7 Zemědělský trh v Olomouci

Méně státu, více občanům Méně státu, více občanům Méně státu, více občanům Méně státu, více občanům Méně státu, více občanům Méně státu, více občanům Méně státu, více občanům Méně státu, více občanům Méně státu, více občanům Méně státu, více občanům Méně státu, více občanům Méně státu, více občanům Méně státu, více občanům Méně státu,

Občasník Strany svobodných občanů – květen 2014

BERAN 5

Krev svobodných občanů

Milí čtenáři, předvolební kampaň se již naplno rozběhla a hned na jejím začátku přišla potěšující zpráva. Předvolební průzkum přisoudil Svobodným 4,8 %. Je to radost i velký závazek – jednak hraje roli statistická chyba, jednak víme, jak se průzkumy mohou lišit od skutečnosti. Vzpomeňme na Zemanovce, kteří byli na základě průzkumů zváni do kdejaké debaty a nakonec si nesáhli ani na dvě procenta, o Hlavu vzhůru ani nemluvě. Berme proto výsledek průzkumu spíše jako povzbuzení, a ne jako hotovou věc. Další zprávou pak je, že občasník Beran už stál lidem za parodování. Vznikla titulní strana občasníku s názvem Buran a roznesla se po sociálních sítích. Buďme nad věcí a i toto berme jako pozitivní zprávu, protože, jak vidno, naše práce a myšlenky stojí lidem za námahu pokusit se nás zesměšnit. Znamená to, že máme co říci a že je náš hlas slyšet. Pevně doufáme, že budeme slyšet i po čtvrtém čísle Berana a že na konci měsíce s rozběhem a pořádnou ránou rozrazíme dveře Evropského parlamentu a naši zástupci se posadí do lavic kolem Nigela Farage a kolegů z UKIP. Přejeme příjemné a podnětné čtení.  Martin Rumler

Strana svobodných občanů číslo 1 | ročník 1

7

Zemědělský trh v Olomouci

11

Podporují Svobodné

Unie patří mezi subjekty, které nepatří do slušné rodiny Proč se i dnes musí s některými přáteli scházet konspirativně, co by udělal jako první, kdyby se stal europoslancem a jakou budoucnost „věští“ Svobodným? Místopředseda Svobodných Jiří Payne. Co vás přivedlo ke Svobodným? V prosinci roku 2008 jsme si s Petrem Machem poslali zprávičku, že se pustíme do zakládání nové strany, a v lednu jsme zasedli nad prázdným papírem. Byli jsme tři, čtyři, pět… Postupně jsme popsali půdorys politické filozofie, zásady pro sepsání stanov, shodli jsme se na procedurálních postupech a pak následovalo pracné vytváření dokumentů. V některých věcech jsme neměli tušení, zda u nás budou fungovat zkušenosti převzaté z jiných zemí. Některá rozhodnutí ovlivnili lidé, kteří už s námi dávno nejsou. Politická strana musí korespondovat s životem, nedá se vytvořit jako ideální akademický projekt za psacím stolem. Posunulo se nějak vaše vnímání Evropské unie od počátku 90. let do dneška? To asi platí pro každého, že postupně mění názor. Pro mne nastal zlom, když jsem si podrobně prostudoval Maastrichtskou smlouvu několik let před její ratifikací a zjistil jsem, že se jedná o strukturu, která nikdy nemůže rozumně fungovat. Ale proměna přece nastala

strana 1

i na straně tehdejších Evropských společenství, která se změnila na Unii. Z EFTA, tehdy rovnocenného konkurenta, odešly do EU čtyři státy, takže skončila konkurence. Který mýtus o Evropské unii je pro vás nejvíce nebezpečný a je třeba ho znovu a znovu vyvracet? Často se mluví o demokratickém deficitu, jako by to bylo nějaké malé úsměvné selhání. Jakože se nepodařila nějaká drobnost. Ale ve skutečnosti je to přece naopak – všichni si musí přiznat krutou pravdu, že Unie je autokratickým nedemokratickým útvarem, kde občané nemají na politické dění žádný vliv. Unie patří do kategorie subjektů mezinárodního práva, které kritizujeme a odsuzujeme, které nepatří do slušné rodiny. Uvedu malý příklad. Každý náš občan se může sám nebo spolu s dalšími formou petice obrátit na českou vládu a může ji požádat třeba o změnu právních předpisů. Lisabonská smlouva sice počítá s peticemi vůči Evropskému parlamentu, ale ten změny legislativy nenavrhuje.

www.svobodni.cz

Unie patří mezi subjekty, které nepatří do slušné rodiny Pokud se stanete europoslancem, jaký bude váš první krok v Bruselu či Štrasburku? Navštívím některé přátele, kteří pracují v Komisi a o kterých vím, že ve skutečnosti s podobou EU nesouhlasí. Své názory pečlivě tají, protože by přišli o místo, takže scházet se musíme konspirativně. Ale pro mne jsou velmi cenným zdrojem informací. Spoléhají na nás, že evropskou politiku ovlivníme.

Pokud bychom chtěli poslat podobnou petici Komisi, museli bychom posbírat milion podpisů pocházejících z podstatného počtu členských států. Kdo někdy sbíral podpisy na petici, ví, že to je neproveditelné. U čtení zpráv o EU se častěji rozčilujete, nebo nahlas smějete? Mívám stejné pocity, jako když se za minulého režimu schválil například pendrekový zákon. A nezbývá nám, než se s tím po česku vyrovnávat s humorem. Proti humoru se totiž autoritativní režimy neumějí bránit. Někde jsem zahlédl parafrázi na prezidentské heslo: Sranda vítězí! Dělejme si legraci! Čím podle vás mohou Svobodní přispět k diskusi o evropské (dez)integraci? Zatím nejsme zastoupeni v parlamentní politice, ale přesto jsme ji už v některých případech ovlivnili. Před pěti lety se považovalo za společensky neúnosné vůbec o Unii pochybovat. Před rokem při prezidentské volbě už zněla jedna z prvních otázek na kandidáty, zda si přejí setrvání v EU. Otevřela se legitimní debata před tím nemyslitelná. V Bruselu se mylně utěšují myšlenkou, že kritické názory u nás pominou s odchodem bývalého prezidenta. Jenže pochybnosti o členství, o tom, že není jiná možnost, jsme vznesli my, teprve později se k nám přidávali další. Měli bychom předkládat alternativy, jak by mohla spolupráce států v Evropě vypadat. Není přece pravda, že existuje jenom jedna varianta.

něm pojmenoval svého syna. ČSSD se zřetelně orientuje na Německo. Sám bych v EU doporučoval orientaci na Británii. Ale obecně bych si v zahraniční politice přál mnohem silnější spolupráci s Polskem, ještě před Husem jsme měli stejný jazyk, jsme hloupí, že si od Poláků držíme takový odstup.

Kde vidíte Svobodné například v roce 2020? Máme ambice ovlivnit v příštích desetiletích nejen českou politiku, ale i evropskou. Politika je během na dlouhou trať – nejdůležitější vlastností je vytrvalost. Abychom toho dosáhli, potřebujeme spoustu dobře připravených členů. Proto považuji za velmi důležité rozvíjet naše stranické vzdělávání. Vůbec nepochybuji, že toho dosáhneme, jen si kladu otázku, jak rychle to půjde. Budoucnost se nedá předpovědět, ale tipoval bych, že už budeme zavedenou parlamentní politickou stranou.  Martin Rumler

Kdo je pro vás nejbližším spojencem České republiky a kdo by jím měl být? Topolánek úzce spolupracoval s tehdejším francouzským prezidentem, a dokonce po

Strana svobodných občanů

strana 2

www.svobodni.cz

Den s Petrem Machem Za necelý měsíc se budou moci občané všech členských států Evropské unie vyjádřit k tomu, jakým směrem si přejí, aby se dále ubírala jejich společná loď, jejíž posádka čím dál více připomíná dystopickou budovatelskou misi hrdých centrálních plánovačů se slabostí pro kvóty a písemné příkazy vyhotovené ve dvou kopiích. Do plachet této lodi se však začal opírat čím dál zřetelněji svěží EUskeptický vítr.

V České republice se budou volby do Evropského parlamentu konat ve dnech 23. a 24. května a Strana svobodných občanů se na tento okamžik již dlouho připravuje. Výsledky pilných příprav aktivních členů a příznivců se začínají materializovat a přesouvat z pracovních desek, počítačů a tiskáren do terénu, kde se napojuje další článek řetězce v podobě kontaktních týmů.

hranici a do EP se dostat. Zdůraznil, že dostat Svobodné do EP je však cesta, nikoli cíl; že Svobodní budou neustále usilovat o to, aby mohli ovlivnit dění v České republice a její postoj vůči EU; že budou bránit české zájmy tak, aby negativní dopady našeho členství v Evropské unii byly co nejmenší. Z vyjmenovaných negativ zmiňme např. povinnost vyrábět alespoň 12 % elektřiny pomocí solárních panelů nebo přimíchávat do nafty biosložky. Petr Mach spočítal, že nás veškerá tato nesmyslná opatření a nařízení a celková přeregulovanost stojí desítky miliard korun ročně, a tudíž pro něj není nijak překvapivé, že naše ekonomika již osm let stagnuje.

Je čtvrtek 24. 4., první den předvolební kontaktní kampaně, jejíž součástí je turné předsedy Svobodných Petra Macha po krajích. Dopoledne Přerov, odpoledne Olomouc. Kontaktní tým postavil na olomouckém náměstí Národních hrdinů stan a začínají se scházet místní členové a příznivci. Rozestavují áčka s informačními plakáty o euronesmyslech a Petr Mach je neustále obklopen zvídavými lidmi, kteří mají příležitost zeptat se jej, na co chtějí. Semafory rytmicky dávkují vlny kolemjdoucích, diskutuje se na eurotémata a podepisuje se petice pro vypsání referenda o vystoupení/ setrvání v EU, kontaktní tým i místní členové a příznivci rozdávají balónky a letáčky. Ti, kteří se zastaví na kus řeči, se s výrazným přikyvováním hlavy přidávají k názoru, že Evropská unie nabírá jiný směr, než s jakým jsme do ní vstupovali, chtějí, aby se s tím něco udělalo, a někteří s tím sami chtějí něco udělat. A my dodáváme, že na kontaktní kampani Svobodných nyní mají možnost dozvědět se jak. Petr Mach trpělivě vysvětluje, že kandidovat do Evropského parlamentu má smysl i pro euroskepticky smýšlející stranu. Vysvětluje, že jako v každém demokratickém uskupení i v EP je zapotřebí zdravá názorová pluralita, která zabrání tomu, aby bylo bezmyšlenkovitě přijato všechno, co se zrodí v Evropské komisi. Vyjadřuje naději, že by bylo dokonce možné některé nesmysly, které již přijaty byly, pro jejich neužitečnost zrušit.

květen 2014

Na velký stan svítí slunce, letáčky i balónky proudí po trasách, které lidé denně vyšlapávají cestou z práce či ze školy, „svobodná“ dodávka dobře plní svou roli poutače pohledů kolemjdoucích. Blíží se večer a s ním beseda o dluhové krizi eurozóny. Regionální centrum Olomouc, 18:15. Salonek Centaurus se plní návštěvníky, atmosféra je přívětivá, objevují se lidé z řad dlouhodobých olomouckých příznivců i tváře zcela neznámé. Sálem to šumí, všude se živě debatuje, na stolcích leží letáčky, čokoládky, káva… Ing. Petr Mach, Ph.D., ekonom, učitel, předseda Svobodných a lídr kandidátky do Evropského parlamentu zahájil besedu vzpomínkou na první volby, do kterých Svobodní kandidovali. Bylo to před pěti lety a byly to právě volby do Evropského parlamentu. Tehdy Svobodní získali něco málo přes 1 % hlasů. Dnes mají podle něj ambice na to, překonat pětiprocentní

strana 3

Osvěžování paměti je velice užitečná věc a v případě bilancování uplynulých deseti let dvojnásob. Všichni, kteří se kdy účastnili kontaktní kampaně nebo sbírali podpisy pro petici (zmíněnou výše), slyšeli bezpočet různě formulovaných obav o tom, co by nastalo s volným obchodováním a cestováním, kdybychom z EU vystoupili. Petr Mach svým posluchačům připomněl, že v době, kdy měla Unie mnohem méně členů, nestály mezi ostatními státy Evropy neproniknutelné zdi. Státy, které nebyly součástí EU, mezi sebou i tehdy čile obchodovaly díky členství v jiných sdruženích, z nichž zmínil Evropské sdružení volného obchodu (EFTA) a Středoevropskou dohodu o volném obchodu (CEFTA), jejíž součástí byla i ČR. EU tudíž nevlastní monopol na zajištění volného obchodu mezi zeměmi. Například EFTA zaručuje volný obchod s pěti desítkami zemí v Evropě a ve světě. Dobrovolnost, svoboda cestování, volné obchodování bez bariér. Na těchto pilířích, nikoli na dotacích a regulacích by měla podle Petra Macha stát spolupráce evropských států, ať už se jmenuje Evropská unie, nebo jakkoliv jinak.

Stra svob obča

Den s Petrem Machem

Asi největší žárovkou by si chtěl Petr Mach posvítit na euro. „Nápad, že by jedna měna měla existovat pro 500 milionů lidí, považujeme za jeden z největších euronesmyslů, který vedl k docela tragickým koncům v Řecku a dalších zemích, jež jsou na pokraji státního bankrotu,“ řekl a dodal, že ve Smlouvě o EU je zakotveno, že musíme přijmout euro, takže v případě, že bychom se chtěli vyhnout stejnému osudu, je nezbytné vyjednat pro ČR výjimku – stejnou, jakou si prosadily Velká Británie a Dánsko. Změnu smlouvy může nově navrhnout i Evropský parlament a Petr Mach vysvětluje, jak konkrétně by bylo možné dosáhnout stavu, kdy by nebylo zavedení eura pro ČR povinné: vtáhnout do diskuse všechny státy; přijít do EP s návrhem, aby vstup do eurozóny byl dobrovolný a aby bylo možné již přijaté euro opustit. K takto navržené změně smlouvy je v EP zapotřebí souhlas většiny a Petr Mach je v tomto směru optimistický. Mezi jinými mají totiž v programu požadavek na vystoupení z eurozóny europoslanci z Řecka, Německa (strana Alternative für Deutschland), strany z Nizozemí, Finska či Francie (strana Francouzská národní fronta) a podporu lze očekávat také od Britů. To, že ODS v čele s Janem Zahradilem organizuje petiční akci, která vyzývá vládu, aby vyjednala pro ČR výjimku, označil Petr Mach za pokrytectví

Strana svobodných občanů

(když měla ODS v minulosti příležitost výjimku vyjednat, nevyužila ji) a prázdné gesto, neboť referendem si právo rozhodovat o přijetí eura nevydobudeme. Po vlastním monologu vyzval Petr Mach ostatní, aby kladli dotazy či vyjádřili vlastní názory. Diskutovalo se o tom, jaké, či zda vůbec, lze očekávat sankce v případě, že by ČR z EU vystoupila. „Obchod je něco, co je výhodné pro obě strany,“ říká Petr Mach. Obavy ze sankcí vyvrací příměrem, který je srozumitelný snad každému z nás. Chrání nás naše ekonomická provázanost se zbytkem světa, a tudíž bát se sankcí za to, že vystoupíme z Unie, je „jako kdyby někdo chodil na pivo do hospody a teď si řekl, že ztrestá toho hospodského a že si u něj nekoupí pivo.“ Potenciální voliči si však neutvářejí názory na politickou stranu pouze na základě erudovanosti jejích členů v oblasti ekonomie. Lidé chtějí slyšet reakci lídra Svobodných i na ožehavá mezinárodní témata, jakým je například vyhrocená situace na Ukrajině či to, jak by si poradil s expanzivní politikou Vladimira Putina. „Já nemám rád to srovnávání, že naše volba je buďto Brusel, nebo Moskva,“ reagoval na jeden z dotazů Petr Mach. Nevěří, že Česká republika musí být nutně součástí nějaké „bruselské říše“ nebo „ruské říše“, stejně jako nikdo nepohltil Andoru nebo Švýcarsko. Podle

strana 4

Petra Macha bude pro bezpečnost a prosperitu našeho malého státu nejlepší, když se zbaví zátěže v podobě přeregulovanosti, čímž získá konkurenceschopnost (včetně té daňové), otevře se obchodu namísto toho, aby vytvářela nové bariéry, a když si bude udržovat vlastní armádu. Jedině tak bude Česká republika nezávislým, svrchovaným státem. A k volnému obchodu ještě dodává vypůjčenými slovy od fancouzského myslitele Frédérica Bastiata: „Když nemůže zboží překračovat hranice (protože jsou mu kladeny bariéry), pak budou hranice překračovat armády. Jinými slovy,“ dodal, „tam kde se obchoduje, tam se neválčí.“ Beseda, které se zúčastnilo na čtyřicet lidí, trvala zhruba dvě hodiny, a pokud vás zajímají další podrobnosti, chcete-li znát názor Petra Macha na to, zda nás EU dokáže ochránit proti Rusku, proč jsou nařízení z Bruselu nadbytečná, proč regulace škodí i v případě snižování cen za roaming, co mají společného vlády v Evropě s pekaři v jednom městě, a mnohé další, sledujte web Svobodných, kde najdete mimo jiné odkaz na celý videozáznam. Akci organizovala a realizovala Strana svobodných občanů. Všem, kteří se nějakým způsobem podíleli na hladkém průběhu kontaktní kampaně a besedy, ať už organizačně na dálku, či tím, že přiložili ruku k dílu, patří velký dík.  Pavla B. Hrušková

www.svobodni.cz

Krev svobodných občanů – Demonstrace skutečné solidarity Darování krve je pravým projevem skutečné solidarity. Solidarita totiž znamená dobrovolnou společenskou soudržnost a ochotu ke vzájemné spolupráci či podpoře. Nelze ji vynutit státním zásahem. Vynucená solidarita totiž nemůže být solidaritou už z principu – vynucený dar není darem. Solidarita může být projevena jen svobodnou vůlí občana.

Svoboda proudí v krvi. Darujte ji Slogan v podnadpisu je překladem výzvy „La libertad se lleva en la sangre. Donala“ argentinské strany Partido Liberal Libertario z února 2014, která Svobodné inspirovala k uspořádání obdobné výzvy v ČR. Dobrovolných dárců krve je u nás stále nedostatek.

květen 2014

Doporučuje se, aby nejméně 5 % obyvatelstva patřilo mezi dárce krve, přičemž u nás je jich nyní registrováno řádově 300 tisíc, což jsou přibližně 3 %. Počet členů, příznivců a voličů Svobodných dosahuje nyní řádově 120 tisíc a dárcem se může stát každý, kdo je zdravotně způsobilý, váží minimálně 50 kg a je mu mezi 18 a 65 lety. Bližší informace k dárcovství krve se dozvíte na webu Krevní barometr (www. krevnibarometr.cz) nebo při vyplnění formuláře dárce krve (www.odpovedni.cz/index. php/formulare-on-line/dotaznik-darce-krve). Pokud tedy patříte do této skupiny, uvažovali jste už někdy o dárcovství, ale zatím jste se definitivně nerozhodli, tak právě teď je vhodná příležitost do toho jít! Výzva „Krev svobodných občanů“ bude probíhat do 14. 6. 2014, čili Světového dne dárců krve, a to ve všech krajích a za průběžné účasti představitelů Svobodných.

strana 5

Jste ochotni za svobodu prolít krev? Vedle vojáků ve válkách nebo bojovníků za svobodu v totalitárních režimech, plně odrážejících význam citátu Thomase Jeffersona „Strom svobody je občas nutné zalít krví tyranů a vlastenců“ nebo citátu Williama Mocca „skrze krev vlastenců začínají řeky svobod“, chceme alespoň takto symbolicky, v roce 2014 v ČR, upozornit na skutečný význam pojmu solidarita. Chtěli bychom, aby nebyl dále různými organizacemi zneužíván především k posilování role státu na úkor svobod občanů.  KONTAKT: Josef Zbořil, krajský předseda Svobodných v Olomouckém kraji [email protected]

Stra svob obča

Přednáška Pavla Hasenkopfa v Olomouci Ve čtvrtek 27. března uspořádalo olomoucké krajské sdružení Svobodných přednášku a diskusi s Pavlem Hasenkopfem – bývalým právním poradcem prezidenta republiky – na téma Pravomoci prezidenta republiky v ústavním systému ČR. Přednáška se konala v jednom ze sálů budovy Regionálního centra Olomouc a zúčastnily se jí přes tři desítky posluchačů nejen z řad členů a příznivců Svobodných, ale i studentů Právnické fakulty Univerzity Palackého a široké veřejnosti, pro kterou bylo zdarma zajištěno i drobné občerstvení. Jednalo se letos již o třetí přednášku Svobodných, která se konala v Olomouci (po ekonomických přednáškách prof. Šímy a Martina Pánka).

V první části byla představena základní pravidla pro výklad našeho ústavního pořádku, a to i v kontextu předchozích československých ústav. Tyto obecné poznatky pak Pavel Hasenkopf aplikoval na řadu konkrétních pravomocí prezidenta republiky, z nichž některé vyvolávají nejen politické, ale i právní spory a diskuse. Jako příklad byla uvedena (kontrasignovaná) pravomoc prezidenta ratifikovat mezinárodní smlouvy, kterou si snaží uzurpovat jiné státní orgány, což bylo patrné např. při ratifikaci pro ČR nevýhodné Lisabonské smlouvy. „Není žádný důvod požadovat, aby byl prezident nějakým robotem, kladečem věnců a jeho

pravomoci byly uzoučké,“ zdůraznil Pavel Hasenkopf. Dále upozornil na skutečnost, že podle současné Ústavy ČR není vláda nejvyšším orgánem výkonné moci, nýbrž jen jejím vrcholných orgánem (na rozdíl od Ústavy 9. května 1948). Parlament je pak nejvyšším orgánem moci zákonodárné, nikoli však veškeré státní moci jako byl (de iure) dříve podle čl. 39 Ústavy z roku 1960. Z těchto poznatků je potřeba vycházet při interpretaci vztahů mezi státními orgány. Pavel Hasenkopf hovořil dále o povaze kontrasignace, odpovědnosti prezidenta před Ústavním soudem i o vlivu přímé volby prezidenta na reálné postavení prezidenta republiky. S přímou volbou prezidenta nesouhlasí, přestože dřívější úprava

volby hlavy státu nebyla rozhodně dokonalá. Z publika bylo upozorněno na nevhodnost toho, že zákonodárci mohli prezidenta volit nejen tajně, ale i veřejně. Mnohým z posluchačů také přišel zajímavý názor, že s pádem premiéra nepadá automaticky celá vláda. Pokud by s pádem premiéra musela nutně padnout celá vláda, znamenalo by to, že by nová vláda musela být sestavena např. i v okamžiku, kdy s premiérem spadne letadlo, což je podle P. Hasenkopfa v našem ústavním systému absurdní. Nový premiér „dosazený do staré vlády“ navíc může podat prezidentovi republiky návrh na odvolání těch ministrů, které ve vládě nechce. Diskutovalo se rovněž o aktuální situaci na Ukrajině, ústavních zvyklostech (a rozdílech mezi nimi a obyčeji), teorii materiálního ohniska ústavy, kterou Ústavní soud ospravedlňuje rušení ústavních zákonů, jimiž je sám vázán (např. znemožnění rozpuštění PS PČR v roce 2009 – kauza „Melčák“). Řada posluchačů diskutovala o otázkách spojených s ústavním právem i po skončení této velmi zajímavé přednášky. Zájemci pak najdou videozáznam přednášky i následné diskuse na našich krajských webových stránkách olomouckykraj. svobodni.cz.  Tomáš Grygar místopředseda Svobodných v Olomouckém kraji

BERAN  občasník Strany svobodných občanů. Vydává: Strana svobodných občanů, Perucká 2196/14, 120 00 Praha 2, IČ: 71339612. Odpovědný redaktor: Martin Rumler ([email protected]). www.svobodni.cz. Evidence MK ČR E 20310. Toto číslo vychází v květnu 2014.

Strana svobodných občanů

strana 6

www.svobodni.cz

Zemědělský trh v Olomouci Na březnovém zasedání ReVu mě oslovil kolega ze Zlínského kraje M. Jahoda, zda bychom v Olomouci uspořádali Zemědělský trh. V našem kraji by to byla první akce takového druhu, a pro mě tudíž experiment. Skoku do neznáma jsem se ovšem vůbec nebála. Mám ráda nové obzory, zkušenosti i improvizace.

Nejprve jsem si vybrala na internetu soukromníky podnikající v zemědělství i v potravinářství a poslala jim e-mail. Úvodem jsem Svobodné představila jako stranu, která mimo jiné není zastáncem dotační politiky, tedy neférové soutěže, jež deformuje přirozené tržní prostředí. Dále že jsme sympatizanty těch výrobců, kteří se bez podobných podpůrných finančních injekcí obejdou. Zmínila jsem i náš kritický postoj k tomu, že EU produkuje nesmyslné byrokratické direktivy, které neodpovídají našim zvyklostem, jako např. našemu používání slov marmeláda, pomazánkové máslo či rum. Také jsem zmínila, že EU kvůli různým nepochopitelným regulacím komplikuje práci mnoha soukromníkům, zabraňuje rozkvětu podnikání a podílí se i na krachu podnikajících jednotlivců či firem. V případě, že souzní s takovými prioritami Svobodných a fungováním zmíněného podnikatelského prostředí, nabízíme jim účast na předvelikonočním Zemědělském trhu, kde budeme i my prezentovat svůj program. Totéž jsem tlumočila dalším soukromníkům, které jsem osobně obešla na sobotním trhu či v prodejnách. Těm jsem se zmínila i o našem protestu proti úmyslu zavádět registrační pokladny a o petici s podpisy, kterou jsme předali Úřa-

květen 2014

du vlády. Mnozí o plánech vlády ani nevěděli a byli z nich zděšeni.

kontaktní kampaň včetně Zemědělského trhu, takže likvidace stánku pivovaru se nekonala.

Nakonec přijeli jen ti nejodvážnější, a to včetně mimoolomouckých, jelikož i v předvečer akce bylo neutěšené, silně chladné a deštivé počasí. V den „D“ vykouklo zpoza modré oblohy sluníčko, takže první dva telefonáty účastníků zněly, zda mohou přijet dříve, než bylo domluveno, a rovnou již prodávat. Pracovník magistrátu nám zpřístupnil elektrickou zásuvku, byla napojena pípa a rodinný pivovar mohl čepovat pivo s dokonalou bílou čepicí, uvařené mimo jiné z žateckého chmele a hanáckého sladu. Další trhovci nabízeli kvalitní regionální potraviny anebo pravou horkou čokoládu, pralinky či velikonoční figurky. Brzy nato se k nám z Olomouckého krajského sdružení přidali i naši kolegové ze Zlína, kteří přivezli stan a letáky s tématikou zemědělství a potravinářství. Na stan jsme ještě navíc připoutali volební reklamní plachtu s fotkou lídra Petra Macha a začali jsme rozdávat přivezené letáky, včetně čerstvě dodaných volebních skládaček pro letošní eurovolby. Během odpoledne přišla přísná hlídka z městské policie, která se podivovala nad tím, že čepujeme pivo na veřejnosti, ale povolení z magistrátu jsme měli a bylo vystaveno na

Můj poznatek z akce byl ten, že 90 % lidí, kteří ode mě dostali leták i volební skládačku a měli čas na rozhovor, souhlasilo s tím, že Evropská unie zatěžuje svými byrokratickými postupy fungování státu. Na to pak doplácí všichni občané. Vnímali to jako špatnou situaci, která není do budoucna udržitelná a která se musí nějakým způsobem změnit. Většina z nich by uvítala i vystoupení České republiky z EU. Předpokládám, že mezi ně nepatřili ti v perfektně padnoucích oblecích, kteří kolem nás nevšímavě prošli či už z dálky signalizovali zamítavým gestem ruky, abychom se jim neopovažovali nějaké tiskoviny dávat. Dříve než spatřili nás, zaregistrovali totiž dominantní stan s nápisem „Svobodní“ a Petra Macha s volebním sloganem „Posvítíme si na euronesmysly“.

strana 7

Zemědělský trh byl nepochybně úspěšnou akcí a po tom olomouckém se mají uskutečnit další, a to 25. 4. ve Zlíně a 3. 5. v Hradci Králové.  Jana Fraitová, členka ReVu

Stra svob obča

Jak hovořit s novináři aneb malý mediální trénink Motto Média jsou schopna z vás učinit hvězdu nebo vás zcela znemožnit, bez ohledu na objektivní pravdu. NAUČTE SE S NIMI PRACOVAT, ABY Z VÁS UDĚLALA HVĚZDU!

To je tradiční motto mediálních tréninků, které vedu už 16 let (pro politiky, ale také úředníky, podnikatele… zkrátka pro všechny, kdo potřebují účinně komunikovat s veřejností a především s novináři). Síla sdělovacích prostředků je dána jejich nezávislostí, respektive zdánlivou nezávislostí. Ona „nezávislost“ je samozřejmě velice diskutabilní – každý člověk (tedy i novinář) je závislý především na svém vlastním názoru, novinář pak obvykle i na názoru svého šéfa, majitele média atd. Moc médií neustále stoupá – zatímco reklamu už veřejnost do značné míry dokáže dešifrovat (lidé už vědí, že skutečnost je obvykle odlišná od jásavých tvrzení reklamních hesel), pořád platí: BYLO TO V TELEVIZI/NOVINÁCH, JE TO PRAVDA! Jinými slovy – ani mnoha pregnantními komentáři na svém webu či razantně vedenou (a drahou) reklamní kampaní nevyvrátíte jednu pro vás negativní zprávu, které věnovalo večerní TV zpravodajství minutu. Mediální výstupy mají své zákonitosti, které se odvíjejí od systému práce médií a jejich filozofie. K médiím můžeme mít řadu výhrad, ale nemůžeme je změnit (!) – jakýkoliv takový pokus končí katastrofou. Proto je lepší naučit se média pochopit a svůj kontakt s novináři přizpůsobit jejich potřebám a postupům. Hlavně vždy mějte na paměti, že neexistují špatné otázky, jsou jen špatné odpovědi! A teď aspoň stručný návod, jak na to.

1. ZÁSADNÍ JE PŘÍPRAVA Pro komunikaci s novináři musíte být naprosto dokonale připraveni. Mnoho lidí se domní-

Strana svobodných občanů

valo, že ke kontaktu například s investigativními žurnalisty postačí přirozená inteligence či zkušenosti z tvrdého obchodního jednání. Krutě se mýlili! Přípravu nikdy nepodceňte a vždy si před rozhovorem s novinářem (tiskovkou, veřejnou akcí apod.) pečlivě připravte: • argumenty, • vhodné příklady ze života (co kde funguje či nefunguje), • podklady pro svá tvrzení (nejlépe písemně, aspoň v bodech), • vhodnou strategii – každé médium upřednostňuje jiný typ informací a jiný styl podání (vzhledem ke svým čtenářům, divákům, posluchačům).

2. JAK MLUVIT S NOVINÁŘEM Předně – nemusíte reagovat hned (když vám třeba zavolá a na něco se ptá a vy zrovna máte důležité jednání) – ale pokud slíbíte pozdější odpověď, dodržte to a určitě se ozvěte v dohodnutém čase! • Nikdy nehodnoťte kvalitu dotazů. • Buďte asertivní, NE agresivní. • Hlavně buďte srozumitelní – říkejte to, jako byste mluvili s kamarádem v hospodě – nemám na mysli nespisovné vyjadřování apod., ale obsah – zajímavé věci, jasně a výstižně podané. • Zjednodušujte! Mluvte co nejstručněji – složité věty způsobí jen to, že se do toho buď sami zamotáte, nebo že novinář vůbec nepochopí, co chcete sdělit a přes veškerou upřímnou snahu napsat rozhovor dobře, to neklapne – ale to bude vaše vina, nikoliv jeho (!). • Nezapomeňte poděkovat (je od něj hezké, že právě vám věnuje svou pozornost a prostor na stránkách svého deníku).

3. KDO MLČÍ, JE VINEN Na tohle opravdu velký pozor – pokud odmítnete s novinářem mluvit, stáváte se automaticky v dané kauze VINNI. Proto s médii mluvte VŽDY, když o vás projeví zájem! Mimochodem, pro TV kameru není nic lepšího, než prchající objekt zájmu.

strana 8

• Frázi „NO COMMENT“ opravdu nechte filmovým hrdinům. Vždycky se dá říct aspoň věta (např. Ano, problém řešíme a budeme vás informovat). • Co hrozí, když se s novinářem nebudete bavit? Tak především se naštve (a to není dobré, to asi nemusím více rozebírat), pak dá nejspíš přednost vaší „konkurenci“, nebo si rovnou něco vymyslí (zejména v bulváru)… Nevím, co z tohoto výčtu je vlastně horší.

4. NEVYMÁHEJTE „OBJEKTIVITU“ Je to jedna ze základních chyb. Vymáhání objektivity se vždy otočí proti aktérovi. A co si budeme povídat – není nic subjektivnějšího než vlastní názor na to, co je objektivní… To, co je objektivní pro mě, rozhodně nemusí být ani omylem stejně objektivní pro kohokoliv z vás, kdo to teď čtete. Navíc pozor na jednu zásadní věc, a tou je solidarita médií, která je v tomto směru bezbřehá! Ve chvíli, kdy slovně napadnete jednoho novináře (např. ho obviníte z „neobjektivity“), ostatní (i sebevětší konkurenti) se za něj okamžitě postaví a začnou dotyčného útočníka (vás) ostřelovat společně. A věřte mi, válka s médii se opravdu vyhrát nedá! Mnohem lepší je s nimi dobře spolupracovat.

5. NOVINÁŘ JE KAMARÁD Tímto chci říct, abyste s  novináři jednali přátelsky a snažili se jim vyhovět, pokud to bude možné. Ovšem pozor: PŘÁTELIT SE, ALE NEPODLÉZAT! • Nikdy si nepočínejte agresivně, nekritizujte otázky ani médium, které zastupuje, jednejte v klidu. • Nezesměšňujte novináře, jeho médium, ani jeho otázky (byť by vám připadaly sebehloupější – může to být z jeho strany i dobrý trik). • Zároveň ale nikdy nezapomínejte, že je to prostě novinář – takže NIKDY mu neříkejte věci, které opravdu nechcete, aby se někde objevily.

www.svobodni.cz

6. CO JE ZAJÍMÁ Je to stejné, jako když chcete prodávat nějaké zboží – také si nejdřív zjistíte, o jaký druh je zájem a co naopak nikdo nechce. Zkrátka dejte jim, co je zajímá, a neobtěžujte je tím, co nemohou (pro svou cílovou skupinu) využít. Říká se, že „pozitivní zpráva = žádná zpráva“. Ani to však už neplatí doslova a vždycky – už dávno jsou i v hlavních zprávách na komerčních TV k vidění ryze pozitivní reportáže (kde kdo komu pomohl apod.). Jak určitě NE • Argumentovat příliš odborně – to je mediálně nepřenositelné. • Přednášet – odborná přednáška pro „hloupé“ novináře, kteří „překrucují“ jistý odborný problém, je nejhorší cestou, kterou můžete zvolit. • Nevyhrožujte soudem ani známostmi se šéfy. Novinář se pak jen zbytečně zatvrdí a stane se vaším nepřítelem. • Pozor na pravopis – když někam posíláte svůj text (zprávu, článek; platí to i o vlastním webu!), vždy si ho po sobě pečlivě zkontrolujte. Není nic trapnějšího než psát velké myšlenky s hrubkami, za které by se styděl snad i prvňák ZŠ.

Především pořád mějte na mysli, zda by to, co novináři říkáte, zajímalo třeba vašeho souseda.

7. AUTORIZACE Předně – není na ni právní nárok a lze se na ní pouze domluvit. Pokud jde o zpravodajství, je to v podstatě neproveditelné a určitě vám TV reportér nedá k autorizaci tu část věty, kterou eventuálně použije do své reportáže. To si radši natočí někoho jiného (kdo ho nebude takhle otravovat). U tištěných médií se rozhodně vyplatí poskytnout rozhovor e-mailem – novinář tak má rovnou od vás napsané formulace, které jen překopíruje do svého článku a v zásadě nemá už důvod je nějak komolit (jako třeba při přepisu rozhovoru z diktafonu).

8. POZOR NA STŘIH Zejména při natáčení rozhovoru pro TV nebo rozhlas se dá s jistotou očekávat, že vaše vyjádření bude sestříháno (těžko by šlo dát 10minutový monolog do zprávy, která pak trvá sotva minutu). Proto se před takovým natáčením dobře připravte – nachystejte si

dvě tři věty k tématu a tu nejdůležitější řekněte hned jako první! Obvykle pak při střihu v totální hysterii není čas poslouchat celé vyjádření, vezme se jedna věta – ta první – a je hotovo.

9. SPECIFIKA TV NATÁČENÍ Předně mějte na paměti, že obraz zaujímá až 60 % pozornosti! To znamená, že pokud třeba budete vypadat extrémně výstředně, zbytečně zaměříte pozornost diváka doma u TV na svůj zevnějšek a on už pak ani nepostřehne, co jste vlastně povídali. TV zpravodajství poskytuje málo času – to vyžaduje skutečně maximální zjednodušení. Proto mluvte stručně, jasně, výstižně (jako v reklamě)!

10. ROZHLAS V rozhlase jste jen slyšet, takže hodně záleží na dobré artikulaci (pozor – nepřehrávat!), intonaci a srozumitelnosti mluvy. Podobně jako v TV používejte radši krátké věty a dávejte důraz na to podstatné.

11. RIZIKA A RADY Z PRAXE • Napíšou si, co chtějí?! –– No samozřejmě, že ano – ale VY ovlivníte, CO napíšou, tím, CO řeknete! • Novinář o tématu nic neví?! –– To je právě velká výhoda pro vás – to VY mu řeknete, CO má vědět. • Oni mi to sestříhají… (TV, rozhlas) –– Samozřejmě že ano! Proto mluvte vždy jednoduše a srozumitelně, aby stříhat moc nešlo. ,Zkrátka CENZURUJTE SAMI SEBE! (je to lepší, než když vás bude cenzurovat někdo cizí = novinář). Přeji vám hodně úspěchů při komunikaci se SEDMOU VELMOCÍ.  Kateřina Kašparová tisková mluvčí Svobodných [email protected]

Až se na vás vrhnou novináři, nelekejte se. Foto: EPP

květen 2014

strana 9

Stra svob obča

Zlatý standard V mém předchozím článku Navyšování peněžní zásoby jste se, vážení čtenáři, mohli dočíst o tom, proč je současný bankovní systém škodlivý, jakým způsobem nás poškozuje, a vůbec jsem uvedl mnoho důvodů k jeho odmítnutí jakožto prohnilého a zavrženíhodného nástroje státní kontroly a okrádání. Plně si však uvědomuji, že vymezím-li se proti něčemu tak kategoricky, nemohu zůstat pouze u kritiky současného stavu a tvrzení, že vše je špatně, aniž bych také ukázal, jak by věci mohly fungovat jinak a lépe, což hodlám napravit právě v tomto textu, ve kterém se budu věnovat zlatému standardu. A co že to vlastně znamená? Spolehneme-li se na znalosti, kterými nás vybavilo (státní) školství, nejspíše dojdeme k tomu, že se jedná o cosi primitivního, dávno přežitého a pro dnešní moderní dobu již zcela nepoužitelného, protože kdo by dnes chodil nakupovat s měšcem a odděloval ze své zlaté hroudy půl gramu u pokladny obchodního domu? Ti, kdo již o daném tématu vědí více, v důsledku čehož jim výše uvedená představa připadá po právu absurdní, mi doufám prominou, začnu-li skutečně od začátku, neboť se pohybujeme v oblasti, ve které tmářství (státního) vzdělávacího systému napáchalo nedozírné škody. Podstatou zlatého standardu tedy není to, že by lidé fyzicky platili přímo zlatem, nýbrž pouze fakt, že měna, kterou používají, je za zlato směnitelná v pevně daném poměru; o takové měně pak říkáme, že je „krytá“ zlatem, což v praxi znamená, že každá bankovka je poukázkou na nějaké konkrétní množství zlata. Ani pro bezhotovostní platby nepředstavuje zlatý standard žádný problém: místo toho, aby byl bankovní účet veden v korunách či eurech, může být veden například v miligramech zlata, což samozřejmě platí i pro veškeré ceny; když tedy majitel takového účtu přijde do obchodu, kde si koupí rohlík za jeden miligram zlata a zaplatí jej platební kartou, bude tento miligram zlata převeden na účet prodávajícího. To samozřejmě neznamená, že všechny platby musí bezpodmínečně probíhat bezhotovostně, neboť bankovky mohou existovat úplně stejně jako dnes, pouze s tím rozdílem, že na bankovce nebude uvedena její nominální hodnota v nekryté měně (jakou je například

Strana svobodných občanů

koruna), nýbrž hmotnost zlata, za které je ona bankovka směnitelná. Nejzásadnější rozdíl oproti současnému stavu pak spočívá zejména v tom, že bance vzniká vůči držitelům jejích peněz závazek vyplacení zlata za bankovky na požádání; není-li banka tomuto závazku schopna dostát, stane se nedůvěryhodnou a pravděpodobně brzy zkrachuje. Pokud tedy některá z bank začne vydávat poukázky na neexistující zlato a vytvářet tak peníze z ničeho (což se běžně děje dnes), riskuje tím ztrátu důvěryhodnosti zákazníků a následný krach (na rozdíl od dnešního systému, ve kterém banky neustále půjčují peníze, jež ve skutečnosti nemají, což si mohou dovolit, neboť takové peníze nemusí být z principu za nic směnitelné). Často se lze též setkat s argumentem odpůrců zlatého standardu, že prý zlata není „pro potřeby dnešní společnosti“ dostatek na to, aby jím mohly být kryty všechny peníze světa. Inu, tento argument by skutečně platil za předpokladu, že by se cena zlata vyjádřená v současných měnách nemohla měnit; jelikož je však takový předpoklad již na první pohled nesmyslný, není korektní ani argument o takzvaném nedostatku zlata: je-li v oběhu X korun a drží-li banky v součtu Y miligramů zlata, pak by prostě v případě zavedení zlatého standardu byla jedna koruna směnitelná za Y/X miligramů zlata, přičemž je téměř irelevantní, o jaká množství zlata a korun se jedná; úplně stejně je pochopitelné možné „pokrýt“ jakoukoli měnu, aniž se změní cokoliv krom ceny zlata a možnosti vytvářet peníze z ničeho (důvody, proč je to nežádoucí, lze najít podrobně rozepsané v předchozím článku). Existuje tedy nutnost nějakého státního zásahu, který bude nutit banky, aby peníze zlatem kryly? K překvapení mnohých odpověď zní, že nikoliv; bohatě postačí, nebude-li stát nikoho nutit přijímat nějakou měnu, tvořit umělé překážky pro vstup do bankovního odvětví, nebo dokonce zachraňovat krachující banky z peněz daňových poplatníků (což jsou podmínky nutné, neboť v případě, že banky budou inkasovat zisky, ale ztráty za ně ponese stát, budou mít – a ostatně již dnes mají –

strana 10

tendence přehnaně riskovat). Na volném trhu totiž dochází mezi konkurenčními bankami k jevu, který se nazývá „nepřátelský clearing“. Podstatou této strategie je, že jedna či více bank na trhu vykupuje konkurenční bankovky, za které pak v jednom okamžiku požaduje zlato. Není-li konkurence schopna takovému požadavku dostát, stává se nedůvěryhodnou a ztrácí klienty, což je čistě volnotržní nástroj, pomocí kterého na sebe konkurenční banky vzájemně dohlížejí bez nutnosti státních zásahů. Příkladem budiž Bank of Scotland a Royal Bank of Scotland, které se v osmnáctém století takto vzájemně „hlídaly“, čímž bránily hospodářským krizím, jež postihovaly sousední Anglii. Co tedy brání současným státům, aby nechaly banky a celý trh peněz v rukou svobodných lidí? Inu, odpověď je bohužel velmi jednoduchá: ačkoliv by tento krok drtivé většině lidí pomohl, nebylo by pak z čeho financovat vrtochy politiků a nejspíše by nikdo nekupoval (za současných podmínek a v dosavadní míře) státní dluhopisy. A která vláda se o tuto možnost sama připraví?  Martin Urza

Pomozte nám s Beranem Milí Svobodní čtenáři, doufáme, že se vám newsletter, který máte v ruce, líbí stejně jako ten minulý a že tomu tak bude i nadále. Ale jak sami nejlépe víte, nic není zadarmo, ani náš Beran. Proto vám budeme vděčni za jakýkoli finanční příspěvek, který nám pošlete. Peníze potřebujeme především na sazbu a redakci. Svoje příspěvky zasílejte na účet 2100382818/2010, specifický symbol 101, variabilní symbol 5 + číslo člena či příznivce. Předem děkujeme a ubezpečujeme vás, že každá koruna bude vynaložena efektivně.

www.svobodni.cz

Politika EU: tomu, kdo je schopný, peníze sebereme Rozhovor s Jaromírem Eichlerem, provozovatelem jednoho z nejznámějších pražských hudebních klubů – Jazz Clubu U Staré paní. Jaromír Eichler je liberál a podporuje Svobodné.

rozdělování, to je politika EU. Tomu, kdo je schopný, peníze sebereme a nacpeme je tam, kde je to zbytečné.

U Staré paní je pro Pražáky pojem. Jak dlouho už klub funguje? Jazz Club funguje zhruba od 90. let. Ale jazz se u nás nehraje, je pouze zachován v názvu. Dáváme prostor hlavně mladým začínajícím rockovým skupinám. Ty vlasatý kluci jsou tak trochu jako moji vlastní. Od středy do soboty to tu jede!

že živnostníci jsou u nás na posledním místě. Chápu jejich strach. I já sám jsem se „na vlastní nohy“ postavil až po čtyřicítce, kdy jsem v podstatě zabezpečený, mám kde bydlet, nemám dluhy a ve svém věku vím, že co jsem si nepořídil doteď, vlastně nepotřebuju. Naštěstí to tak má i moje žena, za což jsem jí neskonale vděčen.

Co doporučuješ Svobodným, když jim fandíš? Hlavně se dostat do povědomí. Ale je mi jasný, že to je s médii těžký.

Jaké daně a poplatky na tebe nejvíc dopadají? Musíš odvádět povinně poplatky OSA? Jojo, když tu hrají kapely, dají mi playlist a já ho pošlu OSA. Ta mi pak z toho vypočítá částku, kterou musím zaplatit. Nic příjemného. Takže raději vybírám skupiny, které hrají převážně svou hudbu, tím pádem nic OSA posílat nemusím. Samozřejmě musím platit zdravotní, sociální, zaměstnanecký odvody, dál poplatky za energie a jiný. Odevzdáváme toho dost.

Volbami se snad dá ještě něco změnit, budeš v květnu volit do Evropského parlamentu? Jasně. Vždycky volím. A hodím to samozřejmě Svobodným, fandím jim od jejich vzniku! Co říkáš na Evropskou unii a její politiku? Myslím, že to je fakt velký šlápnutí vedle. Socialisti mají pré… Regulace, dotace, pře-

Mně a Petrovi, který je předsedou Svobodných, jsi vyšel vstříc – budeme tu slavit společně narozeniny a bude tu hrát kapela 1st Choice. Napadá tě, jak by mohli využít tento klub i jiní Svobodní? V pondělí a v úterý, když je bar oficiálně zavřený, tu můžete třeba besedovat nebo tu mít sněmy. Nebo vlastně i ty zbylé dny, dopoledne, odpoledne, protože hrát se tu začíná až v šest. Když bude někdo chtít, ať se mi ozve na email [email protected]  Andrea Holopová

Vláda chce zavést registrační pokladny, co na to říkáš? Upřímně to nechápu. Celý to bude stát strašně peněz a nic to nepřinese. Je to, jako bychom byli automaticky vinný a budeme muset dokazovat nevinu. To je smutný. A celkově nerozumím politice naší země. Máme strašně vysoký daně. To není normální. Za Rakouska Uherska byly daně asi deset procent a lidi si stěžovali. Co to ale je oproti dnešku… Hodně lidí říká, že stačí vyměnit politiky a ono se to změní. Taky máš ten pocit? Myslím, že tím to není. Je to bohužel spíš celosvětový společenský trend. Novodobý socialismus je blíž, než si myslíme. Převrací se hodnoty a to je problém… Dáváš prostor mladým lidem pro zviditelnění se. Myslíš, že je mládí spjato se svobodomyslností? Hodně si tu s mladými povídám. Často mi říkají, že když vidí tu politiku, a co se na nás valí, že přichází o odvahu začít podnikat. Vidí,

květen 2014

strana 11

Stra svob obča

Ne Evropské unii Občas se setkáme s názorem, že euroskepticismus je pouze samoúčelnou, umíněnou negací všeho, co se nyní v Evropě děje. Že motivem euroskeptiků je nihilismus a metodou destrukce. Ve skutečnosti však, říkáme-li Evropské unii kategoricky a nekompromisně „ne“, zní zároveň i hlasité „ano“ všemu, co patří mezi nejdůležitější lidské a civilizační hodnoty. Říkáme „ano“ přirozené spolupráci národních států. Dobře víme, že jakýkoliv státní celek může dlouhodobě fungovat pouze tehdy, jsou-li jeho občané schopni dohlédnout na jeho vrcholné představitele a kontrolovat je. Pouze potom může být politika věcí veřejnou a nikoliv jen od skutečného života odtrženým soupeřením samozvané politické aristokracie. Tam, kde vládne nadnárodní entita, lidé přestávají politiku řešit – stávají se pouhými vazaly a skutečná politika zaniká, protože pře-

stává fungovat samotný účel její existence. Říkáme „ano“ svobodnému trhu a co nejopravdovějšímu kapitalismu. Evropská unie je negací trhu, a tedy i svobody – prostřednictvím nekonečné řady ničivých regulací nám eurobyrokraté diktují, co smíme jíst, co smíme pít, čím smíme svítit, co smíme vyrábět… Prostředí EU, její tzv. vnitřní trh, je po nacistickém Německu a Sovětském svazu další inkarnací centrálně řízené ekonomiky na evropském kontinentu. A od zákazu žárovek, rychlých automobilů nebo příliš zahnutých banánů je k zákazu myšlenek pouhý krok. Říkáme „ano“ právu lidské bytosti na hledání vlastního štěstí. Snaží-li se eurobyrokraté přemýšlet za nás, někteří snad v dobré víře, negují tím jediný skutečně fundamentální smysl života, tedy hledání a naplňování vlastního štěstí. Evropská unie si nás přeje zaškatulkovat do svých tabulek, vymodelovat jednoho jediného, uniformního a zaměnitelného euroobčana, a musejí tak v principu pominout jakoukoliv lid-

skou individualitu. A co je individuálnějšího než cesta ke štěstí? Neodpovídají-li naše představy o štěstí evropským směrnicím, výsledek je nasnadě: o valnou část svého štěstí přijdeme. Zároveň říkáme „ano“ rozumu – protože svoji cestu ke štěstí musíme nejprve správně rozpoznat, a to jediným prostředkem poznání, jaký je lidské bytosti k dispozici, tedy rozumem. Jestliže však řídí naše životy eurobyrokraté, to hlavní, co v každý okamžik negují, je právě náš rozum. K čemu nám je schopnost myslet a poznávat realitu kolem sebe, když máme zakázáno se dle našeho rozumu zachovat? A protože rozum lidské bytosti má nakonec jen jeden primární účel, tedy zachování a rozvíjení vlastní existence, hlasité „ne“ Evropské unii nevyhnutelně znamená „ano“ důstojnému a plnému životu. Tvrdí se, že voliči už mají dost negativních kampaní plných nepřátelství. Potom lze tvrdit, že máme napůl vyhráno: protože takto pojatý euroskepticismus je vlastně tím nejpozitivnějším politickým postojem, jaký může v blížících se eurovolbách zaznít.  Luboš Zálom

Kalendárium JIHOMORAVSKÝ KRAJ

PLZEŇSKÝ KRAJ

14. 5. 18.00 Brno: přednáška Občan a možnosti jeho obrany v podmínkách ČR a EU, přednáškový sál Dietrichsteinského paláce, Zelný trh 8, Brno

12. 5. 18.00 Plzeň: přednáška Ozbrojená společnost je zdvořilá společnost Sdružení Lex ACW saloon, Kollárova 18

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ

PRAHA

21. 5.

22. 5. 19.00 beseda s Petrem Machem, Autoklub ČR, Opletalova ulice

Nová Paka: přednáška Svoboda místo socialismu (Mgr. Jakub Frydrych)

LIBERECKÝ KRAJ

STŘEDOČESKÝ KRAJ

12. 5.

17. 5. 13.30 Praha: Krajský sněm (téma: představení kandidátů na místopředsedy a příprava komunálních kandidátek)

Liberec: beseda s Petrem Machem

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ 12. 5.

Ostrava: neformální setkání členů a příznivců Svobodných, restaurace AURA, Ostrava-Poruba

OLOMOUCKÝ KRAJ 21. 5. 18.00 Olomouc: Přednáška Tomáše Pajonka: Proč naše země nebohatne? Proč Evropa hraje druhou ligu? Radeckého sál, Vlastivědné Muzeum

Pardubice: Svobodná plavba s Jiřím Paynem (přednáška během plavby na výletní lodi Arnošt z Pardubic)

Strana svobodných občanů

Mladá Boleslav: Černá díra pohlcující vaše peníze? Stát! Ing. Milan Vodička, Dům kultury

ÚSTECKÝ KRAJ 16. 5. 16.00 Chomutov: přednáška Richarda Hartmanna EU má alternativu, přednáškový sál SKKS Chomutov

VYSOČINA

PARDUBICKÝ KRAJ 7. 5.

22. 5.

11. 5. 17.00 Třebíč: Pracovní schůzka třebíčských členů a příznivců ke komunálním volbám, restaurace DON, ulice Modřínová

strana 12

www.svobodni.cz

Zločin a trest Velká část Svobodných včetně mě podporuje takřka absolutní svobodu projevu. Ať si každý spánembohem plácá, co mu slina na jazyk přinese. Aby stát za „nevhodné“ řeči pokutoval a zavíral jedince do vězení, je neomluvitelné. To je třeba na úvod zdůraznit. Přesto však existuje zároveň s právem na volný projev také povinnost přijmout následky, které mé prohlášení vyvolá u druhých. Svoboda je zkrátka nerozlučně spjata se zodpovědností. Když napíšu, že nesouhlasím s mediální štvanicí na Putina, vyvolá to souhlas u části Svobodných, nesouhlas u druhé části z nich a nejspíš doslova hněv, nebo alespoň opovržení nad mojí osobou, u pravověrných voličů TOP 09. Komunistům se to naopak bude líbit, a kdyby mě jinak neznali, tak mě budou plácat po zádech. A můj táta si pak možná bude večer opět stýskat, proč jenom nejsem zticha a pořád musím něco komentovat. To

jsou logické a pro mě přijatelné důsledky. Pokud (a výraz „pokud“ je v tomto případě na místě dvojnásob) ministryně spravedlnosti České republiky pronese na jaře 2014 výrok, že „se toho v protektorátu [Čechům] zas tolik nedělo,“ [1] jediný pro mě logický důsledek by měla být kombinace údivu a rozhořčení u většiny obyvatel a z něj plynoucí požadavek na veřejnou omluvu a okamžitou demisi. Média by měla být nositeli a zesilovači tohoto požadavku. Schválně si počkejme, jak to celé dopadne. Možná se pletu a lidem už takové věci nevadí. Nebo stačí, když je autor výroku z té „správné“ strany. Ano, bude líp… V žádném případě nechci politikům zakazovat podobné „bomby“ do médií vypouštět. To je jejich rozhodnutí a jejich svědomí. Musí ale počítat s tím, co to vyvolá. Kdyby paní ministryně totéž říkala už před volbami a s tímto názorem posléze ve volbách uspěla, potom bych byl sice smutný, ale už by šlo o vyjádření vůle značné části obyvatelstva. Jsem si však téměř jist, že jen málokdo, kdo ji volil, měl

tuto informaci k dispozici. Ostatně u loňské prezidentské volby si Karel Schwarzenberg jasně vyzkoušel, že „provokovat“ Čechy kontroverzními a revizionismem zavánějícími výroky o sudetských Němcích se nevyplácí. Jsou mezi námi tací, kteří takové „čecháčkovství“ považují za ostudu. Zřejmě i tací, kteří by výrok paní Válkové s gustem podepsali. Já a řada dalších budeme vůči podobným tvrzením ostře kritičtí. A možností zůstává i to, že Echo24 odpověď v rozhovoru úmyslně zkreslilo či rovnou podvrhlo, aby se coby nově vzniklé médium na vlně vzniklé kauzy svezlo k popularitě. Pokud naše demokratická společnost funguje dobře, přijde veřejná debata na dané téma, ujasníme si, jak to všechno bylo, co si o tom zhruba myslí většina a podle toho celá věc dojde řešení. Tak si schválně všímejme vývoje příštích dní. Samotného mě výsledek zajímá.  Alois Sečkár [1] http://echo24.cz/a/iHpSp/kdyby-byl-babis-agent-mrzelo-by-ji-to-ministryni-by-valkova-zustala

Projektové financování Svobodných Organizace strany s sebou přináší určité náklady. Snažíme se provozní náklady minimalizovat a vést velmi konzervativní hospodaření, co se provozních výdajů týče. Na co si navzájem nevybereme, to mít nebudeme. V současné době máme dva dlouhodobé projekty, na které bychom rádi získali příspěvky, a nesnižovali tak možné výdaje na kampaň a jiné aktivity republikového předsednictva: Projekt

Kam jdou prostředky

Specifický symbol

Již získáno

Republiková kancelář

Na odměnu pracovníků republikové kanceláře. Ti dělají zápisy, odpovídají na dotazy, slouží jako centrální informační bod, organizují věci mimo kampaň a odpovídají se Karlu Zvárovi. Jde o základní zázemí, tak aby předseda strany neořezával fotky a neztrácel čas odpověďmi na drobné otázky.

100

4 200 Kč

Beran

Na odměnu sazeče a šéfredaktora, který musí celé číslo naplánovat, kontrolovat a dát dohromady. Tisk a distribuce je zařízena z jiného věcného daru. Nestojí tedy stranu další finanční prostředky.

101

10 370 Kč

Budeme vděčni za jakýkoli finanční příspěvek, který nám pošlete. Někteří z nás si už nastavili měsíční trvalý příkaz. Jiní přispěli relativně velkou částkou. Tyto příspěvky přesvědčují mnohé, že je možné poptávat služby, a ne se ve všem spoléhat jen na dobrovolnou, a tím pádem méně pravidelnou činnost. Chceme-li fungující organizaci, musíme ji budovat nejen nadšením! Každá koruna bude vynaložena efektivně. Jak přispět: na účet 2100382818/2010, specifický symbol dle projektu v tabulce výše, variabilní symbol 5 + číslo člena či příznivce. Za republikové předsednictvo  Tomáš Pajonk

květen 2014

strana 13

Stra svob obča

Volební boj začal Eurovolby se přiblížily, volební boj začal. Poslední průzkumy ukázaly náš potenciál v rozmezí 5,5–8,1 %, Petr Mach bude v hlavních TV debatách. Pojďme tedy zapracovat na získání mandátů. Jako motivaci ke startu kampaně obdržíte brzy všichni do schránky základní osobní propagační balíček (letáky, samolepky, placku atd.). Naše republiková kampaň se rozběhla, začali jsme „Zakázanou snídaní s novináři“ a aktivitami na internetu (www.euronesmysly.cz). Již máme miliony zhlédnutí našich reklam, pracujeme i na Facebooku. Postupně se objevuje i venkovní reklama, jezdí 50 autobusů, bylo vyrobeno a distribuováno přes 400 plachet, přes 1000 tabulí na sloupy a od začátku května budeme mít cca 280 billboardů po celé republice a různé další atypické plochy. Byly vyrobeny a do krajů rozeslány letáky (600 000 ks) a plakáty velikosti A1, A2, A3. Odstartovala kontaktní kampaň, 6 týmů jezdí systematicky po republice a propaguje osobně naše myšlenky. Petr Mach a další přední kandidáti jezdí prakticky denně po besedách s voliči. Připravujeme i koncerty a další akce.

Jak se můžete zapojit i vy? Ideální je sledovat dění na webu a Facebooku (krajském i republikovém) a účastnit se práce v krajském sdružení nebo místní pobočce.

Krajská předsednictva nejlépe vědí, kde se v kraji co děje a s čím a kdy potřebují pomoci. Krajská předsednictva také mají větší množství propagačních materiálů. Menší množství letáků, plakátů a plachet 200 x 100 cm lze získat i na dalších lokálních distribučních místech (viz seznam distribučních míst). Připojte se kdykoliv k republikové kontaktní kampani ve městě poblíž. Přehled, kde bude kontaktní kampaň probíhat, najdete v přiloženém harmonogramu. Pro přesné místo a čas (může se měnit) sledujte sekci Události na webu svobodni.cz a naší facebookové stránce. Zašlete e-mailem doporučení a upozornění na naše myšlenky (weby, facebooková stránka, události) svým přátelům, spolupracovníkům a známým. Osobní doporučení funguje, spousta lidí se může v eurovolbách rozhodovat jinak než v parlamentních. Připomínám také e-shop na adrese eshop.svobodni.cz. Pomozte Svobodným pozvednout prapor zase o něco výše! Děkuji všem (a není jich málo), kteří se již aktivně zapojili. Ať žije Svoboda a Odpovědnost! Za volební štáb  Petr Pořízek

Kontaktní kampaň Datum

Tým 1

Tým 2

Tým 3

Tým 4

Tým 5

Tým Petra Macha

Pražský tým

Pondělí 5. 5.

Kladno

Česká Lípa

Ústí nad Orlicí

Zlín

Sokolov

Kladno a okolí

–

Úterý 6. 5.

Kutná Hora

Turnov

Chrudim

Otrokovice

Domažlice

–

ČM metro

Středa 7. 5.

Poděbrady

Jablonec nad Nisou

Pardubice

Kroměříž

Frýdlant

Chrudim 10.00–12.00 Pardubice 13.00–18.00

náměstí Republiky – Palladium

Čtvrtek 8. 5.

–

–

–

–

–

–

Bolzanovona – Hlavní nádraží

Pátek 9. 5.

Kolín

Liberec

Jihlava

Vsetín

Ostrov nad Ohří

Jihlava

metro Strašnická

Pondělí 12. 5.

Mladá Boleslav

Cheb

Vyškov

Uherské Hradiště

Liberec

Liberec

I. P. vedle KFC

Úterý 13. 5.

Mladá Boleslav Škodovka

Karlovy Vary

Jindřichuv Hradec

Valmez

Frýdek–Místek

Hradec Králové

Anděl

Středa 14. 5.

Nymburk

Most

Pelhřimov

Brno

–

Brno

Jiřího z Poděbrad

Čtvrtek 15. 5.

Rakovník

Vansdorf

Havličkův Brod

Brno

Rožnov pod R.

Praha, Anděl – koncert

Ládví

Pátek 16. 5.

Klatovy

Teplice

Ždár nad Sázavou

Brno

Nový Jičín

Uherské Hradiště, Zlín

Karlovo náměstí

Sobota 17. 5.

–

–

–

–

Výstaviště České Budějovice

Vizovice – farmářské trhy

Anděl

Neděle 18. 5.

–

–

–

–

Výstaviště České Budějovice

–

Pivní festival

Pondělí 19. 5.

České Budějovice

Liberec

Jihlava

Ostrava

Brno

Plzeň

Florenc – u Billy

Úterý 20. 5.

České Budějovice

Liberec

Pardubice

Ostrava, Frenštát: farmářský trh

Brno

České Budějovice

náměstí Republiky Palladium

Středa 21. 5.

Rokycany

Ústí nad Labem

Hradec Králové

Olomouc

Pardubice

Ústí nad Labem

Hradčanská

Čtvrtek 22. 5.

Plzeň

Karlovy Vary

Hradec Králové

Olomouc

Zlín

Praha

Palmovka

Kontakty na kontaktní týmy

Petr Zavadil 603 247 010, Kateřina Moshovel 774 803 080

Michal Beran 737 604 607, Pavlína Láryšová 774 980 440

Michal Bihary 777 208 979, František Kettner 736 649 574

Jakub Los 606 167 149, Roman Bartolšic 721 763 382

Petr Kopecký 603 357 021, Edita Menclová 702 050 129

Miroslav Jahoda 730 661 221, David Horenský 704 052 576

Pavel Pešan 605 087 607, Petra Korbelová 773 646 467

Strana svobodných občanů

strana 14

www.svobodni.cz

Distribuční místa Kraj

Místo

Praha

Pavel Pešan, [email protected], Chlumecká 912, Praha 9, 198 00, 605 087 607 Jiří Kubíček, Kamenická 26, Praha 7, 170 00, 234 099 340, [email protected]

Středočeský kraj

Milan Vodička, [email protected], 602 111 740, Přemyslova 2050, 251 01 Říčany Jan Matyásko, [email protected], 603 320 421, Jana Palacha 1033, 293 01 Mladá Boleslav, Luboš Zálom, [email protected], 608 376 504, Havlíčkova 9, 266 01 Beroun, Michal Hruška, [email protected], 775 100 070, Sportovců 9, 284 01 Kutná Hora, Petr Zavadil, [email protected], 603 247 010, 5. května 266, 250 64 Měšice u Prahy, Jaroslav Skořepa, [email protected], 737 630 787, Pohoří 16, 254 01 Pohoří, Pavel Růžička, [email protected], 776 353 394, Pražská 2254, 269 01 Rakovník, Josef Znášik, [email protected], 725 506 526, Liblice 46, 277 32 Liblice u Mělníka, Tomáš Pavlis, [email protected], 725 854 294, Nad tratí 215, 258 01 Vlašim, Karel Havelka, [email protected], 602 264 642, 5.května 55, 273 08 Pchery, Karel Beneš, [email protected], 604 245 738, Brodská 106, 261 01 Příbram VIII,

Jihočeský kraj

Milan Černoch, Pražská 99, 370 04, České Budějovice (firma Kontakt servis), 603 534 453,

Plzeňský kraj

Plzeň – ProFitSport – J. Zavadil, nám. T. G. Masaryka 25 (608 183 613) Plzeň – Proveg Trading s.r.o., J. Ptáček, K. D. Hladký, Slovanská 41 Plzeň – Plaza, M. Miškolci, Radčická 2 Plzeň – p. Brožka, Bolevecká Náves 19 Přimda – T. Prchal, Pod Hradem 237

Karlovarský kraj

Václav Jakl, Májová 31, Cheb 350 02 , 602 186 565 Lukáš Bernat, Západní 57, K. Vary 360 01, tel: 777 975 942 Luboš Orálek, 5. května, Sokolov 356 01

Ústecký kraj

Jiří Kubíček, [email protected], Kamenická 26, Praha 7, 170 00, 234 099 340 Děčín – M. Červenka, Riegrova 1016/13, 405 01 Děčín (potraviny) 603 843 596 Děčín – Jan Schwarzbach, Modrá Pyramida Teplická 31/45,405 02, Děčín IV-Podmokly, 721 316 763 Rumburk – Trafika, paní Z. D. Hozdeková, Třída 9. května 4, 605 254 510 Litvínov Autoškola Bittner: Litvínov, 9. května 26, Tel: 777 011 027 Roudnice – Jan Holub Dr. Slavíka 1810, Roudnice nad Labem 776 338 244 Chomutov – Unique club bar, Škroupova 933/30 – suterén po 16. h., prodejna ochranných pomůcek (BEK), v dopoledních hodinách, 474 624 202 Lovosice Domovní správa Lovosice Správa provoz a opravy bytů,domů i objektů ÚBF-Palackého 147, 410 24, Zdeněk Král, 606 948 946 Klášterec nad Ohří MaxiComp, nám. E. Beneše 65, 431 51 Tel.: 474 374 987 pan Tschakert

Liberecký kraj

David Forbelský, Na jezírku 628/26, 460 06 Liberec, 731 547 717

Královéhradecký kraj

Jakub Frydrych, Librantická 39, Hradec Králové, 603 425 961 Jan Šebelík, Vojtíškova 321, 507 81 Lázně Bělohrad, 776 347 735 Miroslav Trojan – Tomkova 674/10, 500 03 Hradec Králové (Krejčovství vedle restaurace Hrad; tel. 731 112 239)

Pardubický kraj

Petr Lichtenberg, Tovární 1112, Chrudim, 777 741 619 Cukrárna Dukla (Petr Rydval), adresa: Artura Krause 2317, 530 02 Pardubice Ludvíka Kálesová, Čs. partyzánů 22, Chrudim, 725 177 931

Vysočina

Petr Čása,17. listopadu 7 , 586 01 Jihlava, email: [email protected], tel: 604 351 242 Vladimír Přech, Družstevní 751/18, 589 01Třešť, email: [email protected], 724 064 151 Josef Fendrych, Horní Rožínka 38, 592 51, Dolní Rožínka, [email protected], 724 045 145

Jihomoravský kraj

Marie Pantůčková Jirovcova 24, 623 00 Brno, 724 723 940 Martin Pokorný, Brandlova 85, 695 01 Hodonín, tel: 734 600 919, [email protected] (dostupný večer) Jiří Blažek, iStudio s. r. o., Lidická 718/77, 602 00, Brno - střed, telefon: 605 268 592 , případně 513 035 419 ; Po–Pá 8.00–18.00 tam vždy někdo je, není problém i uschovat nějaký větší počet materiálu. Mohou i případně něco někam zavézt. Radek Horký, Hlavní 492/106, Břeclav-Poštorná, 69141, tel.: 603231013, e-mail [email protected] Martin Sýkora, Vrchlického 3, Blansko, 678 01 – 40 ks plakátů A3, tel.: 723 564208, e-mail: [email protected]

Olomoucký kraj

Jana Fraitová, Nešverova 1, 772 00, Olomouc, tel: 608 755 131 Josef Zbořil, Havlíčkova 590, Kostelec na Hané, 798 41, 608 452 022

Moravskoslezský kraj

Jaromír Dřizgevič, Šeříková 17, Ostrava, tel: 777 914 256 Jiří Zapletal, Příkrá 119/10, 725 28 Ostrava, tel: 775 911 041 Hana Tajdušová, Palackého 127, Frýdek-Místek

Zlínský kraj

Lavrinčiková, Na Splávku 353, Uherské Hradiště, 686 01 David Mikulášek, Nivy IV. 5618, Zlín, 76001, tel: 728 636 432, [email protected] Tomáš Blecha, Vl. Perutky 1284, Uherské Hradiště, 68605, 777 836 916, [email protected] Richard Nedbal, [email protected], Pozlovice, A. Václavíka 297, 763 26, 774 633 260 Zdeněk Pečinka, [email protected], Kroměříž, Kollárova 685/26, 76701, 603 318 550 František Veverka, [email protected], Valašské Meziříčí, Na Šištotě 200, 757 01, 774 275 076 Robert Procházka, [email protected], Vsetín, Na Kamencoch 1237, 755 01, 777 226 922

květen 2014

strana 15

Stra svob obča

115 let od narození F. A. Hayeka Letošního 8. května uběhne přesně 115 let od narození Friedricha Augusta von Hayeka, kterého lze po právu označit na jednoho z největších myslitelů 20. století a z jehož myšlenek nemalá část programu Svobodných čerpá. Výročí jeho narození bývá často odsunuto na vedlejší kolej v souvislosti s výročím ukončení 2. světové války v Evropě, 8. květen je však i dnem, kdy se naskýtá příležitost si Hayeka, který značným způsobem obohatil ekonomii, metodologii vědy, politickou filozofii i právní vědu, připomenout.

Není bez zajímavosti, že F. A. Hayek byl bratrancem L. Wittgensteina, který se proslavil svou analytickou filozofií jazyka, a že Hayekův dědeček Josef pocházel z jižní Moravy, kde provozoval i textilní továrnu. Bylo paradoxem, že se Hayek jako velký odpůrce intervencionismu později přiznal, že byl chvíli v mládí socialistou a jeho pohled na věc se radikálně změnil až přečtením prací Ludwiga von Misese. Právě v návaznosti na Misese rozlišuje Hayek v prvním díle své knihy Právo, zákonodárství a svoboda, kterou psal v šedesátých a sedmdesátých letech, řád vyrostlý (kosmos), který nevznikl vědomým lidským utvářením, ale spontánním jednáním mnoha lidí (Mises označuje jako human action), a řád vytvořený (taxis), který má konkrétního vynálezce a byl vytvořen vědomě za určitým cílem (human design).[1] Trh je však v pojetí Hayeka, stejně jako např. jazyk, řádem kosmos a snaha o centrální plánování ekonomiky je vždy odsouzena k neúspěchu. Hayek ještě před sepsáním této knihy, kde detailně popisuje rozdíl mezi řády kosmos a taxis, věrohodně prokázal, že ani nejschopnější

Strana svobodných občanů

lidé na světě nemohou ekonomiku úspěšně řídit a plánovat, jelikož nikdy nemohou získat všechny informace, které jsou k centrálnímu plánování nutné. Informace, které jsou rozptýlené v myslích miliard tržních subjektů, nelze centrálním plánovačem shromáždit na jedno místo, protože jsou subjektivní, nesdělitelné a mění se v čase i prostoru. Socialismus je zkrátka vědeckým omylem. „Je nutné si uvědomit, že zdrojem mnoha nejškodlivějších vlivů na tomto světě nejsou často zlí lidé, ale šlechetní idealisté.“[2] Hayek již v průběhu Velké hospodářské krize varoval před intervencionistickými tendencemi při řešení krize, jejíž původ vysvětlil prostřednictvím své teorie hospodářského cyklu, za niž v roce 1974 obdržel Nobelovu cenu za ekonomii. Ve své knize Svobodné peníze pak varuje před libovůlí „nových“ autorit, které nejsou vázány striktními pravidly, a centrální banky považuje za hlavní katalyzátory hospodářských krizí.

kovala se alespoň Hayekova myšlenka, aby zákonodárci dvou komor byli voleni na různě dlouhé volební období, aby v jedné z komor docházelo k „reprezentaci prostřednictvím věkových skupin“ a aby každá komora byla volena jiným volebním systémem, což např. v prvorepublikové Ústavní listině z roku 1920 absentovalo.

Bylo by však chybou zmínit Hayekův přínos jen v oblasti ekonomie. Hayek byl rovněž významným právním teoretikem. Zatímco právo je podle něj řádem kosmos, zákonodárství jako vědomé a umělé vytváření zákonů je již řádem taxis, který „je svými účinky dokonce ještě dalekosáhlejší než oheň a střelný prach.“[3] Právo má být podle Hayeka systémem obecných a abstraktních pravidel. Socialistické právo plné kogentních norem a regulací je podle něj systémem, který svobodnou společnost nabourává a korumpuje. Hayek zdokonalil i teorii konstitucionalismu (ústavnosti), kterou chápal jako teorii omezené vlády v protikladu k despotické a svévolné vládě. Navrhl také koncepci bikameralismu, ve které jedna komora schvaluje právní předpisy v oblasti veřejného práva a druhá komora v oblasti práva soukromého, které Hayek chápe jako soubor pravidel správného chování. Zavedení této Hayekovy koncepce bylo rovněž vážně zvažováno při vytváření Ústavy ČR, nakonec se však uplatnil jiný model. Apli-

Friedrich August von Hayek ukázal mnoha lidem, že ideály socialismu se mohou proměnit jen v trpké zklamání, čímž navázal na svého mentora Misese a další teoretiky rakouské ekonomické školy. Hayek přesvědčivě prokázal, že centrální plánování, úplné i sektorové, vede ke zkáze, a rovněž jasně předvedl, že svoboda a konstitucionalismus jakožto myšlenka omezené vlády patří k nejvyšším hodnotám, za které je nutno bojovat.

strana 16

V oblasti politické filozofie pak F. A. Hayek upozorňoval na společný totalitaristický základ komunismu a nacismu. Zatímco většina veřejnosti (dokonce i v západní Evropě a USA) věřila, že komunismus a socialismus jsou přesným opakem nacismu a fašismu, Hayek v roce 1944 ve své knize Cesta do otroctví upozornil, že střety mezi nacisty a komunisty byly sice velmi časté, bylo tomu však proto, že „spolu soutěžili o podporu stejného typu myšlení… Z jejich praxe však bylo zřejmé, jak k sobě mají ve skutečnosti blízko.“[4]

 Tomáš Grygar místopředseda Svobodných v Olomouckém kraji

[1] HAYEK, F. A. Právo, zákonodárství a svoboda, Portál, 2011, s. 57–76 [2] Ibid., s. 96 [3] Ibid., s. 98 [4] HAYEK, F.A. Cesta do otroctví, Barrister and Principal, 2008, s. 43

www.svobodni.cz