Bezpečnostní situace v Egyptě a její vliv na aktivní cestovní ruch
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis
Poděkování Velmi bych chtěla poděkovat paní Mgr. Ivě Schlixbierové, Ph.D., za její cenné rady, ochotu a přínosné připomínky, které mi během vypracování této bakalářské práce poskytovala.
Copyright © 2015 Veronika Kvačková
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA
Katedra cestovního ruchu
Bezpečnostní situace v Egyptě a její vliv na aktivní cestovní ruch
Bakalářská práce
Autor: Veronika Kvačková Vedoucí práce: Mgr. Iva Schlixbierová, PhD. Jihlava 2015
Abstrakt KVA K V , Veronika: Bezpečnostní situace v Egyptě a její vliv na aktivní cestovní ruch. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Mgr. Iva Schlixbierová, Ph.D. Stupe odborné kvali ikace: bakalář. Jihlava 2015. 64 stran.
Bakalářská práce je zaměřena na analýzu vlivu bezpečnostní situace na aktivní cestovní ruch země. Cílem práce je poskytnout základní in ormace o Egyptě jako destinaci cestovního ruchu, analyzovat zemi z hlediska bezpečnosti v posledních 20 letech a poukázat na rizika, která ovliv ují cestovní ruch a návštěvnost destinace.
Klíčová slova Egypt, bezpečnost, cestovní ruch, terorismus
Abstract KVA K V , Veronika: Sa ety situation in Egypt and Its Impact on Active tourism. Bachelor thesis. Polytechnic College Jihlava. Supervisor: Mgr. Iva Schlixbierová, Ph.D. Degree of qualification: Bachelor. Jihlava 2015. 64 pages
The bachelor thesis aids to analysis the impact of security situation on inbound tourism of Egypt. The aim of thesis is offer basic information about Egypt as a destination of tourism. The country will be analysed from the point of view of security in the last 20 years and risks, which have the impact of tourism and capacity of destination.
Key words Egypt, security, tourism, terrorism 7
Obsah Úvod ............................................................................................................................... 12 1.
Cíl a metodika práce ............................................................................................. 14 1.1.
Cíl práce .......................................................................................................... 14
1.2.
Metodika práce ................................................................................................ 14
2. Význam cestovního ruchu ........................................................................................ 15 2.1 Systém cestovního ruchu a historie jeho vývoje .................................................... 15 3. Vymezení studované oblasti..................................................................................... 17 4. Charakteristika přírodních předpokladů .............................................................. 18 4.1. Geografie ............................................................................................................. 18 4.2. Podnebí ................................................................................................................ 18 4.3. Vodstvo................................................................................................................. 19 4.4. Flóra a fauna ....................................................................................................... 19 5. Charakteristika kulturně-historických předpokladů ........................................... 20 5.1. Kulturně historické památky ................................................................................ 20 5.2. Kulturní zařízení a společenské akce ................................................................... 24 6. Charakteristika realizačních předpokladů ............................................................ 26 6.1. Materiálně technická základna cestovního ruchu v Egyptě ................................. 26 6.1.1. Mezinárodní hotelové řetězce ........................................................................... 26 6.2. Dopravní infrastruktura ....................................................................................... 27 6.2.1. Letecká doprava ............................................................................................ 27 6.2.2. Podzemní metro............................................................................................. 28 6.2.3. Silniční doprava............................................................................................. 28 6.2.4. Železniční doprava ........................................................................................ 29 6.2.5. Lodní doprava ............................................................................................... 29 7. Charakteristika selektivních předpokladů cestovního ruchu v Egyptě ............. 30 7.1 Politické faktory .................................................................................................... 30 7.2. Muslimské bratrstvo a jeho postavení v politické situaci Egypta ........................ 31 7.2.1. Založení Muslimského bratrstva ................................................................... 31 7.2.2 Muslimské bratrstvo v období Násirova režimu ............................................ 32 7.2.3. Muslimské bratrstvo v období Sádátova režimu ........................................... 32 7.2.4. Muslimské bratrstvo v období Mubárakova režimu ..................................... 33 8
7.2.5. Demonstrace proti Mubárakovi a jeho následné svržení .............................. 34 7.2.6. Současná politická situace v Egyptě ............................................................. 35 7.3. Demografické faktory........................................................................................... 36 8. Analýza faktorů ovlivňujících návštěvnost a bezpečnost destinace ..................... 38 8.1. Fyzicko-geografické faktory................................................................................. 38 8.1.1. Fyzicko-geogra ické členění A riky.............................................................. 38 8.2. Politické, ekonomické a sociální faktory ............................................................. 39 8.3. Faktory zdravotní ................................................................................................. 40 8.3.1. Poslední ohniska nemocí v Egyptě a doporučená očkování ......................... 41 8.3.2. Rozšíření viru Ebola v Africe........................................................................ 41 8.3.2.1. Dopad Eboly na africkou ekonomiku......................................................... 45 9. Vývoj politické situace s ohledem na bezpečnost ................................................... 47 9.1. Vnitřní hrozby ...................................................................................................... 47 9.1.1. Teroristické útoky ......................................................................................... 48 9.2. Vnější hrozby........................................................................................................ 50 9.2.1. Teroristický útok na New York 11. září 2001 ............................................... 51 10. Analýza cestovní ruchu Egypta z pohledu návštěvnosti ..................................... 52 10.1. Analýza cestovního ruchu v letech 1995-2004 .................................................. 52 10.2. Analýza cestovního ruchu v letech 2005-2009 .................................................. 54 10.3. Návštěvnost Egypta v roce 2014 podle národnostních skupin .......................... 58 10.4. Předpověď turistických příjezdů dle UNWTO 2010-2030 ................................. 59 10.5. Postavení Egypta v cestovním ruchu Blízkého východu a severní Afriky .......... 60 10.6. Aktuální doporučení k cestám do Egypta .......................................................... 62 Závěr .............................................................................................................................. 63 Zdroje ............................................................................................................................ 65 KNIŽNÍ ZDROJE ........................................................................................................ 65 ELEKTRONICKÉ ZDROJE ........................................................................................ 65
9
Seznam tabulek Tabulka 1 – Přehled mezinárodních hotelových řetězců k roku 2014 ........................... 27 Tabulka 2 – Letiště v Egyptě s přímými lety do Egypta z eské republiky .................. 28 Tabulka 3 – Složení linek metra v Káhiře ...................................................................... 28 Tabulka 4 – Přehled nemocí v Africe od roku 2003....................................................... 41 Tabulka 5 – Počet obětí Eboly v roce 2014 .................................................................... 42 Tabulka 6 – Přehled teroristických útoků na turisty v Egyptě (1995-2014) .................. 48 Tabulka 7 – Mezinárodní turistické příjezdy v letech 1995-2004 (v tisících)................ 53 Tabulka 8 – Mezinárodní turistické příjezdy v letech 2005-2014 (v tisících)................ 55 Tabulka 9 – Návštěvnost Egypta podle národností v roce 2014
(v jednotlivých
měsících, v %) ................................................................................................................ 58 Tabulka 10 – Zhodnocení Egypta a vybraných zemí Blízkého východu podle GPI indexu (2007-2014) ........................................................................................................ 60
Seznam grafů Graf 1 Struktura obyvatelstva podle věkových skupin................................................... 36 Gra 2 Vzdělanost obyvatelstva podle pohlaví ............................................................... 37 Graf 3 – Počet obětí Eboly v západní A rice v roce 2014 .............................................. 42 Graf 4 – Počet obětí Eboly zaměstnaných ve zdravotnictví ........................................... 43 Graf 5 - Mezinárodní turistické příjezdy v letech 1995-2004 ........................................ 53 Graf 6 – Míra růstu počtu turistů v letech 1996-2004 .................................................... 54 Graf 7 – Mezinárodní turistické příjezdy v letech 1995-2013........................................ 56 Graf 8 – Míra růstu počtu turistů v letech 2005-2013 .................................................... 57 Graf 9 – Průměrná roční návštěvnost Egypta v roce 2014, podle národnostních skupin … .................................................................................................................................... 58 Graf 10 – Předpokládaný vývoj počtu mezinárodních turistických příjezdů v letech 2010-2030 ....................................................................................................................... 59 Graf 11 – Zhodnocení Egypta a vybraných zemí Blízkého východu podle GPI indexu v letech 2007-2014 ......................................................................................................... 62
10
Seznam obrázků brázek 1 – Mapa Egypta ............................................................................................. 17 brázek 2 – S inga (Gíza) .............................................................................................. 21 brázek 3 – Stup ovitá pyramida Sakkára .................................................................... 21 brázek 4 – Torzo sochy Ramese II. ............................................................................. 22 brázek 5 – Alej Sfing v Karnaku ................................................................................. 23 brázek 6 – Údolí králů ................................................................................................. 24 brázek 7 – Tektonické desky ....................................................................................... 39 brázek 8 - Mapa postižených oblastí virem Ebola (A rika) ......................................... 44 brázek 9 Vzdálenost postižených zemí Ebolou od Egypta .......................................... 46
11
Úvod Egypt je nádherná země s bohatou historií. Několik tisíciletí stará civilizace každoročně láká miliony turistů. Země pyramid s rozlehlými pouštěmi, velbloudy, s nádhernými skalními chrámy, mumiemi, s ingami nebo hierogly y je pro každého návštěvníka dech beroucí zážitek. Egypt je země, která v sobě skrývá obrovský potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Právě spojení obdivuhodně zachovaných památek staré civilizace a přírodních podmínek, dělají z Egypta výjimečnou turistickou destinaci. Pro výběr tohoto tématu bakalářské práce jsem se rozhodla z důvodu, že jsem vždy toužila poznat tuto zemi a alespo jednou ji navštívit. Bezpečnost je jednou z nejdůležitějších a nejzákladnějších potřeb každého z nás. Proto se stala velmi významným enoménem i oblasti v cestovním ruchu. Pro potenciální návštěvníky je bezpečnost rozhodujícím aspektem při výběru destinace. Turismus uspokojuje potřeby turistů, naopak teroristické útoky a války zážitky z cestování eliminují. V první části práce se budu zabývat teoretickými poznatky a analyzuji předpoklady cestovního ruchu v Egyptě. Nejprve představím přírodní a kulturně-historické předpoklady Egypta, kde stručně uvedu geogra ii země a poté představím vybrané kulturní památky. Následně připojím realizační předpoklady, ve kterých uvedu materiálně-technickou základnu, kterou Egypt disponuje. V selektivních předpokladech se pro účely této práce věnuji pouze demogra ickým a politickým aktorům. Významná část této práce je zaměřena na bezpečnostní situaci země. V práci uvedu faktory, které ovliv ují cestovní ruch a návštěvnost destinace jak v Egyptě, tak i na celém kontinentu A riky. Pro názornost budou v následující kapitole uvedeny vnitřní a vnější hrozby cestovního ruchu, doplněné tabulkou uskutečněných teroristických útoků v Egyptě pro přehlednost. Poslední kapitola bude zaměřena na porovnávání návštěvnosti ve vybraných letech. Kapitola bude obsahovat data vztahující se k Egyptu a pro zajímavost budou přidána data regionu Blízkého východu a také hodnoty v celosvětovém měřítku. V kapitole bude zhodnocena bezpečnost podle statistických dat Světového mírového indexu, vedle kterých pro srovnání uvedu taktéž 12
statistická data vybraných zemí Blízkého východu. Kapitola bude pro přehlednost doplněna tabulkami na základě statistických dat, ze kterých budou následně vytvořeny grafy. Uvedené gra y a tabulky budu vytvářet sama na základně těchto údajů. Cílem je analyzovat zemi z pohledu bezpečnosti a zhodnotit její vliv na aktivní cestovní ruch. Se základními událostmi, které měly v nedávné historii dopad na příjezdový turismus, budu zkoumat souvislosti a vyhodnocovat následné reakce země na tyto události. V roce 2011 již byla podobná problematika v bakalářské práci řešena. Práce se jmenuje „Vliv bezpečnostní situace na aktivní cestovní ruch Egypta“ a autorkou je Klára Drahošová. Moje práce se na rozdíl od autorky zaměřuje na analýzu situace v posledních 20 letech, ve většině případů sledovaná data obsahují rozmezí let 2005-2014. Dále jsem se také snažila popsat blíže politickou situaci a představit aktory, které návštěvnost destinace ohrožují. Poukázala jsem také na zdravotní rizika, která v její práci chybí.
13
1. Cíl a metodika práce 1.1.
Cíl práce
Cílem práce je poskytnout základní in ormace o Egyptě jako destinaci cestovního ruchu. Analyzovat zemi z hlediska bezpečnosti v posledních 20 letech a poukázat na rizika, která ovliv ují cestovní ruch a návštěvnost destinace.
1.2.
Metodika práce
Bakalářská práce je složena z teoretické a praktické části. Teoretická část je zaměřena na představení země a poukázání rizik ovliv ujících turismus.
d doby, co byl Egypt
vyhlášen republikou, se v zemi neustále odehrávaly občanské nepokoje, atentáty a teroristické útoky. V tomto případě jsem v práci využila historickou metodu a popis jednotlivých událostí. V praktické části jsem použila metodu analýzy dat, kde jsem porovnávala návštěvnost a bezpečnost v jednotlivých letech, ze kterých jsem se snažila vyvodit závěry. Pro účely vypracování práce jsem čerpala z knižních a internetových zdrojů.
hledně
politické situace jsem sehnala pouze jednu knihu, zbylé in ormace jsem musela hledat na internetu.
14
2. Význam cestovního ruchu 2.1 Systém cestovního ruchu a historie jeho vývoje Cestovní ruch se čím dál více stává enoménem současnosti. V posledních letech se rozvíjí velmi rychle a ve spoustě zemí tvoří příjmy z cestovního ruchu hlavní zdroje příjmu země. Cestovní ruch má mnoho de inic, které již zpracovalo mnoho autorů.
Světová
organizace cestovního ruchu (UNWT ) cestovní ruch de inuje jako „činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden ucelený rok za účelem trávení volného času a služebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa).“ Dále také tvrdí, že „cestovní ruch je mnohostranným odvětvím, které zahrnuje dopravu, turistická zařízení, poskytující ubytování a stravování, služby cestovních kanceláří a agentur, průvodcovské služby, turistické informační systémy a další infrastrukturu či další služby cestovního ruchu. Odvětví cestovního ruchu patří mezi nejvýznamnější součásti národní i světové ekonomiky.“ [1] Cílem cestovního ruchu je zpřístupnit destinace turistům a návštěvníkům pomocí materiálně-technické základny, tedy dopravou do destinace a zařízením k ubytování a stravování. Atraktivnosti destinace přispívají také přírodní podmínky země a kulturněhistorické památky, kvůli kterým lidé destinace navštěvují. Návštěvníci uspokojují také potřeby duchovní, které jsou spojeny s poznáváním nových kultur, tradic a zvyků nebo navštěvováním různých kulturních představení, památek, poznávání přírody, různé estivaly a další. [2] Na počátku vývoje cestovního ruchu v 19. století nebyla žádná omezení v cestování a nebyla zapotřebí žádná regulace. Příčinou toho, že se později cestovní ruch začal regulovat a ovliv ovat, byly hospodářské krize, války a důsledky moderního cestovního ruchu. Cestovní ruch se v posledních desetiletích vyvíjel a zažil velký rozmach. V regionech, které disponují podmínkami pro jeho rozvoj, se cestovní ruch stává významným odvětvím ekonomiky. Při počátcích cestování se cestovalo hlavně kvůli obchodu, vzdělání nebo náboženství, ale až později se začalo cestovat za vlastním účelem a zábavou. [3] 15
Průlomem v moderním cestování byla druhá polovina 19. století, kdy nastal výrazný rozvoj cestovního ruchu. Zásluhy na tomto rozmachu má Thomas Cook (1808 – 1892), který cestovní ruch pojal spíše jako rekreaci a založil první cestovní kancelář. Až na počátku 20. století se stal cestovní ruch skutečným hospodářským odvětvím a postupně se rozvíjel masový cestovní ruch. V důsledku masového cestovního ruchu se musela rozšířit dopravní infrastruktura a ubytovací zařízení. Po druhé světové válce nabyl cestovní ruch významného postavení v životě lidí a stal se tak důležitou součástí jejich potřeb a života. Rozvíjely se ormy cestovního ruchu tak, aby co nejvíce odpovídaly potřebám účastníků a pokračoval rozvoj materiálně-technické základny. [3]
16
3. Vymezení studované oblasti Egypt se rozkládá na území severní A riky, na pobřeží Středozemního a Rudého moře. Díky Sinajskému poloostrovu, který je s Egyptem spojen Suezským průplavem, částečně zabírá i malé území Asie. Na západě tvoří hranici s Libyí, na jihu se Súdánem a na severovýchodě s Izraelem. Rozkládá na ploše 1 001 450 km² a počtem obyvatel (více než 90 milionů) je považován za druhý největší stát a rického kontinentu. (Brožková, Jirásek, Libovická, Ponocná, Řapková, Ročková, 2003, str. 156-158)
Obrázek 1 – Mapa Egypta [4]
17
4. Charakteristika přírodních předpokladů 4.1. Geografie Většinu Egypta tvoří vyprahlá poušť, téměř bez vegetace. Nachází se zde dvě základní pouště, a to východní Arabská a západní Lybijská poušť (Sahara). Východní poušť se nachází východně od Nilu a rozšiřuje se do Rudého moře. Horské pásmo procházející tímto regionem se nazývá Eastern Desert s nejvyšším vrcholem Šajb al-Banat. Tento region je významný tím, že se zde vyskytují naleziště ropy. Západně od Nilu se nachází část saharské pouště, Libyjská poušť. Charakterizují ji masivní písečné duny, velké prolákliny a zabírá 2/3 celkové rozlohy Egypta. Rozprostírá se od Středozemního moře až k hranicím se Súdánem. Plošinu tvoří sedimenty, velké pískovcové moře a významná oáza Siwa. Nejnižším bodem Egypta je proláklina Qattara měřící 133 m pod hladinou moře. K Egyptu patří i Sinajský poloostrov, který je ohraničen Suezským zálivem na západě a Akabským zálivem na východě. [5] Velice důležitou roli v Egyptě hraje údolí řeky Nil. V oblasti delty Nilu žije většina egyptského obyvatelstva. Tento úzký pás země zavlažený Nilem představuje přibližně 6 % celkové rozlohy Egypta, proto tato oblast disponuje velkou hustotou obyvatelstva. (Brožková, Jirásek, Libovická, Ponocná, Řapková, Ročková, 2003, str. 156-158)
4.2. Podnebí Pro Egypt jsou charakteristické horké dny a chladné noci. Střídají se zde pouze dvě roční období, mírná zima a horké léto. V pobřežních oblastech se teploty pohybují v průměru minimálně 14 °C v zimě a maximálně 30 °C v létě. Ve vnitrozemských pouštích se teploty v létě pohybují kolem 7 °C v noci a 43 °C během dne. Teploty v poušti se v noci pohybují okolo 0 °C a ve dne okolo 18 °C. Průměrná roční teplota se jižně od delty na súdánských hranicích zvyšuje. Chladnější teploty v průběhu léta z Alexandrie vytvořily velmi oblíbené letovisko. Po celé Deltě a severním údolí Nilu jsou občasná krátká zimní období doprovázena lehkým mrazem a dokonce i sněhem. Nejdeštivější oblastí je okolí Alexandrie s 200 mm srážek za rok. Postupem na jih se množství srážek snižuje. Káhira přijímá o něco více než 10 mm srážek a uvádí vlhkost okolo 77 % v průběhu léta. Po zbytek roku je ale vlhkost nízká. V některých 18
oblastech mohou nastat náhlé lijáky, vedoucí k přívalovým povodním. Sinai přijímá větší množství srážek než ostatní pouštní oblasti, odhadem asi 120 mm ročně na severu. V regionu se nachází spousta malých studní a oáz. Proto v některých pobřežních oblastech, zejména v blízkosti Al Arish, se vyskytují zemědělské oblasti. Fenoménem egyptského podnebí je horký vítr, který obvykle dorazí v dubnu. Pro Evropany je známý jako „Sirocco“ a pro Egypťany jako „Khamsin“. Větry dosahují vysoké rychlosti a obsahují velké množství písku a prachu z pouště. Písečné bouře dosahují rychlosti až 140 km za hodinu. Vítr může oukat přerušovaně i několik dní. Bývá příčinou nemocí u lidí a zvířat, poškozuje plodiny a občas i domy nebo in rastrukturu. [6]
4.3. Vodstvo Jedinou řekou, která protéká Egyptem, je Nil. Přitéká do Egypta ze Súdánu a teče z jihu na sever. Nil protéká pobřežní nížinou a roztéká se do delty. Pouze v deltě Nilu je možné půdu obdělávat. Asuánská přehrada (vystavěna v roce 1970) poskytuje zdroj elektrické energie, která se využívá k rozšiřování zavlažovacích systémů. Největší přístav se nachází v Alexandrii. Dalšími významnými přístavy jsou také Port Said na území Středozemního moře a Suez na pobřeží Rudého moře. Tyto dva přístavy jsou propojeny Suezským průplavem.
(Brožková, Jirásek, Libovická, Ponocná,
Řapková, Ročková, 2003, str. 156 a 158)
4.4. Flóra a fauna I když většinu Egypta tvoří poušť, v oblastech delty Nilu lze pěstovat některé plodiny. Datlové palmy najdete téměř všude, kde je obdělávaná půda. Dalšími rostlinami jsou kukuřice, rýže, čirok, pšenice, cukrová třtina, azole, pomeranče a rajská jablka, vinná réva, akácie nebo ibišek, z jehož květů Egypťané vyrábí osvěžující nápoj „karkadeh“. V úrodném údolí Nilu rostou íkovníky, eukalypty nebo bavlník. Egypt je domovem pro spoustu zvířat, ať už domácích, tak i větších savců nebo ptáků. Setkáte se zde s velbloudy, osly, koni nebo buvoly. Mezi větší savce se řadí hyeny, gepardi, písečné kočky, enek nebo také gazely. Mezi nejznámější ptáky, které můžete v Egyptě zpozorovat, jsou plame áci, čápi, jeřábi a volavky. Nejčastěji se zde vyskytují vrabci domácí, vrány černé nebo dudek chocholatý. Pod hladinou rudého moře žijí žraloci, rejnoci, del íni nebo kareta velká. [7] 19
5. Charakteristika kulturně-historických předpokladů Podstatnou roli při výběru destinace hrají kulturně-historické předpoklady země. Právě památky a kultura je to, proč si lidé destinaci vybírají a proč je pro ně přitažlivá. Každý rok turisté navštěvují památky starověkého Egypta, aby se mohli pokochat jeho krásou.
5.1. Kulturně historické památky Egypt rozhodně patří mezi země s výborným turistickým potenciálem. Nabízí turistům nespočetně atraktivních míst a patří mezi jednu z nejvyhledávanějších zemí. Pyramidy, které araonové stavěli již v období Staré říše, lákají turisty dodnes. V blízkosti hlavního města Káhiry se nachází velice známé pyramidy v Gíze a Sakkáře. Velké pyramidy v Gíze patří mezi „Sedm divů světa“ a jsou hlavní senzací při návštěvě egyptských památek. Největší ze tří pyramid, Cheopsova (Chu evova) pyramida, měří 137 m a byla nejvyšší stavbou na světě až do té doby, než byla postavena slavná Ei elova věž v Paříži. (Novák Libor, 1993, str. 52 - 56) Vedle ní stojí také Ra aelova a Menkauerova pyramida. S inga, která stojí opodál Che rénovy pyramidy a pravděpodobně má tvář
araona Chefrena, patří mezi
nejznámější a nejnavštěvovanější monumenty Egypta. [8] Nedaleko od Káhiry se nachází Sakkára, která je považována za jedno z nejvýznamnějších nalezišť Egypta. Toto rozsáhlé pohřebiště bylo určeno pro krále a šlechtice ze Staré říše. Nachází se zde také první postavená pyramida. „Nejstarší hrobky pocházejí z období 1. dynastie (3100-2890 př. n. l.) a poslední z perského období (asi 500 př. n. l.)“. (Humphreys Andrew, 2008, str. 148)
20
Obrázek 2 – Sfinga (Gíza) Zdroj: Fotoarchiv Dana Sokolová[9]
Nejstarší pyramidou v Egyptě je Džoserova stup ovitá pyramida. Tato pyramida inspirovala monumentální architekturu v Egyptě a jako vůbec první byla postavena jako královský hrob. Nedaleko stojící chrámový komplex návštěvníky fascinuje podobiznou faraona Džosera. (Humphreys Andrew, 2008, str. 148 a 149)
Obrázek 3 – Stupňovitá pyramida Sakkára Zdroj: Fotoarchiv Jan Rozehnal [10]
Muzeum pod širokým nebem, tak je nazývám Mem is, dřívější hlavní město Egypta. Největší dominantou je obrovské torzo sochy Ramese II. Memfis byl využíván 21
jako kamenolom, odkud se vozil stavební materiál na výstavbu dnešního hlavního města Káhiry. (Humphreys Andrew, 2008, str. 154)
Obrázek 4 – Torzo sochy Ramese II. Zdroj: Fotoarchiv Shane Hawke[11]
„Poklidné město Luxor ležící na břehu Nilu se může pochlubit největší koncentrací faraonských památek z celého Egypta včetně rozsáhlého komplexu chrámu v Karnaku, jedné z nejúžasnějších staveb, jaká kdy byla postavena“. (Humphreys Andrew, 2008, str. 231) Na východním břehu Nilu se nachází chrámy v Karnaku, které jsou největší ze všech araonských chrámů. Komplex chrámů je složen ze tří částí a hlavní část je zasvěcena bohu Amonovi. Jižně od Amonova chrámu se nachází okrsek Amonovy manželky Muty s velkou spoustou sfing s hlavou berana. Severně je posvátný okrsek boha Monsua s hlavou sokola. Z hlediska cestovního ruchu je tohle místo významné proto, že na poměrně malém místě jsou rozprostřeny opravdové skvosty tehdejší architektury. Aleje s ing, svatyně Sethiho II., venkovní muzeum, obelisk královny Hatšepsut, chrámy Tuthmose III., Ramesse III., Tuthmose I. a další. (Humphreys Andrew, 2008, str. 246 - 253)
22
Obrázek 5 – Alej Sfing v Karnaku Zdroj: Fotoarchiv profimedia.cz [12]
Ve starověkém Egyptě bylo ve zvyku, že araonové vládli na východním břehu Nilu, ale nechávali se pohřbívat na břehu západním. První araón, který se zde nechal pohřbít, byl Thutmos I. a inspirovalo se jím mnoho dalších araónů, proto se z tohoto místa stalo opravdu „Město Mrtvých“. V Thébské nekropoli se pohřbívali také šlechticové nebo vysocí kněží. V nedalekém Údolí královen byly pohřbívány manželky králů a děti, které byly odděleny od svých otců. Nejkrásnější hrobkou, kterou mohou turisté obdivovat je hrobka thébské královny Nefertiti, manželky Ramese II. (Bennett Lindsay, 2003, str. 55 - 61)
23
Obrázek 6 – Údolí králů Fotoarchiv: Štěpán Frána [13]
První velký chrám Ramese II. se rozprostírá na břehu Násirova jezera a nachází se v komplexu Abú Simbel. Chrám byl vytesán v horách na západním břehu Nilu. „Průčelí skalního chrámu je zdobeno čtyřmi téměř 20 m vysokými sedícími kolosy, jež představují Ramese II.. V jejich podnoží jsou sochy členů faraonovy rodiny“. (Novák Libor, 1993, str. 90) V Abú Simbelu je druhý chrám zasvědcený bohyni Hathor. Před chrámem vytesaným do skály stojí šest soch. Dvě sochy představují královnu Ne ertari a další čtyři Ramesse. Tyto sochy obklopují sochy o poznání menší a představují postavy ramessevských princů a princezen. (Maxwell Virginia, 2007, str. 311-312)
5.2. Kulturní zařízení a společenské akce „I když jsou v mnoha západních muzeích imponující sbírky starověkých egyptských artefaktů,
žádná
z nich
nemůže
konkurovat
káhirskému
Egyptskému
muzeu
co do bohatství a rozsahu vystavených exponátů. Muzeum se zaměřuje pouze na dědictví faraónů a obsahuje více než 120 000 starověkých exponátů, od jemných filigránových šperků až po obrovské žulové sochy králů“.(Humphreys Andrew, 2008, str. 70) Exponáty jsou vystaveny v síních postupně od Staré říše až po exponáty z řeckořímského období. Hlavní dominantou muzea jsou poklady araóna Tutanchamona. 24
Muzeum vystavuje jeho zlatou pohřební masku a sarko ág. Dále se zde nachází kopie Rosettské desky, nejstarší exponát muzea vápencová socha krále Džosera, expozice mumií zvířat nebo v neposlední řadě expozice královských mumií. Zde spočívá celkem 11 královských mumií, jako Ramess II., Tuthmos II. a další. Památky egyptského muzea jsou tak rozsáhlé, že jeden den na prohlídku rozhodně nestačí. Je to obrovský komplex plný nádherných exponátů, který přitahuje turisty z celého světa. (Humphreys Andrew, 2008, str. 70 - 79) Festivaly a kulturní akce, které jsou v Egyptě pořádány, nejsou pro turisty příliš podstatné. Není to důvod, proč Egypt navštěvují. Jejich význam je zásadní pro místní obyvatelstvo a jejich kulturu. V okolí Luxoru se každoročně pořádá tradiční estival, který se nazývá „maulid Abú’l Hadždžádž“. Tímto estivalem místní obyvatelé uctívají patrona Luxoru, šejka „Júsifa Abú’l Hadždžádže“. Trvá pět dní a probíhá třetí víkend před ramadánem. V Káhiře se pořádá
estival arabské hudby, Káhirský
mezinárodní estival, nebo v neposlední řadě samozřejmě ramadán. (Maxwell Virginia, 2007, str. 258-259)
25
6. Charakteristika realizačních předpokladů Realizační předpoklady hrají velice důležitou roli v oblasti cestovního ruchu. Právě díky dopravě, ubytovacím a stravovacím zařízením se stává daná lokalita pro turistu přitažlivá a bez nich by se cestovní ruch nemohl realizovat.
6.1. Materiálně technická základna cestovního ruchu v Egyptě Materiálně technická základna cestovního ruchu zahrnuje ubytovací, stravovací, zábavní a sportovně-rekreační zařízení. Obecně platí, že čím více turistů do destinace přijíždí, tím více se kapacity těchto zařízení zvyšují a počet lůžek neustále narůstá. Egypt je přitažlivou destinací pro turisty z celého světa, proto je velice důležité, aby se materiálně-technická základna neustále vylepšovala a nabízela spoustu služeb ke spokojenosti svých návštěvníků.
6.1.1. Mezinárodní hotelové řetězce Egypt nabízí spoustu ubytovacích kapacit v hotelech různých kvalit. Světoznámá střediska jako Káhira, Luxor nebo Hurgháda nabízí ubytování jak ve velmi luxusních hotelech, tak i v menších skromnějších. Mezinárodní hotelové řetězce sdružují hotely, které jsou rozmístěné po celé zemi. Poskytují stejnou kvalitu služeb jako hotely v jiných zemích patřících pod tento řetězec. Jednoduše řečeno, úrovně hotelů, které jsou součástí těchto řetězců, se v ohledu na kvalitu shodují.
26
Tabulka 1 – Přehled mezinárodních hotelových řetězců k roku 2014 [14]
Accor Hotels Atel Network Barcelo Hotels Concorde Hotels Crowne Plaza Hotels Fairmont Hotels Four Seasons Hotels Genares Resrv Svc Global Hotel Alliance Golden Tulip hotels Hilton International Holiday Inn Hotels and Resorts Hyatt Hotels and Resorts Ihotelier Innlink
Innpoints Innpoints Reserv Inter-Continental Hotels and Resorts
Reconline Renaissance Hotels
Oberoi Hotels Park Inn Radisson Hotels Ramada Plazas Limiteds and Inns
Univisit Utell International Vantis
Ritz-Carlton Hotels Sheraton Hotels Kempinski Hotels and Resorts Le Meridien Sol Melia S. A. Sonesta Hotels Leading Hotels of the World and Resorts MI Independent Property Staybridge Suites Maritim Hotels Steigenberger Hotel Group Marriott Hotels and Resorts SynXis Movenpick Hotels & Resorts TravAmerica Myfidelio Unirez
XN Global Res
6.2. Dopravní infrastruktura Další
důležitou
součástí
realizačních
předpokladů
je
samozřejmě
doprava.
K rozvoji cestovního ruchu v zemi je zapotřebí, aby byla destinace pro turistu dostupná a nabízela mu dopravu na jisté úrovni.
6.2.1. Letecká doprava Letecká doprava je nejrychlejší způsob, jakým se do této oblíbené destinace dostat. Letecké společnosti do Egypta létají z každé větší evropské metropole. Z eské republiky cesta trvá téměř 4 hodiny. Největší letiště se nachází v Káhiře přibližně 25 km od centra města. V roce 1932 byla založena letecká společnost EgyptAir, která slouží jako egyptský národní dopravce. [15] „V současné době je společnost druhým největším leteckým dopravcem v Africe a členem nejsilnější letecké aliance Star Alliance. Na svých pravidelných linkách nabízí denní odlety z Prahy, Vídně, Budapešti, Mnichova, Frankfurtu a Berlína do 76 destinací v Africe, Asii, na Blízkém a Středním východě i v Severní Americe. Domovským letištěm 27
je Cairo International Airport, odkud společnost obsluhuje kromě jiných egyptských měst i turistická letoviska“. [15] Tabulka 2 – Letiště v Egyptě s přímými lety do Egypta z České republiky [16]
Letiště Abú Simbel
Letiště Hurghada
Letiště Mersa Matruh
Letiště Alexandrie
Letiště Káhira
Letiště Sharm El Sheikh
Letiště Assiut
Letiště Luxor
Letiště Sohag
Letiště Aswan Daraw
Letiště Marsa Allam
Letiště Taba
6.2.2. Podzemní metro Metro v Káhiře je považováno za jeden z nejvýznamnějších národních projektů, které se realizovaly v Egyptě v průběhu druhé poloviny 20. století. Tento projekt je součástí městské dopravy a skládá se ze tří linek, které spojují různé čtvrti s centrem města. Cílem projektu je vytvoření podzemního dopravního systému, kde jsou zajištěny také parkovací plochy, vícepodlažní garáže pro parkování na hlavním náměstí, s cílem podpory využívání veřejné dopravy. [17] Tabulka 3 – Složení linek metra v Káhiře [17]
Linka 1
Helwan (jižní Káhira) -> El Marg (severovýchodní Káhira)
Linka 2
Shoubra -> El-Khiema (severní Gíza)
Linka 3
Letiště v Káhiře -> Univerzita v Káhiře (ve výstavbě)
6.2.3. Silniční doprava Silniční doprava disponuje 45 tis. km silnic, ze kterých pouze 17 tis. km je v dobrém stavu. Většinu měst v Egyptě spojuje autobusová doprava. Autobusy určené pro turisty jezdí přímo k památkám a jsou velmi luxusní.
proti tomu klasické městské autobusy
pro místní obyvatelstvo nejsou klimatizované a bývají často přelidněné. Káhira i Alexandrie nabízí také minibusy, ve kterých se musí pouze sedět, proto jsou zpravidla kom ortnější. [18]
28
6.2.4. Železniční doprava Železniční doprava v Egyptě patří mezi nejstarší a je jedním z nejoblíbenějších druhů dopravy. Je vhodná pro cestování na delší vzdálenosti. Hlavní železniční tepna vede podél Nilu a dále také mezi Alexandrií a Káhirou. Existují dva druhy vlastnictví, státní a soukromé. Státní vlaky často bývají nemoderní, ale v soukromých sektorech jsou k dispozici vagóny, které jsou rozděleny do čtyř cestovních tříd. Pro kom ortní způsob cestování je vhodné zvolit první a druhou třídu. Po železniční trati jezdí i noční expresy v obou směrech podél Nilu. Tyto vlaky jsou vybaveny opravdu luxusně a nachází se v nich spací vozy. [18]
6.2.5. Lodní doprava Lodní doprava je dnes oblíbená hlavně u turistů. Turisté pre erují plavbu na lodích s proskleným dnem, kde mohou pozorovat podmořský život. [19] blíbenou atrakcí je také plavba po Nilu, která probíhá několik dní a cestuje se v lodi hotelového typu. Lodě mají několik pater, recepci, restauraci i velkou společenskou místnost, kde se pořádají společenské večery. Lodní doprava je pro turisty nabízena ormou poznávacích i pobytových zájezdů na 3 nebo na 4 noci podle toho, jestli se vydáte z Asuánu na sever k Luxoru nebo opačným směrem. Tyto výlety pořádají cestovní kanceláře a do Asuánu se cestující přepraví z Káhiry. Cestujícím jsou k dispozici velmi pohodlné kajuty a také bazén s lehátky. Loď pluje pouze ve dne, v noci kotví. Při cestě z Asuánu loď kotví například u chrámu Kóm mbo, chrámu Ed u a chrámu Luxor. [20]
29
7. Charakteristika selektivních předpokladů cestovního ruchu v Egyptě Další důležitou roli při realizaci cestovního ruchu hrají selektivní předpoklady ( aktory) země.
becně se dělí na subjektivní a objektivní. Do subjektivních selektivních
(stimulačních) aktorů se řadí reklama a propagace, módnost destinace nebo vlastní zážitky a poznatky o kultuře nebo prožitky z cestování.
vliv ují jak jednotlivce,
tak i danou skupinu lidí k účasti na cestovním ruchu. Mají také zásadní zásluhu na tom, jakou lokalitu si návštěvníci k cestování zvolí. bjektivní selektivní (stimulační) aktory zahrnují politické aktory, a to konkrétně politickou situaci v zemi a také charakter politického systému. Řadí se sem také dosažená životní úrove . Lidé z vyšších vrstev, s lepší inanční situací požadují destinace cestovního ruchu, které jsou vzdálenější a inančně náročnější. Cestovní ruch roste díky tomu, že se zkracuje pracovní doba a prodlužuje se ond volného času. Životní prostředí je dalším objektivním selektivním aktorem. Lidé, kteří pochází ze zemí, kde je životní prostředí na nižší úrovni, vyhledávají venkovský cestovní ruch, láze ské pobyty, ozdravné pobyty a další podobné typy dovolených. Jako poslední se do této skupiny řadí demogra ická struktura, zahrnující například mentalitu, zvyky, vzdělání, věkové složení, porodnost a úmrtnost obyvatelstva. [21] V případě demogra ické struktury se budu věnovat pouze vzdělání a věkovému složení obyvatelstva.
7.1 Politické faktory Egypt získal status plně nezávislého státu již v červenci roku 1952. Zásluhy za nezávislost státu se připisují skupině Svobodných důstojníků (dále jen SD). Král Farúk I. byl svržen a Egyptské království (1922-1952), které bylo nepřímo kontrolováno Velkou Británií, se rozpadlo. Tento převrat následně vyústil k vyhlášení Egyptské republiky v červnu roku 1953. Prvním
prezidentem
se
stal
d té doby se v zemi vystřídali celkem čtyři prezidenti. v roce
1953
Muhammad
Nagíb,
dalším
byl
Gamál Abd an-Násir od roku 1956, následoval Anwar as-Sádát od roku 1970 až po posledního egyptského prezidenta Husního Mubáraka, který nastoupil do unkce v roce 1981. V Egyptě se po revoluci odehrávaly mocenské boje, které probíhaly 30
mezi revolucionáři. Každý z nich měl jinou představu o tom, jak by měla být země řízena. Násir prosadil dominantní pozici v rámci SD a nahradil ve vedení státu prvního zvoleného prezidenta Nagíba. Násirovou vizí byla jednota a solidarita všech Arabů (panarabismus), která se zasloužila o kon rontační vztahy nejen Egypta s Izraelem, ale také s dalšími arabskými zeměmi. Egypt se zapojil do první arabsko-izraelské války (1948), později suezské krize (1956), kde se během neúspěšné invaze Velká Británie, Francie a Izrael snažili získat Suezský průplav, který v té době patřil Egyptu. Vize jednotného arabského státu se ale rozplynula v důsledku drtivé porážky arabských zemí v arabsko-izraelské válce (1948). Násir upřednost oval zahraniční politiku a zanedbal tak situaci uvnitř společnosti, což vedlo ke katastro ální hospodářské krizi. Po jeho smrti se stal prezidentem Anwar as-Sádát. Soustředil se na stabilizaci situace domácího trhu a snažil se odstranit Násirovy stoupence a stranu Arabského socialistického svazu.
Hospodářská situace se ale zhoršovala, a proto nastolil
ekonomickou liberalizaci, tzv. „politiku infitáhu“. Sádát pozměnil egyptský vztah k Izraeli a uzavřel s ním mír. Po Sádátovi se stal prezidentem Husní Mubárak, který přišel s vizí normalizace vztahů s arabskými zeměmi. Stalo se tak v roce 1989, kdy Egypt byl znovu přijat do Ligy arabských států. Dalším jeho cílem bylo zachovat stabilitu a integritu režimu. Zachoval podobu autokratického policejního státu, kde byl vyhlášen v roce 1981 výjimečný stav. Radikální islamistická opozice v 90. letech způsobila řadu teroristických útoků, kterou utrpěli jak turistické destinace, tak i egyptská vláda. Útoků se především účastnili Islámská skupina (ar. al-Gamá a alislamíja) a Egyptský islámský džihád (ar. al-Gihád al-islámí al-misrí). Vláda na toto ohrožení okamžitě začala reagovat a islamisté, kteří se stali hrozbou, byli uvězněni. Následovaly nepokoje ze strany Egypťanů, které vedly až ke svržení Mubáraka v roce 2011. (Ježková Michaela, Burgová Helena, 2011, str. 77-78)
7.2. Muslimské bratrstvo a jeho postavení v politické situaci Egypta 7.2.1. Založení Muslimského bratrstva Muslimské bratrstvo je jedno z nejstarších, největších a nejvlivnějších islámských organizací v Egyptě. Bratrstvo bylo založeno Hassanem al-Bannym v roce 1928, se záměrem boje proti imperialismu a vytvoření moderní islámské společnosti. Hlavní vizí bylo prosadit Korán, jako základ Ústavy a Šaríi, jako základ práva. Muslimské 31
bratrstvo je přesvědčeno, že arabský svět je ve stavu úpadku, a že jediným řešením je islám. Zpočátku se členové Bratrstva podíleli na společenských aktivitách v oblasti charitativních prací, mešit, zakládání škol, nemocnic apod. Od roku 1938 se začali angažovat v politice.
d svého založení organizace často přijímala nové strategie
a podařilo se jí rozšířit do více než 70 zemí. Muslimské bratrstvo je organizací s velkým rozvrstvením po celém světě. Spíše než mezinárodní organizací je Bratrstvo koalicí, která hájí své vlastní zájmy. Proto když se egyptské Muslimské bratrstvo snažilo dosáhnout koordinace na Blízkém východě v roce 1980, čelilo opozici. Muslimské bratrstvo má velký vliv v regionu Blízkého východu. Tvrdí se, že Bratrstvo je úzce spojeno s inancováním a školením
rganizace pro osvobození Palestiny, Islámských
Džihádem, Al-Káidou, Hamás a dalšími radikálními muslimskými skupinami. Egyptská hospodářská krize v roce 1929 přispěla k popularitě Bratrstva. Za dvacet let jejich působnosti zaznamenala organizace více než 1 milion členů. Al-Banny se poprvé pokusil zúčastnit voleb v roce 1942, což ale nebylo povoleno vládou. Bratrstvo se mohlo zúčastnit voleb o tři roky později, v roce 1945. Bylo ale ve volbách podvodem poraženo a premiér Mahmoud al-Nuqrashi, který Muslimské bratrstvo v roce 1948 zakázal, byl členem Bratrstva zavražděn. Zanedlouho byl zavražděn také zakladatel Bratrstva, al-Banna. Spekuluje se, že za vraždou zakladatele Bratrstva stojí vláda. V následujících letech byla skupina nucena zůstat v pozadí až do boje proti Britům v průběhu partyzánské války v oblasti Suezského průplavu. [27]
7.2.2 Muslimské bratrstvo v období Násirova režimu rganizace byla podporována členy SD a novou vládou pod vedením Násira na začátku roku 1950. Ačkoliv SD přijali pomoc od Muslimského bratrstva, v průběhu boje proti Britům, poté, co se dostali k moci, se Bratrstvu nedostalo žádných zásluh. V roce 1954 bylo Bratrstvo obviněno z pokusu o atentát na Násira a vláda činnost organizace zakázala. Jejich majetek byl zabaven, 6 vůdců Bratrstva bylo zatčeno, zbylých tisíce členů bylo uvězněno. [22]
7.2.3. Muslimské bratrstvo v období Sádátova režimu Nová éra Bratrstva přišla až s vládou Násirova nástupce, prezidenta Anwara Sádáta. Sádát posílil činnost Bratrstva a uvolnil stovky zajatých členů organizace. Reakcí 32
na mírovou dohodu s Izraelem v roce 1978 v návaznosti na jednání v Camp Davidu byl Sádát zavražděn členy militantní skupiny „al-Jihad“. [22]
7.2.4. Muslimské bratrstvo v období Mubárakova režimu V roce 1981 se k moci dostal prezident Husní Mubárak. Zatímco potlačil radikální skupiny „al-Jihad a Jama’a Islamiyya“ pomocí bezpečnostní služby, povolil v přiměřené míře účast Muslimského bratrstva v politice. Přesto, že Mubárakův režim neumožnil Bratrstvu založit politickou stranu a organizace byla o iciálně zakázaná, členové Bratrstva kandidovali do dolní komory parlamentu za volební stranu Nový Wafd. Úspěch ve volbách přiměl Bratrstvo změnit jejich vizi o zavedení islámského práva v plném rozsahu. Bratrstvo připustilo úvahy o demokracii a svobodě. Po volbách v roce 1987 Muslimské Bratrstvo patřilo k nejsilnější opoziční straně. Reakcí Mubáraka na posílení opozičních stran bylo vyhlášení volebního zákona z roku 1987 za protiústavní, což vedlo k nepokojům ze strany Bratrstva a následnému bojkotu nových voleb v roce 1990. Mubárakova popularita začala klesat a vláda se snažila co nejvíce bojkotovat Muslimské bratrstvo. Vláda je obvinila za teroristické útoky a tak zůstala situace v Egyptě v posledních dvou desetiletích v režimu Mubaráka. Během roku 1995 nechala vláda zatknout další členy Bratrstva před volbami, které se
konaly téhož
roku,
a
Bratrstvo
bylo
vyloučeno
z politického
dialogu.
V roce 2000 Bratrstvo vyzvalo prezidenta Mubáraka k otevření politického prostoru a vstoupilo do voleb díky založení politické strany al-Wasat, vytvořené z řad členů Bratrstva. [22] Před prezidentskými volbami v roce 2005 bylo Bratrstvo na vrcholu popularity a neoblíbenost Mubáraka stále rostla. Proběhly demonstrace proti jeho znovuzvolení, ale přesto byl Mubárak znovu zvolen s obrovskou procentuální převahou hlasů, 88 %. Spekuluje se o zmanipulování výsledků v Mubárakův prospěch. V parlamentních volbách, které proběhly ve stejném roce, zvítězila s drtivou většinou hlasů Národní demokratická strana (NDP) prezidenta Mubaráka, která získala 70 % všech hlasů. Muslimské bratrstvo získalo druhý nejvyšší počet hlasů. I v tomto případě se spekuluje o zmanipulování výsledků. [23] Novým problémem při volbách v roce 2010 bylo, že za uplynulých 10 let vlády Mubáraka
byl
drasticky
omezen
nezávislý 33
soudní
dohled
nad
volbami.
Dále
také
byla
založena
Volební
komise
(HEC),
která
vydává
povolení
nad monitorováním voleb, ale s omezeným počtem soudců. Kontrola při volbách tak nebyla úplná, protože počet přidělených soudců nestačil na počet volebních místností. Pozitivní vývoj byl ale zaznamenán díky zákonu č. 148, který přiděluje 64 parlamentních křesel pro ženy, čímž se zvýší celkový počet křesel strany Lidového shromáždění na 518. Účast žen ve volbách velmi vzrostla v roce 2010, kdy se voleb zúčastnilo 1046 žen. V roce 2000 se voleb zúčastnilo 121 žen a v roce 2005 se jich zúčastnilo 127. V Egyptě byl neustále obnovován výjimečný stav od doby, co byl Mubárak v roce 1981 zvolen prezidentem. Naposledy byl obnoven v roce 2008 a 2010, pokaždé na další dva roky dopředu. Tento stav umož uje bezpečnostním složkám zakročit proti demonstracím. V roce 2010 probíhaly protesty a členové i s příznivci Muslimského bratrstva se chtěli voleb zúčastnit. Protestanti bojovali o ukončení výjimečného stavu a o změnu Ústavy tak, aby bylo možné otevřít prezidentské volby veřejnosti. Úřady návrh zamítly a v řadách demonstrantů došlo k masivnímu zatýkání. V červnu 2010 následovaly rozsáhlé demonstrace poté, co policisté brutálně zabili jednoho z demonstrantů a více než 50 jich v Káhiře zatkli. [24] Muslimské bratrstvo nezískalo žádná křesla v parlamentu i přes to, že je to populární a respektovaná opozice v zemi. Celé volby se nesly v duchu bujarých demonstrací s běsnícími davy nespokojených obyvatel za opětovné zmanipulování výsledků. NDP také spustila masovou reklamní kampa , kde obvi ovala členy Muslimského bratrstva za porušení Ústavy a obvinila Bratrstvo, že chce z Egypta vytvořit náboženský stát. Příznivci
Bratrstva
byli
masově
zatýkáni.
V důsledku
rozšířených
podvodů
před volbami a během voleb byly zveřejněny výsledky, které ukazovaly, že vládní NDP získala více než 90 % křesel, zatímco opozice pouze 4 %. [25]
7.2.5. Demonstrace proti Mubárakovi a jeho následné svržení Několikatýdenní masové protesty za účelem odstoupení Mubáraka vypukly v lednu 2011. Mubarák nakonec rezignoval v únoru 2011 a SCARF rozpustila vládu a chopila se moci. Parlamentní volby byly odloženy kvůli pokračujícím protestům. Egypt od roku 2011 prochází zásadními změnami. Rezignace bývalého prezidenta Mubáraka odstartovala demokracii, což je vítaná změna oproti typu autokratické vlády, 34
která Egyptu prozatím dominovala. Na začátku roku 2012 proběhly parlamentní volby, kde zvítězilo Muslimské bratrstvo a další islamistické strany a hnutí. V červnu roku 2012 probíhaly prezidentské volby a vyhrál kandidát Muslimského bratrstva Mohammed Mursí. Nová vlna protestů v červnu 2013 docílila sesazení prezidenta Mursího a moc převzala armáda. Armádu vedl ministr obrany El Sísí a dosadila do unkce prezidenta Adlyho Mansoura. Následně v srpnu 2013 byly rozehnány dva
káhirské
tábory
stoupenců
bývalého
prezidenta
Mursího.
Představitelé
Muslimského bratrstva i exprezident Mursí byli zatčeni a obviněni ze spáchání trestných činů. innost Bratrstva byla zakázána. [26]
7.2.6. Současná politická situace v Egyptě V současné době se Egypt považuje za demokratickou republiku. Podle zdroje z roku 2014 výkonnou moc tvoří prezident republiky a předseda vlády. Výjimečný stav, který byl zaveden v roce 1982, když byl u moci prezident Mubárak, byl stále obnovován až do jeho ukončení v roce 2012.
d ledna roku 2014 získal Egypt nového prezidenta
a byla zavedena nová Ústava. Vláda je nyní tvořena z kabinetu ministrů a v jejím čele stojí předseda vlády Ibrahim Mahlab. Dvoukomorový parlament byl tvořen z dolní komory (Lidové shromáždění), horní komory (Šúra) a obdoby senátu. Horní komora se ale zrušila v lednu roku 2014 na předlohu platné Ústavy, která byla schválená referendem. V přímých volbách byl v květnu roku 2014 zvolen prezidentem bývalý ministr obrany Abdel-Fattah El Sísí. [27]
35
7.3. Demografické faktory Podle posledního sčítání lidu, které proběhlo v únoru roku 2014, žije v Egyptě 94 mil. obyvatel.
Roční
přírůstek
obyvatelstva
představoval
v roce
2014
2,4
%.
Gra č. 1 znázor uje složení obyvatelstva podle věkových skupin. Největší věkovou skupinu 62,9 % tvořila v roce 2014 skupina obyvatel od 15 do 64 let, věkovou skupinu 32,1 % obyvatelstvo do 14 let a poslední věkovou skupinu 4,8 % zahrnovalo obyvatelstvo nad 65 let. [28]
Složení obyvatelstva podle věkových skupin 4,8% 32,1%
do 14 let 15-64 let nad 65 let
62,9%
Graf 1 Struktura obyvatelstva podle věkových skupin [28]
Gra č. 2 znázor uje vzdělanost obyvatelstva rozdělenou podle pohlaví.
iciální zdroje
tvrdí, že vzdělanost dospělých se pohybovala v roce 2014 kolem 73,9 %. Vzdělanost mužů byla 81,7 % a žen 65,8 %. V hlavní míře jsou to právě ženy, které snižují průměrnou vzdělanost obyvatelstva, protože většina z nich je bez vzdělání. Jako téměř každá země, i v Egyptě je stávajícím problémem nezaměstnanost a s tím spojený nedostatek pracovních míst. Každý rok přibývá průměrně 800 000 nových uchazečů o práci a vláda se snaží tomuto problému čelit. Většina obyvatel se angažuje v zemědělství, rybářství nebo v oblasti služeb. [28]
36
Vzdělanost obyvatelstva
81,7%
65,8%
muži ženy
Graf 2 Vzdělanost obyvatelstva podle pohlaví [28]
37
8. Analýza faktorů ovlivňujících návštěvnost a bezpečnost destinace V následující kapitole jsou popsány
aktory, které obecně ovliv ují návštěvnost
a bezpečnost destinace. Pro účely této práce jsem vyhledala souvislosti se situací v Egyptě a následně zhodnotila, v jaké míře se tyto aktory dotýkají právě Egypta.
8.1. Fyzicko-geografické faktory Tyto aktory se vyznačují tím, že je člověk málokdy ovlivní. Jedná se například o záplavy, zemětřesení, hurikány nebo sopečnou činnost. Dopad těchto aktorů se odrazí nejen na místní in rastruktuře a bezpečnosti místního obyvatelstva, ale může ohrožovat také turisty daného regionu. Turistický region se stává pro turisty méně důvěryhodný, ztrácí svoji image a odstranění následků těchto přírodních katastro může mnohdy trvat i desetiletí. To vše má za následek pokles návštěvnosti spojený s poklesem příjmů plynoucích z cestovního ruchu. [29] Příklady
yzicko-geogra ických
aktorů nemají vliv na cestovní ruch Egypta.
Na jeho území dosud nebyly zaznamenány žádné významné záplavy, hurikány nebo sopečná činnost. prospěšné.
astým jevem jsou ale povodně, které jsou v Egyptě naopak
dehrávají se každý rok v povodí Nilu a mají blahodárný účinek na místní
zemědělství. V současné době neproběhla ani žádná zemětřesení. Jediné zemětřesení, které se v Egyptě odehrálo, proběhlo na severu země v roce 1201 a vyžádalo asi 1 100 000 obětí. [30]
8.1.1. Fyzicko-geografické členění Afriky lenění A riky probíhá mnoha způsoby, ať už ormou rozdílné krajiny nebo odlišných klimatických podmínek. A rika zahrnuje osm přírodních regionů, jimiž jsou Sahara, Maghreb, Sehel, Súdán, Roh A riky, Guinea, Kongo a Region východoa rického ri tu. Kontinent je mnohdy rozdělován na arabskou a subsaharskou část. Subsaharská A rika zahrnuje oblasti jižně od Sahary, kde se také shromažďují více než 4/5 a rického obyvatelstva. Subsaharská A rika je také ohniskem většiny negativních
aktorů,
například AIDS, malárie, hlad a chudoba. Arabská A rika je od subsaharské A riky oddělena Saharou a tvoří severní část kontinentu, je tedy obecně označována za Severní 38
Afriku. Tato část A riky svoji celkovou rozlohou zaujímá 1/3 a rického kontinentu a do této části spadá také Egypt. V Sahaře žije přibližně 1/5 a rického obyvatelstva vyznávající islám. [31] Pod Afrikou se nachází dvě litos érické desky, A rická a Somálská. A rická litos érická deska je charakteristická svým posunem severním směrem, přibližně o 1,5 cm za rok. Tím, že se deska posouvá, dochází ke střetu s Euroasijskou deskou. Na vulkanické činnosti na území Egypta A rická litos érická deska nemá žádný vliv. Střety těchto desek způsobují vulkanické činnosti, které se projevují v oblasti jižní Itálie (sopky Etna, Volcano a Stomboli) a způsobují také častá zemětřesení v Alžírsku, Turecku a Řecku. [31]
Obrázek 7 – Tektonické desky [32]
8.2. Politické, ekonomické a sociální faktory Pro turisty je politická a ekonomická stabilita regionu jedním z nejdůležitějších kritérií při jejich výběru. Jedná se o teroristické útoky, válečné kon likty, politické zlomy a případné ekonomické krize. Turisté jsou většinou před těmito událostmi varováni a informování než do země odcestují. Před návštěvou Egypta se turisté mohou in ormovat na internetovém portálu „Velvyslanectví
eské republiky v Káhiře“,
kde se dočtou nejnovější zprávy ohledně situace v Egyptě. Politická a ekonomická nestabilita má za následek ztrátu důvěry turistů i investorů. V některých případech
39
ale turisté chtějí zažít kon likt nebo přírodní katastro u na vlastní kůži a roste trend cestování u tzv. „válečných“ nebo „kon liktových“ turistů. [29] Již mnoho let jsou země Blízkého východu zdrojem kon liktů a podílejí se na snižování kvality bezpečnostní situace v oblasti. Příčinou kon liktů jsou v hlavní míře rozdíly v náboženském vyznání a snaha o změnu dosavadního politického režimu. Teroristických útoků, které se dějí od roku 1992, se dopouštějí nejčastěji militantní muslimové. Jejich cílem je nastolit v zemi režim íránského typu. V Egyptě se v posledních letech odehrálo mnoho teroristických útoků a válečných kon liktů. Tyto události otřásly stabilitou země a měly velmi negativní dopad na cestovní ruch. Bohužel v mnohých případech se jednalo o teroristické útoky na zahraniční turisty, které přinesly mnoho obětí.
8.3. Faktory zdravotní Účastníky cestovního ruchu ovliv uje také zdravotní a hygienická situace regionu. Nemoci, které se šíří v některých zemích se stávají výraznou hrozbou pro cestovní ruch. V mnohých
případech
se
šíří
v důsledku
mezinárodního
cestovního
ruchu,
proto se vlády zemí snaží varovat potenciální turisty před těmito hrozbami a vydávají omezení k cestování do zdrojových zemí. [29] Egypt nepatří mezi nejbezpečnější turistické destinace z pohledu chorob a zdravotních potíží. Snaží se zdravotní situaci zlepšovat, ale přesto by ji turisté neměli podce ovat. Západní hotely a nejnavštěvovanější turistická místa jsou charakteristická dobrou úrovní zdravotnictví.
Jsou zde vyhlášena doporučení, kterými by se turisté měli řídit,
aby předešli případnému onemocnění. Nedoporučuje se pít vodu z kohoutku, a to ani v hotelech. Doporučuje se koupit si raději balenou vodu, dávat si pozor na čistotu potravin v hotelu, vyhýbat se potravinám na egyptských trzích, jako jsou ovoce a zelenina, zmrzlina. V únoru roku 2006 byl zaznamenán první případ existence ptačí chřipky. Nejprve se vyskytoval jen u drůbeže, ale během měsíce byl zaznamenán přenos na člověka. Podruhé se nákaza projevila v říjnu 2006, kdy bylo zaznamenáno 22 případů nakažených lidí, z nichž 13 zemřelo. Egyptské úřady zveřejnily výskyt nákazy zejména v Káhiře, Gíze, oblasti nilské Delty severně od Káhiry a v oblasti Fajún. eští turisté byli vybízeni Ministerstvem zahraničních věcí
40
eské republiky ke zvýšené opatrnosti vůči ptačí chřipce, která byla zmutovaná a resistentní vůči doporučované léčbě. [33]
8.3.1. Poslední ohniska nemocí v Egyptě a doporučená očkování Tabulka 4 – Přehled nemocí v Africe od roku 2003[34]
Nemoc Malárie Příušnice Ptačí chřipka Rift Valley horečka Hepatitida A
Oblast Asuán Gíza
Počet Počet Doporučená očkování onemocnění obětí při cestování do Egypta 2014 19 0 Hepatitida A Tetanus 2012 500+ 0 Hepatitida B Záškrt Rok
oblast Delty 2011 176 150 km severně od Káhiry 2003 45
63
Žlutá zimnice Spalničky
17
Vzteklina
Příušnice
Hurgada
0
Malárie
Zarděnky
2004 351
8.3.2. Rozšíření viru Ebola v Africe Smrtící virus Ebola přinesl prudké snížení mezinárodního cestovního ruchu v postižených oblastech. Turismus byl ovlivněn v celém regionu, dokonce i ve východní a jižní A rice, které jsou tisíce kilometrů daleko i bez jakýchkoliv hlášených případů nakažených. Zvedla se prudká vlna stížností od hoteliérů a cestovních kanceláří, kteří se museli vypořádat s prudkým poklesem prodejů a vlnou zrušených rezervací. Letecké společnosti rušily lety do postižených zemí a byla vydána cestovní omezení. [35] Gra č. 3 znázor uje počet nakažených a počet obětí Eboly ve státech západní A riky. Epidemie zasáhla celkem 6 zemí v západní A rice. Mezi ně patří Guinea, Libérie, Sierra Leone, Nigérie, Senegal a Mali. Ke dni 30. prosince 2014 bylo zaznamenáno více než 20 000 případů a více než 8 000 úmrtí.
astými oběťmi byli také pracovníci
ve zdravotnické s éře, u nichž bylo zaznamenáno celkem 830 případů a 495 z nich skončilo smrtí. Pro názornost jsou tyto případy vyznačeny na gra u č. 4. V zemích Guinea, Libérie a Sierra Leone jsou i nadále hlášena úmrtí. Nejhorší dopad tohoto viru, byl zaznamenán v Sierra Leone, kde z necelých 3 000 nakažených, téměř 3 000 zemřelo. Druhou zemí s nejvyšším počtem nakažených osob je Libérie, kde z více než 8 000 nakažených téměř 3 500 osob zemřelo. Třetím státem, kde se Ebola také výrazně projevila, je Guinea. V Guinei se celkový počet nakažených 41
vyšplhal na necelé 3 000, z nichž zemřelo více než 1 700. Tyto tři země západní A riky Ebola zasáhla nejvíce. V dalších zemích se objevovaly případy nakažených jen zřídka. Nigérie zaznamenala 20 případů, z nichž 8 bylo smrtelných. V Mali bylo nahlášeno 8 případů, včetně 6 úmrtí z důvodu přeshraničního přenosu z Guinei. Nejlépe se s šířícím virem vypořádal Senegal, kde se vyskytl pouze jeden případ bez oběti na životě. [36] Tabulka 5 – Počet obětí Eboly v roce 2014 [36]
Počet obětí (celkem)
Země
Případy 2729 8115 9633 20 1 8 20506
Guinea Liberie Sierra Leone Nigerie Senegal Mali Celkem
Smrt 1738 3471 2827 8 0 6 8050
Počet obětí zaměstnaných ve zdravotnictví Případy
Smrt 151 370 296 11 0 2 830
89 178 221 5 0 2 495
Počet obětí Eboly celkem 12000 9633
10000
Počet obětí
8115
8000 6000 4000
Případy
3471 2729
2827
Smrt
1738
2000 20 8
1
0
8
6
0 Guinea
Liberie
Sierra Leone
Nigerie
Senegal
Mali
Stát
Graf 3 – Počet obětí Eboly v západní Africe v roce 2014 [36]
42
Počet obětí Eboly ve zdravotnictví 400
370
350 296
Počet obětí
300 250 200
221 178 151
Případy
150 100
89
Smrt
50
11 5
0
0
2
2
0 Guinea
Liberie
Sierra Leone
Nigerie
Senegal
Mali
Stát
Graf 4 – Počet obětí Eboly zaměstnaných ve zdravotnictví [36]
Virus Ebola se v západní A rice vyskytl poprvé v březnu 2014 v Guinei. Poté se začal rozšiřovat do dalších zemí, z nichž 5 bylo v A rice a mezi další 2 státy patří Spojené státy americké a Španělsko. Problémem snadného rozšíření byla nedostatečná prevence. Proto za účelem kontroly a zabránění přenosu viru v postižených zemích i mimo ně, přijal a rický region ve spolupráci s vnitrostátními orgány za podpory WHO řadu opatření.
patření se týkaly rozšíření multi-disciplinárního týmu odborníků, budování
kapacit ve zdravotnictví a školení zdravotnických pracovníků, poskytování inanční podpory. Laboratoře pro virus Ebola, (EDPLN – The Emerging and Dangerous Pathogens Laboratory Network), spolupracují s dotčenými zeměmi tímto virem a snaží se včas rozeznat případy nakažení. [36]
43
Obrázek 8 - Mapa postižených oblastí virem Ebola (Afrika) [37]
8.3.2.1. Preventivní opatření na českých letištích proti viru Ebola Bezpečnostní rada státu zavedla vstupní vyšetření u pasažérů, kteří přistávali na Letišti Václava Havla v Praze, aby zamezila případnému přenosu této vysoce nakažlivé in ekční nemoci. Dále se toto opatření týkalo také letišť v Karlových Varech, v stravě, v Pardubicích nebo v Brně. Hemoragická horečka Ebola má inkubační dobu 21 dní a ve většině případů in ekce pochází z výše uvedených zemí západní A riky. Na Letišti Václava Havla v Praze tuto službu vykonávali zaměstnanci orgánu ochrany veřejného zdraví s pomocí zaměstnanců zdravotních ústavů a Státního zdravotního ústavu. Pasažéři byli vyzýváni k vyplnění příletové karty, která obsahovala osobní údaje, které navíc zahrnovaly údaje o místu pobytu na území v období 42 dnů a plánované opuštění území
R, očekávané změny pobytu
R. Tyto karty měli povinnost vyplnit
všichni pasažéři, kteří přicestovali na letiště ze zahraničí, s výjimkou vnitrostátních letů. Díky tomuto opatření by tyto osoby byly snadno k dohledání v případě, že by přišly do kontaktu s podezřelou osobou nakaženou tímto virem. Dále byla také provedena opatření pro osoby, které v době do 42 dnů přede dnem příletu do
R pobývali
v uvedených zemích západní A riky. Pro tyto osoby navíc kromě povinnosti vyplnit příletovou kartu platilo, že se musely povinně dostavit do prostoru pro výkon služby 44
ochrany veřejného zdraví na Letišti Václava Havla Praha, kde následně probíhalo vyšetřování okolností, které souvisely s případným šířením nákazy. Na ostatních českých letištích se pouze vybíraly příletové karty, a byly následně předávány krajským hygienickým stanicím. [38] K 1. lednu 2015 Evropská unie a Světová zdravotnická organizace potvrdila, že díky dobré úrovni výjezdových letištních prohlídek proti Ebole v Guinei, Libérii a Siera Leone, pasažéři mezinárodních letů již nebudou muset nadále vypl ovat příletové karty. známila také, že nadále probíhá činnost orgánu ochrany veřejného zdraví na Letišti Václava Havla Praha. Tato hygienická opatření platí dále jen na Letišti Václava Havla Praha, kam přilétá valná většina pasažérů z těchto zemí a budou zde nadále probíhat epidemiologická vyšetření a měření teploty. Pasažéři jsou k této prohlídce vyzýváni již na palubě letadla při přistávání na hlavní pražské letiště v případě, že se v průběhu 42 dnů před přistáním na území
R zdržovali na území výše uvedených států západní
Afriky. [39]
8.3.2.1. Dopad Eboly na africkou ekonomiku Před vypuknutí Eboly byl zaznamenán prudký hospodářský růst v posledních letech, zejména v Sierra Leone a v Libérii. Tyto dvě země se v roce 2013 umístily mezi top 10 zeměmi s nejvyšším růstem HDP na světě. Svět reaguje různými způsoby. Evropská unie a Organizace spojených národů ( SN) vymýšlely strategie na potlačení epidemie, včetně uvol ování inančních prostředků k boji proti nákaze. Mezinárodní měnový ond (MMF) uvolnil 127 mil. dolarů na pomoc pro Libérii, Sierra Leone a Senegal. Ekonomický propad byl zaznamenán v oblasti cestovního ruchu, průmyslu, zemědělství a těžbě. Ze strachu z pandemie byly hranice těchto států uzavřeny, což se projevilo v prudkém poklesu příjmů z cestovního ruchu, zejména v poklesu příjmů z letecké dopravy. Nebyly využity kapacity hotelů, došlo ke snížení příjmů z příhraničního obchodu a v neposlední řadě drasticky klesl počet turistů přijíždějících do těchto zemí. Zrušené dovolené měly dopad i na zaměstnanost v zemi.
dhaduje se, že každý turista,
který navštíví zemi jižní Afriky, zaplatí průměrně 8 pracovních míst v odvětvích pohostinství,
zemědělství
a
dopravy.
Turisty
virus
natolik
zastrašil,
že byly zaznamenány poklesy příjezdů a rušení rezervací v Tanzanii, Ke i a Jihoa rické
45
republice. Vypuknutí epidemie otřásla zdravotnictvím a ohrozila hospodářský růst kontinentu. [40] Ebola je globální hrozbou, proto ovliv uje turismus na celém kontinentu. I když je Afrika obrovským kontinentem, turisté odkládají své dovolené a ruší již zarezervované zájezdy. Asi polovina z více než 500 sa ari operátorů v průzkumu uvedla, že rezervace poklesly o 20-70 %. [41] brázek č. 9 znázor uje vzdálenost Egypta od zemí postižených virem. Země postižené epidemií se nachází na západě kontinentu, přibližně 5000 km od Egypta. Nejblíže Egyptu byla postižená země Nigerie, přibližně 3000 km. Zde se však podařilo epidemii zastavit a zabránit tak rozšíření do dalších zemí. Z dostupných zdrojů jsem doposud nezaznamenala žádné zprávy o výskytu Eboly v Egyptě. Ebola momentálně nepatří mezi
aktory, které by ovliv ovaly cestovní ruch Egypta a jeho návštěvnost.
Její význam je spíše globální, i když případů nakažených ubývá. V budoucnu by se mohla stát hrozbou pro celý kontinent, i pro celý svět, proto je nutné, aby se preventivní opatření proti rozšíření nepodce ovala.
Obrázek 9 Vzdálenost postižených zemí Ebolou od Egypta [42]
46
9. Vývoj politické situace s ohledem na bezpečnost Cestovní ruch v Egyptě je charakteristický svými výkyvy, neustálými kon likty a teroristickými útoky. Jedná se o vnitřní a vnější hrozby. Vnitřní hrozby jsou velmi důležitým
aktorem, protože se přímo týkají situace v zemi a jsou ovlivněny
občanskými válkami, teroristickými útoky a protivládními nepokoji. Vnější hrozby jsou také významným aktorem a to hlavně situací na Blízkém východě. Mezi státy Blízkého východu patří Bahrajn, Irák, Írán, Izrael, Jemen, Jordánsko, Katar, Kuvajt, Libanon, mán, Saudská Arábie, Spojené arabské emiráty a Sýrie. [43] Příčinou dlouhodobého kon liktu na Blízkém východě jsou rozpory o území Palestiny, kde se země přou o vymezení hranic. Státy, jejichž obyvatelé jsou zastánci odlišného náboženského vyznání, mezi sebou působí takovou mírou nevraživosti, která vyvolala mnoho kon liktů. Historickým mezníkem bylo prohlášení Izraele v roce 1948 za samostatný stát, který spustil tak rozdílné střety zájmů, které vyústily v pět arabsko-izraelských válek.
9.1. Vnitřní hrozby Vnitřní hrozby se přímo dotýkají egyptských obyvatel a turistů, kteří jej navštěvují. velmi důležitý převrat v rozvoji cestovního ruchu se zasloužil tehdejší egyptský prezident Awar el-Sádát, který podepsal první mírovou smlouvu mezi Egyptem a Izraelem. Egypt byl zemí, která jako první smlouvu podepsala v listopadu roku 1979. Bylo tomu tak ve Washingtonu za účasti izraelského premiéra Menichema Begina a amerického prezidenta Jimmyho Cartera. Podepsáním smlouvy ale vzniklo rozhořčení ve většině zemí arabského světa, které vedlo k zavraždění Sádáta v Káhiře muslimskými extremisty v roce 1981. [44] V roce 2012 ale egyptský prezident, kandidát Muslimského bratrstva Muhammed Mursí porušil mírovou smlouvu s Izraelem a nastaly protiteroristické operace na Sinajském poloostrově. Útok byl zahájen ozbrojenci útokem na policejní stanici a vraždou šestnácti egyptských policistů. [45]
47
9.1.1. Teroristické útoky Hlavním problémem, se kterým se Egypt potýká, je množství teroristických útoků. Útoky mají na svědomí mnoho životů, a to jak místních obyvatel, tak bohužel i turistů. Způsobují pokles příjezdů zahraničních turistů, a to pro Egypt znamená velký problém, protože příjmy z turistického cestovního ruchu představují významný podíl příjmů Egypta. Zatímco se atentátníci většinou soustředili spíše na vojenské a policejní cíle, teroristickými útoky spáchanými na turisty zřejmě mění svoji strategii. [46] V následující tabulce jsou vypsány teroristické útoky, které byly spáchány na turisty za posledních 20 let. Tabulka 6 – Přehled teroristických útoků na turisty v Egyptě (1995-2014) [47,48,49]
Datum místo 7. a 8. 11. 1995 Jih Egypta
Druh Útok na vlak s turisty
počet počet zraněných obětí 14 0
Útok na vlak s turisty
0
1
19. 11. 1995
Asuán - Káhira
18. 4. 1996
Severně od Káhiry Útok na hotel Europa
16
18
18. 9. 1997
Káhira
Bombový útok
18
10
17. 11. 1997
Luxor
Teroristický útok
24
68
7. 10. 2004
Střediska Rudého Moře
Bombový útok
100 +
34
7. 4. 2005
Khan al-Khalili
Sebevražedný atentátník
18
4
30. 4. 2005
Káhira
Střelba v autobuse
10
3
23. 7. 2005
Šarm aš-Šajch
Tři sebevražedné bombové útoky 200
70 +
24. 4. 2006
Dahab
Bombový útok
90
20 +
22. 2. 2009
Káhira
Bombový útok
20 +
4+
15. 2. 2014
Letovisko Taba
Atentát na autobus
4
13
48
Z tabulky č. 6 je patrné, že nejčastějším typem atentátů jsou bombové útoky. Za posledních 20 let proběhlo celkem 12 teroristických útoků, které měly na svědomí více než 250 obětí. Atentáty se zaměřují ve většině případů na turistická letoviska, kde se každoročně sdružuje spousta turistů. Smyslem atentátníků bylo způsobit co nejvíce obětí na životech, majetku a vyvolat tak pokles příjmů v důsledku zrušených dovolených zahraničními turisty. Nejvíce usmrcených turistů bylo zaznamenáno ve středisku Šarm-aš Šajch v roce 2005, kde při bombovém útoku zemřelo více než 70 lidí. Další významný atentát byl spáchán v roce 1997 v Luxoru, kde bylo zabito 68 lidí. Po tomto atentátu se zdálo, že teroristické útoky jsou minulostí a ekonomika se z těchto katastro vzpamatovala. Následovalo 7 let bez podobných útoků a naděje na nový start. Ale bohužel s rokem 2004 přišla nová éra útoků, namířených proti zahraničním turistům. V roce 2005 se odehrál jeden z nejbrutálnějších a nejkrvavějších útoků namířených proti turistickým cílům. Ve středisku Šarm aš-Šajch na Sinajském poloostrově se odehrály v jeden den hned 3 sebevražedné bombové útoky. Při katastro ě zemřelo více než 70 lidí a mezi nimi byl také poprvé v historii zabit český turista. [50] „K útokům se přihlásily „Brigády Abdalláha Azzama“ organizace al-Káidy pro země Levanty a Egypta, neznámá organizace Svatých válečníků v Egyptě a další neznámé hnutí Skupiny jedinosti a svaté války v Egyptě.“ [50] 9.1.1.1. Masakr v Luxoru Jeden z největších teroristických útoků na turisty se stal v roce 1997 a je nazýván jako Luxorský masakr. Teroristé převlečení za policisty zmasakrovali 68 návštěvníků slavného chrámu Hatšepsut nedaleko Luxoru. Islámští radikálové se zaměřili na turisty od té doby, co začala kampa na svrhnutí Husního Mubáraka v roce 1992. Cílem bylo nastavit striktní islámský stát.
dpovědnost za teroristický útok připadá islámské
extremistické skupině, „Jamaa Islamiyya“. [51] Tento incident měl za následek velký tříletý propad egyptského cestovního ruchu. Zárove
byly
zpřísněny
bezpečnostní
opatření
v turistických
destinacích.
Po této události se zemi podařilo ubránit novým teroristickým útokům téměř sedm let a turistika v Egyptě zaznamenala nový rozmach od roku 2000. [52]
49
9.1.1.2. Arabské jaro V roce 2011 začaly protivládní demonstrace, které měly za následek výrazný pokles cestovního ruchu. Po vypuknutí arabského jara klesl ještě více než po svržení prezidenta Muhammada Mursího. Hotely v nejnavštěvovanějších letoviscích byly obsazeny méně než polovinou celkové kapacity, tedy přibližně ze 45 %. Arabské jaro byl první atentát od doby, kdy byl svržen prezident Mursí. K atentátu se přiznala sala istická džíhádistická skupina „Ansár Bajt al-maqdís“, která se spojuje s „al-Káidou“. Skupina vyhrožovala, že v teroristických útocích na turisty bude nadále pokračovat s tím, že se stanou terčem útoku a vybídla je k okamžitému odjezdu. Teroristický útok se odehrál v autobusu s turisty, kde na sobě sebevražedný atentátník odpálil desetikilogramovou výbušninu. [53] Po sesazení autoritářského vládce byla výkonná moc a suverenita státu zachována díky Nejvyšší radě ozbrojených sil, SCAF. Rada měla za cíl zavést demokratický režim a zavést mnoho zásadních politických změn. Revoluci inspirovaly události v Tunisku, kde uprchl tuniský prezident Ben Alí dne 14. ledna 2011. V následujících dnech byla svolána protestní demonstrace v Káhiře, které se zúčastnily miliony lidí. Prezident Mubárak se snažil demonstrace násilně potlačit vypuštěním tzv. „balátigů“, najatých násilníků do ulic, propuštěním tisíců věz ů apod. Chaotickou demonstraci se snažila policie dostat pod kontrolu pomocí dýmovnic a ostrých nábojů. Další dny pokračovaly demonstrace ve znamení násilných potyček mezi zastánci a odpůrci režimu. Proti útočníkům zakročila armáda a nově zvolený viceprezident sliboval
další
ústupky.
Po
začátku
protestů
vystoupil
mar Sulajmán
prezident
Mubárak,
který i přes demonstraci odmítl rezignovat a 11. února byla svolána velká demonstrace při níž SCAF oznámil, i přes nepřítomnost prezidenta, že stát povede. Rozpustil národní shromáždění a sdělil, že Egypt povede k novým volbám. SCAF nechal zatknout nejbližší Mubárakovy spojence, vyměnil i vládu a nový premiér se stal symbolem konce dosavadního režimu. [54]
9.2. Vnější hrozby Vnější hrozby se netýkají přímo bezpečnosti v Egyptě, ale celého světa. Tyto události ukazují, že i destinace, které navenek pro turistu působí jako bezpečné, se mohou stát terčem teroristických útoků. 50
9.2.1. Teroristický útok na New York 11. září 2001 Když se tento den zhroutilo světové obchodní středisko v New Yorku, byla napadena vládní budova Pentagonu ve Washingtonu a neobydlená část Pensylvánie, tato zpráva okamžitě obletěla celý svět. Arabští undamentalisté unesli čtyři letadla a podnikli jeden z nejznámějších a nejtragičtějších teroristických útoků vůbec. Při této katastro ě zemřely téměř 3 000 lidí. Tragická událost otřásla světovou ekonomikou. Mnohá odvětví ekonomiky zaznamenala propad a podobně na tuto událost reagoval i cestovní ruch. Strach a nedůvěra z toho, že by se situace mohla opakovat, u lidí vyústila k totálnímu ochromení letecké dopravy. Turisté, kteří se v zemi nacházeli, hledali nejrychlejší opatření, jak se ze země dostat a následovala vlna rušení rezervací. Nejvíce postiženi byli letečtí přepravci, vícehvězdičkové hotely a také velké cestovní kanceláře. Krize měla za následek krach společností, omezení pracovních míst a změny pracovní doby. [55] Ke všem teroristickým útokům se přihlásila teroristická skupina „Al-Káida“, v čele s Usáma bin Ládinem. Vůdci „Al-Káidy“, kterým byli bin Ládin a Khalid Shaikh Mohammed zveřejnili jejich odpovědnost za útoky v několika videozáznamech v průběhu následujících let.
51
10. Analýza cestovní ruchu Egypta z pohledu návštěvnosti Pro účely své práce budu sledovat pouze příjezdy zahraničních turistů do země, nikoli odjezdy Egypťanů do zahraničí. Aktivní cestovní ruch tedy představuje pohyb lidské populace, zahraničních turistů do země. Egypt pro tyto účely budu srovnávat s regionem Blízkého východu. Jen pro zajímavost jsou v tabulkách uvedeny návštěvnosti celého světa.
Zjištěné
hodnoty
návštěvnosti
jsou
použity
ze
zdrojů
a
statistik
Světové organizace cestovního ruchu UNWT . Cestovní ruch (CR) se podílí 11 % na tvorbě HDP a pro Egypt jsou tyto příjmy nezbytné. Probíhající revoluce a porevoluční situace vedly ke ztrátě důvěry turistů a poklesu atraktivnosti destinace. Příčinou nízké úrovně bezpečnostní situace a nestabilní politické situace byla vláda Muslimských bratří. Nejhorší propad turistického cestovního ruchu nastal v roce 2013, kdy počty turistů klesly rekordně nízko. I přes všechny tragické události, které se v Egyptě odehrály (teroristické útoky, občanské války a demonstrace), se cestovní ruch drží na dobré úrovni. Stále je oblíbenou a vyhledávanou destinací několik desítek let.
10.1. Analýza cestovního ruchu v letech 1995-2004 Na konci 90. let 20. století postupně docházelo k růstu návštěvnosti Egypta. Arabské země vynaložily spoustu úsilí k podpoře cestovního ruchu a využili ho jako prostředek své hospodářské budoucnosti. Propagátoři tohoto regionu argumentují na potenciální návštěvníky tím, že jim oblast Blízkého východu může nabídnout teplé klima, slunečné pláže, rozlehlé pouště a v neposlední řadě také historické památky. Tyto prostředky region stále více používá k tomu, aby odolal konkurenčním tlakům na globálním trhu. Soukromí investoři se podíleli na výstavbě turistických center, zejména v oblasti Sinajského poloostrova a Rudého moře. Egypt i celý region Blízkého východu se postupně stával vyhledávaným resortem. [56]
52
Tabulka 7 – Mezinárodní turistické příjezdy v letech 1995-2004 (v tisících) [57]
Destinace Egypt Blízký východ Svět
Mezinárodní turistické příjezdy (v tisících) 1995 2872 12353
1996 3528 14100
1997 3657 14258
1998 3213 15281
1999 4489 18219
565400
599600
618200
636600
650400
2001
2002
2003
2004
2000 Egypt Blízký Východ Svět
5116 20568
4357 22653
4906 27879
5746 28813
7795 39265
698800
683500
703000
694100
764500
Podle dostupných statistik lze říci, že od roku 1995 do roku 2004 CR zaznamenal opravdu rychlý vzestup. V Egyptě se za toto období zkoumané počty návštěvníků téměř zdvojnásobily a v roce 2004 Egypt navštívilo více než 7 milionů turistů. Také region Blízkého východu dosáhl za sledované období více než dvojnásobný nárůst návštěvnosti. S nejvyšší hodnotou v roce 2004 se přiblížil k počtu téměř 40 milionů návštěvníků.
Mezinárodní turistické příjezdy 1995-2004 Počet příjezdů v tisících
40000 35000 30000 25000 20000 Egypt 15000
Blízký Východ
10000 5000 0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004
Sledovaný rok Graf 5 - Mezinárodní turistické příjezdy v letech 1995-2004 [57]
Úrove bezpečnostní situace v Egyptě i na celém území Blízkého východu se výrazně snižuje častými mezinárodními kon likty a terorismem. Tyto události z pohledu cestovního ruchu na turisty působí negativně a mají za následek značné výkyvy 53
ve statistikách návštěvnosti destinací. V roce 1997 se v Luxoru odehrál teroristický útok, orientovaný na turisty a vyžádal si 58 obětí. To se samozřejmě odrazilo v poklesu příjezdů v roce 1998 přibližně o 12 %. Situace se ale uklidnila hned v následujícím roce, kdy meziroční růst přesáhl 40 %. V roce 2001 egyptský turismus zaznamenal další propad o necelých 15 % příjezdů. Návštěvnost byla jistě ovlivněna teroristickým útokem na New York 11. září 2001 a tehdejší situaci v sousedních zemích Palestiny a Izraele. Atentát na New York ovlivnil turismus po celém světě, převážně leteckou dopravu. Následující sledované roky se vyznačovaly postupným růstem roční míry návštěvnosti. Turisté odbourávali svůj strach z terorismu a Egypt dosáhl nejvyšší hodnoty v roce 2004, přibližně 36 %. Teroristické útoky v některých destinacích Blízkého východu míru poptávky po cestovním ruchu ochromily, Egypt se velmi rychle vzpamatoval a tento stav neměl dlouhého trvání.
Míra růstu počtu turistů 1996-2004 Míra růstu počtu turistů
50,00% 40,00% 30,00% 20,00% Egypt
10,00%
Blízký Východ
0,00%
Svět
-10,00% -20,00% 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Sledovaný rok
Graf 6 – Míra růstu počtu turistů v letech 1996-2004 [57]
10.2. Analýza cestovního ruchu v letech 2005-2009 Po několika případech terorismu se turismus v Egyptě nadále vzpamatovával a i v tomto sledovaném období byly zaznamenány značné výkyvy v návštěvnosti. V roce 2007 byla poprvé překonána hranice 10 milionů turistů a až do následujícího roku počet návštěvníků stále stoupal.
54
Tabulka 8 – Mezinárodní turistické příjezdy v letech 2005-2014 (v tisících)
Destinace Egypt Blízký východ Svět Egypt Blízký východ Svět
Mezinárodní turistické příjezdy (v tisících) 2005 8244 38344 806300 2010 14051 58172 948000
2006 8646 41752 846000 2011 9497 54629 983000
2007 10610 46732 901000 2012 11196 51684 1035000
2008 12296 55618 919000 2013 9174 51571 1087000
Začátek sledovaného období se vyznačoval postupným růstem.
2009 11914 52904 880000
d roku 2005
návštěvnost neklesla pod 8 mil.. Rekordní návštěvnosti Egypt docílil v roce 2010, kdy příjezdový cestovní ruch zaznamenal přes 14 milionů návštěvníků. Region Blízkého východu se podobně jako Egypt vyznačoval pomalým růstem příjezdů od roku 2005 do roku 2010. Následující rok 2011 lze zpozorovat prudký propad návštěvnosti. Události Arabského jara připravily Egypt o 4,5 milionů turistů, což pro egyptskou ekonomiku znamenalo obrovský propad. Následující rok návštěvnost opět stoupla a situace v Egyptě se uklidnila, avšak ne na dlouho. Rok 2013 pro Egypt znamená další propad o 2 mil. turistů v porovnání s předchozím rokem. Na Blízkém východu takto značný propad nebyl zaznamenán, avšak od roku 2011 se region vyznačuje mírným poklesem až do konce sledovaného období 2013.
55
Počet příjezdů v tisících
Mezinárodní turistické příjezdy 2005-2013 60000 50000 40000 30000
Egypt Blízký Východ
20000 10000 0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Sledovaný rok Graf 7 – Mezinárodní turistické příjezdy v letech 1995-2013 [57]
V roce 2006 se Egypt vyrovnával se situací po sériích teroristických útoků na turisty v roce 2005. Tato skutečnost se projevila dalším poklesem v meziročním růstu o 5 %. Naštěstí se ale situace následující rok zlepšila a až do roku 2009 se roční míra pohybovala v kladných hodnotách a nebyl zaznamenán propad. Situace na Blízkém východě se také vyznačovala ročním přírůstkem návštěvníků. V roce 2009 byl zaznamenán pokles návštěvnosti ve všech sledovaných úrovních. Příčinou byla tehdejší ekonomická krize, proto se méně cestovalo a většina destinací ztrácela své návštěvníky. V Egyptě byl zaznamenán meziroční pokles o více než 3 %, na Blízkém východě o téměř 5 % a v celosvětovém měřítku se jedná o pokles přes 4 %. V roce 2010 v Egyptě návštěvnost prudce stoupla o 18 %. Blízký východ také zaznamenal růst, a to o 10 % a ve světě se návštěvnost zvedla o necelých 8%. Blízký východ se v následujících letech 2011-2012 vyznačoval poklesem o 6 % v důsledku arabského jara. Egypt zaznamenal výrazný pokles v roce 2013 o více než 18 %. Ten byl zapříčiněn opětovným selháním politické stability a neustálé demonstrace za účelem svržení prezidenta Mursího.
56
Míra růstu počtu turistů 2005-2013 Míra růstu počtu turistů
30,00% 20,00% 10,00% Egypt
0,00%
Blízký Východ -10,00%
Svět
-20,00% -30,00% 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Sledovaný rok Graf 8 – Míra růstu počtu turistů v letech 2005-2013 [57]
57
10.3. Návštěvnost Egypta v roce 2014 podle národnostních skupin Graf č. 7 znázor uje příjezdy zahraničních turistů do Egypta rozdělených podle národních skupin. Podle statistik CAPMAS do Egypta přijelo největší množství turistů z Evropy, 77 %. Egypt je oblíbenou a relativně levnou destinací, proto je velice oblíbená u českých a německých turistů. Na druhém místě Egypt navštěvují Arabové. Egypt navštíví ročně také průměrně 4 % Američanů a zbývající 3 % turistů z ostatních zemí.
Průměrný roční příjezd turistů v roce 2014, podle národností 3% 4% 16% Arabové Evropané Američané Ostatní 77%
Graf 9 – Průměrná roční návštěvnost Egypta v roce 2014 podle národnostních skupin [58]
Tabulka 9 – Návštěvnost Egypta podle národností v roce 2014 (v jednotlivých měsících, v %) [58]
Národnost Arabové Evropané Američané Ostatní Národnost Arabové Evropané Američané Ostatní
Leden 15,9% 76,6% 2,6% 4,9% Červenec 14,8% 78,6% 3,0% 3,7%
Únor Březen Duben Květen Červen 14,1% 15,8% 14,4% 16,3% 19,1% 78,6% 77,6% 79,3% 76,8% 73,6% 2,3% 2,2% 2,3% 2,6% 3,0% 5,0% 4,4% 4,0% 4,4% 4,3% Srpen Září Říjen Listopad Prosinec 19,6% 18,9% 16,2% 13,5% 18,1% 74,6% 74,3% 77,4% 80,3% 73,1% 2,2% 2,2% 2,3% 2,1% 3,1% 3,7% 4,6% 4,1% 4,1% 5,7%
58
10.4. Předpověď turistických příjezdů dle UNWTO 2010-2030
Graf 10 – Předpokládaný vývoj počtu mezinárodních turistických příjezdů v letech 2010-2030 [59]
Pomocí gra u č. 10 Světová organizace cestovního ruchu UNWT
zhodnotila
předpověď rozvoje cestovního ruchu pro dvě desetiletí od roku 2010 do roku 2030. Podle cestovního ruchu s výhledem na rok 2030 se očekává, že se počet zahraničních turistů na celém světě ročně zvýší v průměru o 3,3 % v období 2010-2030. Od roku 2012 se tempo růstu postupně zpomalí z 3,8 % na 2,9 % v roce 2030. V absolutních číslech se mezinárodní turistické příjezdy zvýší na 43 milionů za rok, ve srovnání s průměrným nárůstem 28 milionů ročně v období od roku 1995 do roku 2010. Předpokládaná míra růstu zahraničních turistů z celého světa dosáhne hodnoty 1,4 miliardy do roku 2020 a 1,8 miliard do roku 2030. Mezinárodní turistické příjezdy v rozvíjejících se destinacích Asie, Latinské Ameriky, střední a východní Evropy, Středního východu a Afriky porostou dvojnásobně (+4,4 % ročně). V roce 2030 se předpokládá, že bude 57 % mezinárodních příjezdů v rozvíjejících se destinacích (oproti 30 % v roce 1980) a (43 % ve vyspělých destinacích v roce 1980). Nejsilnější nárůst lze zpozorovat v Asii a Paci iku, kde se příjezdy podle předpovědi zvýší o 331 milionů v roce 2030 (+4,9 % ročně). Blízký východ a A rika také očekává 59
zdvojnásobení příjezdů v tomto období, od 61 mil. do 149 mil. a od 50 mil. do 134 mil.. V Evropě se očekává nárůst od 475 mil. do 774 mil. a v Americe od 150 mil. do 248 mil. [59]
10.5. Postavení Egypta v cestovním ruchu Blízkého východu a severní Afriky Blízký východ a severní A rika zůstávají i nadále ovlivněny důsledky arabského jara. Pro účely sledování celosvětové bezpečnosti byl v roce 2007 vytvořen Celosvětový index míru (The Global Peace Index – GPI) složený z 24 indikátorů. Ke sledování kon liktů je využíváno 5 z 24 indikátorů a dalších 10 sleduje bezpečnost v dané zemi. Zbývajících 9 indikátorů se zabývá hromaděním vojenských sil země. Ke zjištění výsledku se používá vzorec, který se spočítá podle bodů přidělených Poradním výborem (1-5 bodů) s důrazem na relativní důležitosti každého indikátoru. [60] Tabulka č. 10 zobrazuje, jakých hodnot GPI Egypt od roku 2007 do roku 2014 dosáhl v porovnání s ostatními vybranými zeměmi Blízkého východu. Tabulka 10 – Zhodnocení Egypta a vybraných zemí Blízkého východu podle GPI indexu (2007-2014) [61]
Počet zemí 121 140 144 149 Rok 2007 2008 2009 2010 Země Index Pořadí Index Pořadí Index Pořadí Index Pořadí Egypt 2,068 73 1,987 69 1,773 54 1,784 49 3,033 119 3,052 136 3,035 141 3,019 144 Izrael 1,997 63 1,987 65 1,832 64 1,948 68 Jordánsko 2,662 144 2,840 132 2,718 132 2,639 134 Libanon 2,106 77 2,027 75 2,049 92 2,274 115 Sýrie Počet zemí 153 158 162 162 Rok 2011 2012 2013 2014 Země Index Pořadí index Pořadí Index Pořadí Index Pořadí Egypt 2,023 73 2,220 111 2,258 113 2,571 143 2,901 145 2,840 150 2,730 150 2,689 149 Izrael 64 1,905 62 1,858 52 1,861 56 Jordánsko 1,918 2,597 137 2,460 136 2,575 141 3,650 162 Libanon 2,322 116 2,830 147 3,393 160 2,620 146 Sýrie
60
V roce 2009 Egypt dosáhl nejlepší hodnoty za všechny sledované roky, GPI 1,773. Oproti předchozím sledovaným rokům došlo ke zlepšení v žebříčku států, které se projevovalo v růstu politické stability větší mírou důvěry mezi občany a s tím spojenou zlepšenou situací v oblasti lidských práv a poklesem politického teroru. Lepší skóre politické stability nastalo díky pokračující vládě Národní demokratické strany (NDP) ve všeobecných volbách v prosinci 2005. Muslimské bratrstvo pátralo po moci a bylo zrušeno zatýkání aktivistů, vůdců a změny v egyptské Ústavě, bylo zakázáno působení politických stran založených na základě náboženského vyznání, pohlaví nebo etnické příslušnosti. Zlepšení skóre v oblasti důvěry mezi občany částečně odráží pokles napětí okolních útoků militantních islamistů na Dahab v Sinai v dubnu 2006. Vláda přisuzovala vlnu útoků odehraných v letech 2004-2006 teroristické skupině nespokojených místních beduínů ze severní Sinaje a domnívá se také, že tato teroristická skupina udržuje přeshraniční vazby s palestinskou skupinou v Gaze. [62] V roce 2012 Egypt zaznamenal turbulentní změnu v důsledku revoluce po svržení Mubáraka a tyto změny se vedly v duchu násilných protestů proti re ormám v čele s premiérem Kamalem el-Ganzourim. Nepokoje mezi demonstranty a vojenskou policií vypukly po celé zemi a zapříčinily mnohonásobná úmrtí. Následně došlo ke zhoršení bezpečnostní situace a k růstu kriminality.
bjevovaly se časté zprávy
o přepadeních a násilnictví, což se odrazilo v poklesu hned několika GPI indikátorů. Rostlo napětí mezi muslimy a koptskými křesťany a vztahy Egypta se sousedními státy (zejména s Izraelem) se zhoršily. Vše se projevilo v propadu celkového GPI skóre Egypta a země sklouzla o 40 míst na pozici 111. [63] V roce 2014 Egypt utrpěl nejstrmější zhoršení v důsledku neustálého selhávání politické stability. Propadl se o 31 míst v indexu až na pozici 143. Hlavní příčinou bylo vojenské vypuzení bývalého prezidenta Muhammada Mursího a výsledný zákrok proti jeho příznivcům z Muslimského bratrstva. Bratrstvo se mělo stát největší politickou stranou v zemi, ale během Mubárakovy éry bylo zakázáno. Svržení Mursího se zasloužilo o převrat, který byl umocněn tím, že nastal obrovský politický chaos a intenzivnější nepokoje mezi stoupenci obou stran, tedy mezi stoupenci Mursího a jeho oponentů. Výsledkem jsou stovky mrtvých. Skóre Egypta se tedy zhoršilo především kvůli zvýšené kriminalitě a počtu obětí. Muslimské bratrstvo, které stále
61
čerpá z podpory významného podílu egyptské populace, by se mohlo v budoucnu zasloužit o další prohloubení násilí a terorismu. [61]
GPI 2007-2014 4 3,5 Egypt 3
Izrael Jordánsko
2,5
Libanon Sýrie
2 1,5 2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
Graf 11 – Zhodnocení Egypta a vybraných zemí Blízkého východu podle GPI indexu v letech 2007-2014 [64]
10.6. Aktuální doporučení k cestám do Egypta Ministerstvo zahraničních věcí
eské republiky (MZV) vyzývá turisty ke zvýšené
opatrnosti při cestování do Egypta. I přesto, že došlo ke zklidnění, turisté stále musí být na pozoru, zejména v oblasti Sinajského poloostrova a na západních hranicích s Libyí. Mezinárodní letiště v Káhiře v současnosti unguje bezproblémově. Ke zvýšené bezpečnosti turistů jsou v Egyptě nasazeny ozbrojené síly a turisté jsou vyzýváni k respektování jejich pokynů a k omezování veřejných shromáždění. blíbená turistická letoviska Rudého moře a jižní Sinaje hlásí v současnosti klidnou situaci, avšak varují před individuálním cestováním po Sinajském poloostrově.
rganizovaná turistika
po Sinaji by se neměla vyhýbat turistickým rezortům, především nabádá k úplnému omezení cest po severní části Sinajského poloostrova, včetně turistického letoviska Taba. V Egyptě jsou striktně kontrolovány cestovní doklady, a to zejména jejich platnost, která musí trvat nejméně šest měsíců po plánovaném datu odjezdu na toto území a „rychlopasy“ nejsou akceptovány vůbec. Cestující také musí mít zakoupeno egyptské vízum, které si mohou opatřit hned po příletu na mezinárodní letiště za částku 25 USD. [65] 62
Závěr Jak jsem již v úvodu zmínila, Egypt je přitažlivou zemí díky svým kulturně-historickým předpokladům a přírodním podmínkám. Aby země přilákala ještě více turistů, zapracovala oblíbená letoviska Rudého Moře za poslední desetiletí na rozvoji místní infrastruktury a v současnosti nabízí kom ortní ubytování a služby na vysoké úrovni. Touto bakalářskou prací jsem chtěla zjistit, zda má bezpečnostní situace vliv na aktivní cestovní ruch Egypta nebo nikoliv. Práce dokazuje, že rizika, která cestovní ruch ovliv ují, jsou právě nestabilní politická situace, občanské nepokoje, teroristické útoky, ale také rozšíření nemocí. Neustálé protesty a demonstrace v ulicích Egypta odrazují potenciální návštěvníky, což se odráží v poklesu návštěvnosti a egyptský turismus klesá. Události arabského jara a nestabilní politická situace sice neohrozila cestovní ruch přímo, ale díky těmto událostem a častou propagací situace v médiích, se Egypt spolu se zeměmi Blízkého východu stal pro potenciální turisty oblastí, kde není příliš bezpečno. V posledních letech se bohužel terčem nestabilní politické situace stali zahraniční turisté. Teroristické skupiny se začaly soustředit na oblíbené turistické destinace a na místa, kde se koncentruje velké množství návštěvníků. Účelem útoků bylo postarat se o co nejhorší dopad na místní ekonomiku. Výsledkem teroristických útoků byla spousta mrtvých zahraničních turistů a mnoho zraněných. Egypt se do podvědomí rekreantů zapsal svými četnými bezpečnostními výkyvy a místní ekonomika se často musela potýkat s nestabilní ekonomickou situací.
ím častější a krvavější útoky byly,
tím déle trvalo, než se ekonomická stabilita znovu obnovila. Rok 2013 a 2014 představoval pro egyptskou ekonomiku nejhorší propad. Po zvolení prezidenta Mursího v roce 2012, kandidáta Muslimského bratrstva, došlo k rozpoutání nové vlny demonstrací, což vedlo k jeho sesazení. Následně byl Mursí zatčen a činnost Bratrstva zakázána. Domnívám se, že tato práce splnila nastíněné cíle. Podle zkoumané návštěvnosti Egypt patří mezi nejnavštěvovanější země regionu a z obecného hlediska příjezdový cestovní ruch nadprůměrně roste. Zkoumáním posledních 20 let situace v Egyptě jsem zjistila, že pokaždé, když se odehrál teroristický útok nebo vypukly demonstrace, ihned se situace projevila poklesem příjezdů v následujícím roce. Tato akta dokazují, 63
že bezpečnost destinace má silný vliv na příjezdový cestovní ruch. Turisté okamžitě reagují na jakoukoliv negativní událost a výsledek se projeví v opětovném poklesu návštěvnosti.
64
Zdroje KNIŽNÍ ZDROJE BR ŽK V , Helena, Jan JIR SEK, Libovická LUCIE, Ponocná MICHAELA, Řapková MARKÉTA a Ročková IRENA. Velká encyklopedie zeměpisu. 2. české vyd. Praha: Svojtka, 2003, 640 s. ISBN 80-723-7939-9. N V K, Libor. Egypt: Průvodce po turistických a kulturních zajímavostech. Žaket, 1993. ISBN 80-85620-21-9. HUMPHREYS, Andrew. Egypt: Velký průvodce. 2., aktualiz. vyd. Překlad Antonín Rafaj. Brno: Computer Press, c2008, 399 s. ISBN 978-80-251-2070-5. BENNETT, Text Lindsay, Překlad Eva a Miloš G LK VI a Fotogra ie Pete BENNETT. Egypt: průvodce do kapsy. 1. české vyd. Překlad Antonín Ra aj. Bučovice: RO-TO-M, 2003, 399 s. ISBN 80-867-0403-3. MAXWELL,
Virginia,
Mary
FITZPATRICK,
Siona
JENKINS
a
Anthony
SATTIN. Egypt: z řady průvodců Lonely Planet. Praha: Svojtka & Co., s. r. o., 2007. ISBN 97-8807-352-4-71. JEŽK V , Michaela a Helena BURG V . Současný Blízký východ: politický, ekonomický a společenský vývoj od druhé světové války do současnosti. 1. vyd. Brno: Barrister, 2011, 232 s. ISBN 978-808-7474-457.
ELEKTRONICKÉ ZDROJE [1] Turismus: Definice turismu. Arts Lexikon [online]. 2014 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z:http://artslexikon.cz/index.php/Turismus_kulturn%C3%AD [2] H LEŠINSK , Andrea, Petra MATELK V , Martin ŠAUER a Jiří VYSTOUPIL. Základy cestovního ruchu: vybrané překlady textů týkajících se aktuálních problému v cestovním ruchu [online]. Masarykova univerzita v Brně, 2005. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/econ/soubory/katedry/kres/3910085/MSMT_CR.pdf [3] GALVAS V , Iva. Průmysl cestovního ruchu [online]. Vyd. 1. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj R, 2008, 262 s. [cit. 2015-04-19]. ISBN 978-808-7147-061. Dostupné z: http://www.garep.cz/wp-content/uploads/2013/03/Prumysl_CR.pdf 65
[4] World atlas: Mapa Egypta. HOLT, RINEHART a WINSTON. Mapquest [online]. 2006 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z:http://go.hrw.com/atlas/norm_htm/egypt.htm [5] Maps of world: Geography of Egypt. MAPS OF WORLD. [online]. [cit. 2015-0419]. Dostupné z: http://www.mapsofworld.com/egypt/geography/ [6] Egypt Weather and Climate: Podnebí Egypta. Egypt travel guide [online]. [cit. 201504-19]. Dostupné z: http://www.touregypt.net/climate.htm [7] Travel: Příroda v Egyptě. [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://egypt.travel.cz/priroda [8] Egypt v detailech: Pyramidy v Gíze. [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://egypt.vdetailech.cz/cs/katalog-objektu/pamatky/pyramidy-v-gize [9] S K L V , Dana. S inga v Gíze. [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/cestovani/142120-za-seherezadou-hluboko-do-srdceegyptske-pouste.html [10] R ZEHNAL, Jan. Egyptologie: Stup ovitá pyramida v Sakkáře. [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: https://www.egyptologie.cz/1511/sakkara-vysostnanekropole-mesta-memfidy/ [11] HAWKE, Shane. Torso Ramesse II. [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://hawkebackpacking.com/about_me.html [12] PROFIMEDIA, Fotobanka. Alej Sfing v Karnaku. [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/cestovani/217005-za-tajemnymi-egyptskymipamatkami-se-snorchlem.html [13] FR NA, Štěpán. Levanta: Údolí Králů. [online]. 2006 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.levanta.cz/egypt/f_udkralu.htm [14] Free Hotel Search: Mezinárodní hotelové řetězce. [online]. Copyright ©2004 2014. 2006 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z:http://www.freehotelsearch.com/allChains.html [15] Egypt Air - A Star Alliance Member: Letecká doprava. [online]. 2006 [cit. 201504-19]. Dostupné z: http://www.egyptair.cz/czlng/o-letecke-spolecnosti-egyptair [16] Skyscanner: Letiště v Egyptě s přímými lety z eské republiky. [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.skyscanner.cz/letistni/eg/letiste-v-egypt.html [17] State Information Service: Transport. [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.sis.gov.eg/En/Templates/Articles/tmpArticles.aspx?CatID=345#.VTOCm yHtmkq
66
[18] dcestovat: Doprava v Egyptě. [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://odcestovat.cz/destinace/afrika/egypt/doprava/ [19] Doprava v Egyptě. Egypt [online]. © 2010. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.dovolenavegypte.cz/doprava/ [20] Plavba po Nilu. Egypt [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://egypt.afrikou.cz/nil-plavba.html [21] Czech Tourism: Charakteristika selektivních předpokladů cestovního ruchu. [online]. © Copyright 2005-2015 CzechTourism. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://old.czechtourism.cz/didakticke-podklady/2-turisticky-potencial-regionu/ [22] AKNUR, Müge. The Muslim Brotherhood in Politics in Egypt. [online]. 2013©. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z:http://usak.org.tr/images_upload/files/Makale%201_33.pdf [23] The International Republican Institute: PARLIAMENTARY ELECTION ASSESSMENT IN EGYPT. [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z:http://www.iri.org/sites/default/files/fields/field_files_attached/resource/egypts_2005_ parliamentary_elections_assessment_report.pdf [24] Human Rights Watch: Elections in Egypt - State of Permanent Emergency Incompatible with Free and Fair Vote. [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.iri.org/sites/default/files/fields/field_files_attached/resource/egypts_2005 _parliamentary_elections_assessment_report.pdf [25] The Muslim Brotherhood's icial English Web Site: Egypt’s 2010 Elections. [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z:http://www.ikhwanweb.com/article.php?id=27550 [26] Ministerstvo zahraničních věcí eské republiky: Vnitropolitická charakteristika Egypta. [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z:http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/afrika/egypt/politika/vnitropoliticka_ch arakteristika.html [27] BusinessIn o: Vnitropolitická charakteristika Egypta. [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/egypt-vnitropoliticka-charakteristika18199.html [28] BusinessIn o: Demogra ické aktory. [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/afrika/egypt/ [29] Rizikové aktory pro cestovní ruch: V zorném poli geogra ů. [online]. [cit. 201504-19]. Dostupné z: http://geography.cz/geograficke-rozhledy/wpcontent/uploads/2011/12/28-29.pdf 67
[30] Geologické katastro y: Největší zemětřesení v historii. [online]. © 2008. [cit. 201504-19]. Dostupné z: http://katastrofy.webnode.cz/nejvetsich-zemetreseni-v-historii/ [31] ŠERÝ, Miroslav. REGI N LNÍ GE GRAFIE AFRIKY. [online]. [cit. 2015-0419]. Dostupné z: http://distgeo.upol.cz/uploads/vyuka/skripta-sery.pdf [32] Pohyb tektonických desek. [online]. VšudeDobře.cz a net-vor | © 2005-2015. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.vsudedobre.cz/kontinenty/ [33] Turistikon: Egypt. [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.vsudedobre.cz/kontinenty/ [34] MDTravelHealth. [online]. ©1998-2015 MDtravelhealth.com. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z:http://www.mdtravelhealth.com/destinations/africa/egypt.php# [35] GMA News: Ebola. [online]. 2015 © GMA Network, Inc. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z:http://www.gmanetwork.com/news/story/386830/lifestyle/travel/westafrica-urges-tourists-to-keep-visiting-despite-ebola# [36] World Health Organization: Outbreak Bulletin. [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://reliefweb.int/report/sierra-leone/outbreak-bulletin-vol-4-issue-6december-2014 [37] Rhino A rica Sa aris: Mapa postižených oblastí virem Ebola. [online]. [cit. 201504-19]. Dostupné z: http://blog.rhinoafrika.de/2014/10/09/ebola-in-der-perspektiveafrika-reisen/ [38] Ministerstvo zdravotnictví eské republiky: Preventivní opatření na českých letištích proti zavlečení Eboly. [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z:http://www.mzcr.cz/dokumenty/preventivni-opatreni-na-ceskych-letistich-protizavleceni-eboly-_9677_3030_1.html# [39] Ministerstvo zdravotnictví eské republiky: Ukončení opatření proti viru Ebola. [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z:http://www.mzcr.cz/dokumenty/hlavnihygienik-crpasazeri-letadel-uz-nemuseji-vyplnovat-papirove-dotaznikykv_9900_3237_1.html# [40] African Journal of Hospitality: The tourism inconvenience of the Ebola epidemic. [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z:http://www.ajhtl.com/uploads/7/1/6/3/7163688/article43vol4%281%292015_.pdf [41] National Geographic: Tourism Falling in A rica. [online]. © 1996 -2015 National Geographic Society. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z:http://news.nationalgeographic.com/news/2014/11/141101-ebola-travel-africatourism-world-health-medicine/ [42] Google Maps. [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.distancefromto.net/distance-from/Egypt/to/Sierra+Leone 68
[43] Státy Blízkého Východu. [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://staty.jirpa.cz/index.php?page=blizky_vychod [44] History: Israel-Egyptian peace agreement signed. [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.history.com/this-day-in-history/israel-egyptian-peaceagreement-signed [45] ZBAVITEL V , Gita. eský rozhlas: Egypt porušuje mírovou smlouvu s Izraelem. [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z:http://www.rozhlas.cz/cro6/komentare/_zprava/gita-zbavitelova-egypt-porusujemirovou-smlouvu-s-izraelem--1101048 [46] Neviditelný pes: Nová trategie terorismu. [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://neviditelnypes.lidovky.cz/egypt-utok-na-turisty-nova-strategie-teroristu-ft7/p_zahranici.aspx?c=A140219_201906_p_zahranici_wag [47] TN.cz: Přehled útoků v Egyptě. [online]. © CET 21 spol. s r.o. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://tn.nova.cz/clanek/zpravy/zahranici/teroriste-utoci-i-na-turistyprehled-utoku-v-egypte.html [48] MÍKA, Robert. ReoCities: pět mrtví turisté v Egyptě. [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.reocities.com/cotozza/erhab.htm [49] CHRONOLOGY OF ATTACKS on TOURIST TARGETS IN EGYPT: DETAILED HIST RY rom 1992 to the PRESENT. [online]. © Copyright 1997 - 2014 Reuters Limited & U.S. Dive Travel Network. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.usdivetravel.com/T-EgyptTerrorism.html [50] eská televize: Nejkrvavější útok proti turistům. [online]. © eská televize 1996 – 2015. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z:http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kalendarium/96584-egypt-zazil-nejkrvavejsiteroristicky-utok-proti-turistum/ [51] BBC Home: Egyptian militants kill tourists at Luxor. [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupnéz:http://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/november/17/newsid_25190 00/2519581.stm [52] AFR L News: Egypt terror to hurt tourism industry temporarily. [online]. © a rol News. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z:http://www.afrol.com/articles/18932 [53] Židovské listy: Nová strategie teroristů. [online]. © Magen, občanské sdružení. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z:http://zidovskelisty.blog.cz/1402/utok-na-turisty-v-egyptenova-strategie-teroristu [54] HES V , Zora. Asociace pro mezinárodní otázky: Arabské jaro. [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.amo.cz/publikace/arabske-jaro-pul-rokuegyptske-revoluce.html 69
[55] HEJMA, Aleš. Terorismus ve světě a cestovní ruch: Útok na New York, 11. září 2001. [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z:http://www.cot.cz/data/cesky/03_09/priloha_C0903.pdf [56] HAZBUN, Waleed. THE DEVELOPMENT OF TOURISM INDUSTRIES IN ARAB WORLD. [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z:http://hazbun.mwoodward.com/Globalization.html [57] UNWTO: Tourism Highlights Edition 2000-2014. [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.eunwto.org/content/?k=ti%3a(tourism+highlights+edition)&mode=boolean&sortorder=a sc [58] CAPMAS. Tourism Indicators: Distribution of tourists by countries groups 2014. [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z:http://www.capmas.gov.eg/pdf/tourest_25eo.pdf [59] UNWTO. Tourism Highlights Edition 2014. [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.eunwto.org/content/r13521/?p=117d8decdd314c44ba118b90535ee649&pi=0 [60] Vision of Humanity. [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.visionofhumanity.org/#/page/indexes/global-peace-index [61] Institute for Economics & Peace: Global Peace Index 2014. [online]. [cit. 2015-0419]. Dostupné z:http://www.visionofhumanity.org/sites/default/files/2014%20Global%20Peace%20In dex%20REPORT.pdf [62] INSTITUTE FOR ECONOMICS & PEACE. METHODOLOGY, RESULTS & FINDINGS 2009. [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z:http://economicsandpeace.org/wp-content/uploads/2011/09/2009-GPI-Results-Report.pdf [63] INSTITUTE FOR ECONOMICS & PEACE. Global Peace Index 2012. [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://economicsandpeace.org/wpcontent/uploads/2011/09/2012-Global-Peace-Index-Report.pdf [64] Vision of Humanity: GPI Score. [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.visionofhumanity.org/#page/indexes/global-peaceindex/2014/EGY/OVER [65] Ministerstvo zahraničních věcí eské republiky: Aktuální doporučení k cestám. [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z:http://www.mzv.cz/jnp/cz/cestujeme/aktualni_doporuceni_a_varovani/egypt_aktualni _doporuceni_k_cestam_4.html
70
