C společně s Boerenbond a FWA 24.3

Zprávy ze dne 28. 3. 2010

Určeno všem členům

Obsah:

COPA, COGECA.................................................................................................. 1 Budoucnost CAP, C/C společně s Boerenbond a FWA 24.3. ........................... 1 Pracovní skupina mléko 25.3.10........................................................................ 3 Olejniny a obilí – pracovní skupina 25.3........................................................... 4 Konference Mléko 26.3. .................................................................................... 6 Budoucí CAP – Fr x UK ....................................................................................... 9 MEP´s a rozpočet .................................................................................................. 9 Označení původu................................................................................................... 9 Dánsko – zákon o půdě ......................................................................................... 9 Rakousko ............................................................................................................. 10 US export............................................................................................................. 10 Mléko FR – nové problémy ................................................................................ 10 Moučky – práce pokračují................................................................................... 10 EP a potravinový řetězec..................................................................................... 11 COPA, COGECA Budoucnost CAP, C/C společně s Boerenbond a FWA 24.3. Pokračování celé série jednání o budoucnosti CAP, tentokrát rozšířené o celou řadu NGO, protože jak v úvodu řekl Piet Vanthemsche (president Boerenbond), musí se také přesvědčit veřejnost o důležitosti zemědělství a o zabezpečení jak dodávek potravin tak mít na tyto úkoly, dostatek prostředků.Na shromáždění bylo asi 250 lidí jak ze zemědělských organizací, tak také dva státní sekretáři jak vlámské tak valonské vlády a celá řada vedoucích z různých NGO. Thierry Kesteloot, který celé jednání řídil, ve svém úvodním projevu řekl, že v Belgii je třeba zahrnout do diskuse co nejvíce lidí, seznámit je se situací a fakty. Mezi vlámskou a valonskou organizací, se kterou spolupracovala EFSA a celá řada NGO došlo k dohodě u všech důležitých otázek, i když celá řada dílčích se bude muset řešit v druhém kole jednání. Také jedna z nejdůležitějších organizací ochránců, vlámský VODO oznámila, že je velmi dobrá spolupráce a shoda prakticky ve všech hlavních otázkách. Jejich zástupce Gert Vandermosten rovněž hájil udržitelné zemědělství, bezpečnost potravy a další postup, nejprve mít politiku, pak rozpočet. U všech hlavních bodů byla shoda: - kvalita potravin - za rozumné ceny (pro obě strany) - dostatečné příjmy - sociální role na venkově - ekologická udržitelnost - solidární regiony a strategické zásoby potravin. PFSA – Stéphane Desgain (valonská organizace) Ten přednesl celý společný text nazvaný „Cíle a nástroje pro CAP po 2013“. Klasické otázky, je vidět, že zde jsou rozdíly mezi jejich požadavky a našimi, ale k tomu se ještě vrátím při projevu vlámského státního sekretáře, který mluvil o nutnosti opustit historické reference a hledat jiné společné ukazatele, podle kterých vypočítat budoucí PP.

1

Zpracoval: Ing. Karel Matoušek, Brusel



Nic nového to nepřineslo, jen přehled a prakticky ve všech příspěvcích se objevil požadavek na jiná pravidla v potravinovém řetězci (s dost slabými argumenty zástupce distribuce Colruyt), ale k tomu se ještě vrátím. Další dva příspěvky byly od profesorů z Wageningen, Jan Douwe van der Plody a z university v Leuven, Jo Swinen. První k tomu řekl, že i další reforma je jen pokračováním, částečným krokem, protože pohled na zemědělství a prostředí se bude dále vyvíjet a že bychom se měli zamyslet nad tím, co chceme od sektoru dlouhodobě. Uvedl pár příkladů porovnání z rodinných farem v italské Umbrii a v holandských polderech, včetně porovnání podpor, které zde lidé dostávají. V polderech (jsou velmi intenzivní) jsou podpory až 4x vyšší než v malých farmách na sever od Amsterdamu, kde se produkuje na malých zavodňovaných parcelách. Jo Swinen se hned na začátku dal do problematiky rozpočtu a řízení trhu. Uvedl rozdíly jak v rámci EU tak v regionech a zhodnotil zemědělství od nedostatku po II. světové válce, přes různé reformy, až do dnešního dne. Také jeho hodnocení výkonnosti bylo dobré, od devadesátých let se snížilo tempo nárůstu produktivity, zvýšil se zájem o bezpečnost. U cen potravin se zastavil na příjmech: udržitelnost a solidarita. O celkovém CAP prohlásil, že prakticky všechny organizace za posledních 5 let změnily postoj, jen Komise trvá na svém. Také se zmínil o velmi nebezpečném organizování nákupců na trhu, jejich koncentrace a velké manipulace (kontrolují prakticky vše). Komise by se měla zabývat kromě jiného i návratu k regionální produkci a distribuci. Valonský vedoucí kabinetu Mze Francois Desquesnes, prakticky shrnul všechny náměty, co se doposud přednesly, ale neřekl nic nového. Vlámský vedoucí kabinetu (ministr-president Peeters, který je zároveň Mze), Joris Relaes, toho řekl mnohem víc, Vlámové chtějí silný a odpovědný CAP, přimlouval se za větší příděl prostředků do společného rozpočtu EU a také o pružnější použití prostředků. Právě on zde řekl, že se musí změnit pravidla u vyplácení podpor, ale o způsobu, jak by to mělo vypadat, nic konkrétního nenavrhl. Jen dodal, že vše nepůjde udělat najednou a provádění zabere několik let. Což je prakticky stanovisko všech starých členských zemí, s určitými stupni rozlišení. Jak vidět Belgie nežádá tak dlouhé přechodné období pro NČZ jako Německo, podobný názor má Španělsko a Portugalsko. Anglická zástupkyně IEEP (Institute European environmental policy) Tamsin Cooper mluvila o ochraně přírody a provázanosti jak dnešní tak budoucí CAP. Uvedla celou řadu čísel (64% evropské populace tyto kroky podporuje), ale je třeba říci, že nebyla nijak agresivní a celé dnešní jednání se vyznačovalo poměrně velkou snahou o spolupráci. Kromě toho mluvila o nákladech spojených s ochranou přírody a výhledy do 2020. Také ona zde řekla, že rozpočet CAP by se měl zvýšit, aby bylo dost nejen na podpory ale také na zkvalitnění prostředí (voda, půda ...). Po přestávce diskuse pokračovala příspěvky následované diskusí se zástupci spotřebitelů (Marc Vandercammen) a Luc Rogge, generální ředitel Colruyt (distribuce). Připomínky spotřebitelů nikoho nepřekvapily, jen poznámka o cenách a jestli si skutečně spotřebitelé uvědomují hodnotu toho, co kupují. Také mluvil o tvorbě cen a marží a o nadměrném množství zprostředkovatelů (jen u hovězího masa je jich v Belgii 7) Luc Rogge za Colruyt toho moc nového neřekl, jen se bránil, že to není jedna společnost, která určuje ceny, ale že je mezi nimi soutěž a to tlačí ceny dolů. Ale také řekl, že trvalo 20 let co se distribuce zorganizovala a nyní je řada na producentech aby udělali totéž. To ostatně v diskusi řekl i vedoucí kabinetu vlámského Mze a Piet Vanthemsche, president Boerenbond. Diskuse se již netočila (kulatý stůl) okolo CAP, ale spíš okolo rozdělení marží, tvorby cen a pozice farmářů v potravinovém řetězci. Zde se také diskutovalo o výrobních nákladech, jak najít jejich správnou hodnotu (nikdo neměl formuli), ale také o nástrojích řízení trhu vše, co by umožnilo udržení rozumných cen.

2




Také diskuse okolo suverenity zabezpečení potravinami zde byly dost odlišné názory, i když v základní otázce se shodli, co můžeme na svém území vypěstovat, máme dělat, nejen pro současnou bezpečnost dodávek, ale i pro zachování budoucího potenciálu sektoru. Většina se rovněž shoduje na potřebě nějakým způsobem řídit úroveň nabídky, zlepšit kontroly a také o nutnosti ochrany hranic. K tomu by se měly najít nové mechanismy, nebo upravit staré, které se osvědčily. Otázka podpor jako takových se rovněž diskutovala. Podle celé řady zástupců dělají podpory zemědělství závislé a tudíž zranitelné. Také propočty nejsou dělány podle nejlepšího receptu a třeba u světových cen surovin, nelze vůbec říci, že by byly reprezentativní. A dosavadní CAP příliš dobře nevyřešil postupný vývoj, zklamal u podmínek priorit mezi potravou a energií a vůbec nemluví o evropských prioritách. Vyhodnocení dosavadního jednání: vcelku spokojenost s postupem, jako první krok se ukázalo, že je dobrá spolupráce mezi valonskými a vlámskými organizacemi a bude se pokračovat i v řešení doplňujících otázek, které v prvním kole nebyly.

Pracovní skupina mléko 25.3.10 Původně jsem neměl v úmyslu zahrnout jednání této skupiny do zprávy. Od Komise je to nehoráznost, udělat dvě největší skupiny ve stejný den. U mléka to byla především příprava na zítřejší velkou konferenci U obilí a olejnin, pak regulérní schůze spojená s předpoklady pro letošní úrodu a stav polí. Předseda Brichart v úvodu řekl, že schůze nejprve udělá vyjádření k závěrům 3 Task force skupin u mléka, které zde byly ustanoveny koncem loňského roku a měly vypracovat určité podněty. Nakonec ale Stanislav Jaš musel všude udělat syntézu, což nebyl nijak lehký úkol. První Task force vedl Rudolf Schmidt a ta připravila zprávu a úkoly týkající se existujících nástrojů trhu, budoucích a futurem. Schmidt k tomu řekl, že dokument je kompromisem mezi požadavky liberálního severu a tradičního jihu. I Německo má určité výhrady, ale celkově je dokument přijatelný pro všechny. Úvodním odstavcem se zabývat nebudu, až jednotlivými pracovními díly: Prevence: rychlá identifikace rizik na trhu Ustavit „hlídače“ na úrovni EU (market observatory) Vytvořit kolektivní strategie – výměna všech tržních informací Průhlednost je součástí jak prevence tak řešení krizí Není žádný legální důvod pro tajení dat Pro veřejnost jsou zásoby uvedeny jako strategický zájem EU. Bezpečnost potravy. Tržní safety net (bezpečnostní síť). Pomáhá obrátit negativní vliv na příjmy farem Má velkou roli i při fluktuaci výměnných kurzů a ekonomické recese Stupeň v jakém bude EU zapojena do trhů má být v proporci s vážností tržní krize. EU řízení trhu má být součástí budoucího sektoru mléka a CAP Existující EU nástroje trhu mléka: - přístup na trh - dovozní tarify - ochrana hranic Nástroje orientované na export: Vývozní podpory – efektivní v případě krizí Měly by zůstat zachovány až do doby, kdy naši konkurenti odstraní své podpory. Zásoby – intervence a privátní skladování. Obojí se ukázalo jako účinný nástroj. Intervence je důležité u sezónních výkyvů produkce mléka.

3




Další hodnocení je třeba pro potřebu rozšíření produktů pro intervenci či skladování. Při likvidaci zásob se musí postupovat velmi pomalu, aby nedošlo k dopadu na ceny. Další ochranné sítě v EU politice mléka. Současné nástroje, které se osvědčily a kombinovat je s jinými opatřeními pro trh. Zásoby většiny mléčných produktů (tuk a protein) mohou velmi pomoci při velkých výkyvech. Producenti to nemohou udělat u čerstvého mléka, omezená trvanlivost. Výjimečná opatření pod čl. 186 regulace 1234/2007. Rizika trhu a futurem. Neměly by být viděny jako samotné řešení, spíš doplněk k řízení trhu. Představují příležitost, ale také celou řadu rizik. Task force 3: Konkurenčnost: Ceny, standardy. Snižování nákladů (inovace, složení krmiv, GMO). Orientace na poradní služby. Také zde se v rámci poradenství mluvilo o různých formách bezpečnostních sítí, ale co je nejvíc potřeba je rychlost zásahu. A zachování exportních podpor a obnovení jednání o nich v rámci WTO. Jaš dále požádal všechny organizace, aby se nyní pravidelně do C/C hlásily statistiky produkce a cen (každý měsíc). Hlášení by se mělo dělat k 20. každého měsíce a odpovědět do 30. Komise má 2 měsíční zpoždění. Příprava na konferenci s rozdělením námětů a připomínek. Za Copa-Cogeca bude v hlavním panelu zasedat Walshe.

Olejniny a obilí – pracovní skupina 25.3. Jak už jsem řekl dříve, mít dvě hlavní pracovní skupiny v jeden den, není nijak snadné. První část této skupiny byly jako obvykle olejniny a proteinové kultury. Xavier Beulin uvedl, že je to nyní 2 roky, co se rozhodla Komise spojit výbor obilí s výborem olejnin a proteinových kultur, zatím vše fungovalo vcelku dobře, ale alespoň jednou za rok je třeba mít celodenní schůzi k specifickým otázkám sektoru. Beulin má na mysli někdy v druhé polovině roku udělat seminář o problémech proteinových kultur, krmiv a semen v rámci CAP 2013. Agenda a zápis schváleny. Trh: UK: počítá se s nárůstem o 10% pro letošní rok. Španělsko: nejistota, zimní odrůdy vcelku dobré, pokračuje krize cen sektoru (nyní jsou na stejné výši jako před 20 lety). Náklady jsou ale mnohem vyšší, není rentabilita. Více sóji a kukuřice (+ 10% rozloh navíc), u luštěnin -15%. Itálie: nepřijel expert, zástupce Coldiretti podal zprávu. Opakovat se budou stejné rozlohy jak u slunečnice (160 000 ha 350 000 t), u sóji se předpokládá další nárůst na 200 000 ha, za poslední 2 roky se rozlohy zdvojnásobily (600 000t). Další nárůst u sóji letos. Německo: zima dlouhá, ale žádný negativní dopad, rozlohy se dále budou zvyšovat. Debata okolo biopaliv, vloni se spotřebovala celá úroda (a byla výjimečná). Řepka 1 400 000 ha (2009), pro 2010 další navýšení. Finsko: stále pod sněhem, setí až v květnu, výhledy u řepky dobré, letos téměř dvojnásobné rozlohy. Nové jarní odrůdy. Belgie: řepka + 4%, zima dělala problémy, ale kultury přežily. Dánsko: bez experta, zástupkyně neměla informace.

4




Rakousko: výhled pro 2010 stejný jako pro 2009, jen u sóji se počítá s navýšením. Žádné škody ze zimy. Maďarsko: + 10% řepky Švédsko: také ještě sníh, ale očekávají stejnou úrodu i letos (stejné rozlohy) Francie: řepka – menší rozlohy, slunečnice - v posledních letech velký nárůst (přes 700 000 ha), spíš stabilizace pro 2010. Sója – 44 000 ha pro 2010 zdvojnásobení. Proteiny: rozlohy opět začaly růst, podpory pokračují a plocha se bude dále zvyšovat. Portugalsko: spíš stabilita Litva: stále sníh, výhledy stejné jako vloni. C/C nemá správné údaje. Beulin: pro EU se počítá spíš s nárůstem ploch, do příští schůze (červen) musí organizace dodat opravené údaje. Světový trh (Philippe): čeká se na americkou úrodu. Sója: S. Amerika 91 mt (rekord) J. Amerika – odhad dobrý, i když klesly mírně plochy. Brazílie, Argentina očekává další zvýšení produkce, BRA 65-67 mt (+ 10mt), Arg 51 mt (vloni 32 mt). Řepka: loni rekord 60 mt (EU 21 mt) Letos rozlohy v EU o 2-3% větší. Ukrajina + Rusko, mrazy a sníh, očekávají se nižší výnosy. Kanada: další nárůst. Slunečnice: ještě brzy na odhady. Vlivy na další vývoj: nové vycházející země (BRA, Arg) parita €/dolar ceny semen se lepší, ale nejsou dostatečné ceny obilí (1) : olejniny (2,8). V Německu jde 80% řepky na biodiesel, nutnost udržení trvalé a stálé produkce. Země by podle francouzského zástupce, který tradičně dělá tyto přehledy (ale bohužel ne již písemně jako dřív), by měly země sdělit, jaká část jde na potraviny a jaká na nepotravinové užití. Dovozy do EU a také evidence dovozu semen, které jsou v další zemi zpracování (původ?) Proteiny: otázky okolo znovuzavedení některých živočišných. Genetický výzkum – zvýšení výnosů – jak dále u proteinových kultur v EU? Podpory v zemích EU: Francie: v roce 2000, bylo v zemi 700 000 ha na proteinové kultury, ale jen 200 000 v 2008. Důvody: nemoci, nezájem výzkumu, chyběly kritické objemy, výzkum je stále nedostatečný. Řešení přes čl. 68 (recoupling 3%). Vláda dá podporu do 2012 (na ha) povede k zvýšení na 450 - 500 000 ha. Německo: podobný systém jako Francie, ale nepoužilo čl. 68. Podpora 75€/ha (mají povolení) a každá z Lander musí sama rozhodovat, ale celkově nemůže odmítnout. Legislativa u biopaliv. Dominique Dejonckheere udělala přehled vývoje od poslední schůze. Doplněno o pozice DG Tren a některé nové definice, ale v podstatě nic nového. Odpolední jednání Obilí: Paul Temple, který již není vice-presidentem NFU (nahradil ho Gwyn Jones, mlékař), vedl odpolední část schůze. Agenda a zápis schváleny bez připomínek, otázka výhledu trhů: UK – více zimních odrůd u všeho obilí, stav dobrý. U jarních odrůd se ještě nezačalo. Problémy trvají u vysokých cen hnojiv. Francie: pšenice nárůst, ječmen propad (podzimní), u jarních odrůd nejistota (očekává se snížení o 6-8%). Kukuřice – možný určitý pokles, stav kultur dobrý. Ceny ječmenu (hluboce pod intervenční cenou (chtějí nabídnout do intervence 1-1,5 m t ječmene). Sila jsou plná.

5




Španělsko: rozlohy stejné, zima deštivá, nemůže se do polí, nejistota okolo kukuřice. Velmi nízká rentabilita v průběhu 2009. Zvýšily se ceny za zavodnění. Jinde nižší výnosy (nejméně v Andaluzii). Litva: zima trvá, rozlohy stejné, vysoké ceny hnojiv. Španělsko – dodatek: 4 mt v intervenci (pšenice), ale chybí kvóta pro ječmen. Holandsko: jarní odrůdy – osev opožděn, ceny paliv narostly. Lotyšsko: očekává se více pšenice, odhady později. Polsko: plochy stejné, očekává se menší úroda (malá rentabilita), menší využití technologií, celkově vysoké výrobní náklady. Irsko: zimní pšenice – 30%, u jarní se čeká, oves – ztráty. Vysoké náklady na hnojiva. Dánsko: náklady poklesly o 20%, paliva zvýšila o 10% a výnosy se očekávají o 10% nižší. Belgie: zimní odrůdy stejné, menší rozlohy u jarních. Finsko: jen odhady, oseto více ploch zimními odrůdami, žita nyní o 100% více než před 10 lety, méně ovsa (- 9%). Chtějí převést větší plochy do klidu (přes 300 000 ha). Ceny hnojiv klesaly od léta, ale za poslední 2 měsíce nový růst o 40%. Mají velké problémy se skladováním. Německo: zima bez následků, o 300 000 ha méně pšenice a také u zimní odrůdy ječmene (8%), ale více jarních odrůd. Obilí vyměnili za zimní řepku. Také více kukuřice na siláž – jednak jako krmivo, dále na bioplyn. Švédsko: menší produkce – 10%, průměrné ceny hnojiv jsou o 10% vyšší než jinde v EU. Slovensko: malé rozdíly mezi cenami kvalitní krmné pšenice. Maďarsko: méně ploch (u ječmene), vysoké náklady. Rakousko: stejné plochy, mírný nárůst u pšenice + 7000 ha, ječmen stejný, ale zimní -10%. Méně kukuřice. Portugalsko: hodně deště, problém s osevem, menší ošetření polí. Chybí prostředky. Náklady EU od 2003. Semena -2,5%, objemy větší. Hnojiva (-20% menší užití), ceny o 33% vyšší oproti 2003. Energie – objem stejný, ceny + 16%. PP + 7,4 objem, ceny – 1-2%. Ceny obilí -25% u mléka -21%, nůžky se dále rozevřely. Trh výsledky: vývoj je velmi špatný a Komise nic nedělá (FR). Pšenice – produkce je vyšší než spotřeba, současné zásoby dělají 30% spotřeby. V USA převládá kukuřice, v Evropě má EU problémy s oblastí Černého moře. Dva roky nadprůměrné úrody x krize, vedlo k velkému navýšení zásob. A prakticky u všech farmářů v EU jsou poměrně velké zásoby obilí, v očekávání zlepšen cen. To je případ všech velkých zemí (FR, D, UK NL). Diskuse okolo intervence a vývozních podpor, privátního skladování, podobně jako u mléka.

Konference Mléko 26.3. V největším sále Charlemagne se konala tato konference, kterou svolalo DG Agri na žádost C/C, Milk Board a dalších organizací, k diskusi o řešení současné, dlouhodobé krizi v sektoru. Po absolvování celého jednání si stále pokládám otázku, jaký závěr udělat a o čem vlastně psát. Přípravy a celá účast procházely celou řadou úprav a opatření, účast dost dobrá, i když v sále Charlemagne (kapacita 500 lidí), zůstala řada míst neobsazená. Úvod udělal komisař Ciolos, poměrně přehledný, ale bez konkrétních návrhů, zkrátka dost diplomatický. Po něm se slova ujal jeho krajan Niculescu, místopředseda zemědělského

6




výboru EP. První část programu řídil generální ředitel DG Agri Demarty, který také udělal faktický úvod do problému. 1. část Ekonomická realita. Zde byli tři řečníci (následovala vždy diskuse), Martin van Driel udělal velmi podrobnou analýzu současného trhu mléka. Jeho analýza byla zajímavá, ale celá řada zástupců později kritizovala jeho přístup k „soft landing“ (měkké přistání) u řešení kvót a také řízení krizí. Některé údaje byly dobré a přehledné jako sdělení o hodnotách kvót v některých zemích: 08/09 09/10 DE +/- 60 ct/kg 39ct/kg 18 ct NL 2€ 75 96 DK 60 21 19 Většina zemí zůstává pod úrovní kvóty Přehled opatření, které Komise udělala v průběhu 2009 k řešení krize do sektoru mléka, včetně podpor 300m€, pro rok 2010, 716m€ pro 2010-13, a dále z čl. 68 pro stejné období 590m€ ročně. Pierluigi Konsero z DG Agri se zabýval perspektivami sektoru. Jeho příspěvek byl typicky optimistický, jak vždy Komise připravuje své analýzy, všude vidí postupné zlepšení, také příspěvek v změně kurzu €/dolar, odhady vývoje trhů produktů, sýry navýšení, máslo stabilní, SMP pokles. Žádné nové poznatky to nepřineslo. Pavel Vávra z OECD předložil tendence na světovém trhu. Sice velmi zajímavé, ale k současné evropské situaci dost vzdálené. Také projekce vývoje do 2020 a dále je sice pěkná úvaha, ale jak víme z minulých zkušeností, velmi často došlo k úplnému obratu velmi optimistických výhledů. Po přestávce se ujal slovo Demarty a vysvětlil souhrny práce HLG (High level group ) mléka, která od října loňského roku se snaží připravit podmínky pro další činnost sektoru včetně co zavézt po zrušení kvót v 2015. Jeho přehled byl nebo má mít zásadní význam pro další postoje a vývoj politiky v mléčném sektoru. Nicméně, jak jsem uvedl na začátku, nikde nedošlo k žádným konkrétním návrhům ani u nástrojů řízení, ani u problémů konkurence, potravinového řetězce, či distribuce. V dokumentu, který zde Demarty rozebral se řeší celá řada otázek: 1. Pomáhá současná konkurenční politika obtížné situaci v sektoru? Odpověď byla dost vágní, i když tvrdil, že pomáhá ochraně proti špatným praktikám. 2. Jsou mléční farmáři poškozeni těmito protikonkurečními praktikami? Odpověď je jednoznačně pozitivní. 3. Platí EU pravidla konkurence pro všechny formy kooperace mezi farmáři? V členských zemích je celá řada uspořádání, která řídí konkurenci. Zde uvedl, že v návrhu se připravuje, že když skupina farmářů (či coops) má společný podíl na trhu méně než 5% a obrat méně než 40m€, na ty se konkurenční pravidla EU nevztahují. To bylo pochopitelně napadeno, že něco podobného neplatí pro distribuci. Další formy spolupráce při dohodách cen a množství dodávek v rámci přeshraniční spolupráce nespadají rovněž do těchto pravidel 4. Co se stane, když chtějí farmáři prodávat své mléko společně a jejich organizace má takovou velikost, že by mohla ovlivnit obchod mezi členskými zeměmi. Existují určité podmínky pro tuto formu spolupráce, pokud nezahrnuje dohodu o ceně a farmáři, kteří se dohody účastní nepředstavují společně 15% trhu. 5.Můžete dát příklad obchodní dohody, kde nedochází k dohodě o ceně? V takových případech funguje někdo jako agent či broker za stranu farmářů, a farmáři si nesmějí vyměnit informace ohledně cen. 6. Co se stane, když se farmáři dohodnou na prodeji společném svého mléka a také na společné ceně?

7




EU to považuje za kartel, i když existují výjimečné případy, když taková dohoda je mezi 2 státy považována za nezbytnou. Jako velký nákupce nechce jednat s s různými dodavateli a požaduje společnou cenu za celek. Nebo když se farmáři dohodnou, že zavedou nový produkt, pod společnou známkou. Ale i v těchto případech nesmí podíl na trhu přesáhnout 15%. 7. Různé další dohody včetně interprofesionální, jsou povoleny pod EU pravidly? Zde existují specifické podmínky, ostatní jako francouzský případ se ještě zkoumá. Zvlášť typické pro družstva všech forem a velikostí. 8. Pokud se farmáři dohodnou na společné sběru mléka (kamiony), buď sami nebo v asociaci, povoluje jim konkurenční zákon společné dohody o prodejních cílech a cenách mléka? Pravděpodobná odpověď je ano, pokud bude uznáno že to přináší zlepšení výkonnosti a větší integraci aktivit. Ale i zde je limit ve výši 20% podílu na trhu. 10. Mohou mléční farmáři spolupracovat s ostatními hráči řetězce, jako zpracovateli či velkoobchod? Ano, a členský stát zde může takovou meziprofesní dohodu uznat (FR- CNIEL), Hu (HAD), ŠP (INLAC). Demarty dále uvedl výsledky práce 4 pracovních skupin, které se v rámci HLG zabývaly: 1. nákupní síla a průhlednost, vyjednávací síla, možnosti kolektivního vyjednávání 2. nástroje trhu + futurem 3. a 4. kvalita a labelling V průběhu druhého kola diskusí se ukázalo, jak málo se zatím pokročilo, nástroje (nové) moc se o nich nemluví, rovnováha v řetězci, také zatím nic nového. V prvním odpoledním panelu, kde dělal moderátora Roger Waite (dřívě redaktor Agrafacts), dnes mluvčí Komisaře, zasedalo celkem deset lidí: Olivier Andrault (BEUC) – spotřebitelé Padraig Walshe (C/C) Jack Baines (Eucolait) asociace mléka Xavier Durieu (Eurocommerce) – zástupce obchodu Rudolf Mogele (DG AGri) Lidia Senra(Via Campesina) Werner Buck (EDA) Romuald Schaber (EMB) Alison Burell (JRC) Tématem zde byly kontrakty, vyjednávací možnosti farmářů a průhlednost. Každý se k tématu vyjádřil, všichni se shodli, že je cítit nadměrnou váhu distribuce. I zástupci spotřebitelů kritizovali postup distribuce jak u rozdělení marží, nepřevádění změn cen jak na spotřebitele, či farmáře. Vždy funguje jen jedním směrem. Zástupce Eurocommerce odpověděl argumenty, které neměly podklad a vyvolaly řadu ostrých reakcí, včetně Walshe a také předsedy mléčného výboru C/C, Brichart. Na většině bodů se shodl i Schaber, menší výhrady měla zástupkyně Via Campensina. Posledním panelem konference s tématem Tržní nástroje, výkyvy a futures byla konference uzavřena. Všechny dosavadní platné nástroje rozebrány, Komise jak se ukazuje zatím nemá příliš jasno, jakým směrem se musí vydat, kvóty se neobnoví a výběr nástrojů není příliš velký. Také se rozebíralo školní mléko a využití intervence (nebo její rozšíření na další produkty), privátní skladování. O výkyvech mluvil dlouze irský profesor Keane, ale neřekl nic nového. Futures – zde měl přednášku holandský profesor Joost Penning z University Maastricht, ale z tváří účastníků se dalo vyčíst, že o tomto tématu moc neví a přesvědčování profesora na ně neudělalo dojem.

8




Demarty nakonec udělal závěr a shrnul celé jednání. Předpokládá se, že podobná akce bude ještě v červnu, když bude znám výsledek práce a závěry všech 4 pracovních podskupin HLG o mléku. Co k tomu ještě dodat. Komise stále přešlapuje, když má udělat nějaké kroky vůči distribuci a obchodu. Pravidla pro farmáře jsou vždy přísnější a snáze se vynucují (farmářů je hodně, nejsou dostatečně organizováni oproti velké koncentraci distribuce a obchodu, kde Komise nikdy nezasáhla a nijak tuto koncentraci neomezovala.

Budoucí CAP – Fr x UK Na konferenci v Londýně s tématem Výhled zemědělství 2010, se podstatně lišily názory Francie a UK u role PP a co se má udělat, aby farmáři zůstali v sektoru. Shodli se nicméně na tom, že CAP musí zůstat zaměřený na produkci potravin a ne jen na údržbu venkova. Za francouzskou stranu mluvil Claude Soudé z FNSEA, ten řekl, že se o budoucím konkrétním tvaru CAP stále diskutuje, ale je jasné, CAP musí i nadále hrát velkou roli v LFA. Mluvil rovněž o regionálních rozdílech (i výnosů) a to je podle něho argument, proč bude těžké najít jednotný model pro celé EU. A francouzská myšlenka, že v letech, kdy jsou ceny vysoké (2007), by nemusely být podpory tak vysoké. Peter Kendall, president NFU s tímto pohledem nesouhlasí a chtěl by vyrovnanější platby (Flatter rate). Podobný názor na konferenci měl i zástupce Polska a náměstek generálního ředitele DG Agri, Lars Hoelgaard.

MEP´s a rozpočet Zemědělský výbor EP opět zopakoval požadavek na silný rozpočet, který umožní zemědělství zůstat konkurenční. Při slyšení v parlamentu se shodli prakticky všichni řečníci, že bez solidního rozpočtu, nemůže splnit CAP, co se na něm požaduje. Jan Maat (LTO) k tomu připomněl, že nyní nemá EU zemědělství optimální produkční potenciál, ten se musí za každou cenu udržet. Drtivá většina poslanců byla také proti novým formách spolufinancování. Také shoda u faktu, že současné rozdělení plateb na farmu není zdaleka odpovídající a poměr rozdělení mezi státy a farmáři se musí změnit.

Označení původu Parlament se rovněž vyslovil o potřebě označení země původu u masa, drůbeže a mléčných produktů, čerstvého ovoce a zeleniny a dalších jednosložkových produktů. Označení by mělo rovněž přinést informace o energetickém obsahu a výživné hodnotě, ale zároveň by mělo být jednodušší, snadno srozumitelné pro spotřebitele. Návrh, který připravili němečtí poslanci byl přijat 52 hlasy, 2 proti a 5 absencí. K návrhu bylo téměř 800 pozměňovacích doplňků.

Dánsko – zákon o půdě Dánská vláda minulý týden schválila novou legislativu liberalizace vlastnictví půdy, což podle expertů povede k další intenzifikaci sektoru. Nové body: - odstranění limitů na maximální počet zvířecích jednotek na farmu - odstranění limitů na maximální rozloze půdy vlastněné jedním farmářem 9




-

odstranění legálního požadavku, že 25-30% jakékoliv obhospodařované plochy má být vlastněno jedním farmářem. - nové možnosti pro produkci bez půdy - zrušení legálního požadavku, že farma musí mít vlastníka, který je kvalifikovaný farmář (nyní mohou být vlastníky i společnosti). Návrh byl podán původně zemědělským svazem a celá řada ochranářských organizací proti němu protestovala

Rakousko Vláda schválila finanční plán pro 2011-14, ve kterém jsou velké škrty v různých regionálních rozpočtech ale i v rozpočtu pro zemědělství a prostředí. Pro příští rok se sníží zemědělský rozpočet o 3,6% a rozpočet prostředí o 3,5%. ¨V každém další roce bude snížení ještě o něco větší. Navrhovaný rozpočet pro 2011 je o 77 m€ nižší než současný (2,1 mld€). Pro 2012 je plánován další škrt ve výši 123,3 m€, pro 2013 –l43m€, a pro 2014 snížení o 162 m€.

US export Ministr zemědělství Tom Vilsack zveřejnil novou strategii vlády na zvýšení zemědělských vývozů, jako součást obnovení amerického hospodářství. Tato strategie je stejná jako strategie presidenta Obama, který chce v příštích pěti letech zdvojnásobit americké vývozy. Dřívější strategie USDA byla založena na výběru obchodních partnerů podle zeměpisné polohy, nová strategie spočívá na trvalé pozici na všech trzích. Také má za úkol zlepšit spolupráci všech amerických agentur a ukázat priority pro zahraniční asistenci a výzkum. Roční hodnota amerického zemědělského vývozu roste, podle USDA ani ekonomická krize nezmenší jeho současnou hodnotu ve výši 100 mld dolarů (víc než dvojnásobek za dekádu).

Mléko FR – nové problémy Podle FNPL (svaz producentů), přišla z Fnil (mlékařský svaz zpracovatelů) zpráva o přerušení jednání o cenách mléka, zcela nečekaně. Fnil odmítá dohodnuté indexy pro další čtvrtletí, podle dohod mezi producenty a zpracovateli (vláda zde byla prostředníkem), z loňského roku. Michel Barnier dosáhl po víc než 10 měsících dohody, ale ta je jak se zdá velmi silně ohrožena. Podle zpracovatelů a to jak privátních tak družstev je problém „ za Rýnem“ na německé straně, kde jsou ceny o 15% nižší. A Fnil se zásobuje také dost význačně na německém trhu. Dohoda, ale je silně ohrožena, Fnil odmítá od 18. března udělat jakékoliv kroky k usmíření a tak, jak se zdá se opakuje stená situace jako před rokem.

Moučky – práce pokračují Ve společném prohlášení C/C, asociací zpracovatelů a obchodu s drůbeží (Avec), zpracování masa (Clitravi), zpracování tuku a kafilerií (Efpra), krmiv (Fefac) a také dobytka a masa (UECBV), které zaslali Komisaři obchodu, Karel DE Gucht, průmyslu, Antonio Tajani, zemědělství Dacian Ciolos a zdraví, John Dalli říkají, že zákaz má velký hospodářský dopad na sektory především vepřového a drůbeže. Oba sektory fungují jen s velmi omezenými maržemi a stále tvrdší legislativou ochrany zvířat a prostředí. Krmiva, jichž se většina do 10




Evropy dováží, podléhají velkému nárůstu cen a také je zde fakt, že konkurence z Brazílie, Argentiny a USA může moučky používat.

EP a potravinový řetězec Debata o celém potravinovém řetězci je také na programu EP. José Bové, známý francouzský rebel a antiglobalista, který je v EP za Zelené a je rovněž místopředsedou zemědělského výboru chce, aby se připravila reforma, která by znamenala lepší rozdělení příjmů pro producenty, ale také zachování rozumných cen pro spotřebitele. Podle Bové je v dokumentu Komise o dodávkách v rámci řetězce vidět, že je zde celá řada problémů, které jsou naprosto jasné a viditelné u situace cen a příjmů v sektoru zemědělství a potravy. Bové chce pro zasedání 4. května předložit svůj návrh s názvem: Odpovídající příjmy pro zemědělce a potravinový řetězec v Evropě, který je výkonnější. V dokumentu je především zdůrazněna potřeba změnit silový poměr při jednáních mezi producenty a zpracovateli a distribucí, což by mělo také vézt k snížení cenových výkyvů.

11


C společně s Boerenbond a FWA 24.3

Recommend Documents