9. VÝZNAM RESTRUKTURALIZACE ADR (RID)

9. VÝZNAM RESTRUKTURALIZACE ADR (RID) V této kapitole se dozvíte: • • •

Co bylo cílem restrukturalizace ADR (RID). Jak zásadní úpravy ADR (RID) byly provedeny. Význam zavedení klasifikačního kódu.

Po jejím prostudování byste měli být schopni: • • •

Vysvětlit povinnosti vyplývající z ADR (RID) pro přepravce a ostatní účastníky provozu. Popsat podmínky potřebné Znát způsob dělení látek do tříd nebezpečnosti a jejich klasifikační kódy.

Klíčová slova této kapitoly: Nebezpečné látky, ADR, RID, bezpečnostní poradce, klasifikační kód.

Průvodce studiem Mezinárodní předpisy pro přepravu nebezpečného zboží - dohoda ADR a řád RID - jsou pravidelně ve dvouletých intervalech aktualizovány na základě vývoje dopravních prostředků i požadavků průmyslu (zapracování nových látek a předmětů, změny v oblasti klasifikace apod.). Velkým přínosem pro snižování rizik při přepravě nebezpečných látek bylo postupné sjednocování obou předpisů, týkající se především klasifikace nebezpečných látek, jejich označování a balení, průvodních dokladů i požadavků na provedení přepravních prostředků. Několikaletá snaha o maximální integraci obou předpisů se stala skutečností od 1. ledna 2003- restrukturalizovaná ADR/RID.

Doba potřebná ke studiu: Na prostudování této kapitoly budete potřebovat 4 hodiny svého volného času.

V předpisech ADR a RID jsou nebezpečné látky a předměty rozděleny do tříd nebezpečnosti. Jejich počet zůstal v restrukturalizované ADR(RID) zachován, pouze došlo k drobným úpravám a upřesněním v názvech. Třída uvádí základní - převažující nebezpečí látky, vycházeje z jejich fyzikálně chemických vlastností a technicko bezpečnostních parametrů, charakterizujících nebezpečí kvantitativně. V tabulce 1 je uvedeno současné pojmenování tříd ADR, v závorce jsou uvedeny názvy podle RID.

Tabulka 1 Třídy nebezpečnosti Třída Pojmenování 1 Výbušné látky a předměty s výbušnou látkou 2 Plyny 3 Hořlavé kapaliny (Hořlavé kapalné látky - kapaliny) Hořlavé tuhé látky, samovolně se rozkládající látky a znecitlivělé tuhé 4.1 výbušné látky 4.2 Samozápalné látky 4.3 Látky, které při styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny 5.1 Látky podporující hoření (působící oxidačně) 5.2 Organické peroxidy 6.1 Jedovaté látky 6.2 Infekční látky (látky způsobilé vyvolat nákazu) 7 Radioaktivní látky 8 Žíravé látky 9 Různé nebezpečné látky a předměty

9.1 Restrukturalizace předpisů Nejdůležitějším cílem restrukturalizace bylo upravit předpisy tak, aby byly snadno použivatelné a přehledné. Nyní je dohoda ADR rozdělena do devíti části (příloha A a B), sedm částí (příloha A) je společných s řádem RID. Dále je uveden obsah jednotlivých částí přílohy A i B, aby bylo patrné, že v jednotlivých částech, dle názvu, lze jednoduše nalézt potřebné informace. Příloha A - Všeobecná ustanovení a ustanovení týkající se nebezpečných látek a předmětů Část 1 - Všeobecná ustanovení • • • • • • • • •

Rozsah a použití Definice a měrné jednotky Školení osob podílejících se na přepravě nebezpečných věcí Povinnosti účastníků přepravy z hlediska bezpečnosti Odchylky Přechodná ustavení Všeobecné požadavky na třídu 7 Kontroly a jiná podpůrná opatření pro zajištění plnění bezpečnostních požadavků Dopravní omezení stanovená příslušnými orgány

Část 2 - Klasifikace • • •

Všeobecná ustanovení Zvláštní ustanovení pro jednotlivé třídy Zkušební postupy

Část 3 - Vyjmenování nebezpečných věcí, zvláštní ustanovení a vynětí z platnosti pro

omezená množství • •

Všeobecné Seznam nebezpečných věcí

Část 4 - Ustanovení o používání obalů a cisteren • • •

• •

Použití obalů včetně velkých nádob pro volně ložené látky (IBC) a velkých obalů Používání přemístitelných cisteren Používání nesnímatelných cisteren (cisternových vozidel), snímatelných cisteren, cisternových kontejnerů a cisternových výměnných nástaveb (přemístitelných nádrží), u kterých je těleso nádrže zhotoveno z kovových materiálů, jakož i bateriových vozidel a vícečlánkových kontejnerů na plyn (MEGC) Používání cisteren z vyztužených plastů Používání cisteren pro podtlakové odčerpávání odpadů

Část 5 - Předpisy pro odeslání • • • •

Všeobecná ustanovení Nápisy a bezpečnostní značky Značení kontejnerů, MEGC, cisternových kontejnerů, přemístitelných cisteren a vozidel velkými bezpečnostními značkami a nápisy Průvodní doklady

Část 6 - P ožadavky na konstrukci a zkoušení obalů, velkých nádob pro volně ložené látky(IBC)), velkých obalů a cisteren • • • • • • • •

• •

Požadavky na konstrukci a zkoušení obalů Požadavky na konstrukci a zkoušení nádob na plyny, aerosoly a malé nádoby obsahující plyny (plynové kartuše) Požadavky na konstrukci a zkoušení obalů na látky třídy 6.2 Požadavky na konstrukci, zkoušení a schvalování kusů a látek třídy 7 Požadavky na konstrukci a zkoušení velkých nádob pro volně ložené látky (IBC) Ustanovení pro stavbu a zkoušky velkých obalů Požadavky na konstrukci, výrobu, kontrolu a zkoušení přemístitelných cisteren Požadavky na konstrukci, výstroj, schvalování typu, kontroly a zkoušení a značení nesnímatelných cisteren (cisternových vozidel, snímatelných cisteren a cisternových kontejnerů a cisternových výměnných nástaveb s nádržemi vyrobenými z kovových materiálů) a bateriových vozidel a vícečlánkových kontejnerů na plyny (MEGC) Požadavky na konstrukci, výrobu, výstroj, schválení typu, zkoušení a označování cisteren z využitelných plastů (FRP) Požadavky na konstrukci, výrobu, výstroj, schválení typu, zkoušení a značení cisteren pro podtlakové vyčerpávání odpadů

Část 7 - Ustanovení o podmínkách přepravy, nakládky, vykládky a manipulace • • • • •

Všeobecná ustanovení Ustanovení o přepravě v kusech Ustanovení o přepravě volně ložených látek Ustanovení o přepravě v cisternách Ustanovení o nakládce a vykládce a manipulace

Příloha B - Ustanovení o dopravních prostředcích a o přepravě Část 1-7 (příloha A) je shodná pro silniční i železniční přepravu (ADR i RID), část 8-9 (příloha B) platí pouze pro silniční přepravu (ADR). Část 8 - Požadavky na posádky vozidel,jejích výbavu, provoz a průvodní doklady • • • • •

Všeobecné požadavky na dopravní jednotky a jejích vybavení Požadavky na školení osádky vozidla Další požadavky, které musí plnit osádka vozidla Požadavky na dozor nad vozidly Dodatečné požadavky na jednotlivé třídy nebo látky

Část 9 - P ožadavky na konstrukci a schvalování vozidel • • • •

• •

•

Požadavky týkající se konstrukce, kontroly a prověřování vozidel Požadavky na konstrukci základních vozidel Dodatečné požadavky na kompletní nebo zkompletovaná vozidla EX/II nebo EX/III Dodatečné požadavky na konstrukci nástaveb kompletních nebo zkompletovaných vozidel určených pro přepravu nebezpečných věcí v kusech (kromě vozidel EX/II a EX/III) Dodatečné požadavky na konstrukci nástaveb kompletních nebo zkompletovaných vozidel určených pro přepravu volně ložených tuhých nebezpečných látek Dodatečné požadavky na kompletní nebo zkompletovaná vozidla určená pro přepravu samovolně se rozkládajících látek třídy 4.1 a organických peroxidů třídy 5.2 při řízené teplotě Dodatečné požadavky na nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), bateriová vozidla a kompletní nebo zkompletovaná vozidla používaná pro přepravu nebezpečných věcí ve snímatelných cisternách s vnitřním objemem větším než 1 m3 nebo v cisternových kontejnerech, přenosných cisternách nebo MEGC s vnitřním objemem větším než 3m3 (vozidla FL, OX a AT)

9. 2 Význam restrukturalizace předpisů Za nejdůležitější, pro potřebu zajištění bezpečnosti při přepravě i pro složky Integrovaného záchranného systému, lze uvést skutečnosti uvedené v následujících částech dohody ADR i řádu RID. Část 2 - Klasifikace shrnuje vše, co bude muset znát o jednotlivých látkách každý, kdo s nimi pracuje. V každé třídě jsou vyjmenovány nebezpečné látky a předměty, dále následuje: • • •

charakteristika kritérií látek, přehled látek, které nejsou připuštěny k přepravě, seznamy hromadných pojmenování v každé jednotlivé třídě.

Část 3 - Vyjmenování nebezpečných věcí, zvláštní ustanovení a vynětí z platnosti pro omezená množství má zpracovány tabulkovou formou následující potřebné informace: •

nebezpečné látky a předměty s jejich pojmenováním (vzestupnou řadou podle UN čísel),

• • • • • • • • • • • •

uvedení třídy klasifikační kód, skupinu balení, bezpečnostní značky, předpisy pro balení, pokyny pro značení cisteren, zvláštní předpisy pro cisternová vozidla, přepravní kategorie, předpisy pro balení, předpisy pro přepravu volně ložených látek, předpisy pro přepravu, nakládku, vykládku a manipulaci na závěr jsou uvedena identifikační čísla nebezpečnosti (tzv. Kemlerovy kódy).

Z výčtu údajů uvedených v tabulce vyplývá, že snahou tvůrců restrukturalizace předpisů bylo učinit oba předpisy ADR/RID maximálně přehlednými (příklad je uveden v příloze 1). Příloha B Dohody ADR sestává v restrukturalizovaném předpisu z částí 8 a 9. Část 8 - obsahuje ustanovení o dopravních jednotkách, průvodních dokladech, hasících přístrojích a ostatní výbavě i o školení řidičů. Rovněž pojednává o dozoru nad vozidly a obsahuje další předpisy pro vyjmenované třídy a látky. Část 9 - je plně věnována technice vozidel, všemu, co doposud bylo obsahem dodatků B.1 a B.2, nyní v nové a doplněné úpravě. V rámci restrukturalizace jsou nejen předpisy nově uspořádány, jak již bylo vysvětleno, ale jsou do nich zařazena nová ustanovení - v dohodě ADR i řádu RID. Je zřejmé, že zde byly zařazeny v původní nebo přizpůsobené podobě např. z národního německého práva, stávající GGVS a RS 002 (v silniční dopravě) a GGVS (v železniční přepravě). I když hlavními účastníky dopravně logistického procesu jsou odesílatel, dopravce, přepravce, dostávají se na dopravní scénu i další (vedlejší) účastníci. Jedná se o subjekty, které známe z běžné praxe a které až dosud nebyly jmenovány např. držitel vozidla, špeditér, pověřený dopravce původním dopravcem (nikoliv následný dopravce), subjekt, který zboží balí nebo nakládá, přičemž to nemusí být vždy odesílatel, provozovatel kontejnerů nebo přemístitelných cisteren a nádržkových vozů (v železniční dopravě), kdo tato vozidla pronajímá, nebo naopak sám najímá a používá. V předpisech se současně uvádí odpovědnost jednotlivých subjektů za úkony, které zabezpečují, čímž se vylučuje možnost zpochybnění jejich odpovědnosti. Do předpisů ADR i RID je nově zapracován i mezinárodní institut bezpečnostních poradců s jejich právy a povinnostmi převzatý ze směrnice Rady 96/35/EC, v EU platný od 1. 1. 2000. S jejich úkoly souvisí i povinnost hlásit mimořádné události, k nimž dojde při přepravě nebezpečných látek. Další novinkou je opatření zaměřené na kontrolu a další podporu dodržování bezpečnosti s oprávněním provádět kontroly v podnicích zabývajících se přepravou nebezpečného zboží, včetně práva nahlížet do podnikových dokladů. Je třeba uvést, že přechodné období v němž bylo možno používat souběžně staré i nové znění předpisů bylo 18 měsíců (od 1. 7. 2001 do 31. 12. 2002).

9.3 Podmínky pro zařazení nebezpečných látek do tříd podle ADR a RID Do tříd, jak již bylo uvedeno, jsou látky roztříděny na základě hlavního, převládajícího nebezpečí. V jednotlivých třídách ADR i RID byly nebezpečné látky a předměty dále roztříděny podle dalších nebezpečných vlastností a souvisejících rizik do příslušných podtříd (číslice) a podle stupně nebezpečnosti do skupin (písmeno). Nyní jsou v jednotlivých třídách ADR a RID, kromě třídy 1 - Výbušné látky a předměty s výbušnou látkou, nebezpečné látky specifikovány tzv. klasifikačním kódem. Klasifikační kód představuje kombinací písmen a čísel. Písmeno představuje druh nebezpečí a možné kombinace písmen jsou názornějším vyjádřením nejen primárních (základních) nebezpečí, ale i sekundárních (druhotných) nebezpečných projevů látek.

Třída 1 - Výbušné látky a předměty s výbušnou látkou Třída 1 obsahuje výbušné látky ve skupenství kapalném a tuhém, (nebo jejich směsi), patří zde i pyrotechnické látky, stejně tak i předměty plněné těmito látkami, např. nábojnice, roznětky, signální prostředky, které se dělí na podtřídy 1.1 - 1.6 podle schopnosti výbuchu (schopny hromadného výbuchu, ohrožující okolí rozletem ,nebezpečné požárem) Výbušné látky a předměty kromě uvedených podtříd jsou dále zařazeny do skupin snášenlivosti, označované velkými písmeny A - O.

Třída 2 - Plyny Za látky třídy 2 jsou považovány látky, které mají při 50 °C tenzi par větší než 300 kPa, nebo jsou při 20 °C a tlaku 101,3 kPa zcela v plynném stavu. Patří zde plyny, směsi plynů i předměty obsahující tyto látky. Látky a předměty třídy 2 jsou dále rozděleny takto: Číslice 1 Číslice 2 Číslice 3 Číslice 4 Číslice 5 Číslice 6 Číslice 7 Číslice 8

Stlačené plyny - mající kritickou teplotu nižší než 20 °C. Zkapalněné plyny - mající kritickou teplotu 20 °C nebo vyšší. Zchlazené zkapalněné plyny - při přepravě jsou částečně kapalné z důvodu jejich nízké teploty. Pod tlakem rozpuštěné plyny - při přepravě jsou rozpuštěny v rozpouštědle. Nádobky s plyny pod tlakem (tzv. aerosoly) a malé nádoby obsahující plyny (tzv. kartuše). Jiné předměty obsahující plyny pod tlakem. Nestlačené plyny podléhající zvláštním předpisům (vzorky plynů). Vyprázdněné nádoby a vyprázdněné cisterny.

Podle svých nebezpečných vlastností jsou látky a předměty třídy 2 přirazeny do skupin: A O F T

dusivé, podporující hoření, hořlavé, jedovaté,

TF TC TO TFC TOC

jedovaté, jedovaté, jedovaté, jedovaté, jedovaté,

hořlavé, žíravé, podporující hoření, hořlavé, žíravé, oxidující, žíravé.

V této třídě již před restrukturalizací bylo provedeno označení nebezpečných vlastností písmeny a formy plynu číslicemi.

Třída 3 - Hořlavé kapaliny Za látky třídy 3 se považují látky, jakož i předměty obsahující látky této třídy, které jsou kapalné, mají při 50 °C tenzi par nejvýše 300 kPa, při 20 °C a při normálním tlaku 101,3 kPa nejsou zcela v plynném stavu a mají teplotu vzplanutí maximálně 61 °C. Do třídy 3 jsou rovněž zahrnuty hořlavé kapaliny a tuhé látky v roztaveném stavu s teplotou vzplanutí vyšší než 61 °C, které jsou přepravovány zahřáté na nebo nad jejich teplotu vzplanutí. Z uvedeného vyplývá, že za hořlavé kapaliny ve smyslu ADR a RID jsou považovány kapaliny mající teplotu vzplanutí maximálně 61 °C a jsou rozděleny na dvě skupiny: • •

kapaliny s teplotou vzplanutí nižší 23 °C (vysoce hořlavé), kapaliny s teplotou vzplanutí od 23 °C do 61 °C (hořlavé).

Hořlavé kapaliny mají tyto klasifikační kódy: F

FT

FC FTC D

Hořlavé kapaliny bez vedlejšího nebezpečí. F1 Hořlavé kapaliny s teplotou vzplanutí do 61°C F2 Hořlavé kapaliny s teplotou vzplanutí vyšší než 61°C, které jsou podány k přepravě nebo přepravovány zahřáté na nebo nad jejich teplotu vzplanutí (ohřívané látky) Hořlavé kapaliny, jedovaté FT1 Hořlavé kapaliny jedovaté FT2 Prostředky k boji proti škůdcům (pesticidy) Hořlavé kapaliny, žíravé Hořlavé kapaliny, jedovaté, žíravé z necitlivělé výbušné kapaliny

Třída 4.1 - Hořlavé tuhé látky, samovolně se rozkládající látky a znecitlivělé tuhé výbušné látky Za látky třídy 4.1 jsou považovány látky a předměty, které nejsou kapalné (při tlaku 101,3 kPa nesmí být teplota tání nižší 20 °C). Jsou zde zařazeny: • •

snadno hořlavé tuhé látky a předměty, jakož i tuhé látky a předměty, které se zapálí jiskrou nebo může dojít k požáru vlivem tření, látky samovolně se rozkládající, které jsou při normálních nebo zvýšených teplotách, nebo při kontaktu s nečistotami, náchylné k silnému exotermickému

•

•

rozkladu, látky podobné samovolně se rozkládajícím látkám, které se od nich odlišují v účincích, jsou náchylné k silně exotermickému rozkladu a v určitých obalech mohou splňovat kritéria pro výbušné látky třídy 1, výbušné látky, které jsou navlhčeny takovým množstvím vody nebo alkoholu, nebo obsahují takové množství změkčovadla nebo flegmatizačního (inertizačního) prostředku, že jejich výbušné vlastnosti jsou potlačeny.

Látky a předměty třídy 4.1 mají tyto klasifikační kódy: F

Hořlavé tuhé látky bez vedlejšího nebezpečí F1 Organické látky F2 Organické látky, roztavené F3 Anorganické látky Hořlavé tuhé látky, podporující hoření Hořlavé tuhé látky, jedovaté Hořlavé tuhé látky, žíravé FC1 Organické látky, žíravé FC2 Anorganické látky, žíravé Znecitlivělé výbušné tuhé látky bez vedlejšího nebezpečí Znecitlivělé výbušné tuhé látky, jedovaté Látky samovolně se rozkládající SR1 Látky, u kterých se nevyžaduje řízení teploty SR2 Látky, u kterých se vyžaduje řízení teploty

FO FT FC

D DT SR

Třída 4.2 - Samozápalné (samovznětlivé) látky Do třídy 4.2 se zařazují: • •

látky, včetně směsí a roztoků (kapalné nebo tuhé), které se při styku se vzduchem již v malých množstvích zapálí do 5 minut (tzv. pyroforické látky), látky a předměty, včetně směsí a roztoků, které jsou při styku se vzduchem bez přívodu energie schopné samozahřívání. Tyto látky se mohou zapálit jen ve větších množstvích (více kg) a po delší době (hodiny nebo dny).

Látky a předměty třídy 4.2 mají tyto klasifikační kódy: S

SW SO ST

Samozápalné S1 S2 S3 S4 Samozápalné Samozápalné Samozápalné ST1 ST2

látky bez vedlejšího nebezpečí Organické kapaliny Organické tuhé látky Anorganické kapaliny Anorganické tuhé látky látky, které ve styku s vodou vyvíjí hořlavé plyny oxidující látky jedovaté látky Organické jedovaté kapaliny Organické jedovaté tuhé látky

SC

ST3 ST4 Samozápalné SC1 SC2 SC3 SC4

Anorganické jedovaté kapaliny Anorganické jedovaté tuhé látky žíravé látky Organické žíravé kapaliny Organické žíravé tuhé látky Anorganické žíravé kapaliny Anorganické žíravé tuhé látky

Třída 4.3 - Látky, které při styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny Do třídy 4.3 se zařazují látky a předměty, které při styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny a mohou se vzduchem vytvářet výbušné směsi. Látky a předměty třídy 4.3 mají tyto klasifikační kódy: W

WF1 WF2 WS WO WT

WC

WFC

Látky bez vedlejšího nebezpečí, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, jakož i pře které takové látky obsahují W1 kapaliny W2 Tuhé látky W3 Předměty Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, hořlavé kapalné Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, hořlavé tuhé Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, samo se zahřívající, tuhé Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, podporující hoření, tuhé Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, jedovaté WT1 Kapaliny WT2 Tuhé látky Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, žíravé WC1 Kapaliny WC2 Tuhé látky Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, hořlavé žíravé

Třída 5.1 - Látky podporující hoření Do třídy 5.1 jsou zahrnuty látky, které ač samy nejsou hořlavé, mohou dodáním kyslíku způsobit hoření jiných látky nebo hoření podporovat. Látky a předměty třídy 5.1 mají tyto klasifikační kódy: O

OF OS

Látky podporující hoření bez vedlejšího nebezpečí nebo předměty, které takové látky obs O1 kapaliny O2 Tuhé látky O3 Předměty Tuhé látky podporující hoření, hořlavé Tuhé látky podporující hoření, schopné samoohřevu

OW OT

OC

OTC

Tuhé látky podporující hoření, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny Látky jedovaté podporující hoření OT1 Kapaliny OT2 Tuhé látky Látky žíravé podporující hoření OC1 Kapaliny OC2 Tuhé látky Látky jedovaté, žíravé podporující hoření

Třída 5.2 - Organické peroxidy Do třídy 5.2 jsou zahrnuty organické látky, které obsahují dvojmocnou skupinu - O - O - a které mohou být považovány za deriváty peroxidu vodíku, v němž je nahrazen jeden nebo dva atomy vodíku organickými radikály. Jedná se tedy o látky tepelně nestálé, které se velmi snadno i výbušně rozkládají za tvorby hořlavých a toxických plynů a par. Pro přepravu musí být znecitlivěny, některé i během přepravy chlazeny (řízená teplota). Látky třídy 5.2 mají tyto klasifikační kódy: P1 P2

Organické peroxidy s neřízenou teplotou Organické peroxidy s řízenou teplotou

Třída 6.1 - Jedovaté látky Do třídy 6.1 jsou zahrnuty jedovaté látky, o nichž je ze zkušeností známo nebo o nichž lze na základě pokusů provedených na zvířatech usuzovat, že jejich příjem dýchacími cestami, pokožkou nebo zažívacími orgány, při jednorázovém nebo krátkodobém působení může poškodit zdraví člověka nebo způsobit smrt. Látky třídy 6.1 mají tyto klasifikační kódy: T

TF

jedovaté látky bez vedlejšího nebezpečí T1 Látky organické, kapalné T2 Látky organické, tuhé T3 Látky organokovové T4 Látky anorganické, kapalné T5 Látky anorganické, tuhé T6 Prostředek pro potírání škůdců (pesticid), kapalný T7 Prostředek pro potírání škůdců (pesticid), tuhý T8 Vzorky T9 Jiné jedovaté látky Samozápalné látky, které ve styku s vodou vyvíjí hořlavé plyny TF1 Látky kapalné TF2 Látky kapalné, použité jako prostředky k potírání škůdců (pesticidy) TF3 Látky tuhé

TS TW

TO

TC

TFC

Látky jedovaté, samozápalné, tuhé Látky jedovaté, které ve styku s vodou vytváří hořlavé plyny TW1 Látky kapalné TW2 Látky tuhé Látky jedovaté podporující hoření TO1 Látky kapalné TO2 Látky tuhé Látky jedovaté, žíravé TC1 Látky organické, kapalné TC2 Látky organické, tuhé TC3 Látky anorganické, kapalné TC4 Látky anorganické, tuhé Látky jedovaté, hořlavé, žíravé

Třída 6.2 - Infekční látky Do třídy 6.2 jsou zahrnuty látky, které jsou známy nebo důvodně podezřelé, že obsahují patogeny. Patogeny jsou definovány jako mikroorganizmy (včetně bakterií, virů, parazitů a plísní) nebo jako hybridy mikroorganizmů, které jsou známé nebo důvodně podezřelé, že mohou zapříčinit onemocnění lidí nebo zvířat. Podléhají předpisům této třídy, jestliže jsou schopny přenášet nemoci na lidi nebo na zvířata, jsou-li vystaveni jejich působení. Látky třídy 6.2 mají tyto klasifikační kódy: I1 I2 I3

Infekční látky, nebezpečné pro lidi Infekční látky, nebezpečné jen pro zvířata Klinické odpady

Třída 7 - Radioaktivní látky Do třídy 7 jsou zařazeny látky, jejichž specifická aktivita převyšuje 70 kBq.kg-1 a předměty, které takové látky obsahují. Dovoleno je přepravovat jen ty, které jsou vyjmenovány, nebo jsou přiřazeny k položce j.n., a to jen za uvedených podmínek. Radioaktivní látky, jsou látky obsahující radionuklidy, ve kterých koncentrace aktivity, jakož i celková aktivita převyšuje mezní hodnoty. Radioaktivní látky jsou přepravovány jako kusy typu A, B, C nebo transportní obalové soubory. Kusy a transportní obalové soubory jsou v souladu se stanovenými podmínkami zařazeny do jedné ze tří kategorií. I II III

bílá žlutá žlutá

Třída 8 - Žíravé látky Do třídy 8 jsou zařazeny látky, jakož i předměty obsahující látku této třídy, které svým chemickým účinkem napadají epitel pokožky nebo sliznice, nebo které mohou v případě úniku způsobit poškození nebo zničení věcí a které mohou také vyvolat jiná nebezpečí. Pod název této třídy spadají rovněž látky, které tvoří kapaliny až za přítomnosti vody nebo které působením přirozené vzdušné vlhkosti vytvářejí žíravé páry nebo mlhy. Látky a předměty třídy 8 mají tyto klasifikační kódy: C1 - C10 C1 - C4

C5 - C8

C9 - C10

C11 CF

CS

CW

CO

CT

CFT COT

Látky žíravé bez vedlejšího nebezpečí Látky kyselého charakteru C1 Anorganické, kapaliny C2 Anorganické, tuhé látky C3 Organické, kapaliny C4 Organické, tuhé látky Látky zásaditého charakteru C5 Anorganické, kapaliny C6 Anorganické, tuhé látky C7 Organické, kapaliny C8 Organické, tuhé látky Látky žíravé, jiné C9 Kapaliny C10 Tuhé látky Předměty Látky žíravé, hořlavé CF1 Kapaliny CF2 Tuhé látky Látky žíravé samozápalné CS1 Kapaliny CS2 Tuhé látky Látky žíravé, které při styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny CW1 Kapaliny CW2 Tuhé látky Látky žíravé, podporující hoření CO1 Kapaliny CO2 Tuhé látky Látky žíravé, jedovaté CT1 Kapaliny CT2 Tuhé látky Látky žíravé, hořlavé, jedovaté, kapalné Látky žíravé, podporující hoření, jedovaté

Třída 9 - Různé nebezpečné látky a předměty Do třídy 9 jsou zařazeny látky a předměty, které představují během své přepravy nebezpečí, které nespadají do jiných tříd. Látky a předměty třídy 9 mají tyto klasifikační kódy: M1 M2 M3 M4 M5 M6 - M8

M9 - M10

M11

Látky, které při vdechnutí jemného prachu mohou ohrozit zdraví Látky a přístroje, které mohou v případě požáru vytvářet dioxiny Látky, které uvolňují hořlavé páry Lithiové baterie Záchranné prostředky Látky ohrožující životní prostředí M6 Vodu znečišťující kapalné látky M7 Vodu znečišťující tuhé látky M8 Geneticky změněné mikroorganismy a organismy Zahřáté látky M9 Kapaliny M10 Tuhé látky Jiné látky, které během přepravy vytvářejí nebezpečí a nespadají do vyjmenování jiných

Požadavky na značení a balení nebezpečných lá tek při přepravě a z načení dopravních prostředků přepravujících nebezpečné látky zůstaly stejné. Pouze je třeba zdůraznit, že všechny bezpečnostní značky musí mít nyní ve spodní části kosočtverce uvedeno číselné označení třídy nebezpečnosti (viz příloha 2). Stejně tak zůstaly v platnosti požadavky na přepravní doklady, požadavky na vybavení silničních vozidel, požadavky na osvědčení řidičů. Zajištění bezpečnosti při přepravě nebezpečných látek po sinici i železnici prostřednictvím sjednocených a zvyšujících se i vhodněji zvolených požadavků mezinárodních i vnitrostátních předpisů jistě přispěje k omezení vzniku havárií. Je však nutné si uvědomit, že je potřebné tuto problematiku nejen znát, ale v praxi ji uplatňovat. V těchto případech pak např. správné značení kusového zboží, dopravních prostředků i odpovídajícím způsobem zpracované pokyny pro řidiče přispějí ke snížení možných dopadů havárie (jejich následků) především na člověka i životní prostředí. Příloha 1 Příklad informací zpracovaných tabulkovou formou Příloha 2 Bezpečnostní značky

Kontrolní otázky: 1. 2. 3. 4.

Které důležité informace naleznete v Kapitole 1 Přílohy A (ADR/RID). Jaké látky považujeme za hořlavé kapaliny dle ADR/RID. Vysvětlete pojem řízená a neřízená teplota při přepravě organických peroxidů. Jaké klasifikační kódy mají látky, které jsou zatříděny do třídy 6.2.

Korespondenční otázka 1. Zvolte si nebezpečnou látku a pro ní vyhledejte a zpracujete všechny informace, potřebné pro zajištění bezpečné přepravy i pro případ havárie.

Shrnutí obsahu kapitoly: V této kapitole jste se seznámili se základními principy restrukturalizace ADR (RID, kterými jsou především přehlednost jednotlivých částí pro použití i činnost bezpečnostního poradce. Důraz v této kapitole byl kladen na význam zavedení klasifikačního kódu. Velká pozornost byla věnována právě jeho vysvětlení.

Literatura [1] Bartlová, I. : Nebezpečné látky a odpady. SPBI, Ostrava 2005, 2. rozšířené vydání. s. 211, ISBN 80-86634-59-3