CISKOM 3. KOMPLEXNÍ JAZYKOVÁ ZKOUŠKA 3.1 ČESKÝ JAZYK A LITERATURA

3.1.2 Hodnocení písemné práce – český jazyk a literatura

CISKOM

3. KOMPLEXNÍ JAZYKOVÁ ZKOUŠKA 3.1 ČESKÝ JAZYK A LITERATURA


© 2014 CERMAT

verze 5.0

CISKOM – 3.1 Český jazyk a literatura


Informace o modulu Kód modulu: Cíl modulu: Cílová skupina: Popis modulu:

3.1.2 Získání potřebných dovedností (včetně jejich prověření) pro hodnocení písemné práce Účastníci odborné přípravy pro zabezpečení společné části maturitní zkoušky Modul seznamuje potenciální hodnotitele písemné práce jako dílčí maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury s principy a kritérii hodnocení písemné práce. Cílem modulu je získání potřebných dovedností pro hodnocení písemné práce.

Garant obsahu: Datum vytvoření: Datum aktualizace: Verze: Majitel:

Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CZVV) 9. 12. 2008 29. 7. 2014 5.0 Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CZVV)

Časová dotace:

6:00 (hod:min)

V modulu jsou použity: obrázky, schémata zvuk video flash

Ne Ne Ne Ne

Vytištěný materiál můžete využít nejen pro samostudium, ale i jako referenční příručku. Obsahuje-li modul videa či flashe, pak nejsou součástí tištěné verze.

© 2014 CERMAT

2

verze 5.0



Obsah INFORMACE O MODULU ............................................................................................................................................................................................................................... 2 ÚVOD ............................................................................................................................................................................................................................................................ 4 1.

KRITÉRIA HODNOCENÍ PÍSEMNÉ PRÁCE – 1. ČÁST ................................................................................................................................................................................. 5

1.


1.


2.

SPECIFIKACE KRITÉRIÍ HODNOCENÍ PÍSEMNÉ PRÁCE ............................................................................................................................................................................10

3.

JEDNOTLIVÁ KRITÉRIA HODNOCENÍ S PŘÍKLADY ..................................................................................................................................................................................11

4.

PROCES HODNOCENÍ PÍSEMNÉ PRÁCE A JEHO JEDNOTLIVÉ ASPEKTY – 1. ČÁST ...................................................................................................................................28

4.

PROCES HODNOCENÍ PÍSEMNÉ PRÁCE A JEHO JEDNOTLIVÉ ASPEKTY – 2. ČÁST ...................................................................................................................................29

5.

HODNOCENÍ PÍSEMNÉ PRÁCE S PŘÍKLADY ...........................................................................................................................................................................................33

7.

SHRNUTÍ ..............................................................................................................................................................................................................................................36

8.

SEZNAM PŘÍLOH ..................................................................................................................................................................................................................................37

© 2014 CERMAT

3

verze 5.0



Úvod E-learningový modul Hodnocení písemné práce seznamuje potenciální hodnotitele písemné práce v rámci nové maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury s obecnými principy a kritérii hodnocení písemné práce. Modul představuje jednotlivá kritéria hodnocení s vysvětlením a s konkrétními příklady. Cílem modulu je naučit potenciální hodnotitele zacházet s kritérii hodnocení a hodnotit písemné práce s oporou v bodové škále. Součástí modulu jsou i ukázky hodnocení písemných prací.

© 2014 CERMAT

4

verze 5.0



Kritéria hodnocení písemné práce – 1. část

1. Motto:

„Za hlavní považujeme dvě zásady: (i) Rozmysli si, co chceš říct, a teprve po řádném ujasnění věci o ní piš. (ii) Piš tak, aby se to dalo číst, vybírej pravé prostředky v pravou chvíli.“ Sgall, P., Panevová, J.: Jak psát a nepsat česky. Praha, Univerzita Karlova, Karolinum2004.

Naším cílem je v rámci písemné práce (jako dílčí části maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury) ověřit, zda žák umí napsat souvislý a soudržný (= koherentní), kompozičně vyvážený text, který se vztahuje ke konkrétnímu tématu a je v dané komunikační situaci funkční, zda při psaní textu využívá znalostí funkčních stylů, slohových postupů a útvarů a respektuje slohotvorné činitele, zda při tvorbě textu využívá znalosti jazykové normy a kodifikace a zda ve svém písemném projevu volí jazykové prostředky adekvátně vzhledem k dané komunikační situaci. Na základě takto formulovaných cílů, tedy dovedností a znalostí, které chceme v rámci této dílčí zkoušky ověřit, a na základě vlastností, které by měl mít výsledný text, byla vytvořena kritéria hodnocení písemné práce. Jinak řečeno, kritéria hodnocení písemné práce by měla vycházet z toho, co by se žák měl naučit při výuce slohu, a pak také z toho, jaké charakteristiky má vykazovat text, jejž lze akceptovat jako text maturitní písemné práce. Při výuce slohu by se žák měl naučit základní slohové postupy, principy tvorby základních slohových útvarů a měl by znát základní znaky funkčních stylů. Na základě těchto znalostí by měl žák umět rozlišovat různé druhy komunikačních situací. Teoretickým podkladem pro formulování kritérií hodnocení jsou jazykové disciplíny, které se zabývají popisem textu a jeho rovin, principy výstavby textu, jako je např. stylistika a textová lingvistika. Při tvorbě kritérií hodnocení jsme vycházeli jak z charakteristik textu a z definování dovedností, které je nutné v rámci maturitní zkoušky ověřit, tak také ze zkušeností, jež mají s hodnocením slohových prací sami středoškolští učitelé českého jazyka a literatury, a které tedy vyplývají i z jejich praxe. Naším cílem bylo vytvořit systém pro hodnocení písemného projevu, který bude užitečný a zároveň „použitelný“ při výuce českého jazyka a literatury, bude odrážet jak potřeby výuky slohu, tak potřeby textu samotného a v neposlední řadě se může stát možným podkladem pro komunikaci učitele a žáka.

Co ověřuje písemná práce: Písemná práce jako dílčí zkouška komplexní maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury ověřuje produkci souvislého textu v mateřském jazyce.

© 2014 CERMAT

5

verze 5.0


1.



Co by měl žák při tvorbě textu prokázat a jaká je souvislost ověřovaných dovedností s kritérii hodnocení:

Požadovaný cíl

Konkrétní kritérium pro hodnocení písemné práce

A/ orientuje se v komunikační situaci dané zadáním písemné práce, pochopí zadané téma

vytvoření textu podle zadaných kritérií – text z hlediska zadání (obsah, téma, komunikační situace, slohový útvar)

B/ dokáže se vyjádřit v souladu s jazykovými normami, umí funkčně nakládat s jazykovými prostředky

funkční užití jazykových prostředků – soulad textu s jazykovou normou a volba adekvátních jazykových prostředků

C/ dokáže vytvořit smysluplný a koherentní text

syntaktická a kompoziční výstavba textu – větná syntax, textová koheze, hypersyntax, koherence textu

Obecný komentář Text písemné práce hodnotíme ve třech oblastech, resp. kritériích. První oblastí je „vytvoření textu podle zadaných kritérií“. V rámci tohoto kritéria se zaměřujeme na to, zda vytvořený text odpovídá požadavkům formulovaným v zadání, zda splňuje požadavky kladené na funkční styl a slohový útvar a zda se žák orientuje v komunikační situaci dané zadáním písemné práce (například ví, jaké konkrétní prostředky má pro danou komunikační situaci použít). Hodnotíme zde také obsah textu a míru naplnění zadaného tématu. V rámci druhého kritéria nazvaného „funkční užití jazykových prostředků“ sledujeme při hodnocení soulad s jazykovou normou, hodnotíme zde pravopis, tvarosloví a slovotvorbu, ale také volbu jazykových prostředků a jejich adekvátnost vzhledem k zadané komunikační situaci. Sledujeme, zda žák používá vhodné výrazy vzhledem k označované skutečnosti, zda dokáže jednotlivé prvky funkčně nahrazovat apod. Hodnocení pravopisu, často tolik akcentované, je tedy součástí širší oblasti. Třetí oblast hodnocení, tj. „syntaktická a kompoziční výstavba textu“, je soustředěna na to, jakým způsobem je text vystavěn. Sledujeme jak komplexní členění textu na úvod, jádro textu a závěr, tak také jeho členění vnitřní. Postupujeme od výstavby větných celků a odstavců jako strukturních jednotek celého textu k návaznosti mezi odstavci až k textu jako celku. Všímáme si toho, jak žák pracuje s prostředky textové návaznosti. V rámci popsaných jevů pak můžeme hodnotit celkovou soudržnost (koherenci) textu, ale také způsob argumentace nebo vzájemnou souvislost či nesouvislost uváděných informací. © 2014 CERMAT

6

verze 5.0




1.

Kritéria hodnocení písemné práce by měla kopírovat jednotlivé jazykové roviny. Pro zjednodušení a lepší orientaci v kritériích i v textu můžeme vymezit, které jazykové jednotky sledujeme v rámci jednotlivých kritérií. 1. kritérium („vytvoření textu podle zadaných kritérií“) je soustředěno na text jako celek, jeho téma a na funkčněstylové charakteristiky textu. V 2. kritériu („funkční užití jazykových prostředků“) je pro nás určující jednotkou slovo, resp. slovní spojení. V souvislosti s 3. kritériem („syntaktická a kompoziční výstavba textu“) sledujeme větu, odstavec a návazně celý text. Je nutné zdůraznit, že všechna kritéria jsou vzájemně provázána, což vyplývá z kompaktní povahy textu samotného.

Vnitřní podmínka hodnocení Do procesu hodnocení písemné práce jsme začlenili jednu vnitřní podmínku pro další hodnocení: Pokud text nesplňuje 1. kritérium, tedy požadavky na splnění zadání, a to jak po stránce funkčněstylové, tak obsahové a tematické, a/nebo pokud nesplňuje požadavky na stanovený minimální rozsah, je písemná práce celkově hodnocena 0 body a v dalších kritériích se již nehodnotí. Jednalo by se totiž o úplně jiný text. Žák má k dispozici deset zadání a měl by se vyjadřovat k tomu zadání, které si zvolil.

Kritéria hodnocení: 1. Vytvoření textu podle zadaných kritérií Sledovanou jednotkou je TEXT JAKO CELEK. 1A – Hodnotíme text z hlediska jeho obsahu a naplněnosti zadaného tématu. 1B – Hodnotíme text z hlediska komunikační situace, funkční stylistiky.

Korespondence vytvořeného textu a zadání: 

téma, obsah



komunikační situace, slohový útvar

© 2014 CERMAT

7

verze 5.0



2. Funkční užití jazykových prostředků Při hodnocení se zaměřujeme na jednotlivé JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY. Sledovanou jednotkou je SLOVO nebo SLOVNÍ SPOJENÍ. 2A – Hodnotíme soulad s jazykovou normou. 2B – Hodnotíme adekvátnost jazykových prostředků vzhledem ke komunikační situaci.

•

soulad s jazykovou normou: pravopis, tvarosloví a slovotvorba

•

volba adekvátních jazykových prostředků vzhledem k dané komunikační situaci: – z hlediska variet jazyka (spisovná čeština, nářečí, obecná čeština) – z hlediska expresivity pojmenování (neutrální vs. zabarvená vyjádření) – z hlediska sémantického (slovo je použité ve významu, který mu odpovídá) – z hlediska rozmanitosti použitého lexika (pestrost slovní zásoby, práce se synonymií)

© 2014 CERMAT

8

verze 5.0



3. Syntaktická a kompoziční výstavba textu Při hodnocení se zaměřujeme na VĚTNOU SYNTAX a na NADVĚTNOU SYNTAX. Sledovanou jednotkou je VĚTA, ODSTAVEC, TEXT. Sledovaným celkem je VÝSTAVBA TEXTU. 3A – Hodnotíme větnou syntax a textovou kohezi. 3B – Hodnotíme nadvětnou syntax a koherenci textu.

•

slovosled, valence sloves, výstavba větných celků a návaznost jednotlivých vět v souvětí, užití adekvátních spojovacích výrazů, způsoby odkazování v textu, nemotivované odchylky od pravidelné větné stavby

•

kompozice textu, strukturovanost a členění textu (např. funkčnost odstavců), způsob vedení argumentace (logika textu, souvislost nebo nesouvislost uváděných informací), soudržnost (koherence) textu, jeho srozumitelnost a přijatelnost pro adresáta

© 2014 CERMAT

9

verze 5.0


2.


Specifikace kritérií hodnocení písemné práce

Kritéria hodnocení písemné práce zde

příloha CISKOM_3_1_2_P_kritéria_hodnocení_písemné_práce

Bodová škála k hodnocení písemných prací zde

příloha CISKOM_3_1_2_P_bodová_škála_k_hodnocení

Princip výstavby kritérií hodnocení Kritéria hodnocení byla koncipována tak, aby postihla jak formální, tak také pragmatické a významové aspekty textu. První část kritéria, označena A (2A a 3A), postihuje především formální stránku věci, tedy takové jevy, které jsou v textu vyjádřeny explicitně, přímo. Jsou „hmatatelné“ nebo „na povrchu“. V kritériu 2A se jedná o pravopis, tvarosloví a slovotvorbu, v kritériu 3A analogicky o větnou výstavbu a prostředky textové návaznosti. Druhá část kritéria, označena B (2B a 3B), směřuje spíše k významovým prvkům v textu: v případě 2B k významu lexika (slov a slovních spojení); v případě 3B k významovému směřování textu jako celku, k souvislosti informací, které jsou v textu uváděny, k soudržnosti (= koherenci) textu jako celku, k celkovému vyznění textu a jeho přijatelnosti pro adresáta.

© 2014 CERMAT

10

verze 5.0


3.


Jednotlivá kritéria hodnocení s příklady

Tato kapitola vzdělávacího modulu obsahuje popis jednotlivých kritérií hodnocení s konkrétními příklady. U každého kritéria hodnocení je uveden obecný výčet nejtypičtějších chyb.

3.1

Stanovení minimálního rozsahu písemné práce

Minimální rozsah písemné práce byl vymezen proto, aby bylo zajištěno, že na daném textu písemné práce lze ohodnotit jevy, které v rámci maturitní písemné práce ověřit potřebujeme. Dále také proto, aby byly pro všechny maturanty stanoveny stejné podmínky. Je nutné zdůraznit, že se jedná o vymezení minimálního rozsahu potřebného ke splnění zkoušky, nejde tedy o stanovení přesného limitu – žák musí napsat alespoň vymezený počet slov, nikoli pouze či přesně vymezený počet slov. Horní hranice (maximální rozsah) stanovena není. Rozsah písemné práce je formální kritérium, za nějž žák nezískává žádné body. Hodnotitel pouze posuzuje, zda písemná práce splňuje požadavky na stanovený minimální rozsah, a může být tedy hodnocena v dalších kritériích, či nikoli. Pokud písemná práce nesplňuje požadavky na stanovený minimální rozsah, je celkově hodnocena 0 body. Od školního roku 2012/2013 je na základě legislativních změn vymezena pro písemnou práci časová dotace 90 minut, minimální rozsah písemné práce je 250 slov, s tolerancí minus 50 slov. Pro hodnocení je tedy ještě akceptovatelný text, který obsahuje alespoň 200 slov.

© 2014 CERMAT

11

verze 5.0



Počítání slov Jako jedno slovo se počítají:

 předložky jednoslovné (s = 1 slovo; za účelem = 2 slova)  spojky  zájmena  citoslovce (ach ouvej = 2 slova)  zkratky a zkratková slova (JAMU = 1 slovo; Čedok = 1 slovo)  víceslovná vlastní jména a názvy (Petr Novák = 1 slovo; Žďár nad Sázavou = 1 slovo)  číslovky (5 lidí = 2 slova; pět lidí = 2 slova; sedm set dvacet korun = 2 slova)  rozepsané datum (10. října 2013 = 1 slovo; V Praze 25. května 2013 = 3 slova)  adresy ([email protected] = 1 slovo, Máchova 20 = 1 slovo, 170 00 Praha 7- Holešovice = 1 slovo)  složená přídavná jména (česko-anglický slovník = 2 slova)

Začlenění výchozího textu do písemné práce Žák může do své písemné práce funkčně začlenit výchozí text (o funkcích výchozího textu a možnostech jeho uplatnění v písemné práci je pojednáno v modulu 3.1.1 Metodologie písemné práce). Pouhé opsání výchozího textu se však nezapočítává do celkového rozsahu písemné práce, nejedná se totiž o autorský text žáka, který bychom mohli hodnotit. Stejně postupujeme, pokud žák doslovně převezme téma zadání jako nadpis.

© 2014 CERMAT

12

verze 5.0


3.2


Vytvoření textu podle zadaných kritérií – 1. kritérium

Toto kritérium se týká obsahových a funkčněstylových charakteristik písemné práce. 1A: hodnotí se, NAKOLIK je téma splněno a JAK je zpracováno Skutečnost, že se písemná práce vztahuje k zadanému tématu, nemusí nutně znamenat plný počet bodů za toto kritérium. Důležité je také posoudit „obsahovou úroveň“ textu. Žák může např. zpracovat zadané téma, od něhož se ve svém textu neodkloní, nicméně text jako celek je velmi povrchní. V tomto případě získává v kritériu 1A 1 bod. Tento princip však může platit i naopak – žák vytvoří velmi zajímavou písemnou práci, která je nápaditá a nepostrádá myšlenku, avšak od zadaného tématu se podstatně odklání. I v tomto případě žák obdrží za kritérium 1A 1 bod. (bodová škála: 1 bod = „text se od zadaného tématu podstatně odklání a/nebo je téma zpracováno povrchně“, tzn. pro udělení 1 bodu může platit pouze jedna z uvedených možností.) 1B: hodnotí se, ZDA a JAK se žák orientuje v komunikačních situacích, resp. funkčním stylu a slohovém útvaru.

Vnitřní podmínka hodnocení Jak už bylo uvedeno, mohou nastat 3 případy, kdy se práce dále nehodnotí, a je tedy celkově hodnocena 0 body: 

písemná práce nesplňuje požadavky na stanovený minimální rozsah;



písemná práce nereflektuje zadané téma (kritérium 1A);



písemná práce neodpovídá zadané komunikační situaci a zadanému slohovému útvaru (kritérium 1B).

V těchto případech se písemná práce v dalších sledovaných oblastech nehodnotí.

© 2014 CERMAT

13

verze 5.0



V čem žáci často chybují: 

text je příliš krátký (nesplňuje minimální požadavky na rozsah písemné práce ani v toleranci minus 50 slov);



text pojednává o naprosto odlišném tématu, než bylo uvedeno v zadání, nebo je téma zmíněno na tak minimálním prostoru, že jej nelze považovat za splněné (př. místo „Jeden den v životě zdravotní sestry“ žák píše „Jeden den v životě učitele“);



text prokazatelně nevykazuje charakteristiky zadané komunikační situace a slohového útvaru (př. místo vypravování žák napíše úvahu, místo oficiální komunikační situace v rámci administrativního stylu se žák pohybuje v publicistickém stylu a píše např. fejeton).

Příklady textů, které by byly celkově hodnoceny 0 body, tzn. nesplnily požadavky na kritéria 1A a 1B, nebo nesplnily stanovený minimální rozsah, a dále už se tedy nehodnotily. (Maturitní zkouška v letech 2011 a 2012 byla koncipována ve dvou odlišných úrovních obtížnosti. Některé písemné práce, s nimiž se v modulu pracuje, byly hodnoceny ještě v rámci bývalé základní úrovně obtížnosti, která minimální rozsah písemné práce stanovila na 200 slov a vymezila časovou dotaci na zkoušku 60 min.) Příklad CISKOM_3_1_2_ukázka_PP_nesplňuje_požadavky_1A. CISKOM_3_1_2_ukázka_PP_nesplňuje_požadavky_1B CISKOM_3_1_2_ukázka_PP_nesplňuje_minimální rozsah

Nečitelnost textu písemné práce Pokud bude celý text písemné práce nečitelný, má hodnotitel právo jej vůbec nehodnotit, takový text by byl hodnocen 0 body právě z důvodu nečitelnosti. V těchto případech je ale vhodné písemnou práci konzultovat s dalším hodnotitelem – co je pro jednoho hodnotitele nečitelné, může druhý přečíst. Tímto eliminujeme případné poškození žáka. V textu ale mohou být nečitelná pouze některá místa, části textu nebo jeho nejbližší okolí jsou nesrozumitelné. Takové případy jsou posuzovány tak, že je narušena souvislost a srozumitelnost textu pro adresáta, a měly by být penalizovány v kritériu 3B. Vedle toho se mohou vyskytnout takové případy nečitelnosti, jejichž záměrem je „zamaskovat“ neznalost pravopisu daného slova. Tyto jevy („krycí manévry“) jsou hodnoceny v rámci kritéria 2A. Podobná situace může nastat i tehdy, když žák svoji neznalost pravidel pro psaní velkých písmen „řeší“ používáním tiskacího písma. Žák může psát tiskacím písmem, musí však konkrétní případy, kdy chce použít velké písmeno, graficky odlišit (což samozřejmě neplatí pro začátky vět).

© 2014 CERMAT

14

verze 5.0



Funkční užití jazykových prostředků – 2. kritérium

3.3

Toto kritérium se týká užití jazykových prostředků (pravopis, tvarosloví a slovotvorba; lexikální prostředky).

2A: hodnotí se POČET chyb a jejich CHARAKTER  bodová škála vymezuje interval pravopisných a tvaroslovných chyb pro každé bodové pásmo  rozlišujeme „hrubé“ a „malé“ chyby  kvantifikace chyb se týká počtu „hrubých“ chyb  2 „malé“ chyby = 1 „hrubá“ chyba  kvantifikace chyb se vztahuje pouze ke kritériu 2A  v rámci kritéria 2A hodnotíme také interpunkci 2B: hodnotí se šíře a pestrost SLOVNÍ ZÁSOBY, ADEKVÁTNOST jazykových prostředků vzhledem k označované skutečnosti a komunikační situaci a vliv volby lexikálních prostředků na POROZUMĚNÍ TEXTU

V čem žáci často chybují: 2A: pravopis 

nerespektování současné jazykové normy a kodifikace

© 2014 CERMAT

15

verze 5.0



2A: tvarosloví (morfologie) a slovotvorba        

nerozlišování dativu a akuzativu zájmen (vidím jí, naši x naší) → velmi častá chyba! používání nesprávných tvarů 3. osoby plurálu 4. slovesné třídy (lidé ví) nevhodně zvolený pád v některých vazbách používání nesprávných tvarů sloves, zejména slovesa být (byli sme, by jste udělali) záměna zájmen můj x svůj nerespektování shody přísudku s podmětem (jednání byly úspěšné) chybně vytvořená slova (spontální, bizardní, antidatovat) skloňování číslovek (zejména dvě, obě)

2B: lexikum      

nerozlišování jazykových prostředků neutrálních – knižních nerozlišování jazykových prostředků typických pro mluvený a psaný projev nerozlišování mezi spisovnou češtinou, obecnou češtinou (interdialekty) a dialekty nerozlišování mezi neutrálností a expresivností nedostatečná práce se synonymií nemotivovaně chudá slovní zásoba

U některých z výše jmenovaných jevů platí, že mohou být v textu funkční, pokud jsou voleny s ohledem na komunikační situaci, daný útvar a styl. Hodnotitel by měl poznat, kdy je užití daného prostředku záměrné a má text ozvláštnit a kdy jde naopak o užití nepatřičné. Většinou to vyplývá z charakteru celého textu. Posuzujeme také přesnost označení a vhodnost výběru slov vzhledem k označované skutečnosti. Za chybu považujeme, pokud žák zvolí označení nepřesné, nesrozumitelné nebo z kontextu vyplývá, že pisatel označuje jinou skutečnost, a měl tedy vybrat jiné pojmenování.

© 2014 CERMAT

16

verze 5.0


3. 3


Konkrétní příklady k 2. kritériu se stručnými komentáři Příklady k podkritériu 2A

2A/ „Deník mi umožňuje zaznamenávat mé radosti i starosti, mohu sem psát vše, co chci někomu zdělit, ale zároveň mít stoprocentní jistotu mlčenlivosti.“ 1. pravopis – interpunkce ve větě 2. pravopis – chyba v předponě 2A/ „Blog je podle mně způsob, jak zapsat své problémy…“ 1. morfologie – záměna dativu a genitivu 2. pravopis – interpunkce ve větě, oddělení věty vedlejší 2A/ „Každý jí známe, 1. světová válka…“ morfologie – chybný tvar zájmena (jedná se o velmi častou chybu, nerozlišování tvarů ji x jí) 2A/ „Mi dnes píšeme…“ pravopis – mi v singuláru x my v plurálu 2A/ „Je z podivem, že i když se v dávné i nedávné…“ pravopis – předložka, která se pojí se 7. pádem (s)

© 2014 CERMAT

17

verze 5.0



2A i 2B/ „Když si vezměme 1. světovou válku.“ 2A: pravopis – způsob zápisu (korektně: vezmeme) + 2B: neadekvátnost volby jazykového prostředku, sloveso „vezmeme“ evokuje mluvený projev, v písemném projevu je často redundantní, jedná se o prvek „mluvenosti“ v písemném projevu, který vyžaduje jiné náležitosti 2B/ „Historie, tedy minulost má… „ redundantní označení, opakování slov minulost a historie V tomto případě je na hodnotiteli, aby uvážil, zda se jedná o funkční a v daném textu akceptovatelný prvek. Některé jevy jsou velmi úzce spojeny s kontextem daného textu. V další části modulu budou ohodnoceny i celé písemné práce. 2A i 2B/ „…ale měli bychom se nad tím zamyslet a říct si, proč se to stalo, a chovat se tak, aby k tomu opět nepřišla příležitost.“ 2A: pravopis – chybějící interpunkce 2B: slovní spojení „nepřišla příležitost“ – jedná se o lexikální problém, nevhodná kombinace slov, lze nahradit např. příležitost se naskytne apod. 2A i 2B/ „Když mám špatnou náladu, často si říkám, že si ještě mohu pískat, protože vím, že někteří lidé jsou na tom o mnohem hůře.“ 2B: stylová nesourodost – spojení knižního a hovorového vyjádření „mohu si pískat…“ Podobné jevy by mnoho hodnotitelů klasifikovalo obecně jako stylistický nedostatek. Když se však hodnotitel pokusí přesněji vysvětlit, v čem stylizační nedostatek spočívá, jev tak lépe specifikuje a může ho zařadit do kritérií hodnocení, současně, pokud tak bude postupovat při výuce slohu, dostane žák přijatelnou zpětnou vazbu pro své psaní.

© 2014 CERMAT

18

verze 5.0



2A: morfosyntax – uvedený jev lze hodnotit jednak v kritériu 2A jako chybu morfologickou, jednak v 3A jako chybu syntaktickou Některé jevy, zejména pak morfosyntaktické, mohou být hodnoceny v rámci více kritérií. Není důležité, zda konkrétní jev hodnotitel postihne v jednom, či v druhém kritériu, podstatné je, aby byl daný jev zahrnut do hodnocení. Žádnou chybu však není možné penalizovat ve více kritériích současně. 2A/ „Žena, kterou jsem nedávno poznala, mi vyprávěla příběh jejího života.“ morfologie – nekorektně užité přivlastňovací zájmeno

Častá chyba: není respektován rozdíl mezi „můj“ a „svůj“!

2A/ „A zrovna ty naši pouliční extrémisté…“ morfologie – tvar slova, vliv obecné češtiny

2B/ „Utlačovatelů a tyranů už tu máme dost, tak si můžou svoje výlevy uvolňovat jinde.“ nevhodný způsob vyjádření a nevhodná kombinace jazykových prostředků – jedná se o stylovou nesourodost, která se projevuje v lexikální rovině

2B/ „Odlišují se svými názory a odlišnostmi v chování.“ lexikum, zacházení se synonymií

© 2014 CERMAT

19

verze 5.0



2A i 2B/ „Jen jedno bych jim chtěla vzkázat prostřednictvím tohoto článku. Vyznávejte a uznávejte si co uznáte sami za vhodné a Vám odpovídající, ale neohrožujte tím nás, kteří vaše nadšení nesdílí.“ 2B: výběr lexika, práce se synonymií – neobratné vyjádření 2A: interpunkce ve větě 2A: morfosyntax - vhodnější by byla jiná formulace, např. rozvedení do vedlejší věty: to, co Vám odpovídá. Tento jev by bylo možné zařadit i do kritéria 3A, pokud bychom se přiklonili k nedostatku ve větné výstavbě. 2B/ „Situace se policistům vymkla kontrole.“ lexikální problém – jiným způsobem užito ustálené spojení „Situace se vymkla z rukou…“ Podobné jevy je však nutné hodnotit v závislosti na kontextu textové pasáže. 2B/ „kroužil svá poctivá tempa“ lexikální ozvláštnění

Lexikální ozvláštnění: při hodnocení je vždy nutné si položit otázku, zda je takové ozvláštnění v daném textu možné použít a zda je v daném textu a v rámci daného stylu funkční.

© 2014 CERMAT

20

verze 5.0



Příklady k podkritériu 2B 2B/ „Někdo z nás opravdové dobrodružství zažije, ale jiní to pravé dobrodružství zažijí pouze ve svy fantazii.“ „Například děti, ty zažívají stále nějaký dobrodružství.“ „Postupem času i tyhle puberťáci vyrostou a stanou se z nich dospělí lidé.“ „Přiznejme si, že v dnešní době už nikdo nekouká na složení potravin, protože by už neměl chuť k jídlu.“ „Speciální krámy najdeme skoro v každém velkém nákupním centru.“ Pojmenování jsou neadekvátní vzhledem k zadané komunikační situaci, jedná se o prvek obecné češtiny použitý v textu, který vyžaduje spisovnost.

Častá chyba: používání nadbytečných, „vycpávkových“ výrazů, které jsou svým charakterem bližší spíše mluveným projevům než psanému textu. Opět velmi záleží na kontextu, v němž je daný výraz použit. Např. samozřejmě, podotknout apod. „Ale zajisté, opak je pravdou.“ „To samozřejmě nemyslím to, že…“ „Občas s úžasem, no spíše s údivem…“

© 2014 CERMAT

21

verze 5.0



2B/ „Největší skupinu obsahují extrémisti v roli náboženství (sekty), které od předešlých skupin ovlivňují jak fyziku, tak i psychiku člověka.“ 1. sémanticky nevhodné pojmenování, které má vliv na výstavbu věty i porozumění textu, kromě toho i chyba argumentační (3B) 2. jedná se o přesnost pojmenování, význam užitého slova je jiný, výraz je použit na úkor srozumitelnosti 2B/ „přirůstá řada sebevražd“ lexikální jev – slovo nelze v daném kontextu použít, mělo by být použito např. roste počet sebevražd 2B/ výraz „bitva“ pro 1. sv. válku nepřiměřenost pojmenování dané skutečnosti, lze případně chápat i jako chybu argumentační (3B)

Zapamatujte si!

• Je nutné posoudit funkčnost užití daných prostředků. • Co je funkční v jednom textu a jedné komunikační situaci, nemusí být funkční v textu jiném a v jiné komunikační situaci! • Je nutné dbát na kontext a dané jevy posuzovat z hlediska kontextu nebo komunikační situace. • Kategorie stylizačních nedostatků: u každého „stylizačního nedostatku“ je nutné specifikovat, v čem spočívá.

© 2014 CERMAT

22

verze 5.0


3.4


Syntaktická a kompoziční výstavba textu – 3. kritérium

Toto kritérium se týká větné a nadvětné syntaxe, sledujeme syntaktickou a kompoziční výstavbu textu. 3A: hodnotí se celková VÝSTAVBA VĚT, výskyt NEMOTIVOVANÝCH ODCHYLEK od pravidelné větné stavby a vliv syntaktických nedostatků na ČTENÁŘSKÝ KOMFORT ADRESÁTA  slovosled  valence sloves  výstavba větných celků a návaznost jednotlivých vět v souvětí  užití adekvátních spojovacích výrazů  způsoby odkazování v textu  výskyt nemotivovaných odchylek od pravidelné větné stavby V rámci kritéria 3A hodnotíme tedy také textovou kohezi (formální prostředky textové návaznosti). 3B: hodnotí se KOMPOZICE textu, ČLENĚNÍ TEXTU, ZPŮSOB ARGUMENTACE a vliv organizace textu na ČTENÁŘSKÝ KOMFORT ADRESÁ  kompozice textu  strukturovanost a členění textu  způsob vedení argumentace, logika textu, věcná souvislost informací  srozumitelnost a přijatelnost pro adresáta  případná nečitelnost některých úseků textu  faktická správnost informací

© 2014 CERMAT

23

verze 5.0



V čem žáci často chybují: 3A: větná syntax a formální prostředky textové návaznosti       

jevy, které souvisejí se syntaktickou výstavbou, nemotivované odchylky od pravidelné větné stavby: anakolut, zeugma, kontaminace, atrakce slovesná valence slovosled (aktuální větné členění, postavení příklonek apod.) konexe – vazby mezi jednotlivými větami, např. nevhodně vybraná spojka mezi větami, která ovlivňuje porozumění větě nebo okolnímu textu odkazování v textu (katafora a anafora): zda je odkazování přehledné, zda je jasné, k čemu se odkazuje, např. problém může být v chybném užití zájmen, v užití jiného zájmena, než je třeba užití prostředků textové návaznosti, např. aktuální větné členění apod. přetížená souvětí a/nebo nemotivovaně jednoduchá syntaktická výstavba

3B: nadvětná syntax a textová koherence (= výsledná souvislost, soudržnost a plynulost textu)       

nepřehledné strukturování na odstavce nelogické členění na odstavce, buď více informací různého druhu v jednom odstavci, nebo zbytečné členění nepřehledná celková výstavba textu, nedá se rozpoznat úvod, jádro textu a závěr, text je nepřehledný a nedá se v něm příliš orientovat nelogický způsob argumentace, přílišná zevšeobecnění nebo zjednodušení (generalizace), uváděné informace spolu nesouvisejí, souvislost je umělá faktické chyby, např. husitské hnutí propuklo na začátku 13. století nebo na západě Čech se nalézá naše nejvyšší hora, Sněžka nevhodný úvod nebo závěr práce prázdné zaplňování textu

© 2014 CERMAT

24

verze 5.0



3.4.1 Konkrétní příklady k 3. kritériu se stručnými komentáři

Příklady k podkritériu 3A

3A/ „Na obličejích se jim vyjímají stovky piercingů a jejich těla mnohdy i na nečekaných místech jsou potetována.“ aktuální větné členění – způsob výstavby věty, který může narušovat plynulost textu Jevy podobného charakteru závisejí na kontextu! 3A/ „Anarchistu poznáme většinou v černém obleku, příznačná je pro ně zejména dlouhý kožený kabát a jejich způsob mluvy…“ nedostatek v užití prostředků textové návaznosti, ztráta návaznosti v odkazování Čtenář se v textu špatně orientuje. 3A/ „Skupin extrémistů máme velkou řadu a mohla bych zde ještě tolik jmenovat.“ nevhodná výstavba věty a slovosled Slovosled je opět nutné hodnotit v závislosti na okolním kontextu. I výstavba jednotlivé věty se podílí na výstavbě celého textu! 3A/ „Naším bezpečnostním orgánům můžeme jen vzkázat, že kvůli Vám se v pražských ulicích prolívala krev, tato akce mohla mít hladký průběh.“ Celková výstavba věty je problematická, ovlivňuje špatnou orientaci ve větě a může mít vliv i na orientaci v okolním textu. Nedostatky jsou i v kritériu 2A a 2B.

© 2014 CERMAT

25

verze 5.0



3A/ „A když ne zrovna vás, tak někoho vám dosti blízkého.“ Jedná se o jev, který by bylo možné označit jako stylistický nedostatek, ten zde spočívá v tom, že pisatel nepoužil vedlejší větu – lépe: tak někoho, kdo je vám dosti blízký. 3A/„Člověk čte a zajímá se o události…“ zeugma

© 2014 CERMAT

26

verze 5.0



Příklady k podkritériu 3B 3B/ „Potom bych zavedl lepší distribuci těch sluchátek, které se už vydávají, ale měl bych lepší nápad a zavedl bych sluchátka s mp3 přehrávačem, který by si půjčili a nahráli by si do něj danou věc za daný objekt a měli by vyprávění v jejich jazyce o dané věci. Takto bych to zavedl ale museli by samozřejmě si zaplatit poplatek za tu mp3.“ problematická výstavba odstavce - ztížená orientace pro čtenáře, a to nejen kvůli kohezi, odkazování (to, tu), ale také kvůli přetížené výstavbě věty 3B/„Z vlastní zkušenosti jsem se nedávno podívala na složení jogurtu s příchutí kiwi a byla jsem šokována, že ovocný jogurt obsahuje špenát.“ zařazení jevu pod obecnou kategorii „způsob argumentace“ Jedná se o nelogické tvrzení, nelze se „podívat z vlastní zkušenosti“, ale spíše něco vědět na základě vlastní zkušenosti.

3B/ „Všude na světě tomu není stejně.“ generalizace, formulace je nelogická Podobné nedostatky jsou časté, žáci v textech svůj názor skrývají za obecná tvrzení nebo za výpovědi typu, že „to také může být jinak“.

© 2014 CERMAT

27

verze 5.0


4.


Proces hodnocení písemné práce a jeho jednotlivé aspekty – 1. část

Objektivita Hodnocení písemné práce je poměrně složitý proces a je zřejmé, že zcela objektivní nemůže být nikdy. Pohybujeme se totiž často již v rovině vkusu, osobních preferencí a také odlišných čtenářských zážitků. Abychom se alespoň jisté objektivitě přiblížili, snažili jsme se do celého procesu zadávání a hodnocení písemné práce vnést několik faktorů. Prvním faktorem je to, že všichni maturanti v celé ČR dostanou na výběr ze stejných zadání, a budou tak všichni alespoň v tomto ohledu na stejné „startovní čáře“. Druhým aspektem vedoucím k objektivitě jsou jednotná kritéria hodnocení. Jejich vývoj probíhal ve spolupráci s týmem spolupracovníků, který byl složen zejména z pedagogů středních škol. Podkladem pro tvorbu kritérií hodnocení byly zkušenosti s opravováním žákovských písemných prací a snaha sloučit tyto zkušenosti s požadavky, které klademe na text.

Mohou všichni hodnotitelé hodnotit stejně? Při hodnocení písemných prací nejde o to, aby všichni hodnotitelé hodnotili naprosto totožně, takový jev je téměř vyloučený. Důležité je, aby jeden hodnotitel byl ve svém hodnocení konzistentní. Ke shodě hodnocení se lze pouze přiblížit, a to například tím, že všichni hodnotitelé písemných prací budou vyškoleni podle stejné metodiky hodnocení a získají dostatek zkušeností s hodnocením písemných prací žáků z různých typů škol. Jak zajistíme, aby jednotliví hodnotitelé hodnotili konzistentně? Na hodnocení mohou mít vliv i různé individuální faktory. V této oblasti však záleží i na každém hodnotiteli, jak k hodnocení přistupuje a jestli se snaží zachovat si od hodnocení, resp. od odevzdaných prací potřebný odstup.

Velmi podstatný je individuální zodpovědný přístup každého hodnotitele!

© 2014 CERMAT

28

verze 5.0


4.



Poznámky ke shodě hodnotitelů:

Platí, že objektivita hodnocení je nejvyšší u nejnižších jednotek textu, tedy v rámci nejnižších rovin jazykového systému. To znamená, že hodnotitelé se bez potíží shodnou na označení jevů pravopisných nebo morfologických. Směrem k vyšším jednotkám (např. u koherence textu) se vnímání rozporných jevů v textu u jednotlivých hodnotitelů liší více.

Z pilotních šetření k hodnocení písemné práce vyplývá, že v zásadě panuje shoda v hodnocení „velmi slabých“ a „vynikajících“ prací, naopak problematičtější je již shoda v hodnocení „průměrných“ prací. Problematická je také shoda u textů, které se dotýkají stylu uměleckého nebo publicistického, tedy v těch oblastech, kde se může ve větší míře projevit individuální styl pisatele.

Kritéria hodnocení písemné práce jsou koncipována komplexně, nehodnotíme pouze pravopis, ale text jako celek!

„…oblast, která má nejblíž k povrchu jazykové skutečnosti, tj. ten úsek normy, kterého se nejpříměji týkají zásahy lidských institucí, totiž pravopis. Jeho problémy nejsou nejhlubší, ale někdy jsou dost záludné. Chyby v něm jsou zvlášť nápadné a při povrchním přístupu se v nich vidí prostředky nejhlubší. Hlubší vrstvy jazyka souvisejí s jeho stylovými a výrazovými funkcemi.“ Sgall, P., Panevová, J.: Jak psát a nepsat česky. Praha, Univerzita Karlova, Karolinum 2004.

© 2014 CERMAT

29

verze 5.0


4.



Popis procesu hodnocení po krocích Individuální hodnocení Zkontrolujte nejprve, zda text splňuje požadavky kladené na stanovený minimální rozsah, a přečtěte si důkladně celý text písemné práce. Poté si přečtěte text znovu a k tomuto „druhému“ čtení si již vezměte kritéria hodnocení. „Druhé čtení“ bude čtením pro hodnocení. Nejprve konfrontujte přečtený text s prvním kritériem hodnocení (vytvoření textu podle zadaných kritérií) a položte si následující otázky: Odpovídá text požadavkům kladeným na charakter komunikační situace, resp. požadovaný slohový útvar? Odpovídá text zadání po stránce obsahové? Je text srozumitelný, nebo jsou v textu místa, která jsou nesrozumitelná, kterým je špatně rozumět a kterým nelze při nejlepší vůli porozumět vůbec? Jevy, které vnímáte jako problematické, si v textu označte. Každý označený jev se snažte přiřadit k jednotlivým kritériím nebo podkritériím, podle přiřazení ho pak označte, např. 2A, 2B apod. Tento systém by Vám celý proces hodnocení měl zpřehlednit. Uvidíte, kolik jevů máte označených a jakého jsou charakteru. Přistupme k samotnému ohodnocení práce. Hodnotíte jednotlivá podkritéria (1A, 1B, 2A, 2B, 3A, 3B), za která udělujete body podle pásem popsaných v bodové škále. Jednotlivé body za podkritéria sečtěte, maximální možný součet je 30 bodů. Hodnocení zaznamenejte do tabulky pro záznam hodnocení, která je umístěna na první straně záznamového archu.

Při hodnocení je nutné označovat jevy číslem daného kritéria a písmenem podkritéria. Je dobré a užitečné vpisovat, komentovat a hodnotit každý jev. Získáváme tak přehled o celém procesu hodnocení a materiál pro sebe, ale zároveň tak i důkazní materiál pro případné odvolání žáka proti hodnocení.

© 2014 CERMAT

30

verze 5.0


4.



Shoda hodnotitelů, cesta ke konsenzu Metodika písemné práce byla od počátku koncipována tak, že každá písemná práce bude hodnocena dvěma hodnotiteli. Vzhledem k legislativním změnám však každou písemnou práci hodnotí pouze jeden hodnotitel. I přesto se domníváme, že pro komplexní hodnocení písemné práce je velmi důležitá právě konfrontace názorů více hodnotitelů. Z tohoto důvodu necháváme v modulu následující text o nutnosti hodnocení dvěma hodnotiteli. Společné hodnocení spočívá v tom, že hodnotitelé porovnají svá hodnocení. Zjistí, v jakých oblastech hodnotili stejně a v jakých se neshodli. U těch kritérií, resp. podkritérií, v nichž se neshodli, by si měli uvést důvody, které je vedly k tomu, že každý z nich hodnotil v dané oblasti jinak. Své hodnocení by měli umět zdůvodnit a měli by ho také umět doložit patřičnými místy v textu. Prostřednictvím této debaty se dojde ke konsenzuálnímu řešení.

Příklad písemné práce s nejednotným pohledem na její hodnocení CISKOM_3_1_2_P_hodnocení_PP_nejednotný_pohled_1 Příklad písemné práce s nejednotným pohledem na její hodnocení CISKOM_3_1_2_P_hodnocení_PP_nejednotný_pohled_ 2

© 2014 CERMAT

31

verze 5.0




4.

Proč je nutné hodnotit jeden text dvěma hodnotiteli? 

zvýšení objektivity hodnocení

•

vzájemné doplnění hodnotitelů

•

různá individuální míra tolerance u jednotlivých hodnotitelů

•

různé přístupy k textu na základě stejných kritérií

•

zdůvodnění svého hodnocení druhému hodnotiteli



při konfrontaci svých hodnocení mohli hodnotitelé vidět v textu jevy, které zprvu neviděli nebo které jim zprvu nevadily



po konfrontaci mohou hodnotitelé přehodnotit svůj názor nebo se znovu utvrdit ve svém hodnocení

Čím může být způsoben rozdíl v hodnocení dvou hodnotitelů?



odlišná tolerance hodnotitelů – jiná skupina žáků = jiné výkony, s nimiž je hodnotitel běžně ve své pedagogické praxi konfrontován



jiná očekávání na vytvářené texty



odlišné čtenářské preference

© 2014 CERMAT

32

verze 5.0


5.


Hodnocení písemné práce s příklady

Tato část modulu obsahuje ukázky písemných prací s hodnocením. Kapitola slouží k tomu, aby účastník vzdělávacího modulu viděl v praxi různé možnosti hodnocení písemné práce na rozličných typech textů.

Příklad 1 Ukázka písemné práce s hodnocením 1. příloha: CISKOM_3_1_2_P_hodnocení_PP_charakteristika Charakteristika: Můj Zlatý Ámos

Příklad 2 Ukázka písemné práce s hodnocením 2. příloha: CISKOM_3_1_2_P_hodnocení_PP_článek Článek do regionálního zpravodaje: Protáhni tělo a osvěž ducha! Příklad 3 Ukázka písemné práce s hodnocením 3. příloha: CISKOM_3_1_2_P_hodnocení_PP_popis Popis: Na túru do českých hor

Příklad 4 Ukázka písemné práce s hodnocením 5. příloha: CISKOM_3_1_2_P_hodnocení_PP_úvahový text Úvahový text: Rituály v našem životě

© 2014 CERMAT

33

verze 5.0



Příklad 5 Ukázka písemné práce s hodnocením 6. příloha: CISKOM_3_1_2_P_hodnocení_PP_vypravování Vypravování: Tak tohle byl můj adrenalinový zážitek…

Příklad 6 Ukázka písemné práce s hodnocením 7. příloha: CISKOM_3_1_2_P_hodnocení_PP_kriteriální_hodnocení_1 Průvodní text k petici: Vyšší tresty pro opilé řidiče! V písemné práci jsou vyznačeny problémové jevy, které jsou zároveň přiřazeny k jednotlivým kritériím.

Příklad 7 Ukázka písemné práce s hodnocením 8. příloha: CISKOM_3_1_2_P_hodnocení_PP_kriteriální_hodnocení_2 Charakteristika: Setkání se zajímavým člověkem V písemné práci jsou vyznačeny problémové jevy, které jsou zároveň přiřazeny k jednotlivým kritériím.

© 2014 CERMAT

34

verze 5.0


6.


Praktický nácvik hodnocení písemných prací

Cílem této části modulu je, aby se účastník vzdělávacího modulu pokusil sám ohodnotit některé ukázky písemných prací a získal praktickou dovednost v hodnocení písemných prací podle stanovených kritérií. V přílohách najdete ukázky jednotlivých prací pro hodnocení. Ohodnoťte je v jednotlivých kritériích hodnocení na základě popisu v bodové škále.

Práce ke zkušebnímu hodnocení 1. příloha: CISKOM_3_1_2_P_práce_pro_zkušební_hodnocení_1 Popis: Zákoutí, kam se rád/a vracím Práce ke zkušebnímu hodnocení 2. příloha: CISKOM_3_1_2_P_práce_pro_zkušební_hodnocení_2 Charakteristika: Setkání se zajímavým člověkem Práce ke zkušebnímu hodnocení 3. příloha: CISKOM_3_1_2_P_práce_pro_zkušební_hodnocení_3 Vypravování: Hvězdy nelžou aneb Pod diktátem horoskopu

Problémy při hodnocení lze konzultovat s Vaším tutorem.

© 2014 CERMAT

35

verze 5.0


7.


Shrnutí

Vzdělávací modul Hodnocení písemné práce byl zaměřen na problematiku hodnocení písemného projevu v mateřském jazyce. Jeho cílem bylo seznámit účastníky vzdělávacího procesu s kritérii hodnocení písemné práce – dílčí zkoušky v rámci komplexní maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury. Po absolvování tohoto modulu by se měl účastník vzdělávacího procesu orientovat v kritériích hodnocení písemné práce a měl by se naučit podle nich písemné práce hodnotit. Modul je průvodcem po jednotlivých kritériích, v první kapitole jsou nastíněny ověřované dovednosti, hodnocené oblasti textu a princip tvorby kritérií hodnocení. V druhé kapitole je uvedena přesná podoba kritérií hodnocení s popisem bodové škály. Třetí kapitola je zaměřena na podrobnější vysvětlení oblastí hodnocení, tato část modulu je doplněna také o ilustrační příklady konkrétních jevů typických pro tyto oblasti. V závěrečných kapitolách modulu měl účastník vzdělávacího kurzu možnost jednak se seznámit s různými příklady ohodnocených prací, jednak sám hodnotit písemné práce.

© 2014 CERMAT

36

verze 5.0


8.


Seznam příloh

příloha: CISKOM_3_1_2_P_kritéria_hodnocení_ písemné_ práce příloha: CISKOM_3_1_2_P_bodová_škála_k_hodnocení příloha: CISKOM_3_1_2_P_hodnocení_PP_nejednotný_pohled_1 příloha: CISKOM_3_1_2_P_hodnocení_PP_nejednotný_pohled_2 příloha: CISKOM_3_1_2_P_ukázka_PP_nesplňuje_1A příloha: CISKOM_3_1_2_P_ukázka_PP_nesplňuje_1B příloha: CISKOM_3_1_2_P_ukázka_PP_nesplňuje_minimální_rozsah příloha: CISKOM_3_1_2_P_hodnocení_PP_kriteriální_hodnocení_1 příloha: CISKOM_3_1_2_P_hodnocení_PP_kriteriální_hodnoceni_2 příloha: CISKOM_3_1_2_P_hodnocení_PP_popis příloha: CISKOM_3_1_2_P_hodnocení_PP_charakteristika příloha: CISKOM_3_1_2_P_hodnocení_PP_vypravování příloha: CISKOM_3_1_2_P_hodnocení_PP_článek příloha: CISKOM_3_1_2_P_hodnocení_PP_úvahový_text příloha: CISKOM_3_1_2_P_práce_pro_zkušební_hodnocení_1 příloha: CISKOM_3_1_2_P_práce_pro_zkušební_hodnocení_2 příloha: CISKOM_3_1_2_P_práce_pro_zkušební_hodnocení_3

© 2014 CERMAT

37

verze 5.0

CISKOM 3. KOMPLEXNÍ JAZYKOVÁ ZKOUŠKA 3.1 ČESKÝ JAZYK A LITERATURA

Recommend Documents