Č.j.: 3R 15/01-Ku
V Brně dne 3.7.2001
Ve správním řízení o rozkladu ze dne 22.5.2001 podaném společností RadioMobil a.s., se sídlem Londýnská 59, 120 21 Praha 2, zast. JUDr. Irenou Fišarovou, proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j. S 27-I.-R/01-216/140/Ná ze dne 4.5.2001, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – Česká republika – Ministerstvo vnitra ČR, se sídlem Nad Štolou 3, 170 00 Praha 7, zast. ministrem vnitra Mgr. Stanislavem Grossem, při zadání veřejné zakázky na „dodávku cca 15 000 ks mobilních telefonů včetně poskytnutí požadovaných služeb v sítích operátora mobilních telefonů GSM, které budou používány orgány krizového řízení pro spojení na jednotlivé obce v rámci celé ČR“ výzvou ze dne 5.12.2000 č.j. SSI-1277-2/15-24-2000 více zájemcům o veřejnou zakázku k podání nabídky podle § 49 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona 28/2000 Sb. a zákona č. 256/2000 Sb., měním podle § 59 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb. a zákona č. 227/2000 Sb., na základě návrhu zvláštní komise, ustavené podle § 61 odst. 2 téhož zákona, rozhodl takto: 1. Zadavatel Česká republika – Ministerstvo vnitra ČR, se sídlem Nad Štolou 3, 170 00 Praha 7, zast. ministrem vnitra Mgr. Stanislavem Grossem, při zadání veřejné zakázky na „dodávku cca 15 000 ks mobilních telefonů včetně poskytnutí požadovaných služeb v sítích operátora mobilních telefonů GSM, které budou používány orgány krizového řízení pro spojení na jednotlivé obce v rámci celé ČR“ výzvou ze dne 5.12.2000 č.j. SSI 1277-2/15-24-2000 více zájemcům o veřejnou zakázku k podání nabídky podle § 49 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona 28/2000 Sb. a zákona č. 256/2000 Sb., porušil ustanovení § 49 odst. 10 v návaznosti na § 6 téhož zákona.
3R 15/01-Ku
2. Podle § 59 písm. a) zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb. a zákona č. 142/2001 Sb., se rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 28.12.2001 č.j. SSI-1277-10/15-24-2000 r u š í a zadavateli se ukládá provést nový výběr nejvhodnější nabídky, a to do dvou měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Odůvodnění
Česká republika – Ministerstvo vnitra ČR, se sídlem Nad Štolou 3, 170 00 Praha 7, zast. ministrem vnitra Mgr. Stanislavem Grossem (dále jen „zadavatel“) vyzval dne 5.12.2000 pod č.j. SSI-1277-2/15-24-2000 tři zájemce o veřejnou zakázku k podání nabídky na „dodávku cca 15 000 ks mobilních telefonů včetně poskytnutí požadovaných služeb v sítích operátora mobilních telefonů GSM, které budou používány orgány krizového řízení pro spojení na jednotlivé obce v rámci celé ČR“ (dále jen „soutěž“) podle § 49 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona 28/2000 Sb. a zákona č. 256/2000 Sb. (dále jen „zákon“). V soutěžní lhůtě zadavatel obdržel dvě nabídky, a to nabídku společnosti EuroTel Praha spol. s r.o., se sídlem Sokolovská 855/225, 190 00 Praha 9, zast. Jaroslavem Kubištou a Michalem Heřmanem (dále jen „Eurotel Praha“) a nabídku společnosti RadioMobil a.s., se sídlem Londýnská 59, 120 00 Praha 2, zast. Ing. Alexem Bémem a Ing, Gustavem Hraškou (dále jen „Radiomobil“). Jako nejvhodnější vybral nabídku společnosti Eurotel Praha a své rozhodnutí ze dne 28.12.2000 č.j. SSI-1277-10/15-24-2000 zaslal oběma hodnoceným uchazečům. Proti tomuto rozhodnutí podala společnost Radiomobil dne 26.1.2001 námitky, kterým zadavatel po jejich přezkoumání dne 5.2.2001 pod č.j. EKO-149/06-Z-2001 nevyhověl. Dne 15.2.2001 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“) návrh na zahájení řízení o přezkoumání rozhodnutí zadavatele (dále jen „návrh“) a tímto dnem bylo podle § 57 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb. a zákona č. 142/2001 Sb. (dále jen „zákon po novele“) zahájeno správní řízení, jehož účastníky podle § 58 zákona po novele jsou zadavatel, Eurotel Praha a Radiomobil. Ve svém návrhu Radiomobil zejména uvádí, že povinností zadavatele ve smyslu ustanovení § 2h zákona je jednoznačně vymezit v zadávací dokumentaci množství a druh požadovaných prací, dodávek nebo služeb, neboť ve svém zadání ze dne 5.12.2000 zadavatel nijak nevymezil množství požadovaných služeb. Dále Radiomobil v návrhu namítá, že zadavatel při výběrovém řízení porušil § 36 odst. 1 zákona tím, že si nevyžádal písemné zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny společnosti Eurotel Praha, když tato společnost požadovala za mobilní telefon Nokia 6210 včetně příslušenství pouze 1,- Kč a společnost Radiomobil požadovala cenu 2 999,- Kč. Zadavatel také porušil zákona, když zpráva o posouzení a hodnocení nabídek obsahovala pouze souhrnnou informaci o výsledku jednání komise a není tudíž možné reálným způsobem zdůvodnit výsledný rozptyl – bodový rozdíl 17 bodů. Rovněž v kritériu „Cena základních služeb pro krizové číslo“ zpochybňuje
2
3R 15/01-Ku
Radiomobil správnost rozhodnutí členů komise. Radiomobil požaduje i přezkoumání, zda Eurotel předložil čestné prohlášení, kterým prokázal bezúhonnost svého odpovědného zástupce ve smyslu ustanovení § 2b odst. 3 zákona způsobem uvedeným v § 2c odst. 1 zákona. Závěrem svého návrhu se Radiomobil domáhá, aby ÚOHS podle § 59 písm. a) zákona rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky zrušil a zadavateli uložil nové zadání soutěže. Po posouzení a prošetření případu vydal ÚOHS dne 4.5.2001 pod č.j. S 27-I.-R/01 216/140/Ná rozhodnutí, kterým pro porušení ustanovení § 49 odst. 9 a odst. 10 ve spojení s § 6 zákona, zrušil rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky a zadavateli uložil provést nový výběr nejvhodnější nabídky, a to do 2 měsíců ode dne nabytí právní moci uvedeného rozhodnutí. Své rozhodnutí odůvodnil zejména tím, že zadavatel vymezil předmět veřejné zakázky ve výzvě i v technických podmínkách zadání jednoznačně a ÚOHS neshledal porušení § 2h zákona. Také další námitku týkající mimořádně nízké ceny odmítl UOHS jako neopodstatněnou. ÚOHS však zjistil, že zadavatel porušil § 49 odst. 10 zákona tím, že ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 22.12.2000 neuvedl zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky. Ve věci čestného prohlášení společnosti Eurotel Praha ÚOHS zjistil, že tato společnost zákon neporušila a čestné prohlášení doložila v souladu se zákonem. ÚOHS ve svém rozhodnutí dále uvádí, že ze zápisu z jednání komise pro posouzení a hodnocení nabídek konaného dne 22.12.2000 vyplývá, že Radiomobil nesplnil technické podmínky uvedené pod bodem 1,2,10 a 19. V nabídce není uveden počet hovorových kanálů, není splněn požadavek pokrytí signálem k 31.10.2001, Radiomobil nedodal dotazník v tiskové formě, nenačítal nevyužité volné minuty a nesplnil požadavek minimálního počtu kusů MT k funkčnímu předvedení. Také nepředvedl možnost nabízeného konferenčního spojení a funkčnost SIM karty předvedl na jiných typech zařízení, než jaký uvedl v nabídce. Z výše uvedeného pak ÚOHS dovodil, že Radiomobil nesplnil další požadavky stanovené v zadání výzvy a zadavatel ho měl ze soutěže vyloučit a tím, že ho nevyloučil, porušil § 49 odst. 9 zákona. Proti tomuto rozhodnutí podal v zákonné lhůtě Radiomobil rozklad, v němž uvádí, že s rozhodnutím ÚOHS nesouhlasí s tím, že „nesplnění některých technických podmínek zadání, ke kterému ze strany Radiomobilu došlo, není možné posuzovat za porušení dalších požadavků ve smyslu § 49 odst. 5 zákona, jejichž nesplnění by automaticky mělo ve smyslu §§ 2e, 2f a 49 odst. 9 zákona za následek povinnost zadavatele takového uchazeče vyloučit z další účasti na veřejné zakázce. Tato skutečnost, že se nejedná o takové další požadavky, vyplývá přímo ze samotné výzvy zadavatele ze dne 5.12.2000, kde pod bodem VII. si zadavatel vymínil právo (nikoli tedy povinnost) vyloučit uchazeče, jehož nabídka by nesplnila jím stanovené podmínky výzvy. Toto právo zadavatele současně přímo souvisí s bodem III. cit. výzvy, dle kterého technické požadavky jsou současně i kritéria pro hodnocení, přičemž každému z nich je přidělena určitá váha a jednotlivě pak, každé kriterium podle konkrétní míry jeho splnění, či nesplnění, je ohodnoceno v rámci bodové stupnice 0 – 10. Z uvedeného tedy jasně vyplývá, že zadavatel předpokládá určité neplnění těchto kritérií, tedy uvedených technických požadavků, a proto ani ve výzvě nikde neuvádí případné předem pevně stanovené důsledky jejich neplnění, pouze v již cit. bodě VII. si v této souvislosti vyhrazuje právo případného vyloučení.“ K porušení § 36 zákona Radiomobil znovu uvádí, že si zadavatel měl vyžádat od Eurotel Praha písemné zdůvodnění mimořádně nízké ceny, když celkový rozdíl
3
3R 15/01-Ku
nabídkové ceny mobilních telefonů stejného typu u obou uchazečů činí přibližně 48 800 000,Kč. Závěrem rozkladu Radiomobil požaduje, aby předseda ÚOHS změnil napadené rozhodnutí tak, že zadavatel porušil § 49 odst. 10 ve spojení s § 6 zákona a § 36 zákona a pro tato porušení soutěž zrušil. Závěrem také podotýká, že v dnešní době jsou nabídky již zastaralé a nezrušením soutěže by byly veřejné prostředky vydávány neefektivně. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu zvláštní komisí a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem napadené rozhodnutí přezkoumal v celém rozsahu a s přihlédnutím k doporučení této komise dospěl k následujícímu závěru: ÚOHS tím, že svým rozhodnutím č.j. S 27-I.-R/01-216/140/Ná ze dne 4.5.2001 zrušil podle § 59 písm. a) zákona po novele rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 28.12.2001 č.j. SSI-1277-10/15-24-2000 a uložil zadavateli provést nový výběr do dvou měsíců ode dne právní moci uvedeného rozhodnutí, rozhodl věcně správně a v souladu se zákonem. Ve výroku svého rozhodnutí však nepřesně stanovil rozsah porušení zákona zadavatelem. K samotnému rozkladu společnosti Radiomobil pak uvádím, že ÚOHS správně ve svém rozhodnutí posoudil, že zadavatel porušil ustanovení § 49 odst. 10 zákona, dle kterého zadavatel provede hodnocení nabídek podle kritérií stanovených v zadání způsobem uvedeným v § 6 a o posouzení a hodnocení nabídek je zadavatel povinen pořídit záznam, ve kterém uvede popis hodnocení a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky. Jak jsem si ověřil, zadavatel provedl hodnocení podle kritérií stanovených v zadání soutěže způsobem uvedeným v § 6 zákona, ale o posouzení a hodnocení nabídek nepořídil zadavatel záznam, ze kterého vyplývalo zdůvodnění přidělených bodů v jednotlivých kritériích. Takové hodnocení je pak skutečně neprůkazné a neprůhledné a tímto postupem zadavatel neprokázal, že vybral nejvhodnější nabídku. K další námitce rozkladu ve věci mimořádně nízké nabídkové ceny poukazuji na znění ustanovení § 36 odst. 1zákona, že jestliže nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, odchylující se výrazně od ostatních nabídkových cen, musí si zadavatel vyžádat od uchazeče písemné zdůvodnění. V této souvislosti musím konstatovat, že se neztotožňuji s názorem společnosti Radiomobil uvedeném v rozkladu, že zadavatel byl vzhledem k nabídnutým cenám společnosti Eurotel Praha a Radiomobil povinen si vyžádat písemné zdůvodnění mimořádně nízké ceny. Již ze znění citovaného ustanovení nepochybně vyplývá, že nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu tehdy, jestliže se výrazně odchyluje od ostatních nabídkových cen. V daném případě je nerozhodné, o kolik se ceny jednotlivých nabídek od sebe odchylují vzhledem k tomu, že nelze porovnávat pouze dvě nabídky, což vyplývá z výkladu ustanovení § 36 odst. 1 zákona. Vždy se musí jednat o více nabídek a mimořádně nízká cena pak může být taková, která se výrazně odchyluje od ostatních nabídkových cen a ne od ceny jedné nabídky, jak tomu je v daném případě. Ve věci námitek týkajících se případného vyloučení společnosti Radiomobil ze soutěže uvádím, že v tomto smyslu ÚOHS procesně pochybil, když ve výroku napadeného rozhodnutí uvedl, že zadavatel porušil ustanovení § 49 odst. 9 zákona, když nevyloučil společnost Radiomobil ze soutěže. Skutečnosti, o které ÚOHS opírá své tvrzení, vycházejí toliko ze znění zprávy o posouzení a hodnocení nabídek a ne z vlastního zjištění. Navíc se
4
3R 15/01-Ku
v daném případě jednalo o přezkoumání rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky a ne o vyloučení ze soutěže. ÚOHS tvrzené skutečnosti řádně neodůvodnil, a proto jsem tuto část výroku změnil. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem shledal důvody, pro které bylo nutno napadené rozhodnutí změnit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.
Poučení Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 61 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále odvolat.
Ing. Josef Bednář předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží: 1. Česká republika – Ministerstvo vnitra ČR, se sídlem Nad Štolou 3, 170 00 Praha 7, zast. ministrem vnitra Mgr. Stanislavem Grossem, 2. RadioMobil a.s., se sídlem Londýnská 59, 120 21 Praha 2, zast. JUDr. Irenou Fišarovou, 3. EuroTel Praha spol. s r.o., se sídlem Sokolovská 855/225, 190 00 Praha 9, zast. Jaroslavem Kubištou a Michalem Heřmanem, 4. Spis.
5
3R 15/01-Ku
6
