Diplomová práce. MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra biologie. Brno Žáci dnešní ZŠ-PIERCING a TETOVÁNÍ. Vedoucí diplomové práce:

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra biologie

Žáci dnešní ZŠ-PIERCING a TETOVÁNÍ

Diplomová práce

Brno 2006

Vedoucí diplomové práce: doc.MUDr.M.Havelková,CSc

Vypracovala: Kateřina Vrbecká 4.ročník, Biologie-Německý jazyk a lit.

Čestné prohlášení:

Prohlašuji, že předloženou diplomovou práci jsem vypracovala samostnatně s

použitím literatury uvedemé v seznamu.

Souhlasím, aby práce byla uložena na Masaykově univerzitě v knihovně

Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.

Kateřina Vrbecká

Poděkování: Děkuji doc.MUDr.M.Havelkové,CSc. za odborné vedení diplomové práce a MUDr.

P.Kachlíkovi za pomoc při zpracování výsledků a při konečné úpravě práce.

OBSAH I.ÚVOD.............................................................................................................................5

II.TEORETICKÁ ČÁST................................................................................................7

1.Tetování........................................................................................................................7 1.1.Historie....................................................................................................................7

1.1.1.Nejstarší tetování na světě....................................................................................7

1.1.2.Historie versus současnost..................................................................................10 1.2.Symbolika a funkce...............................................................................................12 1.2.1.Funkce estetická.................................................................................................12 1.2.2.Funkce erotická..................................................................................................12

1.2.3.Funkce rituální....................................................................................................12 1.2.4.Funkce komunikační …......................................................................................13

1.2.5.Funkce léčebná …...............................................................................................13 1.2.6.Funkce magická, náboženská.............................................................................15

1.2.7.Funkce sociálně skupinová.................................................................................17

1.2.8.Funkce hierarchická............................................................................................17

1.2.9.Funkce individualizační ….................................................................................18 1.3.Postup při vytváření tetování.................................................................................19 1.4.Rozdělení-styly tetování …...................................................................................21

1.5.Umístění tetování …..............................................................................................22 1.6.Rizika tetování …..................................................................................................22 1.6.1.Riziko přenosu virové hepatitidy B....................................................................22

1.7. Tetování henou.....................................................................................................25

2.Piercing …..................................................................................................................26

2.1.Postup při vytváření piercingu...............................................................................26 2.1.1.Ošetření …..........................................................................................................27 2.2.Materiál..................................................................................................................28 2.3.Umístění piercingu na lidském těle …..................................................................29

2.4.Unlimited body piercing........................................................................................40

2.5.Rizika piercingu.....................................................................................................42

3.Jiná zdobení těla …....................................................................................................44

3.1.Skarifikace …........................................................................................................44 3.1.1.Historie...............................................................................................................44

3.1.2.Rubbing..............................................................................................................45

3.1.3. Burning..............................................................................................................46

4. Piercing, tetování, a rizikové chování dětí................................................................47

III.PRAKTICKÁ ČÁST...............................................................................................48

1.Materiál a metodika vlastního výzkumu....................................................................48

2.Výsledky výzkumu.....................................................................................................52 2.1.Porovnání Školy I (ZŠ Arménská Brno) a Školy II (ZŠ Oskol Kroměříž)...........57

2.2. ŠKOLA č.I-ZŠ Arménská Brno...........................................................................68

2.3.ŠKOLA II-ZŠ Oskol Kroměříž.............................................................................79

IV.DISKUZE..................................................................................................................90

V.ZÁVĚR.......................................................................................................................91

VI.RESUME...................................................................................................................93 VII.SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY..................................................................94

ÚVOD Jedním z nejstarších a asi i nejrozšířenějších způsobů zdobení lidského těla byly

odedávna tetování a piercing, jež se v poslední době stávají doslova módní záležitostí. V současnosti ovšem postrádají svou významnou sociální a kulturní funkci, která byla

dříve jejich hlavním atributem, a získávají funkci novou. Dnes jde spíše o individuální vyjádření a projev svobody vlastního výběru, o vytvoření nové identity.

Tetování i piercing patří k minulosti i současnosti, byly zde odedávna a budeme se

s nimi jistě setkávat i nadále. Proto bychom tomuto fenoménu měli věnovat pozornost a nepřehlížet jej.

V posledních letech se tento jev rozrůstá do stále nižších věkových skupin. Bylo-li

tedy ještě před 5-10 lety nemyslitelné, aby žákyně 9.třídy měla v pupku lesklou náušnici, nebo její spolužák pecku pod spodním rtem, dnes se nad tímto faktem málokdo pozastaví. Uvědomujeme si ovšem všechny okolnosti s tímto jevem

související? Od potencionálního nebezpečí z hlediska zdravotního (hnisající rány,

někdy dokonce ireverzibilní ústup dásní v dutině ústní, poškození zubní skloviny, při neopatrném zacházení možnost nákazou virovou hepatitidou typu B, narušení

akupunkturních bodů na těle, atd..) až po okolnosti z pohledu psychologického a pedagogického. Žáka s piercingem či tetováním jistě nepřehlédneme, ovšem

nezůstávejme u pouhého soudu o rebelství a provokaci. Zamysleme se hlouběji nad

žákem, jeho problémy a životní situací. Jako učitelé bychom se měli pokusit odhalit

pozadí jeho chování, což může vést k lepšímu porozumění žáka, navázat s ním kontakt, což může jistě vést k úspěšnější spolupráci a posléze snad i lepším pedagogickým výsledkům.

Tetování i piercing jsou bezesporu snahou o podtržení osobnosti a zviditelnit se,

odlišit od zbytku společnosti. Toto trvalé, barevné zdobení či propíchnutí kůže, má v sobě stále cosi mystického, odpuzujícího ale na druhé straně přitažlivého. Touha

odlišit se od ostatních, zkrášlit své tělo je natolik silná, že člověk dobrovolně podstoupí

bolest, mnohdy dlouhé hodiny trvající, aby se mu dostalo jeho vytouženého přání a tím i vnitřního uspokojení.

Jedinec často vědomě či ve svém podvědomí touží uznání a obdivu jeho okolí,

k němuž svými ozdobami promlouvá. Sdělení nese pocity a charakter jeho nositele. U širšího okolí jsou piercing a tetování většinou vnímány jako projev svobody, nespoutanosti a rebelství.

Fenomén zdobení kůže se vyskytuje ve společnostech přírodních, kde má funkci

estetickou, rituální, funkci určení věkových skupin či za své zásluhy.

Má jak možnost, tak schopnost seberealizace, sebevyjádření. Ovlivňuje náhled na člověka, neboť potetovaný člověk či člověk s piercingem se zcela jistě vymyká konvencím naší společnosti.

Cílem této práce je shrnout dosavadní poznatky o tetování a piercingu z historie a

navázat na současnost - konkrétně na výskyt tetování a piercingu u žáků 2.stupně základních škol a jejich názor, pohled na tento jev.

Zmíněna budou i zdravotní rizika, která byla jedním z impulsů a inspirací pro tuto práci.

II.TEORETICKÁ ČÁST 1.TETOVÁNÍ 1.1.HISTORIE Piercing je s tetováním úzce propojen a provází jej po celou dobu jeho vzniku a

vývoje. V dostupných zdrojích se však autoři zabývají především historií a kultem tetování, věnujme tedy trochu pozornosti jeho historii i my.

Tetování patří odedávna ke kultuře člověka. Už od dob jeskynních maleb

prehistorických lidí je tetování známou technikou, jak se zkrášlit, jak zastrašit nepřátele či realizovat rituální zvyky a základy náboženské víry. Podle názorů mnoha odborníků můžeme tetování označit za jednu z nejstarších forem umění vůbec.

1.1.1.Nejstarší tetování na světě

obr.1.Mumie z Ötzkého údolí

Nejstarším hmotným dochovaným svědectvím o tetování je tetované tělo

neolitického pastevce, kočovníka či snad šamana, které bylo v roce 1991 nalezeno

v Öztkém údolí v rakouských Alpách. Tělo bylo po tisíciletí dobře uchováno v ledu a díky tomu se dneska můžeme dozvědět víc o jeho životě. Stáří tohoto „Ledového

muže“, který dostal přezdívku „Ötzi“, se odhaduje na 5100 až 5350 let a jeho nález měl velký význam pro antropologii, archeologii, genetiku ale například i pro obuvníky,

neboť spolu s dobře zakonzervovaným tělem se velmi dobrém stavu zachovaly i části jeho oděvu a výbavy.

Náš zájem ovšem směřuje k Ötziho jedinečnému tetování, jehož funkce byla

pravděpodobně terapeutická. Na jeho tělo bylo nalezeno celkem čtrnáct skupin

znamení v podobě čárek a křížků v místech kolem zápěstí, po boku bederní páteře, na koleni, na lýtku, kolem Achillovy šlachy, na chodidle a nad kotníkem. Podrobná

zkoumání odborníků ukázala obdivuhodnou shodu s terapeutickým tetováním dodnes používaným například u afrických kmenů. I léčitelé zabývající se akupunkturou

potvrdili velmi přesné určení akupunkturních léčivých bodů v místech Ötziho tetování. Konečným úsudkem o tomto tetování se stala domněnka, že měla sloužit ke zmírnění bolestí kloubů a starých ran na těle. Podrobnému zkoumání byla vystavena samotná

kůže s barevným tetováním. Ukázalo se, že technika tetování je dosti podobná dnešním metodám. Do ran vzniklých rozříznutím či napíchnutím kůže se vnáší barvivo. V době

Ötziho byla použita směs dřevěného uhlí smíchaná pravděpodobně se slinami či vodou. Za kolébku tetování je mnohými historiky a nadšenci pro tetování považován

starověký Egypt. Jistě se však tetování prováděla i jinde ve světe, avšak Egypt díky

svému umění mumifikace a konzervace umožnil tetování na tělech mrtvých zachovat dodnes.

Jednou z nejstarších žen s tetováním na těle je právě jedna z egyptských kněžek bohyně Hathor, pocházející pravděpodobně z období Střední říše, čili z let kolem 2000 př.n.l. Její mumie byla nalezena při vykopávkách roku 1891. Tetování na jejím těle se

nacházela v podobě podélných čar na rukou a stehnech a jako elipsa z malých teček v oblasti podbřišku.

Většina nalezených tetovaných těl z období Střední říše je ženského pohlaví, šlo

pravděpodobně o kněžky, tanečnice či ženy z harémů, jež mělo tetování pro muže učinit ještě více atraktivní a svůdné. Tetování bylo prováděno velmi šetrně a projevovala se výhradně na kůži, aniž by poškozovala svalovinu pod ní.

Dalším prastarým zástupcem s dochovaným tetováním je přes 2400 let stará žena,

která byla v roce 1993 nalezena u ruského Ukoku. Nosila na pažích a ramennou

umělecká a bohatě zdobená tetování v podobě ptáků, jelenů a mystických zvířat, která byla vpíchána pod kůži kostěnou jehlou a sazemi. Je zřejmé, že tato tetování neměla pouze estetický význam, magický podtext je více než zřejmý. Podle cenných nálezů

v jejím hrobě a taky na základě její bohaté tetováže se usuzuje, že měla u svého kmene zřejmě vysoké společenské postavení. Snad byla válečnicí, kmenovou léčitelkou či vypravěčkou kmenových pověstí. .

Dřívější tetování mělo poněkud jiné provedení, ovšem princip zůstává dodnes vlastně

velmi podobný. Do kůže se prováděly zářezy a do rány se poté vtíralo dřevěné uhlí,

barevná hlína, saze nebo části rostlin; barvící materiál s postupem času nahradil inkoust.

1.1.2.Historie versus současnost Volně upraveno dle:“Rychlík, M.:Tetování, skarifikace a jiné zdobení těla. Praha 2005“ 18.století a zámořské objevy

Tetování zažilo svou první „renesanci“ v 18.století v době velkých zámořských

objevů, kdy dobrodruzi a námořníci objevovali ty nejvzdálenější kouty země a jako

suvenýry si z těchto exotických zemí vozili právě tetování. Přímo na palubách lodí se pak během dlouhých cest tetovala známá srdce s šípem, kotvy, mořské panny atd. Tetování tedy náleželo spíše mezi nižší vrstvy obyvatelstva-námořníky, vojáky,

prostitutky. Ovšem brzy se k nim přidala i jiná sociální skupina-bohémové a aristokrati začali vnímat tetování jako novou módu ve svých kruzích.

Tetování zasáhlo i panovníky. Snad prvním byl britský král Eduard II, který si své

tetování přivezl ze své návštěvy Jeruzaléma. Jeho vzor odstartoval další vlnu tetování mezi nejvyššími společenskými kruhy. Ruský car Mikuláš II, řecký král Géorgios I,

švédský král Oskar II, německý císař Wilhelm II, španělský král Alfonso XIII či dánský panovník Frederik IX. Tito všichni se honosili tetováním na svém těle. Málokdo možná

ví, že i následník trůnu František Ferdinand d´Este či Randolph Churchillová patřili také mezi ně.

19.století přináší vynález tetovacího strojku

Revoluci v oblasti tetování přinesl vynález tetovacího strojku. Předcházel mu objev

elektrického pera Thomase Edisona v roce 1875. Pak už byl jen krůček k tetovacímu

strojku, který jako první představil v New Yorku v roce 1890 Samuel O’Reilly,majitel

tamního tetovacího salónu. Tetovací strojek nejen urychlil proces tetování samotného, ale také urychlil jeho šíření mezi širší kruhy lidí.

Strojek umožnil tetování větší plochy těla najednou. Počty tetovaných lidí rychle

rostly,neboť tetování bylo nyní rychlejší, téměř bezbolestné a také v neposlední řadě

cenově dostupnější. Proto se tento módní trend začal šířit i mezi nižšími vrstvami lidu, což mělo za následek jeho ústupu mezi majetnými a uznávanými občany.

S narůstající kvantitou ovšem rapidně klesala kvalita tetování. Vytratila se originalita vzorů, často se pouze kopírovaly předkreslené, nevkusné předlohy.

2.světová válka

Zvěrstva 2.světové války se dotkly dokonce i kultu tetování, které v této době velmi

utrpělo na své popularitě a to nejen díky nechvalně proslulým tetováním

z koncentračních táborů. V roce 1934 byla na výslovný zákaz Adolfa Hitlera všechna

tetovací studia zavřena. Snad nejhrůznějším obdobím v dějinách tetování byla čtyřicátá léta pro vězně v koncentračním táboře Buchenwald. Ilsa Kochová, manželka velitele tábora, si s nepochopitelnou oblibou nechávala zhotovovat z lidských kůží (nejraději

s tetováním) nejrůznější předměty jako obal na fotoalbum, kabelku či dokonce stínítko na lampu vyrobenou z lidských kostí. 50.léta

Éra přísných a konzervativních let padesátých v USA tetování také moc nepřála.

Pokud se nějaké vyskytlo, bylo záležitostí výhradně mužského pohlaví. Tetování bylo

rozšířené hodně u vojáků vracejících se z války z Vietnamu a zrovna tak u odpůrců této války, u hnutí hippies.

Tetování se stalo tabuizovaným především v zemích východního bloku. Omezilo se

většinou opět pouze na nevkusná tetování přivezená si jako suvenýry z vojenské služby či vězení.

Po listopadu 1989 u nás nastala revoluce opět také v kultu tetování. V roce 1992 se

v Praze otevírá první tetovací studio, které zahájí obrovskou vlnu už několikáté renesance nejen tetování, ale nejrozličnějšího (často trvalého )zdobení těla.

Od té doby prošlo tetování opět velkým vývojem, který jako by se v historii na

podobném principu už po několikáté opakoval; nejprve impuls ke znovuvzkříšení

fenoménu tetování, jeho bouřlivý rozvoj, zdokonalení technik a rozšíření mezi nejširší

vrstvy, až po úpadek, často spojený se zakázáním.Proto bych tuto „renesanci“ tetování v posledních patnácti letech nazvala spíše „neorenesancí“.

Tetování se začínají věnovat mladší lidé, často s vyšším vzděláním, začínají jej opět

propojovat s uměním a dostávají jej do zcela jiných dimenzí. Kvalita je čím dál lepší, provedení preciznější a dokonalejší. Kombinují se jak vzory tetování klasických

(kmenové ornamenty, tradiční maorská či japonská tetování) se sci-fi či fantasy náměty až po abstraktní a surrealistická témata. Tím vznikají originální a mnohdy umělecká díla.

1.2.SYMBOLIKA A FUNKCE Příklady z etnografie a historie jsou jistě svědectvím o tom, že počet významů a

funkcí tetování je nespočetně mnoho. Nelze je však přesně od sebe oddělovat, neboť se navzájem doplňují, prolínají, překrývají.

Volně upraveno dle:“Rychlík, M.:Tetování, skarifikace a jiné zdobení těla. Praha 2005“

1.2.1.Funkce estetická

Pravděpodobně ta nejdůležitější, nejznámější a nejvíce zmiňovaná funkce tetování je

právě krášlení těla touto výjimečnou ozdobou. Není však jistě funkcí jedinou a primární, jak je tetování často chápáno.

Funkci estetickou mělo tetování jistě i v dřívějších dobách. Zjev nemusel působit pro

oko pouze esteticky, krášlivě. Mohlo jít také o jistou formu zastrašení v boji (např. lícní tetování u Maorů na Novém Zélandu), které protivníkovi nahánělo v boji strach a znesnadňovalo prozrazení bojovníkovy identity.

1.2.2.Funkce erotická

Jeden z účelů tetování bylo dodávat tělu neobvyklou,nevšední krásu a tím jej činit

pro opačné pohlaví přitažlivější. Tato funkce neztratila na svém významu jistě ani dnes.

U žen je tetování prostředkem, jak zvýraznit své ladné křivky, muži zase tetováním rádi upozorňuji na své svaly a jiné znaky mužství.

Zjednodušeně lze říct, že hlavním motivem mladých lidí nechat se tetovat, je chuť

provokovat, chuť odlišit se a zaujmout tak druhé (někdy totéž) pohlaví.

1.2.3.Funkce rituální

U původních domorodých kmenů je tetování spojeno s různými rituály. Přechod

z dětství mezi dospělé, přechod z kmene do kmene, u žen nabytá plodnost. Tyto

rozhodující momenty byly často doprovázeny speciálním tetováním , které člověka

zařadilo do jiné skupiny. Tento obřad si vyžadoval oběť vlastní krve a podstoupením

mnohdy velmi bolestivých rituálů. Daný jedinec tímto dokázal, že je hoden povýšit do nové skupiny, společnosti.

S tetováním byly často spojeny obřízky jak mužských penisů, tak ženských klitorisů. Opět je zde překonání bolesti vnímáno jako hrdinství.

1.2.4.Funkce komunikační

Svým tetováním v dnešní době vyjadřuje člověk své názory, postoje, pocity,

příslušnost k jisté skupině. Tetování je bezpochybně komunikačním nástrojem a

nonverbálním prostředkem vyjadřování. Tuto funkci však není vhodné spojovat vždy pouze s negativním účinkem.

U domorodých kmenů mohlo například tetování vyjadřovat pohlavní zdatnost muže,

jeho válečnické či lovecké schopnosti, kořisti. Speciální ornamenty a symboly

vyjadřovaly mnohdy osobní charakterové vlastnosti nebo památku na výjimečný čin. (Např. mezi eskymáckými kmeny speciální tetování vyjadřovalo ulovení velryby či ledního medvěda, u indiánských kmenů v Jižní Americe si ženy jizvami na nohou

dávaly na vědomí, kolik dětí mužského pohlaví za svůj život porodily. Tetovaný spodní ret v Polynésii pak značil podobně jako odseknutý prst u žen na Nové Guinei velký zármutek, zvláště při úmrtí někoho blízkého v rodině. Na Havaji sloužilo bohatě zdobené tělo jako doklad váženého, respektovaného rodokmenu.)

1.2.5.Funkce léčebná

Magická tetování, „lékařství“ a kouzla se u primitivních kmenů často prolínaly a je

velmi obtížné je od sebe rozeznat. Tito lidé našli vlastní způsob léčby nemocí a tetování bylo pro tyto účely velmi používané. Léčebné tetování mělo v mnoha

kulturách většinou podobu „amuletů“ vyřezaných do kůže. Lidé věřili, že se tak budou zlí duchové držet stranou. Jejich účinnost byla spíše následkem síly sugesce. Kromě amuletů zde byly i jiné typy léčebných tetování, které byly také považovány za dílo

magie, a jejichž účinnost byla nyní experty vědecky dokázána. Je zde mnoho příkladů, kupříkladu již zmiňovaný „Ötzi“. Tělo Ötziho pochází ze 4.tisíciletí př.n.l. a je tak

neuvěřitelně dobře uchováno, že jsou na jeho kůži vidět namodralé skvrny. Experti se domnívají, že se jedná o tetování prováděné uhelným pigmentem. Ötziho tetování se

skládá z různých rovnoběžných pruhů a křížků. Má čtyři skupiny pruhů na levé lopatce

a další na pravé. Tři skupiny jsou vytetované na levém lýtku, na pravém nártu a na

obou čéškách. Na zadní straně kolena a u Achilovy šlachy levé nohy má vytetované dva malé kříže. Skutečnost, že je tetování viditelné v takovýchto přesných bodech,

přesvědčila odborníky o tom, že byla vytvořena pro léčebné účely. Tato tetování jsou

ve skutečnosti soustředěna podél páteře, kolen a kotníků. A ve všech těchto oblastech

je důkaz účinků na lidský organismus (akupunkturní body). Rentgenování potvrdilo, že tetování se vyskytují v oblastech, kde se jednotlivé kosti spojují. Předpokládá se tedy, že Ötzi byl tetován proto, aby se zmírnila jeho bolest ze zánětu kloubů.

Ženy kmene Ainu v Japonsku si tetovaly záda proti revmatismu a věřily, že tetování

pomůže zajizvit a vyléčit kůži z nemocí. Tetování kolem jejich úst bylo považováno za prevenci před vnikem zlých duchů do jejich těl skrz ústa, díky magické síle bohů ohně. Tato síla byla předána za pomoci sazí, na jejichž bázi byly pigmenty vytvořeny.

Obyvatelé Sudánu okouzlili svět krásou svých žen a pečlivou skarifikací prováděnou také malým dětem, aby jim tak poskytli tetování – “očkování”. Dětem ve věku 6 až 7 let byly provedeny do kůže malé zářezy, do kterých se dala směs bylin a půdy, aby vyvolala infekci a dala organismu podnět vytváření imunity. Takto se stal v

budoucnosti odolnějším vůči zárodkům a bakteriím. V jižní Africe můžete stále běžně

vidět, jak se provádí tetování z důvodu prevence nebo jako léčba jistých nemocí nebo k odstranění zhoubných duchů, kteří byli považováni za původce těchto nemocí. Berberské ženy si tetovaly kříž na paty, aby se ochránily před vlivem duchů.

Mimořádně citlivé části těla (oči, nos a genitálie) byly ochraňovány malými, tenkými linkami, tečkami a křížky.

V Egyptě zaručovalo plodnost tetování znázorňující ryby nebo palmy (symboly

života). Kdežto vytetovaný had poskytoval ochranu před hněvem boha slunce. Hena byla považována za kouzelnou a také za nositele míru, a umírající ženy si tetovaly henou ruce. Používala se též k označení nemocných lidí.

Mezi Berbery je tetování používané jako terapie před všemi typy otoků na kůži.

Bolesti hlavy jsou ošetřeny tetováním křížků na spáncích a čele. Tato léčebná tetování jsou obvykle jednoduchá – kruh, obdélník nebo kříž. Kruhem nebo obdélníkem se

načrtne nemocná oblast, takže se nemoc nemůže rozšířit dál. Zatímco kříž má zajistit “přerušení” nemoci.

Eskymáci věřili, že je to duše, co umožňuje tělu vykonávat životní funkce –

dýchání, udržování teploty, cítění, myšlení a řeč. Nemoci jsou, podle nich , způsobené ztrátou duše. Věřili, že každá část těla má svou malou duši. Takže když člověk

onemocní, je to proto, že ho opustila nějaká z duší. Tyto duše se nacházely v různých kloubech (na krku, ramenech, loktech, zápěstí, kolenech a kotnících), které byly

zároveň nejzranitelnějšími body, a kudy vstupovali do těla zlí duchové. Proto byla na tyto body umísťována ochranná tetování. Síla těchto tetování není ani tak v

používaných symbolech jako v substancích, ze kterých jsou vyrobené tetovací barvy.

Dokonce i moč, používaná během tetování k čištění kůže, byla považována za účinnou zbraň proti démonům (čpavek v ní obsažený pomáhal pravděpodobně vyčistit ránu a omezit krvácení).

Muži a ženy na Ostrově sv. Vavřince si nechávaly na čela a paže tetovat také

stylizované lidské postavy ve víře, že to může působit jako magnet na laskavé duchy.

Lidské figury nazývané “ochránci” nebo “pomocníci” chránily nositele před démony,

cizinci, nebezpečím na moři a ženy před nebezpečím ztráty dítěte během porodu. Muži a ženy si tetovali kroužky do koutků úst a na paže pro ochranu před duchy způsobujícími infekční nemoci.

1.2.6.Funkce magická, náboženská

U všech domorodých kmenů, které tetování provádí, je magie jeho nedílnou

součástí. Nadpřirozený prvek je zastoupen zejména v preventivních a ochranných

ornamentech, které napodobují ochranná božstva a mohou také samotnému člověku dodávat nadpřirozené schopnosti.

Indiáni z Peru věřili, že pokud se muž podobá jaguárovi, získá sílu a dovednosti

tohoto zvířete. Proto se dospělí příslušníci mužského pohlaví nechali po obličeji tetovat ornamenty napodobujícími tlamu jaguára.

Tetování v náboženství, v bohoslužbách i v magii existovalo a současně se do

značné míry prolínalo. Naši předkové nepovažovali nemoci, fyzickou bolest nebo

nešťastné náhody jako následek přírodních vlivů. Jediné vysvětlení nacházeli v tom, že

se jedná o dílo nepřítele, mstivého ducha či rozhněvaných bohů. Hlavním problémem, se kterým se čarodějové a kouzelníci potýkali, bylo vymítání démonů použitím černé

magie, pomocí rituálního obětování bohům a věšteckých lstí. Pokoušeli se spojit duši s tělem.

Rituální tetování bylo často prováděno během obřadů, které čarodějové a kouzelníci

zasvětili kultu bohů. Proud krve z ranek během tetování měl velmi důležitý,

symbolický význam – krev vyplavovala zlého ducha pryč z těla. Tetovací barva,

získaná smícháním sazí a oleje z posvátných rostlin, měla prospěšnou sílu od bohů

ohně a tato síla byla skrz pokožku předávána tetovanému člověku. Cílem tetovaných symbolů bylo udobřit si bohy, kterým byly zasvěceny, získat jejich shovívavost a

předcházet jejich hněv a jeho následky. Historie tetování je plná příkladů magických

tetováží, některé z nich mohou být k vidění dodnes. V Barmě, kde je tradice magického tetování velmi stará, mnoho lidí stále věří, že je tetování mocný amulet. Pro

předcházení každému nebezpečí (hadí kousnutí, poranění střelnou zbraní nebo nožem,

nemoci, zlí duchové) a získání magické síly je charakteristické tetování pro každou část těla. Na konci násady používané k tetování dávají malou sošku boha, který je schopný

zažehnat dané nebezpečí. Obyvatelé Barmy přisuzovali jistým vytetovaným symbolům schopnost přičarovat lásku. Patří sem například ptáci, mystická slova, čtverce, kruhy, symboly Buddhy nebo jednoduché tečky tetované mezi oči, uši nebo bradu. Na tato

tetování byly používány speciální barvy. Byly získány mícháním nachového pigmentu s „magickým“ výtažkem z kůže pstruha, ještěrky a různých bylin. Věřilo se, že kouzlo tetování prováděného těmito pigmenty je tak účinné, že stačí vytetovat jen malý trojúhelník s několika tečkami.

Mnoho kmenů v Japonsku, Indii, Řecku či Egyptě tetovalo právě narozené děti

okolo očí, aby tak zabránili démonům, kteří se snažili proniknout do dítěte jeho očima. Původní obyvatelé amerického kontinentu věřili, že mezi člověkem a zvířaty

existuje úzká vazba a že se člověk musí s duchem zvířat usmířit, jinak že zvířata

ukážou člověku svou sílu. Lidé uctívali mnoho zvířat-kupříkladu orla (vtělení ducha Manitů), kondora (považovaného za posla Slunce, prostředníka mezi bohy a lidmi), medvěda, havrana, žraloka, delfína či velrybu. Každý rod uctíval určité zvíře, které považoval za svého ochránce. Stylizovaná představa zvířete se mohla objevit na

totemech, tee-pee, oblečení, nástrojích, vázách, zbraních a konečně i v tetování.

Indiánské tetování vypovídalo o příslušnosti k rodu. Válečníci si zvíře tetovali na svou hruď a uctívali ho jako ochránce jejich kmene. Kmeny žijící na severní Aljašce si nechávaly vytetovat postavy, které znázorňovaly historii jejich rodin a kmenů.

Tetování různých symbolů mělo umožnit svým nositelům po smrti opustit tuto zem

a vstoupit do světa duchů. Po smrti válečníka dbali Siuxové na to, aby měl jeho duch bezpečnou a pohodlnou cestu na onen svět. Tetování válečníka v průběhu různých

stádií jeho života hrálo při této cestě důležitou roli. Válečníkův duch se mohl vydat na tuto cestu a být si jistý, že dojde bezpečně, pokud byl během života tetován na čelo, zápěstí a nakonec také na špičku brady jakýmikoliv symboly, které považoval za

vhodné. Ženy kmenů na Borneu začaly své dcery tetovat při jejich první menstruaci. Tetovány jim byly kruhy na prsty a posléze i na dlaně, zápěstí a paty. Mezi 18 a 20 rokem získaly tetování i na přední stranu stehen. Věřily, že po smrti žena s tímto

tradičním tetováním bude moci přeplavat posvátnou řeku a posbírat perly, které leží na jejím dně.

1.2.7.Funkce sociálně skupinová

Všichni z nás jsme ať už vědomě či podvědomě členem různých sociálních skupin.

Tetování je jedním z těch viditelných znaků příslušnosti k některé konkrétní skupině. Tetováním se člověk chce často zařadit například do společenských, profesních,

náboženských či kmenových komunit. Tetování člověka viditelně odliší od „zbytku

světa“ a vyjadřuje tak shodu s názorem, životní filosofií, postojem k životu příslušné skupiny. Svá originální tetování mají příslušníci mafií, motorkářských, pouličních či

fotbalových gangů. Vstup do takových komunit je mnohdy závazný, často je spojován

s násilným činem vyjadřujícím oddanost jedince a členství je doživotní. Zrovna tak jako tetování na jeho těle.

1.2.8.Funkce hierarchická

U mnohých domorodých kmenů mělo tetování důležitou rozlišovací funkci. Jeho

druh, propracovanost a umístění vyjadřovalo nezřídka společenské postavení člověka v jeho kmeni, stupeň jeho dospělosti, označení jeho hrdinského činu, apod.

U přírodních kmenů kupříkladu speciální tetování u mužů vyjadřovalo počet

zabitých bojovníků nepřátelského kmene, u kanibalských kmenů se muži směli začít tetovat až po úspěšném lovu na lidské lebky.

Bolestivý rituál doprovázející tetování byl nejen důkazem fyzické zdatnosti a pevné

vůle, ale i svědectvím, že jedinec je připraven zvládnout svou sociální roli muže či ženy.

1.2.9.Funkce individualizační

Hrdí a pyšní na své tetování byly jak naši předchůdci, tak i jeho současní majitelé.

Tetování je způsobem sebevyjádření, dotváří osobnost, je její součástí.

Například tetování příslušníků maorských kmenů v oblasti obličeje bylo pro každého

jedince originální, jedinečné. Bylo výrazem jeho jedinečnosti, důstojnosti. Motivy

svých tetování používali i při podpisu smluv, jednak jako výraz úcty a souhlasu, jednak pro zajištění magické ochrany smlouvy.

obr.2.Maorská tetování byla pro každého jedince jedinečná Tetování v dnešní době je symbolem revolty, odmítání společenských norem, prosazování vlastní individuality, snaha „zapadnout“ do sociálních skupin.

1.3.POSTUP PŘI VYTVÁŘENÍ TETOVÁNÍ

obr.3.Proces vytváření tetování

Jak vlastně samotný proces tetování, vnášení barvy do rozrušeného povrchu

pokožky, probíhá:

Zvolená část těla, kam má být tetování provedeno, se pečlivě očistí, vydezinfikuje a

popřípadě i oholí. „Tatér“ (osoba, která provádí tetování),by měl pracovat

v chirurgických rukavicích, nástroje by měly být sterilní, stejně tak prostředí, ve kterém se tetování provádí. Na takto připravenou část pokožky je přiložen obtisk daného motivu, který slouží jako šablona. Často jsou tedy naznačeny jen základní linie.

Jako první se tetují základní obrysy, pak jemnější linky a nakonec samotné barevné plochy.

obr.4.Vytváření tetování

Jehly upevněné do tetovacího strojku jsou opakovaně namáčeny do barvy . Jehly

kmitají ve velké rychlosti a barva je pomocí nich vnášena do dermis kůže. Přebytečná

barva spolu s malým množstvím krve zůstávající na povrchu kůže se otírají dezinfekcí. Krvácení je většinou jen minimální.

Větší, náročnější tetování se většinou provádí na několikrát. I malá tetování se po

zahojení ještě často upravují.

Po dokončení tetování tatér opět očistí zbytky barvy a krve dezinfekcí, na tetované

místo nanese vazelínu a překryje jej obvazem.

obr.5.Mikroskopický snímek potetované kůže

1.4.ROZDĚLENÍ - STYLY TETOVÁNÍ

Volně upraveno dle:“Rychlík, M.:Tetování, skarifikace a jiné zdobení těla. Praha 2005“

1. romantické

2. námořnické

13. tetování manifestující sociální postoj, životní styl

14. fašistická, militaristická

3. erotické

15. motivy brutality, násilí, moci a síly

5. vojenské

17. psychadelické, fantastické motivy

4. znaky řemesel

16. náboženská

6. zvířecí

18. hudební

8. geometrické tvary, ornamenty

20. motivy smrti

7. rostlinné

9. humoristické

10. nadpřirozené bytosti 11. symboly

19. etnografická

21. motivy typu Harley Davidson

22. naivní, dětská

23. sportovní

12. obrazce s dobrodružným obsahem

Oblíbeným se stal tzv. neo-tribal styl tetování. Tyto vzory domorodých kmenů

vychází většinou z tradic Maorů, Indonésanů, Markézanů a jiných etnik. Jasné černé

obrysy se stylizovanými geometrickými či přírodními motivy se snaží napodobit dávná tetování, která byla dříve nositeli zcela jiných funkcí než dnes.

Tzv. indiánská tetování se navrací k námětům původních obyvatel Ameriky, za

motivy si volí většinou koně, bizony, totemy, hlavy náčelníků s čelenkami apod.

Jiným typem jsou tzv. asijská tetování, která vychází většinou z japonských nebo

čínských motivů jako jsou barevní draci, lvi, opice aj.

Mnozí se rádi nechávají inspirovat starými keltskými ornamenty. Pak si pro svá

tetování volí slunce, keltské kříže, uzly, bojovníky, meče, sekyry atd.

Někteří vyznavači tzv. old school se vrací k původním jednoduchým motivům, jako

jsou srdce, kotvy,vlajky…

1.5.UMÍSTĚNÍ TETOVÁNÍ Ženy pro svá tetování volí nejčastěji lopatky, paže, kotníky, místa v tříslech či kolem

bederní páteře.

Muži naopak upřednostňují místa na hrudi, ramennou, předloktí či lýtku. Dalšími oblíbenými místy jsou genitálie, krk, hýždě. Mnozí tatéři odmítají tetovat oblasti obličeje a rukou, tedy místa nejvíce viditelná.

Právě pro zachování jedné z vlastností tetování, která v sobě ukrývá lehce erotický podtext-své tetování mohu skrýt a ukázat ho jen tomu, komu budu chtít sám.

1.6.RIZIKA TETOVÁNÍ

Každé tetování by mělo být prováděno sterilními nástroji a v hygienicky

vyhovujícím prostředí. Ne vždy se tak bohužel doopravdy děje, což mívá za následek hnisající potetované oblasti kůže, které mohou na kůži zanechat jizvy.

Velkým rizikem při neodborně prováděném tetování je přenos virové hepatitidy B.

1.6.1.Riziko přenosu virové hepatitidy B

(Volně upraveno podle článku http://www.stripky.cz/nemoci/zdravi/hepatitida_b.html) Souhrnná čísla Světové zdravotnické organizace a domácí statistiky dokazují, že

nejvíce ohroženou skupinou nákazou virovým zánětem jater typu B - hepatitidou typu B - jsou v rozvinutých zemích zejména mladí lidé mezi 15 a 24 rokem života. V

rozvojových zemích onemocní nejčastěji děti, ve vyspělých zemích, mezi které patří i Česká republika, dospívající a dospělí. V České republice bylo v roce 2000 hlášeno

celkem 604 nových případů tohoto závažného infekčního onemocnění. Snížila se

nemocnost u nejmenších dětí a starších osob, alarmující je však skutečnost, že stále

vzrůstá počet onemocnění u osob ve věku 15 - 24 let. V roce 2000 bylo v této věkové

kategorii registrováno celkem 252 případů. Kromě rizikového sexuálního chování se v

této skupině populace uplatňují i další způsoby přenosu, zvláště intravenózní (nitrožilní) užívání drog, tetování či piercing. Právě neodborně prováděný piercing a tetování se v poslední době stávají častým zdrojem nákazy.

Světová zdravotnická organizace doporučila všem zemím, aby zařadily očkování

proti virové hepatitidě B do očkovacích programů dětské populace. U nás se v rámci pravidelného očkování vakcinuje proti hepatitidě B, avšak ze státních prostředků se hradí pouze kojencům a dvanáctiletým. Pro všechny ostatní je možnost nechat se

očkovat dobrovolná a očkování si každý musí uhradit sám. Očkování proti hepatitidě

typu B se skládá ze tří dávek. Výhodnější je však použití kombinované vakcíny proti žloutence typu A i B. Nejen z důvodu, že získáme ochranu proti oběma nemocím

najednou, ale snížíme také počet injekcí, získáme vyšší hladinu protilátek a očkování je i o něco levnější.

Očkování je jedinou ochranou, kterou se můžeme infekčním onemocněním bránit, a

proto je částka, kterou za očkování vydáme, dobrou investicí, jež nám pomůže ochránit naše zdraví na celý život. To potvrzují i lidé, kteří hepatitidami už onemocněli a litují, že se včas očkovat nenechali.

Virus hepatitidy B je stokrát nakažlivější než virus HIV. K nákaze stačí, aby se do

těla dostalo 0,00004 ml infikované krve. Nakazit se lze dokonce krví několik týdnů

zaschlou. Na světě dnes žije asi 400 milionů nosičů viru hepatitidy typu B a každý rok se nově nakazí 50 milionů lidí. Asi dva miliony lidí ročně zemřou v důsledku této

infekce na jaterní cirhózu (každý pátý nosič viru) nebo na rakovinu jater (každý dvacátý nosič viru).

Že je možné nakazit se hepatitidou B používáním společné injekční jehly mezi lidmi

užívajícími drogy, je známo, ale v posledních letech epidemiologové zaznamenávají, že se zvyšuje počet malých dětí poraněných o pohozenou použitou jehlu na pískovišti. V

případě poranění o odhozenou injekční jehlu musí postižený člověk ránu ihned vymýt, vydezinfikovat a vyhledat lékaře.

Existuje několik nejrizikovějších způsobů přenosu nemoci: 1. Přenos pohlavním stykem (hetero- i homosexuálním) patří dnes mezi nejčastější. Virus při něm proniká sliznicí pohlavního ústrojí.

2. Nitrožilní aplikací drog a poraněním o použité pohozené injekční jehly. K

případům poranění i nejmenších dětí dochází prakticky v průběhu celého roku ve všech krajích České republiky. Osoby drogově závislé jsou v riziku

hepatitidy A, B ale i C. Proti hepatitidě C očkovací látka zatím bohužel neexistuje.

3. Neodborně prováděné tetování, piercing bez použití sterilních nástrojů a v podmínkách umožňujících přenos nákazy.

4. Používáním společných hygienických potřeb: typickým příkladem přenosu

infekce je, když si syn půjčuje od otce holící strojek. Nebezpečné ale může být i používání stejného zubního kartáčku mezi několika lidmi.

5. V České republice klesá počet případů, kdy k přenosu infekce došlo při krevní transfuzi a různých výkonech a operacích v nemocnicích. Pozor však na

případné ošetření v zahraničí, zvláště v rozvojových zemích.

6. K přenosu může také dojít z matky na dítě při porodu. Ženy, které se nakazí v těhotenství a u nichž onemocnění probíhá bezpříznakově, mohou nakazit plod. Virus proniká do organismu novorozence nejčastěji během porodu, vzácněji před porodem.

1.7. Tetování henou Rostlina Hena je považována za zkrášlující prostředek na celém světě již od dob

vlády faraonů v Egyptě zhruba před 4 tisíci léty. Červená barva se získává ze sušených listů této rostliny. Extrakty z jejích květů se používají k výrobě parfémů, z listů a mladých rostlin se vyrábí prášek právě na malování na kůži a k barvení vlasů.

U arabských žen se zachoval rituál tzv. „Henové noci“, kdy se mladé dívky loučí se

svobodou. Islám zakazuje zobrazovat člověka, proto muslimské ženy používají hodně motivů květin, listů, zvířat, hlavně ptáků. Africké ženy používají spíše tvary

geometrické, indické ženy pak vzory měkčí,obloučky, krajky, lístky, květiny.

V poslední době je zájem o malování /dočasné tetování Henou/ čím dál větší i u nás.

Obrázek namalovaný Henou vydrží na kůži zhruba 20 dní-záleží na typu pokožky; čím je pokožka mastnější, tím obrázek vydrží méně. Obrázek se namaluje na kůži, barva se nechá zaschnout a asi po pěti hodinách se smyje.

2.PIERCING „Pierce“ v angličtině znamená „probodnout“, „prorazit“, „provrtat“. Piercing je pak

označení pro zdobení těla, kdy je propíchnuta okrajová část těla a následně vložen šperk z materiálu, který tělo v dobrém případě přijme a zahojí se okolo něj.

K propichování se používají jednorázové infúzní kanyly, které mají okolo jehly

slabou bužírku, která je vhodná pro protažení šperku ránou po jehle.

S piercingem souvisí částečně i instalace šperků úplně pod kůži - tzv.

implantáty.Jedná se o obor, kterým se oficiálně mohou zabývat jen odborně vzdělaní

lidé.

2.1.POSTUP PŘI VYTVÁŘENÍ PIERCINGU Základem by měly být klasické kovy nepodléhající korozi a kovy, které s pokožkou

a lidskými tkáněmi, hlavně kůží jsou pozitivní, nepůsobí problém.

Místo, kde se má předmět-šperk umístit, se očistí, vydezinfikuje a pak se jehlou

propíchne. Předmět-šperk se před umístěním na lidské tělo také důkladně desinfikuje. Vlastní vpich je téměř nebolestivý, jedná se, i přesto, že jde o velkou jehlu.

obr.6.Průběh vytváření piercingu

2.1.1.Ošetření Po aplikaci šperku by se dotyčná osoba neměla koupat, místo vpichu dlouhodobě

namáčet, koupat na plovárnách, v rybnících a jiných tocích. Tělo si musí zvyknout na

aplikaci kovu. Okolo kovu je mikroskopická trhlina - místo - kudy se do rány dostává voda a nečistota, tudíž zde vzniká vysoké riziko infekce a souvisejících problémů.

Místo by se mělo opláchnout tekoucí vodou a to jen velice krátce a případně použít dezinfekční mýdlo. Pak použít mast, nejlépe Framykoin, antiseptika a dále bílou

lékařskou vazelínu a to i několikrát denně. Pokud to jde, doporučuje se nedotýkat se předmětu a pokud ano, tak jen čistými prsty, nejlépe dezinfikovanými nebo čerstvě umytými. Asi po týdnu - dvou je možné používat už klasické mýdlo a koupat se v

tekoucí vodě bez velké příměsi chlóru nebo jiných chemikálií - týká se to bazénů jak veřejných tak vlastních.

Asi po 4 - 6 týdnech je možné se už plně věnovat svým zálibám.

Některé doby hojení Oční víčka (prostor nad apod. víčkem): od 4 týdnů po 2 měsíce Rty: 2-4 měsíce

Bradavky mužské: 2-5 měsíců Bradavky ženské: 3-6 měsíců

Velké stydké pysky: 2-3 měsíce Malé stydké pysky: 2-3 měsíce Klitoris: 2-3 měsíce Penis: od 2 týdnů.

Po zahojení je třeba věnovat piercingu také pozornost, občas jej sundat a vyčistit,

zejména místa, kde se usazuje kožní maz a s ním i špína. Čistění se provádí

prostřednictvím horké vody a dezinfekce. Nedoporučuji používat čistící prostředky

založené na chemické bázi. Asi tak po třech letech by se kroužek měl na pár dní sundat a nechat místo „odpočinout“. Místo nezaroste, předmět se dá opět vložit zpět.

2.2.MATERIÁL TITAN - Šperky z tohoto materiálu jsou vyrobeny z 23 stup. titanu, testovaného pro

stálou implantaci v lidském těle a uznávaného mezinárodními lékařskými kapacitami. Jedná se o nejvyšší stupeň titanu dosažitelný pro použití ve šperkařství.

IMPLANTANIUM - Tento materiál byl vyvinut jako alternativa k titanu. Pro svůj

nízký obsah niklu (0,05%) je doporučován EU, spolu s titanem, pro výrobu a aplikaci piercingových šperků.

CHIRURGICKÁ OCEL - Pro výrobu šperků z chirurgické oceli se používá ocel

třídy 316L nebo 16LVM. Ačkoli je tento materiál prvotřídní kvality, obsahuje min.

procento niklu a tudíž může mít negativní vliv na hojení vpichu u lidí s alergií na kovy. BLACKLINE - Tyto šperky jsou vyrobeny z 23 stup. titanu a pokovovány za

použití PVD technologie. Jsou vysoce bio-kompatibilní a odolné proti oděru.

ZIRKON GOLD - K výrobě těchto šperků je použito stejné technologie jako u

výroby BLACKLINE. Pokovování je provedeno žlutým kovem.

ZLATO - Ke zhotovování zlatých piercingových šperků se používá výhradně

čtrnácti a osmnácti karátového zlata. Devíti karátové zlato je pro piercing nevhodné a může mít za následek alergickou reakci pro svůj, pouze 37,5 procentní obsah zlata a 62,5 procentní obsah jiných kovů.

STŘÍBRO - Tyto šperky a doplňky jsou vyrobeny z kvalitního stříbra třídy 925. SKLO - Skleněné šperky a doplňky se vyrábí z kvalitního, tepelně zpracovaného a

tvrzeného skla a je u nich minimalizováno štěpení a praskání, které by mohlo mít za následek případné poranění.

2.3.UMÍSTĚNÍ PIERCINGU NA LIDSKÉM TĚLE Slangové výrazy používané pro názvy konkrétního umístění piercingu: „Ampallang“-horizontální piercing žaludu penisu

obr.8.Apadravya „Apadravya“ -vertikální piercing žaludu penisu „Bradavka“-vertikální, horizontální, diagonální piercing bradavky nebo místa za ní

obr.9.Piercing bradavek

obr.10.Piercing bradavky

„Clitoris hood“-horizontální nebo vertikální piercing pahorku nad klitorisem

obr.11.Clitoris hood

„Conch“ -piercing ušní chrupavky

obr.12.Conch „Dyode“-piercing okraje žaludu

obr.13.Dyode

„Erl“ -podkožní piercing nosu

obr.14.Erl „Fourchette“ -vertikální piercing vnitřního okraje stydkých pysků v oblasti nad

poševním vchodem

„Frenulum“-horizontální piercing uzdičky pod horním rtem

obr.15.Frenulum

„Frenum“-horizontální piercing uzdičky pod žaludem penisu

obr.16.Frenum

„Guiche“ -horizontální piercing kůže perinea (oblast mezi řitním otvorem a varlaty nebo pochvou)

„Hafada“ -piercing kůže šourku

obr.18.Hafada

„Christina“ -vertikální piercing, který začíná nad stydkou kostí a končí v klitorisu

obr.19.Christina

obr.20.Implantáty v oblasti paže „Implantáty“-různé objekty (kamínky, kuličky z oceli) umístěné pod kůží

„Isabella“ -vertikální piercing klitorisu

obr.21.Implantáty pod kůží kosti čelní

obr.22.Isabella

„Jazyky“- vertikální piercing jazyku

obr.23.Piercing jazyka „Klitoris“-piercing klitorisu

obr.24.Horizontální piercing klitorisu

„Labia“ -piercingy, které mohou vést vnější nebo vnitřní stranou stydkých pysků

obr.25.Piercing malých stydkých pysků

obr.26.Piercing velkých stydkých pysků

„Labret“ -piercing ve střední části horního nebo spodního rtu

obr.27.Labret „Madonna“ --piercing na straně v horní části horního rtu

obr.28.Madonna „Nostril“-piercing jedné strany nosu

„Obočí“-piercingy obočí

obr.29.Nostril

obr.30.Piercing obočí

„Penile skin“-jakýkoliv piercing vedený pod kůží v oblasti penisu

obr.31.Penile skin

„Povrchové piercingy“-dočasné piercingy tkání (krk, ruce atd.)

„Prince Albert“-piercing žaludu nebo pod ním vycházející ven močovou trubicí

obr.32.Prince Albert

„Princess Albertina“-piercing, který dovnitř vniká močovou trubicí a vychází

ven mezi poševním vchodem a močovou trubicí

„Předkožka“-piercing předkožky penisu

obr.33.Piercing předkožky penisu „Pupík“-piercing obvykle vedený kožní řasou nad pupkem

obr.34.Piercing kožní řasy nad pupíkem

„Reverse Prince Albert“-piercing vcházející dovnitř vrchní částí žaludu a vycházející močovou trubicí

obr.35.Reverse „Rty“ -piercingy mohou být provedeny skrz rty nebo kolem nich

obr.36.Vertikální piercing spodního rtu

„Septum“-piercing chrupavky nosní přepážky

obr.37.Septum „Tragus“-piercing chrupavky u vchodu do ušního kanálu

obr.38.Tragus

„Triangle“-horizontální piercing vrcholku nad klitorisem

obr.39.Triangle

„Tváře“-piercing může být proveden téměř v jakékoliv části tváře

obr.40.Piercing v oblasti tváří „Ušní boltec“- v naší kultuře nejpřijatelnější a nejčastější zvolené místo pro piercing

2.4.UNLIMITED BODY PIERCING

Na rozdíl od mnohem známějšího a vyhledávanějšího piercingu, kdy se do různých

částí těla aplikuje šperk, se v tomto případě jedná o krátkodobou show. Buď se

předvádí krátkodobé zdobení těla s dočasným umístěním jehel na různých částech těla, nebo ještě drastičtější forma propichování lidské kůže. Osoba se zachytne-„napíchne“

za kůži na stehnech, zadku, rukou, břiše, ramenou, tvářích či prsou na háky o průměru cca 5-7 mm a pak se na tyto háky věší těžké předměty nebo se dokonce celá postava pověsí do vzduchu, takže váha člověka spočívá pouze na oněch hácích.

U krátkodobého zdobení těla se většinou používají tenké jehly, které se ponechají v

těle po dobu scénky a poté se vytáhnou. Do takto vzniklého otvoru se nevkládají žádné další předměty-šperky.

Většině z těchto lidí pomáhá silná psychická koncentrace, kdy je možné bolest

omezit na minimum, nebo dokonce necítit vůbec.

obr.41.Jehly dočasně umístěné pod povrchem kůže

„Zapíchnutí tenké jehly do těla nebolí víc než injekce u lékaře“, tvrdí aktéři této

show. Když už je jednou jehla pod kůží, dá se s ní pohybovat a kůži dokonce různě roztahovat.

Při provádění show se používají jehly, které se na rozdíl od jehel k šití nezužují.

Tyto jehly mají válcovitý tvar, špička jehly je šikmo odříznutá. Nejčastěji se používají tradiční jehly pro piercing, lékařské kanyly a injekční stříkačky. Pro dočasný piercing

jsou nejvhodnější injekční stříkačky, protože mají na konci násadku pro stříkačku, za

kterou je jí možno uchopit a která zajistí, aby celá jehla neprošla vpichem na druhou stranu.

obr.42.Jehly umístěné pod kůží v rámci "Unlimited body piercingu"

2.5.RIZIKA PIERCINGU Obzvláště piercing v oblasti dutiny ústní způsobuje často zdravotní

problémy;hnisající rány v propíchnutých tkáních, porušení zubní skloviny kovovými předměty v dutině ústní, permanentním tlakem obnažení krčků řezáků, atd.

Ukázky ireversibilní vestibulární tlakové resorbce parodontu a vestibulární atrofie kosti:

obr.44.Ukázka č.1

obr.45.Ukázka č.2

3.JINÁ ZDOBENÍ TĚLA 3.1.SKARIFIKACE Mezi další techniky zdobení těla patří tzv. „scarification“ –„skarifikace“

(z anglického scare - jizva), což je záměrné vytváření plastických jizev v požadovaných

tvarech. Toto je možné provést jednak žhavým kovem přiloženým na kůži

(tzv. „branding“ - z anglického brand - označit, ocejchovat), či vyřezáním a následným udržováním rány tak, aby vytvořila jizvu- tzv.„cutting“(z anglického cut-řezat, krájet),

jiný název je„rubbing“ (z anglického rub-brousit, potřít). Skarifíkace je obor, v němž

jde o záměrné způsobování jizev, a to pomocí technik jako vypalování nebo vyřezávání. K tomuto „zdobení“ lidského těla se používá chirurgického skalpele. Taková jizvová

kresba je skutečně hluboko sahající úpravou těla. Někteří ze zákazníků si po skarifikaci údajně dokonce nechají změnit jméno.

3.1.1.Historie Tradičně snad nejznámější formu skarifikace najdeme v Africe. Do kůže se provedou

malé řezy a do nich se pak vetře popel, což má za následek vypouklou jizvu.

Pravděpodobně víc než každá jiná forma manipulace s tělem označuje SKARIFIKACE

ve své původní formě sociální postavení a zařazení.Dívky v jižním Sudánu se podrobují řadě skarifikačních obřadů, které se vztahují k jejich duševnímu i fyzickému vývoji.

Když se jim v pubertě začnou vytvářet sekundární pohlavní znaky, obdrží svůj první

jizvový motiv na obě strany břicha, spojuje se u pupku a probíhá dále až k bodu mezi

prsy. Po první menstruaci je doplněn další vyřezávaný vzor, který v souběžných liniích probíhá pod prsy okolo zad a celého těla. Po prvním dítěti proběhne závěrečná

skarifikace, žena má vzory všude na zádech, na šíji, na zadní straně paží, na hýždích a na zadní straně nohou až ke kolenům. U mnoha afrických národů jsou jak chlapci, tak dívky při vstupu do puberty skarifíkováni v obličeji. Je to událost, která se o pár let později opakuje. Hlavní funkcí skarifikace u afrických kmenů je zvýraznění

individuální krásy, ačkoliv někteří jejich příslušníci tvrdí, že řezy přes oči rozšiřují pohled a řezy na spáncích zmírňují bolesti hlavy.

3.1.2.Rubbing Jinou technikou skarifikace je otisk. Do vzoru vyrytého ostrou čepelí do kůže se

ihned nanese inkoust a ten zanechá barevnou jizvu. I když všeobecně se mluví o

vyřezávání („CUTTING“), je často míněn tento otisk („RUBBING“ ). Většinou se

používá černý tetovací inkoust. Mohou to ale být i jiné odstíny, nebo více barev

najednou. Další variantou pro barvení jizev je ocet z červeného vína ve směsi s různými

popeli. Používá se také chirurgický značkovací inkoust fialové barvy, který po zahojení řezů zanechává černou linii. Malé řezy mohou přitom vést k vyvýšeným vypouklinám, delší řezy k vyčnívajícím čarám. „Rubbing“ se provádí velmi obtížně. Hloubka řezů

musí přesně souhlasit, kromě toho je vetření inkoustu choulostivá záležitost a musí být

provedeno odborně. Existuje nebezpečí, že se rána rozšíří a inkoustu zůstane v ráně víc, než je žádoucí.

Po rubbingu je důležité bezpodmínečně se podrobit ošetření.

obr.48. Stav pokožky po vyřezání znaku do kůže

obr.49. Stav pokožky po provedení "cuttingu"

3.1.3. Burning BURNING (z anglického BRAND – značkovat) je označení používané pro jizvení

nahřátým kovem. Vypalováním znaků se dříve označoval dobytek nebo se také tímto způsobem na lidskou kůži vypalovala znamení hanby.

U současného BURNINGU jde o vypalování různých motivů do kůže chirurgickou ocelí. Po vypálení zůstávají jizvy ve tvaru vybraných motivů.

obr.50.Stav pokožky vzápětí po vypálení znaku

obr.51.Stav pokožky několik dní po vypálení znaku

4. PIERCING, TETOVÁNÍ A RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ DĚTÍ Podle článku „http://www.profam.cz/index.html?a=4&id=418“ Americký časopis "Pediatrics" přinesl v letošním 109.čísle článek autorů Carrolla a

spol., který konstatuje, že piercing a tetování jsou u mladých lidí indikátorem

rizikového chování. Autoři článku vyšetřovali v Centru námořní medicíny v San Diegu 484 adolescentních pacientů a shledali "jasné rozdíly".

Adolescenti alespoň s jedním piercingem a tetáží byli sexuálně aktivnější a

rizikovější než děti bez těchto ozdob. Piercing a tetování jsou také signálem častějšího

požívání startovních drog (tabák, alkohol, marihuana) a tvrdých drog, poruch přijímání potravy a sebevražedných pokusů.

III.PRAKTICKÁ ČÁST 1.Materiál a metodika vlastního výzkumu Dotazník

Sběr informací a dat jsem získávala anonymním dotazníkem. Dotazník obsahoval 10 otázek a byl zaměřen na vědomosti, názor a výskyt piercingu a tetování u žáků 6.-9. tříd na dvou základních školách a to ZŠ Oskol v Kroměříži a ZŠ Arménská v Brně. Dotazník obsahoval otázky několika typů: 1. Otázky č.1, 2, 3, 5, 6, 7, 10 jsou otázky uzavřené, kdy žák vybíral jednu odpověď z několika navržených možností.

2. Otázky č. 4, 9 jsou otázky polootevřené, kdy žák vybíral jednu z navržených odpovědí a dále ji měl upřesnit vlastní vhodnou odpovědí.

3.Otázka č.8 je typem otázky, kde žák z několika navrhovaných odpovědí mohl vybrat více podle něj vhodných odpovědí.

Znění dotazníku je uvedeno na následujících stranách.

třída:

DOTAZNÍK o „piercingu“ a tetování

škola:

Milí žáci, jistě jste se již ve svém životě setkali s osobou, která měla na svém těle tetování nebo náušnici v obočí, jazyku, nose-jiným názvem „piercing“. Prosím vás o vyplnění tohoto dotazníku, neboť bych ráda znala vaše vlastní zkušenosti a názor na toto zdobení těla. ZAKROUŽKUJTE VĎZY JEN JEDNU ODPOVĚĎ, u otázky č.8.můžete zvolit více odpovědí. Dotazník je anonymní. 1) Jak moc je pro tebe důležité, být oblíbený mezi kamarády? a) velmi důležité

b) docela mi na tom záleží

c)je mi to jedno

2)Líbí se ti, když má někdo náušnici („piercing“)v obočí, nose, jazyku (popř. jiných neobvyklých částech těla?) ANO

NE

3)Znáš někoho s „piercingem“? ANO

NE

Pokud ANO, je to někdo z: a) rodiny

b) kamarádů/známých

c) známé osobnosti

4) Jaké máš sám zkušenosti s „piercingem“? a)nemám,nikdy bych si ho nedal

b)nemám,ale chtěl bych mít

c) mám „piercing“ d)měl jsem,nemám Kolik?............ Proč?.................. Kde?..................

5) Je pro tebe člověk s „piercingem“ zajímavější? ANO

NE

6) Může být podle tebe „piercing“ zdraví škodlivý? ANO

NE

7)Líbí se ti tetování? ANO

NE

8)Člověk s tetováním na tebe působí: (zde můžeš označit i více odpovědí) a)zajímavěji

b) vypadá jako z vězení

d)působí to nechutně

e) je to legrační

f)je to hloupé

9) Jaké máš sám zkušenosti s tetováním? a) nemám, nikdy bych se tetovat nenechal

b)nemám, ale jednou bych ho chtěl mít

10) Má někdo u vás v rodině tetování?

c) je více atraktivní g) vyjadřuje svůj názor

c) mám tetování Kde?............................. Jaké?................................

ANO NE ------------------------------------------------------------------------------------------Děkuji vám za vaši ochotu! Kateřina Vrbecká studentka PdF MU v Brně

Respondenti

Respondenty tohoto dotazníku byli žáci 6.-9.tříd dvou základních škol-ZŠ Oskol

Kroměříž a ZŠ Arménská v Brně. Záměrně byli osloveni žáci všech tříd 2.stupně, aby bylo možné porovnat případné rozdíly mezi názory, zkušenostmi a znalostmi žáků jednotlivých tříd.

Průzkum byl proveden na podzim roku 2005, čili v době, kdy by žáci neměli být

zatíženi opakováním z předchozích ročníků na začátku školního roku nebo zkoušením před Vánoci.

Školy byly vybrány záměrně, jedna škola z menšího města (ZŠ Oskol Kroměříž-v

Kroměříži žije cca 30 000 obyvatel) a druhá škola z většího města (ZŠ Arménská Brnov Brně žije přibližně 370 000 obyvatel).

Test vyplnilo celkem 321 respondentů, z toho 107 na ZŠ Arménská v Brně a 214 na

ZŠ Oskol v Kroměříži. Na ZŠ Arménská v Brně to pak bylo 17 žáků 6.tříd, 40 žáků

7.tříd, 15 žáků 8.tříd a 35 žáků 9.tříd. Na ZŠ Oskol v Kroměříži 60 žáků 6.tříd, 56 žáků 7.tříd, 53 žáků 8.tříd a 45 žáků 9.tříd.

Sběr a získávání dat

Vyučující v dané třídě byl vždy poučen o významu a smyslu dotazníku a byl

požádán, aby jednoduchou formou vysvětlil účel dotazníku i žákům a požádal je o jeho pravdivé vyplnění. Žáci měli dostatečný čas na vyplnění dotazníku, učitel vždy zvolil hodinu, kde bylo časově možné vymezit žákům dostačující prostor. Vyučující také

zdůraznil, že u otázky č.8 je možné uvést více vhodných odpovědí. Vyučující odpovídal na případné dotazy žáků. Test byl anonymní.

Zpracování získaných dat

Odpovědi žáků byly vyhodnoceny do tabulek dvou typů; tabulka s konkrétním

počtem odpovědí u jednotlivých otázek a druhá tabulka s procentuálním vyjádření

získaných odpovědí. Podle procentuálních výpočtů byly sestaveny 2 typy grafů ke každé odpovědi:

1. Grafy porovnávající odpovědi všech žáků dvou různých škol vyhodnocení podle škol)

2. Grafy porovnávající jednotlivé odpovědi žáků konkrétních tříd na každé škole (vyhodnocení podle jednotlivých tříd na každé škole)

Vyhodnocení podle kritérii bylo použito pro možnost porovnání odpovědí žáků s ohledem na třídu, kterou navštěvují a s ohledem na školy, které žáci navštěvují.

2. Výsledky výzkumu

Veškeré údaje získané výzkumem jsou uvedeny v tabulkách č.1, č.2, č. 3, č.4.

Tabulky č.1 a č.2 udávají absolutní čísla jednotlivých odpovědí na obou školách,

tabulky č.3 a č.4 udávají procentuelní zastoupení jednotlivých odpovědí v daných otázkách na jednotlivých školách.

Cílem bylo porovnat názor, vědomosti a zkušenosti s tetováním a piercingem u žáků

s ohledem na třídu a školu, kterou navštěvují. Pro lepší přehlednost slouží grafy, které byly vytvořeny ke všem otázkám dotazníku; znázorňují rozdílnost odpovědí mezi jednotlivými školami a dále mezi jednotlivými třídami na obou školách.

Tab.č.1. Absolutní čísla jednotlivých odpovědí žáků ZŠ Arménská Brno OTÁZKA 1.Obliba a)velmi důležité b)docela záleží c)jedno 2.Líbí piercing ANO NE 3.Zna os. s pier. ANO NE 3a.Zna koho a)rodina b)kamarád c)zn.osobn 4.P.vlast.zkus. a)nemá, nechce b)nemá,chtěl by c)má piercing d)měl, nemá 5.Čl.s pier.zajím ANO NE 6.Zdr.skodl. ANO NE 7.Líbí tetování ANO NE 8.Čl.s tet.působí a) zajímavěji b) z vězení c) víc atrakt. d) nechutně e) legračně f) hloupě g) vyj.názor 9.Vl.zkuš.tetov. a)nemá,nechce b)nemá,chtěl by c)má 10.Tet.v rodině ANO

CELKEM

6.tř

7.tř

8.tř

9.tř

15 56 36

1 8 8

7 13 20

3 9 3

4 26 5

52 55

3 14

15 25

11 4

23 12

94 13

12 5

36 4

13 2

33 2

7 70 17

1 9 2

3 26 7

1 7 5

2 28 3

66 32 4 5

15 2 0 0

27 11 1 1

8 7 0 0

16 12 3 4

31 76

0 17

11 29

8 7

12 23

73 34

8 9

27 13

10 5

28 7

57 27 27 12 7 18 45

6 9 3 4 0 3 7

21 11 11 5 5 9 16

8 0 4 0 0 2 6

22 7 9 3 2 4 16

52 55 0

12 5 0

20 20 0

7 8 0

13 22 0

25

3

10

3

9

70 37

14 3

23 17

9 6

24 11

NE

82

14

30

12

26

Tab.č.2. Absolutní čísla jednotlivých odpovědí žáků ZŠ Oskol Kroměříž OTÁZKA 1.Obliba a)velmi důležité b)docela záleží c)jedno 2.Líbí piercing ANO NE 3.Zna os. s pier. ANO NE 3a.Zna koho a)rodina b)kamarád c)zn.osobn 4.P.vlast.zkus. a)nemá, nechce b)nemá,chtěl by c)má piercing d)měl, nemá 5.Čl.s pier.zajím ANO NE 6.Zdr.skodl. ANO NE 7.Líbí tetování ANO NE 8.Čl.s tet.působí a) zajímavěji b) z vězení c) víc atrakt. d) nechutně e) legračně f) hloupě g) vyj.názor 9.Vl.zkuš.tetov. a)nemá,nechce b)nemá,chtěl by c)má

CELKEM

6.tř

7.tř

8.tř

9.tř

43 122 48

12 29 19

14 35 7

15 24 14

2 34 8

116 98

25 35

32 24

28 25

31 14

202 12

52 8

53 3

52 1

45 0

29 151 22

14 29 9

7 39 7

4 44 4

4 39 2

131 68 11 3

42 18 0 0

30 22 3 1

34 12 4 2

25 16 4 0

44 169

14 46

9 47

13 39

8 37

153 60

47 13

40 16

34 18

32 13

170 43

43 17

44 12

42 10

41 4

123 30 61 13 10 29 107

32 6 22 5 3 10 20

31 11 9 3 3 9 41

28 8 16 3 1 8 27

32 5 14 2 3 2 19

89 113 1

31 29 0

20 36 0

23 19 0

15 29 1Henna

10.Tet.v rodině ANO NE

74 20 19 20 15 139 40 37 32 30 Tab.č.3. Procentuelní vyjádření zastoupení jednotlivých odpovědí na ZŠ Arménská Brno OTÁZKA 1.Obliba a)velmi důležité b)docela záleží c)jedno 2.Líbí piercing ANO NE 3.Zna os. s pier. ANO NE 3a.Zna koho a)rodina b)kamarád c)zn.osobn 4.P.vlast.zkus. a)nemá, nechce b)nemá,chtěl by c)má piercing d)měl, nemá 5.Čl.s pier.zajím ANO NE 6.Zdr.skodl. ANO NE 7.Líbí tetování ANO NE 9.Vl.zkuš.tetov. a)nemá,nechce b)nemá,chtěl by c)má 10.Tet.v rodině ANO NE

CELKEM %

6.tř % 6 47 47

7.tř %

17,5 32,5 50

8.tř %

9.tř %

48,6 51,4

18 82

37,5 62,5

73 27

66 34

87,9 12,1

71 29

90 10

87 13

94 6

7,4 74,5 18,1

8 75 17

8 72 20

8 54 38

6 85 39

61,7 29,9 3,7 4,7

88 12 0 0

67,5 27,5 2,5 2,5

53 47 0 0

46 34 9 11

29 71

0 100

27,5 72,5

53 47

34 66

65,4 34,6

82 18

57,5 42,5

60 40

69 31

68,2 31,8

47 53

67,5 32,5

62 38

80 20

48,6 51,4 0

71 29 0

50 50 0

47 53 0

37 63 0

23,4 76,6

18 82

25 75

20 80

25 75

14 52,4 33,6

20 60 20

11 75 14

Tab.č.4.Procentuelní vyjádření zastoupení jednotlivých odpovědí na ZŠOskol Kroměříž OTÁZKA

1.Obliba a)velmi důležité b)docela záleží c)jedno 2.Líbí piercing ANO NE 3.Zna os. s pier. ANO NE 3a.Zna koho a)rodina b)kamarád c)zn.osobn 4.P.vlast.zkus. a)nemá, nechce b)nemá,chtěl by c)má piercing d)měl, nemá 5.Čl.s pier.zajím ANO NE 6.Zdr.skodl. ANO NE 7.Líbí tetování ANO NE 9.Vl.zkuš.tetov. a)nemá,nechce b)nemá,chtěl by c)má 10.Tet.v rodině ANO NE

CELKEM %

6.tř %

7.tř %

8.tř % 28 45 26

6,3 76 17,7

54,2 45,8

42 58

57 43

53 47

69 31

94,4 5,6

86,7 13,3

95 5

98 2

100 0

14,3 74,4 11,3

23 48 29

12 76 12

8 83 9

9 87 4

61,2 32,2 5,1 1,4

70 30 0 0

54 39 5 2

64 24,5 7,5 4

55,5 35,5 9 0

20,6 79,4

23 77

16 84

24,5 75,5

18 82

72 28

78 22

71 29

66 34

71 29

80 20

72 28

79 21

81 19

91 9

46,3 53,2 0,5 (hena)

52 48 0

36 64 0

62 38 0

34 64 2

34,6 65,4

33 67

34 66

38 62

23 67

20,6 57 22,4

20 48 32

25 63 12

9.tř %

2.1.POROVNÁNÍ Školy I (ZŠ Arménská Brno) a Školy II (ZŠ Oskol Kroměříž)

Otázka č.1. Jak moc je pro tebe důležité, být oblíbený mezi kamarády?

Graf č.1 60 55 50 45 40

%

35

Škola 1 Škola 2

30 25 20 15 10

5 0

a)velmi důležité

b)docela mi na tom záleží

c) je mi to jedno

Cílem první otázky bylo zjistit,jak moc je pro žáky důležité být oblíbený v kolektivu.

Pro velkou většinu z nich je to docela důležité. 66,4% žáků ze ZŠ Arménská Brno odpovědělo,že je to pro ně velmi nebo docela důležité, na ZŠ Oskol KM takto odpovědělo 77,57% žáků. Odpovědi žáků na obou školách byly podobné.

Otázka č.2. Líbí se ti, když má někdo náušnici („piercing“) v obočí, nose, jazyku (popř. jiných neobvyklých částech těla)?

Graf č.2 55 50 45 40

%

35

Škola 1

30

Škola 2

25 20 15 10 5 0

ANO

NE

Druhá otázka zjišťovala, zda se žákům líbí či nelíbí piercing na lidském těle. Na

obou školách měly odpovědi velmi podobný charakter. Na škole č.1 ZŠ Arménská Brno hodnotilo piercing na lidském těle kladně 48,6% respondentů, záporně pak 51,4. Na škole č.2 ZŠ Oskol KM se pak kladně vyjádřilo 54,2% a záporně 45,8% žáků.

Otázka č.3. Znáš někoho s „piercingem“?

Graf č.3 100 90 80 70

%

60

Škola 1 Škola 2

50 40 30 20 10 0

ANO

NE

Pouhých 12,1% žáků na ZŠ Arménská Brno a jen 6,6 % žáků na ZŠ Oskol nezná

žádnou osobu s piercingem. Zbylých 87,9% (ZŠ Arménská Brno) a 94,4% žáků (ZŠ

Oskol KM) znají někoho, kdo má piercing na svém těle. I v tomto případě se odpovědi žáků na obou školách příliš nelišily.

Otázka 3a. Pokud ANO, je to někdo z a)rodiny, b) kamarádů/známých, c)známé osobnosti

%

Graf č.3a 75 70 65 60 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

Škola 1 Škola 2

a)rodiny

b)kamarádů

c)známých osobností

Nejčastěji znali žáci piercing od svých kamarádů či známých, na ZŠ Arménská

BRNO to bylo celých 74,5% a na ZŠ Oskol KM 74,4% respondentů. Odpovědi žáků na obou školách byly tedy procentuelně téměř shodné.

Otázka č.4. Jaké máš sám zkušenosti s „piercingem“?

a)nemám, nikdy bych si ho nedal b)nemám, ale chtěl bych mít c)mám „piercing“ Kolik?.....................Kde?......................... d)měl jsem, už nemám Proč?...................................................

Graf č.4

65 60 55 50 45

%

40 35

Škola 1 Škola 2

30 25 20 15 10

5 0

a)nemám, nikdy bych si

b)nemám, chtěl bych mít

c)mám „piercing“

d) měl jsem,nem ám

Na obou školách přes 60% žáků uvádělo, že piercing nemají a ani po něm netouží.

Zajímavé však bylo zjištění, že 3,7% žáků ( ZŠ Arménská Brno ) a 5,1% žáků (ZŠ Oskol KM) piercing na svém těle mají.

Na ZŠ Arménská Brno jeden žák 7.třídy uvedl, že má piercing v kožní řase nad

pupkem, tři žáci 9.třídy uvádí piercing v nose, jazyku a obočí. 4 žáci uvedli, že piercing měli v minulosti a ze zdravotních důvodů jej museli vyjmout.

Na ZŠ Oskol KM uvádí tři žáci 7.třídy piercing v pupku, čtyři žáci 8.třídy piercing v

nose, pupku a bradě a čtyři žáci 9.třídy piercing v bradě a pupku.

Jeden žák 7.třídy a 2 žáci 8.třídy uvádí odstranění piercingu ze zdravotních důvodů. Odpovědi žáků na obou školách byly poměrně podobné.

Otázka č.5. Je pro tebe člověk s „piercingem“zajímavější?

%

Graf č.5 80 75 70 65 60 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

Škola 1 Škola 2

ANO

NE

Na obou školách převládá záporná odpověď, tzn.že žáci ZŠ Arménská Brno i žáci

ZŠ Oskol KM neshledávají člověka s piercingem o mnoho zajímavějšího. Na ZŠ Arménská Brno takto odpovědělo 71% a na ZŠ Oskol KM 79,4 % respondentů.

Otázka č.6. Může být podle tebe „piercing“ zdraví škodlivý?

Graf č.6 75 70 65

%

60 55 50 45 40

Škola 1 Škola 2

35 30 25 20 15 10 5 0

ANO

NE

Většina dotazovaných respondentů z obou škol si je vědoma zdravotních rizik

piercingu, na otázku, zda může být piercing zdraví škodlivý odpovědělo kladně na ZŠ Arménská Brno 65,4% žáků a na ZŠ Oskol KM 72% žáků.

Otázka č.7. Líbí se ti tetování?

Graf č.7 80 70 60

%

50

Škola 1 Škola 2

40 30 20 10 0

ANO

NE

Celých 68,2% žáků na ZŠ Arménská Brno a 80% žáků na ZŠ Oskol KM uvedlo, že

se jim líbí tetování na lidském těle. Odpovědi na obou školách byly tedy podobného charakteru.

Zajímavé je srovnání s otázkou č. 2, zda se jim líbí piercing na lidském těle, kdy

kladně odpovědělo na obou školách vždy pouze kolem poloviny dotazovaných.

Otázka č.8. Člověk s tetováním na tebe působí: a) zajímavěji, b) vypadá

jako z vězení, c) je více atraktivní, d), působí to nechutně, e) je to legrační, f) je to hloupé, g)vyjadřuje svůj názor

Graf č.8 130 120 110 100

90 80 70

Škola 1

60

Škola 2

50 40 30 20 10 0

a)zají b)jako c)více mavěj z atrakti í vězen vní í

d)nec e)legr hutně ačně

d)hlo upě

e)vyja dřuje svůj názor

V rámci této otázky měli žáci možnost zvolit více než jednu z odpovědí, které se jim

zdály být vhodné. Nejvíce z nich označilo odpovědi a) a e).Tzn.člověk s tetováním je pro ně zajímavější a tím, že vlastní tetování, podle nich vyjadřuje svůj názor.

Zastoupení jednotlivých odpovědí bylo na obou školách poměrně podobného charakteru.

Otázka č.9. Jaké máš sám zkušenosti s tetováním?

Graf č.9 55 50 45 40

%

35

Škola 1 Škola 2

30 25 20 15 10 5 0

a)nemám,ne chci

b)nemám,ch těl bych

c)mám

Zhruba polovina všech dotazovaných na obou školách se vyjádřila, že tetování

nemají a ani po něm netouží, druhá polovina žáků by si přála jednou tetování mít.

Pouze jeden žák na ZŠ Oskol KM uvedl, že měl jednou dočasné, smývatelné tetování Hennou, jinak nikdo z dotazovaných žáků neuvedl, že by měl na svém těle tetování.

Otázka č.10. Má někdo u vás v rodině tetování?

%

Graf č.10 80 75 70 65 60 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

Škola 1 Škola 2

ANO

NE

23,4% žáků ze ZŠ Arménská Brno a 34,6% žáků ze ZŠ Oskol KM uvedlo, že se u

nich v rodině vyskytuje osoba s tetováním.76,6% žáků ze ZŠ Arménská Brno a 65,4% žáků ze ZŠ Oskol KM uvádějí, že se tetování u nich v rodině nevyskytuje. Odpovědi žáků na obou školách byly tedy podobné.

2.2. ŠKOLA č.I-ZŠ Arménská Brno Otázka č.1. Jak moc je pro tebe důležité, být oblíbený mezi kamarády?

%

Graf č.1x 75 70 65 60 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

6.třída 7.třída 8.třída 9.třída

a)velmi důležité


c) je mi to jedno

Pro žáky 8. a 9.tříd je docela důležité, jak jsou oblíbeni v kolektivu. Vyslovilo se

takto 60% žáků 8.tříd a 75%žáků 9.tříd.U 6.a 7 tříd převládala odpověď c); 7% žáků 6.tříd a 50% žáků 7.tříd uvádí, že je jim to jedno.

Otázka č.2. Líbí se ti, když má někdo náušnici („piercing“) v obočí, nose, jazyku (popř.jiných neobvyklých částech těla)?

Graf č.2x 90 80 70

%

60 50

6.třída 7.třída

40

9.třída

8.třída

30 20 10 0

ANO

NE

82% žáků 6.tříd a 62,5% žáků 7.tříd odpovědělo, že se jim piercing nelíbí. Naopak

73% žáků 8.tříd a 66% žáků 9.tříd se piercing líbí. Žákům starších ročníků se tedy piercing líbí více.


Graf č.3x 100 90 80 70 6.třída 7.třída 8.třída

%

60 50

9.třída

40 30 20 10 0

ANO

NE

Většina z dotazovaných žáků zná osobu, která má na svém těle piercing, v 6.třídách

je to 71% žáků, v 7.třídách 90% žáků, v 8.třídách 87% žáků a v 9.třídách 94% žáků.


Graf č.3a x 90 80 70

%

60


50 40 30 20 10 0

a)rodiny

b)kamarádů


Pokud dotazovaní žáci v předchozí otázce č.3 uvedli, že znají osobu s piercingem,

pak je tato osoba pro většinu z nich někdo z jejich kamarádů či známých. U 6.tříd takto odpovědělo 75%, u 7.tříd 72%, u 8.tříd 54% a u 9.tříd 85% dotazovaných žáků. 38% žáků 8.tříd zná osobu s piercingem z okruhu známých osobností.



Graf č.4x 90 80 70

%

60 6.třída

50

7.třída 8.třída

40

9.třída

30 20 10 0

a)nemám,n ikdy bych si nedal

b)nemám,c htěl bych mít


d) měl jsem,nemá m

88% žáků 6.tříd, 67,5 % žáků 7.tříd, 53% žáků 8.tříd a 46% žáků 9.tříd piercing

nemají a ani po něm netouží. 12% žáků ž.tříd, 27,5% žáků 7.tříd, už 47 % žáků 8.tříd a 34% žáků 9.tříd uvádí, že piercing nemají, ale přáli by si ho mít. V 6.třídách nikdo

neodpověděl, že by měl piercing, v 7.třídách pak 1 žák (2,5%) uvádí piercing v pupku a 1 žák (2,5%) si ho musel odstranit ze zdravotních důvodů. V 8.třídě nikdo z

dotazovaných neuvedl, že by měl na svém těle piercing. V 9.třídách 3 žáci (9%) z

dotazovaných odpověděli, že mají piercing v nose, jazyku a obočí a pupku, 4 žáci (9%) museli piercing ze zdravotních důvodů vyjmout.


%

Gaf č.5x 80 75 70 65 60 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0


ANO

NE

Pro většinu dotazovaných žáků není člověk s piercingem o mnoho zajímavější. V

6.třídách se takto vyslovilo 77% , v 7.třídách 72,5%, v 9.třídách 82% dotazovaných žáků. Pouze u žáků 8.tříd 53% žáků uvedlo, že je pro ně člověk s piercingem zajímavější.


Graf č.6x 90 80 70

%

60

6.třída

50

7.třída 8.třída

40

9.třída

30 20 10 0

ANO

NE

82% žáků 6.tříd, 57,5% žáků 7.tříd, 60% žáků 8. tříd a 69 % žáků 9.tříd si je vědomo

faktu, že piercing by mohl ohrozit i jejich zdraví. Zajímavé je zjištění, že informovanost ohledně tohoto faktu je u mladších žáků vyšší.


Graf č.7x 80 70 60

%

50

6.třída 7.třída 8.třída

40

9.třída

30 20 10 0

ANO

NE

Většina dotazovaných žáků se shoduje na tom, že se jim líbí tetování na lidském těle.

V 7.třídách takto odpovědělo 67,5%, v 8.třídách 62% a v 9.třídách 80% dotazovaných

respondentů. Pouze u žáků 6.tříd mírně převažovala odpověď, že se jim tetování nelíbí

(53% dotazovaných). Dá se usoudit, že se zvyšujícím se věkem záliba v tetování mírně stoupá.

Otázka č.8. Člověk s tetováním na tebe působí: a) zajímavěji, b) vypadá

jako z vězení, c) je více atraktivní, d), působí to nechutně, e) je to legrační, f) je to hloupé, g)vyjadřuje svůj názor

Graf č.8x 22,5 20 17,5 15 12,5

6.tří da 7.tří da 8.tří da

10

9.tří da

7,5 5 2,5 0

a)zajím avějí

b)jako z vězení

c)více atraktiv ní

d)nech utně

e)legra čně

d)hloup e)vyjad ě řuje svůj

U žáků 7., 8.a 9.tříd převažovaly odpovědi a)-člověk s tetováním na ně působí

zajímavěji a odpovědi e)-člověk s tetováním vyjadřuje podle nich tetováním svůj názor. Žáci 6.tříd uváděli nejčastěji odpověď b)-člověk s tetováním na ně působí jako z vězení a také odpověď e).


%

Graf č.9x 75 70 65 60 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

6.tří da 7.tří da 8.tří da 9.tří da

a)nemám,nechci

b)nemám,chtěl bych

c)mám

U žáků 6. převažovala odpověď, že tetování nemají a ani si ho nepřejí. Odpovědělo

takto 71% žáků 6.tříd. V 7. a 8.třídách byly odpovědi a) a b) téměř vyrovnané. V 9.třídách 63% dotazovaných odpovědělo, že tetování nemají, ale přáli by si ho.


Graf č.10x 90 80 70 60


%

50 40 30 20 10 0

ANO

NE

V 18% případů žáků 6.tříd, v 25% případů žáků 7.tříd, ve 20% případů žáků 8.tříd a

25% případů žáků 9.tříd se v rodině vyskytuje osoba s tetováním. Odpovědi žáků v jednotlivých třídách byly podobného charakteru.

2.3.ŠKOLA II-ZŠ Oskol Kroměříž

Otázka č.1. Jak moc je pro tebe důležité, být oblíbený mezi kamarády?

%

Graf č.I 80 75 70 65 60 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0


a)velmi důležité


c) je mi to jedno

Žáci 6., 7., 8. i 9.třídy se shodují ve svých odpovědích, že je pro ně docela důležité,

jak jsou oblíbeni v kolektivu. Nejvíce na tom záleží žákům 9.ročníků, nejméně pak žákům 6.tříd.

Otázka č.2. Líbí se ti, když má někdo náušnici („piercing“) v obočí, nose, jazyku (popř.jiných neobvyklých částech těla)?

Graf č.II 70 65 60 55 50 45

6.třída 7.třída 8.třída

%

40 35

9.třída

30 25 20 15 10 5 0

ANO

NE

Piercing na lidském těle se více líbí žákům 9.tříd (kladně odpovědělo 69%

dotázaných žáků 9.tříd), nejméně pak žákům 6.tříd (záporně se k této otázce vyjádřilo 58% dotazovaných žáků 6.tříd). Lze tedy usoudit, že záliba v piercingu se zvyšujícím věkem mírně stoupá.


Graf č.III 100 90 80 70 6.třída

%

60

7.třída 8.třída

50

9.třída

40 30 20 10 0

ANO

NE

Velká většina všech dotazovaných žáků zná osobu s piercingem, u žáků 6.tříd je to

87% dotazovaných, v 7.třídách 95% dotazovaných, v 8.třídách už 98% dotazovaných a

u žáků 9.tříd se dokonce nevyskytl jediný, kdo by neznal osobu mající piercing na svém těle. Čili 100% dotazovaných žáků 9.tříd ZŠ Oskol KM znají osobu s piercingem.


Graf IIIa 90 80 70

%

60


50 40 30 20 10 0

a)rodiny

b)kamarádů


Pokud dotazovaní žáci v předchozí otázce č.3 uvedli, že znají osobu s piercingem,

pak je tato osoba pro většinu z nich někdo z jejich kamarádů či známých. U 6.tříd takto odpovědělo 48%, u 7.tříd 76%, u 8.tříd 83% a u 9.tříd 87% dotazovaných žáků.



%

Graf IV 70 65 60 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0


a)nemám, nikdy bych si nedal

b)nemám, chtěl bych mít


d) měl jsem,nem ám

70% žáků 6.tříd, 54 % žáků 7.tříd, 64% žáků 8.tříd a 55,5% žáků 9.tříd piercing

nemají a ani po něm netouží. Zhruba třetina z každé skupiny pak uvádí, že piercing

nemají, ale přáli by si ho mít. V 6.třídách se nevyskytoval nikdo, kdo by měl piercing, v 7.třídě pak 3 žáci (5%) piercing měli a 1 žák (2%) ho musel odstranit ze zdravotních

důvodů. V 8.třídě 4 žáci (7,5%)z dotazovaných uvedli, že mají piercing a 2 žáci (4%) si ho museli nechat kvůli zdravotním potížím vyjmout. V 9.třídách 4 žáci (9%) z dotazovaných odpověděli, že mají na svém těle piercing.

Žáci uvádí, že vlastní piercingy nosu, brady, obočí, pupku.


Grav č.V 90 80 70 60

6.třída

%

50

7.třída 8.třída

40

9.třída

30 20 10 0

ANO

NE

Pro velkou většinu dotazovaných žáků není člověk s piercingem o mnoho

zajímavější. V 6.třídách se takto vyslovilo 77% , v 7.třídách 84%, v 8.třídách 75,5% a v 9.třídách 82% dotazovaných žáků. Odpovědi žáků na jednotlivých tříd byly poměrně podobné.


%

Graf č.VI 80 75 70 65 60 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0


ANO

NE

78% žáků 6.tříd, 71% žáků 7.tříd, 66% žáků 8. tříd a 71 % žáků 9.tříd si je vědomo

faktu, že by piercing mohl ohrozit jejich zdraví. Přesto se zhruba třetina dotazovaných všech tříd v otázce č.4 vyjádřila, že by jej jednou chtěla mít.


Graf č.VII 100 90 80 70 6.třída 7.třída 8.třída 9.třída

%

60 50 40 30 20 10 0

ANO

NE

Většina dotazovaných žáků se shoduje na tom, že se jim líbí tetování na lidském těle.

U 6.tříd takto odpovědělo 72%, u 7.tříd 79%, v 8.třídách 81% a v 9.třídách 91%

dotazovaných respondentů. Dá se usoudit, že se zvyšujícím se věkem záliba v tetování mírně stoupá.

Otázka č.8. Člověk s tetováním na tebe působí: a) zajímavěji, b) vypadá jako z vězení,

c) je více atraktivní, d), působí to nechutně, e) je to legrační, f) je to hloupé, g)vyjadřuje svůj názor

Graf č.VIII 45 40 35 30 6.třída 7.třída 8.třída 9.třída

25 20 15 10 5 0

a)zají b)jako c)více d)nec e)legr d)hlou e)vyja dřuje mavěj z atrakti hutně ačně pě vězen vní svůj í

Na většinu dotazovaných žáků působí člověk s tetováním zajímavěji a vyjadřuje

podle nich tetováním svůj názor.

U žáků 6.tříd se taky často vyskytovala odpověď c)-člověk s tetováním je podle nich více atraktivní.


Graf č.IX 65 60 55 50 45

%

40


35 30 25 20 15 10 5 0

a)nemám,nec hci

b)nemám,cht ěl bych

c)mám

U žáků 6. a 8.tříd převažovala odpověď, že tetování nemají a ani si ho v budoucnu

nepřejí. V 7. a 9.třídách převažovala odpověď, že sice tetování nemají, ale v budoucnu by ho chtěli mít. V 7.třídách tak odpovědělo 64% a v 9.třídách 64% z dotazovaných žáků.


Graf č.X 70 65 60 55 50

%

45 40


35 30 25 20 15 10 5 0

ANO

NE

V 33% případů žáků 6.tříd, ve 34% případů žáků 7.tříd, ve 38% případů žáků 8.tříd a

ve 23% případů žáků 9.tříd se v rodině vyskytuje osoba s tetováním.

IV.DISKUZE K samotným tématům „piercing“ a „tetování“ jsem v české literatuře našla jen

několik publikací, na internetu se tímto zabývají především webové stránky salónů, které provádí tetování, piercing a jiná zdobení těla.

Žádný výzkum podobný tomu mému, se kterým bych mohla výsledky porovnat,

jsem nenašla.

V.ZÁVĚR Cílem této práce bylo přehledným způsobem shrnout poznatky o tetování a

piercingu, jejich historii, vývoji a návaznosti na současnost. Dalším předmětem této práce bylo zjistit, jaké jsou znalosti, postoje a vlastní zkušenosti žáků 2.stupně základních škol ohledně tetování a piercingu.

Pro tento průzkum byl zvolen anonymní dotazník, na který odpovědělo celkem 321

respondentů, z toho 107 na ZŠ Arménská v Brně a 214 na ZŠ Oskol v Kroměříži. Získané výsledky byly zpracovány a vyhodnoceny podle dvou kritérií, neboť

záměrem bylo také porovnat výsledky v jednotlivých třídách a porovnat výsledky obou škol navzájem.

Předpokládala jsem, že většina žáků piercing a tetování znají a někteří s tímto mají

již osobní zkušenost-ať už pasivní (z pohledu pozorovatele), nebo aktivní (sami piercing či tetování mají). Z průzkumu povedeného v rámci této práce vyplynulo, že tato

hypotéza byla správná. Velká většina žáků 6. až 9. tříd znalo osobu s piercingem či

tetováním a někteří z nich piercing na svém těle měli. Z toho tedy vyplývá, že piercing a tetování již není pro žáky 2.stupně základních škol věcí neznámou, ale naopak se pro ně stali již téměř samozřejmností.

Zajímavé bylo zjištění, že zhruba polovině respondentů se piercing na lidském těle

líbí, ale pouze asi třetina z dotazovaných by si piercing přálo mít. Naopak tetování na lidském těle se líbí zhruba třem čtvrtinám dotazovaných a zhruba polovina z respondentů by si tetování přála mít.

Při porovnávání výsledků z jednotlivých škol jsem nedospěla k žádným výrazným

rozdílům v odpovědích,i když moje původní doměnka byla jiná. Domnívala jsem se, že mezi základní školou v menším městě (Kroměříž) a městě s větším počtem obyvatel

jako je Brno, by se mohly některé odpovědi lišit. Avšak tato hypotéza se nepotvrdila. Výsledky mezi jednotlivými třídami se ovšem často poměrně lišily. Žákům 8. a

9.tříd více záleží na tom, zda jsou oblíbeni v kolektivu a také se jim průměně více líbí

piercing než žákům 6. a 7.tříd. Z dotazovaných žáků 6. a 7. tříd nikdo neměl piercing a přáli by si ho mít méně než žáci 8.a 9.tříd. Překvapivé bylo zjištění, že nejvíce

informovaní ohledně zdravotních rizik piercingu byli žáci 6.ročníků. Tetování se

nejvíce líbilo žákům 9. tříd ve srovnání s ostatními třídami. Respondenti 6. a 8. tříd by si přáli mít tetování méně, než žáci 7. a 9. ročníků.

Pokud se mezi respondenty našel žák s piercingem na těle, byli to žáci 8. nebo 9.

ročníků. Tetování na svém těle neměl žádný z dotazovaných žáků, pouze jeden uvádí, že měl dříve dočasné tetování provedené Henou.

Můj průzkum potvrdil, že vliv velkého či malého města nehraje roli a toto téma je

aktuální na všech školách.

Pro učitele by mohlo být zajímavé znát názor, vlastní zkušenosti a informovanost

ohledně piercingu a tetování u žáků základních škol, což bylo cílem této diplomové práce.

Tato diplomová práce mi přinesla mnoho nových poznatků o tématech piercing a

tetování. Dotazníky u žáků ZŠ mi pomohly odhalit jejich názory a zkušenosti s

piercingem a tetováním a potvrdila jsem si, že tetování a piercing prochází další ze

svých „renesancí“, a že toto téma je opět velmi živé. Jistě se s touto tematikou budeme v budoucnu setkávat čím dál víc, a proto bychom se měli jako učitelé o tyto trendy zajímat a vzdělávat v tomto směru.

Snaha zviditelnit se, odlišit se piercingem či tetováním u žáků pubescenčního věku

souvisí podle mého soudu s pocity vnitřních zmatků, poruchami sebevědomí a potřebou příslušnosti k sociálním skupinám. Učitel by se proto neměl omezit na odsouzení nebo snahu o zákaz, nýbrž by se měl snažit přiblížit žákům všechna rizika s těmito

„ozdobami“ související, měl by mít snahu na utužování jejich sebevědomí jinými

způsoby, aby si ho žáci nemuseli kompenzovat v podobách piercingu či tetování a

především by měl mít zájem na tom, oddálit rozhodnutí žáků pořídit si některou z těchto trvalých „ozdob“ těla do věku plnoletosti, kdy budou sami schopni zhodnotit a

uvědomit si dopad svých činů, které mají v těchto případech trvání až do konce života.

VI.RESUME

Diplomová práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část byla

věnována historii piercingu a tetování, vysvětlení základních pojmů souvisejících s tímto tématem a jejich jednotlivé charakteristice.

Praktická část byla soustředěna na zjištění znalostí, postojů a vlastních zkušeností s

piercingem a tetováním u žáků dnešní ZŠ. Výsledky anonymního dotazníku jsou zhodnoceny podle 2 kritérií: třída a škola, na níž byl dotazník proveden.

The diploma thesis consists of a theoretical and a practical part. The theoretical part

devoted to history of the piercing and tatoo, explanation of basis concepts being connected with this topic and theire characterization.

The aim of the practical part is to find out of the knowledge, attitudes and own

experiences of basic school pupils towards the piercing and tatoo.

The information obtained by means of the anonymous question form are elaborated

accorading to two criteria: class and the school, where the question form was made.

VII.SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

1. Rychlík, M.:Tetování, skarifikace a jiné zdobení těla. 1.vydání, Nakladatelství Lidové noviny, s.r.o., Praha 2005. ISBN 80-7106-780-6

2. Randal, H.:PIERCING-Moderní antologie.Rebo Poductions, Praha 1998. ISBN 80-7234-029-9

3. http://www.stripky.cz/nemoci/zdravi/hepatitida_b.html

4. http: //www.tetování.com

5. http://www.crazy-style.cz 6. http://www.sexus.cz

7. http://tattoo.borec.cz

8. http://www.piercing.com

9. http://pediatrics.aappublications.org 10. http://www.byblair.com/piercing 11.http://www.tribalectic.com

12.http://www.tonguestud.com 13.http://bloodybluetattoo.cz 14.http://www.bmezine.com 15. http://www.tattoo-ko.cz

16. http://www.tetovani.com

Diplomová práce. MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra biologie. Brno Žáci dnešní ZŠ-PIERCING a TETOVÁNÍ. Vedoucí diplomové práce:

Recommend Documents