Město Černošice Městský úřad Černošice – odbor školství, kultury a cestovního ruchu Památková péče Podskalská 1290/19 120 00 Praha 2
[email protected] Vyřizuje: Telefon: E-mail:
Dle rozdělovníku
Mgr. Štefan Fábry 221 982 113
[email protected] V Praze dne 29.5. 2014
Spis. zn.: S-MUCE 21035/2014/OSKCR/SF Č. j.: MUCE 29630/2014/OSKCR/SF
Věc: restaurování sloupu se sochou Panny Marie a restaurování sochy sv. Františka z Assisi a sv. Jana Nepomuckého a krucifixu v Hostivici, kat. ú. Hostivice, nemovitá kulturní památka (r.č. ÚSKP 24824/22242) a nemovitá kulturní památka (r.č. ÚSKP 36158/2-2240) R O ZHO D NUT Í Městský úřad Černošice jako orgán státní památkové péče v přenesené působnosti věcně příslušný podle § 29 odst. 2 písm. e) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů a místně příslušný podle zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, na základě žádosti města Hostivice, IČ: 00241237, se sídlem Husovo nám. 13, 253 80 Hostivice, o vyjádření ve věci restaurování sloupu se sochou Panny Marie a restaurování sochy sv. Františka z Assisi a sv. Jana Nepomuckého a krucifixu v Hostivici, kat. ú. Hostivice, nemovitá kulturní památka (r.č. ÚSKP 24824/2-2242) a nemovitá kulturní památka (r.č. ÚSKP 36158/2-2240), podané v souladu s § 14 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, vydává závazné stanovisko: Provedení prací, spočívající v následujícím: Barokní pískovcový sloup na Husově náměstí má čtyřbokou základnu s volutovými konzolami. Plášť mezi nimi člení vystouplá ozdobná pole (pův. patrně nápisové kartuše). Na konzolách jsou umstěny sochy sv. Kateřiny (?; příp. sv. Barbora), sv. Floriána, sv. Víta (?; příp. sv. Konstantin) a sv. Vavřince. Čtyřboký pilíř má vysoký trojdílný podstavec, dřík s vpadlými rohy zdobený páskovým ornamentem a oblačnou hlavici. Na jeho vrcholu je osazena deska s reliéfy milostné P. Marie a Narození Krista. Sloup byl restaurován na přelomu 60. a 70. let 20. století (L. Šobr, L. Klas, L. Pichl) a v polovině 90. let 20. století (J. Plachý). Mladší restaurování zahrnulo celkové rozebrání sloupu a vakuové zpevnění figurálních prvků prostředkem na bázi organokřemičitanů. Došlo také k řadě výměn poškozených prvků sekanými kopiemi a k statickému zajištění sloupu včetně nového betonového základu. Restaurátorské dokumentace uvedených zásahů jsou částečně dostupné v archivu NPÚ ÚOP SČ. Dřík a hlavice sloupu byly novodobě nahrazeny kopiemi z pískovce a nacházejí se v dobrém stavu. Podobně některé články základny sloupu. Původní části nesou stopy rozsáhlých poškození. Architektura je plošně narušena korozí kamene. Detaily architektonického členění na mnoha místech zanikly, lokálně se projevují velké ztráty originálu. Na spodní straně říms je kámen nesoudržný, drolí se, případně opadává ve větších kusech. Dochází k nevratnému poškození památky, které je způsobeno kombinací méně odolného kamene a velkého namáhání dešťovou vodou. Mělo by být provedeno důkladné zpevnění nesoudržných míst prostředkem na bázi organokřemičitanů, dále je žádoucí opatření, které by omezilo zatékání do sloupu, např. zakrytí méně pohledových vodorovných ploch olověným plechem. Lze použít také hydrofobizační nátěr, jehož funkčnost je však
MUCE 29630/2014/OSKCR/SF
podmíněna častějším obnovováním ca po třech letech. Z dalších poškození lze uvést narušenou maltu ve spárách, výskyt mikrovegetace, která – podobně jako výše zmíněné zatékání – způsobuje korozi kamene. Na sochách lze zaznamenat spíše drobné defekty, mikrovegetaci a prachové znečištění. U rozsáhlých tmelů a modelačních doplňků došlo časem k posunům barevnosti a jsou nyní v nevhodném kontrastu vůči originálu. Je žádoucí provést dílčí korekci tohoto stavu např. retuší. K sochám patří novodobé kovové zlacené atributy, uložené přechodně mimo sloup. Dostupná je fotografická dokumentace zaznamenávající zkoušku jejich osazení. Lze konstatovat, že provedení atributů není zcela optimální a bylo by žádoucí uskutečnit dlčí úpravy (např. sv. Florián), pokud to stav soch dovolí, případně dále ověřit jejich správnost z hlediska ikonografického určení soch. Schody při patě sloupu byly doplněny novodobě při architektonické úpravě náměstí, přičemž se nezdařilo jejich výškové napojení na dlažbu. Odhalen je betonový základ sloupu, který působí rušivě z hlediska materiálu i proporcí.Další předmětná památka se nachází při cestě z náměstí ke kostelu sv. Jakuba. Za dvojicí barokních pískovcových soch stojících světců, sv. Františka z Assisi a sv. Jana Nepomuckého, je umístěn mladší litinový krucifix na pískovcovém podstavci, pocházející až z 19. století (1838). Celek spojuje členitý zděný podstavec z počátku 20. století, provedený z cihel s hladkou cementovou omítkou. Litinový krucifix byl rozlomen na více částí a v současnosti je uložen na faře. Povrch pokrývají obnovené nátěry narušené korozí kovu. Pískovcový podstavec je posunut z původní pozice a v horní části roztržený. Poškození způsobilo pravděpodobně rezivění čepu kříže, další možností je roztržení zatečením a zmrznutím vody. Na kameni se nacházejí silné krusty a povrchová koroze. Sochy jsou znečištěné a porostlé mikrovegetací, lokálně lze zaznamenat korozi kamene. Rozsáhlé tmely narušené trhlinami jsou patrné zejména na soše sv. Františka. Zděný podstavec vykazuje v malém rozsahu trhliny a poškození omítek. Příprava uvedených návrhů restaurování zahrnula vizuální průzkum a základní fotodokumentaci výchozího stavu. U sloupu byla věnována pozornost druhotným zásahům, což má jistě opodstatnění vzhledem k jejich velkému rozsahu. Stav byl vyhodnocen s přihlédnutím k materiálové skladbě a hlavním příčinám poškození. Zásah je vhodně omezen a navržen jako konzervační, mj. bez nároků na plastické rekonstrukce původního tvarosloví. Jeho součástí je doplňující restaurátorský průzkum z lešení se zakreslením poškození. Provedeno bude důkladné zpevnění narušených míst prostředkem na bázi organokřemičitanů. Tmelení bude uplatněno především pro stabilizaci kamene. Dále bude řešeno omezení přísunu dešťové vody do architektury a osazení atributů. (Podrobně k dalšímu postupu viz předložený návrh.) V intencích výše uvedeného je rovněž naplánováno restaurování sv. Františka z Assisi, sv. Jana Nepomuckého a krucifixu. Navíc návrh obsahuje transfer do restaurátorského ateliéru a fakultativně zhotovení svatozáře pro sochu Jana Nepomuckého, nepochybně v souladu s původním řešením, jak lze usuzovat z analogií. Vzhledem k horšímu stavu světeckých soch bude nezbytné věnovat větší pozornost revizi starších modelačních doplňků, injektáži, apod. Do budoucna je navrhováno nahrazení stávající zděné základny. (Podrobně k dalšímu postupu viz předložený návrh.) Součástí předložené dokumentace není postup restaurování litinového krucifixu ani zděného podstavce, které bude třeba před realizaci předložit k posouzení a schválení NPÚ ÚOP SČ. U světeckých soch není navržen chemicko-technologický průzkum fragmentů polychromie, počítá se pouze s jejich zachováním. Pro navrhované budoucí nahrazení zděného podstavce – s odkazem na vhodnější materiálové a formálně estetické řešení – je třeba důkladně zvažovat přínosy. Stávající podstavec má nezanedbatelnou historickou hodnotu, spojen je mj. s přemístěním soch v roce 1928, a v zásadě přijatelný vzhled, vykazující stopy stáří. Vedle celkového nahrazení lze realizovat dílčí opravy., dle předložené žádosti, restaurátorského návrhu (vypracovaný ak. soch. Jiřím Kačerem - Zpráva o předběžném restaurátorském průzkumu, jeho vyhodnocení a restaurátorský záměr. Sochy sv. Františka z Assisi, sv. Jana Nepomuckého a kříž, 11. 3. 2014; Zpráva o předběžném restaurátorském průzkumu, jeho vyhodnocení a restaurátorský záměr. Mariánský sloup na Husově náměstí, 11. 3. 2014) a dále stanovených závazných podmínek je, ve smyslu § 14 odst. 3 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů,
2
MUCE 29630/2014/OSKCR/SF
p ř í p u s t n é. Pro jejich provedení jsou stanoveny tyto základní závazné podmínky, jejichž splnění zajistí vlastník dotčené nemovitosti: 1) Postup restaurování bude projednán s NPÚ ÚOP SČ na základě doplňujícího průzkumu po základním očištění a transferu, resp. po postavení lešení. Pokud bude nezbytné změnit na základě poznatků průzkumu navržený postup restaurování, vyžádá si vlastník vydání nového závazného stanoviska. 2) NPÚ ÚOP SČ budou před zahájením restaurování v písemné podobě předloženy materiálové a technologické specifikace zásahu. 3) Dále budou NPÚ ÚOP SČ předloženy podklady uvádějící návrh restaurování litinového krucifixu a opravy zděné základny pod ním a pod oběma sochami světců (Jan Nepomucký a František z Assisi). 4) U soch Jana Nepomuckého a Františka z Assisi bude provedena sondážní a chemickotechnologická analýza fragmentů polychromie. Zahrne mikroskopii příčného řezu vzorků malby a popis posloupnosti vrstev včetně pigmentů a pojiv. 5) Vlastník památky bude v průběhu prací svolávat kontrolní dny, v rámci kterých budou projednány navržené restaurátorské postupy na základě zkoušek a vzorků. Zejména budou projednány následující body restaurátorského zásahu: konkrétní opatření pro zamezení zatékání vody do základny sloupu, osazení – případně úprava a výroba – atributů, rozsah snímání starších tmelů a modelačních doplňků, rozsah čištění kamene, rozsah tmelení a retuší. 5) Předání ukončených prací se uskuteční v rámci komise za účasti restaurátora, zástupce vlastníka, zástupce NPÚ ÚOP SČ a zástupce výkonného orgánu památkové péče. V rámci řízení bude NPÚ ÚOP SČ předáno k archivování kompletní vyhotovení restaurátorské zprávy, která bude obsahovat kvalitní fotografickou dokumentaci a podrobný popis zásahu. Dokumentace restaurování krucifixu bude součástí zprávy, případně bude předána samostatně.
Odůvodnění Orgán státní památkové péče, v přenesené působnosti, Městský úřad Černošice, posoudil žádost města Hostivice, IČ: 00241237, se sídlem Husovo nám. 13, 253 80 Hostivice, podanou v souladu s § 14 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, písemné vyjádření Národního památkového ústavu, odb. územního pracoviště středních Čech v Praze č.j. NPÚ/321/30351/2014 ze dne 6.5.2014, které Městský úřad Černošice obdržel dne 9.5.2014 a zjistil, že výše uvedené restaurátorské práce, dle výše uvedené předložené žádosti, restaurátorského návrhu (vypracovaný ak. soch. Jiřím Kačerem - Zpráva o předběžném restaurátorském průzkumu, jeho vyhodnocení a restaurátorský záměr. Sochy sv. Františka z Assisi, sv. Jana Nepomuckého a kříž, 11. 3. 2014; Zpráva o předběžném restaurátorském průzkumu, jeho vyhodnocení a restaurátorský záměr. Mariánský sloup na Husově náměstí, 11. 3. 2014) a při dodržení stanovených závazných podmínek nejsou v rozporu se zájmy státní památkové péče. Městský úřad Černošice, který žádost posoudil, se ztotožnil s odborným vyjádřením č.j. NPÚ/321/30351/2014 ze dne 6.5.2014 příslušné odborné organizace státní památkové péče s tím, že provedení prací, uvedených v předložené žádosti, je z hlediska zájmů státní památkové péče přípustné za podmínek, uvedených ve výroku rozhodnutí. Restaurátorské práce může dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči (§ 14, § 14a), provádět pouze osoba s příslušným povolením Ministerstva
3
MUCE 29630/2014/OSKCR/SF
kultury ČR. Rozsah restaurátorské zprávy stanovuje prováděcí vyhláška cit. zákona: komplexní vyhodnocení průzkumných a výzkumných prací, dokumentace provedeného restaurování, popis použitých technických a technologických postupů, popis použitých materiálů, nová zjištění o kulturní památce a pokyny pro další ochranný režim, fotodokumentace jednotlivých fází restaurování a výsledného stavu, další dokumentace podle povahy věci, předávací protokol a vyčíslení nákladů restaurování. Jedná se o umělecká a uměleckořemeslná díla, která podléhají režimu restaurování ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění. Mariánský sloup v Hostivicích představuje kvalitní barokní sochařské dílo. Důležité je také jeho působení v rámci historického jádra obce. Jeho vznik bývá kladen k roku 1734. Šlo zřejmě o objednávku Anny Marie Františky velkovévodkyně Toskánské, která tachlovické panství získala v roce 1732. Sloup je řazen k dílu sochaře Ondřeje Dubka (též Dubke, Daubke; 1671 – 1749), kterému je připisován široký okruh sochařských prací realizovaných pro stejnou objednavatelku (Buštěhrad, Býčkovice, Frýdlant, Horní Police, Kácov, Kozomín, Ploskovice, Zákupy ad.). Rovněž sochy sv. Jana Nepomuckého a Františka z Assisi patří k hodnotným barokním sochařským památkám, významným pro historický ráz centra obce. Původně byly umístěny na mostě přes Jenečský potok, případně v jeho blízkosti. V souvislosti s úpravou cesty byly přeneseny na současné místo v roce 1928, a to spolu s krucifixem datovaným do roku 1832.Návrh restaurování byl zpracován pečlivě, nicméně bez podrobného průzkumu. Nebylo k dispozici lešení pro bližší zkoumání a povrchové znečištění může zakrývat skutečný rozsah poškození. Z tohoto důvodu je vhodné ověřit správnost navrženého postupu doplňujícím průzkumem v první fázi restaurátorského zásahu. Výsledky průzkumu je třeba konzultovat s NPÚ ÚOP SČ včas, aby mohly být zohledněny při dalším postupu restaurování. Materiálové a technologické specifikace, které jsou podstatné pro výsledek restaurování a musí být vhodně přizpůsobeny historické památce, byly uvedeny pouze zčásti a nelze se tedy k návrhu v tomto ohledu plně vyjádřit s výjimkou zmíněných postupů čištění, uplatnění organokřemičitanů apod. Postup nebyl specifikován také v dalších ohledech (viz výše body 2, 5) a je ho nezbytné v odpovídajícím rozsahu upřesnit, aby bylo možné posoudit jeho vhodnost pro památku. Jde zejména o postup opravy zděného podstavce a o restaurování litinového krucifixu, k nimž nebyla předložena žádná relevantní dokumentace, a dále o dílčí fáze restaurování kamene, k němuž byly sice předloženy restaurátorské návrhy, ale postup byl uveden pouze obecně, bez potřebného upřesnění. Týká se to zejména opatření proti zatékání do základny sloupu. Dále by pozornost měla být zaměřena mj. na kovové atributy, které jednak vykazují sporné řešení detailů, jednak by mohly být zavádějící z hlediska původní ikonografie. Důležité je jejich posouzení v rámci celku. Řešení tmelů a retuší má podstatný vliv na autenticitu památky, může přinést nežádoucí zkreslení v oblasti stylu, autorského rukopisu a ikonografie. Proto je nezbytné důkladně zvažovat jejich snímání i nanášení. Dokumentace starších restaurátorských zásahů dokládá, že pouze v případě sloupu byla zkoumána polychromie (při mladším zásahu v 90. letech nebyla nalezena), která je historicky hodnotnou a ohroženou součástí sochařských památek. Požadavek na průzkum polychromie soch sv. Františka z Assisi a sv. Jana Nepomuckého směřuje zejména k důkladné dokumentaci polychromie včetně druhotných vrstev. Restaurátorskou zprávu je třeba zpracovat v souladu s obvyklými standardy, tj. včetně dostatečného popisu a obrazových příloh. Představuje důležitý podklad pro budoucí péči o památku a může sloužit k revizi provedeného zásahu.
4
MUCE 29630/2014/OSKCR/SF
Poučení Proti tomuto rozhodnutí může účastník řízení podat odvolání, podle § 83 zákona č. 500/2004 Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších předpisů, ve lhůtě 15 dnů ode dne oznámení, ke Krajskému úřadu Středočeského kraje prostřednictvím Městského úřadu Černošice, odboru životního prostředí, Podskalská 19, 128 25, Praha 2.
otisk úředního razítka
Mgr. Štefan F á b r y úředně oprávněná osoba
Rozdělovník: Doporučeně na dodejku: Město Hostivice, Husovo nám. 13, 25380 Hostivice (datovou schránkou)
Na vědomí: Národní památkový ústav, územní odb. pracoviště středních Čech v Praze, Sabinova 5, 130 11 Praha 3-Žižkov, P.O.BOX 45 (datovou schránkou)
5
