MASARYKOVA UNIVERZITA BRNO PEDAGOGICKÁ FAKULTA
DIPLOMOVÁ PRÁCE
Brno 2013
Bc. Karel Ševčík
MASARYKOVA UNIVERZITA BRNO PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra matematiky
Rozvoj finanční gramotnosti v oblasti daní na 2. stupni základní školy Diplomová práce
Brno 2013 Vedoucí práce:
Autor práce:
RNDr. Růžena Blažková, CSc.
Bc. Karel Ševčík
Bibliografický záznam Ševčík, Karel. Rozvoj finanční gramotnosti v oblasti daní na 2. stupni základní školy. Brno: Masarykova Univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra matematiky, 2013. 76 stran. Vedoucí diplomové práce byla RNDr. Růžena Blažková, CSc.
Anotace Diplomová práce Rozvoj finanční gramotnosti v oblasti daní na 2. stupni základní školy se skládá ze čtyř hlavních částí. První část se zabývá dokumenty týkajících se finanční gramotnosti a její definicí. Druhá část práce popisuje vývoj daní od starověkých civilizací až po současnost a jejich charakteristiku. Začátek praktické části se zaměřuje na výzkum znalostí žáků základních škol v oblasti daní a jeho zpracování. Následující kapitola obsahuje sbírku příkladů zaměřených na daně.
Klíčová slova finanční gramotnost, systém budování finanční gramotnosti, základní škola, historie daní, daň z přidané hodnoty, daň z příjmu.
Bibliography Ševčík, Karel. Enhancing Financial Literacy in the area of taxes for Upper Primary School. Brno: Masaryk University, Faculty of Education, Department of Mathematics, 2013. 76 pages. The supervisor of the Diploma thesis was RNDr. Růžena Blažková, CSc.
Annotation The diploma thesis Enhancing Financial Literacy in the area of taxes for Upper Primary School consists of four main parts. The first part deals with documents concerning financial literacy and its definition. The second part of the thesis describes development of taxes from the ancient civilizations to the present and characterization of taxes. The beginning of the practical part focuses on the research of knowledge of primary schools´ students in the area of taxes and data processing. It is followed by the chapter which includes collection of examples focused on taxes.
Key words financial literacy, system for building financial literacy, primary school, the history of taxes, value added tax, income tax.
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a použil jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.
...........................................................
Bc. Karel Ševčík V Brně 2013
Poděkování
Na tomto místě bych chtěl zejména poděkovat své vedoucí diplomové práce paní RNDr. Růženě Blažkové, CSc. za cenné rady, připomínky a metodické vedení práce. Dále bych rád poděkoval svým rodičům a sestrám za všestrannou podporu, kterou mi poskytli během mého studia.
OBSAH
1.
ÚVOD ................................................................................................................................. 8
2.
VÝVOJ A DEFINICE FINANČNÍ GRAMOTNOSTI ................................................ 10 2.1
USA ............................................................................................................................ 10
2.2
EVROPA....................................................................................................................... 10
2.3
ČESKÁ REPUBLIKA ...................................................................................................... 11
2.3.1 Systém budování finanční gramotnosti (SBFG) ..................................................... 11 2.3.1 Začlenění do RVP ................................................................................................... 13 2.3.3 Strategie finančního vzdělávání ............................................................................. 14 2.3.4 Národní strategie finančního vzdělávání (NSFV) .................................................. 15 2.4
DEFINICE FINANČNÍ GRAMOTNOSTI ............................................................................. 15
3. HISTORICKÝ VÝVOJ DANÍ .......................................................................................... 19
4.
3.1
STAROVĚKÝ EGYPT..................................................................................................... 19
3.2
STAROVĚKÉ ŘECKO .................................................................................................... 19
3.3
STAROVĚKÝ ŘÍM ......................................................................................................... 20
3.4
STŘEDOVĚK ................................................................................................................ 21
3.5
VÝVOJ DAŇOVÉHO SYSTÉMU V ČECHÁCH ................................................................... 21
DAŇ .................................................................................................................................. 25 4.1
DEFINICE DANĚ ........................................................................................................... 25
4.2
VLASTNOSTI DANÍ ....................................................................................................... 25
4.3
ÚČEL DANÍ .................................................................................................................. 25
4.4
DAŇOVÝ SYSTÉM ........................................................................................................ 26
4.5
CHARAKTERIZACE VYBRANÝCH DANÍ ......................................................................... 27
4.5.1 Daň z příjmu fyzických osob ................................................................................... 28 4.5.2 Daň z přidané hodnoty (DPH) ............................................................................... 28 5.
VÝZKUM ......................................................................................................................... 30 5.1
CÍLE VÝZKUMU ........................................................................................................... 30
5.2
STANOVENÍ HYPOTÉZ .................................................................................................. 30
5.3
METODA VÝZKUMU .................................................................................................... 30 6
6.
5.4
POPIS SOUBORU ........................................................................................................... 31
5.5
ANALÝZA VÝSLEDKŮ .................................................................................................. 33
5.6
VYHODNOCENÍ HYPOTÉZ............................................................................................. 44
5.7
DISKUZE A SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ .................................................................................. 46
SBÍRKA PŘÍKLADŮ ZAMĚŘENÝCH NA DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY A
DAŇ Z PŘÍJMU FYZICKÝCH OSOB ................................................................................ 48 6.1
DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY .......................................................................................... 48
6.2
DAŇ Z PŘÍJMU FYZICKÝCH OSOB ................................................................................. 58
6.2.1 Stručná teorie k dani z příjmu fyzických osob (pro zaměstnance) ......................... 58 6.2.1 Příklady .................................................................................................................. 61 7.
ZÁVĚR ............................................................................................................................. 70
8.
LITERATURA ................................................................................................................ 72 8.1
KNIHY ......................................................................................................................... 72
8.2
INTERNETOVÉ ZDROJE ................................................................................................. 73
8.3
SEZNAM OBRÁZKŮ ...................................................................................................... 76
8.4
PŘÍLOHA: DOTAZNÍK ................................................................................................... 77
7
1. Úvod Neustále se rozvíjející světová ekonomika je jedním z mnoha faktorů, které způsobují nárůst nebezpečí, kdy nedostatečná finanční gramotnost obyvatelstva může vést k chybným rozhodnutím v otázkách financí a ta mohou vyústit ve vážné následky. Díky tomu je výuka finanční gramotnosti celosvětově považována za velice důležitý prvek ekonomické a finanční stability státu. V roce 2010 proběhlo v České republice kvantitativní šetření, které bylo zadáno Ministerstvem financí ČR a Českou národní bankou, zaměřené na úroveň finanční gramotnosti dospělé populace v ČR. Alarmující výsledky potvrdily, že informovanost dospělé populace České republiky v oblasti financí je na velmi nízké úrovni. To byl jeden z důvodů, proč jsem si finanční gramotnost zvolil jako hlavní téma mé diplomové práce, jejímž cílem je poskytnutí přehledně zpracovaných informací a příkladů, které by mohly sloužit jako podklad k výuce na základních školách. V první části diplomové práce je popsán vývoj dokumentů týkajících se finanční gramotnosti v České republice a její zařazení do kurikula RVP. Je zde také uvedena definice, která vymezuje obsah finanční gramotnosti. Diplomová práce se zaměřuje na výzkum znalostí žáků v oblasti daní, na jejich rozšíření a procvičení. Jsou zde definovány daně přímé i nepřímé. Pro následné šetření i sestavování příkladů však byli vybráni pouze dva zástupci z těchto typů. Z daní přímých se zaměřuji na daň z příjmů fyzických osob a z daní nepřímých je popsána daň z přidané hodnoty. Tyto daně byly vybrány z toho důvodu, že se s nimi žáci mohou setkat v jejich každodenním životě. Před samotnou definicí obecného pojmu daně a vysvětlení jejího účelu a významu je ještě uveden stručný historický přehled vývoje daní od starověkých vyspělých civilizací, až po současný daňový systém platný v České republice. Na závěr je pak uvedena charakteristika dvou typu daní, na něž je práce zaměřená. Úvod empirické části je věnován kvantitativnímu průzkumu úrovně znalostí žáků základních škol v oblasti daní. Průzkumu se zúčastnilo 115 žáků ze tří různých 8
základních škol. Jejich odpovědi jsou graficky zpracovány a následně kvalitativně vyhodnoceny. V závěru výzkumu je pak uvedeno porovnání daných výsledků s hypotézami a celkové shrnutí šetření. Na výsledky výzkumu navazuje další kapitola diplomové práce, která obsahuje sérii příkladů a projektů, které mohou být inspirací či zdrojem při vzdělávání žáků v oblasti daní. Sbírka příkladů obsahuje slovní úlohy různé náročnosti, opírající se o konkrétní příklady z praxe.
9
2. Vývoj a definice finanční gramotnosti Zvyšovat finanční gramotnost občanů se stává důležitým úkolem pro mnoho vyspělých států. Dva klíčové dokumenty, které popisují přístupy k rozvoji finanční gramotnosti, vznikly v USA a v Evropě. Dané dokumenty také ovlivnily vývoj finančního vzdělávání v České republice.
2.1 USA Komise pro finanční gramotnost a vzdělání, jež byla založena Kongresem Spojených států amerických za účelem rozvoje finančního vzdělávání a zvýšení znalostí občanů v tomto oboru, vydala v roce 2003 Národní strategii finančního vzdělávání (The National Strategy for Financial Literacy). Hlavní snahou tohoto projektu bylo: 1) pobídnutí vlády a soukromého sektoru k umožnění finančního vzdělání svým zaměstnancům 2) identifikování a prosazování nejlepších způsobů finančního vzdělávání 3) založení webových stránek, kde byly přehledně uvedeny informace o finančním vzdělávání, vzdělanosti současného obyvatelstva nebo o grantech 4) zřízení bezplatné telefonní linky určené lidem, kteří se chtěli dále informovat o problémech, týkajících se finančního vzdělávání. Výhodou této strategie byl její široký záběr, kdy postihovala všechny skupiny obyvatelstva (Financial and Investor, [online]).
2.2 Evropa V roce 2003 byl zpracován Projekt finančního vzdělávání, který měl zajistit systémový přístup k finančnímu vzdělávání v Evropě. Projekt byl vytvořen Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která sdružuje země s nejlepší ekonomikou za účelem poskytnutí prostoru pro výměnu zkušeností a praxí členských zemí. Snahou OECD je podpora zaměstnanosti, finanční stability států a jejich rozvoj. 10
OECD se věnuje problematice finančního vzdělávání nejvíce ze všech mezinárodních organizací. Účelem projektu OECD bylo zkoumání přístupů k finančnímu vzdělávání v členských a vybraných nečlenských zemích. Výchozí částí byl popis již existujících programů,
zabývajících
se
finančním
vzděláváním,
analýza
jejich
účinnosti
a rozvoj metodiky na základě získaných informací. Dále také obsahovala seznam návodů a postupů, které by měli zkvalitnit výuku v oboru financí (OECD’S Financial, 2003, [online]).
2.3 Česká republika 2.3.1 Systém budování finanční gramotnosti Dne 7. prosince 2005 bylo vydáno usnesení vlády České republiky č. 1594, jehož součástí byl především úkol připravit Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách. Díky tomuto usnesení vznikla mezirezortní pracovní skupina, tvořená členy Ministerstva financí ČR, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. První verze dokumentu Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách, která byla vydána v září roku 2006, stanovila postupy k zajištění finančního vzdělávání na počáteční úrovni vzdělávání, definovala role jednotlivých subjektů v tomto procesu a zvláště pak vymezila základní standardy finanční gramotnosti, které určují ideální úroveň znalostí finanční gramotnosti pro různé stupně vzdělávání. Tyto standardy byly včleněny do Rámcového vzdělávacího programu a zařazeny do školních vzdělávacích programů. Jsou na nich založeny i vzdělávací programy a projekty související s rozvojem znalostí finanční gramotnosti občanů všech věkových kategorií. Standardy byly rozděleny do tří kategorií dle toho, na jakou věkovou skupinu se zaměřují: 1) Standardy pro 1. stupeň ZŠ 2) Standardy pro 2. stupeň ZŠ 3) Standardy pro SŠ (zároveň odpovídají i standardům určených pro dospělé občany) 11
Obr. 1: Ukázka standardů FG pro první a druhý stupeň ZŠ.
12
Finanční gramotnost není doplňujícím vzdělávacím oborem ani průřezovým tématem. Je to pouze vzdělávací obsah, který už je nebo se teprve stane povinnou součástí kurikula (Systém budování, 2007, s. 8).
2.3.1 Začlenění do RVP Promítnutí standardů finanční gramotnosti do rámcových vzdělávacích programů se podařilo jen v případě RVP pro gymnázia, který začal platit od 1. září 2009. V kurikulu pro základní školy se ještě finanční gramotnost neobjevuje, jelikož základní školy začaly učit dle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV) již 1. září 2007, tedy v době, kdy stále probíhala příprava standardů finanční gramotnosti a teprve se diskutovalo o jejich zařazení do kurikula ZŠ. Zahrnutí finanční gramotnosti do povinného vzdělávacího obsahu proběhne až během následné revize kurikula pro ZŠ (Etická výchova, 2010, [online]). V ročnících, kde se vyučuje dle neupravených učebních dokumentů či podle RVP ZV je doporučeno zahrnovat standardy finanční gramotnosti do výuky dobrovolně. Přestože finanční gramotnost není přímo zahrnuta v RVP ZV, lze konstatovat, že s otázkou financí se můžeme setkat především v těchto třech vzdělávacích oblastech: 1) Matematika a její aplikace je oblast, kde se žáci často setkávají s řešením praktických problémů, s nimiž se mohou setkat v reálném životě. Bylo by tedy vhodné, aby se takové úlohy zaměřovaly i na situace ze světa financí (např. jak nakládat s finančními prostředky, jak si vybrat vhodný úvěr, jaké si zařídit spoření, aj.) a tím rozvíjeli znalosti žáků v oboru finanční gramotnosti. 2) Člověk a jeho svět je další oblastí, kde by se žáci měli setkávat s problematikou financí. Zde by se žáci mohli zabývat otázkou peněz a cen, správným hospodařením a správou financí. 3) Člověk a společnost je třetí oblastí, do které se mohou zařadit prvky finanční gramotnosti. Žák by se učil zásady hospodárnosti a vyhýbání se rizikům spojených se spravováním majetku (Finanční gramotnost, 2011, [online]).
13
Finanční gramotnost je možné uplatnit i v následujících průřezových tématech:
Osobnostní a sociální výchova, v níž je potřeba žáky upozorňovat na to, že s jakýmkoliv finančním rozhodnutím jsou spojena etická kritéria. Finanční vzdělávání se zde nejvíce prolíná s tematickým okruhem Morální rozvoj, který se právě věnuje situacím každodenního rozhodování.
Mediální výchova, kde je nutné žáky upozornit na vliv médií na finanční chování občanů a to zejména v oblasti reklamy. Žáci by měli být seznámeni s cenovými triky společností a formami klamavé nabídky. Dále je třeba klást důraz na dovednost analýzy a kritického odstupu žáků od sdělení médií (Finanční gramotnost, 2011, [online]).
2.3.3 Strategie finančního vzdělávání Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách plně navazuje na dokument Strategie finančního vzdělávání, který vznikl v roce 2007 a jehož hlavním účelem byl systematický přístup k řešení nízké úrovně finanční gramotnosti v ČR. Hlavním cílem této strategie bylo „vytvoření uceleného systému finančního vzdělávání pro zvyšování úrovně finanční gramotnosti ČR. Finanční vzdělávání je tu nástrojem ke zvýšení úrovně finanční gramotnosti občanů ČR, a tím jejich možnosti jako spotřebitelů adekvátně pracovat s informacemi na finančním trhu k zajištění svých potřeb a potřeb své rodiny s ohledem na měnící se životní situace“ (Strategie finančního vzdělávání, 2007, s. 2). Vzájemná shoda a spolupráce jak veřejných institucí, tak i sdružení spotřebitelů, je nezbytnou podmínkou ke zlepšení úrovně finanční vzdělanosti v ČR. Po definici finanční gramotnosti a popisu současného stavu její úrovně jsou v tomto dokumentu vymezeny tři základní principy finančního vzdělávání. Prvním z nich je princip obecnosti, který se týká rozvoje finanční gramotnosti ve všech sférách obyvatelstva. Úkolem je rozšiřovat orientaci a přehled občanů ve finančních službách a produktech, aniž by byly propagovány konkrétní subjekty. Dalším z principů je princip odbornosti, který se týká odborné úrovně vzdělavatelů. Je nutné, aby se kvalitně orientovali nejen v jejich oboru financí ale také v oblasti vzdělávání. Posledním je princip zacílení, jež se 14
týká projektů a programů souvisejících s finančním vzděláváním. U těchto programů je nutné, aby byla jasně určena cílová skupina, na kterou se daný program zaměřuje a aby jeho obsah pokryl všechny stanovené složky finanční gramotnosti (Systém budování, 2007, s. 10).
2.3.4 Národní strategie finančního vzdělávání (NSFV) Usnesením ze dne 2. května 2010 pak byla schválena vládou ČR aktualizace daného dokumentu, která se nese pod názvem Národní strategie finančního vzdělávání. Tento dokument byl připraven ve spolupráci Ministerstva financí s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a České národní banky. Účelem již není pouze popis programů a projektů finančního vzdělávání ale jejich sjednocení, určení společných cílů a náznak prostředků k jejich naplnění. Dokument opět obsahuje definici finanční gramotnosti a šetření znalostí občanů ČR v této oblasti, popis dvoupilířové struktury finančního vzdělávání a doporučení pro tvorbu projektů, týkajících se finančního vzdělávání. Dvoupilířová struktura je založena na vzdělávání počátečním a dalším. Cílem prvního pilíře je zavedení finanční edukace do počátečního vzdělávání. Tento proces je popsán v dokumentu Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách (již zmíněn výše). Druhý pilíř je zaměřen na dospělou populaci a měl by být zajišťován především soukromým sektorem ve formě profesních sdružení finančních institucí a sdružení spotřebitelů (Národní strategie, 2010, s. 16).
2.4 Definice finanční gramotnosti Finanční gramotnost je definována různě. V této diplomové práci jsou uvedeny tři definice, které dle mého názoru nejvíce vystihují podstatu tohoto pojmu. Dle funkční definice je finanční gramotnost „schopnost číst, analyzovat, řídit a komunikovat o osobních finančních podmínkách, které ovlivňují hmotnou životní úroveň“ (Dvořáková, Smrčka, 2011, s. 13). Je zahrnuta schopnost rozeznat finanční volby, hovořit o penězích a finančních problémech bez pocitu nepříjemnosti, odpovědně plánovat pro budoucnost a odpovídat na životní události, které mají vliv na každodenní 15
finanční rozhodnutí, včetně obecných událostí v ekonomice (Dvořáková, Smrčka, 2011, s. 13). Dle Davida. L. Remunda je finanční gramotnost „stupeň, který vyjadřuje, nakolik člověk rozumí klíčovým finančním koncepcím a má schopnost a sebedůvěru hospodařit s osobními financemi, že jeho krátkodobá rozhodnutí jsou vhodná a své finance plánuje jasně a s dlouhodobou perspektivou při smysluplném zohlednění životních událostí a měnících se ekonomických podmínek“ (Remund in Dvořáková, Smrčka, 2011, s. 14). Dokument Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách (popsaném v předchozí kapitole) finanční gramotnost definuje jako „soubor znalostí, dovedností a hodnotových postojů občana nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu v současné společnosti a aktivně vystupoval na trhu finančních produktů a služeb. Finančně gramotný občan se orientuje v problematice peněz a cen a je schopen odpovědně spravovat osobní/rodinný rozpočet, včetně správy finančních aktiv a finančních závazků s ohledem na měnící se životní situace“ (Systém budování, 2007, s. 7). Z toho vyplývá, že takto definovaná finanční gramotnost souvisí pouze s oblastmi, jež jsou přímo spojeny s osobními financemi jednotlivce či jeho rodiny. „Celkově pak finanční gramotnost jako součást ekonomické gramotnosti formuje znalosti, dovednosti a hodnotové postoje, které by měl občan mít, aby se dokázal uplatnit v současné společnosti“ (Dvořáková, Smrčka, 2011, s. 31). Tato definice finanční gramotnosti je dále rozdělena na tři dílčí složky:
„Peněžní gramotnost představují kompetence nezbytné pro správu hotovostních a bezhotovostních peněz a transakcí s nimi a správu nástrojů k tomu určených (např. běžný účet, platební nástroje apod.).
Cenovou gramotnost představují kompetence nezbytné pro porozumění cenovým mechanismům a inflaci.
Rozpočtovou
gramotnost
představují
kompetence
nezbytné
pro správu
osobního/rodinného rozpočtu (např. schopnost vést rozpočet, stanovovat 16
finanční cíle a rozhodovat o alokaci finančních zdrojů). Zahrnuje i schopnost zvládat různé životní situace z finančního hlediska. Rozpočtová gramotnost zahrnuje vedle výše popsané obecné složky také dvě složky specializované: správu finančních aktiv (např. vkladů, investic a pojištění) a správu finančních závazků (např. úvěrů nebo leasingu). To předpokládá v obou případech orientaci na trhu různě komplikovaných finančních produktů a služeb, schopnost mezi sebou jednotlivé produkty či služby porovnávat a volit ty nejvhodnější s ohledem na konkrétní životní situaci“ (Národní strategie, 2010, s. 12).
Obr. 2: Dělení finanční gramotnosti
Dále se s finanční gramotností pojí také numerická gramotnost (využití především v řešení numerických úloh, týkajících se financí), právní gramotnost (přehled občana o jeho právech a povinnostech, nabídka možností, kde najít pomoc v otázkách financí, celková orientace v právním systému) a informační gramotnost (schopnost vyhledat, zhodnotit a využít konkrétní informace). Dané gramotnosti by měly zároveň rozvíjet uvědomělost občanů v oblastech ekonomických, právních i politických (Systém budování, 2007, s. 8). Dalšími
dvěma
nezbytnými
součástmi
finanční
gramotnosti
jsou
makroekonomické aspekty, jež souvisí s porozuměním základních pojmů jako hrubý 17
domácí produkt, inflace, aj. a oblast daňová, která se zaměřuje na představení základního daňového systému, na význam a roli daní ve společnosti. Tématem daní se zabývám ve své diplomové práci (Strategie finančního vzdělávání, 2007, s. 5).
18
3. Historický vývoj daní Počátky vývoje daní sahají již do období prvních vyspělých civilizací, kde sloužili především jako nástroj umožňující chod státu. V Českých zemích se daňový systém začal utvářet v období raného středověku a tento proces trvá až do současnosti.
3.1 Starověký Egypt První známý dochovaný daňový systém se objevil ve starověkém Egyptě. Daně byly vybírány dvakrát ročně výběrčími daní, kteří byli kontrolováni a řízeni vezírem, který dohlížel na celý daňový systém. Jelikož se v té době nevyskytovala žádná forma pevné měny, museli být daně hrazeny formou naturálií (plodiny či práce) (Deutch, [online]). Lidé museli odvádět daně v závislosti na jejich povolání (zemědělci v naturáliích, řemeslníci v produktech, jež vyrobili, lovci či rybáři v úlovcích, aj.). Nutná byla také robota, kdy každá rodina musela vždy na několik dní vyslat jednu osobu, která pracovala pro faraóna. Bohatší vrstva si za sebe najímala lidi z chudší společenské třídy, aby odpracovali jejich podíl (Dues and duties, [online]). Zajímavostí je, že během jednoho období v historii Egypta byla uvalena daň na stolní olej. Aby výběrčí daní zajistili, že si občané budou kupovat čerstvý olej od faraóna, a tím přispívat do státní pokladny, chodili kontrolovat, jaké množství oleje občané spotřebovali a již použitý olej jim zabavovali, aby předešli jeho opětovnému použití (A History of Taxation, 1999, s. 1).
3.2 Starověké Řecko V časech války a nenadálé nouze byla v Athénách odhlasována speciální daň zvaná eisphora, která však postihovala jen zámožné obyvatele (přibližně jednu třetinu obyvatelstva). Po ukončení války byla tato daň pozastavena, ale mohla být kdykoliv uvedena v platnost v případě další nutnosti (Adams, 1993, s. 68).
19
Řekové také zavedli systém tzv. liturgií, což byly daně odváděny bohatými na podporu veřejných služeb (např. podpora sboru, který vystupoval na slavnostech Dionýsových, na vytvoření sportovišť nebo na pořízení válečných lodí) (Frank, 2012, [online]). Byla také zavedena daň zvaná metoikion, kterou museli odvádět všichni občané, jejichž matka a otec nepocházeli z Athén. Její výše byla údajně jedna drachma pro muže a půl drachmy pro ženu měsíčně (Adams, 1993, s. 69). Už se také objevuje zmínka o nepřímých daních, které byly uvaleny na koupi domů, otroků, na stáda dobytka, vína a mnoho dalších. Výběr těchto daní zařizovali tzv. publikáni (výběrčí cla) (Frank, 2012, [online]).
3.3 Starověký Řím V počátcích Římské republiky měli obyvatelé povinnost odvádět daně ve výši 1% z jejich majetku. V dobách neúrody a válek se tato daň mohla zvýšit až na 3%. V roce 167 př. n. l. však byli římští občané zbaveni povinnosti platby daní, jelikož Řím byl úspěšný ve válečných taženích a získával tak stále více provincií. Aby se výběr daní v těchto vzdálených oblastech usnadnil, přešli jednotlivé provincie pod správu tzv. publicani, kteří byly odpovědní za výběr a včasné doručení plateb (Taxes, [online]). V systému využívajícím publicani jako zprostředkovatele však bylo příliš místa pro korupci a utlačování lidí z provincií. Proto si císař Augustus (63 př. n. l. – 14 n. l.) zvolil jako hlavní cíl jeho vládnutí změnu daňového systému Římské republiky. Nejdříve začal s vyměřováním rozsahu celé říše i s provinciemi a ustanovil sčítání lidu, aby získal informace o jednotlivých příslušnících obyvatelstva. Posléze zavedl přímou daň, zvanou tribut, jež byla placena výhradně formou peněz a byla ustanovena na výši 1% z
majetku všech dospělých občanů. Dále byly zavedeny daně nepřímé
(např. 4% daň z prodeje a nákupu otroků, 5% z ceny za osvobozeného otroka, atd.) (Taxes, [online]).
20
U císaře Diokleciána se poprvé setkáváme s náznakem státního rozpočtu. Dioklecián se rozhodl, vzhledem k jeho vojenské povaze, celý systém daní standardizovat. Byly určené různé kategorii produktivity a každý pozemkový vlastník spadal do určité z nich. Tím mohl císař lépe předvídat výši příjmu z daní. Pro zohlednění změn v počtu lidí nebo v rozsahu obdělávané půdy, bylo zavedeno pravidelné sčítání lidu, které probíhalo jednou za pět let. Dioklecián také obnovil povinnost placení pozemkových daní římskými občany (Peden, 2010, [online]).
3.4 Středověk Lidé se v době stěhování národů, a zvláště pak po rozpadu Římské říše, začali shromažďovat a osidlovat území patřící feudálům a šlechticům, aby si zajistili jejich ochranu. Tehdejší společnost byla tvořena třemi vrstvami, tzv. feudální pyramida. Nejvyšší moc měl v rukou král a nebyl nikomu odpovědný. Střední vrstvou byla šlechta, ta musela odvádět určité poplatky a daně ze svých pozemků králi. Nejnižší vrstvou byli poddaní, kteří odváděli daně šlechtě za pronajatou půdu. Tyto daně mohly být placeny penězi, ale většinou byly odváděny ve formě naturálií či nevolnictví. S postupnou centralizací evropských států, rostly i náklady na jejich chod. Proto se později uplatňuje platba především v peněžní formě (Široký, 2003, s. 29). Zvláštní daní byl tzv. desátek, který byl odváděn církevním či světským institucím.
Desátek
odpovídal
desetině
výtěžku
poddaných,
nejčastěji
ze zemědělské úrody. Povinnost této platby trvala až do raného novověku. Poprvé se také setkáváme se systémem daňových úlev, jež byly vhodným nástrojem pro panovníka k naklonění si některých měst či odbojných šlechticů (Široký, 2003, s. 30).
3.5 Vývoj daňového systému v Čechách V raném středověku byly v českých zemích placeny dvě základní daně a to daň z míru a pozemková daň zvaná berně zemská. Daň z míru byla placená v penězích svobodnými rolníky a sloužila jako protiúčet za ochranu poskytovanou panovníkem. 21
Výše berně zemské bylo stanoveno na základě rozlohy obdělávané půdy a bylo placeno církví i šlechtou (Malý, 2003, s. 170). V období novověku se setkáváme s poměrně propracovaným daňovým systémem, který dokázal reagovat na mimořádné změny v chodu státu a tím zabezpečovat jeho stabilitu. Důležité byly v této době osvícenské myšlenky Marie Terezie a jejího syna Josefa II. Marie Terezie po smrti svého otce potřebovala uchránit zemi proti nepřátelům, k čemuž bylo nutné posílení vojska a s tím spojená reforma státní správy a daňového systému. První změna ve výběru daní byla ta, že již nebyly vybírány vrchností, ale přímo státem.
Byl také proveden pokus o regulaci, jehož
účelem bylo chránit poddané před příliš velkou daňovou zátěží. Jelikož se centrum vlády přesunulo do Vídně, Marie Terezie dosadila do řídících funkcí úředníky placené státem místo šlechticů. Díky těmto krokům byla Marie Terezie schopna splatit státní dluh a vybudovat silnou armádu (Hledíková, Janák, Dobeš, 2005, s. 138). Další změna v daňovém systému proběhla za Josefa II. Šlechtě a církvi patřilo nejvíce půdy. Tato půda byla rozdělena na dvě části rustikál a dominikál. Dominikál byla ta část půdy, která byla pronajímána poddaným, kteří z ní pravidelně odváděli daň šlechtě.
Rustikál byla půda, která patřila vrchnosti a na kterou chodili poddaní
robotovat. Na tuto část půdy nebyla uvalena žádná daň, což se po Josefově reformě změnilo. Vrchnost byla nucena odvádět i z této části daň, jejíž výše byla založena na úrodnosti dané půdy. Nicméně tato zásadní reforma byla zrušena hned následujícím panovníkem Leopoldem II, kvůli sílícím protestům šlechty. Za zmínku také stojí výrazné omezení nevolnictví rolníků za Josefa II. (Hledíková, Janák, Dobeš, 2005, s. 148). V roce 1792 nastoupil na trůn František I. Jeho reformy se týkaly především přerozdělení politické moci. Nejdůležitější byla jeho čtvrtá reforma ústřední správy provedena v roce 1802, která oddělila politickou správu, finanční správu a soudnictví. Byl jmenován ministr financí, který měl za úkol vypracovávat státní rozpočet a vést úvěrové instituce. Ustanovená finanční správa byla dvoukolejná, což znamenalo, že daně přímé a nepřímé byly spravovány různými úřady. Přímé daně (daň pozemková, daň domovní a daň výdělková) spadaly pod správu politických úřadů, zatímco nepřímé daně, cla a poplatky prováděla všeobecná dvorská komora. V roce 1844 byla k přímým 22
daním přidána daň důchodková, která byla stanovena na základě příjmů a platební schopnosti, dnes známá jako daň z příjmu (Hledíková, Janák, Dobeš, 2005, s. 155). Daná soustava přímých daní trvala až do roku 1898, kdy vstoupila v platnost jejich reforma. Hlavní změnou bylo zrušení výdělkové a důchodkové daně. Místo nich byly zavedeny čtyři nové výnosové daně. První z nich byla všeobecná daň výdělková, jež byla odváděna především živnostníky, další byla zvláštní daň výdělková, která byla odváděna veřejně účtujícími podniky, daň rentová a daň z vyššího služného, která byla vyměřována ze služebních platů (Hledíková, Janák, Dobeš, 2005, s. 312). Po vzniku Československa byl stávající finanční systém nevyhovující, a proto byly provedeny nutné změny pro jeho reorganizaci. Současně s vládou byl jmenován ministr financí Alois Rašín, představitel Národně demokratické strany. Reforma daňového systému se začala připravovat roku 1922, kdy za její hlavní cíl byla stanovena unifikace a modernizace celého systému. Daňový zákon byl dokončen roku 1927 a radikálně změnil strukturu přímých daní. Daňový systém Československa byl rozdělen do tří základních skupin. Nejrozsáhlejší skupinou byly přímé daně, které zahrnovaly daň důchodovou, všeobecnou daň, zvláštní daň výdělkovou, daň pozemkovou, daň domovní, daň rentovní a daň z tantiém. Další skupinou byly daně nepřímé, jež obsahovali daň z obratu, daň přepychovou, daně spotřební a daně burzovní. Poslední částí byly poplatky. Byly tvořeny daní z obohacení, výnosů z kolků a poplatků za různé úřední výkony (Historie MF, s. 17). V době protektorátu Čechy a Morava byly uplatňovány některé německé předpisy a tím došlo k úpravám daňových zákonů na našem území. Některé daně byly pouze pozměněny (např. daň z obratu), ale byly zavedeny i zcela nové daně (např. daň z majetku,
daň
z požární
ochrany,
daň
korporační,
aj.).
Byla
zavedena
i rasově diskriminační přirážka k dani důchodové, která byla placena Židy, Romy či Poláky. V důsledku nákladných vojenských akcí říše byly také navyšovány daně stávající (Historie MF, s. 34). Po skončení války se v roce 1948 dostala k moci komunistická strana. Hned následujícího roku byla zrušena tehdejší daňová správa, která se budovala postupně sto let a všechny úkony, do té doby vykonávané daňovými úřady, byly převzaty národními 23
výbory. Ke změně ekonomických nástrojů a to včetně daní, muselo dojít z důvodu zavedení tzv. direktivního hospodářství, kde hlavním vlastníkem byl stát. Změny daňového systému byly dokončeny v roce 1952.
Proběhla nová daňová reforma,
zrušila do té doby platná ustanovení a zavedla následující daně: daň z obratu, daň z výkonu, daň ze mzdy, zemědělskou daň, daň z příjmu obyvatelstva, daň živnostenskou, daň z literární a umělecké činnosti, důchodovou daň družstev a jiných organizací, domovní daň a poplatky (místní, soudní, správní, notářské, arbitrážní). V této soustavě již byly zahrnuty ideologické postoje strany, výše daně z osobních příjmů záležela na druhu majetku občana či na zásluhovosti osobních příjmů. Samotná úprava daní a jejich výkladů byla velice stručná, jelikož podrobnosti byly průběžně upravovány vyhláškami či výnosy Ministerstva financí, což bylo protiústavní jednání (Historie MF, s. 65). Po uskutečnění sametové revoluce v roce 1989 bylo nutné opět změnit daňový systém, který byl založen na socialistických zásadách ekonomiky a bránil ve svobodném rozvoji podnikání. Tyto změny byly uskutečněny zároveň s rozdělením Československa. Roku 1993 vstoupil v platnost nový daňový systém. Struktura tohoto daňového systému, i přes řadu změn, platí do dnes. Dále byl přijat Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, který sjednotil a upřesnil právní úpravu (Historie MF, s. 79).
24
4. Daň 4.1 Definice daně Daň je příjmem veřejných rozpočtů (státního rozpočtu a místních rozpočtů), který ze zákona (povinně) odčerpává část důchodu subjektu (příjmů, majetku poplatníka), na nevratném principu (společnost tyto peníze vynaloží podle potřeb, ne úměrně podle výše odvedené daně jednotlivců), uspokojovány jsou i potřeby těch, kteří daně vůbec neplatí - princip solidarity (Šindelka, 2001, [online]).
4.2 Vlastnosti daní Platba daní je nařízena zákonem, což znamená, že daně jsou platbou nedobrovolnou a obvykle opakovanou. Každý občan daného státu je povinen daně pravidelně odvádět, v opačném případě může být platba vymáhána příslušnými orgány. Vlastností daně je její nenávratnost, již uhrazenou platbu nelze požadovat zpět. Tím se liší např. od půjčky, kdy se zapůjčený majetek po určité době vrací. Dalším rysem daně je její neekvivalentnost, z čehož vyplývá, že plátce nemá zaručenou protihodnotu, která by odpovídala výši daně jím hrazené. Daň je neúčelová, to znamená, že poplatník nemůže ovlivnit, na co jeho platba bude použita. Platba je založena na principu solidarity (Noveský, 2009, s. 306).
4.3 Účel daní Daně slouží především jako příjem, který zajišťuje chod státu a veřejné správy. Přestože daně nejsou jediným příjmem vlády, jsou nejspolehlivějším zdrojem financí. Z tohoto zdroje jsou financovány složky státu (policie, hasičské jednotky), armáda, zajišťování dostatečné infrastruktury. Důležitým prvkem plateb daní je také již zmíněný princip solidarity, kdy jsou vládou zprostředkovány zdroje finanční výpomoci sociálně slabým a potřebným skupinám.
Dalším z účelu daní je ovlivňování chodu
makroekonomiky prostřednictvím změn parametrů daňového systému. S tím také souvisí vliv na spotřebu určitého zboží či služeb (Desouza, 2011, [online]).
25
Obr. 3: Struktura celkových příjmů státu dosažených za rok 2008
4.4 Daňový systém Daňový systém je v každé zemi stanoven příslušným zákonem a jednotlivé země se mohou v daních výrazně lišit. Daňová soustava určitého státu vždy odráží konkrétní ekonomické podmínky a ne náhodou patří daňové zákony ve všech zemí světa mezi zákony nejčastěji novelizované. Např. u nás ročně dochází k 200 až 300 změnám v daňových zákonech. Poslední daňová reforma v naší republice proběhla k 1. 1. 1993. Daňový systém měl stanoveny tyto principy: 1) spravedlnost zdanění (tzn. stejné podmínky pro různé typy subjektů) 2) přizpůsobení daňovým soustavám Evropské unie 3) být v souladu s možnostmi poplatníků (schopnost zaplatit daň) 4) srozumitelnost daňové soustavy 5) vymahatelnost Základní funkce daňové soustavy 1) fiskální – vytvoření dostatečně velkého státního rozpočtu 26
2) regulační – regulace spotřeby, např. vysoké spotřební daně na alkohol, cigarety, benzín 3) stimulační – stimulace k vlastní ekonomické činnosti, pronájmu, prodeji, využití 4) sociální – odčitatelné položky ze základu daně, slevy z daně např. invalidní podnikatel, poskytnuté dary, vyživované děti (Noveský, 2009, s. 307)
Obr. 4: Přehled daní v ČR
4.5 Charakterizace vybraných daní V diplomové práci se zabývám pouze daní z příjmu fyzických osob, která patří do přímých daní, a daní z přidané hodnoty, která reprezentuje daň nepřímou. V následujícím odstavci je shrnuta základní charakteristika těchto dvou daní.
27
4.5.1 Daň z příjmu fyzických osob Daň z příjmu fyzických osob se významně podílí na příjmech státního rozpočtu České republiky, a proto se řadí mezi důležité daně našeho státu. Poplatníci daně jsou fyzické osoby, které mají na území ČR trvalé bydliště nebo se zde obvykle zdržují (alespoň 183 dní v daném kalendářním roce). Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok (eventuelně hospodářský rok, tj. 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, je používaný méně). Předmět daně: příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti příjmy z kapitálového majetku příjmy z pronájmu ostatní příjmy (např. výhry, příležitostné příjmy, aj.)
Základ daně: u příjmů ze závislé činnosti je to hrubá mzda zvýšená o zákonné pojistné, které je placené zaměstnavatelem za zaměstnance, tj. o 34% u podnikání je to rozdíl příjmů a výdajů, výnosů a nákladů
Daňový základ se zdaní sazbou ve výši 15%. Poté je možné odečíst slevy na dani. Daň se zpravidla nehradí jednorázově po ukončení zdaňovacího období, ale již v jeho průběhu formou záloh na daň (Noveský, 2009, s. 308).
4.5.2 Daň z přidané hodnoty (DPH) Nejdříve je třeba vysvětlit si rozdíl mezi plátcem a poplatníkem daně. „ Plátcem daně z přidané hodnoty je každý subjekt se sídlem, provozovnou či místem podnikání 28
registrovaný jako plátce DPH. V Česku se plátcem musí povinně stát subjekt, jehož obrat přesáhl za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců částku 1 000 000 Kč“ (Noveský, 2009, s. 317). Plátcem se daný subjekt může stát i dobrovolně. Poplatníkem je osoba, jež danou daň hradí při nákupu většiny zboží a služeb. Zdaňovací období záleží na výši obratu a je jeden měsíc nebo čtvrtletí. DPH je tvořena dvěma sazbami – základní a sníženou. Základní sazba v roce 2013 činí 21% a je uplatněna na většinu zboží a služeb. Snížená sazba, která v témže roce činí 15%, se vztahuje na vybrané druhy zboží a služeb (zejména potraviny, léky, zdravotnické potřeby, tiskoviny, hromadná doprava, kulturní činnosti aj.) (Noveský, 2009, s. 317). Základem daně je peněžní částka snížená o daň. Problematika daně z přidané hodnoty je upravena zákonem č. 235/2004 Sb. Zákon o dani z přidané hodnoty. Obr. 5: Porovnání sazeb DPH s některými zeměmi EU Stát
standardní (%) snížená (%)
Belgie
21
Dánsko
25
Finsko
23
9; 13
Itálie
21
4; 10
Maďarsko
27
5; 18
Německo
19
7
Polsko
23
5; 8
Řecko
23
13; 6,5
Slovensko
20
10
Španělsko
18
10
Švédsko
25
6; 12
Velká Británie
20
5
6; 12
29
5. Výzkum Praktická část mé diplomové práce se věnuje výzkumu na třech základních školách a to na Základní škole Podomí, Základní škole Křtiny a Klasickém a španělském gymnáziu v Brně Bystrci. Šetření probíhalo na přelomu října a listopadu roku 2012. S distribucí dotazníku mi pomáhali učitelé, pracující na daných školách.
5.1 Cíle výzkumu Cílem tohoto kvantitativního výzkumu bylo zjistit míru informovanosti žáků základních škol v oblasti finanční matematiky a zvláště pak v systému daní v České republice. Dalším účelem šetření bylo zjištění názorů žáků na efektivnost využívání daní v naší zemi a také na jejich výši.
5.2 Stanovení hypotéz Před započetím výzkumu jsem si stanovil čtyři hypotézy, jejichž správnost ověřím po zpracování dotazníku. H1: Žáci vědí, co je pojem daň a znají účel daní. H2: Žáci znají výši sazby daně z přidané hodnoty. H3: Žáci by obecně snížili sazby daní. H4: Žáci by zvýšili daně jen u tabákových výrobků a alkoholických nápojů.
5.3 Metoda výzkumu Jako nástroj sběru dat jsem si pro výzkum zvolil dotazník, který je jednou z nejfrekventovanějších metod, sloužící pro získávání dat. Dotazník je „způsob písemného kladení otázek a získávání písemných odpovědí“ (Gavora, 1996, s. 53). Dotazník se skládá ze dvou částí. Ve vstupní části žáci vyplnili záhlaví, jež obsahovalo informace o jejich věku, pohlaví a třídě, kterou navštěvují. Druhá část dotazníku obsahovala vlastní otázky. 30
Ve výzkumu jsem použil tři typy otázek, a to uzavřené, otevřené a polouzavřené otázky. Nejvíce bylo otázek uzavřených, u kterých je výhodou jejich jednoduché a přesné zpracování. Polouzavřené otázky jsem použil ve dvou případech, kdy byli žáci požádání o doplnění názvu daní v případě kladné odpovědi na otázku. Ve výzkumu jsem použil pouze jednu otevřenou otázku, protože se na tento typ odpovídá obtížněji. Výhodou však je, že nijak neomezují respondenta a nevnucují mu určitou volbu. Tato otázka mi poskytla poměrně širokou škálu odpovědí, které jsem později kategorizoval a vyhodnocoval zvlášť (Gavora, 1996, s. 58). Dotazník byl anonymní, takže žáci nemuseli mít obavy otevřeně vyjádřit své názory a vyzkoušet si rozsah svých znalostí bez ohledu na výsledek. Dotazníky byly rozdány ve výše zmíněných školách v období od 20. října 2012 do 15. listopadu 2012. Žáci byli poučeni o vyplnění dotazníku učiteli a v případě nejasností mohli požádat vyučujícího o radu. Vzor dotazníku, jenž byl distribuován do uvedených škol, je součástí přílohy diplomové práce.
5.4 Popis souboru Celkem 115 žáků poskytlo správně vyplněný dotazník k výzkumu. Nejvyšší počet je od žáků Klasického a španělského gymnázia v Brně, poté od žáků Základní školy Podomí a nejnižší počet byl obdržen ze Základní školy Křtiny. Diagram č. 1: Zastoupení žáků dle jednotlivých škol
31
Vzhledem k tomu, že jsou některé otázky analyzovány i z hlediska pohlaví či ročníku žáků, jsou zde uvedeny i diagramy mapující tato zastoupení. V rámci pohlaví převažují nevýrazně dívky oproti chlapcům (graf č. 2). Co se týče ročníku, žáků navštěvujících 9. ročník bylo nepatrně více než žáků 8. ročníku.
Diagram č. 2: Zastoupení žáků dle pohlaví
32
Diagram č. 3: Zastoupení žáků dle tříd
5.5 Analýza výsledků Dotazník obsahuje celkem 12 otázek, jejichž pomocí jsem se snažil zjistit úroveň znalostí žáků v oblasti daní a jejich názor na současnou politiku státu v této oblasti. Analýzou daných informací jsem také ověřoval, zda se mnou stanovené hypotézy potvrdily či vyvrátily. K zaznamenání dat jsem využil grafická znázornění a tabulky.
Otázka č. 1: Co je daň? (zakroužkuj vybrané) a) zákonem určená povinná platba b) platba placená nepravidelně c) zákonem určená dobrovolná platba d) platba placená ke stanovenému datu e) účelová platba (tzn. plátce může rozhodovat o jejím využití) f) platba placená v penězích g) neúčelová platba (tzn. plátce nemůže rozhodovat o jejím využití) h) platba placená v naturáliích ch) nenávratná platba i) dobrovolná platba Cílem dané otázky bylo zjistit, zda žáci znají základní charakteristiku daně. Odpovědi žáků jsem roztřídil do dvou kategorií. První kategorie porovnávala odpovědi žáků v rámci jednotlivých tříd, zatímco v druhé kategorii jsem porovnal odpovědi žáků daných škol. Správné odpovědi na tuto otázku byly možnosti a), d), f), g), ch).
33
Diagram č. 4: Definice daně dle ročníků V tomto diagramu si můžeme všimnout, že nejčastěji volená byla možnost a). Nepatrná část respondentů však nezvolila žádnou jinou odpověď a proto jsou procentuální části dalších možností podstatně nižší. Je překvapující, že žáci osmých tříd byly ve volbě ostatních odpovědí až dvojnásobně úspěšnější než žáci tříd devátých. Je však třeba poznamenat, že nejvyšší podíl správných odpovědí měla 9. tř. Klasického a španělského gymnázia Brno. Pouze tři žáci z celého vzorku zvolili správně všech pět možností.
Diagram č. 5: Definice daně dle škol
34
Ve výše uvedeném diagramu vidíme, že žáci brněnské školy volili častěji i jiné odpovědi než možnost a). Je možné, že si někteří žáci nepřečetli pozorně otázku se všemi nabízenými odpověďmi, a proto se mohli domnívat, že správná je jen jedna možnost a nad dalšími již neuvažovali.
Otázka č. 2: Jaký je účel daní? Na jaké prostředky stát daně využívá Tato otázka byla jedinou otevřenou otázkou v daném dotazníku. Pro žáky bylo těžší na ni jasně reagovat. Někteří z nich odpověděli pouze na první či na druhou část otázky. Procento žáků, kteří neodpověděli vůbec, můžete vidět v následujících diagramech.
Diagram č. 6: Bez odpovědi dle tříd Diagram č. 7: Bez odpovědi dle škol
Jako hlavní účel daní žáci zmiňovali finanční podporu státu občany v daném státu žijících (slovy žáků: „aby měl stát dost peněz“). Tato podpora je dle respondentů nezbytná pro funkčnost státu a placení jeho výdajů s tím spojených. Nejčastěji zmiňovanými prostředky, na které stát příjem z daní využívá, byla stavba a správa silnic a dálnic, platy státních zaměstnanců, výstavba a správa státních budov. Dalšími důležitými oblastmi, které stát financuje, jsou podle žáků sociální dávky a platba důchodů. Dle mého názoru žáci zmínili tyto dvě oblasti díky jejich medializaci. Kdykoliv se totiž mluví o sociálních dávkách či o důchodech, je uvedeno, že jejich výši
35
a regulace stanovuje stát. Jen malé množství žáků zmínilo oblasti jako školství, zdravotnictví či armádu. Je zajímavé, že více než třetina žáků vyjádřila svůj negativní postoj k politice ČR. Žáci nevěří, že finance obdržené z výběru daní jsou využívány efektivně. Poznamenávají, že jediným důsledkem zvyšovaní daní je, že si politici zvýší platy. Objevilo se také několik komentářů, kde studenti viděli finance z daní jen jako prostředek pro politiky k jejich rozkrádání, k podvodům a korupci. Další odpovědi byly lehce ironické, kdy jeden z žáků popsal účel daní, jako prostředek k tomu, „aby si pánové na vyšších pozicích nahrabali do vlastních kapes“. Rád bych také zmínil poměrně vyspělý názor žačky osmého ročníku, která tímto způsobem popsala situaci ohledně zvyšování DPH: „Politici zvýší DPH místo nakopnutí politiky. Platíme poslancům, našim zaměstnancům, aby tuto zemi někam dovedli. Nicméně po nás chtějí stále více, aniž by se jim v poslední době něco podvedlo. Jsme na mrtvém bodě, nejde jen o DPH, ale o efektivitu využití peněz, to je to, co se musí řešit. Zdražují se nezbytné věci – to je logicky špatně.“ Z těchto postojů žáků lze vidět, že celková negativní nálada společnosti ohledně státní politiky a věcí s ní spjatých, se přenáší i na žáky základních škol a ovlivňuje jejich postoje a názory.
Otázka č. 3: Kolik procent tvoří daně z celkových příjmů státu v ČR?
a) 0% - 20%
b) 21% - 40%
d) 61% - 80%
e) 80% - 100%
c) 41% - 60%
Správnou odpovědí byla možnost c) 41% - 60%. Zbytek státního rozpočtu tvoří pojistné na sociální zabezpečení, nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery. Předpokládal jsem, že žáci budou volit spíše vyšší hodnoty podílu, jelikož jsou daně zmiňovány jako nejdůležitější zdroj příjmu do státní pokladny. Poměrně nízká úspěšnost odpovědí však může být způsobena tím, že se dané informace často nevyskytují v médiích. Většinou je zmíněn pouze nárůst příjmu státního rozpočtu spojený se zvýšením daní, ale jejich procentuální podíl se nezmiňuje. 36
Diagram č. 8: Procentuální výše příjmu z daní
Otázka č. 4: Myslíte, že stát využívá daně dostatečně efektivně?
Diagram č. 9: Názor na efektivnost daní
Diagram č. 10: Názor na efektivnost daní
V této otázce mě překvapilo velké množství záporných odpovědí. Je zajímavé, že nezanedbatelná část respondentů nedokázala odpovědět na otevřenou otázku č. 2, kde měli popsat účel daní, a přesto zde odpověděli, že je využití daní státem neefektivní. Dle mého názoru se zde opět projevila určitá nespokojenost společnosti s vládní politikou, která se přenesla na žáky ať už prostřednictvím médií či jejich rodičů.
37
Otázka č. 5: Liší se výše daní v různých zemích
Diagram č. 11: Odlišnosti daní
Diagram č. 12: Odlišnosti daní
Na danou otázku žáci odpověděli převážně správně. Důvodem mohla být informace, jež se objevovala v médiích, o plánování zavést ve Francii milionářskou daň, jejíž výše byla stanovena na 75%. Tato kauza byla medializována v průběhu několika měsíců a žáci si tak mohli odvodit, že daně nejsou ve všech zemích stejné.
Otázka č. 6: Je rozdíl mezi daní přímou a nepřímou?
Diagram č. 13: Rozdíl mezi daněmi
Diagram č. 14: Rozdíl mezi daněmi
Většina žáků zvolila správně kladnou odpověď. Už sama otázka naznačuje, že určitý rozdíl mezi těmito typy daně bude existovat. Podíl správných odpovědí žáků osmých tříd byl opět vyšší než u žáků tříd devátých. 38
Otázka č. 7: Víte, co znamená zkratka DPH?
Diagram č. 15: Význam zkratky DPH
Diagram č. 16: Význam zkratky DPH
Většina žáků zvolila kladnou odpověď, přesto se jen pár z nich odhodlalo napsat správné znění uvedené zkratky (dotazník to nevyžadoval). Tato zkratka je však všeobecně známá, jelikož se uvádí ve všech obchodních letácích či na cenovkách jednotlivých výrobků.
Otázka č. 8: DPH má dvě sazby – základní a sníženou sazbu. Víte jejich procentuální výši? (zakroužkuj) základní:
14%
20%
34%
snížená:
14%
20%
34%
V následujících grafických zobrazeních můžeme vidět, že přibližně ¾ žáků znají výši sazeb DPH v České republice. Dle mého názoru k této znalosti přispělo vládní rozhodnutí o zvýšení daně z přidané hodnoty pro rok 2013. Tento krok vlády ČR byl v době distribuce dotazníku diskutován a rozebírán ve všech formách médií, především poté, co ho senát odmítl podpořit.
39
Diagram č. 17: Podíl správných odpovědí
Diagram č. 18: Podíl správných odpovědí
Otázka č. 9: Vláda stále jedná o změně sazeb DPH. Uvažuje o jejich: a) zvýšení
b) snížení
c) ponechání stávajících sazeb d) zavedení jednotné sazby
Diagram č. 19: Podíl správných odpovědí Na tuto otázku opět odpovědělo velké procento žáků správně, a to nejspíše z důvodu zmíněného v předchozím komentáři. Objevilo se i několik žáků, kteří zvolili odpověď a) i b). Nejdříve byla totiž schválena 6. 12. 2011 tzv. sazbová novela zákona o DPH, která mimo jiné obsahovala také sjednocení sazeb DPH na 17,5 % s účinností od 1. 1. 2013. Nakonec se však vláda dohodla na zvýšení obou sazeb o jeden procentní bod, tedy ze 14% na 15% a z 20% na 21%. 40
Otázka č. 10: Platíte vy sami nějakou daň? Pokud ano, tak jakou?
Diagram č. 20: Placení daní žáky
Diagram č. 21: Placení daní žáky
V této otázce mne překvapilo, že většina odpovědí byla záporná. Jelikož jsem se na daň z přidané hodnoty tázal v předchozích otázkách, domníval jsem se, že si žáci uvědomí, že poplatníkem DPH je jakákoliv osoba, která platí za zboží či služby. Přesto si na tuto daň vzpomnělo a zapsalo ji pouze 12 žáků (10%) a dalších 8 uvedlo, že platí daň z nákupu nebo vypsali konkrétní zboží, na které se daň vztahuje (potraviny, kosmetika, oblečení, hromadná doprava, aj.). Jeden z žáků dokonce uvedl, že platí daň z příjmu.
Otázka č. 11: Platí vaši rodiče nějakou daň? Pokud ano, tak jakou?
Diagram č. 22: Poměr kladných odpovědí žáků na otázku č. 11
41
Naprostá většina odpovědí žáků na tuto otázku byla kladná. Žáci si jsou vědomi toho, že jejich rodiče jsou pravidelnými plátci daní. V následující tabulce jsem shrnul nejčastěji uváděné typy daní a procento žáků, kteří je uvedli.
8. tř.
9. tř.
Daň z příjmu (z platu)
42%
6%
DPH
21%
14%
Daň z nemovitosti
17%
5%
Silniční daň
0%
3%
Tabulka č. 23: Nejčastěji uváděné daně Někteří žáci neuváděli názvy daní, ale vyjmenovávali konkrétní věci či služby, na které se daň vztahuje (energie, benzín, odvoz odpadu, kanalizace, dům, aj.). Stejně jako v předchozí otázce si většina žáků neuvědomila povinnost platby DPH. Ve výše uvedené tabulce si můžeme všimnout, že žáci osmých tříd byly opět úspěšnější v uvedení daní, které jejich rodiče musí hradit, než žáci devátých tříd. Tento rozdíl je poměrně markantní.
Otázka č. 12: U kterých položek byste zvýšili, popř. snížili, výši daně? Odpovědi žáků jsem roztřídil do dvou kategorií. První z nich porovnává odpovědi dívek a chlapců, zatímco druhá kategorie porovnává odpovědi dle hlediska jednotlivých škol.
42
Jednotlivé položky
Zvýšení
Současná výše
Snížení
Ženy
Muži
Ženy
Muži
Ženy
Muži
0%
4%
25%
33%
75%
63%
Daň z lihu (alkoholické nápoje) 37%
23%
39%
33%
24%
44%
Potraviny
0%
2%
7%
6%
93%
92%
Knihy
4%
21%
37%
42%
59%
37%
Nafta, benzín
3%
9%
7%
15%
90%
76%
Tabákové výrobky
63%
49%
12%
23%
25%
28%
Nemovitosti
0%
6%
47%
36%
53%
58%
Léky a zdravotnické potřeby
2%
4%
7%
11%
91%
85%
Elektronika
0%
8%
48%
20%
52%
72%
Veřejná doprava
0%
6%
26%
21%
74%
73%
Energie
0%
7%
23%
2%
77%
91%
Oblečení
Tabulka č. 24: Výše daní dle pohlaví V tabulce můžeme vidět, že se žáci na většině položek shodli. Převažoval názor všeobecného snížení daní na uvedené zboží. Jedinou položkou, kde by žáci uvítali zvýšení daní, byly tabákové výrobky. Dívky by na rozdíl od chlapců ponechaly současnou výši daně z lihu, zatímco chlapci by nesnižovali daň uvalenou na knihy.
Tabulka č. 25: Výše daní dle škol 43
Školy jsou v tabulce roztříděny dle jejich umístění. Opět si můžeme všimnout, že převažuje názor na snížení daní u většiny vypsaného zboží. Můžeme vidět, že žáci ZŠ Podomí byli nejradikálnější. Jedinou položkou, u které by zanechali současnou výši daně, byly překvapivě knihy. Žáci ZŠ Křtiny by zavedli vyšší daň pouze na tabákové výrobky. Daň uvalenou na líh a knihy by ponechali v současné podobě. Pouze žáci Klasického a španělského gymnázia v Brně by zvedli daň u mnou předpokládaných daní z lihu a u tabákových výrobků. Překvapením bylo, že by ponechali současnou výši daně týkající se elektroniky.
5.6 Vyhodnocení hypotéz Hypotéza 1 Žáci vědí, co je pojem daň a znají účel daní. Při vymezování pojmu daně si žáci nebyli příliš jistí. Většina z respondentů věděla, že daň je zákonem určená platba ale její další vlastnosti často opomíjeli. Bylo zmíněno, že pouze tři žáci z celého vzorku správně označili všech pět hlavních charakteristik daně. Je zajímavé, že žáci osmých tříd byli ve výběru správných odpovědí mnohem úspěšnější než žáci tříd devátých. Při popisování účelu daní a jejich využití byli sdílnější žáci z Klasického a španělského gymnázia v Brně. Po roztřídění odpovědí bylo zřejmé, že si žáci vzpomněli na nejdůležitější oblasti, na které je uplatňována značná část rozpočtu ČR. Přesto procento odpovídajících žáků bylo poměrně malé. Překvapilo mne však množství negativních komentářů ohledně hospodaření vlády ČR, kdy žáci ztrácí důvěru v politiku jako takovou. Daná hypotéza se nepotvrdila
44
Hypotéza 2 Žáci znají výši sazby daně z přidané hodnoty. Volbu sazeb jsem žákům usnadnil vypsáním tří hodnot, ze kterých si měli vybrat jednu správnou. Většina žáků odpověděla správně. Dané hodnoty jednotlivých sazeb daní byly ve společnosti hodně diskutovány vzhledem k jejich jednoprocentnímu navýšení od roku 2013. To může být jeden z důvodů, proč žáci znali danou výši sazeb. Daná hypotéza se potvrdila.
Hypotéza 3 Žáci by obecně snížili sazby daní. Žáci měli možnost vyjádřit se k výši daní, uvalených na určité druhy zboží, v otázce č. 12. Po zpracování této otázky bylo zřejmé, že se žáci opravdu shodli na snížení daní u většiny položek. Dle mého názoru, žáci tak opět vyjadřovali svou nespokojenost se současnou efektivitou využívání státních finančních zdrojů. Jelikož žáci byli seznámeni s návrhem na zvýšení sazeb DPH na rok 2013 (otázka č. 9), odsoudili tímto způsobem jakékoliv navyšování cen a tím i daný návrh. Daná hypotéza se potvrdila
Hypotéza 4 Žáci by zvýšili daně jen u tabákových výrobků a alkoholických nápojů. Odpovědi na danou otázku jsem zpracoval z dvou hledisek. Nejprve jsem porovnal odpovědi v rámci pohlaví. Žáci obou pohlaví se shodli pouze na zvýšení daně u tabákových výrobků. Daň z lihu by průměrně zvýšila pouze třetina žáků. Jedinou položkou, kde by žáci ponechali současnou výši daně, byla u dívek daň z lihu a u chlapců daň uvalená na knihy. Ostatní položky byly zařazeny do kategorie snížení. Druhým
hlediskem
bylo zpracování
odpovědí
dle jednotlivých
škol.
Nejradikálnější postoj měli žáci ZŠ Podomí, kteří by snížili výši daní téměř všech 45
položek. Jediným zbožím, kde by ponechali současnou výši daně, byly knihy, stejně jako žáci ZŠ Křtiny. V tomto názoru se obě školy rozcházeli se žáky Klasického a španělského gymnázia v Brně. Dle mého názoru tento názor může být spojen s tím, že žákům na obecních školách je většina učebnic zapůjčena a tím pádem nemají tolik příležitostí k nákupu knih a sledování jejich cen. Nejméně radikální školou bylo Klasického a španělského gymnázia v Brně, kdy žáci zvolili dvě položky, u kterých by se daň měla navýšit. Byly to tabákové výrobky a daň z lihu. Překvapením bylo, že žáci výše zmíněné školy by ponechali současnou výši daně uvalené na elektroniku. Daná hypotéza se nepotvrdila
5.7 Diskuze a shrnutí výsledků Jako pozitivní bych viděl fakt, že většina žáků věděla, co znamená DPH, znali jeho hodnoty, a to ty současné i budoucí. Jak už jsem v průběhu šetření zmiňoval, domnívám se, že danou znalost mají především kvůli plánovaným změnám, které se týkaly výše sazeb DPH. Tyto změny byly masivně diskutovány nejen v médiích ale i v rodinách, jelikož tyto úpravy postihly každého jedince společnosti. Na druhou stranu si ale žáci neuvědomili, že DPH platí každý občan při nákupu zboží či služeb, a tím pádem uváděli, že oni samotní nejsou poplatníkem žádné daně. Také při výčtu daní, které musí hradit jejich rodiče, často zapomínali právě na daň z přidané hodnoty. Jako zásadní nedostatek u žáků považuji jejich neznalost účelu daní a především jejich využití. V celkovém zpracování otázky se sice objevili všechny zásadní složky, na které stát finance ze státního rozpočtu využívá, ale u jednotlivých žáků se často objevovali jen neúplné odpovědi, kdy zmínili jen jednu či dvě složky. Téměř třetina z nich na danou otázku ani neopověděla. Z této neznalosti pak může vycházet negativní postoj žáků k politice a k její efektivnosti, jelikož neví, jaké oblasti společnosti jsou spravovány státem, a tím pádem financovány ze státní pokladny. Žáci 46
jsou zahlceni především zprávami o zvyšování platů politiků, korupci a úplatcích a tím se jen utvrzuje jejich negativní postoj k naší vládě.
47
6. Sbírka
příkladů zaměřených na daň z přidané hodnoty a daň z příjmu fyzických osob Daně zmíněné v názvu této kapitoly jsou daněmi, se kterými se žáci setkávají v jejich každodenním životě. Bylo by tedy vhodné, aby úlohy, které jsou zaměřeny právě na problematiku těchto daní, byly obsažené ve výuce finanční matematiky ve všech stupních vzdělávání. Následující sbírka příkladů může sloužit jako zdroj či inspirace pro pedagogy při výuce finanční gramotnosti. Sbírku příkladu jsem rozdělil do dvou částí, z nichž každá je věnována jedné z daní. Sestavené příklady jsou uváděny dle náročnosti, od jednodušších ke složitějším. Snažil jsem se, aby příklady byly zajímavé a především aktuální. Nicméně, vzhledem k rychlému vývoji a změnám zmíněných daní, je zde ponechán prostor pro aktualizaci a pro úpravu daných příkladů. Do obou částí sbírky jsem zařadil také projekt, který vyžaduje individuální práci žáků, schopnosti vyhledávání informací a jejich třídění, správné zpracování daných informací a případnou prezentaci výsledků a závěrů projektů.
6.1 Daň z přidané hodnoty 1)
Zjisti a zapiš výši a jednotlivé příklady zboží a služeb, na které se vztahují
následující sazby DPH. snížená sazba DPH (. . . . %)
základní sazba DPH (. . . . %)
……………………………………
……………………………………
……………………………………
…………………………………….
……………………………………
…………………………………….
Řešení: Rozsah zboží a služeb spadajících do snížené či základní sazby DPH je možno naleznout v zákoně č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. V roce 2013 byly 48
přeřazeny pouze dvě skupiny zboží ze snížené do základní sazby DPH. Těmito skupinami byly dětské pleny a některé zdravotnické prostředky (Novela zákona, 2012, [online]).
2)
Víme, že běžná cena holicího strojku je 1452 Kč s DPH. Obchodní řetězec
uvádí ve svém slevovém letáku tento strojek s cenou 1080 Kč bez DPH. Zjisti, jak vysoká je sleva a výsledek zapiš pomocí procent.
Řešení: zlevněná cena strojku bez DPH . . . . . . . . . 1080 Kč zlevněná cena strojku s DPH . . . . . . . . . . . 1080 * 1,21 = 1306,8 (násobíme hodnotou 1,21, jelikož elektronika je zdaněna 21%) zlevněná cena strojku s DPH . . . . . . . . . . . 1306,8 Kč procentuální rozdíl mezi zlevněnou a původní cenou s DPH strojku 1492 Kč
……………. 100%
1306,8 Kč ……………. 90% Odp. Výše slevy je 10%.
3)
Zjisti, jaká bude výsledná cena nákupu, jestliže ceny u jednotlivých položek
jsou uvedeny bez DPH. Zjisti, o kolik bude dražší nákup s připočtením DPH.
produkt
cena celkem (Kč)
houska (8 ks)
10,4
vajíčka (10 ks)
34
tričko
229
paralen
28
baterie AA (4 ks)
119
balík vody (6 ks)
52
kalkulačka
159
máslo (500 g)
36 49
film na dvd
99
kniha
169
brambory (5 kg)
26
Řešení: Nejdříve si produkty roztřídíme do dvou kategorií dle výše sazby DPH snížená sazba
základní sazba
houska (8 ks) ……………… 10,4 Kč
tričko ……………………… 229 Kč
vajíčka (10 ks) ……………. 34 Kč
baterie AA (4 ks) ………… 119 Kč
paralen ……………………. 28 Kč
kalkulačka ………………… 159 Kč
balík vody (6 ks)………….. 52 Kč
film na DVD ………………. 99 Kč
máslo (500 g) ……………. 36 Kč
celkem…………………….. 606 Kč
kniha …………………….. 169 Kč brambory (5 kg) …………. 26 Kč celkem …………………… 355,4 Kč celková cena s DPH u položek snížené sazby DPH ……………. 355,4 * 1,15 = 408,71 celková cena s DPH u položek snížené sazby DP………………. 408,71 Kč celková cena s DPH u položek základní sazby DPH …………. 606 * 1,21 = 733,26 celková cena s DPH u položek základní sazby DPH …………. 733,26 Kč celková cena nákupu ………………………….. 408,71 + 733,26 = 1141,97 celková cena nákupu ………………………….. 1141,97 Kč rozdíl nákupu před a po přičtení DPH …………………… 1141,97 - 961,4 = 180,57 rozdíl nákupu před a po přičtení DPH …………………… 180,57 Kč Odp. Celková cena nákupu s DPH je 1141,97. Rozdíl mezi cenami nákupu s a bez DPH je 180,57 Kč. 50
4)
Vláda ČR na začátku roku 2012 uvažovala o zavedení jednotné sazby DPH,
jejíž výše navrhovala 17,5%. Porovnej cenu nákupu z předchozího příkladu s cenou, u které by byla přičtená tato jednotná sazba. Která sazba DPH by byla pro spotřebitele výhodnější?
Řešení: cena nákupu se současnou sazbou DPH …….. 1141,97 Kč cena nákupu s jednotnou sazbou DPH ………. 961,4 * 1,175 = 1129,645 cena nákupu s jednotnou sazbou DPH …….... 1129,645 Kč rozdíl mezi cenami nákupů …………….. 1141,97 – 1129,645 = 12,325 rozdíl mezi cenami nákupů …………….. 12,325 Kč Odp.: Při nákupu s jednotnou sazbou DPH bychom ušetřili přibližně 12 Kč.
5)
Zjisti, jaký je celkový zisk výrobce skříní, jestliže celkové náklady na
výrobu jednoho kusu tvoří jednu třetinu z ceny, za kterou se skříň prodává. Výše konečné ceny je 5445 Kč včetně DPH.
Řešení: náklady na výrobu ……………………………………. 5445 : 3 = 1815 náklady na výrobu ……………………………………. 1815 Kč odvod DPH ………………………………………………. 5445 : 1,21 = 4500 odvod DPH ………………………………………………. 5445 - 4500 = 945 odvod DPH ………………………………………………. 945 Kč celkový zisk ……………………………………………… 5445 - 1815 - 945 = 2685 celkový zisk ……………………………………………… 2685 Kč Odp. Celkový zisk výrobce po prodeji jednoho kusu je 2685 Kč. 51
6)
Velkoobchod nakoupil čokolády Margot za 6 Kč bez DPH a prodává je
maloobchodu za 8 Kč bez DPH. Vypočítejte, kolik činí jednotlivé položky. Výpočet
Položka Daň na vstupu Daň na výstupu Kolik Kč velkoobchod odvede na DPH za každou čokoládu Kolik Kč velkoobchod odvede na DPH za 5000 ks čokolád
Řešení: Položka
Výpočet
Daň na vstupu
6 * 0,15 = 0,9
Daň na výstupu
8 * 0,15 = 1,2
Kolik Kč velkoobchod odvede na DPH za každou čokoládu
1,2 - 0,9 = 0,3
Kolik Kč velkoobchod odvede na DPH za 5000 ks čokolád
5000 * 0,3 = 1500
7)
Prodejna oděvů ve sledovaném období nakoupila a prodala zboží. Vypočti
DPH u každé položky a daňovou povinnost této prodejny. Ceny jsou uvedeny bez DPH.
Druh
Nákup
Prodej
Cena (Kč)
DPH Cena (Kč)
DPH
bundy
305600
21%
403500
21%
kalhoty
295630
21%
315810
21%
svetry
186900
21%
153220
21%
21%
3480
21%
módní časopisy 3210 celkem
52
vstup
výstup
daňová povinnost
Řešení: Nákup
Druh
Prodej
vstup
výstup
daňová
Cena (Kč)
DPH Cena (Kč)
DPH
bundy
305600
21%
403500
21%
64176
84735
20599
kalhoty
295630
21%
315810
21%
62082,3
66320,1
4237,8
svetry
186900
21%
153220
21%
39249
32176,2
-7072,8
15%
3480
15%
481,5
522
40,5
módní časopisy 3210 celkem
povinnost
165988,8 183753,3 13990,5
Odp.: Daňová povinnost prodejny je 13990,5 Kč.
8)
Prodejce nábytku koupí stůl za 1210 Kč s DPH. Následně ho prodá
zákazníkovi za 1936 Kč s DPH. Jak vysokou částku musí prodejce odvést? Jaký byl jeho zisk?
Řešení: Nábytek patří do základní sazby DPH, a proto výše daně činí 21%. původní cena bez DPH ……………………………….. 1210 : 1,21 = 1000 výše DPH na vstupu ………………………………….. 1210 – 1000 = 210 výše DPH na vstupu ………………………………….. 210 Kč cena při konečném prodeji bez DPH …………………….……… 1936 : 1,21 = 1600 výše DPH na výstupu ……………………………………………. 1936 – 1600 = 336 výše DPH na výstupu ……………………………………………. 336 Kč rozdíl DPH na výstupu a DPH na vstupu (nárok na odpočet) daňová povinnost ………………………………………………… 336 – 210 = 126 daňová povinnost ………………………………………………… 126 Kč
53
celkový zisk …………………………………………. 1600 - 1000 = 600 celkový zisk …………………………………………. 600 Kč Odp. Prodejce odvede DPH ve výši 126 Kč a jeho zisk bude 600 Kč. Možná úprava zadání: Jak by se výše odvedené DPH změnila, kdyby předmětem prodeje byly např. knihy?
54
9)
Projekt: Výpočet daně z přidané hodnoty
Téma projektu: Řešení praktické úlohy z finanční matematiky, zabývající se výpočtem daně z přidané hodnoty
Typ projektu: motivační, aplikační Cíle projektu:
Přiblížit žákům pojmy z finanční matematiky - daň z přidané hodnoty a její vliv na konečnou cenu produktu
Využití poznatků získaných v hodinách matematiky a jejich uplatnění při řešení
Představit výpočet DPH v řetězci dodavatel až spotřebitel
Zvýšit zájem o finanční matematiku a její aplikaci
Podpořit žáky ve vyhledávání informací a jejich zpracování v rámci projektu
Třída: 9, 8 tř Doba trvání projektu: 2 vyučovací hodiny Místo realizace projektu: hodiny matematiky Části projektu: 1) V první části projektu se seznámíme s pojmem daně z přidané hodnoty a s jejími principy. 2) Ukázka zdaňování jednotlivých subjektů u výroby chleba 3) Aplikace předešlého zadání 4) Zde si zkusíme přepočítat ten samý příklad, ale již s 21% DPH (tzv. zvýšená sazba DPH)
55
Realizace: 1) Daň z přidané hodnoty (DPH): -
je jednou z nepřímých daní, tzn. že ji neodvádíme všichni přímo finančnímu úřadu jako samostatnou částku, ale platíme ji v ceně majetku (např. zboží, materiálu) a služeb.
-
výrobce nebo prodejce připočítává daň k ceně výrobku, zboží nebo služby a zákazník (poplatník daně) ji zaplatí společně s cenou. Takto vybranou daň má výrobce (resp. prodejce) povinnost odvést místně příslušnému správci daně (tj. finančnímu úřadu).
-
daň z přidané hodnoty se vybírá na každém stupni zpracování, avšak pouze ve výši odpovídající nově vytvořené hodnotě (přidané hodnotě).
2) Příklad zdaňování jednotlivých subjektů u výroby chleba (pro zjednodušení
Mlýny, cukrovary a další dodavatelé
16
2,4
2,4
Pekárny
16
2,4
8
24
3,6
1,2
Obchodník
24
3,6
6
30
4,5
0,9
spotřebitel platí 34,5
nákupu a prodeji)
(rozdíl DPH při
Finanční úřad
DPH 15%
(cena bez DPH)
Prodej
Přidaná hodnota
DPH 15%
(cena bez DPH)
Nákup
předpokládáme u mlýnů 0% na vstupu)
4,5
-
finančnímu úřadu se odvede DPH ve výši 4,5 Kč
-
při nákupu i prodeji se cena sleduje vždy v rozdělení na cenu bez DPH a samostatně DPH. Je to kvůli pozdějšímu výpočtu výše odváděné DPH 56
-
celkovou cenu tvoří obě tyto části (např. 30 + 4,5)
3) U konkurenčního podniku jsou ceny jednotlivých subjektů jiné. Doplňte
Mlýny, cukrovary a
nákupu a prodeji)
(rozdíl DPH při
Finanční úřad
DPH 15%
(cena bez DPH)
Prodej
Přidaná hodnota
DPH 15%
(cena bez DPH)
Nákup
do tabulky a porovnejte výši odvodu finančnímu úřadu a cenu pro spotřebitele.
12
další dodavatelé Pekárny
8
Obchodník
5 spotřebitel platí
4) V současné době platí dvě sazby DPH. 15% je daň, která platí např. pro základní potraviny, zdravotnické pomůcky a knihy. Pro ostatní platí sazba 21%. Zkuste zjednodušeně vyčíslit, o kolik korun by se zvedla cena vašich učebnic, pokud by se z nich odváděla DPH 21%.
57
6.2 Daň z příjmu fyzických osob Pro výpočet příkladů spojených s daní z příjmu je třeba znát několik základních údajů, které jsou nezbytné pro uvedení do dané problematiky a pro správnost výpočtů. Tyto údaje jsou ve stručnosti shrnuty v úvodu následující kapitoly, jež předchází samotným úlohám.
6.2.1 Stručná teorie k dani z příjmu fyzických osob (pro zaměstnance) Poplatník a plátce Daňový subjekt - osoba povinná odvádět nebo platit daň Poplatník - daňový subjekt, jehož příjmy jsou daněny Plátce daně - daňový subjekt, který odvádí daň správci daně Plátce a poplatník může a nemusí být tentýž subjekt:
plátce a poplatník je stejný subjekt v případě, kdy podnikatel odvádí daň ze svého zisku
plátce a poplatník není stejný subjekt, když zaměstnavatel odvádí daň z příjmu sraženou z mezd zaměstnanců (zaměstnavatel je pak plátce, zaměstnanec poplatník)
Poplatníkem daně z příjmu fyzických osob jsou všechny fyzické osoby, pokud měly příjmy podléhající dani. Příjmy fyzických osob se rozdělují do 5 skupin. Jedná se o tyto skupiny příjmů:
příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky
příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti
příjmy z kapitálového majetku
příjmy z pronájmu
ostatní příjmy
58
Ve své práci se zaměřuji na příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky a v nich na příjmy z pracovního poměru. Základ daně Základem daně pro výpočet daně je tzv. superhrubá mzda. Stanoví se jako součet hrubé mzdy a pojistného zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění. Zdravotní pojištění je 9% a výše sociálního pojištění je 25%. Superhrubá mzda se zaokrouhluje na stovky nahoru. V úvodu bylo zmíněno, že daně musí být sociálně únosné. Proto Zákon o daních z příjmu zohledňuje sociální situaci poplatníka a využívá:
nezdanitelné části základu daně např. úroky z úvěru ze stavebního spoření, příspěvky zaplacené na penzijní připojištění, dary, atd., o něž si může fyzická osoba snížit základ daně.
slevy na dani. V tomto případě se jedná o snížení daňové povinnosti. Mezi tyto slevy patří následující položky. Výše slevy
Sleva na dani
r. 2013
Na poplatníka
24 840 Kč
Na poplatníka – starobního důchodce
0
Na jedno dítě
13 404 Kč
Na dítě – držitele průkazu ZTP/P
23 208 Kč
Na vyživovanou manželku/manžela
24 840 Kč
Na vyživovanou manželku/manžela – držitele průkazu ZTP/P
49 680 Kč
Invalidita I. a II. stupně
2520 Kč
Invalidita III. stupně
5040 Kč
Držitel průkazu ZTP/P (i bez důchodu)
16 140 Kč
Student
4 020 Kč
59
Sazba daně Základ daně snížený o nezdanitelné části základu daně se zaokrouhlí na celé stokoruny dolů. Z tohoto základu se vypočítá daň ve výši 15%.
Hrubá a čistá mzda Hrubá mzda je zpravidla součástí pracovní smlouvy. Ve skutečnosti je však vyplácená částka nižší, jde o čistou mzdu. Každému zaměstnanci je ze mzdy sraženo:
zdravotní pojištění - určeno na financování lékařského ošetření a léků
sociální pojištění - určeno na úhradu starobních důchodů a nemocenských dávek
daň z příjmu ve formě zálohy na daň
Výpočet zákonného pojištění Vyměřovacím základem je u zaměstnance hrubá mzda, která se počítá každý měsíc, vyúčtování se neprovádí. Výše zdravotního pojistného je 4,5% a sociálního pojištění 6,5%.
60
6.2.1 Příklady 1)
Hana Novotná má hrubou mzdu ve výši 25000 Kč. Vypočítej její zdravotní
pojištění a sociální pojištění (částku zaokrouhlete nahoru na celé koruny).
Řešení: zdravotní pojištění ………………………...........
4,5%
zdravotní pojištění ……………………………… 25000 x 0,045 = 1125 zdravotní pojištění ……………………………… 1125 Kč sociální pojištění ………………………………… 6,5% sociální pojištění ………………………………… 25000 x 0,065 = 1625 sociální pojištění ………………………………… 1625 Kč Odp. Výše zdravotního pojištění je 1125 Kč a sociálního pojištění je 1625 Kč.
2)
Jana Večeřová má hrubou mzdu ve výši 18000 Kč měsíčně. Vypočítej výši
daně z příjmu před slevou.
Řešení: - pro výpočet daně potřebujeme znát výši superhrubé mzdy (hrubá mzda zvýšená o pojistné placené zaměstnavatelem) superhrubá mzda ……………………………hrubá mzda + ZP (9%) + SP (25%) superhrubá mzda ……………………………18000 + (18000 x 0,09) + (18000 x 0,25) superhrubá mzda ……………………………18000 + 1620 + 4500 = 24120 superhrubá mzda ……………………………24120 Kč superhrubá mzda (po zaokrouhlení na stovky nahoru) …… 24200 Kč záloha na daň (před slevou) …………………………15% 61
záloha na daň (před slevou) ………………….…….. 24200 x 0,15 = 3630 záloha na daň (před slevou) …………………………3630 Kč Odp. Záloha na daň z příjmu před slevou bude 3630 Kč.
3)
Vypočítejte výši čisté mzdy pana Pavla Moravce, jehož hrubá mzda je ve
výši 32000 Kč.
Řešení: superhrubá mzda ……………………………hrubá mzda + ZP (9%) + SP (25%) superhrubá mzda ……………………………32000 + (32000 x 0,09) + (32000 x 0,25) superhrubá mzda ……………………………32000 + 2880 + 8000 = 42880 superhrubá mzda ……………………………42880 Kč superhrubá mzda (po zaokrouhlení nahoru na stovky) ……42900 Kč záloha na daň (před uplatněním slev) ……………15% ze superhrubé mzdy záloha na daň (před uplatněním slev) ……………42000 x 0,15 = 6435 záloha na daň (před uplatněním slev) ……………6435 Kč sleva na dani (na poplatníka) ……………………. 2070 Kč záloha na daň po slevách ………………………… 6435 - 2070 = 4365 záloha na daň po slevách ………………………… 4365 Kč zdravotní pojištění (za zaměstnance)………………4,5% z hrubé mzdy zdravotní pojištění (za zaměstnance)………………32000 x 0,045 = 1125 zdravotní pojištění (za zaměstnance)………………1440 Kč sociální pojištění (za zaměstnance)…………………6,5% z hrubé mzdy sociální pojištění (za zaměstnance)…………………32000 x 0,065 = 2080 62
sociální pojištění (za zaměstnance)…………………2080 Kč čistá mzda ………………………………………… 32000 - 4365 - 1440 - 2080 = 24115 čistá mzda ………………………………………… 24115 Kč Odp. Výše čisté mzdy pana Moravce je 24115 Kč.
4)
Jak by se změnila výše čisté mzdy pana Moravce z předchozího příkladu,
jestliže by měl dvě děti?
Řešení: záloha na daň (před slevou) ………………………....6435 Kč výše slevy na dani - poplatník ………………………2070 Kč
výše slevy na dítě (za rok) ………………………….. 13404 Kč výše slevy na dítě (za měsíc) ……………………….. 13404 / 12 = 1117 výše slevy na dítě (za měsíc) ……………………….. 1117 Kč záloha na daň (po slevě) …………………………….. 6435 - 2070 - 2 x (1117) záloha na daň (po slevě) …………………………….. 6435 - 2070 - 2234 = 2128 záloha na daň (po slevě) …………………………….. 2131 Kč Odp. Záloha na daň pana Moravce by se snížila o 2234 Kč. Její výše by tedy byla 2131 Kč.
63
5)
Projekt: Výpočet daně z příjmu fyzických osob
Téma projektu: Řešení praktické úlohy z finanční matematiky zabývajících se výpočtem daně z příjmu fyzických osob
Typ projektu: motivační, aplikační Cíle projektu:
Přiblížit studentům pojmy z finanční matematiky - daň z příjmu a zákonné pojištění
Využití poznatků získaných v hodinách matematiky a jejich uplatnění při řešení
Představit výpočet daně z příjmu u zaměstnance
Zvýšit zájem o finanční matematiku a její aplikaci
Podpořit studenty ve vyhledávání informací a jejich zpracování v rámci projektu
Třída: 9, 8 tř Doba trvání projektu: 2 vyučovací hodiny Místo realizace projektu: hodiny matematiky a informatiky Části projektu: 1) Ukázka výpočtu čisté mzdy zaměstnance 2) Aplikace předešlého zadání 3) Kontrola výpočtu daně pomocí mzdové kalkulačky, modifikace zadání
64
Realizace: 1)
Vypočítejte následující položky, jestliže víte, že výše hrubé mzdy zaměstnance
pana Jana Kováče je 28000 Kč.
Položky A
Hrubá mzda
B
Sociální pojištění (za firmu)
C
Zdravotní pojištění (za firmu)
D
Superhrubá mzda
E
Sazba v % Postup výpočtu Výše (Kč) 28000
Superhrubá mzda zaokrouhlená na stovky nahoru
F
Daň z příjmu
G
Slevy na dani - poplatník
H
Konečná daň
I
Sociální pojištění (za zaměstnance)
J
Zdravotní pojištění (za zaměstnance)
K
Čistá mzda
Řešení: Položky
Sazba v % Postup výpočtu Výše (Kč)
A
Hrubá mzda
B
Sociální pojištění (za firmu)
9
A x 0,09
2520
C
Zdravotní pojištění (za firmu)
25
A x 0,25
7000
D
Superhrubá mzda
A + B+ C
37520
E
28000
Superhrubá mzda zaokrouhlená na stovky
37600
nahoru
F
Daň z příjmu
G
Slevy na dani - poplatník
- 2070
H
Konečná daň
3570
E x 0,15
65
5640
I
Sociální pojištění (za zaměstnance)
4,5
A x 0,045
1260
J
Zdravotní pojištění (za zaměstnance)
6,5
A x 0,065
1820
K
Čistá mzda
A-H-I-J
21350
2)
Výše hrubé mzdy paní Lenky Sukové je 23000 Kč. Spočti následující položky.
Položky A
Hrubá mzda
B
Sociální pojištění (za firmu)
C
Zdravotní pojištění (za firmu)
D
Superhrubá mzda
E
23000
Superhrubá mzda zaokrouhlená na stovky nahoru
F
Daň z příjmu
G
Slevy na dani - poplatník
H
Konečná daň
I
Sociální pojištění (za zaměstnance)
J
Zdravotní pojištění (za zaměstnance)
K
Čistá mzda
3)
Sazba v % Postup výpočtu Výše (Kč)
Svoje výpočty si zkontroluj a porovnej na následující webové stránce, kde stačí
pouze zadat výši hrubé mzdy a zbylé položky budou automaticky dopočítány.
http://www.mzdova-kalkulacka-2013.cz/ Jak se změní výše daně zaměstnance pana Jana Kováče, který ale vyživuje tři děti, což znamená, že uplatňuje slevu na dani na tři děti (pracuj s pomocí mzdové kalkulačky a porovnej změnu).
66
6)
Projekt: Vyplnění daňového přiznání k dani z příjmu fyzických osob
Téma projektu: Řešení praktické úlohy z finanční matematiky se zaměřením na vyplnění daňového přiznání k dani z příjmu fyzických osob
Typ projektu: motivační, aplikační Cíle projektu:
Využití poznatků získaných v hodinách matematiky a jejich uplatnění při řešení
Ukázka vyplnění daňového přiznání k dani z příjmu fyzických osob
Zvýšit zájem o finanční matematiku a její aplikaci
Podpořit studenty ve vyhledávání informací a jejich zpracování v rámci projektu
Třída: 9, 8 tř Doba trvání projektu: 2 vyučovací hodiny Místo realizace projektu: hodiny matematiky a informatiky Části projektu: 1) Individuální vyplnění daňového přiznání s údaji o fiktivní osobě 2) Kontrola vyplnění a výpočtů
67
Realizace: 1)
Žáci si z internetových stránek ministerstva financí vytisknou prázdný formulář
daňového přiznání k dani z příjmu fyzických osob. Doma si ho individuálně vyplní pro fiktivní fyzickou osobu, zpracovávané údaje nadiktuje vyučující. Poté přinesou do vyučování, kde proběhne společná kontrola. Pan Jan Beneš, bydliště Blansko, Jiráskova 15, 67801. Telefon 776876985, e-mail
[email protected]. Úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů pana Jana Beneše činil 336000 Kč, úhrn povinného pojistného 115200 Kč. Pan Jan Beneš vyživuje dvě děti a uplatňuje na ně slevu na dani. Jak vysoká bude odvedená daň?
Nápověda k vyplnění formuláře: Základní daňové přiznání se skládá ze čtyř stran. Na první straně se vyplňují osobní údaje fyzické osoby. Zde žáci vyplní údaje o poplatníkovi. Na druhé straně daňového přiznání je třeba vyplnit následující kolonky: 31, 32, 34, 36, 36a, 42, 45, 55, 56, 57, 58, 60 Třetí strana je zaměřena na uplatnění slev. Zde žáci uplatní slevu pouze na daňového poplatníka (č. 64) a na dvě děti (tab. č. 2), kde nesmí zapomenout uvést počet měsíců, na které se sleva vztahuje. Dále musíme doplnit a dopočítat políčka 70, 71, 72, 73, 74 a 91 Na poslední straně je již pouze prohlášení o pravosti údajů, datum a podpis poplatníka.
68
Na internetu lze nalézt velké množství návodů, jak postupovat při vyplňování daňového přiznání. Jeden aktuální postup pro rok 2013 je zveřejněn na následujících internetových stránkách
http://www.jaknapenize.eu/dan-z-prijmu-2013-navod-jak-vyplnit-danove-priznanikrok-za-krokem-cast-1 Tento postup provází vyplněním daňového přiznání krok za krokem a popisuje funkci jednotlivých kolonek v přiznání. Žáci zde tak mohou nahlédnout v případě nejistoty při vyplňování.
2)
V následující vyučovací hodině společně zkontrolujeme vyplněné údaje
a zopakujeme postup výpočtů, který žáci uplatnili při vyplňování. V hodině informatiky si pak žáci vyzkouší vyplnit daňové přiznání pro stejnou osobu, tentokrát však online na následujících stránkách
https://adisepo.mfcr.cz/adistc/adis/idpr_epo/epo2/form/form_uvod.faces?CPodani=1585 47711 Výhodou tohoto přiznání je, že všechny potřebné výpočty jsou provedeny automaticky, takže žák vyplňuje pouze povinná políčka a ostatní za něj doplní program. Žáci si tak znovu ověří správnost svých výpočtů v daňovém přiznání. Dále si mohou zkusit uplatnit další slevy na daň, popř. nezdanitelné části základu daně, a zkoumat vliv na výši daně.
69
7. Závěr Dle dokumentu PISA 2012 existuje několik zahraničních výzkumů, které potvrzují, že lidé, kteří byli během svého života nějakým způsobem finančně vzděláváni, jsou mnohem schopnější přizpůsobit se ekonomickým potřebám doby. Základní finanční vzdělání vedlo k pozitivní změně v jejich nakládání s penězi, spravování majetku a v uvědomění si odpovědnosti za svou budoucnost (Financial Literacy Assessment, 2012, [online]). Povinná výuka finanční gramotnosti bude zavedena na základní školy v České republice od září roku 2013. Každá škola si na základě Rámcového vzdělávacího programu vytvoří vlastní školní vzdělávací program, dle kterého bude vzdělávání v této oblasti probíhat. Je na školách, jakou formu výuky zvolí a kolik hodin budou daným tématům věnovat, jelikož není stanovena doporučená časová dotace (Stuchlík, 2009, [online]). Dle mého názoru by bylo vhodné, aby výuka finanční gramotnosti, zvláště na základních školách, neprobíhala pouze nárazově, ale aby byly zavedeny pravidelné a organizované vyučovací lekce v této oblasti. Díky několika průzkumům ČNB ve spolupráci s Ministerstvem financí ČR je totiž známo, že znalosti dospělých občanů ČR v oblasti financí jsou na poměrně nízké úrovni. Je tedy zapotřebí, aby výuka pro žáky byla přínosná a zároveň i efektivní. K tomu mohou učitelům pomoci nejen publikace, jejichž množství neustále narůstá, ale také akreditované kurzy, kde je možné seznámit se s novými vyučovacími metodami a materiály. Z důvodu malého podílu materiálů, které by se zabývaly výukou daní na základních školách v ČR, jsem zpracoval sbírku příkladů podloženou teorií, která by mohla sloužit jako zdroj a inspirace k jejich výuce. Domnívám se, že právě v oblasti daní lze žáky dobře motivovat a vyvolat u nich zájem o finanční vzdělávání. Neboť daně jsou téma často diskutované v domácnostech, ve sdělovacích prostředcích a zároveň se s daněmi denně setkáváme, aniž bychom si to uvědomovali.
70
Finanční gramotnost je především o tom poskytnout žákům dostatek takových znalostí, aby byli v budoucnosti schopni správně se rozhodovat a orientovat se v nabídkách finančních subjektů, aby dokázali spravovat své peníze a aby byli finančně odpovědní. Není to však jediným cílem této gramotnosti. Z výzkumu uvedeného v diplomové práci bylo také patrné, že nedostatek znalostí v daném oboru může způsobit i jistou averzi vůči společnosti, a to především vůči orgánům spravujícím finance veřejné. Je tedy důležité, aby žáci věděli nejen jak spravovat vlastní finance, ale jak jsou finance spravovány na státní úrovni, k čemu slouží a jak jsou využívány.
71
8. Literatura 8.1 Knihy ADAMS, Ch. For Good and Evil: The Impact of Taxes on the Course of Civilization. Madison Books, 1993, 530 s. ISBN 9781568332352. DVOŘÁKOVÁ, Z., SMRČKA, L. a kol. Finanční vzdělávání pro střední školy. Se sbírkou řešených příkladů na CD. 1. Vydání. Praha : C. H. Beck, 2011. GAVORA, P. Výzkumné metody v pedagogice: příručka pro studenty, učitele a výzkumné pracovníky. Brno: Paido, 1996, 130 s. ISBN 808593115x. HLEDÍKOVÁ, Z., JANÁK, J., DOBEŠ, J. Dějiny správy v českých zemích od počátků státu po současnost. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu: základy kvantitativního výzkumu. Vyd. 1. Praha: Grada, 2007, 265 s. ISBN 9788024713694. MALÝ, K. Dějiny českého a československého práva do roku 1945. 3. vyd. Praha: Linde, 2003. 673 s. ISBN: 80-7201-433-1. NOVESKÝ, I. Slabikář finanční gramotnosti: učebnice základních 7 modulů finanční gramotnosti. 1. vyd. Praha: Cofet, 2009, 448 s. ISBN 9788025442074. RADVAN, M., MRKÝVKA P., PAŘÍZKOVÁ I., ŠRAMKOVÁ D. Finanční právo a finanční správa - berní právo. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 509 s. ISBN 9788021047327. SKOŘEPA, M., SKOŘEPOVÁ, E. Finanční a ekonomická gramotnost pro základní školy a víceletá gymnázia: manuál pro učitele. 1. vyd. Praha: Scientia, 2008, 197 s. ISBN 9788086960401.
72
SKOŘEPA, M., SKOŘEPOVÁ, E. Finanční a ekonomická gramotnost pro základní školy a víceletá gymnázia: pracovní sešit. 1. vyd. Praha: Scientia, 2008, 60 s. ISBN 9788086960425. ŠIROKÝ, J. Daňové teorie s praktickou aplikací. Praha: C. H. Beck, 2003. 249 s. ISBN: 80-7179-413-9.
8.2 Internetové zdroje A History of Taxation. [online]. 1999, s. 11 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.taxworld.org/History/history.pdf DESOUZA, D. The Purpose Of Taxation. In: [online]. 2011-03-23 [cit. 2012-11-28]. Dostupné z: http://ezinearticles.com/?The-Purpose-Of-Taxation&id=6086426 DEUTCH, R. The World History of Taxation. [online]. [cit. 2012-11-22]. Dostupné z: http://ezinearticles.com/?The-World-History-of-Taxation&id=1876557 Dues and duties: Taxation. [online]. [cit. 2012-11-22]. Dostupné z: http://www.reshafim.org.il/ad/egypt/economy/taxation.htm Etická výchova není povinná, jedná se pouze o nabídku. Výzkumný ústav pedagogický [online]. 2010-1-28, [cit. 2012-11-22]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/pronovinare/eticka-vychova-neni-povinna-jedna-se-pouze-o-nabidku
Financial and Investor Education Programs: By Type of Program. [online]. [cit. 201211-22]. Dostupné z: http://www.ifie.org/index.php/resourcesclearinghouse/52#Financial_Literacy
FINANCIAL LITERACY AND EDUCATION COMMISSION. Promoting Financial Success in the United States: National Strategy for Financial Literacy. [online]. 2011, [cit. 2012-11-22]. Dostupné z:
73
http://www.mymoney.gov/sites/default/files/downloads/NationalStrategyBook_12310.p df
Financial Literacy Assessment Framework [online]. OECD, 2012 [cit. 2012-11-21]. Dostupné z WWW:
. 28 s. Finanční gramotnost. Učitelské listy [online]. 2011-3-24, [cit. 2012-11-22]. Dostupné z: http://www.ucitelske-listy.cz/2011/03/financni-gramotnost.html FRANK, R. How to Tax the Rich: A Lesson From Ancient Greece. [online]. 2012, [cit. 2012-11-22]. Dostupné z: http://blogs.wsj.com/wealth/2012/03/01/how-to-tax-the-richa-lesson-from-ancient-greece/ Historie MF a bankovky 1918 – 2004 [online]. s. 26 Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Publikace__Historie_MF_1918-2004.pdf Národní strategie finančního vzdělávání. [online]. 2010, [cit. 2012-12-10]. Dostupný z: Novela zákona o DPH od 2013 („protischodkový balíček“): Sazby daně u zdravotnických prostředků. Ministerstvo financí České republiky [online]. 10. prosince 2012, 4. ledna 2013 [cit. 2013-03-04]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/dane_novela_zakona_dph_74546.html OECD’S Financial Education Project. [online]. Organisation for Economic Cooperation and Development, 2003 [cit. 2012-11-22]. Dostupné z: http://www.oecd.org/insurance/privatepensions/34689948.pdf PEDEN, J. Inflace v Římské říši. [online]. Krupa Vladimír. 2010-10-9 [cit. 2012-11-22]. Dostupné z: http://www.mises.cz/clanky/inflace-v-rimske-risi-24.aspx Strategie finančního vzdělávání.[online]. 2007, [cit. 2012-11-23] Dostupný z WWW: .
74
STUCHLÍK, J. Učitelé mají učit finanční gramotnost, ale často neznají ani základní pojmy. Penize.cz [online]. 2009, [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.penize.cz/spotrebitel/62237-ucitele-maji-ucit-financni-gramotnost-alecasto-neznaji-ani-zakladni-pojmy Systém budování finanční gramotnosti v základních a středních školách: Společný dokument Ministerstva financí ČR, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR vypracovaný na základě usnesení vlády č. 1594 ze dne 7. prosince 2005 : aktualizovaná verze a v souladu se Strategií finančního vzdělání z prosince 2007 [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupný z: . ŠINDELKA, V. Definice daně. Finance.cz [online]. 2001-06-21 [cit. 2012-11-28]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/17291-definice-dane/ "taxation". Encyclopædia Britannica. Encyclopædia Britannica Online. Encyclopædia Britannica Inc., 2012. Web. 22 Nov. 2012 . Taxes in the Roman Empire. [online]. [cit. 2012-11-22]. Dostupné z: http://www.unrv.com/economy/roman-taxes.php
VAT Rates Applied in the Member States of the European Union. [online]. s. 27. European Commision, 2012, [cit. 2013-1-5 ]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/taxation/vat/how_vat_works/ rates/vat_rates_en.pdf
75
8.3 Seznam obrázků Obr. 1 Systém budování finanční gramotnosti v základních a středních školách, str. 12 Obr. 2 Systém budování finanční gramotnosti v základních a středních školách, str. 8 Obr. 3 NOVESKÝ, I. Slabikář finanční gramotnosti: učebnice základních 7 modulů finanční gramotnosti, str. 306 Obr. 4 NOVESKÝ, I. Slabikář finanční gramotnosti: učebnice základních 7 modulů finanční gramotnosti, str. 308
Obr. 5 VAT Rates Applied in the Member States of the European Union, str. 3
76
8.4 Příloha: Dotazník Věk:
Třída:
Pohlaví:
1) Co je daň? (zakroužkuj vybrané) a) zákonem určená povinná platba b) platba placená nepravidelně c) zákonem určená dobrovolná platba d) platba placená ke stanovenému datu e) účelová platba (tzn. plátce může rozhodovat o jejím využití) f) platba placená v penězích g) neúčelová platba (tzn. plátce nemůže rozhodovat o jejím využití) h) platba placená v naturáliích ch) nenávratná platba i) dobrovolná platba 2) Jaký je účel daní? Na jaké prostředky stát daně využívá? 3) Kolik procent tvoří daně z celkových příjmů státu v ČR? a) 0% - 20%
b) 21% - 40%
c) 41% - 60%
e) 80% - 100% 4) Myslíte, že stát využívá daně dostatečně efektivně? a) ANO
b) NE
5) Liší se výše daní v různých zemích? a) ANO
b) NE
6) Je rozdíl mezi daní přímou a nepřímou? a) ANO
b) NE
7) Víte, co znamená zkratka DPH? a) ANO
b) NE
77
d) 61% - 80%
8) DPH má dvě sazby – základní a sníženou sazbu. Víte jejich procentuální výši? (zakroužkuj) základní:
14%
20%
34%
snížená:
14%
20%
34%
9) Vláda stále jedná o změně sazeb DPH. Uvažuje o jejich: a) zvýšení
b) snížení
c) ponechání stávajících sazeb
d) zavedení jednotné sazby 10) Platíte vy sami nějakou daň? Pokud ano, tak jakou? a) ANO, druh daně: …………………………………………………………………. b) NE 11) Platí vaši rodiče nějakou daň? Pokud ano, tak jakou? a) ANO, druh daně: …………………………………………………………………. b) NE 12) U kterých položek byste zvýšili, popř. snížili, výši daně? (poznačte křížkem)
Jednotlivé položky
Zvýšení
Oblečení Daň z lihu (alkoholické nápoje) Potraviny Knihy Nafta, benzín Tabákové výrobky Nemovitosti Léky a zdravotnické potřeby Elektronika Veřejná doprava Energie
78
Současná výše
Snížení
