květen 2016 Deloitte Česká republika Účetní novinky České účetnictví, IFRS a US GAAP Daňové novinky Přímé a nepřímé daně a ostatní daňová témata

květen 2016 Účetní novinky České účetnictví, IFRS a US GAAP

Daňové novinky Přímé a nepřímé daně a ostatní daňová témata

Právní novinky Nově navrhované legislativní změny

Dotace a investiční pobídky Novinky z oblasti grantů a dotací

Deloitte Česká republika

Účetní novinky květen 2016 České účetnictví • Zveřejňování účetní závěrky IFRS • Rada IASB vydala úpravy standardu IFRS 15 • Stav schvalování IFRS v Evropské unii US GAAP • Aktuální změny pravidel a postupů US GAAP

Účetní novinky Deloitte Česká republika


Zveřejňování účetní závěrky V dnešním článku se budeme detailněji věnovat zveřejňování informací z účetnictví. V této oblasti došlo k několika změnám, jak v souvislosti s vydáním zákona č. 221/2015 Sb., který novelizoval zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále jen „novela zákona o účetnictví“) a je účinný od 1. 1. 2016, tak i v souvislosti s vydáním zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále jen „Rejstříkový zákon“), který je účinný již od 1. 1. 2014. Kdo má povinnost zveřejňovat informace z účetnictví? Způsoby zveřejňování údajů z účetnictví upravuje §21a) zákona o účetnictví. Novela zákona o účetnictví účinná od 1. 1. 2016 reagovala na nový Rejstříkový zákon, který zavedl pojem „veřejný rejstřík právnických a fyzických osob“, kterým se kromě obchodního rejstříku rozumí i další rejstříky. Do konce roku 2015 se povinnost zveřejňovat účetní závěrku, případně výroční zprávu vztahovala pouze na účetní jednotky, které se zapisují do obchodního rejstříku nebo ty, kterým to stanoví zvláštní předpis. Novela zákona o účetnictví nahradila pojem „obchodní rejstřík“ pojmem „veřejný rejstřík“. V důsledku toho se povinnost zveřejňovat účetní závěrku, popřípadě i výroční zprávu od 1. 1. 2016 nově vztahuje i na: •• spolky, •• nadace, •• ústavy, •• společenství vlastníků jednotek, •• obecně prospěšné společnosti. Veřejný rejstřík je vedený rejstříkovým soudem v elektronické podobě.

Jak se zveřejňuje? Účetní jednotky, které se zapisují do veřejného rejstříku, zveřejňují příslušné dokumenty jejich uložením do sbírky listin veřejného rejstříku (dále jen „Sbírka listin“). Listiny jsou zasílány příslušnému rejstříkovému soudu v elektronické podobě ve formátu PDF. Zákon o účetnictví stanovuje výjimku pro některé účetní jednotky, které předávají výroční zprávu do Sbírky listin prostřednictvím České národní banky. Co se zveřejňuje? Účetní jednotky mají povinnost zveřejnit uložením do Sbírky listin: •• účetní závěrku (řádnou, mimořádnou a konsolidovanou) nebo přehled o majetku a závazcích (v případě jednoduchého účetnictví); •• výroční zprávu nebo obdobný dokument, vyžaduje-li jejich vyhotovení zákon o účetnictví nebo zvláštní právní předpis. Zákon o účetnictví dle §21 vyžaduje vyhotovení výroční zprávy v případě účetních jednotek, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Pro účetní závěrky za období, která započala v roce 2016 nebo později účetní jednotky •• mají povinnost zveřejnit vládě také zprávu o platbách a konsolidovanou zprávu o platbách. Tyto zprávy vyhotovují pouze velké účetní jednotky činné v těžebním průmyslu a v odvětví těžby dřeva, •• mikro a malé účetní jednotky bez povinného auditu mohou sestavovat účetní závěrku ve zkráceném rozsahu a nemusí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty. Jejich povinností je tedy zveřejnit pouze rozvahu a přílohu k účetní závěrce.

2

Účetní novinky květen 2016 Účetní závěrka může být uložena jako součást výroční zprávy. České účetnictví • Zveřejňování účetní závěrky IFRS • Rada IASB vydala úpravy standardu IFRS 15 • Stav schvalování IFRS v Evropské unii US GAAP • Aktuální změny pravidel a postupů US GAAP

Dle § 66 písm. c) Rejstříkového zákona obsahuje Sbírka listin také návrh rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty a jejich konečnou podobu (nejsou-li součástí účetní závěrky). Účetní jednotky zveřejňují účetní závěrku v rozsahu, v jakém jimi byla sestavena. Novelou zákona o účetnictví bylo doplněno, že účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, ji zveřejňují v rozsahu a znění, ve kterém byla ověřena auditorem. Kdy se zveřejňuje? a) Účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, zveřejní účetní závěrku i výroční zprávu: •• po jejich ověření auditorem a •• po schválení k tomu příslušným orgánem a •• do 30 dnů od splnění obou uvedených podmínek (pokud zvláštní právní předpisy nestanoví jinak), •• nejpozději však v době do dvanácti měsíců od rozvahového dne zveřejňované účetní závěrky bez ohledu na to, zda byly tyto účetní záznamy uvedeným způsobem schváleny. Tyto účetní jednotky jsou povinny zveřejnit i zprávu auditora a informaci o tom, že zveřejňované účetní záznamy nebyly případně schváleny. Nesmí také zveřejnit informace, které předtím nebyly ověřeny auditorem, způsobem, který by mohl uživatele uvést v omyl, že auditorem ověřeny byly.

b) Účetní jednotky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, zveřejní účetní závěrku i výroční zprávu nejpozději v době do dvanácti měsíců od rozvahového dne zveřejňované účetní závěrky. Vzhledem k nejasnosti úpravy v novele zákona o účetnictví existují i názory, že se povinnost zveřejnění účetní závěrky či výroční zprávy do 30 dnů od jejich schválení příslušným orgánem vztahuje i na účetní jednotky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Novela zákona o účetnictví v přechodných ustanoveních (Čl. II body 2 a 3) uvádí z výše uvedené lhůty výjimky v případě účetních jednotek, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Tyto účetní jednotky zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu: •• za účetní období, které započalo v roce 2014 uložením do Sbírky listin nejpozději do 31. 3. 2016, •• za účetní období, které započalo v roce 2015 uložením do Sbírky listin nejpozději do 30. 11. 2017. V účetním období, které započalo v roce 2016, postupuje účetní jednotka podle právní úpravy pro takovou kategorii účetních jednotek a kategorií skupin účetních jednotek, jejíž podmínky naplnila k rozvahovému dni bezprostředně předcházejícího účetního období. Jak se prezentují vybrané údaje z účetní závěrky? Do zákona o účetnictví byl jeho novelou vložen nový odstavec upravující situaci, kdy účetní jednotka prezentuje pouze vybrané údaje ze své účetní závěrky. V tom případě uvede, že se jedná pouze o vybrané údaje z účetní

3


závěrky a kde je účetní závěrka uložena. K těmto vybraným údajům se nepřikládá zpráva auditora o ověření účetní závěrky a uvede se pouze druh výroku auditora k účetní závěrce a odkaz na jakékoli záležitosti, na něž auditor zvláštním způsobem upozornil. Jaké jsou sankce za porušení povinností? Sankce za porušení povinností zveřejňovat účetní údaje stanovuje jak Zákon o účetnictví, tak i Rejstříkový zákon. Zákon o účetnictví považuje porušení povinnosti řádně založit účetní závěrku, výroční zprávu, případně zprávu o platbách vládám do Sbírky listin za přestupek nebo správní delikt účetní jednotky. Sankcí i po novele zákona o účetnictví zůstává dle § 37a pokuta až do výše 3 % hodnoty aktiv celkem. Tyto správní delikty v prvním stupni projednává finanční úřad. Rejstříkový zákon účinný od 1. 1. 2014 přinesl ve srovnání s původní úpravou zpřísnění sankcí za porušení povinností. Jedinou sankcí bývala pořádková pokuta ve výši 20 tis. Kč (dle Občanského soudního řádu). Podle § 72 odst. 2 Rejstříkového zákona, pokud není příslušná listina uložena ve Sbírce listin, vyzve rejstříkový soud zapsanou osobu, aby listinu bez zbytečného odkladu předložila. Pokud výzvy neuposlechne, lze uložit

pořádkovou pokutu až do výše 100 tis. Kč. Pokud však zapsaná osoba nebude plnit svoji povinnost předkládat požadované listiny opakovaně nebo bude-li mít takové neplnění závažné důsledky pro třetí osoby a bude na tom právní zájem, může rejstříkový soud i bez návrhu zahájit řízení o zrušení zapsané osoby s likvidací dle § 105 Rejstříkového zákona. V tomto případě však rejstříkový soud na tuto skutečnost zapsanou osobu upozorní a poskytne jí přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků. Také se dle § 106 odst. 2 Rejstříkového zákona má za to, že člen statutárního orgánu právnické osoby, která neplní povinnosti dle § 105 Rejstříkového zákona, porušuje péči řádného hospodáře. Odhadovalo se, že do účinnosti Rejstříkového zákona řádově až polovina účetních jednotek neplnila své povinnosti související se zveřejňováním účetních závěrek. Očekává se, že zpřísnění sankcí a plánovaná vyšší angažovanost rejstříkových soudů i finančních úřadů v této oblasti povedou ke zlepšení situace.

4


Rada IASB vydala úpravy standardu IFRS 15 Dne 12. dubna 2016 vydala Rada pro mezinárodní účetní standardy (IASB) úpravy standardu IFRS 15 Výnosy ze smluv se zákazníky, které objasňují určité požadavky standardu a poskytují společnostem, které implementují nový standard, další úlevy při přechodu na IFRS 15. Obecné informace Dne 28. května 2014 vydala rada IASB standard IFRS 15 Výnosy ze smluv se zákazníky. Tento standard je v zásadě stejný jako ASU 2014-09, standard vydaný národním orgánem pro tvorbu standardů v USA – Radou pro standardy finančního účetnictví (FASB). Po vydání nového standardu o účtování výnosů vytvořily rady IASB a FASB společnou skupinu pro přechod na nové vykazování výnosů (Revenue Transition Resource Group, dále jen „TRG“) na podporu implementace nového standardu. V podstatě většina otázek projednávaných touto skupinou byla vyřešena bez nutnosti dalších úprav stávajících standardů. Vyskytlo se však několik témat, která si vyžádala pozornost obou rad. V červenci 2015 vydala IASB zveřejněný návrh s cílenými úpravami ve třech oblastech IFRS 15 a některými úlevami pro období přechodu na nový standard. Návrhy obsažené ve zveřejněném návrhu byly nyní dokončeny a vydány ve formě úprav IFRS 15. Změny Úpravy uvedené ve Vyjasnění IFRS 15 Výnosy ze smluv se zákazníky nemění základní principy standardu, ale objasňují, jak mají být tyto principy používány. Úpravy se zaměřují na tři témata (identifikace povinností k plnění, rozlišení zmocněnce a zmocnitele a licencování) a poskytují určité úlevy při přechodu na nový standard pro modifikované a ukončené smlouvy.

Identifikace povinností k plnění IFRS 15 vyžaduje, aby účetní jednotka identifikovala povinnosti k plnění podle odlišného přislíbeného zboží nebo služeb. Pro objasnění pojmu „odlišný“ rada IASB nyní uvedla, že cílem hodnocení příslibu převedení zboží nebo služeb na zákazníka je určit, zda z povahy příslibu v kontextu smlouvy vyplývá, že se převádí každé jednotlivé zboží nebo služba, nebo že se naopak převádí kombinovaná položka nebo položky, jejichž vstupy tvoří přislíbené zboží nebo služby. Rozlišení zmocnitele a zmocněnce Je-li do poskytování zboží nebo služeb zákazníkovi zapojena další strana, IFRS 15 vyžaduje, aby účetní jednotka určila, zda v transakci představuje buď zmocnitele, nebo zmocněnce podle toho, zda zboží a služby před převedením na zákazníka kontroluje (ovládá). Pro objasnění, jak posuzovat kontrolu, IASB upravila a rozšířila aplikační příručku k tomuto tématu a zdůraznila především následující: •• Účetní jednotka určuje, zda je zmocnitelem nebo zmocněncem pro každé specifikované zboží nebo službu přislíbenou zákazníkovi, a může být zmocnitelem pro určité konkrétní zboží nebo služby a zmocněncem pro jiné. •• Seznam indikátorů poskytnutý pro posuzování kontroly není konečný. •• Předložené indikátory mohou být pro posouzení kontroly více či méně relevantní v závislosti na povaze specifikovaného zboží nebo služby a podmínkách kontroly, a proto různé indikátory mohou poskytnout u určitých smluv přesvědčivější důkazy než jiné.

5


Licencování Pokud účetní jednotka zákazníkovi poskytne licenci, která je odlišná od přislíbeného zboží nebo služeb, účetní jednotka musí určit, zda je licence převedena v určitém časovém okamžiku, nebo během časového období, podle toho, zda smlouva vyžaduje, aby účetní jednotka prováděla činnosti, jež významně ovlivní duševní vlastnictví, na něž má zákazník práva. Pro objasnění, kdy činnost účetní jednotky významně ovlivní duševní vlastnictví, rada IASB upravila aplikační příručku. IASB také rozšířila aplikační příručku o použití omezení v případě autorských honorářů. Úlevy při přechodu na nový standard IASB stanovila další dvě praktické výjimky (obě jsou dobrovolné): •• Účetní jednotka nemusí opětovně posuzovat smlouvy, které jsou na začátku nejstaršího vykazovaného období ukončené (platí pro účetní jednotky, které používají pouze plně retrospektivní metodu). •• U smluv, které byly před začátkem nejstaršího vykazovaného období modifikovány, účetní jednotka nemusí provést retrospektivní úpravu, ale může místo toho zohlednit souhrnný vliv všech modifikací smluv, ke kterým došlo před začátkem nejstaršího vykazovaného období (platí také pro účetní jednotky, které vykazují kumulativní vliv prvotního použití standardu k datu prvotního použití).

Interakce s radou FASB Rada FASB přistoupila k úpravě standardu o vykazování výnosů méně systematicky a rozhodla se vydat rozsáhlejší úpravy. Finální úpravy aplikační příručky pro rozlišení zmocnitele a zmocněnce byly publikovány v březnu 2016. V dubnu 2016 byly vydány úpravy, které se týkají identifikace povinností k plnění a licencování. V brzké době se očekává vydání dalších úzce zaměřených úprav a praktických výjimek při přechodu na nový standard. Zatímco rada IASB oznámila, že se již dalších jednání skupiny TRG nebude účastnit, neboť se domnívá, že účetní jednotky musí vědět, že mohou pokračovat v procesu implementace s jistotou, že standard IFRS 15 nebude vystaven dalším změnám, rada FASB v únoru prohlásila, že se bude problematice implementace nadále věnovat, a na rok 2016 naplánovala tři jednání skupiny TRG.

6

Účetní novinky květen 2016 České účetnictví • Zveřejňování účetní závěrky IFRS

Stav schvalování IFRS v Evropské unii Evropská poradní skupina pro účetní výkaznictví (EFRAG) aktualizovala svou zprávu, v níž je popisován stav schvalování všech IFRS, tj. standardů, interpretací a jejich úprav, naposledy 20. dubna 2016. Na schválení Evropské komise k použití v Evropské unii čekají k 25. dubnu 2016 následující dokumenty rady IASB: Standardy

• Stav schvalování IFRS v Evropské unii

•• IFRS 15 Výnosy ze smluv se zákazníky (vydáno v květnu 2014).

• Aktuální změny pravidel a postupů US GAAP

•• Úprava standardů IFRS 10 a IAS 28 Prodej nebo vklad aktiv mezi investorem a jeho přidruženým či společným podnikem (vydáno v září 2014). •• Úprava standardů IFRS 10, IFRS 12 a IAS 28 Investiční účetní jednotky: Uplatňování konsolidační výjimky (vydáno v prosinci 2014). •• Úprava standardu IFRS 15 Vyjasnění IFRS 15 (vydáno v dubnu 2016).

• Rada IASB vydala úpravy standardu IFRS 15

US GAAP

Úpravy

•• IFRS 9 Finanční nástroje (vydáno v červenci 2014).

•• IFRS 16 Leasingy (vydáno v lednu 2016).

•• Úprava standardu IAS 7 Iniciativa týkající se zveřejňování informací (vydáno v lednu 2016). •• Úprava standardu IAS 12 Účtování o odložených daňových pohledávkách z nerealizovaných ztrát (vydáno v lednu 2016). Klikněte na Zprávu o schvalování IFRS v EU

7


Aktuální změny pravidel a postupů US GAAP Březen a počátek dubna byly velmi bohaté na novinky a změny stávajících pravidel a postupů US GAAP. Po velkých změnách, které vyplynuly z nového standardu o leasingu, jímž jsme se zabývali minulý měsíc, přicházejí méně rozsáhlé úpravy účetních pravidel a postupů. Aktualizace jednotlivých účetních standardů najdete jako obvykle i se všemi příslušnými podrobnostmi na adrese FASB.org. My bychom vám rádi podali stručný přehled aktuálních klíčových změn, které by vás mohly zajímat. V reakci na konsensus, kterého dosáhla komise EITF (Emerging Issues Task Force), vydala rada FASB tři aktualizace účetních standardů (ASU). •• První je ASU 2016-04 „Vykazování očekávaného neuplatnění produktu u určitých předplacených produktů s vloženou hodnotou“, která zužuje a objasňuje rozsah pravidel souvisejících s neuplatněním produktu (pokyny související s odúčtováním závazku vyplývajícího z nevyužité části předplacené hodnoty karty) a harmonizuje pravidla pro vykazování neuplatnění této hodnoty s ASC 606. Pokyny pro předplacené produkty s vloženou hodnotou pokrývají takové produkty, které jsou „běžně přijímány jako platba za zboží nebo služby“, kromě produktů, které: •• spadají do jiných oblastí US GAAP (např. herní žetony pro kasina nebo výnosové transakce), •• jsou součástí zákaznických věrnostních programů, •• jsou předmětem zákonů o nenárokovaných majetcích, •• jsou výhradně směnitelné za hotovost držitelem produktu (nicméně produkt, který může být směněn za hotovost a zboží nebo služby, by spadal do působnosti tohoto ASU), •• jsou vázány na oddělený bankovní účet (tj. zákaznický vkladový účet).

Příkladem produktů v rozsahu ASU mohou být cestovní šeky, telekomunikační karty. Vliv očekávané neuplatněné částky (částky, která nebude využita a propadne) by měl držitel produktu podle vydané ASU vykázat „v poměru k očekávané struktuře uplatňování práv vyplývajících z držení produktu“ a to v takové míře, v jaké je pravděpodobné, že následně nedojde k významnému odúčtování částky z neuplatnění. To znamená, že účetní jednotka nevykáže očekávanou nevyčerpanou hodnotu předem v plné výši, ale poměrně v souladu s tím, jak je předplacený produkt s vloženou hodnotou čerpán. Jinak by se očekávané neuplatnění vykázalo v okamžiku, kdy nastane mizivá pravděpodobnost, že držitel uplatní zbývající práva. •• Druhá aktualizace je ASU 2016-05 „Vliv novací derivátových smluv na stávající vztahy zajišťovacího účetnictví“, která vyjasňuje, že „změna protistrany derivátového nástroje, který je ve stávajícím zajišťovacím vztahu určen jako zajišťovací nástroj, by se nepovažovala sama o sobě za důvod ukončení derivátového nástroje“ nebo za „změnu základní podmínky zajišťovacího vztahu“. Pokud jsou další kritéria zajišťovacího účetnictví uvedená v ASC 815 splněna, zajišťovací vztah, v němž došlo k novaci zajišťovacího derivátu, by nebyl ukončen ani by nevyžadoval nové posouzení. Toto vyjasnění se vztahuje jak k derivátům určených k zajištění peněžních toků, tak k zajištění reálné hodnoty. •• Třetí ASU 2016-06 „Podmíněné prodejní a kupní opce v dluhových nástrojích“ se zabývá nekonzistentními interpretacemi toho, zda událost, která vyvolá schopnost účetní jednotky realizovat vloženou podmíněnou opci, musí být indexována podle pohybu úrokových sazeb nebo úvěrového rizika, aby mohla být taková opce považována za jasně a úzce související.

8


ASU vysvětluje, že při hodnocení, zda vložená podmíněná prodejní nebo kupní opce jasně a úzce souvisí s hostitelským dluhovým nástrojem, musí účetní jednotka realizovat pouze čtyři postupné rozhodovací kroky podle ASC 815-15-25-42 (ve znění upraveném ASU). Účetní jednotka nemusí samostatně posuzovat, zda událost, která vyvolá schopnost realizovat podmíněnou opci, je sama o sobě indexována pouze podle úrokových sazeb nebo úvěrového rizika. Po těchto třech úpravách následovalo 15. března 2016 vydání aktualizace ASU 2016-07 „Zjednodušení přechodu na účetní metodu ekvivalence“. Tato ASU zjednodušuje účtování metodou ekvivalence odstraněním požadavku na retrospektivní použití metody ekvivalence u investice, která následně splňuje podmínky pro takové účtování v důsledku zvýšení velikosti vlastnického podílu nebo míry vlivu. Z toho vyplývá, že pokud investice splňuje podmínky pro uplatnění metody ekvivalence (v důsledku zvýšení velikosti vlastnického podílu nebo míry vlivu), cena pořízení dalšího podílu v jednotce, do níž bylo investováno, by se přičetla k současnému základu investorova dříve drženého podílu a metoda ekvivalence by se použila následně od data, kdy investor získá schopnost realizovat významný vliv nad jednotkou, do níž bylo investováno. Dále ASU vyžaduje, aby nerealizované zisky nebo ztráty z držení v kumulovaném ostatním úplném výsledku hospodaření související s realizovatelným cenným papírem, který se může účtovat metodou ekvivalence, byly vykázány ve výnosech k datu, kdy investice splnila podmínky pro účtování metodou ekvivalence. 30. března 2016 rada FASB vydala aktualizaci ASU 2016-09 „Zdokonalení účtování zaměstnaneckých odměn/ úhrad vázaných na akcie“, která zjednodušuje několik aspektů účtování zaměstnaneckých odměn vázaných na akcie

pro veřejné i neveřejné jednotky, včetně účtování daní z příjmů, klasifikace odměn jako vlastního kapitálu nebo závazků a klasifikace v přehledu o peněžních tocích. ASU také přináší dvě praktická opatření, podle nichž mohou neveřejné účetní jednotky použít zjednodušenou metodu k odhadu očekávané doby odměny a jednorázově přejít od oceňování reálnou hodnotou na oceňování vnitřní hodnotou v případě odměn klasifikovaných jako závazek. Změny nového standardu pro vykazování výnosů Jak jste si mohli přečíst v předcházející části tohoto vydání v článku „IASB vydala úpravy standardu IFRS 15“, rady IASB a FASB se v současnosti intenzivně zabývají dalšími úpravami nových pravidel a postupů pro vykazování výnosů. IASB vydala změny IFRS 15 týkající se 1) identifikace povinností k plnění, 2) posuzování pozice zmocnitele vs. zmocněnce a 3) licencování. FASB vydala aktualizaci ASU 2016-08 „Posuzování zmocnitele vs. zmocněnce (vykazování výnosů v hrubé nebo čisté výši)“ a v dubnu 2016 následuje ASU 2016-10 „Identifikace povinností k plnění a licencování“. Obě aktualizace jsou výsledkem projektu sbližování a zahrnují podobná témata s malými odlišnostmi mezi účetními pravidly. FASB se bude dále zabývat otázkami souvisejícími s novým standardem o vykazování výnosů a můžeme očekávat další změny. Úpravám nového standardu o výnosech dle US GAAP chceme věnovat jedno z následujících čísel, ve kterém vám k tomuto tématu přineseme další podrobnosti. Zdroj: FASB.org

9

Účetní novinky květen 2016

Kontakty V případě jakýchkoliv dotazů ohledně záležitostí uvedených v této publikaci se, prosím, spojte se svou kontaktní osobou z auditního oddělení společnosti Deloitte nebo s jedním z následujících odborníků:

České účetnictví • Zveřejňování účetní závěrky IFRS • Rada IASB vydala úpravy standardu IFRS 15 • Stav schvalování IFRS v Evropské unii US GAAP

České účetnictví Anna Bezděková Jarmila Rázková

[email protected] [email protected]

IFRS a US GAAP Martin Tesař Soňa Plachá Gabriela Jindřišková

[email protected] [email protected] [email protected]

Deloitte Advisory s.r.o. Nile House Karolinská 654/2 186 00 Praha 8 - Karlín Česká republika Tel.: +420 246 042 500 Fax: +420 246 042 555 www.deloitte.cz

• Aktuální změny pravidel a postupů US GAAP

Přihlaste se k odběru dReportu a jiných newsletterů a pozvánek zde http://www2.deloitte.com/cz/subscribe Deloitte označuje jednu či více společností Deloitte Touche Tohmatsu Limited, britské privátní společnosti s ručením omezeným zárukou („DTTL“), jejích členských firem a jejich spřízněných subjektů. Společnost DTTL a každá z jejích členských firem představuje samostatný a nezávislý právní subjekt. Společnost DTTL (rovněž označovaná jako „Deloitte Global“) služby klientům neposkytuje. Podrobný popis právní struktury společnosti Deloitte Touche Tohmatsu Limited a jejích členských firem je uveden na adrese www.deloitte.com/cz/onas. Společnost Deloitte poskytuje služby v oblasti auditu, daní, poradenství a finančního a právního poradenství klientům v celé řadě odvětví veřejného a soukromého sektoru. Díky globálně propojené síti členských firem ve více než 150 zemích a teritoriích má společnost Deloitte světové možnosti a poskytuje svým klientům vysoce kvalitní služby v oblastech, ve kterých klienti řeší své nejkomplexnější podnikatelské výzvy. Přibližně 225 000 odborníků usiluje o to, aby se společnost Deloitte stala standardem nejvyšší kvality. © 2016 Deloitte Česká republika

Dotace a investiční pobídky květen 2016

• Nové nástroje aktivní politiky zaměstnanosti

Dotace a investiční pobídky Deloitte Česká republika



Nové nástroje aktivní politiky zaměstnanosti Příspěvek na podporu vzdělávání zaměstnanců Zaměstnavatelé mohou opět žádat o příspěvek na podporu vzdělávání zaměstnanců. Úřad práce má k dispozici téměř 3,5 mld. Kč, které prostřednictvím Operačního programu pro Zaměstnanost může rozdělit zaměstnavatelům, kteří se rozhodnou investovat do vzdělávání svých zaměstnanců. Projekt „Podpora odborného vzdělávání zaměstnanců II“ (POVEZ II) bude trvat až do 30. listopadu 2020. Cílem projektu je zvýšení konkurenceschopnosti a rozšíření kvalifikace pracovní síly za účelem rozšiřování činností zaměstnavatelů. POVEZ II má především motivovat zaměstnavatele, aby investovali do vzdělání svých zaměstnanců. Účelem je zvyšování odborných znalostí a dovedností jak stávajících, tak budoucích zaměstnanců. Do programu se mohou prostřednictvím svých zaměstnanců zapojit zaměstnavatelé dle § 7 zákoníku práce, včetně nestátních neziskových organizací, osob samostatně výdělečně činných, a to i těch bez zaměstnanců, a i nově vzniklých společností. Z programu jsou naopak vyloučeni zaměstnavatelé, kteří mají sídlo na území Hlavního města Prahy, žadatelé, jimž nelze poskytovat příspěvky v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, a ti, kteří již čerpají podporu z veřejných prostředků na stejný účel. Zaměstnavatelé mohou žádosti o finanční podporu podávat od 31. března 2016, přičemž o přiznání příspěvku a jeho výši rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce. Příspěvek může činit až 85 % skutečně vynaložených nákladů, o jeho výši rozhoduje mimo jiné i skutečnost, zda poskytnutá podpora může zlepšit situaci na trhu práce a zda bude mít pozitivní dopad i na samotného zaměstnance. Zaměstnavatelé mohou získat podporu až 500 tis. Kč měsíčně, přičemž celková roční podpora nesmí přesáhnout šest milionů korun. Nově je POVEZ II zaměřen na podporu vzdělávání zaměstnanců nad 54 let, jež jsou bodově zvýhodněni oproti ostatním uchazečům. Právě tito zaměstnanci jsou nejvíce ohroženi dlouhodobou nezaměstnaností a je tak velký zájem na rozšiřování jejich kvalifikace.

Příspěvek na dojíždění Úřad práce dále rozšiřuje nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti o příspěvek na podporu regionální mobility. O příspěvek si od dubna 2016 mohou požádat uchazeči a zájemci o zaměstnání, kteří budou nastupovat do práce mimo obec, ve které mají bydliště. V rámci pilotního projektu bude Úřad práce příspěvek poskytovat v pěti krajích – Ústeckém, Jihomoravském, Olomouckém, Moravskoslezském a Karlovarském. Příspěvek bude poskytován zejména za účelem zvýšení šancí na získání zaměstnání u dlouhodobě evidovaných uchazečů o zaměstnání. Požádat si o něj tak mohou ti, kteří jsou v evidenci Úřadu práce déle než 12 měsíců. Žádost o příspěvek si mohou podat i ti uchazeči a zájemci o zaměstnání, kteří jsou v evidenci kratší dobu, pokud o zaměstnání přišli nebo přijdou v důsledku hromadného propouštění. Další podmínkou je uzavření pracovní smlouvy na dobu neurčitou nebo na dobu určitou v trvání déle než 12 měsíců. V pracovní smlouvě také musí být uvedeno konkrétní místo výkonu práce včetně adresy. Výše příspěvku se bude pohybovat od 1000 Kč do 3500 Kč měsíčně v závislosti na dojezdové vzdálenosti do místa výkonu práce. Přičemž dojezdová vzdálenost musí být větší než 10 km. Výjimkou jsou případy, kdy mezi místem výkonu práce a bydlištěm žadatele neexistuje pravidelné spojení veřejnou dopravou. Nárok na příspěvek za konkrétní měsíc bude Úřadem práce posuzován na základě docházky zaměstnance do zaměstnání a výši jeho hrubé mzdy, které bude zaměstnanec prokazovat výplatním listem. Kromě Moravskoslezského kraje nebude příspěvek poskytován při dojíždění do zahraničí a v situacích, kdy zaměstnanec přesáhne v konkrétním měsíci výši průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí předcházejícího roku.

2


Kontakty V případě, že se Vás tato problematika dotýká, rádi Vám poskytneme podrobné informace. Prosím, neváhejte nás kontaktovat.


Dotace CZ Luděk Hanáček +420 246 042 108 [email protected] Antonín Weber +420 246 042 394 [email protected] Dotace a investiční pobídky SK Martin Rybar +421 (2) 582 49 113 [email protected]

Deloitte Advisory s.r.o. Nile House Karolinská 654/2 186 00 Praha 8 - Karlín Česká republika Tel.: +420 246 042 500 Fax: +420 246 042 555

Investiční pobídky Daniela Fotrová +420 246 042 921 [email protected]

Přihlaste se k odběru dReportu a jiných newsletterů a pozvánek zde http://www2.deloitte.com/cz/subscribe

Deloitte označuje jednu či více společností Deloitte Touche Tohmatsu Limited, britské privátní společnosti s ručením omezeným zárukou („DTTL“), jejích členských firem a jejich spřízněných subjektů. Společnost DTTL a každá z jejích členských firem představuje samostatný a nezávislý právní subjekt. Společnost DTTL (rovněž označovaná jako „Deloitte Global“) služby klientům neposkytuje. Podrobný popis právní struktury společnosti Deloitte Touche Tohmatsu Limited a jejích členských firem je uveden na adrese www.deloitte.com/cz/onas. Společnost Deloitte poskytuje služby v oblasti auditu, daní, poradenství a finančního a právního poradenství klientům v celé řadě odvětví veřejného a soukromého sektoru. Díky globálně propojené síti členských firem ve více než 150 zemích a teritoriích má společnost Deloitte světové možnosti a poskytuje svým klientům vysoce kvalitní služby v oblastech, ve kterých klienti řeší své nejkomplexnější podnikatelské výzvy. Přibližně 225 000 odborníků usiluje o to, aby se společnost Deloitte stala standardem nejvyšší kvality. © 2016 Deloitte Česká republika

Právní novinky květen 2016 • Co přinese trestnost přípravy zkrácení daně? • Nové nástroje aktivní politiky zaměstnanosti • Návrh na rozšíření pilotního projektu Ukrajina o nízko kvalifikované pracovníky • Karuselové podvody na DPH se mohou týkat každého podnikatele

Právní novinky Deloitte Česká republika


Co přinese trestnost přípravy zkrácení daně? Poslanecká sněmovna nedávno schválila návrh novely trestního zákoníku, který zavádí trestnost přípravy zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby. Co bude tato změna prakticky znamenat pro daňové poplatníky? Co rozumíme přípravou trestního činu? Přípravu trestného činu je třeba chápat jako úmyslné jednání pachatele, jehož účelem je vytvoření podmínek pro spáchání trestného činu. V případě trestného činu zkrácení daně konkrétně hovoříme o přípravných krocích pachatele před podáním daňového přiznání, které mají pachateli umožnit (i) neplatit daň vůbec, (ii) zaplatit daň v nižší částce, anebo (iii) vylákat ze státu výhodu, na kterou pachatel nemá nárok (například nadměrný odpočet na dani z přidané hodnoty). V tomto kontextu je nutné odlišovat jednotlivé fáze páchání trestného činu, a to přípravu, pokus a dokonaný trestný čin. U trestného činu zkrácení daně to konkrétně znamená následující. Jak bylo řečeno již výše, v případě přípravy pachatel teprve zajišťuje podmínky pro spáchání trestného činu, samotný trestný čin však ještě páchat nezačal (např. obstarávání si falešných faktur, smluv a jiných dokumentů prokazujících nárok na nižší daňovou povinnost / vyšší nadměrný odpočet, zajišťování přispění dalších osob či jiné umělé nastavování právních vztahů tak, aby odpovídaly nižší daňové povinnosti). Jakmile pachatel připraví a podá daňové přiznání, které je v rozporu s jeho skutečnou daňovou povinností, hovoříme o tzv. pokusu, tedy o situaci, kdy pachatel s trestným činem již začal, ale nemusí ho nutně dokončit (např. správce daně ještě před rozhodnutím o daňové povinnosti pachatele jeho podvod odhalí anebo daňový subjekt sám podá opravné daňové přiznání a daň doplatí). Jakmile správce daně o podvodném daňovém přiznání rozhodne a potvrdí,

že daň měla být nižší či že pachateli vznikl nárok na daňový odpočet, od tohoto momentu hovoříme o dokonaném trestném činu. Zákon při stanovování rozsahu hrozícího trestu nečiní rozdíl mezi jednotlivými fázemi spáchání trestného činu. Z hlediska určování trestu za konkrétní čin je však nutné považovat každou fázi za jinak společensky škodlivou, a soudce by proto měl zohlednit to, zda pachatele trestá za přípravu anebo za dokonaný trestný čin. Přitom platí, že pachatel nikdy není trestaný za přípravu, pokus i dokonaný trestný čin zároveň, ale vždy jen za tu nejpozdější fázi trestného činu. Za přípravu tedy bude pachatel potrestán pouze, pokud nikdy nedojde k pokusu (typicky podání daňového přiznání) a zároveň nenastane žádná z okolností, které mají za následek zánik trestnosti přípravy. Novela trestního zákoníku Doposud byl trestný pouze pokus a dokonání trestného činu zkrácení daně, tedy, jakékoli jednání předcházející podání daňového přiznání trestané být nemohlo (za předpokladu, že tímto jednáním nedošlo ke spáchání jiného trestného činu, např. souvisejícího s nesprávným vedením účetnictví). Nově bude možné trestat pachatele i za jednání přípravné, avšak ani to nebude trestné vždy. Příprava totiž může být trestná pouze v případě, že pachateli za spáchání trestného činu hrozí trest odnětí svobody, jehož horní hranice činí alespoň deset let. V intencích trestného činu zkrácení daně tak příprava bude trestná pouze v případě, že (i) rozdíl oproti skutečné daňové povinnosti, kterého má být dosaženo pomocí trestného činu, bude činit alespoň 5 mil. Kč, anebo (ii) zkrácení daně bude spácháno v rámci organizované skupiny, která operuje na území více států. Dle navrhovatele právní úpravy je účelem této změny boj proti daňovým podvodům, a to zejména karuselovým podvodům na dani z přidané

2


hodnoty. V konečném důsledku tato změna umožní především dřívější zásah policie, a to zejména používání operativních prostředků, které má policie k dispozici (odposlechy, sledování osob a věcí, zajištění a otevření zásilky, prohlídky prostor, ve kterých probíhá podnikatelská činnost, a tak dále) či dřívější zahájení trestního stíhání, které má mimo jiné za následek přerušení lhůty pro stanovení daně. Popsaná změna však může být v určitých ohledech považovaná také za problematickou, a to především s ohledem na otázku výkladu a aplikace daňových předpisů. Zatímco Nejvyšší správní soud opakovaně potvrdil, že podnikatelé nejsou povinni svou podnikatelskou činnost uspořádat tak, aby platili co nejvyšší daně a že tzv. daňová optimalizace, která nepřekračuje zákonné mantinely a účel daného zákonného ustanovení, je legální, hranice mezi legálním a nelegálním výkladem a aplikací daňových předpisů může být tenká a v případě trestnosti přípravy může tato tenká linie do budoucna činit problémy. Uvedené bylo namítáno

již v průběhu projednávání novely zákona Poslaneckou sněmovnou, pozměňovací návrh však nebyl přijat. Novela přinášející trestnost přípravy bude v Senátu projednána dne 27. dubna 2016. Účinnosti by v případě svého schválení měla nabýt měsíc po svém vyhlášení ve sbírce zákonů.

Táňa Čapková +420 246 042 297 [email protected]

Jiřina Neumannová +420 246 042 430 [email protected]

3


Nové nástroje aktivní politiky zaměstnanosti Příspěvek na podporu vzdělávání zaměstnanců Zaměstnavatelé mohou opět žádat o příspěvek na podporu vzdělávání zaměstnanců. Úřad práce má k dispozici téměř 3,5 mld. Kč, které prostřednictvím Operačního programu pro Zaměstnanost může rozdělit zaměstnavatelům, kteří se rozhodnou investovat do vzdělávání svých zaměstnanců. Projekt „Podpora odborného vzdělávání zaměstnanců II“ (POVEZ II) bude trvat až do 30. listopadu 2020. Cílem projektu je zvýšení konkurenceschopnosti a rozšíření kvalifikace pracovní síly za účelem rozšiřování činností zaměstnavatelů. POVEZ II má především motivovat zaměstnavatele, aby investovali do vzdělání svých zaměstnanců. Účelem je zvyšování odborných znalostí a dovedností jak stávajících, tak budoucích zaměstnanců. Do programu se mohou prostřednictvím svých zaměstnanců zapojit zaměstnavatelé dle § 7 zákoníku práce, včetně nestátních neziskových organizací, osob samostatně výdělečně činných, a to i těch bez zaměstnanců, a i nově vzniklých společností. Z programu jsou naopak vyloučeni zaměstnavatelé, kteří mají sídlo na území Hlavního města Prahy, žadatelé, jimž nelze poskytovat příspěvky v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, a ti, kteří již čerpají podporu z veřejných prostředků na stejný účel. Zaměstnavatelé mohou žádosti o finanční podporu podávat od 31. března 2016, přičemž o přiznání příspěvku a jeho výši rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce. Příspěvek může činit až 85 % skutečně vynaložených nákladů, o jeho výši rozhoduje mimo jiné i skutečnost, zda poskytnutá podpora může zlepšit situaci na trhu práce a zda bude mít pozitivní dopad i na samotného zaměstnance. Zaměstnavatelé mohou získat podporu až 500 tis. Kč měsíčně, přičemž celková roční podpora nesmí přesáhnout šest milionů korun. Nově je POVEZ II zaměřen na podporu vzdělávání zaměstnanců nad 54 let, jež jsou bodově zvýhodněni oproti ostatním uchazečům. Právě tito zaměstnanci jsou nejvíce ohroženi dlouhodobou nezaměstnaností a je tak velký zájem na rozšiřování jejich kvalifikace.

Příspěvek na dojíždění Úřad práce dále rozšiřuje nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti o příspěvek na podporu regionální mobility. O příspěvek si od dubna 2016 mohou požádat uchazeči a zájemci o zaměstnání, kteří budou nastupovat do práce mimo obec, ve které mají bydliště. V rámci pilotního projektu bude Úřad práce příspěvek poskytovat v pěti krajích – Ústeckém, Jihomoravském, Olomouckém, Moravskoslezském a Karlovarském. Příspěvek bude poskytován zejména za účelem zvýšení šancí na získání zaměstnání u dlouhodobě evidovaných uchazečů o zaměstnání. Požádat si o něj tak mohou ti, kteří jsou v evidenci Úřadu práce déle než 12 měsíců. Žádost o příspěvek si mohou podat i ti uchazeči a zájemci o zaměstnání, kteří jsou v evidenci kratší dobu, pokud o zaměstnání přišli nebo přijdou v důsledku hromadného propouštění. Další podmínkou je uzavření pracovní smlouvy na dobu neurčitou nebo na dobu určitou v trvání déle než 12 měsíců. V pracovní smlouvě také musí být uvedeno konkrétní místo výkonu práce včetně adresy. Výše příspěvku se bude pohybovat od 1000 Kč do 3500 Kč měsíčně v závislosti na dojezdové vzdálenosti do místa výkonu práce. Přičemž dojezdová vzdálenost musí být větší než 10 km. Výjimkou jsou případy, kdy mezi místem výkonu práce a bydlištěm žadatele neexistuje pravidelné spojení veřejnou dopravou. Nárok na příspěvek za konkrétní měsíc bude Úřadem práce posuzován na základě docházky zaměstnance do zaměstnání a výši jeho hrubé mzdy, které bude zaměstnanec prokazovat výplatním listem. Kromě Moravskoslezského kraje nebude příspěvek poskytován při dojíždění do zahraničí a v situacích, kdy zaměstnanec přesáhne v konkrétním měsíci výši průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí předcházejícího roku. Jan Procházka +420 246 042 913 [email protected]

4


Návrh na rozšíření pilotního projektu Ukrajina o nízko kvalifikované pracovníky V listopadu minulého roku vláda schválila Pilotní projekt: Zvláštní postupy pro zaměstnance z Ukrajiny („pilotní projekt Ukrajina“), který stanovil zvláštní postupy při přijímání a vyřizování žádostí o zaměstnanecké a modré karty v případě vysoce kvalifikovaných uchazečů o zaměstnání pocházejících z Ukrajiny. Pilotní projekt Ukrajina je v současné době omezen pouze na vysoce kvalifikované uchazeče, tedy specialisty, kteří mají minimálně středoškolské vzdělání s maturitou. S ohledem na přetrvávající poptávku českých zaměstnavatelů po pracovnících z Ukrajiny, kteří nedosahují vysoké kvalifikace, předložilo Ministerstvo zahraničních věcí vládě návrh na rozšíření pilotního projektu Ukrajina o část B zaměřenou na pracovní pozice v technických a zemědělských profesích, u nichž se vyžaduje střední nebo nízká kvalifikace a které se dlouhodobě nedaří obsadit evidovanými uchazeči o zaměstnání. Připravovaná část B počítá s tím, že se zaměstnavatelé budou do rozšířeného pilotního projektu Ukrajina hlásit s konkrétním uchazečem o pracovní místo, a to následujícím způsobem. Zaměstnavatel ohlásí Úřadu práce volné pracovní místo a zároveň v hlášence volného pracovního místa vysloví souhlas s jeho zařazením do centrální evidence volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty. Následně zaměstnavatel podá žádost o zařazení do projektu jednomu z garantů (tedy Hospodářské komoře České republiky, Svazu průmyslu a dopravy České republiky, Asociaci malých a středních podniků a živnostníků České republiky, Konfederaci zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, agentuře CzechInvest, Agrární komoře České republiky nebo Potravinářské komoře). Pro zařazení do rozšířeného pilotního projektu Ukrajina bude zaměstnavatel muset splnit stanovené podmínky, např. podnikat na území

České republiky po dobu nejméně dvou let, oznámit volné pracovní místo Úřadu práce nebo být poplatníkem daně z příjmu a plátcem zdravotního a sociálního pojištění. Povinnou přílohou žádosti budou dále např. potvrzení o neexistenci nevyrovnaných závazků vůči České republice, čestné prohlášení zaměstnavatele o tom, že v období dvou let před podáním žádosti zaměstnal na území České republiky alespoň pět osob nebo čestné prohlášení zaměstnavatele o tom, že s uchazečem uzavře pracovní poměr na plný úvazek na dobu alespoň jednoho roku. Naplní-li zaměstnavatel veškeré stanovené podmínky, vydá příslušný garant potvrzení o zařazení do projektu. Zastupitelský úřad následně informuje uchazeče o termínu k podání žádosti o zaměstnaneckou kartu. Rozšíření pilotního projektu Ukrajina je v současné době projednáváno v rámci vnějšího připomínkového řízení. V případě schválení projektu vládou se předpokládá jeho zahájení ve lhůtě šesti měsíců. Návrh rozšíření pilotního projektu Ukrajina počítá s roční kvótou 5000 žádostí o zařazení do projektu, přičemž měsíčně bude možné podat maximálně 500 žádostí. S ohledem na setrvale neuspokojenou poptávku českého trhu práce po nízko kvalifikovaných pracovnících a skutečnost, že zajištění termínu osobního pohovoru za účelem podání žádosti o zaměstnaneckou kartu je v současné době pro občany Ukrajiny velice obtížné, navržené rozšíření pilotního projektu Ukrajina vítáme. Jan Procházka + 420 246 042 913 [email protected]

5


Karuselové podvody na DPH se mohou týkat každého podnikatele O podvodných řetězcích obchodníků s určitými komoditami, které dodávky zboží buď pouze fingují, nebo v uzavřeném řetězci společností prodávají stále stejné zboží, se v současné době hojně diskutuje v médiích. Karuselové podvody neboli obecněji daňové podvody na DPH však zahrnují i dodávky zboží, které následují za sebou v řetězci, v němž jeden ze zapojených podnikatelů sice řádně dodá požadované zboží, ale nepřizná a nezaplatí za něj DPH, a ostatní podnikatelé v řetězci si pak tuto daň nárokují ve formě odpočtu na DPH. Takovéto případy se přitom mohou dotýkat každého podnikatele bez ohledu na to, s jakou komoditou obchoduje, a to i za situace, kdy danou komoditu zpracovává a již dále neprodává. Aktuální praxe orgánů finanční správy v této oblasti Při odhalování karuselových podvodů ze strany orgánů finanční správy zaznamenáváme v současné době hned několik trendů, které mění pohled na zažité vnímání tohoto typu podvodů. V první řadě platí, že daňovými podvody na DPH mohou být zatíženy dodávky téměř jakéhokoliv zboží. Nelze se proto domnívat, že povinnost prověřovat své obchodní partnery mají pouze společnosti, které obchodují s tzv. rizikovými komoditami (jak bylo v minulosti označováno např. zlato či pohonné hmoty). Koneckonců koncept označování určitých komodit za rizikové odmítl i Nejvyšší správní soud v jednom ze svých zásadních rozhodnutí ve věci společnosti EON Energie ze dne 10. června 2015, č. j. 2 Afs 15/2014-59. Stejně tak platí, že odpovědnost za karuselové podvody může být dovozena nikoliv pouze u společnosti, která nepřiznala a neodvedla DPH či u jejího přímého obchodního partnera, ale u kterékoliv společnosti v rámci řetězce. Velmi často tak dochází k paradoxním situacím, kdy je v souvislosti

s podezřením na daňový únik na DPH kontrolována nikoliv společnost, která se podvodu dopustila, ale společnost, která není k podnikateli, jež nedovedl DPH, v žádném přímém vztahu a ani neví, že taková společnost je součástí stejného dodavatelsko-odběratelského řetězce. V neposlední řadě pak zaznamenáváme rostoucí tendenci orgánů finanční správy přezkoumávat při odhalování karuselových podvodů obchodní rozhodnutí kontrolované společnosti. V návaznosti na shora uvedený rozsudek Nejvyššího správní soudu ve věci EON Energie se totiž orgány finanční správy snaží dovodit, že předmětné obchody byly uzavřeny za natolik nestandardních podmínek, že společnost musela vědět o tom, že se jedná o dodávku zatíženou tímto typem podvodu. Tento postup však může být označen za značně kontroverzní, neboť takovéto zasahování do svobody podnikání je zcela nepřípustné a orgány finanční správy nadto ani nemají dostatečnou odbornou způsobilost k přezkoumávání obchodní činnosti daňových subjektů. Prevence prostřednictvím systému interních kontrol K tomu, aby podnikatel odpovídal za neodvedení daně ze strany jiné společnosti v rámci stejného dodavatelsko-odběratelského řetězce, musí orgány finanční správy prokázat, že s přihlédnutím ke všem okolnostem daného obchodu podnikatel věděl nebo vědět měl a mohl o tom, že k takovému podvodu může dojít. Pokud bude tento závěr prokázán, společnosti nepřiznají nárok na odpočet DPH generovaný v souvislosti s takto zatíženými obchody. K tomu, aby společnost v rámci daňové kontroly prokázala, že byla při realizaci prověřovaných obchodů v dobré víře, musí mít nastaveny přiměřené kontrolní mechanismy ve vztahu ke svým obchodním partnerům.

6


Z našich zkušeností přitom vyplývá, že v těchto případech neexistuje přesně daný seznam opatření k zachování dobré víry společnosti v řádný charakter obchodní činnosti jejích obchodních partnerů. Z ustálené judikatury je zřejmý požadavek, aby společnosti přijímaly opatření podle aktuální situace a dostupných informací. Jen v případě, že společnosti jednají s náležitou opatrností a vyhodnocují průběžně varovné signály týkající se dodavatelů i odběratelů, zůstává zachována jejich dobrá víra. Společnost, která chce prokázat, že nevěděla a nemohla vědět o podvodném jednání v dodavatelsko-odběratelském řetězci, by proto měla zahrnout do svých interních procedur i standardizovaný systém prověřování svých obchodních partnerů z hlediska jejich důvěryhodnosti při plnění daňových povinností. Výsledky tohoto prověřování by měly být prokazatelným způsobem evidovány pro případ daňové kontroly. Související

opatření by měla být promítnuta také do smluv s obchodními partnery a pracovních (případně dalších) smluv obchodních zástupců vstupujících do kontaktu s novými dodavateli. Takovýto soubor kontrolních opatření by přitom měl být součástí risk managementových opatření každé společnosti.

Jiřina Neumannová +420 246 042 430 [email protected]

7 Tomáš Brandejs +420 246 042 239 [email protected]

Právní novinky květen 2016

Kontakty Máte-li zájem o další informace ohledně služeb poskytovaných společností Deloitte v České republice, obraťte se prosím na odborníky z právního oddělení:

• Co přinese trestnost přípravy zkrácení daně? • Nové nástroje aktivní politiky zaměstnanosti • Návrh na rozšíření pilotního projektu Ukrajina o nízko kvalifikované pracovníky • Karuselové podvody na DPH se mohou týkat každého podnikatele

Ambruz & Dark Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář Nile House Karolinská 654/2 186 00 Praha 8 - Karlín Česká republika Tel.: +420 246 042 100 Fax: +420 246 042 030 www.deloittelegal.cz

Přihlaste se k odběru dReportu a jiných newsletterů a pozvánek zde http://www2.deloitte.com/cz/subscribe

Deloitte označuje jednu či více společností Deloitte Touche Tohmatsu Limited, britské privátní společnosti s ručením omezeným zárukou („DTTL“), jejích členských firem a jejich spřízněných subjektů. Společnost DTTL a každá z jejích členských firem představuje samostatný a nezávislý právní subjekt. Společnost DTTL (rovněž označovaná jako „Deloitte Global“) služby klientům neposkytuje. Podrobný popis právní struktury společnosti Deloitte Touche Tohmatsu Limited a jejích členských firem je uveden na adrese www.deloitte.com/cz/onas. Společnost Deloitte poskytuje služby v oblasti auditu, daní, poradenství a finančního a právního poradenství klientům v celé řadě odvětví veřejného a soukromého sektoru. Díky globálně propojené síti členských firem ve více než 150 zemích a teritoriích má společnost Deloitte světové možnosti a poskytuje svým klientům vysoce kvalitní služby v oblastech, ve kterých klienti řeší své nejkomplexnější podnikatelské výzvy. Přibližně 225 000 odborníků usiluje o to, aby se společnost Deloitte stala standardem nejvyšší kvality. © 2016 Deloitte Česká republika

Daňové novinky květen 2016 Přímé daně • Oznamování finančních účtů vstupuje v platnost • Aktuálně k problematice bezúplatných příjmů • Elektronická evidence tržeb • Novela zákona o daních z příjmu Nepřímé daně • Pravděpodobný odsun novely zákona o DPH na srpen • Kontrolní hlášení • C-11/15 Český Rozhlas – generální advokát • C 546/14 Degano • Karuselové podvody na DPH se mohou týkat každého podnikatele Ostatní • Smlouvy o sociálním zabezpečení – Albánie a Tunisko • Co přinese trestnost přípravy zkrácení daně? Mezinárodní zdanění • Dohoda o výměně daňových informací s Monakem vyšla ve Sbírce zákonů • Novinky v oblasti BEPS • Ostatní Příloha • Daňové povinnosti – květen 2016 • Daňové povinnosti – červen 2016

Daňové novinky Deloitte Česká republika


Oznamování finančních účtů vstupuje v platnost Základ společného standardu pro oznamování finančních účtů 6. dubna vstoupila v účinnost novela zákona č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní, která do českého právního prostředí implementuje tzv. společný standard pro oznamování (dále jen „CRS“). Jak jsme již informovali, CRS je globální platformou, na níž bude probíhat automatická výměna informací o finančních účtech, které budou sbírat a ohlašovat banky a další finanční instituce, s cílem zamezit daňovým únikům. Základním principem CRS je zjišťování informací o účtech daňových nerezidentů fyzických osob a entit a jejich zasílání do zemí příslušných daňových rezidencí prostřednictvím lokálních finančních institucí a daňových správ. Primárně se CRS týká depozitních účtů (běžný účet, spořící či termínovaný účet) a dále schovatelských účtů a pojistných smluv s kapitálovou hodnotou (životní pojištění). Česká republika se svou pozdější implementací připojila k řadě zemí světa, které CRS jako globální koncept implementují. V současnosti se jedná o cca 50 států, a to včetně řady států, které jsou nebo byly označovány za daňové ráje. Ačkoliv se očekává, že tento standard bude postupně rozšiřován na další země, není bez zajímavosti, že např. Panama nedávno zrušila svůj záměr se k CRS připojit. Bude váš účet hlášen? Ohlašování účtů vedené příslušnou finanční institucí se bude vztahovat vždy na účty daňových nerezidentů v kontextu země, ve které je účet veden. Pokud si tedy český daňový rezident založí (nebo již má) účet u české banky, nebude tento účet ohlašování podléhat. Pokud by si ale účet založil u banky v Německu (včetně německých poboček zahraničních bank), pak už tento účet ohlašování podléhat bude. Proces prověřování a ohlašování se týká jak nově založených účtů po 1. lednu 2016, tak účtů již existujících před tímto datem. Jelikož u nových účtů je daňová rezidence v rámci CRS primárně zjišťována prostřednictvím čestného prohlášení (jak pro fyzické osoby, tak pro entity), stalo se již nyní běžnou praxí, že se banky jak v tuzemsku, tak v zahraničí při

založení účtů na daňovou rezidenci dotazují, popř. sbírají další dokumenty, které se k ověření daňové rezidence vztahují. Zároveň řada bank v rámci zavedení této regulace přistoupila k aktualizaci svých údajů o klientech a informaci o daňové rezidenci potvrzují i se stávajícími klienty. Jak bude s údaji nakládáno? Záměrem OECD při prosazování CRS je zavedení skutečně globální platformy. Ačkoliv k dokončení tohoto záměru bude ještě třeba, aby do CRS vstoupily i další země, než je úvodní cca padesátka, mělo by CRS představovat další z nástrojů proti globálním praktikám obcházení daní zejména s využíváním přeshraničních struktur. Údaje, které budou o účtech daňových nerezidentů v jednotlivých zemích CRS ohlašovány (a následně tedy dostupné příslušnému správci daně) jsou zejména následující: identifikační údaje majitele účtu, stát(y) daňové rezidence, číslo účtu a jeho zůstatek k poslednímu dni příslušného kalendářního roku a hrubou výši úroků resp. jiných příjmů vyplacených nebo připsaných na tento účet v daném roce. V rámci ohlašování entit může dojít k ohlášení těchto údajů za entitu i ve vazbě na její skutečné majitele, a to pokud se jedná o tzv. pasivní entitu. V tomto případě tedy finanční instituce ohlásí uvedeným způsobem a v daném rozsahu nejen entitu, která sama o sobě je cizím daňovým rezidentem, ale zároveň ohlásí i pasivní entity, které mají skutečné majitele, kteří nejsou daňovými rezidenty dané země. Jedním z příkladů pasivních entit jsou např. holdingové společnosti, které většinu svých příjmů generují z dividend nebo úroků. Pokud tedy například česká fyzická osoba má takovouto holdingovou společnost (jejímž je skutečným majitelem) v Lucembursku, pak lucemburská banka, která vede holdingové společnosti finanční účet, bude mít povinnost tento účet a údaje o něm v kontextu skutečného majitele entity ohlásit lokálnímu správci daně, který následně tyto informace postoupí českému správci daně. První oznamování v rámci standardu CRS proběhne do 30. června 2017 za celý rok 2016 bez ohledu na skutečnost, že příslušný zákon vstoupil v účinnost až nyní.

2


Aktuálně k problematice bezúplatných příjmů Bezúplatné příjmy začal řešit zákon o daních z příjmů (ZDP) od roku 2014, kdy došlo ke zrušení daně dědické a daně darovací a jejich včlenění do různých ustanovení ZDP. V této souvislosti vyvstaly různé výkladové nejasnosti, které i navzdory několika novelám stále přinášejí v praxi různé problémy. V rámci odborné veřejnosti byl předložen (a v březnu tohoto roku také projednán a uzavřen) na Koordinačním výboru za účasti zástupců Komory daňových poradců ČR a Generálního finančního ředitelství (GFŘ) příspěvek k vybraným případům daňových dopadů bezúplatných příjmů. Následovalo také vydání Sdělení Generálního finančního ředitelství upřesňující některé vybrané oblasti této problematiky. Prvním z diskutovaných problémů v rámci příspěvku Koordinačního výboru č. 452/22.04.15 Některé případy daňových dopadů bezúplatných příjmů byla otázka dopadu bezúplatných příjmů (např. daru, poskytnuté služby apod.), o nichž nebylo účtováno, do základu daně poplatníka. O hodnotu bezúplatného příjmu (pokud je předmětem daně a nejedná se o osvobozený příjem) je nutné dle ZDP základ daně zvýšit, nicméně pokud je takový příjem využit v souvislosti se zajištěním, udržením a dosažením příjmů, je možné zároveň o jeho hodnotu základ daně snížit a dopad tak bude neutrální. Pokud bezúplatný příjem obdrží poplatník, který ho nevyužije pro dosahování dalších zdaňovaných příjmů (v podnikání), bude dopad do základu daně pouze směrem nahoru. GFŘ potvrdilo závěr předkladatelů, že analogicky lze postupovat i v případech bezúročných zápůjček a výpůjčky či výprosy (a to i u fyzických osob) – nicméně s ohledem na využití bezúplatného příjmu se vždy nemusí jednat o zvýšení a snížení základu daně o stejnou částku. Pro zohlednění položky snižující základ daně je nutnou podmínkou její uplatnění v daňovém přiznání a případné prokázání v probíhajícím daňovém řízení ze strany poplatníka. Pozitivní zprávou je, že v případě bezúročné zápůjčky, výpůjčky a výprosy u tzv. spojených osob GFŘ nakonec potvrdilo, že nebude u věřitele

aplikováno ustanovení pro úpravu základu daně na tzv. cenu obvyklou (pokud však nedochází k zastření skutečného stavu). Dále se v příspěvku řešila problematika ocenění – tj. jak stanovit hodnotu zejména u nepeněžních bezúplatných příjmů. GFŘ potvrzuje závěr předkladatelů, že bude postupováno v souladu s patřičnými ustanoveními ZDP a použije se ocenění podle právního předpisu upravujícího oceňování majetku. Výši ocenění pak musí být vždy poplatník schopen prokázat. Poslední bod příspěvku řešil otázku, zda je nutné pohlížet na všechny situace, kdy nedochází k úhradě, jako na případy bezúplatného příjmu z pohledu ZDP. Autoři dovozují z textu důvodové zprávy (jelikož vlastní definice bezúplatného příjmu v ZDP bohužel chybí), že např. v případech zajištění závazku převodem práva s následnou výpůjčkou a také při výpůjčce strojů, zařízení, šablon a forem pro zajištění smluvních dodávek pro půjčitele, se pro účely ZDP nejedná o bezúplatný příjem. Z ekonomické podstaty nedochází k bezúplatnému příjmu, jedná se pouze o jednu z forem pořizování majetku či zajištění dodávek v rámci smluvních podmínek dodání zboží. GFŘ souhlasí, že v těchto případech nebude na straně vypůjčitele docházet k dodanění z titulu bezúplatného příjmu, a také, že vypůjčitel může uplatnit náklady na opravy odpovídající běžnému užívání v rozsahu sjednaném ve smlouvě o výpůjčce nebo v případech, kdy povinnost provedení oprav vyplývá z právních předpisů. To je důležité potvrzení pro praxi neboť většina smluvních výrobců či dodavatelů komponentů funguje na základě obdobných smluvních ujednání. Dále GFŘ potvrdilo, že o bezúplatný příjem ve smyslu ZDP se nejedná u půjček poskytnutých společníkem do společnosti (či družstva) a v případě ručení společníka za korporaci, jelikož nedochází na straně společnosti v těchto případech k žádnému majetkovému prospěchu. Tento výklad

3


je v souladu s ustálenou správní praxí, kdy se i z hlediska právní úpravy platné do konce roku 2013 (tj. ještě z pohledu daně darovací) dlouhodobě vycházelo z toho, že nejde o bezúplatnou operaci, u níž by bylo nezbytné na straně společnosti zdanit majetkový prospěch. GFŘ rovněž potvrdilo tezi, že se o bezúplatný příjem nebude jednat v případech, kdy právní předpis přímo stanoví povinnost ručení, tj. ručení vzniká přímo ze zákona (např. ručení za dluhy v případě rozdělení obchodní společnosti, u ručení daně z nabytí nemovité věci či při převodu obchodního závodu). Zřejmě i v návaznosti na tento příspěvek Koordinačního výboru publikovalo GFŘ v polovině března na svých webových stránkách Sdělení Generálního finančního ředitelství k vybraným problémům v oblasti zdaňování bezúplatných příjmů. Kromě vymezení obecné charakteristiky bezúplatných příjmů (jejichž základním znakem má být absence jakéhokoliv protiplnění) se ve svém Sdělení věnuje GFŘ zejména dvěma oblastem: převodům majetku na příspěvkové organizace zřizované územními samosprávnými celky (tj. formou svěření, výpůjčky či změnou vlastnictví), a dále pak vkladům a jiným plněním ve prospěch právnických osob (podnikatelských subjektů i veřejně prospěšných poplatníků).

V tomto Sdělení GFŘ jasně deklaruje, že vklady společníka do společnosti a obdobné přesuny majetku od společníka obchodní korporace, zakladatele nadace, zřizovatele příspěvkové organizace apod. do majetku právnické osoby nepředstavují pro účely daně z příjmů právnických osob zdanitelný příjem. Z pohledu podnikatelských subjektů se s odkazem na patřičné ustanovení ZDP vkladem rozumí vklad do základního kapitálu včetně jiného plnění ve prospěch vlastního kapitálu (tj. přesun majetku v peněžní či nepeněžní formě od vkladatele do právnické osoby, na které se vkladatel majetkově podílí). U veřejně prospěšných poplatníků lze takto nahlížet i na přesuny majetku zakladatele do nadační jistiny a do jiných fundací a ústavů či člena ve prospěch spolku. Nevztahuje se to však na členské příspěvky a specifické situace – např. dary charitativní povahy. Otevřená zatím zůstává otázka potenciálního bezúplatného příjmu při výkonu činnosti fyzickou osobou pro právnickou osobu, není-li za tuto činnost poskytována odměna. Příspěvek na toto téma dosud na Koordinačním výboru nebyl uzavřen. Velmi pravděpodobně však bude příspěvek uzavřen tak, že na straně právnické osoby vzniká bezúplatný příjem v hodnotě vykonané činnosti, a to i když neposkytování odměny vyplývá ze zákona (např. u členů orgánů právnických osob, jejichž odměna nebyla schválena valnou hromadou).

4


Elektronická evidence tržeb Evidenci tržeb upravuje vládní návrh zákona (Zákon o elektronické evidenci tržeb, dále jen „ZoET“), který byl projednán a schválen Parlamentem a 30. března 2016 podepsán prezidentem České republiky. ZoET byl vyhlášen ve Sbírce zákonů a nabyl platnosti dne 13. dubna 2016.

evidenci tržeb nebudou podléhat tržby plynoucí z přímého převodu z účtu na účet, plynoucí z inkasa a dále tzv. „ojedinělé“ tržby (např. transakce mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem při ojedinělém prodeji vyřazeného majetku zaměstnancům apod.).

Evidence tržeb se vztahuje na podnikající fyzické osoby a právnické osoby, u kterých tržby pocházejí z podnikatelské činnosti a budou uhrazeny v hotovosti, platební kartou, šekem, směnkou či jiným obdobným způsobem (např. stravenkou, dárkovou kartou nebo žetonem). Naopak

Obory podnikání byly rozděleny do čtyř skupin, kdy každá se bude do evidence tržeb zapojovat od jiného data. Tabulka níže shrnuje jednotlivé fáze, koho a od kdy se evidence tržeb týká:

5 Fáze

Od kdy

Obory podnikání

1

1. 12. 2016

Ubytovací a stravovací služby

2

1. 3. 2017

Maloobchod a velkoobchod

3

1. 3. 2018

Ostatní činnosti s výjimkou činností ve 4. fázi (např. svobodná povolání, doprava a zemědělství)

4

1. 6. 2018

Vybraná řemesla a výrobní činnosti

V této souvislosti by tedy měly všechny podnikatelské subjekty včas vyhodnotit, z jaké činnosti a jakou formou jim tržby plynou a přiřadit příslušné tržby k jednotlivým fázím uvedeným v tabulce výše. ZoET specifikuje tržby, které jsou automaticky vyloučeny z evidence tržeb. Jedná se například o tržby bank, pojišťoven, penzijních a investičních společností, dále o tržby z podnikání v energetických odvětvích na základě licence udělené podle energetického zákona nebo tržby z podnikání na základě povolení krajského úřadu podle zákona o vodovodech a kanalizacích.

Ve vybraných případech je poplatníkovi umožněno evidovat některé tržby ve zjednodušeném režimu off-line. Tato výjimka umožňuje poplatníkovi odeslat údaje o evidované tržbě správci daně do 5 dnů od přijetí evidované tržby. Bude se jednat např. tržby při pravidelné hromadné přepravě osob. Poplatník bude vedle připojení k internetu potřebovat zařízení (např. pokladnu, počítač, tablet nebo mobilní telefon) schopné odeslat prostřednictvím internetu požadované údaje o evidované tržbě serveru Finanční správy a tiskárnu pro účely vystavení účtenky zákazníkovi. Před samotným


zahájením evidence tržeb je podnikatel povinen získat od Finanční správy autentizační údaje pro přístup k příslušnému portálu, dále zaevidovat provozovny a vygenerovat certifikáty, které následně nainstaluje do pokladního zařízení. Náklady na zavedení elektronické evidence tržeb si bude moci poplatník (fyzická osoba) odečíst prostřednictvím jednorázové slevy na dani ve výši až 5 000 Kč za rok, ve kterém měl dle ZoET první povinnost evidence tržby. Jistou kompenzací zavedení elektronické evidence tržeb pro poskytovatele stravovacích služeb je přijetí doprovodného zákona k ZoET, který mimo jiné snižuje od 1. prosince 2016 sazbu DPH ze současných 21 % na 15 % u stravovacích služeb (s výjimkou alkoholických nápojů).

Hlavní komplikace a rizika plynoucí pro poplatníky v souvislosti s evidencí tržeb se očekávají ve výpadcích internetu na straně poplatníka či Finanční správy (zde má poplatník povinnost zaslat údaje o evidované tržbě nejpozději do 48 hodin od uskutečnění evidované tržby), neidentifikování tržeb povinných k evidenci a neprovedení včasné přípravy na evidenci tržeb (např. včasné nezajištění autentizačních údajů pro přístup k portálu Finanční správy). Podle aktuálních informací opoziční strany (ODS a TOP 09) podaly stížnost k Ústavnímu soudu proti sněmovní schůzi, na které vláda prosadila ZoET. Požadují, aby soud zrušil usnesení, kterými byl zákon přijat, jelikož podle jejich stížnosti nepostupovala vládní koalice v úplném souladu s jednacím řádem, když předčasně ukončila rozpravu.

Novela zákona o daních z příjmu Legislativním procesem prošla další novela zákona o daních z příjmu, která je součástí návrhu zákona, kterým se mění a ruší některé zákony v oblasti mezinárodní spolupráce při správě daní. Prezident novelu zákona podepsal 14. dubna, v nejbližších dnech by měla vyjít ve Sbírce zákonů. Jak jsme již informovali v předchozích vydání dReportu, novela obsahuje následující změny či úpravy: •• omezení osvobození u tzv. hybridních půjček (přijaté podíly na zisku v jednom členském státě mohou být osvobozeny pouze v tom případě, že v druhém členském státě nebyly položkou snižující základ daně), •• sjednocení režimu srážkové daně u daně z příjmů fyzických osob a právnických osob při výplatě zisků obchodních korporací,

•• doplnění některých ustanovení týkajících se uplatnění nákladů při vykázání bezúplatných příjmů, •• zvýšení daňového zvýhodnění na druhé a na třetí a každé další vyživované dítě (o 300 Kč, resp. 600 Kč měsíčně) oproti daňovému zvýhodnění na jedno dítě, •• fyzické osoby (nepodnikatelé) budou za určitých podmínek příjmy z provozování výroben elektřiny pro vlastní spotřebu zdaňovat jako ostatní příjem a nikoliv jako příjmy z podnikání, což povede k nemožnosti uplatnit daňové odpisy.

6

Daňové novinky květen 2016 Přímé daně • Oznamování finančních účtů vstupuje v platnost • Aktuálně k problematice bezúplatných příjmů • Elektronická evidence tržeb • Novela zákona o daních z příjmu Nepřímé daně • Pravděpodobný odsun novely zákona o DPH na srpen • Kontrolní hlášení • C-11/15 Český Rozhlas – generální advokát • C 546/14 Degano • Karuselové podvody na DPH se mohou týkat každého podnikatele Ostatní • Smlouvy o sociálním zabezpečení – Albánie a Tunisko • Co přinese trestnost přípravy zkrácení daně?

Pravděpodobný odsun novely zákona o DPH na srpen Novela zákona o DPH, která měla od května rozšířit režim přenesení daňové povinnosti na veškeré lokální dodání zboží osobou neusazenou a neregistrovanou v ČR, by měla být účinná nejdříve od srpna 2016. Odkládá se

tím současně i převedení místní příslušnosti z Finančního úřadu pro hlavní město Prahu na Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj v případě osob neusazených v ČR, ale registrovaných k české DPH.

Kontrolní hlášení V souvislosti s dubnovým termínem pro podání kontrolních hlášení plátci (fyzickými osobami se čtvrtletním zdaňovacím obdobím) Finanční správa vydala na svých webových stránkách další stručný návod k tomu, jak by měl být vyplněn a podán formulář kontrolního hlášení. V oblasti kontrol údajů uváděných v kontrolním hlášení vypracovalo Generální finanční ředitelství (GFŘ) interní metodický pokyn určený pro jednotlivé správce daně. Ti jsou nabádáni, aby plátce při nejasnostech v kontrolním hlášení kontaktovali primárně neoficiální (neformální) cestou. Podle našich

zkušeností jsou případy, kdy jsou daňové subjekty vyzývány správcem daně telefonicky či emailem k řadě různých úkonů a k předložení potřebných listin (daňových dokladů apod.), skutečně velmi časté. GFŘ v interním pokynu dále poučuje správce daně, jak mají v průběhu telefonátu či v emailu informovat plátce o možném vzniku ručení za DPH neodvedenou dodavatelem. Doporučujeme plátcům DPH velmi obezřetně vážit, jak a zda vůbec na neformální výzvy reagovat; v některých případech se jeví vhodné či dokonce nezbytné vyčkat na doručení zákonné výzvy.

Mezinárodní zdanění • Dohoda o výměně daňových informací s Monakem vyšla ve Sbírce zákonů • Novinky v oblasti BEPS • Ostatní

C-11/15 Český Rozhlas – generální advokát

Příloha

V rámci tohoto případu generální advokát Soudního dvora EU řešil problematiku osvobození rozhlasového poplatku dle § 53 zákona o DPH.

• Daňové povinnosti – květen 2016 • Daňové povinnosti – červen 2016

Generální advokát dospěl k závěru, že rozhlasový poplatek vůbec není úplatou za rozhlasové vysílání, nelze jej tedy vůbec podřadit pod režim DPH (tedy ani jej nelze osvobodit). Dle generálního advokáta má tento fakt zásadní dopad

na povinnost krácení odpočtu DPH na vstupu – Český rozhlas by neměl mít nárok na odpočet DPH u vstupů použitých výhradně pro rozhlasové vysílání, u režijních nákladů by mělo dojít ke krácení odpočtu daně. Uvedený názor může mít dopad především na osoby v podobném postavení, tj. poskytující plnění bezplatně s tím, že potřebné zdroje financování jsou zajištěny státem. Rozhodující bude vlastní názor Soudního dvora EU.

7


C 546/14 Degano Soudní dvůr EU v tomto judikátu potvrzuje, že pohledávky za dlužníkem v úpadku mají v důsledku povolení reorganizace statut neuhrazených pohledávek (v té části, kterou na základě reorganizačního plánu dlužník ztrácí povinnost uhradit, tj. věřitel ztrácí nárok inkasovat). Lze z něj dovodit, že schválení reorganizace dlužníka v insolvenčním řízení neumožňuje

opravu/snížení daně z přihlášených pohledávek postupem dle § 42 zákona o DPH. V případě, že by se věřitel rozhodl DPH přesto opravit/snížit, vystavuje se riziku daňového doměrku – díky zavedení kontrolního hlášení má správce daně okamžitě přesné informace o tom, že dlužník je v reorganizaci a že oprava/snížení daně není učiněna v souladu s DPH předpisy.

Karuselové podvody na DPH se mohou týkat každého podnikatele O podvodných řetězcích obchodníků s určitými komoditami, které dodávky zboží buď pouze fingují, nebo v uzavřeném řetězci společností prodávají stále stejné zboží, se v současné době hojně diskutuje v médiích. Karuselové podvody neboli obecněji daňové podvody na DPH však zahrnují i dodávky zboží, které následují za sebou v řetězci, v němž jeden ze zapojených podnikatelů sice řádně dodá požadované zboží, ale nepřizná a nezaplatí za něj DPH, a ostatní podnikatelé v řetězci si pak tuto daň nárokují ve formě odpočtu na DPH. Takovéto případy se přitom mohou dotýkat každého podnikatele bez ohledu na to, s jakou komoditou obchoduje, a to i za situace, kdy danou komoditu zpracovává a již dále neprodává. Aktuální praxe orgánů finanční správy v této oblasti Při odhalování karuselových podvodů ze strany orgánů finanční správy zaznamenáváme v současné době hned několik trendů, které mění pohled na zažité vnímání tohoto typu podvodů. V první řadě platí, že daňovými podvody na DPH mohou být zatíženy dodávky téměř jakéhokoliv zboží. Nelze se proto domnívat, že povinnost prověřovat své obchodní partnery mají pouze společnosti, které obchodují s tzv. rizikovými komoditami (jak

bylo v minulosti označováno např. zlato či pohonné hmoty). Koneckonců koncept označování určitých komodit za rizikové odmítl i Nejvyšší správní soud v jednom ze svých zásadních rozhodnutí ve věci společnosti EON Energie ze dne 10. června 2015, č. j. 2 Afs 15/2014-59. Stejně tak platí, že odpovědnost za karuselové podvody může být dovozena nikoliv pouze u společnosti, která nepřiznala a neodvedla DPH či u jejího přímého obchodního partnera, ale u kterékoliv společnosti v rámci řetězce. Velmi často tak dochází k paradoxním situacím, kdy je v souvislosti s podezřením na daňový únik na DPH kontrolována nikoliv společnost, která se podvodu dopustila, ale společnost, která není k podnikateli, jež nedovedl DPH, v žádném přímém vztahu a ani neví, že taková společnost je součástí stejného dodavatelsko-odběratelského řetězce. V neposlední řadě pak zaznamenáváme rostoucí tendenci orgánů finanční správy přezkoumávat při odhalování karuselových podvodů obchodní rozhodnutí kontrolované společnosti. V návaznosti na shora uvedený rozsudek Nejvyššího správní soudu ve věci EON Energie se totiž orgány

8


finanční správy snaží dovodit, že předmětné obchody byly uzavřeny za natolik nestandardních podmínek, že společnost musela vědět o tom, že se jedná o dodávku zatíženou tímto typem podvodu. Tento postup však může být označen za značně kontroverzní, neboť takovéto zasahování do svobody podnikání je zcela nepřípustné a orgány finanční správy nadto ani nemají dostatečnou odbornou způsobilost k přezkoumávání obchodní činnosti daňových subjektů.

Z našich zkušeností přitom vyplývá, že v těchto případech neexistuje přesně daný seznam opatření k zachování dobré víry společnosti v řádný charakter obchodní činnosti jejích obchodních partnerů. Z ustálené judikatury je zřejmý požadavek, aby společnosti přijímaly opatření podle aktuální situace a dostupných informací. Jen v případě, že společnosti jednají s náležitou opatrností a vyhodnocují průběžně varovné signály týkající se dodavatelů i odběratelů, zůstává zachována jejich dobrá víra.

Prevence prostřednictvím systému interních kontrol K tomu, aby podnikatel odpovídal za neodvedení daně ze strany jiné společnosti v rámci stejného dodavatelsko-odběratelského řetězce, musí orgány finanční správy prokázat, že s přihlédnutím ke všem okolnostem daného obchodu podnikatel věděl nebo vědět měl a mohl o tom, že k takovému podvodu může dojít. Pokud bude tento závěr prokázán, společnosti nepřiznají nárok na odpočet DPH generovaný v souvislosti s takto zatíženými obchody. K tomu, aby společnost v rámci daňové kontroly prokázala, že byla při realizaci prověřovaných obchodů v dobré víře, musí mít nastaveny přiměřené kontrolní mechanismy ve vztahu ke svým obchodním partnerům.

Společnost, která chce prokázat, že nevěděla a nemohla vědět o podvodném jednání v dodavatelsko-odběratelském řetězci, by proto měla zahrnout do svých interních procedur i standardizovaný systém prověřování svých obchodních partnerů z hlediska jejich důvěryhodnosti při plnění daňových povinností. Výsledky tohoto prověřování by měly být prokazatelným způsobem evidovány pro případ daňové kontroly. Související opatření by měla být promítnuta také do smluv s obchodními partnery a pracovních (případně dalších) smluv obchodních zástupců vstupujících do kontaktu s novými dodavateli. Takovýto soubor kontrolních opatření by přitom měl být součástí risk managementových opatření každé společnosti.

9

Daňové novinky květen 2016 Přímé daně • Oznamování finančních účtů vstupuje v platnost • Aktuálně k problematice bezúplatných příjmů • Elektronická evidence tržeb • Novela zákona o daních z příjmu Nepřímé daně • Pravděpodobný odsun novely zákona o DPH na srpen • Kontrolní hlášení • C-11/15 Český Rozhlas – generální advokát • C 546/14 Degano • Karuselové podvody na DPH se mohou týkat každého podnikatele

Smlouvy o sociálním zabezpečení – Albánie a Tunisko Senát dal souhlas s ratifikací smluv o sociálním zabezpečení s Albánií a Tuniskem. Obě smlouvy nyní budou čekat na souhlas prezidenta a podepsání druhou stranou, než budou moci nabýt účinnosti. Věcný rozsah obou smluv je stejný, pokrývají nemocenské, důchodové i zdravotní pojištění a pojištění pro případ pracovních úrazů a nemocí z povolání. Liší se osobní rozsah: zatímco albánská smlouva pokrývá všechny osoby podléhající systému pojištění jednoho zúčastněného státu a osoby od nich odvozující svá práva, tuniská smlouva se vztahuje jen na občany obou zemí. Česká republika ji však v souladu s judikaturou Soudního dvora EU bude uplatňovat i na občany jiných členských států EU.

Jak u smlouvy s Albánií, tak u smlouvy s Tuniskem bude zaručena účast dotčených osob na systému pojištění jen ve státě výkonu činnosti. V případě vyslání zaměstnavatelem z jednoho státu na území druhého státu bude zaměstnanec nadále účasten pojištění v domovském státě, bude-li pracovat pro zaměstnavatele nebo jeho dceřinou společnost či pobočku, pokud nepřekročí doba vyslání 24 měsíců (u smlouvy s Albánií), resp. 36 měsíců (u smlouvy s Tuniskem). O dalším postupu ratifikačního procesu Vás budeme informovat.

10

Co přinese trestnost přípravy zkrácení daně?

Ostatní • Smlouvy o sociálním zabezpečení – Albánie a Tunisko • Co přinese trestnost přípravy zkrácení daně? Mezinárodní zdanění • Dohoda o výměně daňových informací s Monakem vyšla ve Sbírce zákonů • Novinky v oblasti BEPS • Ostatní Příloha • Daňové povinnosti – květen 2016 • Daňové povinnosti – červen 2016

Poslanecká sněmovna nedávno schválila návrh novely trestního zákoníku, který zavádí trestnost přípravy zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby. Co bude tato změna prakticky znamenat pro daňové poplatníky? Co rozumíme přípravou trestního činu? Přípravu trestného činu je třeba chápat jako úmyslné jednání pachatele, jehož účelem je vytvoření podmínek pro spáchání trestného činu. V případě trestného činu zkrácení daně konkrétně hovoříme o přípravných krocích pachatele před podáním daňového přiznání, které mají pachateli umožnit (i) neplatit daň vůbec, (ii) zaplatit daň v nižší částce, anebo (iii) vylákat ze státu výhodu, na kterou pachatel nemá nárok (například nadměrný odpočet na dani z přidané hodnoty).

V tomto kontextu je nutné odlišovat jednotlivé fáze páchání trestného činu, a to přípravu, pokus a dokonaný trestný čin. U trestného činu zkrácení daně to konkrétně znamená následující. Jak bylo řečeno již výše, v případě přípravy pachatel teprve zajišťuje podmínky pro spáchání trestného činu, samotný trestný čin však ještě páchat nezačal (např. obstarávání si falešných faktur, smluv a jiných dokumentů prokazujících nárok na nižší daňovou povinnost / vyšší nadměrný odpočet, zajišťování přispění dalších osob či jiné umělé nastavování právních vztahů tak, aby odpovídaly nižší daňové povinnosti). Jakmile pachatel připraví a podá daňové přiznání, které je v rozporu s jeho skutečnou daňovou povinností, hovoříme o tzv. pokusu, tedy o situaci, kdy pachatel s trestným činem již začal, ale nemusí ho nutně dokončit (např. správce daně ještě před rozhodnutím o daňové povinnosti


pachatele jeho podvod odhalí anebo daňový subjekt sám podá opravné daňové přiznání a daň doplatí). Jakmile správce daně o podvodném daňovém přiznání rozhodne a potvrdí, že daň měla být nižší či že pachateli vznikl nárok na daňový odpočet, od tohoto momentu hovoříme o dokonaném trestném činu. Zákon při stanovování rozsahu hrozícího trestu nečiní rozdíl mezi jednotlivými fázemi spáchání trestného činu. Z hlediska určování trestu za konkrétní čin je však nutné považovat každou fázi za jinak společensky škodlivou, a soudce by proto měl zohlednit to, zda pachatele trestá za přípravu anebo za dokonaný trestný čin. Přitom platí, že pachatel nikdy není trestaný za přípravu, pokus i dokonaný trestný čin zároveň, ale vždy jen za tu nejpozdější fázi trestného činu. Za přípravu tedy bude pachatel potrestán pouze, pokud nikdy nedojde k pokusu (typicky podání daňového přiznání) a zároveň nenastane žádná z okolností, které mají za následek zánik trestnosti přípravy. Novela trestního zákoníku Doposud byl trestný pouze pokus a dokonání trestného činu zkrácení daně, tedy, jakékoli jednání předcházející podání daňového přiznání trestané být nemohlo (za předpokladu, že tímto jednáním nedošlo ke spáchání jiného trestného činu, např. souvisejícího s nesprávným vedením účetnictví). Nově bude možné trestat pachatele i za jednání přípravné, avšak ani to nebude trestné vždy. Příprava totiž může být trestná pouze v případě, že pachateli za spáchání trestného činu hrozí trest odnětí svobody, jehož horní hranice činí alespoň deset let. V intencích trestného činu zkrácení daně tak příprava bude trestná pouze v případě, že (i) rozdíl oproti skutečné daňové povinnosti, kterého má být dosaženo pomocí trestného činu, bude činit alespoň 5 mil. Kč, anebo (ii) zkrácení daně bude spácháno v rámci organizované skupiny, která operuje na území více států.

Dle navrhovatele právní úpravy je účelem této změny boj proti daňovým podvodům, a to zejména karuselovým podvodům na dani z přidané hodnoty. V konečném důsledku tato změna umožní především dřívější zásah policie, a to zejména používání operativních prostředků, které má policie k dispozici (odposlechy, sledování osob a věcí, zajištění a otevření zásilky, prohlídky prostor, ve kterých probíhá podnikatelská činnost, a tak dále) či dřívější zahájení trestního stíhání, které má mimo jiné za následek přerušení lhůty pro stanovení daně. Popsaná změna však může být v určitých ohledech považovaná také za problematickou, a to především s ohledem na otázku výkladu a aplikace daňových předpisů. Zatímco Nejvyšší správní soud opakovaně potvrdil, že podnikatelé nejsou povinni svou podnikatelskou činnost uspořádat tak, aby platili co nejvyšší daně a že tzv. daňová optimalizace, která nepřekračuje zákonné mantinely a účel daného zákonného ustanovení, je legální, hranice mezi legálním a nelegálním výkladem a aplikací daňových předpisů může být tenká a v případě trestnosti přípravy může tato tenká linie do budoucna činit problémy. Uvedené bylo namítáno již v průběhu projednávání novely zákona Poslaneckou sněmovnou, pozměňovací návrh však nebyl přijat. Novela přinášející trestnost přípravy bude v Senátu projednána dne 27. dubna 2016. Účinnosti by v případě svého schválení měla nabýt měsíc po svém vyhlášení ve Sbírce zákonů.

11


Dohoda o výměně daňových informací s Monakem vyšla ve Sbírce zákonů Dne 18. dubna 2016 vyšlo ve Sbírce zákonů Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi Českou republikou a Monackým knížectvím o výměně informací v daňových záležitostech. Dohoda, která byla podepsána 31. července 2014 v Monaku, umožňuje výměnu informací

mezi daňovými správami obou zemí. Finanční správa má tak možnost získat potřebné informace pro stanovení daně, případně pro účely trestního řízení ve vztahu k daňovým deliktům.

Novinky v oblasti BEPS •• EU – Ministři hospodářství a financí členských států dosáhli dohody o automatické výměně informací u tzv. CbC reportingu. •• EU – Parlamentní výbor pro daňová rozhodnutí (tzv. výbor TAXE II) vyslechl Andoru, Guernsey, Jersey, Lichtenštejnsko a Monako, přičemž tyto státy byly požádány o předložení přehledu vlastních daňových praktik a projednání povinností vyplývajících z nadnárodních opatření, jako jsou plány BEPS a návrhy Evropské komise týkající se vyhýbání se daňové povinnosti. Před výbor rovněž předstoupili zástupci firem Apple, Google, IKEA a McDonald‘s a vyjádřili obavu, že veřejný CbC reporting by u velkých společností vedl ke vzniku nekalé soutěže, jelikož menší společnosti by tímto opatřením nebyly dotčeny.

12 •• Jersey – vláda zahájila konzultace týkající se: (1) BEPS a zavedení CbC reportingu a (2) automatické aktualizace obchodních rejstříků při změně skutečného vlastnictví a kontroly nad 25 % hranici a zavedení centrálních registrů statutárních orgánů. •• Portugalsko – opatření přijatá v rozpočtu pro rok 2016 a platná od 1. dubna 2016 zahrnují novelu režimu částečného osvobození od daně z příjmu u patentů a zavedení CbC reportingu pro nadnárodní společnosti s konsolidovaným obratem ve skupině ve výši 750 mil. Eur. •• Kanada – rozpočet pro období 2016 - 2017 obsahuje několik opatření BEPS. Patří mezi ně např. CbC reporting za období začínající po roce 2015 či zneužití smluv o zamezení dvojímu zdanění.

•• EU – připravovaný návrh Evropské komise, který se dostal na veřejnost, by vyžadoval, aby mateřské společnosti - rezidenti a některé dceřiné společnosti mezinárodních skupin s ročním obratem převyšujícím 750 mil. eur zveřejňovaly informace uvedené ve výkazech podle zemí (CbC reporting).

•• OECD vydala XML schéma a doplňující uživatelskou příručku jako standardizovaný elektronický formát pro výměnu výkazů v rámci CbC reportingu mezi jednotlivými jurisdikcemi. Příručka vysvětluje, jak schéma vytvořit a používat, a konkretizuje informace, které musí být v každém výkazu uvedeny.

•• Itálie – mateřské společnosti nadnárodních uskupení s konsolidovaným obratem převyšujícím 750 milionů Eur v předchozím zdaňovacím období jsou povinny předkládat CbC hlášení za finanční roky od 1. ledna 2016.

•• Turecko – turecká daňová správa vydala návrh opatření pro zavedení CbC reportingu.

•• Jižní Korea zveřejnila záměr zavést CbC reporting od roku 2017.


Ostatní Belgie se odvolává proti rozhodnutí Evropské komise o režimu zdanění nadměrného zisku Jak se všeobecně očekávalo, Belgie podala odvolání k Soudnímu dvoru Evropské unie proti rozhodnutí Evropské komise, že tento režim představuje nekompatibilní státní podporu. Text odvolání dosud není k dispozici. Ve Velké Británii nabývá účinnosti evidence osob s významnou kontrolou Od 6. dubna 2016 budou muset britské společnosti a společnosti s ručením omezeným (LLP) vést evidenci osob s významnou kontrolou. Evidence osob s významnou kontrolou bude obsahovat informace o fyzických osobách, které vlastní nebo kontrolují společnosti, a podrobné údaje o jejich podílech ve společnosti nebo LLP. Osoba s významnou kontrolou je jedinec, který drží více než 25 % akcií nebo hlasovacích práv ve společnosti nebo který má právo jmenovat nebo odvolávat většinu členů představenstva. Čína oznamuje podrobná pravidla pro spuštění reformy DPH, která se dotkne všech odvětví Ministerstvo financí a státní daňová správa vydaly společnou implementační příručku o dalším pokračování reformy DPH. Od 1. května 2016 nahradí DPH obchodní daň (business tax) a bude platit pro všechny sektory, které dříve spadaly do režimu obchodní daně.

Dánsko navrhuje změny pro osvobození držby podílů Návrh zákona zavede několik změn při osvobození držby podílu v dceřiných společnostech a umožní dánským holdingům žádat vrácení daně z příjmů právnických osob týkající se určitých zahraničních podílů od roku 2007. Italská daňová správa vyjasňuje režim odpočtu úroků při financování transakcí Nový pokyn upřesňuje daňový režim při akvizicích italských společností private equity fondy prostřednictvím odkupu akcií (leveraged buyout) a fúzí s využitím dluhového financování. Úřady potvrdily, že úrokové náklady související s úvěry poskytnutými italské společnosti, založené pro účely koupě podílu v cílové společnosti (SPV), jsou odečitatelné podle běžných pravidel. Japonsko snižuje sazbu daně z příjmů právnických osob Zákon snižuje standardní sazby daně z příjmů právnických osob na 29,97 % za zdaňovací období od 1. dubna 2016 nebo po tomto datu a na 29,74 % pro zdaňovací období od 1. dubna 2018 nebo po tomto datu.

13

Daňové novinky květen 2016

Daňové povinnosti Květen 2016

Přímé daně • Oznamování finančních účtů vstupuje v platnost • Aktuálně k problematice bezúplatných příjmů • Elektronická evidence tržeb • Novela zákona o daních z příjmu Nepřímé daně • Pravděpodobný odsun novely zákona o DPH na srpen • Kontrolní hlášení • C-11/15 Český Rozhlas – generální advokát • C 546/14 Degano • Karuselové podvody na DPH se mohou týkat každého podnikatele

pondělí 2. 5.

daň z příjmů

•• odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za březen 2016

úterý 10. 5.

spotřební daň

•• splatnost daně za březen 2016 (mimo spotřební daň z lihu)

pátek 13. 5.

intrastat

•• podání výkazů pro intrastat za duben 2016, papírová forma

úterý 17. 5.

intrastat

•• podání výkazů pro intrastat za duben 2016, elektronická forma

pátek 20. 5.

daň z příjmů

•• měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnost

středa 25. 5.

daň z přidané hodnoty

•• daňové přiznání a daň za duben 2016

Ostatní • Smlouvy o sociálním zabezpečení – Albánie a Tunisko • Co přinese trestnost přípravy zkrácení daně? Mezinárodní zdanění • Dohoda o výměně daňových informací s Monakem vyšla ve Sbírce zákonů • Novinky v oblasti BEPS • Ostatní Příloha • Daňové povinnosti – květen 2016 • Daňové povinnosti – červen 2016

•• souhrnné hlášení za duben 2016 •• kontrolní hlášení za duben 2016

energetické daně

•• daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za duben 2016

spotřební daň

•• splatnost daně za březen 2016 (pouze spotřební daň z lihu) •• daňové přiznání za duben 2016 •• daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně například z topných olejů a ostatních (technických) benzinů za duben 2016 (pokud vznikl nárok)

úterý 31. 5.

daň z nemovitých věcí

•• splatnost celé daně (poplatníci s výší daně do 5 000 Kč včetně) •• splatnost 1. splátky daně (poplatníci s daní vyšší než 5 000 Kč s výjimkou poplatníků provozujících zemědělskou výrobu a chov ryb)

daň z příjmů

•• odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za duben 2016

14

Daňové novinky květen 2016 Červen 2016 Přímé daně • Oznamování finančních účtů vstupuje v platnost • Aktuálně k problematice bezúplatných příjmů • Elektronická evidence tržeb • Novela zákona o daních z příjmu Nepřímé daně • Pravděpodobný odsun novely zákona o DPH na srpen • Kontrolní hlášení • C-11/15 Český Rozhlas – generální advokát • C 546/14 Degano • Karuselové podvody na DPH se mohou týkat každého podnikatele Ostatní • Smlouvy o sociálním zabezpečení – Albánie a Tunisko • Co přinese trestnost přípravy zkrácení daně? Mezinárodní zdanění • Dohoda o výměně daňových informací s Monakem vyšla ve Sbírce zákonů • Novinky v oblasti BEPS • Ostatní Příloha • Daňové povinnosti – květen 2016 • Daňové povinnosti – červen 2016

čtvrtek 9. 6.

spotřební daň

•• splatnost daně za duben 2016 (mimo spotřební daň z lihu)

úterý 14. 6.

intrastat

•• podání výkazů pro intrastat za květen 2016, papírová forma

středa 15. 6.

daň z příjmů

•• čtvrtletní nebo pololetní záloha na daň

pátek 17. 6.

intrastat

•• podání výkazů pro intrastat za květen 2016, elektronická forma

pondělí 20. 6. daň z příjmů

•• měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti

pátek 24. 6.

•• splatnost daně za duben 2016 (pouze spotřební daň z lihu)

spotřební daň

pondělí 27. 6. daň z přidané hodnoty

•• daňové přiznání a daň za květen 2016 •• souhrnné hlášení za květen 2016 •• kontrolní hlášení za květen 2016

energetické daně

•• daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za květen 2016

spotřební daň

•• daňové přiznání za květen 2016 •• daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů a ostatních (technických) benzinů za květen 2016 pokud vznikl nárok)

čtvrtek 30. 6. daň z příjmů oznámení FATCA

•• odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za květen 2016 •• podání oznámení dle zákona č. 330/2014 Sb.

15

Daňové novinky květen 2016 Přímé daně • Oznamování finančních účtů vstupuje v platnost • Aktuálně k problematice bezúplatných příjmů • Elektronická evidence tržeb • Novela zákona o daních z příjmu Nepřímé daně • Pravděpodobný odsun novely zákona o DPH na srpen • Kontrolní hlášení • C-11/15 Český Rozhlas – generální advokát • C 546/14 Degano • Karuselové podvody na DPH se mohou týkat každého podnikatele Ostatní

Kontakty V případě jakýchkoliv dotazů ohledně záležitostí uvedených v této publikaci se, prosím, spojte se svou kontaktní osobou z daňového oddělení společnosti Deloitte nebo s jedním z následujících odborníků: Přímé daně Jaroslav Škvrna [email protected] Zbyněk Brtinský [email protected] Miroslav Svoboda [email protected] Marek Romancov [email protected] LaDana Edwards [email protected] Tomas Seidl [email protected] Nepřímé daně Adham Hafoudh Radka Mašková

[email protected] [email protected]

Kontrolní hlášení Jaroslav Beneš

[email protected]

Deloitte Advisory s.r.o. Nile House Karolinská 654/2 186 00 Praha 8 - Karlín Česká republika Tel.: +420 246 042 500 Fax: +420 246 042 555

• Smlouvy o sociálním zabezpečení – Albánie a Tunisko • Co přinese trestnost přípravy zkrácení daně? Mezinárodní zdanění • Dohoda o výměně daňových informací s Monakem vyšla ve Sbírce zákonů • Novinky v oblasti BEPS • Ostatní Příloha • Daňové povinnosti – květen 2016 • Daňové povinnosti – červen 2016

Přihlaste se k odběru dReportu a jiných newsletterů a pozvánek zde http://www2.deloitte.com/cz/subscribe Deloitte označuje jednu či více společností Deloitte Touche Tohmatsu Limited, britské privátní společnosti s ručením omezeným zárukou („DTTL“), jejích členských firem a jejich spřízněných subjektů. Společnost DTTL a každá z jejích členských firem představuje samostatný a nezávislý právní subjekt. Společnost DTTL (rovněž označovaná jako „Deloitte Global“) služby klientům neposkytuje. Podrobný popis právní struktury společnosti Deloitte Touche Tohmatsu Limited a jejích členských firem je uveden na adrese www.deloitte.com/cz/onas. Společnost Deloitte poskytuje služby v oblasti auditu, daní, poradenství a finančního a právního poradenství klientům v celé řadě odvětví veřejného a soukromého sektoru. Díky globálně propojené síti členských firem ve více než 150 zemích a teritoriích má společnost Deloitte světové možnosti a poskytuje svým klientům vysoce kvalitní služby v oblastech, ve kterých klienti řeší své nejkomplexnější podnikatelské výzvy. Přibližně 225 000 odborníků usiluje o to, aby se společnost Deloitte stala standardem nejvyšší kvality. © 2016 Deloitte Česká republika

květen 2016 Deloitte Česká republika Účetní novinky České účetnictví, IFRS a US GAAP Daňové novinky Přímé a nepřímé daně a ostatní daňová témata

Recommend Documents