Vysočina Arena jako příležitost k rozvoji cestovního ruchu v Kraji Vysočina
Diplomová práce
Bc. Pavlína Wiedermannová
Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. Katedra hotelnictví
Studijní obor: Management hotelnictví a lázeňství Vedoucí diplomové práce: Ing. Petr Studnička, PhD. Datum odevzdání diplomové práce: 2016-05-05 E-mail:
[email protected]
Praha 2016
Master's Dissertation
The Vysočina Arena as an Opportunity to the Tourism Development in the Vysočina Region
Bc. Pavlína Wiedermannová
The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hotel Management
Major: Hotel and Spa Management Thesis Advisor: Ing. Petr Studnička, PhD. Date of Submission: 2016-05-05 E-mail:
[email protected]
Prague 2016
Čestné prohlášení
P r o h l a š u j i, že jsem diplomovou práci na téma Vysočina Arena jako příležitost k rozvoji cestovního ruchu v Kraji Vysočina zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.
............................................ Pavlína Wiedermannová
V Praze dne 05. 05. 2016
Ráda bych poděkovala Ing. Petru Studničkovi, PhD., za cenné rady, trpělivé vedení a veškerou pomoc, kterou mi věnoval během psaní této práce. Dále bych chtěla poděkovat všem, kteří mi věnovali svůj čas a poskytli mi informace pro vypracování diplomové práce. Rovněž poděkování patří mým rodičům, kteří mě po dobu mých studií podporovali.
Abstrakt WIEDERMANNOVÁ, Pavlína. Vysočina Arena jako příležitost k rozvoji cestovního ruchu v Kraji Vysočina.[Diplomová práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2016. 118 s.
Cílem diplomové práce je zhodnotit možnosti rozvoje cestovního ruchu v Kraji Vysočina využitím sportovního areálu Vysočina Areny, který se nachází na Novoměstsku. Práce se v teoretické části věnuje vymezení pojmů cestovní ruch, destinace a destinační management, v analytické části hodnotí současný stav primární a sekundární nabídky cestovního ruchu v této části Kraje Vysočina, popisuje dobudovanou infrastrukturu areálu Vysočina Arena včetně výčtu kompletní nabídky tohoto areálu jak během kalendářního roku, tak v průběhu unikátních mezinárodních závodů, dokládá statistiku návštěvnosti, která byla vyvolána investicí do Vysočina Areny a závěrem analyzuje systém řízení a zapojení aktérů, kteří mají ve své gesci rozvoj cestovního ruchu na Novoměstsku. V návrhové části práce jsou obsažena doporučení jednotlivých a konkrétních opatření, která by mohla vést ke zlepšení rozvoje cestovního ruchu v této lokalitě.
Klíčová slova: běžecké lyžování, biatlon, horská kola, Kraj Vysočina, Nové Město na Moravě, singletracky, Vysočina Arena, Zlatá Lyže.
Abstract Wiedermannová, Pavlína. The Vysočina Arena as an Opportunity to the Tourism Development in the Vysočina Region. [Master's Dissertation]. The Institute of Hospitality Management. Prague: 2016. 118 s.
The aim of master's thesis is to assess the development of tourism in the Vysocina Region, utilizing the sports complex of Vysocina Arena which is situated in the small region of Novomestsko. The thesis is devided into two parts. The theoretical part explaining the concepts such as tourism, destination and destinational management and the analytical part, assessing the current state of the primary and secondary offer of tourism in this part of the Vysocina Region. The analytical part also describes the finalised infrastructure of the area including the complete offer of the area, not only during the year but also during the unique international competitions, furthemore it depicts visitor statistics, which followed the investment into the Vysocina Arena and finally it analyzes the system of control and involvement of those, who are responsible for tourism development in the small region of Novomestsko. In the design part of the thesis there are recommendations included, of each and concrete measures, which could lead to the improvement of the development of tourism in this area.
Key words: biathlon, cross country skiing, mountain bikes, Nove Mesto na Morave, single tracks, Vysocina Arena, Vysocina Region, Zlata Lyze (Golden Ski).
OBSAH ÚVOD ......................................................................................................................... 11 1 TEORETICKO-METODOLOGICKÁ ČÁST ....................................................................... 15 1.1 Cestovní ruch ............................................................................................................. 15 1.1.1 Rozvoj cestovního ruchu ..................................................................................... 17 1.2 Destinace a destinační management ......................................................................... 18 1.2.1 Prostorové vymezení destinace cestovního ruchu ............................................. 18 1.2.2 Destinace cestovního ruchu................................................................................ 20 1.2.3 Charakteristika destinačního managementu...................................................... 22 1.2.4 Životní cyklus destinace cestovního ruchu ......................................................... 24 2 ANALYTICKÁ ČÁST .................................................................................................... 27 2.1 Nové Město na Moravě ............................................................................................. 28 2.1.1 Vymezení území .................................................................................................. 29 2.1.2 Nabídka cestovního ruchu .................................................................................. 30 2.1.2.1 Primární nabídka cestovního ruchu ............................................................. 30 2.1.2.2 Sekundární nabídka cestovního ruchu ........................................................ 34 2.1.3 Vývoj běžeckého lyžování v Novém Městě na Moravě ...................................... 39 2.2 Vysočina Arena .......................................................................................................... 42 2.2.1 Areál Vysočina Arena .......................................................................................... 42 2.2.1.1 Běh na lyžích ................................................................................................ 44 2.2.1.2 Okruhy pro kolečkové lyže a in-line brusle .................................................. 45 2.2.1.3 Singletracky .................................................................................................. 46 2.2.2 Modernizace ....................................................................................................... 47 2.2.2.1 Stavební úpravy k roku 2007 ....................................................................... 48 2.2.2.2 Stavební úpravy k roku 2013 ....................................................................... 49 2.2.2.3 Stavební úpravy k roku 2016 ....................................................................... 54
2.3 Pořádané sportovní akce ........................................................................................... 58 2.3.1 Přehled pořádaných sportovních akcí od roku 2008 .......................................... 58 2.3.2 Průběh pořádání sportovních akcí ...................................................................... 64 2.3.3 Světový pohár v běhu na lyžích 2016 ................................................................. 66 2.3.4 Významné sportovní akce v roce 2016 ............................................................... 70 2.4 Návštěvnost Kraje Vysočina v letech 2010‒2015 ...................................................... 73 2.5 Systém řízení cestovního ruchu v Kraji Vysočina ....................................................... 79 2.5.1 Kraj Vysočina ....................................................................................................... 79 2.5.2 Nové Město na Moravě ...................................................................................... 84 3 NÁVRHOVÁ ČÁST ..................................................................................................... 87 3.1 Doplnění infrastruktury pro běžného návštěvníka areálu Vysočina Areny mimo konání významných akcí .................................................................................................. 88 3.2 Doplnění infrastruktury pro návštěvníka v době konání významných akcí v areálu Vysočina Areny................................................................................................................. 98 3.3 Další opatření v oblasti zlepšení propagace nabídky cestovního ruchu a zlepšení systému řízení cestovního ruchu v Kraji Vysočina ........................................................... 99 ZÁVĚR ....................................................................................................................... 101 LITERATURA .............................................................................................................. 104 PŘÍLOHY.................................................................................................................... 119
Seznam obrázků, tabulek a grafů Obrázky Obrázek 1: Butlerův model TALC ......................................................................................... 24 Obrázek 2: Zobrazení silniční dopravy do Nového Města na Moravě ................................. 43 Obrázek 3: Mapa singletracků v Cyklo aréně Vysočina ....................................................... 47 Obrázek 4: Zobrazení uspořádání tribun na stadionu Vysočina Areny ............................... 51 Obrázek 5: Zásobník na sníh ................................................................................................ 57 Obrázek 6: Logo NMNM ...................................................................................................... 62 Obrázek 7: Vyznačení umístění sprch v areálu Vysočina Areny .......................................... 88 Obrázek 8: Vzhled sprch ...................................................................................................... 89 Obrázek 9: Mincovní automat a sprchová armatura pro jednu sprchu .............................. 91 Obrázek 10: Sprchové ramínko a podlahový žlábek ............................................................ 91 Obrázek 11: Umístění fitparku v areálu Vysočina Areny ..................................................... 94 Obrázek 12: Navrhované fitness stroje v celokovovém provedení ..................................... 94 Obrázek 13: Navrhované fitness stroje v provedení imitace dřeva .................................... 95 Tabulky Tabulka 1: Přehled cen ubytování Hotelu SKI ...................................................................... 38 Tabulka 2: Přehled cen hlavních konkurentů Hotelu SKI v roce 2016 ................................. 38 Tabulka 3: Přehled pořádaných závodů FIS a IBU v letech 2008‒2016 ............................... 59 Tabulka 4: Přehled pořádaných závodů horských kol UCI v letech 2011‒2015 .................. 60 Tabulka 5: Vývoj počtu hostů v Kraji Vysočina v 1. čtvrtletí 2010‒2015 ............................. 75 Tabulka 6: Prvních 10 zemí podle počtu přenocování v Kraji Vysočina v 1. Q 2010‒2015 . 77 Tabulka 7: Prvních 10 zemí podle počtu přenocování v Kraji Vysočina v roce 2010‒2015. 78 Grafy Graf 1: Přehled investic v letech 2011‒2013 ...................................................................... 52 Graf 2: Vývoj počtu hostů HUZ v Kraji Vysočina v letech 2010‒2015 ................................. 73 Graf 3: Vývoj počtu hostů HUZ v pěti okresech Kraje Vysočina v letech 2010‒2014 ......... 74 Graf 4: Vývoj počtu hostů přijíždějících ze sousedních zemí ČR v 1. čtvrtletí 2010‒2015 .. 76
Seznam zkratek, symbolů a vysvětlivek 3K
kooperace, koordinace a komunikace
3P
Planet, People, Profit ‒ tři pilíře udržitelnosti
ČSB
Český svaz biatlonu
ČSÚ
Český statistický úřad
DMO
Destination Management Organization (organizace destinačního managementu)
EU
Evropská unie
FIS
Fédération Internationale de Ski; International Ski Federation (Mezinárodní lyžařská federace)
HUZ
hromadné ubytovací zařízení
CHKO
chráněná krajinná oblast
IBU
International Biathlon Union (Mezinárodní biatlonová unie)
IMBA
International Mountain Bicycling Association (Mezinárodní mountainbiková asociace)
KČT
Klub českých turistů
LAU
Local Administrative Units (Místní samosprávné jednotky)
MŠMT ČR
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR
NMNM
Nové Město na Moravě
NUTS
Nomenclature of Units for Territorial Statistics (Nomenklatura územních statistických jednotek)
SO ORP
správní obvod obce s rozšířenou působností
PPP
partnerství veřejného a soukromého sektoru
SP
Světový pohár
TIC
turistické informační centrum
UCI
Union Cycliste Internationale (Mezinárodní cyklistická unie)
UNWTO
United Nations World Tourism Organisation (Světová organizace cestovního ruchu)
ÚVOD Kraj Vysočina patří bezesporu mezi jeden z nejkrásnějších a nejzajímavějších regionů v České republice. V žebříčku ekonomické rozvinutosti je ve srovnání s ostatními kraji spíše ve druhé polovině1, přesto je zde velmi vysoký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu, jako jednoho z hospodářských odvětví budoucnosti. Existuje zde velké množství atraktivit (např. je to kraj s největší koncentrací památek UNESCO). Leží v geografickém středu České republiky, který kopíruje i střed Evropy. Zároveň jím prochází dálniční spojnice mezi dvěma největšími městy naší země Prahou a Brnem (obě mají vybudována mezinárodní letiště). Jeho dostupnost je tedy formována jak ideální polohou pro obyvatele z nejrůznějších částí našeho kontinentu, tak pro uživatele různých forem dopravy (silniční, letecké, železniční). Práce je zaměřena na lokalitu okresu Žďár nad Sázavou, konkrétně oblast Novoměstska. Opět je to území s vysokou koncentrací významných památek (např. kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře od architekta J. B. Santiniho), přírodního bohatství (CHKO Žďárské vrchy), ale i velkého množství turisticky značených tras pro pěší a cykloturisty a v neposlední řadě také lyžařských tras. Bohatství tohoto regionu se kladně odráží v jeho návštěvnosti v průběhu obou hlavních sezón. Region je díky své nadmořské výšce vyhledáván i v zimě. Zároveň je však nutné poznamenat, že se jedná o region s vyšší mírou nezaměstnanosti v porovnání s ostatními částmi Vysočiny, a také ve srovnání s ostatními kraji2. Snahou tuto situaci změnit a zároveň využít stávajících silných stránek regionu bylo i vybudování nejmodernějšího biatlonového areálu v České republice s názvem Vysočina Arena, který měl díky pořádaným sportovním akcím přilákat návštěvníky i z větších vzdáleností, zvýšit saldo cestovního ruchu a posílit ekonomickou stabilitu a udržitelný rozvoj tohoto území. Zda se tato velká investice v oblasti cestovního ruchu vyplatila bylo 1
Viz webové stránky Českého statistického úřadu: http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkavyber.volba?titul=Ukazatele v regionálním členění&mypriznak=RC&ty p=2&proc=rocenka.presmsocas&mylang=CZ&jak=4. 2 Viz webové stránky Úřadu práce ČR: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem?stat=2000000000110&obdobi=B&rok=2016&uzemi=0&send=send& _piref37_240429_37_240428_240428.pohled=1&_piref37_240429_37_240428_240428.xslselect=mn&_pir ef37_240429_37_240428_240428.xslorder=0&_piref37_240429_37_240428_240428.usr1=0.
11
klíčovou otázkou celé této diplomové práce, jejímž cílem bylo zhodnotit možnosti rozvoje cestovního ruchu v Kraji Vysočina využitím sportovního areálu Vysočina Areny. Hypotéza byla stanovena následovně H1: Modernizace Vysočina Areny zvýšila atraktivnost areálu pro pořádání sportovních akcí. Shodná řešení pro některé problémy, ke kterým bylo v této práci dospěno, uvádí pro klíčové problémy v oblasti cestovního ruchu také Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2014–20203, která byla schválena dne 27. března 2013. V Prioritě 1: ZKVALITNĚNÍ NABÍDKY CESTOVNÍHO RUCHU, je Opatření 1.2: Výstavba a modernizace základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu, kde jsou vyjmenovány aktivity naplňující toto opatření, a to především zvyšování standardu ubytovacích zařízení, dovybavení středisek cestovního ruchu vybranou doprovodnou turistickou
infrastrukturou
(sportovně-rekreační,
kulturně-rekreační,
zdravotně-
rekreační), budování středisek venkovské turistiky a zkvalitňování dopravní dostupnosti turistických destinací. Aktivity, které přispívají k zlepšení rozvoje cestovního ruchu v oblasti volnočasových aktivit, jsou i v mnoha dalších opatřeních této strategie. V Opatření 2.1: Podpora činnosti destinačních společností, jsou jako hlavní aktivity naplňující toto opatření uvedeny posílení organizace (uspořádání) cestovního ruchu a podpora spolupráce mezi aktéry cestovního ruchu kam patří i podpora vzniku nových destinačních společností. Obdobně je tato problematika řešena i v dalších strategických dokumentech, např. Strategie regionálního rozvoje ČR 2014‒20204, která byla schválena dne 15. května 2013, kde je v prioritní oblasti Regionální konkurenceschopnost Priorita 1 Využití potenciálu rozvojových území a Opatření 1.4 Rozšíření a zkvalitnění infrastruktury. Opatření je zaměřeno na posílení fungování rozvojových území jako funkčních regionů, tj. na doplnění chybějící dopravní (obchvaty, uliční síť) a technické infrastruktury a různých typů podnikatelské infrastruktury, včetně infrastruktury pro cestovní ruch.
3
Viz webové stránky Ministerstva pro místní rozvoj: http://www.mmr.cz/getmedia/01144b63-0600-43c1-9bf5-cdd487c313fb/MMR-Cestovni-ruch-v-Ceskerepublice.pdf. 4 Viz webové stránky Ministerstva pro místní rozvoj: http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-ruch/Regionalni-politika/Koncepce-Strategie/Strategieregionalniho-rozvoje-CR-2014-2020.
12
Součástí opatření je také řešení veřejných prostranství a zeleně, revitalizace zanedbaných částí města apod. V neposlední řadě se na podobné aktivity odkazují i strategické dokumenty na úrovni zkoumaného regionu. V Programu rozvoje Kraje Vysočina 2015‒20185, který byl schválen 24. března 2015, jsou v Prioritní oblasti 5: Atraktivní kulturní a historické dědictví a cestovní ruch Opatření 5.1 Infrastruktura cestovního ruchu a Opatření 5.2 Služby v cestovním ruchu a v Prioritní oblasti 2: Kvalitní a dostupné veřejné služby obdobně zařazené Opatření 2.8 Sport a tělovýchova, které řeší tuto problematiku v obecnější rovině. Aby bylo možné přehledně zhodnotit možnosti rozvoje cestovního ruchu v Kraji Vysočina, které plynou z využití sportovního areálu Vysočina Areny, byla práce strukturována takto. V teoretickém úvodu je práce zaměřena na popis cestovního ruchu, jako odvětví ekonomické činnosti, které má i v dnešní době stále potenciál pro rozvoj. Míra rozvoje cestovního ruchu je zde dána především jeho nabídkou a poptávkou. Dále se práce podrobně věnuje prostorovému vymezení destinace cestovního ruchu a destinačnímu managementu jako nástroji pro řízení cestovního ruchu v dané destinaci. V této kapitole je pro předmět této diplomové práce nejdůležitější kapitola životního cyklu destinace, která jasně vymezuje jednotlivá stádia produktu cestovního ruchu a fáze životního cyklu destinace pro formulování možného směru jeho dalšího vývoje. Tento model byl vytvořen na základě dvou hlavních indikátorů, které lze shodně aplikovat i na definovanou zkoumanou oblast – a to počet přenocování a objem příjmů z cestovního ruchu. V analytické části diplomové práce je pozornost věnována konkrétní nabídce cestovního ruchu v regionu Novoměstsko, pro niž je sportovní areál Vysočina Areny jednou ze stěžejních atraktivit. V rámci průzkumu dané destinace byl proveden kvalitativní výzkum, který se skládal z řady metod, jako jsou pozorování, nestrukturované a polostrukturované rozhovory a dotazníková šetření. Území Novoměstska je zde popsáno především jako destinace s množstvím přírodních, kulturně-historických a kulturně-společenských atraktivit s dostatečnou kapacitou služeb a ubytovacích zařízení. Další část práce je zaměřena na strukturovaný popis areálu Vysočina Areny jako místa s využitelností pro 5
Viz webové stránky Kraje Vysočina: http://www.kr-vysocina.cz/program-rozvoje-kraje-vysocina/ds-300352/archiv=0&p1=61524.
13
cestovní ruch během celého roku. Součástí této kapitoly je i podrobný popis investic vynaložených na modernizaci areálu, včetně uvedení jednotlivých zdrojů financování. Na ní navazuje strukturovaný přehled pořádaných akcí v této lokalitě dle jejich významu s uvedením jejich návštěvnosti. V této části práce jsou také zaznamenány výsledky jednotlivých rozhovorů a osobních pozorování. Respondenti byli strukturováni od návštěvníků akcí, kteří se účastnili akcí z různých důvodů, přes pracovníky, kteří jsou zapojení do pořádání akcí až po ostatní obyvatele regionu, kteří žijí v přilehlém okolí. Díky široké škále cílových osob byl získán poměrně pestrý zdroj dat, ze kterého mohly být následně formulována silná a slabá místa v organizaci akcí včetně kvalitního zajištění doprovodných služeb a infrastruktury. Výsledky této kapitoly byly následně porovnány se statistikami návštěvnosti kraje pro získání časového srovnání vývoje v této oblasti v posledních šesti letech. Aby bylo možné v závěrečné části formulovat návrhy na zlepšení, bylo nutné ještě v kapitole 2.5 analyzovat a vymezit jednotlivé aktéry, kteří se na rozvoji cestovního ruchu v Kraji Vysočina a regionu Novoměstsko podílejí a jimž jsou mimo jiné výsledky této diplomové práce určeny. O výstupy diplomové práce projevil zájem Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu Krajského úřadu Kraje Vysočina a Odbor regionálního rozvoje Krajského úřadu Kraje Vysočina. Zcela zásadní je závěrečná část obsahující návrhy na zlepšení. Tyto návrhy vycházejí z předešlé analytické části práce a odrážejí zjištění, která byla výsledkem rozhovorů s jednotlivými respondenty stejně jako dalších metod kvalitativního výzkumu či osobních pozorování. Mezi nejdůležitější informační zdroje, které byly v práci použity patří publikace od autorů Palatková, Zichová, Királ'ová, Kotíková, Schwartzhoffová, Beránek, Pásková, Plzáková a Studnička. Ze zahraničních publikací byly využity publikace autorů Bartl, Schmidt, Bieger, Beritelli, Butler atd. Kromě tištěných publikací byly využity informační zdroje dostupné na internetu a to české i zahraniční webové stránky. Použité literární zdroje jsou přehledně uvedeny v části Literatura.
14
1 TEORETICKO-METODOLOGICKÁ ČÁST V druhé polovině 20. století se stal cestovní ruch takřka celosvětovým fenoménem a jeho význam neustále roste, především vlivem zvyšující se životní úrovně společnosti, což souvisí s růstem fondu volného času. V podstatě se jedná o hospodářské odvětví, které se skládá z mnoha oborů lidské činnosti, např. z ubytovacích a stravovacích služeb, dopravy, maloobchodu, průvodcovských služeb, směnárenských služeb a mnoha dalších činností, které přímo nebo nepřímo souvisí s cestovním ruchem. Proto je kapitola 1.1 Cestovní ruch, zaměřena na vymezení samotného pojmu a na rozvoj cestovního ruchu. Následující kapitola 1.2 Destinační management se již blíže zaměřuje na charakteristiku destinace a všeho co s ní souvisí.
1.1 Cestovní ruch Cestovní ruch6 neboli turismus svým nevýrobním charakterem spadá do terciární sféry hospodářství, která je tvořena všemi druhy služeb, jež uspokojují nejen základní lidské potřeby, ale také přispívají ke zvyšování životní úrovně obyvatelstva jednotlivých států a k pestřejšímu využití volného času. Význam cestovního ruchu neustále roste a získává významnější roli ve světovém hospodářství. Markantní rozvoj cestovního ruchu byl spojen s průmyslovou revolucí a nastal v druhé polovině 20. století. Postupně byly vytvářeny předpoklady pro realizaci cestovního ruchu v podobě svobody pohybu, růstu fondu volného času, zvyšování množství volných disponibilních prostředků a budování odpovídající infrastruktury a suprastruktury. (Palatková a Zichová, 2011, s. 11‒13) Definovat cestovní ruch není jednoduchý úkol, jelikož se jedná o složitý socioekonomický jev zahrnující aspekty ekonomické, sociokulturní, psychologické a environmentální. Cestovní ruch je zkoumán mnoha vědními obory z rozličných oblastí života společnosti, proto je až téměř nemožné, nalézt univerzální definici přijatelnou pro všechny, kteří se cestovním ruchem zabývají. (Goeldner a Richie, 2014, s. 3‒5) Pásková a Zelenka definují cestovní ruch jako „komplexní společenský jev, zahrnující aktivity osob cestujících mimo jejich obvyklé prostředí nebo pobývajících v těchto místech 6
Slovo „cestovní ruch“ je převzato z německé terminologie „Reiseverkehr“. V odborné literatuře se také používá termín anglického, resp. francouzského původu „turismus“, který lze chápat jako synonymum k výrazu „cestovní ruch“.
15
ne déle než jeden rok za účelem zábavy, rekreace, vzdělání, pracovně či jiným účelem, i aktivity subjektů poskytujících služby a produkty těmto cestujícím osobám, tedy i provozování zařízení se službami pro tyto cestující osoby včetně souhrnu aktivit osob, které tyto služby nabízejí a zajišťují, aktivit spojených s využíváním, rozvojem a ochranou zdrojů pro cestovní ruch, souhrn politických a veřejně správních aktivit a reakce místní komunity a ekosystémů na uvedené aktivity.“ Toto pojetí cestovního ruchu je z hlediska obsahu nejpřesnější, jelikož zahrnuje nejen poptávku a nabídku v cestovním ruchu, ale také se soustřeďuje na destinace, v nichž se cestovní ruch realizuje. (Pásková a Zelenka, 2012, s. 83) Celosvětově akceptovaná definice cestovního ruchu, určená především pro účely statistického sledování, byla vytvořena Světovou organizací cestovního ruchu UNWTO a její české znění je následující (překlad byl převzat z webových stránek CzechTourism): „Cestovní ruch je činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času a služebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa). ”7 Každá definice cestovního ruchu by měla zahrnovat pět základních atributů, ať už se jedná o jakoukoliv formulaci. Jednotlivé atributy znějí následovně (Palatková a Zichová, 2011, s. 11‒13): 1. Cesta a pobyt se uskutečňují mimo obvyklé prostředí, kterým se rozumí trvalé nebo faktické bydliště (místo výkonu práce).8 2. Cesta a pobyt mají dočasný charakter, čímž se rozumí jeden rok u mezinárodního cestovního ruchu a šest měsíců u domácího cestovního ruchu. 3. Cesta a pobyt mají bezvýdělečný charakter, tudíž nedochází ke generaci zisku. 4. Cesta a pobyt jsou spojeny s motivací, na základě které účastník cestovního ruchu cestuje. 5. Cesta a pobyt se odehrávají ve volném čase. Cestovní ruch je typickou volnočasovou aktivitou, kdy nemáme vůči nikomu a ničemu žádné povinnosti. 7
Anglické znění definice: „Tourism comprises the activities of persons travelling to and staying in places outside their usual environment for not more than one consecutive year for leisure, business and other purposes not related to the exercise of an activity remunerated from within the place visited.” (Statistics and Tourism Satellite Account, 2011) 8 Účelem tohoto atributu je vyloučení cestování za prací nebo do škol, zdravotnických zařízení, nákupních center apod.
16
1.1.1 Rozvoj cestovního ruchu Vznik a rozvoj cestovního ruchu je podmíněn určitými předpoklady, které se vztahují k nabídce cestovního ruchu. V roce 1983 se předpoklady zabýval P. Mariot. Vymezil celkem tři typy předpokladů cestovního ruchu na základě funkčně-chorologické metody. Do
lokalizačních
podmínek zařadil přírodní předpoklady a
kulturně-historické
předpoklady, realizační podmínky jsou tvořeny infrastrukturou a selektivní podmínky se vztahují k urbanizačnímu, demografickému a sociologickému popisu území dané destinace. Lokalizační a realizační podmínky vytváří primární a sekundární nabídku, kterou daná destinace disponuje na trhu cestovního ruchu neboli trhu služeb. (Kotíková a Schwartzhoffová, 2014, s. 23‒25) Nabídka v cestovním ruchu Nabídka cestovního ruchu je realizována na určitém území, v konkrétním čase a zajišťuje uspokojení přání a potřeb účastníků cestovního ruchu. Dělí se na primární a sekundární nabídku cestovního ruchu. Primární nabídka je spojena s motivací, představuje důvod, proč účastníci cestovního ruchu poptávají danou destinaci. Atraktivity primární nabídky jsou buď přírodní nebo vybudované lidskou činností. Podle Királ'ové (2003, s. 88) je primární nabídka destinací cestovního ruchu tvořena atraktivitami s přírodním potenciálem, kulturně-historickým potenciálem a kulturně-společenskými akcemi. Sekundární nabídka cestovního ruchu umožňuje realizaci poptávky, proto je tvořena realizačními předpoklady, které Plzáková a Studnička (2014, s. 43) stejně jako Királ'ová (2003, s. 88) dále člení na suprastrukturu (ubytovací a stravovací zařízení), infrastrukturu cestovního ruchu (veškeré služby, které jsou využívány návštěvníky i obyvateli dané destinace), a všeobecnou infrastrukturou (dopravní a veřejná infrastruktura). Naopak Palatková a Zichová (2011, s. 59) dělí sekundární nabídku pouze na suprastrukturu a infrastrukturu. Celková nabídka destinace cestovního ruchu slouží současně pro účely cestovního ruchu, a také pro potřeby rezidentů dané destinace. Dokonce atraktivity, které jsou vybudované zejména pro účely cestovního ruchu, jsou běžně využívány místními rezidenty dané destinace. Jedná se např. o tematické parky jako je Disneyland, lázeňská střediska, sportovní areály apod. (Palatková a Zichová, 2011, s. 59). Podrobné dělení nabídky destinace cestovního ruchu je 17
uvedeno v příloze 1. Spojovacím článkem nabídky a poptávky jsou zprostředkovatelské subjekty (cestovní kanceláře a agentury), informační a komunikační technologie. Poptávka v cestovním ruchu Poptávka je tvořena potenciálními či reálnými účastníky cestovního ruchu, kteří jsou ovlivňováni motivačními a limitujícími faktory (např. disponibilní důchod, zdravotní stav, fond volného času), které vytváří výsledné spotřební chování na trhu cestovního ruchu (Palatková a Zichová, 2011, s. 41). Poptávka po destinacích cestovního ruchu je charakteristická provázaností dvou parametrů, kterými jsou vzdálenost a velikost destinace. Se vzdáleností poptávky od destinace roste teritoriální vymezení destinace. Toto tvrzení se shledává s určitými výjimkami. Typickou výjimkou je destinace se silným potenciálem cestovního ruchu založeným na jedinečných předpokladech cestovního ruchu (např. památky UNESCO). Může se jednat také o destinaci se silným marketingem, kdy dochází k vytváření image destinace a její propagaci takovým způsobem, že dosahuje až globálního významu. Další možnou variantou spojenou se zvýšeným povědomím o dané destinaci je vliv různých telenovel, seriálů či filmů, tzv. destination placement. (Scheib, 2012) Poptávka cestovního ruchu je ovlivňována nejen marketingem, ale i image destinace, motivací účastníků cestovního ruchu a aktuálními trendy v oblasti cestovního ruchu. Za současné trendy poptávky v turismu lze označit: teritoriální globalizaci, nárůst počtu dovolených během roku na úkor počtu přenocování v jedné destinaci, ohleduplnost k životnímu prostředí, rychlé změny životních stylů, změna poměru masových turistů k turistům individuálním apod. (Palatková a Zichová, 2011, s. 46‒47)
1.2 Destinace a destinační management 1.2.1 Prostorové vymezení destinace cestovního ruchu Systém řízení a financování cestovního ruchu je závislý na třech úrovních, tj. úroveň národní, regionální a místní. Národní úroveň je spojena s činností Ministerstva pro místní rozvoj a s činností zákonodárné složky, kterou představuje Parlament České republiky. Regionální a místní úroveň spadá pod krajské nebo obecní úřady a tzv. destinační managementy. (Palatková a Zichová, 2011, s. 188‒189) 18
Regionální úroveň, v otázkách cestovního ruchu, lze dělit na administrativně správní nebo účelově určené regiony. Administrativní členění se dělí na 14 krajů (VÚSC9) a je reprezentováno krajskými úřady, které mají pravomoc řešit problematiku cestovního ruchu na regionální úrovni, což plyne z rozhodnutí státní moci, vycházejícího ze zákona č. 129/2000 Sb., o krajích nebo ze zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze. Zároveň se využívá dělení podle klasifikace NUTS10 a pro nižší úroveň LAU11. Dělení podle klasifikace NUTS, slouží především pro statistické účely a zavedl ho Eurostat v roce 1988. Soustava LAU vznikla až v roce 1990, kdy došlo k nahrazení NUTS 4 a NUTS 5 za LAU 1 a LAU 2. Obě soustavy se využívají v rámci Evropské unie ke sledování statistických údajů, sociálně-ekonomickým analýzám a vymezení regionální politiky Evropské unie. Na základě získaných údajů se následně rozhoduje o čerpání prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie. Uspořádání České republiky podle územních statistických jednotek je následující (Kotíková a Schwartzhoffová, 2014, s. 18‒19; Portál územního plánování, © 2002–2016):
NUTS 0 ‒ Česká republika,
NUTS 1 ‒ území celé České republiky,
NUTS 2 ‒ sdružené kraje, tzv. regiony soudržnosti: Praha, Střední Čechy, Severozápad, Jihozápad, Severovýchod, Jihovýchod, Střední Morava, Moravskoslezsko,
NUTS 3 ‒ celkově 14 krajů,
LAU 1 ‒ celkově 77 okresů,
LAU 2 ‒ celkově 6253 obcí plus 4 vojenských újezdů.
Technicky se členění na administrativně správní regiony jeví jako nejjednodušší, ale může nastat několik problémů. Hlavním problémem jsou administrativní hranice, které neodpovídající těm přirozeným, lépe vystihujícím destinace cestovního ruchu, jež jsou reprezentovány turistickými regiony a oblastmi. Dochází k situaci, kdy jeden kraj zahrnuje dva turistické regiony a naopak. Tento problém vede k nejasnostem ve financování a marketingu turistických regionů. Hlavním cílem zakládání turistických regionů je vytváření 9
Členění krajů na vyšší územně samosprávní celky (VÚSC) se používá od 1. ledna 2001, na základě zákona č. 347/1996 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků. (Palatková a Zichová, 2011, s. 180) 10 NUTS (Nomenclature of Units for Territorial Statistics) ‒ Nomenklatura územních statistických jednotek. 11 LAU (Local Administrative Units) ‒ Místní samosprávné jednotky.
19
společných turistických produktů v dané oblasti a jejich marketingová propagace. Mnohdy však dochází k situaci, kdy turistické regiony a oblasti postrádají řídící instituci nebo dochází k nejednotnosti řídících institucí. Česká republika se dělí na základě zjištěného turistického potenciálu na 17 turistických regionů, které se dále dají dělit na 40 oblastí cestovního ruchu. Jednotlivé turistické regiony byly stanoveny z rozhodnutí agentury CzechTourism, Ministerstva pro místní rozvoj a Asociace krajů ČR. Členění na turistické regiony a oblasti je výhodné hlavně z hlediska marketingových aktivit, které mají podporovat rozvoj cestovního ruchu, ale také se využívá při realizaci projektů financovaných z fondů EU a při sledování statistik cestovního ruchu. Marketingové aktivity v turistických regionech a oblastech zajišťují organizace destinačního managementu. (Beránek a kol., 2013, s. 315; Palatková, 2011, s. 100‒101; Ryglová a kol., 2011, s. 42‒43) 1.2.2 Destinace cestovního ruchu Pojem destinace představuje komplex nejrůznějších služeb, které jsou koncentrovány do určitého místa neboli oblasti a jsou provázány s přírodním a kulturním potenciálem daného místa cestovního ruchu. Podstatou každé destinace jsou její atraktivity, které představují turistický potenciál daného místa a vytváří nabídku cestovního ruchu v destinaci. Velikost a charakter destinace závisí na primární a sekundární nabídce. Nelze opomenout důležitost strany poptávky, která souvisí s motivací k cestě do dané destinace. Trh cestovního ruchu lze označit za trh destinací, jelikož účastník cestovního ruchu si na základě své motivace volí cíl cesty, tzn. destinaci cestovního ruchu, která má v rámci marketingu postavení produktu. (Királ'ová, 2003, s. 15‒17; Nejdl, 2011, s. 47‒50) Původně se pojem destinace používal v letecké dopravě pro označení koncového letiště letecké linky. V 70. letech se o tento pojem rozšířila terminologie cestovního ruchu, která definuje destinaci jako cílové místo účastníka cestovního ruchu. (Kotíková a Schwartzhoffová, 2014, s. 37) Jedna z definic označuje destinaci za „geografický prostor (stát, místo, region), který si klient (nebo segment) vybírá jako svůj cíl cesty.” (Bieger a Beritelli, 2013, s. 54) Destinaci je možné stanovit také na základě vztahu vzdálenosti a územní velikosti. Se vzdáleností poptávky od destinace roste teritoriální vymezení destinace. Bieger a Beritelli označují za nejmenší destinaci resort, následuje místo, region, země a kontinent (2013, s. 56). 20
Podle Výkladového slovníku je destinace cestovního ruchu (Pásková a Zelenka, 2012, s. 105) definována v užším a širším smyslu. V užším smyslu se jedná o cílovou oblast v určitém regionu, jejíž nabídka je tvořena specifickými atraktivitami a infrastrukturou cestovního ruchu. Vymezení destinace v širším smyslu je spojeno s mezinárodními návštěvníky, pro něž může být destinací celá navštívená země, region, město nebo jiná oblast, kde se nachází velké množství atraktivit spolu s rozvinutými službami cestovního ruchu a samozřejmě s odpovídající infrastrukturou, což vede k dlouhodobé koncentraci účastníků cestovního ruchu. Királ'ová (2003, s. 16) a Beránek a kol. (2013, s. 316) uvádí, že pro destinaci existuje šest charakteristických atributů, tzv. 6A. Jedná se o: attractions (primární nabídka cestovního ruchu), accesibility (přístupnost ‒ všeobecná infrastruktura), amenities (suprastruktura a infrastruktura cestovního ruchu), ancillary services (dodatečné služby), available packages (připravené produktové balíčky) a activities (volnočasové aktivity). Těchto šest charakteristických atributů autoři převzali od Buhalise (2000, s.98). Destinace je možné samozřejmě typologizovat podle různých kritérií. Obvykle se používá vymezení destinace podle její nejtypičtější atraktivity z primární nebo sekundární nabídky cestovního ruchu. Nezřídka se stává, že jedné destinaci odpovídat více destinačních typů. Buhalis (2000, s. 98) typologizoval destinace podle jejich nejvýznamnějších atraktivit na následující typy: městský, horský, přímořský, venkovský atp. Zatímco Laws (1995, s. 23‒24) provedl typologii podle aktivit, jenž je možné realizovat v dané destinaci, následujícím způsobem: hlavní města, rozvinutá tradiční centra cestovního ruchu, střediska cestovního ruchu a účelově vybudované resorty. V České republice se uplatňuje typologizace destinací na základě kombinace Buhalisova a Lawsova přístupu. (Királ'ová 2003, s. 17) Destinace je považována za celkový produkt, který by měl uspokojovat přání a potřeby účastníků cestovního ruchu. Jednotlivé destinace si vzájemně konkurují a plní několik funkcí, přičemž cíl mají stejný a to prodej služeb v destinaci. Destinace mají funkci nabídkovou, marketingovou, plánovací a funkci zastoupení různých zájmových skupin. Řízení cestovního ruchu v destinacích zajišťuje destinační management. (Bartl a Schmidt, 1998, s. 3) 21
1.2.3 Charakteristika destinačního managementu „Destinační management je definován jako soubor technik, nástrojů a opatření používaných při řízení cestovního ruchu v dané destinaci. Zahrnuje organizaci, komunikaci, rozhodovací proces a regulaci cestovního ruchu v destinaci. ” (Beránek a kol., 2013, s. 318) V podstatě se jedná o specifickou formu řízení na základě spolupráce mezi poskytovateli služeb a jinými podnikatelskými subjekty, spolu s orgány státní správy a samosprávy, obyvateli destinace, případně jinými organizacemi a sdruženími. Destinační management se tedy orientuje na řízení nabídky a poptávky v destinaci a zakládá se na principu PPP12, principu 3P13 a přístupu 3K14. Cílem destinačního managementu je tvorba udržitelných a konkurenceschopných produktů cestovního ruchu a všeho co s nimi souvisí. (Tittelbachová, 2011, s. 146) V České republice se destinační management začal objevovat kolem roku 2000, kdy začaly vznikat první regionální instituce. V zahraničí však vznikaly první organizace za účelem zlepšení řízení destinace a pro její propagaci již mnohem dříve, zhruba v 60. letech 20. století. Následně v 70. a 80. létech vznikaly první organizace destinačního managementu. (Kotíková a Schwartzhoffová, 2014, s. 42; Nejdl, 2011, s. 47‒50)
12
Princip PPP: Smluvní spolupráce neboli partnerství veřejného a soukromého sektoru se označuje zkratkou PPP (Public-Private Partnership) a je jednou ze základních složek destinačního managementu. Veřejný sektor je tvořen státní správou a samosprávou, naopak podnikatelské subjekty vytváří soukromý sektor. Veřejný sektor se snaží o nabídku a propagaci destinace na trhu cestovního ruchu, zatímco cílem soukromého sektoru je především dosahování zisku. Každý sektor má jiný cíl, ale spolupráce a koordinovanost (viz přístup 3K) jejich činností může vést k lepšímu využití potenciálu dané destinace a tedy k nárůstu tržeb a zisků. Vlivem spolupráce také dochází k silnějšímu nátlaku na vládu, což může vést k uvolňování finančních prostředků, které s cestovním ruchem přímo či nepřímo souvisejí. Může se jednat o budování, udržování či rozvoj všeobecné infrastruktury nebo infrastruktury cestovního ruchu. (Kotíková a Schwartzhoffová, 2014, s. 52; Nejdl, 2011, s. 136) 13 Princip 3P: Tento princip se vztahuje ke třem základním pilířům udržitelnosti (Planet, People, Profit), pro které může cestovní ruch znamenat přínos nebo také negativní dopad. Záleží na stupni regulace cestovního ruchu v destinaci. Pilíře se navzájem ovlivňují a měla by mezi nimi být zajištěna rovnováha. (Palatková a Zichová, 2011, s. 47) 14 Přístup 3K: Rozvoj destinace prostřednictvím destinačního managementu se zakládá na předpokladu kooperace, koordinace a komunikace jednotlivých subjektů. Zvyšování kvality nabízeného produktu lze dosáhnout kooperací (spoluprací) podnikatelů služeb cestovního ruchu a následnou koordinací svých aktivit, při respektování zásad udržitelného rozvoje. Kooperace by měla ideálně přinášet užitek pro všechny zúčastněné strany ve formě úspor nebo celkového zvýšení přínosů pro danou oblast. Účinné spolupráce je dosahováno při omezeném počtu subjektů a dosažitelných cílech. Jednotlivé subjekty, které spolu spolupracují by měly vykazovat také určitý stupeň vzájemné důvěry. K dosažení kvalitní kooperace a koordinace je zapotřebí komunikace mezi danými subjekty. Přístup 3K je jedním ze základních principů destinačního managementu. (Holešinská, 2010, s. 47; Kotíková a Schwartzhoffová, 2014, s. 52-53)
22
Bartl a Schmidt se v díle Destination management (1998) zabývali kritérii úspěšného destinačního managementu, mezi které zařadili (Plzáková a Studnička, 2014):
systém klíčových produktů,
distribuční kanály a sítě,
politika značky,
systém řízení kvality,
systém řízení znalostí,
organizace destinačního managementu (DMO).
Organizace destinačního managementu (DMO) Pro sjednocení všech subjektů dané destinace, se zakládají organizace destinačního managementu (DMO ‒ Destination Management Organization), které ulehčují koordinovaně řídit rozvoj cestovního ruchu v dané destinaci. Organizace destinačního managementu tedy představuje konkrétní subjekt, který aplikuje principy destinačního managementu. V současné době je úloha destinačního managementu velmi významná, jelikož je schopen vhodně reagovat na neustále zvyšující se konkurenční tlak a efektivně řídit rozvoj destinace na trhu cestovního ruchu. Vytvořením atraktivní nabídky a vhodné marketingové strategie destinace by mělo dojít k přilákání návštěvníků a na základě nabídky kvalitních produktů a služeb, by se měl návštěvník v destinaci zdržet co nejdéle a opakovaně se vracet. Kromě řízení rozvoje cestovního ruchu v destinaci s ohledem na udržitelný rozvoj oblasti, zajišťuje DMO také propagaci destinace na trhu cestovního ruchu. (Beránek a kol., 2013, s. 320) Organizace destinačního managementu mohou působit na úrovni lokální, regionální, národní nebo kontinentální. Na území České republiky je možné založit DMO jako zájmové sdružení právnických osob, spolek, příspěvkovou organizaci, obecně prospěšnou společnost, společnost s ručením omezeným nebo řídící instituci jako součást dobrovolného svazku obcí. Založení DMO může proběhnout třemi způsoby: shora (iniciativa veřejné správy), zdola (iniciativa podnikatelských subjektů nebo neziskového sektoru) nebo kombinovaně (iniciativa dobrovolných svazků měst a obcí společně s podnikateli, profesními svazy, asociacemi a informačními centry). (Beránek a kol., 2013, s. 320; Franke, 2012, s. 102‒103; Palatková, 2006, s. 27) 23
Se způsobem založení DMO se pojí také financování její činnosti ‒ kdo se bude podílet na finančním zajištění řízení DMO a v jaké výši. Zdroje financování činnosti DMO jsou např. členské příspěvky, příjmy z komerční činnosti, příspěvky od veřejnoprávních orgánů (kraje, obce), místní poplatky, příjmy z úroků, granty, dotace Evropské unie nebo sponzorské dary. V rámci zakládajících subjektů je potřebné prodiskutovat určení polohy a rozsah destinace, „...cíle partnerství, role a zodpovědnost, přispění jednotlivých subjektů ‒ partnerů, přijatelná úroveň rizika pro každého z partnerů, kritéria účasti, důvěrnost a vlastnictví. Následně se zpracují veškeré potřebné dokumenty k založení DMO a svolá se ustavující schůze. ” (Kotíková a Schwartzhoffová, 2014, s. 44‒48) Ještě před založením DMO by měla být formulována strategie rozvoje cestovního ruchu v destinaci, mise a vize. 1.2.4 Životní cyklus destinace cestovního ruchu Destinaci lze chápat jako produkt, tudíž stejně jako klasický výrobek či služba prochází určitými vývojovými stádii v čase. Je nezbytné určit stádium, ve kterém se destinace právě nachází a stanovit příčiny, proč tomu tak je. Následně je dobré navrhnout možné směry vývoje. Od roku 1980 se v cestovním ruchu využívá model TALC15, jehož autorem je geograf R. Butler (viz obrázek 1). Obrázek 1: Butlerův model TALC
Zdroj: Pásková (2008, s. 73) podle Butler (1980)
15
TALC (Tourism area life cyclus) - životní cyklus turistické destinace.
24
Model TALC znázorňuje pět základních fází životního cyklu destinace, které jsou doplněny o fázi šestou, složenou z dalších pěti možných směrů vývoje. Model je vytvořen na základě dvou hlavních indikátorů cestovního ruchu ‒ počet přenocování a objemu příjmů z cestovního ruchu (osa Y) a času (osa X). Beránek a kol. (2013, s. 317‒318) charakterizuje šest stádií životní cyklu destinace cestovního ruchu následovně: 1. Objevování První stádium je spojeno se vznikem destinačního produktu. Počet přenocování je velmi malý a příjmy z cestovního ruchu téměř nejsou. Přístup místních obyvatel k návštěvníkům je vřelý. 2. Vtažení V druhém stádiu už dochází k postupnému rozvoji služeb a infrastruktury. Formuluje se marketingová propagace destinace a začíná se zvyšovat zájem rezidentů o podnikání v cestovním ruchu. Cestovní ruch již začíná mít organizovaný charakter, projevuje se sezónnost. Počet přenocování a příjmy pozvolně narůstají. Chování rezidentů vůči návštěvníkům je stále pozitivní (kontakt mezi těmito subjekty se zintenzivňuje). 3. Rozvoj Třetí stádium je spojeno s intenzivní a masivní marketingovou propagací zdrojových atraktivit dané destinace a budováním nových atrakcí. Počet přenocování prudce narůstá, stejně jako příjmy z cestovního ruchu. V důsledku vstupu nových podnikatelských subjektů na trh, na úkor podnikatelské činnosti rezidentů, se postupně začíná měnit vzhled destinace. Část rezidentů přijímá změny vyvolané cestovním ruchem negativně. Projevuje se potřeba kvalitního destinačního managementu. 4. Konsolidace Ve čtvrtém stádiu je již destinace zcela závislá na návštěvnících z hlediska příjmů i zaměstnanosti. Neustále dochází k nárůstu infrastruktury, původní místní podnikatelské subjekty téměř zanikly na úkor nových hotelových a restauračních subjektů. Marketingová propagace slouží především k prodloužení stávající sezóny, ale i k nárůstu zdrojových oblastí, odkud návštěvníci přijíždějí. Prudký nárůst počtu přenocování, ke kterému 25
docházelo v předešlém stádiu, se začíná zpomalovat, ale absolutní počet návštěvníků a současně příjmy z cestovního ruchu jsou stále rostoucí. Návštěvníci přestávají mít zájem o autenticitu dané destinace a o místní kulturu. 5. Stagnace Pro páté stádium jsou charakteristické tyto znaky: klesající průměrná délka pobytu, průměrná útrata návštěvníků destinace, absolutní počet návštěvníků dosáhl vrcholu, začíná pomalu klesat počet přenocování spolu s příjmy plynoucími z cestovního ruchu, uměle vytvořené atrakce převažují nad původními přírodními a kulturními atraktivitami, projevují se negativní důsledky cestovního ruchu, např. znečištění životního prostředí, narušení krajiny, eroze, vandalismus, ztráta autenticity apod. Změny týkající se fyzického a sociálního prostředí se stávají nevratnými. Míra nevraživosti rezidentů destinace vůči návštěvníkům dosahuje až antagonismu. 6. Poststagnace Poslední stádium závisí především na efektivitě destinačního managementu. Může dojít k pěti situacím:
omlazení ‒ kompletní změna image destinace, začátek nového životního cyklu destinace,
adaptace ‒ rozvoj cestovního ruchu je usměrněn z důvodů ochrany zdrojů, míra návštěvnosti by neměla překročit únosnou kapacitu,
stabilizace ‒ snaha o udržení stávající úrovně návštěvnosti, po vyrovnání předchozího poklesu,
pokles ‒ nepodařilo se udržet návštěvnost destinace, příčinou může být špatný marketing,
úpadek ‒ zdroje destinace jsou vyčerpány a úroveň životního prostředí v destinaci také výrazně poklesla, příčinou mohou být přírodní katastrofy nebo válečné konflikty.
26
2 ANALYTICKÁ ČÁST Analytická část práce se zabývá nabídkou cestovního ruchu na Novoměstsku se zaměřením na Vysočina Arenu, na její modernizaci, na pořádání významných sportovních akcí v tomto areálu a jejich vliv na návštěvnost Kraje Vysočina, systém řízení cestovního ruchu v Kraji Vysočina ve vazbě na činnost nejdůležitějších aktérů cestovního ruchu v kraji a provazby jejich činnosti ke sportovnímu areálu Vysočina Arena. V analytické části diplomové práce byl uplatněn kvalitativní výzkum, který využívá metody pozorování, rozhovorů a dotazníků. Informace získané zmíněnými metodami byly doplněny o informace z různých knižních publikací a webových stránek, zejména z webových stránek Českého statistického úřadu. Termíny k osobnímu pozorování byly zvoleny tak, aby se pohybovalo ve Vysočina Areně dostatečné množství osob k průzkumu, tj. v době konání závodu mezinárodního významu. Osobní pozorování bylo uskutečněno dne 23. ledna 2016, kdy se ve Vysočina Areně pořádal Světový pohár v běhu na lyžích. Současně byl s návštěvníky Vysočina Areny veden polostrukturovaný rozhovor. Metoda osobního rozhovoru byla použita ještě 17. prosince 2015, kdy se jednalo o nestrukturovaný neboli volný rozhovor se zaměstnanci turistického informačního centra v Novém Městě na Moravě a polostrukturovaný rozhovor se zástupcem Sportovního klubu Nové Město na Moravě ‒ Lubomírem Buchtou, a 21. února 2016 v rámci 25. středoevropského veletrhu cestovního ruchu HOLIDAY WORLD, kdy byl veden volný rozhovor s Mgr. Vladimírem Vechetou o nově vzniklé organizaci destinačního managementu s názvem Koruna Vysočiny. Informace získané v rámci osobních rozhovorů byly doplněny o další informace, jež byly postupně získávány v průběhu ledna a února emailovou komunikací se starostou Nového Města na Moravě, zaměstnanci příspěvkové organizace Vysočina Tourism a zaměstnanci Kraje Vysočina zařazených do Krajského úřadu Kraje Vysočina, kteří mají cestovní ruch ve své gesci. V rámci emailové komunikace byl kontaktován také Mgr. Jiří Hamza, který je v současné době prezidentem Českého svazu biatlonu, předsedou výboru Sportovního klubu Nové Město na Moravě a předsedou organizačního výboru závodů v biatlonu a v běhu na lyžích, ale v době tvorby diplomové práce nebyl odeslaný email z jeho strany zodpovězen, stejně jako dalších 7 emailů rozeslaných do hromadných ubytovacích zařízení v Novém Městě na 27
Moravě. Tyto emaily byly zaměřeny na dotazy z oblasti cenové politiky ubytovacích zařízení v době konání mezinárodních závodů i mimo ně, nabídky několikadenních pobytových, sportovně-rekreačních balíčků. Proto bylo provedeno 2. dubna 2016 šetření na místě v Hotelu SKI. Získané poznatky se celou analytickou částí různě prolínají. Informace z turistického informačního centra v Novém Městě na Moravě jsou seskupeny především v kapitole 2.1 Nové Město na Moravě a částečně v subkapitole 2.2.1 Areál Vysočina Areny. Kapitola 2.2 Vysočina Arena a kapitola 2.3 Pořádané sportovní akce jsou sestaveny hlavně na informacích z polostrukturovaného rozhovoru s Lubomírem Buchtou, přičemž kapitola 2.3 Pořádané sportovní akce obsahuje i informace získané od návštěvníků Světového poháru v běhu na lyžích. V kapitole 2.4 Návštěvnost Kraje Vysočina v letech 2010‒2015 jsou zpracovány data z Českého statistického úřadu, případně Portálu Regionálních Informačních servisů. Následující kapitola 2.5 Systém řízení cestovního ruchu se sestává ze získaných informací od zaměstnanců Kraje Vysočina zařazených do Krajského úřadu Kraje Vysočina, zaměstnanců příspěvkové organizace Vysočina Tourism, starosty Nového Města na Moravě a manažera destinační agentury Koruna Vysočiny. Získané stěžejní informace byly dále doplněny upřesňujícími informacemi z různých webových stránek.
2.1 Nové Město na Moravě Vzhledem k tomu, že se Vysočina Arena nachází v blízkosti Nového Města na Moravě, je tato kapitola věnována popisu lokality a seskupení informací o primární a sekundární nabídce cestovního ruchu v řešeném území. Informace uvedené v těchto subkapitolách jsou čerpány z nestrukturovaného rozhovoru se zaměstnanci turistického informačního centra v Novém Městě na Moravě, který proběhl 17. prosince 2015 a z několika webových stránek. Dále bylo dne 14. února 2016, v rámci emailové komunikace, osloveno 7 hromadných ubytovacích zařízení v Novém Městě na Moravě (Hotel SKI, Hotel Medlov, Hotel a Penzion Pegas, Hotel Artis, Hotel Horní Dvůr, Hotel Panský dům a Hotel Maršovská rychta), bohužel však nepřišla ani jedna odpověď. V závěru kapitoly jsou uvedeny informace o vývoji běžeckého lyžování v Novém Městě na Moravě. Tyto informace byly získány především z webových stránek Sportovního klubu Nové Město na Moravě. 28
2.1.1 Vymezení území Nové Město na Moravě (NMNM) se nachází ve východní části Českomoravské vrchoviny neboli Vysočiny. Obec s rozšířenou působností Nové Město na Moravě (ORP Nové Město na Moravě) leží uprostřed okresu Žďár nad Sázavou v severovýchodní části Kraje Vysočina. Před nabytím účinnosti zákona č. 320/2002 Sb. obec náležela pod okresní úřad ve Žďáru nad Sázavou, od 1. ledna 2003 byly kompetence okresních úřadů rozděleny mezi krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Z pohledu příslušnosti k územním celkům vytvořeným pro statistické účely Evropského statistického úřadu spadá řešené území do NUTS 2 ‒ Jihovýchod, NUTS 3 ‒ Kraj Vysočina a NUTS 4 neboli LAU 1 ‒ Žďár nad Sázavou. (Portál Regionálních Informačních servisů, © 2012‒2014) Území ORP Nové Město na Moravě je na severu ohraničeno Pardubickým krajem, konkrétně správním obvodem (SO) ORP Polička. Na východě sousedí s SO ORP Bystřice nad Pernštejnem, na jihu se SO ORP Velké Meziříčí a na západě se SO ORP Žďár nad Sázavou. Tyto tři vyjmenované obce s rozšířenou působností náleží stejně jako ORP Nové Město na Moravě do Kraje Vysočina. Do správního obvodu ORP Nové Město na Moravě spadá 30 obcí včetně Nového Města na Moravě, tj. Bobrová, Bobrůvka, Borovnice, Daňkovice, Dlouhé, Fryšava pod Žákovou horou, Javorek, Jimramov, Kadov, Krásné, Křídla, Křižánky, Kuklík, Líšná, Mirošov, Nová Ves u Nového Města na Moravě, Nové Město na Moravě, Nový Jimramov, Podolí, Račice, Radešín, Radešínská Svratka, Radňovice, Řečice, Sněžné, Spělkov, Tři Studně, Věcov, Vlachovice a Zubří. Území správního obvodu ORP Nové Město na Moravě je téměř totožné s Mikroregionem Novoměstsko16. Celková plocha řešeného území činí 29 285 ha, tj. 292,85 km2. Více než polovina území se skládá ze zemědělské půdy a zhruba třetina území je pokryta lesním porostem. K 1. lednu 2015 byl počet rezidentů SO ORP Nové Město na Moravě 19 411, z toho rezidentů Nového Město na Moravě bylo 10 158. (Městský úřad Nové Město na Moravě, 2015; Portál Regionálních Informačních servisů, © 2012‒2014)
16
Mikroregion představuje svazek obcí s určitým společným cílem. Většinou se jedná o koordinaci celkového rozvoje území, vybudování společné čističky odpadních vod, plynofikaci obcí nebo o spolupráci na ochraně životního prostředí apod. (Portál Regionálních Informačních servisů, © 2012‒2014)
29
2.1.2 Nabídka cestovního ruchu Nabídka cestovního ruchu je tvořena konkrétními přírodními, kulturně-historickými a kulturně-společenskými atraktivitami
cestovního
ruchu. Vyjmenované
atraktivity
souhrnně vytvářejí primární nabídku, která je hlavním důvodem, proč účastníci cestovního ruchu poptávají danou destinaci. Sekundární nabídku cestovního ruchu tvoří infrastruktura umožňující realizaci poptávky. Jedná se především o ubytovací a stravovací zařízení a veškeré služby, které jsou využívány návštěvníky. 2.1.2.1 Primární nabídka cestovního ruchu Přírodní atraktivity Přírodní podmínky představují základ atraktivit pro realizaci cestovního ruchu v dané destinaci. Jsou jasně dané, odvíjejí se od geografické polohy, reliéfu a nadmořské výšky. V krátkém časovém období jsou neměnné, lze je pouze pozitivně či negativně ovlivňovat lidskou činností. Z hlediska geomorfologického členění náleží celá oblast SO ORP Nové Město na Moravě do největší geomorfologické provincie formované hercynským vrásněním, tj. Česká vysočina. V rámci podrobnějšího členění leží v severovýchodní části Česko-moravské subprovincie, konkrétně v nejrozsáhlejší horské oblasti České republiky v Českomoravské vrchovině. Převážná část řešeného území leží v geomorfologickém celku Hornosvratecká vrchovina a geomorfologickém podcelku Žďárské vrchy, jejichž nejvyšším vrcholem je Devět skal (836 m). Jižní část řešeného území zasahuje do geomorfologického celku s názvem Křižanovská vrchovina, jejímž nejvyšším vrcholem je Harusův kopec s nadmořskou výškou 741 m n. m. V blízkosti Harusova kopce leží samotné Nové Město na Moravě (594 m n. m.). (Demek, Mackovič, 2006) Dominantou řešeného území jsou Žďárské vrchy, které byly dne 25. května 1970 vyhlášeny chráněnou krajinnou oblastí ‒ CHKO Žďárské vrchy17. Do SO ORP Nové Město
17
V CHKO Žďárské vrchy se nacházejí také maloplošná zvláště chráněná území. Jedná se o 4 národní přírodní rezervace, 9 přírodních rezervací a 37 přírodních památek. Největší procentuální část zaujímají lesy 2 (46 %) a zemědělský půdní fond (44 %). Celková plocha chráněného území činní 709 km a leží v nadmořské výšce od 490 do 836,3 m. Veškerá stavební činnost v tomto území podléhá nejen zákonu č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ale především zákonu č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
30
na Moravě částečně zasahuje i jeden z největších přírodních parků, tj. Svratecká hornatina. Důvodem pro zřízení CHKO Žďárské vrchy je unikátní krajina s rulovými skalními útvary a přirozenými ekosystémy, kterou doplňují venkovská sídla s prvky horácké lidové architektury. Typickým prvkem chráněného území nejsou pouze skalní rulové útvary, vzniklé mrazovým zvětráváním, ale také vodní toky, rybníky, rozsáhlá rašeliniště a mokřady s výskytem řady chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. (Regionální pracoviště Správa CHKO Žďárské vrchy, © 2016) Žďárskými vrchy prochází hranice evropského rozvodí, která odděluje povodí Severního a Černého moře. Za nejvýznamnější tok v řešeném území je označována řeka Svratka a její přítok Fryšávka, která protéká severní částí území. Dalšími vodními toky protékajícími územím jsou říčka Borůvka a vodní tok Bystřice. Nachází se zde i mnoho rybníků, které jsou využívány zejména pro rekreační účely. Nejznámějšími rybníky jsou Medlov, Sykovec, Milovský a Zuberský rybník. Zmíněná říčka Borůvka je v místě protínajícím hranice SO ORP Nové Město na Moravě označována za nejníže položené místo. Naopak místem s největší nadmořskou výškou je označováno Devět skal (836,3 m). (Novoměstsko, 2016; Český statistický úřad, 2016) Nedaleko Nového Města na Moravě se nacházejí dva skalní rulové útvary vyhledávané horolezci, tj. Vávrova skalka a Pasecká skála. Kromě těchto dvou skalních útvarů se v řešeném území nachází např. Brožova skála, Černá skála, Čtyři palice, Devět skal, Drátenická skála, Lisovská skála, Malinská skála a Milovské perničky. Dále je možné navštívit 8 oblastí s výskytem rašeliniště či podmáčenými loukami. Jedná se o Babínský rybník, Branty, Dářská rašeliniště, Díly u Lhotky, Pod Kamenným vrchem, Radotínské rašeliniště, Sklenské louky a rašelinou louku Pernovku. Téměř všechny zmíněné oblasti jsou prohlášeny za přírodní památku nebo přírodní rezervaci. Území Žďárských vrchů je protkáno několika naučnými stezkami a turistickými trasami různých délek a náročnosti. Trasy mohou být využívány všemi věkovými kategoriemi, rodinami s dětmi i handicapovanými osobami. Jedna z naučných stezek vede oblastí Žákovy hory, kde se nachází bukojedlový prales, který se stal v roce 1933 národní přírodní rezervací18.
Proto je nutné si vyžádat závazné stanovisko správy CHKO ke všemu, co se stavební činností souvisí. (Regionální pracoviště Správa CHKO Žďárské vrchy, © 2016) 18 Délka stezky je 2,6 km a je určena pro pěší turistiku. Po celé její délce je rozmístěno 10 panelů s informacemi o přírodě a historii pralesa na Žákově hoře.
31
Dalšími naučnými stezkami jsou Babín, Dářská rašeliniště a naučná cyklostezka Žďárskými vrchy křížem krážem. Některé turistické trasy jsou tematicky zaměřené, například stezka vedoucí lesem Ochoza se vztahuje k 8 obrázkům, které jsou zavěšeny na stromech. Motivy obrázků jsou spojené s místní historií, legendami a pověstmi, proto je trasa doporučována především rodinám s dětmi. (Novoměstsko, 2016) Území Novoměstska se nachází ve dvou podnebných oblastech. Nejvyšší části Žďárských vrších a Hornosvratecké vrchoviny, s nadmořskou výškou okolo 800 m n.m., náleží do chladné oblasti. Pahorkatiny a vrchoviny s nižší nadmořskou výškou se nacházejí v mírně teplé podnebné oblasti. Průměrná roční teplota se pohybuje v rozmezí 6 ‒ 8°C a průměrný roční úhrn srážek se pohybuje okolo 700 ‒ 800 mm. Klimatické podmínky spolu s mírně zvlněnou krajinou v okolí Nového Města na Moravě představují ideální místo nejen pro pěší turistiku, ale i cykloturistiku, lyžařskou turistiku nebo hipoturistiku. V zimním období se upravuje rolbou přes 100 km turistických běžeckých tras včetně několika kratších okruhů pro psí spřežení. (Lyžařské Novoměstsko, 2016; Tolasz 2007) Kulturně-historické atraktivity19 Z předcházející části vyplývá, že SO ORP Nové Město na Moravě je velmi atraktivním územím z hlediska přírodních podmínek, ale také z pohledu památek a významných budov má Nové Město co nabídnout. První historické zmínky o Novém Městě na Moravě sahají až do poloviny 13. století. Původní název města pocházel z latiny ‒ NOVA CIVITAS. S historií a vývojem města jsou spojeni páni z Lipé, páni z Pernštejna, Vilém Dubský z Třebomyslic, kardinál František z Ditrichštejna, Kratzerovi ze Schönsberka a na konci 17. století spravoval novoměstské panství Nadační ústav šlechtičen "Mariánská škola" v Brně. Od 19. století byly dějiny města ovlivněny založením reálného gymnázia, vybudováním železnice z Tišnova do Žďáru nad Sázavou a především rozvojem lyžování a výrobou lyží. Mezi známé rodáky pocházející z Nového Města a jeho okolí patří např. Jan Štursa (akademický sochař), Vincenc Makovský (akademický sochař), Karel Němec (malíř a grafik), Jan Karafiát (spisovatel) a bratři Alois a Vilém Mrštíkové (spisovatelé). 19
Informace byly převzaty z webových stánek s názvem Novoměstsko (www.nmnm.eu/co-videt-co-zazit).
32
Vyjmenované slavné osobnosti a mnoho dalších významných osob se zasloužili nejen o proslavení území, ze kterého pocházeli, ale také dali městu jedinečný vzhled. Z Nového Města na Moravě pochází i známí sportovci, tj. Martina Sáblíková (rychlobruslařka), Radek Jaroš (horolezec) a Eva Vítečková (basketbalistka). Podle informací na webových stránkách Národního památkového ústavu bylo historické jádro Nového Města na Moravě prohlášeno městskou památkovou zónou 1. ledna 1990. (Národní památkový ústav, © 2015) V současné době je možné absolvovat prohlídkový okruh, který čítá celkově 22 objektů nacházejících se ve zmíněné městské památkové zóně. Jedná se o následující objekty: Horácké muzeum, dům čp. 97, rodný dům Karla Němce, socha Františka Palackého, kašna se sochou Píseň hor, dům rodiny Brady, arboretum, rodný dům Vincence Makovského, výzdoba sloupu na domě čp. 9, hotel Panský dům, novoměstský zámek, reliéf Blíží se konec mého utrpení, bronzová plastika Nehmatatelné postavy, evangelický kostel a busta Jana Ámose Komenského, pomník padlím vojínům, sloup se sochou svaté Anny, busta T. G. Masaryka, rodný dům Jana Štrusy, socha Raněný, dům čp. 119 a reliéf Salvátor mundi, katolický kostel sv. Kunhuty, socha Vratislava z Pernštejna. Podrobnější popis objektů prohlídkového okruhu je možné nalézt např. na webových stránkách s názvem Novoměstsko (www.nmnm.eu/co-videt-cozazit). Kromě výše zmíněné městské památkové zóny se ve SO ORP Nového Města na Moravě nachází městská památková zóna Jimramov, dvě vesnické památkové rezervace s naučnými stezkami Krátká a Křižánky a další místa s tradičními lidovými stavbami. Kromě lidové architektury se v oblasti nachází značné množství církevních (sakrálních) památek. Účelem práce není všechny podrobně jmenovat, ale dá se říci, že se jedná o různé fary, kostely, modlitebny, hrobky, kaple, zvoničky a boží muka. K vidění je také několik kulturních nebo technických památek (např. tírna lnu v Jimramově), zříceniny, zámek, sochy a reliéfy, pomníky a několik pamětních desek. Kulturně-společenské atraktivity Většina kulturních zařízení ve správním obvodu ORP Nové Město na Moravě se soustřeďuje právě do Nového Města na Moravě. Jedná se především o Kulturní dům, Horácké muzeum s letním kinem, Horáckou galerii a Kino. V obci Tři Studně lze navštívit 33
Letní minigalerii na Třech Studních nebo Kino Altánek (patří k hotelu U Loubů) a v obci Sněžné se nachází Galerie Sněžné s obrazy od různých autorů z Vysočiny. Stálou výstavu obrazů a keramiky od autorů z Vysočiny je možné navštívit v Jimramově. V elektronické verzi měsíčníku Novoměstsko (© 2016), pod tématem kultura, je uvedeno, že za poslední tři roky mohli obyvatelé navštívit téměř 100 divadelních představení a pořadů pro děti, více než 250 výstav a koncertů, 30 besed, 36 trhů nebo jarmarků a zhruba 200 dalších akcí. Velký počet akcí se koná také přímo na náměstí, ve školách a kavárnách v Novém Městě na Moravě. Nejznámějšími kulturními akcemi jsou tradiční slavnosti Nova Civitas, multikulturní Sbírka motýlů, Novoměstské slavnosti medu, Svatováclavské slavnosti a také akce pojící se se sportovním děním ve Vysočina Areně. (Novoměstsko, 2016) V důsledku modernizace Vysočina Areny se v Novém Městě na Moravě začaly pořádat kromě tradičních závodů v běhu na lyžích také biatlonové závody, které každý rok přilákají tisíce návštěvníků z České republiky, ale také ze zahraničí. Právě tyto sportovní události jsou velmi důležité pro rozvoj cestovního ruchu na Novoměstsku. Doposud nejvýznamnější sportovní událostí v zmodernizovaném sportovním areálu v Novém Městě bylo pořádání Mistrovství světa v biatlonu v roce 2013, jež přilákalo přibližně 201 500 návštěvníků. Všechny světové závody jsou vždy doplněny také o kulturní program, tj. slavnostní předání medailí a cen vítězům na novoměstském náměstí, které je doplněno o ohňostroj a různé koncerty. (iDNES.cz, 2013) 2.1.2.2 Sekundární nabídka cestovního ruchu Sekundární nabídka cestovního ruchu umožňuje realizaci primární nabídky a dělí se na tři základní oblasti, tj. suprastruktura a infrastruktura cestovního ruchu společně s všeobecnou infrastrukturou. Kvůli rozsahu a tématu práce bude sekundární nabídka zaměřena pouze na sportovně-rekreační zařízení, informační centrum a ubytovací zařízení.
34
Sportovně-rekreační zařízení Sportovně-rekreační zařízení umožňují rozvoj přírodního potenciálu a rozšiřují zdejší nabídku služeb. Jednotlivá zařízení se vzájemně doplňují a vykrývají tak letní i zimní sezónu. Výsadní postavení má Vysočina Arena (viz kapitola 2.2), do které v posledních letech přijíždí velké množství diváků sportovních soutěží, navíc je hojně využívána širokou veřejností. Vysočina Arena je určena především k běžeckému lyžování, biatlonu a v létě k in-line bruslení. V těsné blízkosti se nacházejí tzv. singletracky a lyžařská sjezdovka Harusák se skokanskými můstky. Celé okolí Vysočina Areny je protkáno cca 100 km sítí běžeckých tras a tras pro pěší turistiku nebo hipoturistiku. Tyto trasy jsou značeny Klubem českých turistů. Územím správního obvodu ORP Nové Město na Moravě prochází jedna ze 14 mezinárodních dálkových cyklistických tras EuroVelo. Konkrétně se jedná o trasu EuroVelo 4 ‒ Trasa střední Evropou, která vede od francouzského pobřeží přes Českou republiku a Polsko až na Ukrajinu do Kyjeva. Celková délka trasy je 4 000 km. Druhou významnou dálkovou cyklotrasou, vinoucí se podél řeky Sázavy, je trasa č. 19. Tato dálková cyklistická trasa vede přímo přes Nové Město na Moravě a navazuje na trasu EuroVelo 4. (Česko jede, © 2011‒2014) Služby
wellness
lze
využít
v
nově
postavených
Městských
lázních
nebo
např. ve sportovně-relaxačním areálu SportenTime, Hotelu SKI, Wellness Hotelu Horní Dvůr, Wellness hotelu Medlov a Wellness penzionu Horácko. V řešené oblasti se dále nacházejí tenisové kurty, koupaliště, bowling, místa pro snowkiting a lyžařské sjezdovky. (Novoměstsko, 2016) Informační služby Na Novoměstsku je zřízeno pouze jedno turistické informační centrum (TIC), nacházející se přímo na náměstí v Novém Městě na Moravě. Jedná se o oficiální turistické informační centrum, které je členem Asociace turistických informačních center ČR a odpovídá klasifikační třídě B. Nabídka služeb informačního centra zahrnuje základní informace o možnostech stravování, ubytování nebo informace o kulturních, sportovních nebo společenských událostech. K dispozici jsou pro návštěvníky TIC bezplatné propagační materiály (nabídka letáků) a řada nejrůznějších suvenýrů za přijatelné ceny. Prodávají se zde např. zimní pletené čepice s logem NMNM nebo odznaky vztahující se k Světovému 35
poháru v biatlonu 2015.20 TIC je otevřeno celoročně od pondělí do neděle. Provozní doba je každý den od 9.00, ale zavírací doba se liší podle měsíců. Od července do srpna zavírá TIC v Novém Městě na Moravě v 17.00 a od září do června v 16.00. V období listopadu až března je nedělní zavírací doba posunuta na 13.00. Kromě klasického informačního centra se v řešené oblasti nachází speciální ekologické informační centrum CHKO Žďárské vrchy. (Horácké muzeum & Informační centrum, 2016) Ubytovací zařízení (UZ) Podle nejaktuálnějších dat Českého statistického úřadu (ČSÚ), vztahujících se k roku 2014, se v Novém Městě na Moravě nacházelo 16 hromadných ubytovacích zařízení (HUZ) s celkovým počtem 329 pokojů a počtem 1 033 lůžek. V celém SO ORP Nové Město na Moravě je evidováno 66 HUZ, 894 pokojů a 3 949 lůžek. Nejlepším HUZ je v řešené oblasti ubytovací zařízení kategorie hotel, patřícím do třídy First Class (4 „hvězdičky″). V této kategorii a třídě je evidováno pouze jedno ubytovací zařízení. Nejčastější třídou ubytovacích zařízení kategorie hotel je Standard (3 „hvězdičky″), této kategorii a třídě odpovídá šest ubytovacích zařízení. Počet hotelů nižší třídy než je Standard je také šest. Absolutně největší počet hromadných ubytovacích zařízení se řadí do kategorie penzion, která zahrnuje 25 objektů. V řešené oblasti se nachází i několik kempů, chatových osad, turistických ubytoven a samozřejmě také několik soukromých zařízení, tzn. chaty, chalupy, pronájmy bytů apod., které zpravidla nejsou evidovány ČSÚ. Hotel SKI Za nejdůležitější ubytovací zařízení v Novém Městě na Moravě je možné bezpochyby označit Hotel SKI, který vlastní společnost INKORA s.r.o. Hotel se nachází přímo u Vysočina Areny, proto má zásadní roli v době konání sportovních soutěží, kdy je vyhrazen pouze 20
Nabídka produktů vztahujících se k významným sportovním akcím, konaným ve Vysočina Areně, se každoročně obměňuje. Kompletní reklamní a marketingovou činnost zajišťuje třebíčská firma YASHICA s.r.o., jež je partnerem Českého svazu biatlonu. Firma připravuje marketingový návrh konkrétní sportovní akce, který se vztahuje k billbordovým plochám, brandingu celého areálu Vysočina Areny a k návrhu a výrobě veškerých reklamních a fandících předmětů, jedná se např. o trička, dresy, odznaky, samolepky, řehtačky nebo čepice. Celé portfolio produktů je k zakoupení na oficiálním fanshopu Českého svazu biatlonu, který rovněž provozuje firma YASHICA s.r.o. a část nabídky, především čepice jsou k zakoupení v TIC v Novém Městě na Moravě. Více informací o produktové nabídce se nachází na webových stránkách fanshopu (fanshop.biathlonnmnm.cz/eshop).
36
pro ubytování členů Mezinárodní biatlonové unie nebo Mezinárodní lyžařské federace, organizačního týmu a sportovců s jejich týmy. Významnou roli má hotel taktéž v létě, při konání závodů horských kol. V době, kdy se ve Vysočina Areně nepořádají závody světového významu, je hotel využíván pro pořádání různých podnikových školení, seminářů nebo konferencí a pro krátkodobou nebo dlouhodobou rekreaci. (INKORA s.r.o. ‒ Hotel SKI, © 2016) Hotel je označen jako 3 „hvězdičkový″, ale není členem Asociace hotelů a restaurací ČR (AHR ČR), což znamená, že kvalita poskytovaných služeb nemusí odpovídat běžnému standardu dané třídy. Podrobnější informace lze dohledat na webových stránkách AHR ČR. Nabídka ubytovací kapacity hotelu se dělí na dvě části. První část nabídky, označovaná jako Ubytování ***, zahrnuje 5 jednolůžkových a 22 dvoulůžkových pokojů, které jsou doplněny o nabídku 16 apartmánů a 5 bungalovů. Druhá část nabídky je tvořena 16 dvoulůžkovými a 4 jednolůžkovými pokoji, které byly přistavěny na základě konání Mistrovství světa v biatlonu v roce 2013. Tato část nabídky je označována jako Ubytování ****. Jak již bylo zmíněno, Hotel SKI není zařazen na oficiálních webových stránkách AHR ČR mezi členy, ale na webových stránkách Hotelstars Union patří Hotel SKI mezi certifikovaná zařízení. Tuto zmatečnost jednoznačně způsobuje nejednotná nabídka hotelu. Zmíněná certifikace se vztahuje pouze k nově přistavené části hotelu. Certifikát byl získán dne 9. prosince 2013 a jeho platnost je do 31. prosince 2016. (Asociace hotelů a restaurací ČR, 2016; Hotelstars Union, 2016; INKORA s.r.o. ‒ Hotel SKI, © 2016) Nabídka ubytování je spojena s nabídkou stravovacích služeb. V hotelu se nachází kromě restaurace také lobby bar a vinárna. Hotel dále nabízí služby wellness centra, fitness centra, masáže a kongresové prostory, tj. velký sál pro 70 ‒ 200 osob a malý sál pro 20 ‒ 60 osob. Spojením obou sálů vznikne jeden velký prostor o celkové kapacitě 280 míst. K dispozici je ještě salonek s kapacitou 30 míst. Pultové ceny ubytování pro rok 2016, které jsou uvedeny na webových stránkách hotelu, jsou uvedeny v následující tabulce 1. (Asociace hotelů a restaurací ČR, 2016; INKORA s.r.o. ‒ Hotel SKI, © 2016)
37
Tabulka 1: Přehled cen ubytování Hotelu SKI Jednolůžkový pokoj Dvoulůžkový pokoj Apartmán 2+1 Apartmán 2+2, 3+2 Bungalov 3+2 Zdroj: webové stránky Hotelu SKI
Ubytování *** 1 560 Kč 1 920 Kč 2 300 Kč 2 700 Kč 1 870 Kč
Ubytování **** 2 000 Kč 2 200 Kč
Z tabulky jednoznačně vyplývá, že ceny ubytování jsou poměrně vysoké. Porovnáním cenové politiky Hotelu SKI s ostatními ubytovacími zařízeními kategorie hotel s minimálně stejnou nebo vyšší třídou nacházejícími se v Novém Městě na Moravě zjistíme, že cenová politika Hotelu SKI musí souviset s unikátní polohou hotelu. Dokonce ceny Hotelu Horní Dvůr, který je členem AHR ČR, jsou nižší o 400 ‒ 900 Kč, pokud porovnáme ubytování stejné třídy. Zbylé dva hotely se v ceně pro jednolůžkový pokoj v porovnání s cenami Hotelu SKI liší v rozmezí 610 ‒ 1010 Kč a pro dvoulůžkový pokoj 770 ‒ 1020 Kč. Konkrétní ceny jsou uvedeny v následující tabulce 2. (Asociace hotelů a restaurací ČR, 2016) Tabulka 2: Přehled cen hlavních konkurentů Hotelu SKI v roce 2016 Hotel
Kategorie a třída
Dvoulůžkový pokoj při obsazení 1 osobou
Dvoulůžkový pokoj
Hotel Horní Dvůr
Hotel ****
1 100 Kč
Hotel Panský dům
Hotel ***
950 Kč (HS)/ 850 Kč (MS)
1 800 Kč 1 150 Kč (HS)/ 990 Kč (MS) 900 Kč
Hotel Artis Hotel *** 550 Kč HS hlavní sezona a MS mimosezona Zdroj: webové stránky Hotelu Horní dvůr, Hotelu Panský dům a Hotelu Artis
Bližší informace o návštěvnosti a cenových politikách jednotlivých hromadných ubytovacích zařízení, nacházejících se přímo v Novém Městě na Moravě, se bohužel nepodařilo zjistit. Z dostupných informací Českého statistického úřadu lze usoudit, že v době pořádání mezinárodních závodů (především biatlonových) je celková kapacita hromadných ubytovacích zařízení nedostačující. V celém SO ORP Nové Město na Moravě se eviduje 66 HUZ, 894 pokojů a 3 949 lůžek, přičemž jednodenní návštěvnost biatlonových závodů dosahuje až 27 000 návštěvníků. I když se od tohoto čísla odečtou jednodenní návštěvníci a místní obyvatelé, pořád bude kapacita hromadných ubytovacích zařízení za celý SO ORP Nové Město na Moravě nedostačující, protože je nutné započítat také závodníky s jejich týmy, zástupce mezinárodních organizací a média. V internetovém 38
článku na iDNES.cz, který se zabývá problematikou ubytovací zařízení ve vztahu k pořádání MS v biatlonu 2013, se uvádí, že jen samotné biatlonové týmy obsadí téměř veškerá ubytovací zařízení v Novém Městě na Moravě a v jeho okolí. Tým ze Slovenska se dokonce opakovaně ubytovává v Hotelu Gustav Mahler, nacházejícím se až v Jihlavě. V článku je dále uvedeno, že se většina soutěžících ubytovává do vzdálenosti maximálně 15 kilometrů od Nového Města na Moravě, zatímco fanoušci a zástupci médií se v době konání šampionátů obvykle ubytovávají až do vzdálenosti 80 kilometrů. (Dudášová, Paclík a Salochov, 2013) Situaci s nedostačujícími ubytovacími kapacitami v době konání mezinárodních biatlonových závodů se organizační výbor snaží řešit alespoň zajištěním kyvadlové dopravy, která má divákům usnadnit cestu do Vysočina Areny. 2.1.3 Vývoj běžeckého lyžování v Novém Městě na Moravě Podle dochovaných dokumentů se na Novoměstku začalo lyžovat od začátku 80. let 19. století. Za první osobu používající lyže je označován revírník Rudolf Gabessam pocházející z Fryšavy. Lyže si přivezl ze zahraničí, ale jednotlivé historické prameny se liší v tom, zda to bylo z Norska, Finska či Štýrska. Existuje ale ještě jedna varianta, jak se lyže do Nového Města na Moravě dostaly. Druhá varianta pojednává o panu Františku Houdkovi z Telecí, který si objednal norské lyže po přečtení článku časopisu Ausland. Ať už se lyže do oblasti Novoměstska dostaly jakýmkoliv způsobem, zanedlouho se začaly vyrábět jejich kopie místními truhláři. První věrohodnou kopii lyží vyrobil truhlářský mistr Adolf Slonek. Lyže byly zprvu výsadou pouze obyvatel z bohatší vrstvy, ale poté co se postupně rozvinula výroba lyží přímo v Novém Městě na Moravě, tak si je mohli dovolit i chudší obyvatelé. (Halva, 2009; Lyže ‒ Slonek, © 2007) S rozvojem běžeckého lyžování a jiných zimních sportů došlo v roce 1895 k založení Bruslařského klubu, pod který spadaly všechny zimní sporty a mnohé další sportovní aktivity (např. jízda na koni, šerm, veslování apod.). V prvních letech fungování klubu, kdy byl počet lyžařů poměrně malý, byly organizované pouze společné lyžařské vyjížďky. Teprve až s rokem 1910 došlo k nárůstu počtu lyžařů na 900 osob, což vedlo k uspořádání prvních lyžařských závodů konaných 2. února 1910. Závodu se zúčastnilo 16 závodníků a trať měřila 7 280 m. Ve stejném roce byl Bruslařský klub přejmenován na Sportovní klub s vyhraněnou lyžařskou náplní spadající pod Svaz lyžařů v Království českém, jež byl 39
založen v roce 1903. Dalším významným rokem byl rok 1911, kdy byl organizovaný první samostatný závod žen. Činnost klubu se s 1. světovou válkou přerušila, ale ihned po válce byla zase obnovena. Roku 1922 se začal pořádat závod, který byl určen hlavně pro děti a mládež, tzv. Párkové závody, které se pravidelně organizují dodnes. Ve 20. letech 20. století se v blízkosti běžeckých tratí na Harusově kopci postavily dva skokanské můstky. První oficiální ročník závodu Zlaté lyže Českomoravské vysočiny neboli Zlaté lyže se konal 6. a 7. ledna 1934. Název závodu byl odvozen od hlavní ceny závodu, která měla podobu miniatury lyže a byla vyrobena z deseti zlatých rakouských desetikorun, věnovaných Ing. Josefem Jílkem. Cena byla putovní, stálým držitelem se mohla stát pouze osoba, jež třikrát po sobě nebo pětkrát celkově závod vyhrála. Tyto podmínky za celou dobu existence závodu splnil pouze Bohumil Kosour a stal se tak stálým držitelem trofeje Zlaté lyže. V důsledku této události nechal Sportovní klub vyrobit novou trofej ve tvaru miniatury lyže, která se stala natrvalo putovní cenou bez jakýchkoliv výjimek. Hlavní cena se nejdříve udělovala vítězi závodu sdruženého (spojení běhu na lyžích a skoku), ale v roce 1974 došlo ke změně a trofej Zlaté lyže se začala udělovat vítězi hlavního mužského závodu v běhu na lyžích, tato tradice trvá dodnes. Rozvoj lyžování na Novoměstsku byl neodmyslitelně spojen s výrobou lyží, která se neustále zdokonalovala. V roce 1962 zde byly poprvé na celém světě vyrobeny laminátové běžky. Důležité je také zmínit, že ve sportovním areálu u Nového Města na Moravě trénovala celá řada národních reprezentantů, kteří se účastnili světových šampionátů i Olympijských her. (Paclík, 2013; Žmolík, 2012; Sportovní klub Nové Město na Moravě, © 2016) Rok 1974 je spojen s přesunem startu závodu Zlaté lyže z náměstí Nového města na Moravě do areálu Hotelu SKI, budovaném na začátku 70. let. Podoba ceny pro vítěze závodu Zlaté lyže měla vést ke zvýšení zájmu o běžecké lyžování. Tento záměr se naplnil. V roce 1973 byla Zlatá lyže dokonce zařazena Mezinárodní lyžařskou federací (FIS ‒ Fédération Internationale de Ski nebo také International Ski Federation) do kalendáře mezinárodních závodů. Následně, o osm let později, se závod stal nepravidelnou součástí Světového poháru (SP)21 v klasickém lyžování a v roce 2007 byl závod poprvé součástí
21
SP neboli Světový pohár je seriál devíti závodů, čítajících 26 individuálních závodů a 5 štafet. Vyhlašuje se ve všech individuálních závodech jednotlivých disciplín, tj. závod vytrvalostní, rychlostní, stíhací a závod s hromadným startem, a ve štafetových závodech. Za vítězství v jednotlivých závodech jsou udělovány tzv. malé poháry neboli glóby a body. Na základě celkového počtu bodů z jednotlivých disciplín vzniká
40
tzv. Tour de Ski22. V současné době areál nabízí sedm různých FIS homologovaných tratí, ze kterých se poskládá výsledný závodní okruh v daném roce. (Paclík, 2013; Žmolík, 2012; Sportovní klub Nové Město na Moravě, © 2016) V Novém Městě na Moravě byla Zlatá lyže vždy považována za hlavní závod lyžařské sezóny, to se ale s výstavbou biatlonové střelnice začalo měnit. V několika posledních letech má silnější pozici biatlon23 před běžeckým lyžováním, jelikož má širší diváckou základnu, což se projevilo hlavně na začátku letošního roku, kdy byl pořádán SP v běhu na lyžích. V porovnání se SP v biatlonu v roce 2015 byla jeho návštěvnost o 92 400 osob nižší. Důvodem úbytku diváků běžeckého lyžování, může být vyřazení závodu z kalendáře FIS, v němž byla v prvních ročnících zařazována pravidelně. Prezident Českého svazu biatlonu (ČSB) a současně předseda Sportovního klubu Nové Město na Moravě Jiří Hamza se k dané situaci vyjádřil následovně: „Udělali obrovskou chybu, že nás vyřadili z kalendáře. Nit se přetrhla a biatlon to převálcoval. Kdyby byl v Novém Městě závod každý rok, úbytek by nebyl tak obrovský.“ (Hašek, 2016)
pořadí za všech devět odjetých závodů Světového poháru, vítěz obdrží tzv. velký glóbus (Český Biatlon, 2015) 22 Tour de Ski je seriál osmi závodů v běhu na lyžích během deseti dnů. Vznikl po vzoru cyklistické Tour de France v roce 2006, kdy si ho vedení FIS vzalo za vzor. Do programu Tour de Ski je zařazen volný styl, klasika, hromadné starty, distanční závody, sprint a skiatlon. Každý závodník, který se do soutěže přihlásí musí odjet všechny závody. (Ber, 2006) 23 Počátky biatlonu lze spatřovat ve vojenském prostředí. Předchůdcem biatlonu byly závody vojenských hlídek, které se konaly na prvních zimních olympiádách jako ukázková disciplína. Při střelbě se původně používaly velkorážní pušky, ale ke konci 70. let byly nahrazeny malorážkami. Malorážky jsou biatlonové pušky s ráží hlavně 5,6 mm („22") long rifle a odporem spouště minimálně 0,5 kg. Celková minimální hmotnost pušky, bez zásobníků a střeliva, musí být 5,5 kg. Současně došlo ke zmenšení vzdálenosti terčů od přední hrany střelecké rampy na 50 m (± 1 m). Průměry černých kruhů pro míření a zásahy se liší pro polohu vleže a vstoje. Pro polohu vleže i vstoje je záměrný kruh 11,5 cm, ale kruh pro zásah vleže má rozměry 4,5 cm (na papírovém terči 4 cm) a kruh pro zásah vstoje 11,5 cm (na papírovém terči 11 cm). Pokud závodník nezasáhne terč, tak se mu přičítají trestné minuty nebo trestná kola. Dnešní podoba biatlonu se začala rozvíjet začátkem 20. století, kdy se pořádaly první soutěže v Norsku, avšak součástí programu Olympijských her se stal biatlon až v roce 1960. Soutěží se v pěti disciplínách: jednotlivci, sprint, stíhací závod, štafeta, hromadný start a jako nejmladší šestá disciplína je smíšená štafeta. Vítězem se stává závodník s nejlepším časem. (Olympic.cz, © 2012)
41
2.2 Vysočina Arena Tato kapitola diplomové práce je zaměřena na obecné informace o Vysočina Areně, na možnosti využití tohoto sportovního areálu veřejností, na stavební úpravy, které bylo nutné realizovat před pořádáním Mistrovství světa v biatlonu v roce 2013 a také na dodatečné úpravy v oblasti sportovního areálu po roce 2013, tj. vybudování jednosměrných tras neboli singletracků v roce 2014 a na výstavbu zásobníku na technický sníh v roce 2015. Informace uvedené v první subkapitole 2.2.1 Areál Vysočina Areny byly částečně získány v turistickém informačním centru v Novém Městě na Moravě dne 17. prosince 2015 a dále na webových stránkách Vysočina Arena NMNM, Cyklo aréna Vysočina, Novoměstsko a Lyžařské Novoměstsko. Informace v druhé subkapitole 2.2.2 Modernizace byly získány formou osobního polostrukturovaného rozhovoru s panem Lubomírem Buchtou 24 dne 17. prosince 2015 v Novém Městě na Moravě. Získané stěžejní informace byly dále doplněny upřesňujícími informacemi z webových stránek: Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT ČR), Ministerstva pro místní rozvoj ČR (MMR ČR), Radnice Nového Města na Moravě, Portálu Regionálních Informačních servisů, Cyklo Arény Vysočiny a internetových článků z iDNES.cz, Denik.cz a internetových novin pro Velké Meziříčí. Veškeré použité informační zdroje jsou řádně ocitovány v seznamu literatury. 2.2.1 Areál Vysočina Arena Vysočina Arena se nachází na severozápadním okraji Nového Města na Moravě, v nadmořské výšce 625 m n. m. Správcem areálu a současně organizátorem pořádaných sportovních akcí (biatlon, běžecké lyžování) v prostorech Vysočina Areny je Sportovní klub Nové Město na Moravě25. Sportovní areál Vysočina Arena je sice majetkem Sportovního 24
Lubomír Buchta je členem výboru Sportovního klubu Nové Město na Moravě a podílí se na sportovní přípravě lyžařů a biatlonistů. Účastnil se 3 zimních Olympijských her (ZOH) v závodech v běhu na lyžích. Na ZOH v Albertville (1992) se umístil na 13. místě v závodě na 30 km a na 7. místě ve štafetě. Na ZOH v Lillehammeru (1994) obsadil 8. místo ve štafetě a v dalších třech individuálních závodech se umístil na 20., 24. a 26. místě. Na ZOH v Naganu (1998) získal 13. místo na 50 km a v dalších dvou individuálních závodech se umístil na 50. a 52. místě. V Naganu byl vlajkonošem za celou českou výpravu. Samozřejmě soutěžil i na závodech Světového poháru v běhu na lyžích. (Sports Reference, © 2000-2016) 25 Podle Veřejného rejstříku a Sbírky listin je hlavním účelem spolku (Sportovní klub Nové Město na Moravě z.s.) podporování rozvoje sportu, zejména lyžování a biatlonu v oblasti Nového Města na Moravě a jeho okolí. Předsedou spolku je od 6. 3. 2015 Mgr. Jiří Hamza, který navázal na činnost Ing. Josefa Kršky.
42
klubu, ale část pozemků je pronajímána od Nového Města na Moravě. Na provozu Vysočina Areny a pořádání významných sportovních akcí se podílí stát, Kraj Vysočina, Nové Město na Moravě a Český svaz biatlonu a Svaz lyžařů ČR. Sportovní klub je dále členem České unie sportu, ale dotace je snazší získat přes biatlonový a lyžařský svaz. Od roku 2014 Sportovní klub zajišťuje nejen provoz Vysočina Areny, ale také se stará o údržbu singletracků, které jsou označovány jako Cyklo aréna Vysočina. Na údržbu singletracků dostává klub dotaci od města. (Český úřad zeměměřický a katastrální, © 2016) Do Nového Města na Moravě se lze dopravit několika způsoby. Na obrázku 2 je vyobrazen popis siliční dopravy ze směru od Prahy a od Brna. Do Nového Města je možné přijet také využitím železniční dopravy. Dobré vlakové spojení vede ze směru z Brna (většinou s přestupem ve Žďáru nad Sázavou nebo v Tišnově), Prahy (s přestupem ve Žďáru nad Sázavou nebo v Havlíčkově Brodě), ale i z dalších míst ve středních Čechách. Na webových stránkách Českých drah je v době víkendu doporučeno využít přímý spěšný vlak, který odjíždí v 8 hodin a 11 minut ráno z hlavního nádraží v Brně. Cesta je bez přestupu a trvá 1 hodinu a 47 minut. Zpět do Brna se vlak vrací v 16 hodin a 4 minuty. Obrázek 2: Zobrazení silniční dopravy do Nového Města na Moravě
Zdroj: webové stránky Vysočina Arena NMNM
43
Po rozsáhlé modernizaci ukončené před konáním MS v biatlonu 2013 a po výstavbě singletracků v roce 2014 lze sportovní areál a jeho okolí využít k různým sportovním účelům v průběhu celého roku. Vysočina Arena se každoročně využívá pro konání mezinárodních závodů v běžeckém lyžování, biatlonu nebo pro závody horských kol, ale hlavně má sloužit pro širokou veřejnost a k tréninkové přípravě sportovců. Veřejnost může využívat prostory Vysočina Areny zcela zdarma, ale pouze pro účely běžeckého lyžování v zimě a pro jízdu na kolečkových bruslích nebo in-line bruslích v létě. Při biatlonu se kombinuje běh na lyžích se střelbou na terč z malorážky, proto lze prostory biatlonové střelnice používat pouze pro řízenou sportovní činnost neboli organizované tréninky, pod dohledem Sportovního klubu Nové Město na Moravě. Na střelnici a k terčovým zařízením je jinak vstup přísně zakázán. Přístup veřejnosti na stadion a běžecké tratě je zakázán pouze v době konání sportovních akcí, přípravy sportovních akcí, organizovaných tréninků (zpravidla od 9.00 do 12.00 a od 15.00 do 18.00) a v době, kdy probíhá strojová úprava tratí. (Sportovní klub Nové Město na Moravě, © 2016) V těsné blízkosti Vysočina Areny se nachází i singletracky a Ski areál Harusák, který disponuje půlkilometrovou sjezdovkou obslouženou dvousedačkovou lanovkou, která je jediná svého druhu na Vysočině. Pro děti je k dispozici dětský svah s malým vlekem a lyžařská škola. Samozřejmostí Ski areálu Harusák je vlastní parkoviště, technické zasněžování svahu, večerní osvětlení, občerstvení, půjčovna a servis lyžařského vybavení. Jedinou nevýhodou sportovního areálu Vysočina Areny je poměrně omezené zázemí pro veřejnost. Návštěvníci mají možnost navštívit stravovací zařízení v Hotelu SKI, který se nachází přímo u Vysočina Areny nebo mohou od léta roku 2015 využít služeb tzv. Bike-ski centra, kde je kromě servisu kol, prodeje sportovního vybavení a cyklistického příslušenství nabízeno občerstvení, např. párek v rohlíku, hranolky, pizza, zmrzlina, nealkoholické nápoje a pivo. (Turistika, 2015) 2.2.1.1 Běh na lyžích Oblast Novoměstska je neodmyslitelně spojena s běžeckým lyžováním stejně jako závod Zlaté lyže, který se v Novém Městě na Moravě koná již řadu let. Velký počet luk, polí, lesních cest a kopců ve spojení s nadmořskou výškou je ideálním prostředím pro tento sport. Kromě závodního okruhu ve sportovním areálu Vysočina Arena se v okolí Nového 44
Města na Moravě nachází velký počet turistických běžeckých tras různých délek a náročností. Pro klasický styl běhu na lyžích je technicky upravováno okolo 100 km tras, které se převážně nacházejí severovýchodně od Nového Města na Moravě. Úprava tras rolbou probíhá především před víkendem a v závislosti na počasí. Na trasách jsou pro lepší orientaci hlavně v místech křižovatek jednotlivých tras umístěné turistické rozcestníky s oranžovými směrovkami. V okolí Nového Města na Moravě se nachází celkem sedm stěžejních lyžařských okruhů značených Klubem českých turistů a závodní okruh ve Vysočina Areně. Mezi sedm zmíněných lyžařských okruhů různé náročnosti patří:
Příměstský okruh,
Studnický okruh,
okruh Za Kadovským vánkem,
Okruh Tři studně,
okruh Kolem Fryšavy,
Sněženský okruh,
Jimramovský okruh.
Kromě zmíněných okruhů se na Novoměstsku vyskytují i další okruhy vhodné pro běžecké lyžování. Více informací lze získat na webových stránkách VÍTEJTE NA VYSOČINĚ ‒ Turistický
průvodce
(www.region-vysocina.cz/vylety-na-bezkach).
Další
strojově
upravované trasy, přednostně určeny pro psí spřežení, se nacházejí mezi obcemi Sklené a Vlachovicemi. Novoměstské trasy plynule navazují na trasy, jež se nachází za hranicemi SO ORP Nové Město na Moravě a dosahují tak celkové délky 200 km. 2.2.1.2 Okruhy pro kolečkové lyže a in-line brusle V letní sezonně lze využít ve sportovním areálu Vysočina Areny pět barevně odlišených okruhů k jízdě na kolečkových lyžích nebo na in-line bruslích. Okruhy jsou v různých délkách od 1,1 km do 2,25 km a jsou značeny šipkami v barvě každého okruhu. Barevné označení okruhů je následující:
červený okruh ‒ délka 1 145 m a převýšení 36 m,
zelený okruh ‒ délka 1 508 m a převýšení 38 m,
žlutý okruh ‒ délka 1 732 m a převýšení 39 m, 45
modrý okruh ‒ délka 1 946 m a převýšení 55 m,
hnědý okruh ‒ délka 2 248 m a převýšení 63 m.
Součástí každého okruhu je ovál o délce 400 m, který se nachází přímo na stadionu u tribun a doporučuje se pro méně zkušené lyžaře a bruslaře, jelikož jízda na 5 okruzích je vzhledem ke výškovému profilu a rychlým sjezdům doporučena spíše pro zkušené lyžaře a bruslaře. Více podrobností o jednotlivých trasách lze nalézt na webových stránkách Vysočina Areny NMNM. 2.2.1.3 Singletracky V těsné blízkosti Vysočina Areny se nacházejí singletracky26 neboli jednosměrné trasy určené pro horská kola. Singletracky byly na Novoměstsku vybudovány v roce 2014 a rozprostírají se v oblasti novoměstského lesa Ochoza. Celková délka těchto jednosměrných tras činí 16 km a dalších 16 km cyklistických tras bylo nově vyznačeno. Výchozím bodem pro všechny trasy je místo u stadionu Vysočina Areny. Celá oblast singletracků se označuje jako Cyklo aréna Vysočina. Na obrázku 3 lze vidět rozsah sítě stezek a jejich barevné značení. Trasy jsou značeny podle různých stupňů obtížnosti. Černá trasa s extrémními pasážemi je vhodná pro zkušené bikery. Trasy červená a oranžová jsou již bez extrémních pasáží, ale přesto nejsou doporučovány pro začínající bikery, pro které je nejvhodnější trasa modrá. Tato trasa je vhodná i na rozehřátí pro zkušené bikery. Následující neobvyklá skoro dva metry široká trasa se zeleným označením je ideální pro handicapované osoby. Trasa byla speciálně navržena tak, aby byla sjízdná na vozíčku nebo handbiku. Poslední šestá trasa s fialovou barvou slouží pro nejmenší cyklisty a cyklistky. Singletracky jsou určené především pro horská kola, ale mohou být využity i pro nordic walking a terénní běh, tzv. truck running. Trasy by měly být nadále upravovány podle nejnovějších trendů a podle připomínek uživatelů.
26
Tzv. singletrack je jednosměrná trasa na které se stěží vyhnou dva cyklisté. Šířka takovéto trasy by měla být mezi 80 ‒ 100 cm.
46
Obrázek 3: Mapa singletracků v Cyklo aréně Vysočina
Zdroj: webové stránky Cyklo aréna Vysočina V roce 2015 bylo u parkoviště Cyklo arény Vysočina a současně u stadionu Vysočina Areny otevřeno tzv. Bike-ski centrum, které představuje zázemí pro uspokojení základních potřeb návštěvníků. Nabídka služeb tohoto centra zahrnuje kromě servisu kol, mytí kol, prodeje sportovního vybavení a cyklistického příslušenství, také nabídku občerstvení nebo školu jízdy na kole a vyjížďky s průvodcem. Otevírací doba se liší podle sezony. V letních měsících by mělo být otevřeno přes všední den 8 hodin a o víkendu 10 hodin. V říjnu je již otevírací doba ve všední den zkrácena a je otevřeno pouze tři hodiny odpoledne. Také v zimních měsících je rovněž možné využít služeb centra, především k servisu lyží nebo k zapůjčení lyží. (Novoměstsko, 2016) 2.2.2 Modernizace S rozvojem běžeckého lyžování na Novoměstsku se rozvíjela také sekundární nabídka této destinace, zejména v oblasti lesního celku Ochoza u Nového Města na Moravě. V roce 1973 došlo k výstavbě Hotelu SKI a nedaleko od něj byl následně vybudován Areál sportovního klubu Nové Město na Moravě, jenž odpovídal tehdejším požadavkům Mezinárodní lyžařské federace (FIS). Sportovní areál se od roku 1973 stal ústředním 47
místem veškerého sportovního dění. Závody Zlaté lyže, které se dříve konaly v různých místech Novoměstska, byly natrvalo přesunuty do nově vzniklého sportovního areálu. Původní podoba areálu byla poměrně strohá a veškeré úpravy se uskutečňovaly pouze vlivem postupných změn v požadavcích na pořádání závodů Světového poháru určených FIS. Sportovní areál byl tvořen stadionem, budovou sloužící pro účely sportovního klubu, servisními buňkami a dvěma tenisovými kurty. K razantním změnám sportovního areálu tedy došlo až v důsledku úspěšné kandidatury Nového Města na Moravě na pořádání Mistrovství světa v biatlonu (MS v biatlonu), které se konalo v roce 2013. První úpravy areálu byly uskutečněny v letech 2005 až 2008, ale k nejrozsáhlejší rekonstrukci došlo až v letech následujících. Na průběh modernizace areálu dohlíželo 8 lidí z organizačního výboru a 5 spolupracovníků ze Sportovního klubu Nové Město na Moravě. Celá rekonstrukce areálu musela být dokončena před plánovaným MS v biatlonu. Následně po roce 2013 byly v oblasti sportovního areálu Vysočina Arena vybudovány singletracky a zásobník na sníh. 2.2.2.1 Stavební úpravy k roku 2007 Stavební úpravy byly zahájeny na základě úspěšné kandidatury na pořádání MS v biatlonu v Novém Městě na Moravě, o kterou se zasloužil především Jiří Hamza, jenž byl nejen tvůrcem myšlenky podání návrhu na kandidaturu, ale i autorem návrhu na rozvoj novoměstského sportovního stadionu. Poprvé se Nové Město na Moravě ucházelo o pořádání MS v biatlonu 2011 na kongresu Mezinárodní biatlonové unie (IBU) v ruském Chanty-Mansijsku v září 2006, kde mu ke zvolení chyběly pouhé čtyři hlasy. O dva roky později byl vznesen další návrh na kandidaturu. Bylo to dne 6. září 2008 na kongresu IBU, který se konal v Praze. Zde byl již návrh přijat, díky čemuž se nakonec v roce 2013 skutečně pořádalo MS v biatlonu v Novém Městě na Moravě. (Kašpar, 2013) Před samotným uskutečněním MS v biatlonu musely být pochopitelně provedeny mnohé stavební a technické úpravy sportovního areálu. Původní podoba areálu sloužila pouze pro účely běžeckého lyžování, proto se první část modernizace týkala především přestavby stadionu, který do té doby postrádal biatlonovou střelnici s trestným kolem. Biatlonová střelnice s ochrannými valy byla postavena na místě původních tenisových kurtů a nachází se přímo naproti tribun pro diváky. Technologicky vybavená biatlonová 48
střelnice má šířku 150 m a vzdálenost třiceti střeleckých stavů od palebné čáry je 50 m. Následně došlo k postavení třípatrového domu, který navazuje na prostřední tribunu (tribuna B) a je určen pouze pro závodníky a pořadatele závodů. K určitým úpravám došlo i v oblasti technického zázemí. Konkrétním příkladem je vybudování čerpací stanice vody, jež byla doplněna o dvě chladící věže pro výrobu technického sněhu. Funkčnost areálu byla ověřena již v únoru roku 2007, kdy se v zrekonstruovaném areálu pořádaly první biatlonové závody Evropského poháru v biatlonu. Celková investice do první části modernizace sportovního areálu činila 120 milionů Kč. 2.2.2.2 Stavební úpravy k roku 2013 K dalším rozsáhlým stavebním úpravám sportovního areálu došlo v roce 2010. První stavební úpravy sportovního areálu se týkaly výstavby asfaltové dráhy o délce 2,5 km, která je určena zejména pro jízdu na kolečkových lyžích. Následné stavební úpravy pokračovaly ve dvou etapách a byly financovány z několika finančních zdrojů. Veškeré stavební práce byly dokončeny bez vážnějších komplikací, vícenákladů a ve stanoveném čase. Vznikl tak moderní sportovní areál ideální především pro zimní sezónu. Zároveň s dokončením kompletní modernizace areálu byl změněn původní příliš dlouhý název Areál sportovního klubu Nové Město na Moravě na současný název Vysočina Arena. První etapa modernizace První etapa výstavby byla zahájena začátkem března roku 2010 a týkala se hlavně vybudování nové části lyžařské tratě o délce téměř 2 km. Nové tratě byly napojeny na již existující tratě pomocí dvou tubosiderů neboli tunelů vedoucích pod silnicí a uzpůsobených pro průjezd rolby. Zároveň byly vybudovány i kratší úseky tratě, které byly navázány na síť původních tratí. Dále byl podél trati proveden rozvod vody, aby i v případě nedostatku sněhu, před konáním mezinárodních závodů, byla trať zasněžena a plně funkční. V průběhu výstavby nových tratí bylo nakoupeno 22 sněžných děl, došlo k prohloubení a zvětšení vodní nádrže pro zasněžování, posílení čerpací stanice, osvětlení lyžařských tratí, posílení kabelů elektřiny, vybudování dvou parkovišť pro VIP osoby společně s tiskem a pro diváky. Na závěr této etapy modernizace byly nainstalovány informační tabule. První etapa úprav areálu, byla ukončena v prosinci roku 2011 a zároveň 49
se tratě slavnostně otevřely. Hejtman Kraje Vysočina MUDr. Jiří Běhounek se k otevření nových běžeckých tratí vyjádřil následovně: „Jedná se o fantastickou věc, která zde zůstane na další akce. Je to jedna z nejvýznamnějších staveb v regionu." (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, © 2013‒2016) Druhá etapa modernizace V září roku 2011 byla zahájena druhá etapa stavebních úprav sportovního areálu, která byla zaměřena na vytvoření odpovídající infrastruktury a modernizaci původních objektů nacházejících se v areálu, tj. budovy určené pro potřeby sportovního klubu, tribun a servisních buněk. Původní budova využívaná klubem byla stržena a namísto ní byla vybudována moderní čtyřpatrová administrativní budova ‒ Office Area. V administrativní budově se nacházejí kanceláře sportovního klubu, počítačové centrum časomíry a obsluhy velkoplošných obrazovek, prostory pro rozhodčí, kanceláře a reprezentativní prostory pro využití mezinárodní biatlonovou federací (IBU). Terasa administrativní budovy může sloužit jako venkovní studio pro televizní štáby v době pořádání závodů. Současně s výstavbou administrativní budovy došlo k vybudování dvou podchodů vedoucích pod tratí do středu areálu z důvodu zajištění lepší logistiky pohybu osob na stadionu. Administrativní budova společně s podzemními tunely na stadion slouží v době pořádání závodů pouze pro potřeby organizátorů závodů včetně rozhodčích, závodníků, trenérů, novinářů nebo VIP hostů. Celoročně v budově sídlí vedení Sportovního klubu Nové Město na Moravě. Další změna se týkala zázemí pro lyžaře a servisní týmy, konkrétně výměny zastaralých a nedostačujících servisních buněk za 40 nových s větší kapacitou. V rámci druhé etapy modernizace byly taktéž provedeny následující úpravy sportovního areálu: změna trasy a revitalizace Ochozského potoka, vybudování splaškové kanalizace, zpevnění ploch u servisních buněk, zpevnění vnitřního prostoru trestného kola, zpevnění plochy pro televizní vozy, posílení původního osvětlení stadionu pro televizní přenosy, vybudování rozvodů optických kabelů, ozvučení areálu, zrekonstruování příjezdové cesty ze směru od Nového Města na Moravě ke sportovnímu areálu a rozšíření tribun pro diváky. Původní tribuna A byla rozšířena a upravena pro umístění komentátorských stanovišť. Prostory pro komentátorská stanoviště se nacházejí rovněž na tribuně D. Kapacita tribuny B se 50
nezměnila, jelikož k ní byl přistavěn v první části modernizace třípatrový dům, který je určen pouze pro potřeby závodníků a pořadatelů závodů. Kompletně novou tribunou je tribuna C. Tato tribuna je v době pořádání významných mezinárodních závodů vymezena pouze pro VIP návštěvníky a bývá k ní přistavěn VIP stan s kapacitou až 1 200 osob. Další kompletně novou tribunou, která byla vybudována nad vodní nádrží a má největší kapacitu ze všech 4 pevných tribun, je tribuna D. Celková doporučená kapacita pevných tribun byla po úpravách navýšena z cca 4 000 na 8 080 stojících diváků. Kapacitu pevných tribun je možné navýšit o dalších cca 4 500 míst formou mobilní tribuny. Obrázek 4 znázorňuje rozmístění tribun na stadionu. V rámci výstavby tribun došlo také k přemostění potoka třemi lávkami a vytvoření nové přístupové cesty pro diváky. Konečná podoba areálu s úpravami je k nahlédnutí v příloze 2. Obrázek 4: Zobrazení uspořádání tribun na stadionu Vysočina Areny
Zdroj: webové stránky Vysočina Arena NMNM Na základě informací dostupných z powerpointové prezentace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR ‒ MŠMT ČR (© 2013‒2016) bylo v druhé části modernizace proinvestováno 296 milionů Kč. Největší část vynaložené investice pokryla dotace Evropské unie a příspěvek od MŠMT ČR, jednalo se o částku 100 milionů Kč a 106 milionů Kč. Na modernizaci areálu se podílel také Kraj Vysočina částkou 60 milionů Kč a Nové Město na Moravě přispělo 30 miliony Kč. Nejvýraznější investice do vybudování moderního sportovního areálu byly profinancovány již v roce 2011, kdy došlo k rozsáhlým 51
a finančně náročným úpravám původního areálu. Jednalo se o částku 206 miliónů Kč. V roce 2012, kdy byly dokončovány veškeré stavební úpravy se profinancovalo 80 miliónů Kč a rok 2013 byl spojen již jen s poměrně malou částkou 10 miliónů Kč. Následující graf 1 zobrazuje přehled vynaložených investic jednotlivých zainteresovaných stran v letech 2011 až 2013. Graf 1: Přehled investic v letech 2011‒2013 250
200
10 40 Město NMnM
150 50
mil. Kč
Kraj Vysočina MŠMT ČR
100
50
Evropská unie
10 20
106
50 10
0 Rok 2011
Rok 2012
Rok 2013
Zdroj: vlastní zpracování na základě prezentace MŠMT ČR Dotace Evropské unie byla poskytnuta v rámci Regionálního operačního programu (ROP) regionu soudržnosti NUTS 2 Jihovýchod ‒ Rozvoj udržitelného cestovního ruchu (Prioritní osa 2), v programovém období 2007‒2013. O projekt „Rozšíření běžeckých tras na Novoměstsku“ zažádal Sportovní klub Nové Město na Moravě. Předmětem projektu bylo vybudování běžeckých tras a zkvalitnění infrastruktury pro běžecké lyžování, turisty a cykloturisty, což mělo přispět také ke zvýšení celkové atraktivnosti Novoměstska. Projekt byl zahájen 6. dubna 2010 a k jeho ukončení došlo 30. listopadu 2011. Celkový rozpočet projektu činil přesně 106 208 471 Kč a byl složen z příspěvku Evropské unie ve výši 90 874 622 Kč, dále soukromých prostředků ve výši 7 965 636 Kč a finančních prostředků z rozpočtu regionální rady, který představoval 7 368 213 Kč. (Portál Regionálních Informačních servisů, © 2012‒2014) Na webových stránkách MŠMT ČR se dále uvádí, že se na investici do sportovního areálu podílel rovněž soukromý sektor částkou 50 milionů Kč, ale už žádné další bližší informace o této částce, zejména na co byla konkrétně použita, uvedeny nejsou. (MŠMT ČR, 52
© 2013‒2016) Kromě výše zmíněných investic ve výši necelých 300 milionů Kč, byly vynaloženy i další peněžní prostředky, které se nepřímo týkaly sportovního areálu. První projekt s názvem „Dostavba hotelového komplexu Hotel Ski″ se uskutečnil v roce 2008 až 2009 a byl financován z dotace Evropské unie v rámci ROP regionu soudržnosti NUTS 2 Jihovýchod ‒ Rozvoj udržitelného cestovního ruchu (Prioritní osa 2) v programovém období 2007‒2013. Žadatelem byla společnost, která má hotel ve vlastnictví, tj. INKORA, s.r.o. Projekt byl zaměřen na zvýšení kvality poskytovaných služeb Hotelu SKI a na navýšení ubytovací kapacity, která nebyla dostačující v době konání světových závodů. Cílem projektu bylo také uzpůsobení hotelu pro potřeby vzrůstající poptávky po kongresové turistice v regionu. Dostavba Hotelu SKI se týkala zejména hotelové haly, kotelny a strojovny, wellness centra a lůžkové části. Celková finanční náročnost projektu činila 64 118 861 Kč. Evropská unie se na projektu podílela částkou ve výši 26 530 912 Kč, ze soukromých prostředků bylo uhrazeno 20 808 558 Kč a z finančních prostředků z rozpočtu regionální rady to bylo 4 681 926 Kč. (Portál Regionálních Informačních servisů, © 2012‒2014) Další projekt, o celkové finanční náročnosti 5,3 milionů Kč, se týkal vybudování cyklostezky, určené pro společný pohyb chodců a cyklistů, vedoucí k Vysočina Areně. Stavba cyklostezky byla částečně financována z dotace Státního fondu dopravní infrastruktury ve výši 2,5 milionů Kč. O tuto dotaci na zlepšení dopravní infrastruktury požádalo v únoru 2011 Nové Město na Moravě, které také zbytek nákladů financovalo. Výstavba cyklostezky trvala od srpna do listopadu roku 2011. Společně se stezkou, měřící cca 1 km, byl vybudován bezbariérový chodník o délce 268 m. Kromě cyklostezky se investovalo také do úpravy silnic, konkrétně do rozšíření příjezdové cesty k Vysočina Areně ze směru od Nového Města na Moravě. Výše této investice se pohybovala okolo 15 milionů Kč. (MŠMT ČR, © 2013‒2016) Právě výstavba cyklostezky a úprava silnice společně s výstavbou parkoviště pro televizní štáby, přivaděče vody, části lyžařské tratě, přeložky potoka a vodovodu byla spojena se značnou kritikou obyvatel Nového Města na Moravě. Kritika se týkala poměrně velkého zásahu do přírodního prostředí, jelikož došlo k vytěžení stovek kubíků dřeva. Mimořádná těžba dřeva byla ale schválena a provedena na základě povolení Státní správy lesů a Kraje Vysočina. Veškerá vytěžená dřevní hmota se stala majetkem města a postupně byla rozprodána. (Zelená, 2011) 53
2.2.2.3 Stavební úpravy k roku 2016 Další stavební úpravy, které probíhaly v blízkosti sportovního areálu, byly zahájeny v roce 2014. Jednalo se o „Projekt specializovaných sportovních tras na Novoměstsku“, který měl vyřešit nižší využití infrastruktury Vysočina Areny v letní sezóně a navázat na tradici závodů horských kol (MTB závodů) v Novém Městě na Moravě, trvající od roku 2008. Jedním z důvodů, proč byl projekt realizován, bylo prodloužení návštěvnosti Novoměstska z jednodenní na vícedenní, která by zároveň měla přinést vyšší míru útraty na jednoho hosta. (Věstník veřejných zakázek, © 2012) V roce 2015 bylo otevřeno tzv. Bike-ski centrum a byla uskutečněna druhá rozsáhlá stavební úprava. Jednalo se o vybudování zásobníku na sníh, díky němuž je umožněno pořádat světové šampionáty již v měsících, ve kterých obvykle na Novoměstsku sníh není. Výstavba singletracků Projekt singletracků u Vysočina Areny se začal plánovat od roku 2011. V roce následujícím se začaly kompletovat podklady pro žádost o dotaci z Evropské unie, což souviselo také s přípravou technické dokumentace a trasováním. V roce 2013 byla dotace schválena a začaly se připravovat podklady pro výběrové řízení na dodavatele stavby. Samotná výstavba singletracků v lese Ochoza probíhala od února do konce srpna roku 2014, přičemž oficiální otevření singletracků v Cyklo aréně Vysočina proběhlo 6. září 2014 za široké podpory veřejnosti. První singletracková sezóna začala 5. dubna 2015. (Cyklo aréna Vysočina, © 2014) V rámci projektu byla vybudována speciální turistická infrastruktura pro horská kola, nordic walking a track running, která má podobu jednosměrných tras neboli singletracků se speciálními technickými parametry. Fakticky došlo k přebudování starých nepoužívaných lyžařských stezek podle celosvětově uznávané metodiky Trail Solutions Mezinárodní mountainbikové asociace (IMBA), tak aby splňovaly technické parametry singletracků. Jednalo se např. o vyspádování tras, úpravu šíře tras a nový mlatový povrch. Na projektu se podílelo několik odborníků na danou problematiku, samotnými autory projektu jsou členové organizačního výboru Světového poháru horských kol, tj. Lukáš Vlach a Jan Skřička. Jejich cílem bylo navrhnout a vybudovat síť několika cyklistických stezek, které budou moci využít vrcholoví sportovci, ale i začátečníci, děti nebo 54
handicapované osoby na invalidním vozíku. Celková délka nových jednosměrných tras činí 16 km a dalších 16 km cyklistických tras bylo nově vyznačeno. Pro snadnou orientaci jsou jednotlivé trasy označeny turistickým značením a navazují na ně silniční a MTB okruhy, které vedou do různých míst Žďárských vrchů. Využití sítě stezek je na vlastní nebezpečí, proto bylo sepsáno ustanovení, jak se mají návštěvníci na tratích chovat. Toto ustanovení lze dohledat na webových stránkách Cyklo arény Vysočina. (Cyklo aréna Vysočina, © 2014) Celý projekt byl financován částečně z vlastních zdrojů Nového Města na Moravě a částečně
z
dotace
Evropské
unie,
konkrétně
z
ROP
regionu
soudružnosti
NUTS 2 Jihovýchod ‒ Rozvoj udržitelného cestovního ruchu (Prioritní osa 2). Předpokládaná cena realizace projektu byla vyčíslena na 12 200 000 Kč, ale konečná cena projektu byla nižší. Jednalo se o částku 7 490 284 Kč. (Věstník veřejných zakázek, © 2012) V návaznosti na projekt výstavby singletracků, byl iniciován další projekt, který byl zaměřený na propagaci vybudovaných jednosměrných tras pro horská kola. I tento projekt byl finančně podpořen z ROP regionu soudržnosti NUTS 2 Jihovýchod, pod názvem „Propagace „singltreků“ na Novoměstsku“. Do tohoto projektu bylo investováno 1 339 960 Kč. Příspěvek Evropské unie činil 930 651 Kč a dalších 165 549 Kč bylo zaplaceno z finančních prostředků obce. Projekt se týkal především tvorby videospotů, mobilních aplikací, mikrositu, reklamních polepů na dopravní prostředky MHD a dálkové autobusy, drobných propagačních materiálů a pořádání akcí pro širokou veřejnost (Otvírání a Zavírání singletracků). Vyhlášené výběrové řízení na reklamní polepy dopravních prostředků v rámci projektu „Propagace „singltreků“ na Novoměstsku“ vyhrála společnost Yashica s.r.o. Polepy byly umístěny na tramvajích v Praze a Brně, současně na dálkových autobusech jezdících na pravidelných linkách Žďár nad Sázavou ‒ Brno, Nové Město na Moravě ‒ Kolín ‒ Praha a Nové Město na Moravě ‒ Olomouc. Tento druh propagace byl k vidění do srpna roku 2015, poté byl nahrazen letákovou kampaní. Dalším druhem propagace v rámci zmíněného projektu byla propagace singletracků v lese Ochoza formou inzerce v odborných cyklistických časopisech. Výběrové řízení vyhrála společnost LaTaupe s.r.o. Do konce roku 2014 probíhala inzertní kampaň v časopisech VELO a CYKLOSERVIS. Singletracky byly rovněž propagovány na veletrzích cestovního ruchu a sportovních akcích zaměřených na horská 55
kola. Navíc se každý rok konají akce pro širokou veřejnost, tj. již zmíněné Otvírání a Zavírání singletracků. Cílem projektu, zaměřeného na propagaci singletracků, bylo informovat o nové nabídce v cestovním ruchu na Novoměstsku i v Kraji Vysočina a oslovit co největší množství potencionálních návštěvníků a turistů. (Městský úřad Nové Město na Moravě, 2014; Portál Regionálních Informačních servisů, © 2012‒2014) Výstavba zásobníku na sníh Poslední provedenou změnou v oblasti novoměstského sportovního areálu byla výstavba zásobníku na sníh, která proběhla od poloviny října do poloviny prosince roku 2015. Ze začátku se rozhodovalo mezi dvěma místy, které se podle plánu územního rozvoje jevily jako nejvhodnější. Nakonec byl zásobník vybudován v těsné blízkosti Vysočina Areny, nalevo od silnice vedoucí z Nového Města na Moravě do Vlachovic. Iniciátorem projektu byl Sportovní klub Nové Město na Moravě, který chtěl tímto projektem dosáhnout lepší pozice při rozhodování IBU nebo FIS o místech, které budou hostit Světové poháry nebo Mistrovství světa. V důsledku výstavby zásobníku bude možné pořádat tyto sportovní akce již v listopadu, prosinci nebo v březnu. Na území České republiky se jedná o úplně první zásobník na technický sníh, ale v mezinárodně uznávaných zimních střediscích jde o zcela běžnou stavbu. Hlavním důvodem realizace projektů zásobníku na sníh jsou klimatické podmínky. Nelze dopředu odhadnout kolik sněhu bude v daném středisku a zda tam sníh vůbec bude. Z tohoto důvodu se začíná přistupovat k výstavbě zásobníků na technický sníh v mnoha zemích Evropy. Zásobníky využívají dokonce severské země, například Švédsko, Finsko a Rusko. Vybudování zásobníku stálo zhruba 27 milionů Kč, z toho 24 761 tisíc Kč27 poskytlo formou účelové dotace MŠMT ČR a zbytek byl uhrazen Sportovním klubem Nové Město na Moravě. Zásobník je ve skutečnosti 4 metry zahloubená vybetonovaná jáma v zemi, jež je pokryta také zámkovou dlažbou, rozvody vody a elektřiny spolu se zabudováním speciálních drenáží pro odvodnění. Velikostí dosahuje necelých 10 tisíc m2. Po naplnění zásobníku sněhem dojde k izolaci sněhu 30 centimetrovou vrstvou polystyrenu. Následně se zasype metrovou vrstvou pilin nebo vrstvou štěpky a přikryje se izolační fólií, viz obrázek 5. Kapacita zásobníku na sníh činí 60 tisíc kubíků, ale odhaduje se, že zhruba 27
Jedná se o přesný údaj dostupný na webových stránkách MŠMT ČR ve formě PDF dokumentu s názvem INV_2.kolo_Příloha č. 1_2015, publikovaný dne 25. listopadu 2015. (MŠMT ČR, © 2013‒2016)
56
jedna třetina v průběhu léta a podzimu přirozeně odtaje. Zbylých 40 tisíc kubíků technického sněhu by mělo dostačovat na pokrytí závodních tratí pro konání mezinárodních závodů. (Bárta, 2015; Zelená, 2016) Obrázek 5: Zásobník na sníh
Zdroj: vlastní fotografie Obyvatelé Nového Města na Moravě se k výstavbě zásobníku mohli svobodně vyjádřit v rámci ankety na webových stránkách města, z které vyplynulo, že 35 % obyvatel stavba nevadila, 34 % obyvatel ji podporovalo a 31 % obyvatel bylo proti výstavbě, protože se domnívali, že do sportu město investovalo už dost peněz. Tento výrok byl však neopodstatněný. Nové Město na Moravě se finančně neangažovalo na výstavbě zásobníku, ale pouze poskytlo necelého půl hektaru lesního pozemku za odhadní cenu 104 tisíc Kč. Další pozemky musel Sportovní klub Nové Měst na Moravě odkoupit od soukromých majitelů. (Městský úřad Nové Město na Moravě, 2015; Bárta, 2015)
57
2.3 Pořádané sportovní akce Náplní této kapitoly je shrnutí všech dosud pořádaných mezinárodně významných běžeckých a biatlonových závodů od roku 2008, které jsou doplněny v letní sezoně o závody horských kol. Důraz je kladen na dosud nejvýznamnější sportovní událost pořádanou ve Vysočina Areně, tj. Mistrovství světa v biatlonu v roce 2013. Následně je tato kapitola zaměřena na průběh pořádání závodů pod záštitou IBU, FIS nebo Mezinárodní cyklistické unie (Union Cycliste Internationale neboli UCI) a na shrnutí poznatků z osobního pozorování ve Vysočina Areně při závodech Světového poháru v běhu na lyžích ze dne 23. ledna 2016. Závěr kapitoly je věnován dvěma stěžejním akcím letošního roku, které se budou teprve pořádat a očekává se na nich velká návštěvnost, tj. Mistrovství světa horských kol a Světový pohár v biatlonu. Kapitola se skládá z informací získaných v rámci osobního pozorování ve Vysočina Areně při pořádání Světového poháru v běhu na lyžích, který se uskutečnil dne 23. ledna 2016. Současně byl s návštěvníky Vysočina Areny veden polostrukturovaný rozhovor. Dále byly použity informace získané z polostrukturovaného rozhovoru s Lubomírem Buchtou ze dne 17. prosince 2015 a informace z webových stránek IBU, FIS, Svazu lyžařů České republiky, Vysočina Areny NMNM a internetových článků z iDNES.cz. 2.3.1 Přehled pořádaných sportovních akcí od roku 2008 Lyžovat se na Novoměstsku začalo od roku 1892 a s postupným rozvojem tohoto sportu se začaly organizovat lyžařské závody. Úplně první závod se konal již v roce 1910. Po uplynutí několika let, konkrétně od roku 1934, se začal každoročně pořádat slavný závod Zlaté lyže, který byl později zařazen do kalendáře závodů pořádaných FIS. Tento běžecký závod se pořádá dodnes a je doplněn o biatlonové závody. První biatlonový závod se v řešeném sportovním areálu konal 13. února 2007. V listopadu téhož roku byla areálu udělena tzv. A licence od Mezinárodní biatlonové unie, což znamenalo, že se zde mohly začít pořádat nejvýznamnější biatlonové závody, tj. Světový pohár a Mistrovství světa. První biatlonový závod pod záštitou IBU byl naplánován hned na začátek roku 2008 a od tohoto roku se ve Vysočina Areně konají pravidelně. Nejvýznamnějším biatlonovým závodem, který se v Novém Městě na Moravě uskutečnil, bylo Mistrovství světa v roce
58
2013, kvůli kterému se zmodernizoval celý sportovní areál. (IBU International Biathlon Union, © 1998-2012) V současné době je největší zájem právě o biatlonové závody, které do Nového Města na Moravě každoročně přilákají mnoho turistů a návštěvníků, nejen z České republiky, ale z celého světa (především z Evropy). V následující tabulce 3 jsou přehledně uvedeny veškeré mezinárodní závody v běhu na lyžích a v biatlonu pořádané ve Vysočina Areně od roku 2008 po současnost. Rok 2008 je vybrán záměrně, jelikož se v tomto roce uskutečnil první biatlonový závod pod záštitou IBU. Tabulka 3: Přehled pořádaných závodů FIS a IBU v letech 2008‒2016 Rok 2008
2009
2010 2011
BĚH NA LYŽÍCH ‒ Zlatá lyže Datum Typ závodu 1.‒2. 1. 2008 FIS Tour de Ski ‒ FIS World Cup 31. 12. 2008 ‒ FIS Tour de Ski ‒ 1. 1. 2009 FIS World Cup 31. 12. 2008 ‒ FIS Tour de Ski ‒ 1. 1. 2009 FIS World Cup
BIATLON Datum Typ závodu 20.‒24. 2. 2008 IBU Open European Championships
12.‒14. 2. 2010 24.‒27. 2. 2011
28.‒29. 8. 2010 8.‒9. 1. 2011 29. 1. ‒ 5. 2. 2011
FIS Slavic Cup FIS Slavic Cup
16.‒17. 1. 2009
IBU Cup
12.‒16. 9. 2009
IBU Open European Summer Championships IBU Roller Cup IBU Cup IBU Youth and Junior World Championships IBU Summer Biathlon World Championships E.ON IBU World Cup IBU World Championships
22.‒24. 9. 2011
2012 2013
11.‒12. 2. 2012 2.‒3. 3. 2013
FIS World Cup FIS Slavic Cup
11.‒15. 1. 2012 7.‒17. 2. 2013
2014
4.‒5. 1. 2014 (přesun z Jablonce) 11.‒12. 1. 2014 14.‒15. 2. 2015 16.‒17. 1. 2016
FIS Slavic Cup
27. 1. ‒ 4. 2. 2014
IBU Open European Championships
FIS World Cup FIS Slavic Cup FIS Slavic Cup
6.‒8. 2. 2015 9.‒10. 1. 2016
BMW IBU World Cup IBU Cup
23.‒24. 1. 2016
FIS World Cup
2015 2016
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z webových stránek Svazu lyžařů České republiky, Českého svazu biatlonu, IBU, FIS, Vysočina Arena a iDNES.cz
59
Z tabulky zřetelně vyplývá, že od roku 2008 začaly biatlonové závody silně konkurovat závodům v běhu na lyžích a to nejen v počtu pořádaných závodů, ale také ve významnosti závodů. Kromě Světového poháru v běhu na lyžích se ve Vysočina Areně konal i šestidílný seriál závodů tzv. FIS Slavic Cup, který se týká závodů v běhu na lyžích na území Polska, Slovenska a České republiky (v každé zemi se jedou dva závody). Pořádané biatlonové závody byly rozmanitější. V Novém Městě na Moravě se od roku 2008 uskutečnily následující závody:
IBU Mistrovství Evropy v biatlonu ‒ rok 2008, 2014,
IBU Mistrovství Evropy v letním biatlonu ‒ rok 2009,
IBU poháry v biatlonu ‒ rok 2009, 2011, 2016,
IBU pohár v letním biatlonu ‒ rok 2010,
IBU Mistrovství světa dorostu a juniorů ‒ rok 2011,
IBU Mistrovství světa v letním biatlonu ‒ rok 2011,
IBU Světový pohár v biatlonu ‒ rok 2012, 2015,
IBU Mistrovství světa v biatlonu ‒ rok 2013.
V tabulce 3 je uvedeno, že se biatlonové závody konají i v letní sezoně, ale nejsou tak časté. Letní sezona je spojena především se závody horských kol, které se v Novém Městě na Moravě pořádají pravidelně od roku 2011 pod záštitou Mezinárodní cyklistické unie. V tabulce 4 je zpracován přehled jednotlivých závodů UCI, pořádaných v oblasti sportovního areálu Vysočina Arena a Cyklo aréna Vysočina, od roku 2011. Tabulka 4: Přehled pořádaných závodů horských kol UCI v letech 2011‒2015 Rok Datum Typ závodu 2011 13.‒14. 8. 2011 UCI World Cup XCO 6 2012 11.‒13. 5. 2012 UCI World Cup XCO 3/XCE 2 2013 24.‒26. 5. 2013 UCI World Cup XCO/XCE 2 2014 23.‒25. 5. 2014 UCI World Cup XCO/XCE 3 ‒ UCI Junior Series XCO 2015 22.‒24. 5. 2015 UCI World Cup XCO 1 Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z webových stránek MTBCrossCountry.com a Cyklo aréna Vysočina V Novém Městě na Moravě se konal Světový pohár v cross country horských kol již pětkrát, přesné termíny jednotlivých závodů jsou uvedeny v tabulce 4. Každý rok byl dokonce novoměstský závod zvolen za nejlepší závod sezony a to v anketě, ve které 60
hlasují závodníci s vedoucími týmu společně s novináři, sponzory a zástupci UCI. (ČTK, iDNES.cz, 2015) Areál Vysočina Arena spolu s Cyklo arénou Vysočina poskytuje ty nejlepší podmínky pro pořádání závodů, ať už se jedná o provedení tratí, kvalitu organizace závodů, zázemí nebo atmosféru v průběhu závodů, o čemž svědčí obdržená ocenění, návštěvnost závodů nebo pozitivní hodnocení ze strany závodníků a zástupců UCI nebo IBU. Doposud nejvýznamnější sportovní událostí pořádnou za posledních osm let ve Vysočina Areně bylo uskutečnění prvního Mistrovství světa v biatlonu v České republice v roce 2013. Mistrovství světa v biatlonu 2013 Jak je uvedeno v tabulce 3, tak samotnému pořádání Mistrovství světa v biatlonu 2013 předcházela řada významných biatlonových závodů, které měly prověřit připravenost Vysočina Areny na pořádání světového šampionátu. Přestože se závody konaly v průběhu probíhajících stavebních úprav, které měly být dokončeny až těsně před světovým šampionátem, byly přesto závody hodnoceny pozitivně. V roce 2012 se v Novém Městě na Moravě konal Světový pohár, který měl být generálkou před pořádáním Mistrovství světa v roce 2013. Sportovní akci navštívilo přibližně 45 tisíc diváků a byla pozitivně hodnocena např. prezidentem Mezinárodní biatlonové unie Andersem Bessebergem, ale také tehdejším prezidentem Českého svazu biatlonu Václavem Fiřtíkem nebo bývalým ministrem školství Josefem Dobešem. (MŠMT ČR, © 2013‒2016) Mistrovství světa se pořádalo v termínu od 7. do 17. února 2013 a jednalo se o největší akci, která se na území Kraje Vysočina kdy konala. Rozpočet šampionátu činil cca 190 milionů Kč. Na organizaci a provozu závodů se podílel stát, IBU a organizátoři se sponzory. Organizační tým byl tvořen především členy Sportovního klubu Nové Město na Moravě, v čele s předsedou organizačního výboru Jiřím Hamzou a s ředitelem soutěží Vlastimilem Jakešem. Celkový počet dobrovolníků podílejících se na organizaci závodů byl přibližně 450 osob a skládal se převážně ze studentů Fakulty sportovních studií Masarykovy Univerzity v Brně. Každý dobrovolník obdržel zdarma zimní bundu, kalhoty, čepici, rukavice a softshellovou mikinu. Oblečení sloužilo především k sjednocení a snadné identifikaci osob, zajišťujících bezproblémový průběh závodů. Dobrovolníci nedostali za svoji práci zaplaceno, ale mohli si ponechat oblečení, které dostali a byla pro ně 61
zajištěna doprava, stravování, případně ubytování. Modrobílé zimní oblečení pro organizátory, dobrovolníky, ale i reprezentační družstvo biatlonistů vyrobila firma Alpine Pro. Tato česká firma spolupracuje s českými biatlonisty již od roku 2008. Kolekce oblečení byla doplněna o čepici, rovněž v modrobílé barvě, která byla vyrobena další českou firmou Pingu sport. Typické modrobílé logo Nového Města na Moravě zobrazené na obrázku 6 bylo zakomponované především do designu čepic. Kombinace modrobílé barvy byla zvolena pro celkový branding Mistrovství světa v biatlonu 2013. Obrázek 6: Logo NMNM
Zdroj: webové stránky Vysočina Arena NMNM Světový šampionát přilákal do Nového Města na Moravě mnoho zahraničních a především českých fanoušků, kteří přijeli pouze na jeden den nebo se ubytovali v dostupné vzdálenosti od Vysočina Areny. Během osmi závodních dnů navštívilo Vysočina Arenu 201 500 diváků, akreditovalo se 321 novinářů a fotografů z 24 zemí spolu s 377 soutěžícími ze 43 zemí a 400 pracovníky televize. (Vysočina Arena NMNM, 2013) Celkově se každý den závodů mohlo do areálu dostat kolem 27 000 diváků, 17 000 osob byla kapacita tribun a dalších 10 000 osob mohlo pozorovat závody podél trati. S velkou návštěvností areálu se již počítalo dopředu, proto byla kromě parkovacích míst pro přibližně 6 tisíc automobilů zorganizována také bezplatná kyvadlová doprava, která jezdila z určených stanic cca po 10 minutách před každým závodem, a to nejen z parkoviště z centra Nového Města na Moravě, ale i ze směru od Žďáru nad Sázavou, Bystřice nad Pernštejnem, Svratky a Tří Studní. Cílovou stanicí pro kyvadlovou dopravu bylo záchytné parkoviště u nemocnice v Novém Městě na Moravě, které se nachází v blízkosti Vysočina Areny. Celkově se tedy jednalo o 32 shuttle busů, které měly zabezpečit bezproblémovou
62
dopravní situaci. Nedaleko od nemocnice bylo pro návštěvníky připraveno také provizorní rezervní parkoviště, které se nacházelo na poli a bylo zdarma. V areálu Vysočina Areny bylo nainstalováno sedm velkoplošných obrazovek, pro lepší přehled o dění na trati. V době přestávek mezi závody byly promítány spoty lákající k návštěvě turistických atraktivit v Kraji Vysočina. V průběhu světového šampionátu byl také připraven doprovodný program pro diváky všech věkových kategorií a národností. Každý den závodů byly k dispozici speciální noviny s názvem: the NMNM NEWS!, kterých bylo vytištěno celkem 128 000 kusů. Zahájení šampionátu proběhlo již 6. února 2013 večer, kdy byly uvítáni soutěžící ze 43 zúčastněných zemí a byli poprvé představeni maskoti, tj. skřítci N+M. Celý večer byl ukončen laserovou show a ohňostrojem. (iDNES.cz, 2013) V době konání závodů byl pro diváky zajištěn program přímo na stadionu, stejně jako občerstvení a přístup k sociálním zařízením, ale hlavní doprovodný program se odehrával až v podvečerních a večerních hodinách v centru Nového Města na Moravě, tj. na Vratislavově náměstí a v Kulturním domě. Náplní večerního programu byl vždy koncert známé či méně známé kapely, např. B-Side Band s Vojtou Dykem, Chinaski, Gipsy.cz, Anna K, Buty, David Koller apod., a samozřejmě také ceremoniál předávání medailí, diplomů a dalších předmětů pro vítěze. Organizační výbor nezapomněl ani na umístění několika mobilních toalet a stánků s občerstvením do prostor, kde se večerní program odehrával. Celý šampionát se setkal s velmi pozitivními reakcemi, ať už ze strany diváků, sportovců nebo představitelů Mezinárodní biatlonové unie. Samotný šéf IBU Anders Besseberg se k Mistrovství světa v Novém Městě na Moravě vyjádřil následovně: „Byl to excelentní šampionát před fantastickým publikem, na jednom z nejlepších stadionů a s vynikající infrastrukturou. Neslyšel jsem za dva týdny jedinou negativní připomínku.″ Výjimečné bylo také zastoupení domácích diváků vůči zahraničním, což především podotkli zahraniční komentátoři. Na biatlonových závodech mívají většinou převahu zahraniční fanoušci, ale ve Vysočina Areně byla 80% převaha domácích fanoušků. (Macek, 2013) Jedinou nespokojenou skupinou byli obchodníci z centra Nového Města. Zatímco šampionát skončil v mírném zisku, který organizátoři věnovali na rozvoj biatlonu, obchodníci si stěžovali, že kvůli šampionátu přišli o své obvyklé tržby, protože stálí 63
zákazníci nakupovali méně. Podle obchodníků byl důvodem nízkých tržeb strach stálých zákazníků z toho, že by neměli kde zaparkovat, jelikož náměstí bylo uzavřené, proto se dopředu předzásobili. Obchodníci už ale neuvedli, jaké tržby měli před pořádáním šampionátu, pravděpodobně mohli být nadprůměrné, pokud uvádí, že se obyvatelé předzásobili, takže ve výsledku mohly být jejich tržby za daný měsíc stejné jako obvykle. Naopak obchodníci, kteří využili příležitost a pronajali si prostory ve Vysočina Areně, mohli dosáhnout vyšších tržeb, jelikož se denně v prostorách Vysočina Areny uvařilo 3 000 teplých pokrmů a vypilo se 6 000 litrů vody a jiných nápojů. (Dudášová a Paclík, 2013, Vysočina Arena NMNM, 2013) Část stánků s občerstvením se nacházela pod tribunou D, ale hlavní stan s občerstvením se nacházel u parkoviště pro návštěvníky. Po úspěšném pořádání Mistrovství světa v biatlonu v roce 2013, se samozřejmě uvažuje o kandidatuře na Mistrovství světa v roce 2020‒2021. Dříve než v roce 2020 se Mistrovství světa v biatlonu do Nového Města nevrátí, jelikož obvykle musí uplynout 6 ‒ 7 let od posledního pořádaného mistrovství v dané lokalitě. Žádost o kandidaturu musí být předložena přes Český svaz biatlonu minimálně dva roky dopředu, následně o žádostech rozhoduje komise složená z hodnostářů IBU. Český svaz biatlonu bude pro další olympijský cyklus od roku 2018 také usilovat o to, aby se Světový pohár v biatlonu pořádal ve Vysočina Areně minimálně třikrát za čtyři roky. Kromě významných mezinárodních závodů se v Novém Městě na Moravě konají a nadále budou konat závody národního nebo regionálního významu. Jedná se např. o různá mistrovství České republiky, závody Policie ČR, tradiční Párkové závody, Štěpánské a Silvestrovské závody apod. 2.3.2 Průběh pořádání sportovních akcí Tato subkapitola navazuje na předcházející informace týkající se konání Mistrovství světa v biatlonu v Novém Městě na Moravě a ve stručnosti popisuje sled činností, které musejí být provedeny před samotným pořádáním závodů pod záštitou IBU, FIS nebo UCI. Závody v letní i zimní sezoně zajišťují dva organizační výbory. Běžecké a biatlonové závody má na starost Sportovní klub Nové Město na Moravě a závody horských kol zajišťuje organizační výbor v čele s Petrem Vaňkem. Důležité je připomenout, že pořádání významných mezinárodních sportovních závodů není levnou záležitostí. Rozpočet Mistrovství světa v biatlonu byl 190 milionů Kč, rozpočet Světových pohárů v biatlonu se 64
pohybuje kolem 50 milionů Kč a rozpočet Světových pohárů horských kol dosahuje úrovně 36 milionů Kč. Organizační výbory musí mít jistotu, že se na financování mezinárodních závodů budou podílet jednak veřejné zdroje (MŠMT ČR, Kraj Vysočina, Nové Město na Moravě), ale i sponzoři, poté mohou vyjednávat na konferencích IBU, UCI nebo FIS o tom, jaké sportovní akce se budou v Novém Městě na Moravě konat a jak často. Významnou položkou rozpočtů jsou i doprovodné programy, které se odvíjí od významnosti závodu a od očekávané návštěvnosti. Hlavní činnosti, které má organizační tým na starosti, po rozhodnutí IBU, FIS nebo UCI o místě pořádání sportovní akce, jsou následně shrnuty v bodech:
určení času závodů v jednotlivých dnech (po dohodě s IBU, FIS nebo UCI, a s televizními stanicemi),
stanovení ceny a množství vstupenek (součástí je i rozhodnutí od kdy se budou vstupenky prodávat a kde je bude možné zakoupit),
naplánování doprovodného programu a kontaktování hudebních umělců,
zajištění dobrovolníků a rozhodčích (součástí je i zajištění dopravy, stravování, jednotného oblečení, případně ubytování),
navázání spolupráce s podnikateli ‒ zajištění občerstvení,
navázání spolupráce se složkami integrovaného záchranného systému Kraje Vysočina ‒ policie, hasiči a zdravotnická záchranná služba,
provedení úprav sportovního areálu (výstavba mobilní tribuny, VIP stanu a pódia, umístění velkoplošných obrazovek, mobilních toalet, rozmístění plakátů a cedulí s logy partnerů závodů, zasněžení závodního okruhu technickým sněhem v případě nedostatku sněhu, apod.),
zorganizování kyvadlové dopravy, aby se předešlo dopravnímu kolapsu,
zajištění bezproblémového průběhu závodů,
vyhodnocení závodů.
Každá pořádaná událost ve Vysočina Areně se samozřejmě liší. Obecně lze očekávat, že doprovodný program při závodech Světového poháru a Mistrovství světa bude zajímavější, než při závodech nižší kategorie. Vzhledem k současnému biatlonovému fenoménu je kladen největší důraz na biatlonové závody, jelikož jsou velice oblíbené a
65
návštěvnost těchto závodů je obrovská. Z tohoto důvodu se kyvadlová doprava zajišťuje pro všechny biatlonové závody pod záštitou IBU. Naopak pro běžecké závody a závody horských kol organizátoři neřeší kyvadlovou dopravu. V současné době je nejmenší pozornost věnována doprovodnému programu při závodech v běhu na lyžích. Důvodem je nízká návštěvnost těchto závodů, o čem svědčí situace ze začátku letošního roku. Přestože byl na Světový pohár v běhu na lyžích vstup zdarma, návštěvnost byla zhruba dvanáctkrát nižší v porovnání se závody Světového poháru v biatlonu v roce 2015. 2.3.3 Světový pohár v běhu na lyžích 2016 Poslední velké závody v běžeckém lyžování se v Novém Městě na Moravě konaly od 23.‒24. ledna 2016 a vstup byl zdarma. Jednalo se o závody Světového poháru v běhu na lyžích v distančním závodě a v závodě štafet. Návštěvnost tohoto závodu, jak již bylo několikrát zmíněno, byla podstatně nižší než u biatlonových závodů. Letošní dvoudenní Světový pohár v běhu na lyžích v Novém Městě na Moravě navštívilo celkem 8 000 diváků, zatímco v roce 2015 navštívilo třídenní Světový pohár v biatlonu celkem 100 400 diváků, z čehož jasně vyplývá současná divácká preference biatlonu, kterou si organizátoři závodů dobře uvědomují. Předseda organizačního výboru závodů Jiří Hamza uvedl v rozhovoru pro iDnes.cz, že za sníženým zájmem o závody v běhu na lyžích pravděpodobně stojí také nedostatek úspěšných českých sportovců, kteří by patřili ke světové špičce. (Hašek, 2016) Základní poznatky z osobního pozorování dne 23. ledna 2016 budou shrnuty v následujících bodech:
příjezd k Vysočina Areně byl dostatečně značen,
parkovat se dalo zdarma přímo u areálu Vysočina Areny,
v prostorách sportovního areálu se neustále pohybovala policie na čtyřkolkách, zejména v oblasti parkoviště,
cestou od parkoviště na stadion bylo možné zakoupit předměty k fandění (vlajky, fandící trumpety, řehtačky, apod.),
v těsné blízkosti stadionu se nacházel stánek Kraje Vysočina, kde prezentovala svou nabídku Vysočina Tourism,
66
v prostorech pod tribunou D byly umístěny stánky s občerstvením, stánek TIC Nové Město na Moravě a stánky, ve kterých bylo možné zakoupit sportovní oblečení,
v prostorech pod tribunou A byl umístěn poměrně velký počet mobilních toalet (další toalety byly umístěny u VIP stanu),
startovní listina byla rozdávána až těsně před závody,
diváci na tribunách byly všech věkových kategorií (od malých dětí až po důchodce),
v areálu Vysočina Areny se pohybovali fanoušci z tuzemska i ze zahraničí,
vzhledem k zimnímu počasí se nebylo kde ohřát, tj. přístupné byly pouze venkovní prostory.
Shrnutí poznatků z polostrukturovaných rozhovorů s návštěvníky Světového poháru v běhu na lyžích 2016 Před začátkem závodů a v přestávkách mezi jednotlivými závody byli náhodně osloveni návštěvníci Vysočina Areny a byl s nimi veden polostrukturovaný rozhovor, zaměřený především na zjištění skutečného důvodu návštěvy Vysočina Areny, místa odkud návštěvníci přijeli a spokojenosti s organizací Světového poháru (viz příloha 3). Celkově bylo osloveno 162 osob různých věkových kategorií, mezi oslovenými bylo 80 mužů a 82 žen. Všem osloveným byly položeny následující otázky: 1) Proč jste přijeli do Vysočina Areny, odkud jste a jak jste do Nového Města na Moravě přijeli, jak dlouho se zdržíte na Novoměstsku? 2) Co považujete za hlavní výhody areálu? 3) Co považujete za hlavní nedostatky areálu? 4) Sportujete v rámci Vysočina Arena? Pokud ano, chybí Vám nějaká služba či vybavení ve Vysočina Areně? 5) Máte dostatek informací o nabídce cestovního ruchu na Novoměstsku případně ve vazbě na Vysočina Arenu?
67
Oslovené návštěvníky lze rozdělit z hlediska důvodu návštěvy Vysočina Areny do pěti skupin. Jedna skupina respondentů (44 osob) přijela na Světový pohár, jelikož obvykle navštěvují všechny významné sportovní události (biatlon, běh na lyžích, horská kola apod.). Druhá skupina respondentů (15 osob) ještě nikdy nebyla na běžeckých závodech Světového poháru, a protože byl vstup zdarma, tak se rozhodli přijet ‒ o závodech se dozvěděli prostřednictvím informačních médií (televize, rádia a novin). Třetí skupinou respondentů (33 osob) byli návštěvníci, kteří přijeli na Vysočinu s jiným turistickým cílem a u té příležitosti navštívili i tyto závody. Nejméně početnou skupinou oslovených osob (2 osoby) byli ti, kteří přijeli na závody Světového poháru jako doprovod osob, které byli ve Vysočina Areně kvůli pracovním povinnostem ‒ prodej na stánku se sportovním oblečením nebo s občerstvením. Naopak nejpočetnější skupinou respondentů (68 osob) byli místní obyvatelé Nového Města na Moravě a přilehlých vesnic, kteří chodí na závody vždy, když mají čas. Polovina oslovených osob pocházela přímo z okolí Vysočina Areny. Zbytek návštěvníků přijel do Nového Města na Moravě z různých míst České republiky, tj. z Humpolce, Jihlavy, Mohelnice, Litomyšle, Zlína, Kroměříže, Brna, Ostravy, Plzně, Kolína, Českých Budějovic a Prahy. Téměř všichni přijeli do Nového Města na Moravě pouze na jeden den, proto se ani nezajímali o možnosti ubytování v okolí sportovního areálu. Ti co přijeli jako doprovod pracovníků (obchodníků, 2 respondenti) ve Vysočina Areně, byli ubytování v penzionech blízko Vysočina Areny. Do areálu Vysočina Areny přijelo nejvíce návštěvníků osobním automobilem. Tři oslovené osoby využili vlakovou dopravu a část místních obyvatel přišla pěšky. Všichni, se kterými byl veden osobní rozhovor, byli naprosto spokojeni s organizací závodů. Třetina oslovených měla zkušenost i se závody obdobného charakteru ze zahraničí (Norsko, Německo) a uvedla, že jsou novoměstské závody mnohem lépe organizovány z pohledu dostupnosti areálu.
68
Z osobního pozorování a ze získaných informací od návštěvníků vyplynulo, že kvalita areálu Vysočina Areny a úroveň pořádání mezinárodních závodů je opravdu na vysoké úrovni. Za hlavní výhody areálu bylo označeno:
poloha v rámci ČR,
velmi dobrá dopravní dostupnost,
umístění areálu v krajině (příjemné prostředí),
modernizace areálu a s tím spojená multifunkčnost areálu (lyžování, běžecké lyžování, zimní i letní biatlon, in-line brusle, horská kola ‒ singletracky, terénní běh, nordic walking),
bohatý výběr závodů, které se dají navštívit.
Na dotaz, co považují respondenti za hlavní nedostatky areálu, bylo sděleno:
nevyhovující toalety (jejich počet je dostačující, přístup je vyhovující, ale kvalita by mohla být lepší ‒ 75 % respondentů),
absence prostoru, kde by se dalo „ohřát“ (98 % respondentů),
chybějící vybavení u stánků (stolek na konzumaci zakoupeného jídla), málo odpadkových košů (39 % respondentů).
Na dotaz, zda respondenti sportují v rámci Vysočina Arena, pokud ano, zda jim chybí nějaké služby či vybavení ve Vysočina Areně odpovědělo 45 % respondentů, že ve Vysočina Areně již alespoň 1x sportovali. Za nedostačující služby či vybavení považují:
možnost, kde se mohou opláchnout po sportu (15 % respondentů, kteří odpověděli na tuto otázku kladně),
širší nabídku rychlého občerstvení přímo v areálu (11 % respondentů, kteří odpověděli na tuto otázku kladně),
možnost relaxace, zabavení se přímo v areálu (14 % respondentů, kteří odpověděli na tuto otázku kladně).
Na otázku máte dostatek informací o nabídce cestovního ruchu na Novoměstsku případně ve vazbě na Vysočina Arenu místní, tj. 50 % respondentů odpovědělo kladně, dalších 9 % respondentů by uvítalo podrobnější informace o místní nabídce. Informace, které byly podávány u stánků byly zaměřeny na jiné části Kraje Vysočina než na Novoměstsko. 69
2.3.4 Významné sportovní akce v roce 2016 Nejdůležitější sportovní akce tohoto roku se budou v Novém Městě na Moravě teprve konat. Jedná se o Mistrovství světa horských kol a Světový pohár v biatlonu, proto je do diplomové práce zařazeno alespoň několik základních informací o těchto závodech. Mistrovství světa v cross country horských kol Ve Vysočina Areně a v Cyklo aréně Vysočina se bude od 29. června do 3. července 2016 pořádat jedna z nejvýznamnějších sportovních akcí tohoto roku. Jedná se o světový šampionát v cross country horských kol (UCI 2016 Mountain Bike XCO World Championships). Mistrovství světa horských kol se uskuteční za podpory MŠMT ČR, Kraje Vysočina, Nového Města na Moravě, CzechTourismu, Českého svazu cyklistiky, České unie sportu a Masarykovy univerzity. (Mistrovství světa horských kol 2016, © 2016) Nové Město na Moravě se na světovém šampionátu podílí investicí 2 milionů Kč, které získala společnost Bike Events a byly již použity na úhradu poplatků Mezinárodní cyklistické unie. Celkový rozpočet mistrovství světa se odhaduje na 36 milionů Kč (Czech MTB, © 2015). Do prodeje šlo 1. října 2015 celkem 15 000 vstupenek na každý den. V půlce března byly vstupenky téměř vyprodané. Na každý den zbývalo okolo 550 volných vstupenek, výjimkou byla neděle, na kterou zbývalo posledních 150 vstupenek. Nejnižší cena vstupenky byla stanovena na 200 Kč, o víkendu na 500 Kč. Ceny permanentek začínaly na 800 Kč a VIP vstupenek na 2 000 Kč. (Ticketstream, © 1999‒2014) Spolu s diváky by se mělo v areálu pohybovat dalších zhruba 5 000 lidí, tj. čestní hosté, novináři, fotografové, televizní štáby a pořadatelský tým, který má na starost zabezpečení bezproblémového průběhu závodů. Šéf organizačního výboru Petr Vaňek uvedl, že „...Dvacet tisíc lidí v areálu je tak akorát, aby všichni měli potřebný komfort.” (Czech MTB, © 2015) Lze odhadnout, že se vyprodají všechny vstupenky, které byly poskytnuty k prodeji a celý sportovní areál se podaří zaplnit. V ceně vstupenky je zahrnutý také doprovodný program, který se pořádá přímo ve Vysočina Areně. Přes den se jedná o testování kol, dětské závody, MTB Maraton (jako jediný se nezahrnuje do ceny vstupenky), MTB Rally nebo MTB Night Race. Na každý večer jsou naplánované koncerty slavných nebo méně známých kapel, tj. B-Side Band s Vojtou Dykem, Tři Sestry, Dan Bárta & Alice, N.O.H.A., Funkiez a koncerty revivalových skupin (Rolling Stones, AC/DC). V den ukončení závodů je 70
na programu letecká show. Podrobnější informace o Mistrovství světa v horských kolech 2016 lze nalézt na www.mtb2016nmnm.cz. (Cyklo aréna Vysočina, © 2014) Světový pohár v biatlonu V Novém Městě na Moravě by se ještě v letošním roce měl pořádat Světový pohár v biatlonu. Termín je stanovený od 15. do 18. prosince 2016. Prodej vstupenek byl spuštěn v rámci sítě Ticketstream již v pondělí 15. února 2016 a hned v prvních třech dnech prodeje byl o vstupenky velký zájem. Tento fakt jen potvrzuje současné sportovní preference českých fanoušků, které jsou ovlivněny především úspěchy českých biatlonistů. V zimní sezoně 2015/2016 byla nejúspěšnější českou biatlonistkou Gabriela Soukalová, která nasbírala nejvíce bodů v závodech Světového poháru a vyhrála tak velký glóbus, který doplnila o tři malé glóby za celkové prvenství ve stíhacích závodech, sprintu a v závodech s hromadným startem. Gabriela Soukalová měla výborné výsledky i v letech předcházejících, např. na Zimních olympijských hrách v Soči (2014) získala dvě stříbrné medaile a třikrát se umístila na čtvrtém místě. Dalšími významnými osobnostmi českého biatlonu jsou: Veronika Vítková, Ondřej Moravec, Michal Krčmář a Michal Šlesingr. Důsledkem neustále zlepšujících se výsledků české biatlonové reprezentace, roste počet fanoušků tohoto sportu. Důkazem je obrovský zájem o vstupenky na Světový pohár, který se má konat v Novém Městě na Moravě ještě v letošním roce. Rozpočet této sportovní události by neměl přesáhnout 50 milionů Kč. Po uplynutí jednoho měsíce od začátku prodeje vstupenek zbývalo z celkového počtu cca 17 000 kusů vstupenek na jeden den (z toho 8 500 kusů na mobilní tribunu) pouze 6 000 kusů na páteční závody, 500 kusů na sobotní závody a 2 000 kusů na nedělní závody. Z třídenních permanentek zbývalo ještě 2 000 kusů. Vstupenky k tratím by se měly začít prodávat v průběhu léta. Informace týkající se doprovodného programu závodů nebyly v době zpracování diplomové práce zveřejněny, proto zde nejsou uvedeny. (Ticketstream, © 1999‒2014) Letošní Světový pohár by se měl návštěvností přinejmenším vyrovnat poslednímu Světovému poháru, který se v Novém Městě na Moravě konal na začátku roku 2015, kdy do Vysočina Areny zavítalo během tří dnů cca 100 400 diváků, což byla zároveň nejvyšší návštěvnost ze všech organizovaných biatlonových Světových pohárů v daném roce. 71
Představitelé Mezinárodní biatlonové unie dokonce označili Nové Město na Moravě za novou Mekku světového biatlonu. (Macek, 2016) Na začátku letošního roku se ve Vysočina Areně konal IBU Cup neboli IBU pohár, který je považován za tzv. béčkový závod, protože v něm nezávodí nejlepší světoví biatlonisté. IBU cup označují organizátoři spíše za ztrátovou než plusovou akci, finanční náročnost je cca 6 milionů Kč, ale i tento závod navštívilo sedm a půl tisíce diváků (Jindra a Paclík, 2016). V porovnání se Světovým pohárem v běhu na lyžích, který se pořádal rovněž na začátku letošního roku, byla návštěvnost téměř stejná, což jenom potvrzuje diváckou preferenci biatlonu. Problematika vlivu pořádaných sportovních akcí ve Vysočina Areně a Cyklo aréně Vysočina na návštěvnost Kraje Vysočina je řešena v následující kapitole. Vývojové trendy návštěvnosti jsou sledovány od roku 2010 do roku 2014 (příp. 2015), se zaměřením na první čtvrtinu roku, kdy jsou pořádány divácky nejnavštěvovanější biatlonové závody.
72
2.4 Návštěvnost Kraje Vysočina v letech 2010‒2015 Tato kapitola diplomové práce je zaměřena na zpracování statistických dat od roku 2010 do roku 2015. Uvedená data byla získána buď přímo z webových stránek Českého statistického úřadu nebo zprostředkovaně z Portálu Regionálních Informačních servisů. Nejstarší statistické údaje o návštěvnosti v Kraji Vysočina byly přístupné na Českém statistickém úřadu za rok 2010, proto byl tento rok zvolen. Zajisté by bylo vhodnější sledovat návštěvnost v delším časovém sledu, alespoň od roku 2008, kdy se v Novém Městě na Moravě pořádaly první biatlonové závody pod záštitou IBU, ale potřebné údaje bohužel nebyly k dispozici v době zpracování diplomové práce. Statistická data byla zpracována na úrovni krajů a okresů, jelikož potřebné údaje za správní obvod obce s rozšířenou působností Nové Město na Moravě nebyly k dispozici, avšak jak již bylo uvedeno v kapitole 2.3 Přehled pořádaných sportovních akcí, tak někteří závodníci byli se svými týmy ubytováni z vlastního rozhodnutí dokonce až v Jihlavě, obdobné to bylo i s ubytováním turistů, kteří se ubytovávali ještě ve vzdálenějším okruhu od Vysočina Areny, příp. Cyklo arény Vysočina. Na základě těchto faktů je průkaznější sledování statistických dat o návštěvnosti na úrovni kraje či okresů. Graf 2: Vývoj počtu hostů HUZ v Kraji Vysočina v letech 2010‒2015 P o č e t h o s t ů
200 000 180 000 160 000 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0
Nerezidenti Rezidenti
1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 2010
2011
2012
2013
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat ČSÚ
73
2014
2015
V grafu 2 je zobrazen vývoj počtu hostů v HUZ v Kraji Vysočina za jednotlivé kvartály (Q) v letech 2010‒2015. Z grafu jednoznačně vyplývá, že je Kraj Vysočina navštěvován především rezidenty České republiky a značně se zde projevuje sezonnost. Dále lze z grafu vyčíst, že počet hostů v Kraji Vysočina za posledních šest let postupně vzrůstá, ale nejvýraznější nárůst návštěvnosti kraje byl zaznamenán v druhém a třetím kvartálu od roku 2013 do roku 2015. Nárůst návštěvnosti v druhém a třetím kvartálu od roku 2011 do roku 2015 mohl být ovlivněn pořádáním závodů Světových pohárů horských kol a od třetího kvartálu roku 2014 mohlo zvýšenou návštěvnost kraje ovlivnit otevření singletracků. K podpoření těchto tvrzení byl zpracován další graf 3, který vyobrazuje vývoj počtu hostů HUZ v jednotlivých okresech Kraje Vysočina v letech 2010‒2014. Za rok 2015 nebyla data k dispozici. Graf 3: Vývoj počtu hostů HUZ v pěti okresech Kraje Vysočina v letech 2010‒2014 Žďár nad Sázavou 2014 2013 2012 2011 2010
Třebíč Pelhřimov Jihlava Havlíčkův Brod 0
50 000
100 000
150 000
200 000
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z Regionálního Informačního Servisu Nejnavštěvovanějším okresem v Kraji Vysočina je jednoznačně okres Žďár nad Sázavou, jehož návštěvnost se ve sledovaném období neustále zvyšovala, na rozdíl od dalších čtyř okresů, které v roce 2014 vykazovaly snížení návštěvnosti v porovnání s rokem 2013. V roce 2014 navštívilo okres Žďár nad Sázavou 170 625 hostů. V pořadí druhým nejnavštěvovanějším okresem byla Jihlava, kterou v roce 2014 navštívilo o polovinu méně hostů než okres Žďár nad Sázavou. Zbylé tři okresy, tj. Třebíč, Pelhřimov a Havlíčkův Brod, vykazují téměř stejnou návštěvnost, tj. v průměru za rok 2014 cca 63 000 hostů. V HUZ Kraje Vysočina, kterých bylo v roce 2014 celkem 452 s 24 031 lůžky, pobývalo 447 603 74
hostů, z toho 65 943 nerezidentů. V mezikrajském srovnání se Kraj Vysočina obvykle umisťuje na nejnižších příčkách v počtu hostů a počtu přenocování, s čímž také souvisí nízký počet HUZ. Za rok 2014 se Kraj Vysočina podílel 2,9 % na celkovém počtu hostů v HUZ v České republice. Počet přenocování v roce 2014 dosáhl čísla 1 150 321, z toho počet přenocování nerezidentů pouze 156 885, což představuje 2,7 % na celkovém počtu přenocování v HUZ v ČR. V roce 2014 činil průměrný počet přenocování na jednoho hosta 2,6, obdobně tomu bylo i v roce 2013 a 2012. S nízkým počtem přijíždějících návštěvníků souvisí i vykazování nízkého podílu využití lůžkové kapacity, které se pohybuje od roku 2012 do roku 2014 kolem 21 %. Procentuální zachycení využití pokojů vykazovalo pozitivní vývojový trend, v roce 2012 ‒ 22 %, v roce 2013 ‒ 26 % a v roce 2014 ‒ 27 %. Aby bylo možné posoudit dopady biatlonových závodů na návštěvnost Kraje Vysočina, byly porovnány statistické údaje za 1. čtvrtletí let 2010‒2015, z kterých vyplynulo, že se celková návštěvnost Kraje Vysočina meziročně postupně zvyšuje. Podíl nerezidentů na návštěvnosti kraje se z 14 % v roce 2010 zvýšil na 16 % v roce 2011 a 2012. Za rok 2013 se podíl nerezidentů zvýšil vlivem pořádání Mistrovství světa v biatlonu na 19 %, stejná situace nastala i v roce 2014, pravděpodobně v důsledku pořádání tří mezinárodních sportovních soutěží, tj. IBU Mistrovství Evropy v biatlonu, Světový pohár v běhu na lyžích a FIS Slavic Cup, který byl do Nového Města na Moravě přesunut z Jablonce nad Nisou. V roce 2015 tvořil počet nerezidentů na celkové návštěvnosti znovu 16 %. Konkrétní údaje jsou zobrazeny v tabulce 5. Tabulka 5: Vývoj počtu hostů v Kraji Vysočina v 1. čtvrtletí 2010‒2015 2010 2011 2012 Rezidenti 48 688 49 212 50 813 Nerezidenti 7 824 9 450 9 361 Celkem 56 512 58 662 60 174 Zdroj: vlastní zpracování na základě dat ČSÚ
2013 52 466 12 188 64 654
2014 59 659 13 714 73 373
2015 62 169 11 677 73 846
Z důkladnější analýzy údajů o nerezidentech, kteří navštívili Kraj Vysočina v 1. čtvrtletí let 2010‒2015, bylo zjištěno, že nejvýznamnější zdrojové země zahraničních návštěvníků jsou země sousedící s Českou republikou, tj. Německo, Slovensko, Rakousko a Polsko. Tyto země se umísťují vždy na prvních příčkách v návštěvnosti ať už podle počtu přenocování 75
nebo podle počtu hostů. Sousedící země s ČR se podílely na počtu přenocování v 1. čtvrtletí
sledovaného
období
následujícími
procenty:
rok
2010
‒ 65
%,
rok 2011 ‒ 47 %, rok 2012 ‒ 55 %, rok 2013 ‒ 46 %, rok 2014 ‒ 49 %, rok 2015 ‒ 60 %. Nejmenší procentuální podíl se váže k roku 2013, kdy bylo pořádané MS v biatlonu, na které přijelo především hodně Norů a Rusů. Graf 4: Vývoj počtu hostů přijíždějících ze sousedních zemí ČR v 1. čtvrtletí 2010‒2015 3500 3000 2500 Polsko
2000
Slovensko
1500
Rakousko
1000
Německo
500 0 2010
2011
2012
2013
2014
2015
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat ČSÚ Nejvyšší počet hostů přijíždí jednoznačně z Německa, pak ze Slovenska. Počet hostů pocházejících z Rakouska a Polska je ve sledovaném období téměř stejný, bez výrazných změn, ale v porovnání s Německem nebo i Slovenskem je o dost nižší. Vývoj počtu hostů přijíždějících ze sousedních zemí ČR v 1. čtvrtletí let 2010‒2015 je zachycen v grafu 4. Jedná se o zobrazení v absolutních číslech. Poměrně hodně hostů přijíždí do Kraje Vysočina i z biatlonových velmocí, tzn. z Ruska, Francie a Itálie. Tyto země se umisťují pravidelně mezi prvními deseti zeměmi podle počtů přijíždějících hostů nebo podle přenocování. Následující tabulka 6 znázorňuje prvních 10 zemí podle počtu přenocování v Kraji Vysočina v 1. čtvrtletí (1. Q) 2010‒2015, barevně jsou vyznačeny země, které se v tabulce objevují každý rok. Z tabulky 6 je zřetelné, že k nejvýraznějším změnám v pořadí zemí došlo v roce 2013, kdy se v Novém Městě na Moravě pořádalo MS v biatlonu. Do tabulky se dostalo rovnou na 4. místo Norsko, na 9. místo Spojené státy americké a na 10. místo Finsko. Meziroční nárůst počtu přenocování byl tedy nejvýraznější u Norska, v roce 2013 se zvýšil počet přenocování hostů z Norska 76
o 586 %. V následujícím roce se počet přenocování hostů přijíždějících z Norska zase výrazně snížil. Další výrazná změna v pořadí návštěvnosti se projevila v roce 2012, kdy se do tabulky dostaly na čtvrté místo Spojené státy americké a na 7. místo Švédsko. Meziroční nárůst počtu přenocování se u Spojených států amerických zvýšil o 105 % a u Švédska o 60 %. Naopak pokles v počtu přenocování byl zaznamenán u Spojeného Království Velké Británie a Severního Irska. Meziroční nárůst počtu přenocování z roku 2010 na rok 2011 byl pouhých 6 %, proto se Spojené Království Velké Británie a Severního Irska posunulo z 5. místa na 9. místo. V roce 2011 se na 5. místo dostala Ukrajina, meziroční nárůst počtu přenocování vzrostl o 1 167 %, a to především v důsledku zvýšení průměrného počtu přenocování ze 1,6 na 6,1. Ze zbylých zemí se v tabulce často objevuje ještě Maďarsko. Tabulka 6: Prvních 10 zemí podle počtu přenocování v Kraji Vysočina v 1. Q 2010‒2015 Název země Pořadí
1. čtvrtletí
1. čtvrtletí
1. čtvrtletí
1. čtvrtletí
1. čtvrtletí
1. čtvrtletí
2010
2011
2012
2013
2014
2015
1.
Německo
Německo
Německo
Německo
Německo
Německo
2.
Slovensko
Slovensko
Slovensko
Slovensko
Slovensko
Slovensko
3.
Rakousko
Rakousko
Rakousko
Rusko
Rusko
Polsko
4.
Polsko
Rusko
USA
Norsko
Rakousko
Itálie
5.
VB*
Ukrajina
Polsko
Rakousko
Polsko
Rakousko
6.
Francie
Francie
Rusko
Itálie
Itálie
Rusko
7.
Itálie
Polsko
Švédsko
Francie
Francie
Francie
8.
Španělsko
Itálie
Itálie
Polsko
USA
Ukrajina
9.
Rusko
VB
Francie
USA
Ukrajina
Maďarsko
10.
Nizozemsko
USA**
Maďarsko
Finsko
Maďarsko
Belgie
* Spojené království Velké Británie a Severního Irska **Spojené státy americké Zdroj: vlastní zpracování na základě dat ČSÚ Následující tabulka 7 zobrazuje prvních 10 zemí podle počtu přenocování v Kraji Vysočina v roce 2010‒2015. Údaje za 1. ‒ 4. čtvrtletí v roce 2010 a 2015 nebyly k dispozici, proto byl použit údaj vztahující se ke 3. čtvrtletí (3. Q). Z tabulky je zřejmé, že celkově nejvíce nerezidentů přijíždí do Kraje Vysočina ze sousedních zemí ČR, především z Německa a 77
Slovenska. Na nejvyšších příčkách se také stále objevuje Rusko, Francie, Itálie a Spojené státy americké. Udržení Spojených států amerických v tabulce se pojí s pořádáním závodů Světového poháru horských kol, které se v Novém Městě na Moravě konají od roku 2011. Zemí, která nejvíce narušila konečná pořadí v návštěvnosti Kraje Vysočina, zejména v letech 2012‒2015, je Nizozemsko. Důvod tohoto jevu je zcela zřejmý. Nizozemci totiž vyhledávají v letních měsících sportovní dovolenou v přírodě, a jelikož se zajímají především o cyklistiku, je pro ně Kraj Vysočina ideálním místem k trávení letní dovolené. V roce 2010 a 2011 byl průměrný počet přenocování hostů z Nizozemska 2,2 a 2,3, ale v roce 2012 nastala výrazná změna, jelikož se průměrný počet přenocování navýšil na hodnotu 7. V následujícím roce 2013 se hodnota nepatrně snížila na 6,7 a v roce 2014 až na hodnotu 4,7, ale s rokem 2015 zase vzrostla na 7. Ať už se hodnoty od roku 2012 měnily jakkoli, tak nejvyšší průměrný počet přenocování v HUZ v Kraji Vysočina byl vždy zaznamenán u Nizozemska. Důležité je také nezapomínat na vliv revize dat o kapacitách a návštěvnosti na základě výsledků projektu MMR „Zkvalitnění informací o vybraných sektorech cestovního ruchu″, proto by se změnám zachyceným mezi roky 2011 a 2012 neměl klást větší důraz než je zapotřebí. V důsledku změny metodiky použití dat nejsou údaje před rokem 2012 srovnatelné s údaji od roku 2012. Tabulka 7: Prvních 10 zemí podle počtu přenocování v Kraji Vysočina v roce 2010‒2015 Pořadí
Název země 3. Q 2010
2011
2012
1.
Německo
Německo
Německo
2.
Slovensko
Slovensko
3.
Rakousko
4.
2013
3. Q 2015
Německo
Německo
Nizozemsko Nizozemsko
Slovensko
Nizozemsko
Rakousko
Slovensko
Slovensko
Nizozemsko
Slovensko
Polsko
Polsko
USA
Polsko
Rusko
Polsko
5.
VB*
Rusko
Rakousko
Rakousko
Rakousko
USA
6.
Francie
Francie
Polsko
Rusko
Polsko
Rakousko
7.
Nizozemsko Itálie
Rusko
USA
Itálie
Itálie
8.
Itálie
Nizozemsko Francie
Itálie
USA
Francie
9.
Rusko
USA**
Itálie
Francie
Francie
Rusko
10.
Belgie
VB
VB
Norsko
VB
Ukrajina
* Spojené království Velké Británie a Severního Irska **Spojené státy americké Zdroj: vlastní zpracování na základě dat ČSÚ 78
Německo
2014
2.5 Systém řízení cestovního ruchu v Kraji Vysočina Účelem této kapitoly je jednak zmapování přístupu k cestovnímu ruchu a jeho rozvoji v Kraji Vysočina a v Novém Městě na Moravě, ale i zjištění pozice, kterou Vysočina Arena zaujímá v jednotlivých přístupech. Oba zmíněné subjekty se totiž podílely na investici do rozsáhlé modernizace Vysočina Areny a nadále zůstávají partnery při pořádání významných mezinárodních soutěží. Kapitola je zpracována na základě informací získaných formou emailové komunikace v průběhu ledna a února se zaměstnanci Kraje Vysočina zařazenými do Krajského úřadu Kraje Vysočina, zaměstnanci příspěvkové organizace Vysočina Tourism a starostou Nového Města na Moravě. Získané informace byly doplněny o údaje z webových stránek Kraje Vysočina, na které respondenti odkazovali. Dále se zde uvádí informace z 21. února 2016 z 25. středoevropského veletrhu cestovního ruchu HOLIDAY WORLD, kdy byl veden volný rozhovor s Mgr. Vladimírem Vechetou o nově vzniklé organizaci destinačního managementu s názvem Koruna Vysočiny. 2.5.1 Kraj Vysočina Za Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu Krajského úřadu Kraje Vysočina byla kontaktována Ing. Zuzana Vondráková (referentka na úseku cestovního ruchu), poté byl kontaktován Mgr. Ing. Zdeněk Kadlec, dr.h.c. (ředitel Krajského úřadu Kraje Vysočina), za kterého odpověděl Ing. Ladislav Seidl, MBA (vedoucí odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu). Za příspěvkovou organizaci Vysočina Tourism byl kontaktován ředitel organizace, Ing. Tomáš Čihák, za kterého odpověděla Klára Čechová. Strategie rozvoje cestovního ruchu Dle informací uvedených Ing. Ladislavem Seidlem, MBA v emailu z 29. ledna 2016, Kraj Vysočina si uvědomuje příznivé dopady cestovního ruchu na rozvoj regionů, proto se snaží rozvíjet pozici turistického regionu Vysočina jako atraktivní turistické destinace, která má významný turistický potenciál, tzn. zachovalou přírodu, historické památky, bohaté tradice, vhodné podmínky pro sport a rekreaci i poměrně dobrou dopravní dostupnost. Důraz je proto kladen na vytváření turistických produktů a jejich uplatnění na trhu, koordinaci marketingových aktivit, podporu zkvalitňování poskytovaných služeb, podporu 79
vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu, vytvoření struktury komunikace mezi aktéry v cestovním ruchu apod. Vize rozvoje cestovního ruchu v Kraji Vysočina se zakládá na třech bodech:
Kraj Vysočina je dobře dostupný region pro objevné poznání, aktivní odpočinek, profesní setkávání a zajímavé zážitky.
Kvalita infrastruktury, pestrost nabídky, profesionalita služeb, ohleduplnost k přírodnímu prostředí a péče o kulturní dědictví jsou důvodem pro opakovanou návštěvu kraje.
Široce podporovaný, dynamický a udržitelný cestovní ruch je na Vysočině důležitou součástí života Kraje Vysočina.
Vysočina Arena je ve vizi kraje chápána jako důležité místo pro konání celé řady velkých a zajímavých akcí, které do regionu lákají velké množství návštěvníků, a také jako centrum zimních sportů na Vysočině. Kraj Vysočina se snaží maximálně podporovat zimní i letní sportovní události, které se ve Vysočina Areně konají. Jedná se např. o letošní Mistrovství světa horských kol a Světový pohár v biatlonu. Otázkou ale zůstává, zda bude docházet k podpoře aktivit ve Vysočina Areně i v budoucnu, jelikož o dotacích rozhoduje dle zákona zastupitelstvo/rada kraje na základě obdržené žádosti, a právě do krajských zastupitelstev proběhnou řádné volby v říjnu 2016. Stejná situace nastává také v případě možného vzniku Národního olympijského centra ve Vysočina Areně, ale toto rozhodnutí závisí především na rozhodnutí na národní úrovni. Současnými významnými investicemi, které byly Krajem Vysočina učiněny v oblasti cestovního ruchu jsou: modernizace zámku v Třebíči a zpřístupnění nových expozic, projekt v rámci IROP hrad Roštejn (zpřístupnění nových expozic), grantové programy v rámci Fondu Vysočiny (např. Doprovodná infrastruktura cestovního ruchu, Lyžařské běžecké trasy, Cyklodoprava a cykloturistika, Prodejny regionálních produktů), individuální dotace na podporu KČT (údržba značení pro pěší, lyžařské a cyklo trasy), příprava
nové
strategie
ve
spolupráci
se
subjekty
působícími
v
cestovním
ruchu ‒ Strategie rozvoje cestovního ruchu v Kraji Vysočina na období 2017‒2025 a Strategie rozvoje cykloturistiky a cyklodopravy v Kraji Vysočina na období 2014‒2020.
80
V emailu od Ing. Zuzany Vondrákové z 19. ledna 2016 bylo rovněž uvedeno, že se momentálně připravuje nová Strategie cestovního ruchu Kraje Vysočina pro období 2017‒2025, v současné době je k dispozici pouze Strategie rozvoje cestovního ruchu v Kraji Vysočina pro období 2008‒2013. Nicméně priority Kraje Vysočiny v oblasti cestovního ruchu jsou specifikovány v Programu rozvoje kraje, konkrétně v prioritní oblasti 5 ‒ Atraktivní kulturní a historické dědictví a cestovní ruch, opatření 5.1 ‒ Infrastruktura cestovního ruchu a 5.2 ‒ Služby v cestovním ruchu. Informace uvedené v jednotlivých opatřeních korespondují se získanými informacemi od Ing. Ladislava Seidla, MBA, které se týkají oblastí podpory cestovního ruchu ze strany Kraje Vysočina. Do těchto oblastí patří:
Podpora rozvoje základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu, tzn. budování, rozšiřování a zkvalitňování sítě cyklotras, cyklostezek, hipotras, singletracků, turistických značených tras a naučných stezek, lyžařských běžeckých a bruslařských tras včetně výstavby jejich doprovodné infrastruktury (grantová politika prostřednictvím programů Fondu Vysočiny, národních dotačních titulů a operačních programů Evropské unie).
Podpora rozvoje kvality služeb (grantová politika prostřednictvím programů Fondu Vysočiny, národních dotačních titulů a operačních programů Evropské unie).
Marketingová podpora regionální turistické nabídky (prezentace nabídek, vlastní turistický portál, systémová podpora činností turistických informačních center a podpora regionální organizace cestovního ruchu Vysočina Tourism).
Jak již bylo několikrát v diplomové práci zmíněno, Kraj Vysočina se podílel na investici do modernizace Vysočina Areny a hodnotí ji na základě reakcí v souvislosti s tématem Vysočina Areny pozitivně, tj. na základě úspěšnosti sportovních akcí a jejich vysoké návštěvnosti. Exaktní přínos vynaložených investic vůči ekonomickému efektu z cestovního ruchu není kraj schopen vyčíslit.
81
Prezentace kraje probíhá jednak přímo v kraji, ale i mimo něj formou účastí na nejrůznějších akcích a veletrzích. Propagace je financována z rozpočtu Kraje Vysočina (rozpočtu příspěvkové organizace Vysočina Tourism) a v minulých letech se využívalo i zdrojů z Evropské unie. Roční náklady na propagaci kraje nejsou vyčísleny. Celkovou propagaci kraje má na starosti odbor vnějších vztahů krajského úřadu, ale marketing cestovního ruchu zajišťuje přímo příspěvková organizace Vysočina Tourism. Vysočina Tourism Příspěvková organizace Vysočina Tourism byla zřízena Zastupitelstvem Kraje Vysočina v listopadu 2007. Činnost organizace byla zahájena 2. ledna 2008 s cílem vytvoření dostatečně silné konkurenční pozice Kraje Vysočina na trhu cestovního ruchu. Marketingové aktivity organizace jsou financovány částečně z rozpočtu organizace a další aktivity jsou realizovány prostřednictvím projektů financovaných z fondů Evropské unie. Kraj
Vysočina
jako
zřizovatel
Vysočina
Tourism
poskytuje
bezplatné
půjčky
na předfinancování a spolufinancování nákladů projektů. Na otázku, zda jsou finanční zdroje na marketingové aktivity dostačují, bylo odpovězeno, že finančních prostředků na marketing by mohlo být vždy více. Jak píše Klára Čechová ve svém emailu z 8. března 2016, jednou z činností Vysočina Tourism je prezentace turistické nabídky regionu Vysočina, k tomu dochází např. na mezinárodních sportovních soutěží konaných ve Vysočina Areně, tj. za rok 2016 FIS Světový pohár v běhu na lyžích, UCI Mistrovství světa horských kol a IBU Světový pohár v biatlonu. Na všech zmíněných sportovních akcích se příspěvková organizace Vysočina Tourism účastnila nebo bude účastnit se svým stánkem. Na začátku ledna letošního roku byl také vydán propagační letáček s názvem „Sportovní akce na Vysočině 2016“ (viz příloha 4), který informuje o zmíněných sportovních akcích ve Vysočina Areně v roce 2016. Letáček, který je primárně určen pro návštěvníky sportovních akcí ve Vysočina Areně, informuje nejen o třech nejdůležitějších sportovních akcích pořádaných v Novém Městě na Moravě, ale také o památkách UNESCO na Vysočině a o turistických cílech v okolí Vysočina Areny v dosahu cca 30 km. Letáček, který byl vydán 4. ledna 2016, je možné získat na veletrzích cestovního ruchu (Utrecht, Vídeň, Brno, Praha, Bratislava, Katowice) a dalších akcích, kterých se Vysočina Tourism účastní, nebo rovněž přímo na 82
akcích konaných ve Vysočina Areně nebo v hotelu SKI a v informačním centru v Novém Městě
na
Moravě.
Ke
stažení
je
samozřejmě
i
na
webových
stránkách
www.vysocinatourism.cz a www.region-vysocina.cz. Celkem bylo vytištěno 10 000 ks letáčků v české verzi, 3 000 ks v anglické, 3 000 ks v německé a 800 ks v polské verzi. Na základě nabídky účasti na veletrhu MITT Moskva v březnu 2016, se řešil dotisk ruské mutace letáčku. Pokud bude třeba, počítá se i s dalším dotiskem v průběhu roku. Náklady, které zahrnovaly grafický návrh letáčku, tisk, překlady a dopravu byly zatím vyčísleny na 35 000 Kč s DPH. K hlavním aktivitám Vysočina Tourism v roce 2016 patří účast na veletrzích cestovního ruchu v Utrechtu, Vídni, Brně, Bratislavě, Drážďanech, Praze a Katowicích. Dále pak prezentace turistické nabídky Vysočiny na významných akcích na území kraje i mimo něj. Jedná se o různé sportovní akce doplněné např. o Den s Krajem Vysočina, Rodinný den v Šiklově mlýně, Slavnosti brambor v Bystřici nad Pernštejnem apod. V průběhu roku bude docházet rovněž k udržování aktuálnosti webových stránek a aplikací provozovaných Vysočina
Tourism
(www.region-vysocina.cz,
http://produkty.region-vysocina.cz/,
www.vysocinaconvention.cz, mobilní aplikace Turistický průvodce po Vysočině a mobilní aplikace Geohra ‒ židovské cesty po Vysočině, rozhledny a vyhlídkové věže po Vysočině). K dalším aktivitám organizace patří např.:
obnova značení ¼ jezdeckých tras na Vysočině (212 km),
úzká spolupráce se zpracovatelem Strategie Kraje Vysočina v oblasti cestovního ruchu na období 2017‒2025,
press trip pro rakouské novináře ve spolupráci se zahraničním zastoupením CzechTourismu (důraz na propagaci MS horských kol v NMNM a města Třebíč),
propagace významných sportovních akcí na Vysočině za pomocí letáčku distribuovaného na veletrzích a dalších prezentačních akcích.
Organizace Vysočina Tourism se zaměřuje a nadále bude zaměřovat hlavně na rozvoj produktových témat, mezi která patří rozhledny a vyhlídkové věže, židovské cesty, gastronomie a sklářství. Samozřejmostí je i spolupráce s Českou centrálou cestovního ruchu ‒ CzechTourism. Pro národní kampaň s názvem Snow & Fun bylo organizací 83
Vysočina Tourism doporučeno Novoměstsko jako centrum běžeckého lyžování. Organizace Vysočina Tourism se zasadila i o to, aby agentura CzechTourism intenzivně podporovala a spolupracovala s bikerskou komunitou v roce 2016 (singletracky a MS horských kol 2016). Jednou z forem spolupráce CzechTourismu s Vysočina Tourism by měl být např. nákup reklamního prostoru. V současné době se spolupráce týká především kampaně zaměřené na Karla IV. Organizace Vysočina Tourism pomáhá s tvorbou itinerářů a navrhla i několik Karlovských míst, která by v itinerářích neměla chybět. Byla podána žádost o partnerství s CzechTourismem k akci Živé obrazy na hradě Roštejn, což jsou netradiční kostýmované prohlídky, které budou v roce 2016 tematicky zaměřené na Karla IV. Pro další rok se tato spolupráce bude týkat tématu Santini - baroko. Organizace Vysočina Tourism se také pravidelně účastní jednání se zástupci odboru Regionálního partnerství a vztahy B2B agentury CzechTourism. 2.5.2 Nové Město na Moravě Za Nové Město na Moravě byl kontaktován dne 19. ledna 2016 přímo starosta města Michal Šmarda. Dále byly získávány informace na 25. středoevropského veletrhu cestovního ruchu HOLIDAY WORLD, kdy byl veden volný rozhovor s Mgr. Vladimírem Vechetou o nově vzniklé organizaci destinačního managementu s názvem Koruna Vysočiny. Rozhovor proběhl 21. února 2016 v odpoledních hodinách. Strategie rozvoje cestovního ruchu Starosta Nového Města na Moravě považuje cestovní ruch za důležité hospodářské odvětví, které napomáhá k posílení ekonomiky dané oblasti. Nejdůležitější je pro rozvoj cestovního ruchu nabídka služeb, která turistu v dané lokalitě udrží déle jak 1 noc. Považuje také za velmi důležitou spolupráci veřejného a soukromého sektoru pro poskytování kvalitních služeb a produktů. Vize rozvoje cestovního ruchu v Novém Městě na Moravě se tedy zakládá na spolupráci s ostatními ORP, veřejným a soukromým sektorem. Cestovní ruch v oblasti Novoměstka se zakládá především na sportovních aktivitách a na aktivním odpočinku rodin s dětmi, případně seniorů. Významnou úlohu má proto Vysočina Arena, zejména po její modernizaci, která slouží nejen pro potřeby veřejnosti, 84
ale také pro pořádání významných mezinárodních závodů, které každoročně přilákají velké množství turistů a jednodenních návštěvníků. Návštěvnost v letní sezoně ovlivňují zase singletracky v lese Ochoza a s nimi související budování silničních okruhů a MTB okruhů. Do budoucna město plánuje vytvořit ve Vysočina Areně i trasy pro běžce a budují se trasy pro pěší turistiku. Město dále napomohlo vzniku zimního a letního testcentra neboli Ski-bike centra, které se nachází přímo ve Vysočina Areně. Pro rok 2016 byl rozpočet města schválen tak, aby mohlo být podpořeno Mistrovství světa horských kol a další významné akce ve Vysočina Areně. Schválený rozpočtový výhled města až do roku 2019 počítá s pokračováním významné dotační podpory sportovní, sociální a kulturní oblasti. Podpora sportovních akcí a budování infrastruktury se městu částečně vrací v podobě místních poplatků, jelikož je zaveden místní poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt ve výši 10 Kč za osobu a den a místní poplatek z ubytovací kapacity ve výši 4 Kč za každé využité lůžko a den. K abnormálnímu nárůstu příjmu ze zmíněných poplatků došlo v roce 2013, kdy se pořádalo Mistrovství světa v biatlonu. Poplatek z ubytovací kapacity navýšil rozpočet v roce 2013 o 319 386 Kč, v roce 2012 to bylo pouze 180 302 Kč. K navýšení rozpočtu došlo i vlivem poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt. Celková vybraná suma za místní poplatek vztahující se k lázeňskému nebo rekreačnímu pobytu v roce 2012 činila 156 492 Kč a v roce 2013 se zvýšila na 227 383 Kč. Po roce 2013 se vybraná suma za místní poplatek z ubytovací kapacity udržela na úrovni cca 234 000 Kč (236 152 Kč ‒ rok 2014 a 232 204 Kč ‒ rok 2015) a suma za místní poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt v roce 2014 klesla na 172 082 Kč a v roce 2015 se zase zvýšila na 195 058 Kč. (Nové Město na Moravě ‒ rozpočet města, © 2012-2016) Na modernizaci Vysočina Areny se podílelo i Nové Město na Moravě. Vynaloženou investici hodnotí pozitivně, jelikož se od ní očekávalo zvýšení počtu pořádaných akcí světové úrovně a tím přilákaní nejenom turistů, ale i podnikatelských subjektů. Město dále chtělo, aby byla Vysočina Arena přístupná široké veřejnosti, což se také podařilo a celková očekávání od modernizace sportovního areálu byla naplněna. V oblasti rozvoje cestovního ruchu město právě připravuje projekt Sportovní haly, kluziště, rekonstrukci Horáckého muzea a informačního centra, vybudování nových cyklostezek a cyklotras. K rozvoji cestovního ruchu na Novoměstsku by mělo přispět také založení organizace destinačního managementu s názvem Koruna Vysočiny, která vyzdvihuje nejpodstatnější 85
atraktivity v nabídce cestovního ruchu jednotlivých zapojených oblastí, s cílem prodloužení délky pobytu návštěvníků. Novoměstsko je prezentováno jako srdce Vysočiny s důrazem na zimní sporty. Koruna Vysočiny V České republice byl Kraj Vysočina doposud jediným krajem, který neměl oblastní turistickou destinaci s vlastním destinačním managementem. Propagaci celého kraje zajišťovala pouze organizace Vysočina Tourism, která začala fungovat v roce 2008 a od té doby zodpovídá za regionální destinační management. Tento stav se však změnil se založením destinační organizace Koruna Vysočiny, z.s., která byla založena dne 3. září 2015 v Bystřici nad Pernštejnem, kdy sedm starostů podepsalo „Memorandum o rozvoji spolupráce a řízení strategie rozvoje cestovního ruchu ve spojeném regionu KORUNA VYSOČINY″. Zakladatelskými městy jsou Žďár nad Sázavou, Nové Město na Moravě, Bystřice nad Pernštejnem, Tišnov, Velká Bíteš, Velké Meziříčí a městys Nedvědice. Nově vzniklá turistická destinace se rozprostírá v Kraji Vysočina, ale i v Jihomoravském kraji. Společným cílem zakladatelů Koruny Vysočiny je vzájemná propagace a vytváření balíčků služeb určených jednotlivým cílovým skupinám, které by měly být natolik atraktivní, aby se turisté opakovaně vraceli. Mělo by dojít ke vzniku společného turistického webu a k vydávání společných propagačních materiálů, např. turistické noviny. Vzniknout by měla i turistická karta, která by zajišťovala slevy na vstupném u památek a na kulturních akcích. Ve výsledku by tedy mělo dojít k vytvoření ideálních podmínek pro rozvoj soukromého podnikání, růst kvality služeb a pro aktivity neziskového sektoru. Pan Mgr. Vladimír Vecheta, který vede kancelář managementu turistické destinace a koordinuje veškerou činnost v destinaci, potvrdil, že se v současné době úspěšně daří rozvíjet spolupráci především se soukromým sektorem.
86
3 NÁVRHOVÁ ČÁST V této části práce jsou použity výsledky kvalitativního výzkumu, popsaného v analytické částí této práce, ve kterém bylo využito metod pozorování, rozhovorů a dotazníků. Informace
získané
zmíněnými
metodami
byly
interpretovány
a
porovnány
s prostudovanými publikacemi, které s tímto tématem souvisejí a jsou uvedeny v Literatuře. K části analytické práce byl využit sběr dat z webových stránek, zejména z webových stránek Českého statistického úřadu. Termíny osobních pozorování a polostrukturovaných rozhovorů byly zvoleny tak, aby se pohybovalo ve Vysočina Areně dostatečné množství osob a v různých ročních obdobích (prosinec, leden, duben). Mimo návštěvníky Vysočina Areny bylo vedeno několik osobních rozhovorů a byla použita metoda nestrukturovaného neboli volného rozhovoru se zaměstnanci turistického informačního centra v Novém Městě na Moravě a několika osobami v rámci 25. středoevropského veletrhu cestovního ruchu HOLIDAY WORLD. Dále byl veden také polostrukturovaný rozhovor se zástupcem Sportovního klubu Nové Město na Moravě. Dle závěrů analytické části této diplomové práce je možné doporučená opatření rozdělit následovně: 1) Doplnění infrastruktury pro běžného návštěvníka areálu Vysočina Arény mimo konání významných akcí. 2) Doplnění infrastruktury pro návštěvníka v době konání významných akcí v areálu Vysočina Arény. 3) Další opatření v oblasti zlepšení propagace sekundární nabídky cestovního ruchu a zlepšení systému řízení cestovního ruchu. Navrhovaná opatření vyplývají hlavně z výstupů kapitoly 2.3.3 analytické části diplomové práce a jsou zacílena především na sporty, které jsou ve Vysočina Areně preferovány a provozovány, tj. lyžování, cyklistika, doporučení jsou zaměřena i na in-line bruslení, moderní využití koloběžek apod. Návrhy by měly doplnit portfolio nabízených služeb, které jsou v současné době poskytovány buď omezeně, nebo nejsou poskytovány vůbec.
87
3.1 Doplnění infrastruktury pro běžného návštěvníka areálu Vysočina Areny mimo konání významných akcí 1) Sprchy
Vysočina Arena není využívána v průběhu roku pouze profesionálními sportovci, ale především rekreačními sportovci. Vzhledem k tomu, že zdaleka ne všichni aktivní návštěvníci musí být ubytování přímo v blízkosti areálu, jedno z navrhovaných opatření je zaměřeno na dobudování venkovní sprchy pro návštěvníka. V minulosti byla již vybudována sprcha pro mytí kol či jiného sportovního vybavení nic méně pro komfort návštěvníka (sportovce) toto vybavení chybí. Sprchy by se měly nacházet v blízkosti Bike-Ski centra a také blízko přípojek na rozvod vody a elektřiny. Proto je návrh směřován do východní části odstavného parkoviště, kde je nyní situovaná služba mytí kol, která je značena na obrázku 7 žlutým bodem. Umístění sprch je vyznačeno bodem červeným. Bike-Ski centrum se na obrázku nachází v černě lemované elipse. Obrázek 7: Vyznačení umístění sprch v areálu Vysočina Areny
Zdroj: vlastní zpracování obrázku převzatého z webových stránek Cyklo aréna Vysočina Návrh venkovních sprch je možné realizovat ve třech variantách, a to výstavbou sprch nebo formou pronájmu mobilních sprch či sprchových kontejnerů. Při volbě první varianty, výstavby sprch, je nutné postupovat v následujících krocích: 1. Nejdříve je nutné vybrat nejvhodnější místo pro umístění sprch v blízkosti Bike-ski centra, pro tento návrh byla vybrána východní část parkoviště (viz obrázek 7). 88
2. Vybrané místo se vyhledá v katastrální mapě a zjistí se vlastník pozemku, který musí rozhodnout zda dojde k zastavění navrhované části pozemku. V případě, kdy se jedná o pozemek ve vlastnictví města, rozhoduje o zastavění části pozemku rada města. Vybrané místo na obrázku 7 se nachází na pozemcích s parcelním číslem 3102, 3103/2 a 3103/7 vše v katastrálním území města Nové Město na Moravě. Vlastník pozemků s č. 3102 a 3103/2 je město Nové Město na Moravě, vlastník pozemku s č. 3103/7 je Karel Klepač. 3. Následně musí být proveden náčrt podoby stavby pro umístění sprch, aby se mohla odhadnout výše nákladů na výstavbu. Obrázek 8 znázorňuje přibližnou podobu stavby pro sprchy (střešní materiál a vnitřní prostory se v návrhu liší). V příloze 5 je umístěn nákres stavby ze strany. Dále je nutné vyřešit, kdo bude stavbu realizovat. Dle informací zjištěných v analytické části práce, je správcem areálu Sportovní klub Nové Město na Moravě, majitelem pozemku je Nové Město na Moravě. Proto je nutná dohoda těchto dvou subjektů, kdo bude nositelem projektu. S nositelem projektu souvisí i zdroje financování, tj. z rozpočtu města nebo finančních prostředků klubu. Následně musí být připraven stavební projekt včetně prověření přípojek na inženýrské sítě (elektřina, voda, kanalizace). Obrázek 8: Vzhled sprch
Zdroj: webové stránky Free Range Designs 4. Před začátkem stavby je nutné získat nezbytná povolení od příslušného stavebního úřadu (ohláška stavby). 89
5. Následně je nutné vybrat dodavatele stavby (vzhledem k cenové výši projektu poptávkovým řízením či dle pravidel města pro zadávání veřejných zakázek v případě, že investorem je město). Investor dohlíží na dodavatele při provedení stavby. 6. Dodavatel stavby nejdříve připraví
základovou desku o síle 100 mm.
Při betonování základové desky se musí počítat s vedením odpadních trubek a umístěním podlahového žlábku. Základová deska se nechá měsíc vyzrát. 7. Následně se provede sestavení dřevěné konstrukce stavby, která se ukotví k základové desce a obloží se palubkami o síle 20 mm z exteriéru. 8. Připojí se rozvody vody, kanalizace a elektřiny. 9. Z interiéru se přiloží vlněná izolace k již připevněným palubkám a obloží se dalšími palubkami (z interiéru). 10. Dalším krokem bude upevnění OSB desek na střechu z exteriéru, ke kterým se z interiéru přiloží izolační vata a uzavře se palubkami. Poté se OSB desky pokryjí bitumenovými šindeli. 11. Do každého horního rohu v místnosti se sprchou se umístí ventilátor k odsávání vlhkosti. 12. Nainstaluje se stropní světlo LED se senzorem na pohyb a délkou intervalu 1 ‒ 12 min. 13. Následně se provede povrchová úprava podlahy, na kterou se položí litá dlažba z oblázků (podlaha v místnostech musí být mírně zešikmená, aby voda odtékala do podlahového žlábku). 14. K dělící stěně mezi sprchami se připevní dřevěná lavice na odkládání věcí. 15. Dále se do každé místnosti nainstalují mincovní automaty, které zabezpečí sepnutí vody na 5 minut, sprchové armatury, sprchová ramínka a podlahové žlábky. Podoba mincovního automatu a sprchové armatury je zachycena na obrázku 9 a vzhled sprchového ramínka a podlahového žlábku je vidět na obrázku 10. Mincovní automat by byl nastaven na 20 Kč.
90
Obrázek 9: Mincovní automat a sprchová armatura pro jednu sprchu
Zdroj: webové stránky AZP Brno s.r.o. Obrázek 10: Sprchové ramínko a podlahový žlábek
Zdroj: webové stránky AZP Brno s.r.o. 16. Vstup do každé místnosti se osadí palubkovými dveřmi a nainstaluje se mincovní automat pro otevírání dveří, který by byl nastaven také na 20 Kč. Pro navození lepšího pocitu bezpečnosti by bylo žádoucí na každé dveře z vnitřní strany namontovat západky. 17. Celá dřevěná konstrukce se zlehka obrousí a natře bezbarvým lakem. 18. Na čelní stranu stavby se sprchami se umístí ceník. Celková orientační cena potřebného materiálu a zařízení k realizaci stavby činí 156 120 Kč bez DPH. Jednotlivé odhadované náklady jsou uvedeny v příloze 6. K celkové orientační ceně nákladů je nutné ještě připočítat cenu práce. Jeden den je potřebný na položení základové desky, po měsíci je možné pokračovat ve stavbě. Při práci třech řemeslníků by postavení navrhované stavby a zapojení všech zařízení nemělo trvat déle než tři dny.
91
Odhadovaná cena za provedenou práci by činila celkem 19 200 Kč. Pokud by výstavba zabrala celkem 4 dny a pracovali by tři lidé, každý za 200 Kč na hodinu. Pro porovnání finančních nákladů byly kontaktovány společnosti, jenž ve svém produktovém portfoliu nabízejí mobilní sprchy, konkrétně společnost TOI TOI, sanitární systémy, s r.o. a společnost ADCO&DIXI spol. s r.o. V emailu od pana Vladimíra Zemánka ze dne 1. dubna 2016 bylo uvedeno, že společnost TOI TOI, sanitární systémy, s r.o. nabízí jako nejlepší formu řešení sprchový kontejner ‒ SK5, jelikož mobilní sprchy po jednom kuse nemají v nabídce. Sprchový kontejner je ale pro řešenou situaci zbytečně velký. Uvnitř tohoto kontejneru se nachází celkem pět samostatných sprchových boxů, které nejsou uzamykatelné, proto by musely být pořízeny takovéto boxy dva, jeden pro ženy a druhý pro muže. Od počtu sprchových boxů se samozřejmě také odvíjí cena. V případě koupě jednoho boxu vychází cena na 270 tisíc Kč, pronájem na jeden kalendářní měsíc je vyčíslen na 10 tisíc Kč. Dále by se k ceně muselo připočítat složení kontejneru hydraulickou rukou za 750 Kč za kus při dovozu a dalších 750 Kč při odvozu. Pojištění není zahrnuto v ceně. Pokud by společnost zajišťovala i dopravu, účtuje si 34 Kč na kilometr (nutno počítat s cestou tam i zpět). Veškeré ceny jsou uvedeny bez DPH. Výsledná cena při koupi dvou kontejnerů s dopravou a složením hydraulickou rukou činí 553 060 Kč bez DPH a při pronájmu na dobu, kdy jsou singletracky obvykle přístupné veřejnosti (květen ‒ říjen), by cena činila za oba kontejnery 134 560 Kč bez DPH. Nutné by bylo v obou případech dořešení pojištění, přívodu vody, el. přípojky, údržby, provozu a napojení na odpad. Nabídka společnosti TOI TOI, sanitární systémy, s r.o. je uvedena v příloze 7 společně s fotografií sprchového kontejneru. V emailu od paní Veroniky Kurelové ze dne 1. dubna 2016, bylo uvedeno, že společnost ADCO&DIXI spol. s r.o. je schopna zajistit mobilní sprchové kabiny i ve variantě po jenom kuse, tzn. pro jednu osobu. Mobilní sprcha DIXI WATER se nedá koupit, ale pouze pronajímat. Pronájem jedné mobilní sprchy vychází měsíčně na 3 000 Kč bez DPH. V ceně je zahrnut pronájem, doprava i pojištění. Celková cena při pronájmu dvou mobilních sprch na období šesti měsíců by vyšla na 36 000 Kč. Samozřejmě by bylo nutné dořešit napojení na teplou/studenou vodu, odpad, způsob údržby a provoz. Nabídka společnosti
92
ADCO&DIXI spol. s r.o. je přiložená k nahlédnutí v příloze 8 společně s fotografií mobilní sprchy. Po celkovém zhodnocení všech možností se jeví jako nejlepší varianta návrhu sprch v areálu Vysočina Areny pronájem mobilních sprch od společnosti ADCO&DIXI spol. s r.o., jelikož se jedná o nejméně nákladnou variantu a pro první rok, tedy ideální. Pronájem dvou mobilních sprch na období od května do října by stál 36 000 Kč bez DPH. Následně by se podle využitelnosti mobilních sprch mohla zvažovat varianta vlastního vybudování sprch na pozemku s parcelními čísly 3102, 3103/2 a 3103/7. Odhadovaná cena této varianty činí 215 720 Kč bez DPH. Realizaci tohoto návrhu by zajisté pozitivně vnímali návštěvníci Vysočina Areny a Cyklo arény Vysočina, jelikož jsou sprchy běžnou součástí doplňkových služeb sportovních areálů v České republice i v zahraničí. Pronájmem sprch či jejich výstavbou by se tedy mohl zvýšit komfort návštěvníka areálu Vysočina Arena. 2) Venkovní fitpark Dalším návrhem na zlepšení doplňkových služeb ve Vysočina Areně, je vybudování venkovního fitparku. V současné době je v rámci celé České republiky vybudováno několik set takovýchto parků a neustále se budují nové, protože si je lidé velice oblíbili. Proto by bylo vhodné takovýto moderní fitpark postavit v areálu Vysočina Areny. Cvičení na fitness strojích v přírodě je zábavné a poměrně nenáročné. Stroje jsou vyhledávány nejen mladistvými, ale i seniory nebo maminkami s dětmi. Cvičením na těchto strojích dochází k protažení a posílení celého těla. Nejvhodnějším místem pro zrealizování návrhu je místo nacházející se hned u Bike-ski centra, na pozemku s parcelním číslem 3110/1. Způsob využití pozemku je určen jako sportoviště a rekreační plocha. Vlastníkem pozemku je město Nové Město na Moravě, proto by o instalaci venkovních fitness strojů na navrženém pozemku musela rozhodnout rada města a muselo by dojít k dohodě mezi městem a sportovním klubem, kdo z nich bude investorem. V případě, že město, potom by je stejně jako ostatní majetek, bylo nutné následně svěřit do správy sportovního klubu. Navrhované místo pro umístění fitparku je vyobrazeno na obrázku 11 zeleným bodem (žlutý bod představuje umístění služby mytí kol, červený bod navrhované sprchy a černě lemovaná elipsa je umístěna nad oblastí Bike-ski centra).
93
Obrázek 11: Umístění fitparku v areálu Vysočina Areny
Zdroj: vlastní fotografie a webové stránky Cyklo aréna Vysočina Fitness stroje mohou být instalovány do různých typů povrchů, pro řešený návrh je ideální klasický travnatý povrch, aby fitpark co nejvíce splynul s přírodním prostředím. Na vybrané místo realizace venkovního fitparku by byly nejdříve nainstalovány celkem 4 stroje, kvůli minimalizaci nákladů, samozřejmě se bude počítat s možností pozdějšího doinstalování dalších strojů. Navrhované stroje jsou uvedeny na obrázku 12. Obrázek 12: Navrhované fitness stroje v celokovovém provedení
Zdroj: webové stránky firmy COLMEX s.r.o. Tyto stroje by měly protáhnout celé tělo a jeden ze strojů je zaměřen pouze na horní část těla, konkrétně na procvičování ramen. Stroje byly zvoleny tak, aby bylo zapojeno celé tělo nebo horní část těla, protože cyklistika a běžecké lyžování jsou náročné hlavně na oblast dolní části těla. Firma COLMEX s.r.o. ve svém portfoliu produktů nabízí stejné stroje v různých materiálových provedeních, proto byly zvoleny dvě varianty materiálů strojů. V první variantě by byly stroje vyrobeny v celokovovém provedení a v druhé variantě z imitace dřeva. První varianta je již vyobrazena na obrázku 12, druhá varianta je zachycena na obrázku 13. Konečné rozhodnutí o variantě provedení vybraných strojů, 94
závisí na cenové nabídce. Po vybrání nejvhodnějších 4 strojů pro realizaci návrhu venkovního fitparku u Vysočina Areny a Cyklo arény Vysočina, byl do firmy COLMEX s.r.o. zaslán email s dotazem na cenovou nabídku vybraných strojů ve dvou řešených variantách (celokovové provedení a imitace dřeva). K odpovědi na email odeslaný dne 2. dubna 2016 bohužel nedošlo. Obrázek 13: Navrhované fitness stroje v provedení imitace dřeva 0
Zdroj: webové stránky firmy COLMEX s.r.o. 3) Návrh na zlepšení občerstvení v Bike-ski centru Nynější nabídka občerstvení v Bike-ski centru se sestává především z pokrmů typu:
párek v rohlíku,
hot dog se zelím,
smažený sýr/smažený sýr v housce,
hranolky,
pizza,
čočková polévka/hrachová polévka,
zmrzliny.
Z kategorie nápojů se v nabídce objevují především alkoholické nápoje, a to: pivo, svařené víno, grog, rum, fernet a jägermeister. Nabídku alkoholických nápojů doplňuje káva a čaj. Nabídková tabule je k nahlédnutí v příloze 9. Nutné je podotknout, že tato nabídka se vztahuje k zimní sezoně, avšak v letní sezoně se nabízené pokrmy příliš neliší. Současná nabídka by mohla být nahrazena regionálními produkty a nutričně vyváženějšími pokrmy. Z důvodu poměrně malých prostor řešeného občerstvení nelze uvažovat o vlastní výrobě, proto je nutné spolupracovat s podnikateli v blízkém okolí.
95
Párek v rohlíku, hot dog se zelím, smažený sýr/smažený sýr v housce, hranolky a pizza z mraženého polotovaru by mohly být ideálně nahrazeny produkty z místní pekárny. V Novém Městě na Moravě se nachází tři pekařství: Pekařství Řečice, Enpeka a Pekařství U Slonků. Z těchto tří subjektů má nejrozmanitější a současně nutričně vyváženější nabídku Pekařství Řečice. Do nabídky občerstvení ve Vysočina Areně by bylo ideální zařadit z nabídky pekařství, např.:
čerstvé obložené bagety,
domácí štrúdl,
závin nebo koláčky (mák, tvaroh, ořech, ovoce),
tvarohový dezert,
jogurt (bílý, borůvkový, jahodový nebo malinový).
Počet jednotlivých položek by se měl odvíjet od průměrného počtu návštěvníků občerstvení za den, také by se měla připočítat rezerva, aby nedošlo k situaci, že by nebylo potencionálním zákazníkům Bike-ski centra co nabídnout. Nabídku by bylo samozřejmě vhodné doplnit ještě o ovoce, např. jablka, hrušky, banány, které lze delší dobu skladovat. V letní sezoně by se ovoce dalo zajisté odkoupit od místních farmářů. Dále by mohla být nabídka občerstvení doplněna o sušené ovoce a ořechy od regionální firmy Natural Jihlava s.r.o. nebo od firmy Domácí dobroty s.r.o. nebo také o regionální produkt s názvem Pikárecké perníkové preclíčky. Rozpočet, se kterým nyní hospodaří občerstvení v Bike-ski centru by zůstal nezměněn, pouze by došlo ke změně nabízeného sortimentu. Se změnou nabídky by ale bylo nutné koupit menší chladící výstavní vitrínu na čerstvé bagety a chladící vitrínu na jogurty a nápoje, případně by bylo vhodné do občerstvení zakoupit kontaktní gril na zapékání baget. Odhadovaná cena těchto zařízení je 25 041 Kč s DPH. Konkrétní seznam elektrických zařízení s cenami a s obrázky zařízení se nachází v příloze 10. Pokud by cyklisté, lyžaři nebo turisté požadovali klasickou teplou stravu, mohou navštívit restauraci v Hotelu SKI, který je situován v těsné blízkosti stadionu Vysočina Areny. Nabídka nápojů by měla zahrnovat nejen čaj a kávu, ale také např. mošt, který lze podávat v zimní sezoně teplý, šťávy (bezinková, zázvorová, meduňková, brusinková atd.) z bylinných sirupů vyráběných rodinnou farmou Sedmikráska z nedaleké obce Sněžné, vodu s citronem a džusy (stačily by 3 příchutě). Nabídka čajů by mohla být zejména 96
v zimní sezoně obohacena o bylinkové čaje, z bylinek čerstvých nebo alespoň sušených (dají se zakoupit rovněž v rodinné firmě Sedmikráska), a zázvorový čaj. U alkoholických nápojů by mohla nastat změna ve značce piva, určitě by bylo vhodné nabízet větší či menší regionální producenty piva, tj. Pivovar Chotěboř, Rebel Havlíčkův Brod, Ježek Jihlava, Bernard Humpolec atd. A samozřejmě také pivo nealkoholické. 4) Návrh na zlepšení nabídky testcentra v Bike-ski centru Nabídka testcentra v Bike-ski centru nyní zahrnuje: online rezervaci testovacích kol, mytí kol, servis kol a doplňkový prodej příslušenství. V průběhu července a srpna se navíc připravují tréninkové kempy s profesionály. Testcentrum bylo otevřeno v roce 2015 od července do října. Otevírací doba byla od 10.00 do 18.00 (pondělí až pátek) a od 9.00 do 19.00 (sobota až neděle). Otevírací doba v říjnu se lišila zejména ve všední dny, kdy bylo testcentrum zavřené kromě pátku, kdy bylo otevřeno od 15.00 do 18.00. O víkendu byla otevírací doba téměř stejná, v neděli se zavíralo o hodinu dříve než v období od července do září. Jeden z návrhů se vztahuje k otevírací době testcentra i občerstvení. Z důvodu, že jsou singletracky zpřístupněny již od 14. dubna 2016, tak by mělo být Bike-ski centrum otevřeno již od tohoto data, alespoň o víkendech. V červnu by mělo být otevřeno i přes všední dny alespoň odpoledne. Nabídka testcentra by mohla být doplněna i o nabídku zapůjčení in-line bruslí, kolečkových lyží nebo koloběžek. In-line brusle je možné v současné době zakoupit od 1 500 do 5 000 Kč s DPH. Náklady na pořízení kolečkových bruslí se pohybují v relaci od 4 000 do 10 000 Kč s DPH a ceny koloběžek od 2 000 do 6 000 Kč s DPH. Aby mohly být tyto produkty zařazeny do nabídky testcentra, muselo by jich být alespoň deset párů nebo kusů od každého. Pokud se budou náklady na pořízení in-line bruslí, kolečkových lyží nebo koloběžek počítat z jejich průměrných nákladů, tak by celková odhadovaná cena činila 142 500 Kč. Jelikož se jedná o poměrně vysokou částku, nejvhodnější způsob financování nákupu navrhovaných sportovních potřeb by byl formou dotace z rozpočtu města Nové Město na Moravě.
97
3.2 Doplnění infrastruktury pro návštěvníka v době konání významných akcí v areálu Vysočina Areny V době pořádání mezinárodních závodů jsou v prostorech areálu Vysočina Areny umístěny mobilní toalety od společnosti TOI TOI. Tyto toalety by mohly být doplněny nebo vyměněny za další produkt společnosti TOI TOI. Jedná se konkrétně o WC karavan VISION (dvě toalety) nebo o Maxi WC kontejner SK2 pro ženy (osm toalet) a Mega WC kontejner SK2 pro muže (dvě toalety a dvanáct pisoárů). Výhodou těchto produktů na rozdíl od klasických mobilních toalet je, že jsou vytápěné a dostatečně prostorné, tedy více komfortní. Dalším možným vylepšením areálu v době závodů by bylo zajisté umístění ohřívacích plynových lamp do prostoru pod tribunu D, kde se nachází stánky s občerstvením. Toto vylepšení by uvítali všichni, kterým začne být v době závodů zima. V areálu Vysočina Areny není běžným návštěvníkům umožněn přístup do budov. Rozmístěním ohřívacích plynových lamp by se předešlo situaci, kdy návštěvníci z areálu odcházejí předčasně, protože jim je zima. Stačilo by např. osm lamp. Při koupi plynové ohřívací lampy se cena pohybuje přibližně na úrovni 6 500 Kč s DPH, levnější variantou by byl pronájem ohřívací lampy, který nabízí ve své produktové nabídce firma ze Žďáru nad Sázavou s názvem Skákací hrady Vysočina přibližně za 900 Kč s DPH (vč. ceny za plynovou bombu). Při zapůjčení osmi plynových lamp by odhadovaná cena byla cca 7 200 Kč s DPH. V porovnání s koupí plynových lamp odhadem za 52 000 Kč se jeví jako lepší varianta pronájem, jelikož se nemusí v případě této varianty řešit uskladnění plynových lamp, dokupování a uskladňování plynových bomb. Pod tribunu D by bylo také vhodné umístit bistro stolky a více košů na odpadky. U každého stánku s občerstvením by měl být postaven alespoň jeden bistro stolek, aby mohli návštěvníci pohodlně zkonzumovat zakoupený pokrm. Pod tribunu D by se mohlo umístit odhadem deset bistro stolků. Zároveň by se měl navýšit počet košů, aby byl vždy jeden koš na odpadky alespoň u každého druhého stánku s občerstvením. Cena jednoho bistro stolku je přibližně 1 000 Kč s DPH. Odhadované náklady na koupi deseti bistro stolků jsou 10 000 Kč s DPH. Nejednalo by se o velkou částku, stolky se dají dobře uskladnit a opakovaně použít při všech významných mezinárodních závodech a jiných akcích. Podobné by to bylo s nákupem dodatečných 98
košů na odpad. Jeden obyčejný koš na venkovní použití (stojan na pytle s víkem) stojí přibližně 700 Kč s DPH, kdyby se těchto košů nakoupilo alespoň šest, celková částka potřebná pro nákup košů by byla maximálně 4 200 Kč s DPH. Bistro stolky i koše na odpadky by mohly být zakoupeny z rozpočtu Sportovního klubu Nové Město na Moravě nebo z rozpočtu města.
3.3 Další opatření v oblasti zlepšení propagace nabídky cestovního ruchu a zlepšení systému řízení cestovního ruchu v Kraji Vysočina V analytické části, kapitole 2.5, byla analyzována činnost aktérů v cestovním ruchu v Kraji Vysočina ve vazbě na Vysočina Arenu. Z analýzy vyplývá, že organizace Vysočina Tourism se zasadila o to, aby agentura CzechTourism intenzivně podporovala a spolupracovala s bikerskou komunitou v roce 2016 (singletracky a MS horských kol 2016). Vysočina Tourism se tedy snaží vyvíjet mnohé činnosti k tomu, aby docházelo k podpoře a propagaci sportovních soutěží ve Vysočina Areně, ale i sportovních aktivit obecně, i když hlavní aktivity Vysočina Tourism jsou zaměřeny spíše jiným směrem. Tato organizace vydala v minulém roce letáček poutající na hlavní soutěže roku 2016, které ve Vysočina Areně proběhnou, viz příloha 3. Jak vyplynulo z šetření, viz kapitola 2.3.3, návštěvníci Vysočina Areny by přivítali více informací o nabídce Novoměstska a také o nabídce Vysočina Areny v oblasti dalších aktivit (např. běžná nabídka služeb Vysočina Areny, jaké mají návštěvníci možnosti k pohybovým i odpočinkovým aktivitám a co nabízí jejich bezprostřední okolí). V této vazbě je vhodné doporučit rozšíření nabídky propagačních předmětů (brožur), které návštěvník při návštěvě sportovní akce obdrží. Na uvedeném letáku je upoutávka na památky UNESCO v kraji, dále na celkově 12 turistických cílů v blízkosti Vysočina Areny. Jako vhodné by bylo doplnit cíle přímo v Novém Městě na Moravě např. o Městské lázně nebo městskou památkovou zónu Nového Města na Moravě, k rozšíření pestrosti nabídky pro návštěvníka této lokality. V rámci tohoto opatření nejsou navrženy žádné zvýšené náklady, leták by měl zůstat ve stejném rozsahu (složená 1 A4) jak byl dosud organizací Vysočina Tourism vydáván. Zcela také chybí a měl by být doplněn materiál, který shrnuje celkovou nabídku Vysočina Areny mimo konání sportovních událostí.
99
Jak je uvedeno v analytické části této práce, bylo snahou provést šetření v ubytovacích zařízeních v uvedené lokalitě. Bohužel z žádného ubytovacího zařízení nebyla podána zpětná vazba na zaslané dotazy emailem a při návštěvě Hotelu SKI dne 2. dubna 2016 byla podána stručná ústní informace, při dotazu na balíčky služeb pro návštěvníky, že žádné speciální nabídky ve vazbě na Vysočina Arenu či možnosti poskytovaného několikadenního balíčku pohybového, sportovně rekreačního charakteru neposkytují. Neochota ke komunikaci u provozovatelů ubytovacích zařízení svědčí o nezájmu daných organizací k tematice balíčků služeb ve vazbě k Vysočina Areně. Vzhledem k tomu, že se v rámci této diplomové práce nepodařilo dohledat žádné informace o nabídce, lze se domnívat, že nabídka v této oblasti je nedostačující či dokonce žádná. V této oblasti se otevírá velká příležitost pro novou organizaci Koruna Vysočiny, viz kapitola 2.5.2 analytické části, která by se měla zaměřit především na téma udržení návštěvníka co nejdéle v území. V tuto chvíli by bylo poměrně zbytečné navrhovat v rámci diplomové práce jakýkoliv balíček služeb (např. sportovně relaxační balíček pro páry, které by obsahovaly ubytování, stravu, snížené vstupy, masáže, půjčení sportovního nářadí za snížené ceny apod.), neboť pokud nejsou hotely ochotny komunikovat v této věci, je zapotřebí působení destinační kanceláře, která systematickou činností vtáhne podnikatelský sektor do zlepšení nabídky v oblasti cestovního ruchu v daném území. Tato činnost je nesmírně důležitá nejen z důvodu ambice Vysočina Areny kandidovat na pořadatele Mistrovství světa v biatlonu 2020–2021, ale i z toho důvodu, že je třeba zkvalitňovat nabídku v daném území s cílem atraktivnosti Vysočina Areny po celý rok a ne jen v době konání významných sportovních akcí, které z důvodu nedostatku ubytovacích kapacit v době konání závodu návštěvníka v území neudrží. Tato tvrzení lze jednoznačně doložit zpracovanými statistikami v analytické části práce o návštěvnosti regionu. Finanční prostředky k této činnosti bude moci Koruna Vysočiny využít mimo jiné i z dotačních nástrojů národních zdrojů, které administruje Ministerstvo pro místní rozvoj. Předpokládané vyhlášení dotačního nástroje pro rok 2016 se předpokládá v červnu 2016.
100
ZÁVĚR Cílem diplomové práce bylo zhodnotit možnosti rozvoje cestovního ruchu v Kraji Vysočina využitím sportovního areálu Vysočina Areny. Hypotéza, která byla stanovena v následujícím znění H1: Modernizace Vysočina Areny zvýšila atraktivnost areálu pro pořádání sportovních akcí, byla potvrzena. Modernizace řešeného sportovního areálu umožnila pořádání nejen závodů v běhu na lyžích, ale nově také závodů v biatlonu, které jsou v současné době velice oblíbené u sportovních fanoušků, kteří se na významné biatlonové závody sjíždějí do Nového Města na Moravě z různých koutů České republiky a i ze zahraničí. O sportovním areálu Vysočina Arena u Nového Města na Moravě lze jednoznačně říci, že má pozitivní vliv na rozvoj cestovního ruchu v Kraji Vysočina. Téma diplomové práce navazuje na klíčové oblasti, které jsou řešeny např. v Koncepci státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2014–202028, Strategii regionálního rozvoje ČR 2014‒202029 nebo Programu rozvoje Kraje Vysočina 2015‒201830. Aby bylo možné přehledně zhodnotit vazbu na možnosti rozvoje cestovního ruchu v Kraji Vysočina, které plynou z využití sportovního areálu Vysočina Areny, byla práce strukturována do částí, které mají na rozvoj cestovního ruchu prokazatelný vliv. V teoretickém úvodu je práce zaměřena na popis cestovního ruchu, prostorové vymezení destinace a destinačního managementu včetně životního cyklu destinace. Tento model shodně s cílem práce pracuje se dvěma základními indikátory, které lze aplikovat i na zkoumanou oblast – a to počet přenocování a objem příjmů z cestovního ruchu. Analytická část práce je zaměřena na popis nabídky cestovního ruchu na Novoměstsku, charakteristiku řešeného sportovního areálu včetně jeho modernizace a na pořádané sportovní akce ve Vysočina Areně. V analytické části práce byl proveden kvalitativní výzkum, který se skládá z řady metod, jako jsou pozorování, nestrukturované a polostrukturované rozhovory a dotazníková šetření. V této části práce jsou zaznamenány
28
Viz webové stránky Ministerstva pro místní rozvoj: http://www.mmr.cz/getmedia/01144b63-0600-43c1-9bf5-cdd487c313fb/MMR-Cestovni-ruch-v-Ceskerepublice.pdf. 29 Viz webové stránky Ministerstva pro místní rozvoj: http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-ruch/Regionalni-politika/Koncepce-Strategie/Strategieregionalniho-rozvoje-CR-2014-2020. 30 Viz webové stránky Kraje Vysočina: http://www.kr-vysocina.cz/program-rozvoje-kraje-vysocina/ds-300352/archiv=0&p1=61524
101
výsledky jednotlivých rozhovorů a osobních pozorování. Díky široké škále cílových osob (návštěvníci akcí, pracovníci, kteří jsou zapojení do pořádání akcí až po ostatní obyvatele regionu) byl získán poměrně pestrý zdroj dat, ze kterého mohly být následně formulovány návrhy vedoucí k rozvoji cestovního ruchu v Kraji Vysočina využitím řešeného sportovního areálu. Hlavním zjištěním pro návrhovou část je rozšíření využitelnosti areálu Vysočina Areny pro cestovní ruch během celého roku doporučeným vybudováním sprch, venkovního fitparku, zlepšením nabídky občerstvení a nabídky testcentra v Bike-ski centru. Součástí návrhů je podrobný popis investic vedoucích ke zlepšení doplňkových služeb ve Vysočina Areně, včetně výčtu pracovních postupů, orientačních cen, které byly získány z průzkumu trhu a nabídek jednotlivých firem. Analytická část práce byla dále zaměřena na statistiky návštěvnosti Kraje Vysočina pro získání časového srovnání vývoje v této oblasti v posledních šesti letech. I když se vybudováním Vysočina Areny atraktivita regionu Novoměstsko zvýšila, což také vedlo ke zvýšení návštěvnosti regionu, nemělo to prozatím pozitivní dopad na ekonomický rozvoj regionu. Toto zjištění je dáno jednak vysokou výší počáteční investice s delší dobou její návratnosti, ale také nízkým počtem přenocujících v poměru k celkovému počtu všech návštěvníků sportovních akcí. Z průzkumu vyplývá nutnost nejen dobudovat další doprovodnou infrastrukturu viz výše, ale i potřeba zkvalitnit služby, které na pořádání akcí navazují, tj. doporučené zajištění komfortnějších mobilních toalet, umístění plynových lamp v areálu pod tribunou D, zvýšení počtu bistro stolků a odpadkových košů rovněž pod tribunou D, kde se nachází stánky s občerstvením v době konání mezinárodních závodů. Aby bylo možné v závěrečné části formulovat návrhy na zlepšení, bylo nutné ještě v kapitole 2.5 analyzovat a vymezit jednotlivé aktéry, kteří se na rozvoji cestovního ruchu v Kraji Vysočina a regionu Novoměstsko podílejí a jimž jsou mimo jiné výsledky této diplomové práce určeny. O výstupy diplomové práce projevil zájem Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu Krajského úřadu Kraje Vysočina a Odbor regionálního rozvoje Krajského úřadu Kraje Vysočina. Zde bylo zajímavým zjištěním absence organizací destinačního managementu uvnitř v území regionu, který by se podílel na zlepšení podmínek pro rozvoj destinace. Tento problém se podařilo vyřešit až v loňském roce, kdy byla založena organizace destinačního managementu Koruna Vysočiny, jejímž úkolem je doplnění jednostranně zacílené nabídky cestovního ruchu opírající se o dostatečný počet 102
kulturně-historických atraktivit, zkvalitnění ubytování a zlepšení poskytovaných služeb, získání nových zdrojů financování z podnikatelského sektoru a zlepšení prezentace tohoto místa pro konkrétní cílové skupiny. Dle výstupů této diplomové práce na Korunu Vysočiny čekají nemalé úkoly i ve vazbě na zjištění, že podnikatelé v oblasti ubytovacích služeb nebyli ochotni v rámci tvorby této diplomové práce komunikovat o nabídce, jejich poskytovaných službách a jejich propojení s ostatní nabídkou v daném území. Závěrem lze konstatovat, že pokud by navrhovaná opatření byla zrealizována, vedla by ke zkvalitnění doplňkových služeb Vysočina Areny, což by také mohlo přispět k rozvoji cestovního ruchu v Kraji Vysočina. Pro zachování udržitelnosti investice do sportovního areálu u Nového Města na Moravě je nutné i do budoucna počítat s velkým objemem provozních dotací, bez kterých by zvyšující se příliv turistů ustal.
103
LITERATURA [1] Asociace hotelů a restaurací ČR [online]. Praha: Asociace hotelů a restaurací ČR, 2016 [cit. 2016-02-29]. Dostupné na internetu:
[2] ATTL, P; STUDNIČKA P. Zásady zpracování závěrečných kvalifikačních prací. Praha: VŠH, 2014. 85 s. ISBN 978-80-87411-63-6. [3] AZP Brno s.r.o. [online] Brno: AZP Brno s.r.o., © 2008‒2016 [cit. 2016-04-02]. Dostupné na internetu:
[4] BÁRTA, J., 2015. Nové Město už staví zásobník sněhu za 27 milionů. Chce vyhrát nad počasím. In: iDNES.cz [online]. Praha: MAFRA, a. s., © 1999–2016 [cit. 2016-01-12]. Dostupné na internetu:
[5] BARTL, H., SCHMIDT, F. Destination management. Wien: Institut für Regionale Innovation, 1998. [6] BER, 2006. Lyžaři se zhlédli v cyklistice, pojedou Tour. In: iDNES.cz [online]. Praha: MAFRA,
a. s.,
©
1999–2016
[cit.
2015-12-28].
Dostupné
na
internetu:
[7] BERÁNEK, J. a kol. Moderní řízení hotelového provozu. 5., zcela přeprac. vyd. Praha: MAG Consulting, 2013. 335 s. ISBN 978-80-86724-45-4. [8] BIEGER, T., BERITELLI P. Management von Destinationen. 8. aktualisierte und überarbeitete Auflage. München: Oldenbourg, 2013. 310 s. ISBN 978-3-486-72118-8. [9] BUHALIS, D. Marketing the Competitive Destination of the Future. In: Tourism Management: Research Policies Practice, 1/2000. [10] BUTLER, R. W. The Concept of a tourist area cycle of evolution: Implications for management of resources. Canadian Geographer. 1980. Scibd [online]. San Francisco CA: Scribd
Inc.,
©
2016.
[cit.
2015-12-29].
Dostupné
na
internetu:
Area-Cycle-of-Evolution-Implications-for-Management-of-Resources-CanadianGeographer#scribd> [11] COLMEX ‒ Fitness parky, venkovní posilovny, street workout, hřiště pro seniory [online]. Praha: COLMEX s. r. o. – Fitness hřiště pro všechny generace, © 2010‒2016 [cit. 2016-04-02]. Dostupné na internetu: [12] Cyklo aréna Vysočina [online]. Nové Město na Moravě: Cyklo aréna Vysočina, © 2014 [cit. 2016-01-13]. Dostupné na internetu: < http://www.vysocina.bike/ > [13] Czech MTB [online]. Praha: Czech MTB s.r.o., © 2015 [cit. 2016-03-09]. Dostupné na internetu: [14] CzechTourism [online]. Praha: CzechTourism, © 2005‒2016 [cit. 2016-02-26]. Dostupné
na
internetu:
charakteristika-a-vyznam-cestovniho-ruchu-v-cesku/> [15] České dráhy [online]. Praha: České dráhy a.s., 2015 [cit. 2016-02-19]. Dostupné na internetu:
sampionu#sthash.g8jmMdQ7.dpuf> [16] Česko jede [online]. Praha: CESKOJEDE.cz, © 2011‒2014 [cit. 2015-12-05]. Dostupné na internetu: [17] Český Biatlon - fanshop [online]. Třebíč: Biathlon NM NM, 2016. [cit. 2016-02-28] Dostupné
na
internetu:
2015,k8,s1> [18] Český Biatlon [online]. Praha: Český svaz biatlonu, z.s., 2015 [cit. 2015-12-28] Dostupné na internetu: [19] Český statistický úřad [online]. Praha: Český statistický úřad, 2016 [cit. 2016-03-02]. Dostupné na internetu: [20] Český statistický úřad [online]. Praha: Český statistický úřad, 2016 [cit. 2016-01-16]. Dostupné na internetu:
105
[21] Český statistický úřad [online]. Praha: Český statistický úřad, 2016 [cit. 2016-01-15]. Dostupné na internetu: [22] Český statistický úřad [online]. Praha: Český statistický úřad, 2016 [cit. 2016-01-15]. Dostupné na internetu: [23] Český úřad zeměměřický a katastrální [online]. Praha: ČÚZK, © 2016 [cit. 2016-0404].
Dostupné
na
internetu:
[24] Český úřad zeměměřický a katastrální [online]. Praha: ČÚZK, © 2016 [cit. 2016-0113].
Dostupné
na
internetu:
[25] ČTK; IDNES.CZ, 2015. Premianti z Nového Města. Popáté zorganizovali nejlepší SP horských kol. In: iDNES.cz [online]. Praha: MAFRA, a. s., © 1999–2016 [cit. 2016-02-28] Dostupné na internetu: [26] DEMEK, J.; MACKOVČIN, P.; a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. [27] DIXI ‒ Mobilní toalety [online]. Praha: DIXI ‒ Mobilní toalety, 2016 [cit. 2016-04-02]. Dostupné na internetu: 106
[28] Dostavba hotelového komplexu Hotel Ski Nové Město na Moravě. Portál Regionálních Informačních servisů [online]. Praha: Centrum pro regionální rozvoj České republiky,
©
2012‒2014
[cit.
2015-12-29].
Dostupné
na
internetu:
[29] DUDÁŠOVÁ, Z.; PACLÍK J.; SALOCHOV J., 2013. Norští biatlonisté nechtějí v hotelu koberce, Italové českého kuchaře. In: iDNES.cz [online]. Praha: MAFRA, a. s., © 1999– 2016 [cit. 2016-03-02]. Dostupné na internetu: [30] DUDÁŠOVÁ, Z; PACLÍK J., 2013. Paradox biatlonového mistrovství: místní obchodníci přišli o tržby. In: iDNES.cz [online]. Praha: MAFRA, a. s., © 1999–2016 [cit. 2016-03-02]. Dostupné
na
internetu:
morave-behem-mistrovstvi-sveta-v-biatlonu-prisli-o-trzby-ga2/ekonomika.aspx?c=A130219_1891398_jihlava-zpravy_mkk> [31] Elektro Dvorský [online]. Praha: Elektro Dvorský, 2016 [2016-04-03]. Dostupné na internetu:
spotrebice/grily-fondue-remosky/kontaktni-gril-ecg-kg-200-256208.html> [32] Enpeka a.s. Žďár nad Sázavou [online]. Žďár nad Sázavou: Enpeka a.s. Žďár nad Sázavou, 2016 [cit. 2016-04-02]. Dostupné na internetu: [33] FIRSTOVÁ, Z. Nová citační norma ČSN ISO 690:2011 ‒ Bibliografické citace [online]. Plzeň: Univerzitní knihovna Západočeské univerzity v Plzni, 2011 [cit. 2016-01-02]. Dostupné na internetu: <www.iso690.zcu.cz> [34] FIS. World Cup ‒ overviews all event. FIS [online]. Oberhofen/Thunersee: FIS, 2016 [cit.
2016-03-02].
Dostupné
na
internetu:
links/statistics/event-overview.html?catcode=WC§orcode=CC&Submit=SEARCH> [35] FRANKE, A. Zmírňování regionálních disparit prostřednictvím rozvoje cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2012. 312 s. ISBN 978-80-7357-718-6.
107
[36] Free Range Designs [online]. Wales ‒ Powys: Free Range Designs, © 2013 [cit. 201604-02]. Dostupné na internetu: [37] Gastro Radwan [online]. Český Těšín: Gastro Radwan, 2013 [2016-04-03]. Dostupné na internetu: [38] GOELDNER, Ch. R.;RICHIE J. R. B. Cestovní ruch: principy, příklady, trendy. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2014. 568 s. ISBN 978-80-265-0298-2. [39] HALVA, J. Tři Studně [online]. 2009 [cit. 2015-12-01]. Dostupné na internetu: [40] HAŠEK, M., 2016. Šéf Hamza: Ostatní na biatlon žárlí. Děti chtějí flintu jako Gábina. In: iSport.cz [online]. Praha: CZECH NEWS CENTER a.s., © 2001‒2016 [cit. 2016-02-02]. Dostupné
na
internetu:
lyzovani/258514/sef-hamza-ostatni-na-biatlon-zarli-deti-chteji-flintu-jakogabina.html?utm_source=isport.cz&utm_medium=copy> [41] HOLEŠINSKÁ, A. Destinační management jako nástroj regionální politiky cestovního ruchu. [Disertační práce] Brno: Masarykova univerzita ‒ Ekonomicko-správní fakulta, 2010. 139 s. [42] Horácké muzeum & Informační centrum [online]. Nové Město na Moravě: Horácké muzeum & Informační centrum, 2016 [cit. 2016-03-01]. Dostupné na internetu: [43] Hotel Artis [online]. Nové Město na Moravě: Hotel Artis, 2016 [cit. 2016-03-02]. Dostupné na internetu: [44] Hotel Horní Dvůr [online]. Nové Město na Moravě: Hotel Horní Dvůr, © 2014 [cit. 2016-03-02]. Dostupné na internetu: [45] Hotel Panský dům [online]. Nové Město na Moravě: Hotel Panský dům, © 2010‒2015 [cit. 2016-03-02]. Dostupné na internetu:
108
[46] Hotelstars Union [online]. Praha: Asociace hotelů a restaurací ČR, 2016 [cit. 2016-0302]. Dostupné na internetu: [47] IBU INTERNATIONAL BIATHLON UNION. Search Results ‒ Nove Mesto na Morave. IBU International Biathlon Union [online]. Salzburg: IBU International Biathlon Union, © 1998-2012
[cit.
2016-03-06].
Dostupné
na
internetu:
[48] IDNES.CZ., 2013. OBRAZEM: Laserová show či královna Vysočiny. Biatlonový šampionát začal. In: iDNES.cz [online]. Praha: MAFRA, a. s., © 1999–2016 [cit. 2016-0202]. Dostupné na internetu: [49] INKORA s.r.o. - Hotel SKI [online]. Nové Město na Moravě: INKORA s.r.o. - Hotel SKI, © 2016 [cit. 2016-03-02]. Dostupné na internetu: [50] JINDRA, M.; PACLÍK, J., 2016. Biatlon v Novém Městě na Moravě? Bude to drahé, ale oživili jsme zimu, říká Hamza. In: iDNES.cz [online]. Praha: MAFRA, a. s., © 1999–2016 [cit. 2016-03-09]. Dostupné na internetu: [51] Kasa.cz [online]. Zlín: HP TRONIC Zlín, spol. s r.o., © 1999–2016 [2016-04-03]. Dostupné
na
internetu:
vitrina/> [52] KAŠPAR, J., 2013. Již za měsíc čeká Vysočinu mistrovství světa v biatlonu. In: NovinyVM.cz [online]. Velké Meziříčí: NovinyVM.cz, 2013 [cit. 2016-01-18]. Dostupné na internetu: [53] KIRÁĽOVÁ, A. Marketing: destinace cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2003. 173 s. ISBN 80-86119-56-4. [54] Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2014‒2020. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR,
109
© 2012 [2016-04-03]. Dostupné na internetu: [55] KOTÍKOVÁ H.; SCHWARTZHOFFOVÁ E. Cestovní ruch a rekreace. Organizace, řízení a marketing v destinaci. Olomouc: UPOL, 2014. 190 s. ISBN 978-80-244-4430-7. [56] LAWS, E. Tourist destination management: issues, analysis and policies. London: Thomson, 1995. 205 s. ISBN 0-415-10591-9. [57] Lyžařské Novoměstsko [online]. Nové Město na Moravě: Lyžařské Novoměstsko, 2016
[cit.
2016-02-19].
Dostupné
na
internetu:
[58] Lyže - Slonek [online]. Nové Město na Moravě: Lyže - Slonek, © 2007 [cit. 2015-1201].
Dostupné
na
internetu:
[59] MACEK T., 2016. Česko, nechtěné biatlonové dítě? V cestě k pohárům stojí sedm vyvolených. In: iDNES.cz [online]. Praha: MAFRA, a. s., © 1999–2016 [cit. 2016-03-13]. Dostupné na internetu: [60] MACEK, T., 2013. KOMENTÁŘ: Dokonalý šampionát ‒ osm nádherných dnů v biatlonové aréně. In: iDNES.cz [online]. Praha: MAFRA, a. s., © 1999–2016 [cit. 2016-0301]. Dostupné na internetu: [61] MARIOT, P. eogra a cestovného ruchu. Bratislava: Veda, 1983. 248 s. [62] MĚSTSKÝ ÚŘAD NOVÉ MĚSTO NA MORAVĚ Propagace singletracků - inzerce v cyklistických časopisech. Radnice Nové Město na Moravě [online]. Nové Město na Moravě: Městský úřad Nové Město na Moravě, 2014 [cit. 2015-12-05]. Dostupné na internetu:
inzerce-v-cyklistickych-casopisech> [63] MĚSTSKÝ ÚŘAD NOVÉ MĚSTO NA MORAVĚ Propagace singletracků - polepy tramvají a dálkových autobusů. Radnice Nové Město na Moravě [online]. Nové Město na Moravě: 110
Městský úřad Nové Město na Moravě, 2014 [cit. 2015-12-05]. Dostupné na internetu: [64] MĚSTSKÝ ÚŘAD NOVÉ MĚSTO NA MORAVĚ. 5. zasedání Zastupitelstva města Nového Města na Moravě konané dne 21.9.2015. 18) Dispozice s majetkem - odprodej v k.ú. NMNM - u SKI. pdf. Radnice Nové Město na Moravě [online]. Nové Město na Moravě: Městský úřad Nové Město na Moravě, 2015 [cit. 2015-12-05]. Dostupné na internetu: [65] MĚSTSKÝ ÚŘAD NOVÉ MĚSTO NA MORAVĚ. Obce ve správním obvodu ORP Nové Město na Moravě. Radnice Nové Město na Moravě [online]. Nové Město na Moravě: Městský úřad Nové Město na Moravě, 2015 [cit. 2015-12-05]. Dostupné na internetu: [66] MĚSTSKÝ ÚŘAD NOVÉ MĚSTO NA MORAVĚ. Singletracky. Radnice Nové Město na Moravě [online]. Nové Město na Moravě: Městský úřad Nové Město na Moravě, 2014 [cit.
2015-12-05].
Dostupné
na
internetu:
[67] Mikroregiony. Portál Regionálních Informačních servisů [online]. Praha: Centrum pro regionální rozvoj České republiky, © 2012 - 2014 [cit. 2015-12-01]. Dostupné na internetu: [68] MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČR, 2011. Biatlonový areál v Novém Městě byl otevřen. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. Praha: MŠMT
ČR,
©
2013–2016
[cit.
2015-11-29].
Dostupné
na
internetu:
[69] MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČR, 2012. Světový pohár v biatlonu v Novém Městě na Moravě. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. Praha: MŠMT ČR, © 2013–2016 [cit. 2015-11-29]. Dostupné na internetu: 111
[70] MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČR, 2015. Dokument ke stažení - INV_2.kolo_Příloha č. 1_2015.pdf. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. Praha: MŠMT ČR, © 2013–2016 [cit. 2016-01-17]. Dostupné na internetu: [71] Mistrovství světa horských kol 2016 [online]. Tišnov: Bike Events s.r.o., © 2016 [cit. 2016-03-09]. Dostupné na internetu: [72] Mobilní WC toalety a mobilní oplocení TOI TOI [online]. Brno: Mobilní WC toalety a mobilní oplocení TOI TOI © 1998‒2016 [cit. 2016-04-02]. Dostupné na internetu: [73]
MTBCrossCountry
[online].
[cit.
2016-02-05].
Dostupné
na
internetu:
[74] Národní památkový ústav [online]. Praha: Národní památkový ústav, © 2015 [cit. 2016-02-24].
Dostupné
na
internetu:
[75] NEJDL, K. Management destinace cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011. 204 s. ISBN 978-80-7357-673-8. [76] Nové Město na Moravě. Portál Regionálních Informačních servisů [online]. Praha: Centrum pro regionální rozvoj České republiky, © 2012‒2014 [cit. 2015-12-01]. Dostupné na internetu:
112
[77] Nové Město na Moravě ‒ rozpočet města [online]. Nové Město na Moravě: Nové M2sto na Moravě, © 2012-2016 [cit. 2016-03-01]. Dostupné na internetu: [78] Novoměstsko ‒ Elektronická verze měsíčníku [online]. Nové Město na Moravě: Novoměstsko ‒ Elektronická verze měsíčníku, © 2016 [cit. 2016-01-29]. Dostupné na internetu: [79] Novoměstsko [online]. Nové Město Na Moravě: Novoměstsko - turistický portál, 2016 [cit. 2016-01-17]. Dostupné na internetu: [80] Olympic.cz [online]. Praha: Český olympijský výbor ‒ Olympic.cz, © 2012 [cit. 201512-29]. Dostupné na internetu: [81] PACLÍK, J., 2013. Lyžování má v Novém Městě více než stoletou tradici. Začal s ním hajný. In: iDNES.cz [online]. Praha: MAFRA, a. s., © 1999–2016 [cit. 2015-12-01]. Dostupné na internetu: [82] PALATKOVÁ M., ZICHOVÁ, J. Ekonomika turismu: Turismus České republiky. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. 205 s. ISBN 978-80-247-3748-5. [83] PALATKOVÁ, M. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. 341 s. ISBN 80-247-1014-5. [84] PALATKOVÁ, M. Marketingový management destinací. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. 208 s. ISBN 978-80-247-3749-2. [85] PÁSKOVÁ, M. Udržitelný rozvoj cestovního ruchu. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2008. 297 s. ISBN 978-80-7041-658-7. [86] PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd. Praha: Linde, 2012. 768 s. ISBN 978-80-7201-880-2. [87] Pekařství Řečice [online]. Žďár nad Sázavou: Pekařství Řečice, 2016 [2016-04-03]. Dostupné na internetu:
113
[88] PLZÁKOVÁ, L; STUDNIČKA P. Řízení cestovního ruchu v České republice - minulost, současnost, budoucnost. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2014. 204 s. ISBN 978-80-7478593-1. [89] Portál Regionálních Informačních servisů [online]. Praha: Centrum pro regionální rozvoj
České
republiky,
©
2012‒2014
[cit.
2016-02-29].
Dostupné
na
internetu: [90] Portál územního plánování [online]. Brno: Ústav územního rozvoje, © 2002–2016 [cit. 2016-02-29]. Dostupné na internetu: [91] Program rozvoje Kraje Vysočina. Krajský úřad Kraje Vysočina [online]. Jihlava: Krajský úřad Kraje Vysočina, © 2002–2013 [2016-04-03]. Dostupné na internetu: [92] Propagace "singltreků" na Novoměstsku. Portál Regionálních Informačních servisů [online]. Praha: Centrum pro regionální rozvoj České republiky, © 2012‒2014 [cit. 201601-17].
Dostupné
na
internetu:
eu/detail?id=121549> [93] Regionální pracoviště Správa CHKO Žďárské vrchy [online]. Praha: AOPK ČR, © 2016 [cit. 2016-02-29]. Dostupné na internetu: [94] Rozšíření běžeckých tras na Novoměstsku. Portál Regionálních Informačních servisů [online]. Praha: Centrum pro regionální rozvoj České republiky, © 2012‒2014 [cit. 201601-19].
Dostupné
na
internetu:
eu/detail?Id=92977> [95] RYGLOVÁ, K a kol. Cestovní ruch - podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. 213 s. ISBN 978-80-247-4039-3. [96] Sedmikráska [online]. Sněžné: Sedmikráska, © 2015 [2016-04-03]. Dostupné na internetu:
114
[97] SCHEIB, J. Destination Placement als Marketinginstrument im Tourismus: Eine Untersuchung zur Entwicklung von Reisewünschen durch Film & Fernsehen. AV Akademikerverlag, 2012. 124 s. ISBN 978-3-639-44600-5. [98] Skákací hrady Vysočina [online]. Žďár nad Sázavou: Skákací hrady Vysočina, 2016 [2016-04-03]. Dostupné na internetu: [99] Sportovní klub Nové Město na Moravě [online]. Nové Město na Moravě: Zlatá lyže, spol.
s
r.o.,
©
2016
[cit.
2015-12-02].
Dostupné
na
internetu:
[100] Sports Reference [online]. Philadelphia: Sports Reference LLC, © 2000‒2016 [cit. 2016-03-15].
Dostupné
na
internetu:
reference.com/olympics/athletes/bu/lubomir-buchta-1.html> [101] Statistická data ‒ Cestovní ruch. Portál Regionálních Informačních servisů [online]. Praha: Centrum pro regionální rozvoj České republiky, © 2012‒2014. [cit. 2016-03-02]. Dostupné
na
internetu:
data/detail?Kapitola=17&Ukazatel=170331&RokOd=2010&RokDo=2014&urovenNuts=4& kodNuts=CZ063&MapaRok=2014> [102] Statistická data ‒ Cestovní ruch. Portál Regionálních Informačních servisů [online]. Praha: Centrum pro regionální rozvoj České republiky, © 2012‒2014. [cit. 2016-03-02]. Dostupné
na
internetu:
data/detail?Kapitola=17&Ukazatel=170301&RokOd=2010&RokDo=2014&urovenNuts=4& kodNuts=CZ063&MapaRok=2014> [103] Strategie regionálního rozvoje ČR 2014-2020. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, © 2012 [2016-04-03]. Dostupné na internetu:
politika/Koncepce-Strategie/Strategie-regionalniho-rozvoje-CR-2014-2020> [104] Svaz lyžařů České republiky [online]. Praha: Svaz lyžařů České republiky, © 2007‒2016
[cit.
2016-03-02].
Dostupné
ski.com/event/list>
115
na
internetu:
[105] ŠTÍCHA, F. Akademická gramatika spisovné češtiny. Vyd. 1. Praha: Academia, 2013. 976 s. ISBN 978-80-200-2205-9. [106] The IBU World Championships in numbers. Vysočina Arena [online]. Nové Město na Moravě:
Vysočina
Arena,
2013
[cit.
2016-03-13].
Dostupné
na
internetu:
[107] Ticketstream [online]. Praha: Ticketstream s.r.o., © 1999‒2014 [cit. 2016-03-13]. Dostupné
na
internetu:
[108] Ticketstream [online]. Praha: Ticketstream s.r.o., © 1999‒2014 [cit. 2016-03-15]. Dostupné na internetu: [109] TITTELBACHOVÁ, Š. Turismus a veřejná správa. Praha: Grada, 2011. 200 s. ISBN 97880-247-3842-0. [110] TOLASZ, R. Atlas podnebí Česka: Climate atlas of Czechia. 1. vyd. Praha: Český hydrometeorologický ústav, 2007. 255 s. ISBN 978-80-86690-26-1. [111] Tourism Satellite Account: Why do we have it and what does it do? Statistics and Tourism Satellite Account [online]. Madrid: Statistics and Tourism Satellite Account, 2011 [cit.
2016-02-26].
Dostupné
na
internetu:
[112] TURISTIKA. Bike-ski centrum. Turistika.cz [online]. Praha: Turistika.cz, 2015 [cit. 2016-02-02]. Dostupné na internetu: [113] Úřad práce ČR [online]. Praha: Úřad práce ČR, 2016 [2016-04-03]. Dostupné na internetu:
116
[114] Veřejný rejstřík a Sbírka listin - Ministerstvo spravedlnosti České republiky [online]. Praha: Ministerstvo spravedlnosti České republiky, © 2012‒2015 [cit. 2016-02-20] Dostupné
na
internetu:
firma.vysledky?subjektId=773609&typ=UPLNY> [115] Věstník veřejných zakázek. Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. Praha: NESS Czech
s.r.o.,
©
2012
[cit.
2016-01-29].
Dostupné
na
internetu:
[116] VÍTEJTE NA VYSOČINĚ ‒ Turistický průvodce [online]. Jihlava: Vysočina Tourism, 2016 [cit. 2016-01-09]. Dostupné na internetu: [117] Vysočina Arena NMNM [online]. Nové Město na Moravě: Vysočina Arena, 2013 [cit. 2016-03-02]. Dostupné na internetu: [118] Yashica [online]. Třebíč: Yashica, 2015. [cit. 2016-02-28] Dostupné na internetu: [119] ZELENÁ KŘÍŽOVÁ, H., 2016. Sněhový zásobník v Novém Městě na Moravě pokrývá vrstva štěpky. In: Deník.cz [online]. Praha: VLTAVA-LABE-PRESS, a.s., © 2005‒2016 [cit. 2016-03-15]. Dostupné na internetu: [120] ZELENÁ, H., 2011. Les ustupuje novému skiareálu v Novém Městě. In: Denik.cz [online]. Praha: VLTAVA-LABE-PRESS, a.s., © 2005‒2016 [cit. 2016-01-18]. Dostupné na internetu:
meste.html> [121] ŽMOLÍK, V., 2012. Zlatá lyže vznikla díky několika dukátům. In: Radiožurnál [online]. Praha: Český rozhlas, © 1997‒2016 [cit. 2016-01-02]. Dostupné na internetu:
117
Osobní rozhovory Osobní rozhovor s Lubomírem Buchtou (člen výboru Sportovního klubu Nové Město na Moravě) Osobní rozhovor s Mgr. Vladimírem Vechetou (manažer destinace Koruna Vysočiny) Osobní rozhovor se zaměstnanci TIC Nové Město na Moravě Osobní rozhovor se zaměstnankyní Hotelu SKI Osobní rozhovor s návštěvníky Vysočina Areny Emailová komunikace Emailová komunikace s Klárou Čechovou (Vysočina Tourism) Emailová komunikace s Veronikou Kurelovou (referent obchodu ADCO&DIXI spol.s r.o.) Emailová komunikace s Ing. Ladislavem Seidlem MBA (vedoucí Odboru kultury, památkové péče a cestovního Krajského úřadu Kraje Vysočina) Emailová komunikace s Michalem Šmardou (starosta Nového Města na Moravě) Emailová komunikace s Ing. Zuzanou Vondrákovou (referent na úseku cestovního ruchu Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu Krajského úřadu Kraje Vysočina) Emailová komunikace s Vladimírem Zemánkem (obchodní zástupce TOI TOI, sanitární systémy, s.r.o.)
118
PŘÍLOHY Příloha 1: Nabídka destinace cestovního ruchu Příloha 2: Sportovní areál Vysočina Arena Příloha 3: Ukázka fotodokumentace z průzkumu ze Světového poháru v běhu na lyžích Příloha 4: Letáček „Sportovní akce na Vysočině 2016“ Příloha 5: Nákres stavby pro sprchy Příloha 6: Souhrn nákladů na výstavbu sprch Příloha 7: Nabídka společnosti TOI TOI, sanitární systémy, s r.o. doplněná o fotografie nabízeného produktu Příloha 8: Nabídka společnosti ADCO&DIXI spol. s r.o. doplněná o fotografie nabízeného produktu Příloha 9: Nabídka občerstvení v Bike-ski centru v areálu Vysočina Areny Příloha 10: Seznam elektrických zařízení spolu s obrázky daných zařízení
119
Příloha 1: Nabídka destinace cestovního ruchu
Zdroj: Marketing destinace cestovního ruchu (Királ'ová, 2013, str. 88)
Příloha 2: Sportovní areál Vysočina Arena
Zdroj: webové stránky Lyžařské Novoměstsko
Příloha 3: Ukázka fotodokumentace z průzkumu ze Světového poháru v běhu na lyžích
Zdroj: vlastní fotografie
Příloha 4: Letáček „Sportovní akce na Vysočině 2016“
Zdroj: stánek Vysočina Tourism na závodech Světového poháru v běhu na lyžích
Příloha 5: Nákres stavby pro sprchy
220
200
200
Zdroj: vlastní zpracování
Příloha 6: Souhrn nákladů na výstavbu sprch Materiál a zařízení
Orientační ceny bez DPH za 1 ks
Celková orientační cena bez DPH
1.
Základová deska
8 000 Kč
8 000 Kč
2.
Dřevěná konstrukce
19 000 Kč
19 000 Kč
Palubky 18 000 Kč Izolační vata (zateplení) 200 Kč OSB deska (4 ks) 250 Kč Bitumenové šindele (střecha) 1 000 Kč Ventilátor (2 ks) 500 Kč LED stropní světlo se senzorem 8. 1 200 Kč (2 ks) 9. Povrchová úprava podlahy 2 000 Kč 10. Dřevěná lavice (2 ks) 1 000 Kč 11. Mincovní automat (2 ks) 17 750 Kč Mincovní automat pro otevírání 12. 13 430 Kč dveří (2 ks) 13. Sprchová armatura (2 ks) 3 850 Kč 14. Sprchové ramínko (2 ks) 1 480 Kč 15. Podlahový žlábek (2 ks) 5 700 Kč 16. Venkovní palubkové dveře (2ks) 4 500 Kč 17. Západky (2 ks) 50 Kč 18. Bezbarvý lak 5 000 Kč 19. Ostatní drobný materiál 3 000 Kč Celková orientační cena bez DPH Zdroj: vlastní zpracování
18 000 Kč 200 Kč 1 000 Kč 1 000 Kč 1 000 Kč
3. 4. 5. 6. 7.
2 400 Kč 2 000 Kč 2 000 Kč 35 500 Kč 26 860 Kč 7 700 Kč 2 960 Kč 11 400 Kč 9 000 Kč 100 Kč 5 000 Kč 3 000 Kč 156 120 Kč
Příloha 7: Nabídka společnosti TOI TOI, sanitární systémy, s r.o. doplněná o fotografie nabízeného produktu
Cena sprchového kontejneru Cena dopravy (85 km) Cena za složení kontejneru hydraulickou rukou
Sprchový kontejner pro Sprchový kontejner ženy pro muže Koupě sprchových kontejnerů 270 000 Kč 270 000 Kč
Cena celkem bez DPH 540 000 Kč
5 780 Kč
5 780 Kč
11 560 Kč
750 Kč
750 Kč
1 500 Kč
Cena celkem bez DPH 553 060 Kč Pronájem sprchových kontejnerů na šest měsíců (květen ‒ říjen) Cena sprchového 60 000 Kč 60 000 Kč 120 000 Kč kontejneru Cena dopravy 5 780 Kč 5 780 Kč 11 560 Kč (85 km) Cena za složení 1 500 Kč 1 500 Kč 3 000 Kč kontejneru hydraulickou rukou Cena celkem bez DPH 134 560 Kč Zdroj: vlastní zpracování na základě emailu od pana Vladimíra Zemánka
Zdroj: webové stránky společnosti TOI TOI, sanitární systémy, s r.o
Příloha 8: Nabídka společnosti ADCO&DIXI spol. s r.o. doplněná o fotografie nabízeného produktu Mobilní sprcha pro Mobilní sprcha pro Cena celkem bez ženy muže DPH Pronájem mobilních sprch na šest měsíců (květen ‒ říjen) Cena mobilní sprchy 18 000 Kč 18 000 Kč 36 000 Kč (vč. dopravy a pojištění) Cena celkem bez DPH 36 000 Kč Zdroj: vlastní zpracování emailu od paní Veroniky Kurelové
Zdroj: webové stránky společnosti ADCO&DIXI spol. s r.o.
Příloha 9: Nabídka občerstvení v Bike-ski centru v areálu Vysočina Areny
Zdroj: vlastní fotografie
Příloha 10: Seznam elektrických zařízení spolu s obrázky daných zařízení Kontaktní gril ECG KG 200 Chladící vitrína Guzzanti GZ 117 bílá Chladící výstavní vitrína 100l STALGAST
Cena bez DPH 1 404 Kč
Sazba DPH 21 %
Celkem s DPH 1 699 Kč
4 545 Kč
21 %
5 499 Kč
14 745 Kč
21 %
17 843 Kč
Cena celkem s DPH
25 041 Kč
Zdroj:vlastní zpracování na základě údajů z webových stránek Elektro Dvorský, Kasa.cz a Gastro Radwan
Zdroj: webové stránky Elektro Dvorský, Kasa.cz a Gastro Radwan
