Karel Stanislav: Spartakovci aneb 40HP proti všem

Karel Stanislav: Spartakovci aneb 40HP proti všem

PRVNÍ KAPITOLA

se nedostala do této knížky omylem z n jaké medicínské publikace, nýbrž má zde své plné oprávn ní stejn " jako sta další, mírn historická. Ur uje se v ní pojem slova SPARTAKOVEC; ty, kdo se tak sm jí zvát, t ídí na devadesát dev t plus jedno procento. Uzavírá pozváním na malou vyjíž ku SPARTAKEM, bohužel jen pomyslným. Ze to snad nebude vyjíž ka zcela neužite ná, poznáte možná, až si jednou vyjedete doopravdy.

MOTORISMUS NENÍ SPORT, NÝBRŽ MODERNÍ CHOROBA Na rozdíl od jiných psychických onemocn ní je vysoce nakažlivá. Do roku 1930 se vyskytovala v pr m ru nijak znepokojivém, potom jí za alo rapidn p ibývat. Dnes má již znaky nemoci sociální. Zachvacuje všechny vrstvy národa, lidi obého pohlaví bez ohledu na jejich v k, zam stnání, fysickou zdatnost a náboženské p esv d ení. Imunita proti ní byla zjišt na - a to ješt jenom áste ná pouze u kojenc a osob, dosáhnuvších tak zvaného požehnaného stá í. Inkuba ní doba bývá velmi r zná. Podle podrobného pr zkumu bylo zjišt no, že n kdy sta í hodina i mén , aby se nákaza projevila, a jindy k tomu dochází t eba až po deseti letech. Na pr b hu chorobného procesu se tím však mnoho nem ní. U rychle infikovaného pacienta jsou asto pozorovány p íznaky zvláštní urputnosti a zu ivosti, st ídané ob asným vyjasn ním smysl , kdežto vleklé nákazy se vyzna ují klidn jším, zato však vytrvalým a neúprosným vývojem.

11


Motorismus se v mnohém podobá lásce: vzniká z p emíry touhy, která nem že být nikdy uspokojena, nebo idealisuje až nezemsky. Dosažení cíle znamená tu i tam vždycky jen zklamání. M nit toto zklamání v novou touhu a v novou nad ji je p i motorismu ješt o n co nesnadn jší než v lásce. Motoristická infekce se dá lé it, ale nikoliv vylé it. Pat í tudíž mezi choroby chronické. Ani vysoká úrove naší zdravotnické pé e neumož uje, aby nemocní chorobou motorismu byli ošet ováni na ú et sociálního pojišt ní. P edpokládalo by to léky tak drahé a v takovém množství, že by je neunesl žádný státní rozpo et na sv t . Z medicínského hlediska rozd lujeme onemocn ní motorismem do dvou vývojových fází: a) p ípravná, b) akutní. P echod z jedné do druhé není ur ován zdravotním stavem pacienta, nýbrž zdravotním stavem jeho kapsy. V prvním údobí ochurav lý totiž nebývá ješt vlastníkem motorového vozidla, ve druhém jím je. Touto vn jší zm nou se nem ní mnoho na podstat nemoci. Situaci snad vystihne nejlépe p íklad. P edstavte si lov ka, jenž je upoután n jakou nemocí na l žko. Žije ustavi n v no ní košili. Jednoho krásného dne dostane p kné pyžamo. Mali ký sv t, tvo ený postelí a no ním stolkem, zjasn l a zbohatl novým úborem. Po první noci v jiném oble ení zjistí pacient, že se mu vlastn v té košili spalo líp, než se spí v pyžamu. Z hlediska psychologického lze roz lenit motoristicky nemocné také do dvou kategorií. V první z nich jsou p ípady tak zvané všeobecné ili abstraktní, ve druhé speciální

12


13


ili konkrétní. P ípravná fáze zná ob tyto možnosti, fáze akutní je vždycky už speciální, konkrétní. A práv z této speciální konkrétnosti prýští od roku 1954 nejvlastn jší zdroj infekce. Lze íci bez nadsázky, že p esn ve zmín ném asovém období se motorismus stal národní epidemií. Vyvolal ji mikrob, jejž m žete sledovat pouhým okem bez mikroskopu. Asi tucet prototyp nového eskoslovenského automobilu, jehož zrod a k est byl již dávno p edtím vytrubován do sv ta v podob fanfár a básnických ód o lidovém voze nesoucím jméno SPARTAK, dokázal ot ást i nejodoln jšími a nejzatvrzelejšími nemotoristy. Ale nejen to; pozm nil též sv tový názor motorist stávajících. Kdekdo zatoužil po SPARTAKU. Motoristická nemoc se po ala ší it lavinovit od západu k východu a od severu k jihu naší vlasti. P epadla velkom sta i vísky v horách, pr myslová centra i zem d lské samoty, zapomenuté bohem jako lidmi. „Chceme SPARTAKA!" h m lo marn od Šumavy k Tatrám od první poloviny roku 1954 do druhé poloviny roku 1955. Vznikali první SPARTAKOVCI-aspiranti; p ibývalo jich geometrickou adou. A vznikaly první SPARTAKY; bohužel mnohem pomaleji. Když kone n vznikly, nebyly to zase už SPARTAKY, nýbrž vozy ŠKODA 440, typ 970. Ptáte se, pro ? Jistá malá továrna na výrobu motorových vozidel kdesi v Holandsku si dala dávno p ed Automobilovými závody v Mladé Boleslavi chránit mezinárodn zna ku SPARTA pro své motocykly a malé vory, dodnes možná nevyrobené. Protože podobnost slova SPARTA a SPARTAK je velmi blízká, nebylo podle ustanovení sv tové obchodní konvence možno p ipustit eskoslovenské SPARTAKY vedle holandských SPART.

14


Mladoboleslavské automobilce nezbývalo nic jiného, než se podrobit. Nepodrobili se však platoni tí ctitelé SPARTAKA. Nevzali prost na v domí existenci cizího patentního práva na jméno, které jim p irostlo k srdci, a s pravou eskou tvrdohlavostí setrvali p i názvu, jenž už byl, dokud nebyl v z, a nem l být, když se v z objevil. SPARTAK bude - a pro každého! Za dva a p l roku neot áslo nic vírou, která ustavi n uzdravuje; p edevším pokladny p e etných organisací, sdružení a jiných institucí, jež po ádají s oblibou krajové, sportovní, národopisné a jiné slanosti za vydatného p isp ní metody nikdy neselhávající - loterie se SPARTAKEM jako s první cenou. AZ v Mladé Boleslavi a Mototechna zjiš ovaly s hr zou, že by mohly dodávat vozy jenom pro loterní akce. Však se jich v prvním údobí nevyráb lo tolik, a to ješt mlsný Motokov pohltil hodn SPARTAKÚ pro export. Cizina totiž také p išla záhy na chu novému eskoslovenskému automobilu. Dnes již není místa na sv t , kde byste se nesetkali se SPARTAKEM. První SPARTAKOVCI velkomysln p ehlédli, že SPARTAKY ur ené pro vývoz jsou vybaveny mnohem líbiv ji než jejich tuzemští brat i. asem p išli okrašlovatelé karosérií i na to, že existuje nejen barva zelená, žlutá, šedá a modrá, nýbrž i celá ada r zných odstín a nových základních tón , a že lze tyto barvy také odvážn a p itom vkusn kombinovat. Rozdíly mezi domácím S1'ANDARDEM a exportním DE LUXE se pomalinku vyrovnávaly. Blahoslavené chromování u inilo p ítrž ád ní barvoslepých ur ovatel barev SPARTAK . Byla to n kdy až fantasmagorická seskupení navzájem se odpuzujících tónin, které urážely estetický cit i u mrtvého, ale prvotní SPARTAKOVCE neodradily. Však ješt uvidíte ob as na silnicích ob ti zmín ného barevného šílenství: šedý 15


SPARTAK s nárazníky jakoby vykoupanými v koncentrovaném roztoku šmolky a se zeleným aloun ním, aby disharmonie byla stoprocentní, anebo zase v z syt žlutý, nárazníky zelené jak br ál a aloun ní šedomodré. N kte í š astní majitelé t chto SPARTAKÚ pestrých jako sedmibarevná ko ata odváželi je hned z Mototechny do lakoven a do chromoven, jsouce si v domi, že s takovou divokou novotou nelze vyjet na silnici. „T eba strakatý, jen když bude!" stalo se heslem dne. O to, aby SPARTAK skute n byl, svád ly se na celé front nejurputn jší boje. Ve zmín ných spartakovských loteriích vít zil jeden š astný nad minimáln 249 999 mén š astnými. Ti sice nehodili flintu do žita, ale p estali se spoléhat jenom na fortunu. Ve snaze získat kýžený poukaz na SPARTAKA provád li lidé v ci nebývalé. M nili kancelá ská pracovišt za doly, hut a za lenství v pohrani ních JZD, nebo se proslýchalo, že na t chto místech bude povoleními ke koupi osobních automobil hý eno. Stávali se zlepšovateli, novátory a stachanovci, aby pro sebe urvali titul SPARTAKOVCE. Hledali ve své minulosti všechno záslužné, co by jim popohnalo a podpo ilo jejich žádosti. Nepoda ilo-li se jim nic najít, zkoumali v d jinách rodu po me i i po p eslici, zdali se nevyzna ují n jakým slavným p edkem, který by ex post napomohl spln ní jejich touhy po získání SPARTAKA. Léka ská vysv d ení stoupla v kursu. Když není zásluh, a sv d í alespo nemoci o tom, že aspirant nem že být bez SPARTAKA, aniž ohrozí ješt nebezpe n ji sv j tak dost povážlivý zdravotní stav. Laureáti a nositelé ád p e istili insignie svých vyznamenání, p ipjali si je hrd na prsa a šli žádat o SPARTAKA. Potm šilý osud se bavil pestrosti spartakovských p íhod. Byli uchaze i, kte í m li nad jné p edpoklady, ale kterým chyb ly peníze, a byli jiní s pen zi, avšak bez nad jných

16


p edpoklad . V tšina kandidát postrádala obého, a mohla proto resignovat s klidn jší myslí. Touha po SPARTAKU se rychle a jist stávala vášní, psychosou. Dávala vznikat dramatickým konflikt m, v nichž charaktery procházely zat žkávací zkouškou. Sp átelovala a znep átelovala na život a na smrt, prozrazovala složitost a nevyzpytatelnost lidské povahy. Dva kamarádi od d tských let se jako ve všem shodli i v názoru, že by bylo dobré mít SPARTAKA. I podali si o žádost. Motorista slíbil svému p íteli nemotoristovi, že dostane-li SPARTAKA, nau í ho jezdit, ten zase oplátkou jemu, že ho jezdit nechá, bude-li on tím š astným. Skute n se jím stal - a okamžit bylo po p átelství. „Takovému analfabetu, který nezná rozdíl mezi volantem a klikou od flašinetu, p id lí v z; mn , starému jezdci, ne!" klel odborník. „Najezdil se dost, te je ada na mn . Mám právo n co užít jako on!" horlil druhý. Po ase se potkali na silnici: analfabet stál zaduman nad stojícím SPARTAKEM, odborník p ijížd l z opa né strany na motorce. Když spat il bývalého p ítele úpln bezradného, zajásalo mu srdce. Zastavil, vyloudil na tvá i ironický úsm v, p ešel vozovku a prohodil bez pozdravu: „Tak nejedeme, že?" Analfabet poko en p ikývl. „Otev i to!" zavelel odborník. „Co t zlobí?" „Nemohu nastartovat.. " Jsou závady, jejichž záludnost spo ívá v tom, že se p ímo vnucují o ím, a proto z stávají obvykle p ehlédnuty. Zde šlo práv o jednu z takových škodolibých poruch. O její zjišt ní se bezd n postaral poškozený. „Benzin tam je," prohodil jakoby na vysv tlenou i na d kaz, že není již úplný analfabet. „Zkoušel jsem už natá et i klikou... 17


Zmínka o benzinu p im la odborníka, aby sklouzl pohledem k jinému místu ze spartakovského vnit ního ústrojí, kde lze p edpokládat existenci benzinu, totiž ke zplynova i. Tento pohled mu úpln posta il. Z p epadové rourky u karburace odkapávaly benzinové slzy. „P echlastanej frká ," odv til bývalý kamarád suverénním hlasem. Ve spisovné eštin by zn l tento výrok p esycená karburace, motoristé však spisovnou eštinou nemluví, o emž se tená p esv d í pozd ji. „Vážn ?" otázal se analfabet tónem plným nad je. „Když n co íkám, mluvím vždycky vážn ," odsekl odborník. „Sedni na to, sešlápni plyn až na podlahu a zkus startovat." V okamžiku se SPARTAKOVEC octl na sedadle pro idi e a poslušn plnil rozkaz. Motor „chytil" hned. „ lov e, ty jsi p ece jenom... t ída!" koktal blahem áste ný analfabet. „Byl bych rád, kdybys mi to jednou projel. SPARTAK chodí jako hodinky - pokud tomu já rozumím. To se ví, ty bys t eba na n co p išel..." Odborník tál jako sníh na slunci. „Projedu - pro ne?" Vinou jednoho SPARTAKA rozbité p átelství bylo nyní zásluhou téhož SPARTAKA stmeleno do tvrdosti oceli.

Tak vznikali SPARTAKOVCI. Pokládají se za sportovce, jsou to však jen postižení motoristickým mikrobem, nemocní v akutním stadiu. Necht jí pouze a n ím na benzin jezdit. Jejich heslem je: SPARTAK - anebo nic! - pokud toho SPARTAKA nemají. Mají-li jej, obm ují ve své naprosté v tšin tuto zásadu asi takto: SPARTAK - a dál už nic!

18


SPARTAKOVEC je z 99 % vlastenecký automobilista a fanatik. Zatím co normální smrtelník obdivuje skoro chorobn cizí vozy, hledají na nich SPARTAKOVCI chyby a nedostatky, poukazujíce na p ednosti SPARTAKA se zaujetím vášnivc , odhodlaných v každé chvíli dokázat své tvrzení. S odvahou malého Davida vyzvou na souboj každého Goliáše, t eba osmiválcového packarda, a klidn p ehlédnou takovou podrobnost, jakou je na p íklad rozdíl mezi 1089 kubickými centimetry obsahu spartakovského motoru a mezi p ti litry ili 5000 ccm n jakého obra ze sv ta automobil . Zbývající jedno procento p ipadá na SPARTAKOVCE bu abnormáln optimisticky, nebo abnormáln pesimisticky založené. Ti první na p íklad jsou p esv d eni, že vlastní SPARTAKA ne proto, aby s ním jezdili, nýbrž aby této slasti pop áli za p im enou úplatu t m, k nimž nebyl osud tak p ízniv, ale kte í slynou prost edky, jež jim umožní krutý úd l sudi ek pozm nit. D je se to jednoduchým zp sobem. Optimista vy kne íslici. Pohybuje se mezi 40 až 45 tisíci (v tom je práv ten optimismus) a ten druhý n co z toho usmlouvá i neusmlouvá, na ež se sjednaný obchod zpe etí a SPARTAK vym ní pána. V právní praxi se tomu íká erný obchod a jsou na to paragrafy. Abnormální pesimisté pat í mezi lidi, kte í nevycházejí ze samého nešt stí. Trudí se nejprve proto, že SPARTAKA nemají, a potom zase proto, že jej mají. Kdyby bývali v d li, co v dí dnes, byli by si vybrali jakýkoli jiný v z, ale oni jsou prost smola i, vždycky na n co naletí, vždycky pochodí špatn , nem li se rad ji v bec narodit... Souhlasme s nimi a politujme jich. Pro úplnost bylo nutno zmínit se i o výjimkách, které, jak známo, potvrzují vždy pravidlo, a tím je pro nás on ch dev tadevadesát procent pravých SPARTAKOVC , a 19


p ítomných i budoucích (minulí prakticky neexistují), aspirant , ekatel , kandidát , senior , junior , prost všech, jací se vyskytli a vyskytnou v mí e stále požehnan jší, nebo spartakovskou infekcí byli zachváceni ob ané a ob anky od p edškolního v ku až po ženy i muže nejzralejších let, ba ani mnohou sta enku a mnohého sta í ka nevyjímaje. Ti by se ve SPARTAKU alespo rádi svezli, když již nemohou sami ídit. T mhle všem je p ipsána naše knížka, a kdybyste se z ní dov d li jenom tolik, že SPARTAK, který vám bude íkat „pane", zm ní d kladn celý zp sob vašeho života, že jeho p i in ním vyjde najevo, co ve vás bylo možná prozatím skryto - dost byste se dov d li. N kdy totiž zapomínáme, že žijeme v motorisované dob , na prahu atomového v ku. Technika nás p edbíhá mílovými kroky. Pokulháváme za ní, zatím co ona neustále zvyšuje sv j náskok. Dovedete si p edstavit za volantem SPARTAKA idi e s bílou parukou, v rokokovém úboru, a vedle n ho na sedadle dámu v krinolin ? Byl by to jist groteskní obrázek, že ? A te ruku na srdce: Kolik z nás - i SPARTAKOVC ! - pozm nilo své smýšlení, svou životní filosofii o tolik, o se zm nilo naše vn jší vzez ení, t eba ve srovnání dneška s rokokem2 SPARTAKOVCI, pozor! Nastartovali jsme - a vyjíždíme!

20

Karel Stanislav: Spartakovci aneb 40HP proti všem

Recommend Documents