Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra managementu firem a institucí
Bankovní trh ČR v oblasti depozitních produktů Bakalářská práce
Autor:
Jindřiška Veverková Bankovní management
Vedoucí práce:
Ing. Helena Cetlová
Praha Duben 2009
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.
V Desné dne 15.dubna 2009
Jindřiška Veverková
2
Poděkování Děkuji paní Ing. Heleně Cetlové, své vedoucí práce, za projevenou pomoc, kterou mi poskytla při psaní této práce.
3
Anotace Práce je zaměřena na oblast depozitních produktů na trhu v České republice. Charakterizuje jednotlivé produkty, popisuje jejich výhody a vymezuje zákony, kterými se řídí. Zachycuje též historický vývoj po roce 1993 a analyzuje nabídku tří vybraných bank (Česká spořitelna, Československá obchodní banka, Raiffeisenbank). Porovnává a vyhodnocuje běžné depozitní produkty – vklady na viděnou, termínované vklady, ale i investiční produkty – dluhopisy, depozitní certifikáty, vkladové a podílové listy. Zabývá se také speciálními depozitními produkty – stavebním spořením a penzijním připojištěním. Nakonec se pokusí odhadnout směr budoucího vývoje bankovnictví a depozitních produktů.
Annotation The work is focused on deposit products on the market in the Czech Republic. Characterizes individual products, describes their advantages and defines the laws that govern. It covers the historical development since 1993 and analyzes the supply of three selected banks (the Czech Savings Bank, the Czechoslovak Trade Bank, Raiffeisenbank). It compares and evaluates the current deposit products - sight deposits, time deposits, as well as investment products - bonds, certificates of deposit, deposit, and units. It deals with the special deposit products - building savings and supplementary pension. Finally, guess the direction of future development of banking and deposit products.
4
Obsah ÚVOD .............................................................................................................................. 6 1. LEGISLATIVNÍ RÁMEC A ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY DEPOZITNÍCH PRODUKTŮ ...................................................................................... 7 1.1 PRÁVNÍ ÚPRAVA ................................................................................................ 7 1.2 DRUHY DEPOZITNÍCH PRODUKTŮ..................................................................... 10 1.2.1 Vklady na viděnou ........................................................................................ 11 1.2.2 Termínované vklady....................................................................................... 14 1.2.3 Dluhopisy (obligace) ..................................................................................... 14 1.2.4 Depozitní certifikáty ...................................................................................... 15 1.2.5 Vkladové listy................................................................................................. 15 1.2.6 Podílové listy ................................................................................................. 16 1.2.7 Stavební spoření ............................................................................................ 16 1.2.8 Penzijní připojištění....................................................................................... 17 2. DOSAVADNÍ VÝVOJ DEPOZITNÍCH PRODUKTŮ NA TRHU V ČR PO ROCE 1993.................................................................................................................... 19 2.1 VKLADY NA VIDĚNOU A TERMÍNOVANÉ VKLADY................................................... 20 2.2 INVESTIČNÍ PRODUKTY .......................................................................................... 22 2.3 STAVEBNÍ SPOŘENÍ ................................................................................................ 24 2.4 PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ ........................................................................................... 25 3.
ANALÝZA SOUČASNOSTI ............................................................................... 28
(ANALÝZA TRHU DEPOZITNÍCH PRODUKTŮ V SOUČASNOSTI) .............. 28 3.1 ČESKÁ SPOŘITELNA .............................................................................................. 28 3.2 ČESKOSLOVENSKÁ OBCHODNÍ BANKA ................................................................... 29 3.3 RAIFFEISENBANK ................................................................................................... 29 3.4 POROVNÁNÍ NABÍDKY DEPOZITNÍCH PRODUKTŮ VYBRANÝCH BANK ..................... 29 3.4.1 Nabídka klasických depozitních produktů pro občany .................................. 30 3.4.2 Nabídka termínovaných vkladů .................................................................... 34 3.4.3 Nabídka investování ...................................................................................... 37 3.4.4 Nabídka stavebního spoření ......................................................................... 39 3.4.5 Nabídka penzijního připojištění .................................................................... 41 4.
ODHAD BUDOUCÍHO VÝVOJE ...................................................................... 45
ZÁVĚR .......................................................................................................................... 46 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ........................................................................ 48
5
Úvod Bankovní trh se v průběhu historie neustále vyvíjí a mění. Vznikají nové druhy depozitních produktů a naopak jiné se stávají nevyužívanými, popřípadě zanikají. V souvislosti s měnícími se potřebami klientů vznikají i obrácené tzv. „depozitně – úvěrové produkty“ jako je stavební spoření a produkty zajišťující občany na stáří tzv. penzijní připojištění, které spojuje dva depozitní produkty, spoření a investování. Cílem mé bakalářské práce je porovnání depozitních produktů na bankovním trhu ČR, analýza nabídky vybraných bank a odhad jejich budoucího vývoje. Práci jsem rozdělila do čtyř hlavních kapitol, z nichž každá je zaměřena na určitou oblast, týkající se depozitních produktů. První kapitola se zabývá legislativní úpravou, kterou se jednotlivé depozitní produkty řídí. Seznámí nás nejen s klasickými depozitními produkty, kterými jsou zejména vklady na viděnou a termínované vklady, ale i s investičními bankovními produkty – dluhopisy, depozitními certifikáty, vkladovými a podílovými listy. Charakterizuje a vymezuje též legislativu speciálních depozitních produktů – stavebního spoření a penzijního připojištění. Zmínka je zde i o bankovním dozoru vykonávaným Českou národní bankou a o Fondu pojištění vkladů. Ve druhé kapitole je zachycen průběh vývoje jednotlivých depozitních produktů na trhu v ČR po roce 1993. Třetí kapitola porovnává tři vybrané banky působící v ČR. Jedná se o banky Česká spořitelna, Československá obchodní banka a Raiffeisenbank. Zabývá se jejich současnou nabídkou depozitních produktů a zachycuje rozdíly mezi nimi. Podrobněji se zaměřuje na problematiku stavebního spoření a penzijního připojištění, které jsou v dnešní době velice aktuální. Pojednává o jejich účelu a hlavních důvodech klientů pro vkládání volných peněžních prostředků právě do nich. Čtvrtá kapitola se pokusí odhadnout tendence budoucího vývoje bank v oblasti depozitních produktů a vliv celosvětové ekonomické krize na bankovní sektor.
6
1. Legislativní rámec a základní charakteristiky depozitních produktů První kapitola nás podrobněji seznámí s jednotlivými depozitními produkty poskytovanými komerčními bankami na území ČR a právní úpravou, dle které se musí bankovní sektor řídit. Tabulka č. 1 – Druhy depozitních produktů NÁZEV
TYP DEPOZITNÍHO PRODUKTU o Vklady na viděnou
Klasické depozitní produkty
(běžné účty, spořící účty,
vkladní knížky) o Termínované vklady o Dluhopisy o Depozitní certifikáty
Investiční bankovní produkty
o Vkladové listy o Podílové listy o Stavební spoření
Speciální depozitní produkty
o Penzijní připojištění
1.1 Právní úprava „Právní úprava bankovnictví je v České republice zakotvena v zákonech a prováděcích vyhláškách k nim. Protože je Česká republika členem Evropské unie, platí na jejím území i právní normy EU. Jsou jimi zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady Evropské unie. Ostatní právní normy, kterými jsou směrnice a doporučení, je povinna každá členská země Evropské unie zapracovat do svých právních řádů. Základní právní normou, kterou je upraven sektor bankovnictví, je zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. Tento právní předpis charakterizuje banku jako právní subjekt, který je akciovou společností a je oprávněn působit na území České republiky jako banka na základě licence, kterou dostává od České národní banky. 7
Vydání licence ze strany České národní banky znamená, že banka splnila zákonné požadavky a vytvořila provozní předpoklady, aby mohla poskytovat služby a provozovat obchody v licenci označené. Následně s dohledem ČNB v pravidelných časových intervalech je ověřováno, zda jsou tyto podmínky dodržovány a zda banka postupuje obezřetně, tedy zda nedochází ze strany příslušné banky k riskantnímu nakládání se svěřenými prostředky. Pokud by ČNB takové skutečnosti zjistila, musí požadovat nápravu, banku pokutovat nebo v závažných případech licenci bance odejmout. O stavu bankovních institucí a bankovního sektoru musí ČNB v pravidelných intervalech informovat veřejnost, příslušné informace lze nalézt na webových stránkách ČNB (www.cnb.cz) v sekci dohled nad finančním trhem.“1 „Produkty, které jsou bankami poskytovány, kterými jsou běžný účet, vkladové termínované produkty, úvěrové produkty, záruky a další, jsou právně upraveny zejména v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Vkladní knížky jsou však vydávány na základě zákona č. 40/1964, občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.“2 Základní právní úprava cenných papírů je upravena zákonem č. 591/1992 Sb. o cenných papírech. „Dluhopisy jsou v ČR vydávány na základě zákona č. 190/2004 Sb. o dluhopisech. Jejich vydávání povoluje Ministerstvo financí ČR po souhlasném vyjádření České národní banky. Povolení obdrží emitent po prozkoumání jeho hospodářské situace. Současně je mu přidělen ISIN (mezinárodní identifikační ochranné číslování) a potvrzení data emise.“3 Právní úprava podílových fondů je obsažena v zákoně č. 189/2004 Sb. o kolektivním investování a v zákoně č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu.
1
3 KOLEKTIV autorů. Bankovnictví. 5. vyd. Praha: Bankovní institut, a.s., prosinec 2006. 280s. Skripta. ISBN 80-7265-099-8 2
8
„Pro všechny bankovní produkty platí základní pravidlo, které stanoví, že smlouvy mezi bankou a klientem musí mít písemnou formu. Důvodem je, že musí být jasně a srozumitelně stanoveno, za jakých podmínek bude příslušný produkt banky klientovi poskytován. Proto je dobré seznámit se s návrhem smlouvy předloženým před jeho podepsáním. Oblast platebního styku je upravena samostatným právním předpisem, kterým je zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku), ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon ukládá bankám zejména povinnosti v oblasti dodržování lhůt při provádění peněžních převodů a charakterizuje odpovědnost banky při zneužití jí vydané platební karty třetí osobou (tzn. osobou jinou, než je oprávněný držitel platební karty). Některé oblasti bankovních produktů nebo služeb jsou dále upraveny ještě jinými právními normami. Např. šek a směnka jsou kodifikovány v zákoně č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, oblast cenných papírů je upravena také samostatným právním předpisem, kterým je zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů. Pokud banka obdržela v rámci licence možnost působit také v zahraniční oblasti a poskytovat produkty v jiné měně než v koruně české, pak musí dodržovat ustanovení devizového zákona, který byl publikován pod číslem 219/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Do bankovního sektoru poskytujícího depozitní služby patří také stavební spořitelny. Jejich postavení, práva a povinnosti při poskytování produktů a služeb a případně další skutečnosti upravují samostatné právní předpisy. Jedná se o zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, ve znění novel z roku 1995 a 2004 a doplněno zákonem ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.“ 4 „Systém penzijního připojištění se státním příspěvkem, taktéž jeden z depozitních produktů, je založen zákonem č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění 4
9
pozdějších předpisů. Definuje penzijní připojištění jako shromažďování peněžních prostředků od účastníků a státu, nakládání s těmito prostředky a vyplácení dávek penzijního připojištění. Výše uvedený přehled a charakteristika právní úpravy bankovnictví v České republice je jen rámcová. V jakékoliv smlouvě, kterou klient podepisuje, musí být jednoznačně uvedeno, jakými právními předpisy (i zde neuvedenými) se její obsah řídí.“5
1.2 Druhy depozitních produktů Depozitní produkty z pohledu banky vystupují jako pasivní obchody. K jednotlivým druhům pasivních obchodů bank v naší republice patří zejména vklady na viděnou, vkladní knížky, termínované vklady, dluhopisy (obligace), depozitní certifikáty, vkladové listy, stavební spoření a penzijní připojištění. Pojem depozitní produkty zahrnuje celou škálu vkladových účtů, na které si klient může ukládat svoje volné finanční prostředky. O založení vkladového účtu musí být vždy uzavřena písemná smlouva mezi bankou a klientem. Vkladovými účty přitom jsou běžné účty, spořící účty a termínované vklady. Mezi depozitní produkty patří též stavební spoření a penzijní připojištění. Osoby které nemohou číst nebo psát (např. nevidomé osoby), nebo které nemají oprávnění k právním úkonům (nezletilé nebo nesvéprávné osoby), musí být při podpisu smlouvy zastoupeny svým zákonným zástupcem (rodičem) nebo opatrovníkem. Banky nabízejí depozitní produkty v různých kombinacích a k depozitním službám připojují různé další služby v rámci tzv. „balíčků služeb“. Jedná se o více produktů a služeb najednou, které banka v rámci balíčku nabízí za zvýhodněnou cenu oproti ceně, kterou by klient musel zaplatit, kdyby si tyto produkty kupoval samostatně. Vedle běžných účtů bývají součástí „balíčků služeb“ také např. platební karta a vybraný produkt tzv. přímého bankovnictví (např. internetové bankovnictví nebo služby telefonního centra). Za předpokladu, že klient všechny služby a produkty nabízené v některém balíčku skutečně potřebuje, může pro něj být řešení výhodnější. Není tomu
5
10
tak v případě, pokud bude využívat malý počet produktů. Pak se většinou vyplatí omezit se jen na konkrétní službu nebo produkt. Vklady u bank jsou obvykle úročeny. Úroková sazba je stanovena bankou a mění se podle tržních podmínek. Liší se také podle typu účtu a závisí na míře omezení disponování vkladem a délce vkladu. Úroky banky obvykle účtují denně, klientovi je však denně nepřipisují. Výše úrokové sazby je většinou sjednána pro určité období. Může jít o sazbu pevnou (fixní), pohyblivou, kombinovanou (např. část sazby je pevná buď pro celé zápůjční období, nebo jen pro jeho úsek, druhá část je pohyblivá) nebo sazbu sjednanou na období ročního úročení a připisování úroků, anebo na období kratší (např. půlroční, měsíční apod.). Úroky z vkladů jsou zdaňovány srážkovou daní ve výši 15%. Banky jsou povinny vypočtenou daň z hrubého úrokového výnosu odečíst a odvést ji do státního rozpočtu, a proto je čistý úrokový výnos připsaný klientovi ve prospěch vždy nižší než hrubý úrok vypočtený na základě sjednané úrokové sazby. U podnikatelských účtů je povinen srážkovou daň odvádět podnikatel. Důležitou součástí ochrany spotřebitele je pojištění vkladů v bankách a bankovních institucích. Všechny vklady na účtech u všech bank v tuzemsku jsou pojištěny. Za účelem pojištění byl zřízen Fond pojištění vkladů, který je právnickou osobou a je zapsán v obchodním rejstříku. Do fondu povinně přispívají všechny banky včetně poboček zahraničních bank působících na území ČR. Fond je řízen pětičlennou správní radou, jejíž členy jmenuje a odvolává ministr financí. Roční příspěvek banky do fondu činí 0,1% z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za předchozí rok (včetně úroků). Stavební spořitelny odvádí 0,05%. Výše náhrady, kterou by klient obdržel v případě, že by banka musela ukončit svou činnost, je 100% vkladu, maximálně však do výše ekvivalentu 50 tis. euro u jednoho klienta, bez ohledu na počet účtů, které mu příslušná banka vede. Pojištění se nevztahuje na dluhové cenné papíry.
1.2.1 Vklady na viděnou Vklady na viděnou jsou vklady na podnikových či soukromých běžných či spořících účtech, vkladních knížkách apod., s nimiž může klient disponovat bez časového prodlení, lze je tedy vybírat přímo v hotovosti nebo bezhotovostně (prostřednictvím
11
šeku, platební karty, příkazu k úhradě atp.) převádět bez předchozí výpovědi, neexistují žádné lhůty pro výběr vložených prostředků nebo manipulaci s nimi. Proto jsou vklady na viděnou úročeny nižší úrokovou sazbou. Úročení vkladů na viděnou bývá závislé na výši průměrného zůstatku účtu. Na běţných účtech vedou banky netermínované vklady právnických a fyzických osob. Smyslem těchto účtů pro majitele je mít prostředky kdykoli k dispozici, zejména pro potřeby platebního styku, a to jak hotovostního, tak i bezhotovostního. Většinou nesou jen nízký úrok. Běžný účet banka zřídí na základě žádosti klienta (lze zřídit v domácí měně nebo v jakékoli cizí měně). Banka připraví smlouvu o zřízení a vedení běžného účtu, součástí které jsou podmínky vedení účtu a ceník (sazebník) banky. Stejně jako u jiných smluv se i zde doporučuje seznámit se s podmínkami a sazbami za služby ještě před podpisem smlouvy a vyloučit tak nedorozumění a pozdější překvapení. K uzavření smlouvy je nutné předložit průkaz totožnosti (občanský průkaz nebo pas). Někdy banky požadují předložení ještě dalšího identifikačního dokladu. Důvodem je snaha důkladně si ověřit totožnost a vyloučit jakoukoliv možnost zneužití účtu, tj. převodu prostředků z něj jménem majitele účtu neoprávněnou osobou. Ze stejného důvodu banky obvykle žádají o možnost pořídit si kopii průkazu totožnosti. Je ovšem právem klienta to odmítnout, případně odmítnout poskytnout bance některé z informací na průkazu totožnosti, které jsou pro finanční transakce nepodstatné. Velmi důležitou součástí smlouvy o zřízení a vedení účtu je formulář podpisového vzoru, který musí klient podepsat. Tím bance poskytne vzor podpisu pro kontrolu prováděných úkonů. Podpis na každé debetní operaci se musí shodovat s tímto vzorovým podpisem. Pokud se neshoduje, nebudou takové příkazy provedeny. S běžným účtem mohou disponovat i další osoby, pokud k tomu dá majitel souhlas. Postup ověření totožnosti těchto osob je stejný jako u majitele účtu. Vedle majitelova svolení se tyto osoby musí prokázat průkazem totožnosti a poskytnout svůj podpisový vzor. Rozsah zmocnění se u jednotlivých bank liší. Zmocněná osoba však nemůže disponovat účtem v celém rozsahu jako majitel účtu.
12
Smlouvu o běžném účtu může jeho majitel kdykoli písemně vypovědět, a to i bez udání důvodu. Pokud v podmínkách není stanovena výpovědní lhůta, zaniká smlouva dnem doručení výpovědi bance nebo později, pokud ji klient vypoví k pozdějšímu datu. Pokud je v podmínkách stanovena výpovědní lhůta, je potřeba s podáním výpovědi bance vrátit platební karty, ale po dobu výpovědi zůstává účet aktivní pro platby příchozí i odchozí. Teprve po uplynutí výpovědní lhůty banka účet zavře. Skutečnost, že si klient převede prostředky z účtu do jiné banky (nebo vybere celý zůstatek), neznamená automaticky uzavření účtu. Takový účet je i nadále aktivní, tj. je i nadále zpoplatňován. Zrušení účtu může být i z podnětu banky a to výpovědí nebo okamžitým odstoupením od smlouvy pro závažné porušení obchodních podmínek. Ke zrušení účtu může dojít i z jiných důvodů, např. uplynutím doby, na kterou byl běžný účet zřízen, splněním účelu, pro který byl běžný účet zřízen, z důvodu likvidace nebo konkurzu. Spořící účty spojují výhody běžného a termínovaného účtu, tj. prostředky jsou klientovi rychle k dispozici (jako u běžného účtu) a zároveň jsou výhodněji úročeny než běžné účty. Vkladní kníţky jsou spořícím produktem, který není určený pro bezhotovostní platební styk. Místo písemné smlouvy je klientovi vydána vkladní knížka. Vkladní knížka je přísně zúčtovatelný tiskopis, v kterém jsou vedeny záznamy o úložkách peněžních prostředků v bance. Vklady lze provádět s různou mírou návratnosti těchto vkladů: na viděnou, tj. bez výpovědní lhůty, nebo s výpovědní lhůtou, nebo s termínem většinou na 3, 6, 9 měsíců či 1 nebo 2 roky. V depozitní politice bank převažuje progresivní úročení, což znamená, že čím je delší doba vkladu, tím vyšší úrokovou sazbu banky poskytují. Vkladní knížka může být vystavena na jméno, adresu a rodné číslo a s vkladní knížkou může disponovat pouze její majitel. Druhou možností je vkladní knížka na doručitele, je označena názvem, který určí vkladatel a za majitele je považována osoba, která vkladní knížku předloží. Vklad na vkladní knížku je možno opatřit heslem.
13
1.2.2 Termínované vklady Termínovaný vklad klient ukládá u banky na pevně stanovenou dobu a za sjednanou úrokovou sazbu (buď s možností výpovědní lhůty nebo bez ní). U termínovaného vkladu s výpovědní lhůtou není sjednána doba uložení peněz, ale před uskutečněním výběru peněz musí vkladatel vklad vypovědět a peníze si může vybrat až po uplynutí výpovědní lhůty, která je u jednotlivých termínovaných vkladů jiná. U vkladů na dobu určitou je sjednán pevný termín, např. na 7 dní, 1 měsíc, 1 rok, 3 roky. Termínované vklady se zpravidla úročí proměnlivě v závislosti na výši vkladu a v závislosti na době úložky. Přitom platí, že čím delší je doba, na kterou jsou peněžní prostředky ukládány, a jistina vkladu dosahuje určité výše, která je rovněž odstupňována, tím vyšší je úroková sazba z vkladu. Pro zřízení termínovaného vkladu je též potřeba uzavřít smlouvu. Smlouva o termínovaném vkladu obsahuje dobu uložení, výši ukládané peněžní částky, výši úrokové sazby, termíny a způsob zúčtování úroku a sankční poplatky pro případ předčasné výpovědi vkladu klientem. Termínovaný vkladový účet může být uzavřen uplynutím termínu, na který je vklad na účet vložen. Pokud však o uzavření účtu klient nepožádá v tomto termínu nebo pokud si nesmluví obnovování termínového vkladu „na neurčito“, většina bank po stanoveném termínu automaticky převede částku vkladu na běžný účet klienta a vede ho zde podle sjednaných podmínek. Pokud si klient dohodne obnovování termínovaného vkladu, vklad na účtu se v příštích obdobích úročí aktuální úrokovou sazbou, která může být odlišná od té, kterou byl úročen původní vklad. Banky musí změny úrokových sazeb publikovat, ale nemusí je klientům individuálně sdělovat. Snadno se však zjistí z výpisů z účtů, které banka v dohodnutých termínech zasílá.
1.2.3 Dluhopisy (obligace) Dluhopis je cenný papír, v němž se dlužník zavazuje věřiteli splatit určitou částku k určitému termínu a vyplatit určitý výnos. S tímto cenným papírem je spojeno právo majitele dluhopisu požadovat splnění tohoto závazku.
14
Banky emitují dluhopisy za účelem výpůjčky dlouhodobějších peněžních prostředků, které jim slouží jako zdroje financování pro dlouhodobější úvěrové produkty. Způsob výnosu z dluhopisu musí být stanoven ze zákona a musí být uveden v dluhopise spolu s místem a dobou uplatnění nároku na výnos. Bankovní dluhopisy představují pro investory poměrně dobře zabezpečenou investici, protože výnosy z těchto cenných papírů jsou vypláceny v předem dohodnuté výši, bez ohledu na konkrétní hospodářský výsledek bank. Pokud jsou dluhopisy úročeny pevnou fixní sazbou po celou dobu trvání smluvního vztahu, je oběma stranám známo, jaká bude výše úroků, avšak se změnou tržních úrokových sazeb může dojít ke změně výhodnosti investice. Tomu lze do jisté míry předejít variabilním úročením, které zaručuje, že úrokové sazby z kuponového výnosu obligace budou odpovídat momentální situaci na trhu. Umožňují automatickou změnu úročení v závislosti na pohybu tržní úrokové sazby. Při variabilním úročení se úroková sazba obvykle skládá ze dvou částí, proměnlivé (na úrovní diskontní sazby, PRIBORu či jiného ukazatele) a fixní.
1.2.4 Depozitní certifikáty Tyto cenné papíry představují další možnost bank, jak rozšířit nabídku depozitních produktů a nakoupit tímto způsobem dočasně volné peněžní zdroje. Tyto cenné papíry mají poměrně nízkou likviditu, neboť málokterý peněžní ústav který je vydal, je vykupuje před uplynutím sjednané doby, a pokud tak činí, účtuje si většinou za předčasné plnění vysoký poplatek.
1.2.5 Vkladové listy Vkladové listy jsou cenné papíry znějící buď na jméno, nebo na doručitele, které vystavuje peněžní ústav a potvrzuje jimi složení jednorázového vkladu na předem určenou dobu a na předem stanovený úrok. Banky však mohou nabízet službu, kdy za určitou sankci odkoupí vkladový list přede dnem splatnosti vkladu. Riziko zničení, ztráty či odcizení nese majitel vkladového listu,
15
banky ale většinou nabízejí za určitý poplatek deponování vkladového listu ve svých sejfech.
1.2.6 Podílové listy Podílové listy jsou cenné papíry vydávané na jméno nebo na doručitele. Je s nimi spojeno právo podílníka na odpovídající podíl majetku v podílovém fondu a právo podílet se na výnosu z tohoto majetku podle statutu podílového fondu. Jsou vydávány investičními společnostmi a podílník nerozhoduje o chodu společnosti na valné hromadě. Rozlišují se otevřené a uzavřené podílové fondy.U otevřeného podílového fondu je správce fondu povinen kdykoliv podílový list zpětně odkoupit, u uzavřených fondů lze podílový list prodat pouze na burzovním trhu.
1.2.7 Stavební spoření Stavebním spořením se podle zákona o stavebním spoření rozumí účelové spoření spočívající v přijímání vkladů od účastníků stavebního spoření, v poskytování úvěrů účastníkům stavebního spoření a v poskytování příspěvku fyzickým osobám („státní podpora“) účastníkům stavebního spoření. Provozovateli stavebního spoření jsou stavební spořitelny. Stavební spořitelnou může být pouze banka, které bylo uděleno povolení podle zvláštního zákona (zákon č. 21/1992 Sb.), pokud předmětem její činnosti je pouze stavební spoření a další činnosti dle zákona o stavebním spoření. Každý účastník stavebního spoření (u nezletilých jejich zákonný zástupce) uzavírá se stavební spořitelnou písemně smlouvu o stavebním spoření. V té je uvedena cílová částka, kterou klient bude k financování svého bydlení potřebovat, ta se skládá z uspořených prostředků a z nároku na úvěr ze stavebního spoření. Uzavřenou smlouvu nelze převést na jiného účastníka (s výjimkou přechodu práv a povinností na jednoho pozůstalého dědice v případě úmrtí účastníka). Stavební spoření je finanční produkt, který v sobě zahrnuje dvě na sebe navazující fáze, období spořící a období úvěrové. Ve spořícím období si účastník stavebního spoření ukládá na účet u stavební spořitelny peníze, které se mu úročí a jednou ročně k nim přibývá i státní podpora ve formě zálohy (ta se též úročí). Ta je aktuálně (v roce 2008)
16
15% (dříve 25%) z naspořené částky v daném roce, maximálně však 3000,-Kč (dříve 4500,-Kč). Pokud tedy účastník vloží 20000,-Kč, státní podpora dosáhne maximální výše, tj. 3000,-Kč. Státní podporu může občan dostat v daném roce současně jen na jednu smlouvu o stavebním spoření, i když může mít uzavřeno a spořit na více smluv. Vklady dle těchto smluv budou úročeny, ale klient na ně nemůže obdržet další státní příspěvek. Příspěvkem od státu se stavební spoření stává jednou z nejlepších možností spoření. Celkový výnos z vkladu, který dosahuje právě výše 20000,-Kč ročně, umožňující přiznání nejvyšší státní podpory za rok totiž značně překonává výnosy, které je možno získat ze stejné částky u jiných vkladových a spořících produktů. Po uplynutí zákonem stanovené minimální doby spoření (u starých smluv uzavřených do roku 2003 pět, u nových od roku 2004 šest let) si klient může naspořené peníze včetně státní podpory vybrat. Pokud by však tyto lhůty nedodržel a vybral naspořené prostředky v kratší lhůtě, ztratí nárok na státní příspěvek, tzn. i na dosud připsané zálohy státní podpory a úroky z nich. Vypovědět stavební spoření před uplynutím dané lhůty se proto v žádném případě nevyplatí. Cílem stavebního spoření však není pouze ukládání peněz. Jeho primárním cílem a smyslem poskytování státní podpory je vytvářet lepší předpoklady pro financování bydlení a bytových potřeb občanů. K tomuto účelu lze též využít některý z úvěrů od stavebních spořitelen. Pro klienty tedy stavební spoření představuje výhodné ukládání peněz a zároveň možnost získání výhodného úvěru na bytové účely. Uzavřením smlouvy se však nezavazují k čerpání úvěru.
1.2.8 Penzijní připojištění Cílem penzijního připojištění je zajistit účastníkům pravidelný doplňkový příjem po skončení jeho pracovní aktivity. Toto dobrovolné připojištění podporuje stát výplatou státního příspěvku. Znamená to tedy, že účastníci pravidelně ukládají smluvenou částku na svůj osobní účet u penzijního fondu a z tohoto účtu (po přičtení státního příspěvku a podílu na výnosu z hospodaření fondu) je jim po splnění smluvních podmínek pravidelně vyplácena sjednaná penze.
17
Účastníky penzijního připojištění se mohou stát osoby starší 18 let, s trvalým pobytem na území České republiky. Ve smlouvě o penzijním připojištění účastník sjednává zejména výši měsíčního příspěvku, pojistnou dobu, druh penze a penzijní věk. Každý fond nabízí různé typy výběru dávek a účastník si může vybrat, který typ mu nejvíc vyhovuje. penze, kterou se rozumí doživotní pravidelná výplata peněžní částky, a jde-li o pozůstalostní penzi, výplata peněžní částky po dobu stanovenou penzijním plánem (starobní penze, invalidní penze, výsluhové penze, pozůstalostní penze) jednorázové vyrovnání náleží účastníku za podmínek stanovených penzijním plánem místo penze odbytné náleží účastníku, který zaplatil příspěvky alespoň na 12 kalendářních měsíců a jehož penzijní připojištění zaniklo výpovědí nebo dohodou, nebo fyzickým osobám určeným ve smlouvě, pokud účastník zemřel a nebyla mu vyplácena penze nebo vyplaceno jednorázové odškodnění a pokud nevznikl nárok na pozůstalostní penzi nebo pokud se nároku na pozůstalostní penzi všechna fyzické osoby určené ve smlouvě písemně vzdaly. Při odbytném se ztrácí nárok na státní příspěvky a výnosy z nich. Penzijní připojištění je základním produktem pro zajištění občanů ve stáří, pokud se nechtějí spoléhat jen na státní penzi.
18
2. Dosavadní vývoj depozitních produktů na trhu v ČR po roce 1993 „V roce 1993 došlo k rozdělení Československa a s tím k oddělení měn České a Slovenské republiky. Státní banka československá se rozdělila na Českou národní banku a Národní banku Slovenska. Začátkem roku 1993 (8. únor 1993) vznikla nová česká měna a v letech 1993 - 1995 došlo v českém bankovnictví k dílčím změnám. Patřilo mezi ně: vznik stavebních spořitelen určených k podporování bytové výstavby jako specializovaných bankovních ústavů se státním příspěvkem, stavební spořitelny se zahraniční majetkovou účastí začaly vznikat v 2. polovině roku 1993, navýšení minimální výše základního kapitálu bank na 500 mil. Kč, v roce 1994, korporativní pojištění vkladů fyzických osob s podporou státu (maximální výše náhrady pojištěného vkladu u jedné banky 100 tis. Kč), na základě novely zákona o bankách z 2. července 1994, vznik hypotečního bankovnictví na podporu stavební činnosti a rozvoje dlouhodobého investování do hypotečních zástavních listů na základě zákona č. 84/1995 Sb. s účinností od 1.7.1995, vznik instituce spořitelních a úvěrových družstev na podporu vzájemného korporativního financování členů na základě zákona č. 87/1995 Sb. s účinností od 1.1.1996.“6 Pro ilustraci vývoje českého bankovnictví jsou dále uvedeny vybrané údaje, které vyplývají ze statistického vykazování obchodních bank působících na území ČR.
6
KOLEKTIV autorů. Bankovnictví. 5. vyd. Praha: Bankovní institut, a.s., prosinec 2006. 280s. Skripta. ISBN 80-7265-099-8
19
Graf č. 1 Počet bank v České republice
Počet bank v České republice
1995
50 1994
53
55
50
55
60
36
37
37
2002
35
2001
35
37
30
38
40
42
45
40
2003
2004
2005
2006
2007
20 10 0 1996
1997
1998
1999
2000
Zdroj: ČNB – vlastní zpracování
2.1 Vklady na viděnou a termínované vklady Vklady a přijaté úvěry od klientů i termínované vklady se po roce 1993 neustále zvyšovaly a s tím je spojen i růst pojistného, které banky musí od roku 1995 platit Fondu pojištění vkladů. Jak vyplývá z následující tabulky, celkové vklady stouply od roku 1994 do roku 2007 téměř trojnásobně. Tabulka č. 2 Vklady klientů podle časového hlediska (v mil. Kč)
Období
Vklady a přijaté úvěry Termínované od klientů celkem
celkem
31.12.1994
749392
410561
31.12.1995
860018
512045
31.12.1996
921397
572120
31.12.1997
966991
652096
31.12.1998
991669
691933
31.12.1999
992142
673561
20
vklady
31.12.2000
1034124
671404
31.12.2001
1215296
772668
31.12.2002
1393669
812666
31.12.2003
1430310
735161
31.12.2004
1498302
759064
31.12.2005
1653465
809958
31.12.2006
1807261
858399
31.12.2007
2109764
982254
Zdroj: ČNB – systém časových řad ARAD, vlastní zpracování
Graf č. 2 Příspěvky bank do Fondu pojištění vkladů
Přispěvky bank do Fondu pojištění vkladů (v mil. Kč) 4000,00 3500,00
0 68 379 68 2, 9, 7 3 34 34
3000,00 2500,00
2 ,5 04 1, 4 33
5 ,0 42 6 2
2000,00 1500,00 1000,00 500,00 0,00
04 7, 80
9 6 ,0 193 51 3 6 ,9 1 75 12
7 ,3 4 ,7 38 96 8, 2 8 1 11
3 ,6 9 28 ,5 5 9 1 2 13
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
Zdroj: http://www.fpv.cz/dokumenty/fpv_vyrocni_zprava_2007.pdf , 30.12.2008 - vlastní zpracování
21
Za dobu své existence, tedy od roku 1994, Fond vyplácel náhrady vkladů v šestnácti případech, při kterých poskytl ke dni 31.12.2007 náhrady vkladatelům dvanácti bank v celkové výši 25,479 mld Kč. Graf č. 3 Náhrady vyplacené z Fondu pojištění vkladů do 31.12.2007
Zdroj: http://www.fpv.cz/dokumenty/fpv_vyrocni_zprava_2007.pdf, 30.12.2008 - vlastní zpracování
2.2 Investiční produkty „Rozvoj investičních fondů v naší zemi je neodmyslitelně spjat s kupónovou privatizací a jejími dvěma vlnami, které se přehnaly v letech 1992 - 1994. Právě ta totiž měla rozhodující a klíčový význam pro podobu a vývoj českého kolektivního investování. V této době se české hospodářství měnilo z centrálně plánovaného na tržní a více než 1700 státních podniků se transformovalo na akciové společnosti s veřejně obchodovatelnými cennými papíry. Běžnému občanovi se tak otevřela možnost investovat své prostředky
22
do některé z těchto společností a získat v ní podíl. Nechtěl-li se do tohoto kroku pouštět na vlastní pěst, mohl své prostředky svěřit do rukou fondů, které se staly řešením pro „nezkušené investory“. První vlny privatizace se zúčastnilo více než 400 fondů, které získaly asi 73% celkového majetku přiděleného pro první vlnu. V druhé vlně na 353 fondů připadlo 65% privatizovaného majetku. Zatímco první vlny privatizace se podle zákona směly zúčastnit pouze investiční fondy mající formu akciové společnosti (a tedy právní subjektivitu), do druhé vlny směly vstoupit i fondy podílové, tj. subjekty bez právní subjektivity založené investičními společnostmi. Po privatizačním období nastává „hluché místo“, kdy zájem drobných investorů o dění na kapitálovém trhu je prakticky nulový a počet uskutečněných obchodů se dá spočítat na prstech jedné ruky. Obchodování tak zůstává právě na bedrech investičních a podílových fondů. V této době dochází, často za ne příliš právně srozumitelných podmínek, k přeměnám fondů na jiné právní subjekty. Na scénu i do podvědomí lidí se dostává termín „tunel“ v jiné než dopravní souvislosti, kdy na řadu fondů je uvalena nucená správa a některé se potýkají s konkurzem a následnou likvidací. Výraznější posun v investorské náladě je patrný až koncem druhého tisíciletí, kdy do České republiky začaly masivněji pronikat zahraniční subjekty kolektivního investování. Novela zákona o investičních společnostech a investičních fondech z roku 2001 podmínila jejich působení v ČR získáním povolení od Komise pro cenné papíry. V této době také nastává proces otevírání investičních a uzavřených podílových fondů, kdy zákonná lhůta pro otevření je stanovena na rok 2002. Zlomovým rokem v oblasti kolektivního investování se stal rok 2004, který přinesl do oblasti fondového investování řadu novinek. Na svědomí to má především vstup do EU a harmonizace české legislativy s evropskou. Nejpozitivnějšími změnami jsou snížení daní u fondů, zvýšení ochrany investorů a rozšíření nabídky fondů i investičních možností.
23
Přestože v oblasti kolektivního investování došlo za posledních pár let k velkému boomu, v porovnání s vyspělými státy, resp. jejich kapitálovými trhy, je investiční historie podstatně kratší a český fondový byznys je teprve na začátku.“7
2.3 Stavební spoření Stavební spoření bylo uzákoněno 1. dubna roku 1993 a stalo se jedním z nejdůležitějších pilířů podpory bytové výstavby. V témže roce uzavřelo smlouvu o spoření 200 tisíc klientů. V dalších letech následoval velmi rychlý přírůstek počtu uzavřených smluv. Koncem roku 1997 evidovaly stavební spořitelny působící na českém trhu téměř 2 miliony smluv ve fázi spoření. Nejvíce smluv bylo uzavřeno v letech 1998 až 2001, kdy podstatně klesaly úroky z bankovních vkladů. Rekordním rokem byl ale rok 2003, kdy bylo uzavřeno více než 2 miliony nových smluv. Od 1.1.2004 nabyla účinnosti novela zákona o nových podmínkách stavebního spoření a mnoho klientů tak ještě využilo možnosti uzavřít smlouvu za výhodných podmínek. Nové podmínky se vztahovaly pouze na smlouvy uzavřené po tomto datu. Podmínky spoření pro smlouvy založené do konce roku 2003 se řídí původními právními předpisy po celou dobu platnosti těchto smluv. V roce 2004 byl zaznamenán výrazně nižší zájem o uzavírání nových smluv, naopak nadále pokračoval růst objemu poskytnutých úvěrů. Na konci roku 2006 činil počet platných smluv ve fázi spoření 5,3 milionu a stavební spořitelny v tomto roce poskytly téměř 156 tisíc překlenovacích úvěrů a úvěrů ze stavebního spoření v celkové výši 51,6 miliardy korun, což je o pětinu více než v roce 2005. V roce 2007 bylo uzavřeno téměř 600 tisíc nových smluv a stavební spořitelny poskytly úvěry na bydlení v celkovém objemu 72,5 miliardy korun.
7
http://www.finance.cz/kapitalovy-trh/informace/fondy/historie/, 4.1.2009
24
Tabulka č. 3 Základní ukazatele vývoje stavebního spoření v České republice
Nově uzavřené smlouvy Smlouvy o stavebním o stavebním spoření
spoření ve fázi spoření
Výše vkladů klientů (objem v mld. Kč)
1994
6,350
1995
16,330
1996
34,500
1997 530176
1967849
59,552
1998 638232
2371816
81,731
1999 906867
2801389
93,629
2000 1115926
3424580
110,400
2001 1373258
4196408
133,309
2002 1293890
4870620
180,190
2003 1097338
6300831
236,815
2004 314650
5899300
287,077
2005 430233
5573874
328,987
2006 516385
5297522
359,848
2007 579730
5132595
384,880
Zdroj: http://www.acss.cz/cz/novinari/vyvoj-statistik/, http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ft_ukazatele_vyvoje_st_sporeni_16787.html, 5.1.2009 - vlastní zpracování
2.4 Penzijní připojištění Penzijní připojištění se státním příspěvkem existuje v České republice od roku 1994. Důvodem jeho vzniku byla snaha pomoci občanům v individuálním zajištění na stáří. Česká republika se tak stala první zemí bývalého východního bloku, která zavedla doplňkový penzijní pilíř na kapitálovém principu. Již během let 1994 a 1995 vzniklo celkem 44 penzijních fondů a v roce 1997 další dva. V současnosti jich na českém trhu
25
působí jen 10. Velká část zanikla fúzí s ostatními penzijními fondy, tři zanikly bez účastníků, dva s plnou náhradou vložených prostředků a pět fondů bylo likvidováno s částečnou náhradou vložených prostředků. Z hlediska občanů byl o penzijní připojištění největší zájem v prvních třech letech jeho fungování a později v roce 2000. V letech 1994 až 1996 se připojistilo více než 1,5 milionu osob, pak nastala stagnace. V roce 1999 došlo ke zvýšení státního příspěvku a zavedení daňových úlev pro účastníky i zaměstnavatele a na konci roku 2001 překročil počet připojištěných osob 2,5 milionu. V současné době již dosahuje téměř čtyř milionů osob.
Graf č. 4 Počet aktivních penzijních fondů
38
44
30
40
10
10
10
11
11
11
14
20
12
19
24
30
13
50
44
Počet aktivních penzijních fondů
Zdroj: MF ČR – vlastní zpracování
26
20 08
20 07
20 06
20 05
20 04
20 03
20 02
20 01
20 00
19 99
19 98
19 97
19 96
19 95
0
Graf č. 5 Počet účastníků penzijního připojištění (stav ke konci období – počet pojištění, která nejsou v evidenci ukončena)
Počet účastníků penzijního připojištění 4000000 3500000 3000000 2500000 2000000 1500000 1000000 500000 0
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Zdroj: MF ČR – vlastní zpracování
Graf č. 6 Příspěvky účastníků – bez příspěvků hrazených zaměstnavatelem
Příspěvky účastníku (v mld. Kč) 25 20 15 10 5 0
1995
1996
1997
1998
1999
2000
Zdroj: MF ČR – vlastní zpracování
27
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
3.
Analýza současnosti (Analýza trhu depozitních produktů v současnosti)
Pro analýzu současného stavu nabídky depozitních produktů byly vybrány tři velké banky působící na trhu ČR. Jsou jimi Česká spořitelna (ČS), Československá obchodní banka (ČSOB) a Raiffeisen bank (RB). Graf č. 7 Šest největších bank podle klientských vkladů v roce 2007
Šest největších bank podle klientských vkladů v roce 2007 (v mld. Kč) 600 500 400 300 200
Raiffeise n bank
Citibank
UniCredi t bank
Komerčn í banka
ČSOB
0
Česká spořiteln
100
Zdroj: http://ihned.cz/download/bankovnictvi/top_finance_2008.pdf, 19.12.2008
3.1 Česká spořitelna Historie České spořitelny sahá až do roku 1825, kdy zahájila činnost Spořitelna česká. Až v roce 1992 vznikla Česká spořitelna jako akciová společnost. Od roku 2000 je členem jednoho z největších evropských poskytovatelů finančních služeb Erste Group. Česká spořitelna je banka orientující se na drobné klienty, malé a střední firmy a na města a obce. Je největší bankou na trhu ČR a účastní se též financování velkých korporací a poskytuje služby v oblasti finančních trhů. Disponuje sítí zhruba 640 poboček a patří mezi významné obchodníky s cennými papíry.
28
3.2 Československá obchodní banka Československá obchodní banka, a.s. působí v České republice jako banka universální, byla založena roku 1969 státem, jako banka poskytující služby v oblasti financování zahraničního obchodu a volnoměnových operací. V červnu 1999 byla privatizována, jejím většinovým vlastníkem se stala belgická KBC Bank, která je součástí Skupiny KBC. V červnu roku 2002 převzala ČSOB Investiční a poštovní banku. Do konce roku 2007 působila ČSOB na českém i slovenském trhu a v lednu roku 2008 byla slovenská pobočka oddělena. V české republice působí společnost pod dvěma obchodními značkami – ČSOB a Poštovní spořitelna. ČSOB disponuje v ČR 227 pobočkami, Poštovní spořitelna obsluhuje klienty ve 32 Finančních centrech Poštovní spořitelny a využívá zhruba 3350 obchodních míst České pošty (stav k 30.6.2008).
3.3 Raiffeisenbank Raiffeisenbank, a.s. působí v České republice od roku 1993. Poskytuje široké spektrum bankovních služeb soukromé i podnikové klientele v síti více než 100 poboček a klientských centrech, poskytuje také služby specializovaných hypotečních center, osobních a firemních poradců. V roce 2006 zahájila Raiffeisenbank spojování s eBankou a tento proces dokončily v létě roku 2008. Většinovým akcionářem obou bank je rakouská finanční instituce Raiffeisen International Bank Holding AG.
3.4 Porovnání nabídky depozitních produktů vybraných bank Při porovnání nabídky depozitních produktů, které nabízejí již zmíněné tři banky, byly hodnoceny jak klasické depozitní produkty a termínované vklady, tak i investiční a speciální depozitní produkty. Všechny banky nabízejí téměř stejné produkty. Liší se zejména ve výši poplatků a úrokových sazeb, jak je zřejmé z následujících tabulek.
29
3.4.1 Nabídka klasických depozitních produktů pro občany Banky nabízejí širokou škálu osobních účtů pro různé segmenty klientů. Většina těchto účtů nabízí možnost využití balíčků služeb, kde si klient sám může vybrat jen služby, které využívá.
Tabulka č. 4 Nabídka běžných účtů pro občany
Sporožirový účet
Konto
eKonto
Osobní účet
Aktivní konto
Zlaté konto
Běžný účet v cizí měně
Exkluzivní konto
Komplet konto
Jistotní běžný účet
Studentské konto
Samostatný účet v cizí měně
Běžný devizový účet
Samostatný korunový účet
Vlastní zpracování
Sporožirový účet Jedná se o účet určený soukromé klientele pro jednoduchou a efektivní správu osobních a rodinných financí s širokou škálou navazujících produktů a služeb. Nelze jej používat jako podnikatelský účet. ČSOB Konto Je určeno klientům, kteří využívají základní bankovní služby, používají platební karty a elektronické bankovnictví.
30
eKonto Je osobní internetový účet, který komplexně pečuje o finance klienta. Díky dvouprvkovému přístupu do internetového bankovnictví jsou klientovi finance stále v bezpečí. Váží se k němu věrnostní výhody, díky nimž jsou poplatky účtovány v třech zvýhodněných úrovních sazeb.
Tabukla č. 5 Základní poplatky spojené s účtem Sporožirový účet
ČSOB Konto
eKonto
Založení účtu
Zdarma
Zdarma
Zdarma
Správa b.ú. měsíčně
29,-Kč
40,-Kč
50,-Kč
Vydání platební karty pro majitele
Zdarma
Zdarma
Zdarma
Roční úroková sazba
0,10%
0,05%
0,01%
Platební příkaz (internetbanking)
2,-Kč
3,-Kč
2,90,-Kč
0
2
2
Zdarma
Zdarma
Zdarma
Počet výběrů z vlastních bankomatů zdarma Zrušení účtu
Zdroj: sazebníky na webových stránkách jednotlivých bank – vlastní zpracování 28.12.2008
Tabulka č. 6 Výhody a podmínky vybraných účtů
Výhody:
Sporožirový účet ČSOB Konto eKonto možnost převodu flexibilita účtu žádné paušální mezd a důchodů poplatky zdarma platební karta pro jednoduchý a internetové rychlý platební majitele účtu i bankovnictví styk pro disponenta nastavení široká nabídka elektronické a služeb na míru platebních telefonní princip instrumentů bankovnictví věrnostních výhod velký výběr dostupnost
31
Podmínky založení:
frekvence elektronických a papírových výpisů kontokorent služba servis 24 snadný přístup k hotovosti regulace zůstatku na účtu prostřednictvím trvalého příkazu účet může být součástí Program Student+, Osobní účet České spořitelny možnost převodu účtu na kteroukoliv pobočku bez nutnosti změny čísla účtu možnost zmocnění dalších osob věk nad 18 let prokázání totožnosti majitele účtu a disponujících osob uzavření písemné smlouvy složení základního vkladu 100,-Kč
povoleného přečerpání s automatickým limitem 10000,Kč zdarma 1 příchozí platba a 2 výběry z bankomatů ČSOB přehled o dění na účtu prostřednictvím e-mailu
spořící účet víceměnový účet sjednání online přehlednost finanční rezerva až 150000,-Kč
věk nad 18 let dva doklady totožnosti uzavření písemné smlouvy
věk nad 15 let občanský průkaz minimální vklad 500,-Kč
Zdroj: webové stránky jednotlivých bank – vlastní zpracování
Při analýze vkladních knížek bylo zjištěno, že nabídka je mnohem užší než u běžných účtů. Vkladní knížky mezi svými produkty nabízí pouze Česká spořitelna a Poštovní spořitelna.
32
Česká spořitelna nabízí čtyři druhy vkladních knížek a to: vkladní knížka bez výpovědní lhůty (na jméno, s pevnou úrokovou sazbou) vkladní knížka s výpovědní lhůtou (na jméno, s pevnou úrokovou sazbou) dětská vkladní knížka (na jméno dítěte, s vyhlašovanou úrokovou sazbou) výherní vkladní knížka (na jméno, není úročena) Poštovní spořitelna nabízí vkladní knížku na jméno bez výpovědní lhůty nebo s výpovědní lhůtou 3, 6, 12, 24 měsíců. Lze ji snadno založit na každé poště v ČR nebo ve finančním centru Poštovní spořitelny.
Tabulka č. 7 Úrokové sazby vkladních knížek s výpovědní lhůtou
1
< 100 000,-Kč
< 250 000,-Kč
< 500 000,-Kč
> 500 000,-Kč
0,30%
X
0,40%
X
0,60%
X
1,10%
X
0,35%
0,10% - 0,45%
0,50%
0,65%
0,50%
1,20%
0,65%
0,60%
0,80%
0,60%
1,30%
0,85%
0,70%
0,90%
0,70%
1,40%
1,10%
0,80%
1,40%
0,80%
2,00%
1,50%
měsíc 3 měsíce 6
0,40% 0,40%
měsíců 12
0,50% 0,50%
měsíců 24 měsíců
0,10% - 0,50% 0,10% - 0,60% 0,60%
0,80%
0,10% - 1,00% 0,70%
Zdroj: http://www.csas.cz/banka/menu/cs/lide/nav00000_lide_nds_25_prod_185standard_cont ent_ot01_007053, 4.1.2009, http://postovnisporitelna.cz/obcane/produkty/413/vkladniknizka/?tab=4, 4.1.2009 Z tabulky vyplývá, že čím delší období budeme mít uloženy volné finanční prostředky a čím vyšší bude obnos uložených peněz, tím více je pro nás výhodná vkladní knížka
33
České spořitelny. Naopak, pokud budeme chtít spořit kratší dobu (3-12 měsíců) v částce do 250 000,-Kč, je výhodnější vkladní knížka, kterou nabízí Poštovní spořitelna.
3.4.2 Nabídka termínovaných vkladů Termínované vklady umožňují výhodné zhodnocení volných finančních prostředků. Peníze rostou a přitom jsou v jistotě uloženy pro zajištění budoucích potřeb. Česká spořitelna nabízí svým klientům Vkladový účet. Tento účet je vhodný pro ukládání dočasně volných finančních prostředků na dobu 7 dnů až 4 let. Účet je určen nejen pro jednorázové vkládání peněz, ale i pro pravidelné spoření, díky němuž je možné získat úrokovou bonifikaci. Jednou z velkých výhod tohoto účtu je možnost jednoho výběru bez poplatku mimo den splatnosti a to až do výše 25% z vkladu. Vkladový účet je možno zřídit jako jednorázový nebo s pravidelným obnovováním (revolvingem). Vyzvednutí vkladu je možné nejen v den obnovení, ale i v den následující po tomto dni. Též jej lze zrušit i mimo den splatnosti. Výše úrokové sazby je pevně stanovena pro sjednanou částku a období a při automatickém revolvingu se stanovuje vždy nová úroková sazba platná v den obnovení. Přívklad je úročen úrokovou sazbou v den přijetí přívkladu pro nejbližší nižší období . Výpisy jsou vyhotovovány v periodách dle požadavku majitele účtu a zasílány poštou, elektronicky nebo vyzvedávány na pobočce České spořitelny. Vkladový účet je možné zřídit i v cizích měnách. ČSOB nabízí svým klientům termínovaný vklad pro jednorázové vložení peněžních prostředků spíše na delší období; pro kratší období je výhodnější ČSOB spořící účet. Peníze na termínovaném účtu jsou úročeny výrazně výhodnější úrokovou sazbou než na klasickém běžném účtu. Mezi další výhody tohoto účtu patří: jistý předem známý výnos vedení účtu, včetně zasílání výpisů zdarma bezpečné uložení finančních prostředků automatická obnova vkladu možnost vedení účtu v cizích měnách
34
Délka trvání termínovaného vkladu je od 7 dnů do 3 let. Úroky jsou závislé na délce trvání vkladu a objemu vložených peněz a lze je převádět na běžný účet v ČSOB nebo je ponechat na termínovaném vkladu, kde zvyšují jeho úročenou částku. Raiffeisen banka poskytuje dva typy termínovaných vkladů. Termínovaný vklad na samostatném vkladovém účtu a termínovaný vklad navázaný na běžný účet. Hlavními výhodami obou těchto vkladů jsou: úročení až 3,5% růžné varianty výpovědních lhůt možnost založení a vedení v různých měnách Typy termínovaných vkladů: jednorázový termínovaný vklad termínovaný vklad revolvingový U vkladu vázaného na běžný účet (eKonto) je možno zřídit „inteligentní varianty“. a. Inteligentní revolvingový termínovaný vklad (Inteligentní vklad) Při zakládání tohoto typu termínovaného vkladu se nastaví pravidla, podle kterých bude sám spravovat finanční prostředky. V den své obnovy vždy zkontroluje zůstatek na běžném účtu, ke kterému je vázán, a podle potřeb na něj doplní nebo z něj odčerpá peníze ve svůj prospěch. b. Spořící revolvingový termínovaný vklad (Spořící vklad) Tento typ umožňuje pravidelně převádět finanční prostředky mezi běžným účtem a termínovaným vkladem. Ve zvolené periodě dochází k převodu zvolené částky z běžného účtu na Spořící vklad nebo obráceně. Převod finančních prostředků probíhá pouze ve směru, který je zvolen při založení spořícího vkladu a nelze jej v průběhu platnosti účtu měnit. Délka periody může být 1 týden, polovina měsíce, 1, 2 nebo 3 měsíce.
35
Tabulka č. 8 Porovnání vybraných úrokových sazeb termínovaných vkladů
250000,- Kč –
150 000,-Kč –
200 000,-Kč –
500 000,-Kč
499 000,Kč
499 000,-Kč
1 týden
1,30%
1,10%
1,50%
2 týdny
1,30%
1,15%
1,50%
1 měsíc
1,45%
1,20%
1,70%
2 měsíce
1,45%
X
1,70%
3 měsíce
1,50%
1,40%
2,30%
6 měsíců
1,55%
1,90%
2,70%
9 měsíců
1,75%
2,30%
2,80%
12 měsíců
2,15%
3,10%
2,90%
24 měsíců
2,60%
3,10%
3,00%
36 měsíců
2,70%
3,10%
X
Zdroj: http://www.csas.cz/banka/menu/cs/lide/nav00000_lide_nds_24_prod_114standard_cont ent_ot01_007048, 5.1.2009 http://www.csob.cz/bankcz/cz/Csob/Urokove-sazby-korunove-uctyobcane.htm#kcosterm, 5.1.2009 http://www.rb.cz/o-bance/urokove-sazby/#tv, 5.1.2009 Z analýzy úrokových sazeb na termínovaných vkladech jednotlivých bank vyšlo, že nejvýhodnější úrokové sazby ve většině případů nabízí Raiffeisen banka. Pouze v případě uložení finančních prostředků na dobu 12 a více měsíců je výhodnější peníze uložit na termínovaný vklad ČSOB.
36
3.4.3 Nabídka investování Pro analýzu investičních produktů byl vybrán z každé banky jeden produkt pro ilustraci současného stavu nabídky. Všechny tři banky nabízejí mnoho možností jak zhodnotit volné prostředky. Nejdůležitějšími kriterii pro volbu produktu jsou rizikovost a výše investice a zohlednit je třeba i časové hledisko. Pro potřebu analýzy byly vybrány investice s co možná nejnižším rizikem pro konzervativní zákazníky. Sporoinvest- Česká spořitelna Jedná se o otevřený podílový fond peněžního trhu, který je určen ke krátkodobému investování (6 – 12 měsíců). Cílem investiční politiky je poskytnout podílníkům růst hodnoty jejich podílových listů za podmínky, že celkový rizikový profil podílového fondu minimalizuje možnost ztráty v horizontu 6 měsíců. Cíle je dosahováno investicemi do široce deverzifikovaného portfolia cenných papírů s fixním nebo variabilním úrokovým výnosem a aktivním řízením úrokového rizika. Je investováno také do cenných papírů denominovaných v cizích měnách. Je usilováno o dosažení výkonnosti benchmarku, kterým je krátkodobá úroková sazba (šestiměsíční PRIBOR). Výnosy z fondu jsou plně reinvestovány, podílník je realizuje prodejem podílových listů, což je pro fyzické osoby daňově výhodné. Příjem z prodeje podílových listů je osvobozen od daně, pokud od jejich nabytí uplynulo alespoň 6 měsíců. Výnos na úrovni peněžního trhu se mění jen mírně, cena podílových listů dlouhodobě roste, krátkodobé zakolísání je možné. Zajištěné fondy – ČSOB Zajištěné fondy jsou vhodné zejména pro opatrné investory, neboť při splatnosti zaručují minimálně návratnost vložené částky. Lze ale i dosáhnout velmi zajímavých výnosů. Klient si může vybrat ze široké nabídky ivestičních strategií a může kdykoliv do fondu vstoupit nebo z něj vystoupit. Investice v CZK jsou zajištěny proti měnovým rizikům. Jsou nejprodávanějšími zajištěnými fondy v ČR. Stejně jako u jiných fondů platí, že hodnota investice a příjem z ní mohou v průběhu investičního období kolísat a to dočasně i pod investovanou částku.Toto kolísání však neovlivňuje zajištěnou hodnotu na konci investičního období. Minimální počáteční investice je 5000,-Kč. Stát osvobozuje tyto investice po 6 měsících od daně.
37
Prémiový vklad XVI. – Raiffeisen banka Raiffeisen banka má také ve své nabídce zajištěné investice. Jednou z nich je Prémiový vklad XVI. Jedná se o vklad, který participuje na vývoji regionálních měn EUR/TRY, EUR/RON a nabízí možnost dosažení maximálního možného výnosů ve výši až 5,5% p.a. Též garantuje návratnost vložených prostředků a minimální zhodnocení 1% p.a. Je velmi výhodnou a bezpečnou alternativou zhodnocení peněžních prostředků během jednoho roku a je zřizován a veden zdarma. Minimální vklad začíná na 30 000,-Kč a dále pokračuje v hodnotách násobku 5 000,-Kč.
Tabulka č. 9 Porovnání investičních fondů
ČSOB Asijského
Sporoinvest
Prémiový vklad XVI
růstu 1 Typ
Peněžního trhu
Zajištěný
Zajištěný
Měna
CZK
CZK
CZK
Min. investice
100,-Kč
5 000,-Kč
30 000,-Kč
Vstupní poplatek
0,30%
3%
0%
Správce
ISCS
KBC AM
RB
Datum vzniku
1.7.1997
24.2.2006
1.10.2008
Datum splatnosti
31.3.2011
1.10.2009
Výkonnost
-22,48%
(1rok, -2,94%
p.a.)
Zdroj: http://www.iscs.cz/files/documents/fondy/FACT_SHEETY/sporoinvest_clr.pdf, 17.1.2009 http://www.csob.cz/bankcz/cz/Fondy/porovnani?guid1={0799658B-6972-40E1-AD53DA5D7E437E90}, 17.1.2009 http://www.rb.cz/osobni-finance/zhodnocovani-uspor/zajistene-investice/premiovevklady/premiovy-vklad-xvi/, 17.1.2009
38
3.4.4 Nabídka stavebního spoření Stavební spoření představuje díky státnímu příspěvku stále jednu z nejvyužívanějších a nejvýhodnějších forem zhodnocení osobních i rodinných financí. Prostřednictvím stavebního spoření je možné také získat úvěr na financování bydlení, a to za velice výhodných podmínek. Na českém trhu působí pět stavebních spořitelen z nichž tři náleží analyzovaným bankám. Stavební spořitelna České spořitelny (SSČS Buřinka) je stabilní spořitelnou působící na českém trhu od roku 1994. Počtem klientů a objemem úvěrů se řadí mezi největší stavební spořitelny. Disponuje hustou sítí poradenských míst a také stabilním postavením, které jí garantuje majoritní vlastník – Česká spořitelna. Českomoravská stavební spořitelna nabízí služby pro více než 2 miliony klientů a řadí se tak jednoznačně mezi největší stavební spořitelny. Při zabezpečování potřeb klientů čerpá Českomoravská stavební spořitelna z výborných zkušeností ČSOB a německé Bausparkasse Schwäbisch Hall, která je největší stavební spořitelnou v Německu a zároveň členem skupiny, která poskytuje rozsáhlé finanční služby. Raiffeisen stavební spořitelna zahájila svou činnost na českém trhu v září 1993 pod názvem AR stavební spořitelna. Do finanční skupiny Raiffeisen se plně zařadila v roce 1998. V říjnu roku 2008 se spojila s HYPO stavební spořitelnou a stála se tak její nástupnickou společností.
39
Tabulka č. 10 Přehled produktů vybraných stavebních spořitelen Varianta
Úrok
Úrok
spoření
z vkladu
z úvěru p.a. měsíční
p.a.
Minimální splátka
Spořitelna
Ročně
za
vedení vkladového účtu v Kč
standardní
2%
4,75%
0,55%
300,-
Invest
2%
4,8%
0,6% - 0,8% 290,-
Atraktiv
1%
3,7%
0,6% - 0,8% 290,-
Perspektiv
2%
4,8%
0,53%
290,-
Spořící
2%
4,9%
0,5%
308,-
1%
3,5%
0,7%
360,-
varianta Úvěrová varianta Zdroj: http://www.burinka.cz/cs/obchodni_podminky/sazebnik_uhrad/sazebnik-fyzicke.shtml, 17.1.2009 http://www.burinka.cz/cs/obchodni_podminky/sdeleni/index.shtml, 17.1.2009 http://www.cmss.cz/produkty/sporeni/tarif_varianty#, 17.1.2009 http://www.cmss.cz/produkty/sporeni/varianty/perspektiv, 17.1.2009 http://www.rsts.cz/rsts/lide/sporeni/chcete-sporit-kvuli-uveru/art_18783/stavebnisporeni-za-2-sporici-tarif.aspx, 17.1.2009 http://www.rsts.cz/rsts/lide/sporeni/chcete-sporit-kvuli-uveru/art_18784/stavebnisporeni-za-1-uverovy-tarif.aspx, 17.1.2009 http://www.rsts.cz/rsts-top/obchodni-podminky/aktualni-dokumenty/default.aspx, sazebník úhrad za poskytované služby od 1.1.2009. 17.1.2009 - vlastní tvorba SSČS standardní – jde o velmi výhodnou spořící variantu, která umožňuje případným zájemcům získání úvěru za standardních podmínek ČMSS Invest – tarif Invest nabízí výhodný kompromis mezi ostatními tarify ČMSS. Je vhodný jak ke spoření, tak také pro případné čerpání úvěru. Pokud nemá klient zcela jasno, zda chce v budoucnu čerpat úvěr, tak tohle je ideální varianta.
40
ČMSS Atraktiv – tarif Atraktiv je vhodný zejména pro zájemce o úvěr. Úroky z úvěru jsou nejnižší ze všech tarifů ČMSS. ČMSS Perspektiv – tarif Perspektiv je určen k dlouhodobému spoření při nižších částkách. Oproti tarifu Atraktiv je také vhodný ke spoření, nabízí vyšší zhodnocení vkladu. RB Spořící varianta – spořící tarif je výhodný pro ty, kteří chtějí vysoký výnos a využít stavební spoření především ke spoření. Spořící tarif je velmi výhodně úročen, ovšem pro případné čerpání úvěru je nevýhodný. RB Úvěrová varianta – úvěrový tarif Raiffeisen stavební spořitelny je velmi výhodný pro ty, kteří chtějí čerpat úvěr ze stavebního spoření. Úroky z úvěru jsou v tomto případě nízké.
3.4.5 Nabídka penzijního připojištění Penzijní připojištění se státním příspěvkem se vyplatí pořídit co nejdříve. Stát říká, že do budoucna bude penzijní připojištění nezbytnou nutností. Státní příspěvek je získáván automaticky po uzavření smlouvy o penzijním připojištění. Je připisován po celou dobu spoření a jeho výše závisí na měsíčním příspěvku klienta. Maximální příspěvek od státu je 150,-Kč a vztahuje se k měsíčnímu příspěvku 500,-Kč a více. Penzijní připojištění také snižuje daně. Penzijní připojištění se státním příspěvkem si může sjednat každá osoba starší 18 let, která má buď trvalý pobyt na území ČR nebo je občanem EU a zároveň se účastní veřejného zdravotního pojištění nebo důchodového pojištění v ČR. Toto spoření není určeno pouze lidem, kteří již přemýšlejí o důchodu, ale je výhodné i pro mladé, kteří chtějí výhodně ukládat své peníze. Tabulka č. 11 Výše státního příspěvku Měsíční příspěvek účastníka
Státní příspěvek
100,-Kč – 199,-Kč
50,-Kč + 40% z částky nad 100,-Kč
200,-Kč – 299,-Kč
90,-Kč + 30% z částky nad 200,-Kč
300,-Kč – 399,-Kč
120,-Kč + 20% z částky nad 300,-Kč
400,-Kč – 499,-Kč
140,-Kč + 10% z částky nad 400,-Kč
500,-Kč a více
150,-Kč
41
Pozn.: státní příspěvky se neposkytují k příspěvku zaměstnavatele Zdroj: http://www.csas.cz/banka/menu/cs/lide/nav00000_lide_nds_50_prod_37, 18.1.2009 – vlastní zpracování Pro analýzu byly opět vybrány produkty již zmíněných tří bank (ČS, ČSOB, RB) a bylo zjištěno, že Raiffeisen banka penzijní připojištění svým klientům neposkytuje. Byly tedy porovnány Česká spořitelna a ČSOB. Česká spořitelna nabízí Penzijní připojištění – Osobní program. Výhody: Státní příspěvek Možnost uplatnění daňového zvýhodnění až 12000 Kč ročně Příspěvek zaměstnavatele Maximální počet zákonem povolených penzí (starobní, invalidní, výsluhová) Nejnižší penzijní věk a pojištěná doba pro nárok na jednotlivé penze Výběr finančních prostředků z penzijního připojištění v případě splnění podmínek vzniku nároku na penzi daných penzijním plánem Výběr finančních prostředků z penzijního připojištění v případě neplnění podmínek vzniku nároku na penzi a splnění podmínek: zaplacení 12 měsíčních příspěvků a doby trvání penzijního připojištění alespoň 12 měsíců Pro každou penzi (starobní, invalidní, výsluhovou) nabídka čtyř typů doživotních penzí pro účastníka v kombinaci s pozůstalostní penzí pro oprávněnou osobu Nulové vstupní a výstupní poplatky, bezplatné uzavření smlouvy, vedení osobního účtu a zasílání ročních výpisů z osobního účtu Možnost okamžité změny sjednaných podmínek kdykoliv od uzavření smlouvy až do zahájení výplaty Výplata dávek do zahraničí Zvýhodněná nabídka komplexního pojištění Pojišťovny České spořitelny (životní a úrazové pojištění), výhodou je nízká cena pojištění (v některých případech může klient získat pojištění až o 60% výhodněji), k uzavření smlouvy není třeba dokládat informace o zdravotním stavu, pojistná ochrana platí po celém světě
42
Komplexní servis a bezplatné poradenství v široké síti poboček ČS Internetové bankovnictví – ovládání účtu penzijního připojištění pomocí služby Servis 24 ČSOB nabízí svým klientům dva druhy penzijního připojištění: ČSOB Penzijní fond Progres a ČSOB Penzijní fond Stabilita. Výhody: Státní příspěvek až do 150,-Kč měsíčně Daňové úlevy až 1800,-Kč ročně Nedanění příspěvku zaměstnavatele a osvobození příspěvku od plateb sociálního a zdravotního pojištění, nepřesáhne-li částku 24000,-Kč ročně Odložené zdanění výnosů, resp. Příspěvků zaměstnavatele do doby výplaty prostředků Nárok na podíl na výnosech hospodaření fondu Termín a způsob výplaty se určuje až v žádosti o výplatu dávky Možnost získání maxima daňových výhod a státního příspěvku v programu OPTIMUM (fond Stabilita) a KOMFORT (fond Progres) 100% sleva na vstupním poplatku při sjednání spotřebitelského úvěru u Poštovní spořitelny šestiměsíční „poplatkové prázdniny“při sjednání účtů Postžiro nebo Postkonto u Poštovní spořitelny 7% sleva na vybrané zájezdy u cestovní kanceláře Čedok zdarma on-line přístup k účtu u penzijního fondu volba programů OPTIMUM/KOMFORT zajišťující maximální výši státního příspěvku a daňových úlev bez zbytečné a zatěžující administrativy finanční zázemí největší banky v České republice kapitálová síla a ekonomický potenciál skupiny ČSOB
43
Tabulka č. 12 Zhodnocení finančních prostředků bez započítání státního příspěvku PFČS
ČSOB Progres
ČSOB Stabilita
2004
3,74%
5,3%
4,3%
2005
4,03%
5%
4%
2006
3,04%
2,3%
2,75%
2007
3,07%
2,4%
2,4%
Zdroj: http://www.pfcs.cz/page.aspx?i=0&p=novinky&id=99 8.2.2009 http://www.csas.cz/banka/menu/cs/lide/nav00000_lide_nds_50_prod_37 8.2.2009 http://www.csobpf.cz/pfcz/cz/Stabilita/Vynosy-stabilita.htm 8.2.2009 http://www.csobpf.cz/pfcz/cz/Progres/Vynosy-progres.htm 8.2.2009 vlastní zpracování V roce 2007 byl nejlépe zhodnocen penzijní fond České spořitelny, ale v letech 2004 a 2005 na tom byl lépe penzijní fond ČSOB Progres. Vzhledem k tomu, že penzijní připojištění je dlouhodobá záležitost nemůžeme nikdy s přesností říci, který z fondů bude pro klienta výhodnější.
44
4.
Odhad budoucího vývoje
V době celosvětové ekonomické krize, jaké jsme svědky od roku 2008, je velice těžké odhadnout budoucí vývoj v bankovním sektoru. Chování bank přímo ovlivňuje ČNB, která musí reagovat na změny hospodářských indikátorů. Zatím není možné říci, jak bude nová prognóza ČNB vypadat, jelikož makroekonomické modely tento skokový vývoj zachytit neumí. Banky se musí sami rozhodnout, zda a za jakých podmínek budou například půjčovat peníze. Na jedné straně ČNB snižuje diskontní úrokovou sazbu, ale na straně druhé se v době ochlazení ekonomiky zvyšují rizika pro banku a banky sami nechtějí jít do rizikových investic. S negativními dopady krize se podle odborníků budeme potýkat celý rok 2009 a pravděpodobně přesáhnou i do roku 2010. Současná hospodářská krize s sebou nese například i zvýšení nezaměstnanosti. V tomto období lidé z opatrnostních důvodů peníze více ukládají, ale též přibývá lidí, kteří již nemají volné prostředky, které by mohli uložit. Využívání depozitních produktů podporuje i novela zákona, kterou se zvyšuje pojištění vkladů na 50 000 EUR a současně se ruší 10% spoluúčast vkladatele. To zda i nadále zůstanou produkty stavebních spořitelen nejoblíbenějším druhem spoření bude ve velké míře záviset na podmínkách daných státem – státní podpora a nutná doba spoření. Penzijní připojištění by se mělo v budoucnu stát běžnou investicí každého občana a zaměstnavatelé by měli mít povinnost
penzijní připojištění za své zaměstnance
odvádět. V budoucnosti
pravděpodobně
dojde
ještě k většímu rozmachu
internetového
bankovnictví, který se projevuje již dnes. Lidé budou zřejmě s nástupem nové generace stále více využívat nejen internetové bankovnictví, ale i nákupy přes internet hrazené platební kartou. S očekávaným přechodem České republiky na jednotnou evropskou měnu můžeme mimo jiné očekávat nárůst finančních prostředků na bankovních účtech. Načasování zavedení eura je politickým rozhodnutím, mimo jiné podmíněným splněním ekonomických kritérií (Maastrichtská kritéria konvergence).
45
Závěr Velký vliv na integraci českého bankovního systému do tržní ekonomiky evropské unie má účast zahraničních investorů v našich bankách (Česká spořitelna – Erste Group – Rakousko, ČSOB – KBC – Belgie, Raiffeisenbank – Raiffeisen International Bank Holding AG – Rakousko). To s sebou přináší i nemalá rizika, kdy především v době hospodářské krize, pád většinového zahraničního akcionáře, znamená velké problémy pro naši domácí banku. Často je také velice složité kvůli propojení různých finančních skupin zjistit, kdo stojí v pozadí investorů, což k důvěryhodnosti bank nepřispívá. Na bankovním trhu ČR v oblasti depozitních produktů je dnes dostatek dobře fungujících služeb. Na některé z nich si občané zvykli velice rychle. Dnes si již málokdo dokáže představit, být bez běžného účtu u banky. Někteří zaměstnavatelé dokonce tento účet u svých zaměstnanců vyžadují a zasílají jim na něj jejich mzdu. Stává se také běžnou praxí, že někteří lidé mají i více běžných účtů u různých bank, například z opatrnostních důvodů. K některým z depozitních produktů však občané nemají dostatečnou důvěru. Jedná se především o investiční produkty, kde je jistě částečně na vině i nedostatečná legislativa z počátku 90. let minulého století, kdy mnoho lidí přišlo o své celoživotní úspory. Lidé by rádi pomocí depozitních produktů zhodnotili své naspořené peníze
a přitom
maximálně využili státních podpor a daňových výhod. Zde je prostor pro zkušené bankéře a investiční poradce, aby lidem doporučili jak správně investovat. Pomohli jim na základě jejich finančních možností a potřeb sestavit investiční plán. Měl by být „šitý na míru“ každému klientovi tak, aby zhodnotil jeho volné finanční prostředky, vytvořil mu finanční rezervy pro případ neočekávaných situací, investoval do produktů, které vydělávají a uložil peníze pro zajištění životní úrovně i v budoucnu. S obchodováním s investičními nástroji jsou spojena investiční rizika a to včetně případné ztráty investovaných prostředků. Návratnost vložených prostředků není zaručena, stejně tak jako předpokládané výnosy. Protože se jedná o investiční nástroje, které nejsou bankovním vkladem, nejsou pojištěny u Fondu pojištění vkladů, jako běžný bankovní vklad. Stavební spoření v ČR vzniklo jako pomoc státu při řešení neuspokojivé bytové situace občanů. Vedle výhodné úrokové míry je podpořeno státní podporou a úrokové výnosy 46
jsou osvobozeny od daně z příjmů. Systém stavebního spoření představuje poměrně dostupný nástroj k pořízení vlastního bydlení. V jeho rámci mohou občané nejen spořit, ale také využít překlenovacího nebo řádného úvěru. Díky vhodnému nastavení, je tento produkt považován za jeden z nejvyužívanějších a nejbezpečnějších na trhu s depozitními produkty. Podobně jako stavební spoření je i penzijní připojištění, díky státnímu příspěvku, velmi výhodná forma spoření, která ovšem účastníkům nepomáhá k získání bydlení, ale umožňuje jim zajistit si zajímavý objem finančních prostředků pro zabezpečení stáří. Zaměstnancům může na toto připojištění, za výhodných podmínek, přispívat i zaměstnavatel. Konkrétní výše příspěvku pojistníka se může v průběhu spoření přizpůsobovat jeho aktuální finanční situaci. Tyto a další výhody dělají z penzijního připojištění velmi zajímavý, oblíbený a využívaný depozitní produkt.
47
Seznam pouţité literatury DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. vyd. Praha: Linde Praha, 2005. 681 s. ISBN: 80-7201-515-X KOLEKTIV autorů. Bankovnictví. 5. vyd. Praha: Bankovní institut, a.s, prosinec 2006. 280s. ISBN 80-7265-099-8 KUNZ, Vilém. Bankovnictví pro školy a veřejnost. 1. vyd. RENECO, 1998. 74 s. ISBN 80-902598-2-0. PRICE WATERHOUSE. Základy bankovnictví. 1. vyd. Praha: Management Press, 1996. 195 s. ISBN 80-85943-02-6 SEKERKA, Bohuslav. Banky a bankovní produkty. Praha: Profess Consulting s.r.o., 1997. 536 s. ISBN: 80-85235-51-X SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. 3. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s., duben 2007. 435 s. Skripta. ISBN 978-80-7265107-8 TORRES, Magdalena; BERNARDO, Isabel; CIGÁNKOVÁ, Simona. Marketing bankovních služeb. 2. vyd. Praha: Bankovní institut, a.s., červen 1998. 219 s. Skripta. ISBN neuvedeno ŠIMÍKOVÁ, Ivana. Finance a bankovnictví. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2004. 209 s. ISBN 80-7083-898-1 Ročenka hospodářských novin 1997. 1. ročník. Praha: Economia Praha, 1998. 356 s. ISBN: neuvedeno Ročenka hospodářských novin 1999. 3. ročník. Praha: Economia Praha, 2000. 320 s. ISBN: 80-85378-13-2 Ročenka hospodářských novin 2001. 5. ročník. Praha: Economia Praha, 2002. 320 s. ISBN: 80-85378-49-3
48
Ročenka hospodářských novin 2003. 7. ročník. Praha: Economia Praha, 2002. 272 s. ISBN: 80-85378-52-3 Statistická ročenka České republiky 97. Vydává Český statistický úřad. Praha: Scientia, 1997. 711 s. ISBN: 80-7183-105-0
Dostupný z WWW: http://www.financnivzdelavani.cz http://www.csas.cz/banka/appmanager/portal/banka http://www.csob.cz/ http://www.rb.cz/ http://www.cnb.cz/ http://www.fpv.cz/ http://www.acss.cz/ http://www.apfcr.cz/cz/index.php http://www.mfcr.cz/
49