B A K A L Á Ř S K Á P R Á C E

MASARYKOVA UNIVERZITA PRÁVNICKÁ FAKULTA Katedra správní vědy, správního práva a finančního práva

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Trvalý pobyt cizinců

2007

PETRA DUCHÁČKOVÁ, DiS.

1

Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně

Katedra správní vědy, správního práva a finančního práva

BA K A L Á Ř S K Á P R Á C E Trvalý pobyt cizinců

Petra Ducháčková

2007

Čestné prohlášení : „Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Trvalý pobyt cizinců zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny.“

...................................................

2

OBSAH 1.

Úvod.................................................................................................................................... 5

2.

Právní úprava pobytu cizinců na území České republiky............................................. 7

3.

Historický exkurz zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů ............................................................. 11

4.

Institucionální rámec ...................................................................................................... 18

5.

Druhy pobytových režimů.............................................................................................. 21 5.1 Přechodný pobyt na území bez víza ...................................................................... 21 5.2 Přechodný pobyt na území na krátkodobé vízum................................................ 22

5.3

5.2.1

Průjezdní vízum ........................................................................................... 22

5.2.2

Letištní vízum............................................................................................... 23

5.2.3

Vízum k pobytu do 90 dnů........................................................................... 24

Přechodný pobyt na území na dlouhodobé vízum .............................................. 25 5.3.1

Vízum k pobytu nad 90 dnů ......................................................................... 25

5.3.2

Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem zaměstnání..................................... 26

5.3.3

Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území ................ 27

5.3.4

Přechodný pobyt na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu........................................................................................................... 27

5.3.5

Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území............................................................................................ 28

5.3.6

Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území .................... 28

5.3.7

Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území................. 29

5.4

Přechodný pobyt na území na výjezdní příkaz ................................................... 30

5.5

Přechodný pobyt občanů Evropské unie ............................................................. 32 5.5.1

Důvody pro zamítnutí žádosti o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území, zánik jeho platnosti a důvody pro zrušení přechodného pobytu občana Evropské unie ...................................................................... 33

5.6

Přechodný pobyt rodinného příslušníka občana Evropské unie ....................... 33

5.7

Trvalý pobyt na území ........................................................................................... 34 5.7.1

Trvalý pobyt na území občanů třetích zemí ............................................ 34 5.7.1.1 Povolení k trvalému pobytu občanů třetích zemí bez podmínky předchozího nepřetržitého pobytu na území

3

České republiky............................................................................. 34

4

5.7.1.2

Pobyt cizince svěřeného do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu................................................... 36

5.7.2

5.7.1.3

Rozhodování o žádosti o povolení k trvalému pobytu.................. 37

5.7.1.4

Zrušení a zánik povolení k trvalému pobytu................................. 38

Trvalý pobyt na území občanů Evropské unie ........................................ 39 5.7.2.1

Vstup a pobyt občanů Evropské unie na území České republiky............................................................................. 39

5.7.2.2

Povolení k trvalému pobytu občanů Evropské unie...................... 40

5.7.2.3

Rozhodování o žádsoti o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie ................................................................... 42

5.7.3

Trvalý pobyt na území rodinného příslušníka občana Evropské unie ............................................................................................. 43 5.7.3.1

Povolení k trvalému pobytu rodinných příslušníků občana Evropské unie na území České republiky ..................................... 43

5.7.3.2

Rozhodování o Žádosti o povolení k trvalému pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie................................ 43 ...........................................................................................................

6.

Soudní přezkum .............................................................................................................. 45

7.

Práva a povinnosti cizinců.............................................................................................. 46 7.1

Práva cizinců ........................................................................................................... 46

7.2

Povinnosti cizinců ................................................................................................... 46

8.

Závěr................................................................................................................................. 48

9.

Resumé ............................................................................................................................. 50

10.

Literatura......................................................................................................................... 52

11.

Přílohy .............................................................................................................................. 53

5

1. Úvod Dnem 1. ledna 2000 nabyl účinnosti zákon č. 236/1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů. Jedná se o právní úpravu, která ve velké míře zohledňuje praxi států Evropské unie. Jako jeden z důvodů této rekodifikace zákonodárce spatřoval závažný problém současné Evropy, a to stoupající příliv cizinců z rozvojových a méně hospodářsky vyspělých zemí do států Evropské unie, motivovaný zejména ekonomickými důvody.1 Cílové země těchto emigrantů proto postupně přijímají nové úpravy pobytového režimu cizinců, které sledují mimo jiné cíl zpřísnit podmínky imigrace cizinců. Pro eliminaci negativních jevů spojených s mezinárodní migrací evropské státy dále vytvářejí nadnárodní mechanismy v podobě jednotné vízové politiky a readmisních dohod, které řeší otázku předávání a přebírání osob smluvních stran na společných státních hranicích nebo osob z tzv. třetích zemí. Rostoucí příliv cizinců pociťuje i Česká republika. Dochází k prudkému nárůstu počtu cizinců s povoleným pobytem. Statistiky potvrzují, že Česká republika přestává být zemí průjezdní a stává se i zemí cílovou, zejména pak pro občany zemí bývalého Sovětského svazu a jihovýchodní Asie. Ve snaze vstoupit na naše území dochází ke značnému množství, v mnoha případech úspěšných, pokusů o nezákonné překročení zejména jižních a východních státních hranic České republiky. Problematika migrace cizinců a jejich pohyb na území České republiky nabyla na důležitosti po 11. září roku 2001, kdy právě v rámci nekontrolovatelné migrace cizinců se pohybují a přemisťují nejrůznější extrémistické skupiny. Odhlédneme-li od vlastní problematiky mezinárodního terorismu, stačí zmínit i rozsáhlejší přesuny cizinců v rámci nepovolených technopárty či migrace nejrůznějších kriminogenních skupin a problematických etnik.2 Česká republika přes nárůst počtu cizinců, dosud nezaznamenala zásadnější xenofobní projevy obyvatelstva vůči imigrantům, s výjimkou ojedinělých ataků rasisticky motivovaných skupin zejména vůči vietnamské komunitě a slovenským Romům. Na základě zkušeností jiných států lze však dospět k závěru, že společnost je ochotna absorbovat pouze určité množství cizinců, a to pouze v rozsahu zásadně neohrožujícím pracovní trh a veřejnou bezpečnost. Překročením tohoto množství se pak zpravidla zvedá odpor společnosti prezentovaný požadavky na regulaci přílivu cizinců a zpřísnění jejich pobytového režimu. Tento závěr potvrzuje např. vývoj ve Francii, Německu a Holandsku, které z tohoto pohledu přehodnocují dosavadní právní úpravy

1 2

Viz. důvodová zpráva k zákonu č. 326/1999 Sb. Srovnej Ondruš, R.: Právní aspekty nelegální migrace v České republice v kontextu situace po 11. září 2001 a dále další příspěvky ve sborníku Bezpečnost České republiky, Masarykova univerzita v Brně, Mezinárodní politologický ústav sv. 8, 2002.

6

pobytu cizinců. Česká republika jako „nárazníkový“ stát stojící na hranici členských států Schengenské dohody pak musí na tento trend také přistoupit a novou právní úpravou získat dostatečné právní instrumenty k řešení otázky cizinců, kteří „neprojdou“ zesíleným filtračním sítem jak členských států Schengenské dohody, tak i dalších zemí. V současné době je v Německu a v Holandsku možnost získat pobytové oprávnění pro neúspěšné žadatele o azyl, kteří o něj žádali před rokem 2001. Současně je však potřeba vzít do úvahy, že pouze národní právní úprava vstupu a pobytu cizinců k řešení problematiky migrace cizinců nestačí. Národní úprava dané problematiky je jen součástí systému opatření vytvářeného s cílem tuto migraci regulovat. Celý systém pak tvoří právní úprava podmínek zaměstnávání a podnikání cizinců, mezinárodní dohody o spolupráci na státních hranicích a o readmisi, vízová politika, dohody regulující příliv zahraničních pracovníků na trhy práce jednotlivých zemí a zesílená ochrana státních hranic v zájmu eliminace nezákonného vstupu a další faktory. Ministerstvu vnitra je svěřena do působnosti sice významná, ale z pohledu celkového řešení dané problematiky jen dílčí role. Svoboda pohybu a pobytu cizinců je v České republice zajištěna čl. 14 Listiny základních práv a svobod. Konkrétní podmínky realizace uvedených svobod byly do konce roku 1999 upraveny v zákoně č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky, ve znění zákona č. 190/1994 Sb. a zákona č. 150/1996 Sb. Citovaný zákon upravil podmínky pro vstup cizinců na území České republiky, podmínky povolování pobytu a druhy pobytů, důvody skončení a zániku pobytu, důvody pro zákaz pobytu a vyhoštění, podmínky pro hlášení pobytu a vedení evidence, povinnosti cizinců a dalších osob, skutkové podstaty přestupků a sankce. Z působnosti zákona byli vyloučeni žadatelé o přiznání postavení uprchlíka a v současné době cizinci, kteří požádali Českou republiky o mezinárodní ochranu formou azylu, a také cizinci, kterým bylo toto postavení přiznáno3. Současný platný zákon o pobytu cizinců je aplikován provázaně s dalšími zákonnými úpravami, jako například s právní úpravou týkající se zaměstnanosti, podnikání, školství, zdravotnictví, sociálního zabezpečení, financí a dalších oblastí.

3

Úprava podmínek jejich vstupu a pobytu byla obsažena v zákoně č. 498/1990 Sb., o uprchlících, ve znění zákona č. 317/1993 Sb. a zákona č. 325/1999 o azylu a změně zák. č. 283/1991 Sb., o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů.

7

2. Právní úprava pobytu cizinců na území České republiky V důsledku plného začlenění České republiky do Evropské unie dne 1. května 2004 se dělí cizinci z pohledu podmínek vstupu a pobytu na území České republiky v souladu s unijními předpisy na dvě kategorie. Do první kategorie přísluší občané členských států Evropské unie a dalších států, které jsou vázány Smlouvou o Evropském hospodářském prostoru (Lichtenštejnsko, Island, Norsko a Švýcarsko). Obdobné postavení v souvislosti s vydáváním zvláštního pobytového povolení požívají za určitých podmínek stanovených zákonem rodinní příslušníci občanů Evropské unie i tehdy, nejsou-li občany těchto států, například je-li to státní příslušník Ukrajiny a jeho manželkou je německá občanka. Druhou kategorii tvoří občané třetích zemí, kterými se rozumí fyzické osoby, jež nejsou státními občany členských zemí Evropské unie a ke vstupu a pobytu na území České republiky podléhají vízové povinnosti, pokud se nejedná o občany států, se kterými má Česká republika sjednánu dohodu o zrušení vízové povinnosti nebo pokud byla vízová povinnost zrušena nařízením vlády České republiky. V současné době vstup a pobyt cizinců na území České republiky upravují následující právní předpisy. Základní právní úpravou je zákon č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon stanoví podmínky vstupu cizince na území České republiky, jeho pobytu na něm, vycestování z území a vymezuje působnost Policie České republiky, Ministerstva vnitra a Ministerstva zahraničních věcí v této oblasti státní správy. Cizincem se rozumí fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, tzn. cizincem je i občan Evropské unie. Úprava vstupu, pobytu a vycestování občana Evropské unie se vztahuje i na občana státu, který je vázán mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropským společenstvím4 například Smlouva Evropských společenství a členských států na straně jedné a Švýcarskou konfederací na straně druhé a na občana státu, který je vázán Smlouvou o Evropském hospodářském prostoru. Tento zákon se nevztahuje na cizince, který požádal Českou republiku o mezinárodní ochranu formou azylu nebo doplňkové ochrany, a azylanta nebo osobu požívající doplňkové ochrany, pokud tento zákon nebo zákon č. 325/1999 Sb. o azylu a o změně zákona č. 283/1991 4

Evropské společenství bylo založeno v 50 letech 20. století. Zakládajícími státy byly Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Německá spolková republika („západní Německo), Nizozemí. V 70. letech vstoupily do ES Dánsko, Irsko, Velká Británie; v 80. letech Řecko, Portugalsko, Španělsko; v 90. letech Finsko, Rakousko, Švédsko; v roce 2004 Česko, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko, Slovinsko a v roce 2007 Bulharsko a Rumunsko.

8

Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, nestanoví jinak. Dále se nevztahuje na cizince, který pobývá na území České republiky na základě zvláštního právního předpisu, kterým je zákon č. 310/1999 Sb., o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky a na cizince, který požádal Českou republiku o udělení oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území, a cizince, který pobývá na území na základě uděleného oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany, neboť poskytnutí dočasné ochrany je upraveno zákonem č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně. Druhou právní normou, kterou jsou upraveny podmínky vstupu a pobytu na území České republiky je zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Citovaný zákon upravuje podmínky vstupu a pobytu cizince, který projeví úmysl požádat Českou republiku o mezinárodní ochranu formou azylu nebo doplňkové ochrany na území České republiky a pobyt azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany na území České republiky. Doplňková ochrana od 1. září 2006 nahradila překážky vycestování. Osobou požívající doplňkové ochrany se rozumí cizinec, který nesplňuje důvody pro udělení azylu podle tohoto zákona, ale byla mu udělena doplňková ochrana, a to po dobu platnosti rozhodnutí o udělení doplňkové ochrany. Žadatelem o udělení mezinárodní ochrany se pro účely zmíněného zákona rozumí cizinec, který požádal Českou republiku o mezinárodní ochranu nebo cizinec, který podal žádost o udělení mezinárodní ochrany v jiném členském státě Evropské unie, je-li Česká republika příslušná k jejímu posuzování. Azylantem se rozumí cizinec, kterému byl podle zmíněného zákona udělen azyl a to po dobu platnosti rozhodnutí o udělení azylu. Třetí, časově omezenější institut než právo azylu je, jak bylo výše zmíněno, dočasná ochrana, která zároveň s dalšími formami subsidiární ochrany vytváří komplex norem určených k pokrytí problematiky vysídlených osob. Poskytování dočasné ochrany je upraveno zákonem č. 221/2003 Sb. o dočasné ochraně cizinců. Tato právní úprava je nezávislá na zákonu o pobytu cizinců, vytváří podmínky pro důsledné oddělení problematiky vysídlených osob od obecně migračních norem. Jedná se o zcela výjimečný institut vypořádávající se s důsledky hromadného přílivu vysídlených osob ze třetích zemí, které se nemohou vrátit do země svého původu. Zejména v případě, kdy by se azylový systém nebyl schopen s tímto přílivem vypořádat. Česká republika poskytne dočasnou ochranu cizincům z důvodu ozbrojeného konfliktu, občanské války nebo stálého násilí, živelné pohromy, nebo soustavného či hromadného porušování základních lidských práv a svobod, anebo soustavného nebo hromadného pronásledování z národnostních nebo náboženských důvodů. Poskytne se cizincům, kteří hromadně opustili stát,

9

jehož jsou občany nebo stát svého posledního trvalého bydliště. Příkladem tohoto hromadného přílivu vysídlených osob byla válka v Bosně. Posouzení, zda se jedná o takovýto masový příliv osob si vyhradila Rada Evropské unie, která na návrh Komise ve věci rozhodne, přičemž současně přezkoumá jakýkoliv požadavek členského státu předložený Radě (například na rozšíření dočasné ochrany nad rámec stanovených rozhodnutí). Dočasná ochrana bude v členských státech zavedena rozhodnutím Rady Evropské unie. V současné době takový podnět dalo Švédsko a to z důvodu přílivu iráckých uprchlíků. Komise zatím Radě ale žádný návrh nepředložila, tzn. zda bude uvedený zákon aplikován, záleží výhradně na rozhodnutí Rady Evropské unie. Institut dočasné ochrany však není úplně novým. Něco podobného již existovalo před rokem 2002 pod názvem dočasné útočiště, které bylo zakotveno v zákoně o pobytu cizinců. Čtvrtou právní normou je zákon č. 310/1999 Sb., o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky. Citovaný zákon upravuje právní poměry a podmínky pro pobyt ozbrojených složek na území České republiky (NATO). Právní poměry ozbrojených sil jiných států na území České republiky se řídí právními předpisy České republiky. Stanoví-li však mezinárodní smlouva závazná pro Českou republikou a odsouhlasená Parlamentem České republiky jinak, řídí se poměry ozbrojených sil jiných států na území České republiky se řídí touto mezinárodní smlouvou. Vojenský a civilní personál ozbrojených sil vysílajícího státu a závislé osoby jsou oprávněny vstoupit na území České republiky, pobývat tam po dohodnutou dobu a vycestovat. Při vstupu a pobytu na území České republiky a při vycestování vojenský personál ozbrojených sil prokáže svoji totožnost cestovním pasem nebo jiným dokladem jej nahrazujícím anebo osobní identifikační kartou s fotografií a individuálním nebo kolektivním rozkazem k přesunu, který vydal orgán vysílajícího státu a který potvrzuje, že jednotlivec či skupina patří k ozbrojeným silám a že má nařízený přesun. Taktéž civilní personál prokáže svoji totožnost cestovním pasem nebo jiným dokladem jej nahrazujícím. Vojenský a civilní personál ozbrojených sil vysílajícího státu je osvobozen od vízové povinnosti, povinnosti hlásit pobyt a od povinnosti žádat o povolení k zaměstnání. Vojenský materiál a přiměřené množství zboží určeného pro výhradní potřebu vojenského a civilního personálu ozbrojených sil jsou osvobozeny od cla. Zboží určené pro výhradní potřebu závislých osob je rovněž osvobozeno od cla. Vedle výše uvedených zákonů je nezbytné mezi legislativní úpravu zařadit i příslušné prováděcí předpisy k zákonu č. 326/1999 Sb., kterými jsou vyhlášky Ministerstva vnitra České 10

republiky a to vyhláška č. 446/2005 Sb., kterou se stanoví okruh cizinců, kteří mohou pobývat v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území České republiky pouze na základě uděleného letištního víza, ve znění vyhlášky č. 356/2006 Sb. a vyhlášky č. 418/2006 Sb. Další vyhláškou je vyhláška č. 368/1999 Sb., kterou se stanoví náležitosti a počty fotografií vyžadovaných podle zákona o pobytu cizinců, ve znění vyhlášky č. 363/2001 Sb., vyhlášky č. 198/2004 Sb., vyhlášky č. 164/2006 Sb. a vyhlášky č. 416/2006 Sb.,vyhláška č. 447/2005 Sb., kterou se stanoví výše nákladů na ubytování, stravování a přepravu po území České republiky cizince zajištěného za účelem správního vyhoštění, a vyhláška č. 415/2006 Sb., kterou se stanoví technické podmínky a postup při pořizování a dalším zpracování biometrických údajů obsažených v nosiči dat cestovního dokladu. Nezbytným prováděcím předpisem vydaným Ministerstvem zdravotnictví je vyhláška č. 274/2004 Sb. , kterou se stanoví seznam nemocí, jenž by mohly ohrozit veřejné zdraví, a seznam nemocí a postižení, které by mohly závažným způsobem ohrozit veřejný pořádek.

11

3. Historický exkurz zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů Podmínky vstupu a pobytu cizinců na území České republiky a působnost Policie České republiky, Ministerstva vnitra a Ministerstva zahraničních věcí v této oblasti státní správy jsou upraveny zákonem č. 326/1999 Sb. Tento zákon nabyl účinnosti dnem 1.1.2000 a nahradil předchozí právní úpravu z roku 1992 (zákon č. 123/1992 Sb.) Cílem nové právní úpravy bylo zejména reagovat na celkovou změnu podmínek na úseku vstupu a pobytu cizinců na území České republiky a zohlednit některé otázky, které byly v dané oblasti upraveny předpisy ES/EU a tzv. schengenskými dohodami. V tu dobu ještě nebyly shromážděny veškeré dokumenty ES/EU upravující tuto oblast a zejména nebyl zajištěn jejich překlad, tudíž při tvorbě nové právní úpravy tak byly převzaty pouze některé zásady. Na základě poznatků aplikační praxe bylo konstatováno, že dřívější praxe měla řadu nedostatků, například se neosvědčila úprava, která nijak neomezovala cizince v možnosti podat žádost o vydání pobytového oprávnění na území České republiky a také nevyhovovala dřívější úprava udělování víz, kdy Policie ČR, u níž se soustřeďují informace o protiprávní činnosti cizince, neměla možnost odpovídajícím způsobem ovlivňovat jeho udělení. Úprava trvalého pobytu neumožňovala odpovídajícím způsobem regulovat příliv cizinců a třicetidenní lhůta k zajištění cizince za účelem vyhoštění, neodpovídala možnostem jeho realizace (například v takové lhůtě nelze v moha případech zjistit totožnost osoby, zajistit cestovní doklad cizího státu nebo příslušné vízum). Kromě toho chyběl i zákonný institut, který by umožňoval poskytovat pobyt z humanitárních důvodů na základě mezinárodních závazků České republiky (tzv. dočasné útočiště) cizincům prchajícím hromadně z oblastí válečného konfliktu či živelné pohromy. V porovnání s předchozí právní úpravou zákon zavedl dva druhy pobytů. Přechodný pobyt, kterým se rozumí pobyt bez víza, na krátkodobé vízum a dlouhodobé vízum a pobyt trvalý na základě povolení k trvalému pobytu a trvalý pobyt „ze zákona“. V rámci přechodného pobytu byly zavedeny dva nové druhy a to za účelem dočasné ochrany a strpění na území. Dále byly stanoveny podmínky pro udělení jednotlivých druhů víz tak, aby odpovídaly účelu pobytu na toto vízum, a také byly zavedeny nové druhy víz např. letištní vízum, a důvody možného odepření „pozvání“. Zároveň byl pak omezen okruh případů, kdy lze povolit trvalý pobyt bez podmínky předchozího pobytu na území. Při aplikaci nového cizineckého zákona se v počátečním období vyskytovaly některé dílčí problémy. Na této situaci se nemalou měrou rovněž podílela i naprosto nedostatečná legisvakance, neboť zákon byl schválen dne 30. listopadu 1999, publikován ve Sbírce zákonů dne

12

23. prosince 1999 a účinnosti nabyl dnem 1. ledna 2000. Nedostatečná legisvakance zákona ve svém důsledku měla výrazný vliv na fakticky velice malou připravenost státní správy ke zdárnému provádění zákona, neboť tento zákon svým způsobem představuje složitou multidisciplinární normu. Významným způsobem zasahuje i do oblasti působnosti jiných rezortů zejména Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva zahraničních věcí. Negativními důsledky souvisejícími s aplikací zákona č. 326/1999 Sb. se pak zabývala Rada vlády České republiky pro lidská práva a následně i vláda České republiky. Poté vláda České republiky rozhodla o zahájení prací na provedení novely cizineckého zákona. Zákon č. 140/2001 Sb. zejména rozšířil okruh osob, které mohou žádat povolení trvalého pobytu bez podmínky nepřetržitého pobytu na území ČR. Záměrem bylo vytvořit optimální předpoklad pro sjednocování rodin, kdy jeden z členů rodiny je cizinec. Novela umožnila získat povolení k trvalému pobytu dětem bez podmínky splnění čekací lhůty. Vedle toho byly touto novelou zpřísněny podmínky, za kterých může policie vyhostit cizince s tím, že je nezbytné vždy posuzovat přiměřenost dopadů takového rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince. K žádosti o udělení víza již nebude vyžadován doklad o zdravotním pojištění po dobu pobytu cizince na území České republiky (není nezbytné, aby cizinec prokazoval schopnost hradit náklady zdravotní péče dříve, než bude vyhověno jeho žádosti). Povinnost cizince být zdravotně pojištěn, však zůstává zachována a policie bude oprávněna tuto skutečnost kontrolovat, a to při hraniční či pobytové kontrole. Narodí-li se na území České republiky cizinec, jehož zákonný zástupce má v České republice povolen trvalý pobyt a tento zástupce požádá pro dítě o povolení trvalého pobytu, bude pobyt tohoto dítěte do právní moci rozhodnutí o této žádosti považován za pobyt trvalý (má význam např. z hlediska zajištění zdravotní péče a její úhrady). Toto bylo řešeno proto i ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví. Dále byl rozšířen okruh případů, které mohou být důvodem pro ukončení pobytu cizince za použití institutu správního vyhoštění, např. překročení státních hranic v úkrytu. Doba platnosti správního vyhoštění v jednotlivých případech již nebude stanovena taxativně, ale pouze horní hranicí. Je tu ponechán určitý prostor pro zohlednění odlišností a závažností jednotlivých případů. Policie bude muset vždy zvažovat důsledky uplatnění tohoto institutu z hlediska jeho dopadů do soukromého a rodinného života cizince. Správního deliktu se nově dopustí dopravce, který na území ČR dopraví cizince bez víza, je-li vzhledem k účelu cesty potřebné. Výše pokut za správní delikty se nově stanoví pevnou částkou, a to rozpětím „až do 200.000,-Kč.“

13

Zároveň také dochází ke zkrácení lhůty pro vyřízení žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů ze stávajících 180 dnů na 120 dnů. Další zkrácení lhůty by bylo problematické s ohledem na povinnost plnit lhůty i v případech kdy některé, a to zejména vzdálenější zastupitelské úřady nemají časté kurýrní spojení s ústředím a u žádostí podaných za účelem studia, za účelem působení zahraničních učitelů a vědeckých pracovníků dochází ke zkrácení lhůty na 90 dnů ode dne podání žádosti. Zrušuje se i podmínka nezapočítávání doby pobytu na území České republiky podle předchozího cizineckého zákona pro podání žádosti o povolení trvalého pobytu. Byl sledován cíl, aby i cizincům, kteří na území ČR pobývali podle předchozí právní úpravy, byla tato doba započítávána do tzv. čekacích lhůt. Zákon č. 217/2002 Sb. – tzv. Euronovela cizineckého zákona. Příprava České republiky na přijetí do Evropské unie, kdy bylo nezbytné zajistit převzetí příslušné části acquis upravující volný pohyb osob. Zejména byly upraveny otázky týkající se pobytového režimu občanů Evropské unie a jejich rodinných příslušníků na území ČR. Bylo zohledněno právo svobodného pohybu a pobytu občanů Evropské unie na území členských států. Občané všech členských států Evropské unie mohou vstupovat a pobývat na území jiného členského státu bez zvláštních omezení, a to pouze na základě cestovního dokladu nebo průkazu totožnosti, aniž by potřebovali vízum. K pobytu do 3 měsíců nepotřebují občané EU žádné zvláštní povolení k pobytu. V případě, že však bude chtít občan jednoho členského státu pobývat na území jiného členského státu po dobu delší než 3 měsíce např. z titulu zaměstnání či podnikání, je oprávněn požádat příslušné orgány tohoto státu o vydání „povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství.“ Výkon např. zaměstnání či jiné činnosti není podmíněn vydáním uvedeného „povolení k pobytu.“ Otázky týkající se pobytového režimu občanů Evropské unie a jejich rodinných příslušníků na území České republiky jsou řešeny v samostatné hlavě (HLAVA IV a). Oproti občanům jiných států jsou podstatně zvýhodněni, platí právo svobodného pohybu a pobytu občanů EU na území členských států. Toto právo může být omezeno pouze v případech stanovených Smlouvou o založení ES či v příslušných prováděcích předpisech. Povolení k trvalému pobytu může získat občan Evropské unie, pokud bude na území České republiky zaměstnán a bude zde nepřetržitě pobývat po dobu nejméně 3 let, neprodleně může takové povolení získat např. z titulu podnikání. Pro občany Evropské unie bude zaveden nový druh průkazu, „Průkaz o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství“, který bude osvědčovat oprávnění k přechodnému nebo trvalému pobytu na území České republiky. Novela zohlednila skutečnost, že práva upravená acquis o volném pohybu osob se vztahují nejen na občany Evropské unie, ale na základě Smlouvy o Evropském hospodářském prostoru 14

jsou přiznána také, s jistými výjimkami, (např. se nevydává průkaz osvědčující právo pobytu, který se vydává občanům EU, ale vydává se jim jiný druh průkazu) státním příslušníkům smluvních stran tohoto mezinárodního aktu, konkrétně se jedná o občany Norska, Islandu a Lichtenštejnska. Dále novela definovala pojem „rodinného příslušníka občana Evropské unie“. Tento příslušník nemusí být občanem Evropské unie, vztahují se však na něj stejná oprávnění jako na občana Evropské unie. Euronovelou se omezuje rozsah důvodů, za jejichž existence lze občana Evropské unie vyhostit z území jiného členského státu do jeho domovského státu, ale vzhledem k tomu, že existuje režim volného pohybu osob, lze takto učinit pouze z důvodů zajištění veřejného pořádku nebo bezpečnosti státu. Pro účely cizineckého zákona se upřesnil obsah pojmu „studium.“ Nově byl upraven postup policie při kladném vyřízení žádosti cizince o povolení trvalého pobytu. Podle dosavadní úpravy nebylo cizinci vydáváno správní rozhodnutí, ale pouze průkaz o povolení k pobytu s dobou platnosti na 15 let a tato platnost mohla být opakovaně prodlužována. Dle nové právní úpravy vydá policie cizinci vždy správní rozhodnutí o povolení trvalého pobytu a průkaz o povolení k pobytu bude skutečnost povolení trvalého pobytu na území České republiky pouze osvědčovat. Úprava umožňuje vydání průkazu o povolení k pobytu nejen ve formě samostatného dokladu, ale rovněž ve formě štítku, který se vlepuje do cestovního dokladu cizince. Zákon č. 222/2003 Sb. Tato novela byla vypracována zejména s cílem před vstupem do Evropské unie zajistit implementaci nově přijaté Směrnice Rady ES o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy z toho plynoucích. V tomto směru bylo nezbytné touto novelou zrušit či změnit ta ustanovení cizineckého zákona, která dosud upravovala otázky spojené s pobytem cizinců na území České republiky za účelem dočasné ochrany, neboť tato oblast byla upravena samostatným zákonem, tj. zákonem č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců. Významnou změnou je rovněž nová úprava režimu přechodných pobytů cizinců na území České republiky. Dosavadní režim takových pobytů na základě dlouhodobých víz byl změněn tak, že cizinec bude moci na české dlouhodobé vízum na území pobývat pouze po dobu nejvýše jednoho roku. Delší pobyty cizinců jsou řešeny formou povolení dlouhodobého pobytu. Žádost o udělení dlouhodobého pobytu bude moci cizinec podat na území České republiky před skončením platnosti víza. Navrhovaná úprava přechodných pobytů cizinců na území České republiky reagovala na praxi členských států Evropské unie, kde státy zpravidla pro pobyty přesahující jeden rok užívají označení povolení k pobytu „residence permit“. Vedle toho novela připustila, aby cizinec, který bude chtít na území pobývat za jiným účelem, než který mu byl povolen, 15

bude moci na území České republiky požádat o udělení nového povolení k dlouhodobému pobytu. Zákon zohlednil skutečnost, že práva upravená acquis o volném pohybu osob jsou na základě příslušné smluvní úpravy přiznána i občanům Švýcarské konfederace. Se zřetelem k tomu je vůči občanům Švýcarska uplatňován stejný režim jako vůči občanům Evropské unie. Zákon č. 428/2005 Sb. zajistil transpozici Směrnice Rady č. 2003/86/ES ze dne 22.9.2003 o právu na sloučení rodiny, která stanoví podmínky pro uplatňování práva na sloučení rodiny se státními příslušníky třetích zemí, kteří oprávněně pobývají na území členských států. Zákon stanovil, že cizinec, se kterým se hodlá žadatel „sloučit“, musí na území České republiky pobývat minimálně 15 měsíců a v případě sloučení manželů musí každý z nich dosáhnout věku nejméně 20 let. Stanoví se zásada, že v případě polygamního manželství nelze vydat povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny dalšímu z manželů cizince pobývajícího na území, jestliže už tento cizinec na území s jedním manželem pobývá. Tato zásada je v souladu i se zákonem č. 94/1963 Sb., o rodině5 a trestním zákonem č. 140/1961 Sb.6 Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny podává cizinec na zastupitelském úřadu své vlasti. V průběhu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na povolení k dlouhodobému pobytu vydané za jiným účelem může cizinec žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny podat na území České republiky policii. Zákon č. 161/2006 Sb. byl zpracován zejména v souvislosti se zajištěním transpozice dalších nově přijatých právních předpisů Evropských společenství. Do návrhu zákona tak byla transponována Směrnice Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, dále pak Směrnice Rady 2004/81/ES ze dne 29. dubna 2004 týkající se vydávání povolení k pobytu občanům třetích zemí, kteří se stali oběťmi obchodování s lidmi nebo kteří se stali objekty převaděčství a spolupracují s příslušnými orgány a také Směrnice Rady 2004/114/ES ze dne 13. prosince 2004 o podmínkách přijímání státních příslušníků třetích zemí za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby. Zásadní změny se týkají zejména otázek spojených s povolováním trvalých pobytů cizincům na území České republiky. Novela umožňuje každému cizinci získat trvalý pobyt na území, v souladu se Směrnicí Rady 2003/109/ES, již po 5 letech nepřetržitého pobytu na území. Došlo tak k podstatnému zkrácení této lhůty, neboť tak doposud bylo možno „až po 10 letech pobytu 5 6

§11 odst. 1 „manželství nemůže být uzavřeno se ženatým mužem nebo vdanou ženou“ Uzavření polygamního manželství je trestným činem podle § 210, zák. č. 140/1961 Sb. Dvojí manželství. „Kdo za trvání svého manželství uzavře manželství jiné, bude potrestán odnětím svobody až na 2 léta. Stejně tak bude potrestán, kdo uzavře manželství, který již je v manželství jiném“.

16

na území“. Zákon stanoví, které doby jsou do této lhůty započítávány a které se nezapočítávají. Například „doba pobytu za účelem studia se bude započítávat jednou polovinou; doba služebního vyslání zahraničním zaměstnavatelem nebo zahraniční právnickou nebo fyzickou osobou započítávána nebude.“ Další zásadní změny se týkají otázek spojených s pobytem občanů Evropské unie a jejich rodinných příslušníků na území České republiky. Pro případy, kdy občan Evropské unie hodlá na území pobývat po dobu delší než 3 měsíce, bude i nadále ponecháno na jeho vůli, zda požádá o vydání příslušného dokladu. Jinak plně postačuje, aby byl držitelem cestovního dokladu nebo průkazu totožnosti. Oproti dosavadní úpravě však nebude v těchto případech občanům Evropské unie vydáván „průkaz o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství“, ale nově „potvrzení o přechodném pobytu na území“. Z hlediska náležitostí předkládaných k žádosti o vydání potvrzení je významnou změnou skutečnost, že prokázání účelu pobytu na území bude vyžadováno pouze v případech zaměstnání, podnikání, jiné výdělečné činnosti a studia. Naproti tomu se nově zavádí povinnost k žádosti současně předložit doklad o zajištěném ubytování, a to se zřetelem k tomu, že „potvrzení“ musí obsahovat údaj o místě pobytu na území. Rodinnému příslušníkovi, který není občanem Evropské unie, se pro jeho pobyt na území delší než 3 měsíce stanovuje povinnost požádat o vydání povolení k přechodnému pobytu ve lhůtě do 3 měsíců ode dne vstupu na území. Bude mu vydán „průkaz o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie“. Tento doklad bude držitele opravňovat k bezvízovému pobytu na území jiného členského státu Evropské unie po dobu až 3 měsíců. Nově se upravuje oblast povolování trvalých pobytů občanů Evropské unie a jejich rodinných příslušníků na území České republiky. Výraznou změnou je skutečnost, že trvalý pobyt se standardně povolí po 5 letech nepřetržitého pobytu na území České republiky, možné výjimky jsou v zákoně vymezeny. Z hlediska náležitostí předkládaných k žádosti o vydání povolení k trvalému pobytu se nově zavádí povinnost předložit doklad o zajištěném ubytování. Požadavky kladené na tento doklad jsou obdobné jako je tomu v případě, kdy občan České republiky hlásí změnu místa trvalého pobytu. Tímto dokladem může být doklad o vlastnictví bytu nebo domu, doklad o oprávněnosti užívání bytu nebo úředně ověřený podpis na písemném potvrzení oprávněné osoby o souhlasu s ubytováním občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka. Rozhodnutí o povolení trvalého pobytu bude vydáváno formou průkazu. Občanům Evropské unie bude vydáván „průkaz o povolení k trvalému pobytu pro občana Evropské unie“, jejich rodinným příslušníkům bude vydáván „průkaz o povolení k trvalému pobytu“. Rozšiřuje se okruh důvodů, pro které může být zrušena platnost povolení k trvalému pobytu, a to například pokud dotyčný občan Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník pobýval mimo území České republiky, nepřetržitě po dobu delší 2 let. Podstatnou změnou je zavedení nové úpravy vydávání povolení 17

k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany cizinců, která se vztahuje zejména na případy vymezené Směrnicí Rady 2004/81/ES. Tato úprava se vztahuje na cizince, kteří se stali obětí obchodování s lidmi a nebo jsou objekty převaděčství. Podmínkou je jejich ochota spolupracovat s orgány činnými v trestním řízení a jejich svědectví je významné pro odhalení pachatelů uvedené organizované trestné činnosti.

18

4. Institucionální rámec Působnost orgánů státní správy v oblasti pobytu cizinců je upravena zákonem 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, kterými jsou Ministerstvo vnitra České republiky, Ministerstvo zahraničních věcí České republiky a Policie České republiky.

Ministerstvo vnitra Ve smyslu zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů je Ministerstvo vnitra České republiky gestorem za problematiku mezinárodní migrace a azylu, a to jak na úrovni legislativně-koncepční (oblast mezinárodní migrace, azylu), tak i realizační (azyl, z části mezinárodní migrace). V rámci působnosti ve věcech vstupu a pobytu cizinců na území a jejich vycestování z tohoto území vykonává státní dozor nad policií při výkonu státní správy7, ve správním řízení plní úkoly nadřízeného správního orgánu vůči ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie, rozhoduje o podaných žádostech o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území a o povolení k trvalému pobytu.8 Dále Ministerstvo vnitra, Správa uprchlických zařízení provozuje zařízení pro zajištění cizinců a rozhoduje o hrazení nákladů spojených s pobytem zajištěného cizince a jeho vycestování z území.

Ministerstvo zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí vykonává státní správu ve věcech povolování pobytu cizinců na území požívajících výsad a imunit podle mezinárodního práva a vykonává státní správu ve věcech udělování víz v rozsahu stanoveném tímto zákonem prostřednictvím zastupitelského úřadu, kterým je velvyslanectví České republiky nebo konzulární úřad České republiky v zahraničí.

Policie České republiky Působnost správních orgánů podle tohoto zákona vykonávají v rámci policie ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie, oblastní ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie a jejich dislokovaná pracoviště, kterými jsou oddělení cizinecké policie, referáty cizinecké 7

8

Dozor nad policií při výkonu státní správy ve věcech vstupu a pobytu cizinců na území a jejich vycestování z tohoto území je prováděn odborem azylové a migrační politiky na základě ust. § 165 písm. a) zák. č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, v platném znění. Dozor je Ministerstvo vnitra oprávněno provádět od 1. 7. 2001. § 67 zák. č. 326/1999 Sb. Jedná se o povolení k trvalému pobytu, které Ministerstvo vnitra vydá na žádost cizince po 4 letech jeho nepřetržitého pobytu na území, jenž zde pobývá v rámci přechodného pobytu po ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany podle zák. č. 325/1999 Sb. o azylu.

19

a pohraniční policie a odbor pátrání a kontroly pobytu. Místní příslušnost správního orgánu se stanoví podle místa, kde je cizinec hlášen k pobytu. Pokud jde o cizince, který pobyt hlásit nemusí, místní příslušnost se určí podle místa, kde se převážně zdržuje.

Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Zabezpečuje plnění závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, řídí a kontroluje činnost oblastních ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie a jejich dislokovaná pracoviště, provádí eskortní činnost v souvislosti s vyhošťováním cizinců nebo v souvislosti s policejním průvozem cizinců přes území, pořizuje obrazové záznamy cizince a snímá jeho daktyloskopické otisky v souvislosti se zajištěním tohoto cizince za účelem správního vyhoštění nebo za účelem předání podle mezinárodní smlouvy a nebo v souvislosti se zjišťováním totožnosti cizince. Ve správním řízení vykonává působnost nadřízeného správního orgánu ve vztahu k oblastnímu ředitelství cizinecké a pohraniční policie vydává rozhodnutí o správním vyhoštění, a rozhoduje jako správní orgán prvního stupně o žádosti o zrušení platnosti rozhodnutí o správním vyhoštění. Zároveň také rozhoduje o označení osoby za nežádoucí, jejím zařazení do evidence nežádoucích osob a vyřazení z ní, provozuje informační systémy v rámci rozsahu své působnosti, zabezpečuje cestovní a přepravní doklady (letenky, jízdenky apod.) a uděluje výjezdní příkaz pro cizince vyhošťovaného z území. Oblastní ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie9 Oblastní ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie (dále jen ObŘ SCPP) zabezpečuje plnění závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, provádí pobytovou kontrolu, rozhoduje o odepření vstupu cizince na území a současně o zrušení platnosti víza. Rozhoduje o odepření vycestování z území, udělení, prodlužování doby pobytu a zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů, včetně víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území. Dále ObŘ SCPP vydává rozhodnutí o správním vyhoštění, rozhoduje o udělení průjezdního víza, víza k pobytu do 90 dnů a výjezdního příkazu, o prodloužení doby pobytu, zrušení platnosti víza k pobytu do 90 dnů nebo ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje. Také vydává povolení k pobytu, povolení k dlouhodobému pobytu nebo zrušení platnosti těchto povolení, rozhoduje o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu a průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství, provádí

9

Na základě přijatého usnesení vlády č. 733 ze dne 19. 7.2000 byla k 1. lednu 2002 zřízena Oblastní ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie.v Praze, Plzni, Českých Budějovicích, Ústí nad Labem, Brně a Ostravě.

20

zadržení cestovního dokladu, rozhoduje o přestupcích a správních deliktech podle tohoto zákona, ověřuje pozvání, rozhoduje o hrazení nákladů spojených s pobytem zajištěného cizince na území a jeho vycestováním z území, je-li cizinec zajištěn podle zvláštního právního předpisu10, provádí hraničí kontrolu, rozhoduje o správním vyhoštění cizinců a vydává potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu na území. Oddělení cizinecké policie jsou dislokovaná v dřívějších okresních a krajských městech (popř. obvodu –Brno, Plzeň) a Praze, zajišťují výkon státní správy ve věcech vstupu a pobytu cizinců a provádí kontrolu dodržování podmínek v souladu se zákonem o pobytu cizinců v rámci své územní působnosti. Pracoviště je příslušné kromě jiného k rozhodování o prodlužení doby pobytu na vízum k pobytu do 90 dnů, výjezdního příkazu, o zrušení platnosti všech víz s výjimkou letištního víza. Referáty cizinecké a pohraniční policie zajišťují ochranu státních hranic jak na tzv. „zelené hranici“, tak i provoz na hraničních přechodech. Mezi úkoly RCPP patří i pobytová kontrola v příhraničí. Dále rozhodují kromě jiného o udělení průjezdního víza, víza do 90 dnů, výjezdního příkazu, o zrušení platnosti všech druhů víz s výjimkou letištního víza. Odbory pátrání a kontroly pobytu jsou začleněny do organizační struktury ObŘ SCPP a v jejich územní působnosti plní zejména úkoly na úseku odhalování a zabraňování nelegální migrace, odhalování trestné činnosti přeshraničního charakteru a porušování pobytového režimu cizinců.

10

§ 15 zák. č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 326/1999 Sb.

21

5. Druhy pobytových režimů Posláním pobytových režimů je úprava legálního a legitimního pobytu cizince na území České republiky vyjma úpravy pobytu cizinců na území, kteří požádali Českou republiku o mezinárodní ochranu formou azylu. Cílem vytvoření různých pobytových režimů je dostát závazkům České republiky stran práv a oprávněných zájmů cizinců a současně vytvořit takové podmínky, aby byla maximálně eliminována nelegální migrace. Cizinec může na území České republiky pobývat přechodně bez víza, na základě uděleného krátkodobého víza, kterým může být letištní vízum, průjezdní vízum, vízum k pobytu do 90 dnů nebo na základě dlouhodobého víza, tj. víza k pobytu nad 90 dnů, diplomatického víza, na základě povolení k přechodnému pobytu, povolení k dlouhodobému pobytu anebo na základě výjezdního příkazu.

5.1 Přechodný pobyt na území bez víza Cizinec může pobývat na území přechodně bez víza v případě, že tak stanoví mezinárodní smlouva, vláda svým nařízením11, pokud je občanem Evropské unie, nebo je-li umístěn v policejní cele12, v zařízení pro zajištění cizinců, ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody a v těchto případech cizinec může po dobu tohoto výkonu pobývat na území i bez cestovního dokladu. Dále bez víza může na území pobývat cizinec mladší 15 let po dobu hospitalizace, pokud přicestoval s jiným cizincem, v jehož cestovním dokladu je zapsán, a tento cizinec vycestoval z území; žák, který není státním příslušníkem členského státu Evropské unie, ale který má bydliště v jiném členském státě Evropské unie a cestuje na školní výlet v rámci Evropské unie jako člen skupiny žáků doprovázené učitelem a je uveden na seznamu žáků13. Bez víza i bez cestovního dokladu za předpokladu, že se prokáže osvědčením člena posádky může též na území pobývat výkonný letec nebo člen obsluhujícího personálu14 pravidelné letecké linky za podmínky, že z území vycestuje stejným nebo dalším pravidelným letem tohoto letadla nebo výkonný letec či člen obsluhujícího personálu, který provádí přepravu mimo pravidelné letecké linky za mzdu nebo nájemné, do doby odletu letadla.

11

§ 181 zák. č. 326/1999 Sb. § 26-32 zák. č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů 13 Rozhodnutí Rady o společné akci přijaté Radou na základě čl. K.3 odst. 2 písm. b) Smlouvy o Evropské unii týkající se možnosti cestování žáků ze třetích zemí s bydlištěm v některém členském státě 14 § 18 odst. 1 zák. č. 49/1997 Sb. o civilním letectví 12

22

5.2 Přechodný pobyt na území na krátkodobé vízum Přechodným pobytem cizince na území České republiky se rozumí časové období, kdy cizinec pobývá legálně na tomto území s cílem se zde přechodně zdržovat. Začíná překročením státních hranic České republiky a ukončením hraniční kontroly, nebyl-li mu v rámci hraniční kontroly policií odepřen vstup na území. Cizinec je oprávněn vstoupit na území přes hraniční přechod v místě a čase určeném k provádění hraniční kontroly. Právo vstupu na zemí je z důvodu kontroly taxativně určeno a omezeno toliko na hraniční přechody. Přechod státní hranice, popř. vstup na území České republiky mimo hraniční přechod je porušením zákona. Stejně tak je protiprávní vstup na území České republiky přes hraniční přechod mimo dobu prováděné hraniční kontroly. Vízem se rozumí povolení, které uděluje zastupitelský úřad České republiky nebo policie na základě žádosti o udělení českého víza15 a které po dobu platnosti v něm vyznačené opravňuje cizince ke vstupu a pobytu na území a vycestování z území. Na jeho vydání není právní nárok a nelze jej udělit občanu Evropské unie. V zájmu ochrany bezpečnosti státu, udržení veřejného pořádku nebo ochrany veřejného zdraví anebo v zájmu plnění mezinárodní smlouvy může být vázáno podmínkou spočívající v určení hraničního přechodu pro vstup nebo vycestování z území nebo v omezení územní platnosti víza na místo nebo část území.

5.2.1 Průjezdní vízum Průjezdní vízum opravňuje cizince k průjezdu územím při jeho cestě z území jednoho státu na území druhého státu. Dělí se podle typů na jednosměrné, které opravňuje cizince k pobytu na území po dobu 5 dnů, obousměrné, opravňující cizince ke dvojímu pobytu na území po dobu 5 dnů a bez omezení počtu cest sloužící k opakovanému pobytu na území po dobu 5 dnů. Uděluje jej diplomatická mise nebo zastupitelský úřad České republiky na žádost cizince, který hodlá projíždět územím. Doba platnosti průjezdního víza se stanoví podle předpokládaného počtu cest na území, nejdéle však na 6 měsíců. Žádost

o

udělení

průjezdního

víza

lze

podat

i

na

hraničním

přechodu,

pokud z nepředvídatelných závažných důvodů cizinec nemohl žádost podat na zastupitelském úřadu své vlasti a žádá o udělení víza z humanitárních důvodů, z důvodů zájmu České republiky, na základě mezinárodních závazků nebo jiného závažného důvodu. Žádost o udělení průjezdního víza je na hraničním přechodu oprávněn podat i rodinný příslušník občana Evropské unie. V těchto případech vízum uděluje a do cestovního dokladu vyznačuje referát cizinecké a pohraniční policie.

15

Viz. příloha č. 11.2

23

Náležitosti k žádosti o udělení průjezdního víza stanoví zákon, kdy k žádosti o udělení průjezdního víza je cizinec povinen předložit:


cestovní doklad,




vízum jiného státu, který je cílem jeho cesty nebo přes jehož státní hranice hodlá z území do cílového státu cestovat. (to ovšem neplatí, pokud cizinec je oprávněn k pobytu v uvedeném státě bez víza),




prostředky k pobytu na území, prokázat zajištění nákladů spojených s vycestováním z území16




fotografie




na požádání lékařskou zprávu, že netrpí závažnou nemocí17 Při podání žádosti na hraničním přechodu je cizinec dále povinen prokázat důvody na jejichž

základě o udělení víza žádá na hraničním přechodu. Je-li důvodem žádosti neuskutečněné přistání letadla na území, cizinec k žádosti nepředkládá fotografii.

5.2.2

Letištní vízum Letištní vízum se podle typu dělí na jednosměrné, které opravňuje cizince k pobytu

v tranzitním prostoru po dobu čekání na letecký spoj uvedený v letence a obousměrné opravňující cizince ke dvojímu pobytu po dobu čekání na letecký spoj uvedený v letence. Letištní vízum uděluje zastupitelský úřad na žádost cizince, který z důvodu čekání na letecký spoj je nucen pobývat v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území. Doba platnosti letištního víza se stanoví podle předpokládaného počtu pobytů v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území, nejdéle však na 3 měsíce. Seznam států18, jejichž občané mohou pobývat v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území České republiky pouze na základě uděleného letištního víza, stanoví vyhláška Ministerstva vnitra ČR č. 86/2000 Sb., ve znění vyhlášky č. 45/2003 Sb., vyhlášky č. 446/2005 Sb. 16

Zajištění prostředků k pobytu na území se prokazuje předložením 0,5 násobku částky existenčního minima stanovené zákonem č. 110/2006 Sb. o životním a existenčním minimu, (dále jen „částka existenčního minima“) na 1 den pobytu, jestliže tento pobyt nemá vcelku přesáhnout dobu 30 dnů, 15 násobek částky existenčního minima, jestliže má pobyt na území přesáhnout dobu 30 dnů s tím, že tato částka se za každý celý měsíc předpokládaného pobytu na území zvyšuje o 2 násobek částky existenčního minima, nebo dokladu potvrzujícího zaplacení služeb spojených s pobytem cizince na území, nebo dokladu potvrzujícího, že služby budou poskytnuty bezplatně. 17 Předložení lékařské zprávy lze požádat pouze v případě důvodného podezření, že závažnou nemocí trpí. Seznam nemocí, které by mohly ohrozit veřejné zdraví (nemoci podléhající hlášení podle Mezinárodního zdravotního řádu a další nově se vyskytující vysoce nebezpečné nákazy, jakými jsou např. těžký akutní respirační syndrom – SARS, pravé neštovice, tuberkulóza, syfilis) a seznam nemocí a postižení, které by mohly závažným způsobem ohrozit veřejný pořádek (poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním psychoaktivních látek a akutní psychotické poruchy, deliria či impulzivní stavy a další nemoci spojené s chováním ohrožujícím druhé osoby, které se projevuje násilím nebo chováním projevujícím se ničením, nebo jejich důvodnou hrozbou) vydaném vyhláškou Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 274/2004 Sb. 18 Seznam států , jejichž občané mohou pobývat v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území ČR je uveden v příloze č. 11.1

24

a vyhlášky č. 1382007 Sb., s výjimkou občanů členských států Evropské unie a

těch,

kteří se prokáží platným dokladem o povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu vydaným Andorrským knížectvím, Japonskem, Kanadou, Monackým knížectvím, San Marinskou republikou, Švýcarskou konfederací nebo Spojenými státy americkými a bez letištního víza držitelé diplomatického pasu, služebního pasu, úředního pasu, dokladu opravňujícího k pobytu na území členského státu Evropské unie nebo státu, který je vázán Dohodou o Evropském hospodářském prostoru anebo je výkonným letcem nebo členem obsluhujícího personálu letadla, pokud je příslušníkem státu, který je vázán Úmluvou o mezinárodním civilním letectví.19 K žádosti o udělení letištního víza je cizinec povinen předložit:


cestovní doklad,




vízum státu, který je cílem jeho cesty, to neplatí, je-li cizinec oprávněn k pobytu v uvedeném státě bez víza,




1 fotografii20




letenku na letecký spoj, který zajistí jeho vycestování z území.

5.2.3

Vízum k pobytu do 90 dnů Tento druh víza opravňuje cizince k pobytu na území České republiky po dobu

v něm uvedenou. Celková doba pobytu na území však nesmí překročit 3 měsíce. Vízum k pobytu do 90 dnů, pokud není zákonem stanoveno jinak, uděluje zastupitelský úřad na žádost cizince jako jednoúčelové nebo víceúčelové. Žádost o udělení víza lze podat na referátu cizinecké a pohraniční policie na hraničním přechodu, pokud z nepředvídatelných závažných důvodů cizinec nemohl žádost podat na zastupitelském úřadu a žádá o udělení víza z humanitárních důvodů, z důvodu zájmu České republiky, na základě mezinárodních závazků nebo jiného závažného důvodu. Referát cizinecké a pohraniční policie udělí vízum do 90 dnů, které opravňuje k pobytu nejdéle na 5 dnů, vyznačí jej do cestovního pasu cizince vlepením vízového štítku21 a zároveň v něm uvede účel pobytu. K podání žádosti o vízum do 90 dnů na hraničním přechodu je oprávněn i příslušník občana Evropské unie. Náležitosti k žádosti o udělení víza k pobytu do 90 dnů jsou stanoveny zákonem, kdy k žádosti o udělení víza k pobytu do 90 dnů je cizinec povinen na požádání orgánu udělujícího toto vízum předložit: 19

§ 24 odst. 4 zák. č. 326/1999 Sb. a Úmluva o mezinárodním civilním letectví vyhlášená pod č. 147/1947 Sb. § 2 písm. a) bod 2 Vyhlášky Ministerstva vnitra č. 368/1999 Sb., kterou se stanoví náležitosti a počty fotografií podle zákona o pobytu cizinců. 21 Příloha č. 11.3 20

25




cestovní doklad,




fotografie,




policií ověřené pozvání nebo prostředky k pobytu na území a doklad o zajištění ubytování cizince podobu jeho pobytu na území, pokud nedoloží zabezpečení nákladů spojených s pobytem na území jinak.




peněžitou částku ve výši nákladů spojených s vycestováním z území do státu, jehož cestovní doklad vlastní, nebo do státu trvalého pobytu prostřednictvím

leteckého dopravce

(dále jen „jistota“)22,


lékařskou zprávu, že netrpí závažnou nemocí, o předložení lékařské zprávy lze požádat pouze v případě důvodného podezření, že závažnou nemocí trpí,




další doklady osvědčující údaje uvedené v žádosti o vízum.

5.3 Přechodný pobyt na území na dlouhodobé vízum 5.3.1 Vízum k pobytu nad 90 dnů Základním pobytovým institutem cizinců k dlouhodobému pobytu na území České republiky je vízum k pobytu nad 90 dnů, které uděluje policie na žádost cizince, jenž hodlá pobývat na území za účelem vyžadujícím pobyt delší než 3 měsíce. Vízum se uděluje s dobou platnosti na 1 rok. Dále se vízum uděluje za účelem převzetí povolení k trvalému pobytu, povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, za účelem studia na území nebo za účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí.23 Vízum se uděluje s dobou platnosti na 6 měsíců a opravňuje cizince k pobytu na území po dobu 3 pracovních dnů. Vízum za účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaným Ministerstvem zahraničních věcí se pak uděluje s dobou platnosti na 6 měsíců a opravňuje cizince k pobytu na území po dobu 30 dnů. Žádost lze podat pouze mimo území České republiky, tzn. na zastupitelském úřadě v zahraničí. Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů je cizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území24.

22

Jistotu skládá cizinec na zastupitelském řadu v hotovosti nebo bezhotovostní na účet zastupitelského úřadu a lze ji použít na úhradu nákladů spojených s případným jeho vyhoštěním z území české republiky. Zastupitelský úřad je povinen jistotu, která nebyla použita k úhradě nákladů na žádost cizince vrátit. Žádost o vrácení jistoty lze podat po skončení platnosti víza a vycestování z území, nejdéle však do 1 roku ode dne, kdy tato platnost skončila. Vyžádanou jistotu je cizinec povinen vyzvednout osobně. Pokud tuto žádost o navrácení jistoty neuplatní, propadá ve prospěch státu a stává se příjmem státního rozpočtu České republiky. 23 § 30 zák. č. 326/1999 Sb. 24 to neplatí, pokud jsou náklady zdravotní péče hrazeny a základě mezinárodní smlouvy nebo pokud cizinec prokáže, že je zdravotní péče hrazena jiným způsobem.Nevztahuje se na cizince,který je zdravotně pojištěn podle zvláštního

26

Náležitosti žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů stanoví zákon,25 kdy k žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů je cizinec povinen předložit:


cestovní doklad,




doklad potvrzující účel pobytu na území,




prostředky k pobytu na území, doklad o zajištění ubytování podobu pobytu na území,26




výpis z evidence Rejstříku trestů jako podklad k posouzení trestní zachovalosti27 (to však neplatí v případě cizince mladšího 15 let)




a fotografie Povinnost předložit výpis z evidence Rejstříku trestů se považuje za splněnou, pokud cizinec

podá žádost o tento výpis na zastupitelském úřadu a souhlasí se zasláním tohoto výpisu policii. Vedle obligatorních náležitostí žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů je cizinec na požádání správního úřadu dále povinen předložit doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů jako podklad k posouzení trestní zachovalosti vydaný státem, jehož je cizinec státním občanem jakož i státy, v nichž cizinec pobýval v posledních 3 letech nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců, nebo čestné prohlášení v případě, že tento stát takový doklad nevydává. Doklad nelze vyžadovat od cizince mladšího 15 let. Dále je povinen na požádání předložit lékařskou zprávu, že netrpí závažnou nemocí. O tuto zprávu lze požádat pouze v případě důvodného podezření, že závažnou nemocí trpí.

5.3.2 Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem zaměstnání Náležitosti žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem zaměstnání rovněž stanoví zákon,28 kdy k žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem zaměstnání je cizinec povinen předložit:


povolení k zaměstnání nebo v žádosti uvést číslo jednací žádosti o vydání povolení k zaměstnání a u kterého úřadu práce o takové povolení požádal.,




cestovní doklad,




doklad o zajištění ubytování po dobu pobytu na území,




výpis z evidence Rejstříku trestů jako podklad k posouzení trestní zachovalosti




to neplatí v případě cizince mladšího 15 let) a




fotografie.

právního předpisu zák. č. 48/1997/Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 25 § 31 zák. č. 326/1999 Sb. 26 Dokládá se shodně jako při obecném vstupu na území. 27 §174 zák. č. 326/1999 Sb. 28 § 31 zák.326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky

27

5.3.3 Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území Žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem pobytu na území České republiky lze podat na území policii a policie poté toto vízum udělí, pokud jde o cizince, kterému vycestování z území brání překážka na jeho vůli nezávislá a jehož vycestování není možné. A to, pokud byl cizinec nucen vycestovat nebo byl vyhoštěn do státu, kde mu hrozí uložení nebo vykonání trestu smrti, mučení, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání, vážné ohrožení života

nebo lidské

důstojnosti

z důvodu

svévolného

násilí

v situacích

mezinárodního

nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu. To však neplatí v případě, je-li důvodné podezření, že cizinec se dopustil trestného činu proti míru, válečného trestného činu nebo trestného činu proti lidskosti ve smyslu mezinárodních dokumentů obsahujících ustanovení o těchto trestných činech, spáchal zvlášť závažný trestný čin, dopustil se činů, které jsou v rozporu se zásadami a cíli Organizace spojených národů, nebo představuje nebezpečí pro bezpečnost státu. V tomto případě se umožní cizinci, aby si nejdéle do 60 dnů vyhledal přijetí v jiném státě. Pokud nedoloží, že přijetí v jiném státě nezískal, umožní mu policie podat žádost u dělení víza za účelem strpění pobytu na území.

5.3.4

Přechodný pobyt na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu Povolení k dlouhodobému pobytu je dlouhodobý pobytový institut umožňující cizinci

pobývat na území po dobu povolenou správním orgánem. Ve vlastním povolení k pobytu pak správní úřad vyznačí všechny účely, pro které byl pobyt žadatele na území povolen. Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je oprávněn podat cizinec, který na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů a hodlá na území přechodně pobývat po dobu delší než 1 rok beze změny účelu pobytu. Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu se podává policii na úředním tiskopisu,29 ve kterém je cizinec povinen uvést údaje v rozsahu žádosti o povolení k trvalému pobytu. Správní orgán cizinci vydá průkaz o povolení k pobytu, kterým osvědčuje, že cizinci byl na území České republiky povolen dlouhodobý pobyt. Na území je oprávněn pobývat po dobu uvedenou v povolení k dlouhodobému pobytu. Maximální doba platnosti jsou 2 roky s tím, že lze povolení opakovaně prodloužit.

29

Příloha č. 11.5

28

5.3.5 Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území30 může na zastupitelském úřadu podat cizinec, který je manželem cizince s povoleným pobytem, nezletilým nebo zletilým nezaopatřeným dítětem cizince s povoleným pobytem, či dítě manžela cizince s povoleným pobytem a rodičem nezletilého cizince, kterému byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu31. Nemá-li tento nezletilý cizinec rodiče, žádost může podat jiný jeho přímý příbuzný ve vzestupné linii nebo jeho poručník. K žádosti o vydání tohoto povolení je nutné předložit:


cestovní doklad,




doklad o zajištění ubytování po dobu pobytu na území,




výpis z evidence Rejstříku trestů jako doklad k posouzení trestní zachovalosti a




fotografie,




doklad potvrzující příbuzenský vztah, souhlas rodiče, popřípadě jiného zákonného zástupce nebo poručníka s pobytem dítěte na území,




doklad prokazující, že úhrnný příjem rodiny po sloučení nebude nižší než součet částek životních minim32 členů rodiny a nejvyšší částky normativních nákladů na bydlení stanovených pro účely příspěvku na bydlení zvláštním právním předpisem33nebo částky, kterou cizinec věrohodně prokáže jako částku skutečných odůvodněných nákladů vynakládaných na bydlení rodiny a před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území.

5.3.6

Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území34 je oprávněn podat

na zastupitelském úřadu své vlasti cizinec, pokud na území hodlá pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce a jde-li o studium s výjimkou vzdělávání v základní škole, střední škole nebo v konzervatoři, které není uskutečňováno v rámci výměnného programu nebo odborné praxe prováděné za úplatu. K žádosti o vydání povolení musí předložit stejné náležitosti jako u povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, dále pokud je nezletilý, předložit souhlas rodiče, popřípadě jiného zákonného zástupce nebo poručníka s jeho pobytem na území 30

Směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny zákon č. 325/1999 o azylu, ve znění pozdějších předpisů 32 §2 a 3 zákona č. 110/2006 Sb. o životním a existenčním minimu 33 §26 odst. 1 zákona č. 117/1995 SB. , o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů 34 Směrnice Rady 2004/114/ES ze dne 13. prosince 2004 o podmínkách příjímání státních příslušníků třetích zemí za účelem studia, výměnných pobytů žáků , neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby. 31

29

České republiky, prokázat zajištění prostředků k pobytu na území, jde-li o studium na vysoké škole nebo neplacenou odbornou praxi, v ostatních případech pak doklad o tom, že náklady na pobyt cizince přebírá tuzemská hostitelská organizace a před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území.

5.3.7 Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území35 vydává Ministerstvo vnitra na žádost cizince, který se stal pravděpodobnou obětí trestného činu obchodování s lidmi36, nebo osobou, pro kterou bylo organizováno nebo umožněno nedovolené překročení státní hranice37, jejíž svědectví je významné pro odhalení pachatele nebo organizované skupiny zabývající se organizováním nebo umožněním nedovoleného překročení státní hranice za podmínky, že spolupracuje s orgány činnými v trestním řízení na trestním stíhání pachatele podezřelého ze spáchání tohoto trestného činu a nespolupracuje s podezřelým ze spáchání tohoto trestného činu. Cizinec musí být neprodleně v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět poučen orgánem činným v trestním řízení o právu požádat o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území a o podmínkách tohoto pobytu. Cizinci je ode dne, kdy byl poučen, poskytnuta lhůta 1 měsíce pro rozhodnutí, zda bude spolupracovat s orgánem činným v trestním řízení. Běh lhůty nemá vliv na řízení o správním vyhoštění cizince nebo na řízení o jeho předání podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu České republiky. K této žádosti je cizinec povinen předložit cestovní doklad, pokud je jeho držitelem a to i tehdy, uplynula-li doba jeho platnosti, dále pak doklad o zajištění ubytování po dobu pobytu na území, fotografie a potvrzení orgánu činného v trestním řízení o splnění podmínek pro podání žádosti. Usnesením vlády České republiky č. 502/2007 byl dne 16.5.2007 schválen projekt Ministerstva vnitra nazvaný Program podpory při potírání nelegální migrace. Nelegální migrace a všechny nelegální aktivity s ní související (např. obchodování s lidmi a s narkotiky, nelegální obchodování se zbraněmi, praní špinavých peněz, korupce a v neposlední řadě např. terorismus či organizovaný zločin obecně) zasahují do všech oblastí lidského společenského

35

Směrnice Rady 2004/81/ES ze dne 29. dubna 2004, týkající se vydávání povolení k pobytu občanům třetích zemí, kteří se stali oběťmi obchodování s lidmi nebo kteří se stali objekty převaděčství a spolupracují s příslušnými orgány. 36 § 232a trestního zákona č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů 37 § 171a trestního zákona č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů

30

bytí. Tento program je sám o sobě jedním z podpůrných nástrojů pro usnadnění a zefektivnění již dlouhodobě fungující spolupráce mezi cizinci-svědky a příslušnými policejními orgány. Vzhledem k tomu, že Evropská unie, která je územím, uvnitř něhož platí mnohem volnější pravidla pohybu mezi jednotlivými členskými státy, se rozhodla řešit tento problém na úrovni Společenství, a to Směrnicí Rady 2004/81/ES ze dne 29.4.2004, která ukládá členským státům povinnost vytvořit speciální pobytové povolení se striktně stanovenými podmínkami a ochrannými prvky proti zneužití, jakož možnosti získání by byla dostatečnou pobídkou ke spolupráci s příslušnými orgány. Od 26. 6. 2006 se v našem případě jedná o speciální povolení k dlouhodobému pobytu, které je určeno pro oběti trestného činu obchodování s lidmi a převáděné osoby, jejichž svědectví je významné pro odhalení pachatelů, a k němuž se váže výše uvedený program.

5.4 Přechodný pobyt na území na výjezdní příkaz Výjezdní příkaz je doklad, který uděluje policie z moci úřední po zrušení platnosti víza, po zamítnutí žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu, pokud uplynula platnost víza, po zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu, povolení k trvalému pobytu, po zrušení přechodného pobytu občana Evropské unie, zrušení platnosti průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, po ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje, po ukončení poskytování ochrany na území podle zvláštního předpisu38 nebo při správním vyhoštění. Výjezdní příkaz dále uděluje Ministerstvo zahraničních věcí např. po uplynutí doby platnosti nebo po prohlášení neplatnosti diplomatického víza, po uplynutí doby nebo po prohlášení neplatnosti povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného tímto ministerstvem. Po zrušení platnosti

povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území . Dále jej uděluje

Ministerstvo vnitra a Policie České republiky . Výjezdní příkaz opravňuje cizince k přechodnému pobytu na území po dobu, která je nezbytná k provedení neodkladných úkonů, a k vycestování z území. Doba přechodného pobytu cizince na toto vízum nesmí být delší než 60 dnů. Dobu pobytu stanoví a ve výjezdním příkazu vyznačuje policie nebo Ministerstvo zahraničních věcí.

38

Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů. a zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců.

31

Při ukončení pobytu občanu Evropské unie nebo jeho rodinnému příslušníkovi stanoví policie či Ministerstvo zahraničních věcí dobu pobytu na výjezdní příkaz minimálně na 1 měsíc.39 Výjezdní příkaz

má tvar štítku40, který policie, ministerstvo vnitra nebo Ministerstvo

zahraničích věcí vyznačí do cestovního dokladu, nebo v některých případech může být vyznačen mimo cestovní doklad. Obsahuje údaje o totožnosti cizince, číslo cestovního dokladu a dobu, ve které je cizinec povinen z území vycestovat. V zájmu ochrany bezpečnosti státu, udržení veřejného pořádku nebo ochrany veřejného zdraví a nebo v zájmu plnění mezinárodní smlouvy může

být

vycestování

vázáno

podmínkou

spočívající

v určení

hraničního

přechodu

pro vycestování z území.

39

Podmínka stanovení minimální doby pobytu neplatí, pokud je důvodné nebezpeční, že by cizinec mohl při svém pobytu na území ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo je zjištěno, že trpí závažnou nemocí. 40 Příloha č. 11.3

32

5.5 Přechodný pobyt občanů Evropské unie Občan Evropské unie je oprávněn, nikoli povinen, požádat o potvrzení o přechodném pobytu, pokud hodlá na území České republiky pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce41. Existuje však okruh případů, které občana Evropské unie přimějí o potvrzení o přechodném pobytu požádat, jako například aby umožnil rodinnému příslušníku, který není občanem Evropské unie, rovněž požádat o vydání povolení k trvalému pobytu. Žádost o potvrzení o přechodném pobytu může občan Evropské unie podat na území České republiky, na oddělení cizinecké policie příslušném podle místa jeho pobytu na území České republiky. K žádosti předloží:


cestovní doklad, kterým se rozumí i průkaz totožnosti, doklad potvrzující účel pobytu pouze v případě účelu zaměstnání, podnikání nebo jiné výdělečné činnosti42 anebo studia,




1 fotografii,




doklad o zdravotním pojištění. Tento doklad občan Evropské unie nepředkládá v případě účelu zaměstnání, podnikání nebo jiné výdělečné činnosti a




doklad o zajištění ubytování na území České republiky. Veškeré náležitosti nesmí být starší 180 dnů, s výjimkou cestovního dokladu, matričních

dokladů a fotografie cizince, pokud odpovídá jeho skutečné podobě. Všechny cizojazyčné listiny musí být úředně přeloženy do českého jazyka. Oddělení cizinecké policie vydá potvrzení o přechodném pobytu ve formě „skládačky“43. Doba jeho platnosti je neomezená. V této souvislosti vyplývá pro cizince povinnost hlásit oddělení cizinecké policie změnu příjmení, osobního stavu a změnu dalších údajů obsažených v tomto potvrzení a cestovním dokladu do 15 dnů ode dne, kdy změna nastala. Lhůta k vyřízení žádosti je 60 dnů ode dne jejího podání. Vydání potvrzení o přechodném pobytu pro občana EU je osvobozeno od správního poplatku.

41

Směrnice Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států. 42 Například obchodní zákoník, živnostenský zákon, zákon č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů. 43 Příloha č. 11.9

33

5.5.1

Důvody pro zamítnutí žádosti o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území, zánik jeho platnosti a důvody pro zrušení přechodného pobytu občana Evropské unie Oddělení cizinecké policie žádost o vydání potvrzení o přechodném pobytu může zamítnout

v případě, že občan Evropské unie nepředloží výše uvedené náležitosti, stal se neodůvodnitelnou zátěží systému sociální péče České republiky, mohl by ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, nebo je evidován v evidenci nežádoucích osob. Policie vydá rozhodnutí o zrušení přechodného pobytu na území občanu Evropské unie, pokud se stal neodůvodnitelnou zátěží systému sociální péče, v případě důvodného nebezpečí, že by mohl při pobytu na území ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, nebo ohrožuje-li veřejné zdraví tím, že trpí závažnou nemocí, pokud k takovému onemocnění došlo do 3 měsíců po vstupu na území, za podmínky, že rozhodnutí o zrušení přechodného pobytu na území bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života. V tomto rozhodnutí stanoví lhůtu k vycestování z území a udělí občanu Evropské unie výjezdní příkaz a občan Evropské unie je povinen v této stanovené lhůtě vycestovat z území.

5.6 Přechodný pobyt rodinného příslušníka občana Evropské unie Žádost o povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie se podává na tiskopisu Žádost pro občany Evropské unie a jejich rodinné příslušníky44 cizinec ji musí doložit:


cestovním dokladem,




dokladem potvrzujícím účel pobytu45, 2 fotografiemi,




dokladem o zdravotním pojištění46 a dokladem o zajištění ubytování. Tuto žádost lze podat na oddělení cizinecké policie, u kterého má žadatel hlášen pobyt.

Oddělení výše uvedenou žádost opatří datem přijetí, kulatým razítkem a podpisem pracovníka, který žádost přijal. Provede prověrku a posoudí, zda žadatel splňuje všechny podmínky a ve věci rozhodne. Rozhodne-li kladně, vydá cizinci Průkaz o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie47 (správní rozhodnutí nevydává), který doručí, popř. předá žadateli. Rozhodne-li záporně (žádost zamítne), vydá správní rozhodnutí v písemném vyhotovení, které doručí žadateli. 44

příloha č. 11.8 Tj. že je rodinným příslušníkm občana Evropské unie 46 to neplatí, je-li účelem pobytu zaměstnání, podnikání nebo jiná výdělečná činnost. Za takový doklad se považuje doklad, z něhož je patrné, že zdravotní pojištění se vztahuje na území České republiky. V rámci Evropské unie je platný systém vzájemné úhrady poskytnuté nutné a neodkladné péče, tj. za sejných podmínek jako pro občany daného státu. 47 Příloha č. 11.10 45

34

5.7 Trvalý pobyt na území 5.7.1 Trvalý pobyt na území občanů třetích zemí Cizinec je oprávněn pobývat na území v rámci trvalého pobytu na základě:
povolení k trvalému pobytu
rozhodnutí příslušného orgánu o svěření tohoto cizince do náhradní výchovy48 5.7.1.1

Povolení k trvalému pobytu občanů třetích zemí bez podmínky předchozího nepřetržitého pobytu na území České republiky

Povolení k trvalému pobytu bez podmínky předchozího nepřetržitého pobytu na území se vydá cizinci, který o něj požádá z humanitárních důvodů, zejména je-li manželem azylanta a manželství vzniklo před vstupem azylanta na území, nezletilým dítětem azylanta nebo dítětem, které je závislé na péči azylanta, pokud nepožádá o udělení azylu, nebo byl-li v minulosti státním občanem České republiky. Dále může požádat z důvodů hodných zvláštního zřetele nebo jeho pobyt na území je v zájmu České republiky, či o povolení žádá jako nezletilé nebo zletilé nezaopatřené dítě cizinec, jenž na území pobývá na základě povolení k trvalému pobytu, je-li důvodem žádosti společné soužití těchto cizinců. Povolení k trvalému pobytu se dále na žádost vydá cizinci, kterému předchozí povolení k trvalému pobytu na území bylo zrušeno z důvodu, že pobýval mimo území států Evropské unie nepřetržitě po dobu delší než 12 měsíců a to ze závažných důvodů49. Žádost o povolení k trvalému pobytu se podává na úředním tiskopisu „Žádost o povolení k pobytu na území České republiky50. Musí být doložena:


cestovním dokladem,




listinným dokladem potvrzujícím účel pobytu51,




dokladem o zajištění prostředků k trvalému pobytu52,

48

zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, pokud je splněna podmínka, že cizinec je mladší 18 let a svěřený do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu a je-li alespoň jedna fyzická osoba, jíž je cizinec svěřen, přihlášena k trvalému pobytu na území nebo se na území nachází ústav, ve kterém je cizinec umístěn. 49 Závažnými důvody se rozumí narození dítěte, těhotenství, závažné onemocnění, studium, odborné školení, pracovní vyslání do zahraničí,nebo pobýval-li mimo území nepřetržitě po dobu delší 6 let, pokud od nabytí právní moci rozhodnutí neuplynula doba 3 let. 50 Příloha č. 11.5 51 Listinným dokladem potvrzujícím účel pobytu může být například oddací list, rodný list nebo jiná listina dokládající příbuzenský vztah, doklad o tom, že cizinec byl minulosti státním občanem České republiky. 52 To neplatí, pokud žádá cizinec,který pobývá na území v rámci přechodného pobytu po ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany. Dokladem o zajištění prostředků k trvalému pobytu se rozumí např. smlouva o smlouvě budoucí s budoucím zaměstnavatelem, ve které je uvedena výše mzdy, potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu, ověřený závazek manžela, rodiče, dítěte žadatele, že žadateli zajistí prostředky k trvalému pobytu; závazek je nutné doložit potvrzením o výši příjmů, potvrzení o převodu finančních dávek vyplácených cizinci státem, jehož je

35




dokladem o zajištění ubytování53,




výpisem z evidence rejstříku trestů České republiky a obdobným dokladem státu54, jehož je cizinec státním občanem nebo v němž má trvalé bydliště, jakož i státu v němž cizinec v posledních třech letech pobýval nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců a




2 fotografie. V případě důvodného podezření, že cizinec žádající o povolení k trvalému pobytu

z humanitárních důvodů trpí závažnou nemocí, předloží na požádání zastupitelského úřadu České republiky nebo ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie lékařskou zprávu, že netrpí závažnou nemocí55. Žádost o povolení k trvalému pobytu se podává na zastupitelském úřadě nebo na oddělení cizinecké policie v případě, žádá-li cizinec o povolení k trvalému pobytu bez podmínky nepřetržitého pobytu na území a ministerstvu vnitra, odboru azylové a migrační politiky v případě, že jeho pobyt na území je v zájmu České republiky či na území pobývá nepřetržitě po dobu 4 let po ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany. Pobývá-li cizinec na území v rámci přechodného pobytu po ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany56 a o vydání tohoto povolení žádá neprodleně po ukončení azylového řízení, které včetně případného řízení o kasační stížnosti, trvalo nejméně 2 roky, po 4 letech nepřetržitého pobytu na území se mu vydá povolení k trvalému pobytu. Do této doby se započítává doba pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů, na povolení k dlouhodobému pobytu a doba pobytu po dobu azylového řízení včetně případného řízení o kasační stížnosti. Nepřetržitost pobytu na území je zachována, pokud cizinec podal žádost o udělení mezinárodní ochrany nejpozději do 7 dnů po skončení přechodného pobytu na dlouhodobé vízum nebo na povolení k dlouhodobému pobytu. Povolení k trvalému pobytu se na žádost vydá cizinci po 5 letech nepřetržitého pobytu na území. Do doby pobytu se započítává doba pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů občanem nebo jiným státem, ve kterém jsou mu takové dávky vypláceny, kopie daňového přiznání za předchozí zdaňovací období, ze kterého vyplývá, že v tomto období žadatel stanovenou částku za kalendářní měsíc měl. 53 Dokladem o zajištění ubytování se rozumí doklad o vlastnictví bytu nebo domu, doklad o oprávněnosti užívání bytu (např. smlouva o ubytování, nájemní smlouva, podnájemní smlouva) nebo úředně ověřený podpis na písemném potvrzení oprávněné osoby o souhlasu s ubytováním občana EU. Úřední ověření se nevyžaduje, podepíše-li oprávněná osoba souhlas před orgánem policie. 54 V případě, že takový doklad tento stát nevydává, cizinec předloží čestné prohlášení. 55 Jedná se o seznam nemocí, které by mohly ohrozit veřejné zdraví (nemoci podléhající hlášení podle Mezinárodního zdravotního řádu a další nově se vyskytující vysoce nebezpečné nákazy, jakou je např. těžký akutní respirační syndrom – SARS, pravé neštovice, tuberkulóza, syfilis) a seznam nemocí a postižení, které by mohly závažným způsobem ohrozit veřejný pořádek (poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním psychoaktivních látek a akutní psychotické poruchy, deliria či impulzivní stavy a další nemoci spojené s chováním ohrožujícím druhé osoby, které se projevuje násilím nebo chováním projevujícím se ničením, nebo jejich důvodnou hrozbou) vydaném vyhláškou Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 274/2004 Sb. 56 zákon č. 325/1999 Sb., o azylu ve znění pozdějších předpisů.

36

a na povolení k dlouhodobému pobytu nebo doba pobytu na základě udělené doplňkové ochrany podle zvláštního právního předpisu57. Do této doby se nezapočítává doba, po kterou byl cizinec na území služebně vyslán zahraničním zaměstnavatelem nebo zahraniční právnickou či fyzickou osobu, a doba pobytu na území za účelem studia se započítává jednou polovinou. Do doby pobytu se započítávají i období nepřítomnosti cizince na území v průběhu této doby pobytu, pokud tato jednotlivá období nepřítomnosti nepřesáhla 6 po sobě jdoucích měsíců a pokud ve svém úhrnu nepřesáhla 10 měsíců, a dále období nepřítomnosti cizince na území, které nepřesálo 12 po sobě jdoucích měsíců, pokud byl cizinec pracovně vyslán do zahraničí. Nepřetržitost pobytu je dále zachována, pokud jedno období nepřítomnosti cizince na území nebylo delší než 12 po sobě jdoucích měsíců ze závažných důvodů58. Žádost o povolení k trvalému pobytu je oprávněn podat i cizinec, který v době splnění podmínek shora uvedených pobývá mimo území. Jestliže platnost povolení k dlouhodobému pobytu na území skončí cizinci v době jeho nepřítomnosti na území, musí být žádost podána nejpozději do 6 měsíců od skončení platnosti tohoto povolení.

5.7.1.2

Pobyt cizince svěřeného do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu

Cizinec mladší 18 let svěřený do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu je oprávněn trvale pobývat na území, je-li alespoň jedna fyzická osoba, jíž je cizinec svěřen, přihlášena k trvalému pobytu na území nebo se na území nachází ústav, ve kterém je cizinec umístěn.Tento cizinec je povinen do 30 dnů po dosažení věku 15 let požádat o vydání průkazu o povolení k pobytu. K žádosti je povinen předložit cestovní doklad a fotografie. Toto oprávnění vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o svěření cizince do náhradní výchovy. Policie cizinci po předložení tohoto rozhodnutí nebo na jeho požádání vydá potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu na území. Cizinec do dosažení věku 15 let může pobývat na území bez cestovního dokladu. Oprávnění k trvalému pobytu cizince svěřeného do náhradní výchovy před dosažením věku 15 let zaniká, jestliže osoba, jíž byl cizinec svěřen do náhradní výchovy, písemně oznámí policii, že se cizinec tohoto oprávnění vzdává. Oznámení musí být opatřeno jejím ověřeným podpisem. Oprávnění se zamítá, pokud cizinec nabude státního občanství České republiky, skončí náhradní výchova nebo pokud fyzická osoba se odhlásí z trvalého pobytu na území.

57

zák. č. 325/1999 Sb. o azylu a změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů 58 jedná se zejména o těhotenství a narození dítěte, závažné onemocnění anebo studium nebo odborné školení, přičemž toto období se do doby pobytu nezapočítává.

37

Oprávnění k trvalému pobytu cizince svěřeného do náhradní výchovy po dosažení věku 15 let zaniká, jestliže je cizinec pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činu k trestu odnětí svobody v délce převyšující 3 roky. Tento pak oznámí policii,

že

se

tohoto

oprávnění

vzdává

k oznámení

připojí

souhlas

zákonného

zástupce s jeho ověřeným podpisem, a oznámením že nabude státního občanství České republiky nebo dosáhne věku 18 let. To neplatí, je-li cizinec zbaven rozhodnutím soudu způsobilosti k právním úkonům. Dále pokud skončí náhradní výchova před dosažením věku 18 let cizince, nebo fyzická osoba, jíž je cizinec svěřen, se odhlásí z trvalého pobytu na území. Dnem kdy oprávnění k trvalému pobytu zaniklo, současně zaniká platnost potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu na území a platnost průkazu o povolení k pobytu, pokud byl cizinci vydán.

5.7.1.3

Rozhodování o žádosti o povolení k trvalému pobytu

Řízení o žádosti o povolení k trvalému pobytu je správním řízením. Při rozhodování o žádosti se postupuje dle ustanovení správního řádu a dále podle speciální úpravy obsažené v zákoně o pobytu cizinců. Žádost se podává na místně příslušném oddělení cizinecké policie dle hlášeného místa pobytu cizince. Oddělení cizinecké policie posoudí, zda žádost splňuje předepsané náležitosti, případně vyzve žadatele k odstranění nedostatků žádosti a k jejímu doplnění. Poté provede bezpečnostní prověrku59 a posoudí, zda žadatel splňuje podmínky pro udělení povolení k trvalému pobytu a poté rozhodne. Pokud rozhodne kladně, o žádosti podané mimo území České republiky, vydá pokyn k udělení víza za účelem převzetí povolení k pobytu cizinci, a v případě žádosti, kterou cizinec podal na území České republiky, vydá průkaz o povolení k pobytu60 nalepením štítku o povolení k pobytu61 do cestovního dokladu cizince. Povolení k trvalému pobytu se uděluje s dobou časově neomezenou. Doklad se vydává s dobou platnosti na 10 let.

59

OCP prověří uvedením údaje k cizinci příjmení, jméno, datum narození ,státní příslušnost v ENO (evidenci nežádoucích osob), PATROS (pátrání po osobách), v ZZD (evidence ztracených a zcizených cestovních dokladů cizinců). Základními otázkami, ke kterým se přihlíží při prověřování žádostí jsou bezpečnost České republiky a Evropské unie a boj proti nedovolené migraci, jakož i ostatní hlediska týkající se mezinárodních vztahů. Při prověřování žádosti se přihlédne k délce požadovaného pobytu, která musí odpovídat účelu pobytu, odpovědi na otázky v žádosti musí být úplné a srozumitelné. OCP prověří uvedením údaje k cizinci příjmení, jméno, datum narození ,státní příslušnost v ENO (evidenci nežádoucích osob),PATROS (pátrání po osobách), v ZZD (evidence ztracených a zcizených cestovních dokladů cizinců). 60 Příloha 11.7 61 Příloha č. 11.6

38

V případě že rozhodne záporně62, vydá pokyn k neudělení víza za účelem převzetí povolení k pobytu cizinci a ve správním řízení vydá správní rozhodnutí o zamítnutí žádosti o povolení k trvalému pobytu, které zašle cestou podatelny Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie a podatelny Ministerstva zahraničních věcí na zastupitelský úřad, který žádost přijal, k doručení žadateli. Rozhodnutí o zamítnutí žádosti musí být řádně odůvodněno.

5.7.1.4

Zrušení a zánik povolení k trvalému pobytu

Platnost povolení k trvalému pobytu zaniká nabytím státního občanství České republiky63, nabytím právní moci rozsudku ukládajícího cizinci trest vyhoštění64 nebo vykonatelností rozhodnutí o správním vyhoštění. Dále v případě, že jiný členský stát Evropské unie cizinci přiznal právní postavení rezidenta jiného členského státu Evropské unie, úmrtím cizince nebo právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení cizince za mrtvého65. V tomto případě oddělení cizinecké policie zneplatní v cestovním dokladu cizince štítek o povolení k pobytu nebo úřední záznam. Pokud má cizinec vydaný samostatný doklad Průkaz o povolení k pobytu pro cizince, tak mu jej OCP odebere. Při zániku platnosti povolení k trvalému pobytu ze zákona OCP nevydává správní rozhodnutí o zániku a provede pouze odpovídající změny v evidenci Cizineckého informačního systému. Policie nebo ministerstvo zruší platnost povolení k trvalému pobytu jestliže zjistí, že cizinec uzavřel manželství s cílem získat povolení k trvalému pobytu66, pokud byl cizinci trvalý pobyt povolen na základě předložených padělaných nebo pozměněných náležitostí, jestliže pobýval mimo území států Evropské unie nepřetržitě po dobu delší než 12 měsíců, a to bez závažných důvodů67, nebo o zrušení povolení k trvalému pobytu cizinec sám požádá. Dále jej zruší v případě, 62

Policie nebo Ministerstvo může zamítnout žádost o vydání povolení k trvalému pobytu v případě, že cizinec nepředloží všechny náležitosti, k žádosti předloží padělané nebo pozměněné náležitosti, v případě polygamního manželství nositel oprávnění ke sloučení rodiny již na území s jinou manželkou pobývá, je evidován v ENO, trpí závažnou nemocí. Dále ji Policie nebo Ministerstvo může zamítnout z důvodu, že nesplňuje podmínku trestní zachovalosti, je důvodné nebezpečí, že by mohl ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, nebo cizinec již závažným způsobem narušil veřejný pořádek či ohrozil bezpečnost jiného členského státu Evropské unie za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince. 63 Zák. č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství. 64 Trest vyhoštění § 57 zák. č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů. Soud může uložit pachateli, který není občanem České republiky nebo není osobou , které bylo přiznáno postavení uprchlíka, trest vyhoštění z území republiky, a to jako trest samostatný nebo i vedle jiného trestu, vyžaduje-li to bezpečnost lidí nebo majetku, anebo jiný obecný zájem, a to ve výměře od jednoho roku do deseti let, anebo na dobu neurčitou. 65 Zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. 66 To neplatí, pokud se v manželství narodilo dítě nebo bylo v době trvání manželství manžely dítě nezrušitelně osvojeno. 67 Závažnými důvody se rozumí narození dítěte, těhotenství, závažné onemocnění, studium, odborné školení, pracovní vyslání do zahraničí,nebo pobýval-li mimo území nepřetržitě po dobu delší 6 let, pokud od nabytí právní moci rozhodnutí neuplynula doba 3 let.

39

že cizinec opakovaně závažným způsobem naruší veřejný pořádek nebo práva a svobody druhých anebo je důvodné nebezpečí, že by mohl ohrozit bezpečnost státu, nebo pokud byl cizinec pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činu k trestu odnětí svobody v délce převyšující 3 roky. Ve výše uvedených případech policie nebo ministerstvo vydá rozhodnutí, o zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu, stanoví lhůtu k vycestování z území a udělí výjezdní příkaz cizinci, který je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat. Rozhodnutí musí být vždy řádně odůvodněno a může být vydáno pouze za předpokladu, že je to přiměřeným zásahem do rodinného i soukromého života.

5.7.2

Trvalý pobyt občanů Evropské unie

5.7.2.1

Vstup a pobyt občanů Evropské unie na území České republiky

Na občany jednotlivých členských států Evropské unie se v rámci Evropské unie vztahuje právo volného pohybu osob a z uvedeného důvodu není pobyt těchto občanů na území České republiky podmíněn vydáním jakéhokoliv povolení

pobytu. Přistoupením České republiky

do Evropské unie mohou občané Evropské unie- vstupovat a pobývat na území České republiky bez zvláštních omezení, a to pouze na základě platného cestovního dokladu, kterým se rozumí i průkaz totožnosti. Nemá-li občan Evropské unie cestovní doklad nebo nemůže-li si jej obstarat, policie mu při hraniční kontrole umožní, aby svou totožnost a skutečnost, že je občanem členského státu Evropské unie prokázal jiným dokladem. Bez ohledu na účel a dobu pobytu občané Evropské unie nepotřebují vízum. K pobytu na území České republiky do 3 měsíců nepotřebují žádné povolení k pobytu. V případě, že občan jiného členského státu Evropské unie bude na území České republiky pobývat po dobu delší než 3 měsíce, např. z titulu výkonu zaměstnání, studia, podnikání či jiné činnosti, je oprávněn, nikoli povinen, požádat o vydání potvrzení o přechodném pobytu nebo o povolení k trvalému pobytu. Vydání uvedeného potvrzení respektive povolení však není podmínkou pro jeho pobyt na území České republiky a to ani v případě výkonu např. zaměstnání, podnikání, studia či jiné činnosti. Existuje však okruh případů, které občana Evropské unie přimějí o potvrzení o přechodném pobytu respektive povolení k trvalému pobytu požádat, jako například umožnit rodinnému příslušníku, který není občanem Evropské unie, rovněž požádat o vydání povolení k trvalému pobytu. Stejný režim vstupu a pobytu, který je uplatňován vůči občanům Evropské unie i občanům Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska.

40

Občan Evropské unie má pouze tzv. ohlašovací povinnost, tzn. pokud hodlá na území pobývat déle než 3 měsíce, musí ve lhůtě do 30 dnů od vstupu na území nahlásit svůj pobyt na oddělení cizinecké policie.

5.7.2.2 Povolení k trvalému pobytu občanů EU Jedná se o správní řízení dle správního řádu68 a zákona o pobytu cizinců. Žádost se podává na místně příslušném oddělení cizinecké policie. Podává-li občan Evropské unie žádost o povolení k trvalému pobytu69 při svém pobytu na území České republiky, oddělení cizinecké policie opatří tuto žádost datem přijetí, kulatým razítkem a podepíše ji pracovník, který žádost přijal. V případě, že tato žádost není řádně vyplněna nebo doložena požadovanými doklady, oddělení cizinecké policie vyzve žadatele k doplnění žádosti a řízení může současně přerušit. Oddělení cizinecké policie vydá občanu Evropské unie na jeho žádost povolení k trvalému pobytu za těchto podmínek:


po 5 letech jeho nepřetržitého přechodného pobytu na území,




po 3 letech nepřetržitého pobytu a území, jestliže v době skončení zaměstnání, podnikání nebo jiné výdělečné činnosti dosáhl věku stanoveného pro vznik nároku na starobní důchod70 nebo vznik nároku na starobní důchod před dosažením důchodového věku a o tento důchod přiznávaný před dosažením důchodového věku požádal, pokud tuto činnost vykonával na území posledních 12 měsíců před podáním žádosti o povolení k trvalému pobytu nebo byl současně zaměstnán, podnikal nebo provozoval jinou výdělečnou činnost na území jiného členského státu Evropské unie a zpravidla se každý den nebo alespoň jednou týdně vrací na území, nebo jde-li o občana Evropské unie mladšího 18 let, který byl svěřen do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu.




po 2 letech nepřetržitého pobytu na území71, jestliže skončil zaměstnání, podnikání nebo jinou výdělečnou činnost z důvodu vzniku plné invalidity. Podmínka doby nepřetržitého pobytu na území neplatí, pokud občanu EU vznikl nárok na plný invalidní důchod z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání,

68

Zák. č. 500/2004Sb., správní řád Příloha č. 11.8 70 § 32 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění 71 Podmínka doby nepřetržitého pobytu na území neplatí, pokud občanu Evropské unie vznikl nárok na plný invalidní důchod z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. § 25 a § 38 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění 69

41

Oddělení cizinecké policie dále vydá občanu Evropské unie na jeho žádost povolení k trvalému pobytu, pokud o vydání tohoto povolení žádá z humanitárních důvodů nebo z jiných důvodů hodných zvláštního zřetele. Ministerstvo vnitra České republiky vydá občanu Evropské unie na jeho žádost povolení k trvalému pobytu za podmínky, že je jeho pobyt na území České republiky v zájmu České republiky. Žádost o povolení k trvalému pobytu nebo žádost o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k trvalému pobytu může občan Evropské unie podat na území, na oddělení cizinecké policie příslušném podle místa pobytu, resp. na odboru azylové a migrační politiky Ministerstvu vnitra ČR. K této žádosti předloží cestovní doklad, popřípadě průkaz totožnosti, doklad potvrzující splnění některé z podmínek pro vydání povolení k trvalému pobytu, 2 fotografie, doklad o zajištění ubytování na území ČR72. Oddělení cizinecké policie vydá povolení k trvalému pobytu formou průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie73 ve fialovém provedení spolu s potvrzením o povoleném pobytu na území ČR. V této souvislosti vyplývá pro cizince povinnost hlásit oddělení cizinecké policie změnu příjmení, osobního stavu a změnu dalších údajů obsažených v tomto průkazu a cestovním dokladu do 15 pracovních dnů ode dne, kdy změna nastala. Průkaz o povolení k pobytu pro občana Evropské unie se vydává s dobou platnosti na 10 let, přičemž platnost lze prodloužit o 10 let a to i opakovaně. Lhůta k vyřízení žádosti je 60 dnů ode dne jejího podání. Vydání povolení k trvalému pobytu pro občana Evropské unie i prodloužení platnosti průkazu o povolení pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství je osvobozeno od správního poplatku.

72

Dokladem o zajištění ubytování se rozumí doklad o vlastnictví bytu nebo domu, doklad o oprávněnosti užívání bytu (např. smlouva o ubytování, nájemní smlouva, podnájemní smlouva) nebo úředně ověřený podpis na písemném potvrzení oprávněné osoby o souhlasu s ubytováním občana EU. Úřední ověření se nevyžaduje, podepíše-li oprávněná osoba souhlas před orgánem policie. Za oprávněnou osobu se považuje osoba starší 18 let, způsobilá k právním úkonům, která je oprávněna užívat objekt, jeho vymezenou část (např. byt nebo obytnou místnost), anebo je provozovatelem ubytovacího zařízení,kde bude mít cizinec zajištěno ubytování. 73 Příloha č. 11.11

42

5.7.2.3

Rozhodování o Žádosti o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie

Oddělení cizinecké policie k žádosti o povolení k trvalému pobytu provede prověrku74 a posoudí, zda žadatel splňuje podmínky pro povolení k trvalému pobytu a rozhodne. Pokud je rozhodnutí kladné a dostaví-li se žadatel, oddělení cizinecké policie vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí pouze Průkaz o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie a vydá potvrzení o povoleném pobytu na území České republiky na hlavičkovém listu papíru, ve kterém uvede výrokovou část rozhodnutí, i když se rozhodnutí v písemném vyhotovení nevydává. Dále provede evidenční úkony do cestovního dokladu, doplní případné změny v informacích k žadateli do Cizineckého informačního systému. Jde-li o žadatele mladšího 15 let, je mu vydán Průkaz o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie jeho zákonnému zástupci.

74

OCP prověří uvedením údaje k cizinci příjmení, jméno, datum narození ,státní příslušnost v ENO (evidenci nežádoucích osob), PATROS (pátrání po osobách), v ZZD (evidence ztracených a zcizených cestovních dokladů cizinců). Základními otázkami, ke kterým se přihlíží při prověřování žádostí jsou bezpečnost České republiky a Evropské unie a boj proti nedovolené migraci, jakož i ostatní hlediska týkající se mezinárodních vztahů. Při prověřování žádosti se přihlédne k délce požadovaného pobytu, která musí odpovídat účelu pobytu, odpovědi na otázky v žádosti musí být úplné a srozumitelné. OCP prověří uvedením údaje k cizinci příjmení, jméno, datum narození ,státní příslušnost v ENO (evidenci nežádoucích osob),PATROS (pátrání po osobách), v ZZD (evidence ztracených a zcizených cestovních dokladů cizinců).

43

5.7.3

Trvalý pobyt rodinných příslušníků občana Evropské unie na území České republiky

Rodinným příslušníkem občana Evropské unie se pro účely cizineckého zákona rozumí manžel, manželka, rodič, jde-li o občana Evropské unie mladšího 21 let, dítě mladší 21 let nebo takové dítě manžela (manželky) občana Evropské unie, nezaopatřený přímý příbuzný ve vzestupné nebo sestupné linii nebo nezaopatřený přímý příbuzný manžela či manželky občana Evropské unie. V případě pobytu občana Evropské unie na území České republiky za účelem studia se rodinným příslušníkem rozumí pouze manžel, manželka a nezaopatřené dítě. Stejné postavení jako rodinný příslušník občana Evropské unie přiznává cizinecký zákon i cizinci, který s občanem Evropské unie žije ve společné domácnosti nebo se o sebe ze zdravotních důvodů nedokáže sám postarat bez osobní péče občana Evropské unie.

5.7.3.1

Povolení k trvalému pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie Žádost o povolení k trvalému pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie

se podává na oddělení cizinecké policie, u kterého má žadatel hlášen pobyt, nebo Ministerstvu vnitra, odboru azylové a migrační politiky podává na tiskopisu „Žádost pro občany Evropské unie a jejich rodinné příslušníky“75. Tuto žádost oddělení cizinecké policie opatří datem přijetí, kulatým razítkem a podpisem pracovníka, který žádost přijal.

5.7.3.2

Rozhodování o Žádosti o povolení k trvalému pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie Při rozhodování o žádosti o povolení k trvalému pobytu rodinného příslušníka občana

Evropské unie, policie provede prověrku, posoudí, zda žadatel splňuje všechny podmínky a rozhodne. Rozhodne-li kladně, oddělení cizinecké policie vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí pouze Průkaz o povolení k trvalému pobytu76, potvrzení o povoleném pobytu na území České republiky vyznačením razítka o povolení k trvalému pobytu do cestovního pasu. Není-li žádost řádně vyplněna nebo doložena požadovanými doklady, oddělení cizinecké policie vyzve žadatele k doplnění žádosti a řízení může současně přerušit. Jde-li o žádost o povolení k trvalému pobytu cizince, který uzavřel sňatek s občanem České republiky v cizině, oddělení cizinecké policie si vyžádá od Zvláštní matriky v Brně sdělení, zda je sňatek občana České republiky s žadatelem ve Zvláštní matrice v Brně zapsán. 75 76

Příloha č. 11.8 příloha č. 11.12

44

Pokud tak není, řízení se přeruší s odůvodněním, že podle úřadních evidencí (matrik) České republiky nelze zjistit, zda manžel žadatele, který je občanem České republiky, neuzavřel vedle manželství s žadatelem ještě jiné manželství, tj. že nežije v polygamním manželství, a z tohoto důvodu, zda žadatel neuzavřel manželství s cílem získat povolení k trvalému pobytu, a zároveň požádá žadatele, aby jeho manžel oznámil manželství s žadatelem Zvláštní matrice v Brně. Po zaspání manželství žadatele do Zvláštní matriky odpadne překážka spočívající v pochybnosti, zda žadatel uzavřel manželství s cílem získat povolení k trvalému pobytu, resp. že žije v polygamním manželství.

45

6. Soudní přezkum Ve správním soudnictví se může ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jejich práva nebo povinnosti, žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li zákon jinak. O těchto žalobách, které lze podat do dvou měsíců od oznámení rozhodnutí, rozhodují v prvním stupni ve správním soudnictví krajské soudy. Proti jejich rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Podrobnosti řízení ve správním soudnictví upravuje zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní. Z přezkoumání soudem jsou vyloučena rozhodnutí o neudělení víza, rozhodnutí o odepření vstupu,

rozhodnutí

o

správním

vyhoštění

či

rozhodnutí

o

ukončení

pobytu,

pokud se před zahájením řízení o tomto vyhoštění zdržoval cizinec na území nebo v tranzitním prostoru mezinárodního letiště neoprávněně. Jde-li o občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka jsou z přezkoumání soudem vyloučena rozhodnutí o odepření vstupu nebo o správním vyhoštění po dobu platnosti předchozího rozhodnutí o jeho správním nebo soudním vyhoštění. Soudní přezkum ve věci trvalého pobytu a to jak u občanů třetích zemí, tak u občanů Evropské unie jsou vždy přezkoumatelná soudem. Z tohoto vyplývá i povinnost cizinecké policie či Ministerstva vnitra České republiky zejména zamítavá rozhodnutí vždy řádně odůvodnit a toto odůvodnění doložit zřejmými důkazy, podklady použité pro samotné rozhodnutí.

46

7. Práva a povinnosti cizinců 7.1 Práva cizinců Cizinec, kterému byl udělen trvalý pobyt má stejná práva jako občan České republiky, která vycházejí ze zákona 2/1993 Sb., Listiny základních práv a svobod s určitými výjimkami, kterými jsou například služba v ozbrojených složkách státu České republiky, a volební právo, jak aktivní, tak pasivní do zákonodárných orgánů i do orgánů územních samosprávních celků. Cizinci s uděleným trvalým pobytem mohou pracovat bez pracovního povolení, čerpat sociální dávky, po 5 letech zažádat o občanství České republiky, mohou uzavřít smlouvu o stavebním spoření a čerpat výhody s ním spojené, jako jsou například každoroční státní příspěvek nebo výhodný úvěr.

7.2 Povinnosti cizinců Cizinec mimo povinností vyplývajících z jednotlivých ustanovení, jenž se týkají předkládání dokladů stanovených zákonem o pobytu cizinců k žádostem o povolení jednotlivých pobytových režimů, je povinen pobývat na území České republiky pouze s platným cestovním dokladem a vízem, pokud není od vízové povinnosti osvobozen. Dále pak na požádání policie doložit na zbývající část doby pobytu na území ČR stanovenou výši prostředků k úhradě pobytových nákladů, vyjma občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka, prokázat totožnost předložením cestovního průkazu o povolení k pobytu nebo identifikačního průkazu77 prokázat při pobytové kontrole, že je zajištěna úhrada nákladů zdravotní péče,78 předložit ubytovateli cestovní doklad, průkaz o povolení k pobyt, potvrzení o přechodném pobytu na území, průkaz o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkaz o povolení k trvalému pobytu nebo průkaz o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie a podepsat přihlašovací tiskopis. Mezi další povinnosti cizince patří uvádět v řízení podle cizineckého zákona pravdivě a úplně všechny požadované údaje v rozsahu stanoveném tímto zákonem, hlásit policii změnu příjmení, osobního stavu, změnu údajů v cestovním dokladu, v průkazu o povolení k pobytu cizince, v potvrzení o přechodném pobytu na území, v průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, v průkazu o povolení k trvalému pobytu nebo v průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie, a to do 3 pracovních dnů ode dne, kdy změna nastala a jde-li občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka, ve lhůtě do 15 pracovních dnů. Dále chránit 77

Identifikační průkaz vydává Ministerstvo zahraničních věcí osobám požívajícím výsad a imunit podle mezinárodního práva. 78 Tato povinnost se nevztahuje na cizince pobývajícího na území v zájmu České republiky nebo cizince, u něhož zastupitelský úřad upustil od předložení dokladu o cestovním zdravotním pojištění.

47

své doklady

vydané

podle

cizineckého

zákona

před

ztrátou,

odcizením,

poškozením

nebo zneužitím a dbát, aby obsahovaly pravdivé údaje. Ohlásit ztrátu, zničení, poškození nebo odcizení dokladu vydaného podle cizineckého zákona policii do 3 pracovních dnů ode dne, kdy tato událost nastala. V případě, že k této události došlo v zahraničí, ohlásí ji ve stejné lhůtě zastupitelskému úřadu. Neprodleně ohlásit policii ztrátu nebo odcizení cestovního dokladu vydaného cizím státem za účelem cestování do zahraničí.

48

8. Závěr Cílem bakalářské práce bylo zaměřit se na problematiku udělování trvalých pobytů cizincům, kteří pobývají na území České republiky. Vzhledem k tomu, že právní úprava vstupu a pobytu cizinců je velmi obsáhlá a komplikovaná, nebylo možno zcela do detailu popsat veškeré nuance a zaměřit se na všechny oblasti související s pobytem cizinců. Předkládaná práce se zaměřuje zejména na otázku udělování trvalých pobytů jednotlivým kategoriím cizinců, kteří pobývají na území České republiky. Jsou zde popsány jednak jednotlivé kategorie cizinců, které zákon o pobytu cizinců na území České republiky rozlišuje, dále jsou zmapovány jednotlivé výjimky, které zákon upravuje. Ve vztahu k udělování trvalého pobytu se jedná zejména o rozlišení podmínek stanovených pro občany Evropské unie, jejich rodinné příslušníky a příslušníky třetích zemí. Toto je základní rozlišení podmínek pro pobyt na území České republiky v souladu se stávající právní úpravou. Dále se bakalářská práce zaměřuje na jednotlivé výjimky, které jsou zákonem upraveny. S ohledem na trvalý pobyt se jedná zejména o výjimku z podmínky pětiletého nepřetržitého pobytu na území. Zákon o pobytu cizinců stanoví pro mnoho případů výjimku z obecných podmínek pro získání trvalého pobytu, jedná se např. o trvalý pobyt ze zřetele hodných důvodů či trvalý pobyt udělený v zájmu České republiky. Řízení o povolení trvalého pobytu je řízením správním, na které se vztahují ustanovení správního řádu. Nicméně zákon o pobytu cizinců obsahuje řadu procesních ustanovení případně i odchylek od správního řádu pro řízení ve věcech vstupu a pobytu cizinců. Vzhledem k tomu, že řízení o povolení trvalého pobytu je řízením, které má zásadní dopad do života daného cizince, je nutno rovněž zabývat se otázkou soudního přezkumu daných rozhodnutí. Stávající zákon o pobytu cizinců, který nabyl účinnosti v roce 2000, byl od této doby mnohokrát novelizován. Po prostudování tohoto předpisu je třeba konstatovat, že se jedná o velice složitou právní úpravu, která je zpravidla každý rok měněna či doplňována. Vzhledem k tomu, že se jedná o zákon, který je primárně určen cizincům (samozřejmě i příslušným správním úřadům), je nutno konstatovat, že pro cílovou kategorii je těžko srozumitelný a velmi komplikovaný. Z tohoto důvodu se cizinci většinou neobejdou bez odborné konzultace a v mnoha případech však volí raději právní zastoupení ve věcech řízení o povolení k pobytu. Nicméně i přes toto zjištění je možno uvést, že Česká republika se stále častěji stává pro mnoho cizinců cílovou zemí, kde hodlají dlouhodobě žít, podnikat či pracovat. V porovnání s rokem 2004 kdy na území ČR pobývalo 254 294 cizinců – z tohoto počtu mělo povolen trvalý pobyt celkem 99 467 osob se dle statistických údajů jejich počet do letošního

49

roku zvýšil. K 1.3.2007 pobývá na území ČR již 339 589 cizinců, z tohoto počtu má povolen trvalý pobyt celkem 144 350 osob. S ohledem na evidentní nárůst počtu cizinců usídlujících se na našem území, musí Česká republika zvážit, do jaké míry je tento nárůst přínosem. Ekonomická a sociální hlediska pak budou ovlivňovat i další postup ve vztahu ke stoupajícím imigračním trendům. Výsledkem může být přijetí restriktivních opatření, která se v zákoně o pobytu cizinců projeví zpřísněním podmínek pro udělování trvalých pobytů, neboť současná právní úprava k této problematice přistupuje poměrně formalisticky. Závěrem je však nutné zdůraznit, že pouze legislativní změny všechny nesnáze nevyřeší, ale budou prvním krokem, na který musí navazovat zefektivnění činnosti státních orgánů, jenž o trvalých pobytech cizinců rozhodují, nebo se na tomto rozhodování podílejí.

50

9. Resumé The bachelor work is focused on area of granting of permanent residences to aliens, who are residing in the territory of the Czech Republic. With regard to the fact that the national legislation concerning entry and residence of aliens is very extensive and complicated, it was not possible to describe to further details all divergences and focused on all areas, which are connected to residence of aliens. Submitted work is especially aiming at the field of granting of permanent residence to different categories of aliens, who are residing in the territory of the Czech Republic. Particular categories of aliens, which are specified in the Aliens Act, are described, further on particular exemptions, which are specified in the Aliens Act as well, are characterized. Different conditions are determined for granting of permanent residence permit to EU citizens, their family nationals and third country nationals. This is basic distinction of different conditions for residence in the territory with regard to national legislation. Further on the bachelor work is aiming at particular exemptions, which are defined by law. With regard to permanent residence it means especially exemption from the condition of 5-year lasting and continuous residence in the territory. The Aliens Act defines many exemptions from different conditions, e.g. permanent residence for specific/humanitarian reasons or permanent residence granted due to interest of the Czech Republic. Permanent residence proceeding is administrative proceeding, which is defined by the provisions of the Administrative Act. Nevertheless the Aliens Act contains for proceedings in case of entry and residence many of the procedural provisions or divergences from the Administrative Act. With regard to the fact, that permanent residence proceeding is proceeding, which has fundamental impact to the life of alien concerned, it is also necessary to take into account possibility of judicial review of the mentioned decisions. Current Aliens Act, which entered into force in the year 2000, had been subject of very often changes. After going through this Act it is necessary to mention, that the Act is extremely complicated, it has been changed or complemented every year. Due to the fact that the Act is in particular suitable for aliens (of course it is suitable for relevant administrative bodies), it is necessary to note that for the said target group is hardly understandable and very complicated. This is the reason why the aliens really need professional consultations and in many cases they prefer to find legal representation for permanent residence proceedings. Nevertheless it is possible to say that the Czech Republic becomes the final destination for many aliens, who tend to live and work in the Czech Republic.

51

In comparison with the year 2004, when there were 254.294 foreigners living in the Czech Republic, and only 99.467 from them had, in accordance with the statistical data, permission to permanent residence, these noumbers up to the current year had increased. On the date 1. May 2007

reside

in

the

territory

of

the

Czech

Republic

339.589

foreigners,

from which only 144.350 have the above mentioned permission. Regarding the obvious growth of foreigners settling in the Czech Republic it must be considered, to which extent is such a growth an asset. Economical and social aspects of it will influence also the further steps in accordance with rising imigration trends. The above mentioned facts can result in adoption more restrictive measures, which will express themselves in the Ant on residence of foreigners as a stricter specification of conditions layd down for frantiny permanent residence, because the current legislations deals with this problem rather formaly. In fine it is necessary to highlight, that only changes in legislation will not solve all the problems in question, but it can form the first step, to which the further improvements of proceedings of state authorities deciding about the permanent residence or participating on it, must be linked.

52

10. Literatura Knižní publikace: Ondruš R., Kejval J., Průvodce cizineckým řízením, Praha, Linde Praha, 2005 Ondruš, R.: Právní aspekty nelegální migrace v České republice v kontextu situace po 11. září 2001 Masarykova univerzita v Brně, Mezinárodní politologický ústav sv. 8, 2002, Sborník Bezpečnost České republiky Právní předpisy: Důvodová zpráva k zákonu 326/1999 Sb. o pobytu cizinců Zák. č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na zemí České republiky a o změně zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zák. č. 325/1999 Sb., o azylu a změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů Zák. č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění pozdějších předpisů Zák. č. 310/1999 Sb., o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky Zák. č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů Zák. č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů Zák. č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů Zák. č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů Zák. č.48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zák. č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů Zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník Zák. č. 500/2004 Sb., správní řád Zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění 125. Pokyn ředitele Policie České republiky služby cizinecké a pohraničí policie o pobytu cizinců, v platném znění Směrnice: Směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny Směrnice Rady 2004/114/ES ze dne 13. prosince 2004 o podmínkách přijímání státních příslušníků třetích zemí za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby Směrnice Rady 2004/81/ES ze dne 29. dubna 2004, týkající se vydávání povolení k pobytu občanům třetích zemí, kteří se stali oběťmi obchodování s lidmi nebo kteří se stali objekty převaděčtství a spolupracují s příslušnými orgány Směrnice Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států Vyhlášky: Vyhl. Ministestva zdravnotnictví České republiky č. 274/2004 Sb. Internetové stránky: Elektronické stránky Ministerstva vnitra České republiky – http://www.mvcr.cz Elektronické stránky ŘSCPP Praha – http://cpp.ols.aa/soubory

53

11. Přílohy 11.1

Seznam států, jejichž občané mohou pobývat v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území ČR pouze na základě uděleného letištního víza

11.2

Žádost o udělení českého víza

11.3

Vízový štítek

11.4

Výjezdní příkaz

11.5

Žádost o povolení k pobytu (pro občany 3. zemí)

11.6

Povolení k pobytu

11.7

Průkaz o povolení k pobytu cizince

11.8

Žádost pro občany Evropské unie a jejich rodinné příslušníky

11.9

Potvrzení o přechodném pobytu na území (pro občany Evropské unie)

11.10 Průkaz o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie (přechodný pobyt) 11.11 Průkaz o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie 11.12 Průkaz k povolení k trvalému pobytu (pro rodinné příslušníky občanů Evropské unie)

54

11.1

Seznam států, jejichž občané mohou pobývat v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území České republiky pouze na základě uděleného letištního víza Vyhláška Ministerstva vnitra České republiky č. 86/2000 Sb., ve znění vyhlášky č. 45/2003 Sb., vyhlášky č. 446/2005 Sb. a vyhlášky č. 13/2007 Sb.

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38.

Alžírská demokratická a lidová republika Bangladéšská lidová republika Čadská republika Egyptská arabská republika Etiopská federativní demokratická republika Ghanská republika Guinejská republika Indická republika Irácká republika Íránská islámská republika Islámský stát Afghánistán Jemenská republika Jordánské hášimovské království Kamerunská republika Kazašská republika Konžská demokratická republika Kyrgyzská republika Libanonská republika Liberijská republika Libyjská arabská lidová socialistická džamáhírie Maliská republika Marocké království Mauritánská islámská republika Nigerijská federativní republika Nigerská republika Pákistánská islámská republika Republika Guinea-Bissau Republika Pobřeží slonoviny Republika Sierra Leone Senegalská republika Somálská republika Srílanská demokratická socialistická republika Stát Eritrea Stát Palestina Súdánská republika Syrská arabská republika Turkmenistán Uzbecká republika

55

11. 2 Žádost o udělení českého víza

56

11.3 Vízový štítek

57

11.4 Výjezdní příkaz

58

11.5 Žádost o povolení k pobytu (pro občany 3. zemí)

59

11.6 Povolení k pobytu (pro občany 3. zemí)

60

11.7 Průkaz o povolení k pobytu cizince

61

11.8. Žádost pro občany Evropské unie a jejich rodinné příslušníky

62

11.9 Potvrzení o přechodném pobytu (pro občana Evropské unie)

63

11.10 Průkaz o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie (pro přechodný pobyt)

64

11.11 Průkaz o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie

65

11.12 Průkaz o povolení k trvalému pobytu (pro rodinného příslušníka občana Evropské unie)

66