„Bohemistyka” 2009, nr 2, ISSN 1642–9893 zicky bolestný – proûitek èasu jej spojuje s velkým poèátkem èeské poezie, s Máchou, ze souèasných básníkù (generaènì starších) s Horou a Holanem” (Adam 1967, s. 19) . Umìlecký rùst básníka a jeho podíl na aktivitì celé generace je výraznì vidìt v jeho básních z období 1939 aû 1941. V roce 1941 tento èeský básník napsal:
Mieczys³aw BALOWSKI Poznañ
Slovanské paralely: Jiøí Orten a Krzysztof Kamil Baczyñski (2)*
!!!" #$%& '()
( *+,-& .(/(0,1( 2() /(34 /(/$ 5,'67/$! 8 14 9/,*(/&) 2(:+6) /(34 /(/$
5,'676;, <-=+(*> ?@16 ;$* /,9/,A6;) 9( ;74#$1$ A+47=%) /(1@1(:+6 9,@B/4C;) *C'$ '( 54: ';,76; <-=+D* , /C;/4';(*! EC'$ '( 54';,76; 7F(*C) 14 2(2 +&%& , 5#6;,@C2(G C;05(/$)
V tomto roce vzpomínáme 90. výroèí narození významného èeského básníka Jiøího Ortena, jenû se narodil 30. srpna 1919 v Kutné Hoøe. Je to vítaná pøíleûitost k tomu, abychom si ho pøipomnìli, protoûe – jak sám píše – „ûil jsem v èase velkého stmívání svìta, na to a; nikdo z lidi nezapomene, aû mne jednoho dne potkají!” (Orten 1957, s. 233). Udìlejme to ve srovnání s polským básníkem K. K. Baczyñským, který ûil ve stejné dobì a za asi stejných podmínek v Polsku. Jak napsal Vilém Závada, „Jiøí Orten je jedním z nejnadanìjších, a také nejpozoruhodnìjších básníkù, který vyšel ze školy [...] a z druûiny, která se semkla okolo Františka Halase, ale jinak se vyvíjel zcela po svém a nezávisle na svém uctívaném vzoru” (Závada 1982, s. 9). Na vazbu Ortena s ostatními èeskými básníky upozoròuje uû døíve Robert Adam, který píše, ûe Orten „šel cestou individuálního básnického vývoje, jehoû hlavním stimulem (po stránce ladìní tvorby a èasto i po stránce formální) byla poezie Františka Halase. Obdobný – aû fy-
0,-4';6) 34+(';6) +&'1() 7$#() 7=1/4';6) '*0;6! H(507( 9 ;4@4 342( '( *D ( 904-6; /=14 '%C;(A/= 5+4-/I@4) /=14) 14 /(*D ( 26
3J; 45CF;=/4 ,/6 90,9(/4) 504;4 ( 504F+4
4@/=*G 4@/=* -CF() ;=+, 6 '+47, KL0;(/ MNOM) '! NPQ '047! ;,%I R45(1%J MNOM) '! MSOT!
Je tøeba poznamenat, ûe ûivotní osudy a tvorba jubilujícího èeského básníka je blízká polskému básníku Krzysztofu Kamilovi Baczyñskému, jenû ûil za pøibliûnì stejných podmínek jako Jiøí Orten!, jehoû vývoj probíhal „v atmosféøe odcizeného svìta a v situaci bezprostøedU;(2/& ;709(/$ /,2-(*( 6 C 54+'%J1@ 34@(*6';D K'047! /,5#! 7B2&-#(/$ 504V! W,1%, X,+C1@,G YZ,+'9( ;4*6%6 '[ \]6,-(1;](* '9B3%6(.4 -4209(],/6, 54(;B) /, %;^0(.4 ;]^0194\_ 4--96,`,` 509(-( ]'9B';%6* a,+,'Q L0;(/ 6/;(0('4],` '6b cB]4 ;]^0194\16[ a4+,/,) d(6/(0, 6 R+$*B!
!!!" Wb9B% L0;(/, ] ]6(+C *6(2'1,1@
]'%,9C2( 3(954\0(-/64 /, +6;(0,;C0b 1B;4],/B1@ *6';09^] *`4-(.4 54(;B) 2(.4 ]6(0'9 4'1B+C2( *6b-9B %+,'B19/B*6 0B.40,*6 ](0'BV6%,1B2/B*6 , e;0C-/B*f ]6(0'9(* a,+,',g) X,+C1@ MNhi) '! NjkNMT! !
W4'(V R416&/ 5456'C2( L0;(/47C '6;C,16 ;,%;4G Y ( /(+9( 3J; 7DA6 -=26/&* +@4';(2:
/J) 7B16lC2( L0;(/47, '(/96;67/4'; C
54 -74C *='$1$1@ 4%C5,1( 2,%4 -D'+(-(%
507/$@4 C5+,;m47&/$ 0,'47J1@ 9&%4/D! n&%+,-(* ;I;4 ';C-6( 2( <5+/J ;(s; 5#$'5=7%C 5#650,7(/I@4 504 %4/V(0(/16 7 t';$ /,- u,3(*) %;(0J /(*4@+ 3J; 7B;6F;=/ 7 5+/I 54-43= 9 -D74-C 049',@C! vBF+, 54C9( 2(@4 9%0&1(/& 7(09() , ;4 7( '340/$%CG
6.78,:9,"78: 4,2;,<,4!)
/,- u,3(* MNNO) '! SNkhO! w,0,+(+B 4'C-D 434C 3&'/$%D) /, /=
t';$
C54940m47,+6
=4,<0>0?
[email protected]); 4!7C 9,.2#. DE DE 1)2!F78:;, 1 GE '4A.01H 4.94.2.0A10AC %"1I: <>".J0: K>70#)8: /.0.41).) 43@&2(/I 7 041( MNyp /, z6+494V61%I V,%C+;= {/67(096;B R,0+47B /=%;(#$ 54+F;$ +6;(0&0/$ 7=-16) 950,147,+, x0(/, R0,'/61%& 7 -65+4*/$ 50&16
7 w0,9(! H, '( ';,+, 45404C 504 /,F( -,+F$ <7,@B) 5#(-(7F$* 504 C7(-(/4C ';C-66!
n,A,+4 ;4 ;$*)
( W6#$ L0;(/ /,F(+ 2(-/4@4 -/( 7( '1@0&/1( '7I@4 50, '%I@4
54-/&2*C 5#(-74+&/$ % 0(.6';0,16) 1@,0,%;(06947,/I 2,%4 7J'+(1@! o, 49/&*(/$ -4+( 3B+4 0,9$;%4 .(';,5,! !!!" H4C;4 C-&+4';6) 7 /$
'( 4'43/4'; 3&'/$%, 504*=/6+, 7 A$'+4
7 %,0;4;I1( .(';,5, KL0;(/ ;CF6+) ( 2-( 4 (76-(/16 504 %4/1(/;0,A/$ ;&340T) 7%04A6+4 -4 2(@4
674;, 50&7= 97(/A$ -(V6/6;67/= /=14 ;(*/I@4) 2(@4
674; 9,A,+ 3J; C0A47&/
'*B'+(* 0,'47J1@ 9&%4/Dg KR416&/ MNSS) '! ipkiiT! 8 504;4 54+F;$ 34@(*6';I *+C7$ /=%-B 4 L0;(/476 2,%4 4 YA('%I* X,19Bq'%I*g! R ;4*C *D (*( 5#6-,; 5456'
674;/$ '6;C,1( R! R! X,19Bq'%I@4 7B;74#(/J
w04 ;C;4 2C36+(2/$ 5#$+( 6;4'; 3B+ ;(s; 5D74-/$ ';C-6( 2,9B%47= 0(76-47&/ , 3B+
R,96*6(09(* dB%4C /(34 U;,/6'`,](* U;,30(*! U047! ;,%I 7J547=r E,06( X4:
-45+/=/ <74- , A&'; i! H(r '( %( ';,0F$ ';C-66 70,1$* 6/'56047&/ 7J04A$*) , 6 504;4)
304]/61%I KMNSOT) , ;,%I 5456' ;I;4 '6;C,1( C H,-(&F( X404]'%I@4 7
( '( /,- 43=*, ,C;40B /=2,% 9,7#(+, 74-,!
99
& '$&#()#%#* KMNOST , +,-./010#. 2 314#5 KMNShT! 100
!"#$%!
ního ohroûení rasismem” (Slovník... 1964, s. 371). Zùstává – bohuûel – smutným faktem, ûe oba dva v téûe dobì vytváøeli vlastní básnické vize svìta a souèasnì bojovali o svùj ûivot. Nakolik jsou jejich vize ovlivnìny poezií pøedchozích generací, necháme pro jinou studii. Formovaly se však v rámci urèitého literárního smìru (u Ortena je to existencialismus, u Baczyñského – navíc romantismus), vìtšinou stojícího v opozici vùèi pøedchozím literárním epochám (a tím souèasnì v návaznosti na nì) . V jejich tvorbì (nejen v básních, ale i v prózách) je vidìt dobré zapojení do vlastní, národní literatury. Je to patrné napø. v tom, ûe oba navazovali na pøedchozí literární tradici (umìleckou a lidovou, a dokonce i slovanskou; srov. Wyka 1961, s. 24–27; Stabro 1974, s. 170; Kwiatkowski s. 34–36) a na národní symboly v ní pouûívané. Na tomto pozadí se zrodila významná básnická tvorba Ortenova v Èechách a Baczyñského v Polsku; básníkù, kteøí nepøeûili temné období druhé svìtové války, léta,
!"#$%& '() '*+! '*, -$'(.#/01* * +!"#$%& '*% '() '*, 1(2!34* 5(!( -$ 2!#(21',6 5(!( -32+*,6 7(+ 08/'*, 9)*,#%* - 0'*: '(#/01*'; < ; =(%1$>2+*6 !"#$%& '() '*+! '*, -$'(.#/01*?
básník mohl realizovat jen ve své vlasti!; v téûe dobì Baczyñski zaèíná ilegální studium na Varšavské univerzitì (podziemne komplety Uniwersytetu Warszawskiego), protoûe chce získat chybìjící literární vzdìlání, èímû se vystavuje nebezpeèí zatèení gestapem, a pak se úèastní ilegálního boje proti fašismu ve formacích Batalionu Zoœka a Batalionu Parasol. Nevyhýbali se riziku, nemìli strach ze smrti, byli naopak pøesvìdèeni, ûe pravý básník v sobì nese zárodek vlastní smrti, protoûe – jak tvrdí P. Dybel v souvislosti s edicí Baczyñského – „Básník je stvoøen smrtí (utrpením), jeví se mu jako jediná motivace jeho existence” (Dybel 1975, s. 75)". Vzhledem k tomu jsou jeho básnické výpravy do minulosti a budoucnosti spojeny vlastnì s hledáním „osudové smrti”, a spolubytí s ní#. Oba mladí básníci tak tvoøili svou vlastní dialektiku bytí a smrti, protoûe absurdní a nehumánní váleèná skuteènost vyvolávala u mladých na jedné stranì „pocit provizoria” a osamocení, na druhé stranì touhu „aktivnì bojovat proti bezpráví” (šíøe viz: Krasnická 1982, s. 9). Jejich „úèast v ilegálním
@#/A; FL*RC S#!,' /0)C!5 T,)*.#/A(!U T;;;U 4#/!/6 , T;;;U ',%&!V5 /4:2!*! 2A/: A5(2! ( , 2* :)C'*5 ( 0/ +/'%, 4#/ C! 7,7C /2:0 ( 1W2!(! 7C AV#'XK
2+\&/ '( !\)( m1,%&/-*%1/A( +(!(2!#/g*2):; S !/) 4/0#/J'V7* 4CDC ; n$+( MNQM ( @; @!(J#/ MNOo; !
Pøipomeòme, ûe J. Orten (1919–1941) a K. K. Baczyñski (1921– –1944) patøili k básníkùm, kteøí debutovali tìsnì pøed druhou svìtovou válkou. První váleèné události (nebo události roku 1938 v bývalém Èeskoslovensku a pak události roku 1939) dolehly na mladé básníky, kteøí chtìli tvoøit vlastní básnické vize skuteènosti, publikovat své básnì, stvoøit svùj vlastní svìt, coû v této dobì nebylo snadné, pokud to bylo vùbec moûné. Avšak jejich víra v sílu poezie byla natolik veliká, ûe se to rozhodli zvládnout, ztotoûòujíce básnictví s cílem vlastního ûivota: J. Orten odmítá odjet do ciziny, protoûe se jako
@#/A; +(4*!/5: 2%,'( * -$3"# !#(0$%4* 5*!,#(%+*,46 4#/ +!,#/: BA/0'C )$D5,'+/: 7,E FG,/#*( '(2!H42!-( 4/+/5,> .8/2* );*';6 I, 4/+/5,'*, -%&/013%, - I$%*, +21!(8!:7, 2-3 4/2!(-H '( 1(2(01*, 4#1,%*-2!(-*,'*(6 * !/ 1-8(21%1( -/J,% 4/+/5,'*(6 4/ +!"#$) '(2!H4:7,K
102
hnutí [...] a v konspiraèních akcích se zbraní v ruce, a také v kulturních akcích je faktem všeobecnì známým, a také všeobecnì uznávaným (i kdyû rùznì hodnoceným)”, pøípad nejen K. K. Baczyñského (Jastrzêbski 1969, s. 75) . 1. Básníci „temna” a básníci Boha Jako uû bylo øeèeno, J. Orten a K. Baczyñski ûili v dobì druhé svìtové války. Podmínky ûivota však nebyly stejné. Irena Krasnická k tomu uvádí, ûe „základní generaèní záûitek byl [...] stejný, v konkrétních projevech se však reakce mladých básníkù v protektorátu a v GG lišily, coû bylo zpùsobeno nejen objektivními historickými podmínkami tvorby, ale hlavnì rùznými kulturnì historickými tradicemi a politickou orientací obou státù” (Krasnická 1982, s. 9). Je tøeba poznamenat, ûe tento postøeh platí pro léta 1938–1939, protoûe období po 1. záøí roku 1939 èím dal tím víc ûivotní podmínky obou básníkù sbliûovalo. V Èechách se (pøedevším od roku 1940) zaèala intenzivnìji provádìt exterminace ûidù (srov. Osud ûidù v Protektorátu... 1991), a Orten jí je vzhledem ke svému ûidovskému pùvodu postiûen. Katalyzátorem jeho názorového zrání se stává vìdomí, ûe nadìje na pøeûití je mizivá a ûe nezbývá mnoho èasu. Tvorba se mu stává nejen seberealizací, ale pøímo cestou sebezáchovy. „Jeho zrání urychluje vìdomí, ûe mùûe nedotvoøit, nedomyslet, nedopovìdìt” (Krasnická 1982, s. 14), protoûe „neobvyklost váleèných a okupaèních zkušenosti, otøesení pocitu »normálnosti« a nejistota vzhledem k pøíštímu tvaru svìta, který se z tohoto kataklysmatu vyklaní” (Lam 1978, s. 38)!, jej nutí, aby se obracel na básnickou tvorbu, v níû vidí
!"#$%"&' ())*+),#-)*%' ./#0123 - 45)21 6#*"4%5)217*'7 8 *%'()9',*%' #0 "&:0%;- % 45)21 ()5#$6#-'7 8 - "(6#9'*%: % )627)23 -#7"6#-123< - 0(%)/)9*#=2% 6:9&:5)9*'7 7'"& >)6&'. *) #+;/ (*)*1.< ) &)6,' :(*)*1. ?23#@ 5;,*%' #2'*%)A *1.BCD !
E%'(-16/#=@ 0#=-%)02('*%) -#7'**'+# % #6:4)217*'+#< ()23-%)*%' "%F 4#2(:A 2%) G*#5.)9*#=2%H % *%'4'-*#=2% 2# 0# 6"(&)/&;- =-%)&)< 6&;51 ( &'+# 6)&)69%(.: "%F -1/#*% IJKCD
103
obranu pøed morální destrukcí zpùsobenou podmínkami ûivota. I kdyû Orten mohl pomocí èeských pøátel pod rùznými pseudonymy své básnì publikovat, vìdìl, ûe pøijde den, kdy se bude muset dostavit na výzvu fašistù do transportu, a ûe je to nevyhnutelné". Pøibliûuje jej to osudu polského básníka (srov. výše citovanou výpovìï Josefa Kociána a také popis situaci v Polsku Marie Bobrownické – Bobrownicka 1964), nebo; o Polsku mùûeme øíci, ûe po roce 1940 „za kaûdým datem ukonèené básnì byl koncentraèní tábor, zatýkání, muèení, smrt, Osvìtim” (Wyka 1961, s. 32; srov. také Bartelski 1976, s. 234), totiû – lze-li tak øíct – smrt èekala za kaûdým rohem. Vra;me se však k historické a literární tradici. „V èeské mládeûi byla [v dobì 1. republiky – pozn. M.B.] pìstována úcta k burûoaznì demokratickým ideálùm, mezi nìû patøila mj. i víra v neporušitelnost dohod, v moc diplomacie a mezinárodní politiky” (Krasnická 1982, s. 9). Kdyû se ukázalo, jak tyto ideály zklamaly, byla mládeû dezorientována a jevila nechu; ke všem ideologiím. Z toho se zrodila bezprogramovost, „nejsilnìjší a nejvydatnìjší program mladých” (Bednaø 1940, s. 24). Básníci popisovali skuteènost jakoûto smutné básnické pøedstavy, které plnily funkci zobrazení tragických události a které byly naplnìny existenciálním pøístupem ke smyslu ûivota (stejnì je tomu u Baczyñského; srov. Dybel 1975, s. 76). Øešení se básníci pokoušeli nalézt v abstraktním humanismu, v jehoû centru byl „nahý èlovìk” (termín Kamila Bednáøe), pomocí nìhoû se chtìli ponoøit do svého nitra (srov. také Jastrzêbski 1969)#$. A proto „k nej"
L 4MN6)(:< 7'* 0#"&)9 O'105%23 #0 PQ5%*+) RSD TD SUVS< $19# W17X0M'*N # 6#*'Y*Z. 2N9%C[ '\&'5.%*)2% %0] W' W^'23 ('.N23 #6:4#W)*_23 >)^%"&1` "5#WD PQ5%*+ O'105%23#W%< ab 8 TScD d*[ û DDD SUUS< "D eRVD b5#WD &)6Z 4#(*X.6: eD
!"# $#% & '()*+,*)(-*" ./0/1./23
#$
!$0#$*Z M'^'*N *)70'.' % W 4#9"6Z 9%&'5)&:M' # #$0#$N< % 601 *'$19# W^'.% $X"*N61 4M%7)&#[ f/)0(%#*# 45(1 &1. *)2%"6 *%' &19' *) %0'#9#+%F< %9' *) 4#"&)-F< -1":-)*# *) 2(#/# -)5&#=2% .#5)9*' % 6:9&:5)9*'D g-),)*#< ,' #0 .#5)9*'7 4#"&)-1< *#-'7 4#"&)-1 ()9',1 45(1"(/' #$9%2(' "4#/'2('h"&-) 8 09)&'+# &', 4#"&:9#-)*# 45('0' -"(1"&6%. 6#*%'2(*#=@ :6"(&)/&#-)*%) *#-'+# &14: 2(/#-%'6)C ?i)"&5(F$"6% SUjU< "D jUBD
104
vyšším hodnotám patøil smysl lidského pùsobení (èin) a trvání – existence obecnì” (Dybel 1975, s. 78) .
!" #!$%&'#'( )* +! ,)-'.%)( /(((0 !" #!$%&'#' )* +! "$+)*#)!( /(((0 !" #!$%&'#'( )* +! +)1'.%)( /(((0 !" #!$%&'#'( 23&*4! &!5'+#)*6( /(((0 7 -!8 "-!#)*+9 #! :'&!%;< %&'1=!%;< #! "!+','-!%;< #! 3$+':)"8$( >?( @!%&9A"8)< !" #!$%&'#'B
ného dítìte (Noc s pøestávkami) pøes bázlivì revoltující dialog s bohem (Jeremiášùv pláè) aû po atheismus, pád boha a hledání nové víry (Elegie)” dochází Orten k existencialismu ve smyslu S. Kierkegaarda. Vyjadøuje myšlenku, ûe skuteèná podstata èlovìka je v jeho existenci, tj. v ûivotì „v celé nicotì a nutnosti”.
?C+*# 49, DC#< 8C+*# 49, DC#E F "-G*%;' #*4*< H!8I H* -' DJ+< * D$"K+* "* L #M+N F "-G*%;' #*4*< $8! H!&98J+ #! 5!-G* &49-*O#P+<
Romantickým únikem se mìl jedinec „dopátrat své pravé podstaty a stanout pøed Bohem” (Krasnická 1982, s. 9). Nepotrestané bezpráví však zpochybòovalo víru v jeho existenci a vedlo k „pádu Boha” ! (srov. Ortenovu Malou elegii: Boûe, ty zlý, který jsi tolik vzal). Místo dosavadního systému hodnot bylo zapotøebí si udìlat vlastní, i kdyû spoleèensky iracionální neklamavý svìt, jenû se realizoval „ve zpùsobu navazování na tyto archetypické a èásteènì i sakrální sféry vìdomí a podvìdomí”, coû zpravidla plnila „široce pojatá apokalyptická a biblická tradice” (Stabro 1977, s. 49) ". Takto postupuje Orten. Ukazuje svùj ûivot jako cestu pøes utrpení, jeû se stupòuje. Jak uvádí J. Kocián (1963, s. 507–508), v Ortenových denících mùûeme najít podrobný popis jeho „cesty k úzkosti”: „Od naivnì zdìšených rozpakù opuštì-
ST' #!%&*,#*H :!3-'.%) &'"-!H* 5'D#)*")'#9 "*#" ,$D&8)*=' D&)!1!#)! >%&9#B ) -3:!#)! U &!)"-#)*#)! : '=V,*W( ! X3'L( Q( R3-*#! .*/-'$ *0*122Y 3)/ ('4!5 6!,7 8)/9 3':'- ;* %40!8*% ")- ((( ! .0'<#=,((( Z[\]< "( ^_`( ? -'+$ "3'L( -!8P 3'*-!: ' ('1$ 2 %&>'?2*,$ ! 4C"*a !@'/&2#A ('1! ?( ?( @!%&9A"8P;'( " S/(((0 3*!,)&':!1! ")b : 8'#-*8.%)* #!:)c&!A D' ':*H !5'8!,)5-9%&#*H ) %&bd .%)':' "!83!,#*H "e*39 .:)!D'+'.%) ) 5'D.:)!D'+'.%) 'D4)'3%9 /(((0 "&*3'8' 3'&$d +)!#! -3!D9%H! !5'8!,)5-9%&#'d4)4,)H#!W( 105
8',)8 H* DL*GK< 8-*3P &49,9 #C+ L -'+-' &DC#,)LP+ H!"*( >Q( R3-*#< ()"*+ ,!-*#*B Úzkost nás strhává do nicoty; je to cesta od bytí k smrti, kdy základní povinnost péèe o bytí se mìní tváøí v tváø nicotì v heroické odhodlání toto bytí proûít. To je totiû skuteèná existence èlovìka, kdeûto nepravá je chovat se jako stádo, zakrývat tuto tragiku ûivota, jednat jako všichni ostatní (Rieger 1946, s. 335; srov. také Götze 1946). Stejnou promìnou prochází K. K. Baczyñski. Zvyklý na úctu k autoritám a ideálu vùdce (zejména J. Pi³sudského), na víru ve správné rozhodnutí starší generace pìstuje u sebe odvahu, vìrnost a vytrvalost, protoûe kdo na tyto poûadavky nedbá, ztrácí èest. Navíc polská národní tradice, jejíû koøeny lze hledat v romantismu, pøesvìdèovala, ûe není nic vznešenìjšího neû poloûit ûivot za vlast, a literární „tvorba byla chápána v urèitém smyslu jako zpùsob boje, èin” (Jastrzêbski 1969, s. 72). Proto blízkost smrti, která s postupující válkou v Polsku zevšedòuje, „pøispívá k rùstu morálních konfliktù, zvláštì u mládeûe èinné v Zemské armii”. Výsledkem toho je, ûe pro literární váleènou generaci okupace byla brutální zlo, pøed nímû je tøeba se bránit. Je to také nìco, co básníka „nutí k výbìru mezi heroismem a sebezáhubou” 106
(Jastrzêbski 1969, s. 81) !. Navíc tradièní (ale i zesilované Józefem Conradem Korzeniowským; šíøe viz: Zabierowski 1979) pojetí cti a povinnosti jako morálního závazku vytrvat aû do konce pøivádí Baczyñského k morálnímu konfliktu: èlovìk, aby ûil, musí zabíjet, a proto, ûe zabijí, se stává zloèincem; nezabíjet však znamená nebránit sebe a bliûního. Jak tedy bojovat ve jménu èlovìka? Na tuto otázku se snaûí dát odpovìï v básni Modlitwa do Bogarodzicy:
!"#$% &'()*$ +$, -"# .(/#0,"& )012$ 3'4/' !4+ 5,0!46( & 3-#(' 534#467 8#(&$)9 :(1:4 )#(6' :$53;12 &:0,"&< -;%/; /'=13>1 0/'4=' 0/'4#$?777 )$+ :$/ 05!$ +$, (-*(,' :'4-'45,'4 777 )$+ :$/ 3 (6:'$ !&46( .$5 ' (5!#(6' 777 @$=4A :$6:'+ .(12/0#:> -#(B :$53>< 6); 3$13:'4/; &$=13;? /'*(%1'>7 C 7 D$13;B5,'< !"#$%&' "! (!)'*!"+$,-E To znamená boj bez smrtonosné zbranì. Neû však k tomu Baczyñski dospìl, musel døíve zmìnit (a také pøehodnotit) vlastní pøedstavu svìta. Pøichází tedy urychlené zrání. Na poèátku je tu mladík, jenû konèí gymnázium, a není názorovì vyzrálý. Obrací se ke svìtu poklidu a k období jinošství, jeho konfrontace s dobovou skuteèností však vede k vnímání rozporu, a také ke zklamání. Výsledkem toho je negace dosavadní filozofie a ideologie a tvoøení nové (napø. v poemách-mýtech, jako Poemat o Chrystusie Dzieciêcym, Serce jak ob³ok, Kiedy ludzie bêd¹ braæmi nebo Ach, umieram, umieram a dalších), která je pro nìho spíše útìkem od skuteènosti neû novým svìtem, v nìmû se autor mùûe pokojnì pohybovat. Pokouší se nyní o jiný pohled na èlovìka a smysl jeho ûivota (srov. S³awiñski 1966, s. 359– –370). Tím se dostává, obdobnì jako Orten, k existenciální filozofii.
FG'!4#$1,$ 64:4#$1+$ &(+4::$ & ,(:54,&4:1+' !$,'46( :$5!$&'4:'$ !#$,!(&$*$ (,0.$1+H :'4 !;=,( +$,( -#0!$=:4 3*(< .#34) ,!"#;/ !#34-$ 5'H -#(:'? ' ,!"#4 !#34-$ 3&$=13$?< =413 #"&:'4I +$,( 13;::',< ,!"#; 3/053$ )( &;-(#0 /'H)3; 24#('3/4/ ' 0:'145!&'4:'4/J7 !
107
J. Orten i K. K. Baczyñski vstupují do literatury v dobì, kdy se pod vlivem vývoje mezinárodní situace rozplynul meziváleèný optimismus. Postavení èlovìka ve vztahu k realitì (hlavnì v mezních situacích) se problematizuje. Poezie se zaèíná ptát po smyslu lidské existence. Autoøi promlouvají otevøenì o rozporech vlastního nitra a o sociálních a politických rozporech svìta. Zároveò se odvolávají k literární tradici s výrazným odporem k civilismu. Tak napø. Baczyñski, který je odpùrcem poezie vyluèující spontánní recepci, vytýká v jedné z kritik Topornickému: „[...] zastaralá po avantgardu typická sevøenost výrazu, jeû zvýrazòuje jednu metaforu pomocí druhé; vede k okamûikùm ztráty smyslu” (Baczyñski 1981, t. II, s. 411 "; šíøe viz: Jastrzêbski 1969 a Krasnická 1982). To jej spojuje se skupinami nebo individualitami, které upozoròují na ohroûení civilizace a tuší svìtovou katastrofu. Nebo; „tato generace nechtìla èekat, aû bude mít odstup od historických událostí [...]. Hledala jiný zpùsob øešení – v tomto pøípadì vyuûila modelù, které znala z literatury posledních let pøed válkou (katastrofismus, avantgardní tendence k objektivizaci jevù, groteska, pohádkový ráz tvorby); tímto zpùsobem byla tvorba váleèné generace básníkù svým zpùsobem výslednicí setkání váleèné skuteènosti a literární tradice” (Jastrzêbski 1969, s. 84) #. V Polsku se jiû s tímto ûivotním pocitem vyrovnávali „po svém èlenové vilenské skupiny, èlenové Kwadrygy a Józef Czechowicz, jehoû katastrofická poezie a poetika se stala mladé polské generaci tím, èím byla èeská poezie Halasova” (Krasnická 1982). A proto, pokud „jde o literární smìry, v souladu z hodnocením situace tehdejší kritikou, je nejvìtší zájem o katastrofismus; vedle ûagarystù (vilenské skupiny) se odvolávali na Czechowicze, kterého povaûovali za pøedního básníka mezi-
F@777A .#345!$#3$*4 $&$:6$#)(&4 3$6H53134:'4< ,!"#4 .():(53>1 +4):> /4!$K(#H )#06>< !&(#3; /(/4:!; 30.4*:46( 3$60-'4:'$J7 # F8(,(=4:'4 !( :'4 121'$*( 134,$? :$ );5!$:5 13$5(&;7 @777A L30,$*( '::46( );5!$:50 M ' !0 5'H6$*( )( /()4=' ='!4#$!0#; (5!$!:'12 =$! .#34) &(+:> C,$!$5!#(K'3/< !4:)4:1+$ N&$:6$#); )( (-'4,!;&'3$1+'< 6#(!45,$< -$%:'(&(%?EO & !4: 5.(5"!&"#13(%? 64:4#$1+' &(+4::4+ -;*$ 5&46( #()3$+0 &;.$),(&> #3413;&'5!(%1' (,0.$1;+:4+ ' !#$);1+' ='!4#$1,'4+J7 "
108
váleèného období” (Jastrzêbski 1969, s. 105) !. Jastrzêbski zde zdùrazòuje také vliv Norwidùv, jenûe navazování na nìj nevidíme u všech polských básníkù váleèné generace, i kdyû v básních K. K. Baczyñského je zaznamenáme (srov. Jastrzêbski 1969, s. 109 "). Existenciální otázky, které si Ortenova poezie kladla, vyplývaly z objektivních podmínek, v nichû vyrùstala, a z postavení Ortena ve spoleènosti. Orten „cítil, jak se i okolo jeho rodiny i okolo nìj samotného stahuje smrtící klièka” (Závada 1982, s. 11), a „po zákonu paradoxu se stal za protektorátu vyhnancem ze ûivota ve vlastní zemi, a tedy i ze ûivota vùbec” (Køíûková 1970, s. 195). „Osamìlý básník se postupnì stával vyhnancem ve vlastní zemi, musel proto tváøí v tváø blíûící se katastrofì hledat východisko sám v sobì a klást si otázky po smyslu lidského ûivota, vztahu jedince a reality, která absurdnì a bezprávnì tohoto jedince drtí” (Krasnická 1982) #. Obranou by bylo zbavit se obrazù (a také snù) chápaných jako svìdectví dne, „uvolnìní se od povinnosti” (Jedlicki 1977, s. 96). A proto se Orten obrací k filozofii M. de Unamuna a S. Kierkegaarda, jejichû díla byla základem jeho nové filozofie opírající se navíc o Starý zákon (srov. také Zgorzelecka 1972). V Denících si Orten zapíše jména: Halas, Holan, Rilke, Pasternak, Dostojevský a Deml. K jejich inspiraci se v pozdìjší dobì obrací. Analogickou situaci je moûno vidìt i v Polsku. J. Jastrzêbski, který popisuje rysy generace „temné doby” (války a okupace), zdùrazòuje, "#
H,:01 )I"9*1 " /1,'<+/1 01$,'%)/1,2 $" *-"9+1, * &%'$":)1"&%+1,8 9"/"+%+(8 .'*,* /'($(/42 +%3&14),3 *%1+$,',#"&%+1% "/%*(&%+" /%$%#$'"C1#$"8J "6"/ ;%-%'(D #$>& &#."81+%+" K*,)I"&1)*%2 /$>',-" <&%;%+" *% +%3&(61$+1,3#*,-" .",$4 9&& <0,-%5 & .")*?$/%)I $&>D ')*":)1 O'*(#*$"C P%)*(Q#/1A RH%#$'*46#/1 STUT2 #B VTJ $,; W(/% STUS2 #B SXYSUZB "$
L'"MB ["'&19 *9,)(9"&%+1, &()1#+?5 .14$+" +% $&>')*":)1 $,-" ."/"0,+1% Y *&5%#*)*% &19")*+, 3,#$ +%&1?*(&%+1, 9"Q < P%)*(Q#/1,-"A RH%#$'*46#/1 STUT2 #B S\TZB "%
L'"MB L."0,],+#/^ 1*"0%),2 9" +_ 3, ."#$<.+` a'$,+ MI^+`+2 #, <8")b<3, ."D )1$,8 1*"0%), "9 0^#/(A Rc9%8 STUd2 #B SUZ2 e*"0%), % *6%M,+_ 019#/f)I .'^M <'(D )I0"M%0( MfM"3 "#"6+"#$1J "8,*,+_ .")I".1$,0+` a'$,+% 9'$10%B EFG e*"0%)1 #, #$%$,]+` #+% 10 .g,/"+%$2 %0, 9"M'h,+_ $N$" #+%I( 8< +,6(0" 9".g^+"A Rc9%8 STUd2 #B iiZB
109
ûe literární „postava této generace […] je postava plnì zodpovìdná a angaûovaná, a také antydeterministická: èlovìk je povinen formovat skuteènost buï svou tvoøivostí, nebo svým konáním a mezi postavou v ûivotì a v literatuøe nemùûe být rozpor” (Jastrzêbski 1969, s. 79)$%. Ne vûdy se to však v dílech realizuje, jak ukazuje tvorba T. Borowského, vìznì koncentraèního tábora v Osvìtimi (srov. jeho díla Po¿egnanie z Mari¹ nebo Byliœmy w Oœwiêcimiu). 2. Hledání nového svìta Metafyzika, vlastní soukromý svìt s novým poøádkem a spravedlnost, bezpeèí, sebezáchrana, to jsou prvky nového básnického bytí obou sledovaných autorù, jeû se realizuje ve dvou podobách. První souvisí s návratem do dìtství, druhá se týká náboûenství. „Vyuûívání nepøímých výrazových prostøedkù, struktura báje a snu má však v této tvorbì trochu jiný význam neû tomu bylo v katastrofické poezii meziváleèného období. [...] je formou sebeobrany, odmítnutí, nesouhlasu s faktem existence tak dìsivé katastrofy” (Jastrzêbski 1969, s. 156)$ . I zde mùûeme øíci, ûe tomu je tak u obou sledovaných básníkù stejnì. Nedostatek ûivotních zkušeností a názorová nevyzrálost vede k tomu, ûe absurdní skuteènost, v níû èasto jen náhoda èi jediný okamûik dìlí od sebe ûivot a lásku od smrti („dialog mi³oœci i œmierci”; Wyka 1961, s. 66), vyvolává u mladých básníkù touhu po stabilitì. Obracejí se „do svìta nedospìlých, do toho jediného svìta spravedlivého a neroztøídìného, kde se poslouchá sníh a kde se rozumí øeèi ptákù, do kraje dìtství èi aû do kraje V mamince” (Štroblová 1969, s. 150). Na!
!"#$%&% %'$(#$()*+% $,-" ."/"0,+1%2 3%/1,3 .'%-+45" 6(7 '*,)*+1/1,82 $" ."#$%&% .,5+,3 "9."&1,9*1%0+":)1 1 *%%+-%;"&%+1%2 % $%/;, %+$(9,$,'81+1#8<= )*5"&1,/ &1+1,+ /#*$%5$"&%7 '*,)*(&1#$":7 )*( $" $&>')*":)1?2 )*( $" 9*1%5%+1,8 1 +1, 8";, 6(7 '"*9@&14/< 8149*( ."#$%&? ;()1"&? % %'$(#$()*+?AB "
!"#5<-1&%+1, #14 .":',9+181 :'"9/%81 &('%*<2 #$'')*":)1 +1,)" 1++, *+%)*,+1, +1; & .",*31 /%$%#$'"C1)*+,3 "/',#< 814D 9*(&"3,++,-"B EFG 3,#$ C"'8% #%8""6'"+(2 "9'*<),+1%2 +1,-"9*,+1% #14 * C%/$,8 1#$+1,+1% $%/ #$'%#*01&,-" /%$%#$'"C1*8
110
cházejí ji ve svìtì bájí a pohádek, jenû se jim jeví jako evokace svìta dìtí .
!"#$% &'%()$ *+(, -. !/"+' 012-3 0"2- %'4. 516,$4 2$/7$86 -'%$+2-/( 2-(8./9 -'%$+2-/( &'5#$!"8( +'#:8./;+: <2-3 0'4 8' !.=1.* 8.) +'+:8)$ #(='-: 0.01/9 -+' 8' 862 4#$26 2 =(#9 2-"83 ' %$,-" 8$8( 24.8>$8' ?@A B1-$8C !"#$% &$'()* +,-D @$#$8$ %$#(84*C 4!$ %2: 8$)5'# #'E %$#$8$ %$#(84* 4!$0'4 %2: 8$)5'# +'+:84*F ?@A B1-$8C .$#$($ %$#/(0*D Orten dokonce vìnuje tomuto okruhu motivù celou sbírku básní Cesta k mrazu. V ní se motiv cesty malé holèièky mimo domov a její smrti na mrazu prolíná s Andersenovou pohádkou Snìhová královna, i kdyû, jak píše M. Køíûková, „Cesta k mrazu mìla být skuteènì Ortenovou cestou k smrti, sebevraûdì” (1970, s. 195). Podobnì zaznívá dìtství ještì v nìkolika básních zaøazených do dalších sbírek, napø. v Zasnìní, O malých dìtech, Zavøené oèi atd. Metafora dìtství se opírá o svìt nìûných, malých vìcí, o svìt èistoty. Najdeme v nich slova jako zvìdavý støípek, vìjíøky kolem úst, pata Karkulèina, bohaté øady deminutiv jako sklíèko, vteøinka, chvilièka, bratøíèek, sestøièka, králíèek, královnièka, slùvko atd. Také jinde mùûeme ve formì textu najít odkazy na vzpomínky na dìtství, napø. v prostøedcích jako opakování refrénu (Pod kaûdým slovem), epifora (Dívka v ohni) nebo epizeuxis (Zavøené oèi).
GH 4.5.*-4IC 4.).*14IC 416#(>4IC 4'8614IC !(/$8$4 =*!*%$ 2: /( 4* %'492: -'492: %:2-.-3A J %$5. 2+32#./.2-C )5'-186 : 5#'!./6 +6 &8'43 !"-2495. 07(-*#$8(K ?L'#'2 MNOPC 2A MMQDA 111
Podobné situace ukazuje i tvorba Baczyñského, u nìho lze mluvit pøímo o atmosféøe pohádek a bájí (napø. ve skladbách Olbrzym w lesie, Maelibe, Bajka o smutku, Szklany pták. Poemat-baœñ, Œpiew o rycerzu purpurowej chmury, Miserere a další; šíøe viz: Bartelski 1976, s. 321, a Jastrzêbski 1969). A proto i tady najdeme slovní spojení jako: kasztanowy zápach, rzuci³em wyspê szczêœcia, zielenista góra, modry pták atd. (srov. také i povídky K. Baczyñského) nebo slovíèka: dzbanuszki, ptaszek, figurki, gwiazdka, ob³oki, s³oneczko, domek, které pøímo navazují na dìtské básníèky, dìtské øíkanky nebo vùbec na dìtskou literaturu. Do ní jsou zahaleny autorovy reflexe pøi øešení etických problémù týkajících se souèasnosti. „Tato poetika slouûila pro hledání odstupu pøi umìleckém zvládnutí proûitkù, zkušeností a událostí; poslouûila také k odmítnutí skuteènosti pomoci bájí, snù, perifráze” ! atd. (Jastrzêbski 1969, s. 163; srov. také báseò Œwiat snu: A ja siê obudzê, a ja siê obudzê). V takových pøípadech se Baczyñski odvolává ke známým pohádkám (napø. Andersenovým; srov. báseò Jeno wyjmij mi...: Jeno wyjmij mi z tych oczu | szk³o bolesne – obraz dni...; u Ortena podobnì napø. v básni V mamince: a ty, královno zimo, | jejímiû jsme milenci jako chlapec z Andersenovy pohádky...). Avšak „výraznìjší souvislosti a vazby na poetiku pøedzáøijového katastrofismu je vidìt ve spojování prvkù jemných a brutálních, drobných a kosmických, jasných a ponurých [...], které se dìje pøi jejich transponování do umìlecké polohy” (Jastrzêbski 1969, s. 154–155) ". Pohádkové alegorie, jeû se vyskytují v mnoha Ortenových a Baczyñského básních, se obracejí na národní kolektiv. Tímto zpùsobem chtìjí autoøi zvýraznit neš;astnou situaci, na niû si jiû lidé pomalu zvykali, a upozornit na její nenormálnost. V této funkci se uplatòují u Baczyñského „odkazy na mýty, a také na báje a lidovou slovesnost
GRST 0.$-34' -' 0.2U*V3U' !. 2&*4'8:' !32-'82*C '1-32-3)&8$W. 0'8.X'8:' 8'! +'-$1:'U$+ 01&$V3Y : &!'1&$Z[ 0.2U*V3U' !. .!W1'!&'8:' 2:\ .! 1&$)&3X:2-.]): 01&3 0.+.)3 =']8:C 28*C 0$13^1'&3KA " G_31'`8:$%2&$ &X:a&4: : &'#$V8.]): .! 0.$-34: 4'-'2-1.^:&+* 01&$!X1&$]8:.X$b W. X:!.)&8$ 2a X &$2-'X:$8:* $#$+$8-cX !$#:4'-83)5 : =1*-'#83)5C +'#$Z4:)5 : 4.2b +:)&83)5C %'283)5 : 0.8*13)5 RAAATC !. -1'820.8.X'8:' :)5 X X3+:'13 =']8:.X$KA !
112
(srov. Mi³un, Lela, Tytan, Œwiat³o³una, Aboon, Archibal). […] Z téhoû zdroje pramení u Baczyñského také prvky palingenetické, které jsou patrny napø. v cyklu mytických poem s aluzemi na slovanský folklór – Olbrzym w lesie” (Stabro 1974, s. 170) !.
V' 7/'5Q; 6P:+/0KM9 &*% 7% 3 ;W2 =5K1R
1%=06P:RKJ9
'C9
/'&0KO &5J71O9 6C3:0&0 7% K5OKJ &';%1R;9 /5'K039 /+-6%;9 1%-6J=J1R;9 ? X'1% F0 %9 1%-6 ;1% :M %/ $' 1R;U
!!!" #$%&'() *$+%,-$./'
DI! @5/%19
0*1'2*324- , $,+%5-+'*('-6 $'7/)8()-6 5)-%5$)9 :0 ,020; < 1+% =';+./'>9 &0:+%/0; < =';+./'>9 :0 /./1+( *5084 -$(0,+%& < &/?5) ,+%5$)(! @9 /,'5$% A,+'/0,+*?,9 0*)1?,9 =5050&?,9 09 /,'5$% -+%;+.B01)-69 &/?5$) 7$C+ , /'&/ 7%5-9 09 /,'5$% /)-6 :%$ :08?, + /,'5$% /)-6 :08?,9 /54-'24-% 0 8,+'$*)9 0 5'*0A> + A;+%5>! DE! F'-$)G7&+9
!"#$%& ' !()*(H
Druhým zpùsobem tvoøení vlastního básnického svìta je u obou autorù náboûenská inspirace (srov. Caillois 1973, s. 170–171). Ta se støídá s evokací dìtského svìta podle zásady, ûe hrdinové jsou dìtmi Boha, a proto se chovají jako dìti: slušnì, logicky a srdeènì. Biblická poetika také zvyšuje nadèasovost a naléhavost básníkovy výpovìdi a má monumentalizaèní úèinek (srov. napø. Jeremiášùv pláè J. Ortena nebo Poemat o Chrystusie Dzieciêcym K. K. Baczyñského). Napø. Orten objektivní Jeremiášùv monolog z Bible subjektivizuje, dìlá z nìj výpovìï o muèivém hledání východiska víry a vnitøní síly. Biblické motivy se pøitom pøeskupují (srov. Já jsem ta zemì, Tma...). Básník se stává mluvèím své tìûce zkoušené zemì, personifikuje ji a splývá s ní, a tím depersonifikuje sebe, ev. lyrický subjekt (srov. napø. Já jsem ten muû, kterýû okouší trápení od metly a rozhnìvání Boûího).
234!*5"6H
Básnické náboûenské vize nejsou u obou básníkù stejné, stylizace lyrického subjektu je u Ortena jiná neû u Baczyñského. Orten báseò vûdy stylizuje jako monolog, pøièemû lyrický subjekt vstupuje do textu, mnohdy splývá s adresátem, který je všeobecný (srov. napø. Jeremiášùv pláè), protoûe toto povaûoval za jediný zpùsob „èistého” vyjádøení myšlenky (srov. „Mluv vûdycky v monolozích! Je to jediný zpùsob, jak zabrániti tomu, aby se nevloudilo do tvých úst jídlo, kdyû bys se chtìl vyznat z nìèeho nejhladovìjšího”; cit. dle Štroblová 1969, s. 150). Baczyñského monologické básnì jsou naproti tomu zpravidla adresovány ûenì nebo matce a lyrický subjekt je skuteèným autorovým „já” (srov. výše citovanou báseò Modlitwa do Bogarodzicy). Èasto však Baczyñski navazuje na romantickou lyricko-epickou tradici a promlouvá jen obrazy a dìjem, jako je tomu napø. v jeho mytických poemách nebo v náboûenských verších (srov. Wigilia, Do Matki Boskiej, Ballada o Trzech Królach, Modlitwa I, II, III, Noc a jiné). I3B 0='*'(! Y8(' 1+7&0! @:(0& A1+%83 , *0C%! @* A,+'/(4 0*%5,'1)9 , -$'510&7+.7&+; &0C%9 , &0C% 8(073 ,+50,'(9 'B 37()7$'( $ :C+7&'9 2'& 80 1'$,'(' =0 +;+%1+3! ZC+7&'
IJ 27%; KL'& $%;M N;'9 27%; 1'6O 6P:%/ 7KQ ;%/C)9
3C+-' , A1+%83 1+&('! [5'2%& $8+1'( =+(.
27%; ;'/&' 7KM/%C1O-6 ' KMPR; K 7KM/C0 7KQ ' /) 27+ ;+ 2% K$'C9 K$'C 27+ 2% =50 50$&K%/CO
+ -+%1&+ 8(07 =5$%7$),'( + 0**'C'( -$'7 <
7'*! S109 '109 7'*! T0$&K%/CO 6P:+/0K%U
2'& , /';/%1 ,+%-$?5 A;+%5-+! I3B :)( 3 /)-6 0&+%1!
DI! @5/%19
+(#(&*,-./ 0!,1H
\/?( :+'()9 ,+8+C+21)9 =07)='1) ;50&+%; + 01' /'; 7';0/1'!
!
] !!!" 0*,0('1+' *0 ;+/?, ^"9 ' /'&B% *0 :'A1+ + _0C&C053 D=05!
=%56;9 >'*65939:;69 ?"33;9 ?#@A*"6!H!
2*9:;9 <(!69
^" ` /%80 5?,1+%B a5?*(' =0-60*$4 ='C+1b
8%1%/)-$1% /%1*%1-2% F'-$)G7&+%80 =0A,+'*-$01% -)&C%; =0%;'/?, ;+/)-$1)-6 $ 0*,0('1+';+ *0 _0C&C053 7(0,+'G7&+%80 <
!"#$%& ' !()*(c!
113
DE! F'-$)G7&+9
7*8*!*6H
ûivotní pocit romantikù je blízký mládí, které neakceptuje obklopující skuteènost. Navíc jedno ze základních hesel tohoto období (nic 114
z toho, co bylo, uû není, a všechno to, co bude, ještì není) zesilovalo existenciální otázku. 3. Je dílo Ortena a Baczyñského dávno uzavøené, nebo je i dnes inspirující? Jak jiû bylo øeèeno, váleèná generace se musela nejen konfrontovat s estetickými proudy a smìry meziváleèného období, ale i na nì navázat. Stejnì je tomu i dnes, básníci se musejí vyrovnávat s tvorbou minulých generací jako s literární tradicí, ze které vyrùstají nové smìry a proudy. Tato návaznost se týká nejenom posledních desetiletí, ale i váleèného období. I kdyû tehdejší tvorba vznikala za „krajních podmínek”, týkala se ûivotních otázek kaûdého èlovìka: ûivot a smrt je prastará dichotomie, která se velmi dobøe projevuje v kaûdém poetickém smìru. Tím je problematika tvorby Ortena a Baczyñského i dnes aktuální. Navíc mùûeme øíci, ûe otevøení hranic a státù a tím i jejich kultur v posledním dvacetiletí ještì více zvýraznilo aktuálnost hledání paralelních jevù v evropských jazycích a literaturách, protoûe to na jedné stranì odhaluje totoûnost lidského vývoje, a na druhé stranì ukazuje svébytnost, typické rysy jednotlivých národù a jejich kultur. Tím umoûòuje lépe pochopit odlišnost toho kterého národa, jeho vlastní vývoj. Mnohé ideovì umìlecké hodnoty, které jsou typické pro literaturu kaûdé epochy, vycházejí totiû z hodnot spoleèných pro všechny národy, aniû by šlo o pøejímání myšlenek a forem. Pøíkladem toho jsou v posledním století právì J. Orten a K. Baczyñski. I kdyû jiû uplynulo mnoho let od uzavøení jejich díla a i kdyû se zmìnily mnohé okolnosti lidské existence, je poezie Ortena a Baczyñského nadále aktuální, nebo; se dotýká dvou dùleûitých prvkù lidského ûivota, existenciálních a nemìnných: ûivota a smrti, ale také lásky a souèasnì vyøazení ze spoleènosti (neakceptace, nelásky). Dnes jistì neproûívá jednotlivec tak extrémní situace jako za druhé svìtové války, ûivot však stále zùstává nejvyšší hodnotou pro èlovìka a otázka hledání východiska z „tìûké situace” se musí objevit i v literatuøe. 115
Na závìr lze øíci, ûe ani Orten, ani Baczyñski nezavírali oèi pøed tragickým osudem své generace. Vyjadøují jej nezkreslenì, nezploš;ují napìtí mezi touhou a práva mládí na štìstí a lásku a nutností bojovat se zlem, které je obklopovalo. Ortenovo hledání nového svìta šlo smìrem k dìtství a lásce. Po hledání úkrytu v nìze a dìtství Orten pøestává unikat pøed skuteèností. „Tìûkou dobu”, v níû ûije, vidí z historické perspektivy a umís;uje ji v osudu Bohem vyvoleného národa (napø. Jeremiášùv pláè). Na rozdíl od nìho „hlavním dramatem Baczyñského [...] je kontrast mezi krásou lásky a svìta a skuteèností” (Krasnická 1982). Básník však ponechává stranou svìt pohádek a bájí a zaèíná mluvit bez alegorií o osudu jeho generace. „Tam, kde literatura chce plnit funkci svìdectví – svìdectví osobitì proûitého osudu národa – tam není snadno øíct, v kterém okamûiku se svìdectví stává literaturou” (Jedlicki 1977, s. 97) !. A pøece jeho vrstevníci v sobì nesli stejné pøíznaky: „lásku i smrt, odvahu i strach”, víru a beznadìj. Porovnáme-li datum smrti obou básníkù, najdeme odpovìï na otázku, proè o nìkterých problémech Orten ve svých básních neuvaûoval. Chtìl jen najít øešení, jak odolat útoku a zuûujícího se kruhu vyøazení kolem nìj, jak zachovat lidskou dùstojnost. Takto pojímaná tvorba se však stává výzvou osudu. Baczyñski naproti tomu prochází sloûitìjším vývojem; byl ovlivnìn vlasteneckou povinností vystoupit na obranu vlasti se zbraní v ruce ", proto v prvním období (do roku !
!"#$ %&'() *(+),"+-," ./.) 0)12(3 4-25.67 89("&).+9" : 89("&).+9" ;<;=(8.() 0,')>?+)%; *;<- '=(;,;9)%; : +"# 2() 1"+9; 0;9()&'()3$ 9 6"5(# #;#)2.() 89("@ &).+9; <+"6) <(7 *(+),"+-,ABC "
D,;EC +;+; F?5;E; <+E,')2GH F .(A%- '"8 ;9)6 9"*5( ; 9?=I, JCCCK 8.(),"1? <(7 - 2()%; 0)92) ;5,)8*;2) &?<0;'?.6) 9?;=,"L2( ",+?<+?.'2)6 JCCCK #(7&'? 9;*2;8.(A 0;)'6( " 2"5"')# '""2%">;9"2("B MF?5" NOPN$
116
1941) utíkal od popisu neblahé skuteènosti a války a snaûil se získat básnickou nezávislost; pozdìji uvaûoval o postavení èlovìka v soudobém svìtì, aû nakonec dospìl k pochybnostem o smyslu veškerého ozbrojeného boje. „Je to také tragika lásky k ûivotu pøi stále hrozící smrti; tragika volby sluûby vojáka, která byla zlem (zabíjení), i kdyû nebylo moûné se jí vyhnout; tragika volby mezi povinností k vlasti a k rodinì; tragika velkého obìtování a nejistoty smyslu a podstaty takového èinu; koneènì tragika naprosté nemoûnosti jakékoli volby” (Jastrzêbski 1969, s. 167) !.
!"#$%&' (!")*%"+*% ! " # $%& '()*& + !"# $%&' ()*!+!, '+-./01 "*234 5) .46) #/7854+ ,-./0 $% 1234.& 9250 :2 $4:2; 68"4& 52"6"% 7 " 8 9 : ; < = - >% >%& '(?'& <*=#3% .2$3!72& 3% '@A& B"2<9"C"% 7 " D E 8 6 $%& '(*F& >)*23!*03! &.2:"! ?@?AB?@CA 3D& >2"=GC HA% I:!J.K '(*?L% 7 " 2 3 4 D < = - M%& '(*)& E272!,#F)! #&!,#7%&'& B"2<9"C"% 7 N O 2 N C . - 8 = " P%& '()Q& G!:.! #"0(!&%H7! 5I#/#JK& ,C/0 L,5! M!*23 = (#/.)2N 5)0& >2"=GC% 7 4 ! . J R >%& '(QS& O,#+# " 5,!/P5& 52"6"% T " - D D N - < U%& '(*F& Q#H7! ) :!&305& ,-./0 V:C-NW - W"!& <4<3% % 1<X="& B"2<9"C"% Y : O 4 D 5%& '(*Z& % 7"89:;<=-& R#2.H2& B"2<9"C"& <% *S@*?% [ " = [%& '(Q*& MS/78 :5-3 + $03û#!:78 T),#:#T))& \]NIJ #:)*23!*03! (#"#,27)! =#H2772F# =#$2& /=0/.)2:*#,2&)!& B"2<9"C"% > N 8 - J . $%& '())& )68 V3*27& 52"6"% \$4<3 3N 2GC.-4v 32"m-9# E=N86".-" v:8-" CNO48 C8-wv 9"m2"v"ow84o f#-428-x 32"m-9# C:ON2E <WEvO: vNW.-42<=-4o& =3G2" o4<3 9W" H9"O-o".-4L& " 9"2"94# .-4E.-=.-Nr ."x 32"m-9# C:ON2E #-X!9: NONC-w9=-4# CNO48 No89:9.: - CNO48 2N!9-.:x 32"m-9# NDO29:#-4mN dNfC-X84.-" - .-4d4C.Nf8- <4.<E - <=E3489.Nf8- !9-"W".-"x C24<98-4 32"m-9# 9Ed4W.4o .-4#Nv.Nf8- C:ON2E^% !
117
> N 8 - J . $%& '()F& X4:78" V3*27 H!"# (3#$,Y5 T),#:#T)&"P& \i4<=J D-342"3E2"^& <% ZS*@ @Z'S% > N d 4 8 = j $%& '(Q'& V (!:)+)*- + (#2.))& \>2-3-8=j #k 2 " < . - 8 = J _%& '(?A& O3#+7478 7-"*23P&' 3%:Z (#2.)2 [D [D X!&.%\:"Y'# ! D V3N *27!1 32(32.27*!7*Z 5,!/Y +4,2]7Y $4:7)&"Y F2723!&2 ,!-dDN#NIJ d2J840& 52"6"% M " # %& '(*?& >)*23!*03! ",^:") ) :(2I7)27)!& \P-4<-X89.-= M-342"8=-^& .2 Z& <% F*@QA% > R K = N I J P%& '(*S& W#:,#+& ,-./0 $% 1234.& _23`2& 52"6"& <% '(Z@'(?% > C - " 3 = N C < = - $%& '(*F& [,0&.2 /# =%#$3!a7)& B"2<9"C"% ] " C 2 N 8 = - B%& '(??& O.")&2 &.2:")2 ) :I#=!&")2& >2"=GC% 1 2 3 4 . $%& '(Z*& W278"%& 52"6"% 1 2 3 4 . $%& '(Q'& R#.745"! # H2/7Y 5%`,27&2& \>2-3-8=: #k)3%"! (#,:"!& >2"=GC '())& <% FZ(@F*S% n 3 " O 2 N n%& '(*Q& i27#527#,#F)! .!FI!/% [D [D X!&.%\:")2F#& \UN89.-=- >N#-2"=GC% h " O - 4 2 N C < = - n%& '((S& [3.%:.*#T [!5), X!&.%\:")D X)#F3!T)! ) ,2F27/!& B2Nr 8W"C@>2"=GC% h " O - 4 2 N C < = - n%& '(*(& m#73!/ = (23:(2"*%=)2 #/$)#30& [!";<=% h J I " ! " l%& '(?A& [,8] " (#2.)) )68'# V3*27!& ,-./0 $% 1234.& O45 0 :*58+478& 52"6"& <% (@''% h m N 2 9 4 D 4 8 = " >%& '(*A& E/% .!=#/.) =%#$3!a7)!1 (3.25!=)! T),#.#T)!& \1!2"^& .2 (& <% F'% ,+--%*. E36N2 d24<4.3< D-s4 ".! 824"3-I-3: Ns 3CN d2N#-.4.3 nD"I-8 dN4329:<93Ns >"#-D 7"89:;<=- H'(A'@'(QQL% P% 7"DNC<=- 4t423< <-#-D"2-3-4< Ns 364-2 O-Nm2"d6-4<& I-3"D d6-DN
