Svìtový trh v èíslech

ROÈNÍK XXIV. ÈÍSLO 3 (147) 2013

È

as ubíhá rychle a je tu opìt zaèátek nového roku. Ten právì uplynulý mlynáøùm nepøinesl nic dobrého. S novou sklizní sice svitla nadìje, ale neuváženým a bezdùvodným bojem o trhy s moukou se snížily její ceny natolik, že nedovolily dostateènì vyrovnat ztráty v hospodaøení firem. Tìžkosti, žel, zùstávají, a vyhlídky nejsou lepší. Stále jsme pod tlakem cen na jedné stranì obilí a na stranì druhé mouky. Devalvace koruny o 5% nám zajisté nepomohla. Ihned se skokovì zvýšily ceny pšenice o 12%, a na pøelomu roku dokonce o 20%. Kromì devalvace je pøíèinou také rùst cen pšenice v Evropì pod vlivem úspìšného exportu obilovin do tøetích zemí, který se meziroènì zvýšil o necelých 56%. Vývoz obilovin z EU za prvních 25 týdnù roku 2013/14 dosahuje 21,2 mil. t (13,6 mil. t v r. 2012/13; 12,3 mil. t pøed 2 roky), z toho pšenice setá 13,4 mil. t, jeèmen 4,7 mil. t, kukuøice 2,1 mil. t. Exporty smìøovaly do Saudské Arábie, Jordánska a Tunisu. V této situaci rozhodnì nelze poèítat se snížením cen pšenice. Na pøelomu roku byla u nás dokonce pøekroèena hranice 5 tisíc korun za tunu potravináøské pšenice nakoupené ze smìsného sila. Souèasné prùmìrné ceny mouky tomu opìt neodpovídají, a je tøeba s nimi pohnout. Jejich zvýšení je ale velmi problematické, protože tržní situace v pekárnách se nezmìnila, a je stále napjatá. To nutí mlynáøe držet ceny mouky nízko. Zdražení je ale nevyhnutelné, pokud nechce-

me pøijít o svou konkurenceschopnost v Evropì, a zahubit u nás mlýnský obor. Finanèní kalkulace se nedají obelstít. Nejenomže ztrácíme zdroje z odpisù základních fondù, ale nevrací se i další vynaložené náklady. Limity jsou ve výtìžnosti výrobkù ze zrna, možnosti ke zlepšení hledáme v nákupu surovin a ve vytížení kapacit mlýna. Nákupní spekulace nám neprospívají smìrem k zemìdìlskému lobby a ke státním orgánùm, vèetnì zemìdìlské a potravináøské inspekce. Využití kapacit lze sice zvýšit na úkor konkurenta, ale rozmìr trhu se nedá nafukovat a exporty jsou velmi problematické. Každý stát si støeží svùj vnitøní trh. Jakékoliv pokusy získat trh na úkor konkurenta se v minulosti ukázaly jako liché. Agresor vždy nakonec prodìlal. Nìkteré to stálo dokonce vlastní existenci. Jsou i lepší varianty. Napøíklad integrace: vertikální se zpracovateli mouky a horizontální spojením mlýnù. U nás je stále rozhodující udržet si svoje pekárny. Za mouku se ale musí platit dostatek penìz, a vèas. Pøíkladem mùže být kauza Unimills a United Backeray. A jsou to právì tyto subjekty, které nejvíce ovlivòují souèasný stav, a které mohou zpùsobit katastrofu pro celý mlýnsko-pekárenský prùmysl. Pøesto nelze upadnout do deprese, ale naopak pøispìt k odvrácení této katastrofy. K tomu nezbývá nic jiného, než si vzájemnì popøát mnoho sil v novém roce, aby se zablýsklo na lepší èasy. „Vydrža“. Vedení svazu a redakce MN

Trh s obilovinami je dnes charakteristický trvale rostoucí spotøebou vlivem rùstu svìtové populace i zvyšováním životní úrovnì obyvatelstva chudých regionù naší planety. Od roku 2010 vzrostla spotøeba obilovin ve svìtì o 200 mil. tun, tj. o 12%. Významnì roste také spotøeba pšenice. Od roku 2010 jde o 33 mil. tun, tj. o 5%. Jak jsme již uvedli v pøedcházejících informacích, nový marketingový rok 2013/2014 je charakteristický bilanèním pøebytkem obilovin, vèetnì pšenice. Èísla o odhadech produkce a spotøeby se neustále aktualizují, ale v zásadì jde pouze o kosmetické zmìny. Ceny proto významnì poklesly, ale po jejich stabilizaci stále mírnì stoupají. Trh s obilím v Èeské republice ovlivní míra exportu do zemí EU i do tøetích zemí. Pøebytková bilance obilovin je zde již nìkolik let vyrovnávána masivními exporty. Napøíklad v posledním marketingovém roce 2012/13 se vyvezlo 2733 tis. tun obilovin, z toho 1110 tis. tun pšenice a 30 tis. tun žita. Významnì zde pùsobí kurz koruny a dopravní náklady k zákazníkùm do zahranièí a k pøístavùm. Kontrakty exportù, ale i kontrakty pro vnitøní trh, jsou postaveny na cenì burzy Matif mínus 25 Eur/t. Devalvace koruny o 5% mìla pøímý vliv na skokové zvýšení ceny pšenice, ale ne pouze o 5%, ale ve skuteènosti o 12%, a na pøelomu roku pøedstavuje zvýšení cen pšenice dokonce o 20% proti cenám z øíjna 2013. Ještì v prosinci 2013 byla prolomena hranice 5 tisíc korun za tunu potravináøské pšenice dodané do mlýna od nákupní a obchodní organizace se smìsným silem. Na náš vnitøní trh s obilovinami také pùsobí významný pokles jejich spotøeby pro krmné úèely. Pøíèinou jsou všeobecnì známé strukturální zmìny v našem zemìdìlství, kdy jsme výraznì

ztratili sobìstaènost v produktech živoèišné výroby.

Svìtový trh v èíslech Odhad svìtové produkce pšenice (IGC) v hosp. r. 2013/14 stoupl na 698 mil. t, odhad spotøeby vzrostl na 692 mil. t, koneèné zásoby byly sníženy na 181 mil. t. Odhad produkce byl meziroènì navýšen o 6 % díky výsledkùm v Èínì a USA. Nárùst spotøeby je dán zvýšenou spotøebou krmiv a bioethanolu. Odhad produkce pšenice v EU zùstává na 143 mil. t, USA 58 mil. t, Rusko 51 mil. t, Kanada 33 mil. t, Austrálie 25 mil. t, Ukrajina 22 mil. t, Kazachstán 16 mil. t. Svìtové vývozní ceny pšenice sledují rùzné trendy v závislosti na pùvodu pšenice; klesly ceny v Kanadì, Austrálii (díky vyšší produkci) a také v USA. Vývozy pšenice z USA mají logistické problémy (nedostatek nákladních lodí), èímž se snižuje jejich svìtová konkurenceschopnost, zásoby pšenice v Èernomoøské oblasti klesají, a pšenice z EU je aktuálnì nejdostupnìjší. Odhad svìtové produkce kukuøice (IGC) pro hosp. r. 2013/14 je navýšen na 950 mil. t, spotøeba zùstává na 922

mil. t, odhad koneèných zásob se zvýšil na 157 mil. t. V r. 2013/14 se oèekává meziroèní nárùst svìtové produkce o 10%, což znamená rekordní sklizeò za posledních 6 let, ale rovnìž svìtová spotøeba bude rekordní (+7% meziroènì). Odhad produkce se zvýšil díky dobré sklizni v USA, v Rusku, na Ukrajinì i v Èínì. V USA se pøedpokládá výrazný nárùst produkce na 355 mil. t, v EU mírný nárùst na 65 mil. t, mírný nárùst se oèekává i v Brazílii (81 mil. t), v Argentinì (30 mil. t), na Ukrajinì (28 mil. t). Svìtové vývozní ceny kukuøice nadále klesají v USA, naopak ceny v Argentinì a Èernomoøské oblasti stoupají. US ceny jsou nyní o 19 K/t nižší než ceny v EU. Další tlak na ceny US kukuøice vyvinula i Èína odmítnutím dodávky kukuøice z USA kvùli neschválené genetické modifikaci; pro toto zboží bude nutné nalézt jiného kupce. Svìtový obchod potravináøské pšenice: Saúdská Arábie koupila 720 tis. t, Bangladéš 100 tis. t, Tunisko 92 tis. t, Egypt 300 tis. t z Francie a Rumunska, a dalších 180 tis t. z Rumunska a Ruska. Alžírsko koupilo 150 tis. t tvrdé pšenice z Kanady za 405 $/t c&f, k dodání v lednu 2014, a 650 tis. t potravináøské pšenice z Francie.

EU v èíslech Vývozní ceny pšenice v EU jsou stabilní. Rovnìž stabilní jsou vývozní ceny jeèmene. DG AGRI v aktualizované bilanci obilovin pro EU 28 na r. 2013/14 zvýšil odhad celkové využitelné produkce o 0,2 mil. t na 301,5 mil. t

Vývoj prùmìrných cen obilovin v ÈR dle SZIF ve vybraných týdnech roku 2013 Týden

27.

32.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

45.

46.

47.

48.

49.

3958

4010

4510

4006

4138

4088

4080

4048

4050

4256

4195

4172

4257

4255

—

3719

3860

3784

3884

3845

3887

3752

3910

3987

4089

3986

4287

4376

4122

5064

—

3410

3623

3429

3730

3509

3548

3464

—

3550

—

3426

3487

3489

Pšenice potravináøská 5868 Pšenice krmná Žito

Plodinová burza Brno – obchody promptní ve vybraných týdnech 2013, cena Kè/t, bez DPH, parita DDP = místo dodání Komodita / týden

24.(èerven) 28.(èvnc) 34.(srpen) 36.(záøí) 37.(záøí) 38.(záøí) 39.(øíjen) 42.(øíjen) 45.(list)

47.(list) 49.(pros)

Pšenice potravináøská

5 659

5 431

4 331

4 300

4 315

4 300

4 350

4 300

4 436

4 538

4 544

Pšenice krmná

5 270

4 892

3 675

3 900

3 842

4 000

3 952

4 050

4 236

4 285

4 302

Jeèmen sladovnický

5 632

5 592

5 168

5 150

5 082

5 200

4 964

5 050

4 999

5 046

5 059

Žito

5 066

5 017

3 719

3 700

3 460

3 450

3 593

3 500

3 614

3 651

3 657

Kukuøice

5 043

4 945

4 283

4 450

4 193

4 300

4 114

4 300

4 210

4 383

4 395

2

MLYNÁØSKÉ NOVINY

Porovnání prùmìrných spotøebitelských cen, cen zemìdìlských a prùmyslových výrobcù u pšenice potravináøské v roce 2011-13 v Kè/kg 2011 I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

Pšenice potravináøská

CZV

4,816 5,280 5,610 5,629 5,687 5,634 5,348 4,808 4,551 4,527 4,430

4,16

Pšenièná mouka hladká 00 extra

CPV

8,237 8,673 9,064 8,910 8,930 9,496 9,237 9,160 8,791 8,629 8,590 8,370

Pšenièná mouka hladká

SC

10,71 11,24 11,24 11,41 11,83 11,79 11,62 11,04 11,24 11,30 11,57 11,47 2012 I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

Pšenice potravináøská

CZV

4,06

4,17

4,34

4,53

4,79

5,01

5,16

5,37

5,65

5,77

5,83

5,93

Pšenièná mouka hladká 00 extra

CPV

8,31

8,15

8,05

7,92

7,91

8,25

8,26

8,11

8,27

8,65

8,92

9,27

Pšenièná mouka hladká

SC

11,56 11,33 11,33 10,53 10,63 10,55 10,56 11,26 11,75 12,60 12,85 12,82 2013 I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

Pšenice potravináøská

CZV

6,03

6,12

6,12

6,02

5,97

5,85

5,66

4,42

Pšenièná mouka hladká 00 extra

CPV

9,34

8,24

9,34

9,58

9,32

9,34

9,45

9,34

Pšenièná mouka hladká

SC

13,33 13,36 13,48 13,60 13,68 13,52 13,14 13,73

Pramen: ÈSÚ CZV = ceny zemìdìlských výrobcù

CPV = ceny prùmyslových výrobcù

IX.

X.

XI.

XII.

SC = spotøebitelské ceny

Porovnání prùmìrných spotøebitelských cen, cen zemìdìlských a prùmyslových výrobcù u pšenice potravináøské v ÈR v Kè/t

MLYNÁØSKÉ NOVINY

3

Svìtové trhy - Vývoj svìtových cen Chicago (Kè/t) termínované obchody v roce 2013 15.9.

22.9.

29.9.

6.10.

13.10.

20.10.

27.10.

3.11.

10.11.

17.11.

24.11.

1.12.

Prosinec 2013

4569

4538

4763

4746

4787

4884

4742

4695

4792

4775

4813

4854

Bøezen 2014

4646

4614

4822

4810

4847

4889

4817

4779

4879

4850

4869

4955

Kvìten 2014

4683

4653

4841

4847

4859

4959

4857

4826

4928

4879

4900

4992

Prosinec 2013

3503

3394

3392

3281

3210

3274

3237

3219

3372

3351

3352

3297

Bøezen 2014

3598

3488

3485

3375

3306

3367

3325

3296

3465

3417

3408

3370

Kvìten 2014

3659

3552

3545

3438

3367

3428

3388

3358

3533

3481

3471

3435

Pšenice

Kukuøice

Svìtové trhy - ceny za pohotové zboží Chicago (Kè/t) 15.9.

22.9.

29.9.

13.10.

20.10.

27.10.

3.11.

10.11.

17.11.

24.11.

1.12.

Pšenice

5118

5409

5485

5514

5520

5550

5551

5682

5789

5768

5910

Kukuøice

4343

4300

4081

3877

3994

3924

3981

4116

4195

4235

4215

Evropské trhy - Vývoj termínovaných cen na burze Matif (Kè/t) 22.9.

29.9.

6.10.

13.10.

20.10.

27.10.

3.11.

10.11.

17.11.

24.11.

1.12.

li0Listopad 2013

4787

5001

4983

5089

5248

5284

5352

5290

5537

5627

5734

Leden 2013

4800

5001

4977

5089

5216

5239

5275

5336

5496

5552

5659

Bøezen 2014

4806

5001

4983

5089

5210

5213

5236

5303

5476

5518

5604

Listopad 2013

4291

4374

4323

4418

4568

4543

4334

4555

4711

4810

4859

Leden 2013

4304

4387

4349

4431

4556

4569

4354

4575

4718

4803

4845

Bøezen 2014

4317

4400

4375

4457

4568

4627

4405

4640

4806

4864

4920

Pšenice

Kukuøice

(+9,3% meziroènì) a to díky zvýšení odhadu u jeèmene o 0,2 mil. t na 59,2 mil. t. Nejvìtší nárùst se oèekává u kukuøice (65,1 mil. t, +12,1% meziroènì) a u žita (10 mil. t, +16,4% meziroènì). Dovozy se odhadují na 12,8 mil. t, poèáteèní zásoby 27,5 mil. t, celkové dostupné množství obilovin 341,8 mil.t. Odhad celkové spotøeby zùstává na 272,4 mil. t. Odhad vývozù stoupl na 32,7 mil. t. Koneèné zásoby (k 30.6.2014) se odhadují na 34,5 mil. t. Odhad ploch obilovin v EU 28 na r. 2013/14 zùstává 57,7 mil. ha (tj. meziroènì +1,1 %), nejvìtší pokles se oèekává u tvrdé pšenice (-6,4% meziroènì), nejvìtší nárùst se oèekává u žita (+6,8% meziroènì).

Èeská republika Sklidilo se celkem 7651 tis. tun obilovin. Prùmìrný výnos dosáhl 5,4 t/ha, což je vynikající výsledek srovnatelný s rekordním rokem 2004. Pšenice ozi-

4

MLYNÁØSKÉ NOVINY

mé se sklidilo 4569 tis. tun s prùmìrným výnosem 5,91 t/ha. K tomu pšenice jarní 183 tis. tun s prùmìrným výnosem 4,8 t/ha. Není tøeba hovoøit o pokrytí domácí spotøeby na potraviny, která se dlouhodobì pohybuje na úrovni 1,2 mil. tun pøedevším ozimé pšenice. Na krmení se spotøebuje 1,5 mil. tun, na osivo cca 200 tis. tun a vývoz lze pøedpokládat rovnìž v úrovni 1 mil. tun. Pøebytek pšenice mùže dosahovat až 700 tis. tun, ale také mùže být bilance vyrovnaná. Záleží na exportu. Z dalších obilovin je vhodné uvést žito, kterého se vyprodukovalo 184 tis. tun s prùmìrným výnosem 4,6 t/ha. Spotøeba na potraviny je na úrovni 110 tis. tun. Letošní výsledky žita a snížení jeho ceny by mohly pomoci ke zvýšení jeho spotøeby v pekárnách. Pokles cen žita ale mùže znovu podnítit nezájem o jeho setí pro pøíští rok. Je proto tøeba v pøípadì žita hledat dohodu a nastavit dlouhodobé obchodní vztahy a cenové podmínky.

Mouka Ceny mouky vykazují znaèné rozdíly. Jejich pád zaèal døíve, než se snižovaly ceny chlebového obilí. Konstruktér tìchto cen pøedpokládal, že pšenice bude pod 4000 Kè/t. Mouka hladká svìtlá ve volnì loženém stavu klesla pod hranici 6000 Kè/t. Na trhu pøevažují její ceny mezi 6200 až 6500 Kè/t. Ale ceny pšenice od skliznì stále stoupají a v prosinci dosahoval jejich prùmìr až 4700 Kè/t. Rozdíly jsou mezi Moravou, kde jsou ceny nižší, a Èechami, kde jsou naopak vyšší, a ojedinìle již prolomily hranici 5000 Kè/t. Ceny mouky se proto musí zvýšit v závislosti na ceny obilí. Jestliže nìkteøí pekaøi stále srovnávají trh balené mouky s trhem pekaøských mouk, mìli by pøipustit zvýšení cen, protože spotøebitelská cena balených se drží na vyšší úrovni. Analýza trhu s moukou jasnì dokazuje naše tvrzení, že trh balených a pe-

Vývoj cen EUR/t na evropských burzách – pohotové zboží Zemì mìsto

28.2.

14.3.

11.4.

16.5.

30.5.

13.6.

—

—

27.6.

25.7.

29.8.

26.9.

24.10.

14.11.

19.12.

PŠENICE POTRAVINÁØSKÁ Francie Rouen

240,01 238,44 251,87 247,30

Belgie Antverpy

256,00 253,00 258,00 253,00 244,00 238,00 222,00

Nìmecko Hamburg

252,00 247,00 255,00 240,00 226,00

Maïarsko Transdanubia

235,19 224,75 197,39 214,48 210,68 210,68 186,52 149,98 151,65

Polsko Slaski

250,94 247,81 232,05 236,41 222,68 224,11 217,57 214,82 160,77 166,01 168,82 175,25

Rakousko Vídeò

—

Èeská republika Brno

—

—

—

—

—

—

—

195,00 189,00 192,80 185,86 200,79 202,72 207,65 —

190,00 185,00 201,00 203,00

—

216,00 201,00 198,00 191,00 206,00 206,00 207,00

—

181,00

—

—

153,41 161,81 160,65

—

—

—

— —

231,37 229,41 231,37 223,53 217,65 211,77 201,96 168,63 168,63 167,32 168,00 168,30

ŽITO POTRAVINÁØSKÉ Nìmecko Hamburg

212,00 204,00 197,00 195,00 180,00 170,00 162,00 155,00 154,00 153,00 161,00 168,00 168,00

Polsko Slaski

178,48 173,17 172,91 167,43 157,00 148,00 138,46 141,90

Èeská republika Brno

—

95,77

108,96 117,94 120,31

—

211,76 203,92 200,00 201,96 205,88 192,16 192,16 145,10 135,29 136,19 135,22 135,44

kaøských mouk se vyvíjí oddìlenì a neexistuje zde pøímá závislost. Spotøeba balené mouky klesá, a proto je její nabídka vyšší než poptávka. Obrácenì to platí pouze nìkolikrát roènì pod vlivem peèení na tradièní svátky. U balených mouk se také projevuje snaha obchodních øetìzcù o zvyšování jejich marží. Poslední údaje ze statistiky lze pøirovnávat marže u mouky s marží u bílého peèiva. Tím má tento trh globální charakter. Mlýnské odborníky také velmi trápí, že v cenách jednotlivých druhù balených mouk se nepromítají vyšší výrobní náklady na jejich výrobu. Levnìjší by mìly být hladké mouky, a naopak dražší mouky hrubé, kde je potøeba složitìjší technologie a vyšší spotøeba energie. Nabídka a poptávka na pekaøské mouky je relativnì vyrovnaná. Trh má regionální charakter. Teoretické využití kapacit pšenièných mlýnù je na 83 %. Navíc je zde znaènì rozvinuta vertikální integrace mlýnských a pekárenských podnikù. Pøíèinou souèasných problémù v cenách mouky tedy je konkurenèní boj pekáren. Pekárenský trh

má sice regionální charakter, kde významnì pùsobí pøebytek výrobních kapacit, ale díky pøevažujícímu prodeji pekaøských výrobkù v obchodních øetìzcích, má tento trh globální charakter. Negativní dopady tohoto trhu pak pùsobí až na mlýny. Je jisté, že pokud by souèasná tržní a cenová situace mìla trvat i nadále, èeká nás zkáza mlýnského oboru. Zmìna je nevyhnutelná.

Tìžký rok pro kukuøici v Evropì Nepøíznivé povìtrnostní podmínky ovlivnily výsledky produkce kukuøice v mnoha evropských zemích, vèetnì Èeské republiky. V nìkterých oblastech byl dlouhý výsev, poté následoval chlad, horko a sucho. Ve Velké Británii došlo k redukci pìstování, od roku 2012 zde poklesly osevní plochy na ménì než 160 tis. ha. Ve Francii a v Itálii je hlášen výrazný nárùst ploch silážní kukuøice. Zejména v Itálii je tento nárùst zpùsoben využíváním kukuøice jako substrátu pro výrobu bioplynu. Proto jsou také ceny vyšší než svìtové. Ve svìtì se v roce 2013/14 pøesto oèeká-

vá rekordní sklizeò za posledních 6 let díky dobré sklizni v USA, v Rusku, na Ukrajinì i v Èínì. Svìtové vývozní ceny kukuøice klesají v USA, naopak ceny v Argentinì a Èernomoøské oblasti stoupají. Mezinárodní rada pro obiloviny letos oèekává rekordní globální poptávku po kukuøici ve výši 917 mil. tun. To by bylo o 45 mil. tun nebo 5,2% více než loni. Tento nárùst je zpùsoben pøedevším vyšším využitím kukuøice ke krmným úèelùm. Poptávka po krmné kukuøici by mohla stoupnout o 32 mil. tun na 522 mil. tun. Kukuøice je levnìjší než pšenice a celosvìtovì roste poptávka po mase. Prùmyslové využití kukuøice mùže podle názoru londýnských expertù rovnìž stoupnout o 14 mil. tun na 261 mil. tun. Vedle bioetanolu roste využití v produkci škrobu a sladidel. Svìtová rada pro obiloviny naopak oèekává postupný pokles využití kukuøice na výrobu bioetanolu. Napøíklad v USA již produkce bioetanolu neroste. Dùvodem jsou státem stanovené technické limity pøimíchávání. Zpracoval PAVEL FILIP

Vývoj spotøebitelských cen vybraných druhù zboží MJ (kg)

Mìsíc/rok 4/2013

5/2013

6/2013

7/2013

8/2013

9/2013

Chléb konzumní kmínový

23,31

23,30

22,96

23,15

23,14

23,11

Peèivo pšenièné bílé

41,97

41,41

41,28

40,97

40,97

41,03

Pšenièná mouka hladká

13,60

13,68

13,52

13,14

13,73

13,52

Pšenièná mouka hrubá

13,76

13,85

13,50

13,55

13,73

13,63

Tìstoviny vajeèné

40,55

41,46

41,46

42,79

42,21

41,90

MLYNÁØSKÉ NOVINY

5

Agrotest fyto s.r.o.

Tradièní konference Jakost obilovin 2013 se konala 13. listopadu 2013 ve Støední škole hotelové a služeb v Kromìøíži. Hlavním tématem byly výsledky skliznì roku 2013 v ÈR. Konference byla poøádána za podpory Ministerstva zemìdìlství a zúèastnìných firem: O.K. SERVIS BioPro, s.r.o., Bühler Praha s.r.o., JEMO Trading spol. s r.o., MEZOS spol. s r.o., NAVZAS s.r.o., NOACK ÈR, spol. s r.o.. Hlavní podíl na pøípravì konference mìla spoleènost Agrotest fyto, s.r.o., tedy Zemìdìlský výzkumný ústav v Kromìøíži. Na konferenci bylo prezentováno celkem 11 hlavních pøednášek. Vìnovány byly obilnímu trhu, kvalitì, novým odrùdám, odrùdové èistotì, možnostem využití bezpluchého ovsa a dalších netradièních plodin, kontaminujícím látkám a v neposlední øadì i metodám zkoušení. Dále vybíráme z jednotlivých pøednášek.

Aktuální situace na trhu s obilovinami z pohledu mlýnù (Pavel Filip) Bylo konstatováno, že letošní sklizeò obilovin dosáhla dobrých výsledkù. Platí to pro Èeskou republiku i pro Evropskou unii a celý svìt. Oproti pøedchozímu roku jsou všechny prognózy bilance produkce a spotøeby pøebytkové, což také pøináší pokles cen. U nás hodnotíme sklizeò základních obilovin jako nadprùmìrnou. Pøesto je tøeba podotknout, že pøi srovnání výsledkù v posledních pìti letech nejde o úrodu mimoøádnou a rekordní. Meziroènì nelze srovnávat ani ceny obilovin, protože loòský bilanèní nedostatek zpùsobil jejich vysoký nárùst. Souèasný pokles cen je proto pouhým návratem k reálné hodnotì, a nemùže znamenat, že se ceny mohou snížit v celé obilní vertikále. Trh s obilovinami je dnes charakteristický trvale rostoucí spotøebou vlivem rùstu svìtové populace i zvyšováním životní úrovnì obyvatelstva

6

MLYNÁØSKÉ NOVINY

chudých regionù naší planety. Pøesto na svìtì žije podle údajù OSN stále kolem 1 miliardy hladovìjících lidí. Od roku 2010 vzrostla spotøeba obilovin ve svìtì o 200 mil. tun, tj. o 12%. Významnì roste také spotøeba pšenice. Od roku 2010 jde o 33 mil. tun, tj. o 5%. Nejrozšíøenìjší obilovinou ve svìtì je kukuøice s 945 mil. tunami v letošním roce, následuje pšenice s 687 mil. t, tøetí je pak rýže s 440 mil. t. Mezi dalšími významnými obilovinami je jeèmen s letošními 142 mil. tun. Žito, které ve støední a severní Evropì používáme na výrobu chleba, je z celosvìtového hlediska nevýznamné a tvoøí ménì než 1% celkové produkce obilovin. Spotøeba obilovin roste také díky politice jejich energetického využití. Nejvíce se to projevilo u kukuøice. Hlavní problém v tomto smìru lze spatøovat ve využití pùdního fondu, kterého není ve svìtì nazbyt.

Specifika obilního trhu v ÈR Pøebytková bilance tuzemských obilovin je již nìkolik let vyrovnávána masivními exporty. Napøíklad v posledním marketingovém roce 2012/13 se vyvezlo 2733 tis. tun obilovin, z toho 1110 tis. tun pšenice a 30 tis. tun žita. To uvádí oficiální statistiky, ale ozývají se hlasy, že neevidované exporty jsou z hlediska množství významné, a celkový export obilovin tedy mùže být vyšší. Proto je také nᚠvnitøní trh s obilovinami bezpochyby

Komise jakosti rostlinných produktù ÈAZV Komise polních plodin ORV ÈAZV

souèástí evropského trhu a pùsobí na nìj pøímo i trh svìtový. Ovlivòována je vnitøní bilance i cenová úroveò. Pùsobí zde kurz koruny a dopravní náklady k zákazníkùm do zahranièí a k pøístavùm. Není od vìci ukázat na pøíklady, že kontrakty exportù, ale i kontrakty pro vnitøní trh, jsou postaveny na cenì burzy Matif mínus 25 Eur/t. Rozdíly proti evropské cenì mohou nastat pouze pøímo po sklizni, kdy se teprve bilancuje a tvoøí se cenové úrovnì. Na nᚠvnitøní trh s obilovinami také pùsobí významný pokles jejich spotøeby pro krmné úèely. Pøíèinou jsou všeobecnì známé strukturální zmìny v našem zemìdìlství, kdy jsme výraznì ztratili sobìstaènost v produktech živoèišné výroby. Je proto pozitivní deklarovaná zmìna naší zemìdìlské politiky orientovaná na revitalizaci chovù zvíøat, na potravinovou sobìstaènost a na zvýšení celkové efektivnosti zemìdìlství, která utrpìla ztráty právì celkovým poklesem živoèišné výroby. Urèitým problémem je u nás nedostateènì vyvinutý sektor technického využití obilovin. Z vybudovaných obilních lihovarù vyrábí pouze jeden (Vrdy), který patøí do skupiny Agrofert. Lihovar Trmice byl zastaven. Z pohledu zpracovatelù obilovin není rozvoj jejich technického využití pozitivní, ale je tøeba pøiznat potøebu obdìlávání pùdy, kterému technické využití pøispívá.

Chlebové obiloviny v ÈR Nejvýznamnìjší „chlebovou“ obilovinou je u nás pšenice. Udržuje se dlouhodobì na úrovni pøes 800 tis. ha a objemu výroby od 3,6 do 4,9 mil. tun. Pro výrobu chleba má význam také žito, které vykazuje velmi rozkolísanou

produkci a žel i kvalitu. Produkce kolísá od 75 tis. t v roce 2006 do 210 tis.t v roce 2008, aby dále klesla na 118 tis.t v roce 2011, a opìt stoupla na 184 tis. tun v letošním roce. Pøíèinou je pokles spotøeby žitné mouky v technologii výroby chleba, ale vliv mají také cenové výkyvy. Místo dohody mlynáøù se zemìdìlskými producenty zde pùsobí cenová spekulace podporovaná pøebyteènými kapacitami žitných mlýnù.

Vývoj cen pšenice Konec marketingového roku 2012/13 provázel pokles cen obilovin na svìtovém, evropském i èeském trhu. V Èeské republice v dobì skliznì a po sklizni pøevažovaly termínované obchody za vysoké ceny. Volného zboží bylo málo, ale bylo daleko levnìjší než prùmìrné ceny na trhu. Skuteènosti nejvíce odpovídají ceny na burzách. Nepotvrdily se obavy z nedostatku pšenice v minulém marketingovém roce. Nakonec byla zajištìna bez problémù až do poloviny záøí 2013. Sklizeò se zpozdila, ale probìhla vìtšinou za sucha a velmi rychle. Ceny v prùbìhu sklizní klesly významnì, v prùmìru o 2000 Kè/t, ale ve ètvrtém ètvrtletí se zvýšily na 4700 Kè/t až 5000 Kè/t. Vzhledem k devalvaci koruny došlo ke zvýšení cen o cca 200 Kè/t, dalších 500 až 600 Kè/t je pøíèinou posunu evropských cen. Dále se pøedpokládá stabilizace cen v úrovni termínovaných obchodù burzy Matif. Rychlý pád cen po sklizni ovlivnily výsledky v Maïarsku, Polsku a také na Ukrajinì. Ceny rostou od konce záøí a skokovì v prosinci. Další cenový vývoj záleží na prùbìhu exportu v rámci EU i do tøetích zemí. Export pšenice z EU do tøetích zemí zaznamenává meziroèní zvýšení, export z ÈR se zrychluje právì nyní.

Vývoj cen mouky V loòském marketingovém roce se nepodaøilo zvyšovat ceny mouky v závislosti na rùstu cen obilí. Tržní ceny v prùbìhu celého loòského marketingového roku byly proto podnákladové a mlýnské podniky jsou finanènì znaènì vyèerpané. Ale již na konci loòského marketingového roku a na zaèátku nového se mlýny pøedbíhaly ve snižování cen mouky. Souèasné tržní ceny mouky jsou proto opìt pøevážnì podnákladové. Pøekotné zlevnìní mouky pøináší znovu nenahraditelné ztráty pro mlýnské podniky. Pøitom výrobní kapacity pšenièných mlýnù jsou vytíženy na 83%. Pokud nìkteøí manažéøi spekulují s dalším poklesem cen, tak se hluboce mýlí.

Co dál Základní tendence obilního trhu a zmìny na trhu s obilím v Èeské republice ukazují na potøebu strukturálních zmìn. Jestliže v minulých letech bylo možné dosáhnout dobré rentability u zemìdìlských prvovýrobcù, letos to bude vlivem cenového propadu výraznì horší. Navíc se citelnì zvýšila renta z pùdy témìø na úroveò dotací. Zlepšení nenastane ani u zpracovatelù. Døíve ztracené finanèní zdroje se nevrátí. Budou pokraèovat spíše ztrátová hospodaøení, protože tržní situace u výrobkù z mouky je tak dramatická, že neumožòuje dosažení rentabilních cen. Jedinou možností je další integrace výrobcù. Také je nezbytné zmìnit nepøíznivý vývoj spotøeby obilovin v ÈR, tedy snižování objemu pro krmiva a zvyšování exportu. To znamená potøebu revitalizovat živoèišnou výrobu v ÈR a usilovat o sobìstaènost v potravinách. Vzhledem ke klimatickým zmìnám, které zpùsobují živelné katastrofy, je potøeba vytváøet rezervy v zásobách obilovin. V neposlední øadì pak zabývat se vhodnými nástroji regulace trhu. Tím vytváøet pøíznivìjší prostøedí pro všechny stupnì obilní vertikály: zemìdìlci – sklady obilí mlýny a výrobci krmných smìsí – pekaøi a výrobci tìstovin. Tržní øád mùže být tržní, a nemusí omezovat svobodu podnikání. Naopak mùže pomoci podnikatelùm dosáhnout rentabilitu a umožnit úspìšný rozvoj podnikání.

Kvalita potravináøské pšenice a žita 2013 (Ing. Slavoj Palík) Monitoring kvality pšenice, žita a jeèmene provádí Zemìdìlský výzkumný ústav Kromìøíž s Výzkumným ústavem pivovarským a sladaøským Brno za podpory MZe ÈR. Výsledky úrody byly pøedurèeny dobrými klimatickými podmínkami na podzim a v jarních mìsících. Doplnìní vláhy na zaèátku èervence za pøíznivých teplot pak dokonalo dílo ke zdárnému konci. Analyzovalo se 500 vzorkù pšenice a 50 vzorkù žita, které byly odebrány pøímo od kombajnu. Zastoupeny byly všechny kraje republiky. Mlynáøské ukazatele charakterizované objemovou hmotností zrna, obsahem pøímìsí a neèistot a vlhkostí zrna nemají žádný problém. Naopak objemová hmotnost 80,9 kg/hl je nadprùmìrná. Uživatelské ukazatele vykázaly rovnìž dobré výsledky. Prùmìrný obsah dusíkatých látek v sušinì dosáhl hodnoty 12,7%, což lze považovat za vyhovující, totéž platí pro sedimentaèní index 42 ml, až pøíliš vysoké je èíslo poklesu 338 s.

Podíl vyhovujících vzorkù ve všech parametrech letos pøekroèil hranici 50%, což je poprvé v posledních 10 letech. Žito vykázalo dokonce 90% vzorkù vyhovujících ve všech ukazatelích. Nadprùmìrná je objemová hmotnost 75,3 kg/hl, vysoké stejnì jako u pšenice je èíslo poklesu 250 s. I pøes uvedené dobré kvalitativní výsledky bude nutné, aby mlynáøi uživatelské parametry upravovali. Lepek je kratší a aktivita enzymù nízká. Vysoká èísla poklesu a vyšší alveografická a extenzografická pomìrová èísla potøebují podporu pøidáním pøírodních látek. Všechny zásahy je ale nutné provádìt po dohodì s pekaøskými technology.

Kvalita jeèmene 2013 (Ing. Ivo Hartman) Roèník byl charakterizován nejnižší osevní plochou jeèmene od roku 1990 - 242,7 tis. ha. Naopak výnosy byly nadprùmìrné 4,73 t/ha. Sklizeno bylo 1.148 tis. tun. Bilance mùže být napjatá, protože na výrobu sladu je potøeba cca 700 tis. tun, jeèmen se také exportuje (250 – 300 tis. tun) a zkrmuje (až 700 tic. tun). Analyzováno bylo 223 vzorkù. Kvalita je pøíznivá z hlediska obsahu bílkovin a prùmìrného obsahu škrobu. V tomto smìru jde o jeden z nejlepších roèníkù. Zvýšený je výskyt zlomkù zrn, zelených a malých zrn a zrn se zmìnou barvy.

Mykotoxiny v obilovinách (RNDr. Ivana Polišenská) Letošní sklizeò pšenice je více riziková z hlediska obsahu mykotoxinù. Monitoring 100 náhodnì vybraných vzorkù ze souboru 500 vzorkù z celé republiky odhalil 4 nadlimitní vzorky, zatímco v loòském roce to byly 2 vzorky a v roce 2011 pouze 1 vzorek. Pøíèinou bylo vlhké a nadprùmìrnì teplé poèasí na konci kvìtna a také pøedpolodina. Ve všech pøípadech byla pøedplodinou kukuøice na zrno. Negativnì zde pùsobí existence nerozložených organických zbytkù kukuøice v pùdì. I tak je to velmi nízká rizikovost v porovnání napøíklad se státy jižní Evropy. V pøípadì žita je letošní rizikovost nulová.

Svaz prùmyslových mlýnù Èeské republiky

MLYNÁØSKÉ NOVINY

7

Uživatelské charakteristiky pšenice ze skliznì 2013 Pøedmìtem sledování byly jakostní charakteristiky zrna pšenice ze skliznì 2013. Základní kvalitativní ukazatele obsah N-látek, obsah lepku, sedimentaèní test Zelenyho, lepkový index (GI), èíslo poklesu a objemová hmotnost byly doplnìny ještì o hodnoty alveografické energie a pomìrového èísla. Z nákupu žita jsme získali velmi malé množství dat, která neumožòují reprezentativní statistické zpracování. Podle ojedinìlých dat z Moravy a èásti východních Èech byly vesmìs vysoké hodnoty èísla poklesu, vždy více než 200 s, vìtšina však blízko 300 s, nìkdy i více, což mùže znamenat všeobecnì nízké aktivity á-amylasy.

N-látky podle oblastí

Graf 1 Obsah lepku podle oblastí

Zdroje dat Data byla získána ze mlýnù Èech a Moravy. Zdrojová data jsme rozèlenili podle oblasti buï pro jednotlivé mlýny, nebo pro okresy dodavatelù zrna. Pokud bylo z jedné oblasti více dat (napø. více mlýnù ze stejné oblasti), jsou vedle symbolu oblasti oznaèena poøadovým èíslem, napø. SM 2. Poèty dat z jednotlivých oblastí byly velmi rozdílné (jsou uvádìny v závorce za symbolem oblasti). Pro lepší vypovídací schopnost (pokrytí více oblastí v republice) a porovnání oblastí jsou uvádìny výsledky i pro malé poèty dat.

Graf 2 Sedimentaèní test Zeleny podle oblastí

Pøehled použitých symbolù a poèty dat SM (60) - severní Morava, StM 1 (240) støední Morava, StM 2 (182), JM 1(78) jižní Morava, JM 2 (23), JM 3 (191), Vys (78) - Vysoèina (severní èást), SVÈ 1 (13) - severovýchodní Èechy, SVÈ 2 (21), VÈV 1 (5) - východní Èechy východní èást, VÈ 2 (101) – východní Èechy, VÈ 3 (33), VÈ 4 (20), VÈ 5 (10), StÈ (12) støední Èechy, JÈ (509) - jižní Èechy. Za rok 2013 nebyla získána data ze západních Èech, severních Èech a od mlýnù spoleènosti Goodmills.

Graf 3

Objemová hmotnost podle oblastí

Výsledky Statisticky zpracovaná data jsou v diagramech uvádìna vždy ve sloupcových diagramech v poøadí: 1. øada prùmìr za celou oblast 2. øada minimální hodnota z celé oblasti 3. øada maximální hodnota z celé oblasti Z výsledkù (Graf 1) je patrný v prùmìru o 2 – 3 % vyšší obsah N-látek u vzorkù pocházejících z Moravy než z Èech. Nejvyšší hodnoty byly zaznamenány z oblastí støední a jižní Morava, nižší hodnoty na severní Moravì a ve støedních a v jižních Èechách a na Vysoèinì, a naopak nejnižší ve východních Èechách.

8

MLYNÁØSKÉ NOVINY

Graf 4

Lepkový index podle oblastí

Graf 5

Èísla poklesu podle oblastí

Graf 6

Alveografická energie podle oblastí

Graf 7 Alveografické pomìrové èíslo podle oblastí

Graf 8

Závìry u obsahu lepku (Graf 2) jsou podobné jako u N-látek, rozdíly jsou však podstatnì výraznìjší. V prùmìru jsou hodnoty zaznamenané na Moravì a Vysoèinì (sever u moravské hranice) výraznì vyšší než v Èechách, nìkdy až o 10 – 15 %. Nižší hodnoty byly namìøeny ve støedních a v jižních Èechách a na Vysoèinì, nejnižší opìt ve východních Èechách. Hodnoty sedimentaèního testu podle Zelenyho (Graf 3) vypovídají více o kvalitì lepkových bílkovin, zejména o viskoelastických vlastnostech bílkovinného komplexu. Byly zjištìny hodnoty v prùmìru vyšší ze støední a z jižní Moravy, než z Èech. Severní Morava a Èechy byly témìø vyrovnané. U hodnot z východních Èech byly zaznamenány znaèné rozptyly, což svìdèí o velké variabilitì jednotlivých dodávek.Tento ukazatel je nejvíce z dosud uvádìných svázán s pekaøskou kvalitou lepku a ukazuje na velké rozdíly v pekaøské kvalitì pšenic mezi støední i jižní Moravou a ostatními oblastmi. U objemové hmotnosti byly vyšší hodnoty u vzorkù z Moravy, a to v prùmìru o cca 50 kg. U vzorkù z východních Èech byly namìøeny opìt velké rozptyly, což vypovídá o velké variabilitì jednotlivých dodávek i uvnitø nevelké plochy regionù, podobnì jako u Zelenyho testu. Výsledky lepkového indexu byly získány jen pro oblast Moravy. Zjištìné hodnoty odpovídají v prùmìru pøijatelné až výborné kvalitì.Je ovšem tøeba uvážit, že lepkový index je pøedevším hrubì skríningový ukazatel, a neumožòuje spolehlivou rozlišitelnost výsledkù pøi málo rozdílných hodnotách v oblasti mezi cca 60 až 90 ml. Hodnoty èísla poklesu jsou témìø všechny vyhovující - nad 200 s. Na severní, støední a èásti jižní Moravy byly zaznamenány velké extrémy, vysoké hodnoty až nad 400 s, což vypovídá o velmi nízké aktivitì amylas, a mouky bude nutné upravovat. U východních a jižních Èech byly v malém podílu namìøeny i podlimitní hodnoty. Výsledky alveografických mìøení jsou jen pro Moravu. Ukazují pøevážnì dobrou pekaøskou kvalitu. Možno konstatovat velkou variabilitu hlavnì u pomìrového èísla, ta by mohla naznaèovat možnost nevyrovnaných reologických vlastností mouk i uvnitø jednoho regionu. Ve srovnání s rokem 2012 byly zjištìny mírnì slabší lepky. Závìrem lze øíci, že jsme shledali pomìrnì velké rozdíly v pekaøské kvalitì mezi Moravou a Èechami. U vzorkù na Moravì šlo nejen o vysoké obsahy N-látek a lepku, ale i o dobrou kvalitu, jak ukazuje Zelenyho test a objemová hmotnost. Souèasnì byla namìøena velmi vysoká èísla poklesu, což vypovídá o nízké aktivitì amylas. Ing. LUCIE KREJÈÍØOVÁ, Ph.D., Doc. Ing. JOSEF PØÍHODA, CSc. Ústav sacharidù a cereálií, VŠCHT Praha

MLYNÁØSKÉ NOVINY

9

Jeèné a ovesné beta-glukany, jejich vlastnosti a význam Jeèná i ovesná obilka jsou výjimeèným zdrojem vlákniny potravy, zejména rozpustných beta-glukanù (â-glukanù), které mají ovìøený pozitivní vliv na lidské zdraví. Jako vlákninu potravy oznaèujeme z rostlin nevyužitelné, nestravitelné složky, které nejsou rozkládány enzymy lidského trávicího ústrojí a jsou èásteènì nebo zcela fermentovány až v tlustém støevì (AACC Report, 2001). Vlákninu potravy dìlíme na ve vodì nerozpustnou vlákninu (hlavnì celulóza a èást hemicelulos, napø. xylany), a na ve vodì rozpustnou, bobtnavou vlákninu (èást â-glukanù a arabinoxylanù).

Jeèné a ovesné â-glukany jsou nevìtvené (lineární) â-(1®3), (1®4)-D-glukany, strukturní polysacharidy složené z opakujících se molekul â-D-glukózy. Jejich struktura je znázornìna na obr. 1. Narozdíl od pšenice a žita jsou â-glukany v jeèném i ovesném zrnu rozdìleny rovnomìrnìji, tzn., že jsou jeèné a ovesné â-glukany pøítomny v mouèném jádøe (endospermu), aleuronové vrstvì, podobalových i obalových vrstvách obilky (obr. 2 a 3). Díky tomu i po oloupání a obroušení jeèného nebo ovesného zrna zùstává mouka z vnitøní èásti endospermu cenným zdrojem rozpustné vlákniny (ve vodì rozpustných â-glukanù), zatímco obsah ve vodì nerozpustné vlákniny je nižší. Nerozpustná vláknina se nachází zejména v obalových vrstvách jeèné a ovesné obilky. Obsah â-glukanù se v jeèmeni pohybuje kolem 2-6 % (Velíšek, 1999). Speciální odrùda ozimého potravináøského jeèmene vyšlechtìná v Nìmecku s obchodním názvem beta-Barley® má obsah â-glukanù vyšší než 6 %, obsah celkové vlákniny vyšší než 16 %, a navíc má nestandardní složení škrobu (z 95 % jej tvoøí amylopektin, z 5 % amylóza, tj. vosková odrùda jeèmene) (Dieckmann, 2011). U ovsa se obsah â-glukanù obvykle pohybuje mezi 5-7 %. Stejnì jako v pøípadì jeèmene jsou

šlechtìny speciální odrùdy nahého ovsa s vyšším obsahem â-glukanù (Havrlentová et al., 2008). Fyzikálnì-chemické vlastnosti â-glukanù jako je viskozita, vaznost vody a rozpustnost závisí na typu vazeb v molekule polysacharidu, stupni vìtvení nebo jeho molekulové hmotnosti. Rozpustnost â-glukanù ve vodných roztocích závisí na pùvodu â-glukanu (rozpustnost klesá v øadì oves > jeèmen > pšenice) a na poètu (1®4) vazeb (s vyšším poètem tìchto vazeb klesá rozpustnost â-glukanù ve vodì). S rostoucí teplotou se rozpustnost â-glukanù zvyšuje. â-glukany vázané na bílkoviny jsou vìtšinou ve vodì nerozpustné (Kofuji et al., 2012; Velíšek, 1999). Beta-glukany mohou být z jeèné nebo ovesné obilky rùznými postupy izolovány. Pøírodní i izolované obilné â-glukany patøí mezi významné složky funkèních pekaøských nebo mlékaøských potravin. Funkèní potraviny jsou potraviny s technologicky zvýšenou nutrièní hodnotou a kladným vlivem na zdraví, fyzickou výkonnost èi duševní stav èlovìka a mají vìdecky prokázaný výživový nebo fyziologický úèinek. Používají se jako výživa pro zvláštní úèely, jsou to napø. cereální výrobky s pøídavkem vlákniny nebo minerálù. Z preventivních dùvodù se funkèní potraviny doporuèují konzumovat dlouhodobì. Funkèní potra-

Obr. 1: Struktura â-glukanù s vazbami (1®3), (1®4) (Velíšek, 1999)

10

MLYNÁØSKÉ NOVINY

viny mají ochranné úèinky, pùsobí pozitivnì na imunitu, fyzický a duševní stav èlovìka. Izolované frakce â-glukanù jsou také významnými potravními doplòky. Biologická aktivita izolovaných â-glukanù je dána èistotou získaného preparátu. Temelli (1997) publikoval podmínky extrakce jeèných â-glukanù a jejich funkèní vlastnosti v závislosti na teplotì a pH prostøedí. Nejvyšší èistoty izolovaných â-glukanù docílil pøi teplotì extrakce 55 °C a pH 7. Extrakce â-glukanù probíhala ve vodném prostøedí, ale bylo potøeba použít øadu pufrù, nìkolikrát suspenzi odstøeïovat, srážet a promývat.

Obr. 2: Obsah â-glukanù v jednotlivých obilovinách (Dieckmann, 2011) Tiwari a Cummins (2009) sledovali faktory ovlivòující obsah a molekulovou hmotnost â-glukanù v cereálních výrobcích. Zjistili, že â-glukany s vysokou viskozitou a vysokou molekulovou hmotností zvyšují viskozitu v lidském støevì, což je žádoucí pro zvýšenou fyziologickou aktivitu â-glukanù. Molekulová hmotnost, obsah a rozpustnost â-glukanù jsou ovlivnìny genotypem obiloviny, klimatickými podmínkami, agronomickými vstupy, posklizòovými zmìnami a samozøejmì procesem zpracování obilovin. Cleary et al. (2007) se zamìøili na chování a vlastnosti izolovaných obilných â-glukanù. Zjistili, že frakce izolovaných â-glukanù s vysokou molekulovou hmotností se rychle degradují bìhem peèení pekaøského výrobku, zatímco frakce izolovaných â-glukanù s nízkou molekulovou hmotností tak razantnì degradovány nejsou. Bìhem trávení však nebyly zaznamenány výrazné rozdíly v degradaci vysoko- a nízko molekulárních frakcí izolovaných â-glukanù. Stejnì tak sledovali vliv struktury,

úèinek â-glukanù spoèívá v tom, že â-glukany na sebe v trávicím systému váží žluèové kyseliny (žluèové kyseliny jsou degradaèními produkty cholesterolu), které s nimi opouští organismus. Pro zachování normální funkce žluèe musí organismus syntetizovat další žluèové kyseliny z cholesterolu, a tím se snižuje hladina cholesterolu v krevním séru.

Obr. 3: Struktura jeèné obilky (Dieckmann, 2011) molekulové hmotnosti a viskozity obilných â-glukanù na jejich funkèní vlastnosti Lazaridou et al. (2004). Je dùležité zmínit, že pøídavek â-glukanù jako složky funkèních potravin mùže negativnì ovlivnit chu pekaøského výrobku (nahoøklá, nezvyklá obilná, až zatuchlá pachu) (zpùsobené zøejmì komplexem â-glukanù a lipidù), texturu støídy výrobku (snížení objemu peèiva, zhutnìní støídy peèiva, nehomogenní pórovitost støídy apod.) a vlhkost peèiva. Podobné výsledky horší senzorické pøijatelnosti pekaøských výrobkù s pøidanými izolovanými â-glukany zjistili také Moriartey et al. (2011). Autoøi izolovali jeèné â-glukany za rùzných podmínek, sledovali jejich viskozitu a rozpustnost a izolované jeèné â-glukany pøidávali do receptury chleba. Hager et al. (2010) sledovali vliv ovesných â-glukanù na kvalitu tìsta a chleba. Konzumace potravin obsahující jeèmen nebo oves pùsobí pøíznivì v prevenci závažných civilizaèních onemocnìní (diabetes mellitus 2. typu, srdeènì-cévní onemocnìní) a pøi øadì zdravotních obtíží (trávicí potíže, nadváha, obezita, zácpa). Pozitivní vliv jeèné a ovesné vlákniny a jeèných a ovesných â-glukanù na lidské zdraví potvrdila øada klinických studií. Na základì ovìøených výsledkù tìchto studií byla pro vlákninu a â-glukany schválena zdravotní tvrzení a podmínky pro používání tìchto zdravotních tvrzení pøi oznaèování potravin (naøízení EU è. 432/2012)

(platnost v zemích EU od 14.12. 2012). Zdravotní tvrzení týkající se vlákniny jeèného a ovesného zrna: „Vláknina jeèného anebo ovesného zrna pøispívá ke zvýšení množství stolice. Tvrzení mùže být použito pro potravinu, která má vysoký obsah vlákniny (potravina oznaèovaná jako HIGH FIBRE), tzn., že potravina obsahuje alespoò 6 g vlákniny na 100 g, nebo alespoò 3 g vlákniny na 100 kcal (neboli 420 kJ) (podle naøízení EU è. 1924/2006)“. V tomto pøípadì jsou využity fyziologické úèinky vlákniny jeèného nebo ovesného zrna. Vláknina (nestravitelné složky potravy) prochází lidským trávicím systémem nezmìnìna, je èásteènì rozložena až v tlustém støevì, kde pøispívá ke zvýšení objemu stolice. Vláknina také zlepšuje støevní peristaltiku (pohyb støev a posun tráveniny), absorbuje vodu (bobtná) a urychluje prùchod tráveniny zažívacím traktem. Zdravotní tvrzení týkající se â-glukanù: „â-glukany pøispívají k udržení normální hladiny cholesterolu v krvi. Toto tvrzení mùže být použito pouze u potravin, které obsahují nejménì 1 g â-glukanù z ovsa, ovesných otrub, jeèmene, jeèných otrub, nebo ze smìsi tìchto zdrojù v kvantifikované porci. Aby bylo možné tvrzení použít, musí být spotøebitel informován, že pøíznivého úèinku se dosáhne pøi pøíjmu 3 g â-glukanù z ovsa, ovesných otrub, jeèmene, jeèných otrub nebo ze smìsi tìchto zdrojù dennì“. Zmínìný prospìšný

Zdravotní tvrzení týkající se úèinkù â-glukanù z ovsa a jeèmene: „Konzumace â-glukanù z ovsa nebo jeèmene jako souèásti jídla pøispívá k omezení nárùstu hladiny glukózy v krvi po tomto jídle. Tvrzení smí být použito pouze u potravin, které obsahují nejménì 4 g â-glukanù z ovsa nebo jeèmene na každých 30 g využitelných sacharidù v kvantifikované porci jako souèásti jídla. Aby bylo možné tvrzení použít, musí být spotøebitel informován, že pøíznivého úèinku se dosáhne konzumací â-glukanù z ovsa nebo jeèmene jako souèásti jídla“. â-glukan snižuje hladinu glukózy v krvi po jídle tím, že vytváøí v tenkém støevì viskózní, gelovitou hmotu. Tím se zpomalí støevní peristaltika, což vede k pomalejšímu vstøebávání glukózy ze stravy (dojde ke zpomalení rychlosti vstøebávání glukózy a snížení strmosti vzestupu hladiny glukózy v krvi). V rámci aktivity „Renesance jeèmene“ Èeské technologické platformy pro potraviny Potravináøské komory ÈR, výzkumných ústavù, vysokých škol a prùmyslových partnerù se jeèmen opìt dostal do popøedí zájmu výroby a veøejnosti. Testujeme nové odrùdy potravináøského jeèmene, jarního, nahého (bezpluchého) s vyšším obsahem â-glukanù (kolem 5 %) a jeho možné uplatnìní nejen v pekaøském prùmyslu (Sluková et al., 2013; Sluková et al., 2012; Honcù et al., 2012). Problematika využití jeèmene je øešena v rámci projektu NAZV, QI111B053, New Food: „Nové postupy pro využití zemìdìlských surovin a produkci hlavních druhù potravin zvyšující jejich kvalitu, bezpeènost, konkurenceschopnost a výživový benefit spotøebiteli“. Ing. MARCELA SLUKOVÁ, Ph.D., Ústav sacharidù a cereálií, VŠCHT Praha Citovaná literatura je k dispozici u autora.

MLYNÁØSKÉ NOVINY

11

Skupina GoodMills Group má nové vedení. Mezinárodní manažérský tým nyní pracuje ve složení Josef Dietrich, Zoltán Poór a Rafal Salomon. Tito noví øeditelé mají regionální i funkèní pravomoci a povinnosti. Èesko bylo svìøeno do péèe Rafala Salomona. Brzy bude doplnìna pozice ètvrtého výkonného øeditele s odpovìdností za finance a finanèní správu. Hlavním cílem skupiny je stát se silnou evropskou spoleèností, která pùsobí od severonìmeckého mìsta Itzehoe po bulharskou Sofii, od mìsta Kamionka v Polsku po jihoštýrský Raaba. Hodlá být jednou z pìti nej-

Výskyt rzi v Nìmecku Vlna vysokých teplot v Nìmecku s sebou v tomto roce pøinesla i výskyt obávané rzi travní na pšenici. Spory se na nìmecké území dostaly vìtrem z teplejších oblastí. Infikované rostliny nepøedstavují bezprostøední riziko, protože letní spory a mycelium nepøežívají zimu. Pøesto vìdci z Ústavu Julia Kühna nevyluèují šíøení patogenu v dùsledku oteplování klimatu. Na strategii ochrany pracují vìdci tohoto ústavu již nìkolik let. Enormnì škodlivý potenciál má pøedevším rasa Ug99, která byla v roce 1999 poprvé nalezena v Ugandì. Vùèi této rase je náchylná vìtšina celosvìtovì pìstovaných odrùd pšenice. Vzhledem k tomu, že oteplování klimatu mùže vést k rozšíøení oblasti výskytu rzi travní, stojí nyní vìdci, šlechtitelé pšenice i rostlinolékaøské služby pøed novým úkolem.

Klimatické zmìny Mezinárodní panel ke klimatu (IPCC) v záøí zveøejnil zprávu, která konstatuje, že mnohé èásti svìta musejí ke konci tohoto století poèítat s vý-

12

MLYNÁØSKÉ NOVINY

vìtších celosvìtových spoleèností. Mezi rozhodujícími faktory, které budou ovlivòovat budoucnost, považuje toto vedení pøístup k surovinám, cenovou nestabilitu a výkyvy na trzích. Aby se skupina stala ekonomicky silným a stabilním obchodním partnerem, spolehlivým zamìstnavatelem a souèasnì výnosnou investicí pro akcionáøe, chce být dobøe pøipravena. K nejbližším úkolùm následujících let bude dosažení takového obratu, aby zajistil trvalou rentabilitu a rozvoj podnikání. Prioritou je rozvíjení dynamiky skupiny a posílení spolupráce

raznì extrémnìjším poèasím. Evropu èeká pøedevším vìtší teplo, pøedevším pak vìtší poèet mimoøádnì horkých dnù. Na ústupu budou mrazivé dny na

severu svìtadílu, na jihu budou vìtší sucha. Klimatické zmìny mohou ovlivnit pøíští generace a i pro èeskou spoleènost znamenají vážný problém. Ve zprávì IPCC zvýšil pravdìpodobnost lidské odpovìdnosti za zmìny klimatu na 95 procent. Zásadní je podle zprávy pøedevším používání fosilních paliv, v jehož dùsledku se do atmosféry dostává velké množství oxidu uhlièitého a dalších plynù zpùsobujících oteplování planety. Zpráva dále uvádí, že hladina svìtového oceánu vzroste do roku 2100 o 26 až 82 centi-

mezi jednotlivými zemìmi, ve kterých skupina pùsobí. Mezi každodenní úkoly patøí také práce v novì založených operaèních skupinách pro nákup balících materiálù a obilí. Optimalizovaný pøístup k nákupu na regionální a centrální úrovni je klíèovým prvkem k posílení možnosti vytvoøení synergických efektù ve skupinì. Budování skupiny GoodMills Group v silnou a mocnou organizaci jistì nebude lehké. V Èechách oèekáváme zmìny obchodní politiky této skupiny, která nebude ohrožovat svou vlastní existenci i existenci celého mlýnského oboru.

metrù. Zemì se oteplí o 0,3 až 4,8 stupòù Celsia. Pøestože se rychlost oteplování ovzduší v poslední dobì mírnì zpomalila, více se pøitom oteplovaly hlubiny oceánù, které se nebezpeènì okyselují a hladina stoupá stále rychleji. Zrychlilo se ubývání ledu v Grónsku a Antarktidì. Dominantním prvkem v klimatických zmìnách jsou zvyšující se koncentrace skleníkových plynù, pøedevším CO2, a to nejvíce v historii. Otázkou je, jak emise snižovat. Odborníci se totiž v názorech rozcházejí. Dramatiètìjší než v Evropì se zmìny klimatu mají projevit v jiných èástech svìta. Severní Americe vìdci pøedpovídají nièivìjší záplavy provázející hurikány. Také východnímu pobøeží Ameriky a velké èásti Asie hrozí mimoøádné deštì, naproti tomu jih Ameriky se bude potýkat se suchem. Ledový pøíkrov bude citelnì slabší na celém svìtì. V Arktidì sledujeme dosud nevídané tání. Nyní je øada pøedevším na politicích, aby pøijali potøebná opatøení pro snížení emisí. Rozhodnì to bude nelehký úkol.

Rekordnì málo brambor Letošní úroda brambor je nejnižší minimálnì za posledních deset let. Podle odhadu Ústøedního bramboráøského svazu ÈR se objem produkce zemìdìlských podnikù proti loòsku snížil asi o pìtinu pøibližnì na 550 tisíc tun. Celková produkce, vèetnì té ze zahrádek, by mìla èinit 650 tisíc tun. Pøíèinou je pokles ploch a nepøíznivé klimatické podmínky v prùbìhu vegetace. Ještì v roce 2000 se brambory pìstovaly na ploše 69198 hektarù, letos je to jen 23205 hektarù, což znamená snížení osázených ploch o 66,5 procent. Stálou oblibu má pìstování brambor u zahrádkáøù, kteøí je pìstují na 6000 hektarech. Domácí produkce pokryje spotøebu z 85 procent. Dovoz bude limitován rovnìž nižší sklizní v okolních zemích. Slabší sklizeò brambor má vliv na rùst jejich cen. Pøi prodeji dostávají farmáøi 6 až 7 korun. Cena v obchodech bude vyšší, a proto se sníží jejich spotøeba.

Spotøeba potravin klesla V minulém roce u nás klesla spotøeba zejména obilovin, pekárenských výrobkù, masa, ovoce a zeleniny. Tuto skuteènost ovlivnily celkovì vyšší ceny, a to nejen potravin, ale i v oblasti bydlení a energií. Na výsledky mìla vliv také nižší úroda ovoce a zeleniny. Také se potvrzuje, že na spotøebu potravin pùsobí kromì ekonomických vlivù i zmìna stravovacích návykù lidí a importy obchodníkù. Obchodníci reagují na poptávku spotøebitelù a nabízejí levné potraviny, nižší hmotnosti i menší balení nìkterých produktù, což v koneèném dùsledku vede k jejich šetøení. Negativním trendem je pokles sobìstaènosti. Ve spotøebì vepøového masa jsme v roce 2012 byli sobìstaèní na 52,9%, zatímco v roce 2004 to bylo 92%. U drùbežího masa klesla sobìstaènost ve stejném období z 88,3% na 68,8%. Výraznì se snížila i sobìstaènost v tradièních plodinách, jako je cibule (40,9%), nebo mrkev (44,3%).

šila spotøeba masa drùbežího na 25,2 kg. Spotøeba vepøového masa dosáhla 41,3 kg. Zvýšila se spotøeba ryb na 5,7 kg. Nárùst byl zaznamenán také u jogurtù, podmáslí a ostatních mléèných výrobkù. K poklesu došlo ve spotøebì cukru o 4,1 kg na osobu a rok. Vzrostla ale spotøeba èokolády a cukrovinek.

Šetøení se projevilo ve snížení spotøeby nealkoholických nápojù o 9 litrù na osobu a rok. Spotøeba alkoholu vzrostla o 6,4 litru na 175,2 litrù na osobu a rok. Z toho piva je 148,6 litrù, vína 19,8 litrù a lihovin 6,7 litrù.

Orná pùda trvale ubývá Ochrana zemìdìlského pùdního fondu není u nás dostateèná. V prùmìru mizí dennì sedm hektarù pùdy. Od roku 2000 do roku 2010 se zastavìlo 24162 hektarù orné pùdy, což je výmìra jednoho menšího okresu. Za rok 2012 se snížila výmìra zemìdìlského pùdního fondu o 4778 hektarù, což je o 10,2 procenta více než v roce 2011, kdy vstoupila v platnost novela zákona o ochranì zemìdìlského pùdního fondu. Kromì zástavby zemìdìlskou pùdu ohrožuje i eroze. Pùdní fond nepøíznivì ovlivòují i strukturální zmìny v našem zemìdìlství. Jde o nerovnováhu mezi rostlinnou a živoèišnou výrobou. V roce 1993 pícniny zaujímaly 960 tisíc hektarù orné pùdy, což pøedstavovalo více než 30 procent. Tehdy se chovalo 3,5 milionu kusù skotu. V roce 2012 se pícniny pìstovaly na 16 procentech plochy a chovalo se již jen 1,3 milionu kusù skotu. Plochy, ze kterých zmizely pícniny, vyplnilo obilí, øepka a kukuøice. Navíc ubyly i další plodiny, které mají

vliv na udržování vody, jako jsou napøíklad luskoviny. Tím se snížila regeneraèní schopnost pùdy. Pouze zemìdìlství s vyváženou produkcí rostlinné a živoèišné výroby a s vyváženými stavy skotu má zásadní a nenahraditelný vliv na hydrologické pomìry v krajinì a udržuje úrodnost pùdy. Organická hmota v pùdì významnì ovlivòuje její schopnost poutat živiny, a brání tak jejich ztrátì z ekosystému napøíklad vyplavením. Také zlepšuje vlastnosti pùdy, jako je tepelná vodivost, provzdušnìnost, schopnost poutat vodu, snižuje výpar a promrzání, zlepšuje její strukturu. Dùležité je také využívání biologického odpadu pro výrobu kompostù a jejich zapravení do pùdy. Mùže to nahradit až 50 tisíc dobytèích jednotek. Dalším nepøíznivým problémem je zhutòování pùdy zemìdìlskou technikou. V tomto smìru by mìla pomoci technologie tzv. øízených pøejezdù po pozemcích, založená na vymezení trvalých stop. Ochrana zemìdìlského pùdního fondu je významným tématem a také výzvou pro samotné zemìdìlce i pro státní orgány pøi formulaci zemìdìlské politiky, vèetnì finanèních podpor.

Cena vody pøíští rok stoupne Na základì již zveøejnìných cen vodného a stoèného se cena vody v roce 2014 zvýší v prùmìru o 3 procenta (o 7 procent se zvýšila v roce 2013). Spotøeba vody èiní v souèasnosti 96 litrù na osobu. Vodohospodáøský majetek v ÈR patøí v souèasné dobì z více než 85 procent obcím. Ty také ovlivòují cenovou strategii. Z tržeb za vodné a stoèné odvádìjí vodohospodáøské spoleènosti témìø 35 procent státu na daních a poplatcích za èerpání podzemních vod a povrchové vody. Další stovky milionù roènì platí za zábory veøejných prostranství, za uzávìrky komunikací pøi opravách, rekonstrukcích a výstavbì vodovodních a kanalizaèních øádù.

Ve spotøebì mouky se snížila sobìstaènost ze 100% na 95,9%. Její spotøeba se snížila o 5 kg na osobu a rok. Vzhledem k nízké úrodì brambor se letos oèekává vyšší spotøeba mouky. Stále se snižuje spotøeba chleba (41,3 kg na osobu a rok), loni se snížila spotøeba trvanlivého peèiva a mírnì i pšenièného peèiva. Naopak se zvýšila spotøeba tìstovin na 7,1 kg na osobu a rok. Klesla také spotøeba masa o 1,2kg. O 1 kg klesla spotøeba hovìzího masa, a to na 8,1 kg, naopak o 0,7 kg se zvý-

MLYNÁØSKÉ NOVINY

13

Po celoživotní práci vìnované cereální vìdì a technlologii zemøel 12. záøí 2013 v kansaském mìstì Manhattanu Karel Kulp. Narodil se 28. února 1920 v Olomouci. Jeho otec, Ing. V. Kulp byl nejprve vrchním øeditelem Prvního moravského akciového cukrovaru rolnického v Kromìøíži, dále pak vrchním øeditelem automatických mlýnù v Kromìøíži, v polovinì tøicátých let min. století místopøedsedou výboru Ústøedního svazu obchodních mlýnù ÈSR a koncem tøicátých let pøedsedou Spolku moravských obchodních mlýnù v Brnì.

Jeho syna Karla zastihla v dobì jeho studia druhá svìtová válka a uzavøení vysokých škol. Po válce ukonèil studium získáním titulu inženýr chemie na Èeské technické univerzitì v Praze. V roce 1947 odjel do USA na studium destilaèní technologie s cílem získat zkušenosti pro rodinné podnikání. Jeho návrat v roce 1948 byl zdržen v dùsledku pøevratu, po nìmž na doporuèení rodiny zùstal trvale v USA. Tam se také seznámil s pozdìjší manželkou Vlastou, se kterou se oženil v Chicagu v roce 1955. Tam se i usídlili a Karel Kulp zaèal pracovat v Americkém pekaøském institutu (American Institut of Baking, AIB) jako cereální chemik. V AIB v Chicagu pùsobil do roku 1977, kdy se institut pøestìhoval do Manhattanu v Kansasu. Tam zastával Karel Kulp pozici øeditele výzkumu cereální chemie do roku 1988. Bìhem své dlouholeté profesionální kariéry byl dlou-

14

MLYNÁØSKÉ NOVINY

há léta èlenem Americké asociace cereálních chemikù (AACC), kde byl pøi odchodu do dùchodu jmenován èestným èlenem. Karel Kulp publikoval bìhem své kariéry kolem 100 odborných èlánkù a technických zpráv, byl autorem nebo spoluautorem nìkolika patentù a také spolueditorem jeho nejvýznamnìjší knihy: Lorenz K. J., Kulp K.: Handbook of Cereal Science and Technology (pøíruèka cereální vìdy a technologie), vydané 1991 vydavatelstvím Marcel Dekker, New York. Kniha má témìø 900 stran a zahrnuje encyklopedický pøehled o všech obilovinách od jejich pìstitelských údajù až po chemické složení mlýnských produktù. Dále jsou v knize popsány chemické a výživové charakteristiky široké palety cereálních výrobkù. Pro zajímavost lze uvést, že kapitolu o hodnocení kvality obilovin a cere-

álních výrobkù napsal další èeský odborník, prof. Vladimír Rašper z University of Guelph v Guelphu (Ontario) v Kanadì. Mezi další tituly Karla Kulpa patøí Cookie Chemistry and Technology (Chemie a technologie sušenek), Frozen and Refrigerated Doughs and Batters (Zmrazené a chlazené hmoty a tìsta) z AACC a nìmecká Handbuch Sauerteig: Biologie, Biochemie, Technologie (Pøíruèka kvasù: biologie, biochemie, technologie). I po odchodu do dùchodu zùstal spolupracovníkem AIB a ještì v nìkolika letech pøed svou smrtí byl spoluautorem nìkterých zpráv. Všechny publikace Karla Kulpa jsou významné také tím, že aèkoliv jde o práce vysoce odborného výzkumného pracovníka, jeho publikace jsou vždy orientovány k nìjakému praktickému problému. Karel Kulp s manželkou a syny (Charles a Thomas) sledoval vždy s velkým zájmem situaci v Èeskoslovensku i v Èeské republice, a jakmile mìl tu možnost, navázal styky se svým pùvodním domovem a rodinou. Za poskytnuté podklady dìkuji pøedevším panu Charlesi Kulpovi, Chicago, USA. JOSEF PØÍHODA

tièky je v Sedlèanech využit stávající cyklónový odluèovaè. V podniku Primagra, a. s. ze skupiny Agrofert používají na sile Sedlèany od letošního roku jeden z produktù firmy JK Machinery, a sice sítovou èistièku PVT 1020. Co do výkonnosti je dimenzována na 100 t/h pro pøedèištìní, 50 t/h pro prùmyslové èištìní a 25 t/h pro precizní potravináøské èištìní. Tyto údaje platí pro ozimou pšenici s objemovou hmotností 750 g/l. Podle vyjádøení pracovníkù ze sila Sedlèany platí tyto hodnoty i v praxi. JK Machinery je ryze èeská spoleènost, zamìøená pøedevším na výrobu strojù pro mlýny, sila a posklizòovou úpravu zrnin v zemìdìlství. V jejím sortimentu jsou pøedevším stroje urèené pro èištìní, tøídìní, mletí, loupání a další úpravu obilnin a jiných plodin. Stále èastìjší jsou i aplikace v prùmyslu.

Nízká energetická nároènost Co do konstrukce, používá èistièka PVT 1020 princip pevných sít a pohyblivé sítové skøínì. Celá sítová skøíò je uložena na pružinách a do kmitavého pohybu ji uvádí dvojice elektromotorù s excentrickými závažími a pøíkonem jen 1,1 kW. Sítová skøíò je dvojitá a každá èást je otøena dvìma øadami sít. Volba sít samozøejmì záleží na druhu obilniny a také na tom, jakou kvalitu vyèištìného zrna je tøeba získat. Síta jsou drátìná a otvory jsou ze spodní èásti èištìné pomocí silikonových kulièek, které jsou díky kmitání sítové skøínì rovnìž v pohybu. Použití drátových sít má zásadní výhodu v èistící ploše, která je vyšší než u sít ražených do plechu (vìtší podíl otvorù a menší podíl drátù). Díky tomu je dosahováno výraznì vyšších výkonù pøi menší celkové ploše sít.

Pøed èistièkou je brzdící klapka, která zpomaluje postup èištìného zrna z potrubí, za ní se nachází vstupní aspirace èistièky pro odlouèení lehkých èástic. Na vstupu do èistièky se nachází vpádová skøíò, v níž je materiál rozdìlen do dvou proudù tak, aby plnil rovnomìrnì horní i spodní èíst sítové skøínì. Ve výpadové skøíni se samostatnì odvádìjí tøi složky. Neèistoty, které zùstaly na horním sítì, vyèištìné zrno ze spodního síta a propad spodním sítem. Oddìlené zrno je následnì podrobeno aspiraci pro oddìlení lehkých neèistot. Propad spodním sítem, neboli zadina, mùže rovnìž podléhat aspiraci. Toto je jedna z unikátních funkèností èistièek øady PVT. Zadinové zrno po aspiraci má lepší kvalitu a lze je použít napø. k výrobì krmných smìsí. V Sedlèanech používají systém aspirace s frekvenèním mìnièem pro regulaci otáèek ventilátoru. Mimo pøesnìjší nastavení a vyšší úèinnost aspirace má toto øešení výhodu též ve snížení spotøeby elektrické energie. Pro èištìní vzduchu z èis-

Zkušenosti ze Sedlèan V Sedlèanech byla èistièka JK Machinery PVT 1020 instalována v èervnu letošního roku. Vzhledem k omezeným prostupùm se rám stroje vaøil na místì a sítová skøíò se do nìho následnì namontovala. Instalace stroje a jeho zprovoznìní probìhlo ve zkráceném termínu. Od uvedení do provozu slouží èistièka bez problémù a výkonnost se pohybuje okolo 60 t/h pøi bìžném èištìní zrna pro krmné úèely. Z pohledu zaøazení v technologické lince ani mùže být vyšší, neb pøíjmové dopravní cesty jsou konstruovány na dopravu maximálnì 63 t/h. Pracovníci obchodního sila oceòují zejména vynikající funkci aspirace, vèetnì praktické možnosti regulace frekvenèním mìnièem, a jednoduchou obsluhu zaøízení.

Závìrem Sítové tøídièky od JK Machinery jsou vyrábìny s výkonností 0,5 až 200 t/h a je možné na nich tøídit a èistit všechny druhy semen, ale též další zemìdìlské i nezemìdìlské produkty. Jejich výhodou je spolehlivost daná jednoduchostí konstrukce, vysoký výkon a též pøíznivá spotøeba elektrické energie daná systémem vibrací celé sítové skøínì. Firma JK Machinery vyváží své výrobky nejen do evropských zemí, ale do celého svìta, kam putuje zhruba 80 % z vyrobené produkce. Text a foto LUBOŠ STEHNO

MLYNÁØSKÉ NOVINY

15

Èistièka PVT 1020 - výkon 100 t/h pro pøedèištìní zrnin na sítech - oddìlení hrubých neèistot pøepadem ,drobných neèistot propadem a lehkých neèistot z aspiraèní skøínì. Vibraèní pohony dvojicí vibraèních elektromotorù s pøíkonem 1,1 kW. Mlynáøské noviny, vydává Svaz prùmyslových mlýnù Èeské republiky v edici Mlynáøi, øídí dr. Pavel Filip. Adresa redakce: Marie Cibulkové 394/19, 140 00 Praha 4, tel./fax: 241 401 892 - 3, E-mail: [email protected] DTP Rudolf Schuber. Tiskne Nová tiskárna Pelhøimov s.r.o. Krasíkovická 1787, 393 01 Pelhøimov. ISSN 1214-6374, verze ON-LINE 1802-1921