Cykloturistika jako součást venkovského cestovního ruchu v Jihomoravském kraji Bakalářská práce

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat

Cykloturistika jako součást venkovského cestovního ruchu v Jihomoravském kraji Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Vladimír Mikule, Ph.D.

Vypracovala: Eva Přibilíková

Brno 2014

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem práci Cykloturistika jako součást venkovského cestovního ruchu v Jihomoravském kraji vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne:………………………..

…………………………………………………….. podpis

PODĚKOVÁNÍ

Touto cestou bych chtěla poděkovat vedoucímu bakalářské práce panu Ing. Vladimíru Mikulemu, Ph.D. za ochotnou spolupráci, cenné rady a za pomoc při vypracování bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala paní Radce Trenzové za ochotu a poskytnuté informace a materiály.

ABSTRAKT

Téma bakalářské práce je Cykloturistika jako součást venkovského cestovního ruchu v Jihomoravském kraji. V úvodu práce je popis Jihomoravského kraje, jak z obecného hlediska, tak z hlediska přírodních podmínek, ekonomických podmínek a kultury a turistiky. Další část práce vymezuje charakteristiku a seznámení s cykloturistikou a jejího rozdělení, druhy, značení, financování a popisuje projekty spojené s tímto druhem turistiky. Dále je popsán stav a rozvoj cykloturistiky v Jihomoravském kraji. Práce je pak blíže zaměřena na cykloturistiku v mikroregionu Mezihoří. Poslední část práce se zabývá současnou situací oblasti Mezihoří z hlediska cykloturistiky, která je podložena SWOT analýzou a následně o návrhy cyklostezek, které by napomohly lepšímu rozvoji cestovního ruchu tohoto mikroregionu. Klíčová slova: cykloturistika, Jihomoravský kraj, Mezihoří, cyklostezky, SWOT analýza

ABSTRACT

The topic of this bachelor thesis is the Cycling as part rural tourism in South Moravian region. There is description of the South Moravian region in the introduction, both in general terms and in terms of natural conditions, economic conditions and culture and tourism. Another section defines the characteristics and familiarity with cycling and its sorting, types, signage, financing and describes the projects associated with this type of tourism. Furthermore, it is described the condition and development of cycling in South Moravian region. The thesis is concentrated in more details on cycling in micro-region Mezihoří. The last part deals concerned with the current situation in the area Mezihoří in terms of cycling, which is based on SWOT analysis and subsequent proposals cycle paths that would help improve the tourist development of the micro-region. Key words: cycling, South Moravian region, Mezihoří, cycle paths, SWOT analysis

OBSAH

1 ÚVOD ........................................................................................................................6 2 CÍL PRÁCE ...............................................................................................................7 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED ............................................................................................8 3.1 Charakteristika Jihomoravského kraje ..................................................................8 3.1.1 Přírodní podmínky .........................................................................................8 3.1.2 Ekonomické podmínky ...................................................................................8 3.1.3 Kultura a turistika ...........................................................................................9 3.2 Cykloturistika .......................................................................................................9 3.2.1 Druhy cyklistické dopravy ............................................................................ 10 3.2.2 Pojem cyklotrasa a cyklostezka .................................................................... 11 3.2.3 Druhy cyklistických tras ............................................................................... 12 3.2.4 Turistické značení ........................................................................................ 12 3.3 Programy a projekty spojené s cykloturistikou .................................................... 14 3.3.1 Česko jede .................................................................................................... 14 3.3.2 Cyklisté vítáni .............................................................................................. 15 3.3.3 Greenways ................................................................................................... 16 3.3.4 EuroVelo ......................................................................................................18 3.4 Financování a národní strategie rozvoje cyklistické dopravy v ČR ...................... 19 3.4.1 Projekty financovány ze strukturálních fondů EU pro období 2007-2013......19 3.4.2 Zhodnocení současných dotačních programů Jihomoravského kraje ............. 21 3.5 Rozvoj a stav cykloturistiky ............................................................................... 22 3.6 Mikroregion Mezihoří ........................................................................................ 26 3.6.1 Charakteristika Mikroregionu ....................................................................... 26 3.6.2 O spolku obcí ............................................................................................... 27 3.6.3 Cestovní ruch mikroregionu ......................................................................... 28 3.6.4 Cykloturistika regionu .................................................................................. 31 3.6.5 Potenciál cykloturistiky Svazku obcí Mezihoří ............................................. 32 3.6.6 Stávající cyklotrasy ...................................................................................... 33 3.7 Tipy na výlety .................................................................................................... 34 3.7.1 Bitva u Slavkova I. okruh ............................................................................. 34 3.7.2 Pivovarská cyklostezka ................................................................................ 36 3.7.3 Po Lichtenštejnských stezkách I – Knížecí stezkou....................................... 37 3.7.4 Stezka Srdcem jižní Moravy ......................................................................... 38 3.7.5 Litenčickou pahorkatinou ............................................................................. 39 3.7.6 Po hřebeni Ždánického lesa ..........................................................................40 4 SWOT ANALÝZA .................................................................................................. 41 5 NAVRŽENÉ CYKLOSTRASY ............................................................................... 43 5.1 Projekt - Návazné cyklotrasy na EuroVelo 4....................................................... 43 5.2 Projekt – Cyklotrasa Nesovice – Brankovice ...................................................... 44 6 ZÁVĚR .................................................................................................................... 45 7 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ...........................................................................46 7.1 Seznam literatury ............................................................................................... 46 7.2 Seznam internetových zdrojů .............................................................................. 46 7.3 Citace publikací (leták) ....................................................................................... 49 8 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ ............................................................................ 50 9 SEZNAM PŘÍLOH .................................................................................................. 51

1 ÚVOD Cykloturistika nabývá na popularitě, v dnešní době na kole jezdí čím dál více lidí a stává se nejvyhledávanějším sportem. Někdo ho může využívat jako dopravní prostředek, jiný pro sportovní aktivitu a relaxaci. Lidé nazváni jako cykloturisté chtějí a poznávají krajinu, památky a vdechují čerstvý vzduch. Cykloturistika je velmi ekologicky šetrná vůči životnímu prostředí a společným zájmem je poznat po cestě mnoho nového. Atraktivita cykloturistiky v České republice stoupá. Počet uživatelů cyklostezek se stále zvyšuje a stále se nové stezky budují. Lidé si také uvědomují, že je nutné se pravidelně pohybovat, a proto se zaměřují právě na cykloturistiku, která není fyzicky náročná a přitom má léčebné účinky na různé fyzické či psychické problémy. Pro mě je jízda na kole duševní relaxací. Cykloturistika má spoustu výhod. Na kole může jezdit prakticky každý. Člověk ze sedla kola pozná nové kraje, místa, přijde na jiné myšlenky a upevňuje sociální vztahy. Může jezdit jak sám, tak se skupinou přátel, rodinou nebo ve dvou. S kolem se dostanete prakticky kamkoliv, po lesní či polní cestě, nebo silnici. Bohužel cykloturistika nese i své nevýhody. Mezi hlavní nevýhodu patří ohroženost v dopravním provozu, která stále stoupá. Proto jsou hlavní zásadou určitá pravidla, kterými se musí cyklista řídit a dodržovat je. Bakalářská práce se skládá ze 2 základních částí. V první části seznámení s cykloturistikou obecně v Jihomoravském kraji. Druhá část je zaměřená na analýzu cykloturistiky mého okolí tzv. Mezihoří „Místo stvořené k oddychu“. Dále popíši stávající cyklostezky v okolí, navržené cyklostezky a zpracuji SWOT analýzu mikroregionu Mezihoří. Záměrem práce je poukázat na vysoký potenciál pro cykloturistiku, který nabízí toto okolí díky krajině a zajímavým památkám.

6

2 CÍL PRÁCE Cílem bakalářské práce je zhodnotit současný stav cykloturistiky v Jihomoravském kraji. Nejprve bude práce zaměřena na charakteristiku dané oblasti, jak z pohledu obecného, tak i po stránce ekonomických, přírodních podmínek a z hlediska kultury a turistiky, kterou Jihomoravský kraj nabízí. Dále bude vysvětlena samotná oblast cykloturistiky, její rozvoj, financování a veškeré projekty spojené s cykloturistikou. Další část práce bude zaměřena také na oblast mikroregion Mezihoří, odkud pocházím, ve které bude zhodnocen stav a podmínky pro cykloturistiku, vymezené stávající cyklostezky pro danou oblast a poskytnuté tipy na výlety, které můžete podniknout na kole po celém Jihomoravském kraji, a jsou podle mě nejzajímavější. Dále bude zpracována SWOT analýza mikroregionu Mezihoří, ve které bude zobrazen rozvoj cykloturistiky a vymezené příležitosti a hrozby, které ovlivňují tuto aktivitu. V práci budou také navržené cyklostezky, které by zvýšily atraktivitu mikroregionu. Závěr práce zhodnotí rozvoj cykloturistiky.

7

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Charakteristika Jihomoravského kraje Je tvořen 7 okresy – okresy Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo. 673 obcí je rozděleno do 21 správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Jihomoravský kraj zaujímá 4 místo v České republice s rozlohou 719 479 ha a 1 166 tis. obyvateli. Krajským městem kraje je Brno, které leží na soutoku Svratky a Svitavy. Je to středisko veletrhů a mezinárodních výstav. Sídlo soudnictví, centrum kultury a vysokého školství. Podnebí tohoto kraje patří k nejteplejším v ČR, proto vytváří velmi vhodné klima pro rozvoj cestovního ruchu. Jihomoravský kraj nabízí

velmi dobrou dopravní

infrastrukturu,

což vytváří dobré podmínky

pro cykloturistiku (www.czso.cz). 3.1.1 Přírodní podmínky Díky různorodým podmínkám v kraji jsou i různé způsoby využívání krajiny a způsobu života v určité lokalitě. Rozlišujeme 4 charaktery základních krajinných typů: a) Mezi stále více navštěvovanou oblastí našimi i zahraničními turisty jsou komplexy Moravského krasu v severní části kraje, kde se nám vybaví známá propast Macocha, o hloubce 138,5 m a spoustu chráněných lokalit. b) V jižní části jsou převážně oblasti polí, vinic, luk a zbytky lužních lesů, který lemují řeku Dyje. Celá oblast je spíše rovinatá. V bohaté zalesněné krajině je Národní park Podyjí. Do popředí v této části můžeme zařadit Lednickovaltický areál a Pálavu. c) Krajina za řekou Moravou ve východní části se zdvihá až k Bílým Karpatům. d) Čtvrtý typ je oblast a krajina v okolí Brna. U hranic města je lemující Brněnská přehrada a k severní části přiléhají lesy Moravského krasu (www.czso.cz). 3.1.2 Ekonomické podmínky Jihomoravský kraj má významný ekonomický potenciál. Hrubý domácí produkt kraje je asi 10,5 % hrubého domácího produktu republiky. Mezi stále významné postavení kraje je v popředí průmysl. V jižních oblastech je to zemědělství a zbytek připadá na stavebnictví a služby. 60 % celkové rozlohy kraje tvoří zemědělská půda, z níž 83 % je orná půda. Znojmo a Vyškov má nejvyšší stupeň zornění. Nejvíce se vlivem 8

přírodních podmínek a podnebí pěstují obiloviny, řepka, cukrovka. Co se týče specializovaných oborů zemědělské výroby, patří k nim vinařství, ovocnářství a zelinářství. V kraji je více jak 90 % vinných ploch a to hlavně okres Břeclav, Hodonín, Znojmo a část Brno-venkov. Do živočišné výroby spadá hlavně chov prasat a drůbeže (www.czso.cz). 3.1.3 Kultura a turistika Jihomoravský kraj je velice turisticky atraktivní a velmi bohatý na kulturní dědictví. Stále se v tomto kraji udržují lidové zvyky, mezi něž patří tradiční hody, fašanky, jarmarky, stavění májů. Jeho bohatství a historie je zachováno v archeologických nalezištích, kostelích, synagogách, zříceninách, zámcích. Blízko Brna je bojiště Napoleonových válek známé pod bitvou 3 císařů u Slavkova (www.czso.cz). Do seznamu UNESCO je zapsán Lednicko-valtický areál a vila Tugendhat, ležící právě v tomto kraji. Dokonce je i zde spousta galerií a muzeí. I cykloturistika prospěšně působí na jihu Moravy s mnoha cyklotrasami, které jsou doplněny o dálkové a regionální trasy, kde je vybudována Jantarová stezka, cyklotrasa Brno-Vídeň, Greenways, Moravsko-slezská cyklostezka a stále více atraktivní Vinařské stezky (Jihomoravský kraj, 2006).

3.2 Cykloturistika Cykloturistika je druh turistiky s použitím jízdního kola. Je to pohyb v přírodě či v městských podmínkách se stanoveným cílem. Jízda na kole velmi pozitivně působí na člověka a jeho zdraví, neškodí příliš životnímu prostředí a cyklista při jízdě vnímá okolí, získává kulturní znalosti a odborně technické dovednosti. Musíme však zvládnout techniku jízdy, mít znalosti dopravních předpisů, první pomoci a základních oprav a údržby kola (Hřebíčková a Ondráček, 2007). Cyklistika společně s venkovským cestovním ruchem se řadí mezi udržitelný cestovní ruch. Je velkým ekonomickým přínosem právě ve venkovských oblastech. Pojem venkovský cestovní ruch je cestovní ruch, který se rozvíjí mimo oblast měst, a mimo oblasti rekreačních a turistických center. Je vázán na venkovské osídlení spolu se zemědělstvím a životem na venkově. Nejtypičtější podoby venkovského cestovního ruchu jsou: vesnická turistika, agroturistika, ekoturistika a chataření a chalupaření (Pourová, 2002).

9

Cykloturistiku rozdělujeme dle prostředí, kde ji provozujeme a s tím souvisí použití určitých typů kol: 

silniční kola – pro cyklistiku prováděnou po silnicích,

 horská kola – určená pro pohyb v terénu,  trekkingová kola – mezistupeň mezi oběma předchozími, pro zpevněné komunikace, do terénu nejsou příliš vhodná,  city bike – pro městskou cykloturistiku (Hřebíčková a Ondráček, 2007). 3.2.1 Druhy cyklistické dopravy Cyklistika je různorodý prostředek dopravy, odehrává se v různém prostředí a využívá se k variabilním účelům. Proto se cyklistika dělí: Dopravní Za hlavní se považuje určení cíle v zastavěném prostředí, kterého každodenní dopravou docílíme. Slouží k přepravě do školy, do zaměstnání. Cyklisté jsou samozřejmě znalí situace v provozu na pozemních komunikacích. Cyklisté většinou jezdí jednotlivě (www.cyklistikakrnov.com). Turisticko-rekreační Zde je samotná jízda na kole především v přírodě a mimo území, která jsou zastavěná, může ale probíhat i v městském prostředí. Jízda je zpestřena prostředím, jako jsou různé výhledy, zeleň apod. Tuto podobu cyklistiky využívají zejména víkendoví cyklisté a cykloturisté i s malými dětmi, proto musí být návrhy tras vhodně uzpůsobené, především aby se nekřižovaly s jinými druhy dopravy. Je spíše závislá na počasí. Představiteli jsou jednotlivci, ale také často i skupinky (www.cyklistikakrnov.com). Sportovní Cyklisté využívají zpravidla motoristických komunikací pro provozování silniční cyklistiky pro sportovní jízdu, nebo pro MTB jsou využity nezpevněné komunikace či volný terén. Formy sportovní cyklistiky jsou freestyle, trial, bikros apod. Používají závodní dráhy a nevyhýbají se i strmějším stoupáním (www.cyklistikakrnov.com).

Dle

pohybu

v přírodním

prostředí

či

ve

městě,

dělíme

cykloturistiku

na mimoměstskou a městkou. Městská cykloturistika Městská turistika se provádí ve velkých městech (více než 6 000 obyvatel), kde kolo slouží jako dopravní prostředek k přepravě do zaměstnání, školy, za rekreací na hřištích 10

a koupalištích v městských nebo příměstských oblastech. Díky cyklotrasám v městském prostředí se vyhneme dopravním zácpám a bez problémů se dostaneme do jádra města (Hřebíčková a Ondráček, 2007). Mimoměstská cykloturistika Je prováděna ve venkovských a regionálních lokalitách, obcích do 6 000 obyvatel a v přírodním prostředí. V České republice stále přesně není zmapován počet kilometrů cyklistických stezek, ale na základě výzkumu roku 2003, který zahrnoval 37 měst, bylo evidováno 300 km cyklistických komunikací, z toho 60 km připadlo na Prahu. Nejedná se o přesný údaj, protože další mikroregiony a města, které v tomto výzkumu nebyly, cyklistické stezky teprve budovaly (Hřebíčková a Ondráček, 2007). 3.2.2 Pojem cyklotrasa a cyklostezka Cyklotrasa Je trasa, která vede po pozemních komunikacích s kvalitním silničním povrchem. Jsou značeny dopravními značkami, jejichž funkce jsou hlavně dopravní. Cyklista je povinen se řídit veškerými ustanoveními. Využívají se 3 základní značení, kde značky mají pouze informační a orientační charakter. Cyklotrasa vytváří vhodné podmínky pro jízdu na silničním kole (www.cyklistikakrnov.com). Může být vedena místy po vozovce nebo vyhrazeném místním pruhu či po cyklostezce (Hřebíčková a Ondráček, 2007). Cykloturistické trasy Jedná se o trasy, které vedou po polních či lesních cestách, nebo terénem za účelem spíše turistiko-rekreačním či sportovním. Pro tento typ trasy se využívají spíše horská kola (Hřebíčková a Ondráček, 2007). Cyklostezka Je pozemní komunikace, jejíž prostory jsou pro cyklisty přesně vymezeny. Jsou vyznačeny vodorovným a svislým dopravním značením na cyklostezkách. Proto musí uživatelé dopravní značky respektovat a dodržovat přesně daná pravidla. Cyklostezka je ohraničena jak na svém začátku tak i konci a je pouze pro cyklistickou dopravu. Povrch je většinou asfaltový. Mezi uživatele patří i bruslaři a chodci, pokud se jedná o společnou trasu (Hřebíčková a Ondráček, 2007).

11

3.2.3 Druhy cyklistických tras Podle převažujícího druhu cyklistické dopravy, geografické polohy a trasování rozeznáváme trasy místní, regionální a dálkové.  Místní – využívají se pro napojení na trasy regionální a převážně na dopravu v obcích, hlavně pro každodenní cyklistiku.  Regionální – spojují cíle, které se nachází mimo obec. Nejdůležitější je návaznost na síť místních tras. Tyto trasy jsou pro rekreační cyklistiku nebo pro každodenní cyklistiku (dopravní).  Dálkové (neregionální) – slouží hlavně pro prázdninovou rekraci a jsou na vzdálené cíle. Proto jsou vedeny a přizpůsobeny tyto trasy tak, aby byly turisticky a atraktivně zajímavé a jsou vybaveny například servisy, ubytovnami aj. (Hřebíčková a Ondráček, 2007). 3.2.4 Turistické značení Od roku 1889 v České republice existuje jednotný systém značení turistických tras, který byl později roku 1997 rozšířen o cyklotrasy a trasy lyžařské. V současnosti se zabývá značením a údržbou pěších tras a tras lyžařských Klub českých turistů. S dalšími organizacemi i o trasy cyklistické a cykloturistické. KTČ eviduje cyklistické trasy a je zároveň i garantem jednotného značení těchto tras, kde novým trasám přiděluje evidenční čísla z celostátního registru. V přírodě jsou cyklistické značky označeny žlutou podkladovou barvou a cyklistické trasy rozdělujeme na cykloturistické trasy a cyklotrasy (Hřebíčková a Ondráček, 2007).  Cyklotrasy vedou po dobrých místních, účelových komunikacích a silnicích, kde se používají tři základní typy cykloznaček: směrovou tabuli, směrovou tabulku a návěst před křižovatkou. Značení je velice podobné jako pro motorová vozidla a jejich silniční značení. Také umístění je stejné jako u dopravních značek, a to před každou odbočkou cyklotrasy nebo křižovatkou (www.cyklistikakrnov.com).

12

Obr. 1: Směrová tabule

(www.dopravni-znaceni-bsmorava.cz)

Obr. 2: návěst před křižovatkou

(www.circuitridercz.com) Obr. 3: Směrová tabulka přímo

(www.circuitridercz.com)  Cykloturistické trasy Vyznačují se pásovými značkami a mají krajní pásy žluté barvy. Prostřední je modrý, zelený, bílý nebo červený. Podobné značení je i u lyžařských a pěších tras. Kromě pásového značení, se využívají cykloturistické směrovky, jejichž podklad je opět žlutý, obsahují záhlaví s nadpisem Cyklotrasa KČT č… a dva řádky textu (www.cyklistikakrnov.com). Obr. 4: Základní cykloturistická značka

(www.circuitridercz.com)

13

Obr. 5: Cykloturistická směrovka

(www.circuitridercz.com)

3.3 Programy a projekty spojené s cykloturistikou 3.3.1 Česko jede Jedná se o projekt, který podporuje cykloturistiku i další sporty. Poskytuje hlavně kvalitní informace cyklistům v regionech ČR o cyklistice a jejich možnostech. Projekt vychází z projektu SchweizMobil ve Švýcarsku. Nadace SchweizMobil vytvořila systém propojení národních sítí stezek pro cyklisty, pěší, in-line bruslaře a malou vodní turistiku s veřejnou dopravou (Mourek a kol., 2011). V ČR není organizace, která je podobná SchweizMobil. Podpora projektů má spíše plošný charakter a je zatím v cestovním ruchu ČR zavedeno velice málo úspěšných značek se všemi jejími vlastnostmi (například Cyklisté vítáni). Je potřeba vytvořit orientační systém evropských, národních a regionálních cyklotras, propojující všechny kraje a důležité turistické regiony. V České republice neexistuje kompletní nabídka na všechny

trasy.

S projektem

se

můžeme

seznámit

na

webovém

portálu

www.ceskojede.cz (Mourek a kol., 2011). Úkolem tohoto webového portálu je viditelněji a lépe prezentovat cíle projektu pro jednotlivé partnery. Cílem webového portálu je nabízet top cykloturistickou nabídku ČR na jednom místě a spolupracovat s turistickými oblastmi, s portály krajů a možná s komerčními weby. Různé cílové skupiny preferují jiný cyklomarketingový produkt. 

rodiny s dětmi upřednostňují spíše zpevněný povrch, kratší a bezpečné trasy,



tématické produkty, o

méně

zdatní

rekreační

cyklisté

například

sem patří senioři,

kteří preferují nenáročné kratší trasy, cca do 30 km, a spíše kvalitní povrch, který je zpevněný), o

rekreační cyklisté, kteří jsou zdatnější a zvládnou okružní trasy dlouhé

40 - 80 km, po kterých často poznávají kulturní památky a zajímavosti, jezdí i po nenáročných přírodních cestách), 14



dálkoví cyklisté vybírají trasy 50 - 100 km, v cílových destinacích se zdrží chvíli a jejich cesty vedou po páteřních trasách,



bikeři, terénní cyklisté preferují hlavně cesty v přírodě a úzké stezky, které jsou v různé náročnosti (www.ceskojede.cz). Co se týče portálů krajů a turistických oblastí, lze říci, že díky monitoringu

regionálních portálů, kde bylo cílem zjistit, jak prezentují cykloturistiky na webu, se zjistilo, že v této oblasti jsou veliké rezervy. Turistické regiony nevyužívají toho, co jim cykloturistika nabízí. Obrovské rezervy jsou určeny právě na internetu. Nejsou zde komplexní balíčky, které jsou zaměřeny na cílové skupiny. Spíše jsou to souhrnné informace o cykloturistice, objevuje se zde seznam značených cyklotras a jen velmi málo tipy na výlety (www.ceskojede.cz). 3.3.2 Cyklisté vítáni Jedná se o certifikaci, kterou spustila v roce 2006 Nadace partnerství. Cílem je vytvořit certifikační systém Cyklisté vítáni, jako národní standard kvality služeb cestovního ruchu pro cykloturisty a cyklisty. A dále zavést systém certifikace a kontroly do praxe na celé území ČR. Protože nedostačující a nejslabší stránkou je v infrastruktuře nízká vybavenost a kvalita hlavních a doplňkových služeb. To stejné i informační systémy o službách a cílech jsou pro cyklisty nedokonalé. Mapovou aplikaci a veškeré aktuální certifikační objekty naleznete na www.cyklistevitani.cz. Všechna certifikovaná stravovací a ubytovací zařízení, turistické cíle a kempy jsou označovány logem (www.ceskojede.cz). Obr. 6: Logo Cyklisté vítáni

(www.cyklistevitani.cz)

15

3.3.3 Greenways Neboli zelené stezky, program, který napomáhá rozvoji cykloturistiky v ČR. Je řízený od 90 let Nadací Partnerství. Jde o trasy, přírodní koridory, komunikace využívané v souladu s jejich ekologickou funkcí a potenciálem pro rekreaci, turistiku, sport. Jejich užitek se nachází v oblasti kulturního dědictví a ochrany přírody. Zlepšují možnosti pro turistiku, rekreaci, dopravu a jsou krokem k zdravějšímu životnímu stylu a udržitelnému využívání místních zdrojů (www.greenways.cz). Greenways vedou zastupitele, úřady, podnikatele a občany ke společnému zlepšování

života

a

plánování

v jejich

obci.

Nadace

Partnerství

poskytuje

prostřednictvím garantovaného a asistenčního programu zelené stezky – greenways podporu a pomoc projektům a organizacím, kteří přispívají k udržitelnému rozvoji podél stezek a přírodních koridorů. Cílem toho programu je právě vytvořit síť projektů a organizací, vyměňující si navzájem zkušenosti a vzájemnou spolupráci jak mezi sebou, tak s partnerskými organizacemi. Významnou roli má program greenways v několika mezinárodních sdruženích. Spolu s partnerskými organizacemi greenways z Maďarska, Bulharska, Slovenska, Rumunska, Polska tvoří Středoevropskou asociaci Greenways (CEG), ve které mají všichni společné kritéria a cíle pro budování stezek greenways. Také zastupuje sdružení CEG v Evropské asociaci Greenways (EGWA). ČR je v EGWA zastoupena od roku 2002 Nadací Partnerství (Mourek a kol., 2011).

Typy Greenways  Dálkové Greenways Spojují vzdálené cíle a jsou dlouhé přes 50 km. Vznikají podél turistických koridorů. Účelem je, aby se zlepšila prostupnost a propojení krajiny a měst, zvýšila atraktivita a bezpečnost dopravní infrastruktury. Vše by mělo umožnit využití šetrné turistiky (Mourek a kol., 2011).  Místní a regionální Greenways Jde o stezky, vedoucí většinou mimo městskou oblast. Jsou dlouhé 10 až 50 km. Úkolem je zvýšení zabezpečení dopravní infrastruktury, bezpečnosti jejich uživatelů a prostupností daného území. Využívají se pro víkendovou a jednodenní turistiku. Spojují sportovní, rekreační místa a parky. Místním obyvatelům umožňují zapojení

16

do projektů, které vedou k objasnění místního dědictví a k péči o veřejné prostranství (Mourek a kol., 2011).  Městská Jsou stezky pro pěší, in-line bruslaře, cyklisty, vozíčkáře, které jsou víceúčelové a vybudované podél přírodních nebo vytvořených míst v městském prostředí. Slouží ke zvýšení bezpečnosti uživatelů stezek, které jsou plně propojené do systému městské dopravy. Využívají je jak návštěvníci, tak obyvatele měst pro každodenní dopravu za nákupy, prací a do škol. Mohou být výpadovkou z města do krajiny a sloužit městské turistice a rekreaci (Mourek a kol., 2011). Stezky greenways  Moravské vinařské stezky Jedná se o dlouhodobý projekt ochrany kulturního dědictví a rozvoje vinařské turistiky na jižní Moravě. Realizují se od roku 1999 ve spolupráci s mnoha partnery a s 280 vinařskými obcemi. Vlastní okruhy vinných stezek, které jsou napojeny na páteřní Moravskou vinnou stezku, má každá z 10 vinařských oblastí. Síť cyklistických stezek je 1200 km dlouhá, na které mohou návštěvníci podniknout jednodenní nebo vícedenní výlet za poznáním vína, památek a folklóru. Nadace Partnerství organizuje seriál akcí Krajem vína, který vás zavede do vinařských oblastí jižní Moravy ať pěšky nebo na kole (www.nadacepartnerstvi.cz).  Labská stezka V ČR je dlouhá přibližně 370 km, vede úrodnými nížinami, horskými a podhorskými údolími a historickými městy než se dostanete k pramenu řeky v Krkonoších. Vede od pramene Labe až do německého Hamburku (www.nadacepartnerstvi.cz).  Greenway Praha-Vídeň Je trasa mezi Prahou a Vídní. Objevit vesničky, historická města, ochutnat moravské víno ve vinných sklepích a navštívit hrady a středověké kláštery můžete jak pěšky tak na kole (www.nadacepartnersvi.cz).

17

 Greenway Krakov-Morava-Vídeň Tato stezka prochází v ČR severní, střední a jižní Moravou. Nabízí ideální místo pro cykloturistiku díky rozmanitému terénu, kulturním a přírodním zajímavostem a dostatečnému množství služeb pro cykloturisty (www.nadacepartnerstvi.cz).  Drážní stezky Opuštěných železnic existuje v ČR spoustu a to na tisícovku kilometrů. Většina z nich byla zrušena. Proto je ideálním místem na opouštěných železnicích vybudovávat drážní stezky, které tvoří ideální podmínky pro cykloturistiku. Vedou tak, že jsou mimo silniční provoz a bez jakýchkoliv výrazných převýšení v kopcovitém terénu, takže se hodí pro všechny věkové kategorie, pěší, inline bruslaře a dokonce i vozíčkáře. Opouštěné vlakové stanice a nádraží se výborně využijí jako stravovací, ubytovací zařízení, odpočívadla nebo půjčovny (www.greenways.cz). Mezi další stezky Greenways řadíme Greenway Berounka-Střela nebo Greenway Jizera (Mourek a kol., 2011). 3.3.4 EuroVelo Projekt EuroVelo je koordinován Evropskou cyklistickou federací se sídlem v Bruselu a jeho cílem je rozvoj cykloturistiky. 14 dálkových tras sítě EuroVelo, křižují Evropu z východu na západ a ze severu na jih v celkové délce téměř 80 000 km. Cíle tohoto projektu jsou velmi ambiciózní a Jihomoravský kraj se k nim hrdě hlásí. Od roku 2013 chtějí mít většinu tras vyznačenou podle jednotné Evropské metodiky EuroVelo a postupně, aby trasy splňovaly všechna kritéria pro kvalitu povrchů, značení a bezpečnost. Koordinátorem EuroVelo za Českou republiku je Nadace Partnerství se sídlem v Brně (greenways.cz). Českou republikou prochází 4 trasy EuroVelo v délce 2100 km a Jihomoravským krajem hned 3. EuroVelo využívá jednotnou formu značení s logem. Všechny trasy EuroVelo mají číslo a logo na modrém podkladu v kruhu, který je lemován 12 žlutými hvězdičkami (symbol Rady Evropy), název sítě tras (EuroVelo) a název trasy, který je v národním jazyce nebo v angličtině (www.ceskojede.cz). 1. EuroVelo 4: Trasa střední Evropou: Roscoff – Kyjev (4 000 km) 2. EuroVelo 7: Sluneční trasa: Nordkapp – Malta (7 409 km)

18

3. EuroVelo 9: Balt - Jadran: Gdaňsk – Pula (1 930 km) 4. EuroVelo 13: Stezka železné opony: Barentsovo – Černé moře (9 000 km) Trasy 9 a 4 se protínají v Brně a trasa 13 v našem kraji vede podél hranice s Rakouskem (www.ceskojede.cz).

3.4 Financování a národní strategie rozvoje cyklistické dopravy v ČR V práci jsem se zaměřila na rozmisťování zdrojů a investic do rozvoje cykloturistiky ze Strukturálních fondů EU a ze Státního fondu dopravní infrastruktury.

3.4.1 Projekty financovány ze strukturálních fondů EU pro období 2007-2013 V České republice je nabízeno 26 operačních programů. Tyto programy členíme na Regionální operační programy (NUTS II), Tematické operační programy, Operační programy Praha a Programy evropské územní spolupráce (www.strukturalni-fondy.cz). Dotace z operačních programů je přidělována na základě předložené projektové žádosti, kterou následně jednotlivé řídící orgány operačních programů posuzují. Pokud projekt tímto posouzením projde, získá podporu z daného operačního programu a může začít realizace projektu (www.mapaprojektu.cz). K 25. 1. 2011 bylo evidováno schválených 192 projektů, které se týkaly právě cyklistické tématiky. Výše podpory činila 3,14 miliardy korun. Nejvíce finančních prostředků jde do cyklistické dopravy z regionů soudržností (ROP NUTS II). K 25. 1. 2011 je evidováno schválených 142 projektů s cyklistickou tématikou. Výše podpory činí 2,34 miliardy korun (www.cyklodoprava.cz). Nejúspěšnějším regionem je NUTS II Střední Morava, který nejlépe využívá strukturální fondy EU. Celková výše finančních prostředků, které byly určeny na výstavbu cyklostezek, dosáhly částky 662 mil. Kč bez DPH. Na druhém místě se nachází Středočeský kraj (NUTS II Střední Čechy), jejíž podpora činila 545 mil Kč pro 28 žádostí. Do největších projektů můžeme zařadit cyklostezky podél Vltavy, Berounky a Labe. Na třetím místě se umístila NUTS II Jihovýchod (Jihomoravský kraj a Vysočina). Částka pro vyčleněných 33 projektů činila 501 mil. Kč. NUTS II Severovýchod se nachází na čtvrtém místě s 11 projekty v celkové výši 393 mil. Kč. Dále následuje region NUTS II Severozápad, s částkou 226 mil. Kč pro 5 projektů. Pro Moravskoslezský kraj (NUTS II Moravskoslezsko) činila částka pro 15 projektů ve 19

výši 196 mil. Kč. V NUTS II Jihozápad (Plzeňský a Jihočeský kraj) bylo podpořeno 11 projektů v celkové výši 138 mil. Kč. Mezi další částku se připočítává i 197 mil. Kč z Operačního programu Praha s podpořenými 4 projekty. V dalším programu Evropské územní spolupráce, do kterého patří i Cíl 3 ČR bylo podpořeno celkem 46 projektů s 30,1 milionu euro (Mourek a kol., 2011). Tab. č. 1: Finanční prostředky poskytnuté na podporu cyklostezek ČR v rámci operační programů Operační programy

Finanční prostředky (v mil. Kč)

NUTS II Střední Morava

662

NUTS II Střední Čechy

545

NUTS II Jihovýchod

501

NUTS II Severovýchod

393

NUTS II Severozápad

226

NUTS II Moravskoslezsko

196

NUTS II Jihozápad

138

Operační program Praha

197

Zdroj: Mourek a kol., 2011 Mezi další podporu, která se týká výstavby a údržby cyklistických stezek řadíme ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). SFDI v roce 2001 poprvé přispěl na výstavbu cyklostezek, jehož částka činila pouze 12,0 mil. Kč s celkovými podpořenými 7 projekty. Od té doby se každý rok částky zvyšují. Například v roce 2005 činila podpora 90,0 mil. Kč pro 30 projektů, v roce 2006 bylo podpořeno 44 projektů s částkou 107 mil. Kč. V roce 2009 dokonce až 74 projektů v celkové výši 265,726 mil. Kč. Celkem bylo v letech 2001-2011 podpořeno 397 akcí ve výši 1 218,738 mil. Kč. Pro rok 2012 činila podpora 130 mil. Kč pro 35 akcí (www.cyklodoprava.cz).

20

Graf č. 1: Přidělené dotace SFDI na realizaci cyklistických komunikací

Zdroj: www.cyklodoprava.cz Cyklistická doprava pro dosahování cílů vychází ze schválené Cyklostrategie 2013. Jedná se o dokument, schválený vládou 22. 05. 2013, který zahrnuje pro cyklistickou dopravu nezbytné nástroje. Byl nahrazen platným vládním dokumentem z roku 2004 s názvem Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR. Hlavní garant pro realizaci Cyklostrategie je Ministerstvo dopravy – oblast cyklodopravy a Ministerstvo pro místní rozvoj – cykloturistika, která je dílčím garantem (www.cyklodoprava.cz). 3.4.2 Zhodnocení současných dotačních programů Jihomoravského kraje Možné finanční zdroje můžou být od evropských přes národní, krajské, obecní až po zdroje ze soukromé sféry. Pro kraj je nejvýznamnější finanční zdroj vlastní rozpočet, který zajišťuje určitou finanční stabilitu. Dle velikosti finančních zdrojů souvisí i významnost rozvoje cestovního ruchu v kraji (Jihomoravský kraj, 2013).

21

Mezi dotační programy Jihomoravského kraje v oblasti cykloturistiky patří:  „Podpora rozvoje cyklistiky a cyklistické dopravy v Jihomoravském kraji“ Program je určen pro obce, městys, svazky obcí a jiné právnické osoby na území Jihomoravského kraje. Cílem je, aby se zkvalitnila a zlepšila infrastruktura cyklistické dopravy a rozvoj cyklistiky v budování bezpečných, ať už mezinárodních, nebo krajských cyklotras a cyklostezek v Jihomoravském kraji (www.dotace.krjihomoravsky.cz). Pro rok 2013 činila podpora ve výši 1,2 mil. Kč pro 3 podpořené projekty. Jeden projekt se zaměřoval na budování doprovodné infrastruktury cyklostezek a další 2 na vybudování cyklistické stezky (Jihomoravský kraj, 2013). Na tento dotační program je pro rok 2014 schválena a vyčíslena částka na 11 000 000 Kč (www.dotace.krjihomoravsky.cz).  „Podpora udržování čistoty cyklistických komunikací v Jihomoravském kraji“ V letech 2010 a 2011 bylo podpořeno 24 projektů s celkovou částkou 1,85 mil. Kč (www.cyklo-jizni-morava.cz) a v roce 2013 činila podpora 1,3 mil. Kč pro 24 projektů (Jihomoravský kraj, 2013). V roce 2014 byl program schválen a vyčleněn na částku 1 800 000 Kč. Cílem je zajistit bezpečnost a čistotu na cyklistických trasách, stezkách a úpravu lyžařských běžeckých tratí v JMK (www.dotace.kr-jihomoravsky.cz).

3.5 Rozvoj a stav cykloturistiky Jak Jihomoravský kraj, tak i celá Česká republika má pro rozvoj cykloturistiky ideální podmínky. Hlavně díky členitému a zajímavému terénu, husté síti komunikací, hustotě turistických služeb a cyklotrasy jsou návazně napojeny na veřejnou dopravu. Cykloturistika přináší ekonomický přínos pro obce a podnikatele a stále nabývá popularity, což lze shlédnout v následujícím grafu, který poukazuje, že je stále cyklistika oblíbená jelikož 60 % respondentů odpovědělo, že podnikli výlet na kole v posledních 6 měsících (Mourek a kol., 2011). Cykloturistika je také zejména přínosná ve venkovských oblastech.

22

Graf č. 2: Průzkum

Průzkum "Cyklistika jako sportovní aktivita 2006-2009", Ipsos Tambor 41

39

39

40

27

27

24

27

16

20

18

12

16

14

20

22

2006

2007

2008

2009

Více jak 10x za posledních 6 měsíců

6-10x za posledních 6 měsíců

1-5x za posledních 6 měsíců

Ani 1x za posledních 6 měsíců

n = 1038, v % Zdroj: Mourek a kol., 2011 Od počátku cykloturistiky, kdy se vyskytovaly v ČR spíše cyklotrasy, se značně rozšířily cyklostezky, které oslovují více a více cyklistů. Jsou totiž vybírány nejméně frekvenční silnice, lesní cesty, takže jsou více bezpečné (Mourek a kol., 2011). Z velké části se v Jihomoravském kraji nachází vrchoviny a zvlněná krajina. Tento kraj má vhodné podmínky a je ideálním místem pro cestování na kole. Jedná se především o výškový profil, o krásy přírodních, historických a kulturních památek. Od Brna na sever a severovýchod leží Drahanská vrchovina, k níž náleží Moravský kras, který vzbuzuje u cyklistů velký zájem. Na severu se nachází Zábřežská vrchovina. Část zemědělského kraje nazvaného Haná také spadá do Jihomoravského kraje a to okres Vyškov. Haná je významnou pahorkatinou, kraj s vysokou úrodností a lidovými zvyky. Cyklistům pohoří Chřiby, které se nachází na východ od Hané, nabízí úžasný cyklistický terén. Na jihozápad od Brna se rozkládá Bobravská vrchovina (Halada a kol., 2007). Jako jediný kraj může Jihomoravský kraj nabídnout ve značném množství vinařskou turistiku, tím se taky od ostatních krajů liší. Na území je soustředěno více jak 96 % vinic České republiky (www.somezihori.cz), proto je tu nejrozsáhlejší síť tématických cyklistických tras zvaných Moravské vinařské stezky, které zaujímají asi třetinu z celkových tématických tras. V Jihomoravském kraji je

23

celkově evidováno kolem 3 000 km tematických tras. Tyto trasy jsou vedeny tak, aby cykloturista poznal historické, přírodní a kulturní témata, proto nesou i vlastní název (CDV, v. v. i., 2007). Tento

kraj

se

stal

druhým

nejnavštěvovanějším

v České

republice

(www.somezihori.cz). Do popředí mezi turistická místa Jihomoravského kraje se určitě řadí Moravský kras, státní zámek Lednice, Národní park Podyjí, Slavkovské bojiště a samotné město Brno (Jihomoravský kraj, 2006). Cyklistika i nadále prochází vývojem, jak z pohledu budování cyklotras a cyklostezek, tak navazující infrastruktury. Bohužel problémem je nevhodné rozmisťování investic a chybí doprovodná infrastruktura. Jak již bylo zmíněno, rozvoj cyklistické infrastruktury probíhá na základě podpor z operačních programů. Častěji se spíše více hodnotí rozvoj cyklistiky, kterou využíváme pro dopravu ve městech, než jako způsob trávení volného času v přírodě. Cyklostezky a cyklotrasy by měly být vedeny

zajímavým

atraktivním

terénem

s množstvím

turistických

objektů,

tak aby cyklistu do určitého místa přitahovaly. Při analýze podmínek pro cykloturistiku bylo použito dotazníkové šetření, které provedla Svobodová spolu s Rudou, a proběhlo v měsíci listopadu 2011. Šetření bylo o využití cykloturistiky jako formy udržitelného cestovního ruchu. Zúčastnilo se ho 592 respondentů formou osobního dotazování a částečně elektronicky pomocí online dotazníků. I když byl výběr respondentů náhodný, odpovídal struktuře populace ČR. Z 592 dotazovaných bylo 49,5 % mužů a 50,5 % žen. Věková struktura respondentů pak poukazuje na skupinu osob, které jezdí na kole nejčastěji. 62,3 % dotazovaných ve věku 20-29 let, ve věku 45-59 jezdí 13,9 % dotazovaných, 11,8 % ve věku 30-44 let, 10,1 % pod 19 let a 1,9 % nad 60 let (Svobodová a Ruda, 2012). Další otázkou bylo, jaký typ kola upřednostňují a na jakém převážně jezdí. 58,6 % používá horské kolo, 20,6 % trekové nebo krosové, 17,6 % silniční a 3,21 % jiné (dirt,…). Výsledky byly doplněny z celoplošného dotazníkového šetření „Česko jede“, které proběhlo elektronicky v 15. 8-30. 9. 2011 s 3966 cyklisty a in-line bruslaři z České republiky (Svobodová a Ruda, 2012).

24

Tab. č. 2: Využití kola

Typ kola Využití kola

Horské

Jiné

Celkem

Silniční Trek/kros

do zaměstnání 31 9 21 nebo do školy na dovolené 21 1 4 s kolem na náročné 41 2 2 terénní trasy na vyjížďky a 247 5 69 cyklovýlety na závody a za 7 2 8 tréninkem Zdroj: dotazníkové šetření (Svobodová a Ruda, 2012)

Abs.

Rel.(%)

16

77

13,0

9

35

5,9

9

54

9,1

83

404

68,2

5

22

2,7

Tab. č. 3: Nejčastěji využívaný typ cesty

Nejčastěji využívaný typ Horské cesty

Typ kola Jiné

Celkem

Silniční Trek/kros

Jiné (singtrek, 4 2 0 downhill…) Neznačené polní / lesní 59 5 3 Cesty Silnice 57 10 46 Značené asfaltové 78 2 52 Cyklostezky Značené nezpevněné cyklostezky 149 0 3 (štěrkové, lesní, polní cesty) Zdroj: dotazníkové šetření (Svobodová a Ruda, 2012)

39

Abs.

Rel.(%)

2

8

1,4

19

86

14,5

19

132

22,3

43

175

29,6

191

32,3

Z výsledků vyplývá, že respondenti jezdí na krátké vyjížďky a cyklovýlety a upřednostňují nezpevněné stezky, protože využíváno je nejvíce horské kolo. Proto je spíše špatné rozmisťovat finance do budování asfaltových cyklostezek, do kterých je rok od roku více vráženo finančních prostředků. Mimo města by stačilo jen povrch cest upravit než naopak ve městech, kde využívají silniční kola se zpevněnými asfaltovými stezkami jako náhradní dopravní prostředek. Ze 48 % případů z šetření „Česko jede“ cykloturisté by zvolili nezpevněnou cestu a 44 % silnici s nízkým provozem na silnicích (Svobodová a Ruda, 2012). 25

Pro správný rozvoj cykloturistiky by mělo být vyšší vybavení cyklotras a cyklostezek jako odpočívadla, hygienické zařízení a lepší ucelenou síť cyklostezek. Na nedostatky v rozvoji cykloturistiky reaguje aktuálně Koncepce státní politiky cestovního

ruchu

v ČR

na

období

2014-2020.

Největší

potenciál

rozvoje

v cykloturistice by bylo v dobudování dostatečné infrastruktury, protože cykloturisté nechtějí jezdit po silnicích s velkým provozem, které bývají často nebezpečné. Dále jsou rezervy v propagaci a značení. I když jsou rozdělovány milionové investice do nových cyklostezek, tak nejsou v představách a v požadavcích cyklistů. Lze najít řadu levnějších řešení rozvoje cykloturistiky. Například v šetření „Česko jede“ 66,4 % cyklistů sdílí názor, že by ve městech stačilo vyznačit pruhy na chodnících, které by cyklisté sdíleli s chodci. Dalším řešením je údržba a značení stávajících polních a lesních cest, a tím tak ušetřit za vybudování zcela nových cyklostezek (Svobodová a Ruda, 2012).

3.6 Mikroregion Mezihoří 3.6.1 Charakteristika Mikroregionu Druhá část bakalářské práce je zaměřena na mé okolí. Vystihnu klady pro rozvoj cykloturistiky, vymezím nedostatky a seznámím vás s místním spolkem obcí Mezihoří, který vypracoval projekty budoucích cyklostezek. Mikroregion Mezihoří leží v jihovýchodní části okresu Vyškov. Území se nachází v geomorfologické oblasti Středomoravských Karpat, celku Litenčická pahorkatina, podcelku Bučovická pahorkatina a okrajově Orlická vrchovina. Mikroregion spadá do turistické oblasti Brno a okolí (www.somezihori.cz). Reliéf má spíše členité pahorkatiny, v okolí řeky se vytváří ploché údolní nivy. Na východ území se nachází masiv Chřibů, jižní část tvoří Ždánický les a na severu se nachází Orlická vrchovina. Jedná se o mírnou teplou klimatickou oblast. Územím protéká řeka Litava (www.somezihori.cz). Obec mikroregionu leží přímo na trase nebo v blízkosti mezinárodní komunikace I/50, která prochází regionem. Díky tomu, že spojuje Brno a Uherské Hradiště a díky železniční trati Brno – Veselí nad Moravou je region velmi dobře dostupný. Z hlediska sídelní struktury mikroregion Mezihoří má 5 313 obyvatel a tvoří ho 11 obcí a 2 městyse. Patří zde Brankovice, Dobročkovice, Chvalkovice, Hvězdlice, Kožušice, Malínky, Nemochovice, Milonice, Nemotice, Nesovice, Nevojice, Snovídky a Uhřice. 26

11 obcí spadá do kategorie obcí s počtem obyvatel do 400, 3 obce s počtem obyvatel 400-1500 (www.somezihori.cz). Pro území převládá zemědělská produkce s malým zastoupením průmyslu. V regionu se nachází 12 zvláště chráněných území, například evropsky významné lokality StrabišovOuhelka a Černčínský a Milonický hájek (www.somezihori.cz). Území regionu tvoří téměř 62 % zemědělská půda s velmi dobrými podmínkami pro intenzivní formy zemědělství. Orná půda tvoří 93,5 % ze zemědělské půdy, 30 % lesní půda a 1,5 % zastavěná plocha. Podmínky jsou zaměřeny jak pro rostlinnou, tak pro živočišnou výrobu. V současné době na území hospodaří 2 zemědělské podniky AGROLA Kožušice a AGRONET Nesovice. V Nevojicích EB KLAS s. r. o., kde je tato společnost zaměřena na obchodní činnost a zemědělskou výrobu. Také se tu nachází i drobní zemědělci s živností. Z plodin se pěstují zejména tradiční plodiny jako je slunečnice, ozimá pšenice, jarní ječmen. Dále je doplňkem produkce pícnin na orné půdě vojtěškou a kukuřicí na siláž. Nastoupily také řepka olejná a mák. Na území Uhřic je také Rybníkářství Pohořelice a. s., které produkuje ryby – hlavně kapry (Pohořelický kapr). Území svazku obcí tvoří asi 3050 ha lesní půdy s lesy, což je asi 30 % celkové plochy území (www.somezihori.cz). 3.6.2 O spolku obcí Svazek obcí Mezihoří byl založen jako dobrovolný svazek těchto obcí v roce 2006, na jehož rozvoji společného území začaly spolupracovat již výše zmíněné obce. Jedná se o právnickou osobu se sídlem v obci Nemotice. Nejvyšším orgánem je valná hromada, která je tvořena zástupci a starosty svazku jednotlivých obcí. Jejich společná snaha spočívá v: -

podpoře středního a malého podnikání

-

spolupráci mezi obcemi mikroregionu a sousedními mikroregiony

-

rozvoji cestovního ruchu

-

obnově technické a dopravní infrastruktury

-

podpoře zemědělství v mikroregionu

-

péči o životní prostředí

-

tvorbě a obnově krajiny a v záchraně dochovaného kulturního dědictví

-

podpoře občanských aktivit obyvatel

-

standardizace občanské vybavenosti mikroregionu a stabilizace migrace obyvatel

27

Svazek obcí Mezihoří je členem akční skupiny Společná cesta od roku 2007. Jako nástroj k naplňování poslání mikroregionu byla vytvořena Rozvojová strategie na léta 2007 – 2013 (www.somezihori.cz). 3.6.3 Cestovní ruch mikroregionu Území je nejen pro cykloturistiku, ale také pro hippoturistiku a pěší turistiku ideálním místem, díky své poloze. Krajinu mikroregionu tvoří kopce Litenčické pahorkatiny a Ždánický les v jihozápadní části. Region je pro turisty lákadlem díky čistému a klidnému prostředí spojené s přírodou, která poskytuje výborné podmínky pro kolo, vycházky a jízdu na koni (www.somezihori.cz). Kromě krajiny, region může nabídnout řadu zvláště chráněných území, technických památek, kulturních či sportovních akcí a historických hodnotových kulturních památek, které bohužel nezískaly ještě značnou publicitu a větší podpory by měly získat venkovské tradice, spolkové činnosti a obnovu tradičních řemesel. Místo je velmi prospěšné pro venkovskou turistiku, pro niž nabízí vhodné lokality, i když v současné době není realizováno poskytování této formy (www.somezihori.cz). Ke koupání je dostupné koupaliště v Nesovicích a ve Chvalkovicích požární nádrž (skluzavka, rybníky). V Nemochovicích je také jezdecký oddíl poskytující vyjížďky (www.somezihori.cz). Spoustu zajímavých míst, památek, akcí, s kterými se může cyklista při návštěvě našeho okolí Mezihoří setkat je shrnuté v následující tabulce. Tab. č. 4: Významná místa a zajímavosti Svazku obcí Mezihoří

dominanty, Obce

významná

místa,

významní rodáci

tradiční

kulturní

akce

tradiční sportovní akce

Brankovice

kostel sv. Mikuláše, rybník Hlavatka, studánka "Svatá", Základní a mateřská škola

krojované hody, pěvecká soutěž, masopust, den matek, den dětí, beseda se seniory, školní ples, zvěřinové hody, mikulášská nadílka v kostele sv. Mikuláše

fotbalový turnaj, lesní zkoušky ohařů, šachový král

Dobročkovice

kostel Všech svatých, boží muka, stoletá lípa u kostela, Václav Jan

ostatky, krojované hody, dětský den,

útoky v požárním sportu,

28

Pokorný - opat rajhradský, Ladislav Novák - hudební skladatel

Hvězdlice

hrkání, mrskút

novoroční koncert, setkání se seniory, ostatky, dětský karneval, pálení čarodějnic, dětský den, starohvězdlické hody,

filiální kostel Všech svatých, Zámek v Nových Hvězdlicích, farní kostel sv. Jakuba Většího a Matouše, tvrz, fara

krojované hody

turnaje v tenise, volejbalu a kopané Vepřcup, Sněhulacup turnaje v malé kopané, turnaje v nohejbalu, stolním tenisu, meziuliční turnaj v malé kopané

Chvalkovice

Kožušice

Malínky

Milonice

Nemochovice

pálení čarodějnic, dětský den, hody, pouť ke kapličce nanebevzetí Panny Marie, posezení s

větrný mlýn, kaple sv. kříže, kostel sv. Bartoloměje, morové sousoší, kopec Hradisko

cimbálovkou

Chráněná krajinná oblast Podsedky kaplička Nejsvětější trojice, kamenný kříž na návsi

Kostel sv. Petra a Pavla

kostel sv. Floriána, kříž, památné stromy, základna partyzánského oddílu Olga

29

turnaj v kopané, turnaj v nohejbale "O pohár starosty"

ostatky, stavění máje

hody, masopust petropavlovské hody, liturgickokulturní slavnosti „Farní zahrada“, ostatky, zvěřinové hody, rozsvícení vánočního stromu tradiční hody, obecní ples, ostatky, setkání žen, obecní zabijačka, dětský karneval, stavění máje, beseda s důchodci, kateřinská zábava, štěpánský

turnaj v minikopané sportovní hry mládeže, fotbalové turnaje soutěže v požárním sportu, jezdecký den

hon

Nemotice

maškarní bál, krojované hody, přehlídka historických vojenských vozidel z 2. světové války, setkání

Kostel sv. Václava

turnaj v kopané

seniorů

Nesovice

plesy, venkovní bohoslužba u kaple Jana Nepomuckého, pálení čarodějnic, krojované hody, dětský

Nové Zámky, kaple zasvěcená sv. Janu Nepomuckému, škola

den

Nevojice

kostel sv. Mikuláše, socha P. Marie Lurdské, kříž u mostu přes Litavu, lubilejní kámen

ostatky, karneval, den dětí, krojované hody, kateřinská zábava, vánoční koncert

tenisové či volejbalové turnaje, mistrovská utkání místního fotbalového klubu sjezd na podomácku vyrobených kárách, fotbalové utkání O pohár starosty, drakiáda

Snovídky

Kaplička

Uhřice

Historická požární technika, chovný rybník s pohořelickými kapry, obecní rybník, výletiště zvané Sad

ostatky, dětský den, letní

vánoční

kino

zpívání

hody, ostatky, letní kino, dětský karneval, dětský den, koncert místní dechové kapely Podboranka

Uhřické kolečko, turnaj v malé kopané

Zdroj: www.somezihori.cz Z následující mapky vyplývá, že mikroregion Mezihoří se celkově jeví pro potenciál cestovního ruchu jako průměrný. Nejlepší předpoklady pro cestovní ruch získaly obce Snovídky a Nevojice, které se nachází v oblasti Ždánického lesa.

30

Obr. 7: Mapa jednotlivých obcí s předpoklady pro cestovní ruch

Zdroj: www.somezihori.cz 3.6.4 Cykloturistika regionu Jak již bylo zmíněno, krajina tohoto mikroregionu je přímo stvořená pro cykloturistiku, díky jejími vhodnými terény. Krajina je otevřená s malými zalesněnými a pozvolnými kopci s občasným malým převýšením. V zalesněné části jsou vhodné lesní cesty. Nejvyšším vrcholem mikroregionu je kopec Hradisko, který nabízí pro cykloturisty nové posezení a krásný výhled jak na náš kraj, tak i na hrad Buchlov, Pálavské vrchy a Hodonín.

Značné

množství

doporučených

cykloturistických

tras

najdeme

ve Ždánickém lese a Chřibech, které jsou dostupné z obcí mikroregionu (Nesovice, Snovídky, Nevojice), ale přímo přes území vede páteřní značená cykloturistická trasa 5029 a v blízkosti regionu či na okraji i další značené cyklotrasy jako 5029, 5097, 473 a 5012. Stále spoustu tras, které jsou vhodné pro cyklisty, vyznačené nejsou, ale postupně se snad budou doplňovat, tak aby byly propojené s výše uvedenými cyklotrasami. Cílem je nejen provázat obce, ale i bezpečnost na trasách vedených

31

mimo silnice a vytvářet trasy, tak aby byly vhodné i pro rodiny s dětmi. Hlavně musí být trasy situovány tak, aby byla možnost navrátit se bez problému k místu ubytování, k autu nebo navázat na veřejnou dopravu, zejména vlakovou. Aby celý systém cykloturistických tras fungoval, je nutné ho vybavit informačními místy, vyhlídkami, odpočinkovými místy tzv. mobiliářem (www.somezihori.cz). Cyklistické cesty v Mezihoří se dle povrchů dělí na: 1) obecní nebo státní asfaltová silnice, která je většinou s kvalitním povrchem, místy je silnice poškozená s vyskytujícími se výmoly, 2) lesní asfaltová cesta, 3) minerálně-betonová lesní nebo přespolní cesta, horší kvality, ale dostatečně sjízdná, 4) lesní nebo polní měkká cesta, na většině úseku udusaná hlína, místy zatravněná, někde i udržovaná (sečená). Tento typ cesty je spíše pro letní sezónu, tedy sjízdný za sucha (www.somezihori.cz). I trasa EuroVelo 4 bude procházet mikroregionem, která bude podél toku řeky Litavy. Povede přes Nevojice, Nesovice, Brankovice, Malínky a Kožušice (www.somezihori.cz). Díky rozvoji cykloturistiky a celkově cestovního ruchu v regionu by nastala příležitost i vzniku nových pracovních míst. 3.6.5 Potenciál cykloturistiky Svazku obcí Mezihoří Za velký nedostatek v regionu považuji špatnou propagaci. Nachází se zde nedostačující informace o možnostech ubytování, stravování a celkově o atraktivitách v regionu. Chybí také informační tabule o vstupu na území SO Mezihoří „krajina stvořená k oddychu“. A hlavně pro plánované cyklotrasy vytvořit nové propagační materiály. Jinak veškeré základní informace může cykloturista a ostatní návštěvníci Svazku obcí Mezihoří získat z turistických průvodců, map, pokrývající celé území jednotlivých mikroregionů. Hlavně má k dispozici Turistickou mapu SO Mezihoří, obsahující standartní turistickou mapu a stylizovanou mapu území s tipy na výlety, brožuru o obcích a informační leták, kterou po zhlédnutí považuji za velmi dobře zpracovanou. Další informace zájemce může získat na webových stránkách www.somezihori.cz. Na obecních úřadech je možnost získat propagační materiály jako foto, hrnečky s logem obce, keramiku, upomínkové předměty, pohledy a další. Veškeré turistické informace 32

získáte v Bučovicích, Rostěnicích, Vyškově, Buchlovicích, Kyjově a Koryčanech. Bohužel TIC se na tomto území nenachází (www.somezihori.cz). Velkou nevýhodou pro cykloturisty je nedostačující opravna kol a servis, který se nachází pouze v Nesovicích. V oblasti restauračního zařízení či pohostinství se nachází ve všech obcích, vyjma restaurací s možností stravování, které je možno nalézt pouze v Brankovicích, Malínkách, Hvězdlicích a Nesovicích. Z hlediska ubytování je možnost se ubytovat pouze v Nesovicích. Buď Youth hotel (pro mládež) na škole, na koupališti se stany nebo v oboře Borky, kterou vlastní soukromý vlastník. Obchody s potravinami či smíšeným zbožím se vyskytují ve všech obcích, ale ve většině s nevyhovující otevírací dobou (www.somezihori.cz). Pro rozvoj cykloturistiky a celkově turismu pro SO Mezihoří je důležitá spolupráce s ostatními mikroregiony a napojení na cyklotrasy vedoucích přes SO Větrník, Chřiby a Ždánický les (www.somezihori.cz). 3.6.6 Stávající cyklotrasy Přímo přes území mikroregionu Mezihoří vede páteřní značená cykloturistická trasa č. 5029. Ostatní značené cyklotrasy vedou v blízkosti tohoto okolí nebo na jeho okraji (www.somezihori.cz). Většina jich je soustředěna do okolí Chřibů a Ždánického lesa.  Cyklotrasa 5029 Trasa vede z Vyškova a je ukončena v Koryčanech. Po cestě čeká cyklistu spoustu zajímavých míst. Hned ve Vyškově mohou návštěvníci shlédnout zámek, barokní kašnu, kostel Panny Marie, renesanční radnici, morový sloup na náměstí a spoustu dalších. Pro děti se nachází dinopark, zoopark a aquapark. Po cestě se v Nových Hvězdlicích nachází barokní zámek, kostel sv. Jakuba, kaplička sv. Jana Nepomuckého, barokní sousoší sv. Augustína a jeden z největších památných stromů v okolí – javor babyka v zámeckém parku. V Nesovicích určitě stojí za zhlédnutí renesanční zámek. Trasa: vede z Vyškova – Nové Hvězdlice – Uhřice – Milonice – Nesovice – Snovídky – Nemotice – ukončení v Koryčanech (www.cyklo-jizni-morava.cz).  Cyklotrasa 5097 Jedná se o trasu, která vede z Bučovic a je ukončená U Kříže. K Bučovicím tato trasa pokračuje Slavkovem u Brna a obcí Prace. V Bučovicích je renesanční zámek, ve kterém je muzeum, dále pozdní barokní radnice, nábytkářský průmysl a kostel Nanebevzetí P. Marie. Trasa dále pokračuje přes Jitřenku, rekreační 33

tábor, který mimo jiné nabízí i ubytování, stravování a různé rekreace. Trasa končí U Kříže – rozcestí, kde je v okolí těžba zemního plynu a ropy. Trasa: Bučovice – Jitřenka – U Kříže (www.cyklo-jizni-morava.cz).  Cyklotrasa 473 Trasa, která vede ze Ždánického lesa až po Stupavu. Přírodní park Ždánický les zahrnuje listnaté hluboké lesy. V nejvyšších místech se nachází bučiny, jinak převládají karpatské dubohabřiny. Lesy obývá jeleň evropský a prase divoké. Na svazích, které jsou odlesněné, se nachází a stále udržují vzácné rostliny a cenné travinobylinné společenstva. U Slepice je nejvyšší vrchol Ždánického lesa, kde se nachází těžba ropy v mnoha vrtech a firma Moravské naftové doly. Trasa končí na Stupavě, která leží v Buchlovských horách a nalezneme zde lyžařské středisko a příjemné posezení v restauraci Akvárko. Trasa: Ždánický les – U Slepice – U Kříže – Snovídky – Koryčany – Stupava (www.cyklo-jizni-morava.cz).  Cyklotrasa 5012 Tato trasa vede východně, mimo region Mezihoří, ale tvoří páteřní trasu pro napojení na oblast Chřibů. Trasa: Koryčany – Střílky – Cetechovice – směr Zdounky (www.somezihori.cz).

3.7 Tipy na výlety V této části práce jsem vybrala cyklistické výlety, které se nenachází nejen poblíž mikroregionu Mezihoří, ale také v dalších částích Jihomoravského kraje, které patří mezi velmi navštěvované a určitě stojí za to si je projet.

3.7.1 Bitva u Slavkova I. okruh Trasa: Šlapanice – Ponětovice – Práce – Křenovice – (Slavkov a zpět) – Holubice – (Stará pošta a zpět) – Santon – Rohlenka – Žuráň – Šlapanice Cyklotrasy: 5097, 5137, 5138, 5005 Délka trasy: 36 km Typ kola: silniční Obtížnost: 1 – rodina (Jihomoravský kraj, 2011)

34

Jedná se o okruh v regionu na jihovýchodě od Brna, kde se odehrála 2. 12. 1805 nejvýznamnější a nejkrvavější bitva. Bitva u Slavkova, neboli „Bitva tří císařů“. Pod tímto názvem ji známe kvůli střetnutí vojska francouzského císaře Napoleona I se spojeneckými vojsky ruského cara Alexandra I a rakouského císaře Františka, kteří se bitvy osobně zúčastnili na polích východně od Brna. Počet zúčastěných vojáků bylo asi 160 000 (Halada a kol., 2007). Toto střetnutí je protkáno naučnou stezkou, nikoliv však ucelenou sítí cyklistických tras, kterým svým značením končí na hranicích regionu (Jihomoravský kraj, 2011). Na trase se nachází spousta zajímavých míst právě spojené právě s touto historickou událostí.  Slavkov u Brna V tomto městě stojí významný renesanční zámek, který je národní kulturní památkou. V okolí zámku leží nádherný park. Dále se tady nachází klasicistní kostel Vzkříšení Páně, renesanční radnice, kaple sv. Jana Křtitele s hrobkou Kouniců, kaple sv. Urbana a židovská synagoga a židovský hřbitov (Informační centrum Slavkov u Brna, 2014).  Křenovice Ve Spáčilově statku (č. p. 65) přespal před bitvou ruský vrchní velitel spojeneckých vojsk, generál Kutuzov. V Křenovicích nalezneme i gotický kostel sv. Vavřince (Informační centrum Slavkov u Brna, 2014).  Stará kovalovická pošta Místo, které je na rušné silnici do Slavkova, kde pobýval Napoleon před bojem a postaven stan ruského generála Bagrationa. Po cestě ke Staré poště nepřehlédnete cementárnu u Holubic, která je v podobě děla a věže jsou ztvárněny jako obří vojáci (Halada a kol., 2007).  Tvarožná V této obci se nachází kostel sv. Mikuláše z 19 st. Tvarožná lokalita stepních druhů rostlin (Jihomoravský kraj, 2011). Nad obcí je návrší Santon, které bylo velmi dobrou obrannou pozicí pro Napoleona. Každoročně se na poli pod Santonem, ve výročí bitvy, koná rekonstrukce bitvy s velkou účastí veřejností. Na vrcholu Santonu leží malá kaplička, u které je kopie francouzského děla (Halada a kol., 2007).  Žuráň Jedná se o ploché návrší nad Šlapanicemi. Někdy je pod názvem také jako „Císařovo návrší“, kde měl Napoleon velitelské stanoviště, kde je 35

výhled na celé bojiště. Po celé trase určitě naleznete několik pomníčků a křížků z doby války vojáků (Halada a kol., 2007).  Prace V této obci na jeho návrší stojí určitě za zhlédnutí Mohyly Míru. Jedná se o památník, který je 24 m vysoký do tvaru pyramidy. To ukrývá ossarium s pozůstatky padlých. Muzeum s expozicí, která je věnována bitvě je hned v sousedství památníku (Halada a kol., 2007). 3.7.2 Pivovarská cyklostezka Trasa: Oslavany – Čučice – U Jána – Ketkovský mlýn – Senorady – Mohelno – rozhledna Babylon – Kramolín – hráz přehrady Dalešice – pivovar Dalešice – kolem zříceniny hradu Rabštejn – přehrada Mohelno – Mohelenská hadcová step – Mohelno – Lhánice – Biskupský kopec – Biskoupky – Nová Ves - Oslavany Cyklotrasy: 5170, 5199, 403, 5106, 5107, 5175, zelené pásové značení Délka trasy: 60 km, možnost zkrácení na 50 km a 25 km Typ kola: horské a krosové Obtížnost: 2 – turista (Oficiální informační portál města Ivančice, 2014) Tato trasa z Oslavanského zámeckého pivovaru k Dalešickému pivovaru určitě zaujme milovníky piva (Oficiální informační portál města Ivančice, 2014).  Zámecký pivovar Oslavany Nachází se v západním křídle oslavanského zámku, kde byl i původní panský pivovar. Následně se roku 2003 vybudoval na stejném místě pivovar nový. Pivovar vaří piva českého typu, která jsou nepasterovaná. Můžete ochutnat kvasnicovou světlou 10o Novic, světlou 12o Komtur, „červenou“ kvasnicovou Františkovu 13o, výčepní 10o Templář, nebo pivní speciál 15o Velmistr, který se čepuje 2 x do roka. Prohlídku zámku můžete spojit s návštěvou zámecké restaurace, která je vedle pivovaru. Zámek je renesančního stylu z 16 stol. S ojedinělým arkádovým nádvořím. Expozice muzea Hornictví a energetiky a Hasičského muzea se nachází v jižním křídle zámku. Dokonce se konají na zámku historické slavnosti, které se konají v září (Oficiální informační portál města Ivančice, 2014).  Akciový pivovar Dalešice Byl založen koncem 16 stol. Významný rakousko-uherský podnikatel baron Anton Dreher zavedl průmyslové vaření piva, byl největším majitelem 36

pivovarského císařství ve Schwechatu. V poválečném období byl pivovar zestátněn a začleněn do národního podniku Jihomoravské pivovary Brno. Pak byl zrušen a v květnu 1980 se v prostorách pivovaru natáčel kulturní film Postřižiny, režisérem Jiřím Menzlem. Pak pivovar chátral a roku 1999 ho v dražbě získala společnost Archatt, který udržuje pivovar v „postřižinské“ podobě. Pivovar nabízí kvasnicová piva: světlý ležák 11 o, polotmavý ležák 12o a tmavý a světlý speciál 13o. Můžete se zde setkat s častými kulturními akcemi. Součástí pivovaru je i restaurace a Muzeum Rakousko-uherského pivovarnictví (Oficiální informační portál města Ivančice, 2014). 3.7.3 Po Lichtenštejnských stezkách I – Knížecí stezkou Trasa: Valtice – Rendes-vous – Tři grácie – Janův hrad – Lednice – Hraniční zámeček – Hlohovec – Valtice Cyklotrasy: 5045, 41, 5043, vlastní značení stezky Délka trasy: 32 km Typ kola: trekové Obtížnost: 1 – rodina (Jihomoravský kraj, 2011) Jedná se o soubor cyklistických tras, které spojují památky rodu Lichtenštejnů v oblasti Lednicko-valtického areálu a v Dolním Rakousku. Je to nejvzácnější oblast kulturního a historického bohatství ČR. Knížecí stezka je páteřní trasou ostatních Lichtenštejnských stezek a je mezinárodní okružní trasou v Lednicko-valtickém areálu. Na moravské straně naleznete lokality v okolí Valtic a Lednice, které jsou s tímto rodem spojené (Jihomoravský kraj, 2011).  Lednicko-valtický areál Je nejrozsáhlejší území, uměle vytvořené člověkem o ploše 283 km2. Jedná se o podobu

přírodních

parků

s obcemi

Valtice,

Lednice,

Hlohovec,

dále vysázeným Bořím les, Lednickými rybníky včetně lužních lesů. V okolí zámku Valtice a Lednice se nachází drobné stavby tzv. salety, což je: Lovecký zámeček, Skleník, Apollonův chrám, Minaret, Janův hrad, Rybniční zámeček, Hraniční zámeček, Nový dvůr, chrám Tří Grácií, Obelisk a Render-vous. Areál je zapsán v seznamu UNESCO.  Valtice V obci leží bývalé sídlo – hrad Lichtenštejnů, který má bohatě vybavené interiéry, zdobenou barokní kapli, jízdárnu a konírnu, kde se konají Valtické 37

vinné trhy, rekonstruovaný dvůr se sochami a kašnou. V zámku se nachází expozice Salonu vín ČR a Národní vinařské centrum. Dále je ve Valticích novorenesanční radnice, historizující kašna, mariánský morový sloup a barokní kostel Nanebevzetí P. Marie.  Rendez-vous Je do tvaru římského vítězného oblouku a jedná se o lovecký zámeček  Tři grácie Sousoší 3 řeckých bohyň Afrodité, Athény a Artemis a empírový zámeček  Nový Dvůr Empírové hospodářské stavení pro chov ovcí. V současnosti konírny.  Lednice V Lednici se nachází krásný renesanční zámek, jehož východní křídlo je otevřeno pro turisty i s Palmovým skleníkem. Zámek je obklopen Lednickým parkem, který má 210 ha. Park je rozdělen na dvě části a to horní část, který je ve francouzském stylu a dolní část s řekou Dyje, rybníky, kanály a ostrovy, které jsou propojeny mosty. V parku jsou romantické stavby minaretu aj. (Jihomoravský kraj, 2011). 3.7.4 Stezka Srdcem jižní Moravy Trasa: Blansko – Moravský kras – Sloup – Ostrov u Macochy – Rudice – Jedovnice – Ruprechtov – Ježkovice – Opatovická přehrada – Dědice – Vyškov Cyklotrasy: 5117, Jantarová stezka, 5119, 5071, 5074, 5072, 5029 Délka trasy: 50 km Obtížnost: i pro méně zdatné cyklisty (www.srdinko.cz) Města Vyškov a Blansko vytvořila tento projekt, ve kterém cyklostezka spojuje tyto města, ukazuje nejkrásnější místa Vyškovska a Moravského krasu a především vede po značených turistických stezkách a značených cyklostezkách. S turistickými zajímavostmi, které jsou podél stezky, vás průvodce panáček Srdínko seznámí na 11 informačních tabulí a ostatní informace naleznete v každém informačním centru na stezce (www.srdinko.cz). Mezi přírodní zajímavosti této trasy patří nejvýznamnější krasová oblast Moravský kras, který byl vyhlášen jako CHKO v roce 1956. Láká turisty z celého světa a je známý v celé střední Evropě. Nejzajímavější lokalitou je Býčí skála, Rudické propadání, Vývěry Punkvy (národní přírodní rezervace) a Rakovecké údolí (www.srdinko.cz). 38

 Moravský kras V této lokalitě je více než 1 000 jeskyní, z kterých jsou 4 přístupné pro veřejnost. Velmi známé jsou Punkevní jeskyně s plavbou po podzemní říčce Punkvě a prohlídkou na dno propasti Macocha. Další jeskyně nese název Balcarka, která je neobvykle zbarvená a má spletité bludiště domů a chodeb. Pro rodiče s dětmi je velmi oblíbená Kateřinská jeskyně, bohatá krápníkovou výzdobou. Poslední pro v přejnost jsou přístupné Sloupsko-šošůvské jeskyně s krápníkovou výzdobou a monumentálními a divokými útvary. Tato jeskyně je přístupná

i

pro

tělesně

postižené

díky

bezbariérovému

přístupu

(www.srdinko.cz).  Rudické propadání Zaujímá nejhlubší suchou propast (153 m) v ČR a 86 m vysokou soustavu vodopádů. Prostory jsou po domluvě přístupné (www.srdinko.cz). Mezi další zajímavosti, kterých je na této trase celá řada patří například větrný mlýn v Ruprechtově, Opatovická přehrada, větrný mlýn v Rudici, renesanční zámek v Blansku, který je i muzeem. Zámek ve Vyškově a mnoho dalších. Milovníky atrakcí a sportu určitě zaujme rekreační oblast Pálava, i celé město Blansko, které je nazýváno městem sportu. Dále aquapark, expozice Nadace letecké historické společnosti a zoopark ve Vyškově (www.srdinko.cz). 3.7.5 Litenčickou pahorkatinou Trasa: Vyškov – Moravské Málkovice – Orlovice – Hvězdlice – Uhřice – Milonice – Nesovice (- Snovídky – U Kříže – Kloboučky – Bučovice) Cyklotrasy: 5029, 473, 5097 Délka trasy: 25 (45) km Typ kola: trekové Obtížnost: 1 – rodina (Jihomoravský kraj, 2011) Tato cyklistická trasa spojuje jižní úpatí Drahanské vrchoviny a severní úpatí Ždánického lesa. Po cestě se nachází místa a obce, které spadají do mikroregionu Mezihoří, který zahrnuje zajímavé lokality. Stezka vede po mnoha pestrých krajinných reliéfech jako od polní roviny Hané přes kopce Litenčic, které jsou hustě zalesněné, přes Ždánický les až po údolí Litavy. Cyklisté tak objeví krásy lesnaté Litenčické

39

pahorkatiny, která je turisty spíše zapomenuta. Trasa končí v Nesovicích, ale může být prodloužena až do Bučovic (Jihomoravský kraj, 2011).

3.7.6 Po hřebeni Ždánického lesa Trasa: Nesovice – Snovídky – U Slepice – Těšanka – Svatá – Visengrunty – Těšany – Moutnice – Albrechtov – Blučina – Židlochovice - Vojkovice Cyklotrasy: 5029, 473, 5094, 5114, 5064, 5065, 5062, 4, 5172 Délka trasy: 62 km Typ kola: trekové Obtížnost: 2 – turista (Jihomoravský kraj, 2011) Trasa vede po celé délce zalesněné části hřebene Ždánického lesa po asfaltové cestě a potom ji vystřídá trasa s viniční a polní krajinou, která spadá do západní části Ždánického lesa (Jihomoravský kraj, 2011). Nesmíme opomenout, že jižní Morava je krajem vína a je protkaná hustou sítí vinařských stezek. Například velmi známá Mutěnická vinařská stezka, dále Strážnická vinařská stezka, Mikulovská, Znojemská, Kyjovská a mnoho dalších, které jsou napojeny na páteřní Moravskou vinnou stezku. Pro cykloturisty je nejen zážitkem okolní krajina, vinice, městečka se sklípky a různé památky, ale také poznání nových lidí a vinařských slavností (Jihomoravský kraj, 2011).

40

4 SWOT ANALÝZA Jedná se o metodu, díky níž jsem zhodnotila silné a slabé stránky mikroregionu Mezihoří. Dále nabízející se příležitosti a také hrozby, které mohou nastat v daném území. Silné stránky  vhodná krajinná oblast pro cykloturistiku  řada kulturních památek  významné technické památky  dodržování tradic  vhodná poloha díky mezinárodní silnici I/50 a železniční trati  dobrá kvalita životního prostředí  klidová oblast  propagace SO Mezihoří Slabé stránky  slabé využití potenciálu mikroregionu  nízká návštěvnost  nedostatek ubytování, stravování  nedostatek doprovodných služeb pro cykloturistiku  propagace  nedostatek cyklo-servisů  nepřítomnost cyklo půjčoven  doplnit trasy mobiliářem  neudržované polní cesty

41

Příležitosti  napojení území na mezinárodní cyklostezku EuroVelo 4  vzájemná spolupráce s ostatními mikroregiony  rozvoj cykloturistiky  vybudování nových cyklostezek  díky budoucím cyklostezkám zvýšení návštěvnosti zámku Nesovice a přírodních památek  zvýšení bezpečnosti pohybu mimo silnic E/50  navýšení pracovních míst  vhodná lokalita pro venkovskou turistiku  zapojení do skupiny Společná cesta Hrozby  nízký zájem občanů o cykloturistice a dění kolem  nedostatek finančních prostředků  turisté a cyklisté mohou upřednostnit jiné atraktivnější regiony  neochota obcí spolupracovat na společných projektech  nízký zájem o spolupráci se sousedními mikroregiony

42

5 NAVRŽENÉ CYKLOSTRASY Svazek obcí Mezihoří navrhl nové cyklotrasy a vypracoval projekty, se kterými jsem byla seznámena paní Trenzovou a tímto bych jí chtěla poděkovat za poskytnutý rozhovor a veškeré informace. Jedná se o projekt „Návazné cyklotrasy na EuroVelo 4“, který je poskytnutý veřejnosti na stránkách mikroregionu Mezihoří a „Cyklotrasa Nesovice – Brankovice“.

5.1 Projekt - Návazné cyklotrasy na EuroVelo 4 Jedná se o dvě cyklotrasy a to východní a západní okruh. V příloze lze zhlédnout návrh těchto tras v mapce. Cyklostezky by navazovaly na trasu EuroVelo 4, ale mohou být také napojeny na stávající trasy. Tyto trasy povedou tak, aby byly vhodné pro rodiny s dětmi, to znamená mimo silnice, nebo po klidných silnicích s nízkým provozem. Dále aby měl cyklista možnost se bez problému vrátit k místu ubytování, k autu, na vlak nebo k autobusové dopravě. Cyklotrasy musí být doplněny o altánky, info tabule, lavičky, směrovky, jedná se o tzv. mobiliáře. Ve všech obcích Mezihoří se již info tabule nachází, odpočívadla jsou v současné době jen v některých obcích. Jednotlivé zajímavosti, které lze po cestě shlédnout jsou shrnuty v tabulce u jednotlivých obcí.  Východní okruh: Brankovice – Malínky – Kožušice – Střílky – Střílecký hrad – Bralová – Kraví Hora – Brankovice Délka trasy: na území svazku obcí Mezihoří 9,3 km, celková délka 16,8 km Předpokládané náklady: 76 350 Kč (bez DPH) pro trasu vedoucí na území Mezihoří, pro celkovou cyklotrasu se sousedním regionem o 64 000 Kč vyšší.  Západní okruh: Nesovice – Milonice – Černecký Hájek – Vícemilice – Nevojice – Nesovice Délka trasy: na území svazku obcí Mezihoří 8,5 km, celková délka 13,5 km. Předpokládané náklady: 167 850 Kč (bez DPH) pro trasu vedoucí na území Mezihoří, pro celkovou cyklotrasu se sousedním regionem o 115 000 Kč vyšší.

43

Realizační fáze na rok 2012 nebyla bohužel z důvodu neposkytnutých finančních prostředků a podpory z regionálního operačního programu NUTS II Jihovýchod uskutečněna.

5.2 Projekt – Cyklotrasa Nesovice – Brankovice Jde o trasu, která má plánovanou délku 3,02 km a bude nahrazovat stávající polní cestu, která nelze využít za mokrého počasí díky bahnitému terénu. Trasu ocení nejen projíždějící cykloturisté, ale také obyvatelé žijící v Nesovicích, Brankovicích a přilehlých obcích při dopravě za zaměstnáním. Při budování této cyklotrasy se využijí polní cesty, které se zpevní a navážou na místní komunikace v obci Brankovice, která vede až k základní a mateřské škole. Polní cesta z Brankovic vede a kopíruje stávající frekventovanou silnic I/50, dále vede kolem lesnaté obory, rybníčku soukromého vlastníka a kolem památky Nové Zámky až k napojení na místní komunikace obce Nesovice. Tím se zamezí styku cykloturistů a projíždějících se silnicí I/50 a propojí se tak obě obce. Cyklisté se díky této cyklotrase mohou dále napojit na další cyklotrasy, které jsou již zbudované a to v oblasti Chřibů, Buchlovských hor, přes Nesovice a Snovídky až směrem na Kyjovsko a Ždánický les. Jedná se o cyklostezky 5029 a 473. Díky tomuto úseku tak mohou být zpřístupněny zajímavosti a památky a zvýší se tak turistická navštěvovanou mikroregionu. Například zámek Nesovice, Bučovice, dále přírodní památky jako přírodní památka Přední Galašek, přírodní památka Roviny, přírodní rezervace Hašky, národní přírodní památka Malhotky a přírodní rezervace Podsedky, všechny jsou součástí soustavy Natura 2000. Nejen pro cykloturisty, ale jak již bylo zmíněno i obyvatelé využijí tento úsek. Občané, kteří žijí v Brankovicích nebo v Nesovicích a přilehlých obcí nemusí jezdit do zaměstnání po nebezpečné frekventované silnici. Týká se to i dětí dojíždějících do základní školy Brankovice. Zdrojem financování těchto projektů je regionální operační program NUTS II Jihovýchod. Bohužel i tato cyklotrasa Nesovice – Brankovice nezískala finanční prostředky, takže je zatím realizace pozastavena. Celková výše investice tohoto projektu činí 8 965 000 Kč.

44

6 ZÁVĚR Bakalářskou práci se zaměřením na cykloturistiku jsem si vybrala díky velké oblibě této aktivity spolu s během. Cílem bylo nejen zhodnotit stav a rozvoj cykloturistiky v Jihomoravském kraji, ale zaměřila jsem se blíže na mikroregion Mezihoří, odkud pocházím. Myslím si, že mikroregion Mezihoří nabízí velký potenciál pro rozvoj cykloturistiky a celkově cestovního ruchu, který není bohužel plně využíván. Cykloturistika je a stále bude atraktivním odvětvím v cestovním ruchu. Stává se čím dál více oblíbenou aktivitou ve volném čase, obyvatelům se také zvyšuje životní úroveň a tak si mohou vybrat z široké nabídky kol a cyklistického příslušenství. Mohou ji také využívat všechny věkové kategorie. Lidé se tak odreagují a navrátí k přírodě, která je v členitém a zajímavém terénu a poskytuje jak v Jihomoravském kraji, tak i v celé ČR výborné podmínky pro cykloturistiku. Po trasách cyklista pozná spoustu zajímavých míst, historických a kulturních památek a seznámí se s různými folklorními akcemi a tradicemi. Jihomoravský kraj je ve všech těchto směrech velmi bohatý a stává se druhým nejnavštěvovanějším krajem v České republice. Cykloturistům tento kraj nabízí hustou síť cykloturistických tras, od místních, regionálních až po dálkové a národní. Nabídkou jsou například stezky greenways, drážní stezky, EuroVelo, Jantarová stezka a pyšní se stále více oblíbenými vinařskými stezkami. Cykloturistika se stále vyvíjí a potřebuje k jejímu rozvoji nemalé finanční prostředky, proto je nutné finanční zdroje vhodně rozmisťovat a využívat. Nedostatky v tomto odvětví se nachází v doprovodné infrastruktuře, doplňkových produktech a zejména v propagaci. Propagace je velmi důležitým faktorem a je nedostačující i v mikroregionu Mezihoří. Tato oblast je přímo stvořená pro cykloturistiku a mnoho zákoutí a míst je stále neobjevena. Mikroregion disponuje s mnoha památkami, zajímavostmi, bohatými tradicemi, ale velkými nedostatky jsou chybějící ubytovací, stravovací zařízení a doplňkové služby k cykloturistice. Velkou příležitostí by byla realizace navrhovaných cyklostezek, protože by se tak mohly napojit na páteřní cyklostezku 5029 a na budoucí EuroVelo 4. Díky cyklostezkám by se zpřístupnily zajímavosti v okolí mikroregionu všem cyklistům, turistům a zvýšila by se turistická návštěvnost. Zároveň je velkou škodou, že tyto cyklotrasy nezískaly finanční podporu, což se doufám brzy změní. 45

7 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ

7.1 Seznam literatury HALADA, A., et al. Na kole křížem krážem po Moravě a Slezsku. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Fragment, 2007. 126 s. (Tipy na výlety). ISBN 978-80-253-0331-3. JIHOMORAVSKÝ KRAJ. 20 cyklistických TOP výletů na jižní Moravě. Brno: 2011, 1 atlas (50 s.). JIHOMORAVSKÝ KRAJ. Cyklotrasy na jižní Moravě. Brno: 2011, 1 atlas (60 s.). JIHOMORAVSKÝ KRAJ. Jihomoravský kraj - křižovatka Evropy. Brno: 2006?, 34 s. ISBN 80-239-7511-0 MOUREK, D. a kol. Cykloturistika: současný stav a perspektivy v České republice. Vyd. 1. Praha: CzechTourism, 2011. 129 s. ISBN 978-80-87560-00-6. ONDRÁČEK, J., HŘEBÍČKOVÁ, S. Cykloturistika. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007, 123 s. ISBN 978-80-210-4443-2. POUROVÁ, M. Agroturistika. 1. vyd. V Praze: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta ve vydavatelství Credit, 2002. 123 s. ISBN 80-213-0965-2.

7.2 Seznam internetových zdrojů Cyklistika Krnov. Cyklopojmy,druhy cyklistické dopravy a tras [online]. c2014 [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://www.cyklistikakrnov.com/Cykloinformace/Cyklopojmy.htm Cyklo-jížní-morava. 5029 (Snovídky - Úsobrno) [online]. c 2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.cyklo-jizni-morava.cz/5029 Cyklo-jížní-morava. 5097 (Prace - U Kříže) [online]. c 2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.cyklo-jizni-morava.cz/5097 Cyklo-jížní-morava. 473 (Nemotice - Rajhradice) [online]. c 2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.cyklo-jizni-morava.cz/473 CDV, v. v. i. Program rozvoje sítě cyklistických komunikací s minimálním kontaktem s motorovou dopravou v Jihomoravském kraji [online]. Brno 2007 [cit. 2014-04-6]. Dostupné z: http://test.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=28966&TypeID=2

46

Česko jede. Česko jede [online]. c2011 [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://www.ceskojede.cz/rubriky/cesko-jede/ Česko jede. Portály krajů a turistických oblastí [online]. c2011 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://www.ceskojede.cz/rubriky/cykloweby-a-mapove-podklady/portalykraju/ Česko jede. Cyklisté vítáni: Cyklisté vítáni - Národní certifikace služeb v cestovním ruchu (ubytovací, stravovací a informační služby) [online]. c2011 [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://www.ceskojede.cz/rubriky/cykliste-vitani/ Česko jede. EuroVelo a Česko: Evropská síť dálkových tras EuroVelo [online]. c2011 [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://www.ceskojede.cz/rubriky/dalkove-cyklotrasycr/eurovelo-a-cesko/ Český statistický úřad: Krajská správa ČSÚ v Brně. Charakteristika Jihomoravského kraje [online]. 2013 [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/charakteristika_jihomoravskeho_kraje Cyklo jižní Morava. Rada Jihomoravského kraje schválila dotační program podpora udržování čistoty cyklistických komunikací [online]. c2010-2014 [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://www.cyklo-jizni-morava.cz/rada-jihomoravskeho-kraje-schvaliladotacni-program-podpora-udrzovani-cistoty-cyklistickych-komunikaci Dotační portál Krajského úřadu Jihomoravského kraje: Jihomoravský kraj. Podpora udržování čistoty cyklistických komunikací a úpravy běžeckých lyžařských tratí v Jihomoravském kraji v roce 2014 [online]. c2014 [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://dotace.kr-jihomoravsky.cz/Grants/2747-506Podpora+udrzovani+cistoty+cyklistickych+komunikaci+v+Jihomoravskem+kraji+v+ro ce+2013.aspx Dotační portál Krajského úřadu Jihomoravského kraje: Jihomoravský kraj. Podpora rozvoje cyklistiky a cyklistické dopravy v Jihomoravském kraji v roce 2014 [online]. c2014 [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://dotace.kr-jihomoravsky.cz/Grants/2776506Podpora+rozvoje+cyklistiky+a+cyklisticke+dopravy+v+Jihomoravskem+kraji+v+roce+ 2013.aspx Greenways. Co jsou Greenways?: Greenways jsou [online]. c1998-2013 [cit. 2014-0323]. Dostupné z: http://www.greenways.cz/Vse-o-Greenways/Greenways-jsou.aspx Greenways. Greenways v ČR: Drážní stezky [online]. c1998-2013 [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: [online]. c1998-2013 [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://www.greenways.cz/Greenways-v-CR/Drazni-stezky.aspx 47

Greenways. EuroVelo [online]. c1998-2013 [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://www.greenways.cz/EuroVelo.aspx Ivančice: oficiální informační portál města Ivančice. Pivovarská cyklostezka [online]. c2014 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: http://www.ivancice.cz/cyklo/pivovarska_2.jpg Jihomoravský kraj. Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje na období 2014-2020 [online]. Brno 2013 [cit. 2014-01-08]. Dostupné z: http://www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=39410&TypeID=12 Mapa projektů. Fondy Evropské unie [online]. c2012 [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://www.mapaprojektu.cz/cs/evropske-fondy.shtml Mezihoří: Svazek obcí Mezihoří. O spolku obcí [online]. [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://www.somezihori.cz/cze/o-spolku-obci-p659 Mezihoří: Svazek obcí Mezihoří. Studie využití území SO Mezihoří pro cestovní ruch [online]. Rousínov: Pospíšil & Švejnoha s. r. o., 2009 [cit. 20014-03-24]. Dostupné z: http://www.somezihori.cz/cze/studie-vyuziti-uzemi-so-mezihori-pro-cestovni-ruchp780 Mezihoří: Svazek obcí Mezihoří. Rozvojová strategie SO Mezihoří na období 20102013 [online]. Rousínov: Pospíšil & Švejnoha s. r. o., 2009 [cit. 20014-03-24]. Dostupné z: http://www.somezihori.cz/cze/rozvojova-strategie-so-mezihori-2007-2013p712 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR: Strukturální fondy. Programy 2007-2013 [online]. c2014 [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/FondyEU/Programy-2007-2013 Nadace Partnerství. Greenways: Moravské vinařské stezky [online]. c2014 [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://www.nadacepartnerstvi.cz/Setrna-turistika-acykloturistika/Greenways/Moravske-vinarske-stezky Nadace Partnerství. Greenways: Labská stezka [online]. c2014 [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://www.nadacepartnerstvi.cz/Setrna-turistika-acykloturistika/Greenways/Labska-stezka Nadace Partnerství. Greenways: Greenway Praha-Vídeň [online]. c2014 [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://www.nadacepartnerstvi.cz/Setrna-turistika-acykloturistika/Greenways/Greenway-Praha-Viden Nadace Partnerství. Greenways: Greenway Krakov-Morava-Vídeň [online]. c2014 [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://www.nadacepartnerstvi.cz/Setrna-turistika-acykloturistika/Greenways/Greenway-Krakov-Morava-Viden Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy. Finance: Strukturální fondy EU [online]. 14. 12. 2013 [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://www.cyklodoprava.cz/finance/strukturalni-fondy-eu/#shrnuti2012

48

Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy. Finance: Státní fond dopravní infrastruktury [online]. 8. 8. 2013 [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://www.cyklodoprava.cz/finance/statni-fond-dopravni-infrastruktury/ Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy. Jak se zapojit: Úvodní slovo, video [online]. 6. 6. 2013 [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://www.cyklodoprava.cz/jak-sezapojit/ Srdinko: Stezka srdcem Jižní Morava. Vítejte v srdci Jižní Moravy [online]. c2005 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.srdinko.cz/czuvod.html Srdinko: Stezka srdcem Jižní Moravy. Popis trasy - co vás čeká? [online]. c2005 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.srdinko.cz/czpopis.html Srdinko: Stezka srdcem Jižní Moravy. Popis trasy - co vás čeká? [online]. c2005 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.srdinko.cz/czpriroda.html Srdinko: Stezka srdcem Jižní Moravy. Kulturní a historické památky [online]. c2005 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.srdinko.cz/czkultura.html Srdinko: Stezka srdcem Jižní Moravy. Technické zajímavosti a památky [online]. c2005 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.srdinko.cz/czkultura.html Srdinko: Stezka srdcem Jižní Moravy. Sportovní vyžití a volný čas [online]. c2005 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.srdinko.cz/czsport.html SVOBODOVÁ, H. -- RUDA, A. Cykloturistika jako forma udržitelného cestovního ruchu. Studia turistica. [online]. In Studia turistica. 2012 [cit. 20014-01-04]. sv. 1, s. 35-45. Dostupné z: https://www.vspj.cz/tvurci-cinnost/casopisy-vspj/studia-turistica.

7.3 Citace publikací (leták) Památky města Slavkova u Brna a slavkovského bojiště. Informační centrum Slavkov u Brna, 2014

49

8 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ  Tabulky Tab. č. 1: Finanční prostředky poskytnuté na podporu cyklostezek ČR v rámci operačních programů

20

Tab. č. 2: Využití kola

25

Tab. č. 3: Nejčastěji používaný typ cesty

25

Tab. č. 4: Významná místa a zajímavosti Svazku obcí Mezihoří

28

 Grafy Graf č. 1: Přidělené dotace SFDI na realizace cyklistických komunikací

21

Graf č. 2: Průzkum

23

 Obrázky Obrázek č. 1: Směrová tabule

13

Obrázek č. 2: Návěst před křižovatkou

13

Obrázek č. 3: Směrová tabulka přímo

13

Obrázek č. 4: Základní cykloturistická značka

13

Obrázek č. 5: Cykloturistická směrovka

14

Obrázek č. 6: Logo Cyklisté vítáni

15

Obrázek č. 7: Mapa jednotlivých obcí s předpoklady pro cestovní ruch

31

50

9 SEZNAM PŘÍLOH  Příloha č. 1: Přírodní prostředí pro cestovní ruch Jihomoravského kraje  Příloha č. 2: Mapa území Svazku obcí Mezihoří  Příloha č. 3: Cyklo návrh k projektu „Návazné cyklotrasy na EuroVelo 4“  Příloha č. 4: Fotografie zajímavostí v okolí mikroregionu Mezihoří

51

Příloha č. 1: Přírodní prostředí pro cestovní ruch Jihomoravského kraje

Zdroj: www.uur.cz Příloha č. 2: Mapa území Svazku obcí Mezihoří

Zdroj: www.somezihori.czž 52

Příloha č. 3: Cyklo návrh k projektu „Návazné cyklotrasy na EuroVelo 4

Zdroj: Trenzová, poskytnutý materiál

53

Příloha 4: Fotografie zajímavostí v oblasti mikroregionu Mezihoří  Zámek Nesovice

Zdroj: www.feudum.cz  Koupaliště Nesovice

Zdroj: www.nesovice.cz

54

 Zámek Bučovice

Zdroj: www.npu.cz  Technická památka větrný mlýn ve Chvalkovicích

Zdroj: www.somezihori.cz

55

 Studánka „Svatá“ u obce Brankovice

Zdroj: www.somezihori.cz  Kopec Hradisko

Zdroj: www.somezihori.cz

56