3. Školní rok 2012/13 K psaní úvodního slova se dostávám dvacet minut po půlnoci. Snažím se vybavit si, co všechno se za celý rok ve škole událo. Exkurze, besedy, výlety, návštěva divadla, koncerty, výstavy, dílny pro děti, vystoupení pro rodiče, adaptační kurzy, lyžařský výcvik, zájezd do Anglie, přírodopisná expedice, tradiční i netradiční výuka a určitě jsem si zdaleka nevybavila všechno. Vydávání školního časopisu je novinkou letošního školního roku. Jsem ráda, že se našla parta, která je schopná informovat spolužáky o dění ve škole. V příštím školním roce redaktorům přeji, ať mají o čem psát, čtenářům přeji zajímavé články, učitelům přeji slušné, zvídavé a pracovité žáky, žákům přeji hodné, přiměřeně náročné a důsledné učitele. Všem přeji krásné prázdniny! Mgr. Bedřiška Rychtaříková ředitelka školy
Školní časopis –3. číslo 2012/13
Slovo šéfredaktora časopisu
Milé děti, a už tu máme třetí číslo našeho nesmírně milovaného školního časopisu Opět tu máme spoustu zábavy na „nudné přestávky“. A nové návrhy vítáme s otevřenou náručí :-) Chtěl bych poděkovat všem, kteří se podíleli na vytváření našeho časopisu a také těm, kteří nás čtou, a hlavně píší příspěvky. Jelikož odcházím, bude se mi po t é práci stýskat. A svým nástupcům přeji hodně úspěchů. Jakub Kotraba
Jak nám (ne)chutná ve školní jídelně Žákovský parlament uspořádal anketu ohledně školní jídelny. Obešli jsme všechny třídy prvního a druhého stupně naší Základní školy a ptali se žáků zda jim chutná/nechutná, jaké je jejich oblíbené/neoblíbené jídlo nebo co jim chybí atd. A zde jsou výsledky … NEJOBLÍBENĚJŠÍ: buchtičky s krémem, bramborová kaše, řízek, česneková polévka, svíčková omáčka, šišky s mákem, kolínka s rajskou omáčkou, kuřecí stehno, špagety, segedínský guláš, “grenadýr“, bramborový knedlík NEOBLÍBENÉ: fazolová polévka, ryba, houby, šmakoun, luštěniny, dršťková … ČASTO – mražená zelenina v jídle. CO ŽÁKŮM CHYBÍ: knedlíky, svíčková om.,rajská om., kuře,palačinky, smažený sýr(alespoň občas) ,kaše z brambor, krupicová kaše, játra. Omáčky jsou vodové, proč není více jídla na výběr, častěji saláty. Velmi často jsou brambory a ne moc kvalitní. Počet žáků na škole
Počet žáků, kteří chodí na obědy
Nespokojeno
352
184
97
Žáků chodí na obědy
Nespokojeno
64,7 %
52 %
Školní časopis –3. číslo 2012/13
Celostátní kolo pěvecké soutěže Dne 19. 3. 2013 se v Karlových Varech konalo celostátní kolo pěvecké soutěže, do kterého se „prozpívala“ žákyně 7. A Tereza Hlaváčková. Tereza zpívala 2 písně, jednu lidovou a jednu moderní v mém klavírním doprovodu. Do Karlových Varů jsme vyrazily už v pondělí 18. 3. v 9:00. Nejprve jsme jely autobusem a potom vlakem. Cesta byla dlouhá a do Karlových Varů jsme dorazily až v 15:00! Nejprve jsme si šly obhlédnout školu, ve které se soutěž konala, a potom jsme se šly ubytovat. Byly jsme ubytovány v krásném hotelu Kriváň. Pokoje byly prostorné a čisté. Když jsme si odložily věci na pokoj, prošly jsme si část Kolonády a ochutnaly Karlovarské prameny. Následující den jsme v 8:00 vyrazily do vedlejšího hotelu na snídani, a potom jsme šly do školy. Tam jsme se zaregistrovaly a Tereza se šla rozezpívat. Když soutěž začala, seděly jsme ve velkém sále a poslouchaly ostatní soutěžící. Když na nás konečně přišla řada, měly jsme obě velkou trému. Tereza si stoupla na podium a já zasedla ke klavíru. Nakonec to všedobře dopadlo a neudělaly jsme ani jednu chybičku. Obě jsme chtěly poděkovat p. uč. Monice Struppové za to, že nás do Karlových Varů doprovázela. Myslím, že jsme si to všechny moc užily! Marika Šálová
Školní časopis –3. číslo 2012/13
Výlet do Anglie 2013 Když nám už v minulém roce paní učitelka oznámila, že můžeme jet do Anglie, začali jsme se strašně těšit. Odjížděli jsme 12.5 v 11:45 od školy. Když jsme nastoupili do autobusu, byli tam už Moraváci, potom jsme jeli do Písku, kde k nám nastoupila ještě jedna skupina. A pak jsme pokračovali přes Německo, Nizozemí, Belgii a Francii do přístavu Calais, kde jsme se nalodili na trajekt a pokračovali do anglického Doveru. Tam jsme přijeli v 6 hodin ráno a to už jsme byli pořádně unavení. Odtud jsme pak pokračovali rovnou do Londýna, kam jsme se tolik těšili, že jsme na nějakou únavu úplně zapomněli. Naše první cesta v Londýně vedla na Tower Bridge, který jsme pořádně prohlédli včetně strojovny, užívali jsme si i londýnské metro a skoukli Národní britskou galerii. Pak jsme začali být opět trochu nervózní, protože se chýlil večer a my jsme se měli rozdělit do jednotlivých rodin, kde jsme byli ubytovaní. Nakonec to nebylo tak strašné, rychle jsme se skamarádili, snažili jsme se dorozumívat a i toto dobře dopadlo. Druhý den jsme jeli na Stonehenge, což nás okouzlilo, i když celý den pršelo a odpoledne jsme jeli do Salzbery. Další den jsme byli v Oxfordu, kde jsme si prohlédli město i univerzitu. A čtvrtý den jsme věnovali samotnému Londýnu, prošmejdili jsme centrum, navštívili Londýnské oko, prohlédli si BigBen, Parlament, Backinghamský palác, Windsor i nultý poledník. Večer jsme jeli opět do přístavu a nalodili jsme se na trajekt a jeli jsme zpět do České republiky. Byl to pro nás zážitek, na který hrozně dlouho nezapomeneme a děkujeme paní učitelce Schovánkové i Čechovové, protože ty mohou za to, že jsme měli tak krásný výlet a hlavně jsme pochopili, jak je důležité se učit cizí jazyky. Karolína Rejsková, VII.B
Tower Bridge
Národní britská galerie
Stonehenge
Parlament
Školní časopis –3. číslo 2012/13
Školní časopis –3. číslo 2012/13
Přátelství Přátelství je úžasná věc. Odjakživa se kamarádím s mamkou, s taťkou a s prarodiči i ve školce si většinou najdeme další kamarády. Tito kamarádi s námi většinou jdou až do školy. Když skončí devátá třída (v mém případě pátá – jdu na gymnázium), musíme se ve většině případů s kamarády rozloučit. Jen občas s námi jdou kamarádi až na vysokou školu. Pokaždé si najdeme nové a nové kamarády. Filip Úradník 5.A
Domov
někoho zeptám, kde je doma, tak řekne, že doma je tam, kde je s mámou a tátou, ale to se mýlí. Náš domov je v České republice, tedy kromě cizinců jako je třeba Enků, Itke a Dulgun. Ti se narodili v Mongolsku. Jsem ráda, že jsem Češka. Martina Štěpánová 5.A
Domov Bydlíme v paneláku. Mám to tam ráda, protože tam jsou mí rodiče a domácí mazlíčci a vím, že se tam můžu kdykoliv vrátit. Když je zima, tak se tam můžu jít ohřát. Trávím tam spoustu času a cítím se tam v bezpečí.
Moje nejoblíbenější místo doma je v obýváku, protože tam je televize a počítač. Když se
Pohádkové postavy Vodník Vodník většinou žije v rybnících blízko mlýna. Má zelené vlasy, zelené oči a zelenou kůži. Mezi prsty na nohách a na rukou má blány, díky kterým může rychle plavat. Vodník nosí rudý šátek kolem krku, velký zelený klobouk, šaty, které se nazývají fráček, boty s bambulkou a hnědé kalhoty. Má zlou povahu a velice zlé vlastnosti, jako třeba utápění lidí a kouření. Někteří vodníci jsou také hodní a lidi nechávají na pokoji. Velice hodní vodníci jsou ti staří, ti dají přednost povídání si slidmi, než braní jejich dušiček. Když jde vodník mezi lidi, tak se přestrojí, ale dá se lehko poznat, protože mu kape z šatů voda a když mluví, tak mu uteče nějaké to brekeke. Je velký jako žák sedmé nebo osmé třídy. Takže až půjdete kolem rybníka, dávejte si na něj pozor. Honza Vitvar 5.A
Čarodějnice Čarodějnice bydlí většinou v staré chalupě někde v lese nebo u lesa. Na sobě má většinou nějaké staré, špinavé hadry a na obličeji velké, ošklivé bradavice. Má dlouhý nos a bradu. U sebe má vždy svého kocoura nebo havrana. Některé čarodějnice jsou hodné, ale většina z nich je zlá. A každá čarodějnice musí mít čarodějnický klobouk. Školní časopis –3. číslo 2012/13
Johanka Svobodová 5.A
Jejich kouzlům se říká magie. Čarodějnice nejezdí autem nebo tak něco, ona létá na koštěti. Johanka Svobodová 5.A
Ježibaba Ježibaba vypadá jako stará paní. Ona je stará natolik, že si to ani představit nemůžeme. Třeba nějaké je 586 let, ale to se nikdo nikdy nedozví. Když kní někdo přijde, působí velice mile, ale když to někdo nejmíň čeká, tak mu provede něco hrozného. Čarodějnice má na sobě staré věci, které už jsou celé záplatované a také špičatý klobouk. Čarodějnice má zlého, malého mazlíka, třeba kočku nebo kocoura, ale taky havrana. Bydlí v chatrči, chalupě, barabizně atd., prostě všude, kde je hluboký les. Na svém domku má nohy, ale ne obyčejné nohy, ale kuří nebo slepičí. Na obličeji má bradavici. Čarodějnice nemůže cestovat autobusem, proto má koště, které létá. Ježibaba potřebuje hůlku ke kouzlení. Čarodějnice jsou dva druhy, zlá, která používá černou magii a hodná, která používá bílou magii. Čarodějnice je pohádkové stvoření, ale i opravdová, protože každé město má svou čarodějnici. Ale kdo ví, ve středověku bylo kvůli tomu utopeno a upáleno plno čarodějnic, ale taky spousta nevinných lidí. David Votoček 5.A
Básnička o škole
Hola, hola, škola volá
Vlastivěda, to je věda, každý při ní v mapě hledá. Hou, hou, prvňáci jdou. Kde psát měkké, tvrdé y, to čeština napoví. Ahoj děti předškoláci, buďte naši spolužáci. Tělocvik je zábava, cvičit, skákat, to je hra. Už z Vás budou prvňáci. Těšíte se na práci? Při hudebce notičky, skládají se vpísničky. Do třídy už těšte se, přijďte k nám a bavte se. Matika je jednička, učí malá číslíčka. Honzo, Kubo, Aničko, umíte psát maličko? Na výtvarce kreslíme, vše, co kolem vidíme. Tady se to naučíte, bát se toho nemusíte. Čtení, to je pro šikuly, co se chtějí zbavit nudy. Připravte se do školy, čekají Vás úkoly – Přírodověda je supr, prozkoumáme každý šutr. samé psaní, počítání, kreslení i zábava. Tak odzvonil nám zvonek a básničky je konec. Nebude to lenošení, ale ani otrava. Terezie Křížková 4.B Jestli Ti to půjde hezky, bude Ti tu krásně, naučíš se správně česky, můžeš skládat básně. Psaní, čtení, počítání, to je práce hravá, Běhání a skotačení, to je věda zdravá. Třída, akce, hry – děti jsou tu vždy. Věřte, že to učení, není žádné mučení. Žáci 3.B
Hadi a jejich kousnutí Jakmile jsme zjistili vpichy po jedovatých zubech, ihned se z nich pokusíme vysát krev. Hadí jed je bílkovinné povahy a v žaludku podléhá zkáze. Nevadilo by tedy, kdybychom vysátou krev polkli, i když ji samozřejmě vyplavujeme a podle možnosti vyplachujeme ústa vodou. Vysávání není vhodné jen tehdy, máme-li větší otevřené rány a v ústech nebo na rtech. Ihned po vysátí rány je dále vhodné ostrým nožem nebo žiletkou rozříznout křížem vpichy po zubech, ale ne hlouběji než odpovídá hloubce vpichu (2 mm). Pak opět vysáváme krev nebo tkáňový mok. Abychom části jedu odstranili. Je-li po ruce dezinfekční prostředek, vypláchneme jim ránu od kousnutí zmije. Uplynula-li delší doby než půl hodiny, jsou všechny dosud popsané zákroky zbytečné. Vláďa Proskočil, 3.A
Školní časopis –3. číslo 2012/13
Fotografie ze školních akcí
Školní časopis –3. číslo 2012/13
Školní časopis –3. číslo 2012/13
Divotvorný hrnec Tento školní rok žáci 8. a 9. tříd navštívili naše krásné hlavní město Prahu. Cílem bylo divadlo na Fidlovačce, kde jsme viděli divadelní představení Divotvorný hrnec. Velice jsme se těšili na hvězdné obsazení známých herců. Když už jsme přijížděli do Prahy, všichni jsme byli natěšení až se budeme moci usadit a představení začne. Když jsme si sedli a zhasla světla všichni jsme netrpělivě pozorovali podium až představení konečně začalo. Začalo to tím, že Jihočech Josef Maršálek táhne svou dceru Káču na americký Jih, aniž jí řekne, proč. V duhovém údolí využije Woodyho, který momentálně nemá peníze a chce si koupit malý pozemek. V patách mu je vodník Čochtan, kterému Maršálek ukradl jeho kouzelný hrnec zlata. V komediálním příběhu, zasazeném do pomyslného jihoamerického státu Missitucky, hraje vlastně hlavní roli hrnec plný zlata. Jihočech Josef Maršálek jej před odchodem z domova ukradne třeboňskému vodníkovi Čochtanovi v naivní víře, že díky němu v Americe snadno zbohatne a své jediné dceři Káče zajistí tak bezstarostný život. A protože zmíněný hrnec má navíc kouzelnou moc. Opilý Maršálek (Petr Rychlý) zapomene kde hrnec zakopal a tak se stane, že blízko hrnce Káča pronese přání, které se splní. To jim ovšem zkomplikuje život. Mezi tím se do ní zamiluje Čochtan i Woody, ale naštěstí zkříží Čochtanovi cestu Suzan Woodyho němá sestra. Nakonec vše dobře dopadne a Maršálek už bez dcery odchází dál -> za svou duhou zpět do třeboňského kraje, kde je jeho domov. Tuto divadelní hru upravili a v roce 1948 poprvé uvedli ji Voskovec a Werich. Čochtana si Werich napsal pro sebe. Všem se nám představení líbilo a odjížděli jsme spokojeně domů.
Školní časopis –3. číslo 2012/13
Divadelní představení Babička
Dne 23. 4. jsme se vydali do Prahy do divadla na divadelní představení Babička na námět Boženy Němcové. Už ve škole jsme od Boženy Němcové spoustu příběhů četli, a jelikož je Babička její nejznámější dílo moc jsme se těšili. Hlavní postavu příběhu hrála Eliška Baltzerová. V příběhu byla zmíněna i bláznivá Viktorka. Nejvíce se nám líbilo to, že se herci naučili text i v nářečí, ve kterém je původně napsána kniha. Doufám, že se zase do Prahy do divadla se školou podíváme. Tereza Hlaváčková
Velikonoční pohádka Na 27. 3. si žáci chodící na dramatickou výchovu připravili pro děti ze školek a žáky 1-3 tříd Velikonoční pohádku. Asi měsíc jsme jen nacvičovali, učili se scénář a ostatní potřebné věci, hlavně pohyby, které nám moc nejdou. Až nastal den, kdy jsme měli vystupovat. Rozdělili jsme se na 2 skupiny, které se střídaly. Měli jsme alternace na všechny role jako ve velkém divadle. Sešli jsme se ráno a začali jsme připravovat prostor, na kterém budeme hrát a všechny potřebné rekvizity. Potom jsme se převlékli do svých kostýmů a už jsme jen netrpělivě čekali, až nastane čas a půjdeme vystupovat. Byli jsme strašně nervózní. Jako kdybychom měli hrát v Národním divadle. Asi za čtvrt hodiny začaly přicházet děti ze školek, a tak jsme se schovali za oponu a netrpělivě jsme čekali a čekali. Děti přišly, usadily se a netrpělivě vyhlížely, kdy začneme hrát. Paní učitelka nás uvedla, my jsme nastoupili a začali jsme. Všechny postavy byly zvířata. Kdykoliv na scénu nastoupila nová postava, všichni si jí strašně prohlíželi a netrpělivě čekali, co řekne a jestli zajíčkovi pomůže. Nejvíce se dětem líbil králík se zajíčkem. Dále se tam objevila zvědavá vrba, tvrdohlavý beránek, otravná slepice a otravná káčata. Celý příběh byl o tom, že zajíček byl nadšený, že může slavit své první Velikonoce a králík byl zvědavý, jak je oslaví. Zajíček musel sehnat od vrby pomlázku, kousnout si do beránka a od slepice dostat vajíčka. Musel přesvědčit beránka, aby ho nepotrkal, u slepice musel naučit káčata zpívat, aby slepice měla klid na snášení. Nakonec se mu vše zdárně podařilo. Doufáme, že se všem naše Velikonoční pohádka líbila, protože děti z jedné školky nám namalovaly moc krásné obrázky a vypadaly spokojeně, takže jsme byli spokojení i my.
Školní časopis –3. číslo 2012/13
Co je OVOV? Robert Změlík a Roman Šebrle, olympijští vítězové v desetiboji, se rozhodli připravit pro žáky základních škol atraktivní pohybový program s názvem Odznak všestrannosti Olympijských Vítězů-OVOV. Kladou si za cíl přispět ke zvýšení osobní aktivity o nejvíce chlapců a dívek a dát současné generaci školáků příležitost zkusit sportovní začátky podobnou formou, jaká se osvědčila jim. Naše škola s tohoto projektu účastní už čtyři roky. Spousta našich spolužáků jezdí pravidelně do Prahy na republikové finále a to tam jezdí ti nejlepší. Jsme rádi, že mezi ně patříme také. Soutěž má 10 disciplín respektive 8, protože 2 si mohou účastníci vybrat. Disciplíny: běh na 60m,skok do dálky, hod 2kg medicinbalem obouruč přes hlavu vzad, shyby na šikmé lavice podobu 2 minut, plavání po dobu 2 minut nebo skákání přes švihadlo po dobu 2 minut (4x způsoby), trojskok snožmo z místa, hod míčkem (150g , běh na 1000m nebo dribling s basketbalovým míčem. V letošním roce se krajské kolo konalo 29. května u nás na hřišti. Je až neuvěřitelné, že v těch deštivých dnech nám přálo počasí. Od rána až do 4 hodin svítilo sluníčko a to byl přesně čas, který jsme potřebovali na soutěže. Když jsme skončili a všechno uklidili, začaly padat kroupy. Tento den byl pro všechny soutěžící trochu slavnostní a to proto, že se na nás přijel podívat sám Roman Šebrle. Moc nás to potěšilo. No a k výsledkům. Skončili jsme šestí z deseti. No mohlo to být lepší, tak snad příště. Ale přeci jen náš zástupce stál na stupních vítězů, dokonce na tom nejvyšším a to byl Jan Plíhal za mladší žáky, také se ale umístila dvě děvčata a to Aneta Bartoňová na krásném druhém místě a Natálka Peluňková na krásném místě třetím ve svých věkových kategoriích Gratulujeme Anička Minářová 8.A
Školní časopis –3. číslo 2012/13
Školní časopis –3. číslo 2012/13
Rozhovor s desetibojařem Romanem Šebrle Slyšel jste někdy o Stráži pod Ralskem? Slyšel, jen nevím, s čím to bylo spojené. Byl jste tu už někdy? Nebyl jsem tu nikdy, jsem tu poprvé. Jak si myslíte, že probíhají dnešní závody? Já si myslím, že probíhají výborně. Co považujete za největší úspěch? Rozlišuju osobní a sportovní. Mezi sportovní třeba světový rekord a těch osobních taky spoustu, mám dvě děti. Můžeme se zeptat na něco o Vás? Ano můžete. Odkud pocházíte? Já pocházím z města Lanškroun. Co vás inspirovalo k tomu stát se desetibojařem? Nic, prostě to přišlo. Co Vás inspirovalo k založení OVOV ? Odznak zdatnosti. Jaká disciplína Vám jde nejvíce a naopak nejméně? Nejlepší je dálka a výška a nejméně tyč.
Rozhovor s paní starostkou Plánujete do budoucna vybudovat v tomto městě další areál pro nějaký sport? Pokud bude potřeba tak určitě. Jaké máte pocity z dnešního dne? Myslím, že je to tu hezké a příjemné. Zabývala jste se někdy nějakým sportem? Ano hrála jsem fotbal a běhala orientační běh a běžecké závody.
Školní časopis –3. číslo 2012/13
Mohli bychom Vás požádat o autogram v rámci našeho školního časopisu? Jasně. (děkujeme za rozhovor A.Hanesová, J.Benda)
Fandíte našemu týmu? Samozřejmě. Máte favorita na dnešního vítěze? Nemám, ale chtěla bych, aby Stráž urvala, co může. Co byste vzkázala dnešním závodníkům? Aby pořád sportovali a nevymýšleli hlouposti. Která disciplína Vás nejvíc zaujala? Pořádně jsem nesledovala ale asi plavání.
(děkujeme za rozhovor A.Hanesová, J.Benda)
Rozhovor s paní ředitelkou Rychtaříkovou Jak si myslíte, že probíhá dnešní den? Já jsem naprosto spokojená. Zabývala jste se někdy nějakým sportem? Vrcholově určitě ne. Který sport Vás nejvíce zaujal? Asi všechny. Všechny mají něco do sebe.
Rozhovor s paní zástupkyní Horáčkovou Jaký máte pocit z dnešního dne? Hrozně se mi tu líbí a jsem strašně ráda, že nám vyšlo počasí a mám radost z toho, že tolik malých dětí sportuje. Máte favorita pro dnešního vítěze? Určitě, naše žáky, i když škola z Turnova je hodně dobrá, tak naše děti budou muset hodně zabrat.
Školní časopis –3. číslo 2012/13
Které další organizace se podílejí na uspořádání dnešních závodů? Naše škola a firma DECARO RMG, s.r.o. Máte svého dnešního favorita na vítězství? Já si myslím, že zvítězí všichni, kteří zdárně dokončí, a doufám, že se tam naše děti ze školy objeví. Co byste vzkázala závodníkům? Ať vydrží a sportují dál, ať naberou kamarády, aby sportovalo co nejvíc dětí.
(děkujeme za rozhovor A.Hanesová, J.Benda)
Co byste vzkázala dnešním závodníkům? Ať sportují férově, aby si neublížili a ať mají co nejlepší výsledky. Zabývala jste se někdy nějakým sportem? Bohužel ne, pouze na základní škole, ale zase co se týká tělocviku, měla jsem ho ráda.
(děkujeme za rozhovor A.Hanesová, J.Benda)
Rozhovor s panem učitelem Horáčkem Jak jste vnímal závody? Jednalo se o velikánskou akci, která v podstatě v našem kraji nemá obdobu. Účast hostů byla překvapující, obzvláště mě potěšilo, že mé pozvání přijal Roman Šebrle, deset škol z kraje, super závody. Takže jaká atmosféra byla celkově? Vynikající. Kolik času a námahy Vás stála příprava závodů? Několik týdnů. Ono se to nezdá, přeci jenom ale vytvořit tabulky, seznamy, na poslední chvíli se mění spoustu věcí, připravit sportoviště s panem učitelem Součkem, prostě neskutečný množství práce. Jak hodnotíte výkon našich žáků? Tak naši žáci, myslím si, že přesto, že se jako družstvo umístili na šestém místě, tak jejich výkony
Rozhovor s panem učitelem Součkem Jak jste vnímal závody? Tak závody jako takové byly velice náročné, spousta škol, spousta dětí, spousta přípravy a strach o počasí, ale samozřejmě nakonec všechno vyšlo a dopadlo to dobře. Jaká byla celková atmosféra? Celková atmosféra pro mě byla trošku nervózní, protože jsem to z velké části připravoval. A také jsem moc nezachytil, protože jsem byl na disciplíně od začátku až do konce, takže ani jsem si neužil Romana Šebrleho, ani jsem neviděl skákajícího bikrosaře, ani Školní časopis –3. číslo 2012/13
byly nad očekávání dobré, obzvláště v jednotlivcích, kdy všichni nebo většina z nich, si vytvořili své osobní rekordy a i bodový součet byl slušný. Dokážete popsat nejpovedenější moment? Tak já bych tady jednotlivé momenty viděl asi dva. Jeden sportovní a jeden takový ten společenský, co se týká té akce. Takže sportovní úspěch bylo určitě vítězství jednoho našeho žáka v kategorii ročníku 2003, což byl Honza Plíhal, který postoupil vlastně do finále a ta druhá byla návštěva Romana Šebrleho. Co plánujete do budoucna? Budou další krajské závody OVOV ve Stráži pod Ralskem? Tak rádi bychom udělali další kola, samozřejmě, že nezáleží v téhle věci jen na nás, záleží na domluvě střední školy v Praze a vlastně možnosti pořádat tuto akci. Nejsme jediní, kdo by měl zájem o toto pořádání, ale máme velkou výhodu, protože v podstatě už jsme pořádali jedno okresní kolo a dvě krajská kola, navíc máme napojení na vedení celé soutěže, a tím máme velkou výhodu. Já doufám, že se nám povede ještě minimálně několik let po sobě pořádat ať už okresní nebo krajské kolo. Byli bychom velmi rádi. (děkujeme za rozhovor A.Hanesová, J.Benda)
jsem neviděl, jak dopadli naši závodníci. V podstatě jsem byl pořád v pohybu, takže celkem bych řekl, že se lidé bavili a byli všichni spokojení. Kolik času a námahy Vás stála příprava závodů? No hodně. Tady jde o to, že musíte připravit startovní listiny, rozhodčí, vysvětlit, pomocníky, připravit jednotlivé sektory a pak se modlit, aby to všechno vyšlo. Spoustu času, hodin. Jak hodnotíte výkony našich žáků? Naši žáci byli velice dobří, speciálně se mi líbily ty mladší ročníky 2000, 2001, 2002, 2003, dopadly výborně, Honza Plíhal postoupil na republiku, spousta dalších byla blízko, Denisa Hrubá byla čtvrtá ve své kategorii, Vašek Běleš byl třetí ve své kategorii, velice dobrý byl i Pavel Hurdes a Petr Svatoš z ročníku 1999. Velmi dobře pracovali. Dokážete popsat nejpovedenější moment?
Nejpovedenější moment? No tak já jsem byl na tom míčku a mě se nejvíc líbilo, jak jeden závodník přehodil naprosto celé hřiště a hodil 82m, tak to se mi líbilo. Potom se mi ještě líbilo, jakým způsobem jsme to zvládli v bazénu a líbilo se mi, že ten Roman Šebrle nakonec opravdu přijel a tím se krásně zvedla celá atmosféra.
Co plánujete do budoucna, budou další závody OVOV ve Stráži pod Ralskem? To záleží na tom, jestli nám celostátní výbor OVOV tyto závody přidělí, ale my bychom byli rádi, kdyby byly, protože tyhle ty závody opravdu ukážou naším dětem, jak je ten sport důležitý, a že je to vlastně zábava, co se týká sportu.
(děkujeme za rozhovor A.Hanesová, J.Benda)
Rozhovor s paní učitelkou Schovánkovou Jaký máte pocit z dnešního dne? Vynikající. Máte favorita pro dnešní vítězství? Stráž pod Ralskem.
Školní časopis –3. číslo 2012/13
Co byste vzkázala našim závodníkům? Je super, že se účastnili, myslím, že to byl vydařený den a gratuluji vítězům. Zabývala jste se někdy nějakým sportem? Zabývala, hrála jsem volejbal, skákala jsem dálku a výšku.
(děkujeme za rozhovor A.Hanesová, J. Benda)
Historie školy - část III. Od školního roku 1945/46 je soustavně vedena školní kronika, v nichž jsou však bohužel vynechány dva důležité roky – o němž bude řeč dále. Od roku 1945 až po rok 1945 až po rok 1950 byl ředitelem školy a tedy i kronikářem Bohuslav Cicvárek. Přečteme si jeho úvodní zápis: Zdejší škola byla obnovena po těžké době okupace již 1. června 1945. Z bývalé menšinové školy se nezachovalo téměř nic. Marná byla snahazachránit alespoň archiv českého školy před rokem 1938. Ubohé zbytky byly pečlivě shledány a poskytly částečný obraz o vývji českého školství ve zdejší obci. Dne 1. června byla převzata … budova bývalé německé obecné školy a zřízena prozatimní jednotřídní obecná škola s vyučovacím jazykem českým. Budova se nacházela ve velmi špatném stavu, neboť až do skončení okupace obsazena tzv. Uprchlíky, kteří téměř veškerý inventář zničili. Blo
Návštěva dětského parlamentu na úřadě Dne 6.6. šli žáci žákovského parlamentu na Měú ve Stráži pod Ralskem za paní starostkou a paní místostarostkou Když jsme vstoupili do místnosti byli tam dokola židle a na židlích jsme měli všichni sušenku a malé pití. Usadili jsme se a začali tím, co se nám ve škole líbí a co ne, co bychom chtěli nového a co je potřeba opravit. Všichni jsme měli možnost říct svůj názor a na všechny otázky nám bylo odpovězeno a vysvětleno, proč je to nemožné a nebo jestli je to v plánu. Na některých názorech jsme se dokonce shodli. Dále jsme si povídali o školní jídelně, což je naše palčivé téma, dokonce jsme dělali anketu mezi žáky, kterou najdete také v tomto časopise. Další téma byly školky, které teď procházejí rekonstrukcí. A hlavně o městě.
Školní časopis –3. číslo 2012/13
nutné provést alespoň nejdůležitější adaptační práce… a 15. června 1945 Ihned započato s pravidelným vyučováním. Zapsáno bylo 18 dětí. K 1. září téhož roku měla však škola 150 žáků, proto přibyla nová učitelka Cecilie Majsnerová. Školní rok byl ukončen již se 75 žáky, což svědčí o přílivu českého živlu do obce. Učitelský sbor byl tudíž od novéh o školního roku posílen o další učitelku – Jindřišku Řehákovou. Ve škole byla založena knihovna, na zvelebení vnitřního zařízení dostala škola od MŠR 35 tisíc korun. Na podporu dvouletky sebrala škola 95q odpadových surovin, v akci na pomoc Slovensku vybrali žáci 796 Kčs a 30 součástek oděvů, které byly odeslány postižené obci Bošianské Neporadze. Pokračování příště
Dozvěděli jsme se spoustu informací týkajících se renovace a oprav ve městě. Paní starostka si s námi povídala a paní místostarostka si celou dobu dělala poznámky, kterých bylo opravdu hodně. Informace o cyklostezce, pláži, náměstí a zámku Vartenberku. Dozvěděli jsme se, že se pláž, zámek a náměstí budou opravovat. A každý z obyvatel města Stráž pod Ralskem může svůj vlastní nápad říct na veřejném zasedání. Když už jsme se dozvěděli vše, co jsme potřebovali rozloučili jsme se, vyfotili se u sochy sv. Valentýna z roku 1692 a šli jsem zpět do školy. Lucie Černá, 8.A
16. ročník okresního finále fotbalové turnaje McDonald´s Cup v Zákupech 23.5. se vybraní chlapci z I. – III. tříd zúčastnili 16. ročníku fotbalového turnaje pro žáky základních škol McDonald´s Cup v Zákupech v kategorii A. Na turnaj přijelo 11 družstev, která byla rozlosována do dvou skupin. Sehráli jsme 5 zápasů, z toho 3 zápasy jsme vyhráli a dva prohráli. V naší skupině jsme se umístili na 3. místě a nepostoupili jsme do bojů o medailová umístění. Naši mladší žáci se snažili a předvedli velmi obětavý výkon. 28.5. se vybraní chlapci tentokrát z IV. – V. tříd také zúčastnili fotbalového turnaje McDonald´s Cup v Zákupech v kategorii B. Na turnaj přijelo 14 družstev, která byla rozlosována do tří skupin. Sehráli jsme 4 zápasy, a jelikož jsme měli stejné skóre jako ZŠ Doksy, tak se kopaly penalty a na ty jsme postoupili z naší skupiny do bojů o medailová umístění, kde jsme se utkali se ZŠ Pátova a ZŠ Mimoň. Oběma jsme po vyrovnaném souboji a za velmi nepříznivého počasí podlehli. Naši starší žáci skončili v okresním finále malé kopané ve své kategorii na krásném 3. místě.
Školní časopis –3. číslo 2012/13
Na konci roku sportují malí i velcí
Školní časopis –3. číslo 2012/13