Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra managementu firem a institucí
Bankovní trh ČR v oblasti úvěrových produktů Bank market in the Czech Republic in the sphere of credit products Bakalářská práce
Autor:
Oleksandra Sinchura Bankovní management
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Helena Cetlová
duben 2009
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.
V Praze dne 10. 04. 2009
Oleksandra Sinchura
Anotace Bakalářská práce analyzuje současný bankovní trh České republiky v oblastí úvěrových produktu. Práce je rozdělena do pěti hlavních kapitol. První kapitola je zaměřena na přehled o vývoji českého bankovního trhu od jeho vzniku až do současností. Druhá kapitola je věnovaná charakteristice úvěru, základní legislativě, upravující jejich poskytování a definice vybraných úvěrů. Třetí kapitola je zaměřená na analýzu současného trhu úvěrových produktů. Čtvrtá kapitola je věnována porovnání nabízených produktů třech vybraných bank. Poslední kapitola práce odhaduje trendy budoucího vývoje úvěrových produktů. Kapitola podává předpokládaný vývoj českého bankovnictví.
Annotation This bachelor thesis deals with the bank loan market of the Czech Reublic. The work is divided into 5 main parts. The first one is focused on the synopsis of the development of the bank market in the Czech Republic from its inception to nowadays. The second part is devoted to the loan charakteristics, the main rules provided by law and the definition of the chosen loans. The third part is focused on the analysis of the present market of loan products. The fourth one compares certain products, offered by three chosen banks. The last part estimates the trends of the future development of the loan products. The chapter gives the assumed development of the czech bank market.
Obsah Úvod ................................................................................................................................................ 5 1. Vývoj bankovnictví v ČR až do současností ............................................................................ 6 1.1. Vznik bankovnictví v České republice ............................................................................. 6 1.2. Období po 2. světové válce ............................................................................................... 7 1.3. Vývoj po roce 1989........................................................................................................... 9 1.4. Vývoj bankovnictví od roku 1993 až do současnosti ..................................................... 12 2. Charakteristika úvěrů, jako produktů...................................................................................... 17 2.1. Právní rámec poskytování úvěrů v ČR ........................................................................... 17 2.2. Způsoby úročení úvěrů ................................................................................................... 20 2.3. Způsoby splacení a čerpání úvěrů ................................................................................... 22 2.4. Zajištěni úvěrů ................................................................................................................ 25 2.5. Klasifikace úvěrů ............................................................................................................ 27 2.5.1. Kontokorentní úvěry ................................................................................................ 28 2.5.2. Směnečné úvěry....................................................................................................... 29 2.5.3. Lombardní úvěry ..................................................................................................... 30 2.5.4. Spotřební úvěry ....................................................................................................... 31 2.5.5. Hypoteční úvěry ...................................................................................................... 32 3. Analýza současného trhu úvěrových produktů ....................................................................... 34 3.1. Objem poskytovaných úvěrů v ČR ................................................................................. 34 3.2. Zadluženost domácností v ČR ........................................................................................ 37 4. Analýza a porovnání úvěrových produktů vybraných bank v ČR .......................................... 39 4.1. Česká Spořitelna a.s. ....................................................................................................... 39 4.2. ČSOB a.s. ........................................................................................................................ 41 4.3. GE Money Bank, a.s. ...................................................................................................... 43 4.4. Porovnání hypotečních úvěrů ......................................................................................... 44 4.5. Porovnání spotřebitelských úvěrů ................................................................................... 47 5. Odhad budoucího vývoje trhu úvěrových produktů v ČR ...................................................... 50 5.1. Forma poskytování služeb .............................................................................................. 52 Závěr .............................................................................................................................................. 53 Použitá literatura ............................................................................................................................ 54 Seznam tabulek, grafů a schémat .................................................................................................. 59
Úvod Hlavním cílem této bakalářské práce je zanalyzovat a vyhodnotit současný český bankovní trh úvěrových produktů a odhadnout jeho budoucí vývoj. Celá práce je rozdělena do pěti hlavních kapitol. První kapitola je věnována vývoji českého bankovního trhu od jeho vzniku až do současnosti. Zabývá se událostmi, které zformovaly bankovní trh do jeho dnešní podoby. Docházelo ke řadě změn a vznikaly problémy, se kterými Česká republika se musela vypořádat. Druhá kapitola práce je věnována vymezení úvěrů, jejich charakteristice, právnímu rámci poskytování úvěru. V této kapitole se budu věnovat analýze a výzkumu trhu úvěrů. Půjčování na cokoliv bylo dřív věcí téměř neznámou, a hlavně nemyslitelnou. Dnes však ne. Půjčování přináší výhody i nevýhody - hlavní výhodou je možnost získání finančních prostředků; nevýhodou je riziko platební neschopnosti a vyšší cena prostředků, přičemž s výší úvěru roste doba jeho poskytnutí, splácení a cena. Samotné analýze současného bankovního trhu ČR je věnována třetí kapitola. V této kapitole je uvedená dynamika poskytování úvěrů a zadluženosti domácnosti. Následující kapitola popisuje jednotlivé banky: Českou Spořitelnu, ČSOB a GE Money Bank, charakterizuje a porovnává vybrané banky a jejích úvěrové produkty. Je uveden přehled analýzy a porovnání jen vybraných úvěrových produktů vybraných bank: hypotéčních, spotřebitelských a kontokorentních úvěrů. Odhadnout trendy budoucího vývoje českého bankovního trhu si klade za cíl poslední, pátá kapitola této práce. Navazuje zde především na oblasti z předchozích kapitol.
5
1. Vývoj bankovnictví v ČR až do současností 1.1. Vznik bankovnictví v České republice Na počátku XIX. století v České republice moderní funkci bank vykonávali především soukromí směnárníci, kteří osobně posuzovali úvěrovou bonitu žadatelů a půjčovali jim peníze za odlišné úrokové sazby. V roce 1824 byla v Praze založena Česká spořitelna. V letech 1864 – 1872 se začaly zakládat nové banky. Velký význam pro vývoj bankovnictví na území českého státu měl Poštovní spořitelní ústav, který byl založen v roce 1883 a který využíval poštovní úřady - systém tzv. lidového peněžnictví (úvěrová družstva, kampeličky a družstevní záložny) a občanské záložny. Oba poskytovali krátkodobé a střednědobé úvěry, které byly dostupné všem. V roce 1865 byla založena Hypoteční banka království České země za účelem poskytování úvěrů na pořízení realit v ČR, zejména stavební úvěry.1 V roce 1890 vznikla Zemská banka království Českého, která se stala ústřední bankou celé úvěrové soustavy v českých zemích. Obě banky poskytovali dlouhodobé úvěry.2 V 2. polovině 19. století se začaly vyvíjet akciové obchodní banky. Zpočátku se objevovaly pobočky vídeňských bank, později začaly vznikat i ryze české banky (např. Živnostenská banka, Pražská úvěrová banka, Česká průmyslová banka).3 V roce 1919 byl založen Bankovní úřad ministerstva financí, aby obstarával funkce cedulové banky. Jeho úkolem bylo spravování peněžního oběhu, včetně emise peněz, eskont směnek a operace s cennými papíry, přijímaní vkladů na sporožirové účty, nákup a prodej zlata, zpravování zlatých a devizových rezerv, řízení devizového hospodářství, atd. Proto v ČR tedy byli ještě státovky, nikoliv bankovky. Alois Rašín jako ministr financí zřídil měnovou politiku, později navrhnul rozdělit finanční a peněžní funkce státu. 14. dubna 1920 byl přijat “Zákon o akciové bance cedulové”, který určoval zásady pro vydávání bankovek, zahrnoval stanovy banky, tudíž její formu a kapitálové vybavení, správu banky, pravidla obchodů a zásady pro hospodaření a účetnictví banky. Nicméně k založení banky nedošlo. Alois Rašín rozhodl zřídit cedulovou banku.
1
- BUDINSKÝ, Vladimir a kol. Banky a finanční organizace v České republice. 1. vyd. Praha: Public History, 1993. ISBN 80-901 432-5-3, s. 9-27. 2 - http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/214773-banka-rakousko-uhersko-zemska-banka-kralovstvi-ceskeho-v-praze 3 - BUDINSKÝ, Vladimir a kol. Banky a finanční organizace v České republice. 1. vyd. Praha: Public History, 1993. ISBN 80-901 432-5-3, s. 9-27. 6
V roce 1926 vznikla Národní Banka Československa (dál jen NBČS), která byla autonomním emisním orgánem, měla oprávnění vydávat bankovky a opatrovat peněžní a úvěrový oběh.4 Banky v Československu byli velmi specializované. V letech 1936 - 1937 existovalo více než 2 000 peněžních ústavů: 10 akciových společností a společnosti s ručením omezeným, 156 spořitelních institucí a 2 083 malých spořitelen. Německá okupace v roce 1939 měla určitý vliv na Československé bankovnictví. Národní banka Československá byla změněná na Národní banku pro Čechy a Moravu a na Slovensku byla zřízená Slovenská národní banka. V tomto období byl celý bankovní systém podřízen německému vlivu.5
1.2. Období po 2. světové válce V květnu 1945 působilo na území Československé republiky 14 obchodních akciových bank s více než 300 pobočkami. V českých zemích to byla Živnostenská banka, Pražská zúčtovací banka (Žirobanka), Ústřední banka družstev (Všedružbanka), Zemědělská banka, Plzeňská banka, Moravská banka v Brně a dvě německé banky – Česká banka Union a Česká eskontní banka. V roce 1946 v českých zemích bylo 26 soukromých bank, ale jejích působení nebylo významné. Důležitou roli hrála Zemská banka, na kterou byla za okupace přenesena funkce peněžního ústředí spořitelen. Po skončení okupace československý lombardní a reeskontní ústav zavedl úvěrový systém, aby odvrátil nebezpečí hospodářské deprese.6 Po 2. Světové válce dochází ke změně vlastnictví. Z důvodu toho, že se Československo nacházelo v povalečném stavu, vláda učinila určité postupy pro zdolání vzniklé situace, zejména podřízení bankovního sektoru státnímu vlivu. Začíná proces tykající se zestátnění akciových bank. Byla založena Ústřední správa bank, která způsobila jejích postupné slučování. Národní banka Československa byla změněná na veřejný ústav.7 Po volbách v květnu 1946 přišla Gottwaldova vláda s tzv. Budovatelským programem.
4
- VENCOVSKÝ, František; JINDRA, Zdeněk a kol. Dějiny bankovnictví v českých zemích. 1. vyd. Praha: Bankovní Institut vysoká škola, a.s., 1999. ISBN 80-7265-030-0. 5 - Kol. autorů Bankovnictví. 6 vydání. Praha: Bankovní Institut, a.s., 2006. ISBN 80-7265-099-8. 6 -VENCOVSKÝ, František; JINDRA, Zdeněk a kol. Dějiny bankovnictví v českých zemích. 1. vyd. Praha: Bankovní Institut vysoká škola, a.s., 1999. ISBN 80-7265-030-0. 7 - Kol. autorů. Bankovnictví. 6 vydání. Praha: Bankovní Institut, a.s., 2006. ISBN 80-7265-099-8. 7
Státní podniky začaly být kontrolovány prostřednictvím bank. Hlavní funkce znárodněných bank byla v poskytování provozních úvěrů národním podnikům.8 Proces centralizace bankovního sektoru pokračoval – zatímco v roce 1945 existovalo 16 bank znárodněných podniků, v únoru 1948 jich bylo již pouze 5 – Živnostenská banka, Moravská banka, Legionbanka v Čechách a na Slovensku Slovenská banka a Tatrabanka. V březnu 1948 bylo vládním usnesením rozhodnuto o sloučení stávajících bank do dvou peněžních ústavů – v provozu zůstala Investiční banka, Poštovní spořitelna, Živnostenská banka v Čechách a Tatrabanka na území Slovenské republiky, která zanikla v roce 1950.9 Na základě politickosociálních změn byla provedené následující bankovní reforma: Zákonem č. 31/1950 Sb. pomocí sloučení NBČS, Poštovní spořitelny a provozních obchodních bank byla zřízena Státní banka Československá (dál jen SBČS), která splňovala funkce emisní banky, obchodních bank a celého peněžnictví ČSR. Za sovětským modelem SBČS odrážela princip monobanky, přechod k centralizovanému hospodářství a vytvoření jednostupňové bankovní soustavy.10
8
- VENCOVSKÝ, František; JINDRA, Zdeněk a kol. Dějiny bankovnictví v českých zemích. 1. vyd. Praha: Bankovní Institut vysoká škola, a.s., 1999. ISBN 80-7265-030-0. 9 - http://is.muni.cz/do/1456/soubory/aktivity/obzor/6182612/7667820/04martincikOPRAVENO.pdf 10 - VENCOVSKÝ, František; JINDRA, Zdeněk a kol. Dějiny bankovnictví v českých zemí. 1. vyd. Praha: Bankovní Institut vysoká škola, a.s., 1999. ISBN 80-7265-030-0. 8
Tabulka č. 1 znázorňuje působení obchodních bank vede SBČS. Tabulka č. 1 - Působení obchodních bank vedle SBČS:
Živnostenská banka
Banka specializovaná na bankovní a zúčtovací operace se zahraničím pro drobnou soukromou klientelu. Do určité míry prováděla podnikatelskou činnost prostřednictvím pobočky v Londýně
Česká státní spořitelna a Investiční banka Slovenská státní spořitelna Banka specializovaná na depozitní a úvěrové operace pro Banka obyvatelstvo na území specializovaná na České socialistické Banka specializovaná úvěrové, platební a republiky. Ústavy do roku 1958 na zúčtovací operace se lidového peněženství dlouhodobé zahraničím pro byli v 1953 roce investiční úvěry. Od soukromou klientelu přeměněny na státní roku 1958 zabývala a vybrané devizové spořitelny a se správou a transakce. kontrolovány úschovou cenných Dispozice s ministerstvem financí. papírů a správou prostředky v V roce 1967 byli příslušných zahraničních sloučeny v jediný finančních účtů. měnách dána celostátní ústav a v Československá rozpisem důsledků federalizací devizového plánu státu z něho byla SBČS. vytvořena Česká státní spořitelna a Slovenská státní spořitelna. Československá obchodní banka
Zdroj: Kol. autorů Bankovnictví. Praha: Bankovní Institut, a.s. 6 vydání, 2006, ISBN 80-7265-099-8
1.3. Vývoj po roce 1989 V roce 1989 došlo ke změně režimu a proto byly provedené ekonomické reformy, např.: centrální bankovnictví bylo odděleno od obchodního, bylo zrušeno přímé řízení bank, atd. Československo se ze socialistického státu transformovalo na demokratický . Od 1.1.1989 byly přijaté již dřív připravené bankovní zákony: Zákon o bankách a spořitelnách, který zajišťoval bankovní obchody a postavení v oblasti obchodního bankovnictví. Zákon o Státní bance československé, který zajišťoval centrální bankovnictví Československé federativní republiky. Oba zákony vytvářely podmínky pro existenci dvoustupňového bankovního systému. SBČS už přestala být monopolní, její emisní funkce byla oddělena od ostatních funkcí komerčních bank. Z sítě poboček SBČS byli ze zákona vyčleněny 3 nové univerzální banky: 9
•
Komerční banka ( na území České republiky )
•
Všeobecná úvěrová banka (na území Slovenské republiky)
•
Investiční banka (na území obojích republik)
Problémem však byli tzv. staré špatné úvěry, které byly poskytnuty SBČS státním podnikům. Po reformě dluhy zůstaly státním podnikům, které se postupně privatizovaly a úvěry byly převedeny na tyto nově založené banky. A proto cílem Národní banky Československa bylo udržení měnové stability státu. Česka státní spořitelna a Slovenska státní spořitelna, Československa obchodní banka a Živnostenská banka dostali licenci k provádění všech bankovních operací.11 Pozitivní vývoj v oblasti bankovnictví vedl i k rozšíření okruhu poskytovaných služeb. Rozvíjí se platební a zúčtovací styk, směnárenská činnost, poskytování záruk, obstarávání inkasa, otevírání akreditivů apod. Začaly vznikat nové banky ve formě akciových společností nebo družstev.12 Například: Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s., která se zabývala podporou soukromého podnikání; nebo Konsolidační banka, státní peněžní ústav, která se zabývala úvěrováním projektů, které budou důležité pro realizaci ekonomické reformy. Zahraniční banky mohly mít dceřiné společností na území Československa, ale nemohly mít pobočky.13 Bankovní reformou v roce 1990 byl vytvořen dvoustupňový bankovní systém v čele s Českou národní bankou (dále jen ČNB). Komerční banky se rozdělily na dvě skupiny: a) univerzální banky – realizují operace depozitní, úvěrové a operace s cennými papíry; b) specializované banky - stavební spořitelny; 1.
intervenční (Česká exportní banka, Českomoravská záruční a rozvojová banka, Konsolidační banka - později Česká konsolidační agentura jako „nebanka“); 2.
investiční, hypoteční a depozitní.14
•
K 1. 3. 1991 vstoupil v platnost nový zákon o dluhopisech, který vytvořil podmínky pro první emise akcií a dluhopisů.
11
- Kol. autorů. Bankovnictví. 6 vydání. Praha: Bankovní Institut, a.s., 2006. ISBN 80-7265-099-8. -VENCOVSKÝ, František; JINDRA, Zdeněk a kol. Dějiny bankovnictví v českých zemích. 1. vyd. Praha: Bankovní Institut vysoká škola, a.s., 1999. ISBN 80-7265-030-0. 13 - Kol. autorů. Bankovnictví. 6 vydání. Praha: Bankovní Institut, a.s., 2006. ISBN 80-7265-099-8. 14 - BUDINSKÝ, Vladimir a kol. Banky a finanční organizace v České republice. 1. vyd. Praha: Public History, 1993. ISBN 80-901 432-5-3, s. 9-27. 10 12
•
K 1.1.1990 na území České republiky existovalo 5 komerčních bank, ke konci roku 1990 jich bylo 9, a ke konci roku 1992 již existovalo 42 bank a 6 poboček zahraničních bank. V období 1990 – 1992 více než polovinu bank v České republice tvořily banky s výhradně tuzemským kapitálem.15
K 01.01.1992 byly přijaté nové zákony, upravující bankovní systém Československa:
Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách16
Zákon č. 22/1992 Sb., o SBČS
Podle těchto zákonů nastoupili následující změny: •
•
Podle zákona o SBČS: -
SBČS byla prohlášena nezávislou na vládě,
-
byla vytvořena Bankovní rada, jako nejvyšší orgán ČNB,
-
přímé nástroje řízení bylí přeměněné na nepřímé.
Podle zákona o bankách: -
byla určená přesná definice banky,
-
minimální výše základního kapitálu byla zvýšená z 50 na 300 Kčs,
-
získávaní licencí se stalo podmínkou pro poskytování bankovních služeb, zejména v devizové oblasti,
-
zavedení opatření proti „praní špinavých peněz“,
-
banky musely být ve formě akciových společností, s výjimkou Konsolidační banky, která zůstala státním ústavem.17
Přechod k tržní ekonomice změnil úlohu peněz a tím i postavení bank. Změna režimu v roce 1989 dovolila začít proces přeměněné ekonomiky směrem k tržnímu systému. Změny způsobily snížení zahraniční zadluženosti, snížení míry inflace, a také vytváření makroekonomické stability ve státě.18
15
- VENCOVSKÝ, František; JINDRA, Zdeněk a kol. Dějiny bankovnictví v českých zemích. 1. vyd. Praha: Bankovní Institut vysoká škola, a.s., 1999. ISBN 80-7265-030-0. 16 - Byl několkrát upravován. Všechny tyto momenty vedly k přijetí tzv. "malé novely" zákona o bankách v polovině r. 1997 a později 21. září 1998 k přijetí "velké novely" 17 - Kol. autorů Bankovnictví. 6 vydání. Praha: Bankovní Institut, a.s., 2006. ISBN 80-7265-099-8. 18 - HUSÁK, Petr. Budování kapitalismu v Čechách. 1. vyd. Praha: Volvox Globator, 1997. ISBN 80-7207-096-7. 11
1.4. Vývoj bankovnictví od roku 1993 až do současnosti 31. prosince 1992 ČSFR zanikla, 1. ledna 1993 došlo k rozdělení na Českou a Slovenskou republiku. Měny a bankovní soustavy nových států byly oddělený. V roce 1992 v České republice bylo zřízeno Ministerstvo mezinárodních vztahů České republiky, ministrem byl Josef Zieleniec.19 V České republice byla zavedena nová měna, česká koruna. Název nové měny byl oficiálně stanoven zákonem ČNB č. 6/1993 Sb. ze 17. 12. 1992 o ČNB v §13. 20 Bankovní soustava ČR uznala následující změny: •
byly zavedené stavební spořitelny - specializované bankovní ústavy se státním příspěvkem, určené pro podporování výstavby,
•
v roce 1994 výše základního kapitálu již činila 500 mil. Kč
•
na základě novely zákona o bankách, která byla přijata 02.07.1994, bylo zavedeno korporativní pojištění vkladů fyzických osob v bankách s podporou státu.
•
zavedení hypotečního bankovnictví pro podporu stavební činnosti a pro zvýšení investování do hypotečních zástavních listů, podle zákona č. 87/1995 Sb., platného od 01. 07. 1995,
•
podle zákona č. 87/1995 Sb. byla zavedená úvěrová a spořitelní družstva pro podporu vzájemného korporativního financování členů, tento zákon nabyl účinnosti k 01.01.1996.
Byla zřízena Burza cenných papírů a jiné trhy cenných papírů, např. RM-Systém. Začal proces rozvoje bankovního trhu, objevovaly se leasingové, faktoringové a forfaitingové společnosti a jiné investiční společnosti.21 Existoval problém tzv. „starých špatných úvěrů“, které byly doposud poskytnuty SBČS státním podnikům. Po reformám v roce 1989 dluhy zůstaly státním podnikům, které se postupně privatizovaly, a úvěry byly převedeny na nově založené banky, které vznikly ze SBČS (Komerční banka Praha, Všeobecná úvěrová banka Bratislava).22 Proto bylo přijato několik opatření, nejprve tzv. Konsolidační program I.23 Podle toho programu byla založená Konsolidační banka a státní peněžní ústav. Přijetí Konsolidačního programu mělo velký význam 19
- http://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1nik_%C4%8Ceskoslovenska - http://cs.wikipedia.org/wiki/Koruna_%C4%8Desk%C3%A1#Mince_a_bankovky_.C4.8Desk.C3.A9_koruny 21 - Kol. autorů Bankovnictví. Praha: Bankovní Institut, a.s. 6 vydání, 2006, ISBN 80-7265-099-8. 22 - REVENDA, Z., et al. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 4. vyd. Praha: Management Press, 2005, ISBN 80-7261132-1, s. 383-386. 23 - Konsolidační program I ( 1991 – 1994 ) 12 20
pro české bankovnictví, pomocí tohoto kroku se zvýšila důvěra klientů a banky zvětšily svůj kapitál. Po roce 1993 opět začaly problémy s úvěry, protože neexistoval žádný předpis v oblasti úvěrové angažovanosti, aby limitoval poskytování úvěrů. Dochází k přebytku poskytovaných úvěrů a k neschopnosti dlužníků jej splácet . V roce 1994 krachla první banka – banka Bohemia, která se specializovala na zahraniční peněžní a kapitálové trhy. Příčinou krachu byl skandál s nekrytými směnkami. ČNB musela zabránit negativnímu vývoji bankovního sektoru a proto limitovala vydávání bankovních licencí, nové banky nemohly získat licenci. Pouze Česká exportní banka získala licenci v roce 1995. V 1996 ČNB musela přijat Konsolidační program II, pro zmírnění narůstajících problémů. Tento program byl zaměřen na malé a střední banky, kromě Agrobanky a Kreditní banky, protože měly velký podíl na finančním trhu. V důsledku přijetí programu Union Banka převzala Ekoagrobanku, Bankovní dům Skala a Evrobanku, kterým byly odebrány licence. Některé další banky zkrachovaly v důsledku přijetí Konsolidačního programu II. ČNB poskytnula celkem 32,9 mld. Kč v rámci Konsolidačního programu II, jehož pomocí bylo zastaveno zhoršování negativního stavu bankovního sektoru a pomohlo tak zachovat většinu malých bank.24 Krachují Kreditní a průmyslová banka, bankovní dům Skala, který byl převzat Union bankou. Řešením vzniklé situace byl Stabilizační program, který umožňoval odprodání špatných aktiv České finanční instituci a tím si banky vylepšily svoji kapitálovou přiměřenost.25 Důležitou část v přeměnění principu ekonomiky státu hrála privatizace, která začala po rozpadu Sovětského Svazu, kdy se státní vlastnictví
mohlo stát soukromým. Byl zahájen proces
kuponové privatizace. Každý občan si mohl za 1 000 Kčs26 koupit kuponovou knížku, pomocí které si mohl objednávat akcie privatizovaných firem.27 Koncem roku 1996 bankovní kapitál tvořily majetkové účasti státu a obcí (30 %), zahraniční kapitál (22 %) a české soukromé investice (48 %). V listopadu 1997 byly definovány hlavní rysy plánu privatizace bank. Stát měl svůj podíl v bankách. 28 24
- ŠEFLOVÁ, Olga. Specializované bankovnictví – dodatek. 1 vyd. Praha: Bankovní Institut vysoká škola, a.s., 2006. ISBN 80-7265-091-0. 25 - REVENDA, Zbyněk a kol. Peněžní ekonomie a bankovnictv., 4. vyd. Praha: Management Press, 2005. ISBN 807261-132-1. 26 - Kčs - koruna československá 27 - http://cs.wikipedia.org/wiki/Privatizace 28 - ŠEFLOVÁ, Olga. Specializované bankovnictví – dodatek, 1 vyd. Praha: Bankovní Institut vysoká škola, a.s., 2006. ISBN 80-7265-091-0. 13
V letech 1999 - 2000 došlo ke krizi, která zasáhla velké banky, zejména Českou spořitelnu a Komerční banku, kterým byla poskytnuta pomoc prostřednictvím Konsolidační banky a Fondu národního majetku. Šlo především o zvýšení základního kapitálu, odkup „špatných aktiv“ a státní záruky. Další náklady státu vznikly v souvislosti s nucenou správnou, odkoupením a následným prodejem Investiční a Poštovní banky. Celkové náklady na pomoc všem bankám v českém bankovním systému od roku 1990 se odhadují na 600 mld. Kč.29 Tabulka č.2 znázorňuje vývoj počtu bank za celou ČR od roku 1990 do roku 2008: Tabulka č.2 - Počet bank v období 1990 – 2008 Banky celkem
banky s rozhodující českou účastí
5 9 24 37 52 55 55 53 50 45 42 40 38 37 35 35 36 37 37 38
5 9 20 26 34 34 32 30 26 20 15 14 12 11 9 9 9 9 8 7
Datum 01.01.1990 31.12.1990 31.12.1991 31.12.1992 31.12.1993 31.12.1994 31.12.1995 31.12.1996 31.12.1997 31.12.1998 31.12.1999 31.12.2000 31.12.2001 31.12.2002 31.12.2003 31.12.2004 31.12.2005 31.12.2006 31.12.2007 30.09.2008
banky s rozhodující zahraniční účastí 0 0 4 11 18 21 23 23 24 25 27 26 26 26 26 26 27 28 29 31
Kromě toho banky bez licence x x x x x 2 5 7 11 18 22 24 26 28 30 30 31 31 32 33
Zdroj: Samostatně zpracováno podle www.cnb.cz
Z tabulky č. 2 je patrné, že se od roku 1990 bankovní sektor rozvíjel, na začátku roku 1990 bylo jenom 5 bank a ke konci roku 1996 počet bank dosáhl 53. Poté došlo ke sloučení nebo k zánikům jednotlivých bank, počet bank se snížil. V roce 2000 v ČR bylo 40 bank včetně zahraničních bank,banka Austria Creditanstalt a HypoVereinsbank se sloučily v HVB Bank. Konsolidační banka se transformovala na nebankovní subjekt – na Českou konsolidační agenturu. 29
- REVENDA, Z., et al. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 4. vyd. Praha: Management Press, 2005, ISBN 807261-132-1, s. 383-386. 14
V roce 2001 proběhla příprava českých bank na zavedení Eura a konverzi účtů vedených v zanikajících měnách. Ke konci roku účty byly úspěšně převedené do nové měny. Konsolidace bank v roce 2000 značně pokročila. V roce 2002 ukončila své podnikání IPB banka, její aktiva převzala ČSOB. Banky mohly fungovat jako běžné finanční instituce, zlepšila se kvalita služeb a došlo ke zvýšení konkurence bankovního sektoru. S vývojem počtu bank se objem poskytovaných úvěrů vyvíjel, to potvrzuje následující graf č. 1: Graf č. 1 - Klientské úvěry podle druhového hlediska (celkem)
Zdroj: www.cnb.cz
Od roku 2002 objem úvěrů začal klesat a v roce 2003 klesl na hodnotu 875 000 000 CZK. V roce 2004 se situace změnila a objem poskytovaných úvěru se začal zvyšovat, na začátku roku 2008 celková hodnota úvěrů činila 1 750 000 000 CZK. Technologie bankám přináší nové možnosti, nabývá na významu komunikace mezi bankou a klientem pomocí technologie elektronického bankovnictví. Elektronické bankovnictví nabízí velmi komfortní a rychlý přístup k účtu a možnost rychle operovat se svými finančními prostředky, např. jako: -
Internetové bankovnictví, které umožňuje přístup k bankovnímu účtu prostřednictvím internetu. Uživatel se přihlásí ke svému účtu na speciální internetové stránce banky a 15
po jeho úspěšné identifikaci může získávat informace o stavu zůstatku na účtu nebo zadávat platební příkazy. -
Telefonické bankovnictví, které umožňuje komunikovat s bankou prostřednictvím telefonu. Klient tak může operovat se svým účtem 24 hodin denně, 7 dní v týdnu z celého světa.30
-
GSM banking, který je provozován prostřednictvím mobilních telefonů. Vyskytuje se jako aplikace nahraná na SIM kartě, s niž klient pracuje.
30
- http://www.mesec.cz/texty/elektronicke-bankovnictvi/ 16
2. Charakteristika úvěrů, jako produktů Bankovní úvěrové produkty představují takové produkty, které umožňují klientům určitý způsob financování a také produkty s tím související. Bankovním úvěrem se rozumí vztah mezi klientem a bankou, na základě kterého mu banka půjčí peníze za podmínek, které byly sjednány. To jsou nejobchodovatelnější bankovní produkty. Banky poskytují celou řadu různých úvěrů. Proto jích můžeme třídit jenom podle podstaty dané bankovní služby pro klienta: •
peněžní úvěry znamenají, že banka poskytuje likvidní peněžní prostředky. Klient musí splatit úvěr v dohodnuté době včetně úroků.
•
závazkové úvěry znamenají půjčení dobrého jména banky. Banka se v určité formě zaručuje za svého klienta a zavazuje se splnit jeho závazek, v případě že dlužník nesplní jeho sám.31
Schema č. 1 – Typy úvěrů Peněžní úvěry
závazkové úvěry a záruky
Komerční úvěry
Akceptační úvěr Avalový úvěr Bankovní záruky
krátkodobé
Středně a dlouhodobé
Spotřební úvěry Splátkové Hypoteční...
Zdroj: DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví. 3. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1998. ISBN 80-7079-585- 9.
2.1. Právní rámec poskytování úvěrů v ČR Základním právním předpisem regulujícím bankovní podnikání je zákon č. 21/1992 Sb., o bankách. Bankou, dle zákona o bankách, se rozumí subjekt kumulativně splňující čtyři kriteria, a to: a) je právnickou osobou ve formě akciové společnosti b) má sídlo na území České republiky c) přijímá vklady od veřejnosti a poskytuje úvěry d) k výkonu své činnosti má udělenu bankovní licenci32
31 32
- DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví. 3. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1998. ISBN 80-7079-585- 9. - http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/zakony/zakon-o-bankach/1001184/4788/ 17
Základní činnosti spočívají jednak v přijímání vkladů od veřejnosti, jednak v poskytování úvěrů. Ale u bank existuji rizika, spojené s nadměrným poskytováním úvěrů. Proto je potřeba v omezení rizika příměrnou diverzifikaci rizika na pokud možno velký počet úvěrových klientů z různých odvětví ekonomiky, a tím i zamezení rizik z nahromadění ve vztahu k vlastnímu kapitálu a výnosnosti banky. Pro větší bezpečnost je stanovená maximální hranice úvěrové angažovanosti vůči jednomu klientovi, nebo ekonomické spjaté skupině.33 Pokud klient potřebuje bankovní úvěr, musí si prostudovat úvěrové podmínky, každá banka nabízí úvěry za jiných podmínek. Při výběru banky je třeba brát v úvahu výši úvěru, účel, výši úrokové sazby, podmínky splácení a další důležité faktory. Úvěr je nenárokový – to znamená, že žádná banka není povinna úvěr poskytnout, vždy záleží na jejím rozhodnutí. Úvěrová smlouva je upravena Obchodním zákoníkem - zákon č. 513/1991 Sb., a to konkrétně v Dílu 5, § 497 - 507 - Smlouva o úvěru. Úvěrová smlouva má mít následující náležitosti: -
název a sídlo PO popř. jméno a adresu FO
-
druh úvěru
-
účel úvěru
-
výše úvěru
-
měnu úvěru
-
výše úrokové sazby
-
způsob čerpání úvěru
-
termíny a částky splátek úvěru a úroků
-
splatnost úvěru
-
způsob zajištění
-
práva a povinnosti klienta a banky
-
datum uzavření smlouvy
-
podpisy zástupců banky a klienta
Podnikatel musí bance předložit podnikatelský záměr, tedy vysvětlení, k jakému účelu úvěr potřebuje. Navíc poskytuje další údaje o své ekonomické situaci. Jestli že fyzický subjekt není 33
- Kol. autorů Bankovnictví. Praha: Bankovní Institut, a.s. 6 vydání, 2006, ISBN 80-7265-099-8. 18
podnikatel, banka vyžaduje údaje o finanční situace, jeho příjmů. Banka hodnotí reálnost a rentabilitu předloženého záměru. V současné době je velmi obtížné získat úvěr od banky, zvláště pro malé podniky nebo pro začínající podnikatele, navíc banka požaduje záruku za zapůjčené peníze (nejčastěji ve formě nemovitosti).34 Jestliže jde o:
Určení smluvních stran. „Smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky“ (§497).
Výše úvěru a měna, ve které bude úvěr poskytnut. „Strany mohou určit peněžní prostředky, jež jsou předmětem smlouvy, i v jiné než české měně, pokud to není v rozporu s devizovými předpisy. Pokud se strany nedohodnou jinak, je dlužník povinen vrátit peněžní prostředky v měně, v níž mu byly poskytnuty, a v téže měně platit úroky“ (§498).
Lhůtu, ve které může dlužník úvěr čerpat. „Věřitel je povinen dlužníku peněžní prostředky poskytnout, jestliže byl o to dlužníkem v souladu se smlouvou požádán, a to v době stanovené v požadavku, jinak bez zbytečného odkladu. Stanoví-li smlouva, že úvěr lze použít pouze k určitému účelu, může věřitel omezit poskytnutí peněžních prostředků pouze na plnění závazků dlužníka převzatých v souvislosti s tímto účelem“ (§501, odst. 1, 2).
Výše a způsob stanovení úrokové sazby. „Od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem, nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona, nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné. V pochybnostech se má za to, že sjednaná výše úroků se týká ročního období“ (§502, odst. 1, 2).
Doba splatnosti a způsob splácení úvěru. „Dlužník je povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán“ (§504). „Je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek, nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy“ (§506).
34
- Kol. autorů Bankovnictví. Praha: Bankovní Institut, a.s. 6 vydání, 2006, ISBN 80-7265-099-8. 19
Zajištění úvěru. Právní úprava některých zajišťovacích prostředků je uvedena v občanském zákoníku. Jedná se např. o právo zástavní (§152 – §174), právo podzástavní (§173 – §174), právo zadržovací (§175 – §180), ručení (§544 - §558). Některá právní úprava zajišťovacích prostředků je uvedena v obchodním zákoníku [9]. Jedná se např. o ručení (§303 - §312), bankovní záruku (§313 - §322). Pro zajištění obchodních závazkových vztahů má úprava v obchodním zákoníku přednost před úpravou v zákoníku občanském.
2.2. Způsoby úročení úvěrů Úrok je částka, kterou dlužník povinen zaplatit věřiteli za půjčení peněz ve (smluvně) stanoveném termínů. Úrok představuje cenu peněz. Je navýšením jistiny a je vymezen určitým procentem z dlužné částky. Poměr úroku a jistiny za stanovené období vyjadřuje úroková míra (v procentech nebo jako desetinné číslo). Čím vyšší bude riziko nesplacení úvěru, tím vyšší bude úroková míra, jako kompenzace. Úroková míra ještě muže být ovlivněna očekávanou inflací. Tak například, jestliže kupní síla peněz klesne v předpokládaném období, pak věřitel bude žádat o vyšší úrokovou míru, aby tuto ztrátu nahradil. Jestliže úvěr je poskytován zahraničnímu subjektu, je třeba taky zhodnotit kursové riziko.35 Banky mají různé úrokové sazby. Podle toho, s kým komerční banka obchoduje. Úrokové sazby dělí se na: fixní (pevné) a pohyblivé. Fixní sazby (fixed rate) jsou stanovené pevně určitým procentem se nemění po celou dobu splatnosti úvěru. Pohyblivé úrokové sazby se mění do lhůty splatnosti. jsou stanovené odchylkou od základní sazby, která je vyhlášená centrálou příslušné banky. A mohou se uplatňovat několika metodami. Úroková sazba muže být stanovená odchylkou od základní sazby, která je vyhlášená centrálou příslušné banky. Při uzavírání úvěrové smlouvy není známo, kdy tyto sazby se změní. – (floating rate). A nebo muže být vázaná na nějakou vybranou úrokovou sazbu. Tato úroková sazba se mění v pravidelných intervalech a upravuje se výši referenční sazby platné na počátku sjednaného intervalu. Referenční sazby jsou fixované tržní úrokové sazby typu LIBOR, PRIBOR, EURIBOR atd. – (variable rate).
35
- www.wikipedia.org 20
Muže se ještě stát, že banka sjedná pevnou úrokovou sazbu, nicméně upevní právo ji upravovat během splatností úvěru, pokud dojde k důraznějším změnám v tržních úrokových sazbách.36 Výši úrokové míry muže ovlivňovat řada faktorů, mezi nimi patří: -
Intervenční úrokové sazby – především diskontní sazba ČNB, protože její růst způsobí růst úrokových sazeb u obchodních bank a to vyvolá pokles poptávky po úvěrech.
-
Mezibankovní úrokové sazby - – např. pražská PRIBOR a PRIBID nebo frankfurtská FIBOR, které jsou kotované podle délky úrokovacího období od jednoho dne až po jeden rok.
-
Riziko půjčky – čím vyšší riziko, tím vyšší úroková sazba. Ještě má vliv doba splatnosti úvěru. Úvěry z menší dobou splatnosti jsou méně rizikovější, než dlouhodobé. Důvěryhodným a stálým klientům banka poskytuje úvěr obvykle na nižší úrokovou sazbu. Při úvěrování prvotřídních klientů banka může použít zvýhodněnou úrokovou sazbu – tzv. PRIME RATE (PRIMA SAZBA).
-
Výše nákladů banky – banka, která nemá příliš vysoké náklady si může dovolit vyšší pružnost při stanovování úrokových sazeb z úvěru než banka s vysokými náklady. Nízké náklady bance umožní účtovat nižší úrokové sazby z úvěrů a dosáhnout přijatelný zisk.
-
Strategie a finanční pozice banky – které mají určitý vliv na výši úrokové sazby, např. pro rozšíření pevné služby banky budou pravděpodobně snižovat úrokovou sazbu.37
Další faktor, určující množství zaplacených úroků je způsob splaceni úrokové míry. -
jednoduché – pro držení peněz v hotovosti. Ty se pak už neúčastní obchodů na finančním trhu a nepřináší úroky;
-
složené – s zaměřením na investování, možnost dalšího zhodnocování získaných úroků, jde o tzv. kapitalizaci úroků.38
V případě jednoduchého úročení úrok se počítá pouze z jistiny, to je vklad a vyplacené úroky k jistině se nepřičítají a neúročí. FV = PV (1 + i * n) FV - future value, budoucí hodnota; PV - present value, současná hodnota. 36
- http://www.ceed.cz/bankovnictvi/744zpusoby_uroceni_uveru.htm - http://www.seminarky.cz/Bankovnictvi-7049 38 - PAVELKA, František; BARDOVÁ, Dagmar; OPLTOVÁ, Radka. Úvěrové obchody. 1. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2001. ISBN 80-7265-037-8, s. 93-96. 37
21
n – skutečná doba úročení, po kterou je vypočítáván úrok. V případe složeného úročení úrok se počítá z jistiny a získaných úroků. FV = PV (1 – n)n = současná hodnota * úročitel PV = FV 1 /(1+i)n = budoucí hodnota * odúročitel Perpetuita: PV = FV 1/t 39
2.3. Způsoby splacení a čerpání úvěrů Doba a způsob placení úvěru jsou uvedené v úvěrové smlouvě. Klient si může vybrat v rámci určitých variant: Najednou v době splatnosti. Úvěr je poskytován na předem sjednanou dobu splatnosti a po její uplynutí dlužník musí splatit celkovou částku úvěru. Ale úroky musí být splatné na konci sjednaných period (zpravidla 3, 6 nebo 12 měsíců). Po uplynutí výpovědní lhůty. Při tomto způsobu splácení úvěr je poskytován na předem neurčitou dobu. Výpovědní lhůta znamená minimální lhůtu splatnosti, po uplynutí které nemůže být úvěr zrušen. Úvěr je splatný hned po uplynutí výpovědní lhůty a úroky, jako v předcházející variantě, jsou splatné na konci sjednaných period. Průběžné splácení. To je průběžné, ale nepravidelné splácení úvěru. Tato varianta je typická pro kontokorentní úvěry. Když splacení probíhá ve formě úhrad na běžný účet. V pravidelných splátkách. To znamená, že úvěr je splacen v pravidelných splátkách (měsíčních, čtvrtletních nebo půlročních). Předem je sjednaná výše ročního úmoru úvěru. Úroky jsou splatné současně se splátkami úvěru.40
39
- http://nb.vse.cz/~novakt/soubory/cv1_pe101_novakt.pdf - DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví. 3. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1998. ISBN 80-7079-585- 9.
40
22
Tabulka č. 3 - Princip splácení úvěru pravidelnými splátkami: (Výše úvěru = 100 000, splatnost 5 let, splátky 1 × ročně) Úvěr na poč.
Úroky ( 8
Roku
%)
1
100 000
2
Úmor
Splátka
Úvěr na konci roku
8 000
20 000
28 000
80 000
80 000
6 400
20 000
26 400
60 000
3
60 000
4 800
20 000
24 800
40 000
4
40 000
3 200
20 000
23 200
20 000
5
20 000
1 600
20 000
21 600
0
Rok
Zdroj: DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví. 3. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1998. ISBN 80-7079-585- 9.
Splátky úvěru mohou být anuitní, degresivní, nebo progresivní. Degresivním splácením se rozumí, že klient na začátku splácí největší splátky, které se snižují po určité době. Protože na začátku splátky jsou nejvyšší, umořování jistiny nastává rychleji a tudíž úroky klesají. Progresivním způsobem placení se rozumí, že z počátku dlužník hradí menší částku, než po určité době. Tento způsob je vhodný pro ty, kteří očekávají růst svých přijmu v budoucnosti. Ale tyto způsoby nejsou moc používané. Anuitním (konstantním) způsobem placení se rozumí, že platba dlužníka bude po celou dobu trvání úvěru rozdělena na pevně stanovené částky stejné hodnoty. Poměr mezi splátkou úroku a jistiny se v průběhu času mění protože se splátka úroku snižuje a splátka jistiny zvyšuje.
23
Tabulka č. 4 - Princip splácení úvěru pravidelnými anuitami: (Výše úvěru = 100 000, splatnost 5 let, anuity 1 × ročně) Úvěr na poč.
Úroky
roku
( 8 %)
1
100 000
2
Rok
Úmor
Anuita
Úvěr na konci roku
8 000
17 045
25 045
82 955
82 955
6 636
18 409
25 045
64 546
3
64 546
5 163
19 882
25 045
44 664
4
44 664
3 573
21 472
25 045
23 192
5
23 192
1 855
23 192
25 047
0
DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví. 3. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1998. ISBN 80-7079-585- 9.
Existují určité nevýhody prvních dvou variant: Při degresivním způsobu z počátku je nutné uhradit příliš vysokou částku. A při progresivním způsobu splacení finanční zatíženost bude v budoucnu stoupat. Žadatel muže také vybrat periodicity splácení - měsíční, čtvrtletní, půlroční, roční, či jednorázové splácení. Čím kratší je period splácení, tím levnější je financování protože s každou další splátkou se snižuje jistina a proto i částka, ze které je počítána úroková sazba. Tabulka č. 5 – Uváděná zkratká periodicity splacení Uváděná zkratka
Původ zkratky
Druh sazby
p.a
per annum
roční úročení
p.s
per semestrum
půlroční úročení
p.q
per quartum
čtvrtletní úročení
p.m
per mensum
měsíční úročení
p.d
per diem
denní úročení
Zdroj: www.edotace.cz
Jednou s podmínek poskytování bankovního úvěru je vyplnění "Žádosti o čerpání". Úvěr může být čerpán na vlastní běžný účet klienta, nebo na účet třetí osoby.41 41
- http://www.kb.cz/cs/ehypoteka/wizard/step_4.shtml 24
Čerpání musí být zahájeno do 6 měsíců ode dne podpisu smlouvy o úvěru po splnění podmínek pro čerpání.42 Muže být jednorázovým, nebo postupným. Jednorázové čerpání úvěru znamená, že úvěr je čerpán najednou. A tento postup je nejpoužívanější. Je vhodný pro nákup nemovitosti či refinancování jiného úvěru. V prvním případě banka získané prostředky hypotéky zašle přímo na účet prodávajícímu nemovitosti, při refinancování - na účet věřitele. Postupním čerpáním se rozumí čerpání finančních prostředků, při kterém klient může provádět platby podle potřeby. Ale každé další čerpání lze uskutečnit až po doložení účelu použití již vyčerpaných prostředků. Probíhá v bezhotovostní formě. Používá se při výstavbě, rekonstrukcí nebo pokud je platba za koupi nemovitosti rozložena do více splátek.43
2.4. Zajištěni úvěrů Každá banka chce být víceméně jista v splacení úvěru, který poskytuje. To znamená, že chce mít nějaké zajištění proti nesplacení celé výše úvěru, včetně úroků. Obvykle pro úvěry s delší dobou splatnosti se používá kvalitnější zajištění, než pro ty, které mají kratší dobu splatnosti. Tak se stává kvůli tomu, že dlouhodobé úvěry jsou rizikovější, než krátkodobé. Nejdůležitější nástroje pro zajištění jsou následující: - Hodnocení bonity klienta (způsobilosti dlužníka splácet úvěr) - Stanovování hranic čerpaní úvěru pro jednotlivé klienty - Poskytování konsorciálních úvěrů - Kontrola klienta44 Nikdy není možná vyhnout se rizikům a dokonce, jestliže banka bude dodržovat výše uvedené nástroje. A proto je většinou nutné přibíhat k použiti zajišťovacích instrumentů. V tomto případě banka muže dostát poskytnuté peníze zpátky pomoci záruk. Zajišťovací instrumenty rozlišujeme podle formy zajištění a podle svázaností se zajišťovanou pohledávkou. Podle prvního faktorů úvěrové zajištění se dělí na osobní a věcné. Osobním zajištěním se rozumí, že za dlužníka ručí třetí osoba. Věcné zajištění dává právo věřiteli na určitý majetek. Pode druhého faktoru rozlišujeme zajištění akcesorické a abstraktní. Akcesorické zajištění je závislé na pohledávce. Jestliže zanikne pohledávka, zanikne i zajištění. Abstraktní zajištění není závislé na pohledávce.
42
- http://www.fcentrum.wz.cz/index_soubory/page0018.htm - http://finance.idnes.cz/cerpani-hypotecniho-uveru-neni-zadarmo-fcz/uver.asp?c=A070130_182443_fi_osobni_jjj 44 - http://obcanske.juristic.cz/544631/ 25 43
Zánik pohledávky zajištění však neovlivní. Ten, kdo poskytuje zajištění, muže jeho vrátit. Tato varianta muže být používaná při opakovaném poskytování úvěru.45 Mezi nejpoužívanějšími zajišťovacími prostředky patří: Ručení Umožňuje bance, v případě platební neschopností klienta, obrátit se na ručitele, aby žádat o splnění platebních závazků za dlužníka. Ručitelem se stává ten, kdo věřiteli písemně prohlásí, že ho uspokojí, pokud dlužník svůj závazek nesplní Existuje smluvní ručení a ručení vzniklé ze zákona. Smluvním ručeni se rozumí takové ručení, které vzniká na základě mandátní smlouvy. Dlužník (mandat) žádá ručitele o vystavení záruky. Ručitel vydává ručitelské prohlášení, které převádí povinnost plnit závazky za dlužníka, v případě neučiní-li tak dlužník. Ručení solidární je zvláštní forma ručení. Tento typ ručení znamená, že dva nebo více dlužníků jsou zavázané plnit společný závazek. Solidární ručení je používáno například v případě směnečného ručení „per aval“, kdy ručení se píše na směnce nebo na rubu slovy jako ručitel nebo per aval (ještě se nazývá avalovaná směnka). Někdy ručení muže vzniknout i ze zákona. Například u určitých typů obchodních společnosti. Depotní směnka Tuto směnku dlužník vystavuje, jako bianko směnku ve prospěch banky. Depotní směnky nebývají uváděné do oběhu, ale zůstávají deponovány u banky. Existuje dvě formy depotní směnky: •
Vlastní – vystavitelem teto směnky je dlužník ve prospěch banky
•
Cizí – vystavitelem teto směnky je banka a dlužník ji akceptuje.
Ale v těchto dvou případech banka nezískává z toho záruky, a proto efektivnější jsou nesledující dvě formy: •
Vlastní – když směnku vystavuje třetí osoba ve prospěch banky.
•
Cizí – když směnku vystavuje dlužník ve prospěch banky, jako remitenta a směnku akceptuje v postavení hlavního směnečného dlužníka. Stejné náležitosti by měla vlastní směnka, kterou by vystavil dlužník a která by byla zaručená třetí osobou.
45
- http://www.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=3590&h=260&pl=38 26
Jestliže dlužník nesplní závazek vůči bance, tedy banka má právo doplnit na směnku výše teto nesplacené částky a předložit jí k proplacení.46 Zástavní právo Vzniká na základě zástavní smlouvy a nebo může vzniknout rozhodnutím soudu, správního úřadu nebo ze zákona. Muže být jako zástavní právo k nemovitostí, tak i k movitostí. V prvním případě zástavní smlouva probíhá vložením zástavního práva do katastru nemovitostí. Banka musí kontrolovat, aby nemovitost nebyla zatížená jiným zástavním právem a sledovat situace na trhu, aby vyhnout se rizikům v případě znehodnocovaní nemovitostí.47
2.5. Klasifikace úvěrů Úvěry můžeme dělit podle různých hledisek: Z hlediska délky lhůty a splatnosti dělíme úvěry na: krátkodobé (splatné do 1 roku) střednědobé (splatné do 3 let) dlouhodobé (se splatností nad 3 roky) Podle účelu rozeznáváme úvěry: provozní (slouží k financování provozních výdajů podniku – mzdy, zásoby atd.) investiční (pro financování rozvoje podniku, např. na nákup nového strojního zařízení či výstavbu nových budov) hypotekární (poskytuje se na pořízení vlastního domu se zástavou této nemovitosti jako ručením) spotřební (určen pro soukromé osoby na nákup spotřebního zboží atd.) Zvláštní typy úvěrů – které mají zvláštní podmínky čerpání, či ručení: kontokorentní (úvěr k běžnému vkladovému účtu, znamená, že klient může bez zvláštních ujednání s bankou přečerpat stav svého účtu až do předem stanoveného limitu, pokud ho do určené doby vyrovná)
46
- KAŠPAROVSKÁ, Vlasta a kol. Řízení obchodních bank. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006. ISBN 80-7179-381-
7. 47
- Kol. autorů. Bankovnictví. Praha: Bankovní Institut, a.s. 6 vydání, 2006, ISBN 80-7265-099-8. 27
eskontní (úvěr, za který podnikatel ručí směnkou – banka odkupuje směnku za částku na ní uvedenou sníženou o úrok, pokud dlužník nezaplatí, požaduje banka splacení směnky po podnikateli, kterému zapůjčila eskontní úvěr)48
2.5.1. Kontokorentní úvěry Kontokorentní úvěr je jeden z nejvýznamnějších krátkodobých úvěrů. Tento úvěr je poskytován na kontokorentním (běžném) účtu tak, že zůstatek účtu může přecházet do debetu, proto je odlišný od úvěrů, které jsou poskytované na úvěrových účtech. To znamená, že klient může bez zvláštních ujednání s bankou přečerpat stav svého účtu až do předem stanoveného limitu, pokud ho do určené doby vyrovná. Banka určuje limitní částku, do které může ze svého účtu čerpat. Banka určí úvěrový rámec, který definuje maximálně přípustný debet na kontokorentním účtu. V případě, že klient překročí tento rámec, banka vyžaduje dodatečné úrokové náklady (úrok se může pohybovat od 25 % do 30 % z přečerpané částky).
49
V současné době se úrokové sazby pohybují od 8 % do 18 % p. a. 50 Podmínkami pro získání kontokorentního úvěru jsou: • běžný účet u banky, u které žádáme o kontokorentní úvěr, • tento běžný účet musí být vedený po určitou dobu, alespoň 3 měsíce • klient musí mít dostatečně vysoký příjem • občas je požadován určitý průměrný zůstatek na účtu51 Výhody a nevýhody pro klienta: Výhoda úvěru spočívá v tom, že klient má možnost čerpat úvěr podle své momentální potřeby a nepotřebuje vedení zvláštního účtu pro realizaci platebního styku. Nevýhoda spočítá ve vysokém úroku. Výhody a nevýhody pro banku: Výhodou jsou vysoké úroky z úvěru. Nevýhodou je velké riziko neschopnosti klienta úvěr splácet, nebo zneužití peněžních zdrojů, jestliže dlužník nebude čerpat úvěr až do maximální výši.52 48
- Kol. autorů. Bankovnictví. Praha: Bankovní Institut, a.s. 6 vydání, 2006, ISBN 80-7265-099-8. - http://dumfinanci.cz/uvery/typy-bankovnich-uveru 50 - http://www.zlatakoruna.info/clanky/490-484-uvery-a-pujcky/14567-co-byste-meli-vedet-o-uverech 51 - http://dumfinanci.cz/uvery/typy-bankovnich-uveru 52 - Kol. autorů. Bankovnictví. Praha: Bankovní Institut, a.s. 6 vydání, 2006, ISBN 80-7265-099-8. 49
28
2.5.2. Směnečné úvěry Směnečný úvěr je poskytován bankou v případě, když dlužník zastaví směnku. Banka obvykle poskytuje klientovi úvěr ve výši přibližně 90 % směnečné částky. Splacením poskytnutého úvěru se rozumí, že dlužník směnku uhradil. Pokud k tomu nedojde, banka požaduje úhradu úvěru od klienta a po úhradě mu vrátí směnku.53 Směnečné úvěry dělíme na úvěry eskontní, akceptační a ručitelské (avalové). o Eskontním úvěrem se rozumí takový úvěr, při kterém banka nakupuje směnku od jejího majitele, který žádá o úvěr. Klient tím získává hotové peníze před dobou splatnosti směnky a banka se stává věřitelem. Po určité době banka předloží směnku směnečníku (v případě cizí směnky), nebo výstavci (v případě směnky vlastní).
54
Jestliže dlužník nebude schopen a nebo
nebude chtít uhradit úvěr, poslední majitel směnky jí musí proplatit na vrub banky. Může také dojít k reeskontu směnky, kdy směnka je ještě jednou eskontovaná centrální bankou od obchodní banky. Eskontní úvěr má pro klienta své výhody a nevýhody. Výhody: c) rychlé získání peněžních prostředků před splatnostní směnky, d) banka nevyžaduje další záruky, Nevýhody: klient nezíská celou směnečnou sumu, která je bankou snížená o diskontní úrok55 za realizací úvěru, určité riziko, že směnečný dlužník nebude schopen směnku56 Negociační úvěr - modifikace eskontního úvěru v případě zahraničního obchodu. Negociační banka57 eskontuje směnku vývozce vystavenou na dovozce. V tomto případě věřitelem je vývozce, a dlužníkem dovozce.58 Proces poskytování negociačního úvěru probíhá tak, že odběratel eskontuje směnku, kterou dodavatel může vystavit přímo na odběratele, nebo na jím určenou banku. A tím způsobem dovozce poskytuje úvěr svému zahraničnímu vývozce. Ten proces probíhá pomoci domácí
53
- http://etext.czu.cz/php/skripta/kapitola.php?titul_key=49&idkapitola=28 -KALABIS, Zbyněk. Bankovní služby v praxi. Brno: Computer Press, a.s., 2005, ISBN 80-251-0882-1 55 - diskont – úrok za dobu od data nákupu do data splatnosti směnky 56 - Kol. autorů. Bankovnictví. Praha: Bankovní Institut, a.s. 6 vydání, 2006, ISBN 80-7265-099-8. 57 - negociační banka – banka, která eskontuje směnku a odkupuje příslušné dokumenty, o nichž se vývozce a dovozce dohodli. 58 - http://business.center.cz/business/pojmy/p1332-negociacni-uver.aspx 54
29
banky dovozce, která se spojuje s zahraniční bankou vývozce pro poskytovaní úvěru. Při tomto úvěru se používá dokumentární inkasa a dokumentární akreditiv.59 o Akceptační úvěr - úvěr, kdy banka na žádost klienta akceptuje směnku vystavenou na ni dlužníkem. To znamená, že banka prodává své dobré jméno dlužníku.60 může také dojít k samoeskontování. To znamená, že zpočátku banka akceptuje směnku a potom sama jí odkoupí do data splatnosti na žádost majitele směnky. Banka se zavazuje případně zaplatit za svého klienta věřiteli ve lhůtě její splatnosti. Banka akceptačním úvěrem nedává dlužníkovi peníze, ale přejímá jeho závazek.61 Důležitý rozdíl mezi eskontním a akceptačním úvěrem je v tom, že při eskontu banka poskytuje úvěr majiteli směnky, ale při akceptační směnce banka poskytuje úvěr výstavci směnky, to znamená vedlejšímu dlužníku.62 Rambourzním úvěrem se rozumíme akceptační úvěr v zahraničním obchodě. o Avalový (ručitelský) úvěr - úvěr, při kterém banka poskytuje klientovi zárukou za zaplacení jeho závazků. Banka nepřebírá závazek, ale ručí za jeho úhradu.63 Tento úvěr se odlišuje od akceptačního tím, že banka je vedlejším dlužníkem, ale u akceptačního úvěru banka je hlavním dlužníkem. To znamená, že banka bude platit za úvěr jenom v tom případě, kdy dlužník nebude schopen jeho uhradit sám.
2.5.3. Lombardní úvěry Lombardním úvěrem se rozumí takový úvěr, který je poskytován na základě zástavy cenných papírů. V případě zástavy směnky se jedná o lombardní úvěr směnečný. Klient obvykle žádá o tento typ úvěru v případě, že potřebuje peníze, které může dostat z prodeje svého cenného papíru, ale později chce cenný papír vrátit zpátky. To znamená, že prodávající cenného papíru se zavazuje tento cenný papír koupit po stanovené lhůtě zpět. Kupující se zavazuje tento cenný papír zpět prodat.64 Banky poskytují úvěr jenom na částku 40-60 % od tržní hodnoty cenného papíru z důvodu možného rizika znehodnocení cenného papíru. Částka úvěru je úročena po celou dobu sjednané lhůty a nezávisí na použití částky dlužníkem.65 59
- Kol. autorů. Bankovnictví. Praha: Bankovní Institut, a.s. 6 vydání, 2006, ISBN 80-7265-099-8 - http://business.center.cz/business/pojmy/p1333-akceptacni-uver.aspx 61 - Kol. autorů. Bankovnictví. Praha: Bankovní Institut, a.s. 6 vydání, 2006, ISBN 80-7265-099-8 62 - KALABIS, Zbyněk. Bankovní služby v praxi, 1vyd. Brno: Computer Press, a.s., 2005. ISBN 80-251-0882-1. 63 - http://business.center.cz/business/pojmy/p1335-avalovy-uver.aspx 64 - KALABIS, Zbyněk. Bankovní služby v praxi. 1vyd. Brno: Computer Press, a.s., 2005. ISBN 80-251-0882-1. 65 - Kol. autorů Bankovnictví. Praha: Bankovní Institut, a.s. 6 vydání, 2006, ISBN 80-7265-099-8. 30 60
Mezi nejpoužívanější lombardovatelné cenný papíry patří: státní pokladniční poukázky, cenné papíry se státní zárukou, dluhopisy vydávané centrální bankou, atd.
2.5.4. Spotřební úvěry Spotřebním, nebo spotřebitelským úvěrem se rozumí takový úvěr, který je poskytován občanům k financování nákupu spotřebních předmětů a jiných spotřebních nutnosti.66 Spotřební úvěry se rozdělují na: o Krátkodobé spotřební úvěry Krátkodobými spotřebními úvěry rozumíme dispoziční úvěry, nebo úvěry z přečerpání účtu.67 To znamená, že klient může čerpat prostředky z účtu do mínusu po časově omezenou dobu.68 Splacení je obvykle hrazeno pravidelnými příjmy dlužníka. Úvěry s přečerpání účtu jsou poskytovány bez účelově. Dispoziční úvěry jsou obvykle poskytované stálým klientům s pravidelnými příjmy a s dobrou bonitou, doba splatnosti úvěru je stanovená individuálně. o Střednědobé a dlouhodobé spotřební úvěry Střednědobé úvěry jsou úvěry se splatnosti do 5 let, dlouhodobé úvěry mají splatnost delší než 5 let. Výši úvěru, dobu splatnosti a úvěrové náklady určuje každá banka odlišně. V případě poskytnutého úvěru na spotřební zboží, poskytování musí být účelové. V tomto případě spotřební zboží slouží jako zajištění úvěru. Dalším typem zajištění může byt např. nemovitost, nebo ručení třetích osob, způsob zajištění je stanoven podle doby splatnosti a podle výše úvěru. Splacení úvěru probíhá anuitním způsobem.69Dlouhodobé spotřební úvěry musí být poskytovány účelově.70 Další možný způsobe dělení spotřebních úvěrů: -
splátkové úvěry,
-
hypoteční úvěry,
-
jiné druhy spotřebních úvěrů.
Splátkové úvěry mají účelový charakter a anuitní způsobe splacení. Mohou být poskytované přímo, nebo nepřímo - pomocí finančních zprostředkovatelů.
66
- DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví. 3. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1998. ISBN 80-7079-585- 9. - Kol. autorů Bankovnictví. Praha: Bankovní Institut, a.s. 6 vydání, 2006, ISBN 80-7265-099-8. 68 - http://www.janska.estranky.cz/clanky/ekonomika/bankovni-uvery 69 - anuitní způsob placení znamená, že placení probíhá měsíčními splátkami ve stejné výši. 70 - Kol. autorů Bankovnictví. Praha: Bankovní Institut, a.s. 6 vydání, 2006, ISBN 80-7265-099-8.
67
31
Hypoteční úvěry jsou určené k financování koupi nebo ke stavbě bytů nebo rodinných domů. Jsou shodné s hypotečními úvěry, ale oproti nim že mají výhodu v rozsahu a způsobu poskytnutí., např. přímá úroková dotace. Jiné druhy spotřebních úvěrů jsou stanovené jako nesplátkové (noninstallment), jsou splaceny v jedné sumě. Jsou využívané při financování krátkodobých potřeb při nedostatku finančních prostředků, slouží jako překlenovací úvěry.71
2.5.5. Hypoteční úvěry Hypotečním úvěrem se rozumí úvěr na financování výstavby, nebo pořízení bydlení. Podle zákonné úpravy ČR je hypoteční úvěr vymezen jako: “úvěr, který je poskytnut na investice do nemovitosti na území České republiky nebo na její výstavbu či pořízení a jehož splacení je zajištěno zástavním právem k této, i k rozestavěné, nebo jiné nemovitosti na území České republiky.“ Je používán na výstavbu, nákup nebo na rekonstrukci nemovitosti, slouží k získání majetkového podílu na nemovitosti a nebo na splacení závazku, který je zajištěn zástavním právem k nemovitosti. Hypoteční úvěry můžeme členit na úvěry na bydlení a úvěry na ostatní účely. Rozlišují se mírou rizikovosti. Úvěry na bydlení mají velmi nízkou míru rizika nesplacení, protože dlužník řádně splácí úvěr, aby nedošlo ke konfiskaci. Tento typ úvěrů bývá často podporovaný státem. Další možné dělení hypotečního úvěru znázorňuje schéma č. 2. Schéma č. 2 – Členění hypotečních úvěrů FO
zaměstnance
PO
podnikatele
obchodní společnosti
družstva
Obce…
Zdroj: DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví. 3. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1998. ISBN 80-7079-585- 9.
71
- Zdroj: DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví. 3. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1998. ISBN 80-7079-585- 9. 32
Účelovost úvěru je hlavním faktorem, na kterém jsou závislé podmínky pro poskytování hypotečních úvěrů. Za nejméně rizikové jsou považovány úvěry fyzickým osobám (zaměstnancům), dále pak úvěry obcím, družstvům a podnikatelům. Nejčastější formy podporování hypotečních úvěrů státem: •
daňové osvobození úroků z hypotečních zástavních listů,
•
odpočty zaplacených úroků z hypotečních úvěrů od základu daně z příjmů,
•
přímé dotace k úrokům,
•
přímé zvýhodněné půjčky,
•
poskytování záruk.72
Úvěry jsou obvykle splaceny anuitním způsobem. Úroková sazba může být pevná nebo pohyblivá. Pevnou úrokovou sazbou se rozumí, že po celou dobu splácení úvěru se úroková sazba nemění, pohyblivá úroková sazba znamená, že závisí na vývoji tržních úrokových sazeb. Často se mohou kombinovat, např. několik počátečných let bude pevná úroková sazba a potom se přemění na pohyblivou.73
72
- PAVELKA, František; BARDOVÁ, Dagmar; OPLTOVÁ, Radka. Úvěrové obchody. 1. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2001. ISBN 80-7265-037-8, s. 93-96. 73 - DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví. 3. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1998. ISBN 80-7079-585- 9. 33
3. Analýza současného trhu úvěrových produktů V současné době dochází ke zpomalení ekonomického růstu v České republice. Tyto změny mají vliv na bankovnictví. Za poslední rok klesl objem poskytovaných úvěrů, banky zpřísnily podmínky pro jejich poskytování, stoupla míra nezaměstnanosti a zadluženosti. Nyní je každý žadatel o úvěr pečlivě prověřován, aby došlo k eliminaci případných rizik. Na všichni tyto změny měla vliv krizová situace ve světe, která trvá ve Spojených státech amerických již od roku 2000. Tato situace ovlivňuje všechny státy Evropy. Krize se České republiky nedotkla natolik v porovnání s ostatními státy Evropy, prozatímní následky nemají škodlivý vliv na ekonomický a sociální život. Tato situace je zhoršena obavou klientů o své úspory v peněžních ústavech, obávají se krachu bank a proto odebírají své vklady, což má negativní vliv na likviditu bank. Ekonomové se shodují, že situace na finančních trzích se dá přirovnat ke krizi z třicátých let minulého století. Z jejich pohledu by tato situace českou ekonomiku neměla příliš zasáhnout.74 V prostředí nestability není divu, že se odhady vývoje ekonomiky a bankovnictví mění téměř ze dne na den. Dle prognóz bankovního analytika Davida Marka bude ekonomický růst v příštím roce minimální. Situace se zhoršuje s každým měsícem, jak v celé Evropě, tak i v České republice. Například v září poklesla průmyslová výroba všech zemí Evropské unie meziročně o 2 %, v České republice naopak vzrostla o 8 %. V říjnu ztrácela průmyslová výroba v eurozóně 5 %, v České republice klesla o 7 %.75
3.1. Objem poskytovaných úvěrů v ČR Celkový objem poskytovaných úvěrů na začátku 2008 roku činil 1 558 856,4 mil. Kč, ke konci roku suma dosáhla zhruba 1 822 370 mil. Kč. Avšak v prosinci 2008 došlo k meziměsíčnímu poklesu krátkodobých úvěrů asi o 8,4 %, což přímo souvisí s výrazným poklesem průmyslové výroby a exportu. I přesto se jedná o objem, který byl o 10,3 % vyšší než v prosinci 2007.76 Objem poskytovaných úvěrů v roce 2008 znázorňuje tabulka č. 6.
74
- http://www.e15.cz/burzy-trhy/ekonomove-dopady-krize-v-cr-jen-zprostredkovane-48697/ - http://www.rozhlas.cz/komentare/portal/_zprava/525744 76 -http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/banky/zpravy/objem-uveru-podnikum-loni-stoupl-na-850-6-mldkc/360087&id_seznam= 34 75
Tabulka č. 6 – Objem poskytnutých úvěrů v roce 2008 (v mil. Kč) Klasifikace úvěrů
Období 31.1.2008
30.4.2008
31.7.2008
31.10.2008 31.12..2008
Nefinanční podniky
750.423,3
776.234,3
808.957,2
859.767,0
850.767,4
Úvěry do 1 roku
300.537,4
323.178,3
336.416,8
366.703,0
329.379,7
Úvěry od 1 roku do 5 let
160.290,7
155.998,9
165.315,1
172.175,2
176.261,6
Úvěry nad 5 let
289.595,1
297.057,1
307.225,2
320.888,8
345.126,0
Domácnosti
735.059,6
770.345,9
815.337,5
853.539,2
880.220,8
Spotřebitelské úvěry
140.153,2
148.106,1
158.104,5
165.170,8
170.397,9
Úvěry na bydlení
521.533,0
544.754,5
574.055,7
602.623,4
618.438,0
Ostatní
73.373,5
77.485,3
83.177,4
85.745,1
91.384,9
Úvěry celkem
1.558.856, 1.624.065, 1.707.472, 1.799.051, 4
5
1
3
1.822.373,1
Zdroj: www.cnb.cz
Je patrné, že celkový počet úvěrů v roce 2008 meziročně stoupal. Ke konci října objem úvěrů, poskytnutý nefinančním podnikům začal klesat. K této situaci došlo z důvodu poklesu krátkodobých a střednědobých úvěrů. Počet úvěrů poskytnutých domácnostem se meziročně zvýšil o 19,7 %, na začátku 2008 roku objem poskytnutých úvěrů činil 735 059,1 mil. Kč a ke konci tohož roku tato suma dosáhla 880 220,8 mil. Kč. Ostatní úvěry rostly průměrně o 4 % za každé čtvrtletí. Objevila se tendence zpomalení růstu poskytování úvěrů. Ke konci posledního čtvrtletí došlo ke snížení objemu na 17 % v porovnání s třetím čtvrtletím roku 2008. Graf č. 2 - Sociální anketa: Máte sjednán v současné době nějaký úvěrový produkt?
Zdroj: www.factum.cz 35
Objem nově poskytnutých úvěrů na začátku roku 2008 stoupal, ve druhé polovině začal klesat. Podobná tendence se objevovala u nově poskytnutých úvěrů domácnostem již od roku 2007 a u nefinančních podniků od počátku 2008. Vývoj nově poskytnutých úvěrů je znázorněn v grafu č. 3. Počet a objem poskytnutých hypoték v roce 2008 je znázorněn v grafu č. 4. Graf č. 3 – Objem nově poskytnutých úvěrů za rok 2008 (meziroční změny v %)
Zdroj: www.cnb.cz
Graf č. 4 - Počet a objem poskytnutých hypoték v roce 2008
Zdroj: www.hypoindex.cz
Růst úrokových sazeb se negativně odrazil také v počtu a objemu sjednaných úvěrů v osmém měsíci loňského roku. V porovnání s červnem se počet nově sjednaných hypoték snížil o celých
36
22 % a celkový objem úvěrů klesl o 2,6 miliardy Kč. Průměrná částka úvěru v srpnu činila 1 803 103 Kč.77 To znamená, že celkový počet úvěrů se meziročně zvyšoval, ale ke třetímu čtvrtletí se růst zpomalil. V porovnání s vývojem úvěrů v roce 2007 lze definovat zpomalení růstu poskytnutých úvěrů. K tomu došlo v důsledku zpomalení hospodářského růstu, zpřísňování úvěrových podmínek a předchozího růstu úrokových sazeb. Následující graf 5 srovnává poměr bankovních klientských depozit ke klientským úvěrům ke konci první poloviny roku 2008. Graf č. 5 - Poměr bankovních klientských depozit ke klientským úvěrům ke konci 1. pol. 2008
Zdroj: www.vlada.cz/assets/media-centrum/tema/Forum_HN7_FV.ppt
V porovnání s odtaními zeměmi, Česká republika je na druhém místě po Lucembursku a poměr vkladů k úvěrům je 140,92 %.
3.2. Zadluženost domácností v ČR Objem nově poskytnutých úvěrů v roce 2008 začal klesat, podíl nesplacených úvěrů v posledním měsíci 2008 vzrostl o 7,2 %. Dlužníci nespláceli především spotřebitelské úvěry a v menší míře i 77
- http://www.hypoindex.cz/clanky/hypoindex-srpen-2008-urokove-sazby-na-maximu/ 37
hypoteční úvěry. Kvůli tomu v současné době roste počet klasifikovaných úvěrů, při kterých je prodlužována doba splatnosti. Tuto dynamiku znázorňuje graf č. 6. Graf č. 6 - Objem splátek 3 a více měsíců po splatnosti / celkový objem úvěrů
Zdroj: CBCB, LLCB
V porovnání s listopadem 2008 činil v prosinci nárůst objemu splátek po splatnosti 7,2 %, což vyjádřeno v absolutní hodnotě činí cca 470 milionů korun. Nejvyšší riziko nesplácení vykazují spotřebitelské úvěry. Celkový objem dlouhodobě nesplacených závazků ke konci roku 2008 činil 1,7 miliard Kč. Tato částka přestavuje 4,667 % z celkového objemu všech poskytnutých úvěrů. Je nutno poznamenat, že v předcházejících měsících se tento koeficient dlouhodobě pohyboval na úrovni 4,0 %. Nejméně rizikovými úvěry z pohledu nesplacení jsou hypotéky. Podle statistik bankovního registru činí podíl dlouhodobě nesplácených závazků k celkovému objemu hypotečních úvěrů jen 0,2 %. 78 Celkové zadlužení domácností u bank a nebankovních finančních institucí meziročně vzrostlo. Podíl dlouhodobě nesplacených závazků se ke konci roku 2008 zvýšil a v současné době roste se celková míra zadluženosti zvyšuje.
78
- http://www.hypoindex.cz/clanky/zajem-o-uvery-klesa.-pocet-nesplacenych-ovsak-vrostl/ 38
4. Analýza a porovnání úvěrových produktů vybraných bank v ČR V České republice existuje celá řada bank a každá nabízí úvěry za různých podmínek, např. ČSOB nabízí výhodnější podmínky pro své stávající klienty, jiné banky nevyžadují poplatek za správu a vedení úvěru, případně za schválení a poskytnutí úvěru. Není možné jednoznačně určit, která z bank má nejlepší podmínky pro poskytování úvěrů, protože každá má své výhody a nedostatky. Klient musí vybírat banku podle svého uvážení.
4.1. Česká Spořitelna a.s. Česká spořitelna byla založená v roce 1825 pod názvem Spořitelna česká. Od roku 2000 je členem silné středoevropské Erste Group s téměř 17 miliony klientů. V současné době je největší bankou na českém trhu. Vydala 3,3 mil. platebních karet a provozuje nejširší síť platebního styku v České republice. Konsolidovaná bilanční suma České spořitelny dosáhla k 31. prosinci 2007 objemu 814,1 mld. Kč. V porovnání s koncem roku 2006 se objem bilanční sumy zvýšil o 12 %, což v absolutním vyjádření představuje nárůst o 85,7 mld. Kč. Tabulka č. 7 uvádí základní údaje o České spořitelně ke 31.12.2008. Tabulka č. 7 - Základní údaje o České Spořitelně k 31.12.2008: Aktiva celkem Počet klientů České spořitelny Počet aktivních klientů přímého bankovnictví SERVIS 24 a BUSINESS 24 Počet poboček Průměrný počet zaměstnanců Finanční skupiny České spořitelny Počet karet Počet bankomatů
862,2 mld. Kč 5 293 632 10911 10911 10911 3304197 1 164
Zdroj: www.csas.cz Základní produkty a služby: investování, spoření, autoleasing, factoring, služby elektronického bankovnictví, poradenství a podpora, platební a úvěrové karty. Z grafu č. 7 je patrný vývoj úvěrového portfolia České spořitelny.
39
Graf č. 7 - Vývoj úvěrového portfolia České Spořitelny
Zdroj: www.csas.cz
Česká spořitelna je s tržním podílem cca 40% vedoucí bankou na českém hypotečním trhu. Její úvěry jsou dostupné široké veřejnosti. V loňském roce Česká spořitelna poskytla 300 000 úvěrů v celkovém objemu 27 mld. Kč. Zájem byl také o kontokorentní úvěry - v prosinci 2007 přesáhl celkový počet sjednaných kontokorentů České spořitelny 1 milion Kč.79 Úvěry retailovým klientům se meziročně zvýšily o 18,6 %, z nich spotřebitelské úvěry se zvýšily o 24,0 %, hypotéky fyzickým osobám se zvýšili o 20,1 %, úvěry malým a středním podnikům se zvýšily 19,3 %. Úvěry velkým podnikům meziročně vzrostly o 17,3 %. Korporátní hypotéky a financování nemovitostí vzrostly o 68,8 %. Celkové hypotéky vč. korporátních zůstávají největší částí bankovního úvěrového portfolia (tvoří 43,1 %). Následují úvěry malým a středním podnikům (18,5 %) a spotřebitelské úvěry vč. kreditních karet (17,8 %). Tuto dynamiku zobrazuje graf č. 8.
79
-http://www.csas.cz/banka/appmanager/portal/banka?_nfpb=true&_pageLabel=downloads&dtree=cs&selnod=317 40
Graf č. 8 - Vývoj úvěrů a vkladů
Zdroj: www.csas.cz
Pod Českou spořitelnu spadají následující skupiny společností: Stavební spořitelna, Pojišťovna obhospodařování České spořitelny, Broker Jet – online broker České spořitelny, Investiční společnost České spořitelny, Penzijní fond České spořitelny, Consulting České spořitelny, Factoring České spořitelny, Realitní společnost České spořitelny, Leasing České spořitelny a Autoleasing České spořitelny .80
4.2. ČSOB a.s. Československá obchodní banka, a. s. je univerzální bankou v České republice. ČSOB byla založena státem v roce 1964 jako banka pro poskytování služeb v oblasti financování zahraničního obchodu. V červnu 1999 byla privatizována – jejím majoritním vlastníkem se stala belgická KBC Bank, která je součástí Skupiny KBC. V červnu 2000 ČSOB převzala Investiční a poštovní banku. Základní údaje ČSOB udává tabulka č. 8. 81
80 81
- www.anoproevropu.cz/download/EUprogram_dvorak.ppt - www. csob.cz 41
Tabulka č. 8 - Základní údaje o ČSOB k 31.12.2008: Aktiva celkem Počet klientů ČSOB
824,485 mld. Kč 3047000
Počet aktivních klientů elektronického bankovnictví
749000
Počet poboček Průměrný počet zaměstnanců Počet karet Počet bankomatů
242 8468 1938000 680
Zdroj: výsledky skupiny ČSOB za rok 2008
Celková bilanční suma ke konci roku 2008 dosáhla 824,5 mld. Kč. Celkový počet úvěrů poskytnutých ČSOB za rok 2008 byl ve výši 404, 2 mld. Kč. Z teto částky představují hypotéky 98,7 mld. Kč. Došlo k celkovému nárůstu úvěrů, podíl spotřebitelské úvěry stoupl na 27 %, úvěry ze stavebního spoření FO na 26 %, hypotéky FO na 23 %, úvěry malým a středním podnikům na17 %, leasing vzrostl na 10 % a úvěry velkým firmám na 6 %. Poměr úvěrů ke vkladům ke konci 2008 činil 72,3 %, objem depozit převyšuje objem poskytnutých úvěrů. 82 Tržní podíl na úvěrech je celkem 20,1 %, tržní podíl na hypotékách je 25,2 %. Meziroční změny v objemu poskytovaných úvěrů jsou uvedeny v grafu č. 9.
Graf č. 9 – Počet úvěrů poskytnutých ČSOB
Zdroj: www.csob.cz
82
- http://csob.cz/WebCsob/Data/tz/2009/TZ090212a.pdf 42
Celkový objem úvěrů dosáhl 404,2 mld. Kč., vzrostl o19 %.. Z toho objem poskytnutých úvěrů na bydlení dosáhl 200 mld. Kč, celkový objem spotřebitelských úvěrů přesáhl částku 15 mld. Kč úvěry malým a středním podnikatelům dosáhl částky 68,9 mld. Kč.83 Základní produkty a služby: osobní půjčky a podnikatelské úvěry, platební a úvěrové karty, služby investičního a elektronického bankovnictví, úvěrové pojištění, leasing, životní a cestovní pojištění, spořící produkty, zhodnocování aktiv, aj.
4.3. GE Money Bank, a.s. GE Money Bank je součástí finanční divize společnosti GE (General Electric). Generálním ředitelem a prezidentem GE Money je William H. Cary.84 GE Money Bank je univerzální bankou, která má 218 poboček a 571 bankomatů. Své služby orientuje jak na občany, tak na malé a střední podniky. GE má diverzifikované portfolio průmyslových i finančních firem, které generují vlastní finanční aktiva.85 Celková bilanční suma dosáhla ke konci roku 2007 téměř 84,9 mld. Kč. Objem nově poskytnutých úvěrů v roce 2007 činil 17,8 mld. Kč. Objem portfolia spotřebitelských úvěrů meziročně vzrostl o 23,2 % na téměř 30 mld. Kč. Tabulka č. 9 udává údaje o GE Money Bank. Tabulka č. 9 - Základní údaje o GE Money Bank k 30.09.2008: Aktiva celkem Počet klientů
84 875 414 943 936
Počet aktivních klientů přímého bankovnictví
252000
Počet poboček Průměrný počet zaměstnanců Počet karet Počet bankomatů
218 2299 606 464 553
Zdroj: www.gemoney.cz
Jak je vidět z grafu č.10, meziroční změna v roce 2007 činila 50,55 % u hypoték a 14, 60 % u půjček pro malé a střední podniky. Expres půjčka dosáhla objemu vyšší, než 30 mld. Kč.
83
-http://www.csob.cz/bankcz/cz/Csob/O-CSOB/Povinne-informace/Dalsi-zverejnovane-informace/Tiskove-zpravyk-vyznamnym-udalostem/ 84 - http://www.gemoney.cz/ge/cz/1/nase-spolecnosti/spolecnosti 85 - http://www.gemoney.cz/ge/cz/1/nase-spolecnosti/spolecnosti/ge-money-bank 43
Graf č. 10 – Úvěrové portfolio GE Money Bank
Zdroj: www.gemoney.cz
Základní produkty a služby: osobní půjčky a podnikatelské úvěry, platební a úvěrové karty, internetové bankovnictví, konsolidace úvěrů, hypotéky, refinancování hypoték, depozita, investiční produkty, úvěrové pojištění, leasing automobilů, poradenství v oblasti získávání veřejné podpory na vybrané typy projektů, aj.86
4.4. Porovnání hypotečních úvěrů Hypoteční úvěry jsou rozšířené a slouží pro financování bydlení a pro nákup nemovitostí. Existují různé hypoteční úvěry - zvláštní hypotéka pro podnikatele, nebo pro právnické osoby, nebo americká hypotéka, atd. Tabulka č.10 srovnává hypotéky u vybraných bank.87
86 87
- http://www.gemoney.cz/ge/cz/1/nase-spolecnosti/hospodarske-vysledky - je úvěr zajištěný nemovitostí podobně jako běžná hypotéka, ale však může být použita k libovolnému účelu. 44
Tabulka č.10 - Srovnání hypoték vybraných bank Název banky
České spořitelna
ČSOB
GE Money Bank
Název úvěru
Hypotéka ČS
ČSOB Hypotéka
Hypotéka
Minimální výše úvěru
300 000,-
200 000,-
300 000,-
100,00 %
100,00 %
80,00 %
5.19%
5.49%
5,60 %
minimální doba splatnosti
5 let
5 let
5 let
maximální doba splatnosti
30 let
40 let
30 let
Poplatek při schválení úvěru
0,9 %
0,8 %
0,8 %
Minimální poplatek
9 500,-
8 000,-
8 000,-
Maximální poplatek
25 000,-
25 000,-
25 000,-
150,-
150,-
150,-
Individuální
individuální
5,00 %
Maximální výše úvěru (% z ceny nemovitosti) minimální úroková sazba (fixace 3 roky)
Poplatky za vedení účtu bez státní podpory předčasné splacení úvěru
První tři čerpání Čerpaní
Zdarma
zdarma, každé další 500 Kč.
změna smlouvy
Poplatek za 1 čerpání 500 Kč.
min. 1 000, max.
min. 2 000,- max.
Min. 3 000,-
3.000,-
10 000,-
max.5 000,-
Zdroj: www.mesec.cz
Z tabulky č.10 je patrné, že hypotéka nabízená Českou Spořitelnou má nižší minimální úrokovou sazbu, nižší poplatek při změně smlouvy a čerpaní úvěru je zdarma, ale naopak má vyšší poplatek při schválení úvěru v porovnání s ČSOB a GE Money Bank. Na rozdíl od jiných bank v ČSOB poskytuje hypotéku nejméně ve výši 200 000 Kč a maximálně povolená doba splatnosti hypotéky je 40 let. 45
GE Money Bank, stejně jako ČSOB má levnější poplatek při schválení úvěru, než u České spořitelny, ale poskytuje úvěry při dražší minimální úrokové sazbě. Konkrétní příklad spočítání hypotéčního úvěru u třech různých bank znázorňuje tabulka č.11. Tabulka č.11 - Kalkulace hypoték vybraných bank
Úroková sazba Měsíční splátka Hodnota nemovitosti Výše hypotéky Délka fixace Splatnost
GE Money Bank 5,70% 37 565 Kč 8000000 Kč 6000000 Kč 5 let 25 let
Česká Spořitelna 5,19% 36 198 Kč 8000000 Kč 6000000 Kč 5 let 25 let
ČSOB 5.49 % 3 681 Kč 8000000 Kč 6000000 Kč 5 let 25 let
Zdroj: samostatně zpracováno podle www.gemoney.cz, www.cs.cz, www.csob.cz
Nejnižší úroková sazba při stejných podmínkách hypotéky je nabízená v České Spořitelně, proto i měsíční splátka v této bance bude menší, než v GE Money Bank, nebo ČSOB.
46
4.5. Porovnání spotřebitelských úvěrů Tabulka č.12 znázorňuje výčet nejdůležitějších parametrů spotřebitelských úvěrů mnou vybraných bank. Tabulka č.13 znázorňuje kalkulaci spotřebitelských úvěrů u těchto vybraných bank. Tabulka č.12 - Spotřebitelské úvěry GE Money
Název banky
Česká spořitelna
ČSOB
Název úvěru
Spotřebitelský úvěr
Půjčka na cokoliv
Minimální výše úvěru
100 000 Kč
20 000 Kč
30 000 Kč
Maximální výše úvěru
není stanovena
600 000 Kč
300 000 Kč
12 měsíců
12 měsíců
24 měsíců
Minimální doba splácení
Bank Expres půjčka
72 měsíců, Maximální doba splácení
120 měsíců
84 měsíců
(od 201 tis. až 120 měsíců)
Úroková sazba od (% p.a.) Poplatek za správu a vedení úvěru (měsíčně)
8,5 %
10,9 %
9,9 %
60 Kč 49 Kč
40 Kč (30 Kč pro klienta ČSOB)
Poplatek za schválení a
0,8%,min. 400 Kč,
1,0 %, min. 500 Kč, max.
1,0 %, min.
poskytnutí úvěru
max. 7000 Kč
3500 Kč
500 Kč
RPSN od (% p.a.)
9,18 %
12,73 %
11,47 %
Zdroj: www.podporabydleni.cz
47
Tabulka č.13 - Kalkulace spotřebitelských úvěrů vybraných bank
Splatnost v měsících výše částky
Česká Spořitelna 24 200 000 Kč
24 200 000 Kč
GE Money Bank 24 200 000 Kč
RPSN
13,91%
od 19.92 %
12,06%
Úroková sazba
12%
od 10.9 %
9,90%
Měsíční splátka Měsíční úhrada za pojištění typu A
9 440 Kč
9312 Kč
9220 Kč
175 Kč
552 Kč
321,77 Kč
Poplatek za poskytnutí úvěru
1600 Kč
2000 Kč
2000 Kč
měsíční poplatek za správu úvěru
49 Kč
50 Kč
-
celkové náklady
11 264 Kč
11914
11541,77 Kč
ČSOB
Zdroj: samostatně zpracováno podle www.gemoney.cz, www.cs.cz, www.csob.cz
Při stejné době splatnosti a při srovnatelné výšce částky Česká Spořitelna nabízí nejvýhodnější poplatek za poskytnutí a správu úvěrů a za pojištění typu A.Tabulka č.14 srovnává kontokorentní úvěry u vybraných bank. Tabulka č.14 - Kontokorentní úvěry
Název banky Název úvěru
Česká spořitelna Kontokorent ke sporožiru
ČSOB
GE Money bank
Povolené přečerpání účtu
Flexikredit
Obvykle poskytovaná výše úvěru
20 000 Kč
trojnásobek čistého měsíčního příjmu
5 000 - 100 000 Kč (Pro nové klienty 5 000 - 20 000 Kč)
Maximální výše úvěru
100 000 Kč
200 000 Kč
100 000 Kč
Úroková sazba (% p.a.)
17,9
16,9
17,9
Poplatek za správu a vedení úvěru (měsíčně)
10 Kč
Zdarma
29 Kč
Poplatek za schválení a poskytnutí úvěru
200 Kč
Zdarma
zdarma
Podmínka dorovnání úvěru na nulu
jedenkrát ročně
jedenkrát za 6 měsíců
Jednou za 180 dnů
Zdroj: www.sfinance.cz 48
V případě kontokorentních úvěrů ČSOB nabízí nejvyšší povolený rámec přečerpání účtu – 200 000 Kč a nižší úrokovou sazbu o 1 % než GE Money Bank a Česká Spořitelna. Poplatek za správu a vedení účtu u GE Money Bank je ve výši 29 Kč, což je nejdražší z porovnávaných bank. ČSOB nevyžaduje žádný poplatek. Poplatek za schválení a poskytnutí úvěru je u České Spořitelny ve výši 200 Kč a u ČSOB a GE Money Bank je zdarma. Při poskytování úvěru je podmínkou dorovnání úvěru na nulu, u ČSOB a GE Money Bank musí být provedeno dorovnávání jednou za půl roku, Česká Spořitelna dovoluje dorovnání jenom jednou za rok.
49
5. Odhad budoucího vývoje trhu úvěrových produktů v ČR Kvůli celkovému oslabení ekonomiky s ohledem na globální finanční krizi dojde ke zhoršení situace v bankovním sektoru. Podle názorů ekonomů bude dopad evropské a americké krize na ekonomiku v České republice minimální.88 Úvěry patří mezi finanční produkty, které krize ovlivňuje nejvíce. V budoucnu budou klesat úrokové míry, banky budou pečlivěji zkoumat bonitu žadatele o úvěr, pro žadatele o úvěr bude problém úvěr získat. Česká národní banka bude v nejbližší době pravděpodobně snižovat úrokové sazby, od nichž se odvíjí úročení úvěrů. Úrokové sazby hypoték se v příštím roce budou snižovat, může dojít ke snížení úroků. ČNB totiž jednak bude postupovat v souladu s Evropskou centrální bankou, která úroky nedávno snížila o půl procentního bodu a také bude potřebovat podpořit klesající míru růstu českého HDP. Krize bude potrvá minimálně jeden rok, po roce začne docházet ke stabilizaci bankovního a ekonomického sektoru. V grafu č.11 je znázorněn odhad budoucího vývoje bankovních úvěrů dle autorky bakalářské práce. Graf č. 11 - Odhad budoucího vývoje bankovních úvěrů (odhad autora práce) – údaje v mil. Kč
1800000 1750000 2009
1700000
2010 1650000
2011
1600000
2012
1550000
2012
2011
1500000 2010 1450000 1400000
88
2009
- http://www.lidovky.cz/jak-se-dotkne-financni-krize-cr-dzo-ln_domov.asp?c=A090102_095819_ln_domov_glu 50
Tabulka č.15 zobrazuje výsledky sociální ankety týkající se bankovních úvěrů. Tabulka č. 15 - sociální anketa
Zdroj: www.factum.cz
Z tabulky je patrné, že dvě pětiny lidí si v budoucnu v případě potřeby půjčí peníze od finanční instituce. Procento takto smýšlejících Čechů se snižuje s vysokým věkem, ve věku do 29 let jsou tohoto názoru téměř tři pětiny (57 %), v případě lidí ve věku 45 až 59 let jsou tohoto názoru pouze necelé dvě pětiny (39 %).89 Banky ve snaze získat další klienty budou postupně rozšiřovat své služby i na oblast neziskových organizací. Nabídka se tedy bude postupně rozšiřovat v oblasti účtů, spořících nástrojů i úvěrů. Na trhu platebních karet i nadále bude stoupat počet uživatelů, dojde k nárůstu vydaných karet a zvýší se i jednotlivé výběry z bankomatů. V současné době je v České republice 35 000 bankomatů, podle odhadů ke konci roku 2012 jejich počet vzroste téměř k 45 000. Tabulka č.16 a tabulka č.17 znázorňuje odhad budoucího vývoje počtu bankomatů a počtu vydaných platebních karet dle autorky bakalářské práce. Tabulka č. 16 - Odhad budoucího vývoje počtu bankomatů (odhad autora práce)
89
rok
počet bankomatů
2009
3500
2010
3800
2011
4200
2012
4500
- http://www.factum.cz/tz260 51
Tabulka č. 17 - Odhad budoucího vývoje počtů platebních karet (odhad autora práce) rok
počet platebních karet
2009
170 000 000
2010
190 000 000
2011
200 000 000
2012
208 000 158
Platební karty lidé nejvíc využívají v obchodech, v hotelích, při nákupu letenek nebo při výběru hotovosti z bankomatu, aj.. V budoucnu lidé budou používat platební karty pro platby na úřadech, ve zdravotnictví, školství nebo v kultuře. Banky budou rozšiřovat své pobočky a zřizovat bankomaty v menších městech a na vesnicích. Lidé budou mít snadnější přístup k výběrům s bankomatů a k nákupům zboží prostřednictvím debetních nebo kreditních karet. Pomocí nových technologií budou zaváděné moderní způsoby používání karet, například platební karty budou součástí mobilních telefonů, nebo součástí flash karty a budou používané současně jako platební prostředek, a jako flash paměť´pro úschovu informací.
5.1. Forma poskytování služeb Hlavní rozvoj lze očekávat v oblasti přímého bankovnictví. Dojde k nárůstu uživatelů elektronického bankovnictví. Zároveň dojde i k rozšíření pobočkové sítě bank a jejich modernizaci. Informační technologie usnadní způsob identifikace klienta a zvýší se bezpečnost klienta. Další zdokonalení by mohly podle Ing. Lošťáka přinést platební portály, které by dokázaly sjednotit různorodá virtuální rozhraní bank. Jejich vzájemné propojení povede ke vzniku třetích subjektů, využívajících modelu předplacené služby nebo kreditního financování. "Je to něco, na co zatím banky nejsou připraveny. Je to šance pro firmy, které však již ke svému podnikání nebudou potřebovat bankovní licenci, i když se v zásadě bude jednat o bankovní produkt. Elektronické bankovnictví v budoucnosti tak vůbec nemusí být o bankovnictví." uzavírá Ing. Lošťák.90
90
- http://www.systemonline.cz/clanky/virtualni-budoucnost-a-bankovnictvi.htm 52
Závěr Cílem této práce bylo zanalyzovat současný český bankovní trh v oblastí úvěrových produktů. Tento stanovený cíl se mi podařilo splnit. V první kapitole práce bylo popsáno období od založení českého bankovního trhu až do současnosti. Bankovní trh se začal vyvíjet ještě od XIX století, v roce 1989 došlo ke změně politického režimu a jako důsledek byla vytvářena ekonomika tržního hospodářství. V roce1993 došlo k rozdělení České a Slovenské republiky na dva samostatné státy a v souvislosti s tím byla založena Česká národní banka. Pozitivní vývoj v oblasti bankovnictví vedl i k rozšíření okruhu poskytovaných služeb. Avšak existovali finanční problémy v bankovním sektoru, které vyvolali přijeti Konsolidačního programu I a II a poté i Stabilizačního programu. Informační technologie začali ovlivňovat bankovnictví a se objevila nová služba – elektronické bankovnictví, o které mají zájem i v současné době. Kapitola dva charakterizuje úvěry, jako bankovní produkty, definuje základní typy úvěrů: kontokorentní, směnečné, lombardní, spotřební a hypoteční úvěry. Třetí kapitola se zabývá analýzou a vyhodnocením současného bankovního trhu úvěrových produktů. Celkový objem poskytovaných úvěrů na začátku 2008 roku činil 1.558.856,4 mil. Kč, ke konci roku suma dosáhla zhruba 1 822 370 mil. Kč. Objem poskytnutých hypoték dosáhl 12 408 mil. Kč, ale poté začal klesat. V období krize došlo k zpomalení růstu objemu poskytovaných úvěru, protože banky kvůli obavám nesplacení úvěrů zpřísnily podmínky pro jejích poskytování. Zadluženost domácností stoupá. V prosinci 2008 nárůst objemu splátek po splatnosti činil 470 mil. Kč, co v porovnání s předchozím měsícem stanoví 7,2 %. Ve čtvrté kapitole byl dán přehled základních údajů vybraných bank: České Spořitelny, ČSOB a GE Money Bank. Banky se odlišují bilanční sumou, počtem klientů, bankomatů a podmínkami pro poskytování jednotlivých úvěrů. Je uveden vývoj úvěrového portfolia a jsou srovnaný jimi nabízené hypoteční, spotřebitelské a kontokorentní úvěry. Pátá kapitola je zaměřená na odhad budoucna. Lze odhadovat pokles poskytování úvěrů kvůli krize. Na trhu platebních karet dojde k nárůstu jejích počtů a objemů transakcí, šíření a zdokonalení. V oblastí elektronického bankovnictví dojde k modernizaci a přinese platební portály, které by dokázaly sjednotit různorodá virtuální rozhraní bank. Současný bankovní trh lze definovat, jako nestabilní, ale v porovnání s jinými evropskými zeměmi je méně ovlivněný bankovní krize. 53
Použitá literatura 1.
BUDINSKÝ, Vladimir a kol. Banky a finanční organizace v České republice. 1. vyd.
Praha: Public History, 1993. ISBN 80-901 432-5-3, s. 9-27.
2.
DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví. 3. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1998. ISBN
80-7079-585- 9.
3.
HUSÁK, Petr. Budování kapitalismu v Čechách. 1. vyd. Praha: Volvox Globator,
1997. ISBN 80-7207-096-7.
4.
KALABIS, Zbyněk. Bankovní služby v praxi., 1vyd. Brno: Computer Press, a.s.,
2005. ISBN 80-251-0882-1.
5.
KAŠPAROVSKÁ, Vlasta a kol. Řízení obchodních bank. 1. vyd. Praha: C. H. Beck,
2006. ISBN 80-7179-381-7.
6.
Kol. autorů Bankovnictví. 6 vydání. Praha: Bankovní Institut, a.s., 2006. ISBN 80-
7265-099-8.
7.
PAVELKA, František; BARDOVÁ, Dagmar; OPLTOVÁ, Radka. Úvěrové obchody.
1. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2001. ISBN 80-7265-037-8, s. 93-96.
8.
REVENDA, Zbyněk a kol. Peněžní ekonomie a bankovnictví, 4. vyd. Praha:
Management Press, 2005. ISBN 80-7261-132-1.
9.
ŠEFLOVÁ, Olga. Specializované bankovnictví – dodatek. 1 vyd. Praha: Bankovní
Institut vysoká škola, a.s., 2006. ISBN 80-7265-091-0.
10.
VENCOVSKÝ, František; JINDRA, Zdeněk a kol. Dějiny bankovnictví v českých
zemích. 1. vyd. Praha: Bankovní Institut vysoká škola, a.s., 1999. ISBN 80-7265-030-0.
54
Pravní předpisy: 1.
Zákon ČNB č. 6/1993 Sb.
2.
Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách
3.
Zákon č. 513/1991 Sb. Díl 5, § 497 - 507 - Smlouva o úvěru
Internetové zdroje: 1.
Wikipedia. Zánik Československa [online]. Dostupný na WWW:
< http://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1nik_%C4%8Ceskoslovenska>
2.
Wikipedia. Koruna Česká [online]. Dostupný na WWW:
3.
Wikipedia. Privatizace [online]. Dostupný na WWW:
4.
www.mesec.cz. Elektronické bankovnictví [online]. Dostupný na WWW:
5.
www.businessinfo.cz. Zákon o bankách [online]. Dostupný na WWW:
6.
CEED – Ekonomie online. Způsoby úročení úvěrů [online]. Dostupný na WWW:
7.
www.seminarky.cz. Bankovnictví [online]. Dostupný na WWW:
8.
Vysoká škola ekonomická v Praze. Časová hodnota peněz [online]. Dostupný
na WWW:
9.
Komerční banka. Čerpání úvěru [online]. Dostupný na WWW:
55
10.
Finanční centrum. Čerpání úvěru [online]. Dostupný na WWW:
11.
www.idnes.cz. Čerpání hypotečního úvěru není zadarmo [online].
Dostupný na WWW:
12.
www.juristic.cz. Občanské právo: Č. 020 – Ručení [online]. Dostupný na WWW:
13.
ŠTEPÁNEK, Petr. Stavba a energie - stavba.tzb-info.cz. Normy a právní
předpisy. Současná právní úprava zajištění investičních úvěrů účelově vázaných k rekonstrukci bytových domů. Dostupný na WWW:
14.
Finanční portál www.dumfinanci.cz. Typy bankovních úvěrů [online].
Dostupný na WWW:
15.
www.business.center.cz. Negociační úvěr [online]. Dostupný na WWW:
16.
Oficiální stránky Československé obchodní banky [online]. Dostupný na WWW:
17.
Oficiální stránky ČSOB. Podrobnosti k obchodním výsledkům za rok 2008 [online].
Dostupný na WWW:
18.
Oficiální stránky GE Money Bank [online]. Dostupný na WWW:
19.
Oficiální stránky GE Money Bank. Hospodářské výsledky za 3. čtvrtletí roku 2008
[online]. Dostupný na WWW:
56
20.
Factum Invenio Bank Život na dluh - postoje veřejnosti k úvěrům a půjčkám [online].
Dostupný na WWW: 21.
Oficiální stránky České Spořitelny [online]. Dostupný na WWW:
22.
Dokumentový server Masarykovy Univerzity. Narodohospodářské výsledky, 80 let
historie naší centrální banky [online]. Dostupný na WWW:
23.
HEINIGE, Karel. Virtuální budoucnost a bankovnictví. Časopis IT systems [on-line].
01.05.2001 [citováno 24.03.2009]. Dostupný na WWW:
24.
Server finančních produktů Zlatá koruna. Co byste měli vědět o úvěrech [online].
Dostupný na WWW: < http://www.zlatakoruna.info/clanky/490-484-uvery-a-pujcky/14567-co-byste-meli-vedeto-uverech>
25.
Skripta účetnictví. Krátkodobé finanční zdroje [online]. Dostupný na WWW:
26.
Učební material. www.estranky.cz. Bankovní úvěry [online]. Dostupný na WWW:
27.
Lidové noviny. Anketa: Jak se dotkne finanční krize ČR? [online].
Dostupný na WWW:
28.
HAVLIGEROVÁ, Jana. Ekonomové: Dopady krize v ČR? Jen zprostředkované.
Deník E15 [on-line]. 17.09.2008 [citováno 14.02.2009]. Dostupný na WWW: 57
29.
HOLUB, Petr. Krize dorazila do Česka. Český rozhlas [on-line]. 12.12.2008
[citováno 12.01.2009]. Dostupný na WWW:
30.
Česká tisková kancelář. Objem úvěrů podnikům loni stoupl na 850,6 mld. Kč
[on-line]. 12.02.2009 [citováno 16.02.2009]. Dostupný na WWW:
31.
SVAČINA, Luboš. Hypoindex srpen 2008: úrokové sazby na maximu [on-line]
17.09.2008 [citováno 12.01.2009]. Dostupný na WWW:
32.
SVAČINA, Luboš. Zájem o úvěry klesá. Počet nespacených však vzrostl [on-line]
23.02.2009 [citováno 02.03.2009]. Dostupný na WWW:
33.
Stránky České spořitelny. Prezentace. Evropské aktivity České spořitelny [online].
Dostupný na WWW: 34.
Finanční výsledky ČSOB za rok 2008 [online]. Dostupný na WWW:
58
Seznam tabulek, grafů a schémat Tabulky: Tab. č.1: Působení obchodních bank vedle SBČS……………………………………………...9 Tab. č.2: Počet bank v období 1990 – 2008……………………………………………………14 Tab. č.3: Princip splácení úvěru pravidelnými splátkami……………………………………...23 Tab. č.4: Princip splácení úvěru pravidelnými anuitami…………………………………….....24 Tab. č.5: Uváděná zkratká periodicity splacení………………………………………………...25 Tab. č.6: Objem poskytnutých úvěrů v roce 2008 (v mil. Kč)……………………………...….35 Tab. č.7: Základní údaje o České Spořitelně k 31.12.2008…………………………………….39 Tab. č.8: Základní údaje o ČSOB k 31.12.2008………………………………………………..42 Tab. č.9: Základní údaje o GE Money Bank k 30.09.2008……..………………..…………….43 Tab. č.10: Srovnání hypoték vybraných bank …………………………………………………44 Tab. č.11: Kalkulace hypoték vybraných bank………………………………………………....46 Tab. č.12: Spotřebitelské úvěry………………………………………………………………...47 Tab. č.13: Kalkulace spotřebitelských úvěrů vybraných bank………………………………....48 Tab. č.14: Kontokorentní úvěry……………………………………………………...………....48 Tab. č.15: Sociální anketa………………………………………………………………………51 Tab. č.16: Odhad budoucího vývoje počtu bankomatů (odhad autora práce)………………….51 Tab. č.17: Odhad budoucího vývoje počtů platebních karet (odhad autora práce)………….…52
Grafy: Graf č.1: Klientské úvěry podle druhového hlediska (celkem)……………………………..…15 Graf č.2: Sociální anketa: Máte sjednán v současné době nějaký úvěrový produkt?.................35 Graf č.3: Objem nově poskytnutých úvěrů…………………………………………………….36 Graf č.4: Počet a objem poskytnutých hypoték v roce 2008…………………………………..36 Graf č.5: Poměr bankovních klientských depozit ke klientským úvěrům……………………..37 Graf č.6: Objem splátek 3 a více měsíců po splatnosti / celkový objem úvěrů………………..38 Graf č.7: Vývoj úvěrového portfolia České Spořitelny……………………………………….40 Graf č.8: Vývoj úvěrů a vkladů………………………………………………………………..41 Graf č.9: Počet úvěrů poskytnutých ČSOB……………………………………………………42
59
Graf č.10: Úvěrové portfolio GE Money Bank……………………………………………….44 Graf č.11: Odhad budoucího vývoje bankovních úvěrů (odhad autora práce………………...50
Schématy: Schéma č.1: Typy úvěrů……………………………………………………………………....17 Schéma č.2: Členění hypotečních úvěrů……………………………………………………...32
60