OSTRAVSKÁ UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA
AKTUÁLNÍ PROBLÉMY TRHU PRÁCE
SVATOPLUK SLOVÁK
OSTRAVA 2007
Učební text byl vypracován s finanční podporou Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Je jedním z výstupů projektu Podnikatelská výchova v přípravě učitelů středních odborných škol, CZ.04.1.03/3.2.15.3/0405, řešeném na Ostravské univerzitě v Ostravě.
Učební text je přístupný na webových stránkách Ostravské univerzity: http://albert.osu.cz/pvsos
2
Milí studenti, Učební text, který máte před sebou si klade za cíl seznámit vás s některými zákonitostmi trhu práce a s problematikou nezaměstnanosti. Prezentuje ekonomické, legislativní a sociální aspekty trhu práce. Upozorňuje na aktuální trendy trhu práce na začátku 21. století a na nutnost permanentní vazby mezi trhem práce a vzdělávacími institucemi. Předložený studijní text rozhodně nemá ambice řešit dané téma komplexně v celé jeho šíři. Je pouze určitou sondou do velmi složité problematiky. Byl bych rád, kdyby vás následující řádky zaujaly a alespoň občas přinutily k přemýšlení. Čtěte pozorně a pokuste se správně odpovědět na otázky a řešit úkoly, které se v textu objevují. Ověříte si tak, že jste prostudovanou látku zvládli. Text je určen především pro studenty kombinovaného studia, kteří mají omezený rozsah prezenční výuky. Materiál nemá tudíž podobu klasických skript, ale studijní textové opory. Nicméně jsem si na základě rozsáhlého průzkumu mezi vámi dovolil neakceptovat některá doporučení pro autory „distančních textů“ a snažil jsem se vyjít vstříc vaším potřebám a požadavkům. Předně neuvádím čas na nastudování jednotlivých kapitol, protože ten bude velmi individuální. Dále na základě vašich doporučení neuvádím informační značky a neřešené otázky a příklady zpravidla zadávám pouze na koncích kapitol. Některé příklady a pasáže jsou převzaty z literatury uvedené na konci textu. Omlouvám se autorům, že je řádně necituji. Vzhledem k charakteru materiálu (studijní textová opora) by mohly odkazy a citace působit na studující rušivě. Mnoho úspěchu ve studiu vám přeje
Autor
3
OBSAH 1
NEZAMĚSTNANOST..................................................................................................... 5 1.1 VYMEZENÍ NEZAMĚSTNANÉHO........................................................................ 5 1.2 PŘÍČINY NEZAMĚSTNANOSTI ............................................................................ 6 1.3 TYPY NEZAMĚSTNANOSTI.................................................................................. 8 1.4 MĚŘENÍ NEZAMĚSTNANOSTI............................................................................. 9 1.5 DLOUHODOBÁ NEZAMĚSTNANOST ............................................................... 11 1.6 NEGATIVNÍ DŮSLEDKY NEZAMĚSTNANOSTI ............................................. 12 1.7 POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI ............................................................................. 13 1.8 DODATEK: SYSTÉM SLUŽEB ZAMĚSTNANOSTI V ČR................................ 15 2 FUNGOVÁNÍ TRHU PRÁCE...................................................................................... 19 2.1 TRH PRÁCE ............................................................................................................ 19 2.2 POPTÁVKA NA TRHU PRÁCE ............................................................................ 20 2.3 NABÍDKA NA TRHU PRÁCE............................................................................... 24 2.4 ROVNOVÁHA NA TRHU PRÁCE........................................................................ 26 2.5 DODATEK 1: MINIMÁLNÍ MZDA ...................................................................... 29 2.6 DODATEK 2: PRODUKTIVITA PRÁCE.............................................................. 31 2.7 DODATEK 3: DISKRIMINACE NA TRHU PRÁCE............................................ 32 3 TRH PRÁCE – AKTUÁLNÍ SITUACE ...................................................................... 34 3.1 TECHNOLOGICKÝ POKROK .............................................................................. 34 3.2 GLOBALIZACE EKONOMICKÝCH PROCESŮ ................................................. 38 3.3 ČESKÁ REPUBLIKA ............................................................................................. 42 3.4 AKTUÁLNÍ TRENDY NA TRHU PRÁCE – POŽADAVKY NA VZDĚLÁVACÍ SYSTÉM .............................................................................................................................. 46 3.5 DODATEK 1: INVESTICE DO LIDSKÉHO KAPITÁLU .................................... 49 3.6 DODATEK 2: PRACOVNÍ DOBA A MZDA ........................................................ 51 3.7 DODATEK 3: ENVIRONMENTÁLNÍ SOUVISLOSTI....................................... 54 LITERATURA ....................................................................................................................... 59
4
1 NEZAMĚSTNANOST STUDIJNÍ CÍLE Po prostudování této kapitoly budete vědět, jaké jsou příčiny, typy a negativní důsledky nezaměstnanosti. Budete umět vypočíst míru nezaměstnanosti a charakterizovat politiku zaměstnanosti v ČR.
OBSAH KAPITOLY - vymezení nezaměstnaného - příčiny a typy nezaměstnanosti - měření nezaměstnanosti - dlouhodobá nezaměstnanost - negativní důsledky nezaměstnanosti - politika zaměstnanosti - systém služeb zaměstnanosti v České republice 1.1 VYMEZENÍ NEZAMĚSTNANÉHO První otázkou, na kterou budeme hledat odpověď je: kdo to je vlastně ten nezaměstnaný? Obyvatelstvo státu můžeme rozdělit na ekonomicky aktivní a ekonomicky neaktivní. Mezi obyvatele ekonomicky neaktivní patří děti (lidé v předproduktivním věku), nepracující důchodci, ženy na mateřské dovolené, invalidní důchodci, apod. Pro obyvatele ekonomicky aktivní se běžně používá označení pracovní síla (ekonomicky aktivní obyvatelstvo rovná se pracovní síla). Pracovní sílu můžeme rozdělit na zaměstnané a nezaměstnané. Z uvedeného vyplývá na první pohled zdánlivě nelogická skutečnost, že osoby nezaměstnané patří mezi obyvatelstvo ekonomicky aktivní. Aby byl člověk označen za nezaměstnaného, měl by splňovat následující podmínky: 1. Absence placeného zaměstnání a podnikatelských aktivit.
5
2. Vyvíjí určitou aktivitu při hledání zaměstnání (minimálně se registruje na úřadu práce). 3. Je schopen nastoupit během krátké doby do zaměstnání. !!! Uvědomte si, že podmínka číslo 1 (absence placeného zaměstnání a podnikatelských aktivit) je nutnou, nikoli však postačující podmínkou k tomu, aby byl člověk označen za nezaměstnaného. 1.2 PŘÍČINY NEZAMĚSTNANOSTI Pokud by se vás někdo zeptal, jaké jsou příčiny nezaměstnanosti, jistě by jste dokázali reagovat. Příčin tohoto negativního celospolečenského jevu je určitě více. Jednotlivé příčiny se vzájemně doplňují a různí ekonomové na ně mají odlišný názor. Jaké jsou tedy příčiny nezaměstnanosti? Podle neoklasického (liberálního) přístupu je hlavní příčinou nezaměstnanosti nepružnost nabídky na trhu práce. Jak se dovíte v druhé kapitole, na straně nabídky na trhu práce stojí domácnosti, resp. jednotlivci. Ekonomové liberálních směrů se domnívají, že za nezaměstnanost si mohou jednotlivci sami. Nezaměstnanost je dle nich v podstatě dobrovolná. Lidé nejsou ochotni akceptovat mzdové podmínky, nejsou ochotni stěhovat se za prací, málo se informují o volných místech. V této souvislosti se nejvíce upozorňuje na „měkké“ sociální systémy (mj. vysoké dávky hmotného zabezpečení v nezaměstnanosti), které působí demotivačně a nenutí člověka hledat si práci – větší sociální ochrana snižuje motivaci k hledání práce. Liberální ekonomové argumentují srovnáváním situace v USA a v západní Evropě. Říkají, že vyšší nezaměstnanost je v kontinentální západní a jižní Evropě proto, že pro zde uplatňovanou evropskou koncepci tzv. sociálně tržního hospodářství (státu blahobytu) jsou typické zákonné minimální mzdy na relativně vysoké úrovni, štědré dávky sociálního zabezpečení, vysoké mimomzdové náklady na pracovní sílu, velká síla odborů. Trh práce v kontinentálních zemích Evropy je oproti USA velmi nepružný. Mimo jiné se také Evropané v porovnání se svými americkými kolegy nechtějí stěhovat za prací. Pokud budeme akceptovat nepružnost nabídky na trhu práce jako příčinu nezaměstnanosti, pak řešením by měla být deregulace pracovního trhu a oslabení záruk pracovních podmínek a sociálního zabezpečení.
6
Druhá skupina ekonomů vychází z učení anglického ekonoma J. M. Keynese a proto je můžeme označit jako Keynesiánce. Ekonomové těchto směrů naopak uznávají existenci nedobrovolné nezaměstnanosti a příčiny vidí především v technologickém pokroku, který vytlačuje živou práci a také v nedostatečné kupní síle obyvatel. Technologickému pokroku a jeho vlivu na nezaměstnanost se budeme podrobněji věnovat ve 3. kapitole. Co se týká malé kupní síly jako příčiny nezaměstnanosti, pak argumentace zastánců směřuje tímto směrem: • Malá kupní síla obyvatel (odborněji: nedostatečná koupěschopná poptávka, popř. její pomalý růst) vede k poklesu výroby, což vede k propouštění, snižování poptávky a tak pořád dokola. • Je zde zjevná souvislost s technologickým pokrokem. Stroje které nahrazují pracovní sílu mají jednu velkou nevýhodu. Nejen, že nedovedou vykoupit zboží, které samy tak snadno vyrobily, ale znemožňují nakupovat toto zboží i těm, které vytlačily do skupiny nezaměstnaných (jinými slovy: technologický pokrok může být příčinou nedostatečné koupěschopné poptávky). • Důsledkem této situace je, že vyrobené zboží se hromadí ve skladech. Zbavit se ho je možné levným výprodejem a omezením výroby, což má za následek další propouštění. Pokud budeme akceptovat tuto příčinu nezaměstnanosti, pak řešení je třeba hledat v opatřeních, která povedou ke zvyšování koupěschopné poptávky a tím k oživení výroby. Jistě by jste našli i další příčiny nezaměstnanosti. Často se uvádí nedostatky v přizpůsobování kvalifikace pracovní síly, kdy struktura nabídky na trhu práce neodpovídá struktuře poptávky. Toto úzce souvisí s nepružností nabídky na trhu práce, o které již byla řeč. Za další příčinu nedostatečného růstu počtu pracovních míst v hospodářsky vyspělých zemích je považována zvýšená mezinárodní konkurence ze strany výrobců s nižšími mzdami v rámci postupující globalizace světové ekonomiky. V konkurenci vyhrává ten, kdo dokáže mít co nejméně zaměstnanců na výplatní listině. Sílící konkurence v mezinárodním měřítku přichází v poslední době zejména z Asie s její početnou, lacinou pracovní silou. Také problematice globalizace a jejího vlivu na trhy práce a nezaměstnanost se budeme podrobněji věnovat ve třetí kapitole.
7
1.3 TYPY NEZAMĚSTNANOSTI Ekonomická teorie zpravidla rozlišuje čtyři základní typy nezaměstnanosti. Není to proto, abychom trápili studenty. Pokud se v konkrétních případech podaří identifikovat o jaký typ nezaměstnanosti se jedná, můžeme snadněji najít nástroj k jejímu odstranění. A) NEZAMĚSTNANOST FRIKČNÍ Frikční nezaměstnanost vzniká, když člověk dobrovolně opustí pracovní místo, protože si hledá místo jiné. Hledání práce zabere určitý čas, protože lidé se mnohdy zdráhají přijmout hned první nabídku – očekávají lepší nabídky a chtějí si vybrat. Trvání nezaměstnanosti je zde tudíž dáno časem potřebným k vyhledání jiného místa a doba pobytu v nezaměstnanosti zpravidla nepřekročí tři měsíce. Frikční nezaměstnanost je důsledkem neustálého pohybu osob mezi pracovními místy a regiony. Typickou příčinou může být např. stěhování se z důvodu sňatku. !! Frikční nezaměstnanost má vždy krátkodobý charakter a můžeme ji považovat za nejméně nebezpečnou. Zaznamenali jste nezaměstnanosti?
v poslední
době
ve
svém
okolí
příklad
frikční
B) NEZAMĚSTNANOST STRUKTURÁLNÍ Již podle slova „strukturální“ asi tušíte o co se jedná. Strukturální nezaměstnanost vzniká v případě, když nabídka práce určitého druhu (zpravidla dle profese, kvalifikace) neodpovídá poptávce po práci … nabídka se nepřizpůsobuje dostatečně rychle. Často vzniká v důsledku strukturálních změn v ekonomice, kdy se některá odvětví zmenšují a jiná naopak expandují. Strukturální změny způsobují, že klesá poptávka po některých profesích. Zároveň ale roste poptávka po jiných profesích. Zmenšující se odvětví propouštějí část zaměstnanců, ale ti si mohou najít práci v expandujících odvětvích. To však zpravidla vyžaduje určitý čas, zejména na rekvalifikaci. Indikátorem je relativně vysoký počet volných pracovních míst. Například máme nezaměstnané soustružníky a volná místa jsou ve službách. Jistě jste přišli na to, že hlavním nástrojem řešení strukturální nezaměstnanosti jsou rekvalifikace.
8
Strukturální nezaměstnanost je obvykle delší než nezaměstnanost frikční. Znamená i větší zásah do života člověka. Není nijak snadné změnit profesi, projít rekvalifikací, zvyknout si na nové povolání. Nicméně strukturální změny probíhají a proto je i strukturální nezaměstnanost přirozenou a nevyhnutelnou součástí každé ekonomiky. C) NEZAMĚSTNANOST CYKLICKÁ Cyklická nezaměstnanost vzniká a je odstraňována výkyvy v ekonomické aktivitě země. Hrubý domácí produkt země kolísá v tzv. ekonomickém cyklu – výroba střídavě roste a klesá a proto kolísá i potřeba pracovních sil. Cyklická nezaměstnanost nastává ve fázi celkového hospodářského poklesu, jehož průvodním jevem je zpravidla nezaměstnanost v mnoha odvětvích. Na rozdíl od strukturální nezaměstnanosti propuštění lidé těžko nalézají zaměstnání v jiných odvětvích. D) NEZAMĚSTNANOST SEZÓNNÍ V tomto případě také jistě víte o co se jedná a dovedli by jste vyjmenovat odvětví, kterých se týká. Sezónní nezaměstnanost je způsobována nepravidelnosti výroby nebo spotřeby v některých odvětvích. Jedná se zpravidla o odvětví, kde je produkce závislá na ročním období či na počasí (zemědělství, lesnictví, stavebnictví, cestovní ruch). Sezónní nezaměstnanost může postihovat i odvětví navazující. Zkuste se zamyslet, které další odvětví mohou být postižena sezónní nezaměstnanosti. 1.4 MĚŘENÍ NEZAMĚSTNANOSTI Výše nezaměstnanosti na určitém území (stát, region) se může v podstatě vyjadřovat dvěma ukazateli. A) POČTEM NEZAMĚSTNANÝCH Tímto ukazatelem lze měřit nezaměstnanost na daném území a sledovat její vývoj v čase (př. počet nezaměstnaných v České republice k 1.1.2007 a počet nezaměstnaných k 1.1.2008 … můžeme získávat informace o vývoji nezaměstnanosti v ČR). Srovnávání jednotlivých oblastí pomocí tohoto ukazatele je již problematické, protože regiony se liší počtem obyvatel a velikostí pracovní síly. 9
B) MÍROU NEZAMĚSTNANOSTI Míra nezaměstnanosti je ukazatel s větší vypovídací schopností. Míra nezaměstnanosti = ( počet nezaměstnaných / pracovní síla) . 100% Vypočte se jako podíl počtu nezaměstnaných na velikosti pracovní síly a vyjadřuje se v procentech. !! Při výpočtu je nutno mít na zřeteli definici pracovní síly (jsou to vlastně zaměstnaní a nezaměstnaní). PŘÍKLAD: V České republice žije 10 miliónů obyvatel. 5 miliónů je zaměstnaných a 500 tisíc je nezaměstnaných. Jaká je míra nezaměstnanosti v České republice? Nabízí se odpověď 10%. Tato odpověď však není správná. Správné řešení je 9,1% (500 tisíc / 5,5 miliónů). Ve jmenovateli je pracovní síla a ta činí dle zadání 5,5 miliónů (5 miliónů zaměstnaných a 500 tisíc nezaměstnaných). SPECIFICKÁ MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI Míra nezaměstnanosti se často vyjadřuje pro jednotlivé skupiny obyvatel – hovoříme o specifických mírách nezaměstnanosti (např. míra nezaměstnanosti žen, míra nezaměstnanosti osob se základním vzděláním, míra nezaměstnanosti absolventů atd). Proč se specifické míry nezaměstnanosti zavádí? Specifické míry nezaměstnanosti některých skupin obyvatel jsou výrazně vyšší než celková míra nezaměstnanosti. Těmto skupinám se běžně říká problémové skupiny osob na trhu práce. Pomocí specifických měr můžeme tyto skupiny identifikovat. Víme pak tedy, které skupiny osob jsou nejvíce postiženy nezaměstnanosti. Politika zaměstnanosti pak více směřuje k těmto skupinám. Pozn.: PROBLÉMOVÉ SKUPINY OSOB NA TRHU PRÁCE Jedná se tedy o sociální (demografické) skupiny, které jsou více postiženy nezaměstnaností. Jistě by jste je opět dokázali vyjmenovat: 1. Osoby bez kvalifikace a osoby se základním vzděláním 2. Starší lidé (pro trh práce se za starší považují osoby nad 50 let) 3. Osoby zdravotně handicapované 4. Osoby společensky nepřizpůsobivé (např. recidivisté) 5. Ženy samoživitelky 6. Národnostní menšiny 10
7. Mladiství a absolventi 8. Dlouhodobě nezaměstnaní 1.5 DLOUHODOBÁ NEZAMĚSTNANOST Jak se dovíte v kapitole 3, možná vážnějším problémem než výše nezaměstnanosti je dlouhodobá nezaměstnanost. Za dlouhodobě nezaměstnané se považují osoby nezaměstnané déle než jeden rok. Pokud je nezaměstnanost krátkodobá, obvykle nepůsobí lidem žádné vážnější problémy. U dlouhodobě nezaměstnaných je situace o poznání horší. Dlouhodobá nezaměstnanost může mít vážné sociální důsledky, může přivodit existenční potíže člověka a jeho rodiny. Vede ke ztrátě kvalifikace a sebeúcty. Někdy se samovolně mění z nedobrovolné v dobrovolnou, protože je-li člověk dlouhodobě nezaměstnaný mění se jeho způsob života i jeho postoje k zaměstnání. Lidé dlouhodobě nezaměstnaní ztrácejí motivaci hledat si práci. Jednak ztrácejí naději, že je práce pro ně vůbec k nalezení a jednak si mnozí zvyknou na skromnější, ale pohodlnější život ze státních sociálních podpor. 2 PŘÍČINY DLOUHODOBÉ NEZAMĚSTNANOSTI A) ČAS - Dlouhodobě nezaměstnaní ztrácejí pracovní mravnost a motivaci hledat dále místo na trhu práce. - Ztrácejí lidský kapitál (dovednosti, kvalifikace, pracovní návyky). - Ztrácejí také důvěru zaměstnavatelů. Pozn.: Důsledky jsou zároveň příčinami dlouhodobé nezaměstnanosti B) OSOBNÍ CHARAKTERISTIKY - Nízké vzdělání, malá či žádná kvalifikace (dlouhodobá nezaměstnanost postihuje nejvíc lidi se základním vzděláním a vyučené). - Nedostatečné pracovní návyky (mladiství, absolventi). - Nízká flexibilita pracovní síly (neochota akceptovat mzdové podmínky, malá prostorová mobilita). - Diskriminace (národnostní menšiny, zdravotně postižení, starší lidé).
11
Dlouhodobá nezaměstnanost tedy představuje vážný problém. Nezaměstnanost bychom měli posuzovat nejen podle její výše, ale také (a možná především!!) podle její délky. 1.6 NEGATIVNÍ DŮSLEDKY NEZAMĚSTNANOSTI Z předcházejících řádků jste jistě poznali, že nezaměstnanost je jevem pro jednotlivce i celou společnost velmi nepříjemným. Její negativní účinky lze rozdělit na ekonomické a sociální, přitom obě skupiny spolu souvisí a vzájemně se doplňují. EKONOMICKÉ DŮSLEDKY PRO NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Můžeme je shrnout zhruba takto: - Nezaměstnanost představuje ztrátu produkce (nevyužitá pracovní síla) a s tím související snížení daňového výnosu. Nezaměstnanost je plýtvání produktivní silou, protože část potenciálu národní produkce se nerealizuje. - Stát je nucen vyplácet hmotné zabezpečení v nezaměstnanosti, popř. další sociální dávky. - Nezaměstnanost vede ke ztrátě kvalifikace, dovedností a schopností, zejména u dlouhodobě nezaměstnaných. Stejně jako se lidé při dělání věcí učí, tak při nedělání tyto schopnosti ztrácejí. - Nezaměstnanost může také způsobovat organizační nepružnost a technologický konzervatismus. Při vysoké úrovni nezaměstnanosti je odpor k zavádění nových technologií obzvláště silný. SOCIÁLNÍ DŮSLEDKY Této problematice se věnuje spousta sociologů, psychologů i ekonomů. Existuje spousta odborných publikací, které řeší sociální či psychologické důsledky nezaměstnanosti. Pokusme se je vyjmenovat. - Nezaměstnanost vede ke ztrátě svobody a sociálnímu vyloučení. Lidé sice získávají podporu ze sociálního pojištění, nemají však možnost se svobodně rozhodovat a pociťují to jako velké strádání. - Nezaměstnanost má negativní psychologické důsledky. Může způsobit intenzivní utrpení a mentální agónii (dokonce sebevraždy). - Nezaměstnaní mohou upadat do rezignace a pasivity. - Nezaměstnanost může vést ke zhoršování zdravotního stavu, ke klinicky zjistitelným nemocem a k vyšší míře úmrtnosti. 12
- Nezaměstnanost může způsobovat pocity beznaděje a zhroucení motivace. - Nezaměstnanost může zpřetrhat mnoho zdánlivě pevných vztahů mezi lidmi a vést k narušení života rodin. - Vyloučení z organizovaného pracovního života je samo o sobě pociťováno jako vážná újma a krize identity. - Společnost se rozděluje mezi většinu lidí, pro které je zaměstnání základnou pro smysluplný život a menšinou „zavržených“ (ztráta sociálních hodnot a odpovědnosti). - Nezaměstnanost postihuje různé lidi nerovnoměrně – zhoršuje vyhlídku na integraci menšin do hlavního proudu společnosti (nerovnost na základě rasy, pohlaví, národnosti). - Nezaměstnanost způsobuje negativní postoje vůči systému. - Nezaměstnanost může vést k alkoholismu, popř. k jiné závislosti. - Nemožnost získávat prostředky k životu legální činností může vést k rostoucí kriminalitě. 1.7 POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Politika zaměstnanosti představuje součást hospodářské politiky státu, která usiluje o dosažení rovnováhy mezi nabídkou práce a poptávkou po práci. Jedná se o soubor nástrojů, jejichž realizace motivuje zaměstnané, nezaměstnané a zaměstnavatele k jistému chování na trhu práce. Cílem je pochopitelně snížení nezaměstnanosti. Politiku zaměstnanosti můžeme dělit podle několika hledisek: 1. Na makroekonomickou a regionální 2. Na aktivní a pasivní 3. Orientovanou na nezaměstnané osoby a orientovanou na zaměstnané osoby 1a) MAKROEKONOMICKÁ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI - Tzv. „velká“ politika zaměstnanosti. - Působí víceméně plošně především na straně poptávky. - Je závislá na zaměření celé hospodářské politiky státu. - Je zaměřená hlavně na odstranění příčin.
13
1b) REGIONÁLNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI - Tzv. „malá“ politika zaměstnanosti. - Někdy se nazývá politikou trhu práce. - Řeší důsledky existující nerovnováhy na určitém trhu práce. - Je zaměřena na řešení konkrétních situací v konkrétních regionech. 2a) AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Mezi nástroje aktivní politiky zaměstnanosti patří: - školení a rekvalifikace, - programy pro mladé a absolventy, - programy pro zdravotně handicapované osoby, - subvence a dotace v soukromém sektoru, popř. daňové úlevy, - podpora nezaměstnaným, kteří chtějí podnikat, - přímá tvorba pracovních míst (veřejně prospěšné práce). 2b) PASIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Mezi nástroje pasivní politiky zaměstnanosti patří: - vyplácení hmotného zabezpečení v nezaměstnanosti, - předčasný odchod do důchodu (popř. zkracování pracovní doby). 3a) POLITIKA ORIENTOVANÁ NA NEZAMĚSTNANÉ OSOBY i.
Opatření zaměřená na získání a změnu kvalifikace - získávání teoretických vědomostí a pracovních dovedností.
ii.
Pomoc při začleňování osob na trh práce - poskytování zaměstnavatelům dotace ke mzdám nebo daňová zvýhodnění v případě, že zaměstnavatel zaměstná nezaměstnanou osobu.
iii.
Pomoc při založení podniku - např. poskytnutí peněžní sumy, refundace z úroků investičních nákladů apod. (v případě, že nezaměstnaný začne samostatně podnikat).
iv.
Veřejně prospěšné práce - orientované na veřejné zájmy, 14
- místa často vytvářejí obce (městské obvody) a slouží ke krátkodobému umístění uchazečů o zaměstnání, - zaměstnavateli jsou po určitou dobu plně nebo částečně hrazeny náklady spojené se zaměstnáváním nezaměstnaných. 3b) POLITIKA ORIENTOVANÁ NA ZAMĚSTNANÉ OSOBY i.
Opatření zaměřená na získání a změnu kvalifikace
ii. Zkrácení normální pracovní doby a životní pracovní aktivity - možnost práce na částečný pracovní úvazek (aniž by na to doplácela osoba např. ztrátou sociální ochrany), - umožnění předčasného odchodu do důchodu. 1.8 DODATEK: SYSTÉM SLUŽEB ZAMĚSTNANOSTI V ČR Systém služeb zaměstnanosti v České republice tvoří Ministerstvo práce a sociálních věcí a Úřady práce. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ Řídí a kontroluje výkon státní správy a dodržování zákonnosti při zabezpečování státní politiky zaměstnanosti výkonem následující činností. V žádném případě se neučte tento výčet nazpaměť! Stačí když budete schopni uvést několik činností, které provádí toto ministerstvo v oblasti nezaměstnanosti. 1. Řídí Úřady práce. 2. Vykonává kontrolní činnost na úseku zaměstnanosti, včetně ukládání pokut. 3. Spravuje prostředky na zabezpečování státní politiky zaměstnanosti a rozhoduje o jejich použití. 4. Soustavně sleduje a vyhodnocuje situaci na trhu práce, zpracovává prognózy vývoje zaměstnanosti a přijímá opatření na ovlivnění nabídky práce a poptávky po práci, včetně usměrňování pracovních sil ze zahraničí. 5. Zpracovává koncepce státní politiky zaměstnanosti, které předkládá vládě. 6. Spolupracuje s příslušnými orgány státní správy při tvorbě návrhů programů opatření pro umísťování zaměstnanců, uvolňovaných v důsledku strukturálních změn. 7. Zpracovává v součinnosti s dalšími orgány státní rekvalifikační programy. 15
8. Uděluje a odnímá povolení fyzickým a právnickým osobám k výkonu zprostředkování zaměstnání za úhradu. 9. Rozvíjí mezinárodní vztahy a zároveň zabezpečuje provádění závazků z nich vyplývajících. ÚŘADY PRÁCE Představují základní územní orgán služeb zaměstnanosti, vykonává následující činnosti. Opět stačí, když budete mít alespoň základní přehled. 1. Informuje občany o možnostech získání zaměstnání, odborné přípravy, rekvalifikace apod. 2. Informuje zaměstnavatele o volných zdrojích pracovních sil. 3. Zprostředkovává uchazečům a zájemcům, kteří mají trvalý pobyt v jeho územním obvodu vhodné zaměstnání. 4. Poskytuje občanům poradenské služby spojené se zaměstnáním, volbou povolání apod. 5. Organizuje, zaměstnání.
zabezpečuje
a
usměrňuje
rekvalifikaci
uchazečů
o
6. Vede evidenci volných pracovních míst, evidenci uchazečů o zaměstnání, evidenci vydaných pracovních povolení cizincům. 7. Provádí kontrolní činnost na úseku zaměstnanosti, včetně ukládání pokut. 8. Hospodaří s prostředky na státní politiku zaměstnanosti. 9. Sleduje a hodnotí stav trhu práce a zpracovává koncepci vývoje zaměstnanosti ve svém územním obvodu a činí opatření k ovlivňování nabídky a poptávky na trhu práce (může například vyžadovat od zaměstnavatelů informace o jejich záměrech ve vývoji zaměstnanosti). 10. Podněcuje a hmotně podporuje vytváření veřejně prospěšných prací ve svém obvodě. 11. Projednává se zaměstnavateli na základě jejich informací umísťování uvolněných zaměstnanců při strukturálních změnách, racionalizačních opatřeních apod. 12. Rozhoduje o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání. 13. Rozhoduje o přiznání, nepřiznání, odejmutí, zastavení nebo vrácení výplaty hmotného zabezpečení. 14. Rozhoduje o vydání a odnětí povolení k zaměstnávání cizincům a osobám bez státní příslušnosti a povolení zaměstnavatelům získávat na volná pracovní místa občany ze zahraničí.
16
KORESPONDENČNÍ ŮKOL 1: Následující data ukazují toky na trhu práce v průběhu jednoho roku. Na začátku roku byla celková pracovní síla 26900 lidí, z toho bylo 2900 lidí nezaměstnaných. 1. 600 lidí ztratilo naději, že najdou práci. Přestali ji hledat. 2. 1500 lidí bylo propuštěno z práce. 3. 100 lidí z práce odešlo do důchodu 4. 700 lidí odešlo z práce samo a práci hledají. 5. 2000 původně nezaměstnaných bylo přijato do práce 6. 500 absolventů škol hledá své první zaměstnání. 7. 100 lidí, kteří nebyli vedeni jako nezaměstnaní bylo přijato do práce. a) Kolik pracovníků se připojilo k nezaměstnaným v průběhu roku? b) Kolik lidí bylo vyřazeno ze skupiny nezaměstnaných? c) Kolik lidí se připojilo k pracovní síle? d) Kolik lidí opustilo skupinu ekonomicky aktivních? e) Jak se změnila velikost skupiny nezaměstnaných? f) Určete velikost pracovní síly na konci roku. g) Určete velikost skupiny nezaměstnaných na konci roku. h) Vypočtěte míru nezaměstnanosti na začátku a na konci roku.
KONTROLNÍ OTÁZKY A ÚLOHY 1. V zemi žije 80 miliónů obyvatel. 45 miliónů obyvatel je zaměstnaných, 4,2 miliónů je nezaměstnaných. Kolik je míra nezaměstnanosti? 2. Specifická míra nezaměstnanosti je oproti obecné míře nezaměstnanosti vyšší nebo nižší? 3. Jak se liší pohled liberálních ekonomů a Keynesiánců na příčiny nezaměstnanosti? 4. Jaké znáte problémové skupiny osob z pohledu uplatnitelnosti na trhu práce? Co můžete říci o jejich specifické míře nezaměstnanosti? 5. Jaké znáte nástroje aktivní politiky zaměstnanosti? 6. Jaké jsou nejvážnější důsledky z ekonomického hlediska?
17
nezaměstnanosti
pro
společnost
7. Čím je charakteristická frikční nezaměstnanost? Co může být její příčinou? 8. Co jsou to veřejně prospěšné práce? 9. Co je příčinou cyklické nezaměstnanosti? 10. Může být politika zaměstnanosti směřována i na zaměstnané osoby? Jakými nástroji? 11. Jaký vliv na příjmovou a výdajovou stránku státního rozpočtu má zvýšení nezaměstnanosti? Vysvětlete. 12. Co si představíte pod tvrzením: „Trh práce je málo pružný“ 13. V dané zemi se zvýšila nezaměstnanost. Zároveň zde byl velký počet pracovních míst. O jakou nezaměstnanost se zřejmě jedná? Vysvětlete 14. Může sezónní nezaměstnanost postihnout i sektor služeb? Vysvětlete. Uveďte příklad. KORESPONDENČNÍ ÚKOL 2: V které zemi Evropské unie je nejvyšší míra nezaměstnanosti? V které naopak nejnižší? Jaká je pozice České republiky?
18
2 FUNGOVÁNÍ TRHU PRÁCE STUDIJNÍ CÍLE Po prostudování kapitoly budete umět popsat fungování trhů práce, budete vědět jak se vytváří poptávka po práci a nabídka práce. Pochopíte k čemu vedou změny poptávky a nabídky na trhu práce a co je příčinou těchto změn.
OBSAH KAPITOLY - trh práce – základní pojmy - poptávka na trhu práce … chování firmy, individuální a tržní poptávka - nabídka práce … chování jednotlivce, individuální a tržní nabídka práce - fungování trhu práce, střet nabídky a poptávky na trhu práce - minimální mzda - diskriminace na trhu práce - produktivita práce 2.1 TRH PRÁCE Člověk uspokojuje své potřeby spotřebou statků. Aby mohl statky spotřebovávat, musí je vyrobit. Výroba je proces přeměny vstupů (výrobních faktorů) ve výstupy (výrobky a služby). K výrobě jsou tedy nezbytné výrobní faktory. Jedním z výrobních faktorů je práce (dále patří mezi výrobní faktory půda, resp. přírodní zdroje a kapitál). PRÁCE Slovo práce používáme takřka denně v různých pádech a souvislostech. Co to je práce? Pro naše potřeby ji můžeme popsat takto: - Každý druh manuální nebo duševní činnosti, který je v tržní ekonomice potřebný k produkci výrobků a služeb. - Je to cílevědomá činnost, jejímž nositelem je člověk. - Pro většinu lidí je to nejdůležitější prostředek k získávání důchodu (příjmu). 19
TRH PRÁCE Také trh práce je velmi frekventovaný pojem, přesto mnoho lidí neví o co se jedná. !! Trh práce je místo, kde se střetává nabídka práce s poptávkou po práci. Na straně poptávky stojí firmy, které si pracovní sílu kupují, resp. pronajímají. Na straně nabídky stojí domácnosti (jednotlivci), kteří práci nabízejí (prodávají) – nabízejí svůj lidský kapitál. Cenou práce je mzda, resp. mzdová sazba. Výsledkem střetů nabídky a poptávky na trzích práce je rozmístění různých osob do různých zaměstnání za různé mzdy. Jednotlivé trhy práce (trh zedníků, pekařů,…) fungují v podstatě jako trhy výrobků a služeb. Tzn. na základě střetu nabídky a poptávky se vytváří rovnovážná cena (mzda, mzdová sazba). 2.2 POPTÁVKA NA TRHU PRÁCE Jak již bylo zmíněno v kapitole 2.1 na straně poptávky na trhu práce stojí firmy. Jistě víte co je to firma a jaký má cíl. Firma je subjekt, který nakupuje vstupy (mj. i práci), přeměňuje je na výstupy, které pak prodává. Výroba statků je v tržní ekonomice možná pouze za předpokladu, že výrobce nakoupí na trhu výrobní faktory. !!! Hlavním cílem firmy je maximalizace zisku. POPTÁVKA PO PRÁCI Poptávka po práci je vztah mezi různými mzdovými sazbami a množstvím poptávané práce. Trh práce je úzce propojen s trhy výrobků a služeb. Poptávka po daném vstupu je závislá na poptávce po výstupech, na jejichž výrobu se vstup používá. Tzn. poptávka po práci je poptávkou odvozenou (závisí na poptávce po výrobcích a službách, které se pomocí dané práce vyrábí). CHOVÁNÍ FIRMY Jak se firma chová při nákupu výrobních faktorů? Kolik firma nakoupí jednotek výrobního faktoru, resp. kolik pracovníků zaměstná? Uvedli jsme, že cílem firmy je maximalizace zisku. To znamená, že racionálně se chovající firma nakoupí takové množství výrobního faktoru (zaměstná tolik pracovníků), při kterém je zisk maximální. 20
Firma tudíž sleduje a porovnává náklady, které musí na práci vynaložit a výnosy, které ji práce vynese. Firma srovnává mezní příjem z výrobního faktoru (dodatečný příjem, který firma získá zapojením další jednotky výrobního faktoru) a mezní náklady na výrobní faktor (peněžní výdaje, které je nutno vynaložit na pořízení dodatečné jednotky tohoto výrobního faktoru). Pokud je mezní příjem výrobního faktoru větší než mezní náklady na tento faktor, pak firma výrobní faktor nakoupí a zapojí ho do výroby. Firma najímá pracovníky, pokud je mezní příjem z pracovníka větší než náklady na pracovníka – firma zvyšuje množství najímané práce pokud je příjem z mezního produktu práce větší než mezní náklady na práci. Tzn. zaměstná optimální počet pracovníků z pohledu maximalizace zisku. PŘÍKLAD: Firma prodává hamburgery ve stánku na náměstí. Počet prodaných hamburgerů za hodinu při různém počtu prodavaček na stánku udává tabulka. 1 prodavačka 20 ks
2 prodavačky 35 ks
3 prodavačky 43 ks
4 prodavačky 46 ks
5 prodavaček 47 ks
Po odečtení všech ostatních nemzdových nákladů (nájem, housky, maso) má firma z jednoho hamburgeru příjem 10,- kč. Kolik firma přijme prodavaček při mzdových nákladech 40,- Kč / hodina? ŘEŠENÍ: 1. prodavačka: Přináší mezní (dodatečný) příjem ve výši 200,- Kč (20 hamburgerů krát 10 Kč). Jelikož mezní náklady (hodinová mzda) jsou 40 Kč, vyplatí se prodavačku zaměstnat. 2. prodavačka: Jejím zapojením firma prodá o 15 hamburgerů víc (zvýší produkci z 20 na 35 kusů); přinese tedy dodatečný příjem 150 Kč (15 hamburgerů krát 10 Kč). Firma ji zaplatí pouze 40 Kč, takže se vyplatí prodavačku přijmout. 3. prodavačka Jejím zapojením se prodá o 8 hamburgerů víc (zvýší produkci z 35 na 43 kusů). Mezní příjem bude 80 Kč, mezní náklady 40 Kč. Tzn. prodavačka se opět vyplatí. 21
4. prodavačka Prodej se zvedne o 3 kusy. Dodatečný příjem je 30 Kč, což je méně než mezní náklady (40 Kč). Čtvrtou prodavačku už firma nezaměstná. Firma maximalizuje zisk v případě zapojení tří prodavaček. POZN.: ZÁKON KLESAJÍCÍHO MEZNÍHO PRODUKTU Jak vyplývá z tabulky prodaných hamburgerů, celkový produkt při zapojování dalších prodavaček roste. Roste ovšem čím dál pomaleji. Každá další prodavačka již přináší nižší dodatečný produkt než prodavačka předchozí. Platí zákon klesajícího mezního produktu: „Zvyšujeme-li jeden vstup (při neměnné úrovni ostatních vstupů), mezní produkt tohoto vstupu klesá.“ INDIVIDUÁLNÍ POPTÁVKA FIRMY PO PRÁCI Vraťme se ještě k předchozímu příkladu hamburgerového stánku. Zjistili jsme, že při mzdové sazbě 40 Kč za hodinu si firma najme 3 prodavačky. Zkusme nyní odpovědět na otázku, kolik firma najme prodavaček při mzdové sazbě: a) 180,- Kč / hod ? b) 100,- Kč / hod. ? c) 20,- Kč / hod. ? Počítejte sami. Při mzdové sazbě 180,- Kč / hod. si firma najme jednu prodavačku (výnos 200 Kč je větší než náklady 180,- Kč), druhá prodavačka se již nevyplatí. Podobně si vypočteme počet prodavaček, které firma zaměstná při ostatních mzdových sazbách. Získáme tak tabulku individuální poptávky firmy po práci (vzpomeňte si na definici poptávky v předchozím textu: poptávka po práci je vztah mezi různými mzdovými sazbami a množstvím poptávané práce). Mzdová sazba Prodavačky
180,1
100,2
40,3
20,4
Tak jako poptávku na trzích výrobků a služeb, lze i poptávku na tomto trhu práce vyjádřit graficky – křivkou. Na vertikální osu Y si naneste hodnoty mzdových sazeb, na horizontální osu X množství práce (počet pracovníků). Jednotlivé body spojte a vidíte, že poptávková křivka je podobně jako na trhu statků klesající. I zde platí zákon
22
poptávky (za jinak neměnných okolností s růstem mzdové sazby klesá množství najímané práce a naopak). Načrtněte si na čistý list papíru křivku poptávky po práci naší firmy prodávající hamburgery. NĚKTERÉ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ POPTÁVKU FIRMY PO PRÁCI V reálném ekonomickém životě, existuje spousta faktorů, které působí na poptávku firmy po práci – zvyšují poptávku firmy po práci nebo snižují (při zvýšení poptávky se poptávková křivka posunuje doprava, při snížení poptávky doleva). Uveďme alespoň některé: a) Změny v ceně práce - Tzn. změní se mzdová sazba. - !! Nemění se poptávka, pouze poptávané množství. - Křivka poptávky se neposune, dochází pouze k posunu po křivce. b) Zvýšení poptávky po výrobcích vyráběných firmou - Při zvýšení poptávky po výrobcích lze za danou cenu prodat víc výrobků ; zvýší se výroba což vyžádá více práce – produkční efekt vede ke zvýšení poptávky po práci (posouvá křivku poptávky doprava). - Při snížení poptávky po výrobcích je situace opačná (snižuje se poptávka po práci). c) Pokles ceny kapitálu - Změna poptávky po práci zde závisí na tom, zda převáží produkční či substituční efekt. - Produkční efekt … snížení ceny kapitálu sníží náklady = zvýší produktivitu = sníží ceny zboží = zvýší výrobu = vyžádá to více práce = zvýší se poptávka po práci. - Substituční efekt … dochází k nahrazování práce kapitálem ; firma požaduje méně práce = snižuje se poptávka po práci. TRŽNÍ POPTÁVKA PO PRÁCI Tržní poptávka se vyjádří jako součet individuálních poptávek po práci všech firem na daném trhu. V následujícím příkladu zůstaňme na trhu prodavaček.
23
PŘÍKLAD: Předpokládejme, že v Ostravě působí čtyři firmy, které zaměstnávají prodavačky. Individuální poptávky jednotlivých firem a TRŽNÍ POPTÁVKU PO PRÁCI nám udává tabulka. Mzd.sazba 1.firma 2.firma 3.firma 4.firma TRH
180,1 3 2 8 14
100,2 5 4 10 21
40,3 9 7 15 34
20,4 11 10 25 50
!! Tržní poptávka tak znázorňuje kolik pracovníků dané profese by chtěli zaměstnavatelé zaměstnat při různých mzdových sazbách. 2.3 NABÍDKA NA TRHU PRÁCE Jak je nám již známo z předchozího textu, na straně nabídky na trhu práce stojí domácnosti (jednotlivci). INDIVIDUÁLNÍ NABÍDKA PRÁCE Individuální nabídka práce představuje nabídku práce jednotlivce, který se rozhoduje mezi volným časem a prací. Jelikož trávení volného času je příjemné (člověk může odpočívat, číst, dívat se na televizi, sportovat), můžeme na volný čas pohlížet jako na zvláštní statek. Pojem statek se často používá pro zboží, ale jestliže volný čas přináší člověku také uspokojení, můžeme jej zařadit mezi ostatní statky. Rozhodování člověka zda má nebo nemá pracovat, nabývá podobu spotřebitelského rozhodování – člověk se rozhoduje mezi volným časem a ostatními statky, které by si mohl koupit za mzdu. !! Každý jednotlivec se rozhoduje jak rozdělí daný disponibilní čas (24 hodin denně) mezi práci a ostatní činnost. Souvisí to s preferenci volného času jednotlivce. Porovnává užitek z volného času z užitkem, který mu plyne z výrobků a služeb, které nakoupí za mzdu získanou tím, že volný čas obětuje a nabízí více práce.
24
Individuální nabídka práce nám ukazuje množství práce, které bude jednotlivec nabízet při jednotlivých úrovních mzdové sazby. Vyjadřuje kombinace množství práce nabízené jednotlivcem a mzdových sazeb. PŘÍKLAD: Předpokládejme, že máme soukromého učitele angličtiny a jeho individuální nabídka práce může vypadat takto: Mzdová sazba Nabízené množství práce (denně)
50,-/hod.
100,-/hod.
150,-/hod.
200,-/hod
6
8
10
8
Množství nabízené práce při různých mzdových sazbách je velmi individuální a v podstatě mohou na jednotlivce působit dva efekty: SUBSTITUČNÍ EFEKT Substituční efekt se projevuje zpravidla při nižších mzdových sazbách, kdy s růstem mzdové sazby roste množství nabízené práce. V našem příkladu např. při růstu mzdové sazby z 50,- na 100,- Kč učitel zvýší nabízené množství práce z šesti na osm hodin. Vyšší příjem a tím pádem větší spotřeba statků motivuje jednotlivce k vyšší pracovitosti. Spotřebovávané produkty jsou substitutem odpočinku. DŮCHODOVÝ EFEKT Důchodový efekt se projevuje zpravidla při vyšších mzdových sazbách, kdy v případě zvyšování mzdové sazby dochází k omezení počtu odpracovaných hodin. V našem příkladě při růstu mzdové sazby ze 150,- na 200,- Kč učitel omezí počet odpracovaných hodin. Při vysokých mzdových sazbách má jednotlivec dostatečně vysoký příjem a preferuje volný čas. Volba spotřebitele se mění ve prospěch volného času. TRŽNÍ NABÍDKA PRÁCE Tržní nabídka práce znázorňuje kolik pracovníků (popř. hodin) nabízí práci v daném odvětví při různých mzdových sazbách. Představuje tedy součet individuálních nabídek práce v určité profesi (v určitém odvětví). Křivka se sestrojí jako horizontální součet individuálních křivek nabídky práce na daném trhu. 25
Na rozdíl od individuálních nabídek práce můžeme konstatovat, že nabízené množství má s růstem mzdové sazby rostoucí trend pro všechny úrovně mzdových sazeb (obecně platí, že růst mzdové sazby zvýší množství nabízené práce). Křivka tržní nabídky práce má tudíž rostoucí trend pro všechny úrovně mzdových sazeb. V našem příkladu učitele angličtiny např. při růstu mzdové sazby ze 150,- na 200,- Kč jednotlivec omezil počet odpracovaných hodin – nabízí méně práce. Nicméně díky atraktivním mzdovým podmínkám se přesunou na náš trh lidé z jiných profesí. Tržní nabízené množství tudíž s rostoucí mzdovou sazbou poroste. 2.4 ROVNOVÁHA NA TRHU PRÁCE Rovnováha na trhu práce vyplývá ze střetu tržní poptávky a tržní nabídky. Jak již bylo uvedeno, tržní poptávka udává množství práce (počet pracovníků, popř. hodin) dané profese, které by chtěli zaměstnavatelé zaměstnat při různých mzdových sazbách. Tržní nabídka pak udává kolik pracovníků (hodin) chce nabízet práci v odvětví při různých mzdových sazbách. PŘÍKLAD: Nabídku a poptávku na trhu práce zedníků v Ostravě nám udává tabulka. W Qd Qs
60,800 50
80,600 200
100,400 400
120,300 500
140,150 600
W – hodinová mzdová sazba Qd – počet zedníků, které jsou firmy ochotny přijmout Qs – počet zedníků, kteří jsou ochotni pracovat Rovnováha tedy nastává při mzdové sazbě 100,- Kč na hodinu, kdy firmy jsou ochotny najmout 400 zedníků a zároveň 400 zedníků je ochotno pracovat. Trh bude směřovat k mzdové sazbě 100,- Kč na hodinu. Proč není mzdová sazba 120,- Kč na hodinu? Z tabulky vyplývá, že při této mzdové sazbě by chtělo pracovat 500 zedníků. Firmy ovšem při této mzdové sazbě zaměstnají pouze 300 zedníků.
26
Nastává převis nabízeného množství nad poptávaným (nadbytek zedníků). V případě, že by tato situace z nějakého důvodu krátkodobě nastala, nadbytek zedníku by tlačil mzdovou sazbu dolů, směrem k rovnováze. Proč není mzdová sazba 80,- Kč na hodinu? Při této nízké mzdové sazbě by firmy chtěly zaměstnat 600 zedníků. Pracovat by však chtělo pouze 200. Nastal by nedostatek zedníků, který by tlačil mzdovou sazbu nahoru směrem k rovnovážné mzdové sazbě. KORESPONDENČNÍ ÚKOL 3: Firma vyrábí košile a zaměstnává švadleny. Po odečtení veškerých nemzdových nákladů má firma z jedné košile příjem 400,- Kč. Počet vyrobených (i prodaných) košil za měsíc, při různém počtu švadlen v dílně nám udává tabulka: Švadlen Košil
0 0
1 50
2 85
3 110
4 130
5 145
6 155
a) Kolik firma přijme švadlen při měsíční mzdě 7000,- a jaký bude zisk firmy? b) Vláda stanovila minimální mzdu ve výši 8500,- Kč. Jak bude reagovat firma? c) Zlevnění plátna vedlo k tomu, že po odečtení veškerých nemzdových nákladů má firma z jedné košile příjem 500,- Kč. Kolik firma nyní přijme švadlen při mzdě 7000,- měsíčně? Jaký bude zisk firmy?
KONTROLNÍ OTÁZKY A ÚLOHY 1. Jak souvisí poptávka na trhu práce s poptávkou na trhu výrobků a služeb? Uveďte příklad. 2. Vysvětlete proč je firma zpravidla ochotna v případě poklesu mzdové sazby přijmout více pracovníků. 3. Jaký je rozdíl mezi individuální a tržní nabídkou na trhu práce? Načrtněte jejich křivky. 4. Zamyslete se, jaký vliv na zaměstnanost (nezaměstnanost) může mít uzákonění vysoké minimální mzdy. 5. V první polovině devadesátých let došlo v České republice k nárůstu platů učitelů angličtiny a naopak k propadu platů učitelů ruštiny. Vysvětlete tento jev. Pokuste se graficky ilustrovat. 27
6. Vláda se rozhodne prodloužit podporu v nezaměstnanosti z šesti měsíců na jeden rok. Jak to ovlivní trh(y) práce v zemi? Jaký to může mít vliv na mzdy? 7. Na trhu práce zedníků poptávají práci čtyři firmy. Tabulka ukazuje počty zedníků, které jsou jednotlivé firmy ochotny zaměstnat při různých mzdových sazbách (individuální poptávky): Mzd. sazba 70,90,110,130,150,-
Firma A 25 18 12 7 4
Firma B 38 33 22 12 7
Firma C 32 25 17 12 8
Firma D 45 40 31 21 15
a) Načrtněte křivku tržní poptávky po práci na tomto trhu. b) Nabídka na tomto trhu práce je dána tabulkou: Mzd.sazba 70,Nab.množství 39
90,61
110,82
130,113
150,150
Vláda stanovila zákonnou minimální mzdu ve výši 130,- Kč na hodinu. K čemu dojde? Popište, popř. graficky ilustrujte. 8. Setkáváme se s tvrzením, že nízké mzdy vedou k odchodu nejlepších z dané profese a zůstávají tam jenom ti horší. Např. se říká, že nízké mzdy učitelů snižují kvalitu učitelského sboru, protože ti nejlepší učitelé odcházejí a živí se jinak. Myslíte si, že je to pravda? 9. Když česká vláda zavedla víza pro Ukrajince, objevil se v novinách tento komentář. „Každý kdo se v ČR chystá stavět dům či rekonstruovat byt by si měl pospíšit. Je to pravda? Proč? 10. Na začátku devadesátých let se začaly objevovat značné rozdíly mezi platy lékařů a právníků. Platy lékařů rostly pomalu, právníků rychle. Vysvětlete, Pokuste se graficky ilustrovat. Se značným zpožděním se v druhé polovině devadesátých let začala výrazněji snižovat diference mezi platy lékařů a právníků. Vysvětlete k čemu došlo. Pokuste se graficky ilustrovat.
28
KORESPONDENČNÍ ÚKOL 4: Na trhu švadlen v daném regionu se střetává nabídka práce s poptávkou po práci. Formuje se rovnovážná mzda ve výši 10000,- Kč a rovnovážné množství – je zaměstnáváno 100 švadlen. Co se stane na tomto trhu práce za jinak neměnných okolností v následujících případech? Jak se změní rovnovážná mzda a počet zaměstnaných švadlen? Graficky ilustrujte. a) Na trhu oděvů se prudce zvýší poptávka po výrobcích, které vyrábějí švadleny. b) Dojde k rozsáhlé imigraci slovenských švadlen na tento trh práce. c) Vláda stanoví minimální mzdu na 12 000,- Kč. d) Určité množství švadlen opustí tento trh práce a odejde za lepším výdělkem do Prahy. 2.5 DODATEK 1: MINIMÁLNÍ MZDA Minimální mzdu stanovuje stát, resp. vláda. Cíle jsou zpravidla sociální (zajištění existenčního minima pro nekvalifikovanou pracovní sílu) a ekonomické (př. omezit nekalou soutěž výplatou příliš nízkých mezd). Minimální mzda je velmi diskutovanou problematikou a dopady její existence jsou velmi rozporuplné. V některých členských zemích Evropské unie není minimální mzda vůbec zavedena – v těchto zemích nemá institut minimální mzdy tradici. Ve většině zemí však zavedena je a její výše se výrazně liší. Různá je její absolutní úroveň (př. nesrovnatelná výše minimální mzdy v Lucembursku a v ČR), ale také je v různých zemích různá její výše v poměru k průměrné mzdě. Ve Francii a Itálii minimální mzda vysoce překračuje 50% průměrné mzdy, v jiných zemích je to pouze okolo 30% (v ČR okolo 40%). Minimální mzda je zpravidla vyplácena za pomocné, neodborné a manuálně jednoduché činnosti (uklízeč, vrátný, pomocník v kuchyni, pomocný zemědělec,…). Tyto práce v západoevropských zemích často vykonávají občané jiných zemí a studenti. Minimální mzdu mnohem častěji než muži pobírají ženy (cca 75%). Důvodem je především skutečnost, že ženy jsou oproti mužům kvůli rodině ochotny vykonávat pomocné a hůře placené práce. Jak již bylo řečeno, minimální mzda může mít rozporuplné dopady, a proto je široce diskutovanou problematikou. Má své zastánce i odpůrce. 29
ARGUMENTY VE PROSPĚCH MINIMÁLNÍ MZDY - Úkolem minimální mzdy je především ochrana zaměstnanců, kteří takto získávají jistoto, že jejich mzda neklesne pod minimální částku nařízenou vládou. - Její stoupenci vyzdvihují sociální funkci minimální mzdy (zlepšování pracovního postavení a jistot zaměstnanců). - Podstatný rozdíl mezi výši minimální mzdy a sociálními dávkami je důležitým motivačním prvkem při snižování nezaměstnanosti. Stanovení minimální mzdy může motivovat nezaměstnané k hledání a přijmutí pracovního místa (záleží na štědrosti sociálního systému). ARGUMENTY PROTI MINIMÁLNÍ MZDĚ - Odpůrci minimální mzdy argumentují tím, že minimální mzda představuje brzdu podnikání a že deformuje trh práce. - Minimální mzda zvyšuje náklady na levnou pracovní sílu, pracovní síla je v některých případech příliš drahá. - Mzda nevychází z reálných a výkonnostních ukazatelů zaměstnance (viz. chování firmy), ale je určena zcela direktivně státem. Ekonomické hledisko tak ustupuje do pozadí a uplatňují se především politické vlivy. - Zaměstnavatel zastupuje sociální funkci státu, stát se snaží motivovat nezaměstnané k práci za peníze podnikatelů. V této souvislosti je si třeba uvědomit, že např. v České republice hradí zaměstnavatel za zaměstnance i sociální a zdravotní pojištění ve výši 35% - náklady podnikatele na zaměstnance s minimální mzdou se tak výrazně zvyšují. - Minimální mzda se může obrátit proti zaměstnancům, které měla chránit. Málo kvalifikované profese s nízkou mzdou se stávají pro zaměstnavatele dražšími. Pokud zaměstnanec vykazuje nízkou produktivitu (jejíž hodnota nedosahuje ani hodnoty minimální mzdy), nemá zaměstnavatel možnost mzdu snížit. Musí zaměstnance buď dotovat nebo propustit, čímž se zvyšuje nezaměstnanost. - Zaměstnanec vykonávající málo kvalifikovanou práci, který by mohl pracovat za nižší mzdu a státu ušetřil velké prostředky (podpora v nezaměstnanosti, pojištění) tak končí na Úřadu práce. - Uzákonění minimální mzdy se tedy může stát příčinou nedobrovolné nezaměstnanosti. Zákonná minimální mzda nevyvolává nezaměstnanost u všech profesí, ale jen u těch, kde je rovnovážná mzda nižší než zákonná minimální mzda.
30
Pokud se již společnost rozhodne pro uzákonění minimální mzdy, je velmi důležité její správné nastavení. Z výše minimální mzdy se ve většině zemí odvíjí jednotlivé státní dávky životní podpory. Zvýšení minimální mzdy tedy zpravidla znamená zvýšení mnoha sociálních dávek v zemi. MINIMÁLNÍ MZDA - nesmí být moc vysoká, protože představuje zátěž pro podnikatele a může vést k propouštění, tzn. může být příčinou zvýšení nezaměstnanosti, - musí být dost vysoká, neboť mezi minimální mzdou a sociálními dávkami by měl být výrazný rozdíl. Kdo chodí do práce by na tom měl být lépe než ten, komu vyhovuje pohodlný život na sociálních dávkách. 2.6 DODATEK 2: PRODUKTIVITA PRÁCE V dalším textu se bude často objevovat termín produktivita práce. Považuji tudíž za žádoucí si tento termín objasnit. Produktivita práce je množství produkce vyrobené jednotkou pracovní síly za jednotku času (např. produkce vyrobená jedním pracovníkem za hodinu). Zvýšení produktivity práce je jedním ze zdrojů ekonomického růstu. Země dosahující vyšší produktivity práce se mohou pochlubit i vyšší životní úrovni obyvatel. Mezi vývojem mezd a produktivitou práce existuje spojitost – vyšší průměrné výdělky jsou zpravidla v zemích s vyšší produktivitou práce. Pro zpestření jsou v následující tabulce uvedeny výsledky studie OECD z roku 2005, která porovnává produktivitu práce mezi jednotlivými členskými zeměmi Evropské unie. Jako výchozí hodnota byla použita produktivita práce v USA (USA = 100). Pouze čtyři členské země Evropské unie se mohou pochlubit vyšší produktivitou práce než USA (Lucembursko, Francie, Belgie, Irsko). Produktivita práce v ČR je srovnatelná s ostatními středoevropskými zeměmi – Maďarskem, Polskem, Slovenskem.
31
TABULKA: PRODUKTIVITA PRÁCE V EU (2005) … USA = 100 Lucembursko Francie Belgie Irsko USA Nizozemsko Dánsko Německo Itálie Rakousko Švédsko Finsko V.Británie
114 110 107 106 100 97 91 90 90 86 85 82 78
Španělsko Řecko Portugalsko Slovinsko Malta Maďarsko Kypr Slovensko ČR Polsko Estonsko Litva Lotyšsko
73 64 52 50 49 49 46 43 41 38 33 31 30
2.7 DODATEK 3: DISKRIMINACE NA TRHU PRÁCE Diskriminace na trhu práce je případ takových rozdílů v přístupu na pracovní trh nebo ve vyplácených mzdách, které mají původ v osobních charakteristikách, jako je např. rasová příslušnost, pohlaví, věk, vyznání. 2 ZÁKLADNÍ PROJEVY DISKRIMINACE NA TRHU PRÁCE a) Mzdová diskriminace - neodůvodněné rozdíly ve mzdách. b) Segregace v zaměstnání - neumožnění vstoupit na pracovní trh. PŘÍČINY DISKRIMINACE a) Osobní předsudky - př. zaměstnavatelé, spoluzaměstnanci neradi spolupracují s osobami jiné rasy, pohlaví apod. b) Statistická diskriminace - při přijímání se často rozhoduje na základě hromadných dat (př. velké procento Rómů bylo ve výkonu trestu – občan této národnosti nebude přijat do pracovního poměru). c) Vytlačování - př. diskriminace žen – určitá zaměstnání historicky vyhrazena mužům. 32
Pozn.: Mzdová diskriminace žen Nižší odměňování žen oproti mužům přispívá k názoru existence diskriminace žen ve společnosti. Téměř ve všech odvětvích hospodářství České republiky jsou ženy na stejných či srovnatelných pozicích odměňovány hůře. Rozdíl se ovšem v posledních letech výrazně snižuje. V zemích EU je situace podobná jako u nás. Uvedené rozdíly jsou často chápány jako přetrvávající forma diskriminace. Zaměstnavatelé se hájí tím, že výše mzdy reaguje na celkovou situaci na trhu práce a především na rizikové zaměstnávání určitých skupin pracovníků. U mladých žen je to např. případná dlouhá mateřská dovolená a následně problémy s nemocností dětí.
33
3 TRH PRÁCE – AKTUÁLNÍ SITUACE STUDIJNÍ CÍLE Po prostudování této kapitoly budete schopni popsat základní trendy trhů práce ve vyspělých demokratických zemích, budete schopni charakterizovat vývoj trhu práce v ČR od roku 1989 po současnost. V textu budete seznámení s vlivem technologického pokroku a globalizace ekonomických procesů na zaměstnanost.
OBSAH KAPITOLY - technologický pokrok a jeho vliv na zaměstnanost - globalizace ekonomických procesů - trh práce v ČR a jeho vývoj od roku 1989 - aktuální trendy trhu práce, požadavky na vzdělávací systém - investice do vzdělání - mzdy, délka pracovní doby Společensko ekonomické změny ovlivňují situaci na trhu práce. Již v 2.polovině 20. století můžeme ve vyspělých zemích hovořit o konci industriální éry – dochází k přesunu zaměstnanosti z průmyslu do sektoru široce chápaných služeb. Za dva hlavní faktory, které v současné době působí v globálnějším měřítku na trh práce můžeme považovat technologický pokrok a globalizaci ekonomických procesů. Oba tyto faktory spolu úzce souvisí. Technologický pokrok (zejména celosvětové rozšíření informačních technologií, rozvoj telekomunikací a dopravy) umožňuje a prohlubuje globalizaci. 3.1 TECHNOLOGICKÝ POKROK Jak již víme z kapitoly 1, za jednu z příčin nezaměstnanosti je považován neustále pokračující technologický pokrok. Technologický pokrok je dominantním faktorem společenského vývoje na celém světě. Projevuje se zejména v rozvoji informačních technologií, telekomunikací, v automatizaci výroby. Mnoho ekonomů tvrdí, že technologický pokrok nejprve vytlačil člověka z továren a nyní ho vytlačuje i ze sektoru široce chápaných služeb.
34
Otázky vědecko-technologického pokroku a rozšiřování informačních a komunikačních technologií vstupují do diskuzí o zaměstnanosti ve více směrech. NEGATIVNÍ VLIV NA ZAMĚSTNANOST Nejrozšířenější obavou je, že nové technologie způsobují rychlý úbytek pracovních míst, a že v dohledu je „konec práce“. Poukazuje se na to, že změny technologie snižují zejména poptávku po pracovnících s nízkou kvalifikací, což má za následek výskyt nezaměstnanosti u lidí této kategorie. Dalším směrem argumentace je, že pokrok v oblasti techniky zvyšuje produktivitu a tím při dané úrovni výroby snižuje poptávku po pracovních silách. Technologické změny mění produktivitu práce a jsou důvodem změny poptávky po výrobních faktorech. PŔÍKLAD: ZAVÁDĚNÍ MOTOROVÝCH PIL V LESNÍM HOSPODÁŘSTVÍ Dříve káceli dřevorubci stromy v lese sekerami. Později se začaly vyrábět motorové pily, které značně ulehčily a urychlily kácení stromů. Používání motorových pil zvýšilo produktivitu práce lesních dělníků – k pokácení určitého množství stromů za časovou jednotku je dnes zapotřebí méně lidí, než v dobách, kdy se stromy kácely sekerami. Na trh práce také působí skutečnost, že v mnoha případech je kapitál stále levnější, zatímco práce je nejen relativně, ale i absolutně stále dražší. PŘÍKLAD: Restaurace zaměstnává šest žen na mytí nádobí. V zemi dojde k všeobecnému růstu mezd, což nutí restauraci zvýšit mzdu těmto ženám, jinak by odešly do jiných příležitostí. Po zvýšení mezd však majitel restaurace zjišťuje, že se mu vyplatí nahradit tři tyto ženy jednou elektrickou myčkou. Propustí je tedy a koupí jednu elektrickou myčku nádobí. Když mzdy dále porostou, nahradí zbývající tři ženy druhou elektrickou myčkou. Ale jak se vůbec ocitly na trhu elektrické myčky nádobí? Firmy, které ve svých vývojových laboratořích konstruovaly elektrické myčky to nedělaly z lásky k pokroku, nýbrž z touhy po zisku. Kdyby byla ruční práce tak levná a kapitál tak drahý jako před sto lety, nebyly by k tomu motivovány, protože by se žádné restauraci nevyplatilo nahrazovat levnou ruční práci drahými elektrickými myčkami.
35
Ovšem s tím, jak se práce stává dražší a kapitál levnější, vyplatí se nahrazovat ruční práci kapitálovými statky (např. ženy na mytí nádobí elektrickými myčkami). Objevují se ekonomické podněty k výzkumu a vývoji nových strojů, přístrojů a nových technologií, schopných nahradit ruční práci. Trh práce reaguje na cenové signály. Je podněcován změnami cen výrobních faktorů a je orientován takovými směry, které umožňují nahrazovat drahé výrobní faktory levnějšími. Závislost výrobní techniky na cenách výrobních faktorů nám také objasňuje proč se tentýž produkt vyrábí v různých zemích různými technikami. V Číně se pěstuje rýže výrobní technikou náročnou na práci, protože je práce v Číně levná. V některých oblastech USA se rýže úspěšně pěstuje mechanizovanou technikou náročnou na kapitál a úspornou na práci. V zemích s hojností levné práce, např. v Latinské Americe a Asii, si hotely najímají na mytí nádobí lidskou práci, zatímco v USA a v západní Evropě v zemích s vysokými mzdami a s hojnosti kapitálu, používají spíše elektrické myčky nádobí. Při mé nedávné návštěvě Velké Británie jsem v městečku Rugby navštívil hypermarket Tesco. S údivem jsem zjistil, že u pokladen chybí jakákoli lidská obsluha. Automatické zařízení mi sečetlo nákup, přijalo platbu v hotovosti a vydalo drobné. Po návratu do České republiky jsem při nákupu v hypermarketu stejné společnosti podobné zařízení nenašel. U pokladny mne zkasírovala lidská síla. Jedná firma v tomto případě volí v různých zemích nákup různého výrobního faktoru. Ve Velké Británii je výhodnější automat, protože lidská práce je drahá, v České republice se zatím jeví výhodnější lidská práce. Technologický pokrok tedy způsobuje, že pracovní síla je nahrazována mnohem výkonnějšími stroji. Jistě by jste si vzpomněli na příklady: POZEMNÍ PRÁCE Při stavbě přehrad, ropovodů, plynovodů, pozemních komunikací (dálnic a silnic všeho druhu), melioračních pracích, stavebnictví atd. výkonné stroje nahradily statisíce lidí. DOPRAVA Modernizace dopravy, např. použití kontejnerů v lodní dopravě vyřadilo z práce tisíce přístavních dělníků. Kontejnerová doprava se také používá jak v železniční, tak i automobilové přepravě zboží.
36
PRŮMYSLOVÁ VÝROBA Velmi hmatatelné jsou důsledky technologického pokroku na úsporu pracovních sil v odvětvích průmyslové výroby (např. v automobilovém průmyslu). Automatické výrobní linky nahrazují stále více lidskou práci. SLUŽBY K úspoře pracovních míst dochází také nasazováním moderní techniky ve službách. Např. zavedením elektronických pokladen a jejich napojením na počítačový systém ve skladech a supermarketech dochází k minimalizaci obsluhujícího personálu. Obdobně je tomu u peněžních ústavů zavedením počítačových systému a bankomatů. Další způsob, kterým se technologie dostává do diskuzí o zaměstnanosti, je její vztah ke globalizaci. Tomuto fenoménu světové ekonomiky se věnuje kapitola 3.2 tohoto textu. Globalizaci umožňuje a stále podporuje rozšiřování informačních a komunikačních technologií. Snižování nákladů na komunikaci a dopravu umožňuje přemísťování výroby do míst s nižšími náklady. Zvyšují se tak toky přímých zahraničních investic do zemí s nižší úrovni příjmů, kde se přemisťují i operace v počítačových sítích. Tento vývoj zvyšuje obavy v souvislosti s exportem pracovních míst z vyspělých do rozvojových, resp. méně vyspělých zemí. POZITIVNÍ VLIV NA ZAMĚSTNANOST Technologický pokrok také může mít na trh práce pozitivní vliv. Může vytvářet pracovní místa a tím zvyšovat zaměstnanost. Výkonné stroje musí někdo vyprojektovat, pak vyrobit a po jejich vyřazení opět sešrotovat. Nové informační technologie mají rozsáhlý nepřímý celoekonomický účinek a tvoří základnu růstu – nové investice spojené s technologickým pokrokem vedou ke zvýšení výroby a mohou vést k přírůstku pracovních příležitostí. Technologický pokrok snižuje náklady a pokud nedochází ke ztrátám v procesu distribuce, výrobky se stávají dostupnými pro další spotřebitele a rozšíření trhu vede k růstu výroby. !! V závislosti na těchto účincích tedy může technologický pokrok zvýšit počet pracovních příležitostí v dané ekonomice (viz. produkční efekt při poklesu ceny kapitálu v kapitole 2). Technologický pokrok tudíž pracovní místa ruší i vytváří. Přes uvedené možné pozitivní dopady technologického pokroku na zaměstnanost, je počet nových a zaniklých pracovních míst těžko souměřitelný. 37
I odpůrci „technologické nezaměstnanosti“ uznávají, že technologický pokrok zvyšováním produktivity práce vytěsňuje lidi z pracovního procesu. Tvrdí, že takto vznikající nezaměstnanost má charakter strukturální a krátkodobý – že sektor služeb, který je vysoce pracovně náročný a kde je růst produktivity práce poměrně pomalý, dokáže za „normálních okolností“ vstřebat práci uvolňovanou v průmyslu. Předpokládají ovšem pružné pracovní trhy – trhy s pružnými mzdami a „pružnými“ lidmi. Tento předpoklad je ovšem velmi daleko od reality. 3.2 GLOBALIZACE EKONOMICKÝCH PROCESŮ Termín globalizace se objevil zhruba na přelomu 80. a 90. let minulého století a běžně ho používá žurnalistika i odborná literatura v různých tvarech a souvislostech. Globalizace je současným fenoménem ekonomiky. Představuje proces zesvětovění výroby a trhu. Projevuje se růstem počtu a síly nadnárodních korporací, rychlým růstem světového obchodu a objemu mezinárodní produkce, zvýšením toku přímých investic, rostoucí integrací finančních trhů apod. Svět se postupně stává jedním velkým trhem. Stále silnější mezinárodní korporace přesouvají výrobu do zemí s levnou pracovní silou (popř. s dalšími levnými výrobními faktory) a co nejblíže trhům. Tento trend má za následek snižování nákladů, růst výnosu z rozsahu a tudíž vysoké zisky těchto subjektů. Zvyšuje se tedy ekonomická výkonnost. Proces stále širšího a hlubšího propojování části světa, nazývaný dnes globalizací, není jev nový. Nikdy v minulosti neprobíhal tak intenzivně a s tak širokým teritoriálním dosahem jako dnes. O tento dosah se zasloužily informační technologie, rozvoj telekomunikací a dopravy a internacionalizace ekonomických a kulturních vazeb mezi regiony světa. Globalizaci tedy umožňuje a zároveň prohlubuje celosvětové rozšíření informačních technologií. Informační technologie usnadňují přesun provádění rutinních prací firem do zemí, kde lze dosahovat vyšších zisků (levnější pracovní síla, nižší daně, výhodnější zákonodárství, mírnější normy na ochranu životního prostředí atd.). Informační technologie také zkracují na minimum čas k provedení nejrůznějších operací a snižují transakční náklady. Globalizace probíhá v současné době dvěma cestami. První má svůj začátek v minulosti, kdy pro prosperující firmy se stával trh ve vlastní zemi již těsný a proto začaly budovat své filiálky v dalších zemích. Tato cesta vedla postupně ke vzniku nadnárodních společností.
38
Druhá cesta začíná po druhé světové válce a je motivována snahou vytvářet větší ekonomické celky a to jednak integrací jednotlivých zemí do jednoho uskupení na základě jednotné ekonomické politiky a legislativy (např. Evropská Unie), jednak vytvořením volnějšího uskupení cestou odstranění celních bariér (nižší stupeň integrace). Motorem vysoké dynamiky globalizace v současné době je možnost dosahování vysokých zisků. Této možnosti se chopily v prvé řadě nadnárodní společnosti, které zvyšují své zisky umísťováním výroby do výhodnějších oblastí s levnou pracovní silou a kde vlády příslušných zemí jsou ochotny vytvořit pro jejich podnikání příznivé podmínky (nízké ceny pozemků, spoluúčast na budování infrastruktury apod.). GLOBALIZACE se tedy PROJEVUJE ZEJMÉNA: - internacionalizací ekonomických a kulturních vazeb mezi regiony světa, - zesvětověním výroby a trhu, - rychlým růstem světového obchodu, - zvýšením toků přímých zahraničních investic, - růstem počtu a síly nadnárodních korporací, - rostoucí integrací finančních trhů, - intenzifikací hospodářské soutěže v důsledku srůstání trhů. GLOBALIZACE A TRH PRÁCE Mimo zvýšení ekonomické výkonnosti a všeobecného ekonomického růstu, může globalizace ovlivňovat nezaměstnanost v hospodářsky vyspělých zemích. V těchto zemích (zejména v Evropě) je drahá pracovní síla, mj. z důvodu sociálního zákonodárství. !! Jelikož vlivem globalizace roste konkurence levnějších pracovních sil z rozvojových zemí a jelikož se neustále zlepšuje technologická úroveň výroby, ve vyspělých zemích se ruší některá pracoviště, popř. i celá pracovně náročná odvětví. Na druhé straně tento vývoj vede k vytváření nových odvětví a tím i pracovních míst s požadavky na vyšší kvalifikaci ve vyspělých zemích. !! V rozvojových zemích se tak rozvíjí pracovně náročná odvětví ekonomiky a v hospodářsky vyspělých zemích se soustřeďují odvětví náročná na kvalifikaci. Kvalifikační struktura pracovní síly ve vyspělých zemích se musí tomuto trendu rychleji přizpůsobovat!
39
Zostřená konkurence vlivem globalizace vede PODNIKY v hospodářsky vyspělých zemích k následujícím krokům: - pracovně náročnější části výroby přemisťují za hranice země, - přemisťují výrobu do perspektivnějších oborů a zdokonalují nabídku svých výrobků, - usilují o deregulaci trhu práce, - modernizují výrobu a její zařízení, - usilují o to, aby měli co nejméně kmenových zaměstnanců a potřebný počet si čas od času pronajímali (souvisí to s požadavkem deregulace trhu práce). PŘÍKLAD: V Německu je vyšší reálná mzda než v České republice. Je to proto, že německá produktivita práce je vyšší než česká. Proč je v SRN vysoká produktivita práce? Protože Německo má hodně kapitálu na jednoho pracovníka, odborně řečeno má vysokou kapitálovou vybavenost práce. Kapitál vtělený do výrobních zařízení, technologických znalostí a lidského vzdělání pak dává práci vysokou produktivitu. ČR je na tom v kapitálové vybavenosti podstatně hůře než SRN. Některé německé firmy, přilákány levnou českou prací, začaly proto v ČR investovat svůj kapitál. Odliv části kapitálu ze SRN do ČR zvýší v České republice poptávku po práci, zaměstnanost a reálné mzdy. NAOPAK V SRN (OBECNĚ VE VYSPĚLÝCH ZEMÍCH!) MÁ ODLIV KAPITÁLU ÚČINKY OPAČNÉ – VEDE K POKLESU POPTÁVKY PO PRÁCI, což vyvolává tlak na snížení zaměstnanosti i reálných mezd. Zůstaňme chvíli u tohoto příkladu. Přesun části německého kapitálu do ČR poněkud snížil rozdíly mezi německými a českými reálnými mzdami. Je to pochopitelně proto, že německý kapitál pomohl zvýšit českou produktivitu práce a tím umožnil také zvýšit české reálné mzdy. Proč to němečtí podnikatelé dělají? Co mají z toho, že svým kapitálem zvyšují českou produktivitu práce, české reálné mzdy a českou zaměstnanost? Německé firmy pochopitelně neinvestují svůj kapitál v ČR proto, aby zvýšily reálné mzdy českým zaměstnancům a zaměstnanost v ČR. Investují jej u nás proto, že jim nižší české reálné mzdy (oproti německým) umožňují dosahovat vyšší zisky, než jakých by dosahovali v Německu.
40
GLOBALIZACE A OMEZENÁ ROLE STÁTU V souvislosti s globalizací je všeobecně zpochybňována úloha státu v ekonomice. Hospodářská politika vlád (její součástí je i politika zaměstnanosti) má omezené možnosti. - Dříve podniky fungovaly zpravidla v rámci jedné země a hospodářská politika této země měla možnost ovlivňovat jejich činnost. Nyní v souvislosti s globalizací roste divergence mezi politickými oblastmi, které jsou reprezentovány národními státy a ekonomickými oblastmi jednotlivých trhů. - Na úkor vlastních zájmů jsou státy vtahovány do procesů budování nejrůznějších mezinárodních institucí, jejichž zájmy jsou nadnárodní. - Velké podniky navíc poznaly, že vlády jsou na ně odkázány, protože se chtějí vykázat hospodářskými úspěchy. - Nadnárodní korporace vykonávají stále větší tlak na vlády, aby přizpůsobily svoji hospodářskou politiku požadavkům otevřené ekonomiky a celosvětové hospodářské integrace. - Mobilita kapitálu má tendenci oslabovat protekcionistickou hospodářskou politiku a nutí vlády vytvářet atraktivní prostředí, s cílem přilákat na své území aktivity nadnárodních korporací. MEZINÁRODNÍ MIGRACE PRÁCE S postupující globalizací ekonomických procesů se zvyšuje mezinárodní migrace práce. Příčiny mezinárodního pohybu pracovních sil jsou ekonomické nebo politické. Ekonomické rozhodně převažují. Protože jsou v různých zemích různé reálné mzdy, dochází k mezinárodní migraci práce. Lidé ze zemí s nízkými mzdami odcházejí pracovat do zemí s vyššími mzdami (někteří Turci odcházejí pracovat do Německa, Mexičané nebo Číňani se stěhují za práci do USA, někteří Češi odcházejí za prací do Německa a určitá část ukrajinských dělníků jde zase za prací do ČR). Obecně lze konstatovat, že probíhá jak migrace nekvalifikovaných pracovních sil (zpravidla ze zaostalejších zemí do vyspělejších), tak migrace kvalifikovaných pracovních sil. Hlavní teritoria, která přitahují pracovníky jsou: západní Evropa (migrace z východní a jižní Evropy, severní Afriky, popř. z Asii), USA (z Evropy, z jižní a střední Ameriky), Japonsko a nově industrializované země (z okolních chudších zemí).
41
3.3 ČESKÁ REPUBLIKA SPOLEČENSKO-EKONOMICKÉ ZMĚNY PO ROCE 1989 Po sametové listopadové revoluci v roce 1989 a rozpadu tzv. socialistického bloku došlo u nás k zásadním společensko-ekonomickým změnám. Centrálně plánovaná ekonomika byla postupně transformována na ekonomiku tržní. Základními pilíři této transformace byly: demokratizace společnosti, liberalizace ekonomiky a privatizace. V ekonomice docházelo k zásadním strukturálním změnám. Rozpad RVHP vedl ke změně orientace zahraničně obchodních vztahů směrem na západ. České podniky se tak dostaly do konkurence podniků z vyspělých zemí. Motorem hospodářství se postupně stalo dynamicky se rozvíjející soukromé podnikání. Transformace se neobešla bez problémů (podcenění legislativního rámce, kupónová privatizace, nárůst nezaměstnanosti v druhé polovině 90. let, velké regionální disproporce), přesto můžeme dnes hovořit o České republice jako o dynamicky se rozvíjející tržní ekonomice. VÝVOJ TRHU PRÁCE V ČR PO ROCE 1989 VZNIK NEZAMĚSTNANOSTI Přechod z centrálně plánované ekonomiky k ekonomice tržní a demokratické společnosti doprovázel vznik nezaměstnanosti. Na rozdíl od socialistické společnosti, v novém demokratickém systému již člověk nemusí pracovat. Naopak na úseku zaměstnanosti získává právo na zprostředkování zaměstnání, hmotné zabezpečení v nezaměstnanosti a zabezpečení v průběhu rekvalifikace. Mezi faktory (vzájemně spolu související) vzniku nezaměstnanosti na začátku 90. let 20. století můžeme zařadit zejména: - ztrátu východních trhů (rozpad RVHP), - privatizaci, - restriktivní politiku vlády vůči velkým podnikům, - restrukturalizace, útlum a konverze některých výrob. PŘÍKLAD: ZEŠTÍHLOVÁNÍ HUTÍ Český hutnický průmysl byl v dobách socialismu dodavatelem hutních výrobků na trhy socialistických zemí. Po pádu komunismu se situace českých hutí výrazně zhoršila. Na západních trzích nebyly výrobky českých hutí konkurenceschopné a tak začal proces zeštíhlování. Hutě musely nejen projít 42
rozsáhlou modernizací, ale nutnost snížit náklady a zvýšit produktivitu práce vyžadovala, aby postupně propustily desetitisíce zaměstnanců. Jestliže v roce 1990 pracovalo v českých hutích více než 100 tisíc lidí, o deset let později to byla zhruba polovina. Charakterizujme si nyní stručně vývoj trhu práce v ČR po listopadové revoluci v roce 1989. OBDOBÍ 1990 – 1996 - Míra nezaměstnanosti v tomto období byla velmi nízká, pohybovala se do 3%. - Docházelo k intenzivním přesunům pracovní síly mezi jednotlivými odvětvími v ekonomice. - Strukturální změny souvisely s přechodem k postindustriální společnosti, která se vyznačuje novou strukturou pracovních míst a také novými požadavky na pracovníky – rozhodujícími faktory výroby se stávají znalosti, vědomosti a informace. Klesá zájem o nekvalifikovanou pracovní sílu. - Dochází k zásadním změnám zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích, k přesunu pracovní síly mezi odvětvími. - Začíná dominovat zaměstnanost ve službách. ZMĚNA ZAMĚSTNANOSTI V ODVĚTVÍCH V LETECH 1990 – 1994 Průmysl
pokles o 30 %
Zemědělství
pokles o 58 %
Stavebnictví
pokles o 28 %
Finančnictví
růst o 150 %
Státní správa a obrana
růst o 58 %
OBDOBÍ 1997 – 2000 - V tomto období dochází k prudkému nárůstu nezaměstnanosti. - V letech 1997 – 1998 postihla naší ekonomiku hospodářská recese, která vyvolala velký tlak na rychlejší restrukturalizaci podniků. - Docházelo k masovějšímu propouštění nadbytečných zaměstnanců a pracovníků s kvalifikací nevhodnou pro novou strukturu trhu. - ! Snížila se absorpční schopnost sektoru služeb vstřebávat propuštěné zaměstnance jiných odvětví. 43
- Poklesem zaměstnanosti byla nejvíce zasažena tradiční odvětví – zemědělství, dobývání surovin, zpracovatelský průmysl, stavebnictví, doprava a spoje. - Nastaly výraznější obtíže s uplatněním méně kvalifikované pracovní síly a pracovní síly s kvalifikací zaměřenou na útlumová odvětví národního hospodářství. OBDOBÍ OD ROKU 2001 - Na začátku tisíciletí se výše nezaměstnanosti stabilizovala a v druhé části období se situace začala výrazně zlepšovat (nezaměstnanost klesala). - Za poslední tři roky poklesl počet nezaměstnaných v ČR zhruba o třetinu. - Nárůst nezaměstnanosti v předchozím období (1997 – 2000) však způsobil prodlužování délky pobytu v nezaměstnanosti. - Problémem jsou dlouhodobě nezaměstnaní – od začátku tohoto století je podíl dlouhodobě nezaměstnaných (nezaměstnaní déle než jeden rok) vyšší než podíl nezaměstnaných do jednoho roku. NĚKTERÉ CHARAKTERISTIKY NEZAMĚSTNANOSTI V ČR - Co se týče vzdělání, pak platí, že čím vyšší vzdělání, tím nižší specifická míra nezaměstnanosti (nejnižší míru nezaměstnanosti mají lidé s vysokoškolským vzděláním). - Co se týče věku, pak se na nezaměstnanosti podílejí celkem vyrovnaně všechny věkové skupiny, což je jistá odlišnost oproti vyspělým evropským zemím, kde jsou více postiženi mladí lidé (do 25 let) a osoby starší (nad 50 let). - Nezaměstnanost v České republice má výrazné prostorové diference, typické jsou velké regionální rozdíly. Největší nezaměstnanost je v oblastech s těžkým průmyslem a v některých okrajových regionech. Nejnižší nezaměstnanost je v Praze, kde je výrazně jiná struktura pracovních míst.
44
MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI V KRAJÍCH (SRPEN 2007) Ústecký Moravskoslezský Karlovarský Jihomoravský Olomoucký Liberecký Zlínský
11,5 % 10,5 % 7,5 % 7,2 % 6,8 % 6,4 % 6,3 %
Vysočina Pardubice Královehradecký Plzeňský Středočeský Jihočeský Hlavní město Praha
5,8 % 5,5 % 4,9 % 4,8 % 4,5 % 4,4 % 2,5 %
Pokud se podíváme na okresy, pak nejvyšší míru nezaměstnanosti vykazuje okres Most (16,9%) a Karviná (14,6%). Nejnižší míra nezaměstnanosti je v pražských okresech (kolem 2%). POZICE ČR V NADNÁRODNÍM KONTEXTU V kapitole 3.2 (Globalizace) byly naznačeny jisté trendy trhu práce v zemích vyspělých a v zemích méně rozvinutých, případně rozvojových. Bylo řečeno, že v současné době pracovní síla z chudších zemí do jisté míry přebírá práci méně kvalifikované pracovní síle ze zemí bohatších. Česká republika zatím patří mezi ty levné. Toto však bude platit nejvýše několik let. Rostou u nás platy a životní úroveň. Roste cena práce a je zřejmé, že v blízké budoucnosti přestaneme být lokalitou s levnou pracovní silou. POZN.: NĚKTERÁ SPECIFIKA MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE Vzhledem k tomu, že na severní Moravě jsem se narodil a žiji, nedá mi to, abych se alespoň stručně nezastavil u specifik trhu práce v tomto regionu, který ještě dnes doplácí na svou jednostrannou ekonomickou orientaci v období socialismu. Hospodářský úpadek tradičních průmyslových odvětví vedl v 90. letech dvacátého století k velkému nárůstu nezaměstnaných. Moravskoslezský kraj se vyznačuje vysokou nezaměstnaností a nízkou podnikatelskou aktivitou. Od roku 2001 se situace na trhu práce stabilizovala a postupně se zlepšuje, nicméně k trvalejšímu ekonomickému oživení a výraznějšímu zlepšení na trhu práce zatím nedošlo. Míra nezaměstnanosti je druhá nejvyšší ze čtrnácti krajů v České republice. Varovný je zejména nárůst podílu dlouhodobě nezaměstnaných. Moravskoslezský kraj eviduje nejvíc nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo (téměř čtyřikrát vyšší než je průměr ČR). Co se týká míry ekonomické aktivity (podíl pracovní síly na celkovém počtu obyvatel v produktivním věku)
45
je kraj na 13. místě ze 14 krajů. V kraji je také nejnižší míra podnikatelských aktivit v rámci všech krajů ČR (nejnižší počet samostatně výdělečně činných osob na 100 ekonomicky aktivních obyvatel). Specifická míra nezaměstnanosti absolventů v kraji téměř dvojnásobně převyšuje míru nezaměstnanosti absolventů v ČR. Nemálo z nich z důvodu nemožnosti pracovního uplatnění kraj opouští. U některých profesí se absolventi uplatňují lépe (číšník, prodavač), ovšem nízké mzdy zde vedou k velké fluktuaci mladých lidí. V kraji je horší vzdělanostní struktura ve všech vzdělanostních skupinách, než je průměr ČR. Podíl obyvatel s úplným středním či vysokoškolským vzděláním je třetí nejhorší v České republice. Je zde velmi nízký podíl žáků na gymnáziích a vysoký na SOU. Z hlediska otevření cesty k terciální úrovni vzdělávání by bylo dobré dále posilovat podíl žáků ve všeobecných středoškolských programech (již tradiční důraz zaměstnavatelů na flexibilitu člověka ucházejícího se o zaměstnání). Od roku 2000 se zvyšuje mezi zaměstnanými podíl osob v průmyslu, což je v rozporu s trendem celé České republiky a vyspělých zemí. 3.4 AKTUÁLNÍ TRENDY NA TRHU PRÁCE – POŽADAVKY NA VZDĚLÁVACÍ SYSTÉM Z předcházejících stránek tohoto textu vyplývá, že na začátku 21. století zaznamenáváme z pohledu trhu práce (zejména v souvislosti s globalizací a technologickým pokrokem) následující trendy: A) Zvyšující se migrace způsobuje růst konkurence levné pracovní síly z rozvojových, resp. ze zaostalejších zemí. B) Růst mezinárodní konkurence v souvislosti s globalizací ekonomiky způsobuje zvýšený tlak na hospodárnost. V ostré konkurenci často vítězí ten, kdo má na výplatní listině méně zaměstnanců (zeštíhlování). C) Dochází k přesunu mnohých výrob do zemí s levnější pracovní silou a výhodnějším zákonodárstvím. Podniky vyvážejí pracovní místa. Ve vyspělých zemích se často ruší jednotlivá pracoviště, popř. celá pracovně náročná odvětví. D) Dochází ke snižování počtu pracovních míst v některých odvětvích. V některých profesích se trh práce zmenšuje. Nové technologie způsobují další úbytek pracovních míst v průmyslu, stavebnictví, dopravě i službách. Nové technologie naopak vytvářejí nová pracovní místa, ovšem zpravidla s požadavky na vyšší kvalifikaci. Sledujeme úbytek možností tradičního vztahu zaměstnavatel – zaměstnanec. 46
Všechny výše uvedené okolnosti mají za následek, že se ve vyspělých zemích výrazně snižuje poptávka po pracovní síle s nízkou kvalifikací (zpravidla lidi „netvořící“). Tito jsou nahrazováni neomylnými stroji a levnou pracovní silou z rozvojových zemí. Na druhé straně vedou v těchto zemích k vytváření nových odvětví a tím i pracovních míst. POZN.: MÍSTA BUDOUCNOSTI Existují studie zkoumající, v kterých odvětvích se zvýší a naopak sníží počet pracovních míst. Pracovní místa ve vyspělých zemích přibudou zejména v oblasti volnočasových aktivit (společnost bohatne a lidem zbývá na tyto požitky čím dál víc peněz i času) a v pečovatelských službách všeho druhu (mj. souvislost se stárnutím obyvatel). Trenérka aerobiku, paní na hlídání či pečovatelka jsou místa budoucnosti. POŽADAVKY NA VZDĚLÁVACÍ SYSTÉM Společensko-ekonomické změny ovlivňují vždy situaci na trhu práce. Na změny na trhu práce by měl reagovat vzdělávací systém, jehož hlavním cílem je připravit lidi na jejich budoucí uplatnění. Vzdělávací systém v našem historickém vývoji vždy určitým způsobem reagoval na změny trhu práce (Osvícenství – Marie Terezie, průmyslová revoluce, rozvoj obchodu za první republiky, období socialismu, vývoj po sametové revoluci). Je žádoucí, aby systém vzdělávání reagoval na dané změny co nejrychleji, nejlépe s předstihem. Vývoj na trhu práce se dá do určité míry předvídat. Na globální změny trhu práce by měl reagovat trh práce jako celek. V rámci trhu práce jako celku však existují dílčí trhy práce, které mohou být omezeny regionem či odvětvím (nebo obojím). Na změny na těchto trzích mohou reagovat i jednotlivé vzdělávací instituce, které se dnes také pohybují v tržním prostředí. Tzn. jednotlivé školy by měly sledovat další uplatnění svých absolventů, udržovat kontakty se zaměstnavateli. Na základě zpětné vazby pak upravovat svou „vzdělávací politiku“. Vzdělávací instituce produkující dlouhodobě absolventy s nízkým uplatněním na trhu práce nemá v tržním prostředí šanci na přežití. Probíhající společensko-ekonomické změny ovlivňující trh práce jsou nezvratné. Je nutno podporovat změny kvalifikační úrovně a struktury pracovních sil, což vyžaduje změny ve vzdělávací politice. Lisabonská strategie (Směry a cíle Evropské unie ve vzdělávání) zdůrazňuje nutnost posilovat vazby se světem práce, připravit lidi na budoucnost. 47
Za vzdělání se dodnes spíše informace, kterých je plný internet. Systém školství tradičně založený na shromažďování a memorování encyklopedických informací nebude schopen dostatečně reagovat na současné společenské trendy. Vzdělání nesmí klást důraz na pamětní učení a předávání hotových poznatků, ale rozvíjet tvořivost a samostatné myšlení ; chybějí schopnosti tzv. softskills – týmová práce, schopnost a ochota nést zodpovědnost, komunikace. Současný vzdělávací systém často produkuje „plniče úkolů“ a nikoli samostatné tvořivé lidi, podnikavé, schopné spolupráce. Vzdělávací systém připravuje lidi na modelové řešení situací. Avšak místo modelových situací nastávají situace reálné, nečekané a nové. Zaniká původní tayloristické pojetí práce se svými rozčleněnými pracovními úkony. Nastupuje týmová práce a jí odpovídající plošné a pružné struktury (dnes již tradiční požadavek zaměstnavatelů – flexibilita). Specializace začíná být brzdou, typická je kumulace funkcí. Roste mobilita mezi profesemi, člověk musí být připraven na změnu zaměstnání (motivace k celoživotnímu učení). Počáteční vzdělávání a profesní příprava by nadále neměly poskytovat kvalifikace pro celoživotní zaměstnání, nýbrž základní dovednosti a kompetence na nichž mohou lidé stavět při rozvíjení svého potenciálu v průběhu života.
KONTROLNÍ OTÁZKY A ÚLOHY 1. Jaký vliv na trh stavebních dělníků v ČR bude mít rozsáhlá imigrace ukrajinských stavebních dělníků do ČR? Jak se změní mzda? Jak se změní množství najímané práce? Jak se změní množství najímaných českých stavebních dělníků? 2. Jaký vliv má technologický pokrok na produktivitu práce? Jaký vliv má na poptávku po výrobních faktorech? 3. Jaký vliv na volbu technologie výroby mají změny cen výrobních faktorů? 4. Může technologický pokrok zvyšovat počet volných pracovních míst a snižovat nezaměstnanost? Vysvětlete. 5. Jaký vliv má přelévání kapitálu z vyspělých do zaostalejších zemí na poptávku po práci v těchto zemích? 6. Zkuste se zamyslet, jaký vliv na trh práce ve vyspělých zemích má rostoucí globalizace ekonomických procesů? Jaké jsou průvodní jevy globalizace? 7. Jak se mění v souvislosti s globalizací úloha státu ve vyspělých tržních ekonomikách? 8. Jaké jsou příčiny mezinárodního pohybu pracovních sil? 48
9. Jaké byly hlavní příčiny vzniku nezaměstnanosti v České republice po roce 1989? 10. Popište strukturální změny v české ekonomice v 90. letech 20. století. 11. Nezaměstnanost v ČR se vyznačuje výraznými regionálními rozdíly. V kterých regionech je nezaměstnanost nejvyšší a proč? 3.5 DODATEK 1: INVESTICE DO LIDSKÉHO KAPITÁLU LIDSKÝ KAPITÁL - soubor znalostí a schopností, kterými disponuje pracovník, - tyto znalosti a schopnosti se získávají vzděláním, pracovním výcvikem, zkušenostmi apod., - hodnotu lidského kapitálu určuje trh práce. INVESTICE DO VZDĚLÁNÍ Podobně jako u jiných investic, očekávám v případě investice do lidského kapitálu v budoucnu návratnost investovaných prostředků plus dodatečný výnos. Představme si čerstvého maturanta, který zvažuje zda má jít studovat vysokou školu nebo raději nastoupit po maturitě do zaměstnání. Náklady investice do vysokoškolského vzdělání jsou dvojího druhu: - přímé náklady na vzdělání (školné, učebnice, doprava, koleje,…), - nepřímé náklady … tzv. alternativní náklady, neboli náklady obětovaných příležitostí (zejména ušlý příjem po dobu studia – ztráta ušlého výdělku). Výnosem z investice do lidského kapitálu je rozdíl mezi příjmem v případě realizace investice (VŠ vzdělání) a příjmem v případě, že investovat do vzdělání nebude a půjde hned po maturitě pracovat. Investice do lidského kapitálu se vyplatí v případě, když výnosy z investice jsou vyšší než náklady investice. KORESPONNENČNÍ ÚKOL 5: Máte střední ekonomickou školu a můžete vydělávat 120 000,- Kč ročně. Rozhodujete se, zda máte 5 let studovat vysokou ekonomickou školu. Školné činí 5 000,- Kč ročně. Vaše náklady na učebnice a ubytování na koleji činí 3 000,- Kč ročně. Po skončení VŠ budete 40 let pracovat.
49
O kolik vyšší by musel být váš plat vysokoškoláka oproti platu středoškoláka, aby se vám studium vyplatilo z ekonomického hlediska? Korespondenční úkol vám jistě nedělal problémy. V reálném ekonomickém životě musíme ještě brát do úvahy inflaci a úrokovou míru. Vliv inflace lze eliminovat tak, že počítám s reálnými příjmy, nikoli nominálními. Složitější je to s úrokovou mírou. Středoškolák může vydělané peníze (jejich část) uložit a nesou mu úrok. Proto je nutno porovnávat příjmy a náklady investice v jednom časovém okamžiku. Nejjednodušší je vypočítat dnešní hodnotu dodatečných příjmů a srovnat ji s dnešními náklady investice. Pokuste se vypočíst následující příklad. KORESPONDENČNÍ ÚKOL 5 Absolvent střední školy se rozhoduje o studiu v jednoročním kurzu práce s PC. Náklady na kurz činí celkem 60 000,- Kč. Roční úroková míra je 10%. Po absolvování kurzu má po tři roky slíben dodatečný příjem: v 1. roce 25 000,- Kč, v 2. roce 30 000,- Kč, v 3. roce 35 000,- Kč. a) Je rozhodnutí zúčastnit se kurzu ekonomicky racionální? b) Bylo by rozhodnutí zúčastnit se kurzu ekonomicky racionální v případě, že by úroková míra byla 30%? ZÁVĚRY - Mladí lidé budou do vzdělání investovat spíše než starší (mají před sebou delší čas v produktivním věku, kdy mohou získávat výnos z uskutečněné investice do lidského kapitálu). - Jestliže náklady na vzdělání poklesnou, zvýší se počet uchazečů o studium a naopak. - Počet studentů se zvýší také tehdy, když se zvýší rozdíl mezi příjmy vysokoškoláků a středoškoláků. Uvedené závěry nelze brát doslova. Realita může být poněkud složitější a liší se případ od případu. Vyšší výdělek nemusí být jediným motivem investice do lidského kapitálu. Roli může hrát také prestiž, charakter některých povolání apod. Přicházejí nemoci, u žen mateřská dovolená atd.
50
CELOSPOLEČENSKÝ PROSPĚCH - Nejvyšší míru nezaměstnanosti mají lidé ze základním vzděláním a nejnižší lidé s vysokoškolským vzděláním. - Lidský kapitál je nejdůležitějším determinantem ekonomického růstu – další rozvoj země a společnosti je možný pouze se vzdělaným obyvatelstvem. - Mezigenerační prospěch – vzdělaní rodiče jsou zpravidla lépe vychovávat své děti,.. . 3.6 DODATEK 2: PRACOVNÍ DOBA A MZDA PRACOVNÍ DOBA Ve vyspělých zemích s tržní ekonomikou došlo v posledních letech ke snížení počtu odpracovaných hodin. Např, Francouzi strávili v práci v roce 1995 1610 hodin ročně, nyní pouze 1431 hodin. Níže uvedená tabulka udává počet odpracovaných hodin za měsíc v jednotlivých státech OECD. U drobných podnikatelů se dá jen velmi těžce odhadnout kolik hodin stráví v práci. Více drobných podnikatelů je v jižních zemích Evropské unie. V Řecku samostatně podniká téměř 40% občanů, v Portugalsku a Itálii téměř 30%. Můžeme říci, že průměrná odpracovaná doba v těchto zemích bude zřejmě o něco vyšší než udává tabulka. Ze sledovaných zemí v průměru nejvíc hodin v práci stráví Korejci (2390 hodin), přitom v polovině 90. let to bylo dokonce 2514 hodin. Vysoce nadprůměrná je délka pracovní doby v České republice, v práci za rok odpracujeme 1972 hodin (ještě déle jsou v práci Slovinci a Lotyši). I u nás však dochází k postupnému zkracování pracovní doby. V roce 1999 byl počet odpracovaných hodin v Česku 2088, v roce 2002 již 1980 hodin. Nejméně hodin jsou v práci Norové, Nizozemci a Francouzi (o více než třetinu méně než Češi). Jedním z důvodu je např. obliba práce na zkrácený pracovní úvazek.
51
STÁT J.Korea Česko Polsko Řecko Mexiko Island Austrálie Slovensko N.Zéland Japonsko Španělsko Kanada Finsko Portugalsko
HODIN/MĚSÍC 199,2 164,3 163 161,5 154,8 152 151,3 151,2 151,1 150,1 150 143,2 142,8 139,7
STÁT V.Británie Irsko Itálie Švédsko Švýcarsko Belgie Dánsko Německo Rakousko Francie Nizozemsko Norsko USA
HODIN/MĚSÍC 139,4 134,4 132,6 130,3 129,6 128,5 122,9 120,5 129,2 119,3 112,8 111,4 149
PŔÍKLAD: Zkuste se zamyslet nad délkou pracovní doby v Norsku a Nizozemsku v souvislosti s důchodovým efektem, který je vysvětlován v podkapitole INDIVIDUÁLNÍ NABÍDKA NA TRHU PRÁCE. MZDA Není žádným tajemstvím, že výše mezd se v jednotlivých zemích výrazně liší. Následující tabulka udává medián (střední výdělek) měsíční mzdy v zemích Evropské unie v roce 2006, přepočtený kurzem CZK / EURO. Nejedná se o průměrnou mzdu, ale střední výdělek. Průměrná mzda je zpravidla vyšší než střední výdělek. Další sloupec pak udává procentuální nárůst mezd v období let 2000 – 2006. Tabulka má některá úskalí. Je nutno brát v úvahu skutečnost, nejednotlivé země se výrazně liší v délce pracovní doby a také v míře zdanění. Kdybychom hrubý měsíční výdělek přepočetli na čistý hodinový, mohlo by se pořadí zemí částečně změnit. Procentuální nárůst mezd oproti roku 2000 nemusí přesně vypovídat o růstu životní úrovně. Jedná se totiž o růst nominálních mezd, který nebere v úvahu míru inflace. Již víte, že pokud je míra inflace vyšší než tempo růstu nominálních mezd, dochází k poklesu reálných mezd.
52
STÁT Rumunsko Slovensko Estonsko Česko Maďarsko Lotyšsko Litva Bulharsko Polsko Řecko Irsko Kypr Slovinsko Finsko Španělsko Lucembursko Francie Portugalsko Belgie Nizozemsko Itálie Dánsko V.Británie Rakousko Švédsko SRN
STŘEDNÍ VÝDĚLEK % NÁRŮST 2000 - 2006 (Kč ; 2006) 5000,114% 12900,98% 11000,93% 17900,92% 12500,82% 6700,66% 8900,61% 4300,50% 16500,48% 42700,38% 82400,37% 55400,36% 26600,31% 81500,31% 48400,28% 91200,23% 68800,22% 28600,22% 75600,21% 86800,20% 63800,20% 111400,19% 87000,16% 79600,13% 81700,13% 90600,12%
ČESKÁ REPUBLIKA Rychlý růst mezd a sílící koruna přibližují Českou republiku zemím západní Evropy. Zatímco před sedmi lety dosahovala průměrná hodinová hrubá mzda v ČR jen 14% německé, v roce 2006 už to bylo 23%. Za šest let se podle čísel ČSÚ tuzemská mzda přepočtená na Eura téměř zdvojnásobila. Výrazně rychlejšího růstu dosáhlo pouze Rumunsko, zhruba stejně rychle se zvyšovaly platy na Slovensku a v Estonsku. Česku pomáhá ve statistice také sílící měna. Euro během šesti let zlevnilo o 6 Kč.
53
Přesto se čeští zaměstnanci dívají svým západoevropským kolegům na záda z velké dálky. Odstup od jejich úrovní je natolik velký, že přiblížit se jim bude patrně trvat ještě celé desítky let. REGIONY A ODVĚTVÍ Jednotlivé regiony uvnitř státu jsou různě bohaté a samozřejmě i platy občanů se liší region od regionu. Ve všech zemích jsou nejvyšší příjmy ve velkých městech, kde je dostatek pracovních příležitostí i podmínek pro úspěšné podnikání a široká základna koupěschopného obyvatelstva. Pokud zůstaneme v Evropě, pak nejvyšší průměrné mzdy jsou v Londýně, Paříži a Bruselu. Jedná se o kosmopolitní města s nepřebernými pracovními a podnikatelskými možnostmi. Sídlo nebo pobočku zde mají všechny významné mezinárodní společnosti, které vyplácejí svým zaměstnancům vysoké mzdy. Co se týče odvětví, pak nejužší špičku ve výši průměrných mezd tvoří nadnárodní společnosti se zaměřením na informační technologie. Tyto firmy potřebují pro svůj chod nesmírně schopné zaměstnance, které musí firma zaplatit, když si je chce udržet, aby nepřešli ke konkurenci. Ve většině členských zemí OECD jsou mimo uvedených informačních technologií nejvyšší průměrné hodinové mzdy ve finančním sektoru. V západoevropských zemích je náskok finančního sektoru před ostatními odvětvími národního hospodářství nižší než ve východní Evropě, kde jsou na tom zaměstnanci ve finančním sektoru výrazně lépe než zaměstnanci ostatních oborů Přesto existují rozdíly. V Belgii, Řecku a Rakousku jsou nejvyšší hodinové průměrné mzdy ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a vody. V Dánsku a Nizozemsku je nejvyšší průměrná hodinová mzda vyplácena v těžbě nerostných surovin.
3.7 DODATEK 3: ENVIRONMENTÁLNÍ SOUVISLOSTI ENVIRONMENTÁLNÍ MANAGEMENT Současná doba klade na zaměstnavatele, a tím i zaměstnance, zvýšené požadavky na znalost a uplatňování poznatků spojených s ochranou životního prostředí. Také přímo v oblasti ochrany životního prostředí se zvyšuje počet pracovních míst. Informace o vývoji v této oblasti a o státní environmentální politice podává studijní předmět Environmentální politika. Proto tato kapitola uvádí pouze některé důležité pojmy a souvislosti jejího uplatnění přímo v pracovním procesu a rozšiřuje informace potřebné pro učitele středních škol. 54
Podniky ovlivňují životní prostředí svou činností, výrobky a službami.V rámci výrobních podniků a podniků služeb se v současné době rozšiřuje zavádění systému environmentálního managementu, umožňující poměrně rychle a koordinovaně snižovat dopady na životní prostředí za současného zvyšování kvality produkce. Ucelený přístup k problematice řízení jakosti, bezpečnosti a ochrany životního prostředí se dnes spojuje s uplatněním jednotného systému řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) uplatněním standartu OHSAS 18001 se systémy managementu jakosti dle ČSN EN ISO 9001 a environmentálního managementu. Ve své činnosti se musí podniky řídit platnou legislativou ve všech oblastech v nichž působí, tedy i v oblasti péče o životní prostředí. Kromě platných zákonů ČR, vyhlášek a norem, kde patří např. posuzování vlivu nových staveb, činností a technologií na ŽP (EIA), jde i o uplatňování dobrovolných opatření. K úspěšnému zvládnutí ochrany životního prostředí a současně získání konkurenční výhody lze úspěšně dojít cestou systému environmentálního managementu EMS. Ten integruje prvky ochrany ŽP do rozhodovacího procesu při řízení organizace. Systém environmentálního managementu (EMS) je ta složka celkového systému managementu, která zahrnuje organizační strukturu, plánovací činnosti, odpovědnosti, praktiky, postupy, procesy a zdroje k sestavování, zavádění, udržování a přezkoumávání environmentální politiky. Obecně EMS zavádí systém tak, že stanovuje politiku podniku v oblasti ŽP současně s aspekty na výrobu. Stanovuje postupy pro přidělování zdrojů, odpovědnosti apod. Principem je neustálé zlepšování podle zásady: plánujproveď- prověř- zlepši. Pro zavádění systémů environmentálního managementu v podnicích v Evropské unii existují dva standardy: • Technické normy řady ISO 14000, zejména technická norma EN ISO 14001 Systémy environmentálního managementu – Specifikace s návodem pro její využití. • EMAS II.: Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č.761/2001, toto nařízení je závazné jako celek pro vlády všech členských států a je přímo aplikovatelné ve všech členských státech Evropské unie. Oba systémy environmentálního managementu, zavedené podle těchto standardů, doplňují systém řízení podniků tak, aby v co možná největší míře respektoval vztahy podniku k životnímu prostředí, upravené právními předpisy a také vztahy k okolí podniku či výrobního místa, k zaměstnancům a k zákazníkům, k ostatní veřejnosti i k majitelům podniků z hlediska jejich environmentálních zájmů. Důraz je kladen na preventivní přístupy a na trvalé zlepšování stavu životního prostředí. Zavádění environmentálního managementu není pro podniky povinné, je však v zájmu jejich konkurenceschopnosti,
55
poněvadž v rámci mezinárodního obchodu je stále více brán zřetel na to, zda při produkci výrobků je ochrana životního prostředí zohledněna. Zavedení a certifikace EMS nemusí znamenat, že se podnik k životnímu prostředí chová lépe než ty podniky, které EMS nemají zavedeny, zaručuje však, že své nepříznivé dopady na životní prostředí postupně snižuje. V oblasti environmentálního managementu je v celém světě přesouván důraz od nápravných opatření k preventivním opatřením čistší produkce (Cleaner Production), která jsou šetrnější k životnímu prostředí, zvyšují efektivnost a šetří zdroje. Čistší produkce je preventivní strategie vedoucí k snížení znečištění prostředí technologiemi průmyslových podniků a služeb. Je zaostřena na bezprostřední ovlivnění podnikového environmentálního konání a na ekonomickou efektivnost. Trend přechodu od nápravy k prevenci se projevuje např. stálou systémovou optimalizací materiálových a energetických toků ve výrobě, integrací managementu životního prostředí do systému řízení podniku a do veřejných sektorových politik. V roce 2000 byl v ČR vyhlášen usnesením vlády č. 165 Národní program čistší produkce (NPCP). U výrobních procesů zahrnuje čistší produkce efektivnější využívání surovin a energií, vyloučení toxických a nebezpečných materiálů a prevenci vzniku odpadu a znečištění u zdroje. U produktů (výrobků a služeb) se strategie čistší produkce zaměřuje na snížení dopadů na životní prostředí a to v rámci jejich celého životního cyklu, od vývoje až po využití. Uplatňování preventivní strategie v environmentálním managementu není zatím systémové, ale z dlouhodobého hlediska se trend přechodu od nápravy k prevenci bude prosazovat díky rostoucímu tlaku trhu a zvyšujícím se rizikům pro životní prostředí. Potřeba snižování materiálové a energetické náročnosti výrob, výrobků a služeb bude zvyšovat poptávku po čistší produkci, která se bude postupně stávat součástí běžné praxe. Současně se bude v dlouhodobém výhledu snižovat poptávka po koncových technologiích, které budou tvořit jen doplněk integrovaných preventivních technologií. (wysiwyg://main.148/http://www.cpc.cz) Významný pokrok v přístupu k ochraně životního prostředí je spojen s platností zákona č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci a omezování znečištění a integrovaném registru znečišťování platí od 1.ledna 2003. Zákon vychází ze směrnice Rady EU 96/61/EC o integrované prevenci a omezování znečištění, označované IPPC (Integrated Pollution Prevention and Control). Jeho smyslem je dosáhnout vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku, neposuzovat odděleně dopad činnosti na jednotlivé složky životního prostředí, ale hledat optimální řešení. Účinnost tohoto zákona zvyšuje tlak na podniky v oblasti ochrany životního prostředí a zřejmě také napomůže zavádění 56
environmentálního managementu v širší míře než dosud. Integrovaná prevence a omezení znečištění je spojena s novými pravidly pro povolování činnosti podniků, pro vymezení požadavků na úroveň provozovaných zařízení a pro novou organizaci státní správy v oblasti životního prostředí. K postupům vyplývajícím ze směrnice IPPC a zákona č.76/2002 Sb. se váží pojmy BAT, BREF a Integrovaný registr znečištění: BAT (Best Available Technique) představuje nejefektivnější a nejpokročilejší stadium vývoje činností a výrobních metod, které jsou současně technicky i ekonomicky dostupné. Nejlepší dostupnou technikou je míněna jak technologie, tak způsob, jakým je zařízení navrženo, vybudováno, provozováno a vyřazováno z činnosti. Dostupnost je dána realizací za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek s ohledem na náklady a přednosti bez ohledu,zda je přístupná v daném státě. BREF (BAT Reference Dokument) - referenční dokumenty BAT. Jsou postupně zveřejňovány pro všechny činnosti, které spadají do režimu IPPC. Nezávazně doporučují nejlepší dostupné techniky v daném oboru. Jsou připravovány technickými pracovními skupinami v Evropské unii (www.ippc.cz ). Integrovaný registr znečištění - IRZ: Současně s uplatňováním zákona 76/2002 Sb. je zaváděn a veřejnosti zpřístupněn integrovaný registr znečištění IRZ (www.irz.cz). Registr vede Český ekologický ústav a jde o informační systém, který shromažďuje a vyhodnocuje údaje o produkci a používání 72 významných škodlivých látek (později až 88 látek). Z IRZ vyplývá povinnost firem hlásit požadované údaje.
STÁTNÍ PROGRAM ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVY A OSVĚTY V ČESKÉ REPUBLICE V roce 2000 byl v ČR jako součást usnesení vlády č.1048 přijat Státní program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (SP EVVO). Funkcí gestora a koordinátora bylo pověřeno Ministerstvo životního prostředí, funkcí gestora odpovědného za environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu pak Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Státní program EVVO vyjadřuje potřebu základních informací o problematice životního prostředí, o jeho limitech a o strategii trvale udržitelného rozvoje a určuje požadavek na zavedení environmentálního vzdělání na všech typech škol. Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta patří do základů všeobecného vzdělávání, které získáme výchovou v rodině i ve školách, 57
celoživotním vzděláváním, vlastními zkušenostmi a citem. Zákon o životním prostředí uvádí, že výchova, osvěta a vzdělávání mají vést k myšlení a jednání, které je v souladu s principem trvale udržitelného rozvoje, k vědomí odpovědnosti za udržení kvality životního prostředí a jeho jednotlivých složek a k úctě k životu ve všech jeho formách. Environmentální výchova a vzdělávání je složitý poznávací a hodnotově uvědomovací proces. Jeho cílem je osvojit si nejnovější odborné poznatky k řešení otázek souvisejících s ochranou životního prostředí, v rámci idejí trvale udržitelného rozvoje, se souběžným vytvářením hodnotové orientace environmentálního vědomí, postojů, etiky a konání. Samotný obsah environmentálního vzdělávání musí být vázán na rozvoj mnoha vědních oborů a společnosti a musí se proto neustále vyvíjet. S platností od počátku roku 2002 byl k státnímu programu EVVO vydán Metodický pokyn k environmentálním vzdělávání, výchově a osvětě ve školách a školských zařízeních. Zdůrazněna je v něm nutnost • předávat soustavu znalostí a dovedností týkajících se biosféry, vztahu člověka a životního prostředí, problémů životního prostředí z globálního lokálního hlediska a možností udržitelného rozvoje • rozvíjet schopnosti uvažovat v souvislostech a chápat interakci přístupů ekologických, technicko – technologických, ekonomických a sociálních • podněcovat aktivitu a tvořivost zaměřenou k žádoucímu jednání • ovlivňovat vztah k přírodě, odpovědnosti za jednání vůči prostředí, ohleduplnosti a spolupráci v mezilidských vztazích • působit na utváření hierarchie životních hodnot a celkového životního stylu ve smyslu potřebu udržitelného rozvoje Na environmentální výchově a vzdělávání ve školách se mají podílet všechny vzdělávací oblasti a vyučovací předměty, praktické vyučování a i různé další aktivity. Environmentální výchovu je žádoucí zařadit do školního vzdělávacího programu jako samostatný obsahový okruh, který umožní získání komplexního pohledu. V Rámcových vzdělávacích programcech (RVP) je environmentální problematice věnována vysoká pozornost, environmentální problematiku řadí do tzv. průřezových témat, která musí prostupovat všemi vzdělávacími oblastmi na daném typu školy.
58
LITERATURA [1]
DORNBUSCH R. a FISCHER S.: Makroekonomie. SPN Praha 1994
[2]
HOLMAN R.: Ekonomie. C.H.Beck. Praha 2002
[3]
JUREČKA V. a kol.: Úvod do ekonomie. VŠB-TU, Ostrava 2002
[4]
KIRZNER I. M.: Jak fungují trhy. Liberální institut. Praha 1999
[5]
KLIKOVÁ CH. a KOTLÁN I.: Hospodářská politika. Sokrates, Ostrava 2003
[6]
ŽÁK M a kol.: Velká ekonomická encyklopedie. Linde, Praha 1999
59
