CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc. Finanční gramotnost jako jedna z příčin zadlužování nízkopříjmových rodin

CARITAS – Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Absolventská práce

Finanční gramotnost jako jedna z příčin zadlužování nízkopříjmových rodin

Tereza Altmannová Vedoucí práce: Mgr. Miloslava Šotolová

Olomouc 2014

„Prohlašuji, že jsem tuto práci zpracovala samostatně na základě použitých pramenů a literatury uvedených v bibliografickém seznamu.“

_________________________ datum a podpis

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí absolventské práce Mgr. Miloslavě Šotolové za odborné vedení mé práce, cenné rady, připomínky a vynaložený čas. Dále chci poděkovat respondentce za její otevřenost při poskytnutém rozhovoru k realizaci výzkumné části.

Děkuji.

Obsah Úvod

.......................................................................................................................... 6

I. TEORETICKÁ ČÁST ................................................................................................ 8 1.

2.

Problematika zadlužování....................................................................................... 8 1.1

Zadluţení a předluţení ................................................................................... 8

1.2

Vývoj dluhu a dluhové pasti ......................................................................... 10

1.3

Cílové skupiny v kontextu dluhové problematiky........................................ 13

Příčiny zadlužování ................................................................................................. 6 2.1 2.1.1

Definice finanční gramotnosti .................................................................... 6

2.1.2

Sloţky finanční gramotnosti ....................................................................... 7

2.1.3

Vzdělávání finanční gramotnosti v ČR ....................................................... 8

2.1.4

Stav finanční gramotnosti české populace .................................................. 9

2.1.5

Rozpočet – základní preventivní nástroj před zadluţením ....................... 11

2.2

3.

Finanční (ne)gramotnost ................................................................................. 6

Smluvní podmínky ....................................................................................... 13

2.2.1

Sankce ....................................................................................................... 14

2.2.2

Zajištění úvěru věcí ................................................................................... 15

2.2.3

Zajištění úvěru osobou .............................................................................. 15

2.2.4

Rozhodčí doloţka ..................................................................................... 16

Sociální práce v kontextu dluhové problematiky ............................................... 18 3.1

Podpora, poradenství a pomoc ..................................................................... 18

3.1.1

Metody sociální práce se zadluţenými ..................................................... 18

3.1.2

Případová sociální práce ........................................................................... 19

3.1.3

Sociální poradenství .................................................................................. 20

3.1.4

Práce s rodinou.......................................................................................... 20

II. PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................... 21 4.

Metodologie výzkumu ........................................................................................... 21

5.

4.1

Výzkumný problém ...................................................................................... 21

4.2

Výzkumný cíl ................................................................................................ 21

4.3

Výzkumná strategie ...................................................................................... 21

4.4

Metoda získávání dat .................................................................................... 22

4.5

Metody zpracování a analýzy dat ................................................................. 22

Případová studie ..................................................................................................... 24 5.1

Profil respondenta ......................................................................................... 24

5.2

Interpretace výsledků .................................................................................... 24

5.2.1

Vnitřní příčiny: .......................................................................................... 24

5.2.2

Vnější příčiny ............................................................................................ 26

5.3 Závěr

Shrnutí ........................................................................................................... 30 ......................................................................................................................... 33

Bibliografický seznam ................................................................................................... 35 Seznam příloh ................................................................................................................ 38 Seznam obrázků ............................................................................................................ 38 Seznam tabulek .............................................................................................................. 38 Anotace ......................................................................................................................... 39 Abstract ......................................................................................................................... 40 Přílohy ......................................................................................................................... 41

Úvod V absolventské práci se zabývám problematikou zadluţování a finanční gramotností, která je v dnešní české společnosti velmi vnímaným a řešeným problémem. Pro sociální práci se tak stala téměř novou problémovou oblastí, se kterou se sociální pracovníci, při řešení různých problémů s různými cílovými skupinami, setkávají. Téma zadluţených a předluţených domácností se v České republice za posledních 10 let hodně objevuje. Ať uţ je to ve spojitosti s ekonomickou krizí, anebo s úrovní finanční gramotnosti českých domácností, počet zadluţených domácností stále roste. Vzhledem k zaváděnému vzdělávání na základních a středních školách ve finanční gramotnosti, stále vnímáme nedostatky v oblasti hospodaření peněz a postupnému zadluţování u celkové populace – od mladých dospělých a jejich rodin, kdy si nevedou rozpočet a nezodpovědně se zadluţují, aţ po seniory, u kterých v dnešní době roste počet exekucí na důchod, vzhledem k tomu, ţe se stávají obětmi svých dětí a půjčují si na sebe velké částky, které poté nejsou schopni ze svého důchodu splácet. Cílem absolventské práce je charakterizovat tuto problematiku, a zjistit realizací výzkumu na konkrétním případu, jak se zadlužený člověk postupně dostává do bezvýchodné situace, jaké příčiny předcházely situaci a také nastínit řešení, pro které se konkrétní člověk rozhodl. Konkrétně se zaměřuji na příčiny zadluţování, které přibliţuji v teoretické části a ve výzkumné části spolupracuji s konkrétním jedincem, kdy se se pomocí případové studie snaţím o identifikaci příčin, které vedly k předluţení. Téma dluhové problematiky a finanční gramotnosti se pro mne stalo zajímavým tématem, především po absolvování tříměsíční praxe v Občanské sdruţení SPES, kde jsem se setkávala s různými příběhy lidí, kteří se dostávají v důsledku jejich předluţení do nepříznivých sociálních situací jako je například bezdomovectví, hmotná nouze atd. Proto i z tohoto důvodu jsem si svou práci na téma finanční gramotnost, zadluţování, předluţování vybrala. Prostřednictvím absolventské práce se snaţím hlouběji proniknout do této problematiky a přiblíţit tak příčiny, které souvisí se zadluţováním domácností v souvislosti s finanční gramotností, kdy jsem si za objekt, k naplnění cíle absolventské práce, vybrala jednoho člověka, u kterého zkoumám příčiny předluţení a tak se snaţím nahlédnout, na to, proč a z jakého důvodu, se dnešní domácnosti zadluţují a jak se jejich předluţení vyvíjí.

6

V teoretické části se zabývám především vymezením základních pojmů, jako je zadluţení a předluţení a snaţím se o rozlišení rozdílu mezi nimi, přiblíţení typů domácností a cílové skupiny, která se často v předluţení ocitá, a popisuji, jak se dluh vyvíjí v čase a jak se člověk dostává do dluhové pasti. V druhé kapitole teoretické části vymezuji hlavní příčiny, které mohou vést k předluţení domácností. Mezi tyto hlavní příčiny jsem zahrnula problematiku nízké finanční gramotnosti a smluvní podmínky, které lidé často podepisují ve smlouvách o finančních produktech, s jejichţ obsahem nejsou seznámeni, a můţe to tak vyústit v postupné předluţení. Ve třetí kapitole se věnuji oblasti sociální práce. Popisuji činnost dluhových poraden a vymezuji základní metody sociální práce při práci se zadluţeným klientem. Po teoretické části následuje část praktická – případová studie. V praktické části jsem si vybrala respondentku, která se ocitla v předluţení, u které zkoumám a nalézám příčiny předluţení. Cílem případové studie je: „Zjistit, čemu konkrétní osoba přisuzuje hlavní příčiny jejich zadlužení a zda příčiny souvisí s finanční gramotností.“. Tato kapitola obsahuje design výzkumu, výzkumnou strategii, výzkumný cíl a realizaci výzkumu s následnou interpretací zjištěných výsledků realizované případové studie.

7

I. TEORETICKÁ ČÁST 1. Problematika zadlužování Zadluţování se v posledních letech stává fenoménem a stále se setkáváme s faktem, ţe se české domácnosti více zadluţují. Zadluţení samo o sobě nemusí pro mnohé domácnosti znamenat dluhovou past, a nemá vţdy negativní význam, a to v případě, ţe je jejich zadluţení vědomé, únosné a jsou schopny své závazky splácet. Na druhé straně stojíme tváří v tvář problému, který s sebou nese negativní důsledky, které ovlivňují nejen finanční zdroje jednotlivců a rodin, ale působí negativně na celkové sociální fungování jedince, kdy dochází k narušení rovnováhy celé domácnosti vzhledem k neplnění základních funkcí v rodině. Vývoj dluhové problematiky nastal v průběhu posledních 10 let. Dříve model chování českých domácností, který se projevoval především opatrností a rezervovaností v otázce zadluţování, je dnes minulostí. Opak je pravdou a to, ţe dnešní domácnosti chtějí mít vše hned a rychle, a přijímáme s tím riziko toho, ţe by měl vzniknout dluh. (Zamrazilová, 2011) Kaţdý z nás je spotřebitelem, který hospodaří s finančními prostředky. Ke správnému úsudku, jak nakládat s finančními prostředky, bychom se měli rozhodovat na základě našich vědomostí a vlastních zkušeností. Někteří z nás takové vědomosti nemají, a proto se ocitají v bludném dluhovém kruhu. Dluhová problematika obsahuje nespočet aspektů, úskalí, se kterými se setkáváme na kaţdém kroku. Základním úspěchem a ochranou před zadluţeností, je uvědomění si důleţitosti vědění toho, v jaké roli se při uzavírání smluv ocitáme, co smlouvy obsahují, zda známe základy hospodaření s penězi, neměli bychom se s dluhy v našem ţivotě potkat. Pro přiblíţení tohoto problému povaţuji za důleţité vymezit hlavní rozdíly, definovat pojmy, příčiny a okolnosti, které bývají často bránou do tak nebezpečného kruhu jako je právě dluhová past1. 1.1

Zadlužení a předlužení V literatuře, příručkách a metodikách se setkáváme především s pojmem

zadluţení. Rozdíl mezi situací, kdy se člověk ocitá v zadluţení a předluţení, je ale zásadní. Ţivot na dluh je společným jmenovatelem obou situací. Zadluţení můţeme

1

Také tzv. dluhová spirála, je situace, kdy člověk nezvládá splácet své závazky a svojí situaci řeší uzavíráním nových finančních produktů, které vyuţívá ke splácení předchozích. Finanční situace člověka se zhoršuje. (Balabán a kol., 2011, s. 324)

8

charakterizovat jako vcelku normálním jevem v českých domácnostech a pro českou ekonomiku je ţádoucí. Předluţení je na rozdíl od zadluţení stavem neţádoucím. Neţádoucí především v neplnění našich platebních povinností, negativně přispívající k finanční disabilitě a také působí negativně po psychosociální stránce. (SPES, 2007, s. 4) Předluţení můţeme nazvat jako formu úpadku. Osobou v úpadku je ta, která má především více věřitelů a její finanční moţnosti ji neumoţňují, uspokojit kaţdého věřitele nebo jsou závazky vyšší neţ celkové finanční prostředky osoby. (Sociální práce, 2/2009, s. 27) Předluţení v obecném pojetí nemá danou definici. V jiném slova smyslu můţeme předluţení povaţovat za stav, který je dlouhodobý a člověk není schopen dlouhodobě splácet své závazky. Dalším znakem předluţení je fakt, ţe ovlivňuje postavení dluţníka ve společnosti, zatímco zadluţení je určitým způsobem přijatelné a pro společnost normální jev. Na problematiku zadluţenosti bychom měli pohlíţet tak, abychom byli schopni rozlišit tyto pojmy, a zároveň počítat s tím, ţe pokud se stav zadluţenosti bude zvyšovat, počet předluţených osob bude stoupat. Proto nemůţeme uvádět, ţe zadluţeností problém nevzniká a předluţeností jiţ ano. (Hůlová in Matoušek a kol., 2013, s. 337) S předluţeností se můţe setkat kaţdý z nás, především můţe postihnout ty z nás, kdy máme určité finanční pohledávky a závazky, a nemusíme ani pohlíţet na to, jaká byla příčina vzniku zadluţení, například zda dluh vznikl v souvislosti s uzavřením smlouvy o finančním produktu (úvěr2, zápůjčka3) nebo nesplněním povinností, které vyplynuly například z jízdy hromadným dopravním prostředkem bez platné jízdenky, neplacení nájemného atd. Předluţení můţe vzniknout i v situacích, kdy je naše spotřeba vyšší neţ náš příjem, souvisí také se vznikem neočekávaných situací, které ovlivní finanční stránku celé domácnosti – například ztráta zaměstnání, nemoc. Nesmíme také opomenout, ţe se stavem předluţení souvisí i vznik sociálně patologických jevů, například vznik závislostí, kriminalita, prostituce, rozpad rodiny a dalších. (Hůlová in Matoušek a kol., 2013, s. 337)

2

Předmětem uzavřené smlouvy mezi věřitelem a dluţníkem jsou peněţní prostředky. (§2395, zákon č. 89/2012 Sb.) 3 Zápůjčka můţe mít charakter peněţní i materiální, dříve pojem „půjčka“. (§2390, zákon č. 89/2012 Sb.)

9

1.2

Vývoj dluhu a dluhové pasti Jak jsem jiţ zmiňovala výše, společným jmenovatelem zadluţení a předluţení je

ţivot na dluh. Dluh vzniká dvojím způsobem a to buď ze zákona, nebo ze smluv. Ze zákona můţe vzniknout v důsledku neplacení zdravotního pojištění, daní, výţivného, povinného ručení a pokut. Ze smluvních vztahů vzniká neplacením nájmů, energií, zápůjček, úvěrů, nebo v důsledku role ručitele4 a z manţelství v rámci společného jmění manţelů5. Vzniku dluhu můţeme zabránit pouze naší zodpovědností a povinností hlídat si své závazky. (Hrdinková a kol., 2013, s. 7) Závaţnost a velikost dluhu se vyvíjí v čase. Tento vývoj můţeme rozdělit do fází, které jsou pro dluh charakteristické. Fáze uvádím v Obrázku č. 1. Obrázek č. 1: Vývoj dluhu

Zdroj: Sedláčková a kol., 2013, s. 10

Pokud se dluţník6 ocitne v situaci, kdy se opozdí s platbami, nebo se je v nepříznivé sociální situaci, která můţe řádné splácení ohrozit (ztráta zaměstnání, nemoc, nástup do výkonu trestu apod.), měl by kontaktovat věřitele7, protoţe v této fázi je největší pravděpodobnost, kdy můţe dluţník snadno vyjednávat řešení. Často se 4

Osoba, která se zavazuje splnit pohledávku, v případě ţe dluţník se ocitne v platební neschopnosti. (Balabán a kol., 2011, s. 90 5 Společný majetek, který vzniká tím, co kaţdý z manţelů nabyl v průběhu manţelství. Zahrnuje se majetek i dluhy. (Sedláčková a kol., 2013, s. 34) 6 Osoba, která se zavazuje vrátit půjčené peníze, které byli předmětem zápůjčky nebo smlouvy o úvěru. (Sedláčková a kol., 2013, s. 33) 7 Osoba, která půjčila peníze na určitou dobu. (Sedláčková a kol., 2013, s. 33)

10

nastalá situace řeší odkladem splatnosti nebo dojde k úpravě splátkového kalendáře ţádostí o sníţení splátek nebo ţádostí o odklad splátek. V případě, ţe dluţník neřeší opoţdění platby věřiteli, je mu zaslána upomínka a výzva. Dluţník má stále moţnost reagovat na upomínky a výzvy k úhradě kontaktováním věřitele, kdy je reálné domluvit se s věřitelem na podobných podmínkách, jako je tomu u opoţdění s platbou. Odstoupením věřitele od smlouvy se stává závazek splatný v celé výši a zvyšuje se o pokuty z prodlení. V této fázi můţe věřitel vyuţít sluţeb inkasních firem8, kdy inkasní firma odkoupí od věřitele závazek dluţníka a stává se tak novým věřitelem. Většinou si inkasní firmy navýší původní dluh o náklady inkasní společnosti. Soudní nebo rozhodčí řízení9 přichází tehdy, kdy se původnímu věřiteli nepodaří vymoci dluh přes inkasní společnost, nebo sluţeb inkasní společnosti nevyuţije, a to na základě ţaloby k soudu nebo podání návrhu na vydání platebního rozkazu, proti kterému se lze odvolat. Dluh se zde navyšuje o náklady advokáta, kterého věřitel kontaktuje v rámci vymáhání dluhu. Následně soud vydává rozhodnutí, které je vykonatelné a nabývá právní moci. Dluh narůstá o náklady soudního řízení a náklady právního zastoupení. Poslední fází růstu dluhu je exekuce. K provedení exekuce je potřeba, aby byl vydán exekuční titul10. Návrh na nařízení exekuce věřitel podává na okresní soud dle bydliště dluţníka. Exekuce je proveditelná aţ v případě, kdy dochází k pověření soudem a zápisem do rejstříku exekucí. V tomto případě dluţník nesmí nijak nakládat se svým majetkem. Vyrozumění o exekuci nabývá právní moci po uplynutí 30 dnů, poté začne být exekuce prováděna. (Sedláčková a kol., 2013, s. 11-13) Stejně tak jako se vyvíjí dluh v čase, vyvíjí se naše dluhová past. Vývoj dluhové pasti můţeme zahrnout do osmi fází. Tyto fáze popisuji v Tabulce č. 1 Tabulka č. 1: Vývoj dluhové pasti Název I.

Fáze:

Zabydlování

Charakteristika se

v

v první fázi je člověk prostoduchý, má omezené

dluzích

informace o výhodnosti půjčky a pravidlech, jedná se o fázi, kdy má člověk první půjčky a objevuje se první potíţe se splácením

II. Fáze: Porušení pravidel

-

jakmile se dostaví první potíţe se splácením,

8

Také uţívaný termín vymahačská společnost, firma, která vymáhá dluh za věřitele. (Sedláčková a kol., 2013, s. 11) 9 Druh řešení sporů na základě podepsané rozhodčí doloţky ve smlouvě, který řeší rozhodčí orgán (rozhodce). (Balabán a kol., 2011, s. 391 10 Listina, na jejímţ základě titulu je nařízena exekuce. (Sedláčková a kol., 2013, s. 13)

11

dluţník má tendenci lhát věřiteli o tom, v jaké situaci se nachází, popírá svojí zodpovědnost a začíná se před věřitelem skrývat III. Fáze: Podceňování hrozby

-

v této fázi není dluţník ochotný komunikovat s věřitelem;

stále

porušuje

podmínky,

které

podepsal ve smlouvě, ke své situaci se staví s myšlenkou „někdo to vyřeší za mě“ a začíná se orientovat na pomoc rodiny a přátel IV. Fáze: Trest a strach

-

dluţník je zapsán věřitel do registru dluţníků; nastávají první závaţné problémy, jako je hrozba exekucí, dluţník se snaţí přemluvit své přátele a rodinu k tomu, aby mu v jeho situaci pomohli půjčkou na nejnutnější dluhy

V. Fáze: Dočasná úleva

dluţník si můţe být na chvíli klidný, pokud mu rodina a přátelé v jeho situaci pomohli a on tak mohl uhradit nejdůleţitější dluhy, dluţník rychle zapomíná na nebezpečí, které mu hrozilo; ke své situaci přistupuje jako předtím

VI. Fáze: Půjčka jako náplast

-

dluţník se zde ohlíţí nad svou situací a většinou začíná neplacení dluhů řešit tím, ţe si půjčuje další peníze,

kterými

uhrazuje

předchozí

dluhy,

většinou se jedná o půjčky z nebankovního sektoru, které mají většinou rizikové podmínky plnění, půjčky zřízené na jinou osobu neţ na osobu dluţníka (přátelé, rodina), půjčky, které hraničí s lichvou apod. VII. Fáze: Fatální následky

-

v této fázi jiţ dluţník pociťuje následky, které mu jeho situace přinesla (exekuce, pomluvy, ztráta vztahů, váţné rodinné potíţe, ztráta zaměstnání)

VIII.

Fáze:

Beznadějný

-

bezdomovec

zde jiţ dluţník stojí většinou úplně sám, bez finančních

prostředků,

bez

přátel,

rodiny,

zaměstnání, Zdroj: Den finanční gramotnosti, 2011

Pokud se někdy rozhodneme vyuţít finančních produktů bankovních a nebankovních institucí měli bychom umět dodrţovat pravidla, která se na dané produkty

12

váţí. Jedině tak se totiţ můţeme vyhnout negativním důsledkům, které z neplacení dluhu vznikají. 1.3

Cílové skupiny v kontextu dluhové problematiky Výše jsem zmiňovala, ţe dluhová problematika můţe potkat kaţdého z nás.

Dluhová problematika nezahrnuje pouze oblast, která se týká dluhů a finančních produktů, ale na druhé straně nepříznivě působí na osobnost jedince, jeho sociální fungování a můţe dojít k sociálnímu vyloučení ze společnosti. Pokud se člověk ocitne v předluţení, je ohroţen následujícími problémy. Snadno se nachází v rozporu se zákonem, protoţe je pro něj výhodnější pracovat nelegálně v souvislosti výkonu exekuce, která mu postihuje plat a tudíţ je mu mzda zabavena, proto je pro něj výhodnější stát se závislým na sociálních dávkách a vykonávat nelegální zaměstnání. Dalším problémem, se kterým se předluţený občan můţe setkat, je následný vznik materiální chudoby a jeho ţivotní styl se snadno stává rizikovým. Vystavuje se sociálně patologickým jevům a kriminalitě. V neposlední řadě, pokud má jedinec děti, mohou mu být odebrány z péče. (Balabán a kol., 2011, s. 51) Typickými nízkopříjmovými skupinami obyvatelstva, které můţeme zařadit do dluhové problematiky v souvislosti se sociálním vyloučením, jsou osoby dlouhodobě nezaměstnané, příslušníci etnických menšin, osoby se zdravotním postiţením, osoby předluţené, migranti, osoby s nízkou kvalifikací, osoby závislé na sociálních dávkách, osoby s různými druhy závislostí, nefunkční rodiny a jejich děti a osoby, které ţijí v lokalitách, kde je zvýšená nezaměstnanost, nízká kvalita bydlení, a špatné dopravní podmínky. (Balabán a kol., 2011, s. 52) Další rozdělení, které můţeme vyuţít pro charakteristiku domácností, které se s neschopností splácet mohou setkat, rozdělujeme do následujících sedmi typů (Běhálková a kol., 2010, s. 62-63): 1. Domácnost, která chce uzavřít úvěr – u domácnosti, která teprve uvaţuje o uzavírání smlouvy o úvěru, nemusíme vţdy počítat s tím, ţe se s neschopností splácet setká. Důleţité je, aby si domácnost zváţila své finanční moţnosti, pro případ aby bylo její zadluţení uváţlivé a zodpovědné, měla vytvořený rozpočet. Rizikové se zde totiţ stává to, ţe domácnost nezná své výdaje a zda má dostatečné úspory a prostředky k splácení. 2. Domácnost, která nesplácí, se snadno můţe ocitnout v zadluţení, ačkoliv splácí, její hospodaření je charakteristické tím, ţe veškeré příjmy jsou vynaloţeny na 13

výdaje domácnosti, čili nezbývají finanční prostředky k zvládnutí neočekávané finančně nákladné situace, a tím se vystavuje riziku, ţe pokud se jednou v podobné situaci ocitne, nebudou zbývat finance na splácení závazků. 3. Domácnost, která začíná mít problémy je kategorií klientů, kteří vše řádně platí, ale jiţ ví, ţe nebudou mít peníze na další splátku v důsledku vzniklé ţivotní situace, která negativně ovlivnila příjmovou stranu rodinného rozpočtu. 4. Domácnost, která „kličkuje“ dospěla jiţ do fáze, kdy je platebně neschopná. Tudíţ není schopná splácet ţádný ze svých závazků. Tento typ domácnosti často řeší svoji situaci nerovnoměrnou úhradou měsíčních splátek, tzn. jeden měsíc uhradí jednomu věřiteli, další měsíc jinému. Vzniklá situace není u takové domácnosti dlouhodobě udrţitelná. 5. Domácnost, která krátkodobě nesplácí – krátkodobostí se zde rozumí časové rozmezí od 3-6 měsíců. Většinu pohledávek, které domácnost má, věřitelé postoupili inkasním firmám. Vyvíjený psychický tlak na členy domácnosti, je většinou v takové míře, která je neúnosná, důsledkem jsou často vznikající psychosomatické problémy, které znamenají negativní sociální dopad na rodinu. Domácnost by se měla obrátit na odbornou pomoc. Důleţitou roli v řešení vzniklé situace můţe hrát podpora psychologa, především by měla nutně vyhledat pomoc v dluhovém poradenství. 6. Domácnost, která má před exekucí se vyznačuje tím, ţe proces vymáhání je ve fázi soudního a mimosoudního řešení. Zde by měla rodina vyhledat odborníka, který můţe rodině pomoci vzniklou situaci ještě rychle pomoci řešit. Vyhledání odborné pomoci je nutností. 7. Domácnost, která dlouhodobě nesplácí je domácností, která se octila v předluţení a jiţ svou situaci nezvládá řešit. Převládá deficit vůle situaci řešit. Domácnost stagnuje, ztrácí přehled o svých závazcích a dostává se do situace, kdy se její ţivotní standard dostává pod hranici ţivotního minima, a je ohroţena sociálním vyloučením. Neschopnost splácet staví na podobných příčinách a řešeních. Důleţitou rolí v řešení vzniklých situací je pouze včasný úsudek rodiny, motivace, vůle situaci řešit, zákaz uzavírání dalších závazků, znalost práva a povinnosti dluţníka a věřitele a spolupráce celé rodiny. Situace by měla být řešena nejen ze strany dluţníka ale i věřitele, často se přidávají i instituce, která chce domácnosti pomoci. Rodiny by se měli poptávat po nabídce bezplatného dluhového poradenství, které poskytují občanské porady, které jim poskytnou podporu a pomoc v řešení zadluţenosti. 14

2. Příčiny zadlužování V této kapitole se zaměřuji na důleţité příčiny zadluţování. Velkou pozornost věnuji dvěma příčinám a to finanční gramotnosti, která stojí, jako nadřazený komplex, od kterého se odvíjí veškeré právní a ekonomické úsudky společnosti v otázce financí, dále se věnuji smluvním podmínkám, které lidé ve smlouvách často podepisují a neuvědomují si, jaké riziko pro ně zmíněné a podepsané ustanovení můţe mít. 2.1

Finanční (ne)gramotnost Jakékoliv nakládání, spravování a manipulace s penězi, je nezbytnou součástí

kaţdodenního ţivota kaţdého z nás v dnešní moderní společnosti. Zdali je naše práce s penězi zodpovědná nebo nezodpovědná, závisí ve velké míře také na úrovni naší finanční gramotnosti, jelikoţ se od ní odvíjí další psychologické a sociální situace, které ovlivňují náš ţivot. Kaţdý člověk vnímá peníze jinak. Většinou lidé definují peníze jako prostředek k získávání dalších nezbytných věcí a pro mnohé, vlastnit určitý obnos peněz znamená, pocit štěstí. Touha mít a vlastnit peníze vyvstává z naší psychiky a je úzce spjatá s motivací, která určuje to, jak a proč se člověk chová. Proto peníze evokují jakousi snadnost v dosahování našich cílů. Nutností je, abychom chápali ekonomickou zdatnost jako sloţku lidského chování a to nejen po stránce praktického uvaţování, ale i jako součást lidských racionálních kvalit. (Balabán, 2011, s. 22) Finanční gramotnost není v České republice novým pojmem, dnes v 21. století, se setkáváme s tím, ţe pojem finanční gramotnost nabírá na váţnosti a důleţitosti v souvislosti, kdy představuje prevenci proti zadluţování a předluţování českých domácností, a vzdělávání ve finanční gramotnosti, je součástí aktivní politiky zaměstnanosti. (Balabán, 2011, s. 15) 2.1.1

Definice finanční gramotnosti V České republice se definice finanční gramotnosti vytvořila v roce 2006, kdy se

k nám dostává prostřednictví Ministerstva financí, Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy, Českou národní bankou, v dokumentu Národní strategie finančního vzdělávání a dokument je hlavním prostředkem integrace vzdělávání finanční gramotnosti v České republice. (Altmannová a kol., 2007, s. 46)

6

Finanční gramotnosti lze přisuzovat několik významů a také charakteristik. Národní strategie finančního vzdělávání popisuje finanční gramotnost jako soubor tří prvků a to znalost, dovednost a hodnotový postoj občana. Finanční gramotnost hraje roli především v ekonomickém zabezpečování sama sebe, ale i rodiny; být aktivní na finančním trhu a v neposlední řadě umění rozumět finančním produktům a sluţbám, který nám finanční trh přináší. Další součástí finanční gramotnosti je umění vytvořit si a správně zacházet s osobním nebo rodinným rozpočtem. Člověk, který disponuje určitou mírou finanční gramotnosti je zodpovědný a uváţlivý ke svým penězům a je schopen zvaţovat prospěšnost nebo rizikovost situací, které se mohou v jeho ţivotě objevit. (Ministerstvo financí ČR a kol., 2007, s. 7) Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD, Organisation for Economic Co-operation and Development) vymezila ve svém dokumentu PISA 201211 výhody finanční gramotnosti. S výhodou, kdy je člověku finanční gramotnost vlastní, se setkáváme s pozitivní změnou jeho chování. OECD určuje následující příklad a to, ţe lidem, kteří se podrobili vzdělávání v oblasti finanční gramotnosti, není lhostejná situace, kdy se chystají na odchod do důchodu a pro tuto situaci jsou schopni spořit své peníze. V návaznosti na výzkum, který byl realizován v USA, patří mezi další výhodu finanční gramotnosti to, ţe člověk je schopen lépe spravovat, řídit a investovat své finanční prostředky, na finančním trhu sluţeb finančně gramotní lidé sahají po výhodnějších a lepších investičních produktech a jsou schopni dosáhnout většího bohatství. Výhody OECD nevidí pouze v oblasti investic, ale i v oblasti správy majetku, závazků a dluhů, kdy lidé posuzují náročnost a nákladnost hypotečních úvěrů a zvaţují vysoké úroky a poplatky. (PISA, 2012) 2.1.2

Složky finanční gramotnosti Finanční gramotnost jako celek je sloţena ze tří druhů gramotností, můţeme je

povaţovat za sloţky finanční gramotnosti, kterými by kaţdý člověk měl být vybaven, a tak by mu ulehčovala manipulaci a hospodaření se svými financemi. Mezi tyto sloţky patří gramotnost peněţní, cenová a rozpočtová a kaţdá tato gramotnost se od sebe liší. Peněžní gramotnost uschopňuje člověka k tomu, aby byl kompetentní řídit hotovostní peníze a také bezhotovostní transakce; umí ovládat nástroje, které jsou

11

Nejdůleţitější a největší mezinárodní šetření Programme for International Student Assesment v oblasti měření výsledků vzdělávání, je aktivitou OECD (PISA, 2011)

7

k řízení a správě financí určené jako je například běţný účet, internetové bankovnictví a jiné nástroje slouţící k platbám. Cenová gramotnost vybavuje člověka schopností vyznat se v cenových mechanismech a inflaci. Rozpočtová gramotnost patří mezi nejdůleţitější a základní sloţku finanční gramotnosti. Rozpočtová gramotnost nám umoţňuje pochopit a zvládat správu osobních financí, stanovovat si finanční cíle, plánovat naše finance, a také nám umoţňuje zvládat nepříznivé finanční situace. Rozpočtová gramotnost se dělí na dvě části. První číst se nazývá jako správa specializovaných aktiv. Specializovaná aktiva chápeme jako vklady, investice, pojištění. Druhou částí je naopak správa finančních závazků tj. správa spotřebitelských úvěrů, zápůjček, hypotečních úvěrů, leasingu apod. V případě ţe občan umí spravovat svá specializovaná aktiva a své finanční závazky, je schopen posoudit výhodnost a nevýhodnost produktů, které jsou nabízeny na českém finančním trhu, a umí si mezi sebou finanční sluţby a produkty porovnávat. Finanční gramotnost je široký ekonomický pojem, který nejen působí na člověka v oblasti spravování a hospodaření se svými penězi, ale lze ji pojmout, jako ekonomickou gramotnost, která nám například vysvětluje jak si zajistit příjem, nebo se orientovat na trhu práce. Finanční gramotnost zahrnuje i makroekonomii a daňovou oblast, kdy tyto dvě oblasti určitým způsobem ovlivňují finanční zdroje občanů a rodin. Finanční gramotnost je také úzce spojena s dalšími třemi prvky: gramotnost numerická, informační a právní, kdy by měl jejich rozvoj v myšlení občana posilovat politické, právní a ekonomické uvaţování. (Ministerstvo financí ČR, 2007, s. 7-8) 2.1.3

Vzdělávání finanční gramotnosti v ČR Vzdělávání ve finančních schopnostech, které vyuţíváme kaţdý den, i kdyţ si to

mnohdy neuvědomujeme, je důleţité, protoţe se tím vyhýbáme nástrahám, které nás čekají v ekonomickém trţním světě a také nám vzdělání v této oblasti přináší výhody pro naši bezpečnou budoucnost. Ochrana kaţdého člověka, který se ocitá v roli spotřebitele na finančním trhu, musí být dostupná všem, transparentní a srozumitelná v informacích, které slouţí jako klíčový prvek vzdělávání ve finanční gramotnosti. Pokud se budeme vzdělávat, nebo se jiţ vzděláváme v této oblasti, zajišťuje nám to přiměřené postavení ve smluvních vztazích a umoţňuje nám to větší moţnosti při prosazování spotřebitelských práv.

8

Vzdělávání ve finanční oblasti v širším pojetí má vést k prohloubení a osvojení si důsledků, které se k nám dostávají a ovlivňují náš ţivot prostřednictvím socioekonomického vývoje společnosti, kdy je cílem finančního vzdělávání zaměřovat se především na oblast preventivního působení proti zadluţování a předluţování rodin, a oblast zajištění na stáří. V uţším pojetí by finanční vzdělávání mělo směřovat k posílení individuální odpovědnosti kaţdého občana za svou finanční situaci. V konečné fázi finanční vzdělávání přispívá k lepšímu rozvoji společnosti a udrţitelnosti českého státu a české ekonomiky. (Ministerstvo financí ČR, 2010, s. 6) Úspěšné vzdělávání ve finanční gramotnosti by mělo pokrývat veškeré oblasti finančního trhu. Přesto má Česká republika vymezené prioritní oblasti, kterým přikládá zvýšenou pozornost ve zvyšování úrovně finančního vzdělávání. (Ministerstvo financí ČR, 2010, s. 6) Mezi tyto oblasti patří (Ministerstvo financí ČR, 2010, s. 14): 1. Aktivní a odpovědná účast na finančním trhu – lidé jaké spotřebitelé by měli chápat svou roli aktivně, tudíţ aby znali svá spotřebitelská práva a moţnosti vyuţívání produktů a sluţeb finančního trhu. 2. Prevence proti zadlužení – Vzhledem ke stálému zvyšování zadluţených domácností a jednotlivců v ČR je potřeba, aby finanční gramotnost byla preventivním nástrojem proti zadluţování a lidé se tak přestali ocitat v dluhové spirále, kdy jsou ohroţeny především nízkopříjmové rodiny, které mají jednoho ţivitele, a rodiny, které se ve finanční problematice špatně orientují nebo se neumí orientovat. Vyuţívání spotřebitelských úvěrů a dalších finančních produktů jsou pro tuto cílovou skupinu velkou hrozbou a vytváří tak problém, který se dnes stal fenoménem. Proto je cílem v této prioritní oblasti, dosáhnout u těchto rodin takové úrovně finanční gramotnost, která jim umoţní schopnost posuzovat jejich finanční moţnosti (např. zvaţovat výhodnost dlouhodobých úvěrů, kontrolovat a plnit své závazky) 3. Zajištění na stáří – pokud si chceme vybírat vhodnou formu zajištění na naše stáří, potřebujeme k tomu také určitou úroveň finanční gramotnosti a tato oblast úzce souvisí s demografií a stárnutím populace, jelikoţ se čeští občané do budoucnosti nebudou moci spoléhat pouze na systém sociálního zabezpečení. 2.1.4

Stav finanční gramotnosti české populace Společnost STEM/MARK byla v roce 2010 oslovena Českou národní bankou a

Ministerstvem financí k realizaci výzkumu, kdy bylo hlavním cílem zjistit úroveň 9

finanční gramotnosti české dospělé populace ve věkovém rozmezí 18 let a více u 1005 respondentů. Dílčími cíli bylo zjistit, nakolik cílová skupina umí vyuţít finanční znalosti v praxi v oblastech rodinných financí, úspor a zajištění. Z konečné zprávy tohoto výzkumu, které vydala společnost STEM/MARK jsem vybrala nejzajímavější tvrzení, která z výzkumu vyplynula a souvisí s mým tématem zadluţování nízkopříjmových rodin. Tvrzení uvádím v Tabulce č. 2: Tabulka č. 2: Výsledky výzkumu Zkoumaná oblast Finanční produkty

Výsledek -

52% respondentů uvedlo, ţe ví jaký je rozdíl mezi pojmem debetní a kreditní karta

-

24% respondentů kreditní kartu vyuţívá a 3/5 z nich kreditní kartu vyuţívá k běţnému nákupu

-

80% respondentů přikládá důleţitost výši splátky při vybírání úvěru nebo zápůjčky

-

pro 71% respondentů je důleţitá úroková sazba daného finančního produktu

Domácí finance

-

90% respondentů má přehled o svých financích

-

45% respondentů tvoří domácí rozpočet, z toho 95% svůj rozpočet občas kontroluje

Vytváření rezerv

-

57%

respondentů

tvoří

rezervy

na

nepředvídatelnou finanční situaci -

35% respondent tvoří rezervy pro případ ztráty příjmu

Zajištění na stáří

-

59% respondentů přemýšlelo o zajištění na stáří, z toho 1/3 si tyto rezervy nevytváří a uvádí, ţe k vytváření těchto rezerv nemá dostatečný příjem

Chování a zvyklosti ve světě

-

financí

63% respondentů si volí co nejméně rizikové finanční produkty, jsou opatrní při výběru finančního produktu

-

příjem 23% respondentů nestačil na ţivotní náklady

-

12% respondentů někdy nezaplatilo včas své závazky

Znalosti ze světa financí

-

necelá 1/3 respondentů zná význam zkratky

10

RPSN12 -

17% respondentů ví, jak se spočítá úročení úvěru z toho 1/3 zná význam zkratek p.m. a p.a13

Smlouvy a stíţnosti

-

1/3 respondentů má zkušenost s tím, ţe smlouvu nečetli celou

-

2/5 respondentů má zkušenost s komplikovanou a nesrozumitelnou smlouvou

-

12% respondentů se setkalo s pojmem rozhodčí doloţka

Zdroj: STEM/MARK, a.s., 2010

K výsledkům, které z realizovaného výzkumu vzešly, se vyjádřil Miroslav Kalousek, který byl v roce 2010 ministrem financí: „Nečekal jsem to nijak růžové, ale že budou data k průzkumu tak úděsná, mě překvapilo. Téměř dvě třetiny lidí nečte smlouvy, které podepisují a zavazují se v nich k dlouhodobým platbám. Nejsou si tak vůbec vědomi možných likvidačních důsledků pro sebe a svoji rodinu.“ (Ministerstvo financí, 2010) V roce 2013 byl realizován výzkum v rámci projektu Den finanční gramotnosti. Tohoto výzkumu se zúčastnilo 1000 respondentů. Z výzkumu vzešlo, ţe se 94% respondentů povaţuje za finančně gramotné. V kontrastu s tím výzkum uvádí, ţe 41% Čechů vychází se svými penězi tzv. od výplaty k výplatě nebo ţije na dluh. (MindBridge Consulting a.s., 2013) ČNB dne 31. ledna 2014 zveřejnila zprávu, ve které se zmiňuje, ţe dluh českých domácností se oproti roku 2013 zvýšil o 42 miliard korun. (Dluhy…, 2014) 2.1.5

Rozpočet – základní preventivní nástroj před zadlužením Základním stavebním kamenem správného hospodaření jednotlivce nebo rodiny

s penězi, je vedení osobního/rodinného rozpočtu. Rozpočtem nazýváme plán financí, který plánujeme na určité období. Vedení rozpočtu by mělo být pravidlem v rodině, kde dochází k pravidelným i mimořádným výdajům Nejdůleţitější částí rozpočtu je část výdajů, která nám říká, za co utrácíme, co si můţeme dovolit a můţeme zde nalézt i případné finanční rezervy, které můţeme ukládat a šetřit. Vedení rozpočtu přináší 12

RPSN je tzv. roční procentní sazba nákladů. Jediný ukazatel toho, jak je úvěr ve skutečnosti drahý (Balabán a kol., 2011, s. 145) 13 Zkratka p. m. – per month/měsíční úroková sazba, p.a. – per annum/roční úroková sazba (Balabán a kol., 2011, s. 115)

11

značné výhody především v tom, ţe známe finanční moţnosti domácnosti, máme přehled o penězích, majetku; díky přehlednému rozpočtu se můţeme také připravit na neočekáváné finančně nákladné situace protoţe vytváříme rezervy, zahrnuje také spoření, zabezpečení na důchod a důleţitou výhodou je právě to, ţe se díky rozpočtu můţeme vyhnout špatným finančním rozhodnutím, jako je nevhodné zadluţení. (Běhálková a kol., 2013, s. 30-31) K tomu abychom si mohli začít plánovat rozpočet, potřebujeme znát celkovou výši našich příjmů. (Bertish, 1994) Do příjmů se započítává mzda, plat, peněţité sociální dávky (ze systému sociálního zabezpečení), příjmy z podnikání, z pronájmu, příjmy z kapitálového majetku. (Běhálková a kol., 2013, s. 32) Rozpočet by měl být také jednoduše vedený, jinak nebude fungovat. Vizuálně by měl být rozdělen do několika kategorií, na které peníze potřebujeme a vyuţíváme například jídlo, bydlení, oblečení,

vzdělání,

cestování,

koníčky

atd.

Postupně

do

kaţdé

kategorie

zaznamenáváme, kolik jsme na danou oblast vynaloţili peněz - výdaje. (Bertish, 1994) Výdaje v rozpočtu rozdělujeme na pravidelné, které se opakují kaţdý měsíc, a nahodilé výdaje, které se týkají ţivotního stylu rodiny, a jsou pro kaţdou rodinu individuální a specifické. Pravidelné výdaje bychom mohli dále rozdělit na výdaje pevné a výdaje pohyblivé. Do pevných výdajů zapisujeme peníze, které jsme vynaloţili na bydlení, pojistky, splátky úvěrů a pravidelné úspory. U pohyblivých výdajů se jedná o peníze, které se kaţdý měsíc pohybují, nejsou pevné, ale vţdycky nějaký obnos peněz na ně vynaloţíme, jedná se o nákup potravin, doprava, oblečení, výdaje na děti, sluţby a koníčky. Ve vedení rozpočtu bychom neměli opomenout drobné výdaje, které bývají často opomínány. (Běhálková a kol., 2013, s. 33) Tyto drobné a opakované výdaje se často stávají nepřítelem rozpočtu rodiny, protoţe po sečtení za dané období můţe z těchto výdajů vzniknout, velká a pro rodinný rozpočet nepříznivá částka. Proto musíme do rozpočtu zaznamenávat pravdivě všechny výdaje. (Smrčka, 2009) Příklad vzhledové stránky rozpočtu uvádím v Příloze č.1. Cílem kaţdého rozpočtu je nejen vidět, jak hospodaříme, ale jde i o naučení se vytvářet si rezervy, díky kterým můţeme poté uskutečňovat své cíle, které v dnešní době bez financí nenaplníme. Pod plánovanými událostmi můţe být například pořízení automobilu, vzdělávání, pořízení zázemí a bydlení, dovolená, koníčky a spoření na důchod. Nejde ale pouze o naše cíle. Můţe se stát, ţe se v našem ţivotě ocitneme v neočekávané a finančně nákladné situaci, kterou díky vytvořeným rezervám můţeme řešit a můţeme se tak vyhnout úvěrům a zápůjčkám, které by nás mohly dostat do 12

dluhové pasti. Kdyţ mluvíme o nečekaných událostech, můţeme si představit například onemocnění někoho z rodiny, ztrátu zaměstnání, často nákladná a neočekáváná situace je také oprava domácích spotřebičů, roční zúčtování energií, a smrt ţivitele rodiny. (Běhálková a kol., 2013, s. 37) Potřeba bezpečí je základní lidskou potřebou. K uspokojení této potřeby souvisí také to, zda máme finanční prostředky, proto pro dosaţení stavu bezpečí můţe slouţit i minimální finanční gramotnost kaţdého jedince. Finanční gramotnost je obrovský komplex, který zahrnuje takové mnoţství informací, díky kterému bychom měli být schopni se orientovat na finančním trhu, a ochránit tak samy sebe před neuváţlivým zadluţením a všem důsledkům, které ze zadluţení plynou. V širokém měřítku ji můţeme povaţovat za jedinou příčinu zadluţení, jelikoţ pokrývá snad všechny oblasti, se kterými se setkáváme dnes a denně. Na kaţdém kroku okolo nás vidíme s pojmy, kterým moţná nerozumíme a reklamou, která nás ovlivňuje. Pokud chceme ţít klidný a spokojený ţivot, měli bychom finanční gramotnosti věnovat větší pozornost. Mít zájem a chtít své finance řešit jsou prvními kroky k tomu, abychom se vyvarovali nepříznivým sociálním situacím v našem ţivotě a také abychom byli schopni zvládat neočekáváné finančně nákladné situace. V následujících podkapitolách se chci dále věnovat moţným dalším příčinám, které vedou k zadluţování nízkopříjmových rodin, i kdyţ je můţeme zařadit do sloţky finanční gramotnosti. 2.2

Smluvní podmínky Smlouva o daném finančním produktu, který se chytáme uzavřít, ať uţ se jedná

o úvěr nebo zápůjčku, musí být rozdělena na dvě části – část hlavní a smluvní podmínky. V hlavní části by měla obsahovat naše osobní údaje, výši půjčky. Nejproblémovější částí se stává především část obsahující smluvní podmínky závazku mezi věřitelem a dluţníkem, protoţe v mnoţství textu můţe ukrývat nebezpečí pro dluţníka a znamenat příčinu jeho zadluţení. (Hrdinková a kol., 2013, s. 7) Základním pravidlem při uzavírání smlouvy bychom měli dbát na to, abychom si smlouvu přečetli celou. (Balabán a kol., 2011, s. 114) Někteří poskytovatelé úvěrů a zápůjček mají v oblibě dlouhý a nahuštěný text. Často také naléhají na to, aby spotřebitel dlouhý text nečetl, ţe se jedná pouze o formalitu. V tomto případě bychom se měli drţet našeho právo na poţádání věřitele na zapůjčení nevyplněné smlouvy včetně smluvních podmínek domů a prostudovat ji. Jedině po přečtení celé smlouvy se můţeme zjistit, jak je pro nás smlouva výhodná nebo nevýhodná. Jestliţe nerozumíme 13

některým názvoslovím a ustanovením ve smlouvě, měli bychom vyhledat odbornou pomoc například, v osobě právníka nebo u sociálních pracovníků občanských poraden, které nám mohou před podpisem pomoci a poradit. (Hrdinková a kol, 2013, s. 9) Zajištění závazku ve smlouvě, které se nejčastěji ve smluvních podmínkách ukrývají, pro nás nemusí být prospěšná. Taková zajištění umoţňují věřitelům větší právní jistotu právě v tom, ţe by měl dluţník plnit řádně a včas. V případě ţe dluţník neplní své závazky řádně a včas, muţe zajištění plnit funkci uhrazovací, díky kterému věřitel dosáhne uspokojení své pohledávky. (Němec, 2011) V následujících podkapitolách charakterizuji některé z nejčastěji uváděných a podepisovaných ustanovení a popisuji jejich nevýhodnost. 2.2.1

Sankce Finanční prostředky, které si chceme půjčit, nebo jsou předmětem smlouvy,

nebývají většinou zadarmo, aspoň v případě, ţe se dluţník ocitne v prodlení. Sankce se často skrývají pod pojmy jako je úrok z prodlení nebo smluvní pokuta. Úroky z prodlení se určují dle tzv. výše repo sazby, kterou stanovuje Česká národní banka. Úroky z prodlení se poté navyšují o 7 procentních bodů. Celková výše poplatku z prodlení pak činí za kaţdý den 2,5 promile dluţné částky. Minimálně je to 25 Kč za kaţdý započatý měsíc, kdy je dluţník v prodlení. (Běhálková a kol., 2013, s. 83) Zákon nestanoví jaká je maximální výše úroku z prodlení. Přesto se však můţeme setkat s porušením dobrých mravů v udávání takových úroků z prodlení, které jsou extrémně vysoké, a to především u nebankovních poskytovatelů finančních prostředků a fyzických osob. Jestliţe se nám ve smlouvě zdají stanovené úroky vysoké, měli bychom si dobře rozmyslet, zdali smlouvu podepíšeme. (Bauer, 2009) Smluvní pokuta neboli utvrzení dluhu14 je dalším právním institutem uţívaným ve smluvních podmínkách vyuţívaným k utvrzení povinnosti dluţníka. Často je nastavena individuálně, čili kaţdá bankovní a nebankovní společnosti stanoví sama smluvní pokutu. (Běhálková a kol., 2013, s. 83) Stejně tak jako u úroků, není stanovena maximální výše smluvní pokuty. Platí zde stejné pravidlo, jako u úroků z prodlení. Pokud se nám zdá smluvní pokuta příliš vysoká, musíme zváţit výhodnost podpisu takové smlouvy. V praxi jsem se setkala s případem jednoho klienta, který nutně potřeboval finanční prostředky. Smlouva byla zajištěná věcí, čili majetkem klienta. Tato věc byla 14

Platí nově dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

14

nemovitost, ve které bydlí se svou nemocnou matkou. Ve smlouvě byly stanoveny sankce, které byly nepřiměřené. Jednalo se o výši úroku z prodlení, který v konečné výši dosáhl částky 706,-Kč za kaţdý den, kdy se dluţník ocitl v prodlení se splátkou. Celková půjčka byla 200.000,- Kč. V důsledku této smluvní sankce se dluh vyšplhal na 1.500.000,-Kč a dluţníkovi hrozí, ţe přijde o střechu nad hlavou. Klient svou situaci při podpisu smlouvy odůvodnil tak, ţe potřeboval peníze a také ţe neměl k dispozici dioptrické brýle, proto si smlouvu ani nepřečetl. 2.2.2

Zajištění úvěru věcí Zajištění úvěru věcí neboli zástavní právo. Zde se jedná o ustanovení týkající se

zástavního práva a převodem práva. V jiném slova smyslu jde o zajištění movitou nebo nemovitou věcí. (Běhálková a kol., 2013, s. 83). Zajištění zástavním právem bývá nejčastěji u hypotečních úvěrů, to ale neznamená, ţe se se s podobným ustanovením nepotkáme i u obyčejné finanční zápůjčky nebo úvěru (Běhálková a kol., 2010, s. 33). Věřitel má tedy zástavní právo, díky kterému můţe uspokojit svou pohledávku vůči dluţníkovi tím, ţe zpeněţí majetek, na který bylo zástavní právo zřízeno. U tohoto zajištění bychom se měli zaměřit především na to, zda odpovídá výše zastavené věci výši poskytnutého plnění. V praxi se můţeme setkat s tím, ţe zastavená movitá nebo nemovitá věc, má vyšší hodnotu neţ poskytnuté finanční prostředky věřitelem, a často tak dochází ke ztrátě střechy nad hlavou, v případě neplnění závazku, protoţe si lidé nechávají zástavní právo zřídit na nemovitost, kde bydlí. (Balabán a kol., 2011, s. 348) 2.2.3

Zajištění úvěru osobou Zajištění úvěru osobou ve smlouvě poznáme dle ustanovení o ručiteli,

spoludluţníkovi, rukojmí anebo přestupiteli. (Běhálková a kol., 2013, s. 83) Zajištění úvěru osobou se povaţuje situace, kdy se třetí osoba zaváţe, ţe pokud se ocitne dluţník v prodlení nebo platební neschopnosti, uspokojí jeho pohledávku věřiteli. Věřitel tedy můţe v takové situaci uspokojení po této osobě poţadovat. Stát se třetí osobou ve smluvním vztahu bychom měli pečlivě zváţit, jelikoţ pokud je dluţník osoba, která je nezodpovědná, věřitel se obrátí na třetí osobu. (Balabán a kol., 2011, s. 348) Rozdíl v názvosloví bychom měli vnímat především mezi pojmem ručitel a spoludluţník. Rozdíl mezi nimi je takový, ţe ručitel má právo vymáhat po dluţníkovi své peníze, kterými pohledávku dluţníka uspokojil, na rozdíl od spoludluţníka. (Běhálková a kol., 2012, s. 53) Spoludluţníkem je osoba, která má stejné povinnosti 15

jako dluţník. Věřitel má právo poţadovat po spoludluţnících, aby plnili dluh společně a nerozdílně, tzn. pokud jeden z dluţníků dluh splatí, u ostatních povinnosti platit dluh zaniká. (Běhálková a kol., 2010, s. 33) 2.2.4

Rozhodčí doložka Nejčastěji pouţívaným instrumentem ve smluvních podmínkách je rozhodčí

doloţka. Rozhodčí doloţka je mimosoudní vyrovnání sporu mezi věřitelem a dluţníkem, čili pokud rozhodčí doloţku ve smlouvě podepíšeme, vzdáváme se práva na to, aby následný vzniklý spor neřešil soud ale tzv. rozhodce v rozhodčím řízení. Rozhodce je osoba, jejíţ rozhodnutí má stejnou váhu jako rozhodnutí soudu. Do konce roku 2011 byl rozhodce člověk, který musel být bezúhonný, zletilý a způsobilý k právním úkonům a občan České republiky (Běhálková a kol., 2010, s. 51). Od roku 2012 musí mít rozhodce vysokoškolské právní vzdělání. (zákon č. 19/2012 Sb., §35) Problematické v rozhodčím řízení je zneuţívání zákona o rozhodčím řízení, jelikoţ takové řešení sporů je pro věřitele rychlejší a efektivnější a zneuţití spatřujeme v osobě rozhodce, kdy se jeho nestrannost a nezaujatost vůči dluţníkovi odvíjí, zdali je zaměstnancem podnikatelské firmy poskytujíc finanční prostředky anebo bankovní instituce. Často bývá ve smluvních podmínkách konkrétní rozhodce, který řeší pravidelné spory stejného věřitele. O nestrannosti a zaujatosti vůči dluţníkovi nelze u takového rozhodce počítat. (Běhálková a kol., 2010, s. 52) Na praxi v poradně pro dluţníky SPES jsem se při řešení klientovi situace a procházení smluv, které podepsali, často setkávala s rozhodčí doloţkou. Klienti většinou nevěděli, co rozhodčí doloţka znamená a jaké důsledky pro ně má. Smlouvy byly uzavřeny s nebankovními institucemi, kde rozhodce nebyl nestranný a rozhodoval ve prospěch dané nebankovní instituce. K tomu abychom se vyvarovali rizikům z předchozích ustanovení, bychom měli mít na paměti, jak cenný pro nás je náš podpis. Jeden podpis můţe změnit celou naši budoucnost. Je to náš cenný majetek, kterým se můţeme zbavit našich práv a na druhé straně přijmeme povinnosti. Kvůli jednomu podpisu můţeme přijít o majetek, děti, svéprávnost, ale také se zadluţit. Před podpisem smlouvy bychom měli věnovat naši pozornost na volné místo před podpisem, nevyplněnou smlouvu, smlouvu neúplnou apod. (Běhálková a kol., 2013, s. 85)

16

Problematiku zadluţování bychom dle Hůlové (2013, s. 337-338) vzhledem ke stále se zvětšujícímu počtu zadluţených a předluţených domácnosti, měli vnímat a řešit dlouhodobě následujícím způsobem: 1. Prevence předlužení – podpora terénní sociální práce, odborného sociálního poradenství a vzdělávání ve finanční gramotnosti s důrazem na tvorbu osobních rozpočtů domácností. 2. Regulace vzniku předlužení – často se povaţuje za příčinu vzniku předluţení výše úroku anebo sankce, které jsou obsaţeny ve smlouvách, a které výrazně navyšují závazek dluţníka. Regulace těchto mechanismů státem je vítaná. 3. Regulace vymáhání pohledávek – klást důraz bychom měli také na to, ţe by věřitelé měli nést náklady, které jsou spojené s vymáháním pohledávek u dluţníků, jelikoţ se náklady spojené s vymáháním dluhu připojují k celkovému dluhu dluţníka, čímţ dluh ještě zvyšuje. V tomto případě se navrhuje změna zákona. 4. Efektivní řešení předlužení – jelikoţ lidé, kteří se ocitli v předluţení, nemají rovné podmínky ve společnosti a některé příleţitosti, které jsou ve společnosti vyţadovány (zaměstnání, bydlení atd.), jsou předluţeným jedincům ztíţeny, měli bychom hledat další alternativní řešení.

17

3. Sociální práce v kontextu dluhové problematiky Dluhová problematika a dluhové poradenství se mohou na první pohled zdát, ţe nestojí v zájmu sociální práce, jelikoţ práce se zadluţenými klienty se můţe jevit pouze jako způsob finančního poradenství. Dluhy, zadluţení, předluţení jsou pro člověka svízelnou situací a ovlivňují nejen jeho příjem, ale také člověka samotného – jeho sociální fungování a společně s tím i rodinu, blízké okolí. Rodina a blízcí, jsou také ti, kteří často přicházejí s dluţníkem za sociálním pracovníkem a řeší situaci společně a právě sociální práce je klíčem k poskytnutí profesionální pomoci nejen po stránce finanční ale i psychické a sociální, proto se v následující kapitole věnuji propojenosti sociální práce a dluhové problematiky. Dluhová problematika a dluhové poradenství se staly dalším předmětem působení sociální práce, kdy od roku 2006 prostřednictvím odborného sociálního poradenství v činnostech občanských poraden a specializovaných poraden zaměřených na dluhové poradenství, nalézají řešení situace klientů, kteří se do dluhové pasti dostali a pomáhají klientům zvládnout svoji nepříznivou sociální situaci. (Bajer, 2/2009, Sociální práce, s. 5) 3.1

Podpora, poradenství a pomoc Zadluţený klient často ztrácí motivaci jeho situaci řešit, a proto vyhledává

sociálního pracovníka, který by ho měl podpořit v aktivním a samostatném řešení jeho zadluţení. Podporu klient nemusí nacházet pouze v tom, ţe mu sociální pracovník pomůţe řešit jeho situaci, ale podpoří ho v jeho náhledu a postoji k jeho problému, kdy ho sociální pracovník povzbuzuje, jelikoţ dluhy vytvářejí tlak na naši psychiku a mohou vést aţ k sebevraţednému chování, kdy klient svoji situaci spatřuje jako bezvýchodnou. Poradenství hraje důleţitou roli v sociální práci, jelikoţ jde o poskytování rad a informací dluţníkovi, čili jak jeho situaci řešit, vysvětlení jeho problému, poskytnutí rady v řešení zadluţení. Pomoc nastává v okamţiku, kdy klient není schopen řešit jeho předluţení. (Běhálková, 1/2007, Sociální práce, s. 24)

3.1.1

Metody sociální práce se zadluženými Sociální práce nabízí pět metod, o které se opírá. Na své praxi jsem viděla

uplatnění všech metod sociální práce. Intervence často probíhá jako práce s jednotlivcem a rodinou, kterou jsem na praxi spatřovala nejvíce. Nicméně setkala jsem 18

se i se sociální prací s komunitou i skupinou například v sociálně vyloučené lokalitě, ve které bylo přímo zainteresována poradna pro dluţníky, jelikoţ vyloučené lokality bývají nejčastěji ohroţeny dluhovou problematikou. Práci se systémem jsem spatřovala především v tom, ţe se sociální pracovníci podíleli na školení pedagogů a sociálních pracovníků v oblasti dluhového poradenství. 3.1.2

Případová sociální práce Případová práce je zaloţena na chápání jedince společně s jeho přirozeným

prostředím, které ho ovlivňuje. Jedinec je individuální osoba, která je schopna zvládat určité situace sama. Pokud se takový člověk ocitne v situaci, kterou nezvládá, je na sociálním pracovníkovi, aby mu pomohl v situaci, orientoval se v ní a také vyhodnocoval správný přístup k řešení situace. (Matoušek, 2008, s. 69) Pokud se člověk dostane do zadluţení nebo předluţení, často přichází pocit, ţe situaci nezvládl. To souvisí i s teoriemi sociálních rolí, které jsou na jedince ve společnosti kladeny, pokud svou roli nezvládá, ocitá se v nepříznivé sociální situaci (Matoušek, 2008, s. 67) Způsob řešení situace sociálním pracovníkem, který jsem zpozorovala na praxi, by se dal přirovnat k 4 fázím případové práce dle Matouška (2008, s. 74) 1. anamnéza a motivace – sociální pracovník zkoumá situaci klienta, motivuje ho; zajímá se o příčiny, které k zadluţení vedli; zajímá se o příběh klienta a společně s klientem domlouvá postup intervence, čili tu můţeme spatřit prvky individuálního plánování. 2. přesné vymezení problému – sociální pracovník vyhodnocuje, v jaké situaci se klient nachází, sepsáním všech závazků které má, a také začíná hledat řešení společně s klientem, například zdali má zájem o oddluţení, odklad exekuce, zastavení exekuce pro nemajetnost 3. způsob intervence – intervence probíhá v práci s klientem jiţ od začátku, například kdyţ klient přichází rozrušen, sociální pracovník jej uklidňuje. 4. ukončení – ukončení kontaktu s klientem často končí kdy je uspokojena a vyřešena klientova situace, například kdyţ klient ţádá o přípravu na oddluţení, zde končí intervence s klientem podáním návrhu na oddluţení, sociální pracovníci ale stále sledují své klienty.

19

3.1.3

Sociální poradenství Sociální poradenství a dluhová problematika hrají důleţitou roli a jsou nejvíce

vyuţívány v řešení klientovi situace. Při práci s klientem jsem se setkala v uplatnění základního i odborného sociálního poradenství, kdy je cílem poskytnout klientovi potřebné informace, kdy by se klient měl dozvědět dané podmínky, nároky, sluţby a moţnosti, které mu jsou k dispozici při řešení. Přímou pomoc, kterou charakterizujeme odborné sociální poradenství, spatřuji především ve vyplnění návrhu na povolení oddluţení anebo ve vyhotovení různých ţádostí sociálním pracovníkem (Matoušek, 2008, s. 84) Jelikoţ je dluhové poradenství specifickou oblastí, měl by sociální pracovník vykazovat schopnosti a znalosti právní (např. insolvenční zákon, exekuční řád) a znát další nástroje a způsoby, které mohou klientovi pomoci ve svízelné situaci. 3.1.4

Práce s rodinou Rodina hraje v přirozeném prostředí klienta hodnotu, díky které je klient

schopen fungovat. Rodina podporuje, vychovává, a vytváří vztahy. Je to základní jednotka společnosti (Matoušek, 2008, s. 183). Často se rodina potýká s disharmonií a člověk se v ní dostatečně nemůţe rozvíjet. Tato disharmonie můţe vzniknout v souvislosti s dluhy, kdy se dluhy v rodině tají anebo ji zuţují v její existenci. Pomoc rodině

můţeme

vnímat

a

poskytovat

prostřednictvím

poradenských

sluţeb,

preventivních programů a terapeutických přístupů. (Matoušek, 2008, s. 196) Poradenské sluţby jsou hojně vyuţitým způsobem jak zadluţenému klientovi podat dostatek informací ohledně jeho situace, řešení, ale také se prostřednictvím těchto informací můţe naučit, jak se dalším problémům vyvarovat. Preventivní programy spatřuji především ve vzdělávání finanční gramotnosti, jak pedagogů a sociálních pracovníků ale i klientů, kterým je například vysvětlován rozpočet domácnosti a jeho výhody. Terapeutické přístupy jsou vyuţitelné především pro práci s daným případem, kdy uplatňujeme přístupy. Základním a důleţitým nástrojem je rozhovor, kdy dluţník hledá odpověď na otázku, proč je pro něj rodina důleţitá. Práce s rodinou tedy spatřuje sociální práce jako jeden ze základních nástrojů při poskytování sluţeb jelikoţ se dluţník a rodina ovlivňují navzájem a cíle sociálního pracovníka je aby rodina fungovala.

20

II. PRAKTICKÁ ČÁST 4. Metodologie výzkumu V absolventské práci se zaměřuji na zadluţování a předluţování, které jsem vymezila v teoretické části, kde se snaţím o přiblíţení celkové dluhové problematiky a její příčiny. V části výzkumné se blíţe zaměřuji a zkoumám příčiny, které přivedly konkrétní osobu do předluţenosti, popisuji její situaci a individuální příčiny, které k předluţení vedly. Konkrétní osobu a její situaci, kdy se ocitla v předluţení, vidím jako vhodnou pro realizaci případové studie v této práci. 4.1

Výzkumný problém Problémem, který vnímám, je především neustále se zvyšující zadluţení a

předluţení rodin a sním spojené příčiny, které vedou k platební neschopnosti a tím aţ k předluţení. Pro účely této práce vnímám výzkumným problémem především situaci respondentky, která se ocitla v předluţení za poslední půl rok a ovlivnila tak její stávající ţivot. Problémové také vidím to, ţe neřešení její situace jí postihovalo jak po stránce finanční, jelikoţ neměla dostatečné peníze na uspokojení základních potřeb a s tím také spojené placení pohledávek, tak i po stránce psychické, kdy nebyla v celkové pohodě a nevěděla jak svou situaci řešit. Proto se v teoretické části zaměřuji především na moţné základní příčiny, které mohou vést k předluţení, a ve výzkumné části hledám odpověď od konkrétní osoby, co byla příčina jejího předluţení. 4.2

Výzkumný cíl Pro svůj výzkum jsem si zvolila následující cíl: „Zjistit, čemu konkrétní osoba přisuzuje hlavní příčiny jejich zadlužení a zda

příčiny souvisí s finanční gramotností.“ 4.3

Výzkumná strategie Pro výzkum a naplnění výzkumného cíle jsem si zvolila metodu kvalitativního

výzkumu. Konkrétně jsem si zvolila metodu případové studie neboli metodu osobní případové studie, kterou Hendl (2005, s. 104) popisuje jako konkrétní a podrobný výzkum individuálního případu v kontextu zkoumání minulosti, faktorů, příčin, postojů, zkušeností, které předcházeli, nebo vedli k vzniku určité situace.

21

4.4

Metoda získávání dat Realizace výzkumu se s respondentkou odehrávala v jejím přirozeném prostředí

tak, aby se cítila příjemně. S účelem výzkumu jsem ji seznámila a s jejím souhlasem realizovala získávání dat metodou kvalitativního rozhovoru – polo strukturovaného interview. Polo strukturované interview Miovský (2006, s. 157) popisuje jako nejčastěji pouţívanou metodu získávání dat, kterou vidí jako nejvýhodnější volbu sběru dat oproti strukturovanému a nestrukturovanému interview. Polo strukturované interview je charakteristické stanoveným okruhem otázek, které je pro výzkumníka závazné, na druhou stranu oproti strukturovanému interview nám umoţňuje klást otázky v jakékoliv pořadí a také otázky měnit, a doptávat se na další okolnosti v rozhovoru, které vedou ke konkrétnějšímu a výstiţnějšímu upřesnění odpovědí. Můţeme také otázky vést plně strukturovaně, aby konkrétní osoba odpověděla přímo, nebo osobu můţeme nechat volně vyprávět její příběh, a díky tomu můţeme z polo strukturovanému rozhovoru vytěţit co nejvíce a co nejkvalitnější data. Pro polo strukturované interview jsem si stanovila hlavní a základní výzkumnou otázku pro kvalitativní studie a to: Jak jste se ocitla v předlužení?“, od které se rozhovor odvíjel. K dalšímu získání dat jsem pouţila i metodu studii dokumentů, kdy jsem měla moţnost vidět vypracovaný návrh na oddluţení respondentky (viz. Příloha č. 2), která se rozhodla tímto způsobem řešit svojí situaci a já měla moţnost orientovat se tak ve finanční situaci a veškerých jejich současných pohledávkách. 4.5

Metody zpracování a analýzy dat Pro sběr dat jsem vyuţila metodu zvukového záznamu, čili jsem odpovědi a

vyprávění respondentky nahrávala na diktafon a zajistila si tak doslovnost a úplnost pro následovnou interpretaci zjištěných výsledků. Při nahrávání je také výhodou, ţe si zajistíte veškeré emočně důleţité okamţiky, jelikoţ nahrávání probíhá během celého rozhovoru, můţeme díky tomu zjistit, jak respondent svoji situaci proţívá i z tónu hlasu, a tak se více dostat k hloubce situace. Délka rozhovoru byla 55 minut. Dále jsem nahraný rozhovor převáděla do textové podoby, kdy jsem z nahraného rozhovoru získala doslovný přepis – transkripci rozhovoru. Po získání transkripce jsem rozhovor dále upravila tak, aby byl čitelný a celistvý, neboli metoda redukce prvního řádku. Jelikoţ se při vedení rozhovoru objevovaly nespisovné výrazy, často se opakující slova a také neúplné myšlenky, získala jsem díky této úpravě celistvý a čitelný obsah pro další 22

práci s textem a vyhodnocování. Následující práci s textem, kterou jsem prováděla, bylo kódování dat. Kdy jsem si text převedla do oddílů, v mém případě jsem hledala příčiny, které jsem identifikovala, a těmto oblastem jsem přiradila názvy – identifikace dat. V transkripci jsem musela hledat souvislosti a spojovat je tak dohromady, jelikoţ některé odpovědi se opakovaly a některé byly obsaţeny v souvislosti s něčím jiným. Tyto oblasti jsem tvořila na základě podobností a shody v získaných odpovědí od respondentky v souvislosti s výzkumným cílem a hledala tak shodu k naplnění výzkumného cíle. (Miovský, 2006, s. 219) Tímto postupem můj výzkum získával na struktuře a celý postup mi usnadnil celkovou interpretaci zjištěných dat, které se věnuji v následující kapitole.

23

5. Případová studie 5.1

Profil respondenta Případovou studii realizuji společně respondentkou Lucií. Lucii je 28 let, pracuje

na pozici dělníka ve firmě vyrábějící kondenzátory. Její čistý měsíční příjem je cca 12 000Kč. Ţije společně se svým přítelem Janem v bytě o rozměru 2+kk, který pracuje ve stejné firmě. Předtím od roku 2008 bydlela a pracovala v Pardubicích. Lucie si ve svém ţivotě zajistila několik půjček, které hrají v jejím ţivotě roli jiţ od roku 2008. Aktuálně se jedná o 5 půjček, které vedly k jejímu momentálnímu předluţení. Jelikoţ se ocitla v takové sloţité situaci, kdy se její dluh přesáhl hranici 200 000Kč (viz. Příloha č 2), na plat ji byl vydán exekuční příkaz a vzhledem k jejím finančním moţnostem nebyla schopna její dluhy splácet, situaci řeší tak, ţe si zaţádala o povolení oddluţení. V současnosti ji bylo oddluţení povoleno a připravuje se tak na pětileté splácení minimálních 30% celkového jejího dluhu. 5.2

Interpretace výsledků Interpretaci výsledků, popisuji na základě oblastí – identifikovaných příčin, které

jsem si stanovila při kódování dat a přisuzuji jim důleţitost pro naplnění výzkumného cíle. Příčiny jsem poté rozdělila na příčiny vnitřní, které si respondentka způsobila sama z její vlastní iniciativy, dále na příčiny vnější, za které můţeme přisuzovat na stranu legislativy, věřitelů a vnějším okolnostem, které k předluţení vedly. Výsledky opírám o konkrétní výpovědi respondentky. 5.2.1

Vnitřní příčiny: Motivace Lucie se při vedení rozhovoru vrátila do minulosti, kdy se po ukončení středního

učiliště odstěhovala do Pardubic, kde měla své první zaměstnání a právě v této době si vzala svou první půjčku. První půjčka byla půjčka na koupi auta a společně s ní, ji bankovní společnost k této půjčce zřídila kontokorent, který byl vyuţíván dodnes. Půjčku na auto nevidí jako příčinu jejího zadluţení, spíš ji popisuje jako motivaci. „První půjčka, kterou jsem si vzala, byla půjčka na auto, které jsem si chtěla koupit, protože jsem si udělala řidičský průkaz. Spíš to beru jako motivaci, protože když si chce člověk dělat řidičský průkaz, počítá do budoucnosti s tím, že si pořídí auto. Tuto půjčku jsem splatila, horší byl kontokorent, který jsem měla do teď a zřídili mi ho společně s tou půjčkou na auto. S tím jsem měla velké problémy.“ (Lucie) 24

Zde, z tvrzení respondentky, jsem identifikovala příčinu jejího prvního zadluţení a to vnitřní motivaci ke koupi automobilu, která vedla respondentku k tomu, aby si vzala svojí první půjčku a poprvé se zadluţila. Motivací se v teoretické části nezabývám, ale zde zjišťuji, ţe tato příčina hraje roli při zadluţení respondentky. Motivaci povaţujeme za sehrávání role především v tom, ţe slouţí jako chování a jednání k dosaţení určitého cíle, který respondentka spatřuje v koupi automobilu. (Balabán a kol., 2011) Vzhledem k výzkumnému cíli případové studie, nacházíme příčinu, ale samotná motivace nemusí nutně souviset s finanční gramotností. Neuspokojené potřeby z dětství a nezodpovědné hospodaření s penězi Z předchozí identifikované příčiny jsem se snaţila jít do hloubky toho, co předcházelo nezodpovědnému hospodaření. Lucie přisuzuje určitou část viny své matce, především v souvislosti s tím, ţe kdyţ byla Lucie menší a neměla ţádné peníze k dispozici, matka ji vţdy nekoupila to, co ona poţadovala, aby ji koupeno bylo. A v souvislosti s uspokojováním si touhy po vlastnictví věcí, které předtím neměla, spojuje i dalším půjčováním si peněz a také popisuje svoje hospodaření. „Největším problémem bylo také to, že mi mamka nedopřála to, co jsem chtěla, když jsem byla menší. A potom ten pocit, že Vás nikdo neomezuje v tom, za co utrácíte peníze, to byla pro mě úleva. A pak když jsem chtěla mít těch peněz víc, tak jsem si vzala další půjčky u nebankovních společností, ale ty jsem potom splatila taky. Nejvíc jsem k tomu využívala kontokorent, ale potom přišel právě ten kámen úrazu, protože výplaty byly menší a já musela splácet kontokorent, a zbývaly mi poslední splátky na ty menší půjčky, které jsem měla. Nestačil mi příjem na všechny moje pohledávky, a proto jsem primárně začala kašlat na kontokorent, protože už jsem ho neměla z čeho dorovnávat.“ (Lucie) Zde na základě tvrzení respondentky, identifikuji příčinu zadluţení jako neuspokojené potřeby v dětství, které se můţe prolínat do dospělosti člověka a ovlivnit tak jeho chování. Tato příčina souvisí také s nezodpovědným hospodařením, coţ se charakterizuje jako opak zodpovědného hospodaření, které se označuje za správné vedení rozpočtu domácnosti a vytváření rezerv na příchod například nepříznivých situací v rodině. (Běhálková a kol., 2013) Nezodpovědné hospodaření souvisí především s finanční gramotností respondentky, tudíţ tuto příčinu můţeme povaţovat v souvislosti s finanční gramotností. 25

Finanční gramotnost a rozpočet domácnosti Dále Lucie přisuzuje určitou váhu jejího zadluţení na stranu finanční gramotnosti a to vedení rozpočtu, kdy se zmiňuje o tom, ţe si ţádný rozpočet doposud nevede, a ani nevedla od začátku jejího hospodaření s penězi. „Rozpočet ten jsem si předtím nevedla, ale myslím si, že kdybych měla přehled o tom, jak peníze utrácím, viděla bych, jak na tom jsem a možná bych si ani ty půjčky brát nemusela. Myslím si, že rozpočet je důležitá věc a měl by existovat v každé rodině ale ani teď si rozpočet s Honzou nevedeme a myslím, že by nám vedení rozpočtu dokázalo pomoci. Momentálně hospodaříme spíše tak, že zaplatíme vše, co musíme od nájmu, inkaso, až po další věci, protože Honza má také kontokorent a kreditní kartu, a potom vidíme a hospodaříme s tím, co nám zbyde z obou příjmů.“ (Lucie) V této interpretaci identifikuji příčinu finanční gramotnosti respondentky a to především v tom, ţe respondentka neměla schopnosti a vědomosti k vedení rozpočtu domácnosti, který respondentka povaţuje za moţnou příčinu jejího zadluţení, jelikoţ si ho nevedla. Rozpočet je totiţ povaţován za základní stavební kámen správného hospodaření jednotlivce nebo rodiny s penězi. Zde vidíme další příčinu, která souvisela s finanční gramotností respondentky ve vztahu k výzkumnému cíli.

5.2.2

Vnější příčiny Vliv okolního prostředí Dalším podnětem, který vedl k zadluţení a vyuţívání tak výše zmíněného

kontokorentu, který ji byl zřízen, zmiňuje především její osamostatnějí a odstěhování se do velkého města s rozšířeným spektrem sluţeb a nákupních center. „Když jsem se odstěhovala z malého města, tak jsem se ocitla pro mě ve velkoměstu. Před sebou obchody, které jsem neznala, služby, které jsem neznala. A já měla výplatu na účtu a k dispozici 10 000Kč na kontokorentu. Připadala jsem si jako v ráji. Takže moje výplata se snížila o nájemné, a taky především jsem ty peníze utrácela v obchodech s oblečením a dopřávala si to, co jsem dřív neznala. (Lucie) Jelikoţ se respondentka odstěhovala do nového města, kde se rozšířil okruh sluţeb a moţnosti nákupů, identifikovala jsem na základě jejího tvrzení příčinu dalšího zadluţení v souvislosti s vyuţíváním kontokorentu – vliv vnějšího prostředí. Vliv vnějšího prostředí zde můţeme popsat jako vliv reklamy, která má primární cíl a schopnost v ovlivňování našich smyslů a napojování se na procesy myšlení a 26

proţívání, kdy respondentčino proţívání a myšlení ovlivňuje především nabídka sluţeb. (Balabán a kol., 2011) Vliv okolního prostředí nesouvisí s finanční gramotností respondentky, musíme jej ale povaţovat za určitou příčinu, která také sehrávala roli ve vývoji předluţení. Vznik neočekávané situace Další půjčky, které Lucie zmiňuje, si zřídila minulý rok. Jelikoţ momentálně bydlí s přítelem ve společné domácnosti, a hospodaří ze dvou platů, odehrála se v jejich ţivotě zásadní zkouška, kterou Lucie odůvodňuje jako příčinu jejího dalšího zadluţení. Jelikoţ Honzu potkaly zdravotní problémy, cca půl roku strávil na nemocenské. Částka nemocenské moc hospodaření domácnosti nepomáhala, jelikoţ byla nízká. Lucie tak musela hospodařit s jejím platem a snaţit se tak platit své pohledávky. Kdyţ viděla, ţe celkový jejich příjem nebude stačit. Vzala si další půjčky u nebankovních společností. „Když Honza onemocněl, tak se to nedalo dlouho zvládat, protože jsme to v uvozovkách táhli z jednoho platu. Náklady na celou domácnost jsou 7 000Kč, plus jídlo, a Honza taky musel splácet svůj kontokorent a kreditní kartu a jeho příjem byl 5 000Kč. Já jsem měla 11000Kč výplatu, ale celkově jsem musela platit 5-6 tisíc na moje pohledávky, takže když jsem to tenkrát sečetla, věděla jsem, že si budu muset pomoci jinak. A tak jsem si vzala další půjčky u nebankovních společností, protože jsem věděla, že vzhledem k tomu, že jsem měla a mám potíže s placením kontokorentu u bankovní společnosti, tak zde mi půjčku neposkytnou, musela jsem hledat jinde. Ale ty půjčky nám aspoň na chvíli pomohly.“ (Lucie) Zde identifikuji jako další příčinu, která vedla k předluţení respondentky, a to vznik neočekávané situace v domácnosti. Mezi tyto neočekávané situace v rodině řadíme onemocnění někoho z rodiny, ztrátu zaměstnání, často nákladná a neočekáváná situace je také oprava domácích spotřebičů, roční zúčtování energií, a smrt ţivitele rodiny. (Běhálková a kol., 2013) Vznik neočekávané situace a následné nezvládnutí, souvisí také s finanční gramotností respondentky, jelikoţ zvládání takové situace ji mohlo ulehčit vedení rozpočtu, díky kterému by vytvářela rezervy, a v tom případě by měla ušetřené finanční prostředky. Nedostatečné finanční prostředky jako příčina platební neschopnosti Lucie také popisuje, jak se ocitla v platební neschopnosti a jak uspokojovala věřitele společností, u kterých si půjčky vzala. 27

„Moje hospodaření vypadalo tak, že jsem se vždycky snažila zaplatit, to co tzv. hořelo nejvíc a nechávala stranou to, co pro mě nebylo v danou chvíli důležitý, takže bývaly i doby, kdy jsem tři měsíce nezaplatila účet za telefon, a když už jsem poté neměla z čeho platit i to nedůležitý co začalo poté taky hořet, vzala jsem si další půjčku. Nazvala bych to jako vytloukání klínu klínem, protože jsem si brala na své dluhy, další půjčky, až došlo na exekuci.“ (Lucie) Zde jsem identifikovala příčinu platební neschopnosti, která vede k předluţení a to ţe respondentka neměla dostatečné finanční prostředky k tomu, aby zvládla vznik neočekávané situace v domácnosti. Smluvní podmínky banky jako příčina exekuce Lucie zmiňuje v souvislosti s její platební neschopností exekuci, která ji přišla na plat teprve nedávno. Uţ předtím tušila, ţe vzhledem k tomu, v jaké situaci se ocitla, ţe exekuce přijde. Exekuci popisuje jako konec zřizování si další a dalších půjček. Důvodem, proč exekuce přišla, bylo připisování splátek na kontokorent, které Lucie popisuje jako zmatené, jelikoţ ji banka vysvětlovala, jak se splátky za dluh připisují jinak. „Exekuce přišla v okamžiku, kdy už jsem nevěděla, co mám dělat, a přemýšlela jsem nad další půjčkou. Exekuce přišla právě na kontokorent, který všechno začal, protože v bance měli jiný systém připisování splátek na dluh, (když jsem dlužila za prosinec a za březen, tak když jsem v březnu zaplatila, splátka se připsala na prosinec a za březen zůstala další dlužná částka) o kterém jsem se dozvěděla, až když přišla exekuce, protože v bance mi tvrdili, že se to za daný měsíc připisuje. (Lucie) Z této výpovědi respondentky jsem identifikovala další příčinu jejího zadluţení a to smluvní podmínky, které jsou součástí smluv a také povinnou náleţitostí, které obsahují vymezení plnění, sankce, odstoupení od smlouvy apod. (Balabán a kol., 2011) Smluvní podmínky, jsem stanovila v teoretické části jako hlavní příčiny zadluţení související s finanční gramotností. Zde vidíme, ţe respondentčina nevědomost zapříčinila vydání exekučního příkazu. Co povaţuji za zajímavé v souvislosti s předluţením respondentky, jsou vyjádření Lucie, které poukazují na zvládání situace po finanční a psychické stránce a jak se k situaci staví okolí respondentky. Lucie zmiňuje, ţe se musela hodně omezovat v rozpočtu na nákup jídla, odepírání nákupu různých věcí jako oblečení a vybavení 28

domácnosti, odepírání si společenského ţivota. Na druhou stranu ale říká, ţe se nikdy nedostali do prodlení za platbu nájmu, a zdůrazňuje, ţe by takovou věc nedopustila, aby přišla o střechu nad hlavou. Po psychické stránce uvádí nespavost, stres, hádky s přítelem, uzavření se sama do sebe. Momentálně se po finanční stránce se cítí mnohem líp, jelikoţ podala návrh na oddluţení, protoţe se podáním návrhu na oddluţení zastavily všechny dluhy na jedné částce, a zatím nemusí platit nic, kromě exekuce, kterou ji drţí účetní v zaměstnání. Z blízkého okolí o jejím zadluţení neví moc přátel. Jen rodina a její přítel. Matka vnímá její situaci jako velice špatnou, nechce se s tím smířit, ţe se její dcera dostala do takové situace. „S platební neschopností jsem si musela některé věci odepřít a začít se víc zabývat řešením mých dluhů. Musela jsem si odepřít moje oblíbené nakupování, i nákupy jídla se odehrávaly v nízkém rozpočtu, ale nejvíce to ovlivnilo mojí psychiku. V noci jsem nemohla spát, a nemyslela jsem na nic jiného než na to co bude další den, co se objeví ve schránce, kdo mi bude zvonit na zvonek. Stres mi zapříčinil i zdravotní problémy jako byla nevolnost a další potíže. Dost jsem se uzavřela do sebe a nevyhledávala jsem moc společenský kontakt. Soukromý život to také ovlivnilo. Hádky s přítelem byly na denním pořádku. Teď, s podáním návrhu na oddlužení je mi líp. Mám příjem cca 9000,-Kč, sice není nijak vysoký, protože mi příjem ponižují o exekuci, ale líp se s tím žije, než předtím, kdy šlo ¾ příjmu na splátky a mě zbývali 3000,- na veškeré vyžití. Rodina o moji situaci ví, ale nikdo víc. Do budoucna to plánuji oznámit všem přátelům a známým. Moje matka to ale vnímá jinak než já. Vůbec se o tom nebavíme a ani se mě nezeptala a přijde mi, že nechápe, že dluhy dnes mohou potkat každého.“ (Lucie) Dalším a pro mě zajímavým aspektem celého rozhovoru s Lucií byla část, kde se věnuje jejímu pohledu na tzv. osobní bankrot a řešení její situace. Tuto část rozhovoru zde uvádím proto, ţe mi přijde důleţitá, vzhledem k tomu, jaký pohled Lucie na tuto moţnost řešení má. Lucie vnímá osobní bankrot jako jediné východisko z její situace. Dříve o takové moţnosti řešení nevěděla a pod pojmem osobní bankrot si představovala nejhorší. Svoji situaci se rozhodla řešit prostřednictvím neziskové organizace Poradny pro dluţníky SPES, o které jsem ji řekla já, jelikoţ si vyhledávala ve svém blízkém okolí firmy, které za poplatek návrh na oddluţení vyhotoví. Nejvíce je ji v celém procesu nepříjemné, ţe jsou její údaje zveřejněny na webu www.justice.cz, kde je zveřejněno její rodné číslo, a prakticky kdokoliv do tohoto rejstříku můţe nahlédnout. 29

„Po exekuci co přišla, jsem viděla jako jediný řešení osobní bankrot, před tím jsem o tom nevěděla, dozvěděla jsem se o něm z doslechu od mé kamarádky přes sociální síť. Nejdříve jsem si pod tím představila, že pokud člověk něco takového podstoupí, nezůstane mu nic. Navštívila jsem poradnu pro dlužníky v Olomouci, kde mi moji situaci pomohli vyřešit. Pomohli mi připravit se na podání návrhu na oddlužení, vypracovali semnou návrh na oddlužení, a dostala jsem veškeré informace. Nejvíce mě překvapilo, když jsem nahlídla do insolvenčního rejstříku na internetu, že je tam zveřejněné moje rodné číslo. To, že jsem měla být zveřejněna na internetu, jsem věděla, ale nevěděla jsem, že tam budou ta citlivé údaje, jako je rodné číslo. Z toho mám docela obavy, aby jej nikdo nezneužil. Myslím si, že osobní bankrot je dobrá věc, ale lidi by ji měli brát vážně, ne že přečkají 5 let, kdy splatí 30% a potom se do této pasti ponoří znovu. Myslím si, že mi moje situace hodně otevřela oči, a jsem ráda, že relativně dopadla dobře, protože mi osobní bankrot povolili. Sice můj dluh nebyl nijak velký, vím, že jsou lidi, kdy jejich dluh jde až do miliónů korun, ale vzhledem k tomu, v jaké bezvýchodné situaci jsem se ocitla, jiné řešení nebylo.“ (Lucie) 5.3

Shrnutí Během provádění případové práce a interpretace zjištěných výsledků jsem

vzhledem k výzkumnému cíli, zjistila několik příčin, které vedly k předluţení. Rozhovor s respondentkou se odvíjel od základní výzkumné otázky: „Jak jste se ocitla v předlužení?“ Na základě zjištěných výsledků jsem identifikovala následující příčiny, rozdělené na vnější a vnitřní, které uvádím v Tabulce č. 3 Tabulka č. 3: Vnější a vnitřní příčiny Vnitřní příčiny

Vnější příčiny

Motivace

Vznik neočekávané situace

Neuspokojené potřeby z dětství

Vliv okolního prostředí

Nezodpovědné hospodaření s penězi

Nedostatečné finanční prostředky

Finanční

Smluvní podmínky

gramotnost

–

nevedení

rozpočtu

Cíl výzkumu, který zní: „Zjistit, čemu konkrétní osoba přisuzuje hlavní příčiny jejich zadlužení a zda příčiny souvisí s finanční gramotností“ povaţuji realizací případové práce za naplněný, jelikoţ jsem zjistila výše uvedené vnější a vnitřní příčiny. 30

Zjištěné příčiny korespondují s finanční gramotností, jako je nezodpovědné hospodaření s penězi a také nevedení si rozpočtu, které jsou náplní finanční gramotnosti. V teoretické části jsem si jako hlavní příčiny, které vedou k zadluţování a předluţení domácností, vymezila především finanční gramotnost a smluvní podmínky finančních

produktů.

Stanovenou

příčinu,

problematiku

finanční

gramotnosti

v teoretické části, mohu potvrdit, jelikoţ se stejná příčina objevila i u respondentky a identifikovala jsem ji ve výzkumné části. S finanční gramotností také souvisí další zjištěná příčina, a to nezodpovědné hospodaření s penězi, nevedení rozpočtu, můţeme sem také zařadit vznik neočekávané situace. Další příčinou, která koresponduje s teoretickou částí mé práce, jsou smluvní podmínky. Jelikoţ se z výpovědi respondentky objevuje vyjádření k tomu, ţe respondentka nevěděla, jak se dluţné splátky připisují na dluh u kontokorentu, dá se to povaţovat za smluvní podmínku, kterou podepsala ve smlouvě, dále o ní ale nevěděla. Příčina vznik neočekávané situace, kterou jsem také zjistila z případové práce, souvisí s vedením rozpočtu, tím tak s finanční gramotností. Vzniku neočekávaných situací se také věnuji v teoretické části, v souvislosti s vedením rozpočtu domácnosti, kdy se tak rodina můţe připravit na vznik neočekávaných situací. Nejen, ţe výzkum potvrdil vymezené příčiny v teoretické části, které jsem zvolila na základě úsudku, který jsem nabyla během praxe, ţe nejčastější příčinou byla právě finanční gramotnost nebo smluvní podmínky, během realizace výzkumu vyvstaly další příčiny, které bychom mohly povaţovat ještě jako mnohem více se vyskytující a nejdůleţitější příčiny, které přecházely předluţení mnoha jedinců nebo rodin. Mezi tato zjištění řadím příčiny jako je vliv okolního prostředí, motivace anebo neuspokojené potřeby z dětství, které se promítly do ţivota klientky ve spojitosti s nezodpovědným hospodařením. Motivaci můţeme u dnešních domácností spatřovat například v zadluţení se půjčkou na dovolenou, anebo na elektroniku, kdy se zadluţují formou koupě věci na splátky. Vliv okolního prostředí bychom mohli spojit s motivací, kdy na nás působí značně velké mnoţství reklam a výhodných slev, produktů na kaţdém kroku. Nenaplněné potřeby z dětství jsou pro mě velmi zajímavým zjištěním, protoţe existují situace odehrávající se v dětství jedinců a poté se mohou promítat v dalším vývoji jedince, jako se to projevilo u respondentky. Příčinu nedostatečných finančních prostředků v teoretické části také nevymezuji, ale myslím si, ţe bychom ji mohli povaţovat také za hlavní příčinu, kvůli které se dnešní domácnosti zadluţují v souvislosti s právě nízkým příjmem jako například v situaci respondentky. 31

Během realizace výzkumu se vyvstávaly na povrch další zajímavé oblasti, které bychom mohly nazvat, jako důsledky které předluţení přináší. Tyto důsledky jsem lehce nastínila v interpretaci, přesto jsem je více nerozváděla, vzhledem k výzkumnému cíli by to nebylo vhodné. Myslím si, ţe by tyto důsledky mohly být dalším podnětem k realizaci nového výzkumu právě na podobné téma. Zajímavými oblastmi myslím například psychické důsledky předluţení, anebo působení oddluţení lidí na jejich ţivoty. Celý případ respondentky je sice specifický, ale myslím si, ţe do jisté míry lze u zadluţených nebo předluţených lidí, lze identifikovat ty příčiny, které vzešly ze zjištění této případové práce.

32

Závěr Cílem absolventské práce bylo charakterizovat dluhovou problematiku, a zjistit realizací výzkumu na konkrétním případu, jak se domácnost postupně dostává do bezvýchodné situace, jaké příčiny předcházely situaci a také nastínit řešení, pro které se konkrétní domácnost rozhodla. Konkrétně se zaměřuji na příčiny zadluţování, které přibliţuji v teoretické části a ve výzkumné části spolupracuji s domácností, kdy se s pomocí případové studie snaţím o identifikaci příčin, které vedly k jejímu předluţení. Cíl práce jsem naplnila v teoretické části vymezením nejčastějších příčin, které souvisí s finanční gramotností. V práci se také snaţím prokládat teoretické vymezení příklady z praxe, kterou jsem absolvovala v Občanském sdruţení SPES v Poradně pro dluţníky. Další způsob, kterým byl cíl práce naplněn, byla realizace případové práce s konkrétním případem ve výzkumné části. Z výzkumu jsem identifikovala několik příčin, které vedly k předluţení konkrétní domácnosti a vymezuji je v kapitole shrnutí výzkumu. Mezi tyto příčiny patří motivace, nedostatečné finanční prostředky, neuspokojené potřeby, finanční gramotnost, smluvní podmínky, nezodpovědné hospodaření s penězi a vznik neočekávané události, a díky těmto identifikovaným příčinám jsem zodpověděla výzkumný cíl: „Zjistit, čemu konkrétní osoba přisuzuje hlavní příčiny jejich zadlužení a zda příčiny souvisí s finanční gramotností.“ Důleţitým zjištěním při realizaci případové studie bylo objevení dalších nových příčin, které nejsou vymezené v teoretické části této práce, a které vedou k zadluţování a předluţování jednotlivců nebo rodin. Mezi tato zjištění patří příčiny jako neuspokojené potřeby z dětství, motivace, vliv okolního prostředí a nedostatečné finanční prostředky. Problém, který jsem vnímala při psaní této práce, byl ten, ţe celkově k dluhové problematice není v České republice vydána ucelená literatura, která by podtrhovala celistvost tohoto problému a usnadnila tak moţné řešení této problematiky. Díky výběru tématu a mému zájmu o tuto problematiku jsem se utvrdila v mém poslání a profesní orientaci v mém profesním růstu. Musím také podotknout, ţe zabýváním se touto problematikou se mě vytváří jiný postoj k mému hospodaření s penězi a mění můj osobní rozvoj. Získala jsem jiné pohled na dluhovou problematiku a to především takový, ţe v dnešní době jsou peníze ve společnosti tak vysokou hodnotou, ţe pokud má člověk problémy s finančními prostředky, měl by vyhledat odbornou pomoc, jelikoţ nedostačující finanční gramotnost většiny populace 33

nepostačuje k tomu, aby si člověk v takové problémové situaci vystačil sám.

Mé

získané informace se snaţím předávat dál, především mé rodině a blízkému okolí. Zájem o tuto problematiku a vypracování této absolventské práce ve mně vytvořilo hodnotu důleţitosti finančních prostředků pro zabezpečení sama sebe.

34

Bibliografický seznam ALTMANNOVÁ, J. a kol. (2010). Gramotnosti ve vzdělávání (online). Praha: Výzkumný

ústav

pedagogický

v Praze.

Dostupné

dne

28.

3.

2014

z: http://www.vuppraha.cz/wp-content/uploads/2011/03/Gramotnosti-ve-vzdelav ani11. pd f BAJER, P. (2/2009). Občanské poradny chtějí poskytovat komplexní a vysoce odborné dluhové poradenství. BALABÁN, Z. a kol., (2011). Slabikář finanční gramotnosti: učebnice základních 7 modulů finanční gramotnosti, Praha: COFET. BAUER, Z., (2009). Výše úroku záleží na dohodě, přesto má určité hranice (online). Dostupné dne 28. 3. 2014 z: http://www.mesec.cz/clanky/vyse-uroku-zalezina-dohode-ma-vsak-hranice/ BERTISH, A. (1994). Personal finance. Fort Worth: The Dryden Press. BĚHÁLKOVÁ, A. (1/2007), Sociální práce: Oddlužení domácností není jen finanční poradenství, ale jedná se o sociální práci. BĚHÁLKOVÁ, A. a kol., (2010). Hospodařit je umění: Příručka pro pedagogy k výuce finanční gramotnosti a občanskoprávní gramotnosti. Olomouc: Sdruţení SPES. BĚHÁLKOVÁ, A. a kol., (2012). Připravit pro život: Příručka pro pedagogy k výuce finanční gramotnosti a občanskoprávní gramotnosti. Olomouc: Sdruţení SPES. BĚHÁLKOVÁ, A. a kol., (2013). Krok za krokem aneb jak se neztratit v labyrintu zodpovědnosti.: Příručka pro pedagogy k výuce finanční a občanskoprávní gramotnosti. Olomouc: Sdruţení SPES. Dluhy Čechů rostou, za loňský rok se zvedly o 42 miliard (2014) (online) Dostupné dne 28.3.2014 z: http://www.novinky.cz/finance/326280-dluhy-cechu-rostouza-lonsky-rok-se-zvedly-o-42-miliard.html DEN FINANČNÍ GRAMOTNOSTI, (2011) Dluhová spirála (online). Dostupné dne 5. 4. 2014 z: http://www.denfinancnigramotnosti.cz/datab/2013120807-dfg_dluh ova_spirala_plakat.pdf HENDL J., 2005. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál s.r.o. 35

HRDNINKOVÁ, T. a kol., (2013). Metodika dluhového poradenství. Bílina: Člověk v tísni, o.p.s., Dostupné dne 28. 3. 2014 z: http://www.clovekvtisni.cz/uploa ds/file/1379086541Dluhov%C3%A1%20metodika%20mail.pdf MATOUŠEK, O. a kol. (2013) Encyklopedie sociální práce. Praha: Portál. MATOUŠEK, O. a kol. (2008). Metody a řízení sociální práce. Praha: Portál. MINDBRIDGE CONSULTING. (2013). Devět z deseti Čechů se považuje za finančně

zodpovědné

(online).

Dostupné

dne

20.

3.

2014

z:

http://www.mindbridge.cz/cs/a ktuality/ devet-z-deseti-cechu-se-povazuje-za-financnezodpovedne/ MINISTERSTVO FINANCÍ: (2010) Finanční vzdělanost dospělých překvapivě nízká. (online). Dostupné dne 28. 3. 2014 z: http://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskovezpravy/2010/2010-12-13-tiskova-zprava-5284-5284 MINISTERSTVO

FINANCÍ

ČR.(2010)

Národní

strategie

finančního

vzdělávání (online). Dostupné dne 28. 3.2014 z: http://www.mfcr.cz/assets/cs/ media/2010-05_NARODNI-STRATEGIEFINANCNIHO-VZDELAVANI.pdf MINISTERSTVO FINANCÍ ČR a spol. (2007).

Systém budování finanční

gramotnosti na základních a středních školách (online). Dostupné dne 28. 3. 2014 z: http://www.nuov.cz/uploads/SBFG_finalni_verze.pdf MIOVSKÝ, M., (2006). Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Praha: Grada-Avicenum. NĚMEC, R., (2011). Zajištění závazků podle nového občanského zákoníku (online). Dostupné dne 28. 3. 2014 z: http://pravniradce.ihned.cz/c1-52130100zajisteni-zavazku-podle-noveho-obcanskeho-zakoniku PISA (2012). Financial literacy assessment framework (online). Dostupné 28.3.2014 z: http://www.oecd.org/pisa/pisaproducts/46962580.pdf SEDLÁČKOVÁ I., a kol., (2013) JAK NA TO? Aneb dlužníkův průvodce. Olomouc: Podané ruce o.p.s. SDRUŢENÍ SPES (2007). Formy pomoci předluženým občanům. Manuál pro školení sociálních pracovníků a pracovníků nevládních neziskových organizací a charit. Olomouc: SPES. 36

SMRČKA, L. a kol. (2011). Finanční vzdělávání pro střední školy: se sbírkou řešených příkladů na CD. 1. vyd. Praha: C.H. Beck. SOCIÁLNÍ PRÁCE/SOCIÁLNA PRÁCA, (2/2009) Dluhový slovníček. STEM/MARK,a.s. (2010) Finanční gramotnost v ČR: Kvantitativní výzkum – Finanční

gramotnost

obyvatel ČR (online). Dostupné dne

28. 3. 2014 z:

http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Odborne-vyzkumy_2010-12_Zaverecna-zprava-zvyzkumu-plne-zneni-STEMMARK.pdf

Zákon č. 19/2012 Sb., zákon, kterým se mění zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. ZAMRAZILOVÁ, E. (2011). Problémy vzniklé finanční negramotností. (online).

Dostupné

dne

28.

3.

2014

z:

http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_

media/clanky_rozhovory/media_2011/cl_11_111205_zamrazilova.html

37

Seznam příloh Příloha č. 1: Měsíční rozpočet domácnosti................................................................. 41 Příloha č. 2: Vyplněný návrh na povolení oddluţení ................................................. 42

Seznam obrázků Obrázek č. 1: Vývoj dluhu......................................................................................... 10

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Vývoj dluhové pasti ............................................................................. 11 Tabulka č. 2: Výsledky výzkumu .............................................................................. 10 Tabulka č. 3: Vnější a vnitřní příčiny ........................................................................ 30

38

Anotace Absolventská práce má přiblíţit dluhovou problematiku. Konkrétně se ve své práci zaměřuji na příčiny zadluţování, které souvisí s finanční gramotností českých domácností. Úvodní část zahrnuje rozdělení pojmů zadluţení a předluţení, vývoj dluhu a dluhové pasti, a cílové skupiny, které jsou tímto neţádoucím jevem ohroţeny. V následující kapitole popisuji dvě základní příčiny, v jejichţ důsledku se lidé dostávají do předluţení. Mezi tyto příčiny zahrnuji finanční gramotnost a smluvní podmínky. Ve třetí kapitole propojuji dluhovou problematiku se sociální prací v souvislosti vyuţití metod sociální práce při práci se zadluţeným klientem. Mezi tyto metody zahrnuji případovou sociální práci, práci s rodinou a sociální poradenství. V poslední kapitole se věnuji poznatkům a výstupům realizované případové studie, kde výzkumným cílem bylo zjistit příčiny, které vedly k předluţení u konkrétního jedince.

39

Abstract This graduation work is supposed to further introduce the main reasons of debt. Specifically, I focus on the primary causes of being in debt which are closely related to poor financial literacy of Czech households. First part includes definitions of the terms indebtedness and over-indebtedness, debt development and debt trap and target groups that are affected by the issues of debt. Second part contains the actual causes of indebtedness that lead to over-indebtedness. These causes include financial literacy and terms and conditions. In third part I introduce the connection between debt issues and social work in order to find method that can be used while working with such client. These methods include casework, family work and social counselling. That last part of graduation work is dedicated to findings and issues of case study. The purpose of case study was to find the major causes that lead to over-indebtedness of a specific man.

40

Přílohy Příloha č. 1: Měsíční rozpočet domácnosti Příjmy domácnosti Mzda, výplata Mzda, výplata partnera Dávky Důchod Příjem z pronájmu Příjem z investic Jiné Příjmy celkem

Měsíčně Bydlení

Doprava Děti Potraviny Reţie

Sluţby Koníčky

Pojistky Splátky Výsledný rozpočet Příjmy celkem Výdaje celkem Výdaje na spotřebu celkem Výdaje na spoření Přebytek/nedostatek

Měsíčně Účty Ostatní Úspory

Výdaje domácnosti Nájemné, fond oprav Energie – plyn, elektřina Vodné Odpad Benzín Opravy auta Jízdné Krouţky Oblečení Potraviny Drogerie Olečení Léky Údrţba domácnosti Ostatní Telefon Internet Televize a rozhlas Restaurace Sport Knihy, časopisy Ostatní Pojištění domácnosti Pojištění auta Další Splátka hypotéky Ostatní Poplatky za účty Ostatní náklady Tvorba rezerv Stavební spoření Ostatní úspory Výdaje celkem

41

Měsíčně

Příloha č. 2: Vyplněný návrh na povolení oddlužení

42

43

44

45