MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ
Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií Mezinárodní vztahy
Diskurzivní analýza bezpečnostního aspektu obnovitelných zdrojů energie v České republice a na Slovensku
Diplomová práce
Bc. Jan Mišák
Vedoucí práce: Mgr. Filip Černoch, Ph.D.
UČO: 348263 Obor: Mezinárodní vztahy Imatrikulační ročník: 2013
Brno, 25. 5. 2015
Prohlášení o autorství práce Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Diskurzivní analýza bezpečnostního aspektu obnovitelných zdrojů energie v České republice a Slovensku (2015) vypracoval samostatně a použil jen zdroje uvedené v seznamu literatury. V Brně, 25. 5. 2015 ................................................................... podpis................................. 1
Velice děkuji Mgr. Filipu Černochovi, Ph.D. za pomoc při vedení práce, dobře míněné rady a spravedlivý přístup. Dále chci poděkovat nejbližší rodině za podporu po celou dobu studia. 2
OBSAH OBSAH ........................................................................................................................................ 3 1.
ÚVOD .................................................................................................................................. 5
2.
TEORETICKÁ ČÁST............................................................................................................... 9
3.
2.1.
Konstruktivismus ......................................................................................................... 9
2.2.
Normy ........................................................................................................................ 11
2.3.
Rámy .......................................................................................................................... 11
2.4.
Diskurzivní analýza..................................................................................................... 13
2.5.
Klasická Foucaultova analýza diskurzu ...................................................................... 15
2.6.
Kritická diskurzivní analýza ........................................................................................ 15
2.7.
Teorie analýzy rámování ............................................................................................ 20
2.8.
Energetická bezpečnost ............................................................................................. 21
2.9.
Typ výzkumu a použitá metodologie ......................................................................... 25
2.10.
Konkrétní postup a využití metod .......................................................................... 26
2.11.
Vymezení oblasti výzkumu ..................................................................................... 27
2.12.
Limity výzkumu ...................................................................................................... 29
2.13.
Stav a vývoj obnovitelných zdrojů v České republice a na Slovensku ................... 30
2.13.1.
Obnovitelné zdroje energie v České republice ............................................... 30
2.13.2.
Obnovitelné zdroje energie na Slovensku ...................................................... 32
EMPIRICKÁ ČÁST............................................................................................................... 34 3.1.
ČESKÁ REPUBLIKA ...................................................................................................... 34
3.1.1.
Rámování ve vládním diskurzu České republiky ................................................ 36
3.1.2.
Rozdělení rámů dle postavení k výzkumnému cíli ............................................. 50
3.1.3. Grafické znázornění identifikovaných rámů a kódů ve vládním diskurzu České republiky ........................................................................................................................... 53 3.2.
SLOVENSKO ................................................................................................................ 56
3.2.1.
Rámování ve vládním diskurzu Slovenska .......................................................... 58
3.2.2.
Rozdělení rámů slovenského vládního diskurzu dle postavení k výzkumnému cíli 70
3.2.3. Grafické znázornění identifikovaných rámů a kódů ve vládním diskurzu Slovenska .......................................................................................................................... 73 3
3.2.4. 4.
5.
Grafické znázornění komparace českého a slovenského rámování .................. 75
ZÁVĚR ............................................................................................................................... 83 4.1.
Česká republika .......................................................................................................... 83
4.2.
Slovensko ................................................................................................................... 85
4.3.
Komparace českého a slovenského rámování........................................................... 87
LITERATURA ...................................................................................................................... 90 5.1.
Teoretická část ........................................................................................................... 90
5.2.
Empirická část: Česká republika ................................................................................ 95
5.3.
Empirická část: Slovensko .......................................................................................... 98
4
1. ÚVOD Témata týkající se obnovitelných zdrojů energie stále častěji zaplňují novinové stránky a jednací stoly napříč světem a Evropou zvláště. Státy potýkající se se snižujícími se stavy domácích zásob fosilních paliv hledají alternativy, jak tento úbytek co možná nejvíce zmírnit. Nejde pouze o ubývající zásoby pevných strategických surovin, jakými je například uhlí, ale i o stále častější energetické krize na našem kontinentě. Stejně tak proti fosilním palivům stojí narůstající trend ochrany životního prostředí, který zejména západní svět intenzivně hájí. Lidstvo stojí před jednou z nejdůležitějších hádanek budoucí doby. Jakým způsobem nahradit tradiční suroviny, které jsou využívány již stovky let a zároveň zajistit stabilní spolehlivé a cenově přijatelné dodávky energií? Jedním z možných nástupců fosilních paliv se mohou stát obnovitelné zdroje energie. Je paradoxem, že to byly právě obnovitelné zdroje, které lidstvo začalo využívat již v pravěku. Růst populace však zapříčinil, že díky tehdejší úrovni technologií, které je neuměly efektivně využívat, začaly ztrácet na významu. Přestože nadále hrály velmi významnou roli, tak je v průběhu dějin výrazně předstihla právě fosilní paliva. Tento trend se ale v průběhu dvacátého století začal postupně zvolňovat a nyní stojíme před otázkou, zda nebude budoucností energetiky pro lidstvo právě energie z obnovitelných zdrojů. V našem evropském prostředí patří obnovitelné zdroje mezi základní součásti energetického mixu každého státu, a to ve větší nebo menší míře. Stejně tak Evropská unie vyvíjí na členské státy evidentní tlak na rozvoj těchto zdrojů. Česká republika a Slovensko jsou součástí Evropské unie od roku 2004 a právě na jejich debatu o obnovitelných zdrojích energie se tato práce chce zaměřit. Použita bude metoda rámování, kterou jsme k analýze takovéhoto diskurzu shledali jako nejvhodnější. Snižování závislosti na zahraničních dodávkách a využívání pevných paliv je pro země střední Evropy dlouhotrvajícím problémem. Slovensko si z doby za železnou oponou přineslo kromě extrémní závislosti na dovozu strategických surovin, což v praxi znamenalo import
5
více než tří čtvrtin surovin k naplnění jeho energetických potřeb.1 (Eurostat, 2015) To spolu s pokračující těžbou stále omezenějších domácích zdrojů energie způsobilo dlouhodobý problém, který se obě země snaží řešit. Tím, že obnovitelné zdroje energie nejsou náročné na dodávky ze zahraničí a každý stát je může prakticky bez omezení využívat na svém území, se obnovitelné zdroje logicky stávají nositelem snižování energetické závislosti a posilňování energetické bezpečnosti státu. Robert S. Wang, nejvyšší americký úředník pro asijskopacifickou spolupráci2 o roli obnovitelných zdrojů mluví takto: „Rozvoj obnovitelných zdrojů energie v co největší šíři celého světa pomůže zvýšit energetickou bezpečnost, a to i v případě, že bude využívání tradičních zdrojů nějakou dobu pokračovat.“ (Developing renewable energy conducive to global peace: U.S. official, 2015) V dnešním mezinárodním systému je energetika státu (a jeho domácností) stále téměř výhradně podřízena chování politických aktérů a jejich rozhodování. Jak tvrdí autoři Twidell a Weir: „Je povinností politiků chránit jejich národní dodávky energie. Mít schopnost zajistit je pomocí domácích zdrojů je tedy strategicky důležité k obraně proti mezinárodním problémům.“ (TWIDELL & WEIR, 2006) Jednotlivým výrazům můžeme připisovat různé významy, ovšem jestliže porozumíme nejen tomu, co nám jednotlivosti o celku říkají, můžeme si na něj udělat ucelenější pohled. Stejně tak když se zaměříme na energetiku a budeme zkoumat, jakým způsobem se jednotliví aktéři o předmětu našeho zkoumání vyjadřují, jaké konotace našim proměnným přiřazují, tak budeme schopni porozumět lépe i celkovému pohledu na energetiku daného státu. Vzhledem k logice věci tedy v tomto výzkumu využijeme analýzu rámování, kterou v následujících kapitolách vysvětlíme. Při správném nastavení výzkumu je třeba si pevně stanovit aktéry výzkumu. Jak již bylo výše zmíněno, tato práce se zaměří na analýzu rámování politického diskurzu v České republice a na Slovensku. Objekt rámování pak budou obnovitelné zdroje, u nichž ovšem budeme sledovat především jejich vlastnosti týkajících se energetické bezpečnosti. Předběžný výzkum ovšem naznačil, že se obě vlády nemají zájem opřít o obnovitelné zdroje k navýšení vlastní energetické bezpečnosti, což nám přišlo zajímavé. Proto jsme se rozhodli zmapovat tento diskurz a zjistit, jakým způsobem jsou možné bezpečnostní dopady 1
Závislost na dovozu surovin k naplňování energetických potřeb Slovenska byla v roce 1990 podle Eurostatu 77,5%. V České republice tomu bylo ve stejném roce dle stejného zdroje 15,4%. (Eurostat, 2015) 2 U.S. Senior Official for Asia-Pacific Economy Cooperation (APEC)
6
obnovitelných zdrojů prezentovány na vládních postech obou států. Jak již bylo zmíněno, i z evropské úrovně zaznívá jasná rétorika toho, že obnovitelné zdroje energie jsou nositeli pozitivních dopadů na energetickou bezpečnost států. To ve svém článku dokazuje například Philip Lowe, šéf generálního ředitelství Evropské komise pro energetiku: „Požadujeme vyvážený energetický mix a biomasa má klíčovou úlohu pro členské státy nejen v poskytování nenákladné nízkouhlíkové energie, ale i k zajištění energetické bezpečnosti Evropy v budoucnosti.“ (Lowe, 2015) To potvrzuje také Maria van der Hoeven, výkonná ředitelka Mezinárodní energetické agentury (IEA): „Obnovitelné zdroje jsou nezbytnou součástí energetické bezpečnosti.“ (The Guardian, 2014) Cílem této práce je v prvé řadě zmapování obou vládních diskurzů a to jak České republice, tak na Slovensku. Ze závěru by mělo jasně vyplynout, zda obě vládní garnitury rámují obnovitelné zdroje jako prostředek ke zvyšování energetické bezpečnosti, nebo je tomu naopak. Po nalezení a vyhodnocení jednotlivých rámů v obou zemích se zaměříme také na komparaci obou zjištěných diskurzů. Těžištěm práce ovšem zůstane analýza jednotlivých diskurzů. Hlavní výzkumné otázky byly formulovány takto: Jakým způsobem jsou rámovány bezpečnostní aspekty obnovitelných zdrojů energie v České republice? Jakým způsobem jsou rámovány bezpečnostní aspekty obnovitelných zdrojů energie na Slovensku? Liší se nějak rámování v obou zkoumaných diskurzech? Pokud ano, jak?
7
1.1.
Vliv obnovitelných zdrojů na energetickou bezpečnost
Zde v krátkosti zmíníme, které vlastnosti obnovitelných zdrojů energie (s dopadem na energetickou bezpečnost státu) můžeme identifikovat. Z pozitivních aspektů jsou zmiňovány náklady na provoz (včetně nákladů na výstavbu), dále bezpečnostní přínosy (ty se v zásadě dělí na dva větší celky, které si ukážeme níže) a v neposlední řadě také pozitivní vliv na životní prostředí. To potvrzuje Michael S. Hamilton ve své knize Energy Policy Analysis, kde rozebírá dopady veškerých možných zdrojů energie ve Spojených státech amerických na hospodářství země. Energie získaná z biomasy, solárních, větrných a geotermálních elektráren má podle něj několik společných rysů. Její „náklady“ („costs“) v oblasti národní bezpečnosti jsou velmi malé a má tak velmi pozitivní důsledky na celkovou energetickou bezpečnost země. Zároveň u všech zmíněných zdrojů energie porovnává dopady environmentální a ekonomické, kde také uvádí, že oproti klasickým fosilním zdrojům jsou jejich dopady na USA menší, i když ne tolik jako právě bezpečnostní. (Hamilton, 2013)
„Kontinuální důraz na hledání nových možností k ochraně přírody a zvyšování energetické efektivity by mělo být nejvyšší národní prioritou, protože (obnovitelné zdroje, pozn. autora) mají nejnižší environmentální, dolarové, národně-bezpečnostní náklady a poskytují více pracovních příležitostí a přidaných hodnot než všechny ostatní alternativy.“ (Hamilton, 2013) Jak bylo zmíněno výše, OZE mají pozitivní vliv na bezpečnost hned v několika ohledech. Zaprvé se jedná o zvyšování bezpečnosti z pohledu samotného životního prostředí, kdy OZE neprodukují škodliviny a skleníkové plyny ani nedevastují naše okolí. Zároveň mají sekundárně pozitivní vliv na změnu klimatu. (SOVACOOL, 2011) Všechny tyto roviny jsou vzájemně propojeny, my se ovšem v této práci zaměříme výhradně na dopady na energetickou bezpečnost státu.
8
2. TEORETICKÁ ČÁST K tomu, abychom lépe pochopili, jakým způsobem se oba diskurzy pokusíme analyzovat, bude sloužit následující teoretická část. V ní se stručně dovíme, na jakých vědeckých základech tato práce stojí. Nejdříve se zaměříme na konstruktivismus jako součást kritické teorie, následně v krátkosti vysvětlíme normy podle Alexandera Wendta a diskurzivní analýzu, abychom mohli přejít k teoretickým základům rámování. Pro optimální nastavení výzkumu bude právě rámování hlavní částí teoretického oddílu práce. Následná metodologie pak poslouží k pochopení konkrétních metod tohoto výzkumu.
2.1. Konstruktivismus Vzhledem ke zvolenému objektu zkoumání bude práce vycházet z typu kritické teorie – konstruktivismu. Zvolení právě konstruktivismu je zcela evidentní a z něj budou vycházet i použité metody zkoumání. Jestliže potřebujeme užít teorii, která by kladla důraz na jazykové prostředky, konstrukci reality jednotlivými aktéry apod., konstruktivismus splňuje všechny tyto předpoklady. Konstruktivismus se poprvé objevuje v 80. letech 20. století jako jedna z nejmladších kritických teorií. Ty tvrdí, že společenské struktury závisejí na vědění o společnosti jako takové. (GUZZINI, 2006, str. 3) Sociální realita je podle nich formulována představami o mezinárodních vztazích a porozumění těmto vazbám teprve může vést k pochopení fungování celého systému. (FINNEMORE & SIKKINK, 2001, str. 393) Jak je již z názvu konstruktivismu patrné, realita mezinárodního prostředí je podle jeho učení sociální konstrukcí vytvářenou pomocí diskurzu jeho aktérů. (GUZZINI, 2006) Systém je tedy přímo závislý na lidském jednání, v našem případě se jedná o pozici vlády k vlastnostem obnovitelných zdrojů. Společným rysem konstruktivismu je zkoumání společenského života a to, jak právě společenský život ovlivňuje mezinárodní politiku. Počet různých konstruktivistických teorií může na první pohled naši práci ztěžovat, ovšem na druhou stranu 9
nám to dává hodně prostoru pro to, abychom zvolili tu nejvhodnější. Někteří autoři jako Mary Pettenger tuto roztříštěnost odmítají a uvažují o konstruktivismu jako o jediném procesu. (Pettenger, 2007) Naopak například autoři Fearson a Wendt rozlišují 4 principy konstruktivismu. V naší práci si je uvedeme, protože právě tyto principy blízce souvisí s využitím rámování (viz následující kapitola): 1) Konstruktivismus zkoumá intersubjektivní ideje a normy, které musejí být sdíleny velkým počtem lidí. Díky tomuto můžeme chápat i samotné rámy jako sdílené vědění velkým množstvím lidí. 2) Druhý princip zkoumá sociálně konstruovanou povahu aktérů (subjektů). Ti se při svém jednání nechávají ovlivňovat právě sdílenými normami a tvoří tak ze sebe závislou proměnnou. 3) Třetí princip je v rámci konstruktivismu zřejmý, neboť mluví o tom, že aktéři a ideje (normy) se vzájemně ovlivňují a konstituují. 4) Poslední princip podle autorů Fearsona a Wendta znamená, že vycházíme-li z předchozích bodů, konstruktivismus stojí spíše na holistické než individualistické pozici. (Fearson & Wendt, 2003) Samotný konstruktivismus je ve výzkumu energetické politiky spíše novým směrem, než že bychom mohli říct, že je nějakou tradicí, jako je tomu například u realismu. Zmínit můžeme například The Politics of Environmental Disourse Maetrena A. Hajera, sborník The Routledge Handbook of Security Studies sepsaný Myriam Dunn Cavelty a Viktorem Mauerem, Dicle Korkmazové a Pami Aalta European Energy Security and Integration Process (2010), Debating Security in Turkey od Ebru Canan-Sokullu (2013), Issues in EU and US Foreign Policy autora Münevvera Cebeciho (2011), NATO Beyond 9/11: The Transfoamation of the Atlantic Aliance (2013) Allen Hallamsové nebo knihu autorů Luca Anceschiho a Jonathana Symonse: Energy Security in the Era of Climate Change (2012). Z české provenience uvádíme článek Petra Ocelíka a Jana Osičky The framing of unconventional natural gas resources in the foreign energy policy discourse of the Russian Federation (2014) publikovaný v časopise Energy Policy. Je patrné, že konstruktivismus ve zkoumání energetické bezpečnosti je teprve v počátcích, stejně jako v mnoha dalších odvětvích sociálních věd.
10
2.2. Normy Jedním z hlavních průkopníků konstruktivismu je Alexander Wendt a stejně jako on vycházíme z principů, že aktéři mezinárodního systému si osvojují normy, kterými tento systém následně sami konstruují. (GUZZINI, 2006) Rámování je velmi blízké normám, jelikož právě
normy
jsou
jakýmisi
sociálními
konstrukty.
Tyto
konstrukty
vycházejí
z intersubjektivních hodnot, které konstituují sami aktéři. Zatímco Alexander Wendt se ve svém díle zaměřuje na normy v úrovni systémové, my se v této práci potřebujeme zabývat normami na úrovni státu. Tento level ve své práci prezentuje například Christian Reus-Smit. Jedná se o to, že stejné principy jako u Wendta aplikujeme na úroveň jednotky – státu. (REUS-SMIT, 2005) Z konstruktivistických norem vychází teorie rámování. Mezi rámy a normami sledujeme velmi malé rozdíly. Jediným identifikovaným rozdílem je fakt, že norma je pouze výsledek procesů, které utvářejí sociální realitu, zatímco rám je vnímán jako prostředek. Zároveň pak rám nemusí být na první pohled viditelný (GORP, 2007, str. 63), a proto se je v této práci budeme snažit identifikovat.
2.3. Rámy Od konstruktivistických norem se dostáváme k teorii rámů. Ty budou stěžejním metodologickým motivem této práce. Tento odstavec poslouží pouze k seznámení čtenáře s definicí rámů dle vybraných autorů, konkrétní rámování v naší analýze se pak budeme věnovat v kapitole Teorie analýzy rámování. Metodu rámování můžeme poprvé spatřit v práci Ervinga Goffmana z roku 19743, kde rámy popisuje následovně: „Samozřejmě vycházíme z Batesonova užití termínu „rám“. Předpokládám, že definice různých situací jsou postaveny na shodě se zásadami organizace, které poté utvářejí události – nejméně sociální – a naše subjektivní zapojení v nich; rám je potom slovo, které užívám k označení těchto základních částí, které jsem schopen odlišovat.“ (GOFFMAN, 1986, str. 11) 3
Text vznikl v roce 1974 na Harvardské univerzitě, ale pro tuto práci byla použita kniha „Frame analysis:an essay on the organization of experience“, která vyšla po Goffmanově smrti v roce 1986.
11
Goffman ve svém díle navazuje na Williama Jamese a jeho vnímání reality. Vychází především z Husserlovy fenomenologie, která tvrdí, že musíme stejně rozlišovat mezi obsahem běžného vnímání a statusem reality, který takto vkládáme v průběhu našeho vnímání. Výraz „rám“ používá jako první Gregory Bateson a Goffman jeho koncept podrobněji rozpracovává. „Můj termín „analýza rámování“ je sloganem, který poukazuje na zkoumání v podmínkách organizace naší zkušenosti.“ (GOFFMAN in LEMERT, 1997, str. 155) Druhým stěžejním dílem, které rozpracovalo teorii rámů a zároveň poslouží jako těžiště teorie pro využítí rámování, je text Roberta M. Entmana Framing: Toward Clarification of a Fractured Paradigm z roku 1993. Entman vyjádřil potřebu sjednocovat jednotlivé myšlenky týkající se rámování, aby vznikla nová teorie, která by byla univerzálně využitelná napříč sociálními vědami. Díky ní bychom mohli mapovat lépe eclý systém a právě z jeho požadavků tato práce bude vycházet. Zejména 4 funkce rámů nás zajímají především. Rámy by měly být schopny identifikovat problémy v diskurzu, měly by být schopny identifikovat příčiny, proč tyto problémy vznikají, činit hodnotové soudy za účelem vyhodnocování cílů aktérů a případně navrhovat možnáí řešení. Tyto funkce je velice těžké analyzovat, neboť podle Entmana může „jedna věta obsahovat klidně všechny zmíněné předpoklady, ale zároveň mnoho vět nemusí obsahovat ani jeden.“ (Entman, 1993, str. 52) Velmi dobrým příkladem využití rámů v diskurzivní analýze je zmíněno v díle Briana Paltridge, který jej demonstruje na vnímání protestů proti nukleárním testům v USA. Podle něj média prezentovala celý problém pouze na úrovni konfliktu protestující vs. úřady. Bez toho, aby byly zmíněny konkrétní problémy, které s sebou jaderné zkoušky nesou, a za které protestující demonstrovali. Na první pohled se může takováto prezentace tvářit jako objektivní novinářská práce (a vše může být pravdivé), ovšem z jeho pohledu tomu tak není. Média pouze vytvořila rám policie vs. protestující a důležité věci jsou vynechány. (PALTRIDGE, 2012, str. 196) Rámy tak mají spíše rétorickou a přesvědčovací funkci, než funkci logickou. (Walton, 1996, str. 8) Velký význam tak mají nejen v žurnalistice, ale také v politice. Jedním z důvodů, proč je vhodné rámování využívat v politických diskurzech, je právě fakt, že oproti normám mohou být aktéry rámy artikulovány zcela záměrně. Jak tvrdí Entman: „Sociální svět je kaleidoskopem potenciálních realit, přičemž každá z nich může být snadno vyvolaná tím, že se změní způsob, jakým je pozorování rámováno a kategorizováno.“ (Entman, 1993, str. 54) Právě to je hlavní motiv pro vypracování této práce. Pokud totiž 12
potvrdíme předběžný výzkum, a obnovitelné zdroje budou rámovány vládními diskurzy jako nepoužitelné v oblasti energetické bezpečnosti (přes tyto evidentní vlastnosti), je třeba se ptát, proč tomu tak je. Zda to je cílený motiv vládních aktérů, anebo ne. Právě v médiích totiž politikové soupeří pomocí rámování svých postojů. Rámy můžeme nalézt hned ve čtyřech různých podobách uvnitř komunikačního procesu. U sdělovatele, jenž se vědomě či nevědomě staví k určitým problémům podle rámu, který jej v dané chvíli ovlivňuje, a právě podle toho se potom rozhoduje. Dále pak v okamžiku, kdy svoje myšlení sdělovatel přenese buď do textu, řeči, nebo chování – na tuto formu se v naší analýze zaměříme, jelikož budeme analyzovat prohlášení vládních představitelů a právě zde je nejlepší prostor pro identifikaci rámování. Zde je důležité nalézt správná klíčová slova, která propojí vztahy mezi obnovitelnými zdroji a energetickou bezpečností státu. V třetím případě se rámy objevují u posluchače, který daný text, či prohlášení interpretuje podle určitého rámu a naposledy na kulturní úrovni. Kulturu totiž Entman definuje jako možný soubor společných rámů v dané lokalitě. (Entman, 1993) Ke konkrétnímu využití rámů se dostaneme v kapitole Teorie analýzy rámování.
2.4. Diskurzivní analýza Diskurz je sociálními vědci v zásadě vysvětlován jako aktuální množina jazykové komunikace na určité téma, ovšem zahrnuta do něj bývá i komunikace nonverbální, jako je například gestikulace nebo výraz. To bohužel pro naši práci nebudeme moci brát v potaz, neboť většina z analyzovaných zdrojů bude v textovém formátu. Stejně tak u politického diskurzu o energetice například gestikulace nehraje až tak velkou roli. Diskurz je tedy jak zdroj vědění, tak zároveň výsledek jednání jednotlivců a formuluje tak vlastně sám sebe. (Johnstone, 2002) Jiní zase přisuzují diskurzu význam pouze jako něčeho, co stojí „za větou“, v pozadí. Tedy zkoumají, jakým způsobem je jazyk používán, zaměřují se na gesta, širší společenské dopady a další nonverbální jednání. (Schriffrin a kol., 2003) Všichni jmenovaní se ovšem shodují na tom, že diskurz je velice vágní termín a jeho využití je opravdu velice široké. V zásadě bývá označován jako soubor vědění a vyjadřování se o určitém fenoménu a tvoří i nonverbální komunikaci. (DIJK, 1998: 192) My jej 13
specifikujeme pro tuto práci takto: „(Diskurz – pozn. autora) vykazuje konceptuální strukturu sémantické paměti a reprezentuje část vědění. (…) Je organizovaný, váže se na množství konceptů, kdy zvyklostí a zkušenostmi tvoří jakýsi celek, který se aktualizuje množstvím úkolů, jazykovou produkcí a porozuměním, vnímáním, činy a řešením nastalých problémů.“ (DIJK, 1977: 135) V některých textech pak ještě nalézáme rozdělení diskurzu na veřejný, poloveřejný a polosoukromý. (BENEŠ, 2010) První jmenovaný tvoří volně přístupné dokumenty, jako projevy do médií, programová prohlášení nebo třeba webové stránky a poloveřejný výzkum je vysvětlován neveřejné informace získané například z neveřejných jednání výborů a polosoukromý je forma osobního rozhovoru se zúčastněným aktérem. V této práci budou využity pouze veřejné typy diskurzu. Konkrétně pak nejdůležitějším zdrojem dat budou novinové články, které budou obsahovat přímé řeči sledovaných aktérů, televizní a rádiové rozhovory a okrajově také oficiální dokumenty a prohlášení vlád a vládních stran ve sledovaném období Samotný výraz „analýza“ pak spočívá v rozdělení celku (v našem případě zvoleného diskurzu) na jeho jednotlivosti a zkoumání, jak tyto jednotky fungují jako relativně samostatné prvky a následně zkoumáme, jaké jsou mezi nimi vztahy. (Hendl, 2012) Diskurzivní analýza má poměrně dlouho historickou tradici, která je ovšem spojená s tradicí interpretativní. Právě zde můžeme hledat kořeny tohoto přístupu, kdy se vracíme až k dílům Cicera nebo Erasma Rotterdamského. Samotná diskurzivní analýza se objevuje poprvé v kontextu širší post-pozitivistické interpretativní tradice a jejím největším průkopníkem je pařížský filozof a psycholog Michael Foucalt. Jestliže diskurz může mít mnoho podob, tak zřejmě nepřekvapí, že i samotné diskurzivní analýzy se od sebe mohou hodně odlišovat. A to jak v objektu zájmu, tak ve způsobu provedení. Známe několik konkrétních diskurzivních analýz. Pro to, abychom zvolili správný typ diskurzivní analýzy, jsme nejdříve museli prostudovat různé přístupy, které jsou v sociálních výzkumech uplatňovány. V dnešní době jich existuje již více než 10 (GEE & HANDFORD, 2012) a proto přiblížíme ty nejdůležitější z nich. U nich pak uvedeme, proč jsou k námi zvolenému typu výzkumu vhodné či nikoliv.
14
2.5. Klasická Foucaultova analýza diskurzu Tento přístup uvádíme spíše z vývojového hlediska, neboť právě Michaela Foucaulta považujeme za zakladatele moderní diskurzivní analýzy. Ve svých pracích vycházel zejména ze strukturalismu a marxismu a samotný diskurz pojímá spíše abstraktně. Diskurz vymezuje jako prostor, v němž vznikají a existují aktuální výpovědi a myšlenky o daném problému. To, aby byl diskurz podle Foucaulta kvalitně analyzován, záleží především na kvalitním rozlišení toho, co formuje výpovědi aktérů. (HAJER, 1995, str. 47)Neexistuje univerzální pravda, nýbrž nelze nikdy mluvit z pozice, která by existovala mimo nějaký diskurz. Pravda je vázána na místo a moc. (JØRGENSEN & PHILLIPS, 2002, str. 13) Důležité je, že už Foucault tvrdil, že diskurz je anonymní a nelze jej přisuzovat konkrétnímu aktérovi. Co následní výzkumníci na Foucaultovi kritizují, byla jeho přílišná abstraktnost, kdy nedokázal konkrétněji pojmenovat procesy formující diskurz. (HAJER, 1995, stránky 48-52) „Můžeme nazvat diskurz skupinou prohlášení, která spadají do stejné skupiny. Diskurz je tvořen omezeným počtem výroků, pro které platí skupina podmínek. Diskurz v tomto ohledu není ideální ani neměnná forma, ale je to součást časové historie představující vlastní limity, oddíly, proměny, a specifické režimy, které se odrážejí v čase.“ (FOUCAULT in JØRGENSEN & PHILLIPS, 2002: 12)
2.6. Kritická diskurzivní analýza Kritická diskurzivní analýza, zkráceně „CDA“ (Critical disourse analysis) je zřejmě hlavním teoretickým základem pro analýzu diskurzu, kterou budeme v této práci využívat. Přestože CDA není přesně určenou metodou, ani disciplinovanou školou, je pro tento výzkum nejvhodnější. Jedná se také o nejrozšířenější typ analýzy diskurzu. CDA nám říká, že vyjadřování o jednotlivých tématech vždy závisí na pozici aktéra, jenž ho činí. Úkolem kritické diskurzivní analýzy je naleznout právě ty souvislosti, se sociálními a kulturními tématy jako jsou rasa, politická příslušnost, pohlaví, osobnost, apod. a odpovědět, proč je v takovýchto případech diskurz využíván. (PALTRIDGE, 2012, str. 186) Maarten Hajer pak ve svém díle přidává 5 obecných charakteristik kritické diskurzivní analýzy a zároveň je vysvětlen význam pro naši práci: 15
1) Cílem kritické diskurzivní analýzy je zaměření se na lingvistiku sociálních a kulturních aspektů. (HAJER, 1995, str. 60) Zde ovšem podle literatury patří nejen sémiotika, ale i nonverbální komunikace, zrakové vnímaní, atp. Tu v této práci využívat nebudeme a zaměříme se především na sémiotiku, jelikož nemáme tu možnost shlédnout projevy vizuálně. Zároveň pro tento typ výzkumu nepřikládáme nonverbální komunikaci velký význam 2) Diskurz je zároveň jak konstruován sociální realitou, tak ji sám konstruuje. (HAJER, 1995, str. 60) Pro nás by z toho měla vyplývat relevance výzkumu. Jestliže dokážeme zjistit, jakým způsobem je diskurz rámován a popsat jej, tak jsme s největší pravděpodobností schopni naznačit, jak je konstruována sociální realita. 3) Kritická diskurzivní analýza obsahuje konkrétní lingvistickou analýzu jazyka v sociální interakci. (HAJER, 1995, str. 60) -
viz. kapitola Vymezení výzkumu.
4) V diskurzu vznikají rozdíly podle ideologií, které zastávají řečníci. (HAJER, 1995, str. 60) Podle toho, jak máme diskurz vymezený, by se neměly objevovat velké rozdíly na základě politických ideologií, neboť máme vždy diskurz ohraničený vládními aktéry. Ti jsou na straně Slovenska homogenní, co se politického zastoupení týče (SMER), a v České republice zastupují tři politické strany, které se ale rámcově shodují ve svém vládním prohlášení. Největší rozpory tak mohou nastat mezi ideologií ministerstev pro životní prostředí a ministerstev průmyslu. Předpokládáme ale, že tento fakt nebude hrát tento fakt velkou roli, neboť stále jde o vládní celky. 5) Diskurz a jeho analýza musí být chápána jako politicky neutrální. (HAJER, 1995, str. 60) Toto bude primárním motivem celé práce, musíme se jednoznačně zdržet hodnotových soudů vládních aktérů a interpretovat sledovaný diskurz striktně neutrálně.
16
Přesně podle těchto pěti bodů bychom se ve výzkumu měli řídit. Analýza by měla být politicky neutrální, vysledované rámy bychom měli být schopni usadit i do politické příslušnosti jednotlivých aktérů a nalézt určité konotace. První tři body jsou zřejmé již z předchozích popisů a víceméně se shodují s ostatními typy diskurzivní analýzy. V některých zdrojích se přímo objevuje termín politická diskurzivní analýza, která je jakousi blízkou podmnožinou kritické diskurzivní analýzy a podle autorů je i nejvhodnějším typem analýzy politického diskurzu. (FAIRCLOUGH & FAIRCLOUGH, 2012) Politická diskurzivní analýza je chápána jako analýza politického diskurzu z kritické perspektivy. Perspektivy, která je zaměřena na reprodukci a soutěžení o politickou moc napříč politickým diskursem. Této definice lze užít jako základ pro další rozvoj k teorii diskurzivní analýzy. (DIJK in FAIRCLOUGH & FAIRCLOUGH, 2012, str. 17) My v politické diskurzivní analýze prozatím nespatřujeme výraznější odchylky od kritické diskurzivní analýzy, proto jí nebudeme věnovat větší pozornost. Kritická diskurzivní analýza ve svých metodách využívá dekonstrukci textu a nezajímá se pouze o dekonstrukci samotného textu, nýbrž musí nabízet také vysvětlení, proč a jak diskurz funguje. Může nalézt také skrytou ideologii nebo osobnostní zkušenosti autorů. (PALTRIDGE, 2012) Třetí nejrozšířenějším typem přístupu k diskurzivní analýze je diskurzivní psychologie. Ta se v prvé řadě nezaměřuje na text, ale na psychologii člověka. Snaží se objasnit a určit, co lidé chtějí vyjádřit za textem/slovem, které produkují. Jedná se o tzv. situované jazykové užití v kontextech. (JØRGENSEN & PHILLIPS, 2002, str. 96) Podle diskurzivní psychologie mají lidé několik identit, které jsou konstruovány na základě odlišných diskurzů. Například to můžeme demonstrovat na příkladu vyjadřování se politiků na mezinárodní a domácí úrovni, kdy jsme velmi často svědky rozdílného jednání. Tento fakt je třeba do naší práce taktéž zapracovat, jelikož by mohlo dojít k rozdílným výrokům ministerstva například na půdě Evropské rady a ve sdělování v domácích informačních prostředcích. Oproti Foucaultovi pak diskurzivní psychologie odmítá to, že by byl diskurz abstraktním systémem. (JØRGENSEN & PHILLIPS, 2002, str. 96) Další typy pojetí diskurzu a jeho analýzy jsou například: kombinovaná („multimodal“) analýza, která se více zaměřuje na jinou než textovou formu, například zvukové vnímání, 17
obrazy, video, a to vše v kombinaci se slovy. Zaměřuje se spíše na tištěná média, ale hlavně na webové stránky, filmy a televizní pořady. Zkoumá, jak je kombinovaná prezentace postavena a jak sémiotické prostředky jako jsou barvy, forma, zaostření a umisťování objektů ovlivňuje vnímání posluchače a vytváření si vlastního mínění. (PALTRIDGE, 2012, str. 170)Takováto analýza by byla vhodná například v analýze voleb, kdy se grafická stránka projevů využívá hojně. Při našem výzkumu ale nepředpokládáme výraznější užití těchto prostředků, s výjimkou televizních diskusních pořadů, kde se mohou objevit například grafy, atd. Pak se můžeme setkat s dalšími typy, jako například, Mediated discourse analysis (zaměřuje se na vazby mezi diskurzem a akcí a jakou právě tyto vazby hrají roli v obecném sociálním prostředí), Narrative analysis, Systematic functional linguistic (identifikuje tři hlavní funkce jazyka: myšlenkové, mezilidské, textové) (GEE J. P., 2011), Ernesto Laclau & Chantal Mouffe’s discourse theory (vycházejí z původní Foucaultovy teorie, zkoumají i jiné teorie, používají dekonstrukci) (JØRGENSEN & PHILLIPS, 2002, str. 24) Všechny tyto druhy diskurzivních analýz jsou od sebe i po metodologické stránce velmi odlišné, pomineme-li elementární vědecké zásady a společné zaměření se na komunikaci. Diskurzivní analýza je ten typ výzkumu, který (většinou kvalitativními metodami) zkoumá komunikační projevy sledovaného vzorku a snaží se mezi nimi nalézt skryté významy a souvislosti. V posledních letech její význam rapidně narůstá. Diskurzivní analýza není jen disciplína, nýbrž systematická, precizní práce kladení otázek a získávání odpovědí napříč celým spektrem sociálních věd, která nemá jasně daná pravidla. (Johnstone, 2002)
18
Ilustrace procesů, které užíváme v naší diskurzivní analýze:
(Grafika vlastní, zdroj dat:WODAK & MEYER, 2001, str. 19)
Na výše ukázaném grafu je vidět jak konkrétně budeme s diskurzem pracovat. Nejdříve identifikujeme podle výše ukázaného klíče relevantní texty pro analýzu a následně se na ně zaměříme, abychom získali potřebná data. Tato data interpretujeme a zasadíme do rámů, které nám následně vzniknou na základě zvolené teorie analýzy rámování. Následná operacionalizace by měla potom znovu korespondovat s diskurzem, který by podle těchto zákonitostí měl fungovat.
19
2.7. Teorie analýzy rámování Výše bylo uvedeno, že analýza rámování je užitečná především při odhalování skrytých rámů, které formují zkoumané chápání problémů a událostí. Rámy jsou na jednu stranu takovýmto jednáním tvořeny, ale zároveň samotné rámy formují udávání a směr politického rozhodování, a proto jsou pro nás natolik zajímavým objektem výzkumu. Vznikají tak totiž interpretační schémata, která ukazují svět pomocí vybraných rozborů a kódování situací, zkušeností a událostí. Cílem této práce je odhalení, jak jsou rámovány bezpečnostní atributy obnovitelných zdrojů energie ve vládním diskurzu České republiky a Slovenska. Cílem bude jak nalezení jednotlivých rámů, pojmenování jejich vlastností, tak následně identifikace vztahů mezi nalezenými rámy a na závěr také to, jak jsou tyto vztahy propojené se samotnými bezpečnostními aspekty obnovitelných zdrojů. V praxi pak využití rámování bude znamenat následující postup. Nejdříve budeme muset nalézt odpovídající texty, což provedeme pomocí výše zmíněného vyhledávání klíčových slov. Z množství textů následně intuitivně vybereme ty, které budou mít pro náš výzkum dostatečnou validitu. Následná analýza zbylých textů vyžaduje největší pozornost autora, neboť budeme muset nalézt skutečné významy jednotlivých prohlášení. A to ať zjevné, tak skryté. Následným kódováním rozložíme jednotlivé texty na segmenty, neboli kódovací jednotky. Ty potom označíme pomocí kódů, které je nejlépe vystihují. Toto pojmenování bude čistě subjektivního rázu. Zde nejvíce využijeme sémantickou analýzu textů. Pak už přijde na řadu samotné rámování. Jednotlivé kódy se budeme snažit koncentrovat do větších celků na základě jejich podobnosti. Tím nám vzniknou samotné rámy, se kterými pak budeme nadále pracovat. Cílem by mělo být určit jejich úlohu a význam v diskurzu. Pro snadnější pochopení bude celý tento proces zobrazen pomocí grafiky. Rámování je tedy možné identifkovat až po detailní analýze diskurzu, kterou provedeme v první analytické části. V druhé části analytického celku práce si rámy rozdělíme na několik skupin podle toho, jak rámy odpovídají na námi zvolené výzkumné otázky. První z nich budou rámy negativní. Zde zařadíme takové rámování vládních elit, které odporuje využití obnovitelných zdrojů energie jako nositele energeticko-bezpečnostních prvků. 20
Důležité je, aby aktéři nejenže odmítali OZE jako takové, ale hlavně je odmítali jejich bezpečnostní aspekty. A to zejména z důvodu jejich nestability, ceny, přírodních podmínek země, nemožnosti jakýmkoli způsobem nahradit původní fosilní paliva nebo zahraniční import. Druhou velkou skupinou rámů budou rámy neutrální. U těchto rámů jsme na základě analýzy buď neshledali jednoznačně negativní nebo pozitivní postoj k OZE a jejich využitelnosti v energetické bezpečnosti, nebo například vidí OZE jako možného nositele bezpečnostních prvků, ovšem s přihlédnutím na politiku Evropské unie, jíž jsou státy podřízeny, se obávají možných následků způsobených vysokými kvótami. Dále pak neutrálně vyhodnocenými byly ty rámy, které sice nevyvracejí možnost OZE být nositelem energetickobezpečnostních záruk, ale zároveň odmítají, že by zrovna takovouto bezpečnost stát potřeboval. Poslední skupinou jsou rámy pozitivní. Pozitivní rámy korespondují s tím, co bylo naznačeno v úvodu práce, a totiž to, že obnovitelné zdroje jako zdroje domácí umožňují vymaňovat se ze závislosti na dovozu surovin ze zahraničí a snižují tím tak energetickou závislost státu. Nebo naopak působí jako alternativa k domácím (fosilním) palivům, které se obě země chystají v dohledné době nahrazovat. Mezi pozitivní rámy jsme zařadili i takové, které přiznávají obnovitelným zdrojům částečné pozitivní energeticko-bezpečnostní dopady, ale počítá se s tím, že budou tvořit pouze jakýsi doplněk k jiným, stabilnějším zdrojům. V neposlední řadě je mezi pozitivními rámy také zmíněn rám dlouhodobě výhledové podpory konkrétních typů OZE a podpory vědy a výzkumu. Názvy rámů jsme zvolili čistě subjektivně podle toho, jaké kódy se v nich vyskytují.
2.8. Energetická bezpečnost Samotný pojem „bezpečnost“ je velmi těžko konceptualizovatelný, neboť velmi těžko identifikujeme univerzální proměnné konceptu. Důležitý pak může být vztah autora definice k roli jiných sektorů, trhu, apod. Pojem bezpečnost jednoduše nelze univerzálně popsat: „Je běžně akceptováno, že neexistuje univerzální definice energetické bezpečnosti. Jako koncept totiž znamená rozdílné věci pro rozdílné národy. Záleží to na jejich státním zřízení, geografické poloze, národních dotacích anebo povaze vnějších vztahů.“ (SOVACOOL, 2011)
21
Nyní je na místě vysvětlit již několikrát zmíněný pojem „bezpečnostní aspekt“, který se v diplomové práci bude velmi často objevovat. V tomto případě budeme vycházet z konstruktivistického konceptu tzv. Kodaňské školy, především autorů Barryho Buzana a Ole Waevera a jejich stěžejního díla Bezpečnost: nový rámec pro analýzu. První jmenovaný zavádí do konceptu státní bezpečnosti další roviny, které do té doby nebyly akceptovány. K tradičním bezpečnostním hrozbám na přelomu 80. a 90. let 20. století totiž B. Buzan připojil
důležitost
hrozeb
politických,
ekonomických,
societálně-kulturních
a
environmentálních. (BUZAN, 2005, str. 38) Podle Buzana stát začal ztrácet výjimečné postavení referenčního objektu ve prospěch sociálních skupin. Autoři se snažili proměnit koncept bezpečnosti z tradičního realistického náhledu na náhled nový a vytvořit tak koncept mezinárodní bezpečnosti. Na základě vnímání a interpretace hrozeb tak Buzan s Waeverem představili novou teorii sekuritizace. Kodaňská škola vychází z realistických základů (ústřední rola státu, anarchie jako charakter mezinárodního systému) a doplňuje, že hrozby pro stát nemusí být namířeny pouze na jeho materiální statky, ale třeba na jeho ideje. (BUZAN, 2005) Následující graf přináší pohled autora české provenience, Šárky Waisové:
Zdroj: Waisová, 2004
V této práci je ovšem využit termín energetické bezpečnosti. Nejběžnější definicí, která se v minimálních obměnách nachází v mnoha zdrojích literatury, zní: Energetická bezpečnost znamená dostupnost dostatečných dodávek energie za přijatelných cen. V této 22
práci se bude jednat o zdroj energie, a proto budeme užívat pojmu „energetická bezpečnost“, kterou autoři rozdělují na tři základní složky: Závislost dovozu paliva ze zahraničí, zajištění kvalitní infrastruktury, která poskytne plynulý přenos po distribuční síti, a poslední složkou je dlouhodobá udržitelnost. Dá se očekávat, že pokud analyzujeme hlavně diskurz vládnoucích elit, bude hlavním referenčním objektem stát. Další definicí energetické bezpečnosti, která bude využita v této práci a více rozvádí daný termín pro naši práci, je následující od Barryho Bartona: „Stát, všichni (nebo většina) jeho obyvatel a trh má přístup k dostatečným zdrojům energie za odpovídající (přiměřené) ceny na předpověditelnou budoucnost a bez vážných hrozeb budoucího omezení dodávek. V jiných časech a jiných státech se klíčové elementy energetické bezpečnosti budou lišit.“ (BARTON, 2004) Energetickou bezpečnost pak autoři zkráceně rozdělují na 3 základní složky: závislost dovozu paliva ze zahraničí, zajištění kvalitní infrastruktury, která poskytne plynulý přenos po distribuční síti, a poslední složkou je udržitelnost. (SOVACOOL, 2011, BARTON, 2004, BUZAN 2005) Výhodou obnovitelných zdrojů pak v tomto ohledu je, že vlastně zasahují do všech tří zmíněných elementů. Díky výrobě energie na vlastním území snižují OZE potřebu dovážet zdroje ze zahraničí. Tím, že je možnost takovéto zdroje decentralizovat, dosáhneme velmi pozitivního důsledku – nemusíme přenášet energii na dlouhé vzdálenosti a tím napomáháme stabilitě sítě. A otázka udržitelnosti v neposlední řadě je v tomto případě zcela evidentní. Nepředpokládá se, že by sluneční nebo větrná aktivita měla v nejbližších desetiletích nějak výrazně ochabovat. Díky energii z obnovitelných zdrojů jsme schopni vypořádat se jak s problémy energetické bezpečnosti a klimatických změn, tak jsme schopni vytvořit udržitelnou ekonomiku budoucnosti. To potvrzuje ve své výroční zprávě i EREC4: „ Obnovitelná energie bude nevyhnutelně dominovat světové spotřebě energie. Důvod je jednoduchý: Není žádná jiná alternativa. (…) Například fotovoltaika zajištuje lokální pracovní příležitosti, je tichá, neznečišťuje vodu, je bezpečná, spolehlivá a moduly se dají recyklovat. Kdyby se 2% povrchu Evropy pokryly fotovoltaickými články, vystačilo by to na celou její
4
European Renewable Energy Council (Evropská rada pro obnovitelnou energii) vznikla 13. dubna 2000. Je zastřešující organizací pro evropský průmysl obnovitelných zdrojů, obchod a výzkum na poli fotovoltaiky, malých vodních děl, solární energie a energie z oceánů. Reprezentuje průmysl s každoročními ekonomickými aktivitami přesahujícími 130 miliard € a více než 1 milionem zaměstnanců. (EREC: EUROPEAN RENEWABLE ENERGY COUNCIL, 2015)
23
spotřebu.“ (European Renewable Enery Council (EREC), 2010) Stejně tak další kritérium potvrzují ve své knize Twidell a Weir: „Mít domácí zdroje fosilních paliv a nukleární energie (které má mnoho zemí ve velmi omezené míře) podporuje národní bezpečnost, ale i tak je velká míra centralizace těchto zdrojů může činit zranitelnými. Využívání OZE zaručuje potřebné rozptýlení zranitelnosti a zároveň nesnižuje stavy vyčerpatelných zdrojů. Každá země má svoje vlastní nastavení OZE, ale všeobecně platí pravidlo, že by OZE měly být důležitým a neopomenutelným zdrojem energie.“ (TWIDELL & WEIR, 2006)
V rámci sledovaného diskurzu hledáme bezpečnostní aspekty. Bezpečnostním aspektem potom v našem případě rozumíme ty atributy, které využívají právě tyto tři složky k obhájení využití obnovitelných zdrojů energie. Chápeme tak ta témata, která se dotýkají energetické bezpečnosti státu, kdy se aktéři vyjadřují o dopadech na energetickou bezpečnost, a to jak v pozitivním, tak v negativním světle. Hledat je budeme proto, abychom definovali celkový náhled na obnovitelné zdroje jako jeden z možných nástrojů ke snižování energetické závislosti na importech, decentralizaci výroby energie a zlepšování udržitelnosti ke zvyšování energetické bezpečnosti státu. Mezi bezpečnostní dimenzí a ostatními dimenzemi se bohužel nevyhneme subjektivnímu výběru, a proto budeme muset nejdříve zvolit metodiku pro nalezení správných textů. Vymezujeme se na aktéry, kteří s danou problematikou úzce souvisejí, tzn. exekutivní aktéři vlád. Ti budou vyjmenováni vždy na začátku každého z velkých celků empirické části práce. K příslušným aktérům budeme postupně přiřazovat pojmy jako energetická bezpečnost, bezpečnost, nahrazování fosilních paliv, obnovitelné zdroje, zelená politika, větrná energie, biomasa, vodní energie, fotovoltaika, apod. V tomto širokém množství materiálů budeme muset použít subjektivní výběr, pomocí něhož identifikujeme relevantní korelace mezi obnovitelnými zdroji a bezpečností státu. Z těchto zbylých pak budeme identifikovat jednotlivé rámy. Jak bylo zmíněno výše, je nutné se také zaměřit na prohlášení, která v sobě neskrývají samotné primární pojmy. Je třeba nalézt prohlášení, která se týkají jednotlivých podkategorií, které jsme zmínili. Našemu zájmu by tak neměly ujít výroky (vždy svázané s OZE) o snižování dovozu fosilních paliv, zkvalitňování energetické infrastruktury a zjednodušování přenosu energií, zvyšováním udržitelnosti energetických dodávek, ale také snižování/zvyšování cen energií – což přímo souvisí s výše zmíněnými teoriemi. 24
2.9. Typ výzkumu a použitá metodologie Vzhledem ke stanovené výzkumné otázce a vybranému teoretickému rámci byl zvolen kvantitativně-kvalitativní (neboli smíšený) typ výzkumu. Kvantitativní část bude aplikována především na první část práce se získáváním dat. Abychom mohli získat právě ta data, která splní relevantnost, musíme vymezit pojmy, které budeme v materiálech hledat. Vyhledávání tedy nejdříve podrobíme heslo „energetická bezpečnost“, jenž se bude vyskytovat především v materiálech týkajících se obnovitelných zdrojů. Stejnou proceduru provedeme i křížovou metodou. To znamená, že nejenomže se budeme muset zaměřit na výroky, které se primárně týkají obnovitelných zdrojů a v nich hledat konotace s naším objektem výzkumu – bezpečnostním aspektem, ale zároveň budeme muset hledat zdroje, které se věnují právě pouze energetické bezpečnosti a jejím dopadům. V těchto zdrojích zase naopak budeme hledat souvislosti s obnovitelnými zdroji energie, tak abychom mezi oběma termíny našli potřebnou vazbu. V tomto případě kvantitativního výzkumu bude uplatněna metoda obsahové analýzy. Zároveň bude třeba logicky ověřit, že se daný text skutečně týká námi požadovaného tématu, což bude v této části hlavní subjektivní úkol diplomanta a bude k němu třeba přistupovat s co nejvyšší precizností. V následující části pak bude třeba pracovat s metodami výzkumu kvalitativního, kdy získaná data z předchozí části podrobíme interpretativní (diskurzivní) analýze. V tomto případě můžeme rozlišovat tři typy zkoumaných jazykových rovin: sémantickou, syntaktickou a pragmatickou. Sémantická rovina nám říká, jak dobře je sledovaný jazykový producent schopen využívat slovní zásobu, syntaktická rovina ukazuje, na jaké úrovni aktér pracuje se skladebně-větnou konstrukcí, a v pragmatické rovině pak dokážeme detekovat, co je autorovým komunikačním záměrem. Bezpečnostní rovinu, již hledáme, bude logicky nejvhodnější podrobit analýze pragmatické, neboť právě sem patří nonverbální komunikace, skutečný věcný obsah sdělení a to, co „stojí v pozadí“ – jak bylo uvedeno výše u kapitoly diskurzivní analýzy. Jakmile budeme mít tato vyjádření explicitně analyzovaná pomocí kódování, budeme je moci rozřazovat do jednotlivých rámů a skupin rámů. Všechna použitá prohlášení budou v textu uvedena. Z důvodu jejich autenticity je uvádíme v plném znění, i 25
přes jejich častou stylistickou neuspořádanost. To se týká zejména těch vyjádření, která byla pronášena v televizních nebo rádiových rozhovorech. Autor se snažil pokud možno co nejméně zasahovat do analyzovaných výroků, ovšem v některých případech to bylo nevyhnutelné z důvodu kontextu. V těchto případech je vždy (v závorkách a s popiskem) v rámci správných zásad uvedeno autorovo zasažení do prohlášení. Vše ostatní jsou autentická vyjádření z uvedených zdrojů. Po kvantitativní a kvalitativní metodě výzkumu bude možné zodpovědět na většinu uvedených pomocných výzkumných otázek. K tomu, abychom mohli zodpovědět na zbývající, bude nutné provést metodu komparace, kdy porovnáme zjištěné výsledky z obou sledovaných států a rozdíly/shody podrobíme analýze. Je důležité říci, že práce nechce mít normativní cíle, ale pouze informovat o skutečném stavu.
2.10. Konkrétní postup a využití metod Na úvod výzkumu budou sesbírána veřejně přístupná data, převážně sekundárního charakteru. Nejdříve se autor zaměří na novinové články, v nichž podle výše zmíněného klíče bude vyhledávat uvedená hesla. Tento proces bude (vzhledem k relativně nízkému stáří zdrojů a jejich přístupnosti na webu) probíhat pomocí monitorovacího systému Anopress Monitoring v případě České republiky a Newton Mediasearch v případě Slovenska. Následně proběhne analýza webových zdrojů pomocí standardních fulltextových vyhledávačů, kdy budou opět použita zmíněná hesla. V další fázi sběru dat se těžiště přesune na oficiální weby vybraných aktérů, kdy každý z nich podstoupí vlastní vyhledávání. Zde již půjde především o data primární. Poslední na řadu přijdou osobní rozhovory, kdy bude aktérům nejdříve podán stejný standardizovaný seznam otázek, a následně se pokusíme i o nestandardizovaný rozhovor, díky němuž se následně diplomant bude snažit především o co nejpřesnější pragmatickou analýzu nabytých výsledků. Je třeba dodat, že i nezodpovězené otázky budou moci být použity jako indikátor skutečnosti, že aktér nevěnuje oblasti pozornost. Pak proběhne samotná analýza. Její postup je zmíněn v kapitole výše. Kapitoly budou řazeny následujícím způsobem: nejdříve bude 26
pozornost věnována České republice a jednotlivé typy aktérů budou analyzovány v jednotlivých kapitolách. Na závěr každé z nich pak bude krátké shrnutí toho, jak daná skupina přispívá k celkovému diskurzu státu. U České republiky i Slovenska budeme postupovat stejným způsobem, abychom mohli v závěru práce vyvodit výsledky pro jednotlivé diskurzy obou zemí zvlášť, a následně oba výsledky podrobíme společné komparaci. Právě v těchto závěrečných kapitolách se práce zaměří na zodpovězení výzkumných otázek.
2.11. Vymezení oblasti výzkumu K výzkumu byly vybrány státy Česká republika a Slovensko, a to hned z několika níže uvedených důvodů. Oba státy jsou si historicky a kulturně velmi blízké, a proto očekáváme, že diskurz bude založen na stejných (nebo velmi podobných) interpretačních základech. V případě, že by tomu tak nebylo, mělo by se v závěru naznačit, z jakého důvodu se tomu tak pravděpodobně děje. Ovšem nebude to hlavní těžiště výzkumu. Oba státy vstoupily společně do Evropské unie v roce 2004, a vzhledem k již zmíněné snaze EU o rozvoj obnovitelných zdrojů je jasné, že tedy tento vliv se k oběma zemím dostává po stejně dlouhé časové období. Zároveň mají oba státy dlouhodobě podobný energetický mix založený především na fosilních palivech a OZE v něm hrají spíše doplňkovou roli. V neposlední řadě je třeba jazykovou a kulturní podobnost, která zvláště v analýze diskurzu hraje důležitou roli. Je třeba také upřesnit, jaký typ aktérů budeme v obou zemích sledovat. Jelikož se práce bude zajímat o diskurz vládnoucí elity, zaměříme se především na aktéry politické, kteří jsou logicky nejdůležitějším aktérem v oblasti státní energetiky. Hlavním cílem zkoumání tedy budou: Vláda, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo životního prostředí. Právě jejich jednání má totiž největší dopad v praxi v podobě zavádění nových norem a zákonů. Opomenout nesmíme ani nestátní organizace (NGO’s), akademickou obec nebo soukromé podnikatelské subjekty, pokud uznáme, že jsou v relevantním napojení na vládní diskurz (například když zadá vládní strana akademickému aktéru vypracování studie, kterou následně prezentuje, apod.).
27
Jestliže tolik bodů obě země spojuje, na straně druhé lze vypozorovat několik odlišujících faktorů, které mohou výzkum ozvláštnit. Slovensko během transformace v devadesátých letech zcela opomíjelo diverzifikaci svých zdrojů fosilních paliv, čímž do budoucna značně zkomplikovalo úroveň svojí energetické bezpečnosti. Zůstalo závislé prakticky výlučně na Ruské federaci (s výjimkou nepříliš významných vlastních zdrojů fosilních paliv a jaderné energii). Oproti tomu Česká republika své surovinové zdroje během devadesátých let intenzivně diverzifikovala, a proto je v novém tisíciletí daleko lépe schopna čelit novým bezpečnostním výzvám energetického charakteru. Právě tento fakt by mohl na závěr práce přinést rozdílné výsledky. Časově bude výzkum omezen na období volebního období obou vlád, to znamená u České republiky v období mezi únorem 2014 až dubnem 2015 a u Slovenska pak toto období orámujeme dubnem 2012 a dubnem 2014. Počátek sledovaného období je spoután s posledním jmenováním současné vlády a konec s dubnem 2015, kdy zaprvé vznikala tato diplomová práce. Hlavní cíl práce bude v analýze současného diskurzu. Poslední vymezení, které je třeba zmínit, je vymezení zdrojů. Zde se analytická část práce zaměří na novinové články5, dále na oficiální prohlášení a dokumenty vlády a ministerstev, nevládních agentur, televizní a rádiové rozhovory. Takto široký výběr je zvolen především pro co nejdetailnější možnou analýzu českého a slovenského diskurzu vládní elity v jeho největší možné šíři. Jak říká Jan Hendl ve své knize, u kvalitativního výzkumu je nanejvýš nutné využít všechny dostupné zdroje, které nám přiblíží všední život zkoumaných aktérů, abychom lépe rozklíčovali pozadí jejich jednání. (Hendl, 2012) Stejně tak tyto argumenty pro široké rozpětí výzkumu uvádí ve své knize John W. Creswell: „Kvalitativní výzkum je proces hledání porozumění na různých metodologických tradicích zkoumání, daného sociálního nebo lidského problému. Výzkumník vytváří komplexní, holistický obraz, analyzuje různé typy textů, informuje o názorech účastníků výzkumu a provádí zkoumání v přirozených podmínkách.“ (Hendl, 2012)
5
Ke sběru dat bude použit systém NEWTON MEDIA, který analyzuje všechna místní periodika, proto autorovi nepřijde nutné omezovat se na určité tituly.
28
2.12. Limity výzkumu Hlavní limity popsaného výzkum autor spatřuje v několika bodech: 1. Výsledek výzkumu může být snadno ovlivněný výzkumníkem. Dojít k němu může již při výběru dat, kdy je nastavena tak velká šíře záběru, že se může stát, že některá data výzkumníkovi uniknou. Zároveň dochází k datové interpretaci. Zde je největší riziko, že si autor vyloží informace jinak, než byly zamýšleny. Je vždy třeba řadit výrazy do správného kontextu. Tzv. problém rámů uvádí ve své knize J. P. Gee, kdy uvádí záměnu na příkladu zrnková káva vs. vylitá káva (GEE & HANDFORD, 2012, str. 30) 2. Tento bod úzce souvisí s bodem předchozím, a totiž v tom, že se může stát, že aktéři špatně zformulují svoje myšlenky – nesprávně použijí pragmatickou rovinu komunikace. Potom mohou určité citace na první pohled znamenat něco jiného, než bylo záměrem řečníka. Zde je však vina na straně producenta informace a je pouze na autorovi práce, aby takováto tvrzení rozlišil pomocí zdvojování dat, případně zpřesnil osobním dotazem. 3. Ve výzkumu se může objevit odchylka, která bude způsobena změnou vlády v obou zemích v polovině sledovaného období. V případě, že dojde k zásadnějšímu obratu diskurzu po takovéto události, bude tento fakt zahrnut do závěrečného hodnocení výsledků práce. 4. Výsledek výzkumu nemůže být zobecnitelný do jiného prostředí, protože autor se domnívá, že prostředí, které je podrobeno analýze, je příliš specifické. 5. Práce si v žádném případě neklade za cíl žádné normativní cíle a ani hodnotové soudy energetické politiky jednotlivých jednání.
29
2.13. Stav a vývoj obnovitelných zdrojů v České republice a na Slovensku Následující kapitoly mají za úkol v krátkosti shrnout vývoj obnovitelných zdrojů ve sledovaných státech. Není naším cílem analyzovat podrobné technické a hospodářské parametry v České republice a na Slovensku, ale pro práci s informacemi, které se objeví v analytické části, je dobré mít alespoň rámcovou představu o tom, v jaké pozici se obnovitelné zdroje v obou zemích nacházejí. Některá data, která se v tomto výčtu nacházejí, také přímo ovlivňují daný diskurz. To bude také zohledněno v pozdějších kapitolách. Jelikož se tato práce zabývá výhradně vládním diskurzem, zaměříme se především na politickou (resp. vládní) linku tohoto vývoje.
2.13.1. Obnovitelné zdroje energie v České republice První zmínky o podpoře OZE v České republice můžeme sledovat v novelizaci energetického zákona 458/2000 Sb. Je zde uvedena povinnost zvýhodnění pro odkup energie z obnovitelných zdrojů a zavádí zjednodušení legislativy pro využívání malých elektráren využívajících OZE do výkonu 20 kW. (Zákon č. 458/2000 Sb., 2000) Zde identifikujeme první legislativní snahy o rozvoj OZE na českém území. Následovalo několik investičních programů, zmínit můžeme např. program Slunce do škol z roku 2000, který dotoval fotovoltaické panely a zaštiťovalo jej Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. V roce 2004 Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje vládní návrh zákona o podpoře OZE a plánuje do roku 2010 navýšit instalovaný výkon fotovoltaických elektráren na 15 MWp6. Rok 2005 je významný z hlediska obnovitelných zdrojů zejména schválením zákona 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Tento zákon stanovil výkupní ceny energie z OZE a cíl podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny v České republice ve výši 8% k roku 2010. (Zákon č. 180/2005 Sb., 2005) V následujícím roce byla Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) vyhlášena patnáctilétá fixní
6
MWp (megawatt peak) je jednotka výkonu solárního panelu v bodě maximálního výkonu za standardních podmínek (Solarserver.com, 2010)
30
výkupní cena elektřiny z fotovoltaických elektráren na 13,20 Kč/kWh. Díky tomuto zákony byly následujících 2 letech uvedeny do provozu první čtyři fotovoltaické elektrárny o výkonu 0,5 MWp a vyšším, celkový výkon těchto elektráren na konci roku 2007 dosáhl 3,4 MWp. (Energetický regulační úřad, 2010) Ministerstvo průmyslu a obchodu v témže roce upravuje plány na rok 2010, kdy z původně plánovaných 15 MWp snižuje cíl na 10MWp. V roce 2008 došlo k prudkému poklesu cen footvoltaických panelů a společně se stále vysokými výkupními cenami energie z obnovitených zdrojů nastává boom ve výstavbě fotovoltaických elektráren. Ministerstvo průmyslu a obchodu nejdříve odhadovalo pro rok 2010 instalovaný výkon na 185 MWp, ovšem reálná čísla byla několikanásobně vyšší, již na konci roku 2009 instalovaný výkon překročil 464 MWp. (Energetický Regulační Úřad, 2015) 16. 11. 2009 vláda České republiky schvaluje návrh novely zákona 180/2005 Sb, který následně 21. dubna schvaluje i horní komora parlamentu a který dává státu možnost snižovat výkupní cenu elektřiny z OZE o více než 5 % ročně, jak tomu bylo doposud. (Vládní novela zákona č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z OZE, 2010) V srpnu téhož roku vláda schvaluje Národní akční plán České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů, který uvádí konkrétní model dosažení závazného cíle Evropské unie, tedy 13% energie z OZE v hrubé konečné spotřebě energie. (MPO, 2010) V roce 2012 byl zákon 180/2005 Sb. opět novelizován, a to zákonem 165/2012 Sb. Tento zákon stanovil výši podpory elektřiny z OZE na 495,- Kč/MWh. (Vláda ČR, 2012) Výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů v ČR (v GWh):
Vodní elektrárny Větrné elektrárny Fotovoltaické elektrárny Biomasa Bioplyn Skládkový plyn Celkem (GWh)
2008 2376 245 13
2009 2430 288 89
2010 2789 336 616
2011 2835 397 2118
2012 2963 417 2173
↑2012/2013 v % +26,2 +12,6 -4,7
2013 3762 478 2070
1231 132 82 4079
1437 325 89 4658
1641 617 89 5851
1673 771 100 7894
1813 1320 103 8789
-9,2 +61,7 +4,8 +16,0
1647 2134 108 10199
Zdroj dat: Energetický regulační úřad, 2015
31
Pozice obnovitelných zdrojů energie v celkové výrobě elektřiny v ČR (v GWh):
Parní elektrárny Z toho černouhelné Z toho hnědouhelné Z toho ostatní Paroplynové Jaderné Vodní Větrné Fotovoltaické Hrubá výroba elektřiny celkem
2010
2011
2012
49 980 6 044 40 907 3 029 3 600 27 998 3 381 336 616 85 910
49 973 5 685 41 092 3 196 3 955 28 283 2835 397 2118 87 561
47 261 4 887 39 144 3 230 4 435 30 324 2963 417 2173 87 574
↑2012/2013 v % -5,34 -5,3 -8,2 +10,31 +18,9 +1,4 +27,0 +14,6 -4,74 -0,58
2013 44 737 5 247 35 928 3 563 5 272 30 745 3762 478 2070 87 065
Zdroj dat: Energetický regulační úřad, 2015
2.13.2. Obnovitelné zdroje energie na Slovensku Primární energetickou legislativu na Slovensku tvoří Zákon NR SR č. 656/2004 Z. z Zákon o energetice. Ten vstoupil v platnost v roce 2004 a nastavil podmínky pro vydání povolení na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. (NR SR, 2004) Následné Nařízení vlády č. 315/2007 pak o tři roky později upravil podmínky pro připojení, přístup, přenos a distribuci elektřiny. Dále stanovil, kdy je možné vykonávat distribuci elektřiny vyrobené z OZE. (Vláda SR, 2007)Nejdůležitější zákon týkající se podpory obnovitelných zdrojů energie na Slovensku pochází z roku 2009. Zákon č. 309/2009 Z. z o podpoře obnovitelných zdrojů energie a vysoce účinné kombinované výrobě nabyl účinnosti 1. září 2009 a vytváří legislativní rámec pro získávání podpory na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Tento zákon ustanovil způsob podpory a podmínky výroby elektřiny z OZE a elektřiny vyráběné vysoce účinnou kombinovanou výrobou, práva a povinnosti výrobců elektřiny z OZE a definoval obnovitelné zdroje energie, u nichž zavádí podporu. Zákon sice nestanovil fixní cenu elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů, ale zavedl pravidla pro dorovnávání rozdílů mezi skutečnou cenou 32
výrobce a aktuální cenu na trhu tak, aby výrobce nebyl znevýhodněn. (NR SR, 2009) Tento zákon byl v dalších letech několikrát novelizován. Zákon č. 492/2010 Z. z zavádí na Slovensku povinnost přimíchávání biopaliv, které musí obsahovat pohonné hmoty v poměru 3,8% v roce 2011, s výhledem do roku 2020, kdy by tato hodnota měla stoupnout na 8,5 %. Největší změny přináší Zákon č. 136/2011, jenž nabyl účinnosti 1. května 2011 a rozšířil podporu OZE o aerotermální energii a hydrotermální energii. Dále zpřesnil podmínky podpory. Zákon č. 382/2013 s účinností k 1. lednu 2014 je poslední známou úpravou zákona 309/2009 a zavádí podporu modernizací zařízení vyrábějící elektřinu z obnovitelných zdrojů a upravuje stávající druhy podpory. (NR SR, 2009)
Pozice obnovitelných zdrojů energie v celkové výrobě elektřiny na Slovensku (v GWh):
Uhlí Ropa Zemní plyn Jaderné Vodní Větrné Biopaliva Fotovoltaické Ostatní zdroje Hrubá výroba elektřiny celkem
2008 5 149 681 1607 16 703 4 241 7 495 0 39 28 962
2009 4 276 626 1 970 14 081 4 604 6 515 0 39 26 155
2010 4 080 600 2 206 14 574 5 649 6 640 17 40 27 858
2011 4 038 586 3 150 15 411 4 146 5 795 397 78 28 656
2012 3 906 506 2 853 15 495 4 439 6 914 424 69 28 664 Zdroj dat: IEA, 2015
33
3. EMPIRICKÁ ČÁST V empirické části jsme se zaměřili na samotnou analýzu textů. Podle zvolené metodologie bylo nalezeno velké množství textů, z nichž jsme následně pomocí hlubší analýzy vybrali relevantní z nich. Analýza rámování je rozdělena vždy na tři části. V první části analýzy se u každého státu zvlášť identifikujeme jednotlivé rámy pomocí nalezených kódů, které se v uvedených textech objevují. Tyto kódy následně zařadíme do grafických tabulek spolu s rámy, a to pro větší přehlednost. A také pro to, abychom s těmito grafy mohli v dalších částech analytické části pracovat. Lépe se v nich totiž nalézají jednotlivé kódy napříč různými rámy. Jak bylo řečeno, v druhé části je následně rozřadíme do skupin podle toho, jak odpovídají na námi položené otázky – tedy do skupin negativních, neutrálních a pozitivních. Třetí část bude sloužit ke shrnutí, které graficky znázorní, k jakému rámování jsme v jednotlivých státech dospěli. Budeme se snažit v krátkosti shrnout jak jednotlivé rámování, tak propojení samotných kódů napříč odlišnými rámy, respektive skupinami. Na závěr každé kapitoly se pak v obou analyzovaných diskurzech objeví krátké shrnutí.
3.1. ČESKÁ REPUBLIKA Sobotkova vláda byla jmenována prezidentem republiky Zemanem 29. ledna 2014. Hlavními aktéry, jejichž výroky jsou pro naši práci stěžejní, byli vyhodnoceni ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, ministr životního prostředí Richard Brabec, premiér Bohuslav Sobotka, 1. místopředseda vlády pro ekonomiku a ministr financí Andrej Babiš a místopředseda vlády pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek. K těmto základním aktérům také byli do výzkumu zahrnuti také náměstci dvou nejdůležitějších ministerstev – Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva životního prostředí. Jako nejrelevantnější to pak jsou: Eduard Muřický (sekce průmyslu MPO), Pavel Šolc (oddělení energetiky MPO), tiskový mluvčí MPO František Kotrba, Milan Urban (Místopředseda hospodářského výboru sněmovny) Ladislav Havel (ředitel odboru elektroenergetiky MPO) a Jan Landa (1. náměstek MŽP).
34
Pro začátek by bylo dobré zaměřit se již na první oficiální dokument vlády, jímž je Vládní programové prohlášení. V programovém prohlášení se o funkci obnovitelných zdrojů jako nositele energetické bezpečnosti České republiky nemluví. A co víc, obnovitelné zdroje v programovém prohlášení nejsou zmíněny vůbec. Jediné, co bychom mohli považovat jako zdroj informací o postavení vlády ČR k našemu problému, je následující vyjádření: „Vláda se bude aktivně podílet na formulování energeticko-klimatické politiky Evropské unie tak, aby byla udržena konkurenceschopnost ekonomiky.“ Tuto větu můžeme nalézt nikoli v oddílu Energetika, ani Průmysl, nýbrž v oddělení „Mezinárodní vztahy“. Energetická bezpečnost ČR má být podle prohlášení zajištěna snižováním energetické náročnosti, podporou zateplování a podporou výstavby nových jaderných bloků. Důležitým bodem je, že si vláda dává za úkol co možná nejrychleji schválit novou státní energetickou koncepci, která je již po deseti letech značně zastaralá. (Programové prohlášení vlády ČR, 2014) Již tou dobou se ve velkém diskutuje o budoucnosti evropské energetiky, naplno propuká Rusko-ukrajinská krize a energetická bezpečnost celé EU je tím pádem v ohrožení. Zároveň je jasné, že novou energetickou koncepcí Evropská unie zcela jistě opět posílí pozici obnovitelných zdrojů v jejím energetickém mixu. Programové prohlášení vlády České republiky nám tak příliš nenaznačuje, jak česká vláda bude ve svém mandátu stavět k bezpečnostním vlastnostem obnovitelných zdrojů energie.
35
3.1.1.
Rámování ve vládním diskurzu České republiky
3.1.1.1. Rám č. 1 Příliš vysoká cena
Tento rám jsme dále rozdělili do tří podkategorií: Nepovedená podpora fotovoltaiky, vysoká cena pro stát a zvyšování ceny pro koncové uživatele. 3.1.1.1.1. Nepovedená podpora fotovoltaiky
V prvním rámu (nepovedená podpora fotovoltaiky) je nejčastěji zmiňován fakt, že předešlá Nečasova vláda zavedla chybné podmínky podpory pro jeden z obnovitelných zdrojů energie – fotovoltaické články. Toto opatření podle mnohých stálo a stojí český stát příliš mnoho prostředků, a proto není vhodné nadále obnovitelným zdrojům energie věnovat pozornost, jelikož je již nechtějí dotovat. Kódy, které se v tomto rámu objevují, jsou: Zkušenost s fotovoltaikou, vysoké výkupní ceny, vysoké náklady, státní záruky a podpora obnovitelných zdrojů. Jan Mládek (ČSSD): „Samozřejmě ten důvod, proč neexistuje vůle pro garance, je celkem zřejmý: je to zkušenost s fotovoltaikou a s tím, co jsme tady zažívali v posledních letech a těch neuvěřitelných nákladů, které musí nést spotřebitelé,“ (Žofínské fórum o energetickém trhu a jeho regulaci. Jak dál?, 2014) Jan Mládek: „… ale po zkušenostech s obnovitelnými zdroji máme osypky z jakékoliv další garantované ceny.“ (Lukáč, 2014) Jan Mládek o více než rok později: "To je naše poučení z krizového vývoje v těch letech. Kvůli střídání vlád tehdejší kabinet nezareagoval včas na vývoj na trhu, například na prudké snížení ceny fotovoltaických panelů, a nesnížil včas výkupní ceny. Toto váhání nás nyní stojí 40 miliard korun ročně. Proto už víme, že vzniklé problémy na trhu je třeba řešit v reálném čase, nesmí se nechat ležet," (Adámková, 2015) Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD): "Jasně jsme řekli, že v současné době odmítáme jakýkoliv typ
státní
záruky.
Vládě
se
nemůže 36
nikdo
divit
po
zkušenosti
s
podporou obnovitelných zdrojů, především solárních. To byla problematická zkušenost. Navíc vývoj na energetických trzích je maximálně nepředvídatelný, a vláda se tak těžko může zavázat na garantování cen elektřiny," (Vláda je pro rozvoj jádra, ale bez státní podpory, 2014) Místopředseda vlády pro ekonomiku Andrej Babiš (ANO): „Naše smůla je v tom, že u obnovitelných zdrojů není špatná podstata, ale zpackal to stát, když nastavil výkupní ceny energie, že se z toho stal supertunel. Zaplatíme kvůli tomu stovky miliard navíc.“ (Šídlo & Kreč, 2014) Jan Mládek: „byla to i chyba Energetického regulačního úřadu, díky kterým platíme ty obrovské sumy za obnovitelné zdroje. (…) To bylo tuším 165 (miliard, poznámka autora).“ (ČT24, 2015)
Jak bylo zmíněno v krátkém vhledu do samotné problematiky OZE v českém prostředí, Česká republika se v minulosti potýkala s určitými problémy a dalo se předpokládat, že právě faktor ceny povládne tomuto diskurzu. Jelikož se v rámci tohoto rámu objevilo několik konkrétních podmnožin, rozhodli jsme se tuto skupinu rozdělit na několik „pod-rámů“, které budou reprezentovat vždy trošku odlišné vnímání v rámci ekonomických dopadů. Na první pohled se může zdát, že tyto rámy nesouvisejí s energetickou bezpečností země, ovšem vzhledem k tomu, jak jsme si na začátku práce energetickou bezpečnost definovali, tedy „dostupnost dostatečných dodávek energie za přijatelných cen“, musíme je do výzkumu zahrnout také. Pokud totiž například aktéři mluví o zvyšování cen elektřiny pro koncové odběratele a snižování konkurenceschopnosti, narážejí tak podle všeho na právě onu „přijatelnou cenu“.
3.1.1.1.2. Vysoká cena pro stát
Tento rám odmítá obnovitelné zdroje energie z důvodu příliš vysoké ceny pro stát, který by musel z vlastních prostředků financovat postupné zavádění většího počtu obnovitelných zdrojů, jelikož není možné si myslet, že by OZE začaly vznikat jen díky působení trhu. 37
Identifikované kód u tohoto rámu pak jsou následující: drahé pro Českou republiku, cena energie.
Andrej Babiš o nové energetické strategii České republiky: „Určitě chceme podporovat jádro. Prioritou určitě není plyn. Je to ale na celkovou bilanci naší země, chce to udělat revizi toho, co se vyváží. (…)Musíme být opatrní s různými prognózami. Určitě nechceme navyšovat obnovitelné zdroje. (…) Goldman Sachs tvrdili, jak bude barel ropy za 200 dolarů. Mluvilo se o biopalivech… Nic z toho nevyšlo. Byl bych s prognózami opatrný. Máme tu otázku Dukovan.“ (Šídlo & Kreč, 2014) No otázku ČTK ohledně zabezpečení dodávek energie do ČR v případě přecházení ze spalování hnědého uhlí ministr Jan Mládek odpověděl: "Je tam šest základních variant. Nechceme variantu plynovou, tedy přechod primárně na plynové elektrárny, ani extrémně reduktivní variantu, která sází na obnovitelné zdroje, protože je to pro Českou republiku příliš drahé," (ČTK, 2014)
3.1.1.1.3. Zvýšení ceny elektřiny/snižování konkurenceschopnosti
Zvyšování ceny elektřiny a s tím související snižování konkurenceschopnosti českých podniků je další rám, který se nám podařilo vysledovat. Bylo možné jej zařadit do jednoho společně s rámem předchozím, ale rétorika jednotlivých vládních zástupců byla natolik odlišná, aby nám to dovolilo rámy v jedné podskupině rozdělit. Aktéři se snažili akcentovat zátěž obnovitelných zdrojů na koncové odběratele elektřiny, která se díky OZE zdražuje. Toto následně snižuje konkurenceschopnost ekonomiky. Kódy tohoto rámu jsou: zdražování ceny elektřiny, konkurenceschopnost,
Petr Ježek za vládní stranu ANO: "Evropský cíl vyrobit 27 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů nepodporujeme, protože prodražuje cenu elektřiny v porovnání se světovou konkurencí," (Holub, 2014) 38
Richard Brabec: "Musíme zvážit nejen dopady (zvyšování podílu OZE navrhovaném na Radě ministrů EU, pozn. autora) na životní prostředí, ale i na tržní prostředí, konkurenceschopnost a bezpečnost dodávek elektřiny," (Obnovitelné zdroje dál podládnou Evropou, 2014) Bohuslav Sobotka po dohodě s Angelou Merkelovou o navyšování podílu obnovitelných zdrojů: "Domníváme se, že takto rychlý nárůst by mohl mít negativní dopady do cen elektrické energie," (Kudláčková & Klang, 2014) Jiří Havlíček: „Do gesce ministerstva spadá také energetika, takže se dá očekávat, že se budeme snažit minimalizovat zátěž pro domácnosti a firmy, kterou dnes máme s vysokými příspěvky na podporu obnovitelných zdrojů energie," (5plus2, 2014)
Nepovedená podpora fotovoltaiky
Zkušenost s fotovoltaikou
Vysoká cena pro stát
Drahé pro Českou republiku
Zvýšení ceny pro spotřebitele
Vysoká cena elektřiny
vysoké výkupní ceny státní záruky
cena energie
vysoké náklady
39
konkurenceschopnost průmyslu
3.1.1.2. Rám č. 2 Velmi malá kapacita OZE pro zvýšení energetické bezpečnosti Vládní zástupci poukazují na to, že OZE v žádném případě nemají potenciál na to, aby působili pozitivně na energetickou bezpečnost země, díky svojí nedostatečné kapacitě a velmi malé stabilitě dodávek. Narážejí tak na „stabilitu“, kterou využíváme v teorii energetické bezpečnosti. Pavel Šolc: „Takže my musíme nahradit (výrobu elektřiny z hnědého uhlí, pozn. autora), za prvé musíme nahradit, i kdybychom stagnovali ve spotřebě elektřiny, tak musíme tento výpadek nahradit a obnovitelné zdroje ho nenahradí, a za druhý, někdy po roce 35 nám dožije jaderná elektrárna Dukovany a tu taky budeme muset nahradit. To jsou tak velké porce, že se samy nenahradí, ani úsporami, ani obnovitelnými zdroji. (Koubová & RADIOŽURNÁL, 2014)
Velmi malá kapacita OZE pro zvýšení energetické bezpečnosti OZE nenahrazují fosilní paliva výpadek
3.1.1.3. Rám č. 3 Přírodní podmínky České republiky nejsou pro OZE vhodné Tento atribut vychází z negativního postoje využitelnosti českých přírodních podmínek k využívání obnovitelných zdrojů jako něčeho, co by České republice mělo pomoci ke zvyšování energetické soběstačnosti (bezpečnosti). Vytýkány zde jsou jak větrné, sluneční podmínky, tak absence moří. V některých případech lze mluvit o tom, že aktéři věří, že by OZE byly schopné zvyšovat energetickou bezpečnost státu, ovšem ve zcela jiných zeměpisných šířkách. Jestliže jsme si v úvodu definovali místí vymezení výzkumu Českou a 40
Slovenskou republikou a využitím OZE k bezpečnosti právě v nich, pak nemůžeme než tyto rámy zařadit jako negativní. Identifikované kód tohoto rámu jsou: geografická situace, přírodní předpoklady, kapacita slunečního svitu, vodních toků, větru. Ladislav Havel: „Každá země je specifická, samozřejmě, že slunce, vítr, voda u nás nejsou v takovém množství jako v Rakousku, ve Španělsku, ve Švédsku, musíme vycházet z vnitrostátní situace a stanovit takové cíle, aby byla dodržena i ta spolehlivost a vůbec energetická bezpečnost České republiky.“ (Schindler, 2015) Jan Mládek při nástupu do funkce ministra: „V evropském měřítku budu prosazovat co nejnižší cíl pro podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie, protože Česko pro to nemá předpoklady.“ (Priority nováčků, 2014) Jan Mládek: "Dobrou zprávou je, že Evropská komise chce výrazně snížit emise do roku 2030 proti roku 1990. Horší ovšem je výše podílu obnovitelných zdrojů. To, co nyní prosazuje Brusel, není pro Českou republiku reálné. (…)Jsme, bohužel, země, kde stojí vodní elektrárny všude, kde je to možné, slunce moc nesvítí a vítr fouká hlavně na vrcholcích pohraničních hor. Budeme se proto snažit, aby byl cílový podíl obnovitelných zdrojů co nejnižší.“ (Procházka, 2014) Pavel Šolc: „Obnovitelné zdroje do výše, kterou jsme schopni v naší zemi reálně zajistit, protože nemáme ty klimatické podmínky tak vhodné.(…) Skládky uhlí na tři roky dopředu jsou
nepředstavitelný,
zemní
plyn
nepředstavitelný,
ropa
nepředstavitelná
a obnovitelné zdroje jsou dány přísunem primární energie podle meteorologických podmínek. Takže ta bezpečnost, tu mám ve svých rukou podle toho, na jak dlouho se zásoby paliva vytvoří.“ (Moravec & ČT, 2014) Pavel Šolc: „Není nezbytně nutné, ale samozřejmě aspekty zaměstnanosti, aspekty ekonomiky a dopadu na region, který je těžce zkoušený, ty jsou součástí těch úvah, které musíme
vést,
takže
z
toho
pohledu
celospolečenského
nejde
jenom
o
energetickou bezpečnost, (…) Protože Česká republika nemá příliš mnoho konkurenčních výhod, nemá je v oblasti obnovitelných zdrojů díky geografickým a klimatickým podmínkám, nemá je v oblasti kapalných paliv nebo plynu prostě proto, že jsou to dovozové suroviny,
41
nemáme tady zásoby. A postupně je přestává mít v oblasti uhlí prostě proto, že nám zásoby uhlí docházejí,“ (Takáč & ČT24, 2014)
Přírodní podmínky nejsou pro OZE vhodné geografická situace kapacita slunečního svitu, vodních toků, větru přírodní předpoklady
3.1.1.4. Rám č. 4 Německo už má problém Německo jsme v úvodu práce zmínili jako jakéhosi průkopníka obnovitelných zdrojů a jejich využití k zabezpečení dodávek energie. Tato práce si v žádném případě netroufá na hodnocení výsledků německého odklonu od jaderné energie k energii z obnovitelných zdrojů. Ovšem v tomto rámu tak činí někteří čeští aktéři, kteří tak varují před využíváním OZE. Argumentace je založená na tom, že tato německá výroba energie působí nejen velké problémy jejich přenosové síti, ale i té naší, která je na Německo úzce napojena. Kódy tohoto rámu jsou tyto: přetěžování sítě z Německa, Německo má problémy. Jan Mládek na dotaz budoucího rozvoje investičních příležitostí v elektroenergetice: „Co se elektroenergetiky týče, podpora rozvoje kapacit obnovitelných zdrojů energie (OZE) musí být doprovázena přiměřeným rozvojem infrastruktury tak, aby nedocházelo k přetěžování přenosových soustav a k potencionálnímu ohrožení dodávek energie. S ohledem na opakované přetěžování české přenosové soustavy neplánovanými toky elektrické energie z Německa (…)“ (Chalupa, 2014) Jan Mládek: „Já jsem ve čtvrtek byl kvůli úplně jiné věci v Berlíně, a pan velvyslanec mi tam dal papír, že už i německá vláda začíná pracovat na omezování dotací do obnovitelných zdrojů, protože už i pro ně to začíná být problém.“ (Kaiser, 2014)
42
Bohuslav Sobotka: "Jestliže dnes jsme se dohodli na intenzivních konzultacích například v oblasti energetiky nebo energetické bezpečnosti, tak to neznamená, že bychom se dnes dohodli na tom, že Česká republika bude kopírovat energetický mix, pro který se rozhodlo Německo," (ČT24, 2014) Jan Mládek: „Nevíme, jak to dopadne s energetickou politikou v Evropě, především v Německu, kde používáním obnovitelných zdrojů ve velkém pak způsobují výrazné šoky české energetice." (Tvarůžková & ČT24, 2015)
Německo už má problém Přetěžování českých sítí německými OZE
OZE způsobují Německu problémy
3.1.1.5. Rám č. 5 Dostatečná energetická bezpečnost V českém prostředí se objevuje rám dostatečné energetické bezpečnosti, který poukazuje na to, že ČR je zabezpečena dostatečně. V prvním případě se jedná o zdánlivou neschopnost využít OZE k lepší energetické bezpečnosti, která se tím pádem (v dané situaci) jeví jako dostatečná ve střednědobém výhledu, a to se stávajícími zdroji energií. V tomto rámu se objevily kódy: další zdroje energie se nám nevyplatí, energetická bezpečnost ČR je dostatečná. Pavel Bělobrádek: „Mám na mysli právo každé země určit si svou vlastní cestu ke snižování emisí, protože podmínky pro využívání konkrétních obnovitelných zdrojů jsou v rámci Evropy velice rozdílné. Současné evropské regulace křiví trh do té míry, že se v podstatě nevyplatí stavět žádné zdroje. (…) Tyto dva základní zdroje (nízkoemisní uhelné elektrárny a jaderná energie, pozn. autora) představují pro nás v příštích 20-30 letech rozumný mix zajištění dostatku energie, ekonomické výhodnosti, energetické bezpečnosti a plnění politického 43
imperativu snižovat emise,“ (Vicepremiér Bělobrádek: Skladování elektrické energie umožní efektivnější využívání OZE, 2015) Pavel Šolc: „Baví mě ty emotivní vyjádření (o OZE, pozn. autora). Krátkodobě je naše energetická bezpečnost i při relativně vysokém podílu plynu poměrně slušně zajištěna. Máme jedny z nejvyšších kapacit zásobníků v Evropě ve spotřebě. Máme v tuto chvíli dvě alternativní cesty. To znamená, jsme schopni si zajišťovat dodávky plynu ze Západu a máme v plánu a intenzivně se připravuje projekt severojižního propojení.“ (Moravec & ČT24, Rozvoj jaderné energetiky, 2014)
Dostatečná energetická bezpečnost Nové zdroje se nám už nevyplatí budovat
Energetická bezpečnost ČR je dostatečná
3.1.1.6. Rám č. 6 EU jako důvod Tento rám byl zvolen spíše jako doplňkový, ovšem dospěli jsme k názoru, že by měl být uveden. V době, kdy se diskutoval podíl obnovitelných zdrojů při nově vznikající energetické koncepci České republiky, bylo argumentováno tím, že my vlastně nemáme důvod se pouštět do organizace vlastní energetické politiky a to, jakým způsobem OZE ovlivní českou energetickou politiku, záleží čistě na tom, jak rozhodne Evropská unie jako celek. Teprve podle toho, jakou výši OZE v energetickém mixu by Česká republika musela mít, by se aktéři rozhodli, zda to má vliv na energetickou bezpečnost. Rám, který akcentuje význam Evropské unie, tvoří následující kódy: evropská energetická politika, národní zájmy ČR. Jan Mládek: „My si tady můžeme dělat jakoukoliv národní energetickou koncepci, ale my ji také musíme dostat do souladu s evropskou energetickou politikou.“ (Žofínské fórum o energetickém trhu a jeho regulaci. Jak dál?, 2014)
44
Bohuslav Sobotka: „Jsme připraveni podpořit stanovení evropského cíle. Závěr, který byl přijat, vyhovuje z pohledu obhajoby národních zájmů ČR (…)Naše možnost samostatně rozhodnout
o
energetickém
mixu
zůstává.
Rozhodnutí,
jak
rychle
zvedneme
úroveň obnovitelných zdrojů, záleží na ČR.“ (Mocek, 2014)
EU jako důvod Evropská energetická politika Národní zájmy
3.1.1.7. Rám č. 7 Jako doplněk jsou vhodné
Atribut vlády v tomto rámu stojí na uznání přínosu obnovitelných zdrojů v energetické bezpečnosti státu, ovšem pouze z části. Je jasné, že zrovna ve vládních řadách nenalezneme odpovědného aktéra, který by hájil obnovitelné zdroje jako hlavní a jediný nástroj ke snižování energetické závislosti ne plynu a ropě z Ruské federace, nebo k nahrazování těžby hnědého uhlí, která se má v ČR postupně utlumovat. Proto i částečnou podporu OZE při zvyšování energetické bezpečnosti bereme jako pozitivní a korespondující s narativem, který jsme v úvodu práce vyslovili. Kódy, které utvářejí tento rám, jsou: doplněk, přiměřená podpora, nízký podíl, další zdroj Richard Brabec při debatě o prolomení uhelných limitů těžby: „A samozřejmě musíme zajistit energetickou bezpečnost státu, protože jinou dostupnou energetickou surovinu kromě jádra nemáme. Obnovitelné zdroje pro výrobu elektřiny budou v našich přírodních podmínkách vždy spíše doplňkové. Teď představují 12 procent, do roku 2030 se dostaneme k 18 procentům.“ (Vavroň, 2015) Jan Mládek: „Rozvoj (energetické infrastruktury, pozn. autora) podpoří integraci energetických trhů pomocí odstraňování úzkých míst v soustavách a je klíčový pro zajištění bezpečnosti a kvality dodávek energie v měnící se situaci na energetických trzích a při postupné dekarbonizaci naší energetiky. Co se elektroenergetiky týče, podpora rozvoje 45
kapacit obnovitelných zdrojů energie (OZE) musí být doprovázena přiměřeným rozvojem infrastruktury (…)“ (Chalupa, 2014) Jan Mládek na otázku o budoucí energetické soběstačnosti České republiky: "V roce 2040 by měly energetické zdroje tvořit z třiceti procent jádro, z třiadvaceti procent zemní plyn, z dvaceti procent obnovitelné a druhotné zdroje, z patnácti procent tuhá fosilní paliva a z patnácti procent ropa.“ (Vindišová, 2014) Pavel Šolc: „Tady jde o to říci si, jakým způsobem, jaký je potenciál obnovitelných zdrojů v České republice, jako toho přirozeného zdroje, který máme zájem využít způsobem, který je kompatibilní s životním prostředím. (…) A pak vzít v úvahu, že nám dochází zásoby hnědého uhlí (…), máme jen dvě reálné alternativy na to a to je dovozový zemní plyn, který nikdy nebudeme produkovat na našem území anebo jádro, to znamená, ono to není jádro nebo obnovitelné zdroje. Ono je to v každém případě obojí.“ (Moravec & ČT, 2014) Pavel Šolc v Interview ČT 24 na otázku Daniela Takáče, jak si představuje nahradit uhelnou energetiku: „Není, nejsou na, na, na druhém místě jsou obnovitelné zdroje, a teprve na třetím plyn je, máte pravdu, plyn je na druhém místě a obnovitelné zdroje, ono tady ty koridory se překrývají, takže řekněme, že na druhém místě podle typu scénáře jsou buď obnovitelné zdroje nebo plyn.“ (Takáč & ČT24, 2014) Pavel Šolc: „Elektřina tvoří v té konečné spotřebě řádově třetinu, nicméně je, řekněme, nejdůležitější, protože je to, je to energie, kterou musíme mít v každém okamžiku k dispozici a je jaksi, lidská společnost je na ni nejcitlivější. V roce 2040 se předpokládá, že dominantním zdrojem by mělo být jádro, které by mělo hrát zhruba něco okolo 50 %. Dalším významným prvkem je, jsou obnovitelné zdroje, které by měly postupně zhruba do těch, do toho roku 2040 dosáhnout potenciálu, který naše Země nabízí za nějaký dlouhodobě udržitelných podmínek, což je okolo 25 %“ (Koubová & RADIOŽURNÁL, 2014)
46
Jako doplněk jsou OZE vhodné doplněk přiměřená podpora nízký podíl další zdroj
3.1.1.8. Rám č. 8 Výzkum a vývoj Následující rám má vcelku jasné atributy – obnovitelné zdroje mají význam pro navyšování energetické bezpečnosti České republiky, ovšem pouze za předpokladu, že se budeme věnovat jejich výzkumu a vývoji. Zmiňována je efektivnost solární energie, a nutnost investic do tohoto odvětví vědy ke zlepšování energetické soběstačnosti. Tento rám je kódován těmito kódy: vzdělávání, experti, nové technologie. Pavel Bělobrádek: "Potřebujeme vzdělané lidi, abychom mohli zvyšovat účinnost a využitelnost
všech
forem
energie.
Mluvili
jsme
o
otázkách
použitého
paliva, obnovitelných zdrojů, nakolik racionální je výzkum využití zkapalněného vodíku či jak reagovat na rozdílné politické postoje k jaderné energetice v zahraničí. K tomu se váže i schopnost reagovat na možné problémy v přenosové síti," (Vicepremiér Pavel Bělobrádek chce v energetice více expertů, 2014) František
Kotrba:
„Česká
republika
samozřejmě
hledá
všechny
cesty
ke
zvýšení energetické bezpečnosti, tento záměr (vývoje obnovitelných zdrojů energie, pozn. autora) samozřejmě patří mezi tyto cesty. Nicméně v současné době se tato možnost analyzuje.“ (ČT2, 2015) Pavel Bělobrádek: „Nepochybně se díky vědě a výzkumu v dohledné době podaří zvýšit účinnost využívání solární energie. Perspektivní vidím zejména bádání v oblasti fotosyntézy. 47
Spíše než na velké projekty bychom se však měli soustředit na domácí a komunální využití,“ (Vicepremiér Bělobrádek: Skladování elektrické energie umožní efektivnější využívání OZE, 2015)
Výzkum a vývoj vzdělávání experti nové technologie
3.1.1.9. Rám č. 9 Nekonkrétní podpora v dlouhodobém výhledu
Poslední rám uznává námi hledané spojení OZE a energetické bezpečnosti v dlouhodobém, a řekněme neurčitému výhledu. Kódování tohoto rámu proniká do rámů jiných, jako například u větrné energie, kdy jsou zmiňovány přírodní podmínky České republiky, nebo v případě fotovoltaiky, kde se počítá s rozvojem nových technologií a jejich následnou aplikací. Rám jsme rozdělili do tří podskupin dle typu zdrojů OZE. Všechny tři podskupiny jsou kódovány takto: potenciál, budoucí využívání, přírodní podmínky
3.1.1.9.1. Větrná energie
Pavel Šolc na dotaz moderátorky Radiožurnálu Karolíny Koubové, jestli lze obnovitelné zdroje využít k nahrazení fosilních paliv a jádra, jako je tomu v Německu: „Ano, ale v Německu si to mohou dovolit, protože jejich přírodní podmínky umožňují v mnohem větším rozsahu využít některé typy obnovitelných zdrojů, takže my vycházíme z toho, že využijeme náš větrný potenciál (…) (Koubová & RADIOŽURNÁL, 2014)
48
Pavel Šolc: „Další je větrná energetika. Máme nějaké mapy, takže počítáme s tím, že využijeme ten potenciál, který je přijatelný, aniž by to ohrozilo parky Natura a životní prostředí a já nevím, pásma vojenských radarů a takovéhle věci. Samozřejmě je to poměrně ambiciózní, protože ne všude se to může podařit. Když vidíme výstavbu větrných elektráren, tak největší problém je ten, že je lidé nechtějí ve svým okolí.“ (Koubová & RADIOŽURNÁL, 2014) 3.1.1.9.2. Biomasa
Pavel Šolc: „Máme akční plán pro biomasu, který říká, že aniž bychom ohrozili potravinovou bezpečnost, jsme schopni z této země dostat řádově 160 až 210 petajoulů energie. Dnes je to zhruba 100. Takže máme dodatečný potenciál v tom rozmezí 60 až 110. My se opatrně držíme na té spodní hranici a počítáme s tím, že těch 60 využijeme. “ (Koubová & RADIOŽURNÁL, 2014) 3.1.1.9.3. Fotovoltaika
Pavel Šolc: „Největší potenciál je samozřejmě ve fotovoltaice. Tam, i když počítáme s tím, že nechceme dále rozšiřovat zabrané plochy zemědělské půdy, tak přesto zůstává velký potenciál na střechách a na brownfieldech, a tam počítáme, že by mělo dojít prakticky řádově k 50 až 70% využití všech dostupných ploch.“ (Koubová & RADIOŽURNÁL, 2014)
Větrná energie
Biomasa
Fotovoltaika
Přírodní podmínky
Potenciál
Potenciál
Potenciál
Budoucí využití
Budoucí využívání
49
3.1.2.
Rozdělení rámů dle postavení k výzkumnému cíli
3.1.2.1. NEGATIVNÍ SKUPINA RÁMŮ
Tato skupina rámů jednoznačně odmítá bezpečnostní dopady obnovitelných zdrojů na český energetický mix. Aktéři v nich odmítají využití obnovitelných zdrojů k navýšení energetické bezpečnosti státu, a to jak z hlediska stability dodávek, tak z hlediska přiměřené ceny. Tato skupina tedy rámuje OZE jako nevyhovující z hlediska bezpečnosti. Objevuje se napříč vládním diskurzem, tyto rámy využívají jak vládní špičky, tak Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo životního prostředí. Konkrétně sem pak zařazujeme rámy: Příliš vysoká cena, Velmi malá kapacita OZE pro zvýšení energetické bezpečnosti, Přírodní podmínky České republiky a Německo už má problém. Objevují se zde kódy jako přetěžování energetických sítí, vysoké náklady pro stát a koncové uživatele a další (viz. grafika).
Příliš vysoká cena Zkušenosti s fotovoltaikou vysoké výkupní ceny státní záruky vysoké náklady
Velmi malá kapacita OZE pro zvýšení energetické bezpečnosti
Přírodní podmínky nejsou pro OZE vhodné
Velmi malá kapacita OZE pro zvýšení energetické bezpečnosti
geografická situace
Přetěžování českých sítí německými OZE
kapacita slunečního svitu, vodních toků, větru
cena pro Českou republiku cena energie cena elektřiny
Německo už má problém
výpadky
přírodní předpoklady
konkurencescho pnost českého průmyslu
50
OZE způsobují Německu problémy
3.1.2.2. NEUTRÁLNÍ SKUPINA RÁMŮ Jak již bylo zmíněno v úvodní části práce, identifikovali jsme skupinu rámů, které přisuzujeme v rámci našeho výzkumu hodnotu „neutrální“. Jedná se o ten typ rámů, který nelze jednoznačně přiřadit ani k podporovatelům obnovitelných zdrojů energie jako prostředku k navýšení energetické bezpečnosti státu, ani k jeho odpůrcům. Zároveň zde jsou ty rámy, které sice hovoří o možnosti zavést OZE, ale zpochybňují jejich bezpečnostní dopady. Velmi zvláštní rámování se v ČR objevuje z hlediska částečného přesouvání odpovědnosti za státní energetickou bezpečnost na úroveň Evropské unie.
Dostatečná energetická bezpečnost
EU jako důvod
Nové zdroje se nám už nevyplatí budovat
Evropská energetická politika
Energetická bezpečnost ČR je dostatečná
Národní zájmy
3.1.2.3. POZITIVNÍ SKUPINA RÁMŮ V této poslední větší skupině rámů vyskytujících v českém vládním diskurzu jsou zařazeny takové, které souhlasí s využitím obnovitelných zdrojů jako nástroje ke zvyšování energetické bezpečnosti České republiky. Jsou to následující rámy: „Jako doplněk jsou vhodné“, „Výzkum a vývoj“ a „Nekonkrétní podpora v dlouhodobém výhledu“. Tato skupina rámů potvrzuje to, v čem jsme se zaměřili v samotném úvodu. A totiž, že obnovitelné zdroje mají potenciál na to, aby byly vhodným prostředkem k navyšování energetické bezpečnosti státu. 51
Jako doplněk jsou OZE vhodné
Výzkum a vývoj
doplněk
vzdělávání
Nekonkrétní podpora v dlouhodobém výhledu Přírodní podmínky
přiměřená podpora experti nízký podíl další zdroj
Potenciál nové technologie
52
Budoucí využití
3.1.3. Grafické znázornění identifikovaných rámů a kódů ve vládním diskurzu České republiky Příliš vysoká cena Zkušenosti s fotovoltaikou
Velmi malá kapacita OZE pro zvýšení energetické bezpečnosti
vysoké výkupní ceny státní záruky
OZE nenahrazují fosilní paliva
Přírodní podmínky nejsou pro OZE vhodné
geografická situace
vysoké náklady kapacita slunečního svitu, vodních toků, větru
cena pro Českou republiku cena energie cena elektřiny
výpadky přírodní předpoklady
konkurenceschopnost českého průmyslu
Německo už má problém
Dostatečná energetická bezpečnost
EU jako důvod
Přetěžování českých sítí německými OZE
Nové zdroje se nám už nevyplatí budovat
Evropská energetická politika
OZE způsobují Německu problémy
Energetická bezpečnost ČR je dostatečná
Národní zájmy
Jako doplněk jsou OZE vhodné
Výzkum a vývoj
Nekonkrétní podpora v dlouhodobém výhledu
doplněk
vzdělávání
Přírodní podmínky
přiměřená podpora experti nízký podíl další zdroj
Potenciál nové technologie
53
Budoucí využití
Shrnutí: V českém vládním diskurzu jsme pomocí rozřazení příslušných kódů identifikovali celkem devět různých rámů. Největší počet kódů, které jsme identifikovali, sloužil k rámování obnovitelných zdrojů energie jako nedostatečného (resp. nevyhovujícího) prostředníka k dosahování energetické bezpečnosti České republiky. Rámů, které rámují obnovitelné zdroje jako nevyhovující, jsme nalezli čtyři. Kódy v nich si byly relativně blízké, například kód „výpadky“ je velmi blízký kódu „OZE způsobují Německu problémy“. Rozřadili jsme jej ale do dvou různých rámů, neboť jsme uznali za vhodné vytvořit rám „Německo už má problém“. Podle autora je totiž rozdílné vnímání problémů s obnovitelnými zdroji na úrovni obecné (rám „Velmi malá kapacita OZE pro zvýšení energetické bezpečnosti“), jenž artikuluje možné problémy s budoucí výrobou, a na úrovni konkrétního problému v konkrétním státu, který má Českou republiku přímo ovlivňovat v současné situaci. Kód „přírodní podmínky“ se vyskytoval hned ve dvou různých rámováních, konkrétně v rámu „přírodní podmínky pro OZE nejsou vhodné“ a v rámu „nekonkrétní podpora v dlouhodobém výhledu“. Je zajímavé, že tyto rámy stojí na obou stranách námi zvoleného spektra pozitivních, neutrálních a negativních skupin. Zatímco u rámu z negativní skupiny aktéři odmítají to, že by v našich podmínkách mohly obnovitelné zdroje hrát sebemenší bezpečnostní funkci, v rámu „nekonkrétní podpora v dlouhodobém výhledu“ artikulují potřebu využít energeticko-bezpečnostní potenciál OZE právě až na hranici našich přírodních podmínek a shledávají tak obnovitelné zdroje jako vhodný nástroj ke zvyšování energetické bezpečnosti státu. Stejně tak se střetává kód „státní podpora“ v rámu „Příliš vysoká cena“ s kódem „přiměřená podpora“ v rámu „Jako doplněk jsou OZE vhodné“. Zatímco v prvním případě je v sémiotické hodnotě tento výraz kódován negativně, kdy odrazuje od obnovitelných zdrojů kvůli zvyšování ceny elektřiny (a nesplňování předpokladu stabilní energie za přijatelné ceny – jedné z podmínek stanovených v úvodu), v druhém případě je tento výraz hodnotově kódován jednoznačně pozitivně. Podpora výroby energie z obnovitelných zdrojů podle něj má existovat, neboť pak OZE jako doplněk poslouží ke zvýšení energetické bezpečnosti České republiky, ale podpora má být “přiměřená“, to znamená taková, aby nenarážela s kódováním v rámu „příliš vysoká cena“. V úvodu práce jsme zmiňovali Entmanův postoj k rámům, kdy tvrdí, že se někdy nemusí podařit nalézt v mnoha textech ani jeden rám a někdy se v jednom prohlášení objeví 54
rámů mnoho. Takovéto prohlášení jsme objevili a artikuloval jej ministr životního prostředí Richard Brabec v Interview ČT24: „… obnovitelné zdroje nejsou tak úplně zanedbatelné, protože by měly se dostat možná až někam k dvaceti procentům podílu (výroby elektrické energie, pozn. autora), ale bohužel nemáme Severní moře jako Německo, takže větrné parky máme poměrně omezené. S naší, s naším pojetím fotovoltaiky jsme si nadělali spíš jako dost problémů, to znamená, že tam už máme ten prostor prostě hodně omezený, ale ty energetické, ty obnovitelné zdroje budou znamenat určitě také svůj podíl a budou postupně růst a vůbec bych nezanedbával, respektive nepodceňoval bych nové technologie. Je klidně možné, že za patnáct, dvacet let bude mít už drtivá většina domů na své střeše solární kolektory, které můžou být daleko efektivnější než dneska. Ty ne příliš zdařilé fotovoltaické elektrárny, které nám zabírají prostě naše pole a loky a stojí náš rozpočet i daňové poplatníky desítky miliard ročně, takže určitě to uhlí tam v nějakém mixu bude i po tom roce 2040, ale bude hrát už poměrně, nechci říct zanedbatelnou roli, ale bude dokonce hrát menší roli, než budou hrát obnovitelné zdroje.“ V tomto odstavci můžeme najednou sledovat jak rám nepovedené fotovoltaiky, negativních ekonomických dopadů na český stát i odběratele, nepříhodných klimatických podmínek České republiky pro využívání OZE, ale i pozitivních rámů částečného využití k dosažení energetické bezpečnosti, vývoje nových technologií, tak plánování podpory ve střednědobém výhledu.
55
3.2. SLOVENSKO I v této úvodní části se nejdříve zaměříme na identifikaci jednotlivých kódů, které jsme za stanovené období mohli u dané vládní garnitury sledovat. Následně je sdružíme do rámů tak, abychom
v každém
rámu
dosáhli významově
homogenních
kódů.
V jednotlivých
podkapitolách pak nebudou chybět dílčí závěry a komentáře. Ze všeho nejdříve ovšem krátce uvedeme současnou Ficovu vládu, abychom mohli lépe chápat nalezené rámy a dějovou linii. Představíme si také aktéry, které jsme v této části podrobili analýze. Druhá vláda Roberta Fica7 byla sestavena po předčasných volbách do dolní komory slovenského parlamentu v březnu roku 2012. Jmenována byla 4. dubna 2012 a právě tímto datem je započato období naší analýzy. Aktéři, kteří nás v této empirické části nejvíce zajímají, jsou spojeni především s Ministerstvem hospodářství, Ministerstvem životního prostředí a v neposlední řadě pak samotnou vládou Slovenska. Co se konkrétních aktérů týče, byli zvoleni v prvé řadě ministři jednotlivých úřadů, tj. Tomáš Malatínský (MH), Pavol Pavlis (MH)8 a Peter Žiga (MŽP). Analýze byli podrobeni také jejich nejbližší náměstci (tajemníci) a náměstci zabývající se naší problematikou: Rastislav Chovanec (státní tajemník MH), Miroslav Obert (státní tajemník MH pro energetiku), Dušan Petrík (státní tajemník MH), Vojtech Ferencz (státní tajemník I MŽP) a Ján Ilavský (státní tajemník II MŽP). Ze zástupců vlády nás pak zajímala nejvíce vyjádření premiéra Roberta Fica, místopředsedu vlády a ministra vnitra Roberta Kaliňáka, místopředsedy vlády a ministra zahraničních věcí Miroslava Lajčáka, místopředsedu vlády pro hospodářství a ekonomiku Ľubomíra Vážneho, Jána Hudackého, předsedu Výboru NR SR pro hospodářské záležitosti, Juraje Nováka, hlavního státního poradce na odboru energetické a surovinové politiky energetické sekce ministerstva hospodářství a Petera Kažimíra, místopředsedu vlády, ministra financí a dočasného správce ministerstva hospodářství.
7
Tzv. První vláda Roberta Fica působila na Slovensku od 4. července 2006 do 8. července 2010. Nahradila ji vláda Ivety Radičové, které byla ovšem v říjnu roku 2011 vyslovena nedůvěra a na březen následujícího roku byly stanoveny předčasné volby. V nich zvítězil znovu SMER Roberta Fica a začíná období tzv. Druhé Ficovy vlády. 8 Tomáš Malatinský byl ve funkci ministra hospodářství od 4. dubna 2012 do 3. července 2014. Tehdy jej vystřídal Pavol Pavlis, který následně odchází 6. května 2015. Od tohoto termínu ministerstvo dočasně řídí Pater Kažimír, ministr financí.
56
Ve vládních dokumentech je mnohem více zmínek o navyšování energetické bezpečnosti a obnovitelných zdrojích zároveň. Už programové prohlášení vlády z května roku 2012 mluví o důležitých prioritách v této oblasti takto: „k důležitým prioritám vlády bude dále patřit: - posilnění energetické bezpečnosti. Na všech relevantních fórech bude vláda pokračovat v zdůrazňování otázek prioritních pro Slovensko, včetně bezpečnosti dodávek energonosičů (zemní plyn, ropa) a zasazovat se o plnění diverzifikačních a inovačních cílů, (…) problematika ochrany životního prostředí a přijímání účinných mezinárodních opatření na snižování tempa a zmírňování následků klimatických změn. Zvláště v našich podmínkách se vláda zaměří na další úsilí při snižování podílu energeticky náročné průmyslové produkce a posílení orientace na tzv. zelenou ekonomiku a ochranu biodiverzity.“ (Vláda SR, 2012, stránky 9, 10) „Energetická bezpečnost je neoddělitelnou součástí strategické bezpečnosti.“ (Vláda SR, 2012, str. 20) Toto je pro nás velmi důležité prohlášení. Nesplňuje sice stanovenou podmínku závislosti obnovitelných zdrojů energie a energetické bezpečnosti, ale před samotnou analýzou prohlášení vládních politiků dává najevo, že se ve vládním období Ficova garnitura bude snažit energetickou bezpečnost Slovenska řešit. V českém vládním prohlášení takto explicitní vyjádření chybí. „V oblasti využívání obnovitelných zdrojů energie vláda zabezpečí optimalizaci energetického mixu a většího využívání domácího energetického potenciálu včetně budování vodních elektráren, elektráren na biomasu tak, aby se vytvářely nové pracovní příležitosti a dosáhly pozitivní synergické efekty v oblasti regionálního rozvoje, zemědělství, energetické bezpečnosti a dopadů na životní prostředí. Vláda při využívání obnovitelných zdrojů energie bude přihlížet na jejich vliv na koncovou cenu elektřiny a bezpečnost a stabilitu elektrizační soustavy.“ (Vláda SR, 2012, str. 21) Znění Nové energetické politiky Slovenské republiky z října 2014 pak jednoznačně statí roli obnovitelných zdrojů na pozici jednoho z nástrojů zvyšování energetické bezpečnosti. Pro její zvýšení jsou stanoveny následující body: 1) Diverzifikace energetických zdrojů a přepravních tras 2) využívání jaderných elektráren a zvyšování úrovně jaderné bezpečnosti a spolehlivosti 57
3) optimalizace podílu domácích obnovitelných zdrojů energie při výrobě tepla s ohledem na efektivnost nákladů
3.2.1.
Zdroj: (Ministerstvo hospodárstva SR, 2014)
Rámování ve vládním diskurzu Slovenska
3.2.1.1. Rám č. 1 Vysoká cena Tento rám odráží negativní postoje slovenských vládních aktérů k zavádění obnovitelných zdrojů z ekonomických důvodů. Na rozdíl od České republiky není rozdělen do podskupin, jelikož se nepodařilo nalézt jasné dělící linie, jako tomu bylo u ČR. Hlavním motivem, který je v tomto rámu zmíněn, jsou zvyšování ceny elektřiny. To je prakticky nejzmiňovanější motiv negativních vlastností obnovitelných zdrojů. Státní náklady pro slovenskou vládu nejsou tak problematické. Důvodem zdá se být, že doposud neměli zkušenost s tak extrémním problémem, jako bylo schválení dotací na fotovoltaické elektrárny v České republice a následné ekonomické dopady. Kódy, které jsme při sestavování tohoto rámu použili, byly: česká zkušenost s fotovoltaikou, cena elektrické energie, dotace, ekonomické dopady, konkurenceschopnost.
Robert Fico: „Nechcem zaťažovať poslucháčov príliš odbornými diskusiami na túto tému, ale Slovensko neurobilo takú chybu s rozsahom výroby elektrickej energie z obnoviteľných zdrojov ako je napríklad fotovoltaika, pretože v Českej republike je taký obrovský rozsah výroby elektrickej energie z tohto zdroja, že to neúmerne tlačilo na ceny elektrickej energie.“ (Rádio Slovensko, 2013) Tomáš Malatinský: „Vysoko postavené environmentálne ciele prinášajú totiž aj vysokú cenu elektrickej energie," (T. MALATINSKÝ: Slovensko sa drží zásadných cieľov ochrany klímy, 2014) Pavol Pavlis: „Dotácie obnoviteľných zdrojov deformovali ceny a toto musíme prehodnotiť. Už dnes obmedzujeme dotácie, “ (Som presvedčený, že Mochovce sa oplatia, 2014)
58
Peter Žiga na jednání V4 o možném rozvoji OZE na Slovensku: „Súčasne musíme brať ohľad na aktuálnu ekonomickú situáciu našich krajín, aby sa príliš radikálne zmeny (v OZE, pozn. autora) neodrazili negatívne,“ (STV1, Správy RTVS: V4 proti sprísňovaniu envirocieľov, 2014) Peter Žiga o navrhovaných plánech zvýšení využití obnovitelných zdrojů v EU: „Pre náš priemysel by znamenal obmedzenie z hľadiska nákladovosti a rentability," (MŽP má výhrady voči znižovaniu emisií, 2014) Robert Fico: „Prevádzka a podpora OZE majú značný dopad na koncovú cenu elektriny. Elektrina je drahšia, čiže priemyselná výroba EÚ prestáva byť schopná konkurencie na svetových trhoch," (Európske jadrové fórum: Slovensko s jadrom počíta, 2014) Pavol Pavlis: „By sme si ako Slovensko chceli nechať určitú vôľu v rámci percentuálneho vymedzenia, koľko obnoviteľných zdrojov budeme podporovať, pretože, samozrejme, tieto obnoviteľné zdroje aj prinášajú ten efekt, že predražujú cenu energií.“ (TA3 & Piršelová, 2015)
Vysoká cena Česká zkušenost s fotovoltaikou cena elektrické energie dotace ekonomické dopady konkurenceschopnost
59
3.2.1.2. Rám č. 2 Technické nedostatky proti zvyšování energetické bezpečnosti Vláda Slovenska si velmi dobře uvědomuje, že obnovitelné zdroje energie mají stále velké rezervy, co se týká jejich účinnosti. Zároveň aktéři poukazují na nestabilitu v pravidelnosti dodávek, kterými některé obnovitelné zdroje energie trpí. To s sebou nese další problémy, které se musejí řešit. Zaprvé je to případné skladování energie pro její pozdější využití a zadruhé také dostatečná kapacita přenosové soustavy, která při nejvyšším bodu výroby energie musí být schopna zajistit bezpečný přenos. Vědomí toho, že je ale třeba hledat alternativy za dosluhující zdroje možná dává prostor se o obnovitelných zdrojích ještě dále bavit. V tomto rámu pak identifikujeme tento výčet kódů: nestabilita, nespolehlivost. Tomáš Malatinský: “Tie sú predovšetkým pri výrobe elektriny zo zdrojov, ktoré sa vyznačujú vysokou fluktuáciou a nestabilitou výroby. Takéto zdroje negatívne ovplyvňujú bezpečnosť a spoľahlivosť prevádzkovania elektrizačnej sústavy.“ (Slovensko sa jadrovej energie nevzdá, elektrárne sú bezpečné, 2012) Tomáš Malatinský: „Bude to ešte určite predmetom diskusie. (…) Samozrejme, máme obnoviteľné zdroje, ktoré sa do toho počítajú, predvídateľné a nepredvídateľné, medzi tie nepredvídateľné patrí výroba zo slnka, lebo raz vám svieti, raz vám nesvieti. A kombinovaná výroba, vysokoúčinná, výroby tepla a plynu, tá je práve tá, ktorú potrebujeme jako do mixu, do sústavy, aby sme vedeli zabezpečiť dodávky plynu, čiže potrebujeme aj jednu, aj druhú. Obidve sú podporované Európskou úniou a proste v zmysle zelenej politiky sú jednoznačne v tom.“ (STV2 & Frindt, 2012) Tomáš Malatinský: „Analýza tokov prenosových sústav nášho regiónu ukazuje, že obchodné objemy výmeny elektriny na niektorých cezhraničných profilech (Polsko, ČR, Slovensko, pozn. autora) výrazne prevyšujú skutočné tranzitné toky elektriny. To spôsobuje podstatné zníženie bezpečnosti a spoľahlivosti prevádzky prenosových sústav a zvyšuje prevádzkové náklady poskytovateľov prenosových sústav,“ (Vysoké ceny energií bránia obnove rastu, 2013) Peter Žiga: „My momentálne využívame 12 % elektrickej energie, ktorú na Slovensku vyrobíme z obnoviteľných zdrojov a 55 % využívame z jadrových elektrární. Naša ekonomika 60
v tejto chvíli je závislá na jadrových zdrojoch, pretože to je gro a keď postupne odstavujeme tie staré uhoľné elektrárne, o ktorých pani kolegyňa hovorila, tak musíme mať jednu stabilnú silovú elektrinu, pretože naozaj tie obnoviteľné zdroje zatiaľ nevytvárajú tak by som povedal stabilnú výrobu elektrickej energie.“ (TA3, Téma dňa, 2014) Robert Fico: „Teraz dokončujeme ďalšie 2 bloky v Mochovciach, sa to naťahuje a je tu ešte perspektíva nového bloku jadrového v Jaslovských Bohuniciach, teda tam, kde atómová elektráreň už je. Popritom samozrejme vieme, že nám okolo roku 2030 končí výroba elektrickej energie z uhlia, pretože končia zásoby hnedého uhlia, ktoré dnes ťažíme a ktoré aj podporujeme. A my nevieme nahradiť tieto elektrárne tým, že postavíme na Slovensku veterné mlyny, alebo budeme mať všetky polia poľnohospodárske zastavané fotovoltaickými panelmi. Takto nemôže fungovať Slovensko.“ (TA3, Téma dňa: Rusko, Ukrajina, plyn a my, 2014) Tomáš Malatinský: „Tie (Rizika, pozn. autora) sú predovšetkým pri výrobe elektriny zo zdrojov, ktoré sa vyznačujú vysokou fluktuáciou a nestabilitou výroby. Takéto zdroje negatívne ovplyvňujú bezpečnosť a spoľahlivosť prevádzkovania elektrizačnej sústavy. Preto väčší priestor pre obnoviteľné zdroje energie vidíme pri pokrývaní potrieb tepla,“ (Slovensko sa jadrovej energie nevzdá, elektrárne sú bezpečné, 2012)
Technické nedostatky proti zvyšování energetické bezpečnosti Nestabilita nepsolehlivost
61
3.2.1.3. Rám č. 3 Dají se využít, ale levnou variantou V tomto rámu je hlavním motivem to, aby sice obnovitelné zdroje vznikaly, byly podporovány, ale zároveň zde zní jakási obezřetnost, aby to celý nestálo příliš mnoho finančních prostředků. Opírají se o situaci v Německu a dalších zemích EU. Tento dám je složen z kódů: přiměřené ceny energií, podpora OZE, zkušenosti, Tomáš Malatinský: „Ciele, ktoré máme, aby OZE mali nezastupiteľné miesto v slovenskom energetickom mixe bez veľkého dopadu na zvyšovanie cien elektriny pre spotrebiteľov, budeme naďalej sledovať a budeme asi novelizovať tento zákon prakticky permanentne.“ (Malatinský: Zákon o OZE sa bude asi novelizovať prakticky permanentne, 2013) Tomáš Malatinský: „Je niekedy nutné týmto energeticky náročným podnikom pomôcť znižovaním ich nákladov. V Nemecku celková čiastka na podporu obnoviteľných zdrojov vystúpila na čiastku 20 miliárd eur, z toho 17 miliárd platia občania,“ (Parlament schválil novelu zákona o podpore obnoviteľných zdrojov energie, 2013) Pavol Pavlis: „ … po tých zkusenosťách (s využitím biomasy, pozn. autora) se budeme snažiť presúvať vačšinu dotací do obnoviteľných zdrojov do formy výroby tepla, kde vidíme ešte dost veľký priestor, pretože hlavne biomasa sa osvědčila a vývoj technológií vo výrobe tepla je velmi efektívný tam ten dopad na konečné ceny není taký jako při elektrině.“ (Slovensko potrebuje nový jadrový zdroj, tvrdí minister hospodárstva, 2014) Tomáš Malatinský: „V energetickej oblasti sme pripravili „Návrh Energetickej politiky SR". Tento strategický dokument definuje hlavné rámce rozvoja energetiky na Slovensku do roku 2035. Cieľom je bezpečná dodávka energie s primeranými cenami palív a energií, ktorá vytvorí podmienky pre konkurencieschopnú a nízkouhlíkovú ekonomiku s energetickou náročnosťou na úrovni vyspelých krajín EÚ a s minimálnym vplyvom na ekológiu. Návrh je v procese posudzovania vplyvu na životné prostredie. Novelou zákona o podpore obnoviteľných zdrojov energie a vysoko účinnej kombinovanej výroby sme zohľadnili rastúci vplyv podpory elektriny z obnoviteľných zdrojov na cenu elektriny. Vykonali sme prvé kroky na implementáciu smernice o energetickej efektívnosti.“ (Mihók, 2014)
62
Dají se využít, ale levnou variantou Přiměřená cena energií
Podpora OZE
zkušenosti
3.2.1.4. Rám č. 4 EU jako důvod Stejně tak jako v České republice i na Slovensku existují názory, které poukazují na nutnost plnit energetické závazky Evropské unie. A jelikož nebývaly tyto závazky zcela konkrétní, obnovitelné zdroje čekaly jako energeticko-bezpečnostní nástroj na zapojení do následné státní strategie. Kódy jsme v tomto případě jednoduché a identifikovali jsme hlavní kód: podmínky Evropské unie. Tento rám je na jednu stranu velice úzký, na druhou stranu zastupuje natolik odlišnou rétoriku, že jej nelze přiřadit k rámům jiným. Miroslav Obert: „ … všetky scenáre uvažujú s nárastom spotreby energie, elektrickej energie na Slovensku a samozrejme, tieto, toto treba pokryť, samozrejme, bude to mix obnoviteľných zdrojov tak, aby sme splnili podmienky Európskej únie, Európskej komisie a bude to mix jadrovej energetiky, čiastočne tepelných elektrární.“ (TA3 & Bielik, Dostavba Mochoviec, 2014)
EU jako důvod
Podmínky Evropské unie
63
3.2.1.5. Rám č. 5 Jako doplněk k jiným jsou vhodné Obnovitelné zdroje energie jsou velmi výhodné pro navyšování energetické bezpečnosti, ovšem výhradně na ně se spoléhat nelze. Tak lze jednou větou charakterizovat tento rám. Slovenští vládní představitelé se takto pozitivně vyjadřovali k využitelnosti OZE jako energeticko-bezpečnostního nástroje prakticky po celou dobu jejich probíhajícího mandátu. Hlavním nositelem budoucí energetické bezpečnosti aktéři shledávají bez výjimek jadernou energii. Rám, který doporučuje OZE jako doplněk k jiným zdrojům energie, jsme identifikovali podle těchto kódů: podíl, doplněk, primární zdroj energie. Tomáš Malatinský: "Počítame so zvýšením podielu jadrovej energie a obnoviteľných zdrojov. Tieto dve komodity budeme v najbližšom období podporovať. Obnoviteľné zdroje možno považovať za doplnkové zdroje, ktoré znižujú závislosť od dovozu primárnych palív,“ (Malatinský chce podporovať jadro aj obnoviteľné zdroje, 2012) Ľubomír Vážny k výstavbě nových energetických sítí na Slovensku: „Význam, ktorý majú makrozdroje, majú pre mňa aj mikrozdroje z obnoviteľných zdrojov energie, ktorým chcem urobiť tiež veľký priestor v energetickej koncepcii Slovenska.“ (Čo pre nás pripravil kabinet R. Fica, 2012) Tomáš Malatinský: "Obnoviteľné zdroje možno považovať za doplnkové zdroje, ktoré znižujú závislosť od dovozu primárnych palív,“ (Slovensko bude podporovať najmä rozvoj jadrovej energie, 2012) Miroslav Obert: „ … sme dovozcom zdroja energie, čiže nemáme nejaké primárne zdroje energie doma, ktoré by sme mohli používať na výrobu elektrickej energie, okrem obnoviteľných zdrojov, ktoré majú samozrejme menší podiel, takže naša jadrová energetika je základným zdrojom elektrickej energie v energetickom mixe.“ (TA3 & Bielik, Dostavba Mochoviec, 2014)
64
Jako doplněk jsou vhodné Podíl doplněk primární zdroj energie
3.2.1.6. Rám č. 6 Výzkum a vývoj Výzkumu a vývoji je dán ve slovenském vládním diskurzu také poměrně velký význam. Zmiňován je v tomto rámu jak důraz na pokrok vy vývoji, který by zaručil výrobu elektřiny z OZE aby byla konkurenceschopná a nebylo třeba ji dále dotovat, tak vývoj samotný, který by zvyšoval energetickou bezpečnost Slovenska. Zároveň se přikládá důraz na posun v oblasti skladování energie, který by bezpečnostní prvek obnovitelných zdrojů velmi zhodnotil. Kódy tohoto rámu jsou: výzkum, inovace, technologie. Ján Hudacký: „Rozhodne je treba viac zdrojov do výskumu a vývoja tejto oblasti. Slovensko zaostáva ďaleko za ostatnými krajinami a v podstate je na chvoste Európskej únie a dokonca krajín OECD, čo sa týka výskumu a vývoja a aj tejto oblasti obnoviteľných zdrojov. (…) Ano, je to jeden spôsob, aby sme diverzifikovali, aby sme v podstate znížili náročnosť v podstate na dovoze plynu a ropy z Ruska, kde sme úplne takmer na 100% závislí.“ (STV1 & Martin STRIŽINEC, 2014) Tomáš Malatinský: „Túto vysokú úroveň energetickej sebestačnosti krajina (u obnovitelných zdrojů, Dánsko, pozn. autora) dosiahla vďaka uplatňovaniu inovácií.“ (Kríza, to je príležitosť!, 2012) Pavol Pavlis: „snažíme sa podporovať technológie, ktoré sa približujú výrobe energií za trhové ceny.“ (Som presvedčený, že Mochovce sa oplatia, 2014)
65
Peter Žiga: „Určite vývojom technológií sa dostaneme aj k tomu, že aj z obnoviteľných zdrojov budeme vedieť vyrábať stabilnú elektrinu, respektíve ju budeme vedieť nejakým spôsobom konzervovať vo forme batérií, alebo niečoho. A tým pádom pre budúcnosť budeme vedieť možno odstavovať jadrové elektrárne, v tejto chvíli tak, tam nie sme.“ (TA3, Téma dňa, 2014)
Výzkum a vývoj Výzkum inovace technologie
3.2.1.7. Rám č. 7 Nekonkrétní podpora v dlouhodobém výhledu
V tomto rámu je zastoupena debata o možném budoucím využití obnovitelných zdrojů energie v dlouhodobém horizontu. Aktéři nenabízení konkrétní aplikaci, ale vyjadřují se pozitivně k rozvoji konkrétního zdroje. Mezi nejčastější typy zdrojů byly vysledovány: biometan, biomasa, a odpady. Zde jsou sledovány největší tendence k budoucímu vývoji. Kódování tohoto rozděleného rámu je následující: potenciál, budoucnost, dotace, vhodné podmínky.
3.2.1.7.1. Biometan
Vojtech Ferencz: „Podľa koncepčných materiálov má biomasa najväčší potenciál z obnoviteľných zdrojov energie v Slovenskej republike, (…). ide o dlhodobo stabilný zdroj 66
energie s menšou závislosťou na krátkodobých výkyvoch počasia a sezónnej premenlivosti klímy a jej využívanie vyžaduje relatívne nízke investičné náklady.“ (Biomasa vo Vojanoch znamená príležitosť pre región, 2013) Juraj Novák: „Chceme, aby bioplynové stanice stavali hlavne samotní farmári. (…) Zatiaľ síce žiadna biometánová stanica u nás nestojí a nové projekty pribúdajú len po kusoch. Biometán ako domáca náhrada zemného plynu však má budúcnosť,“ (Haluza, 2013) 3.2.1.7.2. Biomasa
Pavol Pavlis: „Dotácie chceme presúvať skôr do oblasti výroby tepla, napríklad do biomasy, kde vidíme väčší priestor a väčšiu efektívnosť.“ (Som presvedčený, že Mochovce sa oplatia, 2014) 3.2.1.7.3. Odpady
Peter Žiga k plánované novele o podpoře OZE formou státních dotací: „Vidím budúcnosť napríklad v podporovaní spaľovania odpadov. Tam by sme mohli aj zvýšiť dotácie,“ (Krajanová, 2013) 3.2.1.7.4. Vodní elektrárny
Dušan Petrík: „Štát si zvolil vo svojej politike podporu vodných elektrární, pretože sú na to u nás vhodné podmienky,“ (Pejko, 2013)
Nekonkrétní podpora v dlouhodobém výhledu Potenciál budoucnost dotace vhodné podmínky
67
3.2.1.8. Rám č. 8 OZE vedou k lepší energetické bezpečnosti Tento rám je zřejmě z hlediska relevance pro náš výzkum zřejmě nejdůležitější. Je v něm totiž patrná přímá korelace obnovitelných zdrojů energie a energetické bezpečnosti. Aktéři se přímo vyjadřují o pozitivních bezpečnostních aspektech obnovitelných zdrojů energie a v jednom případě je dokonce přímo zmíněna spojitost se snižováním energetické závislosti na dovozu fosilních paliv z Ruské federace. Kódy, které tento rám utvářejí, jsme identifikovali takto: zvyšování podílu OZE, využívání OZE, způsob snižování energetické závislosti. Tomáš Malatinský: „Zvyšovanie energetickej bezpečnosti patrí medzi hlavné strategické ciele programového vyhlásenia vlády, ako aj pripravovanej energetickej politiky Slovenskej republiky. Na jeho dosiahnutie boli stanovené priority, ako sú napr. diverzifikácia energetických zdrojov a prepravných trás, zvyšovanie jadrovej bezpečnosti a zvyšovanie podielu využívania obnoviteľných zdrojov energie. Všetky opatrenia však musia byť realizované s prihliadnutím na ochranu spotrebiteľa i životného prostredia, aby bola zabezpečená trvalo-udržateľná energetika i ekonomika Slovenska. (…) Nezanedbatelným prvkom energetickej bezpečnosti je okrem využívania domácích energetických zdrojov najme hnědého uhlia, biomasy, hydroenergetického potenciálu, či goetermánlí energie, aj zvyšovanie energetickej efektivnosti, respektive snižování energetickej náročnosti.“ (Tomáš Malatinský: Jadrovej energie sa neplánujeme vzdať, 2012) Ján Hudacký: „Ano, je to jeden spôsob (OZE, pozn. autora), aby sme diverzifikovali, aby sme v podstate znížili náročnosť v podstate na dovoze plynu a ropy z Ruska, kde sme úplne takmer na 100% závislí.“ (STV1 & Martin STRIŽINEC, 2014)
68
OZE vedou k lepší energetické bezpečnosti Zvyšování podílu OZE využívání OZE způsob snižování energetické závislosti
3.2.1.9. Rám č. 9 Vhodné přírodní podmínky
Poslední vysledovaný rám poukazuje na výhodnost využívání vodních elektráren pro svůj energetický mix. Vzhledem k tomu, že Dušan Petrík tento výrok vyslovil v rámci diskuze energetické bezpečnosti v nově vznikající energetické koncepci, bylo doznáno, že by se měl objevit v samostatné kategorii. Kódy tohoto rámu jsou: vhodné přírodní podmínky, podpora OZE. Dušan Petrík: „Štát si zvolil vo svojej politike podporu vodných elektrární, pretože sú na to u nás vhodné podmienky,“ (Pejko, 2013)
Vhodné přírodní podmínky Přírodní podmínky
Podpora OZE
69
3.2.2. Rozdělení rámů slovenského vládního diskurzu dle postavení k výzkumnému cíli 3.2.2.1. NEGATIVNÍ SKUPINA RÁMŮ Tato skupina rámů jednoznačně odmítá bezpečnostní dopady obnovitelných zdrojů na slovenský energetický mix. Rozdělení ve skupinách je velmi podobné tomu, jaké tomu bylo u České republiky, ovšem s drobnými obměnami. Ty vyplývají ze stavu vládního diskurzu o obnovitelných zdrojích a energetické bezpečnosti. Kódovaní i samotné rámy mají podobnosti i odlišnosti od České republiky, uvedeme si je v závěru práce, který obě bude obě rámování komparovat.
Vysoká cena
Technické nedostatky proti zvyšování energetické bezpečnosti
Česká zkušenost s fotovoltaikou Nestabilita
cena elektrické energie dotace ekonomické dopady
nepsolehlivost
konkurenceschopnost
3.2.2.2. NEUTRÁLNÍ SKUPINA RÁMŮ Tyto rámy, stejně tak jako u České republiky neshledávají obnovitelné zdroje energie ani zavrženíhodné, ani přehnaně výhodné k řešení energetické bezpečnosti. Buď při jejich definování aktéři používají neurčité formulace, které není možno rozlišit na jedno nebo na druhou stranu, anebo rovnou zmiňují zátěž na obou miskách vah. To v případě možných 70
budoucích finančních nákladů. Často ze Slovenska v tomto ohledu zní názor, že obnovitelné zdroje je třeba podporovat a rozvíjet, ovšem ne tak jako prostředek k navyšování energetické bezpečnosti země.
Dají se využít, ale levnou variantou
EU jako důvod
Přiměřená cena energií Podpora OZE
Podmínky Evropské unie
zkušenosti
71
3.2.2.3. POZITIVNÍ SKUPINA RÁMŮ Tyto rámy byly vyhodnoceny jako jednoznačně pozitivně se vyjadřující k využití obnovitelných zdrojů energie pro energetickou bezpečnost Slovenska. Jak bylo na začátku zmíněno, slovenská vláda si stanovila navyšování energetické bezpečnosti mezi svoje základní priority, proto jsou následující rámy zcela očekávané. Opět je třeba podotknout, že vláda doposud neschválila žádné výraznější programy na podporu obnovitelných zdrojů energie.
Jako doplněk jsou vhodné
Výzkum a vývoj
Podíl
Výzkum
Nekonkrétní podpora v dlouhodobé m výhledu
OZE vedou k lepší energetické bezpečnosti
Potenciál
Zvyšování podílu OZE
Vhodné přírodní podmínky
Přírodní podmínky
budoucnost
doplněk
využívání OZE
inovace dotace
primární zdroj energie
technologie
vhodné podmínky
72
způsob snižování energetické závislosti
Podpora OZE
3.2.3. Grafické znázornění identifikovaných rámů a kódů ve vládním diskurzu Slovenska
Vysoká cena
Technické nedostatky proti zvyšování energetické bezpečnosti
Česká zkušenost s fotovoltaikou cena elektrické energie
Přiměřená cena energií Nestabilita
dotace ekonomické dopady
Dají se využít, ale levnou variantou
Podpora OZE
nepsolehlivost zkušenosti
konkurenceschopnost
Jako doplněk jsou vhodné
Výzkum a vývoj
Podíl
Výzkum
doplněk
inovace
primární zdroj energie
technologie
Nekonkrétní podpora v dlouhodobém výhledu
OZE vedou k lepší energetické bezpečnosti
Vhodné přírodní podmínky
Potenciál
Zvyšování podílu OZE
EU jako důvod
Podmínky Evropské unie
Přírodní podmínky
budoucnost využívání OZE dotace vhodné podmínky
způsob snižování energetické závislosti
73
Podpora OZE
Shrnutí: Během rámování bezpečnostních aspektů obnovitelných zdrojů ve slovenském vládním diskurzu jsme identifikovali celkem devět dominantních rámů. Podle námi stanoveného rozřazování jsme dva z nich označili jako rámy negativní – tedy takové, které odmítají uznat obnovitelným zdrojům energie jejich pozitivní dopady na energetickou bezpečnost Slovenska. Konkrétně to jsou rámování „vysoká cena“ a „technické nedostatky proti zvyšování energetické bezpečnosti“. Naopak v diametrálně odlišné pozici pak nacházíme celkem 5 hlavních rámů, které uznávají, že OZE takový efekt na hospodářství skutečně mají. Jsou jimi rámy „jako doplněk jsou vhodné“, „výzkum a vývoj“, „nekonkrétní podpora v dlouhodobém výhledu“, „OZE vedou k lepší energetické bezpečnosti“ a „vhodné přírodní podmínky“. Poslední dva rámy zůstaly ve skupině neutrálních. Nyní se zaměříme na jednotlivé kódy. Tak jako u České republiky a jejího vládního diskurzu, i na Slovensku jsme identifikovali několik kódů, které se objevovaly v různých rámech a skupinách. Jejich skutečný význam byl ovšem samozřejmě rozdílný. Prvním takovým je kód založený na zkušenostech. Na straně jedné slovenští vládní aktéři akcentují v rámu „vysoká cena“ kód „česká zkušenost s fotovoltaikou“, kdy odsuzují bezpečnostní aspekt obnovitelných zdrojů na základě nezajištění přijatelné ceny energie, na straně druhé pak „zkušenosti“ kódují i jako neutrální kód v rámu „dají se využít, ale levnou variantou“. Zde samotná zkušenost naráží na dva významy (typy kódování). V druhém případě zkušenost hraje roli takovou, že by se díky ní dalo obnovitelné zdroje využít ku prospěchu energetické bezpečnosti. V prvním případě mají spíše odradit případného posluchače od takovéhoto jednání. Jiným kódem, který se objevuje v různých významech je pak „dotace“, resp. „podpora“. Zde je význam daleko rozdílnější, neboť v rámu „vysoká cena“ se právě podpora obnovitelných zdrojů kóduje jako negativní prvek s dopadem na energetickou bezpečnost Slovenska, protože zvyšuje cenu elektřiny. Naopak v rámu „vhodné přírodní podmínky“ je „podpora OZE“ formulována jako nezbytný krok k využívání potenciálu, který na Slovensku v oblasti obnovitelných zdrojů existuje. Ten pak přináší žádoucí pozitivní efekt ve snižování energetické závislosti a de facto tak zvyšování energetické bezpečnosti.
74
3.2.4. Grafické znázornění komparace českého a slovenského rámování Rámy a kódy v nich obsažené jsme si u obou států rozdělili do skupin podle toho, jak jsme v úvodu práce nastavili. Skupiny rámů, které jsme si označili jako „pozitivní“, „neutrální“ a „negativní“ zastávají vždy kompaktní východiska vůči tomu, zda jsou obnovitelné zdroje potenciálním nositelem dopadů na energetickou bezpečnost daného státu. Z logiky věci vyplývá, že skupina rámů pozitivních tento efekt potvrzuje, skupina neutrální se staví buď na obě strany, nebo nezastává jasně definovaný postoj a skupina rámů negativních takovýto efekt odmítá, resp. vidí obnovitelné zdroje jako možný efekt snížení energetické bezpečnosti státu. V následujících kapitolách použijeme stejnou metodiku, jako jsme použili u České republiky a Slovenska zvlášť. Zaměříme se ale na spojitosti a vlastnosti rámů a kódů v nich obsažených napříč oběma státy tak, abychom dospěli k třetí (poslední) výzkumné otázce: „Liší se nějak rámování v obou zkoumaných diskurzech? Pokud ano, jak?“ Samotné shrnutí pak uvedeme v závěru poslední kapitoly 4.3.
75
3.2.4.1. Pozitivní rámy
Česká republika
Slovensko
Jako doplněk jsou OZE vhodné
OZE pomáhají k lepší energetické bezpečnosti
dopněk
Zvyšování podílu OZE
přiměřená podpora
využívání OZE
nízký podíl
způsob snižování energetické závislosti
další zdroj
Výzkum a vývoj výzkum inovace technologie Výzkum a vývoj vzdělávání experti
Nekonkrétní podpora v dlouhodobém výhledu
nové technologie
potenciál budoucnost dotace vhodné podmínky Vhodné přírodní podmínky
Nekonkrétní podpora v dlouhodobém výhledu
přírodní podmínky Podpora OZE
přírodní podmínky potenciál
Jako doplněk jsou vhodné
budoucí využití
podíl doplněk primární zdroj energie
76
Na první pohled je patrné, že rámů, které zastávají pozitivní pozici vůči bezpečnostním aspektům obnovitelných zdrojů energie, bylo na Slovensku identifikováno více. V konkrétních číslech na Českou republiku připadají takovéto rámy dva, zatímco na Slovensko pět. Samotná čísla nám však nepřinášejí příliš velkou validitu ohledně samotného rámování v obou zemích. Je třeba se zaměřit na pravé významy jednotlivých rámů a dokázat porozumět kódům v nich obsažených. Pokusíme se tedy identifikované kódy a rámy komparovat. Budeme postupovat od těch nejpodobnějších k nejodlišnějším rámům. Nejdříve začneme rámy, které jsou v České republice a na Slovensku nejvíce podobné. Asi nejpodobnější rám, který jsme kódováním identifikovali, byl rám „výzkum a vývoj“. V obou zemích byl také tento rám kódován podobně, kdy hlavní kódy spatřujeme ve „vzdělávání“ a „nových technologiích“. Zde byl potenciál OZE rámován velice podobnými významy, obě vlády vkládají do budoucnosti obnovitelných zdrojů velkou naději a potenciál pro využití v energetické politice, potažmo její energetické bezpečnosti. Druhým rámem, který se nejvíce v této skupině protínal, byl rám nekonkrétní podpory v dlouhodobém výhledu. Identifikovat tento rám a jeho kódy bylo asi nejobtížnější z této skupiny, neboť se kódované výrazy často objevovaly jak v jiných rámech, tak v jiných významových celcích. Máme tím na mysli kódy: „potenciál“ (objevoval se v rámu nedostatečné technologie), dále například kód „přírodní podmínky“ – ten se nám zase objevoval v pozitivní rámové skupině u Slovenska v rámu „vhodné přírodní podmínky“ a v negativní rámové skupině u České republiky v rámu „přírodní podmínky nejsou pro OZE vhodné“. Přesto ale můžeme hodnotit rám „nekonkrétní podpora v dlouhodobém výhledu“ jako velmi podobný v obou sledovaných státech. Poté se ale rámování začíná rozcházet. Už v rámu „jako doplněk jsou OZE vhodné“ v českém vládním diskurzu zcela chybí kódování, které by obnovitelným zdrojům jasně přisoudilo bezpečnostní potenciál, kódování „doplněk“, „přiměřená podpora“, „nízký podíl“ a „další zdroj“ jsou pak na první pohled stejné jako na Slovensku, ovšem jsou v nich cítit drobné nuance, které ovšem nejsme schopni explicitně potvrdit. Další kódy a rámy, které jsme identifikovali ve slovenském vládním diskurzu, ale v tom českém chybí. Můžeme se domnívat, co je hlavním důvodem této disproporce: diverzifikace zdrojů v České republice, nepovedená fotovoltaika (rám, který v ČR převládá), jiné přírodní podmínky – to všechno mohou být důvody, proč se v České republice vůbec neobjevily rámy, které by obnovitelné 77
zdroje jasně stavěly do role nositele zvyšování energetické bezpečnosti. Zcela nejrozdílnější kódování pak má rám „přírodní podmínky“. V České republice sebou kódy jako „kapacita slunečního svitu, vodních toků a větru“, „přírodní předpoklady“ a „geografická pozice“ nesou hodnotově jasně negativní podtext. U Slovenska je tomu pak úplně opačně. Kódy „přírodní podmínky a „podpora OZE“ v rámu „vhodné přírodní podmínky“ potvrzují naše počáteční předpoklady – tj. že obnovitelné zdroje skutečně mohou na energetickou bezpečnost státu působit pozitivně.
3.2.4.2. Neutrální rámy
Česká republika
Slovensko
Dostatečná energetická bezpečnost:
Dají se využít, ale pouze levnou variantou
Nové zdroje se nám už nevyplatí budovat
přiměřená cena energií
energetická bezpečnost ČR je dostatečná
zkušenosti
podpora OZE
EU jako důvod
EU jako důvod
Evropská energetická politika
podmínky Evropské unie
Národní zájmy
Evropská unie se ve skupině neutrálních rámů objevuje v obou zemích. Kódy jako „Evropská energetická politika“ a „podmínky Evropské unie“ shledáváme hodnotově velmi podobné. Aktéři se takovými to vyjádřeními vyhýbají té či oné pozici a stojí tak někde na pomezí toho, co v naší práci hledáme. Je tomu tak stejně u slovenské ho rámu „dají se využít, ale pouze 78
levnou variantou“. Tento rám je zajímavý tím, že je velice úzce spjatý s českým rámováním v negativní skupině rámů. Konkrétně pak s tématy české nepodařené podpory obnovitelných zdrojů, resp. fotovoltaiky. Aktéři sice přisuzují obnovitelným zdrojům energetickobezpečnostní potenciál, ovšem zároveň varují před tím, že se to vlastně dá realizovat tak, že energetické bezpečnosti uškodí zvýšením dodávek cen elektřiny.9 V České republice jsme pak pomocí kódů „nové zdroje se nám již nevyplatí budovat“ a „energetická bezpečnost České republiky je dostatečná“ identifikovali rám, který OZE neshledává vzhledem k energetické bezpečnosti jako vysloveně špatné, ale celkově nezastává pozici k žádnému dalšímu navyšování bezpečnosti. Jak jsme již výše uvedli, absenci tohoto rámu na Slovensku si vysvětlujeme tím, že surovinová diverzifikace na Slovensku neproběhla v takové míře jako v České republice a energetická závislost Slovenska je v porovnání s ČR větší. To jsou ale pouhé odhady, cílem práce není zjistit „proč“ jsou diskurzy v ČR a na Slovensku odlišné, ale „jak“.
Tento postoj popisuje Václav Bartuška v debatě na ČT 24: „Tak Evropa celá prochází situací, že musí zhruba během příštích 15, 20 let obnovit zhruba třetinu svých elektráren a v zásadě nikomu se do toho nějak zvlášť nechce, protože energetika je oblast, kde nezískáváte žádné politické body. Podporujete něco, co v zásadě čoudí, vypadá ošklivě, dráty hyzdí krajinu. Vždycky bude někdo proti, nějaká část populace. Čili nejsnazší takové evropské řešení je věc odložit. A my jsme se vlastně teď zařadili do evropského proudu, který bude věci víceméně nechávat chvilku stát. Myslím si, že v této chvíli je jasné, že většina evropských zemí deklaruje jasně, že bude elektřinu v nějakém horizontu 10, 15 let dovážet. Například Německo samo říká, že mezi 10, 11 až 28 % elektřiny bude v roce 30 dovážet. A být vývozcem elektřiny bude asi v Evropě výhodné, na druhou stranu, jak říkám, chce to politickou kuráž a asi ne každý ji bude mít. Víte, já jsem ve funkci sedm let, tohleto je můj pátý premiér. Slovo "stabilita" nepatří do českého politického slovníku.“ (Bartuška & ČT24, 2014) 9
79
3.2.4.3. Negativní rámy
Česká republika
Slovensko
Příliš vysoká cena Zkušenosti s fotovoltaikou vysoké výkupní ceny státní záruky vysoké náklady
Vysoká cena
ceny pro Českou republiku
Česká zkušenost s fotovoltaikou
cena energie
cena elektrické energie
konkurenceschopnost českého průmyslu
dotace ekonomické dopady konkurenceschopnost
Velmi malá kapacita OZE pro zvýšení energetické bezpečnosti OZE nenahrazují fosilní paliva výpadky Přírodní podmínky nejsou pro OZE vhodné geografická situace kapacita slunečního svitu, vodních toků a větru
Technické nedostatky proti zvyšování energetické bezpečnosti
přírodní předpoklady
nestabilita nepsolehlivost
Německo už má problém přetěžování českých sítí německými OZE OZE způsobují německu problémy
80
Poslední skupinou rámů, které jsme v České republice a na Slovensku identifikovali a máme za úkol komparovat, jsou rámy hodnotově negativní. Jinými slovy jsou to ty rámy, které jsou zakódovány významy, jež odporují tezi, že obnovitelné zdroje energie jsou potenciálním nositelem energetické bezpečnosti pro stát. I v této skupině jsme nalezli několik rámů velice podobných, několik rámů zčásti podobných a pak rámy odlišné nebo zcela absentující na té či oné straně. Nejdříve tedy začneme s hodnocením těch rámů, které se vzhledem k jejich kódování překrývaly nejvíce. Rám „příliš vysoká cena“, resp. „vysoká cena“, je postaven v obou případech na poměrně jasných atributech. Kódy „státní náklady“, „dotace“, „ekonomické dopady“, „vysoké výkupní ceny“ a „konkurenceschopnost“ jsou poměrně čitelné. Aktéři dle těchto kódů rámují obnovitelné zdroje jako příliš drahou variantu energetické diverzifikace. Na miskách vah se spíše než ke snížení závislosti dovozu energie ze zahraničí (pokud vůbec) stavějí na stranu příliš vysoké ceny energie (= jeden z atributů, který jsme si formulovali u pojmu „energetická bezpečnost“). Proto jsou OZE podle těchto rámů nositelem jasně negativního dopadu na energetickou bezpečnost vinou zvýšení cen. Zajímavostí ovšem může být, že kódy „státní podpory“ se v ČR objevily pouze u negativních rámů, zatímco na Slovensku u negativních i pozitivních rámů („přírodní podmínky“). Stejně tak rámování „technické nedostatky proti zvyšování energetické bezpečnosti“, resp. „velmi malá kapacita OZE pro zvýšení energetické bezpečnosti“ je založeno na podobných atributech. Kódy „nestabilita“, „nespolehlivost“ a „výpadky“ se vyznačují stejnými rysy. Zajímavá fakta ale nacházíme při srovnání rámů „vysoká cena“ na Slovensku a „Německo už má problém“. Objevují se zde totiž velmi totožné kódy. Na české straně je to kód „OZE způsobují Německu problémy“ a na Slovensku „česká zkušenost s fotovoltaikou“. Oba kódy sice na první pohled míří na jiné státy a jiné zdroje (v České republice zmíněná fotovoltaika v Německu jde z větší části o větrné elektrárny), ovšem oba dva skryté významy jsou stejné. Jedná se totiž o varování před snížením energetické bezpečnosti sousední země způsobenou právě obnovitelnými zdroji. Proto je také problém (rám) české zkušenosti s fotovoltaikou zařazen do široké ho rámu „příliš vysoké ceny“. Tak jako byly pozitivní rámy a kódy sledovány na Slovensku ve větší rozmanitosti, je tomu u České republiky v případě kódů a rámů negativních. Je nasnadě se domnívat, že za to 81
může právě zmíněná negativní historická zkušenost, kterou Slovensko doposud nepoznalo. Může to být i důvod, proč se kódy státních záruk (u České republiky čistě negativní) na Slovensku objevují v obou skupinách, stejně tak u již zmíněných „přírodních podmínek“.
82
4. ZÁVĚR 4.1. Česká republika Rámování bezpečnostních aspektů ve vládním diskurzu České republiky se podle získaných dat dá rozdělit do deseti hlavních rámů, které jsme zařadili do tří celků podle postoje aktérů k našemu narativu. Prvním negativním rámem, který odmítá bezpečnostní aspekty obnovitelných zdrojů, je „Vysoká cena“. Kdybychom sloučili všechny tři pod-rámy (Nepovedená fotovoltaika,
Náklady pro stát, Zvýšení ceny elektřiny a
snížení
konkurenceschopnosti), je toto orámování vcelku jednoznačné. Většina ze sledovaných aktérů se k tomuto rámu hlásí a vzhledem k dřívějším problémům s fotovoltaikou jsou evidentní i jejich motivy. Druhým negativním rámem, jenž se v českém vládním diskurzu objevil, byl rám „Špatné přírodní podmínky“. V něm jsou zastoupeny kódy, které českou geografii odsuzují k nemožnosti využití obnovitelných zdrojů energie k zajišťování vyšší energetické bezpečnosti. „Nedostatečná kapacita a nestabilita OZE“ je dalším rámem, který odmítá využití OZE k posilnění bezpečnosti. Podle tohoto rámu nejsou OZE vhodný nástroj pro snižování energetické závislosti, neboť trpí „dětskými nemocemi“ nejsou stabilní a v národní energetice by měly hrát spíše vedlejší roli. Posledním negativním rámem pak bylo odkazování na „Německý problém“, kdy je poukazováno na fakt, že OZE nelze využívat jako bezpečnostní nástroj, jelikož máme aktuální důkaz od našeho západního souseda, který na OZE přešel vskutku razantně a začíná se mu to nevyplácet z důvodů zmíněných výše. Nestálost dodávek, výkyvy, nespolehlivost, která působí přeshraniční problémy už i České republice – to jsou kódy, které vidíme nejčastěji. Druhou skupinou rámů, jsou rámy neutrální. Hodnoty vůči našemu předpokladu, že OZE lze využít k posílení bezpečnosti státu jsou zde zakódovány nezřetelně – nelze z nich poznat, jestli jsou pro využití, nebo proti. Anebo jsou jednoduše pro i proti. „Nepotřeba navyšovat energetickou bezpečnost“, a to jak obnovitelnými zdroji, tak jakýmikoli jinými je jedním z rámů v neutrálně hodnocené skupině. Vyčkávací taktika v rámu „EU jako důvod“
83
zase staví obnovitelné zdroje na pomezí prospěšnosti energetické politice České republiky podle toho, kolik jich budeme muset zavést. Pozitivní skupina rámů pak obsahuje takové rámy, které jsou ve shodě s narativem, že „obnovitelné zdroje pomáhají zvyšovat energetickou bezpečnost státu“. V České republice se nám podařilo vypozorovat celkem čtyři takové rámy a jsou jimi: „OZE jako doplněk“, „Výzkum a vývoj“, „Neurčitá podpora v dlouhodobém výhledu“. První jmenovaný souhlasí s tím, že OZE v našem zkoumaném významu využitelné jsou, ovšem jen jako doplněk k jiným zdrojům, jako je jaderná energie a plyn. Neočekává se, že by v českém energetickém mixu hrály významnější než doplňkovou roli. Přesto ale je možné s jejich bezpečnostním potenciálem počítat. Rám „Výzkum a vývoj“ je zase v českém diskurzu postaven tak, že bezpečnostní potenciál OZE mají, ovšem je nutné se zaměřit na jeho efektivnější využívání a pro bezpečnost energetiky České republiky by bylo vhodné poskytnout dotace na vzdělávání v oboru a následně zefektivňovat OZE. Posledním pozitivním a posledním sledovaným rámem vůbec jsme učinili rám „Neurčitá podpora v dlouhodobém výhledu“. Toto rámování nejčastěji užívá kódy o budoucí podpoře obnovitelných zdrojů, které by následně mohly a měly mít bezpečnostní dosah. Například tím, že by se zvýšila soběstačnost státu, efektivita, nebo by se odlehčila přenosová síť. Konkrétní nástroje zde ale nezaznívají, proto je v rámu užitý výraz „neurčitá“. Český diskurz hezky shrnuje Richard Brabec, ministr životního prostředí, v Interview ČT24 Zde můžeme vysledovat hned několik rámů při sobě: „… obnovitelné zdroje nejsou tak úplně zanedbatelné, protože by měly se dostat možná až někam k dvaceti procentům podílu (výroby elektrické energie, pozn. autora), ale bohužel nemáme Severní moře jako Německo, takže větrné parky máme poměrně omezené. S naší, s naším pojetím fotovoltaiky jsme si nadělali spíš jako dost problémů, to znamená, že tam už máme ten prostor prostě hodně omezený, ale ty energetické, ty obnovitelné zdroje budou znamenat určitě také svůj podíl a budou postupně růst a vůbec bych nezanedbával, respektive nepodceňoval bych nové technologie. Je klidně možné, že za patnáct, dvacet let bude mít už drtivá většina domů na své střeše solární kolektory, které můžou být daleko efektivnější než dneska. Ty ne příliš zdařilé fotovoltaické elektrárny, které nám zabírají prostě naše pole a louky a stojí náš rozpočet i daňové poplatníky desítky miliard ročně, takže určitě to uhlí tam v nějakém mixu
84
bude i po tom roce 2040, ale bude hrát už poměrně, nechci říct zanedbatelnou roli, ale bude dokonce hrát menší roli, než budou hrát obnovitelné zdroje.“ V tomto odstavci můžeme najednou sledovat jak rám nepovedené fotovoltaiky, negativních ekonomických dopadů na český stát i odběratele, nepříhodných klimatických podmínek České republiky pro využívání OZE, ale i pozitivních rámů částečného využití k dosažení energetické bezpečnosti, vývoje nových technologií, tak plánování podpory ve střednědobém výhledu.
4.2. Slovensko Na Slovensku jsme identifikovali devět větších či menších rámů. Podle zvolené metodologie jsme je rozdělili do větších celků podle pozici vůči našemu předpokladu, že jsou obnovitelné zdroje energie vhodné k navyšování energetické bezpečnosti země. V negativní skupině jsme analyzovali 2 rámy: „Vysoká cena elektřiny“ a „Technické nedostatky“, v neutrální skupině 3 rámy: „Dají se využít, ale levnou variantou“, „EU jako důvod“ a „Pro i proti“. V poslední, pozitivní skupině, která koresponduje s naším narativem, pak identifikujeme celkem 5 rámů, jenž stojí ve shodě s předpokladem, že OZE má smysl využívat jako nástroj ke zvýšení energetické bezpečnosti Slovenska. Začněme u rámů negativních. Prvním ze dvou rámů v této skupině je rám „Vysoká cena elektřiny“. Kódy v něm rozpoznané odkazují na negativní dopady využívání obnovitelných zdrojů energie, které mají dopad na zvyšování ceny elektřiny.
Zároveň
takovéto
zvyšování
ceny
elektřiny
vede
ke
snižování
konkurenceschopnosti slovenského hospodářství, což je negativní efekt OZE v energetické bezpečnosti. Není naplněna podstata „přiměřené ceny“. Druhým negativním rámem je rám „Technické nedostatky při zvyšování energetické bezpečnosti“, který obsahuje kódy jako: „nestálost výroby energie je závislá na počasí a klimatických podmínkách“, „v době nejvyššího výkonu se příliš přetěžuje přenosová síť“ a „při nahrazování fosilních paliv je třeba mít dostatečně silný alternativní zdroj, kterým OZE díky výše zmíněným atributům rozhodně nejsou“. Tolik k negativnímu rámování OZE. 85
Neutrální rámy jsme identifikovali celkem dva, z nichž první rám „Dají se využít, ale levně“ rámuje využitelnost obnovitelných zdrojů dvojím způsobem, na jednu stranu je doporučuje jako vhodnou alternativu. Ta má nezastupitelné místo v navyšování energetické bezpečnosti Slovenska, ale na druhou stranu si musíme uvědomit, že stojí peníze, tudíž zase navyšuje cenu energie a tím pádem energetickou bezpečnost snižuje. Mezi těmito dvěma břehy je pak vhodné najít nejvhodnější pozici. Dalším neutrálním rámem je rám „EU jako důvod“, který je kódován tak, že při tvorbě vlastní energetické koncepce se sice můžeme zaměřit na obnovitelné zdroje a jejich dopady, nicméně konkrétní efekty, které nám můžou způsobit, budou záležet na tom, jaké kvóty nám Evropská unie určí. Nejvíce zastoupenou skupinou hodnotově stejně zaměřených rámů je na Slovensku skupina rámů pozitivních. Celkem jich zde identifikujeme pět. „Jako doplněk jsou vhodné“ je rám zakódovaný následovně: „jádro a obnovitelné zdroje snižují závislost na dovozu energie a zvyšují tak zcela jistě naši energetickou bezpečnost“, „význam makrozdrojů je pro nás stejně důležitý jako význam mikrozdrojů, mezi něž obnovitelné zdroje řadíme“, „je možné je považovat jako doplněk, který nás jednou společně s jádrem zbaví závislosti na dovozu fosilních paliv ze zahraničí“. Rám „Výzkum a vývoj“ je zase kódován výroky o tom, že způsob, jak snížit energetickou závislost na dovozu, je například rozvoj OZE. Nebo tak, že nové technologie dokážou zajistit tržní (přijatelné) ceny energií, nebo že pokud by se vývojem podařilo vymyslet způsob, jak energii z obnovitelných zdrojů skladovat, znamenalo by to velké plus pro slovenskou energetickou bezpečnost. „Nekonkrétní podpora“ je zakódována záměry slovenských vládních představitelů zvyšovat konkrétní typy obnovitelných zdrojů energie tak, aby se snižovala závislost na jejím dovozu. Ovšem velmi nezřetelně uvádějí prostředky. Smysluplná podpora je vyslovena biometanu, biomase, spalováním odpadů a vodním elektrárnám. Právě tyto zdroje by v budoucnu mohly na Slovensky reálně zaujímat větší zastoupení v energetickém mixu. Dalším rámem, který jsme na Slovensku také zaznamenali, byl „Vhodné přírodní podmínky“. Tady byla vyjádřena podpora obnovitelným zdrojům při snižování energetické závislosti na základě vhodných geografických podmínek, kterými Slovensko disponuje. Kódování posledního nalezeného rámu „OZE vedou k lepší energetické bezpečnosti“ je v přímé shodě s tím, co jsme vyslovili v úvodu práce. „OZE zvyšují energetickou bezpečnost Slovenské republiky“, „v energetickém mixu mají neoddiskutovatelné místo a je naší povinností nadále využívat zdroje jako biomasa, vodní 86
elektrárny, geotermální energie a další, abychom snižovali závislost na dovozu z Ruské federace“ – to jsou ty kódy, které jsme předpokládali v předběžném výzkumu a ve slovenském vládním diskurzu jsme je také nalezli.
4.3. Komparace českého a slovenského rámování V úvodu práce jsme popsali důvody, které nás vedly k analýze vládních diskurzů zemí České republiky a Slovenska. Byla to historická provázanost ekonomik, které společně desítky let fungovaly v jednom státě (federaci), byl to charakter energetiky, která je v obou zemích silně pro-importní a také to byla vzhledem ke zvolenému typu analýzy také jazyková blízkost. Předpokládalo se, že až na drobné výjimky by měl být vládní diskurz v obou sledovaných zemích založen na podobných základech a lišit by se měl pouze minimálně. Základy skutečně podobné jsou, ale odlišností, které náš výzkum ukázal, se našlo možná více, než se čekalo. Cílem této práce nebylo tyto rozdíly zdůvodňovat, proto ani zde nebudeme aspirovat na jejich vysvětlení. Je důležité dodat, že ani v jednom státě nebylo rozmístění řečníků v jednotlivých rámech nějak heterogenní z hlediska gesce, ve všech typech se objevovali aktéři z ministerstev průmyslu, ministerstev životního prostředí i samotné vlády, a proto lze oba výsledky považovat za konzistentní. V České republice i na Slovensku se podařilo metodou rámování identifikovat přibližně podobný počet rámů, které nám měly přiblížit, jak se v obou zemích z vládních pozic nahlíží na bezpečnostní aspekty obnovitelných zdrojů. Přesněji zjistit, jak vlády a jejich aktéři nahlíží na obnovitelné zdroje a jejich pozitivní dopady na energetickou soběstačnost, energetickou bezpečnost. Po orámování obou diskurzů jsme je rozdělily pokaždé na tři větší celky, z nichž jeden zaujímal postoj negativní, jeden neutrální a poslední pozitivní k možnosti využití obnovitelných zdrojů jako nositele energetické bezpečnosti. Co se negativních rámů týče, v obou zemích jsou viditelné jasně identifikovatelné kódy, které varují před vysokými náklady OZE, které mohou nesprávným nastavením jejich zavádění zatížit státní pokladnu, zvýšit koncovou cenu elektřiny a snížit tak konkurenceschopnost státu. Rám vysoké ceny 87
elektřiny se tak objevil v obou sledovaných diskurzech. Stejně tak obavy z toho, že obnovitelné zdroje jako zdroj bezpečnosti postrádají potřebnou stabilitu, jsme identifikovali prostřednictvím rámů „Technických nedostatků“. I zde se v obou zemích kódy vyskytovaly víceméně totožně. Co se ovšem dalších negativních rámů týká, Česká republika na tom byla kvantitativně jinak. Objevily se u ní rámy, které kódovaly obavy z praktického příkladu Německa, které nejenže způsobilo obratem k obnovitelným zdrojům problémy samo sobě, ale způsobit je mělo i České republice, kterou ohrožují výkyvy přeshraničních sítí. Dalším negativním rámem, který jsme v českém vládním diskurzu objevili, byl rám „Špatných přírodních podmínek“, které z OZE na českém území vytvářejí nefunkční zdroj a nejsou tak v žádném případě vhodné ke zvyšování energetické bezpečnosti. U Slovenska tomu však bylo naopak. Přírodní podmínky hrály v podobném rámu velmi vhodný prostor pro využívání OZE a snižování závislosti na dovozu energie. Hodnotově neutrální rámy byly téměř shodné, v obou se objevily kódy zdůrazňující roli Evropské unie jako toho elementu, který rozhodne, zda budou pro českou či slovenskou energetickou bezpečnost obnovitelné zdroje spíše přínosem, nebo naopak zátěží. V tomto okamžiku je ale třeba zmínit, že právě kódování argumentů spojených s cenami elektřiny, na níž mají OZE evidentní vliv a v českém diskurzu byly zmíněny v rámech negativních, zatímco na Slovensku i v rámech neutrálních. Důvod je prostý. V českém případě šlo evidentně o argumenty proti OZE jako možnému zdroji bezpečnosti, kdy v těchto rámech měly způsobovat pouze negativní efekt, ovšem na slovenské straně byly s těmito výroky částečně spojené i výhody, které OZE mohou přinést, pokud se správně nastaví. Cena byla rámována nejen jako jednoznačně negativní aspekt, ale i jako nutný vedlejší prvek dopadů pozitivních – vyvázání se z energetické závislosti na dovozu. V pozitivních rámech spatřujeme největší rozdíly. Rámování bezpečnostních aspektů obnovitelných zdrojů, které kóduje pozitivní přínos OZE k energetické bezpečnosti, je na Slovensku zastoupeno ve více rámech než v České republice. Zároveň jsou na Slovensku kódy zastávající pozitivní dopady jednoznačnější. Shoda panuje v rámu, který kóduje OZE jako doplněk silnějších zdrojů v energetické bezpečnosti, zde jsou kódy také téměř totožné. Mnohem jednoznačnější je však rámování dalších kódů v této kategorii. Podpora výzkumu a vývoje k dosahování energetické bezpečnosti je na Slovensku kódována přesvědčivěji než v České republice. A nakonec jednoznačný rám, který shledává obnovitelné zdroje jako 88
vhodný prostředek k dosahování zvyšování energetické bezpečnosti, byl identifikován pouze na Slovensku. Proč tomu tak je, nebylo ambicí této práce. Ale můžeme odhadovat, že je to způsobeno tím, že je Česká republika v oblasti aplikování obnovitelných zdrojů o trošku dál, i když s nepříliš pozitivními výsledky. Zároveň pohled do energetických mixů a dovozů energií obou zemí nám může tyto disproporce lépe osvětlit.
89
5. LITERATURA 5.1. Teoretická část 1) Anceschi, L., & Symons, J. (2012). energy Security in the Era of Climate Change: The AsiaPacific Experience. London: PALGRAVE MACMILLAN. 2) BARTON, B. (2004). Energy security: managing risk in a dynamic legal and regulatory environment. Oxford: Oxford University Press. 3) BRUNS, E. (2010). Renewable energies in Germany's electricity market. New York: Springer. 4) BUCHAN, D. (2009). Energy and climate change: Europe at the cross roads. Oxford: Oxfor University press. 5) BUZAN, B. O. (2005). Bezpečnost: nový rámec pro analýzu. Brno: Centrum strategických studií. 6) Buzan, B., Waever, O., & Wilde, J. (1998). Security: a new framework for analysis. Boulder: Lynne Rienner Publishers. 7) Canan-Sokullu, E. (2013). Debating Security in Turkey: Challenges and Changes in the TwentyFirst Century. Plymouth: Lexington Books. 8) Cebeci, M. (2011). Issues in EU and US Foreign Policy. Plymouth: Lexington Books. 9) DENZIN, N., & LINCOLN, Y. (1994). Handbook of qualitative research. Thousand Oaks: SAGE Publications. 10) DIJK, T. A. (1977). Text and context: explorations in the semantics and pragmatics of discourse. London: Longman. 11) DIJK, T. A. (1998). Ideology: a multidisciplinary approach. 1st pub. London: SAGE Publications. 12) Dunn Cavelty, M., & Mauer, V. (2010). The Routledge Handbook of Security Studies. Londýn: Routledge.
90
13) Entman, R. M. (Autumn 1993). Framing: Toward Clarification of a Fractured Paradigm. Journal of Communication, stránky 51-58.
14) EREC: EUROPEAN RENEWABLE ENERGY COUNCIL. (20. duben 2015). Načteno z Organization: http://www.erec.org/organisation.html 15) European Renewable Enery Council (EREC). (2010). Renewable energy in Europe: markets, trends, and technologies. 2nd ed. Londýn: Earthscan. 16) Eurostat. (2. březen 2015). Energy Dependence. Získáno 5. květen 2015, z Eurostat: http://ec.europa.eu/eurostat/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tsdcc31 0&plugin= 17) FAIRCLOUGH, N., & FAIRCLOUGH, I. (2012). Political discourse analysis. New York: Routledge. 18) Fearson, J., & Wendt, A. (2003). Rationalism vs. Constructivism: A Sceptical View. V W. T.-K. CARLSNAES, Handbook of international relations. 1st pub. (stránky 52-72). Londýn: SAGE Publications. 19) FINNEMORE, M., & SIKKINK, K. (2001). Taking Stock: The Constructivist Research Program in International Relations nad Domparative Politics. V Annual Review of Political science Vol. 4 (stránky 391-416). Palo Alto: A Nonprofit Scientific Publisher . 20) GEE, J. P. (2011). An introduction to discourse analysis: theory and method, 3rd ed. New York: Routledge. 21) GEE, J., & HANDFORD, M. (2012). The Routledge handbook of discourse analysis, 1st pub. London: Routledge. 22) GOFFMAN, E. (1986). Frame analysis: an essay on the organization of experience. Boston: Northeastern University Press. 23) GORP, B. (2007). The Constructionist Approach to Framing: Bringing Culture Back. V Journal of Communication 57 (stránky 60-78) 24) GUZZINI, S. L. (2006). Constructivism and International Relations: Alexander Wendt and his critics. New York: NY: Routledge. 25) HAJER, M. A. (1995). The politics of environmental discourse: ecological modernization and the policy process. Oxford: Clarendon Press.
91
26) Hallams, E. (2013). NATO Beyond 9/11: The Transformation of the Atlantic Alliance. London: PALGRAVE MACMILLAN. 27) Hamilton, M. S. (2013). Energy Policy Analysis: A Conceptual Framework. Armonk, New York: M.E. Sharpe. 28) IEA. (3. květen 2015). Slovak Republic: Electricity and Heat for 2010. Načteno z International Energy Agency: http://www.iea.org/statistics/statisticssearch/report/?year=2010&country=SLOVAKIA&prod uct=ElectricityandHea 29) IEA. (2015). International Energy Statistics: Total Coal Consumption. Získáno 20. květen 2015, z U.S. Energy information administration: http://www.eia.gov/cfapps/ipdbproject/iedindex3.cfm?tid=1&pid=1&aid=2&cid=r3,&syid=1 990&eyid=1995&unit=T 30) JOHNSTONE, B. (2008). Discourse Analysis, 2nd ed. Malden: Blackwell. 31) JØRGENSEN, M., & PHILLIPS, L. (2002). Discourse analysis as theory and method. 1st pub. London: SAGE Publications. 32) LEMERT, C. C. (1997). The Goffman reader. Malden: Blackwell Publishing. 33) Lowe, P. (22. květen 2015). Biomass will play a critical role in Europe's energy future. Načteno z EurActiv.com: http://www.euractiv.com/sections/energy/biomass-will-play-critical-roleeuropes-energy-future-31477 34) MCGOWAN, F. (1996). European energy policies in a changing environment. Heidelberg: Physica-Verlag. 35) Nersesian, R. L. (2010). Energy for the 21st century: a comprehensive guide to conventional and alternative sources. Armonk, N.Y. : M.E. Sharpe,. 36) PALTRIDGE, B. (2012). Discourse analysis: an introduction. 2nd ed. New York: Continuum. 37) Pettenger, M. (2007). The Social Construction of Climate Change: Power, Knowledges, Norms, Discourses. Oregon: Ashgate Publishing. 38) REUS-SMIT, C. (2005). Constructivism. V S. L.-S. Burchill, Theories of International Relations (stránky 188-212). New York: Palgrave Macmillan 39) REUS-SMIT, C. (2013). Individual rights and the making of the international system. Cambridge: Cambridge University Press.
92
40) SHIELDS, C. (2010). Renewable energy: facts and fantasies : the tough realities as revealed in interviews with 25 subject matter experts. 2GreenEnergy. 41) SCHIFFRIN, D., TANNEN, D., & HAMILTON, H. (2001). The Handbook of discourse analysis 1st pub. Oxford: Blackwell. 42) Solarserver.com: MWp. (12. říjen 2010). Načteno z SolarServer: http://www.solarserver.com/knowledge/lexicon/m/mwp.htm 43) SOVACOOL, B. K. (2011). The Routledge handbook of energy security. London: Routledge. 44) The Guardian. (28. srpen 2014). Renewable energy capacity grows at fastest ever pace. Načteno z The Guardian: http://www.theguardian.com/environment/2014/aug/28/renewable-energy-capacity-growsfastest-ever-pace 45) TWIDELL, J., & WEIR, A. (2006). Renewable energy resources. London: Taylor & Francis. 46) Walton, D. (1996). Argumentation Schemes for Presumptive Reasoning. Mahwah: Lawrence Erlbaum Associates, Inc. 47) WENDT, A. (1999). Social Theory of international politics. 1st pub. Cambridge: Cambridge University Press. 48) WERTZ, F. J. (2011). Five ways of doing qualitative analysis: phenomenological psychology, grounded theory, discourse analysis, narrative research, and intuitive inquiry. New York: Guilford Press. 49) WETHERELL, M. S. (2001). Discourse theory and practice: a reader. London: SAGE. 50) WODAK, R., & MEYER, M. (2001). Methods of critical discourse analysis. 1st pub. London: SAGE Publications.
CZ/SK: 51) BENEŠ, V. (2010). Český diskurz o mezinárodní roli Evropské unie. V P. DRULÁK, & V. STŘÍTECKÝ, Hledání českých zájmů (str. 202). Praha: Ústav mezinárodních vztahů. 52) Černoch, F., & Zapletalová, V. (2012). Energetická politika Evropské unie. Brno: Masarykova univerzita. 53) DRULÁK, P. (2008). Jak zkoumat politiku: kvalitativní metodologie v politologii a mezinárodních vztazích. Vyd. 1. Praha: Portál.
93
54) Drulák, P. (2010). Teorie mezinárodních vztahů. Vyd. 2. Praha: Portál. 55) Energetický regulační úřad. (4. květen 2015). Energostat: Elektřina. Načteno z energostat.cz: http://energostat.cz/elektrina.html 56) Energetický Regulační Úřad. (4. květen 2015). Energostat: Obnovitelné zdroje. Načteno z energostat.cz: http://energostat.cz/obnovitelne-zdroje.htm 57) Energie z obnovitelných zdrojů. (5. květen 2015). Načteno z cez.cz: http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/obnovitelne-zdroje.html 58) Evropská Komise. (2015). Evropské politiky: Energetika; Udržitelná, bezpečná a dostupná energie pro Evropany. Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie. 59) HENDL, J. (2012). Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 3. vyd. Praha: Portál. 60) MLČÁKOVÁ, R. (2009). Grafomotorika a počáteční psaní. Praha: Grada. 61) NR SR. (2004). Zbierka zákonov č. 656/2004: Zákon o energetike a o zmene niektorých zákonov. Bratislava: Národná rada Slovenskej republiky. 62) NR SR. (1. září 2009). Zákon č. 309/2009 Z. z o podpore obnoviteľných zdrojov energie a vysoko účinnej kombinovanej výroby o zmene. Načteno z Ministerstvo hospodárstva Slovenskej republiky: http://www.economy.gov.sk/obnovitelne-zdroje-energie-akombinovana-vyroba/130978s 63) Ocelík, P., & Černoch, F. (2012). Konstruktivismus e energetická bezpečnost v mezinárodních vztazích. Brno: Masarykova univerzita. 64) Ocelík, P., & Osička, J. (září 2014). The Framing of unconventional natural gas resources in the foreign energy policy discourse of the Russian Federation. Energy Policy, stránky 97-109. 65) Vláda ČR. (2000). Sbírka zákonů České republiky: Zákon č. 458/2000 Sb. (2000). Praha: Vláda ČR 66) Vláda ČR. (2005.) Sbírka zákonů České republiky: Zákon č. 180/2005 Sb. . (2005). Praha: Vláda ČR. 67) Vláda ČR. (2010). Vládní novela zákona č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z OZE. (2010). Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu. 68) Vláda ČR. (2012). Zákon o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů 165/2012 Sb. Praha. 69) Vláda SR. (črvenec 2012). Programové vyhlásenie vlády Slovenskej republiky. Načteno z Ministerstvo životného prostredia: http://www.minzp.sk/files/o-nas/mzpsr/pvv/programove-vyhlasenie-vlady-2012-2016-latest.pdf
94
70) Vláda SR. (2007). Zbierka zákonov č. 315/2007: Nariadenie vlády Slovenskej republiky. Bratislava: Vláda SR. 71) WAISOVÁ, Š. (2004). Od národní bezpečnosti k mezinárodní bezpečnosti. V Mezinárodní vztahy 3/2004. Praha: Ústav pro mezinárodní politiku a ekonomii.
5.2. Empirická část: Česká republika
1. 5plus2. (14. únor 2014). Z čáslavské radnice odchází na ministerstvo. 5plus2, str. 2. 2. Adámková, A. (18. duben 2015). Vitásková a Mládek zakopali válečnou sekeru. Lidové noviny, str. 9. 3. Bartuška, V., & ČT24. (10. duben 2014). Dostavba Temelína. Praha.
4. ČT24. Bohumil Klepetko, Richard Brabec: (2. únor 2015). Prolomení těžebních limitů: ano, či ne? Praha. 5. ČT2. (22. únor 2015). Těžba uranu, aneb na jádro věci. 6. ČT24. (13. březen 2014). Jak mají státy EU vyrábět elektřinu? Nechte to na nich, tvrdí Sobotka. Načteno z CT24.cz: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/266155jak-maji-staty-eu-vyrabet-elektrinu-nechte-to-na-nich-tvrdi-sobotka/ 7. ČT24. (10. březen 2015). Novela energetického zákona. 8. ČTK. (2. listopad 2014). Mládek: Vláda nechce plynové elektrárny, bude prosazovat jádro a uhlí. Načteno z byznys.iHned.cz: http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvicesko/c1-63045570-mladek-vlada-nechce-plynove-elektrarny-bude-prosazovat-jadroa-uhli 9. Holub, P. (30. květen 2014). Český národní zájem? Štěpení atomu, shodli se europoslanci. Mladá fronta Dnes, str. 4.
95
10. Chalupa, K. (2. duben 2014). Klíčovou prioritou je zvyšování zaměstnanosti. Parlamentní magazín, str. 6. 11. Kaiser, D. (12. duben 2014). Výzva státu: Bakalo, nasyp tam tři miliardy. Načteno z echo24: http://echo24.cz/a/wVreS/vyzva-statu-bakalo-nasyp-tam-tri-miliardy 12. Koubová, K., & RADIOŽURNÁL. (15. prosinec 2014). Česká energetika v příštích 25 letech. 13. Kudláčková, L., & Klang, M. (13. březen 2014). Sobotka dohodl s Merkelovou vzájemné návštěvy ministrů. Načteno z aktualne.cz: http://zpravy.aktualne.cz/domaci/politika/sobotka-dohodl-s-merkelovou-vzajemnenavstevy-ministru/r~2180603aaaca11e38484002590604f2e/ 14. Lukáč, P. (13. březen 2014). Temelín by mohl dostavět stát, ČEZ by si ho pak jen pronajímal. Hospodářské noviny, str. 12. Načteno z Hospodářské noviny. 15. Mocek, M. (22. březen 2014). Břidlicový plyn není podle Sobotky cestou pro českou energetiku. Právo, str. 10. 16. Moravec, V., & ČT. (28. září 2014). Otázky Václava Moravce Energetická koncepce ČR. 17. Moravec, V., & ČT24. (28. září 2014). Rozvoj jaderné energetiky. 18. Obnovitelné zdroje dál podládnou Evropou. (10. červen 2014). Hospodářské noviny, str. 12. 19. Priority nováčků. (31. leden 2014). Právo, str. 2. 20. Programové prohlášení vlády ČR. (14. únor 2014). Načteno z Vláda ČR: http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/dulezite-dokumenty/programoveprohlaseni-vlady-cr-115911/ 21. Procházka, M. (31. leden 2014). Mládek: Temelín ano, ale jde také o to, kdy. Právo, str. 21. 22. Schindler, J. (17. duben 2015). Energetika se mění, koncepce zůstává. Načteno z tzbinfo: http://energetika.tzb-info.cz/energeticka-politika/12568-energetika-se-menikoncepce-zustava 96
23. Šídlo, J., & Kreč, L. (11. duben 2014). Andrej Babiš ROZHOVOR TÝDNE PROTI VŠEM. Hospodářské noviny, str. 4. 24. Takáč, D., & ČT24. (22. prosinec 2014). Energetická koncepce vlády. 25. Tvarůžková, Z., & ČT24. (2. únor 2015). Interview s Janem Mládkem. 26. Vavroň, J. (24. leden 2015). Brabec: Z prolomení limitů musí profitovat i lidé. Právo, str. 1. 27. Vicepremiér Bělobrádek: Skladování elektrické energie umožní efektivnější využívání OZE. (15. leden 2015). Načteno z solarninovinky.cz: http://www.solarninovinky.cz/?zpravy/2015011502/vicepremier-belobradekskladovani-elektricke-energie-umozni-efektivnejsi-vyuzivani-oze 28. Vicepremiér Pavel Bělobrádek chce v energetice více expertů. (5. září 2014). Českobudějovický deník, str. 208. 29. Vindišová, V. (5. červen 2014). Ruských paliv se můžeme zbavit, tvrdí odborníci. Pomůžou obnovitelné zdroje. Moravské hospodářství, str. 6. 30. Vláda je pro rozvoj jádra, ale bez státní podpory. (9. duben 2014). Načteno z aktualne.cz: http://zpravy.aktualne.cz/ domaci/ vlada-je-pro-rozvoj-jadra-ale-bezstatni-podpory/ r~b75e394abff811e39ca2002590604f2e/ 31. Žofínské fórum o energetickém trhu a jeho regulaci. Jak dál? (12. únor 2014).
prvnizpravy.cz, str. 43.
97
5.3. Empirická část: Slovensko
1. Biomasa vo Vojanoch znamená príležitosť pre región. (24. duben 2013). Načteno z euractiv.sk: http://www.euractiv.sk/clanok/biomasa-vo-vojanoch-znamena-prilezitost-preregion-020999 2. Čo pre nás pripravil kabinet R. Fica. (4. duben 2012). Hospodárske noviny, str. 6. 3. Európske jadrové fórum: Slovensko s jadrom počíta. (18. červen 2014). Načteno z euractiv.sk: http://www.euractiv.sk/clanok/europske-jadrove-forum-slovensko-pocita-s-jadrom-aj-dobuducnosti-022590 4. Haluza, I. (9. květen 2013). Stopka nehrozí, no cestičky sú čoraz užšie. Trend, str. 50. 5. Krajanová, D. (10. květen 2013). Štát dotuje, hoci nevie, čo potrebuje. SME, str. 8. 6. Kríza, to je príležitosť! (28. říjen 2012). Načteno z eprofit.sk: http://profit.etrend.sk/biznispribehy/kriza-to-je-prilezitost.html 7. Malatinský chce podporovať jadro aj obnoviteľné zdroje. (27. září 2012). Načteno z ekonomika.sme.sk: http://ekonomika.sme.sk/c/6547595/malatinsky-chce-podporovat-jadroaj-obnovitelne-zdroje.html#ixzz3ZSQk42hQ 8. Malatinský: Zákon o OZE sa bude asi novelizovať prakticky permanentne. (14. říjen 2013). Načteno z energie.denikn.sk: http://energia.dennikn.sk/spravodajstvo/obnovitelnezdroje/malatinsky-zakon-o-oze-sa-bude-asi-novelizovat-prakticky-permanentne/11511/ 9. Mihók, P. (2014). Slovenská ekonomika v roku 2014. únor (str. 4). 3: Obchod, priemysel, hospodárstvo. 10. Ministerstvo hospodárstva SR. (říjen 2014). Načteno z Návrh Energetickej politiky Slovenskej republiky (nové znenie): http://www.rokovania.sk/Rokovanie.aspx 11. MŽP má výhrady voči znižovaniu emisií. (5. březen 2014). Načteno z openiazoch.zoznam.sk: http://openiazoch.zoznam.sk/cl/142922/MZP-ma-vyhrady-voci-znizovaniu-emisii 12. Parlament schválil novelu zákona o podpore obnoviteľných zdrojov energie. (22. říjen 2013). Načteno z cfo.sk: http://www.cfo.sk/articles/parlament-schvalil-novelu-zakona-o-podporeobnovitelnych-zdrojov-energie#.VU4wifmsXmZ
98
13. Pejko, M. (16. říjen 2013). Štát chce vodné elektrárne. Hospodárske noviny, str. 4. 14. Rádio Slovensko. (30. listopad 2013). Sobotné dialógy s Robertom Ficom. 15. Slovensko bude podporovať najmä rozvoj jadrovej energie. (27. září 2012). Načteno z 24hod.sk: http://www.24hod.sk/slovensko-bude-podporovat-najma-rozvoj-jadrovej-energiecl207665.html 16. Slovensko potrebuje nový jadrový zdroj, tvrdí minister hospodárstva. (22. červenec 2014). teraz.sk, stránky http://www.teraz.sk/ekonomika/pavlis-novy-jadrovy-zdroj-vystavbasr/92210-clanok.html. 17. Slovensko sa jadrovej energie nevzdá, elektrárne sú bezpečné. (26. listopad 2012). Načteno z webnoviny.sk: http://www.webnoviny.sk/ekonomika/clanok/583366-slovensko-sa-jadrovejenergie-nevzda-elektrarne-su-bezpecne/ 18. Slovensko sa jadrovej energie nevzdá, elektrárne sú bezpečné. (26. listopad 2012). Načteno z 24hod.sk: http://www.24hod.sk/slovensko-sa-jadro...a-elektrarne-su-bezpecnecl213672.html 19. Som presvedčený, že Mochovce sa oplatia. (17. červenec 2014). Načteno z hnonline.sk: http://hn.hnonline.sk/ekonomika-a-firmy-117/som-presvedceny-ze-mochovce-sa-oplatia623903 20. STV1. (30. září 2014). Správy RTVS: V4 proti sprísňovaniu envirocieľov. 21. STV1, & Martin STRIŽINEC. (13. duben 2014). Ukrajina a dodávky plynu. 22. STV2, & Frindt, M. (14. prosinec 2012). Návrh zákona o obnoviteľných zdrojoch: názory politikov. 23. Štát podporí U. S. Steel a zavrhol zelenú energiu. (15. říjen 2013). Hospodárske noviny, str. 4. 24. T. MALATINSKÝ: Slovensko sa drží zásadných cieľov ochrany klímy. (20. březen 2014). Načteno z 24hod.sk: http://mediasearch.newtonmedia.cz/news.php?uqid=25780160-BB224C7A-8E055471622FAAE0&q=obnovite%BEn%E9+zdroje&qt=&qsmpl=Peter+Ka%9Eim%EDr&qsr=&qsc= &qa 25. TA3. (21. květen 2014). Téma dňa. 26. TA3. (16. červen 2014). Téma dňa: Rusko, Ukrajina, plyn a my.
99
27. TA3, & Bielik, P. (27. listopad 2014). Dostavba Mochoviec. 28. TA3, & Piršelová, D. (7. březen 2015). Kritika energetickej únie. 29. Tomáš Malatinský: Jadrovej energie sa neplánujeme vzdať. (26. listopad 2012). Načteno z energia.denikn.sk: http://energia.dennikn.sk/spravodajstvo/jadrova-energia/tomasmalatinsky-jadrovej-energie-sa-neplanujeme-vzdat/8862/ 30. Vláda SR. (črvenec 2012). Programové vyhlásenie vlády Slovenskej republiky. Načteno z Ministerstvo životného prostredia: http://www.minzp.sk/files/o-nas/mzpsr/pvv/programove-vyhlasenie-vlady-2012-2016-latest.pdf 31. Vysoké ceny energií bránia obnove rastu. (1. březen 2013). Načteno z euractiv.sk: http://www.euractiv.sk/clanok/vysoke-ceny-energii-brania-obnoveniu-rastu-020777
100