Bankovní trh ČR v oblasti úvěrových produktů a odhad jeho budoucího vývoje

Katedra managementu firem a institucí

Bankovní trh ČR v oblasti úvěrových produktů a odhad jeho budoucího vývoje Bakalářská práce

Autor:

Denisova Maria Bankovnictví, bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Helena Cetlová

Duben, 2009

Prohlášení : Prohlašují, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.

V Praze dne 15.04.2009

Denisova Maria

Děkuji vedoucímu mé bakalářské práce paní Ing. Cetlové za odborné vedení bakalářské práce, poskytnuté konzultace, za cenné rady a připomínky, kterými přispěla k vyhotovení této bakalářské práce a za její trpělivost při spolupráci.

V Praze dne 15.04.2009

Denisova Maria

Anotace práce:

Bakalářská práce se zabývá analýzou trhu bankovních úvěrů v České Republice. Zaměřuje se na problematiku spotřebitelských úvěrů pro obyvatelstvo a odhad jejích budoucího vývoje. V práci je uvedena současná situace na trhu uvěrových produktu.Zahrnuty jsou zde kontokorentní úvěry, kreditní karty, hypotéky , následuje charakteristika nabídky úvěrových produktů vybraných bank, a její analýza a vyhodnocení. Důležitou součástí práce je vymezení trendů a předpokladů budoucího vývoje. Výsledky analýzy ukazují na zhoršení podmínek pro zapůjčení peněz a zároveň zdůrazňuje současnou úvěrovou krizi.

Obsah Úvod ................................................................................................................................................6 1 Vývoj bankovního trhu v České Republice. .................................................................................7 1.1 Bankovní sektor po roce 1993 ...............................................................................................7 2 Přehled úvěrových produktů.......................................................................................................12 2.1 Právní rámec poskytování úvěrů v ČR ................................................................................12 2.2 Smlouva o úvěr. ...................................................................................................................17 2.3 Úvěrová politika. .................................................................................................................20 2.4 Úročení úvěru.......................................................................................................................20 2.5 Typy spotřebitelských úvěrů. ...............................................................................................21 2.6 Splácení úvěru, úroků. .........................................................................................................24 2.7 Zajištění poskytovaného úvěru ............................................................................................25 2.8 Spotřebitelské úvěry. ...........................................................................................................25 2.8. 1 Kontokorentní úvěr ..........................................................................................................26 2.8.2 Kreditní karta ....................................................................................................................29 2.8.3 Charge karty ......................................................................................................................29 2.8.4 Nákupní úvěrové karty......................................................................................................30 2.8.5 Hypoteční úvěry ...................................................................................................................30 2.8.6 Podnikatelské úvěry ..........................................................................................................32 2.8.7 Úvěr ze stavebního spoření. ..............................................................................................35 3 Analýza a vyhodnocení trhu úvěrů. ............................................................................................37 3.1 Rizikovost nesplácení úvěrů ................................................................................................42 3.2 Stání dluh České republiky. .................................................................................................44 3.3 Porovnání parametrů spotřebitelských úvěrů u vybraných bankovních institucí. ...............44 4 Trendy budoucího vývoje. ..........................................................................................................52 Seznam literatury: ..........................................................................................................................55 Seznam tabulek :............................................................................................................................56 Seznam grafů : ...............................................................................................................................57 Seznam příloh : ..............................................................................................................................58

5

Úvod Cíl bakalářské práce spočívá v analýze trhu bankovních úvěru pro obyvatelstvo v České republice a trendy budoucího vývoje. Moderní banka, jejíž nejdůležitější hospodářskou funkcí je zprostředkování koupě a prodeje kapitálu, se rozvinula v 19. století s narůstající industrializací, když vzrostla potřeba bankovní organizace úvěrových obchodů. Bankovní úvěry byly jedním z předpokladů moderní průmyslové výroby, který umožnil silný hospodářský rozmach 19. a 20. století. V první kapitole práce popisují vývoj bankovnictví od počátku 90. let až po aktuální situace na trhu s úvěry. Popis transformace bankovní soustavy, problémy s úvěry na začátků 90. let a postupná cesta přiblíženi Českého bankovnictví úrovni bankovnictví ve vyspělých zemích. V druhé kapitole popisují legislativní rámec poskytování úvěrů, smlouvu o úvěr, charakteristiku základních typů úvěrů, metody splácení a úročení. V třetí kapitole se snažím o porovnání a současnou analýzu nabídky úvěrových produktů. Jako podklady pro samotnou analýzu slouží nabídky úvěrových produktů třech bank : Unicredit banka, Reiffeisenbank, Česká spořitelna. Podle několika kriterii porovnávám určité druhy úvěrů a následně vymezují nejlepší nabídku. V poslední a zároveň čtvrté kapitole nastíním trendy budoucího vývoje trhu úvěrů v České republice.

6

1 Vývoj bankovního trhu v České Republice Od počátku 90. let nastoupily změny v Českem bankovnictví . Transformace bankovní soustavy byla provedena na základě bankovní reformy, která byla připravována již na konci 80. let. Především byl umožněn vznik nových obchodních bank ve formě akciových společností nebo družstev. Zahraniční banky mohli zřizovat svá pracoviště v Československu (zpočátku jen formou dceřiných společnosti). Obchodní banky začaly fungovat jako podnikatelské firmy, postupně byly i banky vzniklé jako státní peněžní ústavy na akciové společnosti a částečně privatizovaný. Během posledních let převládá trend fúzí a akvizicí. Dnes díky velkému počtu bank v České republice si mohou lidé vybrat,která nejlépe vyhovuje jejich požadavkům a vybrat si tak úvěr přímo „na mírů“.

1.1 Bankovní sektor po roce 1993 Po roce 1993 začaly na Český bankovní sektor dopadat problémy s tzv. novými špatnými úvěry, jednak proto,že banky poskytovaly úvěry málo obezřetně a v mnoha případech i osobám úzce spjatým s bankou, jednak proto,že v letech 1990-1992 ještě neexistovala žádná regulační pravidla, zejména v oblasti úvěrové angažovanosti, která by tyto aktivity limitovala. Vzhledem k tomu,že úvěry mají běžnou lhůtu splatnosti čtyři roky, problémy spojené s novými špatnými úvěry dosáhly vrcholu v letech 1995 a 1996. Mezi příčiny vzniku a nárůstu nově poskytovaných špatných úvěrů patřil nedostatek zkušeností nových zaměstnanců bank, především pak politický tlak na úvěrování zejména privatizačních programů, neprůhledné aktivity na kapitálovém trhu a příliš liberální legislativa. K nepříznivé situace ještě přispělo úvěrování nových soukromých firem, které neměly žádnou finanční historii a potřebné zkušenosti s podnikáním, úvěry nebyly schopny nebo ochotny splatit. K tomu přispěla také slabá právní ochrana věřitelů. Negativní vývoj v českém bankovnictví vedl Českou národní banku k výrazné restrikci výdeje bankovních licenci. Poskytování nových licencí obchodním bankám bylo v podstatě zastaveveno, nové licence tak mohly dostat pouze stavební spořitelny se zahraniční majetkovou 7

účastí, popřípadě i pobočka zahraniční banky. Výjimkou byla pouze Česká exportní banka, která získala licenci v roce 1995. U bank, které měly velký podíl špatných úvěrů nebo u kterých existovalo podezření s podvojného jednání členů vedení nebo hlavních akcionářů, zavedla ČNB tzv. nucenou správu1. Po jejím zavedení přebírá všechny rozhodovací pravomoci nucený správce jmenovaný Českou národní bankou. Po ukončení nucené správy2,je bud’činnost banky v plném rozsahu obnovená nebo následuje její likvidace. Rok 1996 znamenal pro České bankovnictví další krok na cestě přiblíženi se úrovni bankovnictví ve vyspělých zemích ve vazbě na připravovaný vstup České republiky do Evropské unie deklarovaný ratifikací Evropské dohody dne 1. 2. 1995. Hlavní aktivity se soustředily zejména na další rozvoj a zdokonalování instrumentaria bankovního dohledu, který by vytvořil srovnatelnou regulační bázi pro bankovní subjekty, která je typická pro ostatní evropské země. Zároveň byl rok 1996 rokem, kdy došlo k zásadnímu řešení problémů částí bankovního sektoru, jejichž původ byl v počátečním období vytváření bankovního soustavy v podmínkách transformace ekonomiky. Dopady tohoto procesu na činnost především začínajících bank byly výrazné a jejich zásadní řešení se stalo nezbytným předpokladem pro další konsolidovaný a stabilní rozvoj bankovního sektoru3. Základní linií působení bankovního dohledu v roce 1997 byl pokračující tlak na zvyšování obezřetnosti podnikání bank jako příspěvek k další stabilizaci bankovního sektoru České republiky. Hlavní aktivity bankovního dohledu se soustředily na další zdokonalování regulatorní základny s cílem pokrytí těch míst v jednotlivých rizikových oblastech podnikání bank, která dosud nejsou ošetřena. Proto kromě zdokonalování stávajících opatření České národní banky bylo přistoupeno i k přípravě opatření zcela nových, která se zaměřují především na komplexní regulaci tržního rizika a zavedení konsolidovaného bankovního dohledu. Zavedení těchto opatření do praxe lze očekávat na přelomu tisíciletí. Významným prvkem posilujícím stabilitu bankovního sektoru jsou i novelizace zákona o bankách, které byly připraveny během roku 1997. Změny, které tyto novely nastolily, vyplynuly z potřeby řešit problematické okruhy činnosti bankovního sektoru, zejména z pohledu propojení bank s podnikovou sférou, vytvoření možnosti pro bankovní dohled ovlivňovat strukturu akcionářů bank s cílem zabránit jejich negativnímu působení na vývoj banky, zvýšení 1

- viz přiloha č.1 - nucená sprava je obvykle časově omezena na 2 roky 3 - zdroj : Bankovní dohled v České republice rok 1996, ČNB 2

8

informovanosti veřejnosti o postavení a stabilitě banky, zvýšení ochrany vkladatelů v rámci systému pojištění depozit apod. Vzhledem k tomu, že novely zákona o bankách byly přijaty až v průběhu roku 1998, nemohly se promítnout do výsledků činnosti bankovního sektoru v roce 1997, jejich pozitivní vliv se projeví zejména v budoucím období4. V roce 2000 působilo v České republice 40 bank včetně poboček zahraničních bank. Ve srovnání s koncem předchozího roku se počet bank snížil o dvě. Z hlediska počtu bank byla k 31. 12. 2000 nejvýznamnější skupina středních bank s 11 bankami, následovaná deseti pobočkami zahraničních bank. Ze skupiny velkých bank byla do skupiny bank v nucené správě převedena původní Investiční a Poštovní banka (nyní IP banka). V průběhu června 2000 se Investiční a Poštovní banka dostala do akutní krize likvidity, která byla způsobena především prudkým a rozsáhlým poklesem primárních vkladů banky, a vážných potíží v platební schopnosti. Nevůle vrcholového vedení banky navrhnout a prosazovat a akcionářů přijmout a realizovat účinná opatření k řešení této krize včetně jejich příčin, a zároveň systémový význam banky pro stabilitu bankovního sektoru vedly k tomu, že vyhrocená situace banky musela být dne 16. 6. 2000 řešena zavedením nucené správy. Po vyhodnocení celkového stavu hospodaření banky a získání předchozího souhlasu České národní banky správce pověřený výkonem nucené správy uzavřel smlouvu o prodeji Investiční a Poštovní banky Československé obchodní bance. Na základě této smlouvy byla téměř veškerá aktiva s odpovídajícími finančními zdroji převedena do Československé obchodní banky. Výrazný pokles malých bank souvisí s odnímáním povolení působit jako banka špatně hospodařícím bankám, které patřily výhradně do této skupiny, a s rozvojem aktivit zejména zahraničních bank, které se postupně přesouvaly do skupiny středních bank. Z celkového počtu 63 povolení působit jako banka, která byla vydána od roku 1989, zaniklo ve stejném období 23 povolení působit jako banka, z toho 17 povolení bylo odňato z důvodu špatné finanční situace a neplnění pravidel obezřetného podnikání 5, 5 povolení působit jako banka zaniklo v důsledku prodejů a fúzí a jedna banka v zákonném časovém limitu nezahájila činnost. Ke konci roku 2003 působilo na území České republiky celkem 35 bank a ani v roce 2004 se jejich počet nezměnil, došlo pouze ke změnám v názvu několika bank.

4 5

- zdroj : Bankovní dohled v České republice rok 1997, ČNB - zpravidla z iniciativy bankovního dohledu ČNB a částečně na požádání bank samotných

9

Původní název

Nový název Rok 2004

Credit Lyonnais Bank Praha

CALYON BANK CZECH REPUBLIC

Interbanka

BAWAG Bank CZ

První městská banka

PPF banka

Sparkasse Muhlviertel-West

Oberbank AG pobočka Česká republika

Dresdner Bank CZ

BAWAG International Bank CZ Rok 2005

Všeobecná stavební spořitelna Komerční

Modrá pyramida stavební spořitelna

banky GE Capital Bank

GE Money Bank

Tabulka č. 1: Změny názvu bank působících na území ČR v letech 2004 a 2005, zdroj: www.cnb.cz

Bankovní sektor České republiky tvořilo k 31. 12. 2005 celkem 36 bank a poboček Zahraničních bank. Proti konci předchozejícho roku se jejich počet zvyšil o jednu banku. Částečně se změnila struktura bankovního sektoru. V průběhu roku došlo ke spojení dvou subjektů působících na tuzemském bankovním trhu. Po sloučení BAWAG Bank CZ a BAWAG International Bank CZ působí v ČR nadále pouze jeden subjekt pod názvem BAWAG Bank CZ. Banka v minulosti několikrát změnila akcionáře a své obchodní jméno. Od 17. 9. 2008 vystupuje banka pod názvem LBBW Bank CZ a.s.6 2005 přeměněna na pobočku zahraniční banky CALYON S.A., organizační 6

- zdroj: http://www.finance.cz/zpravy/finance/194839-m-hermann-o-zmene-bawag-bank-na-lbbw-bank/

10

složka do te doby působící střední banka CALYON BANK CZECH REPUBLIC, a.s. V průběhu roku 2005 nově zahájily bankovní činnost dvě pobočky zahraničních bank, a to v lednu rakouská PRIVAT BANK AG der Raiffeisenlandesbank Oberosterreich, pobočka České republika a v srpnu následovala belgická Fortis Bank SA/NV, pobočka Česká republika.

11

2 Přehled úvěrových produktů 2.1 Právní rámec poskytování úvěrů v ČR Problematiku úvěrových obchodů řeší celá řada zákonů,norem, individuálních bankovních norem, předpisu, vyhlášek, smluv. Trh spotřebitelských úvěrů v České republice je sice upravován několika právními předpisy, přesto se ale neustále setkáváme s tím, že regulace je nedokonalá, resp. nedostatečná. V této oblasti totiž podniká mnoho subjektů, které si z poskytování úvěrů za velmi nevýhodných podmínek udělalo docela slušný business. Míra státní regulace nad nebankovními poskytovateli spotřebitelských úvěrů je velmi nízká, ochrana spotřebitele v rámci smluvního vztahu s takovými subjekty není o moc lepší. Celostátní zákony a normy Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, podle odst.2,§2

V souladu se svým hlavním cílem Česká národní banka a) určuje měnovou politiku, b) vydává bankovky a mince, c) řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank, poboček zahraničních bank a spořitelních a úvěrních družstev, pečuje o jejich plynulost a hospodárnost a podílí se na zajištění bezpečnosti, spolehlivosti a efektivnosti platebních systémů a na jejich rozvoji, d) vykonává dohled nad osobami působícími na finančním trhu, provádí analýzy vývoje finančního systému, pečuje o bezpečné fungování a rozvoj finančního trhu v České republice a přispívá ke stabilitě jejího finančního systému jako celku, e) provádí další činnosti podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů.1a)7

7

-1a) § 18b zákona č. 124/2002 Sb. , o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a

platebních systémech (zákon o platebním styku), ve znění zákona č. 257/2004 Sb.

12

Zákon o bankách č. 21/1992 Sb., podle odst.1,§1 : Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství8 a upravuje některé vztahy související se vznikem, podnikáním a zánikem bank se sídlem na území České republiky, včetně jejich působení mimo území České republiky, a dále některé vztahy související s působením zahraničních bank na území České republiky. Bankami se pro účely tohoto zákona rozumějí právnické osoby se sídlem v České republice, založené jako akciová společnost9, které a) přijímají vklady od veřejnosti, a b) poskytují úvěry, a které k výkonu činností podle písmen a) a b) mají bankovní licenci (dále jen "licence") (§ 4). Ustanovení obchodního zákoníku o akciové společnosti se pro ně nepoužijí, pokud tento zákon stanoví jinak. Podle odst 3, §1, může banka vykonávat další činnosti: a) investování do cenných papírů na vlastní účet, b) finanční pronájem (finanční leasing), c) platební styk a zúčtování, d) vydávání a správu platebních prostředků, například platebních karet a cestovních šeků, e) poskytování záruk, f) otvírání akreditivů, g) obstarávání inkasa, h) poskytování investičních služeb podle zvláštního právního předpisu10, s tím, že se v licenci uvede, které hlavní investiční služby a činnosti a doplňkové investiční služby je banka oprávněna poskytovat a ve vztahu ke kterým investičním nástrojům podle zvláštního právního předpisu,1b) i) finanční makléřství, j) výkon funkce depozitáře, k) směnárenskou činnost,

8

- Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/19/ES ze dne 30. května 1994 o systémech pojištění vkladů. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES ze dne 4. dubna 2001 o reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (přepracované znění). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/49/ES ze dne 14. června 2006 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí (přepracované znění). 9 -Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu 10 - Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu

13

l) poskytování bankovních informací, m) obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta s devizovými hodnotami a se zlatem, n) pronájem bezpečnostních schránek, o) činnosti, které přímo souvisejí s činnostmi uvedenými v písmenech a) až n) a v odstavci 1.

Zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku) Zákon č. 191/1950 Sb. - zákon směnečný a šekový Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník podle dílu č. 5, §497-50711 Osoby, se kterými banka může vstoupit do jednání o úvěrovém obchodu lze rozdělit podle různých hledisek na osoby : •

fyzické a právnické

•

tuzemce a cizozemce (rezidenty a nerizidenty)

•

podnikatele a nepodnikatele

•

veřejné a soukromé

U všech osob je však nutné se zaměřit zejména na prokazování následujících skutečností : •

existence a právní subjektivity

•

morální zachovalosti

•

způsobilosti vstupovat do závazků

•

schopnosti ručení za plnění závazků

11

- viz přiloha č.2

14

Fyzické osoby v bankovně úvěrové praxi jsou obvykle rozlišovaný na : Fyzické osoby -podnikatele

-nepodnikatele

Je osoba,která se liší od fyzické osoby

Je osoba, jejíž příjmy neplynou z podnikatelské

nepodnikatele zejména způsoben získávání

činnosti. Hlavními nepodnikatelskými příjmy

svých příjmů, které pocházejí zejména

ze závislé činnosti.důchody, úroky z vkladů

z podnikání.

nebo z cenných papíru apod.

Tabulka č. 2 – fyzické osoby, zdroj : učebnice BIVŠ, Bankovnictví

K prokázání jejich existence postačuje jejich fyzická přítomnost při jednání, prokázání totožnosti příslušným dokladem. U občanů: •

občanský průkaz,

U cizinců: •

pas

•

povolení k pobytu.

Fyzická osoba nepodnikatel je identifikována: •

jménem,

•

příjmením,

•

bydlištěm

•

rodným číslem.

Fyzická osoba podnikatel je identifikovaná : •

pokud jde o fyzickou osobu zapsanou v obchodním rejstříku, uvádí se :

15

-firma (t.j. způsob jakým je zapsána v obchodním rejstříku – musí obsahovat jméno, příjmení a tzv. dodatek12 -místo podnikání a IČO13 •

pokud jde o fyzickou osobu nezapsanou v obchodním rejstříku, uvádí se:

-jméno, příjmení, bydliště a rodné číslo Právnické osoby. Existence, subjektivita a způsobilost vstupovat do závazků právnických osob se prokazuje listinami dokládajícími jejich zápis do rejstříku, do kterého se zapisují. Jednat za pŕavnickou osobu mohou fyzické osoby zapsané v příslušném rejstříku spolu s uvedením rozsahu jejich oprávnění nebo osoby zplnomocněné na základě udělené plné moci k takovémuto jednání, výše uvedenými zástupci společnosti v rozsahu a v úkonech udělených v plné moci. Zvláštní postavení v společnosti může mít prokurista. Prokurou zmocňuje podnikatel prokuristu ke všem právním úkonům, k nimž dochází při provozu podniku, i když se k nim jinak vyžaduje zvláštní plná moc. Prokurista musí být zapsán v obchodním rejstříku. Právnické osoby můžeme rozdělit na:

Osoby podnikatelské

Osoby s účelem jiným než podnikatelským

Společnosti osobní, společnosti

Charitativní, neziskové organizace, nadace.

kapitálové,družstva neboli společnosti založené na družstevních principech Tabulka č.3 – právnické osoby, zdroj : učebnice BIVŠ, Bankonictví

Právnické osoby v České republice. V České republice patří mezi právnické osoby : •

společnosti upravené v obchodním zákoníku (akciová společnost, společnost s ručením

omezeným, veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, družstvo) 12 13

- např. Jan Novák-obuvník - se používá zktatka IČ

16

•

sdružení právnických osob

•

účelová sdružení majetku (nadace)

•

jednotky územní samosprávy (obce, kraje)

•

občanská sdružení upravená v zákoně č. 83/1990 Sb.

•

Politická hnutí a strany

•

Odbory a zájmová sdružení

Zákony podle kterých se řídí právnické osoby v České republice. -Veřejná obchodní společnost – právní úprava § 76-92 obchodního zákoníků -Komoditní společnost – právní úprava § 93-104e obchodního zákoníků -Společnost s ručením omezeným – právní úprava § 105-153e obchodního zákoníků -Akciová společnost – právní úprava § 154-220 obchodního zákoníků -Družstvo – právní úprava §221-260 obchodního zákoníků -Zájmová sdružení právnických osob - právní úprava § 20 f a následující obchodního zákoníků -Nadace a nadační fondy – právní úprava zákon č.227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech -Sdružení dle zákona o sdružování – právní úprava zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů -Příspěvkové organizace – právní úprava zákon č. 218/2000 Sb. Rozpočtová pravidla republiky, zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky, zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů -Obce a města – právní úprava zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze -Kraje – právní úprava zákon č.129/2000 Sb., o krajích

2.2 Smlouva o úvěr Smlouva o poskytnutí úvěru se většinou uzavírá na jeden rok a automaticky se obnovuje. Úvěr spotřebitel čerpá přímo z běžného účtu, čili tak, že vybírá peníze z bankomatu nebo platí u obchodníků. 17

Podmínky, které je nutné obvyklé splnit : •

Vedení běžného účtu u banky, kterou člověk žádá o kontokorentní účet.

•

Účet je vedený po určitou dobu, alespoň tři měsíce.

•

Na tento účet chodí pravidelný dostatečně vysoký příjem.

•

Někdy je vyžadován i určitý průměrný zůstatek na účtu.

Úvěr lze z obecně ekonomického hlediska považovat za způsob řešení rozporu,kdy na jedné straně u jedněch ekonomických subjektů vzniká dočasný přebytek prostředků a na straně druhé u jiných ekonomických subjektu jejich dočasný nedostatek. Spotřebitelské úvěry poskytují komerční banky v různých podobách klientům na řešení jejich nenadálé finanční potřeby. Spotřebitelské úvěry jsou půjčky fyzickým osobám na financování jejich nepodnikatelských potřeb. Slouží především k nákupu spotřebního zboží, k financování různých služeb (školné, dovolená) a mohou také sloužit k financování nákupu či rekonstrukci nemovitostí. Pokud je úvěr čerpán jako neúčelový, může jej klient využít k libovolnému účelu. Subjekt poskytující své volné peněžní prostředky může kdykoli uložit u banky na kratší nebo na delší období libovolně velké obnosy a ty pak stáhnout zpět. Tyto investice u banky jsou zpravidla bezpečnější než přímá půjčka průmyslovému podniku, protože banka disponuje velkými hospodářskými zkušenostmi a diverzifikuje možná rizika. Na druhé straně mnohý dlužník si raději půjčí od „neosobní banky“ než od soukromého vlastníka volných peněžních zdrojů. Banka se může přizpůsobit požadavkům žadatele o úvěr, může peníze, které se u ní nashromáždí, poskytnout podle potřeby v malých nebo velkých částkách.

Podle zákona č. 513/1991Sb., obchodního zákoníku,ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon), který má právní stav ke 1.11.2005, se řídí smlouva o úvěru. Smlouvou o úvěrů se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky (zákon č.513/1991 Sb.,§497). Strany mohou určit peněžní prostředky, jež jsou předmětem smlouvy, i v jiné než české měně, pokud to není v rozporu s devizovými předpisy. Pokud se strany nedohodnou jinak, je dlužník

18

povinen vrátit peněžní prostředky v měně, v níž mu byly poskytnuty , a v téže měně platit úroky (zákon č.513/1991 Sb.,§498). Za sjednání závazku věřitele poskytnout na požádání peněžní prostředky lze sjednat úplatu, jestliže poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele (zákon č.513/1991 Sb.,§ 499). Stanoví-li smlouva, že úvěr lze použit pouze k určitému účelu, může věřitel omezit poskytnutí peněžních prostředků pouze na plnění závazků dlužníka převzatých v souvislostí s tímto účelem (zákon č. 513/1991 Sb., §501). Od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úrokové sazby stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úrokové sazby požadované za úvěry,které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úrokovou sazbu vyšší než přípustné zákon č. 513/1991 Sb., §502 odstavec 1). Závazek platit úroky je splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky. Jestli-že lhůta pro vrácení poskytnutých peněžních prostředků je delší než rok, jsou úroku splatné koncem každého kalendářního roku. V době, kdy má být vrácen zbytek poskytnutých peněžních prostředků, jsou placený i úroky , který se jej týkají (zákon č. 513/1991 Sb., §503 odstavec 1). Mají-li být poskytnuté peněžní prostředky vráceny ve splátkách, jsou v den splatnosti každé splátky splatné i úroky z této splátky (zákon č. 513/1991 Sb., §503 odstavec 2). Dlužník je oprávněn vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán (zákon č. 513/1991 Sb., §504). Zanikne-li nebo zhorší-li se za trvání smlouvy zajištění závazku vrátit poskytnuté peněžní prostředky, je dlužník povinen doplnit zajištění na původní rozsah. Jestliže tak dlužník neučiní v přiměřené lhůtě, může věřitel od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy (zákon č. 513/1991 Sb., §505). Je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy (zákon č. 513/1991 Sb., §506).

19

Mají-li být poskytnuté peněžní prostředky podle smlouvy použity dlužníkem pouze k určitému účelu a dlužník je použije k jinému účelu nebo jestliže jejich použití k smluvenému účelu je nemožné, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil bez zbytečného odkladu použité a nevrácené prostředky s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy (zákon č. 513/1991 Sb., §506).

2.3 Úvěrová politika Aktivní úvěrově obchody představují jednu z nejvýnosnějších, ale i nejrizikovějších oblastí činnosti bank. Právě úroky přijaté z úvěru poskytnutých klientům jsou základním a zpravidla největším zdrojem výnosu bank. Pro obchodní banku je úspěch či neúspěch v oblasti úvěrování z podnikatelského hlediska záležitosti klíčovou. Každá banka vytváří svou vlastní úvěrovou politiku – t.j. soubor zásad a metod, které banka a její zaměstnanci uplatňují při poskytování úvěrů zákazníkům. Úvěrová politika vychází z pravidel koncipovaných a předpisovaných obchodním bankám centrální bankou. Jejím smyslem a hlavním úkolem je zajistit, aby úvěrové obchody probíhaly v souladu se základními v rozhodování, která, která jsou spojena s poskytováním úvěrů. Při vytváření úvěrové politiky vychází každá banka ze dvou základních zásad : • zásada návratností úvěru, která je spojena se schopností dlužníka splatit poskytnutý úvěr ve stanovené lhůtě • zásada výnosností úvěru spojená s výší úrokového výnosu z poskytnutého úvěru.

2.4 Úročení úvěru V obchodě s penězi zaujímá důležité místo cena peněz, úrok. Vypůjčovatel (dlužník) „nakupuje“ dluh a cena tohoto nákupu, úrok, je pro něho nákladem. Na druhé straně pro prodávajícího (věřitele) je obdržená cena za poskytnutý úvěr, výnosem. Jedna se tedy o rozdíl,z hlediska kvantitativního,mezi vypůjčovanou a vrácenou částkou peněz. Pro stanovení výše úrokové částky je použita úroková míra (sazba), která vyjadřuje podíl úroku na zapůjčené částce nejčastěji v procentech. 20

V tržní ekonomice je úroková veličina nižší než míra zisku a vyšší než nula. Úrokové míry a sazby jsou v praxi pozorně sledované ekonomické veličiny, nebot’ do jisté míry ovlivňují rozhodování ekonomických subjektu. Ekonomické subjekty se neřídí pouze jmenovitou či nominální mírou úroku (v %), ale také sledují změny cenové hladiny, tedy změny kupní síly. Uvažují s reálnou úrokovou mírou, v níž zohledňují míru inflace. Reálná nominální hodnota přesněji než nominální odráží náklady a výnosy půjček, dluhu, úvěrů. Ve shrnutí je tedy reálná úroková míra nominální úroková míra po odečtení míry očekávané inflace. Nominální úrokové sazby se používají podle trhu, na kterém se peníze půjčují a podle podmínek, za kterých se půjčují. Na trzích je celá řada používaných úrokových sazeb. Banky při poskytování úvěrů používají standardně dva druhy úrokových sazeb : •

Pevné úrokové sazby

-

tyto sazbě se nemění po celou dobu trvání daného bankovního obchodu

•

Pohyblivé úrokové sazby

-

jsou tvořeny prostřednictvím pevné a neměnné odchylky a indikativní sazby

(např. základní úrokové sazby, sazby PRIBOR , LIBOR )

Mezi obecné faktory, které ovlivňuje výše úrokové míry z úvěru, patří : •

Všeobecné ekonomické podmínky (ekonomický vývoj v dané zemí),

•

právní prostředí (stanovení úrokových sazeb podléhá jistým zákonům, právním

předpisům, normám,které musí banky dodržovat), •

charakter úvěru (druhem a výši úvěru, délkou splatnosti a dalšími faktory), výše nákladů

banky, strategie a cíle banky.

2.5 Typy spotřebitelských úvěrů

Úvěry se mohou od sebe výrazně lišit. Dělí se podle více kriterii do několika kategorii . Nejdůležitějším a rozhodujícím prvkem je účel. Na který má být použit a doba, na kterou je úvěr poskytnut. Toto členění pomoha bankám při porovnávání jednotlivých rysů úvěrů, stanovení 21

podmínek jejích poskytování, stanovení úrokových sazeb a v neposlední řadě umožňuje zajistit vhodné krytí a časovou shodu úvěrových zdrojů. Následující podkapitola se věnuje jednotlivým druhů úvěrů. Pokud člověk porozumí, může posléze zvolený druh úvěru dle nabídky jednotlivých bank porovnávat, vyhodnocovat a činit závěry,které by bez znalostí úvěrů nebyly možné.

Spotřebitelské úvěry se dělí podle různých kritérii: 1. Podle účelovosti •

účelové úvěry - jsou poskytnuty přímo na konkrétní předem stanovený účel (např. nákup

spotřebního zboží, automobilu, atd.) . Zde banky požadují doložení použití úvěru. Účelové úvěry jsou potom klienty využívány na nákup spotřebních věcí (tzn. zboží a služeb). Na financování nemovitostí většinou banky (pokud takto úvěry rozdělují) poskytují úvěry za nižší úrokovou sazbu a s delší dobou splatnosti (předpokládá se vyšší půjčená částka bankou). U většiny účelových úvěrů banky vyplácí úvěr bezhotovostně a to přímo na účet prodejce (zboží, služeb, nemovitostí) po předložení faktury klientem. •

bezúčelové (neúčelové) úvěry - záleží na klientovi, na co poskytnutý úvěr použije.

Cenou za nesdělení účelu je vyšší úroková sazba. Naproti tomu neúčelové úvěry se vyznačují tím, že mají vyšší úrokové sazby a klient je může použít k libovolnému účelu. Nemusí tudíž dokládat bance použití půjčených peněz. Banka tyto peníze vyplatí klientovi buď v hotovosti, nebo je bezhotovostně převede na klientem určený účet.

2. Podle typu výplaty •

hotovostní úvěry - poskytnuté finanční prostředky jsou vyplaceny v hotovosti

•

bezhotovostní úvěru - peníze jsou zaslány klientovi na jeho bankovní účet

3. Podle zajištění •

zajištěné úvěry - banka vyžaduje jištění věcí movitou (např. automobilem) či nemovitostí.

Za zajištěné jsou považovaný úvěry, jejichž splacení je zajišt’ováno tzv. Zárukami (garancemi),

22

umožňujícími splacení poskytnutého úvěru náhradní cestou v případě, kdy dlužník není s to ze svých běžných příjmů úvěr splácet. Poskytované záruky mohou být: -

věcné , zejména předání věci věřiteli nebo postoupení práva k věci (například zástavní

právo k nemovitostem) či pohledávce a podobné -

osobní, například ručení třetí osobou, která se zavazuje za dlužníka, v případě jeho

platební neschopností, úvěr splatit a podobné. •

nezajištěné úvěry - společnosti je poskytují pouze svým "top" prvotřídním klientům

Pro věřitele jsou zpravidla méně rizikovými úvěry zajištěné než úvěry nezajištěné.

4. Podle doby splatnosti •

krátkodobé úvěry, s dobou splatnosti do jedného roku,

•

střednědobé úvěry, s dobou splatnosti do 4-5 let,

•

dlouhodobé úvěry, jejichž splatnost přesahuje 4-5 let

Doba splatnosti peněžního úvěru je rovněž spojena s otázkou míry rizika úvěru. V podstatě platí úměra: čím je doba splatností úvěru delší, tím je riziko jeho návratnosti větší. Vyplývá to zejména z toho,že s délkou doby se zvyšuje míra neurčitosti vývoje budoucích podmínek dlužníka. Další hlediska dělení spotřebitelskyćh úvěrů: -podle čerpání (jednorázové,postupné) -podle frekvence splácení (měsíční, čtvrtletní, roční, atd.) -podle poskytovatele úvěru :


úvěr poskytnutý bankou obchodní nebo centrální




konsorciální úvěr14




revolvingový 15

-podle měny
14 15

v domácí měně

- na jeho poskytnutí se podílí konsorcium bank - poskytnutí v dílčích částkách , opakovaně

23




v cizí měně

-podle právního postavení příjemce úvěru


soukromá fyzická osoba a domácnost




podnikatelský subjekt, právnické a fyzické osoby




veřejné instituce

2.6 Splácení úvěru, úroků Banky sjednávají s klientem při uzavírání smlouvy způsob splácení úvěrů. Existují různé možností splácení úvěru, které závisí především na druhu úvěru a jeho účelovém použití. Dalším faktorem může být například průběh provozního cyklu či zohlednění sezónních výkyvů v určitých odvětvích atd. Způsob splácení, termíny splátek a úhrady úroků musejí být uvedeny v úvěrové smlouvě, kterou banka uzavírá s klientem. Úvěr může být splacen : •

jednorázovou splátkou

•

v několika splátkách

- pravidelných - nepravidelných Z hlediska úroku a splátky jsou úvěry děleny na : •

Běžné splácení

Splátky úvěru (jistiny) a splátky úroku jsou vyčísleny zvlašt’ a splácet se mohou bud’ dohromady anebo samostatně -

Výše úroku se vždy mění, nebot’ závisí na zůstatku v účtovacím období

•

Anujitní splácení

Ve splátce je zahrnut úrok i úmor úvěru současně a celková splátka je stále ve stejné výši a úhrada je prováděna na jeden účet, v průběhu času se ve splátce zvyšuje úrok (splátka úvěru)

24

2.7 Zajištění poskytovaného úvěru Zajištění sjednaného úvěrového obchodu v podstatě spočívá v omezování vzniku rizikových situací,které banka provádí účelovými metodami, aby na nejmenší míru snížila nepříznivé případy, kdy dlužník nebude schopen dodržet lhůty splatnosti úvěru anebo dokonce nebude schopen úvěr splatit. Možnosti banky uspokojit svojí pohledávku i v případě, že přes veškerou péči a pozornost dojde během trvání úvěrového vztahu k platební neschopností dlužníka. Úhradu úvěrové pohledávky lze v těchto případech dosáhnout postihem jmění dlužníka nebo třetí osoby.

Formy zajištění Osobní

Reálné

Ručení

Zástava nemovitosti

Směnečné zajištění

Zástava movité věci

Připuštění závazku

Postoupení pohledávek

Získání bankovní záruky

Vinkulace vkladu

Tabulka č. 4 – formy zajištění, zdroj : učebnice BIVŠ, a.s., Bankovnictví v ČR

Na základě provedených analýz úvěruschopnosti a úvěruhodnosti klienta, posouzení záruk, zvážení způsobu splácení úvěru a stanovení ceny úvěru vypracují pracovnicí banky návrh na poskytnutí úvěru, který je předkládán k posouzení úvěrovému výboru nebo úvěrové komisi určitého rozhodovacího místa (např. pobočka nebo centrála). Rozhodnutí o schválení či neschválení úvěru a jeho zdůvodnění oznámí banka svému zákazníkovi písemnou formou.

2.8 Spotřebitelské úvěry Spotřebitelské úvěry jsou půjčky fyzickým osobám, tedy občanům, na financování nepodnikatelských potřeb. Slouží především k nákupu spotřebního zboží (např. lednice, plazmová televize), k financování různých služeb (např. dovolená, 25

školné), případně i k rekonstrukci či nákupu nemovitosti (ovšem k tomuto účelu lze najít na trhu vhodnější produkty, jako jsou třeba hypotéční úvěry či úvěry ze stavebního spoření). Spotřebitelský úvěr si klient může vzít i jako takzvaný neúčelový, to znamená bez udání důvodu, na co peníze potřebuje. Spotřebitelské úvěry poskytují jednak komerční banky (zjednodušeně právnické osoby s licencí České národní banky) a jednak nebankovní subjekty (např. splátkové a leasingové společnosti).Problematiku spotřebitelských úvěrů upravuje zákon č. 321/2001 Sb., ze dne 17. srpna 2001 o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěry a o změně zákona č. 64/1986 Sb. Evropský parlament schválil nová pravidla týkající se pouze spotřebitelských úvěrů ve výši 200 tisíc až 75 tisíc eur. Pravidla však musí ještě podepsat všechny členské státy, učiní-li tak, měly by je zařadit do vlastních právních řadů do konce roku 2009. Mezi nová pravidla pro spotřebitelské úvěry patří : možnost odstoupit od smlouvy o spotřebitelském úvěru do 14 dnů od podpisu, právo na předčasné splacení dluhu pro každého, nižší sankce za předčasné splacení úvěru, jednodušší získání úvěru.

2.8. 1 Kontokorentní úvěr Kontokorentní úvěry nebo také povolená přečerpání účtu jsou určeny k překlenutí nedostatků na bežnem učtu a slouží jako rezerva pro plynulý tok plateb. Primárně je tenti typ úvěru určen na přechodné nedostatky v likviditě, nikoliv na financování spotřebitelských potřeb, kde se mnohem lépe uplatňují karty. Kontokorentní úvěr, zkráceně kontokorent, je možnost jít do mínusu poskytovaná bankovními domy jako doplněk k běžnému účtu. Některé banky nenabízí přímo kontokorent, ale například povolené přečerpání běžného účtu. Ať tak či tak, jedná se o úvěry, které lze čerpat a splácet kdykoli.

26

Podmínky pro získání úvěru Kontokorentní úvěry jsou obecně považovány za nejjednodušší formou úvěru a mají jej ve své nabídce všechny banky. Typický je možné vybrat si zajištěný úvěr nebo nezajištěný, zajištěním bývá zástava pohledávky – vkladu u banky. Určitým samostatným produktem jsou kontokorenty pro studenty, které se odlišují od ostatních určitou blahovůli v posuzování dlužníka. V praxi k žádnému posuzování nedochází a banky chápou tento segment jako investici do budoucnosti. Tradičně silnou pozici si v tomto segmentu drží Česká spořitelna a Komerční banka. Věková hranice pro poskytování je bez výjimky 18 let a podmínkou poskytování je prokázání příjmů nebo potvrzení o studiu.

Splatnost úvěru Z pohledu splácení objevují dva typy kontokorentů - první má určený fixní termín splatnosti, ke kterému musí být úvěrový limit vyrovnán a druhý je poskytován tzv. bez konečné splatnosti, tzn. od každého kreditního zůstatku běžného účtu se počítá lhůta (např. 180 dní), do kdy je nutné splatit. S každým kreditním zůstatkem se lhůta znovu prodlužuje.

Poplatky Poplatky spojené s kontokorentními úvěry jsou obvykle účtovány za jejich poskytnutí a případně správu úvěru Kontokorent je vhodné využívat v krátkodobém časovém horizontu, jinak se značně prodraží. Kontokorentní úvěr se může opakovat. Jakmile "půjčka" je splacená (čili navýšen stav účtu na částku, kterou je půjčena plus úrok), je možné z principu revolvingu opět čerpat do mínusu. Pozor ale na jednu věc - banky určují limitní částku, do které možné ze svého účtu čerpat. Pokud hranici překročíte, počítejte s vysokým penále kolem 25 % p. a. Když vám však na účet dojde jakákoliv platba, zpravidla výplata, úvěr bude zcela nebo částečně splacen. Poté může spotřebitel kontokorent opět kdykoliv využít, a to vždy až do bankou stanoveného limitu. Jeho splácení probíhá příchozími platbami.

27

Kontokorentní úvěr je poskytován ve dvou podobách: •

Zajištěný debet - ručí se většinou termínovaným vkladem ve stejné částce (nebo vyšší),

jako je úvěrový rámec; •

Nezajištěný debet - zde nemusí být žádné jištění. Některé banky nezajištěný kontokorent

vůbec neposkytují. Výši kontokorentu stanovují banky. Obvykle je to jedno-, dvoj- nebo trojnásobek čistého měsíčního příjmu. Úrok kontokorentních úvěrů se počítá z čerpané částky, a to až do doby, než je tato částka zaplacena. V éře balíčkových běžných účtů je dosti obvyklé získat kontokorent v ceně a někdy i bez bez dotazování na úvěrovou historii. Některé banky umožňují kontokorent zřídit v základní výši prostřednictvím internetu přímo z domova. Většina bank ovšem úvěrovou historii zohledňuje a případný negativní záznam kontokorent pravděpodobně znemožní. Výhoda čeká na ty, kteří mají běžný účet u banky déle, naopak znevýhodněni jsou u některých bank nováčci, protože banka nezná jejich platební morálku.

Jak používat kontokorent : I přes fakt, že u některých bank je možné „na kontokorent“ získat třeba i částky nad 100 tis. korun, existuje hned několik důvodů, proč to v horizontu delším než 3-5 měsíců nebude dobrý nápad. Kontokorent by měl být používán za účelem překlenutí krátkodobého nedostatku peněžních prostředků – a to v rámci desítek dnů, a ne měsíců. Tudíž pokud člověk potřebuje půjčit na rok a déle, líp bude podívat se po jiném produktu, třeba spotřebitelském úvěru. Spotřebitelský úvěr lze získat u nebankovních společností již od 6 měsíční doby splatnosti. Při nákupu jednotlivých produktů je zase vhodné prozkoumat nabídku splátkových společností16 a zjistit, jestli třeba není na trhu aktuálně možnost splácet bez navýšení. Takovým způsobem dostane se člověk na příznivější úrokové sazby a nebude si muset dělat starosti s povinným dorovnáváním.

16

- Splátkové společnosti většinou nabízejí nákupy na splátky prostřednictvím sítě spřízněných prodejců. Klient na místě zaplatí hotově pouze určitou část ceny zboží, tzv. "akontaci", dle svých možností a zbývající částku pak splácí ve splátkách. Nejnižší možná akontace bývá nejčastěji 10 %.

28

2.8.2 Kreditní karta Kreditní karta se na první pohled vůbec neliší od běžné debetní karty a často je pojem kreditní karta a debetní karta zaměňován. Jde přitom o dva odlišné produkty bank. Debetní karta je vázána k běžnému účtu a slouží zejména pro platby u obchodníků či k výběrům z bankomatů. Kreditní karta vázána k běžnému účtu není, jde totiž o úvěrový produkt. Funguje jako úvěr, který klient může ovládat pomocí karty. Při použití kreditní karty, to znamená při její platbě u obchodníka nebo výběru z bankomatu, spotřebitel vždy čerpá úvěr. To je hlavní rozdíl oproti kartě debetní, kterou může použít jen do výše zůstatku na účtu nebo do výše kontokorentu. Stejně jako kontokorent i kreditní karta je úvěr revolvingový, znamená to tedy, že při každé splátce se úvěr automaticky obnovuje. Jednu výhodu však oproti kontokorentu kreditní karta má, a sice takzvané bezúročné období. Bezúročné období klientovi zajistí, že při splnění určitých podmínek nemusí ani při čerpání úvěru zaplatit korunu navíc. Jaké jsou tedy tyto podmínky? Celý úvěr musí spotřebitel doplatit do určitého data, nejčastěji do 45 dní od půjčení. Pokud tento termín nedodrží a peníze nestihne vrátit, bude platit úroky z nesplacené části úvěru, které jsou vyšší než u spotřebitelského úvěru a kontokorentu. Úroková sazba přesahuje 20 % ročně, ale často bývá uváděna v procentech za měsíc, tedy kolem 1 až 2,5 % p.m., což na první pohled nevypadá tak hrozivě. Další podmínkou je, že se bezúročné období většinou vztahuje jen na platby kreditní kartou u obchodníků. Vyberete-li si příslušnou sumu z bankomatu, a následně jí zaplatíte zboží, musíte obvykle počítat s tím, že se vám částka začne úročit od da14 ta výběru. Navíc výběry z bankomatů bývají u kreditních karet několikanásobně dražší než výběry u karet debetních. Ne všechny kreditní karty bezúročné období vůbec poskytují, proto je dobré se o podmínkách před jejím pořízením informovat.

2.8.3 Charge karty Charge karty, stejně jako karty kreditní, vydávají banky. U charge karty banka spotřebiteli na konci měsíce zašle výpis útrat (potud stejně jako u karty kreditní), ovšem klient musí celou částku uhradit do stanoveného data. Pokud tak neučiní, bude buď platit vysoké úroky z nesplacené části, nebo je karta předána na stoplist. Navíc po celou dobu neplatí žádné úroky, podmínkou je „jen“ splatit celou částku najednou. Charge karty jsou vydávány jenom bonitním 29

ověřeným klientům. Ostatní podmínky se již shodují s kartou kreditní.

2.8.4 Nákupní úvěrové karty Nákupní úvěrové karty představují alternativu kreditním kartám, kterou nabízejí splátkové společnosti. Přestože se na první pohled jedná o podobné produkty, nákupní karty se od těch kreditních podstatně odlišují a jsou s nimi spojeny vyšší poplatky. Nenajdete u nich takzvané bezúročné období jako u karet kreditních, znamená to tedy, že úroky se klientovi začnou počítat ihned při čerpání úvěru. Úroková sazba je u nich ještě vyšší než u karet kreditních, často převyšuje 25 % p.a. Další nevýhodou je skutečnost, že ne všechny nákupní karty umožňují vybírat z bankomatů a navíc ne všechny obchody tyto karty přijímají. Zpravidla nemají omezenou platnost. Pro nákupní karty naopak hovoří rychlost jejich vyřízení a skutečnost, že jsou vydávány bez poplatku. Nákupní úvěrovou kartu si lze sjednat přímo v obchodě a ihned ji lze použít a zakoupit jejím prostřednictvím zboží,které jsme si vybrali. Pochopitelně jen v případě, že daný obchodník spolupracuje s některou ze splátkových společností.

2.8.5 Hypoteční úvěry

Jednu ze skupin úvěrů představuji úvěry hypoteční.. Jedná se o dlouhodobé úvěry, jejich splacení je zajištěno zástavním právem k nemovitostí, i rozestavěné. V současnosti je možné tyto úvěry definovat jako veškeré úvěry zajištěné nemovitostí. Mohou být ledy poskytovány jak účelové hypotéky, tak rovněž i neúcělové tzv. americké hypotéky pro potřeby bydlení. Banky ale nadále považují hypoteční úvěry účelově vázané za úvěry s lepšími parametry. Hypoteční úvěry jsou definovány v zákoně o dluhopisech č. 190/2004 Sb. v částí o hypotečních zástavních listech (§28 - 32). Původní zákon o dluhopisech byt novelizován (vstoupil v platnost dnem vstupu ČR do EU, tj. 1. 5. 2004) a přinesl několik změn v oblasti poskytování hypotečních úvěru. Došlo k zrušení účelovosti, tedy účelu jejich využití. Do května roku 2004 byly hypoteční úvěry odlišně definovány a účelovost úvéru byla striktně vyžadována. Hypoteční úvěry byly poskytovány pouze na investice do 30

nemovitostí na území ČR, na jejich výstavbu, pořízení a jejich zajištěni bylo pomocí zástavního práva k nemovitostem. Nespornou výhodou hypotečních úvěrů je možnost odečtu zaplacených, úroků. Dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z přijmu „úhrnná částka úroků, o které se snižuje zaklad daně podle odstavce 3, ze všech úvěrů poplatníků v téže domácnosti, nesmi překročit 300000KČ". Poskytovat hypoteční úvěry a vydávat hypoteční zástavní listy (HZL) mohou pouze banky na území České republiky na zaklade zákona č. 21/1992 So. o bankách, kterým bylo vydáno zvláštní povoleni k vydáváni hypoteční zástavních listu dle zákona č. 190/2004 Sb. o dluhopisech. Zahraniční banky nemohou HZL vydávat, protože zahraniční banka se v případe svého bankrotu řídí svým domácím právem, které by konkursnímu správci neumožnilo zvýhodnit věřitele z řad cizích držitelů HZL.

Členění hypotečních úvěrů. Dle předchozího vykladu se hypotéky dělí na: •

neúčelový úvěr - hypoteční úvěr využitelný k financování různorodých potřeb či investic, přičemž

podmínkou je zajištění tohoto úvěru hypotékou

•

účelový úvěr - hypoteční úvěr poskytnutí na investice do nemovitostí., který je zajištěn hypotékou

Vše

typy

úvěrů

musí

být

zajištěny

nemovitosti

v

osobním

vlastnictví.

Účelový úvěr (na bydlení), mají lepší podmínky (nižší úrokové sazby) než úvěry neúčelové.

Hypoteční úvěry se dále člení podle :

•

výše úvěru - tato výše je dána procentem z hodnoty zastavené nebo pořizované nemovitosti

(neúčelové úvěry ve výši kolem 60% z ceny obvyklé zastavené nemovitosti, účelové úvěry na bydlení klient může získat do vy se 70, 8O, 90 dokonce i 100 procent)

•

možnosti kombinace - banky nabízí také hypoteční úvěry v kombinaci s jinými produkty

(kombinace s produkty stavebního spoření, životního pojištění a HZL) 31

•

způsobu spláceni

o

anuitní (po celou dobu splácí klient stejnou výši měsíční splátky)

o

progresivní (klient zpočátku platí nižší měsíční splátky, které se během následujících let navyšují)

o

degresivní (je opakem progresivního způsobu splácení, na začátku jsou vyšší splátky, které se

postupně snižují) o

způsobu čerpáni (jednorázové, postupné)

•

doby splatnosti

•

doby fixace úrokové sazby aj

Postup při poskytování hypotečních úvěrů Volba hypotečního úvěru s sebou přináší další a další rozhodováni. Mezi důležité kriterium patří výběr banky. První kontakt mezi bankou a klientem má zpravidla podobu úvodní schůzky, na niž si obě strany vyjasňuji své potřeby (výše úvěru, účel, cíle, podmínky čerpaní, splacení, úrokové sazby...). Klient je na teto úvodní schůzce seznámen bankovním poradcem se základními informacemi o nabízených produktech a možnostmi jejich využití.

Dále je obeznámen s potřebnými doklady, které bude nutno doložit pro schváleni úvěru. Bankovní poradce klientovi provede orientační propočet, zda splňuje veškeré podmínky pro poskytnutí daného úvěru, zda je dostatečně bonitní. Výsledkem kladného jednáni mezi bankou a klientem je podání oficiální písemné žádosti klienta o poskytnutí úvěru, doplněné bankou o vyžádané podklady a přílohy.

2.8.6 Podnikatelské úvěry Provozní úvěr. Provozní úvěry mají podobu revolvingových úvěrů, které jsou vedeny na zvláštním úvěrovém účtu. Úvěr je splácen v předem dohodnutých intervalech. Doba splatnosti je obvykle do jednoho roku, mnohé banky ji ale umožňují prodloužit. Někdy je provozní úvěr zřízen k firemnímu 32

účtu formou kontokorentu. Minimální výše dojednatelného provozního úvěru se pohybuje v řádu statisíců korun. Jednotlivé banky ale mají u těchto úvěrů často velmi rozdílné podmínky. Provozní úvěry slouží k financování běžného provozu firmy, jsou jimi financovány zejména krátkodobé obchodní pohledávky a zásoby.

Čerpání a splácení Čerpání úvěru je většinou jednorázové, splácení je možné jednorázově či postupně dle splátkového plánu. Jednou z podmínek pro čerpání úvěru je doložení existence financovaných provozních aktiv, příp. závazků.

Zajištění. Zajištění obvykle tvoří zástava pro banku přijatelných pohledávek z obchodního styku klienta či zajišťovací převod vlastnických práv k movitému majetku klienta17. Podnikatelé si stěžují. Banky jim v případě úvěrů prý utahují smyčku kolem krku, zvýšily jim úroky i dostupnost. Banky plošné zvýšení úroků odmítají, ale potvrzují zpřísnění podmínek. Do úvěrové problematiky chce vnést nové světlo protikrizový balíček. Komerční banky život podnikatelům v době finanční krize neulehčují, spíš jim utahují smyčku kolem krku a zvyšují úroky u provozních úvěrů. Vyplývá to z průzkumu Hospodářské komory České republiky. Banky připouštějí, že zpřísňují kritéria pro poskytnutí úvěrů, jedním dechem však dodávají, že sazby u úvěrů plošně nezvedly. To však odporuje průzkumu Hospodářské komory, podle kterého banky zdražily podnikatelům provozní úvěry o půl až jedno celé procento18. Dne 16. 2. 2009 vyhlásilo Ministerstvo průmyslu a obchodu Program záruk pro malé a střední podnikatele ZÁRUKA - záruky za provozní úvěry. Cílem tohoto programu je pomocí zvýhodněných záruk zachovat malým a středním podnikatelům přístup k bankovním úvěrům19. Tento program je vyhlášen na základě usnesení vlády České republiky č. 50 ze dne 17. 1. 2007, podle zákona č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání ve znění pozdějších 17

-zdroj: http://www.raiffeisenbank.cz/firemni-finance/velke-podniky/uvery-financovani-obchodu-azaruky/uvery/splatkovy-uver-na-financovani-provoznich-potreb/ 18 -zdroj: http://www.podnikatel.cz/clanky/banky-popiraji-ze-by-plosne-zvedly-uroky/ 19 - zdroj: http://www.mpo.cz/dokument55887.html

33

předpisů a v souladu s Nařízením Komise (ES) č. 1998/2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o založení ES na podporu de minimis (dále jen "de minimis"). Podpora poskytnutá z tohoto programu může být proto slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy o ES a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES.

Cíl programu: Cílem programu je pomocí zvýhodněných záruk zachovat malým a středním podnikatelům přístup k bankovním úvěrům na financování provozních potřeb a udržet jejich konkurenceschopnost, zejména v oblasti subdodávek pro realizaci významných exportních zakázek. Investiční úvěr. Jedná se o zpravidla účelovou půjčku, kterou poskytne banka firmě za účelem nákupu nebo renovace nějakého dlouhodobého aktiva - např. modernizaci strojového zařízení nebo nákup nemovitosti. Splatnost takovéhoto úvěru může být až v desítkách let. Věřitel (většinou banka) půjčuje na základě investičního záměru a další projektové dokumentace a údajů. U větších investic k nim patří zejména studie proveditelnosti, doložení bonity a historie žadatele a další. Investiční úvěr může být: •

krátkodobý (1 rok)

•

střednědobý (do 5ti let)

•

až dlouhodobý (od 5ti let)

Je zajištěn předmětem investice, pokud to jeho povaha umožňuje, případně kombinací ostatních forem zajištění dle povahy obchodního případu – vlastní směnkou vystavenou na řad banky, nemovitým nebo movitým majetkem, pohledávkami, cennými papíry, vklady, ručitelskými závazky, bankovními zárukami nebo vinkulací pojistných plnění20. Náklady investičního úvěru. Banky v tomto případě volí značně individuální přístup, od kterého se odvíjí poplatek za vyřízení úvěru (bývá stanoven jako určité procento z půjčené částky s maximálním horním limitem v řádu

20

-zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Investiční_úvěr

34

tisíců korun). Úroková míra je také značně odlišná, výhodnější vám bude nabídnuta pravděpodobně u banky, kde máte otevřen již účet, a tak banka zná lépe bonitu vaší firmy. Dohodnout se lze jak na fixní, tak na pohyblivé úrokové míře. Úvěr bývá splácen : •

měsíčně

•

či čtvrtletně,

•

někdy i pololetně.

2.8.7 Úvěr ze stavebního spoření Získat úvěr ze stavebního spoření není jen tak. Aby na něj klient získal nárok, musí spořit alespoň dva roky a naspořit dostatek vlastních prostředků. Podmínky pro získání řádného úvěru ze stavebního spoření jsou neúprosné. Dokud je klient nesplní, může čerpat překlenovací úvěr - ale ten není zdaleka tak výhodný jako úvěr řádný. Jednou z podmínek získání úvěru je dosažení dostatečné výše hodnotícího čísla a naspoření určité výše cílové částky. Stavební spořitelny u úvěrových variant požadují naspoření nejčastěji od 35 % do 40 % cílové částky. Hlavní podstatou stavebního spoření je levný úvěr, úročený 3,0 – 6 %, na který má klient ze zákona nárok při splnění tří následujících podmínek. Dosažením určité výše hodnotícího čísla21 ,které se odvíjí od toho, kolik a jak často klient spoří, splněním naspoření určitého procenta z cílové částky (kolem 40 %) a také spořením po určitou dobu22.Samozřejmě

21 22

dle podmínek konkrétní stavební spořitelny obyčejně minimálně kolem 2 let

35

musí ale také splnit schopnost splácet úvěr, tedy tzv. bonitu a dostatečné zajištění 23.

Graf č.1, fázy stavebního spoření, zdroj : http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/487942-stavebnisporeni

Pokud však klient potřebuje prostředky na financování bydlení dříve, než splní tyto podmínky, i tato situace se dá řešit. Jde o tzv. meziúvěr, nebo-li překlenovací úvěr. Na jeho přidělení ale klient nemá nárok ze zákona, vše závisí na posouzení stavební spořitelny. Úroková sazba tohoto druhu úvěru je ale vyšší, než klasického úvěru ze stavebního spoření, klient splácí úroky z výše meziúvěru (ale nesplácí jistinu) a dále také dospořuje, aby splnil podmínku naspoření určitého procenta vlastních prostředků z cílové částky a byl mu přidělen úvěr ze stavebního spoření, čímž by začal splácet i jistinu (musí ale splnit i ostatní podmínky pro přidělení úvěru) a skladba splátky by se změnila: místo úroků z meziúvěru a dospořování bude hradit úrok z přiděleného úvěru a umořovat jistinu (zbývající dluh).Produkt bývá nastaven tak, aby se celkové finanční zatížení klienta před přidělením cílové částky a po něm příliš nelišilo. Doba do přidělení tedy bývá při poskytnutí překlenovacího úvěru delší, než při samotném spoření. Klient může vyššími úložkami tuto dobu ovlivnit(zkrátit).

23

dle výše a typu úvěru někdy bez zajištění, zpravidla však ručiteli nebo se stavební spořitelně dává do zástavy nemovitost

36

3 Analýza a vyhodnocení trhu úvěrů Téměř každý desátý Čech, který se někdy půjčil peníze u finančnic instituce, by se znovu takto nikdy nezadlužil. Vyplývá to z průzkumu, který si nechala zpracovatspolečnost Czech Credit Bureau (CCB). Ta organizuje v ČR bankovní a nebankovní registr klientských informaci. Podle odhadu výkonného ředitele CCB má nějaký úvěr v současnosti meně než 50 procent dospělých Čechů. Překvapivě je,že lidé mají ve velké oblibě prodej na splátky. U něj jsou přitom často vysoké úrokové sazby. Naopak kreditní karty vnímají malo atraktivní. U kreditních karet funguje takzvané bezúročné období pro splacení půjčených peněz. V České republice fungují tři registry, které se liší způsobem evidence a dohledu nad dlužníkem. První z nich je Bankovní registr, který využívá většina bank na trhu (Česká spořitelna, Komerční banka, Československá obchodní banka, GE Money Bank, Raiffeisenbank a.s., Hypoteční banka, a.s., Citibank a.s., Českomoravská stavební spořitelna, a.s., Stavební spořitelna České spořitelny, a.s., Wüstenrot stavební spořitelna a.s., Wüstenrot hypoteční banka a.s., LBBW Bank CZ a.s., Raiffeisen stavební spořitelna a.s., HYPO stavební spořitelna a.s., Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s., Volksbank CZ, a.s., Oberbank AG - pobočka Česká republika, Waldviertler Sparkasse von 1842 AG, BRE Bank S.A., HSBC Bank plc - pobočka Praha )24. Úvěrový registr představuje databázi údajů o úvěrových vztazích. Je vytvořen na základě informací, které banky poskytují do samotného jádra registru a které jednotlivě nebo v souhrnu vypovídají o důvěryhodnosti klienta, včetně platební morálky. Tyto informace jsou každý den aktualizovány a uchovávány po dobu minimálně 10 let .

24

zdroj : http://www.setripenize.cz/clanek/bankovni-nebankovni-registry

37

Graf č.2 . Počet úvěrových smluv u BRKI. Celkově je již v BRKI evidováno 11,9 miliónu úvěrových smluv. Nejčastěji zastoupené jsou osobní úvěry (33 procent), kontokorenty (21 procent) a úvěry ze stavebního spoření (11 procent).

Obdobně na základě pozitivních informací o dlužnících funguje i nebankovní registr. Ten představuje databázi údajů o úvěrech, které poskytly svým klientům leasingové a splátkové firmy. Prostřednictvím nebankovního registru si věřitelské společnosti vzájemně vyměňují určité údaje o svých klientech tak, aby předcházely možným podvodům a nekalým praktikám ze strany některých svých klientů a též aby se chránily proti riziku nesolventnosti klientů. Mezi členy nebankovního registru patří ČSOB Leasing, a.s.,, GE Money Auto, a.s., GE Money Multiservis, a.s., UniCredit Leasing CZ, a.s, Santander Consumer Finance a.s., ŠkoFIN s.r.o., Leasing České spořitelny, a.s.,, s Autoleasing, a.s., DS Leasing, a.s.,, D.S. Leasing Full Service, s.r.o., Renault Leasing CZ, s.r.o., Credium, a.s., TOYOTA Financial Services Czech s.r.o. aj.)25.

25

zdroj : http://www.setripenize.cz/clanek/bankovni-nebankovni-registry

38

Graf č.3. Počet úvěrových smluv v NRKI

Do NRKI je celkem zaneseno 1,7 miliónu smluv, přičemž nejčastějším typem úvěru u leasingových a splátkových společností jsou účelové spotřební úvěry (52 procent), finanční leasing (22 procent) a splátkové kreditní karty (19 procent).

Graf č.4. Celkový objem bankovních úvěrů.

39

Na celkovém objemu bankovních úvěrů se největší měrou podílejí hypotéky (47 procent) a úvěry ze stavebního spoření (26 procent). Celkový objem úvěrů evidovaných v nebankovním registru dosáhl 200 miliard korun, na každého z 1,1 miliónu dlužníků evidovaných v registru tak připadá průměrný dluh 182 tisíc korun. Oba registry tzv. pozitivních informací se propojily. Mohou si však mezi sebou předávat informace pouze v případě , že získají souhlas dlužníka. Jestliže klient některé finanční instituce svůj souhlas při poskytnutí úvěru neudělí, nelze jej do nebankovního registru zařadit, a i když i do bankovního sektoru je uveden, nemohou být informace o něm sdíleny bankovním a nebankovním institucím. Třetí registr, který spravuje Sdružení na ochranu leasingu a úvěru spotřebitelům (SOLUS) . SOLUS vytváří dva negativní registry klientských informací, které shromažďují informace o klientech, kteří se dostali do problémů se splácením svých závazků u některého z členů sdružení SOLUS. Jde o registr FO, do kterého jsou zařazovány fyzické osoby (spotřebitelé), a registr IČ, do kterého jsou zařazovány fyzické osoby podnikatelé a právnické osoby. Negativní registry klientských informací SOLUS fungují na základě on-line dotazů a jednoznačně interpretovatelných odpovědí, které jsou poskytovány v čase kratším než jedna vteřina.

Zadluženost Čechů stoupá i podle bankovních a nebankovních databází dlužníků. Na každého ze 4,7 miliónu lidí evidovaných v bankovním úvěrovém registru připadá průměrně 2,5 úvěru a dluh 176 tisíc korun. Objem nově poskytnutých úvěrů klesá. Avšak podíl nesplacených úvěrů v únoru loňského roku vzrostl o 7,2 %. Problémy mají především klienti splácející spotřebitelské úvěry, nicméně zhoršení se nevyhnulo ani těm s úvěry na bydlení. Provozovatel bankovního a nebankovního registru klientských informací - společnost Czech Credit Bureau prezentovala statistiky ilustrující vývoj zadluženosti obyvatel České republiky v roce 2008. Jakým tempem roste zadlužení českých domácností a jaký vliv má stávající finanční a ekonomická krize na schopnost domácností a fyzických osob podnikatelů splácet své závazky - odpověď na tyto otázky přináší následující řádky a související grafy. Celkový objem úvěrů evidovaný v bankovních a nebankovních registrech přesáhl v říjnu 2008 úroveň 1 bilionu korun, přičemž jen za poslední tři měsíce roku klienti bank a nebankovních 40

finančních institucí vyčerpaly nové úvěry v hodnotě přesahující 60 miliard korun. I přesto, že se jedná o obrovskou sumu peněz, tempo zadlužování v posledním čtvrtletí výrazně zpomalilo. Zatímco ještě ve 3. čtvrtletí rostla zadluženost lidí 1,565% tempem, ve 4. čtvrtletí to bylo o více než 2 desetiny procenta méně 1,316 % (viz. graf 2). V absolutní hodnotě se jedná o částku převyšující 12,5 miliard korun26. Graf č.5: Vývoj zadluženosti v roce 2008

Zdroj: CBCB, LLCB

Graf č.6: Tempo růstu zadluženosti v roce 2008

Zdroj: CBCB, LLCB

26

-zdroj: http://nasepenize.cz/news/118/ARTICLE/4409/2009-02-24.html

41

3.1 Rizikovost nesplácení úvěrů Opatrnost jak na straně klientů, tak na straně finančních institucí je na místě. Provozovatel úvěrových registrů společnost CCB v prosinci loňského roku totiž zaznamenala výrazný nárůst počtu tzv. klasifikovaných úvěrů. Tedy úvěrů, kde jsou klienti se splátkami více jak 3 měsíce v prodlení. V porovnání s listopadem činil v prosinci nárůst objemu splátek po splatnosti 7,2 %, což vyjádřeno v absolutní hodnotě činí cca 470 milionů korun.

Graf č.7: Objem splátek po splatnosti

Zdroj: CBCB, LLCB

Jednoznačně nejvyšší míru rizika nesplácení vykazují spotřebitelské úvěry, u nichž ke konci loňského roku dosáhl celkový objem dlouhodobě nesplácených závazků 1,7 miliard. Při přepočtu na celkový objem všech poskytnutých spotřebitelských úvěrů zjistíme, že tato částka přestavuje bezmála pět procent (4,667 %) z celkového objemu všech poskytnutých úvěrů. Přitom v předcházejících měsících se tento koeficient dlouhodobě pohyboval na úrovni 4,0 %.

Graf č.8: Objem splátek spotřebitelských úvěrů po splatnosti

Zdroj: CBCB, LLCB 42

Naopak dlouhodobě nejméně rizikovými úvěry jsou půjčky na bydlení, což rovněž potvrdil náš nedávno zveřeněný průzkum. Podle statistik bankovního registru činí v případě hypoték podíl dlouhodobě nesplácených závazků k celkovému objemu úvěrů jen 0,2 %. Ještě menší riziko nesplácení vykazují klienti stavebních spořitelen, u nichž podíl objemu opožděných splátek vůči celkovému objemu poskytnutých úvěrů pouze 0,03 procent.

Nicméně také v případě úvěrů na bydlení provozovatelé registru v prosinci 2008 zaznamenali mírné zhoršení platební morálky. Zda se jednalo o krátkodobý výkyv, nebo o nástup nového trendu ukážou následující měsíce.

Graf č.9: Objem splátek úvěrů na bydlení po splatnosti

Zdroj: CBCB, LLCB

Přestože se podíl dlouhodobě nesplácených závazků ke konci loňského roku zvýšil a nadále roste i celková zadluženost českých domácností, v porovnání s většinou původních členů Evropské unie Česko je na tom dobře. Vděčíme za to především krátké historii českého úvěrového trhu,27.

Banky musí doplácet na růst sazeb, například Česká spořitelna za první pololetí zaznamenala propad nových obchodů téměř o více než polovinu na 11,67 miliardy korun. Hypoteční bance, která je nově kvůli propadu u České spořitelny jedničkou na trhu, klesl objem nově poskytnutých hypoték o osm procent na 19,6 miliardy korun. Naopak Raiffeisenbank zaznamenala za letošních šest měsíců nárůst nových hypoték o více než pětinu na 12,4 miliardy korun.

27

Podle slov Zuzany Pečené, výkonné ředitelky společnosti CBCB – Czech Banking Credit Bureau, která v Česku

provozuje Bankovní registr.

43

Celkově banky poskytly nejen občanům, ale i podnikatelům a městům v pololetí 34.860 úvěrů za 88,7 miliardy korun, což je v případě objemu meziroční pokles o šest procent.

3.2 Stání dluh České republiky. Státní dluh České republiky činil na konci třetího čtvrtletí roku 2008 925,5 mld. Kč. Představuje tedy zhruba 90 tisíc korun na osobu. Na začátku roku 2008 činil státní dluh 896,53 mld. Kč.Na vzniku státního dluhu se podílejí zejména nahromaděné schodky státního rozpočtu. Jen na pokrytí úroků jde z daní Čechů asi 50 mld. ročně. Současné zadlužení ČR je v rámci EU relativně malé a jsou politici, kteří tento fakt používají jako argument k dalšímu zadlužení. Bohužel se zdá, že zadlužování bude pokračovat a každá snaha o snížení, či zastavení růstu dluhu je v České republice odsouzena k nezdaru28. Zahraniční dluh České republiky ke konci třetího čtvrtletí roku 2008 vzrostl na 1,513 bilionu korun. Znamená to, že suma závazků se stanovenou lhůtou splatnosti nyní představuje 41 procent hrubého domácího produktu.

3.3 Porovnání parametrů spotřebitelských úvěrů u vybraných bankovních institucí. Následující tabulka č. 5 porovnává nabídku spotřebitelských úvěr u třech bank Unicredit banka, Reiffeisenbank, Česká spořitelna. Porovnávání probíhá podle zvolených kriterii, které plynou z podmínky, že půjčila jsem si 600.000,-Kč na 4 roky.

28

-zdroj: http://www.finmag.cz/poradna/

44

Bankovní

Typ

Popl

Minimál-

Poplatek za

Min.

Před-časné

Maximální výše

instituce

spotřebitel-

a-

ní

správu

délka

splacení

úvěru

ského úvěru

tek

úroková

(ročně)

úvěru

za

sazba

(měsíce)

posk

úvěru

/ Max.

4% z výše

individuální

yt-

délka

nutí

úvěru

úvěr

(měsíce)

u Česká spořitelna

Spotřebitelský

0,80

úvěr

%

8,50%29

588,00 Kč30

1231/120

mimo-řádné splátky, min. 500 Kč, max. 5000 Kč.

Raiffeisenbank

Účelová

0,00

a.s.

půjčka na jiné

%

10,60%

1 800,00 Kč

6/120

Zdarma

1 000 000,00 Kč33

12/8435

Předčasné

1 000 000,00 Kč

32

investice UniCredit Bank

Osobní úvěr

1,00

Individual

Czech Republic,

individual

%

-ní

600,00 Kč34

splacení celé jistiny

a.s.

zdarma.

Z výše porovnávaných produktů jednotlivých bank je zřejmě,že Česká spořitelna má nejmenší úrokovou sazbu, ale je nutné platit poplatky při před-časným splacením, co u ostatních bank není. Minimální délka úvěru,stejně jako u Unicredit Bank je 12 měsíců, co je o půlku víc než u Raiffeisenbank. Majitele bankovního úvěru od České spořitelny budou mít určité výhody oproti majitelům úvěrů od ostatních bank, pokud nebudou chtít úvěr splatit předčasně. Jediné,co potřebují pro to,aby

29

- Prime rate začíná na 6.50 % - Vedení úvěru 49 Kč měsíčně. 31 - Úvěr je poskytován jako krátkodobý na 1 rok, střednědobý na 5 let a dlouhodobý na 10 let. 32 - Poplatek za vedení 150 Kč měsíčně. 33 - Maximální výše úvěru na zdravotní péči 500 000 Kč. 34 - Poplatek za vedení úvěru včetně zasílání výpisů 50 Kč měsíčně. 35 - Maximální délka úvěru pro úvěry do 500 000 Kč jsou roky, pro úvěry nad 500 000 Kč 7 let. 30

45

dostaly spotřebitelský úvěr je zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru, který činí 0,80% a měsíční vedení ve výší 49 Kč.

Porovnání nabídky platebních karet.

Porovnání platební karty typu Visa Gold u třech bank podle několika kriterii. V níže uvedené tabulce č.6 jsou porovnávány vybrané kreditní karty pro fyzické osoby bank Unicredit banka, Reiffeisenbank, Česká spořitelna. Porovnávanými ukazateli jsou typ kreditní karty, úvěrový limit (min-max), bezúročný odklad splátek, měsíční úroková sazba, poplatek za vedení úvěrového účtu, povinná minimální splátka. Bankovní

Typ kreditní

Úvěrový

Bezúročný

Měsíční

Poplatek za

instituce

karty

limit (min-

odklad

úroková

vedení

max)

splátek

sazba

úvěrového

Povinná minimální splátka

účtu UniCredit

Embosovaná

Bank -

kreditní karta

10000 Kč

45 dnů

1,95 %

40 Kč

–

5,00 % z celkové dlužné

180000Kč

částky UniCredit

Prestižní

x

Bank - karta

kreditní

-

Karta

Raiffeisenbank

45 dnů

1,33%

zdarma

5,00 % z celkové

250000

dlužné

Kč

částky

VISA

10000 Kč

Classic

–

45 dnů

1,89%

35 Kč

5,00 % z celkové dlužné

150000Kč

částky Raiffeisenbank

VISA Gold

100000

45 dnů

Kč

1,65%

120 Kč

5,00 % z celkové

46

Česká

Kredit +

Spořitelna -

VISA Classic

–

dlužné

500000Kč

částky

15000 Kč

45 dnů

1,65%

zdarma

–

z celkové dlužné

149000Kč

částky

Partner Česká

Kredit +

Spořitelna

VISA Gold

100000

Kč

Univerzita

–

Electron

z celkové

částky

MC Gold

VISA

5,00 %

500000Kč

Spořitelna

Kredit +

zdarma

dlužné

100000

Spořitelna

1,65%

–

Kredit +

Česká

45 dnů

Kč

Česká

Karlova

5,00 %

45 dnů

1,65%

zdarma

z celkové dlužné částky

500000Kč 5000 Kč

5,00 %

45 dnů

1,65%

zdarma

-

5,00 % z celkové dlužné

24000 Kč

částky Česká

Kredit +

100000

Spořitelna

MC Gold

Kč

45 dnů

1,65%

zdarma

z celkové

–

dlužné částky

500000Kč Česká

Kredit +

Spořitelna

MC Partner

–

Univerzita

149000Kč

15000 Kč

5,00 %

45 dnů

1,65%

zdarma

5,00 % z celkové dlužné

Karlova

částky

47

Po porovnání výše uvedených dat došla analýza k závěru, že nejvýhodnější kreditní karta, dle kriteria úroková sazba, poplatek za vedení úvěrového účtu poskytuje Unicreditbank. Jedná se o produkt kreditní karta typu prestižní karta - Visa Gold. Prestižní mezinárodní embosovaná kreditní karta opatřena čipem. Hlavní plus pro tento product je to, že karta vydávaná s platností na 3 roky a rámci osobního Konta Exklusive možnost získání karty zcela zdarma včetně výhodné úrokové sazby 1,33 % p.m.

Takže je možne zdůraznit, že Česká spořitelna má velký počet studentských účtu, a stale rozširuje nabídku pro studenty . Principiálně je studentská varianta Osobního účtu totožná s běžným Osobním účtem s tím rozdílem, že banka dává studentům cenové zvýhodnění oproti ostatním klientům. Na začátku února Česká spořitelna rovněž představila novou nabídku studentského učtu – Osobní Účet student která má být podle slov mluvčí banky Pavly Langové, nejvariabilnějším studentským účtem na tuzemském trhu36. Počet bankovních karet ke konci roku 2008 meziročně stoupl na 8,93 mil. Tuzemské banky evidovaly ke konci roku 2008 celkem 8,93 milionu vydaných platebních karet, z toho 1,28 milionu kreditních. To představuje meziroční nárůst o 3,6 procenta, u kreditních karet o 5,8 procenta37. Držitelé bankovních platebních karet realizovali v roce 2008 u obchodníků celkem 169,3 milionu plateb o celkovém objemu 189 miliard korun. To představuje meziroční nárůst o 22,8 procenta u počtu a o 21,5 procenta u objemu.

Porovnání nabídky hypotečních úvěru.

V prvním čtvrtletí hypoteční trh poklesl meziročně o devět procent. Pokles je podle odborníků důsledkem loňského extrémně velkého zájmu o hypotéky, který byl vyvolán očekávaným zvýšením daně z přidané hodnoty a růstem úrokových sazeb. Za celý

36 37

- http://www.penize.cz/49675-dalsi-puzzle-z-ceske-sporitelny-tentokrat-pro-studenty Vyplývá to ze statistik Sdružení pro bankovní karty (SBK).

48

loňský rok přitom finanční ústavy poskytly hypotéky za 142 miliard korun, tedy meziročně o 41 procent více. Hypoteční úvěry poskytnuté od počátku činnosti hypotečních bank

Počet hypoték

Objem

v tis. Kč

k 31.12. 2000

31.910

58,424.101

k 31.12. 2001

46.747

83,234.450

k 31.12. 2002

68.292

113,544.616

k 31.12. 2003

100.457

161,141.563

k 31.12. 2004

142.272

229,267.568

k 31.12. 2005

194.660

327,587.967

k 31.12. 2006

263.849

468,247.747

k 31.12. 2007

349.607

652,300.696

k 31.6. 2008

384.466

741,038.813

Tabulka č. 7, Hypoteční úvěry poskytnuté od počátku činnosti hypotečních bank (Zdroj: MMR)

Následující tabulka č.8 porovnává nabídku hypotečních úvěrů výše uvedených bank. Porovnává se nejdůležitější body, které mohou být pro spotřebitelé důležité při rozhodování o volbě banky a produktu.

49

Bankovní

Název

Minimá

Maximální

Minimáln

Fixac

Poplatek

Doba

Změna

instituce

úvěru

lní výše

výše úvěru

í doba

e1

za správu

vyřízení

smluvníc

splácení /

rok

a vedení

úvěru

h

Maximál

(%

úvěru

ní doba

p.a.)

(měsíčně)

5,29

úvěru

podmínek

splácení Česká

Ideální

není

až 100 %

200 Kč a

3 pracovní

0,2 % z

spořitelna

hypoté

stanoven

zástavní

dále podle

dny

aktuálního

ka

a

hodnoty

sjednaných

zůstatku,

nemovitosti

služeb

min. 1 000

5 let/ 30 let

(zastavené

Kč, max. 3

nemovitosti)

000 Kč.

- omezena schopností klienta splácet

Raiffeisenbank

Klasik

250 000

do výše 90 %

Kč

ceny

5 let/ 30 let

5,34

150 Kč

Cca 5 dnů

2 000 Kč (čerpání,

pořizované

splácení)

nemovitosti, max. 30 000 000 Kč

Raiffeisenbank

Profit

250 000

komerční

Kč

objekty do 70

5 let/ 30 let

7,04

150 Kč

Cca 5 dnů

2 000 Kč (čerpání,

% z hodnoty

splácení

zástavy

Raiffeisenbank

Hypote

300 000

ční

Kč

30 000 000 Kč

1 rok/ 30

8,72

150 Kč

Cca 5 dnů

let

2 000 Kč (čerpání, splácení

úvěr bez doklád ání příjmu

UnicreditBank

HÚ

200 000

účelov

Kč

až 80 % LTV

1 rok/ 30

4,77

let

150 Kč

Cca 5 dnů

5 000 Kč

Cca 5 dnů

5 000 Kč

(200 Kč se

ý

státní

nerezid

podporou

enční

UnicreditBank

HÚ

200 000

až 100 % tržní

1 rok/ 40

účelov

Kč

hodnoty

let

4,70

150 Kč (200 Kč se

ý

nemovitostí

státní

reziden

určených k

podporou

ční

bydlení v Praze

50

Nejvýhodnějším úvěrem z výše porovnávaných se stala 100% hypotéka od UnicreditBank. Její úroková míra je nejnižší, než u srovnávaných produktů ostatních bank. Jedinou nevýhodou bude změna smluvních podmínek, která činí 5000 Kč. Většina českých bank přistoupila k odpouštění poplatků za zpracování, vyřízení a poskytnutí úvěru – takovým způsobem banky kompenzují svým novým klientům vyšší úrokovou sazbu, kterou jsou hypotéky v současně době úročeny. V některých případech jde o poměrně velkou úsporu. Tyto nízké čí nulové poplatky se týkají úvěrů, u nichž si klient sjednáfixaci úrokové sazby minimálně na pětileté období.

51

4 Trendy budoucího vývoje Nynější podoba bank je odlišná od té, co jsme znali před několika lety a jejích vývoj se v následujících letech bude nadále měnit. V současně době bydlíme v období úvěrové krizi. Na výkonnosti firem po celém světě se podepsalo zpomalení hospodářského růstu. Zdá se, že globální krize platební morálky, která odstartovala začátkem roku 2008, výrazně akcelerovala v posledním kvartálu 2008 a začala ovlivňovat obchodní vztahy i v těch zemích, které až doposud odolávaly, jako například Německo a Velká Britanie. Tato krize se prý co do poklesu hospodářského růstu podobá těm předešlým na počátcích 80. a 90. let. Objem mezinárodního obchodu se kvůli finanční a ekonomické krizi sníží na nejnižší hodnotu za 80 let. Světová banka uvedla odhady, ve kterých tvrdí, že světová ekonomika letos poprvé od skončení druhé světové války klesne. Problémy trpí všechna ekonomická centra38. Celosvětovou krizí, jejímž dalším výsledkem je pokles globální ekonomiky trpí všechna světová finanční centra, tj. Severní Amerika, Evropa i jihovýchodní Asie, kterou čeká nejvyšší snížení obchodu. Právě v této oblasti však byli v minulosti zvyklí na mimořádně vysoký růst. V současnosti přitom doplácí především na velký pokles vývozu. České banky se připravují na to, že budou muset letos zvýšit rezervy na špatné úvěry dvakrát až třikrát. Podle údajů České národní banky tvořily špatné úvěry na konci minulého roku 3,1 procenta všech úvěrů. Míra nesplácení by se mohla zvýšit na šest procent i výše. Situaci bankám usnadňuje jejich solidní ziskovost v předchozí době. Jejich kapitálová přiměřenost, kterou ČNB odhaduje na 12 procent, by proto neměla nijak zvlášť utrpět. Některé banky také zvyšují kapitál podřízeným dluhem. Ekonomiku České republiky, která je silně závislá na vývozu, výrazně zasáhl propad poptávky v západní Evropě. Následkem toho ve zpracovatelském průmyslu klesla produkce a ubývala pracovní místa.

38

nejvíce však východní Asie. Například Japonsko trpí poklesem exportu až o 45 procent. Bankrot, který zažila Argentina na počátku milénia, zatím státům nehrozí, problémy však budou nemalé.

52

Bankovní sektor má ale relativně dobrou pozici, protože není navázán na takzvaná toxická aktiva v zahraničí. Odvětví má relativně nízký zahraniční dluh a silnou základnu domácích vkladů. České úřady i představitelé tuzemských bank se snaží přesvědčit investory, že je pozice českého bankovnictví odlišná proti střední a východní Evropě kvůli jiným fundamentálním faktorům. Podle průzkumu již dopady hospodářské a finanční krize citelně pocítilo 23 procent občanů České republiky. Zhruba polovina lidí, konkrétně 51 procent, očekává, že se jich dopady krize v blízké době dotknou. Krize se neobává 26 procent Čechů. Banky na finanční krizi zaregovaly jasně - úvěr už neposkytnou jen tak někomu. Na druhou stranu však musejí počítat s novým faktem - lidé už o půjčky nemají takový zájem. Pokles či alespoň zpomalení růstu poskytnutých půjček zaznamenává většina bank v Česku. Naopak nebankovní poskytovatelé si na nezájem o půjčky nestěžují. Lidé jsou letos kvůli hospodářské recesi podle odborníků při zadlužování opatrnější a banky zase posuzují klienty přísněji, protože stoupá podíl nesplácených úvěrů. Riziko nesplácení úvěrů u domácností je u hranice čtyř procent, když loni v létě to bylo 3,4 procenta , a na konci roku 2007 kolem 2,8 procenta. Vzhledem k očekávanému nižšímu růstu ekonomiky přistoupí pravděpodobně všechny banky k ještě obezřetnější úvěrové politice. Jeden z velkých celosvětových trendů, obzvlášť v neklidných dobách a v době krize - kdykoliv dojde ke zpomalení ekonomiky, lidé se stávají více citlivými na ceny; zároveň ale chtějí mít lepší život a chtějí mít svou novou televizi před tím, než jsou schopni na ni ušetřit. Takže budou daleko přísnější co se týká cen finančních služeb a daleko pravděpodobněji půjdou tam, kde jim budou moci poskytnout lepší sazby. Trend zvýšené citlivosti lidí na ceny bude pravděpodobně vytvářet další tlak na poplatky, zejména u nebankovních poskytovatelů úvěrů. Podle mého předpokladů svého vrcholů světová krize dosáhne až na konci roku 2009. Na začátku roku 2010 se ekonomiky různých zemí začnou oživovat. Předpokládaný růst je možny až během roku 2010. Do te doby na úvěrových trzích bude převládat nejistota. Úvěry se budou zlevňovat i zdražovat. Ale celkem trh bude propadat. Předpokládaný propad celkového úvěrového trhu v ČR během roku 2009 muže dosáhnout až 10 %. Růst výnosů bude mnohem nižší než v roce 2008. Je možne očekávat, že platební morálka dlužníků se bude zhoršovat. Do pozice platebníneshopností bude se dostávat víc lidí než se všeobecně předpokládá. Česká republika se nachází v příznivější pozice, než ostatní země Východní Evropy a její úvěrovy trh a úrokový sazby budou mít pozitivnější reakce než úvěrový trh a úrokové sazby ostáních zemí Východní Evropy.

53

Závěr a doporučení

Cílem teto bakalářské práce bylo zanalyzovat současný trh bankovních úvěrů v ČR a udělat odhad budoucího vývoje. Současný trh úvěrů a půjček pro obyvatelstvo prochází obdobím recese. Úvěrová krize, kterou urychlily problémy s nedisciplinovaností při poskytování úvěrů na americkém hypotečním trhu, způsobila v bankovnictví značné napětí. Poté, co došlo k navýšení úrokových sazeb a poklesu cen nemovitostí v USA v důsledku platební neschopnosti dlužníků, ztratili investoři rychle zájem o cenné papíry spojené s nekvalitními hypotékami a krátce nato také o ostatní sekuritizovaná aktiva. Vzhledem k integraci kapitálových trhů se výsledky rychle projevily po celém světě a měly dopad na banky, obchodníky s cennými papíry a zajišťovací fondy v USA, Evropě a Asii. Vzhledem k rozbouřené situaci na trhu, ekonomickému zpomalení a očekávanému snižováním výnosů bude větší důraz kladen na snižování nákladů. Dosažení zásadních dlouhodobých úspor takovým způsobem, který nenaruší finanční výkonnost společností a nezvýší jejích expozici vůči rizikům, bude klíčovým pravidlem úspěchu v následujícím období. Banky se logicky dívají na svoji poplatkovou politiku. Tam, kde si chtějí trh koupit, tam se dá očekávat, že poplatky dokonce sníží. Naopak - sankční poplatky, poplatky spojené s vymáháním pohledávek, nebo poplatky u kreditních karet se mohou zvednout. To už se konec konců na českém trhu začíná dít. Přesto si lidi stále půjčí peníze, ale pokračující úvěrová krize zvýšila vnímavost českých bank vůči kvalitě úvěrových klientů a zároveň je donutila zvýšit dohled nad celkovým dluhovým portfoliem a vyvarovat se tak předlužení a eventuálním budoucím úvěrovým šokům.

54

Seznam literatury: 1.Bankovnictví -Kolektiv autorů, 5. přepracované vyd. 2005 ISBN – 80-7265-099-8 2.Úvěrové obchody –Pavelka, Bardová, Opltová, 1. vyd. 2002 ISBN – 80-7265-037-8 3. Jak na úvěry. Nakladatelství Šimánková, J., Syrový P., Šíma J., ASPI2004 4..Platební styk –Schlossberger, Soldánová, 3. přepracované vyd. 2005 ISBN – 978-80-7265107-8

www.business.center.cz www.csas.cz www.cnb.cz www.financnikrize.cz www.financninoviny.cz www.finance.idnes.cz www.finance.cz www.kurzy.cz/kalkulacka www.penize.cz www.rb.cz www.unicreditbank.cz

55

Seznam tabulek : Tabulka č.1 - Změny názvu bank působících na území ČR v letech 2004 a 2005 Tabulka č.2 - Fyzické osoby Tabulka č.3 – Právnické osoby Tabulka č.4 - Formy zajištění Tabulka č. 5 - porovnání nabídky spotřebitelských úvěrů Tabulka č. 6 - porovnávání vybraných kreditních karet Tabulka č. 7 - Hypoteční úvěry poskytnuté od počátku činnosti hypotečních bank Tabulka č. 8 – Porovnání nabídky hypotečních úvěrů

56

Seznam grafů : Graf č.1 - fázy stavebního spoření Graf č.2 - Počet úvěrových smluv u BRKI. Graf č. 3 - Počet úvěrových smluv v NRKI Graf č. 4 - Celkový objem bankovních úvěrů Graf č. 5 - Vývoj zadluženosti v roce 2008 Graf č. 6 - Tempo růstu zadluženosti v roce 2008 Graf č. 7 - Objem splátek po splatnosti Graf č. 8 - Objem splátek spotřebitelských úvěrů po splatnosti Graf č. 9 - Objem splátek úvěrů na bydlení po splatnosti

57

Seznam příloh : Příloha č. 1 - Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách Příloha č.2 - Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník

58

Příloha č. 1 - Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách Část devátá: Nucená správa § 27 (1) Rozhodnutí, kterým se zavádí nucená správa, obsahuje: a) důvody pro zavedení nucené správy, b)jméno, příjmení a rodné číslo správce a jméno, příjmení a rodné číslo zástupce správce, c) případné omezení nebo zákaz přijímání vkladů, poskytování úvěrů nebo jiných činností. (2) Náklady spojené s výkonem nucené správy jsou placeny z majetku banky a jsou nákladem banky na dosažení, udržení a zajištění příjmů pro účely daně z příjmů právnických osob podle zvláštního zákona. 6c) (3) Zástupce správce zastupuje správce v případě jeho nepřítomnosti v plném rozsahu. Ustanovení tohoto zákona týkající se správce platí obdobně i pro zástupce správce. (4) Vyžaduje-li zákon, aby rozhodnutí valné hromady bylo osvědčeno notářským zápisem, musí mít rozhodnutí správce v takové věci formu notářského zápisu. § 28 (1) Správce jmenuje a odvolává bankovní rada České národní banky, která rovněž stanoví výši jeho odměny za výkon nucené správy. Správce je zaměstnancem České národní banky. (2) Správce je oprávněn přibírat k výkonu nucené správy v bance další osoby s výjimkou osob, které mají zvláštní vztah k bance podle § 19 tohoto zákona. K výkonu nucené správy nesmí být přibrány osoby, které jsou v dlužnické pozici vůči bance nebo které jsou v zaměstnaneckém poměru k jiné bance. Přibrané osoby jsou oprávněny se seznamovat se záležitostmi, které jsou v příslušné bance předmětem bankovního tajemství. Jsou zároveň povinny zachovávat o těchto věcech mlčenlivost. § 29 (1) Okamžikem doručení písemného vyhotovení rozhodnutí o zavedení nucené správy se pozastavuje výkon funkce všech orgánů banky , vyjma podání opravných prostředků proti zavedení nucené správy. Okamžikem doručení je toto rozhodnutí účinné vůči každému. 59

Postavení statutárního orgánu má správce, který svolává valnou hromadu a má právo se jí zúčastnit. (2) O věcech v působnosti valné hromady rozhoduje správce. Rozhodnutí o věcech v působnosti valné hromady činí s předchozím souhlasem České národní banky. (3) Jestliže to situace banky vyžaduje, může správce s předchozím souhlasem České národní banky , částečně nebo úplně pozastavit nakládání vkladatelů s jejich vklady v bance. Tímto rozhodnutím nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z finančního zajištění6f) podle zvláštního právního předpisu6g) nebo podle zahraniční právní úpravy, které banka poskytla nebo jí bylo poskytnuto. Dotčena není také možnost provést závěrečné vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu6h). (4) Zjistí-li správce předlužení banky, oznámí tuto skutečnost neprodleně České národní bance a poskytne jí podklady osvědčující tuto skutečnost. § 30 (1) Nucenou správu může Česká národní banka zavést za situace, kdy nedostatky v činnosti banky ohrožují stabilitu bankovního systému a akcionáři neučinili potřebné kroky k odstranění těchto nedostatků. (2) Má-li být zavedena nucená správa v bance, která má pobočku na území hostitelského státu, informuje Česká národní banka orgán dohledu hostitelského státu o záměru zavést nucenou správu a o případném omezení nakládání s vklady; tuto informaci poskytne před vydáním rozhodnutí nebo bezprostředně poté, nesnese-li věc odkladu. Informace obsahuje i upozornění na možné důsledky zavedení nucené správy, popřípadě omezení nakládání s vklady. (3) Správce vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území jiných členských států s výjimkou užití donucovacích prostředků či jiného užití síly a pravomoci závazně rozhodovat spory nebo jiná řízení, k nimž jsou příslušné soudy nebo správní orgány daného státu. (4) Správce se prokazuje úředně ověřenou kopií rozhodnutí o zavedení nucené správy bez jejího vyššího ověření s překladem do úředního jazyka daného státu, pokud je vyžadován. Správce podle možností vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území třetích států. (5) Při výkonu svých pravomocí na území členských států se správce řídí právním řádem daného státu, zejména ohledně postupů při prodeji majetku a při poskytování informací zaměstnancům. Jestliže je to podle právních předpisů daného státu potřebné k plnění účelu nucené správy, je správce povinen žádat, aby údaj o zavedení nucené správy byl zapsán v katastru nemovitostí, 60

obchodním rejstříku nebo v jiném veřejném rejstříku. Náklady provedení zápisu jdou k tíži banky. § 31 (1) Nucená správa se zapisuje do obchodního rejstříku.7a) Návrhy na zápisy týkající se nucené správy podává Česká národní banka. (2) Soud zapíše do obchodního rejstříku na návrh České národní banky zavedení nucené správy , skončení nucené správy a dále odvolání správce a jmenování nového správce. (3) Soud je povinen rozhodnout do 3 dnů od doručení o návrzích správce na zápis do obchodního rejstříku. § 32 (1) Během nucené správy může Česká národní banka poskytnout bance finanční pomoc k odstranění dočasného nedostatku likvidity. (2) Nárok na vrácení finanční pomoci poskytnuté podle odstavce 1 má přednost před všemi ostatními závazky banky. § 33 (1) Nucená správa končí a) doručením rozhodnutí České národní banky o skončení nucené správy, b)jmenováním likvidátora, c) prohlášením konkursu, nebo d)uplynutím 24 měsíců od zavedení nucené správy. (2) Nucená správa nekončí odnětím licence bance.

61

Příloha č.2 - Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník § 497 Základní ustanovení Smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. § 498 Strany mohou určit peněžní prostředky, jež jsou předmětem smlouvy, i v jiné než české měně, pokud to není v rozporu s devizovými předpisy. Pokud se strany nedohodnou jinak, je dlužník povinen vrátit peněžní prostředky v měně, v níž mu byly poskytnuty, a v téže měně platit úroky. § 499 Za sjednání závazku věřitele poskytnout na požádání peněžní prostředky lze sjednat úplatu, jestliže poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele. § 500 (1) Dlužník je oprávněn uplatnit nárok na poskytnutí peněžních prostředků ve lhůtě stanovené ve smlouvě. Není-li tato lhůta ve smlouvě stanovena, může dlužník tento nárok uplatnit, pokud poskytnutí úvěru některá strana nevypoví. (2) Nestanoví-li smlouva jinou výpovědní lhůtu, může poskytnutí úvěru vypovědět dlužník s okamžitou účinností a věřitel ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena dlužníku. § 501 (1) Věřitel je povinen dlužníku peněžní prostředky poskytnout, jestliže byl o to dlužníkem v souladu se smlouvou požádán, a to v době stanovené v požadavku, jinak bez zbytečného odkladu. (2) Stanoví-li smlouva, že úvěr lze použít pouze k určitému účelu, může věřitel omezit poskytnutí peněžních prostředků pouze na plnění závazků dlužníka převzatých v souvislosti s tímto účelem. § 502 (1) Od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto 62

úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné. (2) V pochybnostech se má za to, že sjednaná výše úroků se týká ročního období. § 503 (1) Závazek platit úroky je splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky. Jestliže lhůta pro vrácení poskytnutých peněžních prostředků je delší než rok, jsou úroky splatné koncem každého kalendářního roku. V době, kdy má být vrácen zbytek poskytnutých peněžních prostředků, jsou splatny i úroky, které se jej týkají. (2) Mají-li být poskytnuté peněžní prostředky vráceny ve splátkách, jsou v den splatnosti každé splátky splatny i úroky z této splátky. (3) Dlužník je oprávněn vrátit poskytnuté peněžní prostředky před dobou stanovenou ve smlouvě. Úroky je povinen zaplatit jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. § 504 Dlužník je povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán. § 505 Zanikne-li nebo zhorší-li se za trvání smlouvy zajištění závazku vrátit poskytnuté peněžní prostředky, je dlužník povinen doplnit zajištění na původní rozsah. Jestliže tak dlužník neučiní v přiměřené lhůtě, může věřitel od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy. § 506 Je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy. § 507 Mají-li být poskytnuté peněžní prostředky podle smlouvy použity dlužníkem pouze k určitému účelu a dlužník je použije k jinému účelu nebo jestliže jejich použití k smluvenému účelu je nemožné, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil bez 63

zbytečného odkladu použité a nevrácené prostředky s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy. Při sjednování úvěrových obchodů se prácovníci banky setkávají s řadou různorodých klientů. Prověření jejich identity a způsobilosti vstupovat do závazku není jednoduché a býva často zdrojem neúspěchu banky při realizaci úvěrových obchodů.

64