InformaËnÌ centrum Chrudim Star· radnice Resselovo n·mÏstÌ 1 537 01 Chrudim Tel./fax: (+420) 469 645 821 E-mail:
[email protected] Skype: navstevnik.cz www.navstevnik.cz
Design Elza reklama, www.elzareklama.cz, foto © Stanislav Novotný, Karel Dvořák
CHRUDIM
Chrudim / Úvod Chrudim je největším městem turistické oblasti Chrudimsko-Hlinecko. Leží na rozhraní Železných hor a Polabské nížiny asi 10 kilometrů jižně od krajského města Pardubic.
Město Chrudim získalo v celosvětové prestižní soutěži UNEP (Program životního prostředí OSN) Města, kde stojí za to žít dvakrát „Zlatou cenu LivCom Awards“.
Město se může pochlubit jednou z největších městských památkových zón ve východních Čechách. Má zachovanou středověkou strukturu s památkově významnou zástavbou se starými hradbami. Historické jádro stále funguje jako městské centrum.
Mezi nejkrásnější dominanty patří trojlodní novogotický chrám Nanebevzetí Panny Marie, Mydlářovský dům, monumentální renesanční objekt s arkádovým průčelím doplněným alegorickými reliéfy, v němž dnes sídlí světoznámé Muzeum loutkářských kultur, či komplex muzejních budov s jedním z nejhezčích sálů v České republice. Toto královské „věnné“ město je nazýváno Athénami východních Čech.
Chrudim lze také označit jako „Bránu Železných hor“. Příznivci aktivního odpočinku jistě ocení městské rekreační lesy na Podhůře s lanovým parkem, rozhlednou a dalšími atraktivitami, nalézajícími se přímo na okraji Chráněné krajinné oblasti Železné hory.
Chrudim / Historie 1
Poprvé? V Kosmově kronice
Jako věno pro královny
Víte, kdy vzniklo první opevněné sídliště na území dnešního města Chrudim? Už před šesti či sedmi tisíci lety! Archeologické výzkumy odhalily, že to bylo severovýchodně od dnešního centra, na návrší zvaném Pumberky. Velmi husté osídlení se dalo vypozorovat také v období tzv. lužické kultury, tedy v letech 1200 –900 před naším letopočtem. Vše nasvědčuje tomu, že Chrudim byla tenkrát střediskem širšího okrsku, stejně tak jako za pobytu Keltů (od pátého století před naším letopočtem až do přelomu letopočtu). Tehdy pravděpodobně tvořila zázemí velkého oppida. To se nacházelo na území osady Hradiště u Českých Lhotic přibližně deset kilometrů jižně od Chrudimi. Po příchodu Slovanů v 7. – 8. století vyrostlo nad řekou Chrudimkou opevněné hradiště, jež se stalo důležitým centrem správy raného českého státu. A kdy registrujeme první písemnou zmínku o Chrudimi? Datuje se do roku 1055, kdy tu podle Kosmovy kroniky 10. ledna zahynul při svém tažení do Uher kníže Břetislav I.
Jedním z nejvýznamnějších počinů v dějinách Chrudimi byl zrod královského města. Přemysl Otakar II. ho založil někdy před rokem 1276. Kde? Na místě původního hradiště. V té době mělo ideální polohu. Stálo na zemské cestě z Prahy na Moravu, což logicky zvyšovalo jeho význam a napomáhalo jeho rozvoji. I proto Chrudim ve vrcholném středověku patřila mezi přední města v českém království. Od roku 1307 byla velmi přitažlivá i pro drahé polovičky českých panovníků. S jistými pauzami totiž figurovala mezi královskými věnnými městy. Ta královnám sloužila jako zdroj příjmů, a to až do konce habsburské monarchie v roce 1918. Athény východních Čech Ne vždy však město zažívalo dobré časy. Do jeho života často zasahovaly epidemie, hladomory či živelné pohromy. Doloženy jsou například požáry hradiště v 11. a 12. století. Podobný osud stihl Chrudim i krátce po založení města na přelomu 13. a 14. století.
2
Na počátku husitských válek (v letech 1419–1434) se Chrudim postavila proti katolíkům. Německy hovořící obyvatelé museli město opustit. Od té doby je téměř výlučně českým územím. Město se vymezovalo také proti vládnoucím Habsburkům během neúspěšných stavovských povstání v letech 1547 a 1618–1621, což pro něj mělo vždy vážné důsledky. Těžkou ránu mu uštědřila i třicetiletá válka (1618–1648). V jejím průběhu museli Chrudimi dát sbohem kvůli rekatolizaci pro změnu evangelíci. Velké pohromy pro město znamenal i požár dvou předměstí, který vypukl 6. srpna roku 1850, a také několik povodní ve druhé polovině devatenáctého století. V 18. a 19. století se Chrudim proměnila v poklidné provincionální městečko. Do 21. století však „Athény východních Čech“ vstoupily jako moderní centrum regionu s mnoha cennými a zachovalými památkami, rozsáhlou občanskou vybaveností a bohatým společenským životem.
Foto: 1) Chrudim, panorama 2) Bašta Prachárna 3) Vodní náhon 4) Pomník vynálezce lodního šroubu Josefa Ressela 5) Resselovo náměstí 6) Mydlářovský dům, průčelí
Slavní rodáci Mezi nejvýznamnější chrudimské rodáky patří humanistický vzdělanec Viktorin Kornel ze Všehrd, obrozenecký dramatik, herec, režisér a ředitel pražského Stavovského divadla Jan Nepomuk Štěpánek či vynálezce lodního šroubu Josef Ressel.
5
6
3
4
Chrudim / Kostely 1
2
3
4
Foto: 1) Chrám Nanebevzetí Panny Marie 2) Svatý Michal 3) Kostel svatého Josefa 4) Povýšení svatého Kříže 5) Kostel svatého Marka v Markovicích 6) Večerní osvětlení chrámu Nanebevzetí Panny Marie 7) Kostel svaté Kateřiny
5
Bohatá historie města se odráží především v jeho pozoruhodné architektuře. Nejvýraznější stavbou, kterou se Chrudim může pyšnit, je novogotický chrám Nanebevzetí Panny Marie na Resselově náměstí.
minulosti je i několik desítek renesančních náhrobků ve zdi kostela. Hřbitov, který tuto stavbu dříve obklopoval, byl v roce 1881 zrušen a později přeměněn na park. V něm jsou umístěny sochy Panny Marie a Ježíše Krista z první poloviny 18. století.
Chrám stíhaly pohromy
Za hradbami města byl v 17. století vystavěn kapucínský klášter s kostelem svatého Josefa, k němuž se váže pověst o nejznámějším chrudimském strašidlu – bezhlavém kapucínovi. Řeholníci se s klášterem rozloučili po roce 1948. Kostel svatého Josefa na Školním náměstí představuje prostou jednolodní budovu, v níž se momentálně realizuje projekt Muzea barokních soch.
Jeden z nejhonosnějších chrudimských objektů má velmi pestrou, ale ne příliš šťastnou minulost. Od té doby, co stojí (postaven byl zřejmě již před vznikem města ve 13. století) ho stíhaly různé pohromy – od rány blesku přes požár až po propadnutí stropů. První písemná zmínka o něm pochází z listiny pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic z roku 1350. Vnější podoba kostela se výrazně měnila. Prošel rozsáhlými přestavbami dvou věží, které jsou jeho hlavní dominantou. Pod tou poslední, jež mu v letech 1857–1879 vtiskla jeho nynější novogotickou podobu, je podepsán chrudimský rodák František Schmoranz starší. Chloubou chrámu je obraz svatého Salvátora na hlavním oltáři. Tento duchovní symbol města je zajímavý také díky legendě, díky níž k němu v minulosti často směřovala různá procesí ze všech koutů Čech. Ta hovoří především o jeho léčitelských a zázračných schopnostech. Pozoruhodnou kulturní památkou je též kostel svaté Kateřiny v Havlíčkově ulici. Původně gotická stavba ze 14. století zásadně změnila svou tvář v první polovině 16. století. Poté, co ji zachvátil požár, byla v roce 1850 přetvořena do dnešní podoby. Podle kostela se nyní celé podměstí nazývá Kateřinské. Jeho okolí v osmdesátých letech 20. století prošlo zásadními úpravami – především kvůli rozsáhlým demolicím a následné výstavbě. Místo hřbitova park
6
Kostel svatého Michaela v Zieglerových sadech je ze začátku 16. století. Jeho pozdně gotický ráz zůstal dodnes dobře zachován. Část vybavení, jako jsou například oltáře či epitafy, pochází z 16.–18. století. Svébytnou připomínkou
7
O nejstarší historii kostela Povýšení svatého Kříže nemáme sice žádné zprávy, ale předpokládá se, že byl založen v osadě, která byla archeologicky doložená již pro dobu románskou. Ostatně, kolem kostela se pohřbívalo nejpozději od 11. století. První písemná zmínka o něm je ze 14. století. Upravován byl hlavně v 19. století, kdy byly do jeho zdi vsazeny renesanční a barokní náhrobky. Vybavení většinou pochází z 19. století. Kostel svatého Marka byl v místní části Markovice postaven v barokním stylu v 18. století. Tato jednolodní stavba je vybavena převážně zařízením ze 17. a 18. století. Dnes již neexistující kostel svatého Jana Křtitele se nacházel tam, kde v současné době sídlí Komerční banka – v Široké ulici (čp. 83/IV). Původně patřil ke špitálu pro chudé a nemocné, který vznikl před Dolní městskou bránou u mostu přes Chrudimku. Pocházel zřejmě ze 14. století. Byl u něj špitální hřbitov s kostnicí. Josefínské reformy měly za následek jeho zrušení. V roce 1788 byla budova prodána. Od roku 1801 sloužila jako divadlo. V roce 1929 byla definitivně zbořena. I přesto se dodnes přilehlá část Chrudimi, kde tento kostel stál, označuje jako Janské předměstí či Jansko.
Chrudim / Muzea Galerie 1
Chrudim se může pyšnit nepřebernou nabídkou zajímavých muzeí a galerií. To vůbec nejznámější „Muzeum loutkářských kultur“ bylo slavnostně otevřeno 2. července roku 1972. A to hlavně zásluhou neúnavného organizátora loutkářského života, praktika i teoretika, historika, pedagoga a sběratele Prof. PhDr. Jana Malíka (1904–1980). Jeho soukromá sbírka se stala základem těch muzejních, které momentálně čítají přes čtyřicet tisíc předmětů. Více než osm tisíc z nich představují loutky z různých zemí světa. Ty každoročně začátkem léta obdivují i návštěvníci proslulého festivalu Loutkářská Chrudim.
Dotýkati se dovoleno! Část stálé expozice v přízemí muzea, která seznamuje zájemce s historií českého loutkářství, je přístupná i vozíčkářům. Na dalších místech jsou k vidění tradiční marionety českých kočovných loutkářů z 19. a začátku 20. století, sériově vyráběné loutky pro rodinná divadélka, luminiscenční divadlo a ukázky loutek z celého světa. K chloubě proslulého chrudimského zařízení patří také herna s loutkami, jejímž mottem je heslo „Dotýkati se dovoleno!“. Návštěvníci si tu mohou sami na vlastní kůži vyzkoušet, jak se hraje loutkové divadlo.
Součástí muzea je i galerie, kde jsou pořádány krátkodobé výstavy, které nejsou vždy jen loutkářské. Prvním a zpočátku jediným sídlem muzea, jež shromažďuje a zpracovává dokumenty týkající se vývoje českého i světového loutkářství, se stal nádherný renesanční Mydlářovský dům v Břetislavově ulici. Ten dal přestavět chrudimský měšťan Matěj Mydlář v letech 1573–1576. Nové Muzeum černého divadla se nachází v bývalém kapucínském klášteře na Školním náměstí pouhých 600 metrů od současného Muzea loutkářských kultur. Návštěvníci si zde mohou prohlédnout nejrůznější typy loutek, kulis a rekvizit z Německa, Švýcarska, ale i z českých divadel. Expozici, která je umístěná v černých místnostech, dodává na působivosti nasvícení luminiscenčním světlem. Regionálnímu muzeu v Chrudimi dnes slouží novorenesanční budova v Široké ulici čp. 86 a také budova čp. 10 v Rybičkově ulici a objekt v okrajové části města. Novorenesanční budova je využívána pro expoziční, výstavní a provozní účely i pro další kulturně výchovnou činnost muzea. To bylo založeno v roce 1892 jako Průmyslové muzeum pro východní Čechy v Chrudimi. Počátky muzejnictví ve městě ovšem sahají až do šedesátých let devatenáctého století. V roce 1865 byl ustaven muzejní spolek, který svou činností podporoval (stejně jako muzeum) školství, rozvoj řemesel a průmyslu. Foto: 1) Festival Loutkárská Chrudim 2) Mydlářovský dům 3) Velký sál – komplex muzejních budov 4) Divadlo Karla Pippicha 5) Budova Regionálního muzea
5
2
Kam s nimi? Sbírky muzeum rozšiřovalo hned několika způsoby. V jeho počátcích převažovaly dary, což si místní i někteří „přespolní“ obyvatelé považovali za čest. „Kousky“ to byly mnohdy vskutku unikátní – včetně cizokrajných sbírek nejen uměleckořemeslného, ale i vlastivědného a přírodovědného charakteru. Od počátku existence muzejního spolku i vlastního muzea se však neustále opakoval problém – kam sbírky ukládat? Když už byla situace takřka neřešitelná, rozhodlo v roce 1895 zastupitelstvo, že postaví pro potřeby města důstojný stánek. V roce 1897 byla zahájena stavba první ze dvou muzejních budov v Široké ulici v tehdy moderním novorenesančním slohu. Dokončena byla v roce 1898. Ještě téhož roku odstartovala stavba novobarokní budovy s velkým společenským sálem s restaurací a zázemím, které v současné době užívá Chrudimská beseda, kulturní organizace města Chrudim. O tři roky později bylo hotovo.
3
Pozornost návštěvníků si kromě sbírek Regionálního muzea, které dnes vlastní více než 100 tisíc předmětů z různých oborů, zaslouží především překrásný koncertní sál. Nesmíme zapomenout ani na mimořádnou uměleckou výzdobu obou budov i tři umělecké památky, které se nacházejí v jejich interiéru – dva gotické a jeden renesanční portál. V novobarokní budově je situován také Kabinet ex libris, který je součástí Památníku národního písemnictví. Vlastní rozsáhlou sbírku přibližně 120 tisíc ex libris, ze které pořádá výstavy po celé České republice i v zahraničí. Pořádá i trienále ex libris, a to jako nejvýznamnější přehlídku nových českých ex libris za uplynulé tři roky. Na chrudimském Resselově náměstí můžete najít i Galerii ART. Jde o reálnou (ale též virtuální) soukromou prodejní galerii výtvarného umění. V ní jsou prezentována díla české a evropské grafické moderny 20. stol. a současní čeští malíři a sochaři.
4
Zajímavé výstavy se pravidelně konají také v šedivém domě na náměstí U Vodárny čp. 138 ve výstavní síni Pod Širokými schody. Vstup bývá obvykle zdarma. Po vernisáži zpravidla následuje i tematicky zaměřená přednáška. Díla významných i začínajících umělců můžete v Chrudimi spatřit také ve výstavní síni Divadla Karla Pippicha. Tuto budovu postavenou v letech 1931–1934 ve stylu civilního konstruktivismu najdete v ulici Čs. partyzánů. Slavnostně otevřena byla 18. února roku 1934 Smetanovou operou Libuše v podání chrudimských ochotníků. Až do roku 1992 zdobil průčelí divadla originál sochy múzy komedie Thálie. Ta je v současné době umístěna před základní uměleckou školou. Divadlo nese jméno po významném hudebníkovi, divadelníkovi, režisérovi a zpěvákovi Karlu Pippichovi (1849–1921).
Chrudim / Modrá osa 1
2
3
4
Foto: 1)–5) Náhon po revitalizaci 6) Schéma „Modré osy“ černá kolečka s čísly označují zastavení – tabuli
Nejen řeka Chrudimka, která protéká Chrudimí, ale i vodní náhony na ni napojené, znamenaly po mnoho let důležitý zdroj vody a energie k pohánění různých zařízení. Zároveň šlo o zajímavý estetický prvek, který se stal vítaným cílem nejen dospělých, ale také dětí při jejich radovánkách. Systém náhonů ve městě existoval zřejmě už v 15. stol. Tenkrát na ně byly napojeny mlýny, stoupy, valchy, brusírny i vodárny od západního začátku města (Vlčí hory) až po jeho východní konec (Májov). Vodní náhony sloužily také jako malé odlehčovací koryto při povodních, i když jejich význam protipovodňové ochrany byl vzhledem k nízké průtočné kapacitně malý. Náhony vznikaly v trasách bočních ramen vodního toku, který se zde ještě ve středověku přirozeně větvil. Jeho ráz se při povodních často pozměňoval. Nejdelší náhon se od Chrudimky odděloval blízko nynějšího stadionu Emila Zátopka, tam, kde se kříží ulice Na Sádkách a Koželužská, a to do dvou ramen. Ta se pak u dnešního Divadla Karla Pippicha opět spojovala. Během dvacátého století byly zasypány nebo zavedeny do uzavřených profilů náhony bývalých mlýnů Klobásov, Valcha, Hrkačka (tedy celý úsek od Koželužské ulice po ulici Čs. partyzánů) a Podfortenského mlýna (úsek podél dnešní Lázeňské ulice). Náhon Malého Mlýna v dnešní ulici Obce Ležáků zanikl během tak zvané regulace.
dokonce jednalo o vůbec první komplexní revitalizaci náhonu v prostorově omezených podmínkách zastavěného území.
První v republice
Významný byl i mlýn Klobásov, též řečený Rakovský, o němž se poprvé psalo v roce 1446. Svou původní funkci ztratil po požáru v roce 1928, kdy ho manželé Kolovratníkovi částečně přestavěli na byty. Po válce se tu krátce nacházela výkrmna vepřů. Později budova poskytla zázemí pro sousední zimní stadion.
Aby se zlepšila ekologická i estetická funkce náhonu, byla nedávno provedena jeho rozsáhlá úprava. V České republice se
I dnes nabízí Modrá osa řadu úseků, kde je znát původní charakter náhonu. Tam je zemní koryto sevřené mezi nábřežními zdmi, případě v jedné polovině zemním svahem. Každý se tak může kochat a zároveň nechat unášet představou, jak se asi tehdy voda „svázaná“ v korytě hnala do všech těch mlýnů a dalších zařízení. Mlýnská živnost ostatně patřila v Chrudimi k těm nejstarším a nejdůležitějším. Od 15. století je ve městě spolehlivě doloženo celkem 11 mlýnů. Většina z nich ale zanikla už před druhou světovou válkou. Do 21. století udržel tradici mlýn v Janderově, který je též označovaný jako Štěrbovský. Zřejmě existoval před husitskými válkami, ale první písemná zmínka o něm pochází až z roku 1570, kdy ho získala rodina Štěrbova. Za třicetileté války ho totálně zničily průchody vojsk, takže musel být nejpozději do roku 1663 postaven znovu. V roce 1732 se stal jeho majitelem Antonín Ondřej Jandera, po němž se mlýn jmenuje dodnes. Svou moderní podobu získal ve dvacátých letech minulého století. V roce 1934 byl jeho parní pohon změněn na elektrický. Po listopadu 1989 byl v restituci vrácen rodině Benešově, která ho poprvé měla ve svém vlastnictví už v roce 1911.
A co taková Valcha? Ta původně nesloužila jako mlýn. Od roku 1668
5
6
patřila až do druhé poloviny 19. století soukenickému cechu, který tu provozoval – samozřejmě valchu. Na mlýn ji přestavěl Jan Hvížďala v letech 1862 a 1863. V roce 1932 však byla budova stojící na území dnešní plovárny zničena. Na jejím místě vyrostla restaurace. Momentálně zde sídlí místní organizace Českého rybářského svazu. Podkopanický mlýn, umístěný pod vrchní branou či v Rybářské čtvrti, vlastnil mimo jiné od roku 1587 Matěj Mydlář. V roce 1932 byl vybaven Francisovou turbínou, ale v roce 1945 už ho pustý a zničený koupil chotěbořský podnikatel Jan Ficek. Zařídil si zde výrobu nábytku a dalšího dřevěného zboží. Hrkačka i v románu Mlýn Hrkačka (též Hlaváčovský) je zajímavý také tím, že jej v roce 1850 získali manželé Šmahelovi, předkové spisovatelky Heleny Šmahelové. Ta jeho osudy popsala v části své známé románové trilogie. V roce 1912 však dřevěný mlýn od základů vyhořel a od té doby již nebyl obnoven. Mlýn Polívkův (nebo také Koželužský, Tříselný, Mikšovský či Papouškovský) byl po husitských válkách přistavěn k soukenické valše. A proč Koželužský? Od počátku osmnáctého století se mu tak začalo přezdívat hlavně proto, že se nedaleko odtud nacházela stoupa na tlučení třísla pro koželuhy. Přestože objekt v roce 1932 částečně lehl popelem, provozoval ho ještě v roce 1951 František Plecháček. Poté, co byl mlýn zrušen, tu fungovalo okresní středisko přípravy zemědělských investic a po něm plemenářský podnik. Po restituci budovu koupil soukromý majitel, který jej v roce 2003 přestavěl na komerční účely. O dva roky dříve zde bylo nainstalováno vodní kolo.
Chrudim / Sportoviště 2
Sportovní areály města Chrudim nabízí pestrou škálu sportovního vyžití pro celou rodinu. Příznivci vodních sportů si přijdou na své v krytém plaveckém bazénu s celoročním provozem, letním koupališti či sauně. Pro milovníky bruslení, hokeje i krasobruslení je k dispozici zimní stadion, který mimo sezonu slouží jako základna in-line aktivit – konkrétně bruslí a hokeje. A nechybí ani fotbalový stadion či dětské dopravní hřiště.
dnech nabízí vítané osvěžení v několika nerezových bazénech. Nejen děti tu potěší celá řada vodních atrakcí. Sauna je v provozu od roku 1999. Ročně si do ní najde cestu více než 12 tisíc lidí. Je přístupná od září do června. Kromě prohřívárny s kapacitou pro přibližně 20 lidí disponuje také zchlazovacím bazénkem a sprchami pro důkladné očištění. Najdete tu i odpočívárnu, pánskou, dámskou a společnou šatnu a samozřejmě WC.
Přes sto tisíc plavců ročně! Krytý plavecký bazén je vůbec nejnavštěvovanějším zařízením z celého komplexu sportovišť, které provozují Sportovní areály města Chrudim. Ročně přivítá více než sto tisíc plavců. Pracují zde profesionální plavečtí instruktoři, pod jejichž vedením je možné absolvovat některý z mnoha plaveckých kurzů. Velice oblíbená je tu i výuka plavání pro kojence a batolata. Protože má bezbariérový přístup, koná se tu pravidelně také Mistrovství České republiky v plavání tělesně postižených. Letní koupaliště obvykle vítá své první návštěvníky v květnu. S těmi posledními se loučí v září. I v těch nejteplejších
Zimní stadion poskytuje zázemí hlavně klasickým ledním sportům, jako je hokej, krasobruslení či rekreační bruslení. Mimo hlavní sezonu, která trvá od září do konce března, se ledová plocha promění v ráj vyznavačů in-line sportů: hokeje či bruslení. Fotbalový stadion Chrudim SK Novoměstská je v majetku města od roku 2004. Doma je zde fotbalový klub SK. Využívají ho i místní základní a střední školy či dům dětí a mládeže.
3
Čtyřkolky a minibike jako hit Dětské dopravní hřiště se orientuje hlavně na dopravní výchovu pro školáky. Má hned několik desítek jízdních kol – od nejmenších pro začínající cyklisty až po „dospělá“ pro žáky posledních tříd základních škol. Jeho velkým lákadlem se staly čtyřkolky a minibike. Také díky těmto vozítkům, které je zde možné zapůjčit za velmi příznivé ceny, se tu mohou děti nenásilně zábavnou formou naučit pravidlům bezpečnosti silničního provozu. V odpoledních hodinách je hřiště přístupné i veřejnosti, takže si tu své dovednosti a znalosti v tomto oboru může nanečisto ověřit každé dítě.
Foto 1) Letní koupaliště 2) Budova zimního stadionu 3) Vodní atrakce letního koupaliště 4) Skatepark 5) Zimní stadion 6) Fotbalový stadion AFK Chrudim
V blízkosti koupaliště a zimního stadionu se nachází i další sportoviště určené hlavně mladým – skatepark. Je volně přístupný, takže zájemci si hned mohou vzít s sebou skateboard a vyzkoušet si jízdu v místním areálu. Zábavy se tu dá užít opravdu dost!
Za zmínku stojí také areál AFK Chrudim. Tam naleznete jedno fotbalové hřiště s atletickou dráhou a jedno s umělým povrchem. To druhé je hojně využívané především v zimních měsících.
1
6
4
5
Chrudim / Městská památková zóna 1
2
3
4
Foto: 1) Náměstí U Vodárny 2) Pardubická fortna 3) Resselovo náměstí 4) Mydlářovský dům, v pozadí chrám Nanebevzetí Panny Marie 5) Detail kašny
5
Městská památková zóna s rozlohou 52 hektarů je jednou z největších a nejkvalitnějších svého druhu na východě Čech. Na území Chrudimi je momentálně úctyhodných 98 nemovitostí zapsaných v seznamu nemovitých kulturních památek, přičemž 60 z nich je ve vlastnictví města! Od roku 1995 je Chrudim zařazena do Programu regenerace městských památkových rezervací a zón. Tento projekt také úspěšně realizuje, za což si v roce 2002 vysloužila od Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska nominaci na titul Historické město roku 2002. Do městské památkové zóny patří kromě komplexu muzejních budov, který je „tepnou“ chrudimského kulturního života, novogotického chrámu Nanebevzetí Panny Marie, kostelů svatého Josefa, Michaela i Kateřiny, Mydlářovského domu a bývalého Polívkova (Koželužského) mlýna také Stará radnice. Ta Resselovo náměstí zdobí od první poloviny 15. století. K její náročné přestavbě, včetně zhotovení nápisu v přízemí a překlenutí Fortenské ulice, došlo kolem roku 1560. Barokní fasádu získala v roce 1720. Sochy Iustitia a Caritas přibyly po požáru v roce 1806, hodiny o třicet let později. Kromě správy města zde byl svého času umístěn městský archiv, vězení, mučírna, sklad střelného prachu, okresní soud, vyšívačská škola či policejní úřad. Na Resselově náměstí se nachází rovněž pískovcový barokní sloup Proměnění Páně s kašnou. Na střední části 18 metrů vysokého sloupu se Ježíš provázený Mojžíšem a Eliášem představuje apoštolům Petrovi, Jakubovi a Janovi jako syn Boží. Na vrcholu sloupu je vyobrazen Bůh Otec, nad Ježíšovou hlavou Duch svatý v podobě holubice. Dvanáct po-
stav protimorových a dalších patronů v dolní části sloupu tvoří světecký doprovod. Pohnutý osud Do městské památkové zóny byl zařazen i původně gotický Khomovský dům s renesančním a empírovým portálem. Fasáda, stejně jako socha Panny Marie, pochází z doby baroka. Písemně je dům doložen od roku 1546. Najdeme jej také na nejstarším vyobrazení hlavního chrudimského náměstí z roku 1587. Jeho jméno je odvozeno od rodiny Khomovy, jež jej získala v roce 1868. Objekt má mimochodem pohnutou historii. Například v roce 1588 zabil jeho majitele blesk. Výbuch, k němuž došlo ve sklepě v roce 1910, si vyžádal dva lidské životy. Měšťanský Rozvodovský dům s gotickým jádrem, renesančními prvky v interiéru a empírovou fasádou s alegorickými náměty a figurální výzdobou je písemně doložen od roku 1592. Za třicetileté války velmi zpustl. Jeho nynější podoba pochází z přelomu 18. a 19. století. Své jméno získal od rodiny Rozvodovy, která jej obývala v letech 1787–1889. Mezi domy zařazené do městské památkové zóny patří i kulturní památka na Masarykově náměstí – Wiesnerův dům. První písemné zprávy o předchůdci dnešního objektu nás zavedou až do roku 1599. V minulosti zde sídlila řada šlechtických rodin. V roce 1742 tu pobýval dokonce pruský král Fridrich II. Veliký. V roce 1871 dům získal továrník František Wiesner a podle projektu Františka Schmoranze mladšího jej nechal přestavět do současné klasicistní podoby. Cennou kulturní památkou je i rodný dům Josefa Ressela v Široké ulici, kde prožil své dětství vynálezce lodního šroubu, a také dům jednoho z ředitelů pražského Prozatímního divadla Jana Nepomuka Štěpánka. Tento původně gotický, renesančně přestavěný měšťanský dům s klasicistní fasádou se nachází v nynější Štěpánkově ulici. V té leží i „Myší díra“ neboli Tmavá fortna. Ta je na jižní straně hradeb tvořena úzkým zaklenutým průchodem mezi domy čp. 85/I a 86/I. Tato fortna
vyrostla dodatečně v 15. století na úkor domu čp. 85/I. V roce 1439 se v písemných pramenech označovala jako ,,Nová”. Tzv. Pardubická fortna sloužila vedle Cereghettiho domu jako branka pro pěší. První zmínka o ní se datuje do roku 1459. Z vnější strany je doplněná barbakanem (dnes je to dům čp. 98/VI). V přízemí Cereghettiho domu, jenž svou historii začal psát už ve 14. století, je sál s bohatě štukovaným stropem asi z pol. 18. století. Zřejmě jde o dílo malíře Josefa Cereghettiho a štukatéra Ignáce Cereghettiho. Půvabné zákoutí Kulturní památky zdobí i Žižkovo náměstí – a sice Novoměstská kašna z roku 1873, s barokními sochami z bývalého parapetu před chrámem Nanebevzetí Panny Marie, a dům Na Puši. O něm se poprvé hovoří v roce 1688. Zajímavé na něm je, že byl přistavěn k hradbě chrudimského Nového města z 15. století. Součástí domu je i věž. Původně šlo o renesanční vodárnu, z níž se rozváděla voda do města a později také do kapucínského kláštera. Do vodárenské věže Na Puši vytlačovala vodu tzv. Stará vodárna postavená v roce 1670. Objekt s barokním jádrem získal svou současnou novogotickou podobu v roce 1852. Na náměstí U Vodárny, které je jedním z nejpůvabnějších zákoutí města, se nachází i památkově chráněný objekt klasicistního domu čp. 138/II. s původními vraty a zachovanou vnitřní kompozicí. Do městské památkové zóny je zahrnut také empírový dům v Koželužské ulici. Ten v roce 1797 koupil Šebestián František Vencl a umístil sem továrnu na zpracování bavlny. Zřejmě z této doby pochází jeho podoba s nápisem „Labore et Favore“, tedy „prací a přízní“, a bohatě zdobeným tympanonem. Pozoruhodným chrudimským domem je i tzv. Kotěrova vila ve Fibichově ulici. Ta byla dlouho dobu připisována významnému českému architektovi Janu Kotěrovi. Jejím autorem však byl jeho žák pražské Uměleckoprůmyslové školy Jan Šachl. Dům byl postaven v roce 1907 na objednávku přátel projektanta, manželů Sýkorových.
Chrudim / Rekreační lesy 2
Rekreační lesy na Podhůře vzdálené jen tři kilometry od Chrudimi se mohou pyšnit hned dvěma zajímavými turistickými atrakcemi. V nově otevřeném lanovém parku mohou svou odvahu prověřit jak děti, tak i dospělí. Kromě lanových překážek různé obtížnosti tu najdou unikátní lezecké cesty na skále či lanovku. Při troše toho adrenalinu a aktivního pohybu nikdo nemusí mít strach o bezpečnost. O tu se stará školený instruktor, který návštěvníkům v případě zájmu rád poskytne i pár užitečných rad. Pro ty, co mají chuť si vyzkoušet, co dokážou, jsou připraveny dva okruhy obtížnosti s dvaceti překážkami o délce 220 metrů ve výšce od deseti do tří metrů. Z nejvyššího bodu lanového parku je možné sjet pomocí kladky po ocelovém laně. Pro děti od tří do deseti let je k dispozici pět překážek o délce třiadvacet metrů.
Odpočinout si od denního stresu mohou zájemci také na nedaleké rozhledně Bára. Tato vyhlídková věž ve tvaru trojbokého hranolu, která díky své atypické konstrukci od Martina Rajniše patřila mezi evropské a pravděpodobně i světové unikáty, byla opět zprovozněna! Řádění tornáda Poprvé byla slavnostně zpřístupněna už v červnu roku 2008. Modřínová prkna tehdy tesaři postupně složili do zužujícího se jehlanu a mezi ně vkládali čtvercové proložky vyrobené z latí. Vrchní část rozhledny pak upevňovali na tuto stavbu horolezci ve spolupráci se speciálním jeřábem. Jenže nedlouho po jejím otevření nevydržela lehká a vzdušná konstrukce rozhledny silné tornádo, které nadělalo
1
značné škody i v okolních lesích. Vítr rozhlednu nadzvednul a rozlámal velké množství prken v její spodní části. Bára tak ztratila mnoho ze své původní třicetimetrové výšky. Takové škody byly vyhodnoceny jako nenávratné, a proto bylo nezbytné Báru rozebrat a postavit znovu. Nová věž dostala stejnou konstrukci. Tentokrát ovšem byla doplněna o nové, zpevňující prvky. Kromě rozhledny zde vyrostl také bufet, dřevěný domek postavený stejným způsobem jako vyhlídková věž. Turisté z ní mohou vidět nejen okolí Chrudimi, ale i Orlické hory a Krkonoše.
3
4
Foto 1)–3) Lanový park Podhůra 4) Rozhledna Bára zasažená tornádem 5) Okolní les po tornádu 6) Rozhledna Bára před zničujícím tornádem
Více informací (otevírací doba, rezervace atd.) o lanovém parku a rozhledně naleznete na www.podhura.cz.
6
5
Chrudim / Bez bariér
Sympatické na Chrudimi je i to, že město je možné hravě projít bez bariér. Pro zájemce jsou přichystány hned dva okruhy: horní a dolní. Horní okruh Parkoviště před Starou radnicí 1) Stará radnice Tato budova stojí na hlavním náměstí od první pol. 15. stol. Rozsáhlá přestavba se uskutečnila kolem r. 1560. Barokní fasádu dům obdržel v r. 1720. Když zvednete zrak, uvidíte sochy Iustitia a Caritas, které sem byly umístěny po požáru v r. 1806. O třicet let později se na věži objevily i hodiny. Kromě správy města zde byl také městský archiv, vězení, mučírna, sklad střelného prachu, okresní soud, vyšívačská škola a policejní úřad. Dnes tady najdeme informační centrum a sídlo městské policie. 2) Cerreghetiho dům, Pardubická fortna Dalším bodem našeho zájmu bude Cereghettiho dům a Pardubická fortna. K tomuto objektu se dostaneme s využitím průchodu do Fortenské ulice pod Starou radnicí. Pardubická fortna, zřízena vedle domu v 15. století, je nejzajímavější brankou pro pěší umístěnou v chrudimském opevnění. 3) Všehrdovo náměstí Vydáme se Filištínskou ulicí nahoru na Všehrdovo náměstí. Obě zdejší budovy stojí v místech zaniklého dominikánského kláštera. Jeho existenci lze doložit od let 1308–1312. Zbytky kláštera později posloužily k výstavbě věznice, která se v 19. stol. stala součástí budovy soudu. V r. 1901 byl před soudem odhalen pomník chrudimského rodáka, právníka období humanismu Viktorina Kornela ze Všehrd. 4) Arciděkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie a Sloup Proměnění Páně Dále budeme pokračovat okolo budovy Policie ČR do Hradební ulice. Na jejím konci překonáme silnici a zamíříme dolů přímo před kostel Nanebevzetí Panny Marie. Kostel ze 14. stol. byl vícekrát přestavován. Poslední velká úprava proběhla v letech 1857–1880 pod vedením Františka Schmoranze staršího. Před kostelem, uprostřed náměstí, stojí pískovcový barokní sloup Proměnění Páně z let 1719–1732. Kašny byly ke sloupu připojeny v letech 1842–1843.
5) Rozvodovský dům Stále ještě neopustíme náměstí a přesuneme se k objektu, který se nazývá Rozvodovský dům. Měšťanský dům z r. 1592 s gotickým jádrem, renesančními prvky v interiéru, empírovou fasádou s alegorickými náměty a figurální výzdobou. Současnou podobu dostal na přelomu 18. a 19. stol. Jeho jméno je odvozeno od rodiny Rozvodovy, která jej vlastnila v letech 1787–1889. 6) Žižkovo náměstí Nyní budeme pokračovat do Břetislavovy ulice. Ta nás dovede až na náměstí, nazvané Žižkovo. Přibližně v místě ústí Břetislavovy ulice do náměstí se nacházel systém horního vstupu do města, který tvořily čtyři samostatné brány. Místa, kde brány stály, jsou vyznačena v dlažbě bílými kostkami. Nad náměstím se nachází Novoměstská kašna. 7) Mydlářovský dům Vrátíme se zpátky do „Břetislavky“ a zastavíme u tzv. Mydlářovského domu. Dům byl postaven v letech 1573–1577 nákladem chrudimského měšťana Matěje Mydláře. V současné době jej nezdobí jen překrásné průčelí s bohatou výzdobou a věž v podobě minaretu, ale především v roce 1972 zřízené Muzeum loutkářských kultur. Nenechte si ujít návštěvu muzea, které garantuje bezbariérový přístup do přízemních prostor.
8) Sochorad Po prohlídce muzea se vydáme zpátky na Resselovo náměstí. Na jeho západní straně, na rohu, stojí dům zvaný Sochorad. Původně gotický dům vznikl spojením dvou objektů v 18. století. V roce 1952 byla budova Sochoradu adaptována pro poštovní úřad a pošta tady sídlí dodnes. 9) Tmavá fortna Pokračujeme dále, tentokrát do ulice Štěpánkovy. V této části města se zachovalo středověké podloubí. Po levé straně ulice, u domu čp. 85, najdeme tzv. Tmavou fortnu, zvanou též Myší díra. Spolu s fortnou Pardubickou jde o jediné dva dochované vstupy do města. 10) Rodný dům J. N. Štěpánka Směřujeme ulicí dál dolů a po levé straně narazíme na dům čp. 89. Je to rodný dům Jana Nepomuka Štěpánka, dramatika a jednoho z ředitelů pražského Stavovského divadla (1783–1844). Pamětní deska, byla odhalena v roce 1879 zásluhou místního Spolku divadelních ochotníků. Ochotnický soubor J. N. Štěpánka funguje i dnes. 11) Lékárna u Zlaté Koruny Poslední zastávku uděláme po překonání Široké ulice (pár metrů nad ústím Čelakovského ulice je bezbariérový sjezd) u rohového domu, kde se nachází lékárna U Zlaté koruny. V tomto domě sídlí lékárna nepřetržitě od roku 1717. Návrat zpět na parkoviště
Dolní okruh Parkoviště v ulici Čs. partyzánů nedaleko divadla Karla Pippicha 1) Divadlo Karla Pippicha – Vodní náhon Jako výchozí bod naší prohlídky jsme zvolili parkoviště nedaleko Divadla Karla Pippicha. Zaměříme se na chrudimský vodní náhon, který nalezneme pod městskými hradbami. Systém místních náhonů byl ustálený již v 15. století. Na náhony byly napojeny mlýny, stoupy, valchy, brusírny i vodárny. Nyní se nacházíme u jižní větve chrudimského náhonu, kde byla v průběhu let 1997–2003 provedena rozsáhlá revitalizace. 2) Tmavá fortna Pokračujeme dále podél vodního náhonu Soukenickou ulicí. Za sochou Nejsvětější Trojice z roku 1753 nás zaujme městské opevnění s tzv. Tmavou fortnou, zvanou též Myší díra. Spolu s fortnou Pardubickou jde o jediné dva dochované vstupy do města. Fortna je 27,5 m dlouhá a kdysi prý byla opatřena třemi pevnými dveřmi okovanými železem. Současnou podobu dostala v r. 1841, kdy ji také doplnily kamenné schody. 3) Mydlářovský dům Další zastavení poznáte tak, že Vás zde při pohledu vzhůru na hradby jistě zaujme věž ve tvaru minaretu náležící k Mydlářovskému domu. V současné době jej nezdobí jen netradiční věž, ale také překrásná pětiosá dvoupatrová loggie v průčelí s bohatou figurální výzdobou. Tu je možné spatřit z Břetislavovy ulice. Vnitřní výzdobu zabezpečuje Muzeum loutkářských kultur, které dokumentuje, kromě českého loutkového divadla, loutkářské kultury různých zemí z celého světa. 4) U Vodárny Stále se držíme revitalizovaného vodního náhonu a značení „Modré osy“. Ta nás dovede až na náměstí U Vodárny k objektu čp. 111. Na tomto místě stávala vodárna, která nahradila v r. 1670 původní vodárnu stojící v dnešní Soukenické ulici. Nová vodárna vytlačovala vodu nahoru do vodárenské věže Na Puši, odkud byly zásobovány dvě kašny a kapucínský klášter. Objekt s barokním jádrem byl do
současné podoby přestavěn v roce 1852 Františkem Schmoranzem starším. Dnes je zde umístěna replika původního vodního kola na spodní vodu a restaurace. 5) Dům u Tuplovaného jelena Z romantického „náměstíčka“ se vrátíme kousek zpět a zabočíme vlevo do Havlíčkovy ulice. Hned na jejím začátku nás zaujme jelen umístěný na rohu budovy čp. 148. Podle pověsti hlava jelena připomíná smrt majitele domu, jenž byl na lovu ušlapán jeleny. Jiná pověst se snaží vysvětlit pozdější zpodobení dvojího těla jelena smírem mezi dvěma znesvářenými bratry. Nicméně toto domovní znamení můžeme vysvětlit i tím, že se zde vykonávalo koželužské řemeslo a jelen tedy označuje koželužský cech. 6) Kostel sv. Kateřiny Necháme se vést od „jelena“ dále Havlíčkovou ulicí až se před námi objeví most přes řeku Chrudimku a reprezentativní věž gotického kostela sv. Kateřiny. Ten pochází ze 14. století, avšak v první polovině 16. století byl zásadně přestavěn. Do dnešní podoby byl opraven po požáru v roce 1850. Kostel je trojlodní, s pětiboce uzavřeným presbytářem a s jednou věží. Vnitřní vybavení je z 15. až 19. století. 7) Divadlo Karla Pippicha Od kostela sv. Kateřiny se dostaneme zpět k Divadlu Karla Pippicha, když využijeme
stezku pro pěší a cyklisty vedoucí po levém břehu regulovaného koryta řeky Chrudimky. Zanedlouho uvidíme zadní část divadla na druhé straně řeky. Tu překonáme až po druhém mostě přímo u divadla. První most na naší stezce nemá bezbariérový přístup z druhého břehu. Budovu městského divadla postavili v letech 1931–1934 ve stylu civilního konstruktivismu stavitelé J. Zizius a J. Kubička podle projektu pražského architekta Jindřicha Freiwalda. Divadlo je pojmenováno po Karlu Pippichovi, významné osobnosti chrudimského kulturního života konce 19. a začátku 20. století. 9) Komplex muzejních budov U divadla přejdeme silnici na druhou stranu, mineme parkoviště, a po levém chodníku ulice Čs. partyzánů dorazíme až na křižovatku, za kterou se nachází tzv. muzejní budovy se sochou Josefa Ressela v popředí. Sídlí zde Regionální muzeum, ale také městské kulturní středisko Chrudimská beseda a Kabinet ex libris. Před Regionálním muzeem si jistě všimnete možnosti bezbariérového přístupu. Tak neváhejte a před návratem domů tuto možnost využijte. Návrat zpět na parkoviště Po případné prohlídce Regionálního muzea se vrátíme stejnou cestou zpět na parkoviště.
