BULLETIN ÚZEI MEZINÁRODNÍ KOMPARACE NÁKLADŮ A VÝNOSŮ VYBRANÝCH ZEMĚDĚLSKÝCH KOMODIT
č. 2/2012
1 1
MEZINÁRODNÍ KOMPARACE NÁKLADŮ A VÝNOSŮ VYBRANÝCH ZEMĚDĚLSKÝCH KOMODIT
Obsah Úvod
3
1 Mezinárovní srovnání nákladů a výnosů vybraných komodit rostlinné výroby 1.1 Mezinárodní srovnání nákladů a výnosů pšenice 1.2 Mezinárodní srovnání nákladů a výnosů kukuřice na zrno
4
2 Mezinárodní srovnání nákladů a výnosů v chovu prasat
7 10
Souhrn 17 Seznam použité literatury
18
Příloha 19
1
Vysvětlivky a použité zkratky HU Maďarsko AR Argentina IR Irsko AT Rakousko IT Itálie AU Austrálie KZ Kazachstán BE Belgie LU Lucembursko BG Bulharsko NA Severní Amerika BR, Brazílie, NL Holandsko BRsc, Brazílie (Santa Catarina), NO Norsko BRmt Brazílie (Mato Grosso) PL Polsko CA Kanada RO Rumunsko CH Švýcarsko RU Rusko CN Čína SE; SW Švédsko CZ, ČR Česká republika SH Jižní polokoule DE, D Německo UA Ukrajina DK Dánsko UK Velká Británie ES Španělsko US Spojené státy americké EU Evropská unie Y Uruguay FI Finsko ZA Jihoafrická Republika FR Francie CZV ceny zemědělských výrobců CZK česká koruna EUR euro IFCN International Farm Comparison Network (Mezinárodní síť srovnávání farem) InterPIG Mezinárodní pracovní skupina pro chov prasat JUT Jatečně upravené tělo LEI Landbouw-Economisch Institut Wageningen (Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky Wagenigen v Holandsku) MZe Ministerstvo zemědělství ČR o. p. orná půda USD americký dolar USDA United States Department of Agriculture ÚZEI Ústav zemědělské ekonomiky a informací v Praze vTI Institut of Farm Economics, Johan Heinrich von Thünen-Institute Braunschweig, (Ústav zemědělské ekonomiky, Ústav Johana Heinricha von Thünena Braunschweig v Německu) z. p. zemědělská půda ž. hm.
2
živá hmotnost
Úvod Srovnání nákladů a výnosů produkce vybraných zemědělských komodit českých producentů s evropskými a světovými producenty je stále aktuálním tématem. Umožňuje vymezit pozici tuzemských zemědělců vůči mezinárodní konkurenci a zjistit příčiny rozdílných ekonomických výsledků zemědělské výroby. Bulletin ÚZEI porovnává a hodnotí srovnatelné ukazatele vybraných zemědělských komodit v jednotlivých státech s cílem poskytnout informace nejen tvůrcům zemědělské politiky a představitelům zemědělské praxe, ale i přinést nové poznatky k prohloubení výzkumné činnosti. Podklady k této informaci byly získány z několika systémů (sítí), které pracují na bázi jednotné metodiky a umožňují tak přímé srovnání nákladů a výnosů zemí zapojených do daného systému. Podklady týkající se ekonomiky pěstování pšenice a kukuřice na zrno se opírají o výsledky šetření mezinárodní sítě „Agri benchmark Cash Crop“ v roce 2011, organizovaného Ústavem zemědělské ekonomiky v Braunschweigu (Institute of Farm Economics, Johan Heinrich von Thünen-Institut, vTI, Braunschweig, Německo). Z odvětví živočišné výroby je uvedeno mezinárodní srovnání chovu prasat, které vychází z podkladů mezinárodní sítě InterPig která je iniciována skupinou expertů z nejvýznamnějších exportních zemí. Česká republika je jejím členem od roku 2011 a je zastoupena ÚZEI. Cílem mezinárodní sítě InterPig je podat reprezentativní srovnání nákladů a výnosů ve výkrmu prasat.
3
1 MEZINÁROVNÍ SROVNÁNÍ NÁKLADŮ A VÝNOSŮ VYBRANÝCH KOMODIT ROSTLINNÉ VÝROBY Z rostlinných komodit byla k mezinárodnímu srovnání ekonomických a naturálních ukazatelů vybrána pšenice a kukuřice. Uvedené výsledky odrážejí ekonomickou situaci produkce pšenice a kukuřice v jednotlivých zemích, které se zúčastnily mezinárodního srovnání v roce 2011 (údaje za rok 2010). Každá farma je charakterizována kódem, složeným ze zkratky země, rozlohy orné půdy a regionu, ve kterém se nachází. Produkce hlavních tržních plodin je v každé zemi reprezentována tzv. typickou farmou, která zohledňuje typickou velikost podniku, typickou strukturu a výměru plodin, užívané pracovní postupy, používané vstupy a jejich množství, produkci a další náležitosti zemědělské výroby charakteristické pro danou oblast. Za každou zemi je zařazen do sítě minimálně jeden typický podnik, popřípadě další nadprůměrný podnik (větší než průměrný). Datovou základnou pro srovnání podmínek rostlinné produkce jsou reálné výsledky vybraných farem, které jsou porovnány s vývojem v dané zemi. To znamená, že veškeré reálné výsledky z typických farem procházejí expertním posouzením. V případě, že výsledky v typické farmě neodrážejí dostatečně situaci dané komodity v zemi potažmo v regionu, jsou výsledky modifikovány tak, aby byly pro danou zemi či region reprezentativní. Metodika šetření Agri benchmark Cash Crop umožňuje na základě znalosti agrárního sektoru zastoupit reálnou typickou farmu farmou virtuální. V kap. 1 se pracuje ve shodě s citovaným pramenem s těmito ekonomickými ukazateli: Celkové náklady vynaložené farmou jsou tvořeny skutečně vynaloženými náklady, odpisy a dopočítanými náklady obětované příležitosti. Celkové náklady zahrnují také příslušný podíl režijních nákladů farmy. Placené náklady jsou skutečně vynaložené náklady na produkci, tj. náklady na nakoupená osiva, hnojiva, prostředky ochrany rostlin, včetně mezd, nájemného za pozemky a placených úroků. Na základě definice vTI se za skutečně vynaložené náklady na produkci považují náklady v souladu s účetním ziskem nebo ztrátou. Odpisy jsou převzaty z účetnictví jednotlivých farem a zahrnují lineární odpisy budov, strojů a vybavení odvozené od reprodukčních, nikoliv pořizovacích cen. Daňové odpisy zde nehrají roli. Náklady obětované příležitosti (náklady ušlých příležitostí) jsou náklady kalkulované jako obětované výnosy půdy, práce a kapitálu (v případě vlastní půdy, práce rodinných příslušníků a vlastního kapitálu). Náklady na pěstování tržních plodin v typické farmě (výrobní náklady, náklady produkce) nezahrnují režijní náklady a člení se na přímé náklady, provozní náklady a náklady na půdu. Přímé náklady zahrnují náklady na osiva, hnojiva, prostředky ochrany rostlin, náklady na zavlažování a pojištění plodin. Provozní náklady zahrnují variabilní náklady strojů (např. údržba), náklady na energii (jak pro stroje, tak na sušení), odpisy a úroky strojů, náklady na služby, výdaje za námezdní práci a náklady obětované příležitosti za práci rodinných příslušníků. Náklady na půdu zahrnují nájemné placené majitelům půdy a dále náklady obětované příležitosti vlastní půdy. Náklady obětované příležitosti vlastní půdy jsou oceněny podle aktuální ceny půdy v typickém regionu. Hrubý výnos je roven tržní ceně dané komodity plus platby vázané na plochu plus další příjmy speciálních plodin. Všechny výsledky jsou uváděny v €/t. Přepočet byl proveden pracovištěm vTI v Braunschweigu na základě průměrných kurzů za rok 2010. 4
1.1 Mezinárodní srovnání nákladů a výnosů pšenice V roce 2010 činila světová výměra pšenice 227,6 mil. ha a průměrné hektarové výnosy podle údajů USDA dosahovaly 3,01 t/ha. Jak vyplývá z dat USDA, téměř 23 % světové výměry pšenice se nacházelo v bývalých státech Sovětského svazu. Dále USDA uvádí, že v zemích EU-27 činila v roce 2010 výměra pšenice 25,8 mil. ha a průměrný hektarový výnos dosahoval 5,4 t/ha. Graf 1.1/01 Hektarový výnos v roce 2010 (t) 10 9 8 7 6 5 4 3 2
ZA1800NC
ZA2500OV*
AU4500SC*
ZA1700WFS
UY360CEN*
BR195PR
UY292SW*
AR700SBA*
AR900WBA*
US900ND*
Severní Amerika
AR330ZN*
CA6000SAS*
UK800CAM
CA1700SAS*
UK440SUFF
SE445SK
SE570LAV
RO640TR
IT240ER
PL2000ST
HU1100TC
FR230PICB
FR150BI
EU
FR200DOR
DK605FYN
DK475FYN
DE370UE
DK1300SL
DE240NI
DE360OW
DE1600MVP
CZ4000JC
DE1300MB
CZ1200JM
BG4040PLE
KZ5386AKM*
UA6700PO
Východ
KZ16000NK*
RU7000BS
UA2600WU
0
RU20000BS
1
Jižní polokoule
*jedná se o pšenici jarní Poznámka: Počáteční písmena u označení farem vyjadřují zkratku země, číslice výměru orné půdy farmy, konečná písmena region. Pramen: Agri benchmark Cash Crop, vTI Braunschweig
Z grafu 1.1/01 vyplývá, že nejvyšší hektarové výnosy dosahovaly farmy v zemích EU, kde se pohybovaly v rozmezí 4,4–9,6 t/ha. Na východ od EU dosahovaly hektarové výnosy 0,9–3,9 t/ha, což neodpovídá ani 1/3 hektarových výnosů EU. V zámoří byla zjištěna velká variabilita v hektarových výnosech mezi jednotlivými zeměmi, nejnižší výnosy dosáhly farmy v Kanadě a Brazílii, naopak nejvyšší hektarové výnosy byly dosaženy v Jihoafrické republice (až 9 t/ha). Hektarový výnos sám o sobě o ekonomice pěstování pšenice nic nevypovídá, a proto je vhodné pro porovnání ekonomické úrovně využít další ukazatele jako například rentabilitu a nákladovost. Výsledné údaje o nákladech a výnosech podniků s produkcí pšenice umožňují identifikovat státy, popř. regiony s nízkými nebo vysokými náklady na jednotku produkce a současně deklarovat, jakého hrubého výnosu na jednotku produkce bylo v daném státě či regionu dosaženo. V grafu 1.1/02 je znázorněna ekonomická úroveň farem v jednotlivých zemích a regionech. V roce 2010 bylo do mezinárodního srovnání ekonomiky pěstování pšenice zařazeno 41 farem z 20 zemí světa. Zaměříme-li se na přední světové vývozce pšenice (Ukrajina, Francie, Kanada, USA, Argentina a Austrálie), byla produkce pšenice při kalkulování celkových nákladů, tj. včetně nákladů obětované příležitosti a hrubých výnosů (tj. tržeb a vázaných plateb na plochu) v roce 2010 zisková, a to u více jak poloviny farem. Nejlepšího výsledku bylo dosaženo u farmy v Austrálii (zisk 91,4 €/t). Celkové náklady českých farem se v roce 2010 pohybovaly mezi 138 150 €/t, což přibližně odpovídalo světovému průměru. Naopak nejhorší výsledky u sledovaných farem byly dosaženy v Brazílii a Rusku, kde produkce pšenice u farmy v Brazílii vyšla se ztrátou 153 €/t a u ruské farmy byla zjištěna ztráta -86 €/t (RU20000BS). Jak znázorňuje graf 1.1/02, největší podíl na nákladech produkce pšenice tvoří placené náklady na produkci. V roce 2010 patřily mezi farmy s nejnižšími placenými náklady na produkci (pod 100 €/t) farmy z Argentiny, Uruguaye a Austrálie. Střední úrovně placených nákladů, tj. 100 130 €/t produkce, dosáhla polovina farem mezinárodního srovnání. V zemích bývalého východního bloku (z německých farem se jedná 5
o DE1600MVP) byly náklady obětované příležitosti zanedbatelné. Na těchto farmách vychází vysoký podíl námezdní práce a půdy a tyto náklady byly zahrnuty do placených nákladů. Naopak v západních a zámořských farmách, charakterizovaných vysokým podílem vlastněných výrobních faktorů (práce a půda), jsou tyto nákladové položky zahrnuty do kategorie nákladů obětovaných příležitostí. Tuto skutečnost je třeba brát v úvahu při srovnávání placených nákladů. Graf 1.1/02 Hrubý výnos a celkové náklady pšenice v roce 2010 (€/t) 350
Placené náklady
300
Odpisy
Náklady obětované příležitosti
Hrubý výnos
250
200
150
100
Východ
EU
Severní Amerika
ZA1800NC
ZA2500OV*
AU4500SC*
ZA1700WFS
UY360CEN*
BR195PR
UY292SW*
AR700SBA*
AR900WBA*
US900ND*
AR330ZN*
CA6000SAS*
UK800CAM
CA1700SAS*
UK440SUFF
SE445SK
SE570LAV
RO640TR
IT240ER
PL2000ST
HU1100TC
FR230PICB
FR150BI
FR200DOR
DK605FYN
DK475FYN
DE370UE
DK1300SL
DE240NI
DE360OW
DE1600MVP
CZ4000JC
DE1300MB
CZ1200JM
BG4040PLE
KZ5386AKM*
UA6700PO
KZ16000NK*
RU7000BS
UA2600WU
0
RU20000BS
50
Jižní polokoule
*Jedná se o pšenici jarní Poznámka: Počáteční písmena u označení farem vyjadřují zkratku země, číslice výměru orné půdy farmy, konečná písmena region. Pramen: Agri benchmark Cash Crop, vTI Braunschweig
Analýzou klíčových nákladových položek (přímé náklady, provozní náklady a náklady na půdu) lze objasnit důvody, jež vedly k rozdílným ekonomickým výsledkům u produkce pšenice v ČR ve srovnání s vybranými sousedními vývozci ze zemí EU a předními světovými vývozci (graf 1.1/03). Graf 1.1/03 Základní nákladové položky pšenice v roce 2010 (€/t) 350 Přímé náklady
300
Provozní náklady
Náklady na půdu
250 200 150 100
Severní Amerika
ZA2500OV*
ZA1800NC
ZA1700WFS
AU4500SC*
UY292SW*
UY360CEN*
BR195PR
AR900WBA*
AR330ZN*
AR700SBA*
US900ND*
CA6000SAS*
CA1700SAS*
UK800CAM
UK440SUFF
SE445SK
SE570LAV
RO640TR
PL2000ST
IT240ER
HU1100TC
FR230PICB
FR150BI
EU
FR200DOR
DK605FYN
DK475FYN
DE370UE
DK1300SL
DE360OW
DE240NI
DE1600MVP
DE1300MB
CZ4000JC
CZ1200JM
BG4040PLE
KZ5386AKM*
UA6700PO
Východ
KZ16000NK*
UA2600WU
RU7000BS
0
RU20000BS
50
Jižní polokoule
*jedná se o pšenici jarní Poznámka: Počáteční písmena u označení farem vyjadřují zkratku země, číslice výměru orné půdy farmy, konečná písmena region. Pramen: Agri benchmark Cash Crop, vTI Braunschweig
6
Ze sledovaných zemí byly zjištěny nejnižší přímé náklady u kazašských farmářů (13 50 €/t), argentinských farmářů (kolem 38 46 €/t), u větší farmy ve Francii (37 €/t) a u menší farmy v ČR (38 €/t). V Argentině tvořily největší část přímých nákladů náklady na hnojiva, kdežto v Kazachstánu a Francii (FR230PICB) připadal největší podíl z přímých nákladů na prostředky ochrany rostlin. U ostatních sledovaných farem se přímé náklady pohybovaly mezi 40 90 €/t, s výjimkou farem jižní Afriky a Brazílie, kde přímé náklady přesáhly 93 €/t. Srovnatelné přímé náklady s farmami v ČR vynakládaly farmy v Argentině (AR700SBA), v Austrálii, ve Švédsku a Francii (FR150BI, FR230PICB). Švédská farma (SE570LAV) vynaložila přes 65 % přímých nákladů na hnojiva. V Argentině, Austrálii a ČR (CZ4000JC) bylo na hnojiva vynaloženo přes 50 % přímých nákladů. U typické české farmy (CZ1200JM) byly v přímých nákladech osiva, hnojiva i prostředky ochrany rostlin zastoupeny rovnoměrně. Největší podíl provozních nákladů na celkových nákladech (přes 55 %) vynaložily farmy z východu, farmy v ČR a ve Francii. Součástí provozních nákladů jsou náklady na strojové vybavení, které u větší farmy Ruska a Kazachstánu přesahovaly 70 % těchto nákladů, ale náklady za práci se pohybovaly kolem 10 %. Provozní náklady u farem v Argentině a Uruguayi byly plně tvořeny službami a námezdní prací, a proto tyto farmy nevykazují v celkových ekonomických nákladech ani odpisy (viz graf 1.1/02). Některé farmy naopak vůbec nevyužívají služby a veškeré práce provádějí ve vlastní režii např. farmy v Rusku, Kazachstánu, Polsku, Maďarsku, Rumunsku, Kanadě a ve Francii. U ostatních uvedených zemí nebyly rozdíly mezi jednotlivými položkami provozních nákladů tak významné. U farem rodinného charakteru byly do provozních nákladů zahrnuty náklady obětované příležitosti práce. Poslední položkou v celkových nákladech, byly náklady na půdu (graf 1.1/03). Nejvyšší náklady na půdu vynaložily stejně jako v minulých letech farmy v Dánsku a Itálii (69-93 €/t), v přepočtu na 1 ha půdy to bylo více než 530 €/ha. Naopak nejnižší náklady byly vynaloženy ve farmách Kazachstánu a Ruska (RU20000BS), kde se cena za pronajatou půdu pohybovala mezi 5-10 €/t. V případě hospodaření na vlastní půdě byly do nákladů na půdu zahrnuty náklady obětované příležitosti.
1.2 Mezinárodní srovnání nákladů a výnosů kukuřice na zrno V roce 2010 bylo do mezinárodního srovnání nákladů a výnosů na pěstování kukuřice na zrno v šetření Agri benchmark Cash Crop zařazeno 20 farem z 11 zemí světa. Hektarové výnosy se pohybovaly mezi 4,6-14,4 t/ha. Největší hektarový výnos byl dosažen na farmě v Jihoafrické republice, Argentině a Rumunsku (graf 1.2/01). Česká republika patřila k zemím s nejnižším hektarovým výnosem. Graf 1.2/01 Hektarový výnos (t)
Poznámka: Počáteční písmena u označení farem vyjadřují zkratku země, číslice výměru orné půdy farmy, konečná písmena region. Pramen: Agri benchmark Cash Crop, vTI Braunschweig
7
Při srovnání ekonomických výsledků vývozců z členských zemí EU a předních světových vývozců kukuřice (Ukrajina, USA, Argentina a Brazílie) lze konstatovat, že 4/5 farem dosáhlo zisku při zahrnutí nákladů obětované příležitosti do celkových nákladů a zahrnutí tržeb a plateb vázaných na plochu do hrubých výnosů. Nejlepších výsledků bylo dosaženo v Rumunsku. Naopak nejhorších ekonomických výsledků bylo dosaženo v Brazílii (ztráta farem kolem -25 €/t). České farmy produkovaly kukuřici na zrno se ziskem 17-21 €/t. V roce 2009 byla situace zcela odlišná, zisku dosahovala pouze pětina farem. Česká farma produkovala v roce 2009 kukuřici se ztrátou. Celkové náklady na produkci kukuřice na zrno se pohybovaly v rozpětí 53 197 €/t (graf 1.2/02). Stejně jako u pšenice také u kukuřice na zrno představují placené (vynaložené) náklady na produkci největší podíl na celkových nákladech. Graf 1.2/02 Hrubý výnos a celkové náklady kukuřice na zrno (€/t) 210
Placené náklady
Odpisy
Náklady obětované příležitosti
Hrubý výnos
180 150 120 90 60
Východ
EU
Severní Amerika
ZA1800NC
ZA1700WFS
ZA1200NW
UY360CEN
UY292SW
BR195PR
BR1300MT
AR900WBA
AR700SBA
AR330ZN
US900ND
US700IA
RO640TR
IT240ER
HU1100TC
FR200DOR
FR150BI
CZ4000JC
UA6700PO
0
CZ1200JM
30
Jižní polokoule
Poznámka: Počáteční písmena u označení farem vyjadřují zkratku země, číslice výměru orné půdy farmy, konečná písmena region. Pramen: Agri benchmark Cash Crop, vTI Braunschweig
Z klíčových nákladových položek uvedených v grafu T1.2/02 vyplývají celkové ekonomické výsledky vybraných zemí EU, předních světových vývozců a českých podniků. K zemím s nejvyššími výrobními náklady u kukuřice na zrno v roce 2010 (nad 150 €/t) patřily Itálie, menší farma z Francie a Brazílie a větší farma z ČR. Podíl jednotlivých nákladových položek na celkových nákladech byl velmi podobný v obou českých farmách a ukrajinské farmě. Jak ukazuje graf 1.2/03 farmy ČR vykazují přibližně stejnou výši přímých nákladů jako farmy Brazílie a Maďarska. Nejnižší přímé náklady byly vynaloženy v Rumunsku (kolem 25 €/t) a v Argentině (mezi 20 31 €/t). Z přímých nákladů vynaložila nejvíce farma z Rumunska (60,2 %) a argentinské farmy (přes 40,9 %) na hnojiva. I většina ostatních farem sledovaných v této zprávě vynaložila největší část přímých nákladů na hnojiva. U větší farmy v ČR tvořily náklady na hnojiva dokonce více než 60 % přímých nákladů. Při analýze provozních nákladů nesmíme zapomenout, že některé farmy nevyužívají práci rodinných příslušníků. Jedná se převážně o farmy jižní polokoule (Argentina a Uruguay) a farmy střední a východní Evropy (ČR, Maďarsko a Ukrajina). Farmy v Argentině a Uruguayi si zajišťují veškeré operace formou služeb. Největší podíl provozních nákladů na celkových nákladech vykázala menší farma Francie, a to přes 60 %. Tato farma vynaložila přes 46 % provozních nákladů za práci, přičemž náklady na práci rodinných příslušníků byly 2,5x vyšší než námezdní práce (v €/t). Náklady na stroje tvořily u francouzské farmy více než 40 % provozních nákladů. U podniků v ČR tvořily provozní náklady 37 47 % z celkových nákladů, přičemž náklady na stroje zaujímaly cca 40 % těchto nákladů (22,8-28 €/t). 8
Poslední sledovanou položkou byly náklady na půdu, které se pohybovaly mezi 6-53 €/t (graf 1.2/03). Nejvyšší vynaložené náklady na půdu v přepočtu na 1 t produkce byly zjištěny v Itálii a USA ve státě Iowa. Důvodem byly extrémně vysoké náklady na 1 ha půdy ve srovnání s ostatními farmami (430-637 €/ha). Naopak nejnižší náklady na půdu byly zaznamenány v Jižní Africe, ČR a na Ukrajině, kde se náklady na půdu pohybovaly kolem 10 €/t (<50 €/ha), kromě menší farmy v ČR a největší farmy v Jižní Africe. Graf 1.2/03 Základní nákladové položky kukuřice na zrno (€/t) 200 Přímé náklady
180
Provozní náklady
Náklady na půdu
160 140 120 100 80 60 40
Východ
EU
Severní Amerika
ZA1800NC
ZA1700WFS
ZA1200NW
UY360CEN
UY292SW
BR195PR
BR1300MT
AR900WBA
AR700SBA
AR330ZN
US900ND
US700IA
RO640TR
IT240ER
HU1100TC
FR200DOR
FR150BI
CZ4000JC
CZ1200JM
0
UA6700PO
20
Jižní polokoule
Poznámka: Počáteční písmena u označení farem vyjadřují zkratku země, číslice výměru orné půdy farmy, konečná písmena region. Pramen: Agri benchmark Cash Crop, vTI Braunschweig
9
2 MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ NÁKLADŮ A VÝNOSŮ V CHOVU PRASAT Mezinárodní srovnání nákladů a výnosů v chovu prasat vychází podkladů mezinárodní sítě InterPig. Data za Českou republiku vychází z „Výběrového šetření nákladů a výnosů v zemědělství“ organizovaného každoročně v ÚZEI. Výsledky za ČR uvedené v této zprávě představují průměrné výsledky podniků s chovem prasat. Stavy prasat v EU27 v roce 2010 poklesly ve srovnání s rokem 2003 přibližně o 5 %. Jak vyplývá z grafu 2/01 a 2/02, vývoj stavů prasat probíhal v jednotlivých zemích EU výrazně odlišně. Graf 2/01 Stavy prasat v zemích EU v roce 2003 a 2010 20
30 000
tis. ks .
Změna 2010/2003 %
17,8
25 000
20 000
2010
9,5
7,9 -5,2
-5,0
-12,3
5,5 -8,1 -3,9
-12,1
-4,6 -3,7
-13,3
1,8 -3,0
-9,4
10
13,4
6,7 1,5 -5,2 -7,9
-35,7
-36,2
15 000
-10
-19,9
-24,1
0
-35,5
-20
-44,2 -52,4
-30
10 000
Změna 2010/2004 (%)
2003
-40 5 000
Německo
Polsko
Španělsko
Francie
Dánsko
Itálie
Nizozemí
Belgie
Anglie
Rumunsko
Rakousko
Maďarsko
Portugalsko
Česká republika
Irsko
Švédsko
Finsko
Chorvatsko
Litva
Řecko
Slovensko
Kypr
Bulharsko
Lotyšsko
Slovinsko
Estonsko
Malta
0
Lucembursko
-50 -60
Pramen: Eurostat
Graf 2/02 Vývoj stavu prasat a produkce masa v EU15 a EU12
stavy - 2003 - 2007 = 100 stavy - 2003=100 = 100%; %;produkce produkce - 2007 = 100 % %
110
EU 15
100
90
EU 15 EU 12 Produkce masa EU 15 Produkce masa EU12
80
EU 12
70
60
2003
Pramen: Eurostat
10
2004
2007
2009
2010
Zatímco v zemích přistoupených k EU v roce 2004 resp. 2007 (označované jako EU10, později EU12) stavy prasat výrazně klesaly, ve starých členských zemích EU15 se stavy prasat udržely na hodnotách roku 2003. V nových členských zemích byl od roku 2003 pozorován největší pokles stavů prasat na Slovensku (-52 %), v České republice (-44 %), Slovinsku (-36 %), Maďarsku a Bulharsku. Celkově stavy prasat v zemích EU12 poklesly od roku 2003 do 2010 přibližně o 22 %. Ve starých členských zemích EU15 byl zaznamenán pokles stavů prasat především ve Švédsku (-24 %), Irsku (-13 %), Anglii (-9 %), Francii (-8 %), k menšímu poklesu pak došlo ve Finsku, Belgii, Dánsku. Nicméně největší producenti z EU15 vykázaly růst stavů prasat např. v Nizozemsku o 13 %, Řecku o 9,5 %, Španělsku téměř o 7 %, Itálii o 1,8 %, v Německu o 1,5 %. Průměrné stavy prasat v EU15 v roce 2010 stagnovaly na úrovni roku 2003, v celém období 2003-2010 stavy prasat neklesly pod úroveň roku 2003.
Náklady v chovu prasat Česká republika je jedinou z nových členských zemí, která se zapojila do projektu InterPig. Přímá konfrontace výsledků s nejlepšími producenty EU nevyznívá pro ČR příliš lichotivě, ale umožňuje zkoumat, ve které oblasti chovu prasat existují rezervy. Výrobní náklady prasat se v jednotlivých členských zemích EU velmi lišily. Rok 2009 byl ve srovnání s rokem 2008 pro chovatele prasat příznivější (Graf 2/03). Meziroční pokles cen krmiv znamenal velké snížení výrobních nákladů ve všech sledovaných zemích. Podle výsledků za první pololetí roku 2009 hospodařili producenti vepřového masa se ztrátou, protože náklady na krmiva (ceny krmiv) klesaly velmi pozvolna. V druhé polovině roku 2009 došlo k mírnému zlepšení rentability chovu prasat napříč celou EU, nicméně produkce vepřového masa byla ztrátová i u největších producentů v EU. Z globálního pohledu byly nejnižší výrobní náklady jatečných prasat v roce 2009 v Brazílii, Kanadě a USA. Ve srovnání s producenty v EU dosahovaly přibližně o 34-45 eurocentů nižší náklady na 1 kg JUT. V rámci EU dosáhli nejnižších nákladů producenti v Dánsku, Francii, Nizozemsku, Belgii a Rakousku. Jejich průměrné náklady se pohybovaly v rozmezí 1,36-1,41 €/kg JUT. Průměrné náklady v ČR byly v roce 2009 přibližně o 18-30 eurocentů/kg JUT vyšší než u hlavních evropských producentů, přičemž nejblíže výsledkům ČR bylo Německo (mimo Itálie) s náklady nižšími o 18 eurocentů/kg JUT. V závislosti na užitkovosti prasat se náklady pohybovaly v rozmezí 1,55-2,08 €/kg JUT tzn., že někteří čeští producenti se mohli dostat na úroveň nákladů Německa. Graf 2/03 Výrobní náklady prasat v letech 2008-2010 (€/kg JUT za tepla)
2008
2,2
2009
2010
Náklady EUR/kg JUT za tepla
2,0 1,8 1,6 1,4 1,2 1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0
AT
BE
ČR
DK
FR
D
UK
IR
IT
NL
ES
SW
CA
USA
BR (sc)
BR (mt)
Pramen: InterPig
11
V roce 2010 došlo oproti roku 2009 ve všech zemích zařazených do mezinárodního srovnání ke stagnaci, nebo jen mírnému nárůstu nákladů. K tomu velkou měrou přispěl příznivý vývoj cen krmných obilovin během roku 2009, který zhruba přetrvával až do poloviny roku 2010. Nejnižší výrobní náklady ze zemí EU byly v roce 2010 zjištěny ve Francii (1,36 €/kg JUT za tepla), k producentům s nejvyššími náklady se naopak řadila Česká republika s 1,76 €/kg JUT (Graf 2/03). Obdobně tomu bylo i v předchozích letech, kdy ve Francii byly dosahovány nejnižší náklady a v ČR nejvyšší. Náklady největších evropských producentů se v roce 2010 pohybovaly v rozmezí 1,40-1,50 €/kg JUT. Česká republika se nákladově nejvíce přibližovala Itálii, kde jsou ale prasata záměrně vykrmována do vyšší hmotnosti k výrobě národních specialit a vyšší náklady jsou, na rozdíl od ČR, kompenzovány vyšší tržní cenou za exkluzivní surovinu. Výsledky za ČR představují průměrné hodnoty přibližně za 60-70 podniků, do souboru podniků náležejí i moderní a efektivní podniky, které dosahují srovnatelných výsledků se západními producenty. Pro srovnání byly v roce 2010 za ČR vypočteny náklady za skupinu podniků s uzavřeným obratem stáda s užitkovostí prasnic dosahující téměř 25 odstavených selat na prasnici (v roce 2010 byl průměr v šetření UZEI 20,78 selat). Náklady se u této skupiny podniků pohybovaly kolem 1,6 €/ kg JUT za tepla a byly tak přibližně na úrovni Rakouska, Velké Británie a Švédska, za nejlepšími producenty zaostávaly o 10 až 20 eurocentů. Pozice České republiky v mezinárodním srovnání je do určité míry ovlivňována také aktuálním kurzem České koruny vůči Euru, protože během roku 2010 docházelo k výkyvům, které znamenaly rozdíly ±10 eurocentů/kg JUT v nákladech vyjádřených v EUR. K mezinárodnímu srovnání byl použitý průměrný kurz za rok 20101. Obdobně jako v předchozích letech byly náklady zámořských producentů zřetelně nižší, než jakých dosáhli nejlepší producenti v EU. Náklady se pohybovaly v rozmezí 1,0 až 1,1 €/kg JUT za tepla. Jak v Kanadě, USA, tak i v Brazílii byly náklady v roce 2010 navzájem srovnatelné. Náklady na úrovni 1 €/kg JUT byly dosaženy v západní části Brazílie (oblast Mato Grosso) a odpovídají nákladům ve velkochovech s integrovanou výrobou krmiv. Nicméně tyto nižší výrobní náklady byly doprovázeny vyššími přepravními náklady vepřového masa do přístavů, nebo do oblastí s vysokou koncentrací spotřebitelů. Výrobní náklady zámořských výrobců jsou, stejně jako v případě ČR, závislé na směnném kurzu k EUR, a proto např. silný brazilský Real negativně ovlivňuje konkurenceschopnost brazilského vepřového. Rozdíl ve struktuře nákladů na 1 kg JUT lze mezi evropskými a zámořskými zeměmi spatřovat především v nákladech na krmiva, v odpisech a také v pracovních nákladech. Evropští producenti vynakládali na krmiva 0,76-0,98 €/kg JUT, s výjimkou Itálie, kde z důvodu produkce „těžkých“ prasat a tím podstatně horší konverze krmiv, náklady na krmiva daleko přesahovaly 1 €/kg JUT. V Kanadě, USA a Brazílii náklady na krmiva nepřesáhly 0,75 €/kg JUT. Nižší náklady na krmiva zámořských producentů byly dány nižšími cenami krmných směsí v průměru o 20 % a také relativně příznivou konverzí krmiva (graf 1 a 2 v příloze). Česká republika se zařadila mezi země s nejnižšími cenami krmných směsí, ale nízká efektivita využití krmiv zvířaty (konverze krmiva horší o 0,85 kg krmiva na 1 kg přírůstku), byla ve finále příčinou relativně vysokých nákladů na krmiva. Celková spotřeba krmiva na jatečné prase byla v České republice přibližně o 90 kg vyšší, než byl průměr evropských producentů (bez Itálie). Horší konverze krmiva vede k vysoké citlivosti českých producentů na růst cen krmných směsí ve srovnání s producenty s lepší konverzí krmiva. Pracovní náklady se pohybovaly od 9 eurocentů/kg JUT v Brazílii až po 15 eurocentů/kg JUT ve většině evropských zemí (ČR 17 eurocentů/kg). Mezi jednotlivými zeměmi byly zjištěny velké rozdíly v produktivitě práce. Mezi produktivitou a cenou práce byla přímá souvislost. Země s nízkou cenou práce (Brazílie, ale i ČR2) dosahovaly podstatně horší produktivity práce ve srovnání se zeměmi s vysokou cenou práce (Dánsko, Nizozemí). Výsledné náklady práce na 1 kg JUT se pak v rámci EU příliš nelišily.
1
www.ec.europa.eu/budget/inforeuro
2
Produktivita práce byla měřena jako počet hodin potřebných na vyprodukování 1 t masa. V ČR nebyly k dispozici přesné údaje o počtu hodin na odchov a výkrm prasat. Počet hodin pro výpočet produktivity byl v ČR odhadnutý na základě celkových pracovních nákladů na jatečné prase a průměrné sazby za 1 h práce.
12
Položka ostatní variabilní náklady byla v ČR přibližně o 30 % vyšší, než byl průměr zemí EU. Byly do ní zahrnuty náklady na obnovu stáda, náklady na léčiva a desinfekční prostředky, pojištění, daně a náklady na energie. Ve srovnání se západními producenty byly v ČR vynaloženy přibližně o 50 % vyšší veterinární náklady včetně nákladů na léčiva a mírně vyšší byly také náklady na energie. Ostatní nákladové položky byly srovnatelné. Ostatní variabilní náklady byly v ČR přibližně na úrovni Německa, Irska a Rakouska. V zámoří byly ostatní variabilní náklady přibližně o 25 % nižší, než byl průměr evropských producentů. Rozdíly vznikaly především v nákladech na obnovu stáda a v nákladech na energii. Zatímco nejlepší evropští producenti dosahovali srovnatelných nákladů na obnovu stáda se zámořskými producenty, v nákladech na energii značně ztráceli. V zámoří byly náklady na energie v průměru o 50 % nižší než v EU. Brazílie zaostávala za nejlepšími evropskými producenty, USA i Kanadou ve veterinárních nákladech a nákladech na léčiva.
Graf 2/04 Náklady na jatečné prase v roce 2010 (€/kg JUT za tepla) 2,0
EUR/kg JUT za tepla .
1,8 1,6 1,4 1,2 1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0
AT
BE
ČR
DK
FR
D
UK
IR
IT
NL
ES
SW
CA
USA
Náklady na krmiva
Ostatní variabilní náklady
Pracovní náklady
Odpisy + ostatní fixní náklady
BR (sc)
BR (mt)
Pramen: InterPig
Položka „odpisy a ostatní fixní náklady“ zahrnuje kromě odpisů také náklady na opravy a udržování, úroky a režijní náklady. Odpisy souvisí s investicemi do chovů prasat, jejich výše se v rámci EU značně lišila. Nejnižší netto odpisy ze zemí EU byly zjištěny v ČR a Španělsku (cca 0,09 €/kg JUT), naopak nejvyšší ve Švédsku (0,32 €/kg JUT). U zbývajících producentů se odpisy pohybovaly kolem 0,16 €/kg JUT. V zámoří byly odpisy přibližně o 60 % nižší než průměrná výše odpisů v Evropě. Vysoké odpisy evropských chovatelů prasat ve srovnání se zámořskými producenty souvisí mj. s nutností vypořádat se s předpisy pro welfare zvířat a na ochranu životního prostředí do konce roku 2012. Režijní náklady zahrnuté do této položky výrazně zhoršily pozici ČR, protože ve srovnání s ostatními producenty byly režie výrazně vyšší (graf 2/04).
Vývoj cen a rentability výroby Vývoj realizačních cen v roce 2008 (ceny na reprezentativních trzích) reagoval s mírným zpožděním na významný meziroční nárůst nákladů, maxima dosáhly realizační ceny v EU ve 3. čtvrtletí 2008. V roce 2009 realizační ceny meziročně klesaly s ohledem na pokles výrobních nákladů. Jak vyplývá z grafu 2/05 Česká republika se řadila mezi země s nejvyšší průměrnou realizační cenou. Konkurenceschopnost českého vepřového masa není ovlivňována pouze náklady v prvovýrobě, ale také náklady při zpracování. Zpracovatelský průmysl je v ČR ve srovnání s předními producenty EU značně roztříštěný což snižuje jeho konkurenceschopnost vůči obrovským zpracovatelům např. v Polsku a Německu.
13
Graf 2/05 Vývoj cen prasat v EU – €/kg JUT 2,00
1,60
1,40
1,20
2011/Q1
2010/Q4
2010/Q3
2010/Q2
2010/Q1
2009/Q4
2009/Q3
2009/Q2
2009/Q1
2008/Q2
2008/Q1
0,80
Německo Polsko Belgie Velká Británie ČR 2008/Q4
EU Nizozemí Dánsko Francie Irsko
1,00
2008/Q3
CenaEUR/kgJUT
1,80
Pozn.: ceny na reprezentativních trzích
Pramen: http://www.bordbia.ie - Irish food board
Realizační ceny vepřového v letech 2008-2010 v jednotlivých zemích uvádí graf 2/06. Cena za 1 kg JUT za tepla zahrnuje srážky a bonusy uvedené jednotlivými zeměmi jako např. klasifikace jatečného těla, poplatky na výzkum, marketing. V roce 2010 se v Evropě cena za 1 kg JUT pohybovala v rozmezí 1,29-1,39 €. Pouze v Anglii a Itálii byla realizační cena prasat vyšší než 1,6 €/kg JUT (v Itálii se jedná o cenu speciálního produktu). V zámoří byly realizační ceny mírně nižší, v Kanadě činily pouze 1,02 € a v USA a Brazílii se pohybovaly mezi 1,2-1,4 €/kg JUT.
Graf 2/06 Realizační ceny prasat v letech 2008-2010 (€/kg JUT za tepla)
2,0
1,8
1,6
1,4
1,2
EUR/t
2009
2010
1,0
0,8
0,6
0,4
0,2
0,0
2008
AT
BE
ČR
DK
FR
D
UK
IR
IT
NL
ES
SW
CA
USA
BR (sc)
BR (mt)
Pramen: InterPig
V grafu 2/07 je znázorněn čistý zisk/ztráta na 1 kg JUT za tepla. Z dat vyplývá, že v roce 2010 byla u všech evropských producentů vepřového masa vykázána ztráta, která se pohybovala v rozmezí 0,05-0,37 €/kg JUT. Nejnižší ztráta vznikla ve Španělsku, díky nízkým výrobním nákladům a relativně dobré realizační ceně. Velkou Británii navzdory vysokým nákladům, ale velmi dobré realizační ceně charakterizuje druhá nejnižší ztráta. Producenti v Dánsku, Francii a Nizozemsku se kvůli nízkým realizačním cenám zařadily až za Španělsko a Anglii. Naopak v USA a Brazílii byly dosažené velmi dobré výsledky, zisk přesahoval 0,1 €/kg JUT. Kanada zůstává ve ztrátě, přestože náklady na výrobu byly nízké. Příčinou byla nejnižší realizační cena ze všech zemí. Pokud by v Kanadě realizovali vepřové maso za ceny jako v USA, dosáhl by zisk obdobné výše jako v USA. 14
Graf 2/07 Čistý zisk v roce 2010 (€/kg JUT za tepla)
0,4
0,3
EUR/kg JUT za tepla
0,2 0,1 0,0 -0,1 -0,2 -0,3
-0,4
-0,5
AT
BE
ČR
DK
FR
D
UK
IR
IT
NL
ES
SW
CA
USA
BR (sc)
BR (mt)
Pramen: InterPig
Produktivita
Dánsko a Nizozemí patřily v roce 2010, stejně jako v předchozích letech, mezi země s nejvyšší produktivitou chovu prasat, o tom svědčí více než 26 prodaných prasat na prasnici. Francie s více než 25 prodanými prasaty na prasnici se zařadila na 3. místo. Také přírůstky v předvýkrmu a ve výkrmu dosáhly nadprůměrných hodnot (graf 2/08 a graf 3 v příloze). Ve většině ostatních zemí se počet prodaných prasat na prasnici pohyboval v rozmezí 22-24. Méně než 21 prasat na prasnici bylo prodáno ve Velké Británii a Kanadě. Česká republika vykázala pouze necelých 19 prodaných prasat na prasnici. Jedná se o průměrnou hodnotu prodaných prasat na prasnici. V ČR však existují i podniky dosahující výrazně lepší produktivity srovnatelné s průměrem EU. Graf 2/08 Srovnání produktivity chovu prasat Prodaná prasata na prasnici/rok (2009)
Prodaná prasata na prasnici/rok (2010)
30
ks/prasnice .
25 20 15 10 5 0 AT
BE
ČR
DK
FR
D
UK
IR
IT
NL
ES
SW
CA
USA
BR (sc)
BR (mt)
Pramen:InterPig
Ve srovnání s evropskými producenty byl v ČR zjištěn nižší úhyn selat do odstavu, naopak v předbyl úhyn selat vyšší. Úhyn ve výkrmu prasat dosahoval srovnatelných výsledků s producenty EU. Celkový úhyn, tj. od narození až do prodeje prasat se v ČR pohyboval na lepších hodnotách, než jakých dosahovaly vysokoužitkové chovy v Nizozemsku, Dánsku, Francii, Německu. Největší evropští producenti výkrmu
15
se v současnosti zaměřují na počet přeživších selat po 5 dnech od narození, než na počet narozených selat v jednom vrchu. Dánové se snaží u prasnic vylepšit mateřské vlastnosti, cílem je vysoký počet odstavených selat při zachování, nebo snížení konverze krmiva a tím snížení nákladů a emisí. V rámci šlechtitelských inovací se využívají poznatky z testování DNA pro zlepšení produktivity. Na základě chovatelského indexu jsou identifikováni kanci s lepší kvalitou masa, vyšší efektivitou využití krmiv, rychlejším růstem, vyšším podílem libového masa a také prasnice s lepšími mateřskými vlastnostmi. Dalším důležitými ukazateli produktivity jsou souhrnná konverze krmiva, přírůstky v předvýkrmu a výkrmu prasat a objem produkce masa na prasnici za rok (tabulky v příloze). Konverze krmiva je definována kg spotřebovaného krmiva potřebného na vyprodukování 1 kg vepřového masa. V grafu 2 v příloze je uvedeno srovnání souhrnné konverze krmiva evropských a zámořských producentů (souhrnná konverze krmiva je podílem celkové produkce jatečných prasat v kg a celkové spotřeby krmiv v kg). Nizozemsko a Brazílie dosáhly nejlepší souhrnné konverze krmiva kolem 2,7 kg. Jak bylo uvedeno, souhrnná konverze krmiva byla v ČR výrazně horší než průměr EU (ČR 3,78 vs. EU 3,0 kg/kg produkce). Vzhledem k nárůstu cen krmiv od poloviny roku 2010 a pokračování daného trendu v roce 2011 lze předpokládat výraznější dopad na rentabilitu právě v zemích s vysokou spotřebou krmiv na 1 kg produkce. Je to dáno mj. tím, že krmiva mají rozhodující podíl na nákladech v produkci prasat. V grafu 3 v příloze jsou porovnány přírůstky prasat v předvýkrmu a výkrmu v jednotlivých zemích s průměrnými přírůstky prasat v EU. Průměrné přírůstky prasat v EU se v případě předvýkrmu pohybovaly kolem 0,42 kg/KD a ve výkrmu 0,77 kg/KD (průměr je znázorněn osou x v hodnotě 0). Z grafu vyplývá, že přírůstky v předvýkrmu i výkrmu prasat v ČR se pohybovaly mírně pod průměrem EU (-2 až -4 %). Výrazně nadprůměrných přírůstků v předvýkrmu dosáhli v Dánsku, Francii, Velké Británii, Irsku a v Kanadě, podprůměrné přírůstky vykázali v Belgii, Nizozemsku a Španělsku. Ve výkrmu prasat byly nejlepší přírůstky dosaženy v Dánsku, Irsku, Švédsku a Kanadě, pod průměrem EU se pohybovala Belgie, Itálie a Španělsko. Srovnání produkce masa na prasnici za rok mezi jednotlivými zeměmi a s průměrem EU je uvedeno v grafu 4 v příloze. Na předních místech v produkci na prasnici se pohybovali Italové a Holanďané, na opačném konci skončili producenti v ČR a Velké Británii. Vysoká produkce na prasnici v Nizozemsku je odrazem vysoké užitkovosti prasnic, v Itálii pak vysokou porážkovou hmotností prasat. Nízká produkce na prasnici v ČR byla dána nízkým počtem prodaných prasat na prasnici, kdežto ve Velké Británii byla nízká produkce ovlivněna především velmi nízkou porážkovou hmotností prasat (kolem 103 kg).
16
SOUHRN Při srovnávání konkurenceschopnosti rostlinných komodit je nutno brát v úvahu, že v ČR prochází převážná část nákladů účetnictvím, kdežto v ostatních zemích EU jsou některé významné položky (pracovní náklady, nájemné) kalkulovány jako náklady obětované příležitosti. Ekonomické výsledky jednotlivých farem jsou také ovlivňovány rozdílnou technologií výroby, velikostí farmy, formou vlastnictví, úrovní realizačních cen, výší poskytnutých podpor, vývojem cen na světových a vnitřních trzích. Především v zemích EU vyrovnávají případné nepříznivé dopady půdně klimatických podmínek a nízkých realizačních cen platné nástroje SZP. V roce 2010 přineslo pěstování pšenice při kalkulování celkových nákladů (tj. včetně nákladů obětované příležitosti) a hrubých výnosů (tj. tržeb a vázaných plateb na plochu) ve většině zemí zisk. Nejlepších ekonomických výsledků bylo dosaženo v Rumunsku, ve Švédsku, v Austrálii a JAR. Nejhorší výsledky z pěstování pšenice byly zjištěny v Brazílii a Rusku. Úroveň celkových nákladů v ČR byl v roce 2010 nepatrně nižší než světový průměr. Při pěstován kukuřice dosáhly čtyři pětiny zkoumaných farem zisku. Z celosvětového pohledu patřily k ekonomicky nejúspěšnějším producentům farmy z Rumunska a Ukrajiny a severní Ameriky, které vynaložily mnohem nižší náklady. Nejhoršího ekonomického výsledku dosáhly farmy v Brazílii a Argentině. České farmy produkovaly kukuřici na zrno se ziskem. Stavy prasat v EU 27 poklesly v roce 2010 oproti roku 2003 o 5 %. K poklesu stavů prasat dochází především v nových členských zemích, zatímco v zemích EU15 stavy prasat stagnují. Náklady v chovu prasat se v roce 2010 ve většině zemí pohybovaly na obdobné úrovni jako v roce 2009. K producentům s nízkými náklady v rámci EU patřila Francie, Dánsko, Španělsko a Nizozemí. Středně vysoké náklady byly charakteristické pro Německo, Rakousko, Irsko a Belgii. K producentům s vysokými náklady se řadila Česká republika, Itálie, Švédsko a Velká Británie. Producenti v zámoří dosahovali, stejně jako v minulých letech, zřetelně nižších nákladů než nejlepší producenti v EU. V roce 2010 byl chov prasat ve všech evropských zemích v průměru ztrátový, kdežto producenti v zámoří realizovali zisk. Rentabilita chovu prasat v České republice zaostávala za evropskými producenty, přestože byly identifikovány nižší ceny krmiv a mírně vyšší realizační ceny prasat. Příčinu lze spatřovat především v nízké užitkovosti prasnic, vysoké spotřebě krmiv na jatečné prase a nižší produktivitě práce, což se výrazně projevuje v nákladech na produkci. V případě růstu cen krmiv lze v České republice očekávat výraznější dopad na rentabilitu a konkurenceschopnost vzhledem k rozhodujícímu podílu na nákladech v produkci prasat.
Zpracovali: Ing. Bohdana Janotová Ing. Jan Boudný 17
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. ABBOTT, R. EU pig producers in profit despite disease outbreaks, environmental regulations. January/ February 2010. www.piginternational-digital.com (elektronická verze časopisu). ISSN 0191-8834. 2. HOSTE, R., Managing pig production costs key to profitability. January/February 2012. www. piginternational-digital.com (elektronická verze časopisu). ISSN 0191-8834. 3. HOSTE, R., PUISTER, L. Pig production costs; An international comparison. Report 2008-071. Haag: LEI. 2008. ISBN 978-90-8615-293-3. 4. HOSTE, R. Prospects for pig farming i Europe – Challenges and opportunities. Haag: 9/2010. LEI 10-126. 5. HOSTE, R. Cost of pig production compared internationaly. Haag: 12/2010. LEI. Prezentace PowerPoint. 6. Pig-International.com. A panorama of Production Costs – How much does it cost you now to produce a pig? 3/2008. Elektronická verze časopisu. ISSN 0191-8834 7. POLÁČKOVÁ, J. et al. Náklady vybraných zemědělských výrobků za rok 2007. 1. výstup tematického úkolu č. 18 (4232) Sledování a analýza nákladů a rentability zemědělských výrobků (komodit). Praha: VÚZE, 2008. 8. POLÁČKOVÁ, J. et al. Náklady vybraných zemědělských výrobků za rok 2010. 2. výstup tematického úkolu č. 16 (4232) Sledování a analýzy nákladů a rentability zemědělských výrobků. Praha: ÚZEI, 2011. 9. ZIMMER, Y. et al. agri benchmark Cash Crop Report 2011. Braunschweig: vTI, 2011. ISSN 1863-7647. 10. Český statistický úřad. http://www.czso.cz (2011). 11. Databáze výsledků sítě InterPig.
18
PŘÍLOHA Graf 1 - Průměrná cena krmiv v podniku v roce 2010 (€/t)
2008
320
2009
2010
300 280 260 EUR/t
240 220 200 180 160 140 120 100
AT
BE
ČR
DK
FR
D
UK
IR
IT
NL
ES
SW
CA
USA
BR (sc)
BR (mt)
Pramen: InterPig
Graf 2 - Souhrnná konverze krmiva v roce 2010
5,0
Souhrnná konverze krmiva na kg ž. hm.
4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 AT
BE
ČR
DK
FR
D
UK
IR
IT
NL
ES
SW
CA
USA
BR (sc)
BR (mt)
Pramen: InterPig
19
Graf 3 - Srovnání přírůstků v předvýkrmu a výkrmu prasat Přírůstek v předvýkrmu (průměr EU = 0 %)
25,0
Přírůstek ve výkrmu (průměr EU = 0 %)
20,0 15,0 10,0
%
5,0 0,0 -5,0 -10,0 -15,0 -20,0 -25,0 -30,0
AT
BE
ČR
DK
FR
D
UK
IR
IT
NL
ES
SW
CA
USA
BR (sc)
BR (mt)
CA
USA
BR (sc)
BR (mt)
Pramen: InterPig
Graf 4 - Produkce masa na prasnici za rok Produkce masa na prasnici JUT kg/rok
2800
Průměr evropských zemí
2600 2400 2200 2000 1800 1600 1400 1200 1000 AT
Pramen: InterPig
20
BE
ČR
DK
FR
D
UK
IR
IT
NL
ES
SW
BULLETIN ÚZEI č. 2/2012 Ústav zemědělské ekonomiky a infprmací Mánesova 1453/75, 120 00 Praha 2 Tel.: 222 000 222 www.uzei.cz
1
