ZEI'1ĚMĚŘIČSKÝUĚSTftíK ČASOPIS SPOLKUCESKÝCH
GEOMETRŮ.'
Pozemkový kata str v Bosně a Hercegovlne. •
Jan
B a šev
ov
Saraievě. (Pokrač.)
Z jara pak r. 1881 započalo vlastni odhadování 'půdy. K tomu cíli procestoval každý inspektor sipolečně s vrchním odhadním komisařem svůj okres, alby tak nabyli povšechné znalosti jeho hospodářsképovahy. Při ,té příležiltosti byly ustanoveny kultury, které se v okrese vyskytují a na vhodných místech učiněny pokusy s vymlácením obilí, čímž byl ustanoven přírůstek od osetí ke sklizni. Kromě toho vyšetřeno, má-li sestavený plodinový cenník platnost prQ celý okres; v případech, že některé'díly byly vůči tržnímu středisku buď svoj( Odlehlostí, neb nepřístupnou vysokou polohou v nevy-hodě, rozdělen byl okres na 2až 3 pásma. Stř~disko podr:želo původní cenník, kde~to pro d'ruhé a třetí pásmo ceny o tolik procent sníženy, kolik ,právě nevýhoda polohy vyžadovala. Konečně vybnU1YQyly:při ,těchto rekognoskovacích cestách pravidelně 3 tak zvané »vzorné obce« a to :dle možnosti po jedné v kaž(\émpásmě. Výsléilkem,. t~to. obchůzky byl >>okresní popis«., jenž obsáhoval v hlavních rY"s'echÝšechny pro' správný odhad výnosu pozemků- potř~bné okolnosti. Okresní popis předložen byl 'potom ředitelství a teprve po uděleném schválení pokračovalo se v da:lších pracích; . Dalším stadiem bylo vyhledání »vwrných pozemků«. pro jednotlivé kultury té které v:wrné obce. Vzorný pozemek musil v sobě zahrnovati všechny důležitější znaky svého druhu, neb dle výnosu jeho byl U's,tanoven'neÍ!t>rvehru/bý výnos dotyčné bonity. Podrobněj~ šímvyšetřováním vzorný,ch pozemků bu'ď lepších neh slabších docíl'ehai bylá:_celá stupnice hrubých vÝnosů, čímž pozemky rozděleny na »třídy«.. 'Kónečným výsle9kem tě'ClJ,to,prací byl pak tarif hrubých výn:o~ů jednotlivych kultur a ,tříd. Jednotliyé vwrnépozemky QylY pak dle svých vlastností \'Pe 'zvláštníoh protokolech popsány a též svým parcelním č(slem, jm~lťm vlastníkovým a, jeho číslem ,domov -' ním opatřeny. Vedle těchť'Ó"'Popisných protokQlů sestaveny byly i dotyČi1é vý,pocty:Se všemi důležitějšími okolnostmI vezvtaštní·ch záp1Sní'cích,\<., _ ' . ·Zt~rj.fŮ hrubého výnosu přešlo se k vypočítávám čisté'ho výnosu. Dle semenného přÍrústku a dle'kofllHutjrodtaŽeno'od htubé'ho výnosu určité procento (od 35'dC)!85!PtOc.))jh kožto hospodářské vý10hy se zpraoovánínipUdy,'Ls .osWmt! ,',:OšetřóvártÍma sklizní plodin spojené. Výlohy hOOjeni;nebyhr ;()dnUény,alé za t()fse zase výrobní 1
1913/145
odpadky jako sláma, plevy atd; nezapočítávaly do hmbébo TfmZ'Působem vyšetřil se pf'O 'každou vzornou obec··tarif '-:ý~0~Ů2'E~~1 dUJl~~u (,,1000 ~;)~leikuJtt1~.a~třld.<.
výnosu. čistých
"'.'"~<
i~l~
;' ty~ i'j
W,'
rozličně> ta'fifi srovnaly; se/l(lezi ~~odn~hi s~Oie"Ílfl pcli di)cHU ~. jedn~ný talif ~~tehgYý~qtlr;)r~~<>FeIf~r~~. Počalo 'se' s'nejvyŠším tarifem, doněhožS'é·já.ksi'~t.l1 ptos'ffecfní a nejnižší, takže na př. první ,třída nejnižšího tarifu za'ňJID14Uave sloučeném okresním tarifu třídu čtvrt·ou a pod. Celý. postup pak hy+opět ve společných sezeních projednán, opraven, nepřirozené skdl(y v jedpoflivých výnose<:h vyrovnány a propracovaný tarif zaslán k ústřédnímu schválení. " . K těmto poradám přibírali se již odhadní adjunkti, aby tak měli příležitost seznámiti se s obzvláštnostmi i celkoV'ou povahou okresu, v němž druhým létem měli vykonáva1ti práce oceňovací, jež byly i zakončením do tohoto oooru spadajících polních prací. Postup oceňování, aneb třídění pozemků ubíral se pak ·následujícím směrem: Odhadní inspektor neb vrchní komisař odebral se se skupinou riěkoHka adjunktů do některé ze vzorných obcí, prodělal s nimi na místě svrchu vyUčený postuP. načež na. zko:uš'kuvyk0rAva li adjunkti zařa·zování libovolných .pozemků· dd.il'Př~Ult'nYch tříd, stále na zřeteli majíce vzorné pozemky. Byl-li tímt,o způsohem zapracovaný personál dostatečně vycvičen, obdržel každý z adjunktů po katastrální obci k samostatnému třídění. Jak z povahy věci vy:plývá, vykonávalo se třídění neus'tálým srovnáváním tříděných pozemků s pozemky vzornými. Třídy se psaly na místě tužkou do kopií šestnáctek, jež, jak na Isvém místě uvedeno, zhotovil již personál vojenského katastru. Večer pak přenášeny čísla tříd do »5011borných knih« (Lagerbiicher), čímž byla polní oceňovati práceíikončena. Připomenouti pouze dlužno, že v otbcích s příliš rozmanitými a ostře od sebe se lišícími hcmitními poměry byly k usnadnění .práce vybrány tak zvané »místní vzorné pozemky«, dle nichž se mohlo spolehlivěji a rychleji ,postupovati. Po ukončenf pOlních oceňovacích prací a již během těchto sestavovány byly ze souborných knih »třídní výtahy« (KlassenAuszug). Parcely srovnány tu v arithmetickém pořádku .. tak; že každá kultura tvořila pro sebe nepřetrižitý díl. pl~y !parcel psány byly při tom do sloupců odpovídajícich třídě čistého výnosu. Třídní výtah zakončen byl soupisem cest, potoků, řek, hřbitovů, neplodné půdy, zkrátka pa1r·celami od daně O'Sv~oozenými. Sečtením příslušných sloupců vyšetřena byla plocha obsahující 'pozemky stejné kultury a 'téže třídy. Dalším sečtením' těchto dat jednotlivých ohcí vy~ šetřena byla zdaněná, nakultUlTY a třídy rozvržená plocha, jakož i plocha daně prostá. Tím vypracován byl »okresní přehled«. ", . Zbylo ,pouze sestavení OIperátu, v němž by pOzeltUkY'b~IY shrnuty dle držitelů půdy daně povinných. Tohotoúč~lu· docílilo se »pozemkovýmp US'ty«podobně zařízenými ja'ko U< rakollskébo pOzemkového 'katastru. Jako kontrolní pomocný operát sestaveno bylo ještě »sumariumpozemKový,ch listů"" do něhož zanešeny arithme.; tickým pořádkem všechny pOzem'kOlVé listy téže obce dle kultur.
1913/146
Soocet celého sumaria. musil ovšem souhlasirtis korespondujícími d~ty, třídního v,ýt.. , Dle taryu čistého výnosu vy.počteny byly čiSité výnosy pozemků zqWJěných, pouze v okresním přehl6ldu, čisté vÝnosy jednotlivých PilTcel nebyly prozatím počítány. Po ukončení oceň-ování y celé,,:zemi předlOiŽeny byly konečné, čistými výnosy doplněné okresní 'přehledy prostřednictvím finančního ředirtelství sarajevského spoleěnému říšskému mj.nisterstvu financí, jež pak na základě toho mělo, stanoviti klíč zdaněni. , Úmysl ten však pohříchu zklamal. Půda byla, lak svrchu vylíčeno, přesně a odborně odhadnurta, výsledek odhadu však byl velmi nízký, .I(dyby se na základě toho byl chtěl docíliti ales,poň takový výsledek, jako pod otomanskou vládou, bylo by se musilo procento zda.n~ní zdvihnourt,iznačně nad tehdejší da·ňové procento v Rakousku Uhrách, což jiŽ z veřejných důvodů nebylo možno. Druhou závadou byla okolnost, že okupační správa nebyla si tehdá ještě úplně jasna vespleUtých bosenských agrárních poměrech. Nevědělo se přesně, kómu by se vlastQ-ě daň měla předepsati: zda-li agovi neb kmetovi a tak po dlouhé a namáhavé práci zůstal katastr pouze jako nezdařilý Pokus ležeti ladem. Vojenské práce vyměřovací aodhadování pozemků v zabraných zemí'ch vyžádalo si nákladu 5,345.000 K ~,Jo &ta;9.ilJ~vání.trigon,ow. bodů 92.000 .1(, podrobné vyměřování 4,ljí(;g.dOOKa práce odhadní a oceňova·cí 887.000 K. Po tomto nezdaruvrátila se správa Bosny a liercegoviny ke starémuotomanskému způsobu pobírá:ní pozemkové daně, totiž kde .• setíně (desMku). Nebude nemístné, kdy~připojím několik poznámek k tomuto starému způsobu zdaňování, jenž vyžaduje krátký přehled agrárních poměrů. V,p,ágem Turků do Bosny bylo původní křesťanské obyvatelstvo, jež se k islamu nepřiznalo, dílem vypuzeno a dílem vyhlazeno. Které z obou vyznání (katolické nebpra'Voslavné) byl'o ve většině, jest dodnes předmětem sporů mezi zdejšími Srby a Chorvaty. Buď jak buď, oboje vyznánLv době své moci pronásledoval,a v Bosně a liercegovině velmi četnou sektu BogomHců, kteříž byli mírnou odrůdoudualistických Manicheů. Po v,pádu Turků obrMiIi se všichni BogomHci huď z,e m~tyia utrpěná pronásledování, neb přivábeni by:y~x'vznešenou a klidnou jednoduchostí islamu, jehož oddanost do ViíleNeivyššího měla mnoho spoJe'čného s náboženskými představami lejiČhkvířeL dobyvatelů. Za to ovšem ponecháni v neztenčeném vlastnict':isvých usedlostí, kdežto ostatní zkonfiskovanápůda dle tureokého obyčeje roz4ělena mezi posádku. Vlastnictví půdy bylo však státní a qbdarovaní dobyyatelé obdrželi. své pozemky našim způsobem vyjádřeno v Jenq. Takové pak lenní' vlastnictví naz~rvá .se »e r az \-i-m i r i j e« na rozdíl odneobmezeného vlastnictví zvaného »m u ik«.. Chce-li totiž vlastník (aga) takové »erazi~i-miriji« buď celou, neb část své usedlosti prodati, musí ,k tomu si vydobýti státního (nyní vládního) povolení. ;., . , : Vylidněná země však brzovola1afJl(), pracovních .silách a tak byli z.okolnÍ'oh tureckých"l)rovincii, ponenáhlu: usazováni po Bosně pravoslavníSrhové., :Jim udělena půda k dědičnému užívání, začež
neb
1913/147
svému agoviodevzdávali »třetinu« z obilní úrody apolovj,nu ze sena. Tento poplwtek agovi nazývá se »hak«. Za to však byl'á'ga povinen dávati svému »kmetovi« .sémě k osetí, přÍ1>řež, vy/stavěti imu óbydli a hospodářská stavení. Kmet tedy nebyl pouhým, v našem" smyslu, nájemcem, kterého by se aga dle Iiboslti mdhlzoostiti, nýbržkmetovské právo přecházelo z otce na syna a teprvé vymřela-Ii kmetavská rodina po meči, stala se u~edlost »beglukem«, to Jest agovi k volné disvosici. Kmet měl dále v případě, že by aga chtěl usedlost prodati, právo předkupní a jen v případě, že by kmet po tři za sebou jdoucí léta půdu nevzdělával, měl agaprávo u svého politického úřadu o odstranění kmeta zakročiti. 'Kromě haka platil kmet 'Í státní daň ve formě desetiny ze všeliké úrody; hak i desetina odváděly se za otomanské vlády v naturáliích. K vůli zlevnění 'Úřední manipulace nevybírala otomanská vláda desetinu přímo sv}mi berními orgány, nýbrž dávala konkursní cestou berně v nájem. Věcí nájemcovou pak bylo, aby si daň nejchytřejším zPŮ!sobemvybral a na svůj účet přišel. Ze tu neby1'(}často s obou stran reelně postupováno, netřeba obzvláště podotýkati. Ze všeho jest však jasno, že nová správa nenašla v Bosně právě utěšené poměry a že pmvým »tureckým« .. h05Podářstyím z11;lq;tenéprfWní poměry nemohly býti tak snáUnorózrlzleml. ' . .. Modernípozemkovy katastr se stejnoměrným oceněním půdy měl tent'o kordický uzel mztíti, ale zé 'svrchu uvedených důvodů k uskutečnění nepřišlo. Správa byla tedy nucena vrátiti se k desetině. V okupačním roce 1879 vybírána desctina za v'ojenské assistence ještě v natuntliích. Počínaje však rokem 1880 byla desetina berními zřízenci zvanými "desetináři« (desetari) sepisována, v berních úřadech dle místních tržních cen vyjádřena (relutová:ria) a.přímo v .penězích předpisována a vybírána. Na první pohled by se ovšem zdálo, že tento obrat znamená krok ku předu; ve skutečnosti však tírnzadána celému zemědělství těžká rána. Především platil sedlák dle berního relu'ta, ale nikdo se o to nestaral, zda-li při prodeji své sklizně ustanovené ceny docílí, k čemuž nutno při'Pomenou1i, že relutum vždy mělo tendenci vyšší nežli nižší. Druhou nevyhodu pro rolníka znamenali obzvláště v pozdější době desetináři. Z počátku byli titQ zřízenci ustanoveni se stálým platem bez ohledu na množstvÍJ)opsané desetiny, později však placeni byli 2 l'rbc:' z desetiny, kterou p'opsaÍi. Ježto se desetiJláři rekmtov,ali ponejvíce z inteligentnějších sedláků, jímž šlo více o dobrý výdělek nežli o svědomit()lSt, lze si snadno představiti, že většina jich hleděla vyniěřiti poplatníku desetinu raději výše nežli niže. Zkrácený měl sice 'právo oovolati se k bernímu úfádu,ale v tom případě musil zůstaviti úrodu na poli nedotknutu, třeba že jí nepříznivé počasí hrozilo zkázou. Tak raději mndhy od stížnosti upustil, jen aby sklizeň dostal pod střechu. Třetí nevyhoda týkala se agova haka. Za otomanské vlády musil aga sám si u kmeta svoji třetinu odměřiti a vybrati. Popisováním desetiny však mu prá'cenlehče'I1a: Pořídil si za neipa:tmý pO\Plate'k u berního úřadu výtah desetiny svých kmetů, znásobit ji třemi a vypoči1al si tak bez námahy svítí příjem. Zapsa.I-livšak desetinář kmet<wio 10 kg více desetiny
1913/148
nežli sk ute,čnosti Qdpovídalo, ztratil ubohý kmet při agově dávce dalšíoh 30 kg, tedy1dohromadY40 kg. Kam tyto poměry vedly, bude v úvodu k paušalQvání desetiny ještě blíže vylQženo. Tímtozpúsobem byl by býval tedy pozemk,ový katastr již po spatření svěfl,á světa zapadl' v zapomenutí, kdyby jej nebyla nová akce probuidila k dalšímu životu; bylo to pak zakládání pozemkových knih.
Příspěvek k oddělování pozemků. (Geom. A nt. Br a b e c v Hradci Králové.)
Při oddělování nějakého pozemku bývá zpravidla, ať již přímo nebo mlčky dána podmínk,a, aby nově vzniklá hmnice byla rovnoběžná shranicídělen6ho pozemku. Způsob, jakým se tato úloha provádí v praxi, jest dosti zdlouhavý, a vzhledem k potřebnému času. dosti málo uspokojujícím co do výsledku. Uvedu způsob, snad o málo delší, ,ale dávající výsledek úplně s{)rávný, př-i zcela rovnoběžné bfaitfQi.\Zpftsob teU'SPočí\tá ki vzor~i~ srtadznámém v jiné formě, 2 _ totiž: délka nové hranice x = 2p . ~ a výška, čili vzdá-
VA
le~~.~~.:,;vj~ké ~ranici nutno
v
vésti od původní
y -
2 A .:. ~
.
Význam značek ve vzorcích, jakož i celý způsob bude patrný na uvedeném příkladě. Má se oddělit p1
x =
V
lA2
=-~;p.:
y
=
A ~
x
Ve vzd'álenosti y vedeme rovnoběžku s A,a to jest nová hranice.Pro kontrolu .možno porovnati x vypočtené s hodnotou měře'OOu, ev.od,píchnutou. Důkaz vzorce jest snadný: 2p
=
2 x y +zy
=
2xy z
+
--
z podobnosti trojúhelníků plyne (A ---, x) y
1913/149
(A
x) . Y
tedy: A=
=
v v X2"~ a a Císelný příklad: 189'3m, p= 1 jitro = 5755 m2, a2p _ 11510 m2 2p
A2
__
=
2 p~ v
;Á~ x
11510
X 25~
=
25'8 m,
v =64'1111
4633
',·6401 35835 m2
y'
31202 - 176.65 m 11510 Y 365'95 = 31'45 m Kontrolou celého výpočtu jest, že délka odpích, z obrázku délce x vypočtené.
Stavební projekty v blízkosti železnic. Pokud geometr při shotovování pmjektú, jež mají tvořiti podklad pro příští stavby, jimiž je železnice přímo neb nepřímo dotče. na, je odkázán na ustanovení místních stavebních řádů, nemuže Se informovati o požadavcích, kladených železniční správou, jelikož je místní stavební řády podrobně neuvádějí., Dále výslovně nehstanovují,že vyhotovení a schválení polohových a regu,lačních plánů aneb schválení parcelací - nehledě na př~pad, kdy jsou železničnípozemkybezprostředně poja,ty - závisí též od železni'čního dozorčího úřadu*), ačkoliv tento má na p,říslmrtái úřední jed..' nání beze~pomÝ vliv, jenž vyplÝvá jednak z dů'Vodu veřejných ohledů, jež má železniční úřad zastávati, jednak z dův,odu jeho veřejné dozorčí povinnosti nad stavem a provozováním železnic, jelikož přeměnou konfigurace celýoh měst netb jednotlivých částí může býti do budoucna omezena osnova ra'Cionelnfho vypravení komunikační sítě a nastati potřeba odstoupení pozemkú a zřízení (opravení) niveau. Na tuto okolnost nutno v zájmu pmjektantů a stran proto upozorniti, jelikož jest výkonným orgáni'lm nařízeno větlo'vati největší pozornost obecním vyhláškám a rúzným zřizováním v blízkosti dráhy, aby se zaJbrániJ.o zájmy železnice poškozujícímu přetvoření jejího okolí a obzvláště provádění staveb a jinýoh zřizování v požárním abv'odu :bez předchozího povolení že!ezničnich úřadů. Naproti tomn stanoví místní stavební řády předpisy pro stav-' by v požMním obvodu, k nimž nUltno vymoci 'souhlasu qozorčího ielezničního úřadu, ale neu'Vadějí je podrobně, omezuiíce se na ,citování § 99. železniční:ho provozovacího řá>du, dekretu dvorní kanceláře ze dne 28. prosince 1843 a výnosú zemskýchpolitickýoh úřadů, jež se vztahují ku stavbám nablízku železnic jednak již zřízených, jednak že'!eznic, jež se, -staví. V tomto posledním případě třeba věděti, kdy vstupují v platnost ustanovení,zmíněného d,ekretu: .) dotyčné řiditelství.
1913/150
Dle generaJni i~~~,(hlavního. d'(l'zorstva) rakolli$kých železnic začíná tato doba 'téiPrve s konečlÍym povolením stavby, t. j. po hladce provedenépolitioké ·:POCbůZce,"lie~p.,po rozhodnuti případných námjtelk~ ,podaných při· ní proti ,projektov~né stavbě dráhy, poněvadž před 'konečným schválentm dotyčného žekzni6ního projektu poloha koruny dráhy, jež platí jako výchooiskoprostanovení vzdáleností 56'9 m, 9'5 m a 19"0 m není ještě fixována, a železniční zařízení samo múže ještě doznati podstatných změn .. ,.".".Ob\f,Od zákazu st,aVlby(9"5 m) nevztahuje se na objekty, jež soumezí s elektrickými: drahami a pak takovými, je'ž smluvně spoluužívají veřejných silnic. Při stavbáoh (projeMováiní stavebnich čar, bloků) je třeba dbMi, aby nepovstal svod vody aneb odkopávka, resp. naváZka na iařízení dráhy škodlivě působící, a abys-tavbou v zakázaném obvodu nebylo znemožněno snad obmýšlené rozšíření dráhy. Projektovanou stavbou nesmí dále Ibýti znesnadněn pro železni'ční provooování potřebný rozhied a ,pozorování návěští (signálů). U staveb v blízkosti tunelů se nehledí tolik na nebezpečí ohně, daleko více však na možnost ohrožení stavby; a provozování dráhy. V konkrétním případě oznámí dozorčí železniční úřad, do jaké blízkosti se cřzi stavby připouštějí. Výnosem ministerstva železnic ze dne 28. dubna 1897 čís. 4589/IV. ,bylo nařízeno všem zemským politickým úřadům, aby uvědomi'lYdkresní pOlitiOké úřady a jich cestou obecní představenstva, že žádosti o ,povolení staveb' ,při c. k. státních drahách mají býti zaslány bez pro s tře dně d oty 'č n é m u ř e d i tel s tví ~. KlS:t át ní,ch-d r ah a nrkoliC'.k. generální inspekci rakouských železnic. Stavební úřady ma.jíUlvčas pozvat ke k,omisi c. k. ředitelství a nikoli c. k. odbory pro udržování dráhy a pozvání přiložiti situa'ční plán a pří'Čhý pr·ofi!. Situačníplá:n má býti vy,hotoven dle možnosti v měří't'ku 1 ; 1000 a má z něho býti přesně patrna poloha objektu vůči dráze. Má t11ld펷{)'bsooovatiželezniční kilometTová:ní (na 3 desetinná místa), neřkr::llt~ívid~len{)ststaYbY nejen od koruny dráhy, ale i od osy nejblíž'e leŽící k'ofeje;kDtÓ'Vanýpříčný profi! p.Okud možno v měřHku 1 : 200 s udáním :výškové polohy objektů v porovnání s horní hranou pražce nejblíže ležící koleje, aneb při stani,6ní pláni s daleko ležídmikolejemi s niveau této pláně, všechny vzdálenosti přesně na decimetr*). Směrodatným pro . měření . vzdálenosti není průčelí zdi soumezné stavby, ale výběŽek' sUěchY' tm· s1raně dráhy. Korunou dráhY', od níž se má dle uvedených předpisů stanoviti obvod záka2u stavby, pdkud se týče požární obvod, rozumí výnos c. k, generální inspekcerak()UlSký'Ch žefezni~ ze dne 3. června 1882 čís. 7209/1. 'Podél běžné 'Íratiprůsecnici roviny svahu tělesa spodní stavby s rovinou položenou horní plochou pražce, při nádražkh ale vnější hranu pláně nádraží včetně nádvoří. Skladištní silnice mají se knádvořímpřičrta'ti jim tehdy, jsou-Ii s nimi v jedné rovině. Z. D. B. +) Ku stanovení těchto dat, možno. sí prostřednictvímc.k. pro udržování dráhy vymoci d()Volení měřiti na dráze.
1913/151
odboru .
Zprávy literární a odborné. •
.
'.
i"
Přehled· čas opisný : Zem le m ě r n o e dělo. Nro. 8; 1913. L. S o p o čk o. USlovia dějatelnosti pruskago zemleměra. V. Mor d v i n (}v. K voprosu ob učl'eždeníi tovariščeskago suda priobščestvě ruskich zemleměrov. V. L u n e v. Ki'voprosu o častnom zemleměrnom trudě. M. Š u 19 i n. K voprt;Jsu o značeaij čertežej v istorii ruskago meževania. ' »Zeitschrift d,es osterr.lng.u. Arch. Vereines«·-1913. 'Is. 43.--45.: Nyní definitivně ustálená methoda logarithmicko-tachymetrická. - Ing. Ant. Ti c hý. »Osterr. Wochenschrift f. d. off.Baudienst« - 1913. ČIs. 37.: O srovnání hlavních a normálních kilogramů s prototypy. Karel Schubert. Čís. 38.: Komparator střední přesnosti pro rychlé přezkoušení čárkových a koncových měřítek. - Ch. Ed. G u i II a u m e. »S c h w e i z e r i s c h e B a u z e i t u,n g«. - 1913. - Čís. 3.: Zkušební osnova pro geometry při pozemkových knihách. Čís. 6.: Topografjtko-stavitelský vývoj Cúrichu. - Ing. f: B e c ke r. Čís. 15. a 16.: O grafické integraci totálních differencialných rovnic. - Dr. E. Me i s sne r. Čís. 17. a 18.: Plán Přestavby Bruderholze v Baselu. ;'~lf:O'; 'i
Vyšlé knihy: ti. G. Van deS a n d e B a k h u y z e n. Comptes rendusdes
séances de la XVII. Conférence générale de I'Association géodésique internationale réunie a tlambourg 1912. Berlin. 1913.
Zprávy ze sboru zákonodárných, autonomních a zeměpanských. Pro v e den é a g r á r 1\ í op e r a c e v r. 1912 vztahovaly se na země: D. Rakousy, Korutany, Kraňsko, Solnohrady, Moravu, Slezsko, tlalič, Tyroly, Štýrsko a ti. Rakousy. Úhrnný počet až do konce r. 1912 podniknutých praCÍ obnášel: 241 scelování se 175.026 ha a 28.108 účastníky, 2860 dělení se 152.155 ha a 43.505 účastníky, 859 úprav se 250.877' ha a 38.645 účastníky, celkem 3960·operací se 578.058 hi a 110.258 účastníky. Přírůstek proti loňsku. byl: 15 scelování, 80 oddělování, 177 úprav, celkem 272 !>perací s 80.571 ha a 13.423 účastníky; mimo to bylo předloženo koncem r. 1912 ještě 38 scelovacích, 727 oddělovacích. 547 úpravních, celkerh 13Hr'.()f>e1 račních návrhů. (Z. d. o. I. u. A. V. Nr. 43.)
Patent. přihlášky v Rakousku, vylož. do 1. ledna 1914. 42 b. - Lud. Loewe &. Co., akc. spol., Berlín: Mikrometr.'; 42 c. - Carl Zeiss, fa., Jena: Koincidenční dálkoměr, jenž poskytuie dva dvojité obrazy různého zvětšení. Priorita 11. 3. 12. v Něm. 42 c. Táž firma: Vodorovný dálkoměr. Prior. 25. 5. 1912. 42 c. Táž firma: Steréoskopický dálkoměr. PriorI. 6. 1912 v Německu. 42 h. Ernst Reif, stavební inž.' a georhetr, Gorice (Gorz): Skla-povací dalekohled. . ,,'j Oznamuje patentová kancelář ing.LVoiáček. P.raha II., Jindřišská 18, která na požádáni OPiltft levně op~y· vylofených patentových přihlášek. Běbem IhOty vylOženi možno podati odpor proti udělem patentu' na kteroukoli uvedenou přihlášku. '
1913/152
Patent.
Z á,p i s na českých vysokých š k o I á c h tec h tJ i c k ý c h na zimní semestr 1913-14. - V Praze zapsáno bylo-celkem 2706 řádných a 115 mimořádných p.osluchačů; na studiu zeiněměřičském: 73 POlil.j,~~o4b,oru kulturně inžel1ýrském ve 4 ročn.: 100 posl. (proti 146 vř~1~f2-i~k":'" .v B r li ě zapsáno bylo celkem 463 řádní posluchači, na studiu zeměměřičském ~ve 2 ročnících): 26 posl. + 2 hosté; na odboru kultuměinžellýrském (ve 4 ročnících): 34 posluchači. Stá t n í z k o u š k u ves t u d i u zem ě měř i č s k é m sl<>žiHv letním semestru škol. roku 1912-13 na C. k. české VYS. škole technické: a) v·Praze pánové: Kapucián Rudolf, Lukš Antonín, Svoboda Eduard,Pavlát Frant., l1anušVáclav, Kopecký Bohumíl, Volans k Ý Jan, Pa š í k Frant., K are I Josef, Pf e i ff e r Jaroslav, Men g e Ferdinand, Mí k a Jos., Ii o f ma n n Iiugo, Š p i r han z I Josef, Ii o I Ý Prokop, Č e r mák Jan, K a š tel Karel. - b) V Brn ě pánové: K e I b I Albin z Iirušovan, Ii r ab o v sk ýAntonínz .Iioděiic, Ii I a dík Bohdan z Bučovic, Der r i c h Josef z Napajedel, G o t t li e b Antonín ze Sklenného, Ly s Ý Josef z Třeště, J u rek Vi.ncenc ze Staměřic. Zavedeni zkoušky pro te5nlcko.technlckou službu při hrazeni bystřin. z r. 1913 uveřejňuje nařízení ministerstva orby ze dne 21. srpna 1913, týkající se pro l,esnicko-technickou službu při hrazení bystřin, dle něhož se žádá k dosažení místa dle hodnostní třídy zkouška, k- Íejímuž připuštění jest prokázati: Složení tří theoretických státních zkoušek-' ~ leiuického odboru na vysoké škole zemědělské, průkaz o složené zkoušce s prospěchem nejméně dobrým z hra~ení bystřin, včetně s příslušným ko-nstruktivním cvičením, po uolynutí školního roku 1913-14 J'růkaz o složené zkoušce s prospěchem nejméně dostatečným ze všeobecného stavitelství vodního, konečně nejméně dvouleté uSIlokoiivé působení praktické ve službě hrazení bystřin. (Z. d. o. I. u. A. V. Nr. 45.)
R'.Z. list č,l71
Konference metrov6; fra.ncouzský ministr obchodu Alfr. Massé zaháiil dne 24. října prác,epro V. mezinárodní konferencí metrovou. Spojené státy jSóuml. - této konferenci zastoupeny. Ministr poukázal na stálé šíření se .netrick~ soustavy-po celé 'Zemí. PrtlhlásH, že byla-Ii Francie ínspiratorem metrické ~óustavy, pak měla stálou starost o evidenci prací provedenÝch
1913/153
vsemi učenci celkem ze všech zemí. a .že si předsevzala přizpůsobiti vnitřní zákonodárnou moc Francie. stavu vědy tak, že se. ustanoví, c~stouzákonodámou a prováděcí nové jednotky ~ílY, tepla, světla a elekfřilly, které již věda schválila. (Journal des géometres experts.) . Svédská kómlse pro stupňové měření na Splcberkách 1913· skončHa již téměř svoje práce. Práce komise byly provedeny během '15 let ve 30 odstavcích. Podnět k těmto pracem dal prof. Jaderin v roce 1897. }?rvnÍ expedice odešla na ,Špicberky v r. 1898. Sjezd mathematlkŮ. Roku 1914 bude v Edinburku světový sjezd mathematiků. Toho roku bude tomu 300 let, co vydal John Napier v Edinburku první knihu o logarithmech: Mirřfici Logarithmorum Canonis Descriptio. Na kongresu bude uspořádána výstava počítacích strojů a počtářských tabulek. Tři s t a let é výr očí o b jev u log a r i t h m ů. The Royal Society v Edinburghu hodlá oslaviti jubileum vynálezu logarithmů učiněného r. 1614 Johnem Napierem. V téže době sestavil také Pražan Júst Burgi, pbč'táfSký pomocník Keplerův ve službě Rudolfa 11.,jakýsi druh logarithmkkých tabulek s názvem »Arithmetische u. geometrische Progress-Tabulen sambt griindlichen Unterricht, wie solche ntitzHch in allerley Rechnungen zu gebrauchen u. verstanden verden soll« a Z roky před tím Angličan Briggs uveřejnil část své logarthmické soustavy o základě 10. Přesto však není sporu, že objev tak zv. přirozených logarithmú přísluší Napierovy. Výstavu městských zařízení pro veřejné blaho v Petrohradě chystá cís. ruská techn. společnost v Petrohraděv r. 1915, ev.. '1~16/ 8..iná potrvati 6 měsíců. Účastníci z ciziny vltáni. Program VÝstavy: 1. Topografie, nivelování, plány měst a obcí, umělecká zařízení. 2. Dopravní cesty a prostředky. 3. Zdravotně-technická zařízení (vodovody, kanalisace, osvětlení atd.). 4. Otázka bytová. 5. Ochrana před epidemií a o§etřování nemocných. 6. Zásobování měst potravinami'. 7. Sociální péče. 8. Vzdělání lidové, sport, zábavy. 9. Pojišfování a služba požární. 10. S'lužba policejní. 11. finanční hospodářství. 12. Statistika a. literatura. 13. Průmysl ve spojení s městskými zařízeními pro veřejné blaho. 14. Zvláštní ústavy. (»T. 0.« č. 32.) Všeobecná mezinárodní výstava v Bristolu v Anglii bude od května do října r. 1914. Přihlášky do 31. prosince t. r.
Zprávy spolkové. Výborová schůze odbočky brněnské konala se v sobotu dne 15. listopadu. Usneseno svol:iHvalnou hromadllodbo~kY na sobotu dne 2<J. prosi'rlce ve 4 hod: odpoledne do geodetického ústavu české techniky. Po ya:lné schůzi jest zahai'ovací přednáška' kursu přednáškového »T e ch n j~ c k Ý v ý voj r a k o u s k é h o k a t a str U«. Přeďnáší Dr. Seinerád. ,Výborové a současně členské schůze Odbočky spolklll. českÝ~h geometrů v Brně se překládají na prvou sobotu v měsíci na 4 hod. odpol. do české techniky v Brně. Ve schůzích vedle jednání spolkových předkládá se nová literatura a vede odborný rozhovor, případ'ně ohlášenápřednáška.Clenové a jimi uvedení hosté mají volnou účast. (Zvl. oznámení další se nerozesílají.)
Zprávy osobní. Zel s.1 u ž by e. k. katástrw:Jmerldván);: -Vrefí.""ltebh1. 1.)'tf.! ci s k a r ryt. Tom s ev. inspektorem VIII. hodno tf. pro Bukovinu (24. X. 1913.). Vrch .. geom .. ttř. v VIII. hodn .. té. jmenovi\ní vrcb.geometřiU .. H'.:cT o m. Choloniewski v Brzesku, J. Gvaizv Bleiburgu, J. Olsz.ewski ve Storozynecu; J. P r z e ro ws k y ve Vídni, St.M i cV alj k v Bursztynu. V I. Ma c i e I i n s k i v Brzezanech, A.S m o I k a v Ketý, 01. Pý rek v Kojetín'ě."A; Kraus vChomutově, J. Zurek v .Blatné. M. llirsch 'i
1913/154
v Riedu,B. o I e i Sb-,o.;l'>il v Něm. Uln4sbergu, k Stá re k v triang. kanc. ve Vídni a M.P~'j,ts a v av Zadru ('23. X. 1913.). Vrch. ieometrylI. tř. v'ix. hodn.tf;,geomem I. tř.: Ft Hackbeil v Rzeszowě, J. Erben v HrušOvaneáh,R. Koch v C~s O. A.• ,Fr., S i m á ček v.C. Lípě, O t. Nier i ch v N. Pace,L. Fr i t se h v Jinďř. Hradci, Fr. A u e r ve Spiftalu n. Drávě,.·;R.Wá s tl W s k i, v Monasterzysku, V. Kol m a n n ve Strakonicích" ,Fr. Náhl i k v aenešově, A. M u s i I v Král. Dvoře,';A. Me i s n a r v lioražďovicích, A. S i st e k v Litomyšli. Fr. Po I i v k a v MI. Boleslavi. K.lia u s tl e r ve Vídni, Oskar Such á n e k ve Vídni a Q. D e q u a I v Terstě. (30.){. 1913.) Oe{jmetry ttř. vX. h. tř. g. n. tf.: J. W o je w ó d k a v Zablotově. Fr, Soukal v Obernhergu, A. Sedlecký v Lublani, J. Kellner ve F<ťlknově, A.K ó n y i v Soběslavi, A: ft a mp I v N. Městě n. M., F. Po Iz e r veWagstadtu, Fr. M ráze k v Kamenici n. L., V. li 1a v sa ~.!Y.9~nech, P. G a w r o n s k i v Pruchniku, M. R u to w s k i v Brzes u, T. šZY'="" ma n s k i v Ustrzykách, A. Ma n h e i m v Mzanadolné, A. Li c h t i g f e I d vJ(.Qr(}wé, B. D a b r ow s k je v Nopycincích, J. K a d ,e r n o s z k a v Radomýslu, R. I wan c z u kv Rawě, 1;5 pH k a v Tlumaczu. V. Bab a k v Brzezanech, E. K I i m a s z e z u kv Lopatynu, M. T. Dli m a v Sokale, T. F I i s v Míkulině, T. ft a b d a s v Solotwině. B. G I a s e r ve Feldsbergu, K. K. L,ego ve Víďni, St. Brinšek v Castelnuovo. K. Gaspard o v Alboně, A. Bon a č i č v Zadru, J. Roh r e r ve Vídni a O. Lei t e nber g e r v irientu. (to. XI. 1913.) Pensionován byl elév A. A nes i ve Vezzanu. OdešH na odpočinek: Geometři I. tř. L. G roh s v Rohatynu a T. P o str y ha c z v Krošcienku. Přijeti byli elévové: V. Pap e ž pro Náchod (22. VIII. 1913), A. W i n k I e r pro Vil\ach (1. IX.), J. K a c á I e k pro Vys. M~Jl?,kt.••lAiR.,Ha n á k pro ,Brno (6. IX.), A. Rod I pro Warnsdorf (7. IX.), ft J ed lne k pro, ,Bučovice (13. IX.), fr. W e i n z e t tel pro Jihlavu (14. IX.), J. Ba r t li ně k pro Kroměříž (14. IX.), W. Hli b e I pro Linec (15. IX,), VI.P e r s e i n pro Prostějov (27. IX.), M. B i s set pro Bursztynu (7. X.), O. Se h r e i ber pro Vídeň (13. X.), V. Se h ul z pro Těšín (24. X,), K. Li e m ber g e r pro Vídeň (24. X,), R. L. W e s o I o w s k i pro Jaroslav (31. X,), M. Vad u i a I pro Terst (1. XL), Přeloženi: Geometr II. tř. J. Na g I er z Zistersdorfu do Víd. N. Města, elévové V. Se haf f u s z reldbachu do St. Hradce, O. N o v O t 'ny Z ,VtUÍlchu do Celovce, E. K a d i u n i g od agrár. oper. v Lublani k novému měření, vrch. g. L tř. J. Kr e >j č í od archivu kat. map v' Praze do l~žkova, J. Liš k a ze ližkova k arch. kat. map do Prahy. g,1. H. J. Sk r och Z Trutrm'vado Č. Krumlova, g. II. tf. A. C a,p ek zC. Brodn do Něm. Brodu; f'r.Š k o d a z N. Brodu do C. Brodu. elév L. O t t o wa z Krnova do Opavy.g. U. tf. L. Mli 11e r ze Stanislavi do .Bohorodczan. elévové J. P Ie!1 k iewi cz z Bohorodczan do Rudki. lYt li e ji' n oZI<~~kovítdo Lvova, K. S. z al z Woiinicze do Krakova, E. O. B u ohn er ze~aXQ\l~chuI1. do Saybuschu 1., R. B a I d a s a r ze Sv. Petra do Zadiu, g. I. tř. J. 1< li b,e 1k a ze Storozynecu do Czudyn, vrch. g. I. tř. J. Liš k a z C. Krumlóva do Písku. Nejvyšší vyznamenání. Jeho c. a k. Apoštol. Veličenstvo ráčilo nejmi'l6sti'\(ě!i,propůičiti Nejvyšším rozhodnutím ze dne 4. 'listopadu 1913 vrch. evid. geQ~r.u ,J. tř. J o s e fuJ e li n k o v i v Písku při příležHosti jeho vyžádan~o odchodu na trvalý Odpočinek tiM císařského, rady s pro· minutím poplatků. Z es I U ž by v oB o s TI ě a li e r c e g o v i TI ě. .Jmenováni: Evid. g. u agr. oper. V. Bog oj e v ié vrch. ev,. ~ometrem v IX. bodn. tf. Kancelista M.D a,s k a I ov i éarch,vářem map, v X. hodno tř.v Sarajevě. (22. IX.) f:v. ímp. J. Va c e k vrch evíd. inspektorem v Sarajevě. Vrch. ev. g. I. tř. C. Z á r a b a v Koniici ev. inspektorem v Sarajevě. Vrch. ev. g. II. tř . .T. Op pit z, vrch. ev. g. L tř. v VIII. hod. tř. v Biielině. (27. IX.-27. X. 1913,) A u t o r i s a ční z k o u š k u 1t0'd lne t r o v s k o u. resp. k u I t u rn ,ě,- ,t, .e"c,h",ni, C k o u,resp. k u,I"t,'.i,n že TI, Ý, ,r s k o u S10, žHl, v obdopj ,ďarním a), v, Praze pánové: 'Jos. Rud o I f. geom., rod. z Kyje. JindL S i m a n. g'eóm.a kuH. techn., rod. z Bavorova. Mir. Sr á m e k,geom .• rod'. z, Borohrádku. Václ. Němeček, geom., rod. ze Smrdova. Jar. Jos. Krušinli, geom., rod. z Bydžova Nov. Fr. Stě pá n e k. geom. z Pardubic. Em.
1913/155
S ni žek, geom.; rod. ze ZížeUc. Jos. Jbl i h é k, geom:, rod: z Prahy. Pr. tech. Jos. Bar g e r, geom.,t(}d~z Ro~ytnice. Václav K a č fritYW.~eom., rod. z pyšel. Václav Pap e ž,genltl;;rod. z Vletic. fr.M á je k, ge<:llJl'a, kult. tech., r-od. z Přestic. Lad. :M a '1ý, geom., rod. z Tyniště. Jan D und á č e k, géom., rod. z Něm. Brodu. JosefP i f,f I, geom. a kult. tech., ,rod: z Doud,leb: Josef Ma Ctl u n, geom. a' kult. tech., rod. z Trni. f'r. Ma k, geomW;,r,od. z Lomnřce.~ Lad. P i ú k av a,gebm: a, kult. tech;~' rod. z Dol. Radléc~~; f'r. Pod vole c k ý, geom: a kult. teCh., rod. z RadimL Jan B a I a r t, ge6iiJ.i rod. z Let. Karel J a v ů r 'e k, geom., rod. z Kláštera. JaroslavP a v e-\e 1#' , geom., rod. ze Slonečně. Viktor L e k o v e c, gem., rod. Z Chlúínce n. C: Vád. Ve v,e r k a, geom., rod. z Končiny Kunvalďské, ves!J1ěs v Cechách. b) V BrněPftnové': Ko n i g, geom.. a kúlt. tech"tod.'.z Přílep vCechách. Josef Beneš, geom., rod. ,ze Zástav! v Cechách.,f'r.Hořavá; geom. vpro'$těiově, Fr: No YO t ný; geom.,rpď.z Mrušek na Moravěli. Boh. S in dý le k; geom., rod. z Krumsina na Mdt,ávě. , ',' Z e s lu ž by.c. k. I~ s n i 's p ra vyd o~ a in (pó'U1.' spr: a nábolU.) Lesní rada 'August Arm a n i a lesní rada Karel, Ne j e dl ý. jmenováni vrchnimi les. rady' ve statu Jesn. techniků při polit. správě. (29. X.) Lesní radaAnt. Str;lm tti ec ve Vidni a lesní rad,aAlfred B i eb i'v Salzburku jmen(}váni, vrch. lesnimirady. CI. XI.) Lesni rada, řeď. ,buk, řecko:-orient. nábož.fondu' vC,ernovicich :prant.. e z ech, jmenov. vrchním les. radou. (4. XI.) Reditel halič. vY'š. zem. les. ústavu Marian Ladislav Ma la c z y iís k i, jmenov. dvorním radou a ředitelem doinaitk (l8. XL). . Z e sl u ž b Y c. k.agrá r ních'()pe rac i':'Vr~lh'aiÍ~'iii~t~tl'frr .Pe Ik ojmenov. vrchn. inSP.8Jt.t~ňV VfCff.'agtfrhi geometr 'f. tf!\Kar~1' Kol b e~merro\l. vrchlagtJ;'ittžeriýren1. Vrch. agr. geom. II. tř,. Alois K a r a s, vrch. agr.: ieo'rltetrII. tř. A1fred Q,b r'y a vrch.agr. geometr II. tř. Rudolf Ko t s c h y jmenov. vrch.agrárriHriř lt'e6níět'Í'Y'Ltříd'Y. Agr'átnfgeometr 1, tf. Karel Petrlsctl a;lgtárni geometr I. tf. f'erd. Rie'dl jm.enoV;:vrch. agrárnimi geotitťh'ylL tř. (31. října.)., '.'
Nabídky: (Notitzenbl.6. Íist. 1913.) j~tlňó, připMně více neadjutovaných mist elévů evidencekatastruvobvodu Hn. ředitelství v Jnhomostljest k ,(}b. sazeni. 2ádostis průkazem předepsaných požadavků během 4týdlIů u; c. k. zem. fin.ředitelství. y' Inno1Í1os!ípo,dati., . ,2 el e z n ičnl\J:Í" ,oi~'kt'YvN ov Bu Ih ar S ku., Jéžto východní síť Orientá~ních,' ž~lezníc ,~~st,áV:á~ětširioliv~urr.c~ětnm~jetku, j~'8t.B.uI;' harsko tluceno dátrprozkOOmatI traf Rakovskl <(lř.Haskovo), -:-KITdzah-::-NarIikoji-:'Port Lagos; aby ziskalo! přimého', že1ťzniťnlb6 ,spoieninll ~Ias~ nim územi s Egejským mořem. Za tím úěeletn bY'1o'jtž odeslán()'·Oftd'ěfťm inženýrů. ··':,J::,,<,,tf!.'J'Yr; ',' 1> ť oj e k tli Hs e's t a v bY:NQvéod'bočriížeieznl~"i Přerova do Bystřice p.Host.. páklal:lem.•asi 3,OOO.f}OO K. '-,-'Rekonstrukce lesni silnice u 'Zamach u Měltitlča. =' Silnice .Náchod:.......No'vÝ'··tfrádek.-Regulace', Já" lového potoka obcí Za,ječovem na Zbirovsku. - Silnice stan'ý:-VOttúbY a Slaný-Udice.· .•..•Nové silnice ve' V'Ů.ti~,..,. C. ,"'- Okr. silnice Trno-.:-újezdKarlické-délkYi5220fn, nákL 64:00() 1(;" L" VodnÍ! družs1vQ v 13rlišJ)erku u Mistku zadáodvodňovaci práce: Zemni práce nO.785.81 K;. dodání i t1rtt lIážních trubekadovoz4'7.089.8~ K a stavby objektů 4132 K. . ",
čnr
,; .Qprava~, ... ' , Upozorňujellle, ;-že firma : P8číta.c:imi~tJ'oli érpnsyige cl1yÍJllě'y'.č.9'. ó~naQená L,.a r..ft'qlph.en spr.avnl?:znlL.,lX ,O'. Ha,Iphen, a doporuculeme tu.to firmu.' .' ," , " 'Za
redakci zodpovldlÍ'Dr, Á.Semerád. ~Tiskem Rohiické tiskárny Vydavatel: Spolek českých geometrů v Praze.
1913/156
v Hrně,
Obr. 6 k článku Dr. Ryšavého v Z. V. č. 5, roč. 1913
