávkách z nerealizovaných ztrát (vydáno v lednu 2016). Klikněte na Zprávu o schvalování IFRS v EU.

9


Pozvánka na jarní semináře Připravme se na výnosy aneb co přináší nový standard IFRS 15

IFRS 9 pro finanční instituce

Vážení přátelé, dovolujeme si Vás pozvat na jarní seminář společnosti Deloitte z oblasti Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS).

Rádi bychom Vás pozvali na jarní workshop společnosti Deloitte z oblasti Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS). Tento workshop je určen především účetním, ekonomům, risk manažerům a finančním analytikům finančních institucí.

Budete mít příležitost se blíže seznámit s novým standardem pro vykazování výnosů – IFRS 15 Výnosy ze smluv se zákazníky.

Budete mít příležitost se podrobně seznámit s novým standardem pro vykazování a oceňování finančních aktiv a závazků – IFRS 9 Finanční nástroje.

Nový standard je účinný pro účetní období začínající dne 1. ledna 2018 a zatím nebyl schválen pro použití v EU, jeho schválení se předpokládá ve druhém čtvrtletí roku 2016. Přestože se datum účinnosti standardu může zdát hodně vzdálené, neměli bychom implementaci IFRS 15 podceňovat. Očekává se, že pro řadu společností bude vyhodnocení dopadů a samotná příprava na nové vykazování a zveřejňování o výnosech tak složitá, že beze zbytku využijí celé mezidobí. Proto by měla každá společnost co nejdříve posoudit, jaký bude mít přijetí IFRS 15 dopad právě na ni, a včas naplánovat nutné kroky.

Nový standard je účinný pro účetní období začínající dne 1. ledna 2018, přičemž je povoleno jeho dřívější použití. Standard zatím nebyl schválen pro použití v EU, jeho schválení se předpokládá ve druhém pololetí roku 2016. Přestože se datum účinnosti standardu může zdát hodně vzdálené, neměli bychom implementaci IFRS 9 podceňovat. Praxe potvrzuje, že pro finanční instituce je vyhodnocení dopadů a samotná příprava na nové vykazování a oceňování finančních nástrojů náročným projektem.

Seminář je určen především účetním, ekonomům a finančním manažerům projektů spojených s IFRS, ale také všem, kteří se chtějí o IFRS dozvědět více.

Upozorňujeme, že workshop je vhodný i pro účastníky semináře, který jsme na toto téma pořádali v květnu loňského roku. Vybranou problematiku budeme tentokrát probírat do větších detailů a aplikaci požadavků standardů budeme ilustrovat na řadě praktických příkladů.

Přednáška proběhne v Praze v českém jazyce a vystoupí na ní odborníci z naší společnosti.

Workshop proběhne v Praze v českém jazyce a povedou ho odborníci z naší společnosti.

Termín Praha: 12. 4. 2016

Termín Praha: 27. 4. 2016

Pro více informací a registraci prosím navštivte webové stránky: www.deloitte.com/cz/akce

Pro více informací a registraci prosím navštivte webové stránky: www.deloitte.com/cz/akce

10


Jaké jsou hlavní rozdíly v oblasti účetních změn mezi americkými účetními principy US GAAP a standardy IFRS? S účetními změnami, ať už se jedná o změny v účetních metodách, odhadech či změny způsobené opravami, se zpravidla nesetkáváme každý den, a proto je nezbytné, aby jejich vykazování osoby sestavující účetní závěrku věnovaly větší pozornost než jiným běžnějším účetním tématům. Mezi stávajícím zněním amerických účetních principů (US GAAP) a standardů IFRS existují jisté rozdíly, jež není radno přehlížet. Kde začít hledat? ASC 250 v rámci US GAAP a IAS 8 (Účetní pravidla, změny v účetních odhadech a chyby) mezi IFRS standardy jsou hlavními zdroji pravidel týkajících se účetních změn a oprav chyb. Další relevantní zdroj pravidel týkajících se mezitímních účetních závěrek lze najít ve standardu ASC 270 v US GAAP a v IAS 34 (Mezitímní účetní výkaznictví). Tyto standardy obsahují pravidla o účtování o změnách v účetních metodách, pravidlech a odhadech v mezitímních účetních závěrkách. V textu níže bychom rádi uvedli hlavní rozdíly mezi americkými účetními principy US GAAP a standardy IFRS týkající se změn v účetních metodách, odhadech a opravách chyb. Změny v účetních pravidlech (metodách) 1. Nepřímý dopad změn v účetních pravidlech (metodách) V rámci US GAAP je nepřímý dopad změn v účetních metodách definován podle ASC 250-10-20 následovně: Veškeré změny týkající se současných či budoucích peněžních toků účetní jednotky, které jsou nebo budou

způsobeny změnami v účetních metodách, jež jsou promítnuty do závěrky retrospektivně. Příkladem nepřímého dopadu je např. změna v nároku na rozdělení zisku či nároku na výši licenčních poplatků, který vzniká na základě vykazované částky, například výnosů nebo čistého zisku. Podle ASC 250-10-45-8 se retrospektivní uplatnění změny v účetních metodách týká pouze přímých dopadů změny v účetních metodách, včetně veškerých vlivů souvisejících s daní z příjmu. Nepřímé dopady, které skutečně vznikly a byly vykázány, proto nejsou zahrnuty do retrospektivní úpravy, ale jsou vykazovány v účetním období, ve kterém ke změně došlo. ASC 250-10-50-1(c) stanoví, že pokud jsou tyto nepřímé dopady změny v účetních metodách vykázány, musí účetní jednotka zveřejnit následující: 1. popis nepřímých dopadů změn v účetních metodách včetně částek, které byly vykázány v běžném období, a případně související výše jednotlivých podílů, 2. je-li to možné, celkovou výši vykázaných nepřímých vlivů účetní změny a případně příslušné výše jednotlivých podílů, které lze přiřadit ke každému z předchozích období. Standardy IFRS neposkytují žádné vodítko týkající se těchto nepřímých dopadů změn v účetních metodách. 2. Vhodnost V souladu s principy US GAAP musí být dobrovolná změna účetní metody odůvodněna tím, že používání jiných účetních metod je vhodnější. Určení vhodnosti v podstatě závisí na skutečnostech a okolnostech souvisejících s navrhovanou změnou účetních metod a vhodnost této změny musí

11


zdůvodňovat účetní jednotka, která k této změně přistupuje. V příloze účetní závěrky musí tento subjekt vysvětlit, proč jsou podle něj nově přijaté účetní metody vhodnější. Ustanovení S-X Americké Komise pro cenné papíry (SEC), pravidlo 10-01 písm. b) č. 6) po účetních jednotkách registrovaných touto komisí požaduje zveřejnění dopisu od nezávislého auditora, ve kterém budou uvedeny auditorovy závěry ohledně vhodnosti nové účetní metody pokaždé, když dojde ke změně účetní metody nebo změně v odhadech způsobené změnou účetní metody (tj. „preferability letter“, osvědčení vhodnosti).

změnou v účetních metodách v účetních obdobích následujících po období, ve kterém ke změně došlo. Jestliže je však více než pravděpodobné, že účetní změna bude mít významný vliv na nadcházející období, musí účetní jednotka uvést povahu změny účetních metod a důvody, jež k ní vedly pokaždé, když předkládá účetní závěrku za období, ve kterém ke změně došlo. Standard ASC 250-10-50-2 dále požaduje, aby „subjekt, jenž vydává mezitímní účetní závěrku, uvedl požadované informace v mezitímní účetní závěrce za období, kdy ke změně došlo, i v závěrce zpracované ke konci účetního období, v němž ke změně došlo“.

Standardy IFRS v této souvislosti nehovoří o „vhodnosti“. V souladu s par. 14 písm. b) IAS 8 může dojít k dobrovolné změně v účetních metodách, jestliže tato změna „má za následek to, že účetní závěrka bude poskytovat spolehlivé a relevantnější informace o dopadech transakcí, jiných událostí či podmínek týkajících se finanční situace účetní jednotky, finanční výkonnosti či peněžních toků“. Podle standardů IFRS i principů US GAAP musí vedení podniku novou účetní metodu ospravedlnit a musí uvést důvody, podle kterých tato nová metoda poskytuje spolehlivé a relevantnější informace. Účetní jednotky registrované Komisí pro cenné papíry, které předkládají účetní závěrku v souladu se standardy IFRS, jsou zpravidla soukromými zahraničními emitenty, jenž zveřejňují formulář 20-F, neboť tento formulář umožňuje účetní jednotce předložit účetní závěrku vypracovanou v souladu s jinými účetními standardy, než jsou principy US GAAP. Pokyny uvedené ve formuláři 20-F nevyžadují, aby subjekt předložil osvědčení o vhodnosti účetní metody.

Standardy IFRS (paragraf 29 IAS 8) nevyžadují, aby účetní jednotka opakovaně uváděla informace týkající se změny účetní metody v následujících obdobích.

3. Vykázání: Vykázání změn v účetních pravidlech (metodách) v následujících obdobích V souladu s principy US GAAP zpravidla účetní jednotka nemusí opakovaně uvádět informace vyžadované standardem ASC 250-10-50-1 v souvislosti se

4. Vykázání: Vykázání změny v účetních pravidlech (metodách) v mezitímních obdobích V souladu s postupy US GAAP uvádí standard ASC 270-10-45-12, že účetní jednotka by měla „uvést veškeré změny v účetních metodách“ či postupech v běžném mezitímním období v porovnání s 1) „srovnatelným mezitímním obdobím předchozích ročních účetních období“, 2) „předchozími mezitímními obdobími běžného ročního účetního období“ a 3) „předchozí roční účetní závěrkou“. Standard ASC 250-10-50-3 nadto „ve fiskálním roce, ve kterém dojde k přijetí nové účetní metody, vyžaduje komentář k dopadům změny v účetnictví na příjmy z neuzavřených transakcí, čisté příjmy…a případné příslušné výše jednotlivých podílů za mezitímní období následující po této změně“. Paragraf 16 písm. a) IAS 34 stanoví, že účetní jednotka uvede veškeré změny účetních metod v běžném mezitímním období v porovnání s poslední roční účetní závěrkou a popíše podstatu změn a jejich dopad.

12

Účetní novinky březen 2016 Na rozdíl od principů US GAAP však standardy IFRS nevyžadují komentář k dopadům na konkrétní položky v řádcích výkazů. České účetnictví • Výroční zpráva s přehledem IFRS • Rada IASB vydala nový standard IFRS 16 Leasingy • Rada IASB vydala úpravy standardu IAS 7 • Stav schvalování IFRS v Evropské unii • Pozvánka na jarní semináře US GAAP • Jaké jsou hlavní rozdíly v oblasti účetních změn mezi americkými účetními principy US GAAP a standardy IFRS?

Změny v účetních odhadech 1. Změny v účetních odhadech způsobené změnou v účetních pravidlech (metodách) US GAAP obsahuje definici změny v účetních odhadech způsobené změnou v účetních metodách jako „změnu účetního odhadu, jež je nerozlučně spjata s dopadem související změny v účetních metodách“ (standard ASC 250-10-20). Příkladem takové změny může být změna výše odpisu dlouhodobého majetku z důvodu změny v odhadovaných budoucích přínosech nedílně spjatých s majetkem nebo změny vzoru spotřeby přínosů generovaných tímto majetkem. Protože změna metody uplatnění účetních pravidel je zde nedílně spjata s dopadem změny účetního odhadu, takovýto druh změny je, podle ASC 250, považován za změnu účetního odhadu a vykazován takto. Ovšem stejně jako další změny v účetních pravidlech je možné učinit změnu v účetních odhadech vzniklou změnou účetních metod pouze tehdy, je-li nová účetní metoda vhodnější (viz otázka vhodnosti výše). Účetní jednotka také v těchto případech musí zveřejnit informace jak ke změně v účetních odhadech, jak vyžaduje ASC 250-10-50-4, tak ke změně účetních metod, ASC 250-10-50-1 až 50-3. Podle standardů IFRS nepoužívá IAS 8 terminologii „změna v účetním odhadu vzniklá změnou účetní metody“. Tento koncept nicméně IAS 8

uznává v par. 35, kde stojí, že změna použité oceňovací báze je změnou v účetních pravidlech a není změnou v účetním odhadu. Ale v případě, kdy je obtížné rozlišit, zda se jedná o změnu v účetních pravidlech, nebo změnu v účetním odhadu, je změna zpracována jako změna v účetním odhadu. Ačkoli zde standardy IFRS a US GAAP nepracují s podobnou terminologií, bylo by tedy účtování u těchto typů změn obdobné. IAS 8 ale vyžaduje, aby účetní jednotka zveřejnila informace požadované pro změny v účetních odhadech, informace požadované v případě změny v účetních metodách by tedy nebylo nutné zveřejňovat. 2. Vykázání: Vykazování změn v účetních odhadech Podle US GAAP se změna v účetních odhadech vykazuje v období, ve kterém ke změně došlo, jakož i v obdobích následujících, jestliže se změna dotýká více období. V případě změny v účetních odhadech, která postihuje několik období následujících, se od účetní jednotky v souladu s ASC 250-10-50-4 vyžaduje vykázat dopad na výnosy z pokračujících činností, čistý zisk a příslušné výše jednotlivých podílů za běžné období. (Vykázání se nevyžaduje pro nepodstatné odhady učiněné během zaúčtování položek, jako např. nedobytné pohledávky.) Podle standardů IFRS se změna v účetních odhadech zaúčtuje jak v období, ve kterém ke změně došlo, tak v obdobích následujících, jestliže se tato změna týká vice období. Paragraf 39 IAS 8 vyžaduje, aby účetní jednotka vykázala povahu a vliv změn v odhadech v běžném období. Vykázání dopadu na výnosy z pokračujících činností, čistý zisk a příslušné výše jednotlivých podílů však explicitně vyžadováno není. Kromě dopadu

13


na běžné období by účetní jednotka měla vykázat též dopad změny v odhadech na období následující, je-li možné dopad odhadnout. Není-li možné odhad dopadu provést, účetní jednotka tuto skutečnost uvede. 3. Vykázání: Vykázání změny v účetních odhadech pro následující období V rámci US GAAP uvádí standard ASC 250-10-50-4, že nemá-li změna v účetních odhadech „významný dopad v období, ve kterém ke změně došlo, avšak je více než pravděpodobné, že bude mít významný dopad na období následující“, musí účetní jednotka vykázat popis změny v odhadech „pokaždé, kdy je předkládána účetní závěrka za období, ve kterém došlo ke změně“. Standardy IFRS neposkytují konkrétní pokyny týkající se zahrnutí informací o změnách v účetních odhadech do účetních závěrek za pozdější období. Pro zjištění, zda má účetní jednotka uvést informaci týkající se změny v odhadech ve srovnatelném předchozím období, společnosti by tedy zvažovaly hlediska relevantnosti, srovnatelnosti a významnosti obsažené v Koncepčním rámci IASB a podle toho se pak rozhodly zahrnout změny v odhadech vzniklé ve srovnatelných předchozích obdobích pro účely srovnání do účetní závěrky za pozdější období. 4. Vykázání: Vykázání změn v účetních odhadech v mezitímních obdobích Standard ASC 270-10-45-14 US GAAP uvádí, že účetní jednotky ve svých mezitímních účetních závěrkách uvedou informace o dopadech změn v účetních odhadech včetně změny v odhadované výši efektivní daňové sazby za běžné období, je-li významná. Dopad změn v odhadech učiněných v běžném mezitímním období na zisk by navíc měl být vykázán v následujících mezitímních obdobích, jestliže je ve vztahu

k některému z aktuálních období významný, a měl by být nadále vykazován v mezitímních výkazech následujícího roku za tolik období, za kolik bude třeba, aby se předešlo zavádějícím srovnáním. Takovéto informace by měly vyhovovat požadavkům daným standardem ASC 250-10-50-4. Co se týče standardů IFRS, par. 16 písm. a) a d) standardu IAS 34 vyžadují popis povahy a dopadu změny. Na rozdíl od US GAAP však tyto paragrafy nevyžadují informace týkající se dopadů na konkrétní položky v řádcích výkazů. Opravy chyb 1. Neproveditelnost retrospektivního přepracování údajů Postupy US GAAP požadují, aby byly změny v účetních metodách uplatněny retrospektivně na všechna předchozí období s výjimkou případů, kdy je to neproveditelné (ASC 250-10-45). Totéž je vyžadováno v případě oprav chyb a související opravy účetní závěrky za předcházející období, avšak retrospektivní oprava účetní závěrky z důvodu opravy chyb nelze považovat za neproveditelnou a takováto výjimka není povolena. Standard IAS 8 vyžaduje retrospektivní provedení změn v účetních metodách s výjimkou případů, kdy je to neproveditelné. Obdobně se v souladu s par. 43–45 IAS 8 použije retrospektivní přepracování údajů z důvodu opravy chyb z účetní závěrky za předchozí období s výjimkou případů, kdy je to neproveditelné. 2. Vykázání: Vykazování opravy chyb Postupy US GAAP požadují obdobné informace týkající se opravy chyb jako standardy IFRS. US GAAP však vyžadují ještě následující doplňující informace o opravách chyb:

14

Účetní novinky březen 2016 •• „dopady (hrubé i čisté z příslušné daně z příjmu) na čistý zisk v předchozích obdobích“, České účetnictví • Výroční zpráva s přehledem IFRS • Rada IASB vydala nový standard IFRS 16 Leasingy • Rada IASB vydala úpravy standardu IAS 7 • Stav schvalování IFRS v Evropské unii • Pozvánka na jarní semináře US GAAP • Jaké jsou hlavní rozdíly v oblasti účetních změn mezi americkými účetními principy US GAAP a standardy IFRS?

•• jestliže „je předkládána účetní závěrka pouze za jediné období, měla by tato informace udávat dopady takovéhoto přepočtu na hodnotu nerozděleného zisku na začátku období a na čistý zisk za období přímo předcházející“, •• jestliže „je předkládána účetní závěrka za víc než jedno období,… měla by tato informace zahrnovat dopady za každé období zahrnuté v účetní závěrce, včetně výše daně z příjmu, která se uplatní na úpravy vztahující se k předchozímu období“.

Standardy IFRS však tyto informace přímo nevyžadují. IFRS uvádí, že jestliže bylo retrospektivní přepracování údajů z důvodu chyby za určité období považováno za neproveditelné, musí účetní jednotka uvést informace o okolnostech, které vedly ke vzniku tohoto stavu, a popsat, jakým způsobem a kdy byla chyba opravena. Vzhledem k tomu, že výjimka neproveditelnosti u oprav chyb není v souladu s US GAAP povolena, poskytování takovýchto informací se v účetních závěrkách sestavených podle US GAAP neuplatní.

15

Účetní novinky březen 2016

Kontakty V případě jakýchkoliv dotazů ohledně záležitostí uvedených v této publikaci se, prosím, spojte se svou kontaktní osobou z auditního oddělení společnosti Deloitte nebo s jedním z následujících odborníků:

České účetnictví • Výroční zpráva s přehledem IFRS • Rada IASB vydala nový standard IFRS 16 Leasingy • Rada IASB vydala úpravy standardu IAS 7 • Stav schvalování IFRS v Evropské unii

České účetnictví Vratislav Moša Jarmila Rázková

[email protected] [email protected]

IFRS a US GAAP Martin Tesař Soňa Plachá Gabriela Jindřišková

[email protected] [email protected] [email protected]

Deloitte Advisory s.r.o. Nile House Karolinská 654/2 186 00 Praha 8 - Karlín Česká republika Tel.: +420 246 042 500 Fax: +420 246 042 555 www.deloitte.cz

• Pozvánka na jarní semináře US GAAP • Jaké jsou hlavní rozdíly v oblasti účetních změn mezi americkými účetními principy US GAAP a standardy IFRS? Přihlaste se k odběru dReportu a jiných newsletterů a pozvánek zde http://www2.deloitte.com/cz/subscribe Deloitte označuje jednu či více společností Deloitte Touche Tohmatsu Limited, britské privátní společnosti s ručením omezeným zárukou („DTTL“), jejích členských firem a jejich spřízněných subjektů. Společnost DTTL a každá z jejích členských firem představuje samostatný a nezávislý právní subjekt. Společnost DTTL (rovněž označovaná jako „Deloitte Global“) služby klientům neposkytuje. Podrobný popis právní struktury společnosti Deloitte Touche Tohmatsu Limited a jejích členských firem je uveden na adrese www.deloitte.com/cz/onas. Společnost Deloitte poskytuje služby v oblasti auditu, daní, poradenství a finančního a právního poradenství klientům v celé řadě odvětví veřejného a soukromého sektoru. Díky globálně propojené síti členských firem ve více než 150 zemích a teritoriích má společnost Deloitte světové možnosti a poskytuje svým klientům vysoce kvalitní služby v oblastech, ve kterých klienti řeší své nejkomplexnější podnikatelské výzvy. Přibližně 200 000 odborníků usiluje o to, aby se společnost Deloitte stala standardem nejvyšší kvality. © 2016 Deloitte Česká republika

Daňové novinky březen 2016 Přímé daně • Novela zákona o daních z příjmů 2017 • Lhůta pro povinné oznámení osvobozených příjmů se blíží • Elektronická evidence tržeb schválena • Dokumentace převodních cen – nové povinnosti výkaznictví dle BEPS • Novela zákonného opatření senátu o dani z nabytí nemovitých věcí

Nepřímé daně • Celní kodex Unie alias jak zvládnout přechod na novou legislativu • Plánovaná novela zákona o DPH • Informace GFŘ ke kontrolním hlášením • Rozhodnutí NSS

Ostatní • Dodatečné daňové přiznání vs. daňová kontrola • Registrace cizince po příjezdu do České republiky • Návrh novely zákona o zaměstnanosti a zákona o inspekci práce • Návrh zákona o centrální evidenci účtů schválen vládou

Mezinárodní zdanění • Aktuálně o smlouvách o zamezení dvojímu zdanění • Evropská unie – novinky v oblasti státní podpory • Evropská komise vydala balíček s návrhem opatření proti daňovým únikům • Ve zkratce

Příloha • Daňové povinnosti – březen 2016 • Daňové povinnosti – duben 2016

Daňové novinky Deloitte Česká republika






Novela zákona o daních z příjmů 2017 V současné době je stále ve schvalovacím procesu novela zákona o daních z příjmů („ZDP“), jejíž původní navrhovaná účinnost měla být od 1. ledna 2016. V návaznosti na uvedenou novelizaci je připravena novela ZDP s navrhovanou účinností od 1. ledna 2017, která přináší spíše další dílčí úpravy ZDP. Tato novela ZDP bude teprve vpuštěna do vnějšího připomínkového řízení (tj. lze očekávat další doplnění resp. úpravy v navrženém textu), nicméně již v této fázi návrhu novely ZDP představujeme vybrané změny: •• Nová definice rodinné fundace (§ 17a odst. 2 písm. f)) – určená k podpoře zakladatele nebo jeho osob blízkých; plnění není osvobozeno od daně (§ 4 odst. 1 písm. k) bod 2). •• U zděděných cenných papírů se nepřerušuje časový test pro osvobození, obdobně jako tomu je dosud u nemovitostí. •• Upřesnění osvobozených příspěvků zaměstnavatele zaměstnanci a jeho rodinným příslušníkům v podobě možnosti použití zdravotnických zařízení (§ 6 odst. 9 písm. d)). •• Osvobození podílu na zisku u svěřenského fondu a rodinné fundace (§19 odst. 3 písm. b) – do definice mateřské společnosti se doplňuje i svěřenský fond a rodinná fundace, tj. u těchto subjektů bude nově osvobozený přijatý příjem z podílu na zisku od dceřiné společnosti (předpokladem je splnění ostatních podmínek pro osvobození podílu na zisku).

•• Finanční leasing – finanční leasing se nově bude vztahovat pouze na hmotný odepisovatelný majetek (tj. např. nehmotný majetek bude z ustanovení o finančním leasingu zcela vyloučen). Dále dochází k potvrzení výkladu, že o finanční leasing se jedná i v případě, kdy je finanční leasing předčasně ukončen, ale je splněna minimální doba finančního leasingu stanovená v ZDP. •• Příjmy ze zdrojů na území ČR – nově se mění ustanovení upravující příjem nerezidentů ČR, tj. text prodej nemovitosti (resp. prodej obchodního závodu) je nahrazen textem převod nemovitosti (resp. převod obchodního závodu). Zároveň se do ZDP doplňuje, že bezúplatné příjmy nerezidenta pokud se bude jednat o nemovitost (resp. obchodní závod) se budou zdaňovat dle ustanovení o převodu nemovitosti (resp. obchodního závodu) a neuplatní se obecné ustanovení o bezúplatných příjmech pro nerezidenty dle § 22 odst. 1 písm. g) bod 14. Uvedené bezúplatné příjmy budou zdaněny srážkovou daní u zdroje. Srážková daň se rovněž nově uplatní na bezúplatný převod obchodního podílu. •• § 23 odst. 4 písm. e) – výnosy lze dle návrhu novely ZDP zohlednit jako nezdanitelný příjem pouze do výše přeúčtovaných daňově neuznatelných nákladů minulých zdaňovacích období; navrhované ustanovení je předmětem diskuzí a bude pravděpodobně ještě doplněno. •• Likvidace související s novou výstavbou (§ 29 odst. 1) – součástí pořizovací ceny výstavby nového stavebního díla nebo technického zhodnocení bude daňová zůstatková cena likvidovaného stavebního díla (dle současného znění ZDP není uvedená problematika upravena, přičemž dle účetních předpisů vstupuje do pořizovací ceny účetní zůstatková cena).

2






•• Úroky z úvěrů a půjček resp. uvěrových finančních nástrojů – dle současného znění § 24 odst. 2 písm. zi) jsou úroky z úvěrů a půjček daňově uznatelné až zaplacením pokud byl úvěr/půjčka poskytnut fyzickou osobou, která nevede účetnictví. Nově by se uvedené ustanovení mělo aplikovat na veškeré úroky z úvěrových finančních nástrojů (tj. zaplacení úroků se bude vedle úroků z úvěrů a půjček posuzovat např. i u úroků ze směnek či dluhopisů). Uvedené ustanovení je předmětem odborných diskuzí a dojde u něj pravděpodobně ještě ke změně. •• Technické zhodnocení u nevlastníka (§ 28 odst. 7) – nově bude moci technické zhodnocení daňově odepisovat i poplatník, který ho uhradil a je oprávněn majetek užívat (jedná se např. o podnájemce nebo nového nájemce při postoupení nájemní smlouvy). Dle přechodného ustanovení se uvedené ustanovení uplatní až na technická zhodnocení dokončená a uvedená do stavu způsobilém k obvyklému užívání od 1. ledna 2017. •• Odpisování nehmotného majetku (§ 32a) – dle současného výkladu ZDP se nehmotný majetek odpisuje právě po dobu stanovenou v ZDP. Nově bude doba odpisovaní stanovena jako minimální doba odepisování, tj. odepisování nehmotného majetku bude možné i prodloužit. Dle přechodného ustanovení se uplatní uvedené pravidlo až na majetek, kde k zahájení odpisování došlo od 1. ledna 2017.

•• Zálohy na podíl na zisku (§ 38d odst. 11 a 12) – v případě, kdy byla vyplacena záloha na podíl na zisku a podíl ve společnost byl následně převeden, má právo na případné vrácení této zálohy nový vlastník. Na tuto skutečnost reaguje i novela ZDP, která upravuje, že i právo na vrácení neoprávněně sražené daně náleží novému vlastníkovi. •• Daňová ztráta (§ 38 odst. 2) – navrhovaná úprava ZDP má dle důvodové zprávy potvrdit, že v případě zrušení daňové ztráty na základě dodatečného daňového přiznání nebo daňové kontroly, zůstává původní lhůta pro stanovení daně zachována. Důvodová zpráva zároveň potvrzuje, že v případě uplatnění daňové ztráty např. hned v prvním roce (z pěti možných) se nemění lhůta pro stanovení daně pro období, ve kterém byla daňová ztráta vyměřena a pěti následujících zdaňovacích obdobích. •• Bude doplněna možnost vedení agendy zaměstnanců v elektronické podobě, tj. bez nutnosti „podepsání“ Prohlášení poplatníka. O dalším vývoji uvedené novely vás budeme průběžně informovat.

3



Lhůta pro povinné oznámení osvobozených příjmů se blíží Kromě daňového přiznání k dani z příjmů za rok 2015 musejí nově fyzické osoby podat na finanční úřady tentokrát také oznámení o osvobozených příjmech, které obdržely v roce 2015. Oznamování se týká příjmů osvobozených od daně podle jakýchkoliv ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (např. § 4, § 4a, § 6 či § 10), jestliže přesáhly částku 5 mil. Kč. Limit se přitom posuzuje za každý příjem samostatně, nesmí se však jednat o účelové rozdělení do několika splátek.

Pro oznamování není povinný tiskopis, postačí jakákoliv informace předaná písemně, ústně do protokolu nebo datovou zprávou, bude-li obsahovat údaje o výši příjmu, důvody jeho osvobození, popis okolností nabytí příjmu a datum obdržení příjmu. Lhůta je stejná, jako pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za příslušný rok, tj. buď 1. dubna, nebo prodloužená při podání daňovým poradcem do 1. července či déle na žádost schválenou finančním úřadem.

Výjimka z povinného oznamování se týká příjmů z prodeje nemovitostí zapsaných do katastru nemovitostí České republiky, jelikož jejich dosažení si může finanční úřad zjistit sám, jak oznámila Finanční správa ČR na svých internetových stránkách. Oznamování podléhají např. příjmy z prodeje, zdědění či darování cenných papírů, podílů v s.r.o., automobilů, uměleckých předmětů aj.

Pokud by poplatník osvobozený příjem neoznámil, může mu finanční úřad udělit pokutu fakticky až ve výši daně, tj. 15 % z neoznámeného příjmu, a to neoznámí-li poplatník příjem ani na výzvu finančního úřadu v náhradní lhůtě. Při oznámení po výzvě finančního úřadu činí pokuta 10 % a při opožděném oznámení bez výzvy finančního úřadu 0,1 %.


Doporučujeme proto tuto novou povinnost nepodcenit a v případě přijetí osvobozených příjmů během roku 2015 ověřit, zda jejich výše nepřekročila zákonnou hranici.

Elektronická evidence tržeb schválena



Návrh zákona o elektronické evidenci tržeb („EET“) prošel Poslaneckou sněmovnou a nyní se očekává jeho projednání Senátem.

jako svobodná povolání, doprava či zemědělství se zapojí po 15 měsících a jako poslední se do EET po 18 měsících zapojí vybraná řemesla a výrobní činnosti.

Jak jsme vás průběžně informovali, EET se bude týkat všech právnických a podnikajících fyzických osob inkasujících platby v hotovosti. EET bude zaváděna postupně v jednotlivých vlnách odvíjejících se od nabytí účinnosti samotného zákona. Jako první se EET bude týkat podnikatelů v oboru ubytování a stravování, a to zřejmě od listopadu 2016. Následovat bude po třech měsících segment maloobchodu a velkoobchodu, ostatní činnosti

V souvislosti se zavedením EET byly odsouhlaseny i změny v doprovodných zákonech, jako např. snížení sazby DPH z 21 % na 15 % u stravovacích služeb (s výjimkou daně na alkohol, tabákové výrobky a doplňkový sortiment) anebo zavedení jednorázové slevy pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob ve výši 5 tis. Kč v roce, kdy jim vznikla povinnost evidovat tržby.

4






Dokumentace převodních cen – nové povinnosti výkaznictví dle BEPS Česká republika se připojila k dohodě o výměně informací v rámci BEPS Akce 13 – tzv. Country-by-Country Reporting (výkaznictví dle jednotlivých zemí) Dne 27. ledna 2016 podepsala Česká republika mnohostrannou dohodu o automatické výměně výkazů v rámci tzv. Country-by-Country Reporting, ke které přistoupilo pod záštitou OECD v první vlně celkem 31 zemí. Jedná se o jeden z prvních praktických příkladů implementace akčních kroků iniciativy BEPS do mezinárodní i české daňové praxe. Podpis mezinárodní dohody ještě předpokládá přijetí navazující legislativy na lokální úrovni, přičemž k první výměně výkazů mezi Českou republikou a ostatními signatáři dohody by mělo dojít nejpozději do září 2018, a to již za zdaňovací období roku 2016.

generuje zisky a jaké z nich platí daně. Výkaz může poukázat na mezery a nesrovnalosti ve skupinových strategiích tvorby převodních cen či v jejich implementaci. Mimo to může tento výkaz upozornit na případné nesrovnalosti mezi tím, kde vzniká ekonomická hodnota transakce a kde je potom vykázán výnos.

V rámci zmíněného opatření BEPS byl zaveden tzv. třístupňový přístup k dokumentaci převodních cen, kdy vedle Masterfile a Lokální dokumentace budou mít nadnárodní skupiny podniků nově povinnost vyplnit na úrovni zastupující společnosti (mateřské nebo jinak identifikované společnosti) roční výkaz – tzv. Country by Country Report („CbC“). Ten poskytne přehled o aktivitách, o vybraných ukazatelích (např. obrat, zisk, majetek, počet zaměstnanců) a o daňové povinnosti skupiny ve všech státech, ve kterých tato skupina působí. Výkaz bude předán daňové správě v jedné ze zemí zapojených do mezinárodní dohody a elektronickou cestou automaticky rozeslán ostatním signatářům, kteří mohou informace využít výhradně k předem stanoveným účelům. Celou výměnu informací doprovází přísné požadavky na zabezpečení předávaných dat.

Také některé společnosti se sídlem v České republice budou mít povinnost vypracovávat CbC a pravidelně ji předávat české finanční správě. Kromě mateřských společností největších tuzemských skupin podniků s mezinárodním přesahem se může jednat také o společnosti, jejichž skupina dosahuje požadovaného konsolidovaného obratu, avšak mateřská společnost a další přední zástupci skupiny sídlí v zemích, které mnohostrannou dohodu o automatické výměně výkazů nepodepsaly.

Standardy OECD ukládají povinnost vyplnit CbC nadnárodním skupinám s minimálním ročním konsolidovaným obratem 750 mil. Eur. Česká republika bude tedy častěji v roli příjemce výkazů, přičemž jejich automatická výměna bude jedním z důležitých informačních pramenů Finanční správy pro rizikovou analýzu transferových cen. Pomocí výkazů bude mít finanční správa poprvé ucelený obrázek o tom, kde skupina

Dle tiskových zpráv vnímá Ministerstvo financí tuto formu mezinárodní spolupráce v oblasti přímých daní, stejně jako v oblasti DPH, jako nezbytnou pro efektivní boj s daňovými úniky a vyvádění zisků do zahraničí. Informace získané v rámci výměny CbC výkazů budou využity v pokračující plošné kontrolní akci, která již přinesla doměřenou daň v hodnotě více jak 170 mil. Kč a očekávány jsou doměrky řádově vyšší.

Je zřejmé, že nový přístup k výkaznictví může zásadně ovlivnit pozici některých subjektů v rámci daňového řízení. Detailní informace obdržené správcem daně budou ovlivňovat nejen výběr subjektů ke kontrole, ale též způsob vedení kontroly a průběh dokazování. Finanční výsledky dosahované lokálními společnostmi budou nově posuzovány v kontextu výsledků celé skupiny, což doposud nebylo zvykem. Jednotlivé společnosti by proto měly nově zrevidovat stávající strategie v oblasti převodních cen, stejně jako případné argumenty a průkazní materiál. Větší společnosti by měly zvážit též technologická řešení pro sběr, ukládání, analýzu a vyplňování dat do příslušného CbC výkazu.

5






Novela zákonného opatření senátu o dani z nabytí nemovitých věcí Ve středu 10. února 2016 poslanecká sněmovna v prvním čtení schválila vládní návrh novely zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí. Jak jsme vás již informovali v jednom z našich předchozích vydání, hlavní navrženou změnou je sjednocení osoby poplatníka daně a to tak, že poplatníkem daně bude vždy jen nabyvatel. Současná právní úprava stanovuje poplatníkem převodce, dává však zúčastněným stranám právo volby určit v kupní smlouvy poplatníkem nabyvatele. Oproti současnému stavu dochází tak k odstranění možnosti volby poplatníka, ale také k odstranění institutu ručení nabyvatele, pokud byl poplatníkem daně převodce nemovité věci. Další podstatnou změnou je zpřesnění definice inženýrských sítí, která podléhají dani z nabytí. Předcházející právní úprava nebyla jednoznačná a v praxi působila mnoho problémů, zpřesněním tak dochází k vyjasnění, které inženýrské sítě, resp. jejich části, podléhají dani z nabytí a které ne. Dle návrhu by měly být zdaněno pouze úplatné nabytí vlastnického práva (nebo podílu) k budově dle katastrálního zákona.

Mezi další změny patří rozšíření definice nabytí vlastnického práva o prodloužení doby zřízení práva stavby, vynětí převodu jmění na společníka z transakcí vyloučených z předmětu daně, rozšíření užití směrné hodnoty či úprava osvobození prvního úplatného nabytí nových staveb. Nově je navrhováno svobodit první úplatné nabytí dokončené nebo užívané stavby/ jednotky, a to v době 5 let ode dne dokončení nebo započetí užívání. V případě směny dochází k zjednodušení stanovení sjednané ceny. Nově se nebude přihlížet k hodnotě pozbývané věci, pokud je tato předmětem daně z nabytí nemovitých věcí. Novela je projednávána s předpokládaným datem účinnosti od 1. dubna 2016. Lze však předpokládat, že toto datum bude změněno a novela v případě schválení bude účinná později v průběhu roku 2016. Jelikož návrh zákona aktuálně postoupil do druhého čtení v poslanecké sněmovně, lze očekávat, že toto znění není konečné a bude se dále měnit. Nelze vyloučit ani schválení zákona ve zcela odlišné podobě, než jak byl do sněmovny postoupen. O aktuálním vývoji této novely vás budeme i nadále informovat.

6






Celní kodex Unie alias jak zvládnout přechod na novou legislativu Od 1. května 2016 vstoupí v účinnost nový celní kodex Unie, který přinese řadu změn. Dovozci, vývozci, celní zástupci, ale i pracovníci celní správy tak mají před sebou poslední tři měsíce, během nichž by se měli s těmito změnami seznámit a na novinky plynoucí z nové legislativy se připravit. Jaké změny nás čekají? Ač některé oblasti zůstanou novou legislativou takřka nedotčeny, je zřejmé, že se chystané změny dotknou všech subjektů, které více či méně dovážejí, vyvážejí, poskytují dodavatelská prohlášení, přepracovávají/opravují dočasně dovezené zboží nebo zajišťují dopravu neprocleného zboží na místo určení. Změny se týkají především těchto oblastí: •• celní řízení (dovoz/vývoz), •• zvláštní celní režimy (dnes známé jako „režimy s ekonomickým účinkem“), •• dočasné uskladnění, •• možnosti zjednodušení celních formalit (náhrada stávajících zjednodušených postupů místního celního řízení, neúplného celního prohlášení apod.), •• centralizované celní řízení, •• AEO certifikace (oprávněný hospodářský subjekt) a prudké zvýšení jeho významu, •• celní hodnota, •• celní dluh a zajištění celního dluhu.

Ustanovení nového celního kodexu Unie zároveň ovlivní národní celní legislativu do té míry, že dnes používaný Celní zákon 13/1993 Sb., bude od poloviny roku 2016 nahrazen zcela novou právní normou, která bude odpovídat platné legislativě EU a zároveň bude zapadat do kontextu českého právního řádu. I přes skutečnost, že do dnešního dne není znám konečný název této nové legislativy (zvažuje se označení Celní řád nebo Celní zákon) změny, které nová norma přinese, jsou známy již dnes. Změny se dotknou především těchto oblastí: •• celní řízení, včetně zajištění cla, jeho vyměření a výběr, •• opravy celních prohlášení, •• postupy při celní kontrole po propuštění zboží, •• postavení a odpovědnost celního zástupce a zastupované osoby, •• rozsah a platnost plné moci pro celní řízení, •• správní delikty/přestupky. Jsme si vědomi, že studium nové legislativy, která v souhrnu čítá přes 1000 stran textu, orientace v nově zavedených pojmech a analýza dopadů nové legislativy na nastavené procesy ve vaší společnosti, může být pro vaše pracovníky, za současného plnění každodenních pracovních povinností, obtížná. V případě vašeho zájmu prosím kontaktujte naše specialisty, kteří s vámi budou ochotně spolupracovat při analýze či praktické implementaci nové legislativy.

7






Plánovaná novela zákona o DPH Poslanecké sněmovně Parlamentu byla předána novela zákona o DPH, která by měla s účinností od 1. května 2016 mimo jiné rozšířit aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti na dodání zboží dodávaného v ČR osobou v tuzemsku neusazenou jiné osobě registrované k DPH. Pravděpodobně o měsíc později, tj. od 1. června 2016, tato novela modifikuje pravidla

pro určení místní příslušnosti osob registrovaných k české DPH, které v tuzemsku nejsou usazeny. K této novele byla připojena i nová pravidla pro ukládání/promíjení pokut souvisejících s podáváním kontrolních hlášení.

Informace GFŘ ke kontrolním hlášením Generální finanční ředitelství aktualizovalo informace týkající se reportování vybraných údajů v kontrolních hlášeních, a to v oblasti splátkových a platebních kalendářů. Rovněž s ohledem na vyplňování kontrolních

8 hlášení reagovalo na nově aplikovaný režim přenesení daňové povinnosti u dodávek elektřiny a plynu.

Rozhodnutí NSS Potvrzení pohledu NSS na §44 ZDPH (insolvenční pohledávky) 9 Afs 190/2015–57 NSS již podruhé vyjádřil svůj názor, že pohledávky, z nichž může být vrácena věřiteli DPH, musí vzniknout v 6 měsících bezprostředně předcházejících rozhodnutí soudu o úpadku (tzv. „mladé pohledávky“). To je v rozporu s názorem Finanční správy, ta konzistentně trvá na tom, že pohledávky musí vzniknout 6 měsíců přede dnem rozhodnutí soudu o úpadku a kdykoli na časové ose předtím (tzv. „staré pohledávky“). Plánovaná novela zákona o DPH (viz výše) by v rámci této problematiky měla určit, že bude možné opravit DPH z nedobytných pohledávek pouze v případě „starých pohledávek“ (za splnění dalších podmínek).

Fakturace mezi účastníky sdružení 3 Afs 89/2015–28 Mezi více subjekty byla uzavřena smlouva o sdružení za účelem získání veřejné zakázky na zhotovení stavby. Jeden z nich v průběhu realizace této veřejné zakázky fakturoval jinému účastníku za svá plnění včetně marže a včetně DPH. Dle NSS mezi účastníky sdružení není takové plnění předmětem DPH a není možno z něj uplatnit odpočet DPH. Toto rozhodnutí může zcela změnit pohled na fungování sdružení z perspektivy DPH.

Daňové novinky březen 2016

Dodatečné daňové přiznání vs. daňová kontrola: Jak mají společnosti postupovat, pokud se u nich plánuje daňová kontrola?

Přímé daně

V současné době zaznamenáváme trend, kdy orgány finanční správy v čele s Generálním finančním ředitelstvím přehodnocují svůj dosavadní přístup ke zdaňování některých oblastí a u dotčených společností pak zahajují daňové kontroly. V těchto případech jsou společnosti postaveny do situace, kdy se musí v relativně krátké době rozhodnout, zda vyčkají výsledku daňové kontroly nebo podají dodatečné daňové přiznání tak, aby se vyhnuly uložení penále. Tento příspěvek přináší několik poznámek k tomu, co by měla společnost v takovýchto situacích zvážit.

• Novela zákona o daních z příjmů 2017 • Lhůta pro povinné oznámení osvobozených příjmů se blíží • Elektronická evidence tržeb schválena • Dokumentace převodních cen – nové povinnosti výkaznictví dle BEPS • Novela zákonného opatření senátu o dani z nabytí nemovitých věcí





V první řadě je nutné poznamenat, že pokud má správce daně jakékoliv indicie o tom, že je nutné změnit poslední zjištěnou daň, měl by podle judikatury Nejvyššího správního soudu ještě před zahájením daňové kontroly vyzvat společnost k podání dodatečného daňového přiznání a umožnit jí tak, aby se vyhnula uložení vysokého penále (viz NSS, rozsudek ze dne 6. května 2015, č. j. 2 Afs 209/2014–23). V případě, kdy společnost sama dodatečně přizná zvýšenou daňovou povinnost, jí totiž na rozdíl od daňové kontroly nemůže být uloženo penále. Na výzvu k podání dodatečného daňového přiznání by měla společnost reagovat, v opačném případě totiž může správce daně doměřit daň podle pomůcek. Společnost však nemusí s výkladem správce daně vždy souhlasit. Nejvyšší správní soud k tomuto uvedl, že pokud daňový subjekt nesouhlasí s obsahem, resp. s důvody výzvy k předložení dodatečného daňového přiznání, a tento nesouhlas správci daně ve lhůtě stanovené ve výzvě

písemně sdělí, není správce daně bez dalšího oprávněn doměřit daň dle pomůcek (viz NSS, rozsudek ze dne 6. srpna 2015, č. j. 9 Afs 66/2015–36). Jinými slovy, společnost musí mít možnost vyhodnotit svou situaci a rozhodnout se, zda podá dodatečné daňové přiznání a vyhne se tak riziku penále, anebo zda je připravena obhájit svou původně tvrzenou daňovou povinnost před soudem. V nedávné době Nejvyšší správní soud v této souvislosti také potvrdil, že je zcela legitimní, pokud společnost provede před plánovanou daňovou kontrolu interní audit a den před zahájením daňové kontroly podá dodatečné daňové přiznání (viz NSS, rozsudek ze dne 9. prosince 2015, č. j. 10 Afs 105/2015–44). Za okamžik zahájení daňové kontroly přitom nelze považovat sepsání protokolu o jejím zahájení, v němž je daňový subjekt pouze seznámen se skutečností, že u něj bude v následujícím období daňová kontrola prováděna, ale správce daně musí skutečně začít zjišťovat skutkový stav. Do té doby, než se tak stane, má proto společnost možnost sama dodatečně přiznat své daňové povinnosti (NSS, rozsudek ze dne 20. 6. 2005, č. j. 5 Afs 36/2003–87). Pokud u Vás správce daně plánuje provést daňovou kontrolu či máte informace o tom, že přehodnotil svůj dosavadní přístup k některým otázkám, jsme připraveni vyhodnotit situaci a pomoci Vám zvolit ten nejvhodnější postup.

9




Registrace cizince po příjezdu do České republiky Ustanovení § 93 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů („zákon o pobytu cizinců“), stanoví, že každý cizinec je povinen ohlásit místo svého pobytu na území cizinecké policii, a to ve lhůtě tří pracovních dnů ode dne vstupu na území. Tato ohlašovací povinnost se nevztahuje na cizince, kteří splnili tuto povinnost již u ubytovatele. Porušení ohlašovací povinnosti je považováno za přestupek, za jehož spáchání je možné uložit cizinci pokutu až do výše 3 tis. Kč. Přestože spáchání přestupku představuje porušení zákona o pobytu cizinců, nedomníváme se, že by dosahovalo takové intenzity, která by odůvodňovala zrušení povolení k pobytu nebo zamítnutí žádosti o jeho vydání. Ustanovení § 44 zákona o pobytu cizinců, dále ukládá cizincům, kteří do České republiky přicestovali za účelem vydání průkazu o povolení k pobytu, povinnost dostavit se osobně na Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky („OAMP“), za účelem zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu a pořízení biometrických údajů, včetně podpisu cizince, k dalšímu digitálnímu zpracování. Cizinec je povinen tuto povinnost splnit ve lhůtě tří pracovních dnů ode dne vstupu na území. Pro návštěvu OAMP je vyžadováno předchozí objednání.



Navštíví-li cizinec OAMP v souladu s § 44 zákona o pobytu cizinců, má se za to, že cizinec splnil svou ohlašovací povinnost ve smyslu § 93 zákona o pobytu cizinců přímo na pracovišti OAMP.

V posledních měsících jsme bohužel zaznamenali značné prodlevy v objednávání cizinců na pracoviště OAMP v Praze, a je tak velmi problematické objednat cizince k návštěvě OAMP tak, aby byla zachována zákonná lhůta tří pracovních dnů ode dne, kdy cizinec vstoupil na území. To platí především v případech, kdy cizinec přicestuje do České republiky bez předchozího upozornění, aniž by byl předem objednán k návštěvě OAMP. V takové situaci je nutné nejprve dodržet ohlašovací povinnost ve smyslu § 93 zákona o pobytu cizinců na cizinecké policii, a následně objednat cizince k návštěvě OAMP ve smyslu § 44 zákona o pobytu cizinců. V této souvislosti upozorňujeme na skutečnost, že cizinec není oprávněn vykonávat práci, pokud mu nebylo ministerstvem vydáno potvrzení o splnění podmínek pro vydání povolení k dlouhodobému pobytu. Toto potvrzení je vydáváno až po pořízení biometrických údajů cizince v rámci osobní návštěvy OAMP ve smyslu § 44 zákona o pobytu cizinců. Dále uvádíme, že cizince, na kterého se nevztahuje bezvízový styk, je v takové situaci třeba informovat o skutečnosti, že do doby vydání potvrzení není oprávněn vycestovat z České republiky. Doporučení společnosti Deloitte: Je nutné dodržovat ohlašovací povinnost cizince na cizinecké policii, eventuálně na OAMP, a z toho důvodu jeho či její příjezd do České republiky pečlivě plánovat.

10






Návrh novely zákona o zaměstnanosti a zákona o inspekci práce Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů („zákon o zaměstnanosti“), a zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů („zákon o inspekci práce“), implementující Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/67/EU, o prosazování směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu, je v současné době projednáván v rámci meziresortního připomínkového řízení.

Novela zákona o inspekci práce nově zavádí institut ručení ekonomického zaměstnavatele vyslaného zaměstnance za závazky vysílajícího zaměstnavatele vzniklé souvislosti se spácháním některých správních deliktů. Neposkytne-li vysílající zaměstnavatel, ať už je fyzickou či právnickou osobou, cizinci mzdu alespoň ve výši minimální mzdy, popřípadě nejnižší úrovně zaručené mzdy, a dopustí se tak správního deliktu na úseku odměňování zaměstnanců, ručí za úhradu pokuty uložené mu správními orgány ekonomický zaměstnavatel.

Novela zákona o zaměstnanosti přináší povinnost právnické nebo fyzické osoby, která uzavřela smlouvu se zaměstnavatelem usazeným v jiném členském státu Evropské unie („vysílající zaměstnavatel“), na jejímž základě byl cizinec vyslán na území České republiky k plnění úkolů vyplývajících z této smlouvy pro tuto právnickou nebo fyzickou osobu („ekonomický zaměstnavatel“), vést evidenci obsahující údaje týkající se cizince a jeho pracovního poměru. Tyto údaje zahrnují:

Dále novela vyjmenovává plnění (např. dlužnou odměnu), která je v důsledku spáchání výše uvedeného správního deliktu vysílající zaměstnavatel povinen cizinci uhradit. I ve vztahu k této zákonné povinnosti vystupuje ekonomický zaměstnavatel jako ručitel. Účinnost novely je navrhována na červen 2016.

•• základní identifikační údaje cizince, •• adresu v zemi trvalého pobytu a adresu pro doručování zásilek, •• číslo cestovního dokladu a název orgánu, který jej vydal, •• druh a místo výkonu práce včetně doby, po kterou má být zaměstnání vykonáváno. Dále je ekonomický zaměstnavatel povinen vést záznamy zda se jedná o muže či ženu, o termínu nástupu do zaměstnání a skončení zaměstnání, případně skončení vyslání cizince vysílajícím zaměstnavatelem.

Doporučení společnosti Deloitte: Domníváme se, že novela povede k zajištění větší právní jistoty cizinců vyslaných na území České republiky a zvýšení vymahatelnosti veřejnoprávních sankcí v oblasti dohledu nad dodržováním pracovněprávních předpisů.

11






Návrh zákona o centrální evidenci účtů schválen vládou Vláda České republiky schválila dne 3. února 2016 návrh zákona o centrální evidenci účtů a souvisejícího změnového zákona, které bude nyní projednávat Poslanecká sněmovna. Podle návrhu má vzniknout centrální evidence bankovních účtů vedených úvěrovými institucemi v ČR ve správě České národní banky. Registr bude obsahovat základní údaje o bankovních účtech a jejich vlastnících, nikoliv však dostupný zůstatek či informace o finančních operacích. Systém nebude napojen na jiné evidence, například na základní registry. Povinnost poskytovat údaje do registru budou mít banky, pobočky zahraničních bank, spořitelní a úvěrová družstva, a to pod hrozbou pokuty až do maximální výše 10 mil. Kč. Dle návrhu zákona budou povinné osoby muset údaje ČNB zasílat elektronicky do 12:00 každého pracovního dne. V návrhu zákona je stanoven seznam výlučně oprávněných orgánů, které mohou informace z evidence žádat. Jedná se o orgány činné v trestním řízení, tajné služby a orgány spadající pod Ministerstvo financí, které je hlavním autorem návrhu. Tyto orgány budou povinny vést evidenci žádostí a uchovávat údaje v ní po dobu pěti let. ČNB pak údaje bude uchovávat po dobu 10 let od zrušení účtu.

Ačkoliv má návrh zákona řadu kritiků, kteří jej považují za další zásah do soukromí občanů, Ministerstvo financí obhajuje nutnost zákona efektivnějším bojem proti daňovým únikům a upozorňuje, že vznik této evidence je doporučován i unijními předpisy. Oprávněným subjektům navíc odpadne nutnost kontaktovat desítky úvěrových institucí a informace budou předány výrazně rychleji, než tomu bylo doposud (ČNB má povinnost na žádost odpovědět do 24 hodin). Úvěrové instituce si tedy budou muset pořídit software pro přenos požadovaných dat, na druhou stranu ale ušetří za zpracování žádostí o poskytnutí údajů. Evidence by však dle předpokladů ministerstva měla být spuštěna teprve v polovině roku 2018, aby úvěrové instituce měly dostatek času na přípravu svých systémů.

12






Aktuálně o smlouvách o zamezení dvojímu zdanění Ministerstvo financí zveřejnilo na svých webových stránkách aktualizovaný přehled platných smluv České republiky o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu, resp. z příjmu a z majetku, podle stavu k 5. únoru 2016. V této souvislosti bychom vás chtěli upozornit na nové „přírůstky“. Již v květnu 2015 vstoupila v platnost smlouva o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku s Kolumbií. Koncem října loňského roku pak vyšla nová smlouva o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku s Pákistánem, a následně (jak jsme již avizovali v minulém vydání daňového dReportu) v platnost vstoupila také nová smlouva s Lichtenštejnskem. Nyní vyšel ve Sbírce mezinárodních smluv Protokol,

který upravuje některá ustanovení již platné smlouvy o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku s Ukrajinou (např. upravuje některé definice, prodlužuje lhůtu pro vznik tzv. službové stálé provozovny ze tří na šest měsíců aj). V legislativním procesu se nacházejí další mezinárodní smlouvy o zamezení dvojímu zdanění, např. s Íránem, Chile, a Kosovem, či nové smlouvy s Kazachstánem a Singapurem. O jejich dalším vývoji vás budeme pravidelně informovat.

13

Evropská unie – novinky v oblasti státní podpory •• Dne 11. ledna 2016 ukončila Evropská komise důkladné šetření belgického systému daňových posouzení o nadměrných ziscích (excess profit), přičemž konstatovala, že tato posouzení představují z hlediska evropských pravidel státní pomoci nezákonnou a neslučitelnou podporu. Komise nařídila Belgii, aby přestala tato posouzení uplatňovat a aby získala zpět plnou výši neodvedené daně od (nejméně 35) subjektů, které profitovaly z vydaných posouzení. Belgické úřady jsou povinny stanovit příjemce a přesné částky daní, které mají být získány. Komise následně vydala veřejnou verzi rozhodnutí. Belgický ministr financí uvedl, že se belgická vláda proti rozhodnutí pravděpodobně odvolá.

•• Generální ředitel společnosti Apple se zúčastnil soukromé schůzky s evropskou komisařkou pro hospodářskou soutěž. Usuzuje se, že se schůzka týkala probíhajícího šetření Evropské komise ohledně posouzení v oblasti státní podpory, které vydalo Irsko dvěma irským pobočkám společnosti Apple v letech 1991 a 2007. •• Evropský parlament přijal nezávazné usnesení, podle něhož by měly být peníze získané zpět v rámci případů týkajících se nedovolené státní podpory převedeny do zemí, které byly zasaženy nezákonnými daňovými operacemi, případně do všeobecného fondu EU.



Evropská komise vydala balíček s návrhem opatření proti daňovým únikům Dne 28. ledna 2016 vydala Evropská komise balíček s návrhem opatření proti daňovým únikům, který má zabránit agresivnímu daňovému plánování, podpořit daňovou transparentnost a vytvořit rovné podmínky pro všechny podniky v EU. Balíček obsahuje:

3. doporučení členským státům EU ohledně posílení smluv o zamezení dvojímu zdanění, aby byly v souladu s evropským právem; a

1. novelu směrnice o správní spolupráci, která zavádí výkaznictví dle jednotlivých zemí;

Podrobné informace o balíčku jsou dostupné na internetových stránkách Komise.

4. sdělení o strategii efektivního danění vůči třetím zemím, což představuje silnější a ucelenější přístup EU ke spolupráci s nečlenskými zeměmi ve věcech řádné daňové správy.

2. návrh směrnice proti daňovým únikům – která by měla obsahovat rozličná opatření např. zavedení výstupní daně při pozbytí daňového rezidentství (tzv. exit tax), změny v pravidlech nízké kapitalizace či CFC legislativu apod.;

14




Ve zkratce Polsko zavádí daň z finančních institucí Od 1. února 2016 bude na všechny banky, úvěrové instituce, pojišťovny a zajišťovny, jejichž aktiva překročí stanovený limit, uvalena daň ve výši 0,0366 % základu daně. Finsko přijalo novelizovanou směrnici obsahující opatření proti daňovým únikům u dividend Finsko transponovalo ustanovení novelizované směrnice EU o mateřských a dceřiných společnostech (Parent Subsidiary Directive) do národní legislativy. Směrnice stanovuje podmínky, za nichž bude výplata dividend společnosti sídlící ve Finsku od společností z ostatních zemích EU/EHP osvobozená od daně. Směrnice dále u dividend zavádí všeobecná pravidla proti zneužívání daňových systémů (GAAR – General Anti-Avoidance Rules).

Japonsko v daňové reformě implementuje bod 13 BEPS Japonská vláda dne 24. prosince 2015 schválila návrh daňové reformy pro rok 2016, která zahrnuje nová předepsaná pravidla pro dokumentaci tvorby převodních cen v souladu s Akčním bodem 13 iniciativy OECD proti narušování daňových základů a přesouvání zisku do jiných zemí (BEPS).

Daňové novinky březen 2016

Daňové povinnosti Březen 2016

Přímé daně • Novela zákona o daních z příjmů 2017 • Lhůta pro povinné oznámení osvobozených příjmů se blíží • Elektronická evidence tržeb schválena • Dokumentace převodních cen – nové povinnosti výkaznictví dle BEPS • Novela zákonného opatření senátu o dani z nabytí nemovitých věcí


úterý 1.

daň z příjmů



pátek 25.

pátek 11.

energetické daně

intrastat

•• podání výkazů pro intrastat za únor 2016, papírová forma

úterý 15.

daň z příjmů

•• čtvrtletní záloha na daň

•• daňové přiznání a daň za únor 2016 •• souhrnné hlášení za únor 2016 •• daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za únor 2016

spotřební daň •• daňové přiznání za únor 2016

spotřební daň •• splatnost daně za leden 2016 (mimo spotřební daň z lihu)

pondělí 14.

daň z přidané hodnoty

•• kontrolní hlášení za únor 2016

odvod z loterií •• podání přiznání k odvodu z loterií a jiných a jiných podobných her a zaplacení podobných odvodu za odvodové období 2015 her


•• podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za zdaňovací období 2015

•• daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně například z topných olejů a ostatních (technických) benzinů za únor 2016 (pokud vznikl nárok)

•• podání oznámení platebního zprostředkovatele

úterý 29.

spotřební daň •• splatnost daně za leden 2016 (pouze spotřební daň z lihu)

čtvrtek 31.

daň z příjmů

středa 16.

intrastat

•• podání výkazů pro intrastat za únor 2016, elektronická forma

pondělí 21.

daň z příjmů

•• měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti •• elektronické podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za zdaňovací období 2015

•• odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za únor 2016

15

Daňové novinky březen 2016 Duben 2016 Přímé daně • Novela zákona o daních z příjmů 2017 • Lhůta pro povinné oznámení osvobozených příjmů se blíží • Elektronická evidence tržeb schválena • Dokumentace převodních cen – nové povinnosti výkaznictví dle BEPS • Novela zákonného opatření senátu o dani z nabytí nemovitých věcí

pátek 1.

daň z příjmů

pojistné

• Celní kodex Unie alias jak zvládnout přechod na novou legislativu • Plánovaná novela zákona o DPH • Informace GFŘ ke kontrolním hlášením • Rozhodnutí NSS

pondělí 11.

spotřební daň •• splatnost daně za únor 2016 (mimo spotřební daň z lihu)

čtvrtek 14.

intrastat

• Daňové povinnosti – březen 2016 • Daňové povinnosti – duben 2016

•• podání výkazů pro intrastat za březen 2016, papírová forma

pátek 15.

daň silniční

•• záloha na daň za 1. čtvrtletí 2016

pondělí 18.

intrastat

•• podání výkazů pro intrastat za březen 2016, elektronická forma

středa 20.

daň z přidané •• daňové přiznání a daň k MOSS hodnoty

Mezinárodní zdanění

Příloha

•• podání přiznání k pojistnému na důchodové spoření a úhrada pojistného za rok 2015, nemá-li poplatník povinný audit a přiznání podává a zpracovává sám •• podání vyúčtování pojistného na důchodové spoření za pojistné období 2015

Ostatní

• Aktuálně o smlouvách o zamezení dvojímu zdanění • Evropská unie – novinky v oblasti státní podpory • Evropská komise vydala balíček s návrhem opatření proti daňovým únikům • Ve zkratce

pondělí 25.

daň z přidané •• daňové přiznání a daň za 1. čtvrtletí hodnoty a za březen 2016 •• souhrnné hlášení za 1. čtvrtletí a za březen 2016

•• podání přiznání k dani a úhrada daně za rok 2015, nemá-li poplatník povinný audit a přiznání zpracovává a předkládá sám

Nepřímé daně

• Dodatečné daňové přiznání vs. daňová kontrola • Registrace cizince po příjezdu do České republiky • Návrh novely zákona o zaměstnanosti a zákona o inspekci práce • Návrh zákona o centrální evidenci účtů schválen vládou

•• podání vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za zdaňovací období 2015

daň z příjmů

•• měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti

odvod z loterií a jiných podobných her

•• podání hlášení k záloze na odvod z loterií a jiných podobných her a zaplacení zálohy za 1. čtvrtletí 2016

•• kontrolní hlášení za 1. čtvrtletí a za březen 2016 energetické daně

•• daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za březen 2016

spotřební daň •• splatnost daně za únor 2016 (pouze spotřební daň z lihu) •• daňové přiznání za březen 2016 •• daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně například z topných olejů a ostatních (technických) benzinů za březen 2016 (pokud vznikl nárok)

16




Kontakty V případě jakýchkoliv dotazů ohledně záležitostí uvedených v této publikaci se, prosím, spojte se svou kontaktní osobou z daňového oddělení společnosti Deloitte nebo s jedním z následujících odborníků: Přímé daně Jaroslav Škvrna [email protected] Zbyněk Brtinský [email protected] Miroslav Svoboda [email protected] Marek Romancov [email protected] LaDana Edwards [email protected] Tomas Seidl [email protected] Nepřímé daně Adham Hafoudh Radka Mašková

[email protected] [email protected]

Kontrolní hlášení Jaroslav Beneš

[email protected]

Deloitte Advisory s.r.o. Nile House Karolinská 654/2 186 00 Praha 8 - Karlín Česká republika Tel.: +420 246 042 500 Fax: +420 246 042 555



Přihlaste se k odběru dReportu a jiných newsletterů a pozvánek zde http://www2.deloitte.com/cz/subscribe Deloitte označuje jednu či více společností Deloitte Touche Tohmatsu Limited, britské privátní společnosti s ručením omezeným zárukou („DTTL“), jejích členských firem a jejich spřízněných subjektů. Společnost DTTL a každá z jejích členských firem představuje samostatný a nezávislý právní subjekt. Společnost DTTL (rovněž označovaná jako „Deloitte Global“) služby klientům neposkytuje. Podrobný popis právní struktury společnosti Deloitte Touche Tohmatsu Limited a jejích členských firem je uveden na adrese www.deloitte.com/cz/onas. Společnost Deloitte poskytuje služby v oblasti auditu, daní, poradenství a finančního a právního poradenství klientům v celé řadě odvětví veřejného a soukromého sektoru. Díky globálně propojené síti členských firem ve více než 150 zemích a teritoriích má společnost Deloitte světové možnosti a poskytuje svým klientům vysoce kvalitní služby v oblastech, ve kterých klienti řeší své nejkomplexnější podnikatelské výzvy. Přibližně 200 000 odborníků usiluje o to, aby se společnost Deloitte stala standardem nejvyšší kvality. © 2016 Deloitte Česká republika

Právní novinky březen 2016 • Jaké změny nás čekají v právní úpravě pro oblast kybernetické bezpečnosti • Dodatečné daňové přiznání vs. daňová kontrola: Jak mají společnosti postupovat, pokud se u nich plánuje daňová kontrola? • Návrh zákona o centrální evidenci účtů schválen vládou

Právní novinky Deloitte Česká republika

Právní novinky březen 2016

Jaké změny nás čekají v právní úpravě pro oblast kybernetické bezpečnosti

• Jaké změny nás čekají v právní úpravě pro oblast kybernetické bezpečnosti

Že to Evropa s kybernetickou a online bezpečností myslí vážně svědčí i prosincové dohody o znění směrnice o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informací v Unii (NIS), jakož i dohoda v rámci tzv. trialogu o znění obecného nařízení o ochraně dat (GDPR).

• Dodatečné daňové přiznání vs. daňová kontrola: Jak mají společnosti postupovat, pokud se u nich plánuje daňová kontrola?

Ochrana před stále častěji se opakujícími kybernetickými útoky však dlouho byla jednou z priorit ČR v rámci potlačování bezpečnostních hrozeb. Ještě před přijetím příslušné evropské úpravy směrnice NIS Česká republika následovala země, jako jsou Estonsko a Maďarsko, a přijala samostatný zákon o kybernetické bezpečnosti (ZOKB).

• Návrh zákona o centrální evidenci účtů schválen vládou

ZOKB nabyl účinnosti 1. ledna 2015 a obsahuje ucelenou právní úpravu kybernetické bezpečnosti, která je svou komplexností v rámci EU docela unikátní. Tento právní předpis stanovuje minimální požadavky na prevenci před kybernetickými útoky pro informační a komunikační systémy ze soukromoprávní i veřejnoprávní sféry, které jsou zásadní pro fungování státu (např. informační systém katastru nemovitostí, registr vozidel, informační systémy větších elektráren, tepláren, vodních děl, plynovodu atd). Zákon vymezuje opatření nutná ke zvýšení odolnosti těchto systémů před rostoucím počtem kybernetických útoků a zavádí povinnost bezpečnostní incidenty hlásit s cílem zajistit rychlou reakci. Nezavádí v rámci bezpečnostních opatření žádné nové postupy, ale vychází ze standardů ISO, které jsou u některých povinných subjektů již zavedeny. Místo citelných sankcí za nedodržení povinností zákon sází na důvěru mezi povinnými subjekty a dohledovými pracovišti, vládním a národním CERTem, a jejich efektivní spolupráci při řešení případných bezpečnostních incidentů.

Jaké změny nás čekají v souvislosti s přijetím směrnice NIS? Při schvalování znění směrnice NIS se intenzivně diskutovalo nad okruhem subjektů, kterých by se směrnice měla dotýkat. Do seznamu povinných subjektů by kromě těch určených dle současných právních předpisů (Jedná se zejména o subjekty kritické informační infrastruktury definované na základě ZOKB a novelizovaného nařízení vlády č.432/2010 Sb. o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury.) měli přibýt i klíčoví poskytovatelé služeb informační společnosti. Jsou jimi „poskytovatelé digitálních služeb“, jako například platformy pro elektronické obchodování, internetové platební brány, online vyhledávače, poskytovatelé cloud computingu. Narušení těchto služeb totiž brání poskytování dalších služeb kritické infrastruktury. Povinnosti by se však neměly týkat malých podniků do 50 zaměstnanců a obratem do 10 milionů EUR. Směrnice NIS počítá s rozšířením i na poskytovatele digitální infrastruktury, jako jsou například výměnné uzly internetu, poskytovatelé DNS domén a klíčoví registrátoři domén. S těmito prvky však rámcově počítá i česká úprava ZOKB. Mezi nové povinné subjekty dle směrnice NIS by ale neměli patřit původně zvažovaní mobilní operátoři, na něž se vztahují povinnosti dle jiných evropských předpisů. Členské státy však mohou přijmout přísnější opatření, což by odpovídalo současné právní úpravě ZOKB, resp. příslušných podzákonných předpisů, na základě kterých lze mezi povinné subjekty zařadit i mobilní operátory. Vlastník nebo provozovatel kritické informační infrastruktury? I dle současného znění ZOKB je mnohdy problém definovat, kdo je povinným subjektem kritické informační infrastruktury, tj. kdo odpovídá za dodržování povinností stanovených ZOKB. Je to vlastník, nebo

2


provozovatel daného prvku kritické informační infrastruktury? Ne vždy se totiž musí jednat o jednu a tutéž osobu. Problém nastává tehdy, pokud, zjednodušeně řečeno, vlastníkem elektrárny (která je prvkem kritické infrastruktury) je jiná právní entita než vlastník, resp. provozovatel informačního systému (prvek kritické informační infrastruktury), který fungování předmětné elektrárny řídí. Není tedy zcela zřejmé, kdo je povinným subjektem podle zákona v situaci, když byla tato činnost (provozování informačního systému řídícího elektrárnu) např. outsourcována. Český ZOKB, resp. důvodová zpráva k němu, počítá s tím, že povinným subjektem je/bude ten, kdo fakticky určuje účel příslušného systému a podmínky jeho provozování, „typicky“ jeho vlastník. Nastalou situaci lze tedy řešit v rámci jednání mezi potenciálním subjektem a NBÚ, který je oprávněn subjekty kritické informační infrastruktury určovat. Nasměřovat na této křižovatce by mohla i směrnice NIS, která stanoví, že odpovědným subjektem je vlastník kritické infrastruktury (v našem příkladu vlastník elektrárny). Optimální by bylo v tomto duchu ZOKB upravit a definovat jasněji, kdo je povinným subjektem. Co znamená ohlašování incidentů a událostí V praxi se častokrát setkáváme s nejistotou povinných subjektů, jaká narušení kybernetické bezpečnosti mají ohlašovat národnímu nebo vládnímu CERTu. Je třeba rozlišovat mezi kybernetickou bezpečnostní UDÁLOSTÍ a kybernetickým bezpečnostním INCIDENTEM. Událost může způsobit narušení bezpečnosti informací v informačních systémech nebo narušení bezpečnosti služeb, bezpečnosti a integrity sítí elektronických komunikací. ZOKB sice zavádí povinnost detekovat bezpečnostní události,

ale povinnost něco hlásit národnímu nebo vládnímu CERTu se týká až kybernetických bezpečnostních incidentů. Kybernetická bezpečnostní událost se však může změnit v bezpečnostní incident. Kybernetický bezpečnostní incident totiž představuje faktické narušení bezpečnosti informací v informačních systémech nebo narušení bezpečnosti služeb anebo bezpečnosti a integrity sítí elektronických komunikací v důsledku kybernetické bezpečnostní události. O detekovaných bezpečnostních událostech si subjekty mají vést evidenci jen pro svou vlastní potřebu. Pokud ale tuto detekční povinnost budou ignorovat, nehrozí jim žádná sankce. Povinné subjekty by si proto měly uvědomit, že co je u jednoho subjektu bezpečnostní událostí s nízkým stupněm ohrožení, která se do bezpečnostního incidentu nepřerodí a zůstane jen na úrovni „hrozby“, může být u jiného subjektu významným bezpečnostním incidentem s velkým dopadem. S povinností hlásit incidenty přichází i nařízení GDPR, avšak trochu v jiném kontextu. Zatímco cílem nařízení GDPR je ochrana osobních údajů, cílem směrnice NIS je ochrana sítí. S tím souvisí i povinnosti správců údajů přijmout opatření (podobného charakteru, jako stanoví ZOKB) k ochraně osobních údajů, přičemž směrnice NIS požaduje od operátorů ochranu sítí s cílem zajistit poskytování služeb. Ačkoli se tyto účely někdy prolínají, jsou i oblasti, kdy budou ochranná opatření sledovat opačný cíl. Obdobně to platí i ohledně povinností ohlašovat incidenty. Dle GDPR budou správci údajů povinni notifikovat příslušný orgán do 72 hodin od zjištění incidentu, to však neplatí v situaci, kdy narušení bezpečnosti údajů nezpůsobí riziko pro práva a svobody jednotlivců. Z toho vyplývá, že notifikační povinnost je na místě pouze v případě ohrožení práv jednotlivců.

3


Povinnost notifikovat incident podle směrnice NIS však nastává v situaci, když dojde k závažnému přerušení poskytování služeb, tj. bez ohledu na to, jaký dopad to má na případný únik/ztrátu dat/informací. Může však nastat situace, že incident bude nutné notifikovat jak na základě nařízení GDPR tak i směrnice NIS, nebo naopak jen na základě jednoho z nich. ZOKB bude s největší pravděpodobností v nejbližší době muset čelit změnám v důsledku nově přijaté evropské úpravy, jakož i s ohledem na praktické zkušenosti s ním. Kromě změn vyplývajících ze směrnice NIS by se zákonodárce mohl zamyslet i nad stanovením dalších odvětvových kritérií, např. s ohledem na úpravu v jiných členských státech EU (např. chemický a farmaceutický průmysl a jiné). Změny mohou doznat i sankce

za porušení ZOKB. Směrnice NIS totiž stanoví povinnost pro členské státy, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující. Nutno podotknout že nejvyšší současná sankce podle ZOKB je pouhých otknout že nejvyšší současná sankce podle ZOKB je 100 000,innost pro členské státy, aby sankce byly dostatečně na které100 000 korun českých a je tedy otázkou, zda taková sankce je opravdu účinná, přiměřená a odrazující.

Jaroslava Kračúnová +420 246 042 851 [email protected]

4


Dodatečné daňové přiznání vs. daňová kontrola: Jak mají společnosti postupovat, pokud se u nich plánuje daňová kontrola?

• Jaké změny nás čekají v právní úpravě pro oblast kybernetické bezpečnosti

V současné době zaznamenáváme trend, kdy orgány finanční správy v čele s Generálním finančním ředitelstvím přehodnocují svůj dosavadní přístup ke zdaňování některých oblastí a u dotčených společností pak zahajují daňové kontroly. V těchto případech jsou společnosti postaveny do situace, kdy se musí v relativně krátké době rozhodnout, zda vyčkají výsledku daňové kontroly nebo podají dodatečné daňové přiznání tak, aby se vyhnuly uložení penále. Tento příspěvek přináší několik poznámek k tomu, co by měla společnost v takovýchto situacích zvážit.

• Dodatečné daňové přiznání vs. daňová kontrola: Jak mají společnosti postupovat, pokud se u nich plánuje daňová kontrola? • Návrh zákona o centrální evidenci účtů schválen vládou

V první řadě je nutné poznamenat, že pokud má správce daně jakékoliv indicie o tom, že je nutné změnit poslední zjištěnou daň, měl by podle judikatury Nejvyššího správního soudu ještě před zahájením daňové kontroly vyzvat společnost k podání dodatečného daňového přiznání a umožnit jí tak, aby se vyhnula uložení vysokého penále (viz NSS, rozsudek ze dne 6. května 2015, č. j. 2 Afs 209/2014–23). V případě, kdy společnost sama dodatečně přizná zvýšenou daňovou povinnost, jí totiž na rozdíl od daňové kontroly nemůže být uloženo penále. Na výzvu k podání dodatečného daňového přiznání by měla společnost reagovat, v opačném případě totiž může správce daně doměřit daň podle pomůcek. Společnost však nemusí s výkladem správce daně vždy souhlasit. Nejvyšší správní soud k tomuto uvedl, že pokud daňový subjekt nesouhlasí s obsahem, resp. s důvody výzvy k předložení dodatečného daňového přiznání, a tento nesouhlas správci daně ve lhůtě stanovené ve výzvě písemně sdělí, není správce daně bez dalšího oprávněn doměřit daň dle pomůcek (viz NSS, rozsudek ze dne 6. srpna 2015, č. j. 9 Afs 66/2015–36). Jinými slovy, společnost musí mít možnost vyhodnotit svou situaci a rozhodnout se, zda podá dodatečné daňové přiznání a vyhne se tak riziku penále, anebo zda je připravena obhájit svou původně tvrzenou daňovou povinnost před soudem.

V nedávné době Nejvyšší správní soud v této souvislosti také potvrdil, že je zcela legitimní, pokud společnost provede před plánovanou daňovou kontrolu interní audit a den před zahájením daňové kontroly podá dodatečné daňové přiznání (viz NSS, rozsudek ze dne 9. prosince 2015, č. j. 10 Afs 105/2015–44). Za okamžik zahájení daňové kontroly přitom nelze považovat sepsání protokolu o jejím zahájení, v němž je daňový subjekt pouze seznámen se skutečností, že u něj bude v následujícím období daňová kontrola prováděna, ale správce daně musí skutečně začít zjišťovat skutkový stav. Do té doby, než se tak stane, má proto společnost možnost sama dodatečně přiznat své daňové povinnosti (NSS, rozsudek ze dne 20. 6. 2005, č. j. 5 Afs 36/2003–87). Pokud u Vás správce daně plánuje provést daňovou kontrolu či máte informace o tom, že přehodnotil svůj dosavadní přístup k některým otázkám, jsme připraveni vyhodnotit situaci a pomoci Vám zvolit ten nejvhodnější postup.

Tomáš Babáček +420 246 042 814 [email protected] Jiřina Neumannová +420 246 042 430 [email protected]

5


Návrh zákona o centrální evidenci účtů schválen vládou Vláda České republiky schválila dne 3. února 2016 návrh zákona o centrální evidenci účtů a souvisejícího změnového zákona, které bude nyní projednávat Poslanecká sněmovna. Podle návrhu má vzniknout centrální evidence bankovních účtů vedených úvěrovými institucemi v ČR ve správě České národní banky. Registr bude obsahovat základní údaje o bankovních účtech a jejich vlastnících, nikoliv však dostupný zůstatek či informace o finančních operacích. Systém nebude napojen na jiné evidence, například na základní registry. Povinnost poskytovat údaje do registru budou mít banky, pobočky zahraničních bank, spořitelní a úvěrová družstva, a to pod hrozbou pokuty až do maximální výše 10 mil. Kč. Dle návrhu zákona budou povinné osoby muset údaje ČNB zasílat elektronicky do 12:00 každého pracovního dne. V návrhu zákona je stanoven seznam výlučně oprávněných orgánů, které mohou informace z evidence žádat. Jedná se o orgány činné v trestním řízení, tajné služby a orgány spadající pod Ministerstvo financí, které je hlavním autorem návrhu. Tyto orgány budou povinny vést evidenci žádostí a uchovávat údaje v ní po dobu pěti let. ČNB pak údaje bude uchovávat po dobu 10 let od zrušení účtu.

Ačkoliv má návrh zákona řadu kritiků, kteří jej považují za další zásah do soukromí občanů, Ministerstvo financí obhajuje nutnost zákona efektivnějším bojem proti daňovým únikům a upozorňuje, že vznik této evidence je doporučován i unijními předpisy. Oprávněným subjektům navíc odpadne nutnost kontaktovat desítky úvěrových institucí a informace budou předány výrazně rychleji, než tomu bylo doposud (ČNB má povinnost na žádost odpovědět do 24 hodin). Úvěrové instituce si tedy budou muset pořídit software pro přenos požadovaných dat, na druhou stranu ale ušetří za zpracování žádostí o poskytnutí údajů. Evidence by však dle předpokladů ministerstva měla být spuštěna teprve v polovině roku 2018, aby úvěrové instituce měly dostatek času na přípravu svých systémů.

Jan Procházka +420 246 042 913 [email protected]

6


Kontakty Máte-li zájem o další informace ohledně služeb poskytovaných společností Deloitte v České republice, obraťte se prosím na odborníky z právního oddělení:

• Jaké změny nás čekají v právní úpravě pro oblast kybernetické bezpečnosti • Dodatečné daňové přiznání vs. daňová kontrola: Jak mají společnosti postupovat, pokud se u nich plánuje daňová kontrola? • Návrh zákona o centrální evidenci účtů schválen vládou

Ambruz & Dark Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář Nile House Karolinská 654/2 186 00 Praha 8 - Karlín Česká republika Tel.: +420 246 042 100 Fax: +420 246 042 030 www.deloittelegal.cz

Přihlaste se k odběru dReportu a jiných newsletterů a pozvánek zde http://www2.deloitte.com/cz/subscribe

Deloitte označuje jednu či více společností Deloitte Touche Tohmatsu Limited, britské privátní společnosti s ručením omezeným zárukou („DTTL“), jejích členských firem a jejich spřízněných subjektů. Společnost DTTL a každá z jejích členských firem představuje samostatný a nezávislý právní subjekt. Společnost DTTL (rovněž označovaná jako „Deloitte Global“) služby klientům neposkytuje. Podrobný popis právní struktury společnosti Deloitte Touche Tohmatsu Limited a jejích členských firem je uveden na adrese www.deloitte.com/cz/onas. Společnost Deloitte poskytuje služby v oblasti auditu, daní, poradenství a finančního a právního poradenství klientům v celé řadě odvětví veřejného a soukromého sektoru. Díky globálně propojené síti členských firem ve více než 150 zemích a teritoriích má společnost Deloitte světové možnosti a poskytuje svým klientům vysoce kvalitní služby v oblastech, ve kterých klienti řeší své nejkomplexnější podnikatelské výzvy. Přibližně 200 000 odborníků usiluje o to, aby se společnost Deloitte stala standardem nejvyšší kvality. © 2016 Deloitte Česká republika

Dotace a investiční pobídky březen 2016

• Výzva na podporu priemyselných výskumno-vývojových centier

Dotace a investiční pobídky Deloitte Česká republika



Výzva na podporu priemyselných výskumno-vývojových centier Ministerstvo školstva, vedy, výskumu a športu Slovenskej republiky vyhlásilo dňa 03. februára 2016 výzvu na predkladanie žiadostí o nenávratný finančný príspevok. V rámci tejto výzvy budú podporované projekty základného výskumu, priemyselného výskumu a experimentálneho vývoja zamerané na jednu alebo viaceré oblasti špecializácie z pohľadu dostupných vedeckých a výskumných kapacít, akými sú materiálový výskum a nanotechnológie; informačno-komunikačné technológie; biotechnológie a biomedicína; pôdohospodárstvo a životné prostredie, vrátane moderných chemických technológií šetrných k životnému prostrediu; či udržateľná energetika a energie. Cieľom výzvy je podporiť nové alebo existujúce výskumno-vývojové centrá a ich výskumno-vývojové aktivity v rámci dlhodobých projektov, pričom sa očakáva vytvorenie dlhodobého partnerstva podniku a kvalitných výskumných inštitúcií alebo podpora už existujúcich partnerstiev.

Na výzvu je vyčlenených 200 000 000 Eur. Maximálna intenzita pomoci pre súkromný sektor na projekt môže byť do výšky 80 % v závislosti od typu projektu a prijímateľa, pričom minimálna výška príspevku na projekt je 1 000 000 Eur a maximálna 7 000 000 Eur. Realizácia aktivít projektu by mala byť v rozmedzí 36 až 72 mesiacov. Oprávnenými žiadateľmi sú s určitými výnimkami právnické osoby. Partnermi žiadateľa môžu byť vymedzené subjekty zo štátneho a neziskového sektora uskutočňujúce výskum a vývoj, vysoké školy a vymedzené subjekty z podnikateľského sektora. Daná výzva je otvorená až do vyčerpania celkovej alokácie finančných prostriedkov stanovených pre túto výzvu.

2


Kontakty V případě, že se Vás tato problematika dotýká, rádi Vám poskytneme podrobné informace. Prosím, neváhejte nás kontaktovat.


Dotace CZ Luděk Hanáček +420 246 042 108 [email protected] Antonín Weber +420 246 042 394 [email protected] Dotace a investiční pobídky SK Martin Rybar +421 (2) 582 49 113 [email protected]

Deloitte Advisory s.r.o. Nile House Karolinská 654/2 186 00 Praha 8 - Karlín Česká republika Tel.: +420 246 042 500 Fax: +420 246 042 555

Investiční pobídky Daniela Fotrová +420 246 042 921 [email protected]

Přihlaste se k odběru dReportu a jiných newsletterů a pozvánek zde http://www2.deloitte.com/cz/subscribe

Deloitte označuje jednu či více společností Deloitte Touche Tohmatsu Limited, britské privátní společnosti s ručením omezeným zárukou („DTTL“), jejích členských firem a jejich spřízněných subjektů. Společnost DTTL a každá z jejích členských firem představuje samostatný a nezávislý právní subjekt. Společnost DTTL (rovněž označovaná jako „Deloitte Global“) služby klientům neposkytuje. Podrobný popis právní struktury společnosti Deloitte Touche Tohmatsu Limited a jejích členských firem je uveden na adrese www.deloitte.com/cz/onas. Společnost Deloitte poskytuje služby v oblasti auditu, daní, poradenství a finančního a právního poradenství klientům v celé řadě odvětví veřejného a soukromého sektoru. Díky globálně propojené síti členských firem ve více než 150 zemích a teritoriích má společnost Deloitte světové možnosti a poskytuje svým klientům vysoce kvalitní služby v oblastech, ve kterých klienti řeší své nejkomplexnější podnikatelské výzvy. Přibližně 200 000 odborníků usiluje o to, aby se společnost Deloitte stala standardem nejvyšší kvality. © 2016 Deloitte Česká republika

březen 2016 Deloitte Česká republika Účetní novinky České účetnictví, IFRS a US GAAP Daňové novinky Přímé a nepřímé daně a ostatní daňová témata

Recommend Documents