CISKOM 3.1 ČESKÝ JAZYK A LITERATURA

3.1.6 Hodnocení ústní zkoušky — český jazyk a literatura

CISKOM 3.1 ČESKÝ JAZYK A LITERATURA


© 2014 CZVV

verze 5.0

CISKOM – 3.1 Český jazyk a literatura


Informace o modulu Kód modulu: Cíl modulu: Cílová skupina: Popis modulu:

3.1.6 Získání základních informací o hodnocení ústní zkoušky, které mají souvislost mj. s dovednostmi potřebnými pro výkon hodnotitele ústní zkoušky. Účastníci odborné přípravy pro zabezpečení společné části maturitní zkoušky. Modul poskytuje základní informace o hodnocení ústní zkoušky. Je povinný pro lektory ústní zkoušky a hodnotitele ústní zkoušky (včetně certifikovaných hodnotitelů, kteří modul absolvují v rámci aktualizační odborné přípravy). Modul je zakončen on-line testem.

Garant obsahu: Datum vytvoření: Datum aktualizace: Verze: Majitel:

Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CZVV) 30. 12. 2008 30. 9. 2014 5.0 Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CZVV)

Časová dotace:

05:00 (hod:min)

V modulu jsou použity: obrázky, schémata zvuk video flash

Ano Ano Ano Ano

Vytištěný materiál můžete využít nejen pro samostudium, ale i jako referenční příručku. Obsahuje-li modul videa či flashe, pak nejsou součástí tištěné verze.

© 2014 CZVV

2

verze 5.0



Obsah INFORMACE O MODULU ............................................................................................................................................................................................................................... 2 OBSAH .......................................................................................................................................................................................................................................................... 3 ÚVOD ............................................................................................................................................................................................................................................................ 4 1.

HODNOTITEL ÚSTNÍ ZKOUŠKY ............................................................................................................................................................................................................... 5

2.

STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY ................................................................................................................................................................................................................ 6

3.

PRŮBĚH ÚSTNÍ ZKOUŠKY ...................................................................................................................................................................................................................... 8

4.

HODNOCENÍ ÚSTNÍ ZKOUŠKY ...............................................................................................................................................................................................................10 4.1 BODOVÁ ŠKÁLA ................................................................................................................................................................................................................................................. 10 4.2 VNITŘNÍ PODMÍNKY HODNOCENÍ ........................................................................................................................................................................................................................... 12 4.3 PROCES HODNOCENÍ ÚSTNÍ ZKOUŠKY ..................................................................................................................................................................................................................... 17 4.4 PŘÍKLADY PRŮBĚHU ÚSTNÍ ZKOUŠKY A JEJÍHO HODNOCENÍ .......................................................................................................................................................................................... 19 4.5 ÚSPĚŠNOST A NEÚSPĚŠNOST V ÚSTNÍ ZKOUŠCE ........................................................................................................................................................................................................ 22

5.

METODICKÉ POKYNY K VEDENÍ ÚSTNÍ ZKOUŠKY .................................................................................................................................................................................23

6.

PRAKTIKUM – HODNOCENÍ ÚSTNÍ ZKOUŠKY .......................................................................................................................................................................................26

7.

SHRNUTÍ ..............................................................................................................................................................................................................................................27

8.

SEZNAM PŘÍLOH ..................................................................................................................................................................................................................................28

© 2014 CZVV

3

verze 5.0



Úvod Modul Hodnocení ústní zkoušky obsahuje základní informace o hodnocení ústní zkoušky jako součásti komplexní zkoušky z českého jazyka a literatury (ČJL) se zohledněním revize ústní zkoušky platné od maturitní zkoušky (MZ) 2015. Účastníci vzdělávání získají informace o průběhu ústní zkoušky a budou seznámeni s principy hodnocení ústní zkoušky. Část modulu je věnována popisu práce s bodovou škálou a způsobu aplikace vnitřních podmínek hodnocení. Modul také obsahuje metodické pokyny týkající se vedení ústní zkoušky.

© 2014 CZVV

4

verze 5.0



Hodnotitel ústní zkoušky

1.

Za hodnotitele ústní zkoušky jsou považováni zkoušející a přísedící. Zatímco při zkoušení žáka je zkoušející zodpovědný především za vedení zkoušky a úkolem přísedícího je zejména příprava podkladů k hodnocení, v samotném procesu hodnocení žákova výkonu u ústní zkoušky mají oba stejná práva i povinnosti. Zasahování přísedícího do průběhu zkoušení není omezeno žádným předpisem, spolupráce u zkoušky vždy záleží na domluvě zkoušejícího a přísedícího. ZKOUŠEJÍCÍ

PŘÍSEDÍCÍ

vede zkoušku podle pracovního listu

připravuje podklady k hodnocení výkonu žáka

Kdo se může stát hodnotitelem ústní zkoušky? Hodnotitelem ústní zkoušky se může stát každý učitel českého jazyka a literatury, který je do této funkce jmenován ředitelem školy a splňuje podmínky pro výkon funkce hodnotitele ústní zkoušky. Jaké podmínky musí splňovat učitel českého jazyka a literatury, který se chce stát hodnotitelem ústní zkoušky? 

Musí být ředitelem nominován k odborné přípravě pro výkon této funkce.



Musí projít odbornou přípravou1 a úspěšně absolvovat kurz, tzn. splnit stanovené podmínky certifikace.



Musí získat osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce hodnotitele ústní zkoušky z českého jazyka a literatury.



Musí být svým ředitelem, popř. po dohodě ředitelem jiné školy, jmenován členem zkušební maturitní komise ve funkci hodnotitele ústní zkoušky z českého jazyka a literatury.

1

Hodnotitelé ústní zkoušky z ČJL, kteří byli certifikováni nejpozději ve školním roce 2013/2014, musí absolvovat aktualizační odbornou přípravu, jejímž prostřednictvím se seznámí s revizí ústní zkoušky. Účast v aktualizační přípravě je v souladu s ustanovením maturitní vyhlášky (§ 42 čl. 3 písm. c) vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, v platném znění) nezbytnou podmínkou pro jmenování pedagoga do funkce hodnotitele ústní zkoušky ČJL pro MZ 2015, a tedy i pro vlastní výkon funkce hodnotitele.

© 2014 CZVV

5

verze 5.0


2.


Struktura ústní zkoušky

Zadání ústní zkoušky představuje pracovní list. Každý pracovní list obsahuje strukturu zkoušky, tedy základní body, podle kterých musí být zkouška závazně vedena. Struktura zkoušky vychází z platného katalogu požadavků, který vymezuje vědomosti a dovednosti ověřované ústní zkouškou. Detailnější informace ke struktuře zkoušky jsou již obsaženy v modulu Metodologie ústní zkoušky. Žák je hodnocen v 7 oblastech, ve všech může získat maximálně 4 body, nejvýše tedy 28 bodů za celou zkoušku. Žákovým úkolem je: 1. charakterizovat umělecký text: 

I. část: téma, kompozice, literární druh a žánr;



II. část: vypravěč / lyrický subjekt, postavy, promluvy, verš



III. část: jazykové prostředky;



literárněhistorický kontext.

CHARAKTERISTIKA UMĚLECKÉHO TEXTU Analýza uměleckého textu I. část II. část III. část Literárněhistorický kontext Maximální počet bodů

2. charakterizovat neumělecký text: 

I. část: porozumění textu, charakteristika komunikační situace;



II. část: funkčněstylové charakteristiky textu, jazykové prostředky.

BODY 0 1 0 1 0 1 0 1

2 2 2 2

3 3 3 3

4 4 4 4 16

CHARAKTERISTIKA NEUMĚLECKÉHO TEXTU BODY Analýza neuměleckého textu I. část 0 1 2 3 II. část 0 1 2 3 Maximální počet bodů

4 4 8

3. formulovat výpověď v souladu s jazykovými normami a se zásadami jazykové kultury: 

Hodnocení žáka v tomto kritériu je založeno na jeho výkonu v průběhu celé zkoušky, žák může být hodnocen maximálně 4 body.

© 2014 CZVV

6

verze 5.0


3.1.6 Hodnocení ústní zkoušky – český jazyk a literatura

Struktura zkoušky je poměrně detailní, při zkoušce tedy může plnit funkci jakési osnovy: žák může strukturou zkoušky procházet „odrážku za odrážkou“, hodnotitel získá větší oporu při hodnocení jednotlivých částí zkoušky.

Zkoušející musí vést zkoušku tak, aby po jejím ukončení mohl on i přísedící zodpovědně připravit hodnocení žákova výkonu u zkoušky v souladu s bodovou škálou pro hodnocení ústní zkoušky. příloha CISKOM_3_1_6_P_obecna_struktura_UZ

© 2014 CZVV

7

verze 5.0



Průběh ústní zkoušky

3.

Po vylosování maturitního zadání žák dostává od zkušební maturitní komise pracovní list. Pracovní listy, s nimiž žáci budou pracovat během ústní zkoušky, jsou před konáním maturitní zkoušky zpřístupněny pouze osobám, které jsou oprávněny se s nimi seznamovat (ředitel školy, hodnotitelé ústní zkoušky z ČJL, předseda maturitní komise). Maximální délka trvání zkoušky je 35 minut, z toho 20 minut představuje čas na přípravu žáka „na potítku“ a nejdéle 15 minut na vlastní zkoušku. Současný model zkoušky počítá s 5 minutami na okamžité parametrické vyhodnocení zkoušky dvěma hodnotiteli ústní zkoušky (zkoušející, přísedící).



Pro samotnou zkoušku je vymezen maximální čas 15 minut.



Pokud jsou dostatečně zodpovězeny všechny body struktury zkoušky, resp. pokud jsou položeny všechny otázky, lze zkoušku ukončit před uplynutím časového limitu.



Čas, který je věnován jednotlivým částem ústní zkoušky, by měl odpovídat jejich podílu na bodovém hodnocení ústní zkoušky.



Vzhledem k zadání zkoušky, kterým je literární dílo, by charakteristice uměleckého textu měly být věnovány 2/3 celkové časové dotace (orientačně tedy 10 min) a charakteristice neuměleckého textu 1/3 (orientačně tedy 5 min).

Zkoušející vede zkoušku podle struktury zkoušky, a pokud mu to průběh zkoušky umožňuje, dělá si zároveň poznámky o výkonu žáka do záznamu o hodnocení ústní zkoušky. Přísedící během zkoušení připravuje podklady pro hodnocení žáka, k tomu využívá vlastní záznam o hodnocení ústní zkoušky. Příloha CISKOM_3_1_6_P_tabulka_pro_záznam_hodnocení_UZ Na průběh zkoušky má vliv konkrétní zkoušející. Zatímco jeden zkoušející bude postupovat přesně bod za bodem podle struktury zkoušky, druhý nechá maturanta vybrat, zda se bude nejdříve věnovat literárněhistorickému kontextu a poté analýze uměleckého textu (I.–III. část). Pořadí, v němž se žák bude vyjadřovat k jednotlivým dílčím částem zkoušky, není tedy zcela striktně určeno, záleží na zkoušejícím a na jeho interakci s žákem. Podstatné je, aby měl zkoušející předem promyšlenou strategii vedení zkoušky.

© 2014 CZVV

8

verze 5.0



Ať už se zkoušející rozhodne pro jakýkoli přístup, v průběhu zkoušky musí respektovat následující principy: 1. není možné překročit časovou dotaci vymezenou pro charakteristiku uměleckého textu; 2. zkouška začíná charakteristikou uměleckého textu (vzhledem k zadání zkoušky, kterým je literární dílo, a s ohledem na vnitřní podmínky hodnocení, které se vztahují k charakteristice uměleckého textu); 3. zkoušející musí vést zkoušku tak, aby bylo možné žáka ohodnotit ve všech sledovaných oblastech.

© 2014 CZVV

9

verze 5.0



4. Hodnocení ústní zkoušky Kapitola obsahuje informace o bodové škále a vnitřních podmínkách hodnocení, prostor je věnován také procesu hodnocení ústní zkoušky. Závěr kapitoly se zabývá výpočtem úspěšnosti, resp. neúspěšnosti žáka v maturitní zkoušce.

4.1 Bodová škála Bodová škála k hodnocení ústní zkoušky z ČJL prošla od svého vzniku určitým vývojem. V souvislosti s revizí ústní zkoušky jsou sledované oblasti hodnocení popsány v bodech (místo původních shrnujících souvětí), bodová škála je strukturovaná, sjednocena horizontálně i vertikálně, a tvoří tak poměrně detailní oporu pro udílení bodů. V každé ze sedmi oblastí hodnocení se žákův výkon hodnotí na škále 0 − 1 − 2 – 3 – 4. Pětistupňová bodová škála jednak umožní lépe rozlišit výkony jednotlivých žáků, jednak je pro hodnotitele přístupnější, neboť tvoří paralelu k tradiční klasifikační stupnici. První část bodové škály se vztahuje k charakteristice textu. Jednotlivá bodová pásma jsou záměrně definována obecně, aby škála byla použitelná jak pro charakteristiku2 uměleckého textu, tak pro charakteristiku textu neuměleckého. Při hodnocení žákova výkonu sledujeme: 1) zda a do jaké míry sdělení odpovídá zadání; 2) zda a do jaké míry je nutná pomoc zkoušejícího; 3) zda a do jaké míry je text analyzován funkčně; 4) zda a do jaké míry jsou tvrzení doložena konkrétními textovými pasážemi. Všechny čtyři výše uvedené aspekty lze aplikovat na všechny části zkoušky vyjma té části, která je věnována literárněhistorickému kontextu. K této části zkoušky se vztahují pouze první dva body – soulad sdělení se zadáním a pomoc zkoušejícího. Pokud však žák i v rámci této části svá tvrzení funkčně dokládá konkrétními textovými pasážemi, je to důvod k bonifikaci. 2

V katalogu požadavků platném od MZ 2016 byl původní pojem „charakteristika“ nahrazen pojmem „analýza“, protože lépe odpovídá tomu, co je po žákovi v rámci ústní zkoušky požadováno. Kvůli dodržení terminologie platného katalogu je ve školním roce 2014/2015 ještě nutné operovat s pojmem „charakteristika“, od MZ 2016 bude v rámci práce s textem používán pouze pojem „analýza“.

© 2014 CZVV

10

verze 5.0



Druhá část bodové škály se týká kritéria výpověď v souladu s jazykovými normami a se zásadami jazykové kultury. Jak již bylo uvedeno výše, hodnocení žáka v tomto kritériu je založeno na jeho výkonu v průběhu celé zkoušky. Při hodnocení žákova výkonu sledujeme: 1) zda je výpověď v souladu s jazykovými normami a se zásadami jazykové kultury; 2) zda je projev plynulý a vhodně strukturovaný; 3) jakým způsobem je vedena argumentace. Formulace v původní bodové škále často vedly hodnotitele k tomu, aby se v tomto kritériu soustředili pouze na to, zda žák mluví spisovně, či nikoli. Nezbytnou a velmi důležitou součástí ústní zkoušky je však také kultivovanost a smysluplnost mluveného projevu, v němž jsou kromě jazykových norem respektovány také zásady jazykové kultury. Současná lingvistika vymezuje rozdíl mezi jazykovou správností, tj. respektováním platné kodifikace, a jazykovou kulturou (kultivovaností), která je založena na přiměřeném užití jazykových prostředků vzhledem k určitému účelu sdělování. Jedním z okruhů teorie jazykové kultury je kultivování a rozvíjení vyjadřovacích schopností a návyků, které uživatelé jazyka uplatňují v nejrůznějších sférách veřejného i soukromého vyjadřování.3 Při hodnocení tohoto kritéria by si hodnotitel měl tedy odpovědět na tyto otázky:  Respektuje žák jazykové normy?  Je sdělení jasné a obsažné?  Volí žák vhodné jazykové prostředky vzhledem ke komunikační situaci (např. úroveň slovní zásoby, užití terminologie)?  Je žákův projev strukturovaný, plynulý?  Prezentuje žák své myšlenky a názory srozumitelně, je jeho projev koherentní? příloha CISKOM_3_1_6_P_bodová_škála_UZ

3

Encyklopedický slovník češtiny. Praha: NLN, 2002. ISBN 80-710-6484-X.

© 2014 CZVV

11

verze 5.0



4.2 Vnitřní podmínky hodnocení V rámci revize ústní zkoušky byla posílena váha kritéria charakteristika uměleckého textu. Tento krok úzce souvisí se základním principem ústní zkoušky: jestliže je zadáním zkoušky literární dílo, musí být podstatná část zkoušky věnována jeho analýze. V letech 2011–2014 často docházelo k situaci, kdy na protokolu o výsledcích ústních zkoušek SČ MZ bylo sice zapsáno téma zkoušky, např. Jan Neruda: Povídky malostranské, k tomuto tématu se ale žák během zkoušky vůbec nevyjádřil nebo uvedl pouze chybné informace, a přesto byl v rámci ústní zkoušky hodnocen jako úspěšný. Aby k této nežádoucí situaci nedocházelo, byla přijata následující opatření:  poměr bodů udělených v rámci ústní zkoušky byl upraven ve prospěch charakteristiky uměleckého textu;  maximální počet bodů, které může žák získat za charakteristiku uměleckého a neuměleckého textu, je 244;  maximální počet bodů, které může žák získat za charakteristiku uměleckého textu (včetně literárněhistorického kontextu), je 16, tzn. 2/3 všech bodů souvisejících s charakteristikou textů;  maximální počet bodů, které může žák získat za charakteristiku neuměleckého textu, je 8, tzn. 1/3 všech bodů souvisejících s charakteristikou textů;  byly zavedeny vnitřní podmínky hodnocení.

4

Maximální počet bodů za ústní zkoušku je 28: za charakteristiku textů (včetně literárněhistorického kontextu) může žák získat 24 bodů, za kritérium „výpověď v souladu s jazykovými normami a se zásadami jazykové kultury může žák získat maximálně 4 body.

© 2014 CZVV

12

verze 5.0



Vnitřní podmínky hodnocení Pro kritérium charakteristika uměleckého textu, které se skládá celkem ze 4 částí (I.–III. část a literárněhistorický kontext), platí tyto vnitřní podmínky hodnocení: 1. Za celé kritérium musí žák získat alespoň 4 body. Pokud získá méně než 4 body, je za ústní zkoušku celkově hodnocen 0 body. 2. Za analýzu uměleckého textu (I.–III. část) musí žák získat alespoň 3 body. Pokud získá méně než 3 body, je za ústní zkoušku celkově hodnocen 0 body. Hodnocení kritéria výpověď v souladu s jazykovými normami a zásadami jazykové kultury se vztahuje k výkonu žáka v průběhu celé zkoušky. Pro toto kritérium platí vnitřní podmínka hodnocení: 3. Pokud žák získá v některé z dílčích částí zaměřených na charakteristiku uměleckého a/nebo neuměleckého textu 0 bodů, může být v kritériu výpověď v souladu s jazykovými normami a zásadami jazykové kultury hodnocen maximálně 3 body. S ohledem na vnitřní podmínky hodnocení je tedy zřejmé, že při hodnocení ústní zkoušky nemůže nastat situace, kdy žák by byl celkově hodnocen 1, 2 nebo 3 body. Žák může v rámci hodnocení ústní zkoušky získat 0 bodů, nebo být hodnocen v intervalu 4–28 bodů.

© 2014 CZVV

13

verze 5.0


Oblast hodnocení

Dílčí část

I. část – téma, kompozice, literární druh a žánr II. část – vypravěč / Charakteristika lyrický subjekt, postava, uměleckého promluvy, verš textu III. část – jazykové prostředky literárněhistorický kontext I. část – porozumění textu, komunikační Charakteristika situace neuměleckého II. část – textu funkčněstylové charakteristiky textu, jazykové prostředky


Body

1

1 0 2 3

2

Výpověď v souladu s jazykovými normami, jazyková kultura

2

BODŮ CELKEM

0

Žák sice získal za charakteristiku uměleckého textu celkem 4 body (splnil 1. vnitřní podmínku hodnocení), za analýzu uměleckého textu však získal pouze 2 body (1 bod za I. část, 1 bod za II. část). V souladu s 2. vnitřní podmínkou hodnocení je tedy za celou ústní zkoušku hodnocen 0 body.

© 2014 CZVV

14

verze 5.0


Oblast hodnocení

Dílčí část

I. část – téma, kompozice, literární druh a žánr II. část – vypravěč / Charakteristika lyrický subjekt, postava, uměleckého promluvy, verš textu III. část – jazykové prostředky literárněhistorický kontext I. část – porozumění textu, komunikační Charakteristika situace neuměleckého II. část – textu funkčněstylové charakteristiky textu, jazykové prostředky Výpověď v souladu s jazykovými normami, jazyková kultura BODŮ CELKEM


Body

1

2 1 0 4

3

2

13

Žák získal za charakteristiku uměleckého textu celkem 4 body (splnil 1. vnitřní podmínku hodnocení). Protože tyto body získal za analýzu uměleckého textu (I.–III. část), splnil také 2. vnitřní podmínku hodnocení. Za celou ústní zkoušku je hodnocen 13 body.

© 2014 CZVV

15

verze 5.0


Oblast hodnocení

Dílčí část

I. část – téma, kompozice, literární druh a žánr II. část – vypravěč / Charakteristika lyrický subjekt, postava, uměleckého promluvy, verš textu III. část – jazykové prostředky literárněhistorický kontext I. část – porozumění textu, komunikační Charakteristika situace neuměleckého II. část – textu funkčněstylové charakteristiky textu, jazykové prostředky Výpověď v souladu s jazykovými normami, jazyková kultura BODŮ CELKEM


Body

4

4 3 0 4

4

3

22

Žák za dílčí část charakteristiky uměleckého textu – literárněhistorický kontext – získal 0 bodů. V souladu s 3. vnitřní podmínkou může tedy být v rámci kritéria výpověď v souladu s jazykovými normami a zásadami jazykové kultury hodnocen maximálně 3 body. Za celou ústní zkoušku je hodnocen 22 body. Při aplikaci vnitřních podmínek hodnocení musí žák prokázat alespoň v minimální míře dovednost práce s textem a znalost vylosovaného literárního díla, aby úspěšně složil ústní zkoušku z českého jazyka a literatury. Zavedením vnitřních podmínek se systém hodnocení ústní zkoušky přiblíží hodnocení písemných prací (viz 1. kritérium a jeho vnitřní podmínka), dojde ke sjednocení požadavků na tyto dílčí zkoušky a zároveň se vyřeší zásadní problém ústní zkoušky, totiž že žák nesloží úspěšně maturitní zkoušku, pokud se připraví pouze na analýzu neuměleckého textu, ale žádnou knihu nepřečte.

© 2014 CZVV

16

verze 5.0



4.3 Proces hodnocení ústní zkoušky Bezprostředně po ukončení ústní zkoušky zkoušející a přísedící dokončí zápis hodnocení do tabulky pro záznam hodnocení ústní zkoušky, výkon žáka posuzují v souladu s metodickými pokyny a s oporou v bodové škále.

Práce s bodovou škálou Postup práce s bodovou škálou je při hodnocení ústní zkoušky založen na stejném principu jako v případě hodnocení písemných prací: v popisu jednotlivých bodových pásem se hledá právě to pásmo, které nejvíce odpovídá výkonu žáka. Neznamená to tedy, že pro udělení určitých bodů v dané oblasti musí žákův výkon v rámci ústní zkoušky vykazovat všechny znaky popsané v daném bodovém pásmu.

I. část charakteristiky uměleckého textu Žák zasadí správně výňatek do kontextu díla, postihne téma výňatku, je schopen analyzovat stěžejní motivy výňatku. Určí literární druh, literární žánr ale není schopen specifikovat. Některá svá tvrzení správně dokládá na textu. Během této části zkoušky pomoc zkoušejícího není nutná.    

Sdělení odpovídá zadání, nedostatky se objevují ojediněle. → 3 body Pomoc zkoušejícího není nutná. → 4 body Analýza textu je velmi dobrá. → 3 body Tvrzení jsou velmi dobře doložena konkrétními textovými pasážemi. → 3 body

Žák je za I. část charakteristiky uměleckého textu hodnocen 3 body.

© 2014 CZVV

17

verze 5.0



I. část charakteristiky uměleckého textu Žák neumí výňatek zasadit do kontextu díla, postihne sice téma výňatku, analyzovat stěžejní motivy výňatku ale není schopen. Určí literární druh i literární žánr. S textem během zkoušky nepracuje, svá tvrzení není schopen doložit konkrétními textovými pasážemi. Během této části zkoušky je pomoc zkoušejícího nutná ve větší míře.    

Ve sdělení se občas objevují nedostatky. → 2 body Pomoc zkoušejícího je nutná ve větší míře. → 1 bod Analýza textu je dostatečná. → 1 bod Tvrzení jsou nedostatečně doložena konkrétními textovými pasážemi. → 0 bodů

Žák je za I. část charakteristiky uměleckého textu hodnocen 1 bodem.

Poté, co oba hodnotitelé ohodnotí samostatně žákův výkon, posoudí shodu v jednotlivých oblastech hodnocení, a to na základě porovnání svých záznamů o hodnocení žáka. Na tento proces je vyčleněno maximálně 5 minut po dokončení zkoušení žáka. V případě, že se během této doby hodnotitelé neshodnou, pokračují v dohadovacím řízení i po ukončení zkoušení žáků, nejpozději však do doby, než zasedne maturitní komise. Hodnotitelé by měli dojít ke konsenzu, společný návrh hodnocení pak odevzdají předsedovi maturitní komise na začátku jednání maturitní komise. Hodnocení ústní zkoušky se zapíše do protokolu o výsledcích ústních zkoušek. V krajním případě, kdy se hodnotitelé v některé oblasti hodnocení neshodnou ani po dohadovacím řízení5, zapisuje se v dané oblasti hodnocení vyšší bodová hodnota z obou navržených (uplatňuje se princip „ve prospěch žáka“). O konečném hodnocení žáka pak rozhodne maturitní komise hlasováním.

5

K takové situaci by mělo docházet zcela výjimečně, primárním principem hodnocení ústní zkoušky je nalezení shody obou hodnotitelů, což je jedním z objektivizačních faktorů hodnocení ústní zkoušky.

© 2014 CZVV

18

verze 5.0



4.4 Příklady průběhu ústní zkoušky a jejího hodnocení Níže uvedené příklady slouží pouze pro dokreslení postupu práce s bodovou škálou a hodnocení ústní zkoušky. Nelze je tedy bezvýhradně spojovat s reálnou situací, která nastane při zkoušení žáka v rámci maturitní zkoušky. 1. Žák dovede výňatek zasadit do kontextu celého díla, postihne téma výňatku, správně analyzuje časoprostor výňatku i celého díla. Charakteristika vypravěče a postav vystupujících ve výňatku je velmi výstižná. V prvních dvou částech charakteristiky uměleckého textu umí žák svá tvrzení zdůvodnit a doložit na konkrétních textových pasážích. Jazykové prostředky charakterizuje s nepříliš podstatnými nedostatky, práce s textem je v této části o něco horší, nicméně stále velmi dobrá. Během analýzy uměleckého textu mu zkoušející nemusí klást návodné otázky. Nedostatky se vyskytují v souvislosti se zařazením díla do literárněhistorického kontextu, pod vedením zkoušejícího se však žák většinou dopracuje ke správné odpovědi. Souvislost mezi texty žák vystihne zcela přesně, identifikuje hlavní myšlenku textu, adresáta textu charakterizuje velmi přesně. Funkční styl a slohový postup žák zprvu zamění, s pomocí zkoušejícího však své tvrzení opraví. Analýza jazykových prostředků je poměrně podrobná, tvrzení jsou většinou funkčně doložena na textu. Žákův projev je veden ve spisovné češtině, je souvislý, logicky vystavěný, vhodně strukturovaný, žák funkčně využívá odborné terminologie. Oblast hodnocení

Dílčí část

Body

I. část – téma, kompozice, literární druh a žánr

Charakteristika II. část – vypravěč / lyrický subjekt, postava, promluvy, verš uměleckého III. část – jazykové prostředky textu literárněhistorický kontext

4 4 3 2

Charakteristika I. část – porozumění textu, komunikační situace neuměleckého II. část – funkčněstylové charakteristiky textu, jazykové textu prostředky

4


4

BODŮ CELKEM

3

24

Žák je celkově hodnocen 24 body. © 2014 CZVV

19

verze 5.0



2. Žákův výkon při analýze uměleckého textu je zcela nedostatečný, žák téměř nekomunikuje, na návodné otázky nereaguje, nebo reaguje chybně. Je zcela zřejmé, že dílo nečetl a nemá osvojeny základní dovednosti potřebné k analýze textu. V poslední části zkoušky vztahující se k literárněhistorickému kontextu žák uvádí o autorovi marginální informace: narodil se …, jeho matka byla…, studoval…., zemřel… Žák je sice schopen správně určit století, v němž autor tvořil, a vyjmenovat několik jeho dalších literárních děl, nedokáže však svá tvrzení vztáhnout k analyzovanému literárnímu dílu, předkládané informace spolu nesouvisejí, literárněhistorický kontext je charakterizován velmi povrchně. Neumělecký text žák charakterizuje samostatně, chybuje pouze ojediněle, po upozornění zkoušejícího však nesprávná tvrzení opravuje. Během této části zkoušky žák se zkoušejícím komunikuje, občas má problémy s formulací myšlenky, jeho projev není zcela souvislý. Oblast hodnocení

Dílčí část

Body



0 0 0 1


3


1

BODŮ CELKEM

0

3

Žák je v souladu s 1. a 2. vnitřní podmínkou hodnocení celkově hodnocen 0 body.

© 2014 CZVV

20

verze 5.0



3. Žák velmi dobře analyzuje tematickou a kompoziční stránku výňatku. Nedostatky se objevují pouze ojediněle, tvrzení jsou většinou funkčně doložena na textu. V části věnované vypravěči a postavám je žákův výkon brilantní, bez jakýchkoli nedostatků. Určité nedostatky se vyskytují v souvislosti s analýzou jazykových prostředků, zkoušející občas musí žákovi klást návodné otázky, tvrzení je na konkrétních textových pasážích doloženo pouze občas a s drobnými nedostatky. Během charakteristiky literárněhistorického kontextu žák uvádí informace související s analyzovaným literárním dílem, jeho vědomosti jsou na vysoké úrovni. Při práci s neuměleckým textem žák poměrně dobře postihne souvislost mezi výňatky, není však schopen charakterizovat komunikační situaci. Zcela zjevně se neorientuje v oblasti funkčněstylové, zaměňuje pojmy, jazykové prostředky není schopen analyzovat. Během charakteristiky uměleckého textu je projev žáka živý, souvislý, kromě III. části také věcně správný, při zodpovídání dotazů zkoušejícího se častěji objevují prvky obecné češtiny. Během charakteristiky neuměleckého textu je projev žáka spíše nesouvislý, s častými odmlkami. Oblast hodnocení

Dílčí část

Body



3 4 2 4


2


2

BODŮ CELKEM

0

17

Žák je celkově hodnocen 17 body.

© 2014 CZVV

21

verze 5.0



4.5 Úspěšnost a neúspěšnost v ústní zkoušce Celkový počet bodů, které žák získá v rámci hodnocení ústní zkoušky, se převádí na procentní body. Výkon žáka u ústní zkoušky je tak vyjádřen procentuální úspěšností.

Váha výsledku žáka v ústní zkoušce je stejná jako u didaktického testu a písemné práce, ústní zkouška se tedy podílí na celkovém výsledku žáka jednou třetinou. Celkové hodnocení zkušebního předmětu český jazyk a literatura se stanoví váženým aritmetickým průměrem všech konaných dílčích zkoušek podle následujícího vzorce: 1/3 x úspěšnost v DT + 1/3 x úspěšnost v PP + 1/3 x úspěšnost v ÚZ Kritéria hodnocení zkoušek a dílčích zkoušek společné části maturitní zkoušky (včetně hranice mezní úspěšnosti, tzv. cut-off score) a kritéria celkového hodnocení maturitní zkoušky zveřejňuje MŠMT do 31. března daného roku, v němž se maturitní zkouška koná. Žák vykoná dílčí zkoušku konanou ústní formou úspěšně, pokud získá alespoň tolik procentních bodů, kolik činí hranice úspěšnosti příslušné zkoušky vyjádřená procentními body. Žák nevykoná ústní zkoušku úspěšně, pokud je dosažená hodnota jeho výsledku nižší než hraniční skóre.

Příklad výpočtu celkové úspěšnosti žáka Žák dosáhl v didaktickém testu úspěšnosti 80,0 %, v písemné práci 66,7 % a v ústní zkoušce 46,7 %. Tyto údaje se dosadí do výše uvedeného vzorce, tedy: 1/3 x 80,0 + 1/3 x 66,7 + 1/3 x 46,7 = 64,5. Celková úspěšnost žáka je 64,5 %. Tento výsledek bude Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání převeden do tradiční klasifikační stupnice prospěchu6, výslednou známku pak bude mít žák napsanou na maturitním vysvědčení. Úspěšné složení komplexní zkoušky je podmíněno úspěšným složením všech tří dílčích zkoušek

6

Převod výsledků zkoušek (vyjádřených procentními body) na známku je součástí kritérií hodnocení, která zveřejňuje MŠMT.

© 2014 CZVV

22

verze 5.0



5. Metodické pokyny k vedení ústní zkoušky

Základní principy ústní zkoušky 

Zkouška začíná charakteristikou uměleckého textu.



Čas, který je věnován jednotlivým částem ústní zkoušky, by měl odpovídat jejich podílu na bodovém hodnocení ústní zkoušky.

Průběh zkoušky z hlediska zkoušejícího a žáka Zkoušející: 

má předem promyšlenou strategii vedení zkoušky



musí vést zkoušku tak, aby bylo možné žáka ohodnotit ve všech dílčích částech zkoušky.

Žák: 

se souvisle vyjadřuje nejdříve k textu uměleckému, poté k textu neuměleckému (nelze tedy „přeskakovat“ z uměleckého textu na neumělecký);



si v rámci charakteristiky uměleckého textu může zvolit, zda zkoušku zahájí rozborem literárněhistorického kontextu, nebo samotnou analýzou výňatku z uměleckého textu (I.–III. část);



si může zvolit, kterou ze tří částí analýzy uměleckého textu, resp. dvou částí analýzy neuměleckého textu začne, pořadí jednotlivých částí nemusí být striktně dodržováno – může tedy analýzu výňatku začít např. charakteristikou jazykových prostředků (III. část UT), poté se věnovat tematické a kompoziční výstavbě (I. část UT) a vypravěči / lyrickému subjektu (II. část UT), resp. nejprve se věnovat funkčněstylovým charakteristikám textu (II. část NT) a poté jeho interpretaci (I. část NT);



se věnuje souvisle vždy jen jedné části ústní zkoušky, svá tvrzení může ale doplňovat odkazy na fakta z jiných částí zkoušky (např. charakterizovat postavu z výňatku, který pochází z realistického románu, s odkazem na obecné pojetí hrdiny v realistické próze, tedy s odkazem literárněhistorickým), tento způsob práce s fakty však nesmí narušit plynulost a strukturovanost projevu.

© 2014 CZVV

23

verze 5.0



Způsob kladení otázek a interakce s žákem 

Zkouška probíhá formou dialogu.



Zkoušející respektuje individuální projev žáka (někdo mluví rychle, někdo pomalu, někdo pár vteřin přemýšlí, než začne mluvit, někdo na začátku své odpovědi zopakuje část otázky).



Při zkoušení dominují otázky, které žádají od žáka souvislý projev, zkoušející žáka k takovému projevu vede (neskáče do řeči, nepřerušuje doplňujícími informacemi, nedokončuje za žáka věty).



Zkoušející umí dát doplňující či návodnou otázku, případně úkol jinak formulovat.



Zkoušející formuluje své otázky tak, aby očekávaná odpověď byla delší, podložená textem, dominují otázky doplňovací.



Otázky jsou formulovány jasně a srozumitelně, nejsou příliš široké a obecné.



Zkoušející se neptá jednou otázkou na více skutečností.



Zkoušející dává v průběhu zkoušení najevo, zda odpověď byla správná, či ne, žák tudíž může předvídat hodnocení.



Když žák řekne něco dobře, ale tváří se nejistě, potvrdí zkoušející, že je odpověď správná.



Zkoušející dbá na úroveň svého jazykového projevu a na kulturu vyjadřování, protože tím může ovlivnit jak podobu celé zkoušky, tak úroveň jazykového projevu žáku, což souvisí s hodnocením žáka v kritériu výpověď v souladu s jazykovou normou a se zásadami jazykové kultury.

© 2014 CZVV

24

verze 5.0



Způsob vedení zkoušky a pracovní list 

Jádrem ústní zkoušky je pracovní list, zkouška se odvíjí od výňatků na pracovním listu.



Zkoušející dbá na to, aby byly v rámci literárněhistorických souvislostí uváděny podstatné skutečnosti, které by měly mít souvislost s analyzovaným dílem.



Dotazy na autora a jeho tvorbu se netýkají marginálií, ale zaměřují se na zásadní informace.



Funkční cestou k charakteristice uměleckého textu je postupovat od textu ke kontextu.



Výňatek z uměleckého textu je reprezentativní pro dílo, období, literární směr.



Na výňatku z uměleckého textu lze ověřit znalost základních literárněteoretických nástrojů pro popis a analýzu literárního textu.



Literárněhistorický kontext lze chápat různými způsoby, např.: o časové a prostorové zasazení díla, přiřazení k určitému literárnímu směru; o rané/vrcholné dílo, jediné prozaické dílo oproti ostatním básnickým apod.

. 

Charakteristika uměleckého textu nesmí být zaměňována za rozhovor o subjektivních dojmech z četby.



Otázka na motivaci k přečtení daného uměleckého díla nebo otázka týkající se čtenářského zážitku by naopak měla být součástí zkoušky.

© 2014 CZVV

25

verze 5.0



6. Praktikum – hodnocení ústní zkoušky Postupujte podle zde uvedeného pořadí úkolů 1−2.

1. Podívejte se na nahrávku Lucie_Povídky malostranské a proveďte hodnocení do tabulky pro zápis hodnocení ústní zkoušky. Pracovní list a komentář se vzorovým hodnocením7 naleznete v přílohách. Příloha: CISKOM_3_1_6_P_Neruda_Povídky_malostranské_PL Příloha: CISKOM_3_1_6_P_Neruda_Povídky_malostranské_komentář 2. Podívejte se na nahrávku Lucie_Milá sedmi loupežníků a proveďte hodnocení do tabulky pro zápis hodnocení ústní zkoušky. Pracovní list a komentář se vzorovým hodnocením naleznete v přílohách. Příloha: CISKOM:3_1_6_P_Dyk_Milá_sedmi_loupežníků_PL Příloha: CISKOM_3_1_6_P_Dyk_Milá_sedmi_loupežníků_komentář

7

Komentář obsahuje popis žákova výkonu v jednotlivých oblastech a tabulku s hodnocením ústní zkoušky. Uvedené hodnocení je pouze orientační.

© 2014 CZVV

26

verze 5.0



7. Shrnutí Modul Hodnocení ústní zkoušky obsahuje v několika kapitolách základní informace o hodnocení ústní zkoušky jako součásti komplexní zkoušky z českého jazyka a literatury. Po absolvování tohoto modulu by se měl účastník vzdělávacího procesu orientovat ve struktuře ústní zkoušky, v kritériích hodnocení zkoušky a měl by se naučit ústní zkoušku hodnotit. Úvodní kapitola vymezuje role hodnotitelů ústní zkoušky, druhá kapitola je věnována struktuře zkoušky, následující kapitola je zaměřena na průběh ústní zkoušky. Čtvrtá, nejobsáhlejší kapitola se zabývá hodnocením ústní zkoušky, obsahuje informace o bodové škále a vnitřních podmínkách hodnocení. V další kapitole jsou uvedena metodická doporučení ke způsobu vedení ústní zkoušky, závěrečnou kapitolu tvoří praktické úkoly týkající se hodnocení ústní zkoušky.

© 2014 CZVV

27

verze 5.0


8.


Seznam příloh

Příloha CISKOM_3_1_6_P_obecna_struktura_UZ Příloha_CISKOM_3_1_6_P_tabulka_pro_záznam_hodnocení_UZ Příloha CISKOM_3_1_6_P_bodová_škála_UZ Příloha: CISKOM_3_1_6_P_Lucie_Povídky_malostranské Příloha: CISKOM_3_1_6_P_Neruda_Povídky_malostranské_PL. Příloha: CISKOM_3_1_6_P_Neruda_Povídky_malostranské_komentář Příloha: CISKOM_3_1_6_P_Lucie_ Milá_sedmi_loupežníků Příloha: CISKOM_3_1_6_P_Dyk_Milá_sedmi_loupežníků_PL Příloha: CISKOM_3_1_6_P_Dyk_Milá_sedmi_loupežníků_komentář

© 2014 CZVV

28

verze 5.0

CISKOM 3.1 ČESKÝ JAZYK A LITERATURA

Recommend Documents