Masarykova univerzita Brno Pedagogická fakulta
Prevence drogové závislosti – srovnání preventivních programů školy a externích výchovně vzdělávacích subjektů BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Vedoucí práce: Mgr. Radim Slaný Katedra: Výchova ke zdraví
Vypracoval: Marek Zelenka, UČO 371616
Bibliografický záznam ZELENKA, Marek. Prevence drogové závislosti – srovnání preventivních programů školy a externích výchovně vzdělávacích subjektů: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra výchovy ke zdraví, 2014. 59 l., 5 l. Příloh. Vedoucí bakalářské práce Mgr. Radim Slaný.
2
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem celou bakalářskou práci včetně příloh vypracoval samostatně pod vedením vedoucího bakalářské práce a uvedl jsem všechny pouţité podklady a literaturu.
V Brně ......................
................................. podpis studenta
3
Anotace: Bakalářská práce se zabývá prevencí drogové závislosti, konkrétně pak srovnáním preventivních programů realizovaných školou a externími výchovně vzdělávacími subjekty. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou vymezeny základní pojmy závislosti, prevence, řešení problematiky primární prevence na školách, charakteristika vybraných externích vzdělávacích subjektů a škol. V praktické části je popsána metodika, zhodnocení dotazníků nasměrovaných na realizaci prevence na škole, na které odpovídali ţáci druhého stupně základních škol a druhého typu dotazníků, na který odpovídali metodikové prevence, dále porovnání výstupů preventivních programů realizovaných školou s aktivitami prevence realizovanými externími subjekty ve vybraných školách a diskuze nad tímto srovnáním. Cílem práce bylo srovnání preventivních programů prováděných přímo školou a programů externích výchovně vzdělávacích subjektů za účelem zjištění, jestli je spolupráce v této oblasti účinná a potřebná.
Anotation: This bachelor thesis deals with drug addiction prevention, particularly with comparison of prevention programs implemented by schools and external pedagogical and educational subjects. The thesis is divided into a theoretical and a practical part. The theoretical part defines basic concepts of addiction, prevention, finding solutions for problems in primary prevention in schools, characteristics of selected external pedagogical and educational subjects and schools. The practical part describes the methodology, there is an evaluation of questionnaires directed to implementation of prevention in schools answered by higher level of primary schools students, and a second type of questionnaires that were answered by methodists of prevention, followed by comparison of outcomes gained from prevention programs implemented by schools and activities of prevention implemented by external subjects in selected schools, and is concluded with a discussion on this comparison. The objective of the thesis is to compare preventive programs carried out directly by schools with programs of external pedagogical and educational subjects in order to determine whether cooperation in this field is effective and needed.
Klíčová slova: Drogová závislost, rizikové chování, sociálně patologické jevy, prevence, školní metodik prevence, minimální preventivní program školy, blok primární prevence, interaktivní seminář, beseda, komponovaný pořad, přednáška, externí subjekt, adaptační výjezd, pedagogickopsychologická poradna, centrum drogové prevence
Key words: Drug addiction, hazardous behavior, socially pathological phenomena, prevention, school methodist of prevention, minimal preventive school program, segment of primary prevention, interactive seminar, discussion, composed program, lecture, external subject, adaptation trip, educational and psychological counseling, drug prevention center
4
Poděkování: Chtěl bych poděkovat mému vedoucímu práce Mgr. Radimovi Slanému za velkou trpělivost při vedení mé bakalářské práce. Dále bych rád poděkoval školám ZŠ Horníkova, Cyrilometodějskému gymnáziu a střední odborné škole pedagogické, ZŠ Brno, náměstí Míru a ZŠ Blaţkova za vyplnění dotazníků. Bc. Pavlovi Novákovi a Ing. Radkovi Voříškovi za poskytnuté informace ohledně Společnosti Podané ruce o.p.s. A v neposlední řadě Bc. Štěpánovi Davidovi za konzultaci.
5
Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 8 Teoretická část.......................................................................................................................... 10 1 Rizikové chování, drogová závislost ..................................................................................... 10 1. 1 Závislostní chování ........................................................................................................... 11 1. 2 Vznik závislosti ................................................................................................................. 13 1. 2. 1 Motivace ........................................................................................................................ 14 1. 2. 2 Osobnostní dispozice..................................................................................................... 15 1. 2. 3 Sociální faktory ............................................................................................................. 16 2 Prevence rizikového chování ................................................................................................ 18 2. 1 Zaměření preventivních programů .................................................................................... 19 2. 2 Cílová skupina, metody a formy prevence ........................................................................ 20 3 Preventivní program školy .................................................................................................... 22 3. 1 Minimální preventivní program ........................................................................................ 22 3. 2 Typy programů primární prevence .................................................................................... 24 3. 2. 1 Bloky primární prevence ............................................................................................... 24 3. 2.2 Interaktivní seminář........................................................................................................ 24 3. 2. 3 Beseda ........................................................................................................................... 24 3. 2. 4 Komponovaný pořad ..................................................................................................... 25 3. 2. 5 Pobytová akce ............................................................................................................... 25 3. 2. 6 Situační intervence ........................................................................................................ 25 3. 2. 7 Individuální konzultace ................................................................................................. 25 3. 2. 8 Skupinová práce ............................................................................................................ 26 3. 2. 9 Vzdělávací kurz ............................................................................................................. 26 3. 2. 10 Vzdělávací seminář ..................................................................................................... 26 3. 2. 11 Přednáška .................................................................................................................... 27 3. 3 Školní metodik prevence ................................................................................................... 27 4 Charakteristika preventivních programů externích subjektů ................................................ 29 4. 1 Sdruţení Podané ruce, o.p.s. ............................................................................................. 29 4. 1. 1 Preventivní program „Příběh z obrázků“ ...................................................................... 29 4. 1. 2 Preventivní program „Drogy a povolání“ ..................................................................... 29 4. 1. 3 Preventivní program „Divadlo ve výchově: Na Zdraví?“ ............................................. 30 4. 2 Poradenské centrum drogové a jiné závislosti – Sládkova, PPP Brno .............................. 30 4. 2. 1 „Popletené pohádky I“ .................................................................................................. 30 4. 2. 2 „Popletené pohádky II“ ................................................................................................. 30 4. 2. 3 „Drogy info“ .................................................................................................................. 30 4. 2. 4 „Záţitky na dluh“ .......................................................................................................... 30 4. 3 Programy prevence realizované v České republice........................................................... 30 4. 3. 1 Projekt „Řekni drogám NE!“ ........................................................................................ 31 4. 3. 2 Nestátní neziskové organizace ...................................................................................... 31 4. 3. 3 Internetové portály ........................................................................................................ 32 5 Charakteristika vybraných škol a jejich preventivních programů ......................................... 33 5. 1 ZŠ Blaţkova 9 ................................................................................................................... 33 5. 2 CMGaSOŠPg Brno, Lerchova 63 ..................................................................................... 34 5. 3 ZŠ náměstí Míru 3 ............................................................................................................. 35 5. 4 ZŠ Horníkova 1 ................................................................................................................ 35 Praktická část............................................................................................................................ 37 6 Metodika................................................................................................................................ 37 7 Výsledky................................................................................................................................ 39 6
7. 1 Zpracování dotazníků od ţáků .......................................................................................... 39 7. 2 Zpracování dotazníků od metodiků prevence ................................................................... 51 7. 2. 1 ZŠ Blaţkova .................................................................................................................. 51 7. 2. 2 Cyrilometodějské gymnázium a střední odborná škola pedagogická ........................... 53 7. 2. 3 ZŠ Brno, náměstí Míru .................................................................................................. 54 7. 2. 4 ZŠ Horníkova ................................................................................................................ 55 8 Srovnání preventivních programů škol a externích subjektů ................................................ 57 9 Diskuze .................................................................................................................................. 59 Závěr......................................................................................................................................... 61 Seznam pouţité literatury a odkazů ......................................................................................... 63 Seznam příloh ........................................................................................................................... 66
7
Úvod Téma „Prevence drogové závislosti – srovnání preventivních programů školy a externích výchovně vzdělávacích subjektů“ jsem si vybral proto, ţe je mi toto téma velmi blízké a rád bych se i v budoucnu prevencí zabýval v rámci svého pedagogického působení. Ze zkušeností od svých kamarádů, známých i ze svého okolí vím, ţe drogy nepřinášejí člověku nic uţitečného, drogová závislost do jisté míry mění povahu, zájmy a posouvá morální hranice člověka, a proto si myslím, ţe by na školách měla být věnována dostatečná pozornost její prevenci. Závislostní chování je komplexní sociální problém, který zatěţuje jak samotného závislého člověka, tak i jeho okolí. Prevence rizikového chování včetně drogové závislosti je aktuálním problémem, který řeší všechny základní a střední školy i vzhledem k nárůstu daného problému v posledních letech. Problematice drog z hlediska prevence a řešení závislosti se věnují ve velké míře nestátní a neziskové organizace a poradenská zařízení s určitou mírou nezávislosti vzhledem k citlivosti problému a menší důvěře drogově závislých ke státním a formálním institucím. Tento průnik školského prostředí a autonomních pomáhajících organizací pak nabízí otázku, jak na poli primární prevence u velmi důleţité cílové skupiny dospívajících oba subjekty spolupracují. Ve své bakalářské práci porovnávám preventivní programy prováděné přímo školou a programy externích výchovně vzdělávacích subjektů, které školy při realizaci primární prevence na školách vyuţívají, nabídky aktivit a zkušenosti s přijímáním těchto aktivit ţáky. Srovnávány jsou dvě školy, které realizují prevenci spíše prostřednictvím externích pracovníků a dvě školy, které si prevenci realizují samy. Od práce očekávám, ţe zjistím, jestli je pro ţáky a školu efektivnější, aby si školy realizovaly preventivní programy samy, nebo na nich spolupracovaly s externími výchovně vzdělávacími subjekty. Teoretická část předkládá téma a vytváří odborný podklad pro posuzování preventivních programů škol vymezením toho, co prevence v prostředí školy znamená. První kapitola popisuje obecně problém drogové závislosti v kontextu rizikového chování, druhá kapitola se soustředí na oblast prevence rizikového chování, třetí kapitola pak přímo na preventivní program školy, ozřejmuje pojem Minimální preventivní program, typy programů prevence i funkci metodika prevence na škole. Následující dvě kapitoly se zaměřují na charakteristiku konkrétních škol, které byly zařazeny do výzkumu, a subjektů, které tyto školy zmínily jako spolupracující v oblasti 8
drogové prevence. Čtvrtá kapitola je věnována charakteristice preventivních programů externích subjektů, pátá pak stručně charakterizuje oslovené školy a jejich preventivní programy. Praktická část v šesté kapitole vymezuje metodiku a postup při zjišťování dat. Sedmá kapitola shrnuje výsledky dvou dotazníků, pro ţáky škol a metodiky prevence. Vlastnímu srovnání preventivních programů škol a externích subjektů je věnována osmá kapitola a devátá kapitola otevírá diskuzi, která rozvíjí moţnosti škol a externích vzdělávacích subjektů. Určitým úskalím práce se ukázalo, ţe není snadné jednoznačně odlišit, co jsou výstupy prevence realizované samotnou školou a co je efekt, který je způsoben činností externího subjektu, přesto však mi z odpovědí vyplynula zajímavá zjištění a ačkoliv vzorek neumoţňuje širší zobecnění, lze říci, ţe zapojení externích vzdělávacích subjektů do primární prevence prováděné školou je přínosné.
9
Teoretická část 1 Rizikové chování, drogová závislost Způsoby chování, které nejsou zcela v souladu se sociálními normami dané společnosti, bývají tradičně označovány jako sociálně patologické jevy. V současné době se prosazuje v oblasti výchovné práce pojem rizikové chování.1 V centru pozornosti je tedy chování jedince, které ovlivňuje klima společnosti, ve které se pohybuje. Rizikové chování označuje vzorce chování, v jejíchţ důsledku můţe docházet k prokazatelnému nárůstu výchovně vzdělávacích, zdravotních, sociálních a dalších rizik, a to jak pro jedince, tak pro společnost. Mezi rizikové chování patří i uţívání psychoaktivních látek, které mění psychický stav jedince, obvykle pro něj ţádoucím způsobem. Důsledkem uţívání vznikají: akutní intoxikace, zneuţívání a závislost. Akutní intoxikace způsobuje přechodnou změnu tělesných i psychických funkcí, která můţe mít aţ charakter poruchy. Zneuţívání (abúzus) znamená jiţ psychické i somatické změny vznikající v důsledku dlouhodobého uţívání látky, v podstatě jde jiţ o sebepoškozující chování. Jako závislost je označováno trvalé uţívání bez ohledu na negativní důsledky na zdraví. Přesto lze rizikové chování vnímat jako komplexní problém propojený s osobností jedince, sociálními vztahy a prostředím. Uţívání drog je spojeno často s celou řadou dalších problémů, zpravidla s kriminogenním chováním. Poruchy chování jsou tradičně rozdělovány na disociální, asociální a antisociální chování. Jako disociální bývá označováno chování nepřiměřené, nespolečenské, které se dá zpravidla zvládnout běţnými pedagogickými postupy, bývá spíše přechodné a je nutné ho řešit z pohledu příčiny, často jde u mladistvých např.: o vynucování pozornosti, nástroj boje o moc s rodiči, důsledek školních problémů nebo perfekcionistické výchovy, neadekvátní posilování sebevědomí nebo i strach či snaha získat výhodu. Asociální chování znamená porušení společenských norem, intenzitou však nepřekračuje právní předpisy, je spíše v rozporu s morálkou. Jedinec projevuje nedostatečné sociální cítění, většinou poškozuje sebe. Toto chování vyţaduje speciálně pedagogický přístup v podobě poradenské i ústavní péče ve speciálních výchovných zařízeních, bývá spíše trvalé, objevuje se častá frekvence nevhodného chování, je patrný vzestupný trend. Podstatná pro řešení je intenzita, dále motivace jedince, dopad na jeho osobnost. Mezi časté příčiny patří např.: 1
od roku 2010 uţívá tento pojem Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy
10
osvědčení sociálních schopností, snaha o přijetí partou, problémy v komunikaci s vrstevníky a v rodině, narušení sociálních vztahů v rodině, neúspěch (např. ve škole), šikana, chuť proţít dobrodruţství, snaha upoutat pozornost, někdy nedosaţitelnost věci nebo reakce na náročnou ţivotní situaci. Antisociální chování je vymezeno jako protispolečenské jednání, porušení zákonů dané společností, poškozující společnost i jedince. Jednání tohoto stupně ohroţuje základní společenské hodnoty, včetně lidského ţivota, proto se náprava děje ústavní péčí ve školských zařízeních jako jsou ústavy výchovné péče či diagnostické ústavy nebo i v nápravných zařízeních jako je věznice. Je zde vysoká pravděpodobnost recidivy chování.2
1. 1 Závislostní chování Závislostní chování je fenomén, jehoţ nárůst obzvláště mezi věkovou skupinou dospívajících bývá dáván do souvislosti s rozvíjející se západní kulturou. Droga plní funkci jako nezbytný prostředek různých sociálních rituálů typických pro osobnostní zrání, vlastní individuaci i skupinovou identifikaci mladistvých. Její uţití tedy souvisí s procesem osobnostního vývoje dospívajícího a také s jeho socializaci ve vrstevnické skupině. „ Podobně jako alkohol či tabák, i řada nealkoholových drog zvyšuje sociální kohezi, pocit sounáležitosti se skupinou vrstevníků, pocit, že dospívající někam patří, ale zároveň, že se proti něčemu a proti někomu vymezuje – v tomto případě často proti autoritě rodičů a hodnotového systému reprezentovanému formálními sociálními strukturami a společensky akceptovanými vzorci chování.“3 Závislostní chování je tedy ohroţující zvláště pro věkovou skupinu mladých lidí, kteří vzhledem k zvláštnostem vývojového období dospívání mají k drogám velmi blízko. Paradoxně právě hledání nezávislosti na rodičích a dosavadním ţivotním stylu, snaha o vlastní rozhodování o sobě samém a samostatnost způsobuje u mladistvých potřebu větší sociální opory u vrstevníků. Syndrom závislosti je podle Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10) definován následovně: „ Soubor behaviorálních‚ kognitivních a fyziologických stavů‚ který se vyvíjí po opakovaném užití substance a který typicky zahrnuje silné přání užít drogu‚ porušené ovládání při jejím užívání‚ přetrvávající užívání této drogy i přes škodlivé následky‚ priorita v užívání drogy před ostatními aktivitami a závazky‚ zvýšená tolerance pro drogu a někdy 2
srov. Kapitoly ze speciální pedagogiky. 2., rozš. a přeprac. vyd. Editor Jarmila Pipeková. Brno: Paido, 2006, 404 s. ISBN 80-731-5120-0. 3 DUNOVSKÝ, J.: Sociální pediatrie. Praha: Grada, 1999. ISBN 80-7169-254-9.
11
somatický odvykací stav. Syndrom závislosti může být pro specifickou psychoaktivní substanci (např. tabák‚ alkohol nebo diazepam)‚ pro skupinu látek (např. opioidy) nebo pro širší rozpětí farmakologicky rozličných psychoaktivních substancí.“ 4 Charakteristické pro závislost je tedy nutkavá potřeba k opakovanému uţívání, výrazné oslabení volní kontroly, nárůst tolerance látky organismem, orientace na ţivotní styl spojený s drogou s postupným upadáním ostatních ţivotních priorit a abstinenční příznaky při vysazení drogy. Diagnózu závislosti je podle Nešpora i Vágnerové moţné stanovit v případě, ţe se objeví v průběhu 12 měsíců některé z podstatných znaků závislosti: 1) craving – baţení, silná touha vedoucí k uţití psychoaktivní látky, pocit puzení a přitahování; 2) potíţe v sebeovládání při uţívání látky a to pokud jde o začátek a ukončení nebo mnoţství látky; 3) abstinenční syndrom – somatický odvykací stav; 4) růst tolerance k účinku látky – vyţadování stále vyšších dávek, aby se dosáhlo účinku vyvolaného původně niţší dávkou; 5) zanedbávání ostatních zájmů a potřeb – potřeba drogy je dominantní, jedinec vynakládá převahu času, energie i finančních prostředků k získání drogy, která se stala prioritní hodnotou; 6) pokračování v uţívání přes jasný důkaz škodlivých následků – potřeba konzumace drogy přetrvává, i kdyţ si jedinec uvědomuje její škodlivé vlivy a má při uţívání četné potíţe. Závislost tedy není jednorázové selhání či omezený problém v jedné oblasti, ale jsou pro ni typické opravdu závaţné změny, které se projevují prakticky ve všech oblastech lidského ţivota: v somatické, psychické i sociální stránce. Navíc jde o problém, který se rychle vyvíjí a narušuje velmi výrazně osobnost člověka. Lze tedy právem vnímat směřování k závislosti skrze uţívání drogy za ohroţující faktor. Vezme-li se v úvahu i nezralost organismu a osobnosti mladého člověka, je problém ohroţení závislostí opravdu velmi závaţný. Prakticky ke všem diagnostickým znakům je člověk ve vývojovém období dospívání náchylný i vzhledem ke zvláštnostem vývoje. Silná touha a zesílené emoce a motivace jsou pro období dospívání velmi typické, ve spojení se 4
Mezinárodní statistická klasifikace nemocí MKN-10. [online]. 1.4.2014 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://www.uzis.cz/cz/mkn/index.html
12
stále ještě nezralou sebekontrolou. Změna zájmů a hodnot je také častým průvodním jevem procesu dospívání a hledání vlastní identity, často jde o velmi extrémní přechody od jednoho zájmu k zcela odlišnému. Nerespektování důsledků vlastního chování a tendence experimentovat a překračovat dosavadní limity pak i v oblasti somatické zvyšuje riziko.
1. 2 Vznik závislosti Závislost na uţívání psychoaktivní látky je multifaktoriálně podmíněnou poruchou, na jejímţ vzniku se mohou podílet vlastnosti jedince i vlivy vnějšího prostředí především sociálního a to jak na úrovni obecných sociokulturních aspektů, tak i vliv malých sociálních skupin a situačních podnětů. K utváření závislosti vede mnohdy kombinace rizikových faktorů, ze strany osobnosti jedince, rodiny a vrstevnické skupiny. Mezi rizikovými faktory na úrovni jedince se uvádí zvýšeně citlivá a zranitelná osobnost, neschopnost sebeprosazení, nízké komunikační dovednosti, neschopnost zvládat stresové situace, sklony k impulzivitě a agresivitě, nízká ctiţádost, poruchy soustředění, nízká výkonnost. Celkově lze shrnout tato rizika jako rysy nezralosti osobnosti a menší sociální dovednosti. Vytvoření závislosti předchází řada varovných signálů. Při jejich včasném rozpoznání lze zahájit intervenci, která čím je časnější, tím větší má potenciální úspěšnost. Vzhledem k tomu, ţe uţívání drog a obzvlášť jiţ utvořená závislost jsou spojeny s určitým stigmatem, mají uţivatelé tendenci je skrývat. Funkční obranné mechanismy často vedou ke zjištění s velkým časovým zpoţděním, kdy je účinnost léčby jiţ niţší. Mezi varovné příznaky uţívání drog patří např. nález pomůcek k uţívání drog; dále somatické známky uţívání jako vpich, zarudlé sliznice, hubnutí, zhoršení vzhledu a péče o zevnějšek; také změny v chování, podráţděnost, agresivita, střídání stavů zvýšené aktivity a neúměrné únavy, dále změny psychické, např. sníţená schopnost koncentrace pozornosti, horší úroveň paměti, změny nálad a celkově niţší výkonnost; důleţité jsou i sociální faktory a kriminogenní rysy chování jako je změna přátel, zhoršení prospěchu a neomluvené absence ve škole, tendence odcházet z domova na delší dobu, nespolehlivost, lhaní, tajnůstkářství, domácí krádeţe. Často jde o souhru těchto faktorů, které ve výsledku působí jako vzájemné katalyzátory a propojené systémy. Mnoţství uvedených rizik pak ukazuje na opravdu široké pole ohroţujících vlivů působících z různých stran, které se vzájemně kombinují a doplňují. Rizika vzniku závislosti tedy nelze omezit pouze na některé oblasti, např. jen vrstevnické vztahy (ačkoliv jejich vysoký podíl je často zmiňován v médiích i popisován v odborné literatuře). 13
Jde o hluboce propojené a někdy i časově vzdálenější okolnosti, např. zmiňované rodičovské vazby, typ výchovy, vymezení hranic a rolí. Kořeny tedy někdy sahají do dětství a do celkového vývoje člověka. Také mnoţství čistě osobních příčin rozvoje či podpory závislostního chování ukazuje na skutečně sloţitý komplexní problém. Vznik závislosti je spojen s mnoha příčinami a vzájemně se zesilujícími vlivy. Mezi klíčové faktory vzniku závislosti patří motivace jedince, osobnostní dispozice a sociální prostředí.
1. 2. 1 Motivace Motivace je základním hybným momentem, je to proces usměrňování, udrţování a energetizace chování člověka. Vychází z biologických zdrojů a utváří intrapsychický proces zvýšení nebo poklesu aktivity jedince. Umoţňuje tak mobilizaci psychické síly, která je usměrňovaná ţádaným směrem. Projevuje se napětím, neklidem, činností směřující k porušení rovnováhy, homeostázy organismu. Hlavní funkcí motivace je, ţe aktivizuje a směruje jedince k určitým cílům. V motivaci působí vnější pobídky (incentivy) a vnitřní pohnutky (motivy). Tyto psychologické příčiny činností, jednání člověka, jsou zaměřené na uspokojování určitých potřeb, pramení z vnitřních vědomých i bezděčných podvědomých podnětů, ale i vnějších vlivů na jedince. Kaţdý motiv má cíl a směr, intenzitu, trvalost. V zaměření motivace se uplatňuje osobnost člověka, jeho hierarchie hodnot i veškeré dosavadní zkušenosti, schopnosti a naučené dovednosti5. Motivace jedince k určitému způsobu chování často určuje, jak bude závaţné z hlediska vytvoření stálého zautomatizovaného vzorce chování, tedy návyku. Při řešení situace zneuţívání psychoaktivní látky je motivace jedince k uţití drogy důleţitým aspektem, který pak určuje i zaměření léčby. Obdobně se dá říci, ţe i zaměření prevence souvisí s hledáním motivací dospívajících k uţití drogy a předcházení situacím, které vyvolávají potřeby, jejichţ naplňování pak vede k nevhodně zvolenému řešení v podobě drog. Při vzniku závislosti je motivace prvotní a proto je potřeba nejdříve dešifrovat motivační tendence, aby bylo moţné předcházet závislosti skutečně cíleně a efektivně. Není-li prevence nasměrována jiţ na vhodné motivace, nemůţe být účinná.
5
srov. VÁGNEROVÁ, Marie. Základy psychologie. Vyd. 1. V Praze: Karolinum, 2004, 356 s. ISBN 80-2460841-3.
14
Vágnerová6 udává mezi prioritními potřebami, které vedou k zneuţívání drog tyto základní tendence: 1) uniknout něčemu negativnímu, např. vyřešit si své problémy, vyhnout se stresům a frustracím; 2) získat něco pozitivního, např. dosáhnout uspokojení nebo slasti, která se zdá jinak nedostupná nebo naopak uniknout stereotypu, nudě, touha čerpat chybějící inspiraci či uvolnit zábrany; tlaky sociální konformity, uchování určitých vztahů, přijetí skupinou nebo zařazení do určité subkultury, v níţ je uţívání drogy standardní chování. U cílové skupiny dospívajících pak prevence vychází právě ze snahy porozumět jejich motivacím k uţití různých drog a hledání alternativních způsobů naplnění potřeb, které nejen nebudou rizikové, ale i podpoří rozvoj osobnosti směrem k sociální zralosti spojené s přijetím odpovědnosti za svůj ţivot.
1. 2. 2 Osobnostní dispozice Významnou roli hraje i tendence k určitému způsobu proţívání, uvaţování a reagování, které zvyšují pravděpodobnost uţití některé drogy. Rizikové je labilní emoční proţívání, nedostatek vnitřní pohody, zvýšená dráţdivost, napětí, úzkost a deprese, coţ můţe vést aţ k pocitu soustavného neuspokojení. Období dospívání je v osobnostním vývoji typické právě emoční labilitou, dráţdivostí a sklonem k negativním rozkladům. Dá se říci, ţe i zdravá osobnost je v tomto období vývojovými zvláštnostmi disponována k uţití drogy a vytvoření závislosti. Depresivní a úzkostné ladění je labilními emocemi zesilováno a proto bude v tomto období mimořádně intenzivní. Další faktor je způsob uvaţování a hodnocení situace. „ K řešení problému pomocí psychoaktivních látek mají sklon lidé, kteří se obtížně orientují v situaci, nejsou schopni adekvátně posoudit sebe sama ani okolní realitu.“7 Často jde o lidi s niţší inteligencí, se zafixovanými neúčelnými strategiemi uvaţování, mající nepřiměřené očekávání vzhledem k budoucnosti, popírající riziko.
6
srov. VÁGNEROVÁ, M.: Psychopatologie pro pomáhající profese. Rozšířené a přepracované vyd. Praha: Portál, 2012. ISBN 978-80-262-0225-7. 7 VÁGNEROVÁ, M.: Psychopatologie pro pomáhající profese. Rozšířené a přepracované vyd. Praha: Portál, 2012. ISBN 978-80-262-0225-7.
15
Orientace v lidských vztazích a v aktuální situaci je spojena především s emoční inteligencí, která vyuţívá způsob poznávání empatii. Vciťování souvisí často s kvalitou rodinného prostředí, především s dobrým citovým zázemím dospívajícího. Svoji roli hraje i faktor učení, uţívání psychoaktivní látky se lépe fixuje, je-li pozitivně posilováno, tedy kdyţ uţití přináší uspokojení. Navíc lidé, kteří mají sklon řešit problém uţitím psychoaktivní látky, jsou méně flexibilní a reagují rigidně. Opět tu hrají roli vývojové zvláštnosti dospívání. Egocentričnost období přináší hledání zpětné vazby v samotném proţitku a orientaci na subjektivní pocity. Změna ve vnímání autority pak můţe vést k většímu lpění na jednoduchém nenáročném způsobu řešení a malé pruţnosti v hledání jiných moţností, jak řešit zátěţové situace. Charakteristické jsou i problémy v oblasti autoregulace, sníţená sebekontrola, sklon k impulsivnímu reagování. Nejistota, labilita a neschopnost zvládat své problémy vede k zvýšenému pociťování stresu, který je vyvolán i běţnými situacemi. Droga pak představuje rychlé a přijatelné řešení. Dalším rizikovým rysem osobnosti je potřeba vyhledávat nové a vzrušující záţitky, spojené s větší tendencí riskovat menší citlivostí k ohroţení. Uvedené je pak opět velmi typické pro období dospívání i u zdravých osobností. Nezralost sebekontroly dospívajícího, nejistota způsobená hledáním základní identity a moţností seberealizace i potřeba nových podnětů a emočně intenzivních záţitků, stejně jako impulzivita jsou těmto ohroţujícím rysům osobnosti blízko a dá se proto říct, ţe osobnost dospívajícího člověka je vysoce riziková z hlediska utvoření závislosti i jejího dalšího rozvoje. Efektivní prevence proto musí vycházet ze znalosti vývojových zvláštností dospívajících a zohledňovat je při předcházení rozvoje rizikového chování a uţití drogy při řešení ţivotních situací. Preventivní programy by proto měli respektovat neukončenost vývoje, emoční nevyváţenost, projevy nezralosti i nasměrování k postupnému přijímání odpovědnosti, pozvolnému růstu autoregulace.
1. 2. 3 Sociální faktory Vliv prostředí na utváření závislosti je nesporný. Mezi faktory zvyšující tendenci k uţívání psychoaktivních látek patří svobodná společnost, městské prostředí, dysfunkční rodina, nevhodné sociální skupiny, niţší úroveň vzdělání a sociální deprivace. Vliv společnosti je především v obecné dostupnosti psychoaktivních látek pro populaci dospívajících. Městské prostředí představuje vyšší pravděpodobnost nabídky drogy, spojené 16
s větší anonymitou a menší moţností kontroly neţádoucího chování. Velmi silný je vliv dysfunkční rodiny, kde dítě není akceptováno, chybí přiměřená výchova spojená s dodrţováním disciplíny a modely vhodného způsobu řešení problémů. Rizikové sociální skupiny, které vytváří určitou typickou subkulturu, mají odlišné normy, uţívání drogy je povaţováno za běţné a zcela neproblematické. S niţší úrovní vzdělání se často pojí předchozí školní neúspěšnost a s tím související sociální znevýhodnění, sociální deprivace pak představuje např. nezaměstnanost, ztrátu zázemí, bezdomovectví. Velice důleţitým sociálním faktorem pro dospívající je škola, vztahy v rámci školy a školní prostředí. Škola je sociální organismus fungující podle zavedených pravidel s organicky a funkčně propojenými soubory utvářejícími relativně uzavřený systém sociálních interakcí. Zpravidla má definovatelnou, relativně stabilní populaci, diferencovanou podle stupně a zaměření, utváří ucelené sítě sociálních vztahů, které fungují podle vnitřních řádů. Prostředí školy utváří a formuje funkční společenské struktury limitované vymezenými a povolenými formami interakcí, ovlivňuje city, postoje i myšlení jedince. Školy formují svébytnou kulturu jednání, návyky a rituály, které jedinec přijímá8. Důleţité je sociální klima, coţ je dlouhodobý jev typický pro danou školu, třídu, pro určitého učitele. Hlavními tvůrci klimatu, celkového ovzduší na škole, jsou ţáci třídy, ale i skupiny ţáků a vyučující a učitelský sbor. Na klima třídy působí různé faktory, např. počet ţáků, vyučovací postupy učitele, celkové klima školy, typ řízení školy a klima učitelského sboru.
8
srov. HAVLÍK, R., KOŤA, J. Sociologie výchovy a školy. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 174 s. ISBN 80-7178635-7.
17
2 Prevence rizikového chování Prevenci definuje defektologický slovník jako „ předcházení zdravotnímu nebo sociálnímu narušení jedince a jeho společenských vztahů.“9 Tradičně se rozlišují tři základní roviny prevence: primární, která je zaměřena na předcházení kontaktu jedince s rizikovými faktory, sekundární, kdy jde především o včasné vyhledání a řešení situace jiţ se vyskytujícího nevhodného chování a terciální, která se zabývá sniţováním dopadu rizikového chování na jedince i společnost.10 Efektivně nasměrovaná prevence musí cíleně vyhledávat potenciální rizikové skupiny a rizikové situace a účinně působit na chování mladistvých, aby se nevytvářely negativní vzorce vedoucí k zneuţívání drog a jiným formám rizikového chování a zároveň aby se podpořily adekvátní modely chování směřující ke správnému začlenění do společnosti a rozvoji zdravé osobnosti jedince. Nelze pouze zabraňovat moţnému rizikovému chování, ale je třeba předcházet všem typům sociálního selhání, působit na hodnotovou orientaci mladých lidí. „ Cílem primární prevence nemůže být pouhá absence sociálně patologických jevů, cílem musí být prezence sociálně příznivého chování, tj. chování, jež se neslučuje s jednáním protispolečenským.“11 Strategie prevence jsou zpravidla určovány koncepcí řešení problému v daném státě a jeho protidrogovou politikou. Prevencí drogové závislosti v České republice se zabývá řada institucí a organizací, celkovou koncepci řeší Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky, která vznikla na základě usnesení vlády č. 643 ze dne 19. června 2002, navázala tak na činnost předchozí Mezirezortní protidrogové komise. Dále pak situaci řeší Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti, které je součástí mezinárodní sítě monitorovacích středisek Reitox decentralizované agentury evropské unie se sídlem v Lisabonu12. V současné době je aktuální prevence řešena podle Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 aţ 2018 navazující na předcházející strategii na období 2005 aţ 2009. Zpracovaná je na základě závěrů hodnocení úspěšnosti předchozí strategie, reflektuje získané zkušenosti a současný stav poznání o fenoménu uţívání drog. Strategie byla přijata usnesením vlády ze dne 10. května 2010 č. 340.
9
SOVÁK, M. a kol.: Defektologický slovník. 3. uprav. vyd. Praha: H H, 2000. ISBN 80-86022-76-5. srov. VÁGNEROVÁ, M.: Psychopatologie pro pomáhající profese. Rozšířené a přepracované vyd. Praha: Portál, 2012. ISBN 978-80-262-0225-7. 11 MATOUŠEK, O., KROFTOVÁ, A.: Mládež a delikvence. Praha: Portál, 1998, s. 261. ISBN 80-7178-226-2.. 12 http://www.vlada.cz/cz/ppov/protidrogova-politika/protidrogova-politika-72746/ 10
18
Oproti předchozí střednědobé strategii je Národní strategie 2010-2018 připravena jako strategický dokument na období 9 let, čímţ reflektuje poţadavek dlouhodobé kontinuity protidrogové politiky vlády. Podrobnější určení dílčích cílů, nástrojů a aktivit k dosaţení strategických cílů protidrogové politiky a definování jejich priorit na nejbliţší období je úkolem tří jednotlivých tříletých akčních plánů. Národní strategie 2010-2018 definuje základní východiska protidrogové politiky vlády, směry řešení problému uţívání drog, principy a přístupy, na kterých protidrogová politika České republiky staví. Základní cíle protidrogové politiky jsou: 1) sníţit míru experimentálního a příleţitostného uţívání drog zejména mladými lidmi; 2) sníţit míru problémového a intenzivního uţívání drog; 3) sníţit potenciální rizika spojená s uţíváním drog pro jedince a společnost; 4) sníţit dostupnost drog zejména pro mladé lidi.
2. 1 Zaměření preventivních programů Prvotní preventivní programy se zaměřovaly na informace o zdravotní škodlivosti drog a emotivní působení na dospívající s cílem odradit je od kontaktu s drogou. Tyto programy měly často zcela obrácený účinek, a proto se rozšířily aktivity zaměřené na afektivní výchovu a nespecifickou prevenci s cílem vhodné protiváhy v pozitivním trávení volného času. Přesto ani tyto programy se neukázaly jako dostatečně účinné. Jako klíčové se jeví vytvoření dostatečně silného protidrogového postoje a posílení kompetencí dospívajícího čelit nevhodnému tlaku vrstevníků. V obecné rovině jsou jako účinné popisovány programy, které kombinují různé strategie působení na mladistvé prostřednictvím školy, rodiny, vrstevníků, místní komunity, masmédií. Efektivitu sniţuje nahodilost a jednorázové aktivity, proto je vhodné, aby programy byly kontinuální a systematicky plánované. Důleţité je, aby poskytovaly cílené a adekvátní informace i vzhledem k věku, pouţívaly přijatelné formy a metody působení. Vzhledem k tomu, ţe alkohol a tabák jsou často vstupní branou k nealkoholovým drogám, je třeba, aby prevence byla zasazena do širších souvislostí. Koncepcí, obsahem a koordinací v oblasti specifické primární prevence rizikového chování u dospívajících v působnosti resortu školství, mládeţe a tělovýchovy se zabývá oddělení prevence a speciálního vzdělávání. Zpracovává metodické a koncepční materiály související s problematikou specifické primární prevence rizikového chování. Připravuje legislativní podklady, plní úkoly vyplývající z vládních usnesení, vyhlašuje dotační programy v oblasti specifické primární prevence rizikového chování, provádí vyhodnocení, kontrolu 19
činnosti, provádí certifikaci odborné způsobilosti programů primární prevence. Dále podporuje spolupráci a koordinaci krajských školských koordinátorů prevence, metodiků prevence v Pedagogicko-psychologických poradnách a dalších organizací působících v oblasti primární prevence rizikového chování. Na základě analýz a realizovaných evaluací přijímá opatření k efektivní primární prevenci.
2. 2 Cílová skupina, metody a formy prevence Cílovou skupinou, na kterou je směřováno preventivní opatření, mohou být podle Matouška např. hyperaktivní děti, děti selhávající ve škole, s poruchami chování, děti z dysfunkčních rodin, z rodin ţijících pod hranicí ţivotního minima. Volba cílové skupiny určuje nejvhodnější preventivní strategii, proto je bez jasného vymezení cílové skupiny a jí odpovídajícího postupu, prevence málo efektivní. Z hlediska metod a forem jsou vhodné aktivity zaměřené především na kvalitu postojů a konkrétní chování v situacích přinášejících rizika, spíše neţ obecné poskytování informací. Vhodné je vyuţití „peer“ prvku působení vrstevníků, protoţe mají rozhodující vliv na formování postojů dospívajících. Důleţité je posilovat schopnost mladých lidí čelit negativnímu nátlaku nejlépe asertivním tréninkem, nácvikem dovedností odmítnout drogu, technikami řešení konfliktů. Také je dobré se zaměřit na podporu ochranných faktorů, např. nabídkou podpůrného prostředí, které umoţňuje navázat nové vztahy jak vrstevnické tak s dospělými, kteří mohou být pro mladistvého přijatelnou autoritou. Podstatné pro efektivní program je skutečně aktivní zapojení dospívajících do preventivních programů i do dalších aktivit vhodně vyplňujících volný čas. „ Efektivní preventivní programy nestavějí na didaktice obecných pouček, snaží se posílit jak sociální kompetenci dětí, tak i kompetenci jejich rodičů, kompetenci učitelů a vychovatelů i kompetenci vrstevníků – zejména těch, kteří jsou v neformálních skupinách dětí přirozenými vůdčími osobnostmi.“13 Konkrétně se program můţe zaměřit na učení se sociálním dovednostem, např. jak neagresivně odvrátit agresivní chování, jak něco odmítnout. Je moţné k tomu vyuţívat také přehrávání situace a videotrénink. Cílem musí být posílené sebehodnocení jedince, nikoliv zdeptané. Dalším postupem je posilování schopnosti řešit problémy, zpravidla formou diskusí v malých skupinách. „ Oba druhy vzdělávacích programů prokazatelně zlepšují atmosféru 13
MATOUŠEK, O., KROFTOVÁ, A.: Mládež a delikvence. Praha: Portál, 1998. ISBN 80-7178-226-2.
20
třídy, kooperativitu dětí, posilují pozitivní vazby mezi dětmi, zlepšují výsledky vzdělávání i v jiných předmětech a snižují míru asociálního chování.“14
14
MATOUŠEK, O., KROFTOVÁ, A.: Mládež a delikvence. Praha: Portál, 1998. ISBN 80-7178-226-2.
21
3 Preventivní program školy Prevence rizikového chování včetně drogové závislosti je aktuálním problémem, který řeší všechny základní a střední školy i vzhledem k nárůstu daného problému v posledních letech. Ke koordinaci všech aktivit na kaţdé škole působí školní metodik prevence. Škola vytváří svůj preventivní program, na kterém se často podílí i externí výchovně vzdělávací subjekty, např. školská poradenská zařízení jako je Pedagogicko-psychologická poradna či Středisko výchovné péče, dále různé nestátní neziskové organizace zabývající se problematikou drogové závislosti. Konkrétní aktivity v rámci tohoto programu mají různé dopady na ţáky, přestoţe vyhodnocování jejich úspěšnosti je značně omezené vzhledem k obtíţnému monitorování situace vývoje drogové závislosti u ţáků. Z hlediska podpory kultury vhodného začlenění jedince do společnosti můţe škola zvolit různé přístupy. Můţe se zaměřit na široké občanské vzdělávání, kdy cílem je vychovat dobré občany, kteří se budou společensky vhodně angaţovat. Další přístup povaţuje za důleţité vzdělávání v právu a jeho vhodném uplatňování ve společnosti. Třetí přístup vidí jako klíčové morální vzdělávání, kdy se vyuţívá různých příleţitostí k morálnímu rozhodování a zaujímání vhodných stanovisek. Základními kompetencemi prevence v rámci podpory zdraví a zdravého ţivotního stylu jsou zvyšování sociální kompetence: rozvíjení sociálních dovedností, které napomáhají efektivní orientaci v sociálních vztazích, odpovědnosti za chování a uvědomění si důsledků jednání;
dále s tím související posilování komunikačních dovedností: zvyšování schopnosti
řešit problémy, konflikty, adekvátní reakce na stres, neúspěch, kritiku; vytváření pozitivního sociálního klimatu: pocitu důvěry, bez nadměrného tlaku na výkon, zařazení do skupiny, práce ve skupině vrstevníků, vytvoření atmosféry pohody a klidu, bez strachu a nejistoty; a v neposlední řadě i formování postojů ke společensky akceptovaným hodnotám: pěstování právního vědomí, mravních a morálních hodnot, humanistické postoje.
3. 1 Minimální preventivní program Minimální preventivní program, který je komplexním systémovým prvkem v realizaci preventivních aktivit, vypracovává kaţdá škola vţdy na příslušný školní rok (krátkodobé cíle primární prevence) nebo v časově delším horizontu (dlouhodobá preventivní strategie) a je součástí výchovně vzdělávacího programu školy, odráţí stav řešení prevence rizikového chování na konkrétní škole. Jeho realizace je pro kaţdou školu a kaţdé školské zařízení
22
závazná a podléhá kontrole České školní inspekce. Podle pravidelného vyhodnocování by měl být aktualizován dle účelnosti jednotlivých aktivit. Preventivní programy je vhodné koncipovat komplexně v koordinované spolupráci různých institucí. Současná strategie MŠMT podle Národní strategie primární prevence rizikového chování dětí a mládeţe na období 2013 - 2018 je postavena na vymezování vzájemného propojení všech subjektů v rámci primární prevence a koordinací řešení problémů souvisejících s rizikovým chováním. Velmi důleţité je v Minimálním preventivním programu uplatňovat různé formy a metody působení na jedince i skupiny dospívajících, které jsou zaměřeny na podporu rozvoje jejich osobnosti a sociálního chování a také vytvářet podmínky pro smysluplné vyuţití volného času. Pro vyšší cílenost a efektivitu je nutné průběţné sledování konkrétních podmínek a situace ve škole z hlediska rizik výskytu sociálně patologických jevů a uplatňování adekvátních forem a metod umoţňujících včasné zachycení ohroţených mladistvých. Ukazuje se také nezbytnost spolupráce s rodiči a osvětová činnost pro rodiče v oblasti zdravého ţivotního stylu a v oblasti prevence problémů ve vývoji a výchově dospívajících. Důleţitou součástí prevence je i poskytování poradenských sluţeb školního metodika prevence a výchovného poradce ţákům a jejich rodičům a zajišťování poradenských sluţeb specializovaných poradenských a preventivních zařízení pro ţáky, rodiče a učitele. Škola má odpovědnost za systematické vzdělávání školních metodiků prevence a dalších pedagogických pracovníků v metodikách preventivní výchovy, v netradičních technikách pedagogické preventivní práce s dospívajícími (interaktivní techniky, nácviky praktických psychologických a sociálně psychologických dovedností, techniky rozvíjení osobnosti, metody vytváření pozitivních vztahů mezi ţáky apod.) a v řešení problémových situací souvisejících s výskytem sociálně patologických jevů; dále je odpovědná za systémové zavádění etické a právní výchovy, výchovy ke zdravému ţivotnímu stylu aj. oblastí preventivní výchovy do výuky jednotlivých předmětů, ve kterých ji lze uplatnit. Minimální preventivní program je pravidelně jednou ročně vyhodnocován. Sledována je celková účinnost minimálního preventivního programu (do jaké míry bylo dosaţeno stanovených cílů) i jeho průběh (jak program postupoval). Měřena je také efektivita jednotlivých aktivit, které byly v rámci minimálního preventivního programu realizovány.
23
3. 2 Typy programů primární prevence Primární prevence je na školách realizována různými formami a programy. Některé školy vyuţívají široké škály těchto typů a jejich program je členitý a různorodý, jiné školy z moţností forem vybírají pouze některé aktivity, buď z důvodu, ţe jsou osvědčené nebo protoţe jsou zafixované a příliš se neobměňují. Pro srovnání pak je důleţité nejprve objasnit, jaké moţnosti typů programů existují, jak bývají označovány.
3. 2. 1 Bloky primární prevence Blok primární prevence je základní formou prevence prováděné na školách. Blok vytváří jednotku komplexního programu prevence, je zaloţen na principu interaktivity, která má pevnou, vnitřní strukturu. Začíná úvodem, kdy se zmapuje očekávání ţáků a jejich naladění. V hlavní části je rozpracováno stěţejní téma prevence a následuje závěr a zhodnocení celé aktivity. Zpravidla zahrnuje informace o problematice různých forem rizikového chování, řízené diskuse, interaktivní hry apod. Velkou výhodou je bezprostřední získání zpětné vazby, také moţnost pravidelného systematického zařazení do školního vzdělávacího programu. Minimální doporučený rozsah je u dospívajících 90 minut, coţ představuje zpravidla spojenou dvouhodinovou dotaci a umoţňuje to snadné zařazení v podmínkách školy.
3. 2.2 Interaktivní seminář Interaktivní seminář je spíše jednorázová aktivita, která interaktivní formou zprostředkovává informace o problematice různých forem rizikového chování. Vzhledem ke své povaze je náročnější na přípravu a vyţaduje promyšlené směřování. Interaktivní seminář je vţdy tematicky zaměřen na některou konkrétní formu rizikového chování, umoţňuje cílenou prevenci podle předpokládaného problému. Minimální doporučený rozsah je opět 90 minut, coţ by mělo být dostačující pro zvládnutí tématu. Tím, ţe je specificky a konkrétně zaměřen, je to forma vhodná k vyuţití odborníků na dané téma.
3. 2. 3 Beseda Beseda je také forma jednorázové primárně-preventivní aktivity, při které lektor rozhovorem s posluchači zjišťuje jejich znalosti, názory, postoje, zaměřuje se na konkrétní témata, které z rozhovoru vyplynou. Odpovídá na dotazy a dává prostor pro vyjádření jednotlivých osob ve skupině. Tato forma předpokládá aktivní zapojení cílové skupiny. U dospívajících je velmi vhodná vzhledem ke komunikativnímu charakteru, vyţaduje však vedení zkušeného lektora, který dokáţe moderovat případné komunikační bariéry či nevyváţenost komunikace v rámci skupiny a zajistit dostatečný prostor pro vyjádření všech zúčastněných. Také skupina, která se besedy zúčastní, musí být přiměřeně velká a vytvořit 24
sociálně bezpečný prostor pro poloţení otázky. Vzhledem ke komunikační náročnosti je minimální rozsah 45 minut.
3. 2. 4 Komponovaný pořad Komponovaný pořad je také jednorázový program kombinující uměleckou formu (např. film, divadelní představení) s následnou diskusí s odborníky v oblasti léčby a prevence různých forem rizikového chování. Výhodou je výrazná atraktivita, kterou má tato forma pro dospívající, umělecké zpracování tématu zajišťuje přesah do emotivní oblasti a motivaci, následná diskuse je jednodušší a splňuje také potřebu vysoké sebereflexe dospívajících, sebevyjádření a komunikace o důleţitých věcech v rámci skupiny. Tato forma předpokládá aktivní zapojení cílové skupiny a je proto důleţité, aby účastníci byli motivováni k tomu dané téma zpracovávat a cítili se bezpečně při sdílení vlastních názorů, které provokuje výchozí podnět. Minimální rozsah je 90 minut, protoţe jde o kombinaci dvou částí, které aby byly smysluplné, není moţné časově omezit.
3. 2. 5 Pobytová akce Pobytová akce navazuje na systematickou práci s cílovou skupinou, je realizovaná mimo běţné prostředí a umoţňuje tak začlenit nové a nevšední způsoby výchovné činnosti. Tento typ programu primární prevence je zaloţen na principech interaktivy, cílené práci s malou skupinou. Podmínkou je zajištěná návaznost na další aktivity programu s důrazem na kontinuitu a komplexnost primární prevence. Minimální rozsah přímého výchovného působení na pobytové akci je doporučen 8 hodin.
3. 2. 6 Situační intervence Situační prevence je, jak z názvu vyplývá, předem neplánovaná specifická aktivita vycházející z aktuální situace, která vyţaduje okamţitý zásah pracovníka programu nad rámec běţně pánované realizace preventivního působení (například bloku primární prevence). Nemusí se jednat jen o krizové situace, ale například i o několikaminutový individuální rozhovor mimo skupinu, ve kterém je nutné znovu sdělit pravidla programu. Minimální rozsah je proto i 5 minut, samozřejmě záleţí na situaci a moţnostech, takţe zpravidla bude delší a navazující dle potřeb konkrétní situace.
3. 2. 7 Individuální konzultace Specifická osobní konzultace s účastníkem programu (zejména programu indikované primární prevence) zaměřená především na podporu a řešení jeho individuálních potíţí v programu nebo i potíţí souvisejících s jeho běţným ţivotem mimo program. Minimální rozsah je 30 minut, aby bylo dosaţeno nejen letmého nastínění problému, ale i ověření, zda 25
potíţím konzultant správně porozuměl a také jestli účastník programu dostal potřebné odpovědi k nasměrování na další řešení situace. Někdy uţ samotné aktivní naslouchání konzultanta můţe mít potřebný účinek, ale je potřeba, aby účastník cítil i podporu v samostatném řešení problému. Jde o osobní rozhovor, který musí respektovat potřebu bezpečí a intimity sdělení, je tedy důleţité zamyslet se i nad prostředím a místem pro konzultaci a vztahem účastníka ke konzultantovi, zda má předpoklady pro vytvoření důvěry a účastník se necítí ohroţen např. díky dalším rolím, které konzultant můţe ve škole zastávat.
3. 2. 8 Skupinová práce Skupinová práce je aktivizační metodou, která je velmi příhodná pro věkovou skupinu dospívajících, předpokládá systematickou práci se specifickou skupinou osob vykazující zvýšenou míru rizika pro vznik různých forem rizikového chování. Její součástí je nácvik sociálních a komunikačních dovedností, zvyšování sebedůvěry, rozvoj schopnosti spolupracovat apod. Vzhledem k této náročnosti vyţaduje i odbornou připravenost a komunikační kompetenci animátora skupiny. Skupinová práce má především výchovný charakter, je zaměřena na podporu vhodných postojů a komunikačních dovedností členů skupiny, někdy i na vytvoření týmové spolupráce a vzájemné podpory v rámci skupiny. Probíhá pravidelně v minimálním rozsahu 120 minut po předem definovanou dobu, delší časová náročnost souvisí i s organizací skupinových procesů.
3. 2. 9 Vzdělávací kurz Ucelený vzdělávací program pro sekundární cílovou skupinu, tedy např. učitele ţáků, metodiky prevence, rodiče, zahrnující teoretickou průpravu z oblasti primární prevence rizikového chování, nácvik praktických dovedností, případně prohlubování získaných znalostí a dovedností. Kurz musí odpovídat potřebám skupiny vzhledem k jejich působení na dospívající čili respektovat jinou roli i moţnosti, např. metodika a běţného učitele. Minimální rozsah je 40 hodin, aby bylo moţné předat jak informace, tak realizovat praktický nácvik dovedností.
3. 2. 10 Vzdělávací seminář Vzdělávací seminář je jednorázová vzdělávací aktivita opět pro sekundární cílovou skupinu převáţně informačně vzdělávacího charakteru na konkrétní specifické téma. Účinnost zvyšuje vedení interaktivní formou, coţ předpokládá aktivní zapojení cílové skupiny a ochotu a motivaci se vzdělávat. Minimální rozsah je 90 minut, protoţe je nasměrována spíše specificky neřeší komplexní připravenost.
26
3. 2. 11 Přednáška Přednáška je také jednorázová aktivita (odborný výklad) tentokrát pouze informačního charakteru, je zaměřená na konkrétní téma, ale nepředpokládá výrazné aktivní zapojení cílové skupiny. Minimální rozsah je 45 minut, coţ odpovídá běţné vyučovací hodině. Je moţné ji zvolit pro cílovou skupinu, jejichţ motivaci lze obtíţně ovlivnit, např. rodiče ţáků. Je-li vhodně zvolená osobnost přednášejícího, nemusí být přes svoji pasivitu neúčinná, naopak můţe mít motivační funkci pro navázání spolupráce a další rozvíjení aktivit prevence.15
3. 3 Školní metodik prevence Klíčovým pedagogem řešícím koordinaci, metodické vedení a plánování strategie primární prevence na škole je školní metodik prevence. Mezi jeho základní činnosti patří koordinace tvorby a kontrola realizace preventivního programu školy, dále metodicky vede pedagogické pracovníky školy v oblasti prevence rizikového chování (vyhledávání problémových projevů chování, preventivní práce s třídními kolektivy apod.) a koordinuje jejich vzdělávání v této oblasti, koordinuje spolupráci školy s orgány státní správy a samosprávy, které mají v kompetenci problematiku prevence rizikového chování, spolupracuje s okresním metodikem preventivních aktivit, popř. krajským školským koordinátorem prevence, a zajišťuje přenos zásadních informací. Jeho preventivní působení je ovšem podle Metodického pokynu MŠMT širší, odborně a metodicky pomáhá učitelům odpovídajících výchovně vzdělávacích předmětů, ve kterých je moţné vhodnou formou zavádět do výuky etickou a právní výchovu, výchovu ke zdravému ţivotnímu stylu aj. oblasti preventivní výchovy; poskytuje učitelům a ostatním pracovníkům školy nebo školského zařízení odborné informace z oblasti prevence, pravidelně je informuje o vhodných preventivních aktivitách pořádaných jinými odbornými zařízeními; můţe navrhovat vhodné odborné a metodické materiály pro realizaci Minimálního preventivního programu a navazujících preventivních aktivit školy; sleduje ve spolupráci s dalšími pedagogy školy rizika vzniku a projevy sociálně patologických jevů a navrhuje cílená opatření k včasnému odhalování těchto rizik a k řešení vzniklých problémů; informuje pedagogy o způsobech řešení krizových situací v případech výskytu sociálně patologických jevů ve škole. Ve své činnosti uplatňuje především metody, které mají ověřenou účelnost, a lze u nich měřit efektivitu.
Manuál pro tvorbu minimálního preventivního programu. Pražské centrum primární prevence [online]. [cit. 2014-11-27]. Dostupné z:http://www.prevence-praha.cz/minimalni-preventivni-program/manual-protvorbu-mpp-zakladni-pojmy citováno dne 12. 11. 2013
27
28
4 Charakteristika preventivních programů externích subjektů Při charakteristice preventivních programů externích subjektů se vychází z nabídky, kterou tyto subjekty zveřejňují na svých webových stránkách. Vybrány jsou organizace, které byly zmíněny nejvíce a realizují velkou část drogové prevence. Vzhledem k tomu, ţe v dotaznících byly uvedeny i subjekty věnující se jiným oblastem prevence, bylo potřeba zjistit při rozhovoru s metodiky, které z uvedených organizací se věnují právě drogové závislosti, aby byly vyloučeny ostatní. Obě organizace, které jsou charakterizovány, nabízí také poradenství v oblasti drogové prevence jak pro školy, tak pro širokou veřejnost.
4. 1 Sdružení Podané ruce, o.p.s. Subjekt je nestátní neziskovou organizací, občanské sdruţení (nyní nově spolek). Sdruţení Podané ruce se věnuje především práci s uţivateli drog a sociálním sluţbám, ale nabízí i preventivní programy. Tyto programy drogové prevence jsou nabízeny školám, volnočasovým zařízením, ale také jednotlivcům či rodinám nebo různým organizacím, které se zabývají prevencí. Programy jsou určeny ţákům a studentům od šesti let, realizovány jsou formou přednášek, besed (i s bývalými uţivateli drog), záţitků nebo divadla.
4. 1. 1 Preventivní program „Příběh z obrázků“ Jedná se o komiksový příběh, který je promítán ve třídě. Hlavní postavou je náctiletý chlapec, který začíná mít problémy s drogami. Při tomto preventivním programu jsou vybráni ţáci, kterým je přidělena postava. Kaţdá postava má své komiksové bubliny, které děti postupně čtou. Příběh postav dopadne špatně pro všechny zúčastněné ţáky. Ti po zakončení příběhu rozpoutají diskuzi a bádají nad počátky špatného konce. Poté zkoušejí dát příběh do pořádku tak, aby na konci dopadl dobře. Uvědomují si při tom, jak drogy mohou pokazit ţivot. Přednášející v průběhu příběhu osvětluje drogovou problematiku, zkrátka vše, co by děti nemuseli znát.
4. 1. 2 Preventivní program „Drogy a povolání“ V úvodu tohoto preventivního programu lektor vyzývá děti, aby kaţdé z nich řeklo drogu, kterou zná. Tyto drogy se napíší na tabuli a lektor o nich hovoří (o tom jak vypadají, o jejich účincích, o závislosti, která při uţívání drogy vzniká atp.). Dále se dětí ptá, jaké je jejich vysněné povolání. Toto povolání mají poté ztvárnit na papír. Po dokončení kreseb děti hádají navzájem, kdo by čím chtěl být. Poté lektor rozdělí děti do skupin, které mají za úkol si vybrat jedno povolání a jednu drogu. Dostanou čas cca 20 minut na nacvičení krátké scénky, při které mají herecky ztvárnit, jak by vypadal člověk vykonávající vybrané povolání pod 29
vlivem drogy, kterou si z nabídky drog vybraly. Na závěr probíhá diskuze, při které se děti zamýšlí nad škodlivým uţíváním drog, která ohroţují nejen je samotné, ale také brání výkonu jejich vysněného povolání.
4. 1. 3 Preventivní program „Divadlo ve výchově: Na Zdraví?“ Tento program probíhá tak, ţe ţáci shlédnou divadlo. Po odehrání příběhů se sami mohou stát herci a příběhy změnit tak, jak sami chtějí. V tomto preventivním programu se vţdy setkáváme s dobrým koncem vybrané scénky a s mnoha poučeními pro to, aby tyto scénáře v ţivotě zúčastněných dětí nenastaly. Děti jsou poučeny o velikém nebezpečí drog, obzvláště v mladistvém věku.
4. 2 Poradenské centrum drogové a jiné závislosti – Sládkova, PPP Brno Poradenské centrum drogové a jiné závislosti je školské poradenské zařízení spadající do sítě pedagogicko-psychologických poraden. Tato organizace nabízí interaktivní a částečně informativní program pro první a druhý stupeň ţáků základních škol a pro studenty středních škol. Nabízí čtyři základní programy, co se drogové prevence týká.
4. 2. 1 „Popletené pohádky I“ Program pro mladší děti zaměřený na prevenci kouření a zdravý ţivotní styl. (1. – 2. třída)
4. 2. 2 „Popletené pohádky II“ Program věnovaný prevenci kouření a uţívání alkoholu. (3. – 5. třída)
4. 2. 3 „Drogy info“ Informativně zaměřený program pro starší ţáky, který se vedle cigaret a alkoholu věnuje i ostatním návykovým látkám.
4. 2. 4 „Zážitky na dluh“ Program na téma já a drogy, co pro mě znamená droga, proč se drogy berou, jak ovlivňují ţivot, jak pomoci při problémech s drogami.16
4. 3 Programy prevence realizované v České republice V České republice je realizována celá řada preventivních aktivit různých externích vzdělávacích subjektů. Jsou to různě dobé projekty, činnost školských poradenských zařízení, nestátních neziskových organizací, informační podpora skrze souhrnné internetové portály. 16
Poradenské centrum pro drogové a jiné závislosti: prevence pro zš. [online]. [cit. 2014-11-27]. Dostupné z: http://poradenskecentrum.cz/prevence-pro-zs.html
30
Nabídka a variabilita těchto aktivit je opravdu široká, celkově se dá říct, ţe mají obrovský odborný i akční potenciál, který lze vyuţít i při realizaci primární prevence v rámci školy.
4. 3. 1 Projekt „Řekni drogám NE!“ Projekt „Řekni drogám NE!“ nabízel během 15 let existence systematické a komplexní pojetí primární prevence. V současné době neprobíhají ţádné projektové aktivity. Byl pojat jako série navazujících cyklů mediální a osvětové činnosti. V kaţdém cyklu, který byl roční, byly zařazeny aktivity: mediální kampaň, seriály audiovizuálních spotů, komponovaný pořad pro školy a vytvoření odborné publikace včetně její distribuce do základních a středních škol. Projekt byl zaměřen na cílovou skupinu v rizikovém věku dospívání. Mediální kampaň probíhala ve spolupráci s televizí Óčko a byla určena jak dospívajícím, tak jejich pedagogům, rodičům i učitelům s cílem získat jejich podporu. Audiovizuální spoty byly zaměřeny jak na drogy, tak i na alkohol, kouření, závislost na výherních automatech. Komponované pořady v délce 90 minut zpracovávaly jak obecnou problematiku drog, tak i související témata – vliv na kriminalitu, drogy a sexuálně přenosné nemoci, vliv na ţivotní styl a zdraví. Zpravidla bylo realizováno 150 pořadů ročně v celé České republice. V první části byl výukový film, který dramatickou formou poskytl základní pohled na problém závislosti, do následné diskuze s ţáky se zapojovaly osobnosti jako MUDr. Jiří Presl, PhDr. Ivan Douda, PhDr. Tereza Sejkorová, Doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc. a řada dalších.
4. 3. 2 Nestátní neziskové organizace A.N.O. – Asociace nestátních organizací zabývajících se prevencí a léčbou drogových závislostí Asociace nestátních organizací poskytujících adiktologické a sociální sluţby pro osoby ohroţené závislostním chováním má v současné době 63 členů a pracuje v několika odborných sekcích, v sekci primární prevence jsou aktivními členy s působností v Brně Podané ruce, o.p.s. Řekni ne drogám – řekni ano životu Spolek (dříve občanské sdruţení) Řekni ne drogám – řekni ano ţivotu je součástí mezinárodní sítě NNO zabývající se drogovou prevencí, spolupracuje s nadací Foundation for 31
Drug Free World, která analyzuje trendy drogové epidemie v USA i dalších zemích, zaměřuje se na tvorbu materiálů pro náctileté. Zabývá se pouze primární prevencí a to jak specifickou tak nespecifickou.
4. 3. 3 Internetové portály Prevence-info.cz, Prevence rizikového chování Portál soustřeďuje informace v oblasti primární prevence, seznamuje s novinkami, poskytuje poradenství ţákům, pedagogům, metodikům, rodičům a další veřejnosti. Pomáhá v orientaci v oblasti prevence specifické i nespecifické (aktivity podporující zdravý ţivotní styl prostřednictvím smysluplného vyuţívání volného času). Pomáhá při výběru vhodného externího partnera při realizaci preventivního programu školy. Projekt je financován MŠMT.17 Drogy-info.cz, informační portál o ilegálních a legálních drogách Provozovatelem portálu Drogy-info.cz je Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti, které je českým partnerem mezinárodní sítě Reitox podporované národními vládami a Evropskou unií, bylo zřízeno jako součást Úřadu vlády ČR. Poskytuje jak všechny základní informace (včetně oblasti prevence), tak pomoc a podporu, publikace.18
17
Prevence-info.cz: Prevence rizikového chování. [online]. [cit. 2014-11-29]. Dostupné z: http://www.prevence-info.cz/ 18 Drogy-info.cz: informační portál o ilegálních a legálních drogách. [online]. [cit. 2014-11-29]. Dostupné z: http://www.drogy-info.cz/
32
5 Charakteristika vybraných škol a jejich preventivních programů Při charakteristice jednotlivých škol se vychází ze školních vzdělávacích programů jednotlivých škol, dále z webových stránek škol, některé informace jsou získané z rozhovoru s metodikem prevence. Nejdříve je uvedena obecná charakteristika a potom se zaměřuje pozornost na preventivní program školy. Zde jsou ve třech případech výchozí přímo Minimální preventivní programy školy (ne vţdy odpovídajícího školního roku, protoţe na webových stránkách nebyl aktualizován).
5. 1 ZŠ Blažkova 9 Škola se nachází na sídlišti Lesná. Zřizovatelem je statutární město Brno, městská část Brno - sever. Navštěvuje ji 513 ţáků a působí na ni 34 pedagogů. Spádově školu navštěvují jak ţáci ze sídliště, tak z přilehlých městských částí (Útěchov, Soběšice, kde je pouze1.st. ZŠ). Vzdělávání na této škole probíhá podle Školního vzdělávacího programu „Škola pro ţivot“, preferují se nové přístupy a metody vzdělávání, nasměrování na budoucí praktický ţivot ţáků, je zde posílena výuka cizích jazyků, s anglickým jazykem se začíná od první třídy. Na
škole
působí
speciální
pedagogové,
proto
můţe
být
dětem
se
specifickými vývojovými poruchami učení či komunikačními poruchami věnována odborná péče. Pro integrované ţáky je vypracováván individuální studijní plán. Při nápravě problémů způsobených vývojovými poruchami učení škola spolupracuje s Pedagogicko-psychologickou poradnou Brno. Prevenci sociálně patologických jevů koordinuje metodik prevence. Škola je zapojena do projektu Orientačních dní ve Fryštáku, kde se pracuje záţitkovou pedagogikou na formování vhodných postojů ţáků. Škola pravidelně pořádá pobytové Školy v přírodě, pro 2. st. i v Chorvatsku. Tato škola vyuţívá k prevenci také Poradenské centrum drogové a jiné závislosti – Sládkova, PPP Brno.19
Preventivní program školy Preventivní program této školy je podrobně rozpracován. Škola realizuje prevenci především v rámci výuky, ale i školy v přírodě. Kaţdá třída má rozpracovaný třídní preventivní program, preferují se hlavně aktivity: výklad, sociální učení, nácvik dovedností, skupinová diskuze, samostatná práce, vyhledávání na internetu. Program se zaměřuje hlavně
19
Základní škola a Mateřská škola Brno, Blaţkova 9. [online]. 2003-07-29 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://www.zsblazkova.cz/
33
na zdravý ţivotní styl, sociálně komunikační dovednosti, mravní a právní vědomí. Zajímavé je např. vytipování rizikových míst ve škole, jako jsou toalety, šatny, pergola a rokle (v blízkosti školy). 20
5. 2 CMGaSOŠPg Brno, Lerchova 63 Cyrilometodějské gymnázium a střední odborná škola pedagogická se nachází na ulici Lerchova v Masarykově čtvrti. Zřizovatelem je Česká provincie Kongregace sester sv. Cyrila a Metoděje. Škola má jednu třídu v kaţdém ročníku gymnázia s osmiletým studijním programem. Kapacita gymnázia je 240 ţáků, rozloţeno do 8 tříd (prima – oktáva) po 30 ţácích. Tato niţší kapacita zajišťuje ve škole rodinnou atmosféru, osobní přístup pedagogů, zamezuje anonymitě ţáků, podporuje spolupráci mezi ţáky různých ročníků. Dále má škola 8 tříd pedagogické školy se dvěma paralelními třídami v ročnících se čtyřletým studijním programem a kapacitou 240 ţáků. Celková kapacita školy je tedy 480 ţáků v 16 třídách. Na škole působí okolo 50 vyučujících, z toho přibliţně 10 externistů. V hodinách anglického i německého jazyka vyučuje i rodilý mluvčí. Škola má 2 výchovné poradce, samostatně pro gymnázium a pedagogickou školu, zabývající se problematikou studia i kariérovým poradenstvím. Prevenci sociálně patologických jevů koordinuje pracovník prevence. Na škole se vyučuje jako volitelný předmět Etická výchova. Tato škola vyuţívá ke své prevenci také sdruţení podané ruce a Poradenské centrum drogové a jiné závislosti – Sládkova, PPP Brno.21
Preventivní program školy Přímou prevenci na této škole realizují hlavně externí subjekty a je doplněna volnočasovými aktivitami. Působení školy spočívá hlavně v mnoţství soutěţí, exkurzí a dalších aktivit, dále v rámci výuky jednotlivých předmětů, kde jsou témata, která s prevencí souvisí (např. biologie, etická výchova). Preventivní akce jsou především přednášky a komponovaný program sdruţení Podané ruce. Veřejně dostupný je program z dřívějšího školního roku, ale z rozhovoru s metodikem prevence vyplynulo, ţe je přibliţně stejný. 22 20
Základní škola a Mateřská škola Brno, Blaţkova 9: Dokumenty školy. [online]. 2003-07-29 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z:http://www.zsblazkova.cz/dokumenty.php 21 Cyrilometodějské gymnázium a střední odborná škola pedagogická Brno: Školní vzdělávací program pro gymnázium. [online]. 31.5.2013 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://www.cmsps.cz/data/uploads/svp/gym/SVP_gym_text.pdf 22 Cyrilometodějské gymnázium a střední škola pedagogická Brno Lerchova 63, 602 00 Brno: Minimální preventivní program. [online]. 8.9.2010 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://www.cmsps.cz/data/uploads/dokumenty/2010-2011/minimalni_preventivni_program.pdf
34
5. 3 ZŠ náměstí Míru 3 Škola se nachází v Masarykově čtvrti. Zřizovatelem je statutární město Brno, městská část Brno – střed. Je to menší škola rodinného typu a jako taková poskytuje individuální přístup, který je na větších školách obtíţný. Ţáci jsou zde vzděláváni podle Školního vzdělávacího programu „Škola na míru“. Je zapojena do evropských projektů, např. EDISON. Na škole mají výchovnou poradkyni, která spolu s ostatními pedagogy a dvěma mentory pracuje s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami a poskytuje rady v oblasti kariérového poradenství. Prevenci sociálně patologických jevů koordinuje metodik prevence. Při škole pracuje také Klub rodičů a v budově má sídlo ZUŠ A.R.K. Music nabízející volnočasové aktivity ţákům. Tato škola vyuţívá také sluţeb Poradenského centra drogové a jiné závislosti – Sládkova, PPP Brno.23
Preventivní program školy Preventivní program této školy není veřejně přístupný. Z rozhovoru s metodikem prevence vyplynulo, ţe se prevence realizuje v rámci výuky (hlavně ve výchově ke zdraví) a volnočasovými aktivitami. Dále jsou ţákům v některých hodinách promítána videa s drogovou tématikou a ve školní knihovně jsou k zapůjčení knihy s drogovou tématikou.
5. 4 ZŠ Horníkova 1 Škola se nachází v Líšni. Zřizovatelem je statutární město Brno, městská část Brno – Líšeň. Na škole je jak první, tak i druhý stupeň základní školy. Škola je zapojena do projektů jako třeba EDISON, HOBIT, Město Brno zvyšuje kvalitu vzdělávání v základních školách, ekoškola, nebo síť Brněnských otevřených škol. Působí zde školní psycholog, dva speciální pedagogové, výchovný poradce a metodik prevence. V areálu školy mají svá pracoviště také Galerie Hády, Čiba sport athletic s.r.o. a Hudební škola YAMAHA, nabízející volnočasové aktivity ţákům.24
23
Základní škola Brno, nám. Míru 3: Charakteristika školy. [online]. [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://www.zsmirubrno.cz/charakteristika-skoly 24 ZŠ a MŠ, Brno, Horníkova 1. [online]. 12.11.2014 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://www.zshornikova.cz/
35
Preventivní program školy Témata neuţívání návykových látek a kouření jsou rozpracovány a začleněny do tematických plánů vyučovacích předmětů. Škola realizuje besedy na témata prevence kouření a uţívání alkoholu a „Pobavme se o kouření a alkoholu“. Zapojuje se do dotazníku DROGY, zaměřeného na oblast drogové prevence. V informačním centru školy a v knihovně je k dispozici časopis Prevence a knihy Drogy, Já bývalý toxikoman, Kniha o marihuaně, Návykové látky, romantické období končí, O drogách, alkoholu a kouření, Prevence problémů působených návykovými látkami a Vaříme s konopím. V průběhu roku jsou ţákům ve výuce pouštěna videa s drogovou problematikou jako Jak zůstat fit a předejít závislostem, Kouření, pití, drogy a Řekni drogám ne I. – III.25
25
ZŠ a MŠ, Brno, Horníkova 1: Minimální preventivní Program pro prevenci rizikových forem chování. [online]. 19.9.2014 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://www.zshornikova.cz/psycholog/MPP/MPP_2014_2015.pdf
36
Praktická část 6 Metodika Vzhledem k tomu, ţe chci ve své bakalářské práci srovnávat preventivní programy školy a externích výchovně vzdělávacích subjektů, potřeboval jsem získat nejdříve zpětnou vazbu přímo od ţáků, jak prevence na jednotlivých školách probíhá a i posouzení kompetentního pedagoga, coţ je v tomto případě školní metodik prevence. Pro získání podkladů jsem vypracoval dva typy dotazníků: pro ţáky druhého stupně základních škol a pro metodiky prevence. Informace od ţáků byly získány formou dotazníku, ve kterém byly jak uzavřené, tak i otevřené otázky. Dotazník vyplňovali ţáci anonymně v kolektivu třídy během vyučování (zpravidla na začátku vyučovací hodiny), vyplněné byly vkládány přímo do obálky, aby ţáci měli pocit bezpečí a mohli otevřeně odpovědět na citlivé otázky. Tento dotazník je k nahlédnutí jako příloha č. 1. Informace od metodiků prevence jsem získával formou dotazníku, který měl podobu tabulky, do které metodik prevence doplnil potřebné údaje týkající se primární prevence a kolik případů vybraných typů rizikového chování řešili v posledním roce. Doplňující informace jsem získal rozhovory s jednotlivými metodiky prevence na školách. Dále jsem vycházel z analýzy Minimálních preventivních programů, v případě ţe byly veřejně dostupné na stránkách školy, několikrát však byly z předchozích školních roků, velmi obecné bez bliţšího vymezení, jak skutečně prevence probíhá. Tento dotazník je k nahlédnutí jako příloha č. 2. Informace od externích vzdělávacích subjektů byly získány z webových stránek jednotlivých sdruţení a rozhovory přímo s pracovníky, kteří prevenci realizují. Kontaktováno byly především Sdruţení Podané ruce o.p.s. Dotazníky byly vyplněny školami ZŠ Blaţkova 9, Cyrilometodějské gymnázium a střední odborná škola pedagogická Brno, Lerchova 63, dále jen CMGaSOŠPg, ZŠ náměstí Míru 3, a ZŠ Horníkova 1. Školy byly nejdříve osloveny a dotázány na to, zda mají prevenci spíše zajištěnu vlastními aktivitami nebo vyuţívají externí subjekt a domluvil si spolupráci. Záměrem této práce bylo mít pro srovnání dvě školy s převahou interních a dvě školy s převahou externích programů, aby bylo moţné srovnávat. Ukázalo se však, ţe i kdyţ při kontaktování a domluvě na vyplnění dotazníků řekli, ţe jejich škola má prevenci realizovanou určitým způsobem, při vyplnění dotazníku to nebylo tak jednoznačné.
37
U některých otázek v dotazníku ţáci zaškrtli více odpovědí, tudíţ se počet respondentů ne vţdy rovná počtu odpovědí. Na některých školách jsem se potýkal s tím, ţe mi učitele řekli, ţe jejich škola moje dotazníky vyplňovat nebude. Na některých jsem zase potřeboval souhlas od rodičů (ZŠ nám. Míru). Na kaţdé škole mi byl vyplněn jiný počet dotazníků, podle toho, kolik je ţáků ve třídě. U některých škol jsem získal výsledky ze dvou tříd. Konkrétně na ZŠ Horníkova a ZŠ nám. Míru. Důvodem je to, ţe jinak bych měl za dané školy málo výsledků.
38
7 Výsledky Dotazníky byly poloţeny ţákům různých ročníků na školách, z nichţ dvě realizují prevenci převáţně hlavně prostřednictvím externích pracovníků a dvě realizují preventivní program převáţně vlastními silami. Zjištěné výsledky byly zapsány ve formě tabulek a grafů. Do tabulky jsou také zpracovány charakteristiky ţáků, kteří odpovídali na dotazníky.
7. 1 Zpracování dotazníků od žáků Tabulka č.1 Charakteristika a počet žáků, kteří odpovídali na dotazníky Třída
Počet ţáků
Dívky
Chlapci
ZŠ Blaţkova
9
30
9
21
CMGaSOŠPg
9
25
13
12
ZŠ nám. Míru
6a7
19
12
7
ZŠ Horníkova
7a + 7b
35
18
17
Tabulka č. 2. Odkud ses dozvěděl/a nejvíce informací o drogách? ZŠ Blaţkova CMGaSOŠPg ZŠ nám. Míru ve škole 21 3 4 z internetu 6 8 6 od kamarádů 3 5 1 od rodičů 2 1 5 od pracovníka 0 12 0 drogového centra jiné 0 0 3 (1 kníţečka dynamite, 1 od sourozenců, 1 z časopisů) neodpověděli 3 0 0
ZŠ Horníkova 25 15 2 11 0 1 (média)
1
39
Graf č. 1. Odkud ses dozvěděl/a nejvíce informací o drogách? 30 25
ve škole z internetu
20 15 10 5 0
od kamarádů od rodičů od pracovníka drogového centra jiné neodpověděli
Tabulka č. 3. S kým je ti příjemnější povídat si o drogách? ZŠ Blaţkova CMGaSOŠPg ZŠ nám. Míru s třídním 1 2 5 učitelem s jiným učitelem 5 4 2 na naši škole s pracovníkem 2 7 1 drogového centra se školním 1 0 1 metodikem prevence Jiné 20 (14 s nikým, 12 (8 10 (5 4 s kamarády, 1 s kamarády, 1 s kamarády, 4 s rodiči) s rodiči) s rodiči) Neodpověděli 2 3 1
ZŠ Horníkova 23 6 1 3 1 (s rodinou) 1
40
Graf č. 2. S kým je ti přjemnější povídat si o drogách? 25 s třídním učitelem 20 15
s jiným učitelem na jiné škole
10
s pracovníkem drogového centra
5
se školním metodikem prevence
0
jiné neodpověděli
Tabulka 4. Od koho by bylo nejlepší mít na škole program o drogách? ZŠ Blaţkova CMGaSOŠPg ZŠ nám. Míru od pracovníka 1 0 1 školy od pracovníka 16 11 7 centra drogové prevence od policisty 4 1 2 od doktora 5 7 3 radši od nikoho 4 1 6 jiné 2 (od 7 (od 0 vyléčeného vyléčeného drogově drogově závislého závislého člověka) člověka)
ZŠ Horníkova 26 5 8 7 2 0
Graf č. 3. Od koho by bylo nejlepší mít na škole program o drogách? 30
od pracovníka školy
25
od pracovníka centra drogové prevence
20
od policisty
15
od doktora
10 5
radši od nikoho
0 ZŠ Blažkova CMGaSOŠPg
ZŠ nám. Míru
ZŠ Horníkova
jiné
41
Tabulka 5. Kdyby škola dělala anonymní průzkum ohledně užívání drog, odpověděl/a bys všechno popravdě? ZŠ Blaţkova CMGaSOŠPg ZŠ nám. Míru ZŠ Horníkova Ano 23 16 17 31 Ne 7 8 2 4 Neodpověděli 0 1 0 0 Graf č. 4. Kdyby škola dělala anonymní průzkum ohledně užívání drog, odpověděl/a bys všechno popravdě? 35 30
ano
25
ne
20 15 10 5 0 ZŠ Blažkova
CMGaSOŠPg ZŠ nám. Míru ZŠ Horníkova
Tabulka č. 6. Setkal/a ses někdy s drogově závislým působil? ZŠ Blaţkova CMGaSOŠPg ano 20 (3 normálně, 4 15 (2 veselý, 2 hrozně, 1 neklidně, 1 sympaticky a 2 v pohodě, 3 jako neodpověděli) chudák, 1 zhrouceně, 4 mimo realitu a 2 neodpověděli) ne 10 10 neodpověděli 0 0
člověkem? Pokud ano, jak na tebe ZŠ nám. Míru 8 (2 odpudivě, 2 normálně, 1 šťastně, 1 duchem nepřítomný, 1 střídavě sklesle a vesele, 1 zle)
11 0
ZŠ Horníkova 13 (1 divně a 12 neodpovědělo)
21 1
42
Graf č. 5. Setkal/a ses někdy s drogově závislým člověkem? 25 20
ano
15
ne
10 5 0 ZŠ Blažkova
CMGaSOŠPg ZŠ nám. Míru ZŠ Horníkova
Tabulka č. 7. Zkoušel/a jsi někdy marihuanu? ZŠ Blaţkova CMGaSOŠPg
ZŠ nám. Míru
ZŠ Horníkova
Ano
6
5
0
0
Ne
24
20
19
35
Graf č. 6. Zkoušel/a jsi někdy marihuanu? 40 35 30 25
ano
20 15 10 ne
5 0 ZŠ Blažkova
CMGaSOŠPg
ZŠ nám. Míru
ZŠ Horníkova
43
Tabulka č. 8. Je podle tebe kouření marihuany škodlivější, než kouření cigaret? ZŠ Blaţkova CMGaSOŠPg ZŠ nám. Míru ZŠ Horníkova marihuana je 3 12 12 24 škodlivější, neţ cigarety cigarety jsou 17 7 4 6 škodlivější, neţ marihuana jejich škodlivost 10 5 3 5 je zhruba stejná neodpověděli 0 1 0 0 Graf č. 7. Je podle tebe kouření marihuany škodlivější, než kouření cigaret? 30 25 20 15 10 5 0
marihuana je škodlivější, než cigarety cigarety jsou škodlivější, než marihuana jejich škodlivost je zhruba stejná neodpověděli
Tabulka č. 9. Je podle tebe cigareta droga? ZŠ Blaţkova CMGaSOŠPg ano 21 20 ne 9 5 neodpověděli 0 0
ZŠ nám. Míru 13 5 0
ZŠ Horníkova 21 13 1
44
Graf č. 8. Je podle tebe cigareta droga? 25 ano
20 15
ne
10 5
neodpověděli
0 ZŠ Blažkova
CMGaSOŠPg ZŠ nám. Míru ZŠ Horníkova
Tabulka č. 10. Je podle tebe alkohol droga? ZŠ Blaţkova CMGaSOŠPg ano 19 16 ne 1 7 neodpověděli 0 2
ZŠ nám. Míru 8 10 1
ZŠ Horníkova 17 17 1
Graf č. 9. Je podle tebe alkohol droga? 20 18 ano
16 14 12 10
ne
8 6 4 2
neodpověděli
0 ZŠ Blažkova
CMGaSOŠPg ZŠ nám. Míru ZŠ Horníkova
Tabulka č. 11. Máš s nějakou drogou zkušenosti?Pokud ano s jakou? ZŠ Blaţkova CMGaSOŠPg ZŠ nám. Míru ano 11 (8 alkohol, 5 14 (6 alkohol, 4 1 (marihuana) marihuana, 2 marihuana, 3 cigarety) cigarety) ne 19 11 18
ZŠ Horníkova 3 (1 kafe, 2 neodpověděli) 32
45
Graf č. 10. Máš s nějakou drogou zkušenosti? 35 30 25
ano
20 15 10 5
ne
0 ZŠ Blažkova
CMGaSOŠPg
ZŠ nám. Míru
ZŠ Horníkova
Tabulka č. 12. Pokud by ti někdo nabízel drogu jinou, než cigarety nebo alkohol? ZŠ Blaţkova CMGaSOŠPg ZŠ nám. Míru ZŠ Horníkova vezmu si ji 2 1 0 0 odmítnu ji 23 19 15 34 nevím 1 4 2 1 záleţí, co by to 4 1 1 0 bylo za drogu
Graf č. 11. Pokud by ti někdo nabízel drogu jinou, než cigarety nebo alkohol: 40 35
vezmu si ji
30 25
odmítnu ji
20 nevím
15 10 5 0 ZŠ Blažkova CMGaSOŠPg ZŠ nám. Míru ZŠ Horníkova
záleží co by to bylo a drogu
46
Tabulka č. 13. Máš pocit, že jsi dostatečně informován/a o účincích drog, drogové závislosti a o rizicích, které s sebou drogy přináší? ZŠ Blaţkova CMGaSOŠPg ZŠ nám. Míru ZŠ Horníkova ano
29
25
17
33
ne
1
0
2
2
Graf č. 12. Máš pocit, že jsi dostatečně informován/a o účincích drog, drogové závislosti a o rizicích, které s sebou drogy přináší? 35 30 ano
25 20 15 10
ne
5 0 ZŠ Blažkova
CMGaSOŠPg
ZŠ nám. Míru
ZŠ Horníkova
Tabulka č. 14. Měli jste ve škole nějaké hodiny věnované problematice drog a drogové závislosti? ZŠ Blaţkova CMGaSOŠPg ZŠ nám. Míru ZŠ Horníkova ano, jednou 6 7 5 19 ano, opakovaně 18 18 3 10 ne 0 0 5 1 nejsem si jistý/á 6 0 6 5
47
Graf č. 13. Měli jste ve škole nějaké hodiny věnované problematice drog a drogové závislosti? 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0
ano, jednou ano, opakovaně ne nejsem si jistý/á ZŠ Blažkova CMGaSOŠPg ZŠ nám. Míru ZŠ Horníkova
Tabulka č. 15. Myslíš, že tyto hodiny, věnované problematice drog byly užitečné, nebo zbytečné? ZŠ Blaţkova CMGaSOŠPg ZŠ nám. Míru ZŠ Horníkova uţitečné 23 22 10 33 zbytečné 5 3 2 1 na ţádné jsem 2 0 7 1 nebyl/a Graf č. 14. Myslíš, že tyto hodiny, věnované problematice drog byly užitečné, nebo zbytečné? 35 30 užitečné
25 20 15
zbytečné
10 5 0 ZŠ Blažkova CMGaSOŠPg
ZŠ nám. Míru
ZŠ Horníkova
Tabulka č. 16. Myslíš si, že se o drogách mluví: ZŠ Blaţkova CMGaSOŠPg aţ moc 6 3 málo 2 5 tak akorát 22 17
na žádné jsem nebyl/a
ZŠ nám. Míru 7 7 5
ZŠ Horníkova 4 22 9 48
Graf č. 15. Myslíš si, že se o drogách mluví: 25 20 až moc 15 10
málo
5 tak akorát 0 ZŠ Blažkova
CMGaSOŠPg
ZŠ nám. Míru
ZŠ Horníkova
Tabulka č. 17. Myslíš, že je na vaší škole věnována dostatečná pozornost problematice drogové závislosti? ZŠ Blaţkova CMGaSOŠPg ZŠ nám. Míru ZŠ Horníkova ano 22 19 8 34 ne 7 4 11 1 neodpověděli 1 2 0 0 Graf č. 16. Myslíš, že je na vaší škole věnována dostatečná pozornost problematice drogové závislosti? 40 35 30
ano
25 20 ne
15 10 5
neodpověděli
0 ZŠ Blažkova
CMGaSOŠPg ZŠ nám. Míru ZŠ Horníkova
Tabulka č. 18. Myslíš, že je u vás ve třídě dobrá atmosféra na to, aby se zde dalo diskutovat o problematice drog? ZŠ Blaţkova CMGaSOŠPg ZŠ nám. Míru ZŠ Horníkova ano 9 19 13 34 ne 20 4 6 1 neodpověděli 1 2 0 0 49
Graf č. 17. Myslíš, že je u vás ve třídě dobrá atmosféra na to, aby se zde dalo diskutovat o problematice drog? 40 35 30
ano
25 20 ne
15 10 5
neodpověděli
0 ZŠ Blažkova
CMGaSOŠPg ZŠ nám. Míru ZŠ Horníkova
Tabulka č. 19. Měli jste ve škole nějaký výukový program týkající se drog? ZŠ Blaţkova CMGaSOŠPg ZŠ nám. Míru ano 30 22 9 ne 0 1 10 neodpověděli 0 2 0 Pokud ano, zaujal tě něčím? ano 8 17 0 ne 22 5 7 neodpověděli 0 2 2
ZŠ Horníkova 33 2 0 3 2 28
Graf č 18. Měli jste ve škole nějaký výukový program týkající se drog? 35 30 ano
25 20 15
ne
10 5
neodpověděli
0 ZŠ Blažkova
CMGaSOŠPg ZŠ nám. Míru ZŠ Horníkova
50
Graf č. 19. Pokud ano, zaujal tě něčím? 30 25 ano
20 15
ne
10 5
neodpověděli 0 ZŠ Blažkova
CMGaSOŠPg ZŠ nám. Míru ZŠ Horníkova
Otázka č. 19. Co podle tebe nejspíš odradí tvé vrstevníky od uţívání drog? ZŠ Blaţkova: Odpovědělo 5 cena, 1 dostupnost, 9 následky, 3 pohled na závislého člověka, 1 přátele/rodina, 2 účinky, 5 seberevolta, 4 nic, 3 závislost a 2 nevím. CMGaSOŠPg: 16 ţáků následky, 2 cena, 1 pohled na závislého člověka, 1 nic, 1 policie, 1 způsoby uţívání drog a 3 neodpověděli. ZŠ nám. Míru: 5 škodlivost ke zdraví, 3 závislost, 2 předčasná smrt, 2 nic, 1 přednášky, 1 účinky, a 5 neodpovědělo. ZŠ Horníkova: 2 nevím, 1 riziko nemoci, 1 cena, 1 hloupne se z toho,1 pohled na závislého člověka a 29 neodpovědělo
7. 2 Zpracování dotazníků od metodiků prevence 7. 2. 1 ZŠ Blažkova Jaké aktivity primární prevence realizujete pro ţáky a jak jejich realizaci zajišťujete?
Bloky primární prevence Interaktivní seminář Beseda Komponovaný pořad Adaptační výjezd Přednáška Jiné
externě
interně
Ano – zaměřeno na vztahy, šikanu, kouření, anorexii
V rámci výuky
interně i externě
Nerealizujeme
✓ Se sexuoloţkou. Se soudcem – trestná činnost páchaná dětmi ✓ Ano ✓ ✓ 51
Které z aktivit primární prevence pro ţáky povaţujete za nejúčinnější a proč? Bloky primární prevence ✓ Interaktivní seminář Beseda Komponovaný pořad ✓ Adaptační výjezd ✓ Přednáška Jiné (dotyčný neudal důvody proč) Jaké aktivity zaměřené na primární prevenci rizikového chování realizujete pro učitele a jak jejich realizaci zajišťujete? externě interně interně i Nerealizujeme externě Vzdělávací kurzy ✓ Vzdělávací semináře ✓ Přednášky ✓ Besedy ✓ Jiné Porady, osobní konzultace s třídními učiteli Jaké aktivity zaměřené na primární prevenci rizikového chování realizujete pro rodiče a jak jejich realizaci zajišťujete? Externě interně interně i externě Nerealizujeme Přednášky Městská policie ČR – kyberšikana Besedy ✓ Vzdělávací semináře ✓ Jiné ✓ Kolik případů níţe uvedených typů rizikového chování jste řešili v posledním školním roce? Tabakismus 0 Uţití alkoholu 0 Uţívání marihuany 0 Netolismus (závislost na virtuálních drogách) 0 Uţití tzv. tvrdých drog 0 Prevenci na naší škole realizují tyto organizace: Městská policie ČR, organizace Anabel, Pedagogicko-psychologická poradna Sládkova, Centrum volného času Luţánky, studenti FSS
52
7. 2. 2 Cyrilometodějské gymnázium a střední odborná škola pedagogická Jaké aktivity primární prevence realizujete pro ţáky a jak jejich realizaci zajišťujete? Externě interně interně i externě Nerealizujeme Bloky primární prevence ✓ Interaktivní seminář ✓ Beseda ✓ Komponovaný pořad ✓ Adaptační výjezd ✓ Přednáška ✓ Jiné např. Divadlo Fórum (a jiné dle aktuální nabídky) Které z aktivit primární prevence pro ţáky povaţujete za nejúčinnější a proč? Bloky primární prevence Pokud je myšlena kombinace např. Komponovaného programu s přednáškou a popř. Adaptačním výjezdem, tak je nejúčinnější. Interaktivní seminář Oblíbený a účinný. Záţitková metoda učení. Beseda Pokud je pozvána zajímavá osobnost, která má studentům co říct, tak je také oblíbená a účinná. Komponovaný pořad Velmi účinný, protoţe studenti slyší konkrétní svědectví bývalých uţivatelů drog. Adaptační výjezd Oblíbený a účinný, zvláště pro zlepšení vztahů ve třídě. Přednáška Záleţí hodně na přednášejícím. Jiné Např. Divadlo fórum – Studenti vstupují do děje, hrají role a aktivně řeší situace => účinné, zapojují se všichni Za nejúčinnější povaţuje bloky primární prevence, dále Komponovaný pořad a adaptační výjezd. Jaké aktivity zaměřené na primární prevenci rizikového chování realizujete pro učitele a jak jejich realizaci zajišťujete? externě interně interně i externě Nerealizujeme Vzdělávací kurzy ✓ Vzdělávací semináře ✓ Přednášky ✓ Besedy ✓ Jiné poradenství, záţitkové programy Jaké aktivity zaměřené na primární prevenci rizikového chování realizujete pro rodiče a jak jejich realizaci zajišťujete? externě interně interně i externě Nerealizujeme Přednášky ✓ Besedy ✓ Vzdělávací semináře ✓ Jiné Poradenství včetně informačních materiálů
53
Kolik případů níţe uvedených typů rizikového chování jste řešili v posledním školním roce? Tabakismus 0 Uţití alkoholu 0 Uţívání marihuany 0 Netolismus (závislost na virtuálních drogách) 0 Uţití tzv. tvrdých drog 0 Prevenci na naší škole realizují tyto organizace: Podané ruce, Poradenské centrum drogové a jiné závislosti – Sládkova, Pedagogickopsychologická poradna, Občanské sdruţení ACET, Občanské sdruţení ABATOP, Policie ČR, MP promotion, s.r.o.
7. 2. 3 ZŠ Brno, náměstí Míru Jaké aktivity primární prevence realizujete pro ţáky a jak jejich realizaci zajišťujete? Externě interně interně i Nerealizujeme externě Bloky primární prevence ✓ Interaktivní seminář ✓ Beseda ✓ Komponovaný pořad ✓ Adaptační výjezd ✓ Přednáška ✓ Jiné ✓ Které z aktivit primární prevence pro ţáky povaţujete za nejúčinnější a proč? Bloky primární prevence Soustavnost. Interaktivní seminář Beseda Moţnost volby a výběru. Komponovaný pořad Zajímavé zpracování. Adaptační výjezd Přednáška Výběr a odbornost. Jiné Volba třídního učitele a pedagogů odborných předmětů. Za nejúčinnější povaţuje Bloky primární prevence a volbu třídního učitele a pedagogů odborných předmětů, dále besedu a přednášku, o něco méně účinný interaktivní seminář a ještě méně účinný komponovaný pořad. Jaké aktivity zaměřené na primární prevenci rizikového chování realizujete pro učitele a jak jejich realizaci zajišťujete? Externě interně interně i externě Nerealizujeme Vzdělávací kurzy ✓ Vzdělávací semináře ✓ Přednášky ✓ Besedy ✓ Jiné ✓
54
Jaké aktivity zaměřené na primární prevenci rizikového chování realizujete pro rodiče a jak jejich realizaci zajišťujete? Externě interně interně i Nerealizujem externě e Přednášky ✓ Besedy ✓ Vzdělávací semináře ✓ Jiné Dotazníky lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Kolik případů níţe uvedených typů rizikového chování jste řešili v posledním školním roce? Tabakismus 3 Uţití alkoholu 0 Uţívání marihuany 0 Netolismus (závislost na virtuálních drogách) 0 Uţití tzv. tvrdých drog 0 Prevenci na naší škole realizují tyto organizace: Městská policie ČR Brno, 1. Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze, Úřad práce Brno, Dětský domov Kociánka, beseda s právníky, Dr. Uzel (sexuální výchova), Pedagogickopsychologická poradna Sládkova.
7. 2. 4 ZŠ Horníkova Jaké aktivity primární prevence realizujete pro ţáky a jak jejich realizaci zajišťujete? Externě interně interně i Nerealizujeme externě Bloky primární prevence ✓ Interaktivní seminář ✓ Beseda ✓ Komponovaný pořad ✓ Adaptační výjezd ✓ Přednáška ✓ Jiné ✓ Které z aktivit primární prevence pro ţáky povaţujete za nejúčinnější a proč? Bloky primární prevence Ţáci jsou součástí Interaktivní seminář Beseda Komponovaný pořad Adaptační výjezd Upevňují se vztahy a vazby Přednáška Jiné Za nejúčinnější povaţuje interaktivní seminář a adaptační výjezd.
55
Jaké aktivity zaměřené na primární prevenci rizikového chování realizujete pro učitele a jak jejich realizaci zajišťujete? Externě interně interně i externě Nerealizujeme Vzdělávací kurzy ✓ Vzdělávací semináře ✓ Přednášky ✓ Besedy ✓ Jiné ✓ Jaké aktivity zaměřené na primární prevenci rizikového chování realizujete pro rodiče a jak jejich realizaci zajišťujete? Externě interně interně i externě Nerealizujeme Přednášky ✓ Besedy ✓ Vzdělávací semináře ✓ Jiné ✓ Kolik případů níţe uvedených typů rizikového chování jste řešili v posledním školním roce? Tabakismus 3 Uţití alkoholu 1 Uţívání marihuany 0 Netolismus (závislost na virtuálních drogách) 0 Uţití tzv. tvrdých drog 0 Prevenci na naší škole realizují tyto organizace: Nevyplněno.
56
8 Srovnání preventivních programů škol a externích subjektů Srovnání preventivních programů škol a externích výchovně vzdělávacích subjektů, nabídky jejich aktivit a zkušenosti s přijímáním těchto aktivit ţáky se ukázalo jako velmi obtíţný úkol. Při osobním kontaktu i rozhovoru s metodiky prevence, který měl být pouze doplňkový, se ukázaly jiné skutečnosti neţ při vyplnění dotazníků. Rozlišit, co škola realizuje samostatně a k čemu vyuţívá externí subjekty, tedy vţdy nelze. Obecně lze říct, ţe preventivní programy škol vyuţívají vedle svých aktivit i nabídku externích výchovně vzdělávacích subjektů, kombinují dle svých kapacit a svých priorit různé formy, i kdyţ nevyuţívají vţdy všech moţností. Některé výsledky ukazují určité preference ţáků. Kdyţ byli ţáci dotázáni na to, od koho by bylo nejlepší mít na škole program o drogách, ukázalo se, ţe ţáci škol, kde podle názoru metodika převaţuje prevence externí formou, i ţáci jedné ze škol, kde spíše převaţuje interní aktivita školy, vybírají nejvíce moţnost mít program od pracovníka drogového centra. Pro lepší zaměření programu drogové prevence je také zajímavá odpověď, co ţáky dle jejich názoru nejvíce odradí od uţívání drog, někteří ţáci si rizika uvědomují a jsou schopni přemýšlet o tom, co je v jejich věku důleţitý argument pro to nebrat drogy. Přesto jde jen o modelové posouzení. Ţáci ve většině povaţují drogovou prevenci za uţitečnou a zdá se jim věnována dostatečná pozornost tomuto problému ze strany školy, někteří se vyjadřují k tomu, zda je program prevence zaujal, nelze však říci, ţe by převaţovalo pozitivní či negativní hodnocení ţáky. Co se týče forem prováděné prevence, všechny školy provádí bloky primární prevence, coţ ukazuje, ţe jde opravdu o základní pravidelnou aktivitu, dále se přístupy škol liší. Jedna škola, která se vnímá s převahou externích programů, uvádí dále externě realizovanou pouze besedu. Druhá škola oproti tomu uvádí všechny předloţené formy, jako čistě externí interaktivní seminář a komponovaný program, v kombinaci externě i interně besedu, adaptační pobyt, přednášku, divadlo fórum a jiné dle aktuální nabídky. Nelze tedy říct, zda vyuţívání externích subjektů vede k vyuţívání větší variability, protoţe mezi školami je v tomto rozdíl. Navíc jedna škola vnímající sebe s převahou interní prevence uvedla, ţe externě realizují interaktivní semináře, komponovaný pořad, přednášku i jiné (není specifikováno, co je myšleno), coţ ukazuje na to, ţe nelze tuto školu porovnávat se školami s převahou externí prevence, neboť sama celkem externích nabídek vyuţívá a jako jedinou interní aktivitu uvedla (v kombinaci s externí formou realizace) besedu. Druhá takto sebou 57
vnímaná škola uvedla interaktivní pořad, besedu, přednášku v kombinaci interní a externí realizace, jako pouze interní bloky primární prevence a adaptační pobyt. Na všech školách jsou mezi aktivitami primární prevence rizikového chování pro učitele uvedeny vzdělávací semináře realizovány externě. Výrazně většinově jsou vybírány v této oblasti aktivity zajišťované externě. Jen interní realizované aktivity pro učitele jsou zmíněny pouze jednou (porady a konzultace s třídními učiteli) na škole, která se vnímá jako škola s převahou externích programů. Školy, které se vnímají jako ty, kde je prevence realizována zevnitř, neuvedly ani jednu aktivitu směřovanou na učitele, kterou by interně zajišťovaly. Méně pozornosti je věnováno aktivitám primární prevence rizikového chování nasměrovaných na rodiče. Školy, které se vnímají jako s převahou externí, vyuţívají přednášku či besedu (zajišťovanou interně), poradenství, školy, které se vnímají s převahou interní prevence v jednom případě interní besedu a v druhém případě neuvedly ţádnou realizovanou aktivitu pro rodiče. Ze zjištěných informací vyplývá, ţe nemohou být srovnávány školy podle vlastního vnímání a ţe vnější vzdělávací subjekty jsou v oblasti primární prevence vyuţívány ve velmi široké míře, i kdyţ mohou být oproti primární prevenci prováděné samotnou školou vnímány jako doplňkové.
58
9 Diskuze Pro dotazníky byly vybrány otázky tak, aby byly porovnány výhody a přínosy obou typů prevence. Ze zjištěných výsledků vyplývá, ţe velká část ţáků získala nejvíce informací o drogách z internetu. Jistě se na internetu dají o této problematice najít kvalitní informace, nicméně tam můţeme najít i informace nepotvrzené, nebo nepravdivé. U jedné školy s interním typem prevence a jedné školy s externím typem prevence se podstatná část ţáků dozvěděla nejvíce informací o drogách ve škole. Těţko se z toho však dá posoudit, jestli se tyto informace dozvěděli od pracovníka školy nebo od externího pracovníka. U jedné ze škol s externím typem prevence převaţovala odpověď, ţe se ţáci dozvěděli nejvíce informací o drogách od pracovníka drogového centra. Na školách, kde je prevence realizována externími pracovníky, převaţuje u ţáků názor, ţe je nejlepší mít na škole program od pracovníka drogového centra. Tento názor nejspíš vyplývá z toho, ţe se děti jiţ setkaly s pracovníkem zaměřeným na drogovou prevenci. Na druhou stranu ţáci škol, kde je prevence realizována interně, nikdy nezkoušeli marihuanu. Oproti tomu ve školách s externím pracovníkem prevence byla zjištěna zkušenost s touto drogou. Výsledek výzkumu je nejspíš ovlivněn faktem, ţe ţáci, kde marihuana, byť jen v nepatrných procentech, byla zkoušena, jsou ţáky vyšších ročníků. Pro adekvátní výsledky by musely být otázky poloţeny ţákům stejných ročníků. Podle výsledků si ţáci chtějí povídat nejméně s metodikem prevence. Lze tedy přemýšlet, jestli je to dáno osobou tohoto pedagoga nebo jeho funkcí, která je pro ţáky spíše odrazující pro otevřený rozhovor o drogách. Nejvíce jsou pak ochotni si o drogách povídat s kamarády. Na školách, kde realizují prevenci externí subjekty, je v závěsu za kamarády pracovník drogového centra. Oproti tomu na školách, kde externí subjekty prevenci nerealizují, je to třídní učitel. Je to pravděpodobně tím, ţe ţáci škol, kde externí subjekty nepůsobí, se s pracovníkem drogového centra moţná ještě nesetkali, tudíţ v něj nemají důvěru a nedovedou si to představit. Třídní učitel je jim pak evidentně bliţší, neţ ostatní nabízené moţnosti. Na většině škol také převládá u ţáků názor, ţe je marihuana škodlivější neţ cigarety. Pouze na jedné škole převládá názor, ţe cigarety jsou škodlivější, a to na škole s působením externích subjektů. S tímto názorem souhlasí i ředitel organizace Podané ruce Bc. Pavel Novák. I přesto je cílem preventistů odradit ţáky od obou těchto návykových látek. Dobrým základem pro tento cíl je, ţe na všech školách jednoznačně převládá názor, ţe cigareta droga je. Na školách, které si realizují prevenci samy, převládá názor, ţe alkohol není droga. 59
Podle zjištěných výsledků se dá usoudit, ţe v tomhle směru fungují externí pracovníci lépe. Je moţné, ţe se školy zaměřují na prevenci drog, marihuany a cigaret, ale opomíjejí rizika alkoholu. Zkušenosti s drogou má na školách s externě realizovaným drogově preventivním programem bohuţel relativně velké procento. Většinou se jedná o alkohol, cigarety a marihuanu. Oproti tomu na školách, které si preventivní program realizují samy, má s drogou zkušenost naštěstí jen malé procento. Opět však bude výsledek nejspíše ovlivněn faktem, ţe ţáci, kteří odpovídali kladně, jsou ţáky vyšších ročníků. Naštěstí by drtivá většina ţáků všech těchto škol tvrdé drogy odmítla. Většina ţáků všech vybraných škol má pocit, ţe je dostatečně informována o účincích drog a rizicích, co s sebou přináší. I přesto však poměrně dost ţáků nějakou drogu zkusilo. Myslím si, ţe by bylo zajímavé udělat další výzkum a zjistit, proč je tomu tak. Na školách, kde je preventivní program realizován externími pracovníky, ţáci odpovídali, ţe na škole měli opakovaně program věnující se drogové prevenci. Oproti tomu na školách, kde je preventivní program realizován interně, uţ to nebylo tak jednoznačné a názory ţáků se lišily. Můţe to být dáno tím, ţe externí pracovníci realizují své programy na školách častěji. Jako další z moţných vysvětlení se nabízí buď to, ţe si ţáci programy externistů pamatují lépe neţ programy škol samotných. Většina ţáků všech zmiňovaných škol je přesvědčena, ţe hodiny věnované problematice drog byly uţitečné. Ţáci jedné ze škol, kde je preventivní program realizován interně, si myslí, ţe na jejich škole není věnována dostatečná pozornost problematice drogové závislosti. Pokud si mohu dovolit posoudit, zdá se výhodné vyuţívat nabídku externích subjektů, a to z důvodu, ţe pro mnohé ţáky je snazší mluvit o drogách s člověkem mimo školu a externí subjekt má i jiné moţnosti, jak v široké nabídce forem, tak i v kontaktu s drogově závislými, kteří se léčí. Přesto však zůstává i důleţitá role školy, i kdyţ by bylo vhodné se zamyslet nad rolí metodika prevence, který ţáky není přijímán jako důleţitý člověk pro řešení problémů v oblasti drog.
60
Závěr Bakalářská práce porovnává aktivity prevence externích vzdělávacích subjektů ve školách, jako je centrum drogové prevence Podané ruce či Pedagogicko-psychologická poradna, s preventivními programy, které si škola realizuje jen sama vlastními silami. Jsou zde porovnány výstupy prevence dvou škol, které si realizují preventivní program samy s výstupy z preventivního působení dalších dvou škol, které realizují svůj preventivní program ve spolupráci s externími subjekty v oblasti drogové prevence. Ze zjištěných výsledků bakalářské práce vyplývá, ţe ţáci, kde prevenci realizují externí pracovníci, mají o drogách a rizicích, která s sebou přináší, kvalitnější informace, neţ na školách, které nabídky externích subjektů pro svou prevenci běţně nevyuţívají. Školy spolupracující s externími subjekty prevence také podle výsledků provádí preventivní programy pravidelněji. Z toho vyplývá, ţe je vhodné vyuţívat externích subjektů, protoţe to vede k systematičtější výchovné práci v této oblasti a k aktualizaci obsahu prevence vzhledem k vývoji drogové problematiky. Při realizaci preventivních programů pouze vlastními silami hrozí určitá stagnace, ţáci sami ani nevnímají, zda je prevence zařazována pravidelně. Nejúčinnější se jeví kombinace obou typů prevence, protoţe škola má odpovědnost za primární prevenci a kaţdodenní kontakt s ţáky. Výsledky práce se dají vyuţít při optimalizaci minimálních preventivních programů ve školách, případně pro nabídku výchovně vzdělávacích subjektů. Preference ţáků sice vţdy neodpovídají skutečně efektivnímu nasměrování, přesto však ukazují na to, co ţáci z dané oblasti vnímají a dávají tak primární prevenci zpětnou vazbu, zda mají dostatečné informace a jaké jsou postoje ţáků (i kdyţ pouze vyjadřované) vzhledem k uţívání drog. Bakalářská práce také ukazuje školám, jaké mohou zvolit přístupy k realizaci primární prevence, předkládá i programy, které externí organizace nabízí včetně informace, jak tyto programy jiné školy vyuţívají a co se jim osvědčilo v oblasti vyuţití externích vzdělávacích subjektů pro spolupráci na preventivním programu školy. Rodičům ţáků ukazuje bakalářská práce, jak vybrané školy realizují prevenci a jak ji vnímají samotní ţáci. Jedním ze zásadních zjištění bylo také to, ţe školy sebe vnímají často jinak, neţ při přehledu realizované primární prevence vyplynulo, i kdyţ podstatná je pravděpodobně míra jednotlivých aktivit. Oddělit tedy čistě interní primární prevenci škol a působení jiných subjektů na poli primární prevence ve školách je obtíţné, jeví se jako spolupráce a vzájemné doplňování. 61
Z posouzení metodiků, kteří jsou odborníky v oblasti primární prevence na školách, bylo zajímavé zjištění, ţe někdy za účinnější povaţují formy, které vlastně nerealizují (komponovaný pořad), a formu, kterou realizují (besedu), naopak za nejúčinnější nepovaţují. Shodující preference primárních bloků prevence ukazuje na potřebu pravidelné základní aktivity, na druhé straně je výběr a realizace forem prevence různými školami opravdu variabilní a zdá se, ţe prevence je široce realizována opravdu různými formami, ať uţ vnitřními silami nebo s vyuţitím externích vzdělávacích subjektů s různou mírou zkušeností, které vedou k posuzování účinnosti. Bakalářská práce se jeví jako přínosná hlavně vzhledem k potvrzení toho, ţe externí subjekty hrají v uvedené oblasti drogové prevence důleţitou roli a je vhodné při primární prevenci spolupracovat se specializovanými organizacemi nejen pro obohacení preventivního programu školy, ale i k zvyšování kvality výchovného působení. Bakalářská práce také slouţí k podpoře vyuţívání různých forem prevence nejen samotnými školami, ale i k aktualizaci nabídek vzdělávacích subjektů.
62
Seznam použité literatury a odkazů Knižní zdroje DUNOVSKÝ, J.: Sociální pediatrie. Praha: Grada, 1999. ISBN 80-7169-254-9. HAVLÍK, Radomír a Jaroslav KOŤA. Sociologie výchovy a školy. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 174 s. ISBN 80-717-8635-7. JEDLIČKA, R., KOŤA, J.: Analýza a prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. Praha: Karolinum, 1998. ISBN 80-7184-555-8. Kapitoly ze speciální pedagogiky. 2., rozš. a přeprac. vyd. Editor Jarmila Pipeková. Brno: Paido, 2006, 404 s. ISBN 80-731-5120-0. NEŠPOR, K.: Návykové chování a závislost: Současné poznatky a perspektivy léčby. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-432-X. MATOUŠEK, O., KROFTOVÁ, A.: Mládež a delikvence. Praha: Portál, 1998. ISBN 807178-226-2. Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci sociálně patologických jevů u dětí a mládeže Čj.: 14514/2000 – 51, Praha: MŠMT, 2000. Národní strategie primární prevence rizikového chování dětí a mládeže na období 2013 2018, Praha: MŠMT, 2013. NEŠPOR, K.: Vaše děti a návykové látky. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-515-6. PROCHÁZKA, M.: Sociální pedagogika. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80-247-3470-5. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, Praha: MŠMT, 2013. SOVÁK, M. a kol.: Defektologický slovník. 3. uprav. vyd. Praha: H H, 2000. ISBN 8086022-76-5. VÁGNEROVÁ, M.: Psychopatologie pro pomáhající profese. Rozšířené a přepracované vyd. Praha: Portál, 2012. ISBN 978-80-262-0225-7. VÁGNEROVÁ, Marie. Základy psychologie. Vyd. 1. V Praze: Karolinum, 2004, 356 s. ISBN 80-246-0841-3.
63
Internetové zdroje Cyrilometodějské gymnázium a střední škola pedagogická Brno Lerchova 63, 602 00 Brno: Minimální preventivní program. [online]. 8.9.2010 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://www.cmsps.cz/data/uploads/dokumenty/20102011/minimalni_preventivni_program.pdf Cyrilometodějské gymnázium a střední odborná škola pedagogická Brno: Školní vzdělávací program pro gymnázium. [online]. 31.5.2013 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://www.cmsps.cz/data/uploads/svp/gym/SVP_gym_text.pdf Drogy-info.cz: informační portál o ilegálních a legálních drogách. [online]. [cit. 2014-11-29]. Dostupné z: http://www.drogy-info.cz/ Manuál pro tvorbu minimálního preventivního programu. Pražské centrum primární prevence [online]. [cit. 2014-11-27]. Dostupné z:http://www.prevencepraha.cz/minimalni-preventivni-program/manual-pro-tvorbu-mpp-zakladni-pojmy Mezinárodní statistická klasifikace nemocí MKN-10. [online]. 1.4.2014 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://www.uzis.cz/cz/mkn/index.html Prevence-info.cz: Prevence rizikového chování. [online]. [cit. 2014-11-29]. Dostupné z: http://www.prevence-info.cz/ Vláda ČR: Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky. [online]. [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/cz/ppov/protidrogova-politika/protidrogova-politika72746/ Výstupy z dotazníkového šetření mapujícího realizaci primární prevence na praţských školách. Praţské centrum primární prevence. [online]. [cit. 2014-11-27]. Dostupné z: www.prevence-praha.cz/attachments/article/167/Výstupy%20šetření.doc Základní škola Brno, nám. Míru 3: Charakteristika školy. [online]. [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://www.zsmirubrno.cz/charakteristika-skoly Základní škola a Mateřská škola Brno, Blaţkova 9: Dokumenty školy. [online]. 2003-07-29 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z:http://www.zsblazkova.cz/dokumenty.php Základní škola a Mateřská škola Brno, Blaţkova 9. [online]. 2003-07-29 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://www.zsblazkova.cz/ ZŠ a MŠ, Brno, Horníkova 1. [online]. 12.11.2014 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://www.zshornikova.cz/
64
ZŠ a MŠ, Brno, Horníkova 1: Minimální preventivní Program pro prevenci rizikových forem chování. [online]. 19.9.2014 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://www.zshornikova.cz/psycholog/MPP/MPP_2014_2015.pdf
65
Seznam příloh Příloha 1: Dotazník pro ţáky Příloha 2: Dotazník pro učitele
66