Vývoj a organizace Světového poháru v běhu na lyžích v Novém Městě na Moravě a jeho vliv na cestovní ruch v tomto regionu

Mendelova univerzita v Brně Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

Vývoj a organizace Světového poháru v běhu na lyžích v Novém Městě na Moravě a jeho vliv na cestovní ruch v tomto regionu Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Autor práce:

PhDr. Josef Smolík, Ph.D.

Kateřina Pavlíková

Děkuji PhDr. Josefu Smolíkovi, Ph.D. za jeho odborné vedení, spolupráci, připomínky, cenné rady a v neposlední řadě za jeho ochotu. Velké díky patří bezesporu všem respondentům, kteří mi umožnili na základě realizovaných rozhovorů získat mnoho hodnotných informací. Touto cestou bych chtěla poděkovat zejména Petrovi Honzlovi, Ing. Michalu Lamplotovi a Mgr. Jiřímu Hamzovi za jejich čas a poskytnutí materiálů, bez nichž by nebylo možné tuto práci zpracovat.

Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Vývoj a organizace Světového poháru v běhu na lyžích v Novém Městě na Moravě a jeho vliv na cestovní ruch v tomto regionu“ jsem vypracovala samostatně pod odborným vedením svého vedoucího bakalářské práce a s využitím pramenů uvedených v seznamu citované literatury. V Brně dne 13. května 2013

_______________________

Abstrakt Bakalářská práce se zabývá vývojem a organizací Světového poháru v běhu na lyžích v Novém Městě na Moravě a jeho vlivem na cestovní ruch v regionu. Cílem práce je kromě zjištění vlivu cestovního ruchu na region také zhodnocení přínosu této sportovní akce pro region. V první části bakalářská práce obsahuje teoretická východiska, kde jsou vysvětleny základní pojmy a souvislosti daného tématu sloužící k pochopení problematiky. V druhé části je práce zaměřena na zjištění vlivu cestovního ruchu na region vzhledem k divácké návštěvnosti a zhodnocení přínosu pro region podle rozpočtů jednotlivých ročníků za období 2000–2012. Pro zpracování práce bylo použito metody kvalitativního výzkumu, který byl realizován formou rozhovorů s funkcionáři a organizačním výborem závodu. Klíčová slova Světový pohár v běhu na lyžích, lyžování, cestovní ruch, přínos, financování sportu

Abstract This bachelor thesis deals with the development and organisation of Cross-country World Cup in Nové Město na Moravě and with its impact to tourism in this region. Aim of this thesis is not only to see how this event influences the region, but also what positive it will bring to this region. In the first part of this bachelor thesis is the theory, which explains the basic terms and context of the main theme in order to understand the topic. Second part of the bachelor thesis focuses on influence of tourism on region according to visitor´s attendance and on evaluation of contribution to the region in every year of period 2000–2012. Method of qualitative research was also used for this bachelor thesis. Interviews with officials and organisation committee of the race were made during this research.

Keywords World Cup Cross-Country, skiing, tourism, benefit, financing of sport

Obsah

5

Obsah 1

Úvod a cíl práce

7

2

Teoretická východiska práce

9

2.1

Vymezení pojmu region ..................................................................................... 9

2.2

Vymezení pojmu obec ...................................................................................... 10

2.3

Definice cestovního ruchu ................................................................................ 10

2.4

Základní definice lyžování ............................................................................... 15

2.5

Historie a počátky lyžování na Novoměstsku .................................................. 15

2.6

FIS (Fédération Internationale de Ski) ............................................................ 18

2.7

Systém závodů v běžeckém lyžování ............................................................... 20

2.8

Institucionální a organizační zabezpečení sportu v rámci tělesné kultury ....... 27

2.9

Financování sportu a tělesné kultury ................................................................ 30

3

Metodologie

34

3.1

Kvalitativní výzkum ......................................................................................... 34

3.2

Metoda vyhodnocení standardizovaného rozhovoru ........................................ 37

4

Praktická část: SP v běhu na lyžích v NMnM v letech 2000–2012

38

4.1

Nové Město na Moravě .................................................................................... 38

4.2

Dějiště závodů SP v běhu na lyžích.................................................................. 38

4.3

Proces přidělení a zrušení závodu SP ............................................................... 39

4.4

Ročníky závodů v NMnM v letech 2000–2012................................................ 39

4.5

Organizační a technické zázemí závodů ........................................................... 40

4.6

Finanční zázemí ................................................................................................ 41

4.7

Vliv SP na cestovní ruch a jeho dopady na region ........................................... 51

4.8

Interpretace realizovaných rozhovorů .............................................................. 55

5

Závěr

60

6

Seznam použité literatury

62

Obsah

6

7

Seznam obrázků

70

8

Seznam tabulek

71

9

Seznam zkratek

72

A

Poloha NMnM

74

B

Areál 2002

75

C

Areál 2007

76

D

Areál 2013

77

E

Procentuální vyjádření struktury rozpočtů v jednotlivých letech podle poskytovatelů dotací

78

F

Ubytovací kapacity v okolí NMnM pro SP v běhu na lyžích

79

G

Schéma

80

H

Rozhovory

81

Úvod a cíl práce

7

1 Úvod a cíl práce Bakalářská práce se zabývá vývojem a organizací Světového poháru (SP) v běhu na lyžích v Novém Městě na Moravě (NMnM) a poukazuje na vliv této významné sportovní akce na cestovní ruch v regionu. Pozornost je také zaměřena na otázku, jaký je přínos SP v běhu na lyžích pro NMnM a celý region. V rámci teoretické části práce bude stručně popsána historie lyžování a závodů v NMnM, systém a základní pravidla pořádání SP v běhu na lyžích a problematika financování. V druhé (praktické) části bude zhodnocen vliv cestovního ruchu na region, a to pomocí faktických údajů o návštěvnosti SP. Rozebrána bude i finanční stránka závodu, která je při každé akci takovýchto rozměrů důležitým faktorem. Na základě zjištěných údajů bude posouzeno, jestli je tato akce přínosná pro region či naopak. Ohled bude brán na informace zjištěné kvalitativním výzkumem realizovaným pomocí rozhovorů s funkcionáři závodů a organizačním výborem. Dané téma jsem si zvolila zejména proto, že pocházím z NMnM, tudíž jsem se závodů téměř vždy účastnila (ať už jako divák, či brigádník při konání samotného závodu) a sama tuto akci považuji za velmi významnou a přínosnou pro NMnM. Mimo jiné je mi problematika velmi blízká, a jelikož téma přínosu SP v běhu na lyžích pro region nebylo doposud obdobnou formou zpracováno, stala se pro mě tato skutečnost výzvou. Téma hodnotím jako poměrně aktuální zejména v souvislosti s novou výstavbou Vysočina Arény, která může novoměstskému lyžování dát novou tvář. Hlavním cílem bakalářské práce je zhodnocení vlivu SP v běhu na lyžích v NMnM na cestovní ruch v regionu a zjištění jeho celkového přínosu. Vzhledem ke složitosti celé problematiky organizování a konání SP v běhu na lyžích, která zasahuje do mnoha oblastí, je nutné na dané téma nahlížet z pohledu jak ekonomického, tak i sociálněkulturního. Přestože historie lyžování a pořádání závodů Zlaté lyže, která byla podnětem k odstartování série SP v NMnM, sahá až do 30. let 20 století, v praktické části bakalářské práce se zaměřuji na období mezi roky 2000–2012 (rok 2013 do zkoumaného období nebyl zahrnut, neboť se v tomto roce SP v běhu na lyžích v NMnM nekonal), a to ze dvou důvodů. Prvním z nich je skutečnost, že pro věcně aktuální vyhodnocení

Úvod a cíl práce

8

daných cílů jsou tyto údaje nejpodstatnější a nejzajímavější. Druhým důvodem bylo to, že objektivní zhodnocení muselo vycházet z faktů a podkladů, které mi byly k dispozici pouze za tyto nejmladší ročníky.


9

2 Teoretická východiska práce Vymezení pojmu region

2.1

Region je, obecně vzato, předmětem zkoumání regionálních vědních disciplín (Ruda, Klusáček, Krejčí 2011). Existuje řada definic regionu, jednu z nich uvádí Klapka a Tonev (2008), kteří region definují jako omezený složitý dynamický prostorový systém, vzniklý na základě interakce přírodních a sociálně-ekonomických jevů a procesů a vykazující určitý typ organizační jednotky, která jej odlišuje od ostatních regionů. Marston (2005) jej definuje jako fenomén s proměnlivými vlastnostmi a hranicemi, jež jsou výsledkem vzájemného působení široké škály lidských a environmentálních faktorů. Další pohled na definici regionu nám poskytuje Pike (2006), který tvrdí, že regiony se vyvíjejí a mění v průběhu času způsobem ovlivňujícím místní a regionální rozvoj. Paasi (1991) k této tématice dodává zajímavou myšlenku: „regiony nejsou, jimi se stávají.“ Vzhledem k široké škále možných definic, je i typologizace regionů velmi rozmanitá, přesto většina autorů pro dělení regionů kombinuje tyto tři aspekty: území, velikost a věcný obsah. Podle jedné z nejnovějších klasifikací rozlišujeme:  reálné regiony (sloužící k vědeckému poznání),  regiony vymezené lidskými aktivitami a činnostmi (vznikající každodenním jednáním aktérů),  identifikační regiony (vznikající prostřednictvím společenské komunikace). Vymezení na regiony reálné a regiony vymezené lidskou činností odpovídá tradičnímu dělení regionů na deskriptivní a normativní. Deskriptivní regiony vznikají podle situační analýzy a rozeznáváme dva typy těchto regionů – regiony homogenní a heterogenní (nodální) (Ježek 2008). Homogenní regiony vznikají podle rovnoměrnosti intenzity daného jevu (Sharpley, Telfer 2002). Regiony heterogenní (nodální) jsou vymezovány vzhledem k intenzitě vazeb mezi územními jednotkami, zejména mezi jádrem a zázemím, vyznačují se nestejnorodostí svých vlastností, ale zato funkční jednotností (Wokoun 2001). Normativní regiony jsou definovány na základě požadavků legislativy a exekutivy (Ježek 2008).


2.2

10

Vymezení pojmu obec

Podle zákona č. 128/2000 Sb. o obcích ve znění pozdějších předpisů, jsou obce základním samosprávným společenstvím občanů vymezeným hranicí území obce (Zákon č. 128 o obcích 2013: online). V samotné působnosti existuje několik druhů obcí, mezi něž patří kategorie ostatní města, kam se řadí i NMnM. Městem je ze zákona každá obec, která jím byla ke dni jeho účinnosti nebo splňuje podmínku minimálně 3 000 obyvatel (Tittelbachová 2011). NMnM řadíme do ORP NMnM, jež je spádovou oblastí a dle předchozího vymezování regionu je regionem heterogenním deskriptivním.

2.3

Definice cestovního ruchu

„Cestovní ruch je významný společensko-ekonomický fenomén jak z pohledu jednotlivce, tak i společnosti.“ (Hesková 2006: 9) Jak uvádí Ryglová (2009), v současnosti se cestovní ruch stává neodmyslitelnou součástí životního stylu lidstva i české ekonomiky. Díky vysokému multiplikačnímu efektu otevírá každé pracovní místo v tomto odvětví možnost vzniku v průměru dalším třem pracovním příležitostem (Ryglová 2009). Definovat cestovní ruch je možno několika způsoby, v průběhu let se totiž studiem cestovního ruchu zabývalo mnoho badatelů. Za nejstarší dostupné jsou považovány práce autorů Guyer-Freulera (1905), Piccarda (1911), Gutha (1917), Morgenrotha (1927) v nichž se autoři snažili o odlišení pojmů cestovní ruch a cestování. Od té doby vznikla řada definic cestovního ruchu v závislosti na tom, z hlediska které vědní disciplíny je tato problematika definována (Hesková 2006). Například Ogilvie (1933), který cestovní ruch zkoumal z (do té doby nezdůrazňovaného) ekonomického pohledu, jej definuje jako „ekonomický jev spojený se spotřebou hmotných a nehmotných statků, hrazených z prostředků získaných v místě trvalého bydliště.“ Další pohled nám poskytuje definice podle United Nations World Tourism Organization (UNWTO), formulující cestovní ruch jako “činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času a služebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa).“ (CzechTourism 2005-2012: online).


2.3.1

11

Vazba mezi cestovním ruchem a regionálním rozvojem

Podle Kiráľové (2005) je cestovní ruch v regionu považován za polarizující, indukované, případně neutrální odvětví. Polarizujícím (hnacím) odvětvím se cestovní ruch v regionu stává, má-li bezprostřední vliv na hospodářský a sociální rozvoj regionu, podílí se na rozvoji meziregionální kooperace a je tak určujícím faktorem ekonomické činnosti. Tyto podmínky poté dávají možnost podnikatelským subjektům ke zvyšování konkurenceschopnosti na rozsáhlých trzích. Indukovaným (hnaným) odvětvím je v případě, že cestovní ruch má na ekonomický a sociální rozvoj pouze zprostředkovaný vliv, rozvoj regionu je díky němu stimulován, ale není dynamickým odvětvím. V regionu, v němž cestovní ruch nemá žádný vliv na jeho hospodářský a sociální rozvoj je odvětvím neutrálním. Vazba mezi cestovním ruchem a regionálním rozvojem není zcela jednoznačná, vliv cestovního ruchu muže být pozitivní i negativní, ať už se jedná o vliv na oblasti ekonomického rozvoje či životního a sociokulturního prostředí. Na toto téma existuje velká názorová pestrost. V ekonomické oblasti se dokonce objevují dvě základní výzkumná východiska. Prvním je paradigma tzv. tourism-led growth (TLG) předpokládající skutečnost, že rozvoj mezinárodního cestovního ruchu může generovat zaměstnanost, zvyšovat příliv devizových prostředků a aktivovat místní investice (Czech journal of tourism: 2012). Tuto myšlenku pozitivního působení cestovního ruchu na ekonomické prostředí území sdílí i řada ostatních autorů, například Vaško (2002) považuje cestovní ruch za významné odvětví české ekonomiky, díky němuž vznikají pracovní příležitosti. Tato teorie je podporována mnoha autory, mezi nimiž lze jmenovat Vystoupila (2006), Palatkovou (2011) a Theobalda (2005), který navíc zmiňuje faktor peněžní motivace pro místní řemeslníky. Mimo jiné se cestovní ruch podílí na tvorbě HDP, tvoří příjmy místních i státních rozpočtů a podporuje investiční aktivity. Na druhé straně existují z pohledu ekonomického rozvoje i negativní vlivy cestovního ruchu. Za ty bychom mohli označit ekonomickou závislost na zahraničním kapitálu a investicích (Czech journal of tourism: 2012). V oblasti vlivu cestovního ruchu na životní prostředí se setkáváme s pojmem „efekt turistické pasti“, který je způsobován nevhodně či nedostatečně řízeným cestov-


12

ním ruchem vedoucím k poškozování neobnovitelných a jedinečných zdrojů (Czech journal of tourism: 2012). Na druhé straně, příkladem pozitivní externality trhu cestovního ruchu je např. „genius loci“, jehož původ Vodáková a Petrusek (1996) definují jako ochranné božstvo územních celků. Oproti vlivu cestovního ruchu na přírodní prostředí se sociokulturní dopady neprojevují tak zřetelně a bezprostředně, jsou těžko identifikovatelné a nesnadno měřitelné. Tyto vlivy jsou specifické svými změnami v rovině psychologické, sociální, kulturní a urbanistické. Jedním příkladem negativního působení cestovního ruchu v této oblasti je, jak uvádí Stankey (2000), příliš velké množství turistů, které jsou rezidenti nuceni snášet. Následující tabulka přehledně shrnuje nejvýznamnější pozitivní vlivy cestovního ruchu na region v již výše vymezených třech oblastech. Tab. 1

Přínosy cestovního ruchu

Ekonomická oblast • daně a poplatky zvyšují příjmy místního i státního rozpočtu • zlepšení platební bilance státu prostřednictvím aktivního cestovního ruchu • podpora rozvoje malého a středního podnikání • zvyšování zaměstnanosti • stimulace investic do místní infrastruktury

Sociálně-kulturní oblast

Ochrana životního prostředí

• podpora sociálního rozvoje, zmírňování chudoby vedoucí k posilování komunity v destinaci • zvyšování životního standardu místních obyvatel • záchrana kulturních tradic a historie

• příjmy ze vstupného do chráněných oblastí, daně a poplatky pomáhají financovat ochranu přírodních zdrojů • atraktivita přírodního prostředí vede k tvorbě chráněných oblastí • regulace počtu návštěvníků v chráněných územích

Zdroj: Kiraľová 2003, vlastní zpracování


2.3.2

13

Typologie cestovního ruchu

V praxi se cestovní ruch projevuje v různých druzích, formách a typech, které se neustále vyvíjejí podle poptávky účastníků cestovního ruchu a podle možností nabídky (CzechTourism 2005-2012: online). V odborné literatuře se proto setkáváme s různorodostí typologie cestovního ruchu. V této práci je použito členění dle Galvasové (2008). 2.3.2.1 Druhy cestovního ruchu O druzích cestovního ruchu hovoříme tehdy, když jako základ posuzování vezmeme v potaz jeho jevový průběh a způsob realizace v závislosti na geografických, ekonomických, společenských, či jiných podmínkách. Druhy cestovního ruchu dělíme podle:  místa realizace na cestovní ruch vnitřní a vnější,  původu účastníků na domácí cestovní ruch a zahraniční cestovní ruch,  vztahu k platební bilanci – na straně aktivního cestovního ruchu definujeme příjezdový cestovní ruch (řadíme sem aktivity spojené s příjezdem zahraničních osob) a tranzitní cestovní ruch (aktivity spojené s průjezdem zahraničních osob daným státem), na straně pasivního cestovního ruchu vymezujeme výjezdový cestovní ruch (aktivity spojené s výjezdem občanů daného státu),  počtu účastníků na cestovní ruch individuální (cestování jednotlivců či malých skupin, např. rodin), kolektivní (cestování více osob, větších skupin) a masový (typický koncentrací účastníků cestovního ruchu),  délky trvání na cestovní ruch krátkodobý (cesty s maximálně třemi přenocováními) a cestovní ruch dlouhodobý (cesty s více než čtyřmi přenocováními),  způsobu zabezpečení na cestovní ruch organizovaný (zařízení např. cestovní kanceláří) a cestovní ruch neorganizovaný (účastník si vše zajišťuje sám),  způsobu financování na cestovní ruch volný/komerční (účastník si účast hradí v plném rozsahu ze svých prostředků) a vázaný/nekomerční (za urči-


14

tých podmínek dochází k částečné, či úplné úhradě nákladů účastníka ze strany jiného subjektu). Podle Vystoupila (2006) můžeme dále vymezovat cestovní ruch podle převahy místa pobytu na městský a venkovský, dále podle věku účastníků na mládežnický cestovní ruch a seniorský cestovní ruch. 2.3.2.2 Formy cestovního ruchu Rozdělení forem cestovního ruchu je na základě motivace návštěvníků. Podle Vystoupila (2006) a Malé (1999) vymezujeme následující formy cestovního ruchu:  rekreační cestovní ruch – slouží k regeneraci duševních a fyzických sil člověka, řadíme sem například chataření, chalupaření, lázeňský cestovní ruch,  kulturní cestovní ruch – jeho cílem je poznávání historie, kultur, tradic jiných zemí, dále jej lze vymezit na vzdělávací cestovní ruch a náboženský cestovní ruch,  společensky orientovaný cestovní ruch – je spojen s motivací společenského poznávání, např. návštěvy příbuzných,  sportovní cestovní ruch – podle Malcolma (2008: 247) to jsou „všechny formy aktivní i pasivní účasti na sportovních aktivitách organizovaných za komerčním i nekomerčním účelem, které vyžadují pobyt mimo domov nebo pracoviště“,  ekonomicky orientovaný cestovní ruch – je tvořen obchodně a profesně zaměřenými služebními cestami,  specificky orientovaný cestovní ruch – je typický různorodostí svých motivů, které se mohou kombinovat. Dělení forem cestovního ruchu je dále možné doplnit i o samostatnou kategorii pro léčebný a lázeňský cestovní ruch (Ryglová 2008).


2.4

15

Základní definice lyžování

Lyžování je aktivní pohybová činnost na lyžích, která slouží k rekreaci, turistice i vojenským účelům. Tento druh sportu obsahuje klasické disciplíny, mezi něž řadíme běh na lyžích, skoky na lyžích, lety na lyžích, severskou kombinaci, ale i disciplíny jako je lyžování sjezdové a akrobatické (Pacut 2010). V České republice (ČR) je lyžování organizováno Svazem lyžařů České republiky (SLČR), který je zájmovým sdružením občanů ČR a zároveň vrcholnou organizací lyžařského sportu spolupracující na nadnárodní úrovni s Mezinárodní lyžařskou federací (FIS). SLČR je mimo jiné také nejstarším národním lyžařským svazem (1903) na světě. Hlavním cílem této organizace je podpora lyžovaní, lyžařského sportu a sportovní reprezentace ČR, přičemž její hlavní činnost spočívá v rozvoji a propagaci veškerých forem lyžování všech věkových skupin. V současnosti má SLČR více než 14 000 aktivních členů a je odhadováno, že v naší republice neorganizovaně lyžují asi 2 miliony Čechů (Bolek a kol. 2008).

2.5

Historie a počátky lyžování na Novoměstsku

Běžecké lyžování patřilo a stále patří k nejvyhledávanějším sportům na Vysočině. Velký vliv na rozvoj tohoto zimního sportu měly šířící se zprávy ze severních zemí, které poukazovaly na atraktivitu lyžování zejména pro jeho možnost při lyžařských túrách objevovat krásy přírody (Boháč 1976). První lyžaři se v okolí NMnM objevili v 80. letech 19. století. Jako průkopník lyžování bývá jmenován revírník Rudolf Gabessam z Fryšavy, který, jak uvádí Daněk (1965), podnikl svoji první lyžařskou túru z Fryšavy na Paseky. Začátky lyžování na Novoměstsku nebyly organizovaným hnutím, ale vzhledem k pozdějšímu rozšiřování tohoto zimního sportu bylo nutné lyžování organizačně podchytit, tudíž vznikl Bruslařský klub (Tulis 1970). Klub byl oficiálně založen roku 1895, specializoval se na zimní sporty a zpočátku se zabýval jak lyžováním, tak bruslením. Lyžařů ale postupně přibývalo, roku 1910 aktivně lyžovalo již 900 lyžařů a namísto Bruslařského klubu vznikl Sportovní klub (SK) s převážně lyžařskou náplní (Potměšil 1994). V období 1. světové války byl rozvoj novoměstského lyžování pozastaven, po


16

jejím skončení však byla činnost klubu obnovena. K rychlejší obnově lyžování a upevnění této tradice na Novoměstsku také přispělo postavení skokanského můstku (1926). Jak uvádí bývalý předseda SK MUDr. Zdeněk Kadlec (Honzlová 2005: 6.): “Je zcela nesporné, že historie klubu je úzce spjata s historií našeho města a není jiné organizace, která by proslavila město v našem státě, či Evropě, tak významným a zásadním způsobem jako SK.” 2.5.1

Historie vzniku a pořádání závodů Zlaté lyže

Zlatá lyže je nejen nejstarším, ale také i jedním z nejvýznamnějších lyžařských závodů v ČR a Evropě. Její historické kořeny sahají až do 30. let 20. století (Honzl, Honzlová, Jelínek 2007). S myšlenkou založit pravidelné pořádání závodů přišel Ing. Josef Jílek z Rovečného (Potměšil 1994). Tento rodák z Vysočiny a tehdejší jednatel Svazu lyžařů ČSR tehdy řekl Karlu Hlaváčovi, předsedovi klubu, onu proslulou větu: „Abys mi už nevyčítal, že jsem se odcizil naší Vysočině, založíme Zlatou lyži Českomoravské vysočiny a tady je 10 dukátů.“ (Lyžařství 1966: 41) Z těchto dukátů byla vyrobena několikacentimetrová lyže jako hlavní cena závodu (Kadlec 1997). Tato trofej byla putovní a natrvalo ji získal pouze vítěz tří po sobě následujících závodů nebo celkově pětinásobný vítěz. Prvním a zároveň jediným držitelem této ceny se stal Bohumil Kosour (Honzlová 2006). SK poté věnoval novou cenu pro vítěze ve formě 15 cm miniatury lyže ze čtrnáctikarátového zlata, která už natrvalo zůstala cenou putovní (Honzl a kol. 2007).

Obr. 1

Hlavní cena závodu Zlaté lyže, zdroj: Historie lyžování na Novoměstsku 2012: online

2.5.2

Důležité mezníky v historii Zlaté lyže

Historicky první start závodu Zlaté lyže se konal ve dnech 6. a 7. ledna 1934 jako součást VII. novoměstských veřejných závodů (Honzlová 2005). Přesto tento ročník není


17

uváděn v oficiálních statistikách závodu (Potměšil 1994). Zpočátku druhé světové války nebyla činnost narušena, závod Zlaté lyže se v letech 1939 a 1940 podařilo zorganizovat, a to i přes perzekuci mnoha členů klubu nacisty. Závody se konaly až do roku 1942, kdy bylo fungování klubu pozastaveno, neboť členové SK v této době bojovali za osvobození naší vlasti od okupantů. Po zdárném osvobození byla činnost SK i lyžařů opět obnovena. Další významnou událost pro závod Zlaté lyže přinesl rok 1956, tehdy byl poprvé celý komplex závodů nazván jako Zlatá lyže Českomoravské vrchoviny. Přesto ale cena Zlaté lyže patřila vítězi sdruženého závodu1. V roce 1957 se závod Zlaté lyže poprvé dostal na mezinárodní úroveň, účastnili se ho závodníci ze 4 států. Neopomenutelným mezníkem je bezpochyby rok 1973, neboť od té doby byla Zlatá lyže trvale zařazena do mezinárodního kalendáře lyžařské federace FIS a do zkušebního nultého ročníku SP. Od roku 1974 byl v důsledku potíží s úpravou můstku a následným vypuštěním sdruženého závodu z programu změněn statut a držitelem ceny Zlaté lyže se stává vítěz hlavního mužského závodu (Honzl a kol. 2007). V roce 1981 v rámci 43. ročníku Zlaté lyže byl poprvé zařazen závod žen na 20 km. I když byl patronem závodu FIS, jednalo se pouze o experiment. I tak se na start dostavilo 55 závodnic z 12 států světa. Oficiálně uznaný závod žen se v NMnM uskutečnil až v roce 1985 při 47. ročníku Zlaté lyže (Honzlová 2005). Roku 1989 se již NMnM dočkalo své premiéry v hostování závodu SP mužů na 15 km volným stylem2 a 30 km klasickým stylem3 (Kadlec 1994). Novinkou u těchto závodů bylo použití monitorů, které po bezprostředním dojetí závodníka do cíle ukazovaly jeho momentální pořadí. Po mnoho let se Zlatá lyže téměř pokaždé konala jako součást SP, tudíž byl vyvíjen tlak na zdokonalování technického zázemí. V areálu byla proto vybudována čerpací stanice, chladící věž a rozvod vody v délce 1 km, které umožňovali perfektní úpravu

1

Sdružený závod (nyní pod názvem severská kombinace) kombinuje skoky na lyžích a běh na lyžích

(Kadlec 1997). 2

Volná technika lyžování znamená bruslení. Nejčastější je bruslení oboustranné, které spočívá

v střídavém odrážení z obou lyží (Lyže-Lyže.cz 2012: online). 3

Klasická technika lyžování se vyznačuje jízdou v předem připravené stopě (Lyže-Lyže.cz 2012: online).


18

tratí i v případě absence sněhu. Dnes už je samozřejmostí při přípravě závodů používat technický sníh. V roce 2006 došlo k dalším změnám, jež byly zapříčiněny stoupající prestiží závodu, a bylo třeba zajistit atraktivní a plně funkční prostředí pro sportovce i fanoušky. V areálu SKI byla navíc vybudována biatlonová střelnice a 3 tribuny s kapacitou 3 000 diváků. Téhož roku byla Zlatá lyže zvolena jako zahajovací závod FIS Tour de Ski. Bývalý ředitel FIS Jürg Capol tuto skutečnost zdůvodňuje (Honzl a kol. 2007): „Nové Město na Moravě má historii a vysoký počet diváků, což podtrhuje zájem celého regionu. Pořadatelé jsou schopni vytvořit jedinečnou atmosféru, tvrdě pracují na zlepšení podmínek, což dokazují investice, které zde byly v minulých letech realizovány.“ Závod Zlaté lyže byl a stále je závodem na vysoké mezinárodní úrovni, a to díky účasti nejlepší světové lyžařské špičky a zájmu tisíců diváků, kteří společně s precizní přípravou a organizací závodů vytváří jedinečnou atmosféru celého závodu (Honzl, Honzlová, Jelínek 2007).

2.6 2.6.1

FIS (Fédération Internationale de Ski) Počátky a založení FIS

S myšlenkou založit mezinárodní federaci lyžování přišel norský trenér Durban Hansen již roku 1908. Dne 18. února 1910 se delegáti z deseti zemí na zasedání ve městě Christiania domluvili a vytvořili Mezinárodní lyžařskou komisi (CIS), která byla roku 1913 rozšířena o dalších sedm členů. V roce 1911 byla na jednání ve Stockholmu přijata první mezinárodní pravidla lyžování, o tři roky později začalo Německo vyvíjet snahu o zakomponování lyžařského sportu do olympijského programu. Teprve roku 1924, kdy ve francouzském městě Chamonix probíhal ve dnech 24. ledna – 4. února mezinárodní sportovní týden, bylo lyžování začleněno mezi olympijské sporty a samotný mezinárodní sportovní týden byl poté uznán jako první ročník olympijských her (OH). 2. únor roku 1924 se poté stal dnem, od něhož je oficiálně datován počátek FIS (FIS-Ski b) 2012: online).


2.6.2

19

Organizační struktura FIS

Nejvyšším orgánem FIS je Kongres, ten je oprávněn stanovovat a měnit mezinárodní lyžařská pravidla soutěže, schvalovat rozpočet a volit Radu a auditory. Dalším orgánem je Rada, jejíž hlavním úkolem je péče o vztahy s jinými mezinárodními sportovními federacemi a organizacemi. FIS Soud rozhoduje o odvolání proti sankcím udělených Radou a Komise a subkomise spolu s pracovní skupinou slouží jako poradní orgány Rady a jsou zodpovědné za technické činnosti FIS. Odvolávací komise rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí Soutěžní poroty, která zasahuje v případě porušení pravidel soutěže. Auditoři prověřují účty, které jsou předkládány Radě a dokládají písemnou zprávu Kongresu (FIS-Ski c) 2012: online). Celistvou strukturu zachycující vztahy mezi jednotlivými orgány schematicky ukazuje následující obrázek.

Obr. 2

Schéma organizační struktury FIS, zdroj: FIS-Ski c) 2012: online, vlastní zpracování


20

Systém závodů v běžeckém lyžování

2.7

Závody v běžeckém lyžování jsou členěny podle úrovně na závody mezinárodní a národní. Tabulka č. 2 Klasifikace lyžařských soutěží a závodů ukazuje jejich výčet. V následujících podkapitolách bude vzhledem k tématu práce přiblížena problematika FIS SP. Tab. 2

Klasifikace lyžařských soutěží a závodů

národní

mezinárodní

Úroveň 1.

2. 3. 4. 5. 6.

Klasifikace lyžařských soutěží a závodů Druh závodu Zimní olympijské hry FIS / Olympic Winter Games FIS Mistrovství světa v lyžování/ FIS World Ski Championships FIS World Junior Ski Championships/ FIS World Junior Ski Championships FIS SP/ FIS World Cup FIS Kontinentální poháry/ FIS Continental Cups Mezinárodní FIS soutěže (FIS závody)/ International FIS Competitions (FIS Races) Soutěže se zvláštní účastí nebo kvalifikací Soutěže nečlenů FIS

Zdroj: FIS-Ski d) 2012: online

2.7.1

Závod FIS SP v běžeckém lyžování

Pravidla SLČR definují lyžařský závod jako sportovní akci, která je pořádána za účelem změření a vzájemného porovnání výkonů jednotlivců nebo družstev, a to v některé z lyžařských závodních nebo přípravných disciplín (Svaz lyžařů ČR ©2007: online). V současné době je za nejdůležitější závod v oblasti běžeckého lyžování považován SP organizovaný FIS. Závod je koncipován tak, že během jedné zimní sezóny se koná 12 až 16 individuálních závodů a 6 až 8 závodů štafet. Závodů SP se účastní okolo 90 žen a 100 mužů, kteří se řadí mezi lyžařskou špičku (Honzl 2012). SP FIS vymezuje pro závodnickou účast základní kvóty – každý národ může být v závodu zastoupen 2 závodníky z mužské kategorie a 2 závodnicemi z ženské kategorie. Vítězové předešlého SP mají výhodu v podobě extra kvót (pro rok 2012/2013 je to Norsko viz tabulka č. 4 Porovnání národních kvót ČR a Norska pro rok 2012/2013).


21

Definitivní výpočet národních kvót je vypočten podle následující tabulky č. 3 (Národní kvóty SP dle pravidel 2012/2013). Tab. 3

Národní kvóty SP dle pravidel 2012/2013

Počet sportovců hodnocených v SP 2011–2012

Národní kvóta

9 a více 6–8 3–5 1–2 0

6 5 4 3 Základní kvóta= 2

Zdroj: Viessmann FIS World Cup Cross-Country b) 2012/2013: online, vlastní zpracování Tab. 4

Porovnání národních kvót ČR a Norska pro rok 2012/2013 (extra kvóty)

Muži Národ

Ženy

Vzdálenostní závody

Vzdálenostní závody

Sprint

Sprint

Počet Národní Počet Národní Počet Národní Počet Národní sportovců* kvóta sportovců kvóta sportovců kvóta sportovců kvóta

ČR

3

4

2

3

2

3

1

3

Norsk o

18

6

18

6

14

6+1

13

6+1

*Počet sportovců hodnocených v SP 2011–2012 Zdroj: Viessmann FIS World Cup Cross-Country b) 2012/2013: online, vlastní zpracování

2.7.1.1 Základní pravidla Podle pravidel FIS se závod SP skládá ze soutěží se vzdáleností delší než 1,8 km (Distance World Cup) a kratší jak 1,8 km (Sprint World Cup) (Viessmann FIS World Cup Cross-Country b) 2012/2013: online). Závody SP v běhu na lyžích zahrnují 12 různých běžeckých disciplín, které se vymezují podle pohlaví, disciplíny, techniky a způsobu startu. Jejich kompletní výčet je uveden v tabulce č. 5. (FIS-Ski a) 2012: online).


Tab. 5

22

Rozdělení disciplín SP v běhu na lyžích

Disciplína 10 km Stíhací závod 7,5+7,5 km

Pohlaví Ženy

Technika Klasický styl

Start Intervalový 30”

Ženy

Klasický/volný styl

Hromadný start

Sprint

Ženy

Volný styl

Týmový sprint 30 km Štafeta 4x5 km 15 km Stíhací závod 15+15 km

Ženy Ženy Ženy Muži Muži

Klasický styl Volný styl Klasický/volný styl Klasický styl Klasický/volný styl

Sprint

Muži

Volný styl

Týmový sprint 50 km Štafeta 4x10 km

Muži Muži Muži

Klasický styl Volný styl Klasický/volný styl

Intervalový 15”/hromadný Hromadný start Hromadný start Hromadný start Intervalový 30” Hromadný start Intervalový 15”/hromadný Hromadný start Hromadný start Hromadný start

Zdroj: FIS-Ski a) 2012: online

2.7.1.2 Bodování Vítězem Distance World Cup se stává sportovec, který má nejvyšší počet FIS bodů4 ve výsledném hodnocení ve všech individuálních závodech na vzdálenost delší než 1,8 km. Vítězem Sprint World Cup je závodník s nejvyšším počtem bodů ve všech jednotlivých individuálních závodech sprintu. V závodě Distance World Cup a Sprint World Cup je bodováno prvních třicet nejlepších závodníků. Přidělení patřičných bodů závodníkovi je podmíněno dokončením závodu. Následující tabulka č. 6. ukazuje přehled udělovaných bodů dle pořadí závodníka (Viessmann FIS World Cup Cross-Country b) 2012: online).

4

FIS body jsou měřítkem toho, jak je (podle přesně daného bodového hodnocení) daný závodník srovná-

ván s ostatními závodníky (Viessmann FIS World Cup Cross-Country c) 2009-2011: online).


Tab. 6

Body SP Distance World Cup a Sprint World Cup

Pořadí Body 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10

23

100 80 60 50 45 40 36 32 29 26

Pořadí Body 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20.

24 22 20 18 16 15 14 13 12 11

Pořadí Body 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30.

10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Zdroj: Viessmann FIS World Cup Cross-Country b), vlastní zpracování

Při závodech s hromadným startem jsou prvním deseti nejlepším závodníkům přiřazovány bonusové body podle schématu v následující tabulce č. 7. Tab. 7

Bonusové Body SP při hromadných startech

Pořadí Body 1. 15 2. 12 3. 10 4. 8 5. 6

Pořadí Body 6. 5 7. 4 8. 2 9. 2 10. 1

Zdroj: Viessmann FIS World Cup Cross-Country b) 2012:online, vlastní zpracování

Celkový vítěz SP daného roku (splnil-li podmínku účasti všech závodů v sezóně) je určen podle součtu bodového skóre přepočteného na základě času každého závodníka v uvedených disciplínách závodu SP, jejichž výčet je vypsán v následující tabulce č. 8.


Tab. 8

24

Disciplíny SP v lyžování dle platných pravidel FIS 2012/2013

Muži Ženy 50 km, hromadný start 30 km, hromadný start 15 km, individuální start 10 km, individuální start 15km/15 km skiatlon 5 7,5km/7,5 km skiatlon Sprint Sprint Štafeta 4 x 10 km Štafeta 4 x 5 km Týmový sprint Týmový sprint Zdroj: FIS-Ski e) 2012:online, vlastní zpracování

Po poslední etapě jsou uděleny konečné FIS body, vítěz SP obdrží 200 bodů (Viessmann FIS World Cup Cross-Country b) 2012/2013: online) a stává se jím tedy závodník s nejvyšším počtem nasbíraných bodů (Zlatá lyže 2003: online). Tab. 9

Pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10

Celkové body SP podle pořadí závodníků.

Body 200 160 120 100 90 80 72 64 58 52

Pořadí Body 11. 48 12. 44 13. 40 14. 36 15. 32 16. 30 17. 28 18. 26 19. 24 20. 22

Pořadí Body 21. 20 22. 18 23. 16 24. 14 25. 12 26. 10 27. 8 28. 6 29. 4 30. 2

Zdroj: Viessmann FIS World Cup Cross-Country b) 2012/2013: online, vlastní zpracování

5

Skiatlon je disciplína s hromadným startem, první část se jezdí stylem klasickým, druhá část stylem

volným. Po první části následuje přezouvání (důvodem jsou odlišnosti lyží pro každou lyžařskou techniku) (SKI magazín TOUR – Skiatlon 2010:online).


25

2.7.1.3 Organizační zajištění FIS kalendáře SP v běhu na lyžích jsou plánovány Podvýborem pro světové a kontinentální poháry v běžeckém lyžování (FIS Sub-Committee for World and Continental Cups Cross-Country) ve spolupráci s Národními lyžařskými svazy (National Ski Associations) v předstihu 5 let. Jestliže je nemožné závod uspořádat, je nutné tuto skutečnost ohlásit řediteli závodu. Náhradní místo konání musí být písemně potvrzeno do 28. září daného roku. V případě nedostačujících sněhových podmínek musí organizační výbor (OV) závod zrušit minimálně 9 dní předem (výjimka je 6 dní). Dle platných pravidel 2012/2013 tvoří SP z 50 % závody volnou technikou, z 50 % závody technikou klasickou. Každý závod spadající pod SP musí mít vlastní OV. Schéma OV je nutné předložit minimálně dva měsíce před akcí a každý pracovník je povinen vykonávat pouze jednu pozici (Viessmann FIS World Cup Cross-Country b) 2012/2013: online). Strukturu OV znázorňuje následující obrázek č. 3.

Obr. 3 Schéma OV SP v běhu na lyžích v NMNM, zdroj: ZLATA LYŽE - GOLDEN SKI 2013: online, vlastní zpracování

2.7.2

FIS Tour de Ski

Tour de Ski je závodem, který je součástí SP FIS v běhu na lyžích. Jedná se o 7 mezinárodních závodů pořádaných během 9 dní na 5 místech ve 3 zemích (Viessmann FIS World Cup Cross-Country a) 2012:online). Tento závod vznikl v roce 2006, jeho zakladatelem je Jürg Capol společně s norským závodníkem Vegardem Ulvangem, kteří se inspirovali světoznámým cyklistickým závodem Tour de France (Honzl 2012). Cílem


26

tohoto závodu je podle slov Jürga Capola zvýšení zájmu o běžecké lyžování (Honzl a kol. 2007). FIS dále obecně vymezuje tyto 4 hlavní cíle Tour de Ski: 

představení nové, unikátní zimní sportovní akce pro korunovaci nejlepšího běžce na lyžích v sezóně,



povznesení SP FIS v běhu na lyžích,



zvýšení všeobecného zájmu o běžecké lyžování a také především zájem médií,



efektivní marketingová a komunikační platforma pro sponzory Tour de Ski (FIS Tour de Ski 2006-2007 as part of the „Viessmann“ FIS World Cup Cross-Country).

Atraktivitu závodu bezesporu zajišťuje jeho široká škála závodních disciplín, kterými jsou volný styl, klasika, hromadný start, hendikepovaný start, skiatlon a sprint. Podle platných pravidel FIS Tour de Ski není možné se účastnit pouze některých částí závodu. Přihlášený účastník je povinen odjet všechny etapy, jinak je vyloučen ze závodu. Vzhledem ke krátkému časovému rozsahu závodu a povinnosti prokázat veškeré lyžařské zkušenosti, je vítěz právoplatně považován za pomyslného krále lyžování (Honzl a kol. 2007). Body do SP jsou rozdělovány podle celkového skóre ve všech sedmi etapách FIS Tour de Ski. Mimo jiné je zaveden systém časových bonusů u sprintu pro prvních 30 závodníků. Podle pravidel FIS je prvnímu závodníkovi s nejlepším časem odečteno 60 sekund z jeho aktuálního času závodu. Vítěz celého závodu poté obdrží 400 bodů (Viessmann FIS World Cup Cross-Country b) 2012/2013: online). Pro první ročník závodu FIS Tour de Ski bylo vybráno 5 pořadatelských měst, jimiž je Val di Fiemme (Itálie), kde se každoročně pořádá závěrečný závod Tour de Ski, který je specifický a divácky velmi atraktivní díky svému závěrečnému stoupání závodníků do 3,5 km dlouhé sjezdovky Olympia III. Dalšími pořadatelskými městy bylo Asiago (Itálie), Oberstdorf (Německo), Mnichov (Německo) a NMnM (ČR), které bylo v posledních letech vyřazeno kvůli velké vzdálenosti způsobující vysoké náklady na dopravu (Honzl 2012).


2.8

27

Institucionální a organizační zabezpečení sportu v rámci tělesné kultury

V současnosti nelze sport vnímat pouze jako souhrn různorodých pohybových aktivit s výrazným výchovným, formativním efektem a kladným dopadem na zdraví člověka, ale naopak jak uvádí Durdová (2012: 37) je třeba na sport nahlížet jako na „důležitý ekonomický faktor s výrazným přínosem pro národní hospodářství.“ Tudíž by mělo být cílem každé dobře fungující vlády přispívat k rozvoji sportu, propagovat jej a financovat (Durdová 2012). Nutná je také institucionalizace a organizace tělesné kultury, která zajišťuje všem občanům možnost provozovat pohybové aktivity (Hobza, Rektořík 2006). 2.8.1

Začlenění a charakteristika sportu v národním hospodářství

Národní hospodářství, jehož je sport součástí, je „subsystém, který je definován na systému společnosti a je charakterizován souhrnem všech rezidentských jednotek, které provádějí svou ekonomickou činnost na ekonomickém území státu.“ (Hobza, Rektořík 2006: 15) Pro pochopení struktury tohoto subsystému je třeba jej rozložit a zkoumat z hlediska jednotlivých kritérií. Dle nejvhodnějšího kritéria pro zkoumání tělesné kultury a sportu, jímž je kritérium vlastnictví, lze národní hospodářství členit na sektor veřejný a sektor soukromý (viz obrázek č. 4 Členění národního hospodářství dle kritéria vlastnictví). Podíl ziskového sektoru je menší, ale jeho ekonomická váha (měřená podílem na celkové produkci HDP) se zvyšuje, a to především díky komercializaci sportu. Obecně lze říct, že oba sektory se navzájem doplňují a podmiňují (Hobza, Rektořík 2006).


Obr. 4

28

Členění národního hospodářství podle kritéria vlastnictví, zdroj: Hobza, Rektořík 2006: 16

Teorie veřejného sektoru je definována jako takový sektor, který nastupuje tam, kde selhávají klasické tržní mechanismy, jež zabezpečují efektivní alokaci zdrojů. Předpoklady fungující klasické tržní regulace jsou neexistence kolektivních statků, neexistence externalit6, neexistence monopolů, komplexnost všech trhů a plná informovanost. Z následující definice lze vyvodit, že sport je součástí veřejného sektoru, neboť v něm existují kolektivní statky (např. některé druhy tělovýchovných zařízení, školní tělesná výchova), vyskytují se zde externality (pozitivní externalitou může být například vliv sportu na zvýšení zdraví a pracovní schopnosti jedince, za negativní externality lze označit ekologické aspekty sportu, přetěžování, doping) a je možné prokázat existenci nedokonalé konkurence a monopolu (v obci je většinou vybudováno pouze jedno tělovýchovné zařízení, neboť jeho výstavba i provoz jsou nákladné, konkrétně v NMnM je zbudován pouze jeden lyžařský areál) (Novotný 1995). Veřejný sektor je členěn do 6 odvětvových bloků, tělesná kultura a sport spadají do bloku odvětví rozvoje člověka společně se školstvím, kulturou, zdravotnictvím 6

Externalita je vliv činnosti jednoho člověka na blahobyt lidí neúčastnících se této činnosti, je-li vliv

nepříznivý, jedná se o externalitu negativní, je-li příznivý, je nazýván externalitou pozitivní (Hobza, Rektořík 2006).


29

a sociálními službami (Strecková, Malý 1998). Sport a tělesná výchova jsou tedy ze značné míry podporovány z veřejných rozpočtů, dle začlenění do bloku společně se školstvím je zřejmé, že jsou financovány ze státního rozpočtu ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) (Hobza, Rektořík 2006).

Organizace sportu a tělesné kultury v ČR

2.8.2

Z důvodů ekonomických a organizačních potřeb je nutné sport organizovat do klubů a asociací. Lze konstatovat, že tím vznikají tři nezávislé institucionální subsystémy sportu, které jsou hierarchicky uspořádané v následujícím schématu (Novotný 1995).

Obr. 5

Institucionální rámec sportu v ČR, zdroj: Novotný 1995: 12

Ústředním orgánem státní správy v oblasti sportu je MŠMT. Nezastupitelnou funkci v oblasti sportu plní dobrovolná sportovní organizace ČR Český svaz tělesné výchovy (ČSTV) (Hobza, Rektořík 2006). Jeho posláním je podpora sportu, tělesné výchovy, turistiky, sportovní reprezentace ČR a přípravy na ni, zastupování práv a zájmů sdružených subjektů (ČSTV 2012: online). Na místní úrovni tvoří páteř sportovního hnutí sportovní kluby, jejichž úkolem je udržovat vztahy s vrcholnými organizacemi. Horizontální vztahy mezi jednotlivými hierarchickými úrovněmi jsou volné, neexistuje zde vztah nadřazenosti či podřazenosti (Hobza, Rektořík 2006).


30

Financování sportu a tělesné kultury

2.9

Obecně je sport financován ze dvou zdrojů, jimiž jsou zdroj veřejný a soukromý, přičemž mnohdy dochází k jejich prolínání, které je označováno jako vícezdrojové financování sportu (Hobza, Rektořík 2006). Financování sportu a tělesné kultury z veřejných rozpočtů zahrnuje tři oblasti: dotace ze státního rozpočtu (MŠMT), dotace z místních rozpočtů (krajský, městský, obecní rozpočet) a financování školní tělesné výchovy (Hodaň 2010). Největší význam má finanční podpora z místních rozpočtů a ze státního rozpočtu. Rozdělování finančních prostředků ze státního rozpočtu se od roku 2000 odehrává podle následujícího schématu:

Obr. 6

Rozdělování státních zdrojů na podporu tělesné kultury, zdroj: Hodaň 2010: 92 Kap. 333 MŠMT…rozpočet vyhrazený ze státního rozpočtu na výdaje MŠMT VPS… všeobecná pokladní správa VPP …veřejně prospěšné programy


31

Rozdělení státních prostředků do oblasti tělesné kultury posuzuje Rada pro tělovýchovu a sport (Rada TVS). Rozhodující pravomoc má MŠMT, jemuž Rada TVS předkládá svá doporučení (Peková, Pilný, Jetmar 2005). Finanční zdroje pochází ze státního rozpočtu, jenž se dělí na kapitolu 333. MŠMT a kapitolu Všeobecná pokladní správa (VPS). Státní rozpočet i rozpočet územních celků je členěn na dotace investiční a dotace neinvestiční. Poskytování investičních dotací se uskutečňuje podle zákona č. 218/2000 Sb. a jeho prováděcí vyhlášky č. 40/2001 Sb. „Zásady pro poskytování a čerpání prostředků státního rozpočtu určených pro pořizování, technická zhodnocení, opravy a udržování investičního majetku.“ (Hobza, Rektořík 2006) Z následujícího grafu vyplývá, že od roku 2007–2011 došlo k výraznému zvýšení finanční podpory z místních rozpočtů, konkrétně z rozpočtů obcí a dobrovolných svazků obcí (DSO), které za sledované období na financování sportu uvolnily 11,5 mld. Kč (Koncepce financování sportu v České republice 2012: online). Zvýšení finanční podpory z místních rozpočtů lze vysvětlit snahou o budování infrastruktury sportu, rekreace a tělovýchovy jako potenciálu pro rozvoj služeb místním obyvatelům a turistům (Hobza, Rektořík 2006). Podíly jednotlivých subjektů na finacování sportu v letech 2007 - 2011 1% 8%

MŠMT

15% 7%

Ostatní ministerstva Obce a DSO Krajské úřady

69%

Regionální úřady

Obr. 7 Podíl jednotlivých subjektů na financování sportu v letech 2007-2011, zdroj: Koncepce financování sportu v České republice 2012: online, vlastní zpracování


2.9.1

32

Financování sportu ze soukromých zdrojů

Přehled soukromých zdrojů financování sportu v ČR je uveden v následujícím schématu.

Výdaje rodinných rozpočtů na sport Výnosy vlastní hospodářské činnosti sportovních klubů Výnosy ze sportovní činnosti sportovních klubů Obr. 8

Podpora velkých firem a podniků

Výnosy sportovních loterií a sázek Poplatky televize a ostatních médií za sportovní reportáže

Disponibilní fond sportu

Reklamy prostřednictvím agentur

Soukromé zdroje financování sportu, zdroj: Novotný 1995

V současnosti v ČR dochází nejen k podílovému snížení výdajů ze státního rozpočtu a zvýšení výdajů z rozpočtů územních celků, ale z pohledu financování soukromými zdroji je zaznamenáván značný podílový nárůst u výdajů domácnostní a výnosů z reklamy, z poplatků medií a u podpory velkých podniků (sponzoring), který je důležitou složkou financování sportu ze soukromých zdrojů (Hodaň 2010).

2.9.1.1 Sponzoring Sponzoring je jednou ze základních hodnot, které přinášejí společnosti publicitu, zvyšují význam, úspěch, image a obecné znalosti firmy a v současné době neoddělitelně patří k moderní společnosti (Dvořáková 2004). Hlavním důvodem pro vznik sponzorského vztahu není jenom reklama, nýbrž snaha firmy dostat své jméno do podvědomí veřejnosti ve spojení s určitou akcí či činností, jež vyvolává ve veřejnosti zájem (Novotný 1995). Ve sportu definujeme sponzorství jako „partnerský vztah mezi hospodářstvím na


33

jedné straně a sportem na straně druhé, kdy dochází k vzájemnému respektování zájmů obou stran.“ (Novotný 1995: 68) Sponzorství ve sportu nabývá mnoha různých podob a forem. Novotný (1995) sponzorství rozdělujeme podle: A. Podílu sponzora na celkovém objemu příspěvku na: 

titulní sponzor – firma spojena s názvem sponzorované činnosti,



spolu-sponzor – existuje více sponzorů majících obdobná práva,



sponzor-dodavatel – firma sponzoruje prostřednictvím dodávání hotových výrobků.

B. Typu sponzora na: 

sponzora se sportem těsně spojeným,



sponzor, který se sportem nemá bezprostřední vztah.

C. Objektu sponzorství na: 

sponzorování jednotlivců,



sponzorování sportovních kolektivů,



sponzorování sportovních institucí, svazků, federací a jednot,



sponzorování sportovních akcí – jak uvádí Dvořáková (2004) zahrnuje tato skupina sponzorování SP, který je pro sponzory lákavý a populární.

Metodologie

34

3 Metodologie Dle Hendla (2008: 34) se „metodologie zabývá systematizací, posuzováním a navrhováním strategií a metod výzkumu.“ Je to způsob, jak systematicky řešit výzkumné problémy a lze ji tudíž chápat jako vědu studující jak se výzkum provádí vědecky (Hendl 2008). Osoby provádějící výzkum musí vědět, jak určité indicie rozvíjet, jak měřit jejich význam a zejména musí být schopni určit, které metody jsou pro daný výzkum relevantní (Kothari 2009). Metody empirického výzkumu, jejichž cílem je zajištění přenosu informací mezi realitou a jejich vědeckým zachycením a zpracováním, které je v tomto případě ve formě primárních dat, se obvykle člení do čtyř základních kategorií, jimiž jsou dotazování, pozorování, experiment a analýza věcných skutečností (Surynek, Komárková, Kašparová 2001). Pro zpracování bakalářské práce bylo využito metody dotazování (konkrétně techniky rozhovoru zpracovanou kvalitativním výzkumem) založené na výpovědích osob, které jsou označovány jako osoby dotázané neboli respondenti.

3.1

Kvalitativní výzkum

Tímto termínem rozumíme jakýkoliv výzkum, kterého není dosahováno pomocí statistických metod či jiných způsobů kvantifikace. Tato metoda je užívána za účelem odhalení a porozumění toho, co je podstatou zkoumaného jevu. Slouží k získávání nových, neotřelých názorů a detailních informací, které nejsou kvantitativním výzkumem podchytitelné. Kvalitativní výzkum je tvořen třemi složkami – sběr údajů, analytické a interpretační postupy (tzv. kódování) a písemné či ústní výzkumné zprávy. Jednou z mnoha metod a technik kvalitativního výzkumu je již zmíněný rozhovor (Strauss, Corbinová 1999). 3.1.1

Rozhovor

Rozhovor (neboli interview) je jednou z hojně využívaných technik na výzkumné půdě v mnoha oborech. Při osobním dotazování jde o „interakci mezi tazatelem a dotazovaným, ve které se tazatel snaží získat od dotazovaného informace, které pomo-

Metodologie

35

hou odhalit to, co je v mysli dotazovaného, jako jeho vzpomínka, zkušenost, znalost, očekávání a hodnocení prožitků, které tyto skutečnosti provázejí.“ (Surynek, Komárková, Kašparová 2001: 82) Vyžadované informace jsou tedy získávány v přímé interakci s dotyčným respondentem. Na rozdíl od ostatních metod empirického výzkumu je rozhovor prováděn tváří v tvář (face to face) nebo telefonicky (Disman 2008). Tato technika zjišťuje pouze jednu dimenzi sociálních jevů a procesů, a tou je stav vědomí – smyslem je tedy získat názory o určitém socio-ekonomickém problému (Benčo 2001). Rozhovor je aplikován v kvantitativních a kvalitativních přístupech, přičemž základní rozdíl tkví v tom, že rozhovory v kvalitativním zkoumání provádí jedna osoba, naopak při kvantitativním zkoumání se sběru dat účastní skupina tazatelů (Reichel 2009). V kvalitativním zkoumání, které bylo využito pro zpracování bakalářské práce, se můžeme setkat s mnoha podobami rozhovoru, mezi něž dle Gilberta (1993) patří rozhovor nestandardizovaný/nestrukturovaný, polostrukturovaný a v neposlední řadě rozhovor standardizovaný/strukturovaný. Právě poslední z uvedených aplikačních typů rozhovoru – rozhovor standardizovaný/strukturovaný byl použit pro zpracování rozhovorů uvedených v příloze této bakalářské práce. Jedná se o rozhovor, jehož podoba je určena jednotlivými otázkami, které mohou být otevřené i uzavřené a mají přesné pořadí. I přestože uzavřené otázky mají značnou výhodou v jejich kvalitativní stejnorodosti a jednoduché zpracovatelnosti, byly rozhovory v této práci realizovány formou otevřených otázek, které umožňují velkou šíři odpovědí. Jejich nevýhodou však mohou být různé úrovně obecnosti a horší zpracovatelnost (Gilbert 1993). Samotná interakce mezi tazatelem a respondentem je ovlivněna předmětem dotazování, scénářem rozhovoru (formulářem), prostředím v němž rozhovor probíhá a osobností dotazovaného a tazatele. Velkou roli zde hraje také motivace respondenta, která ovlivňuje i skutečnost, zda se rozhovor vůbec uskuteční (Surynek, Komárková, Kašparová 2001). Výhodou rozhovorů je jejich flexibilita a možnost získání hlubších a přesnějších informací, přítomnost tazatele přispívá k osvětlení případného nedorozumění. Nevýhodou je časová a finanční náročnost (Gilbert 1993).

Metodologie

3.1.2

36

Výběr respondentů

Respondenti byli vybráni na základě účelového výběru. Účelový výběr (typický pro kvalitativní výzkum) je strategií, ve které konkrétní prostředí, osoby či aktivity jsou záměrně dány do takového pořádku, aby poskytly informace, které jsou jinak těžko k sehnání (Maxwell 2005). Tato strategie je založena především na úsudku výzkumníka o tom, co by mělo být pozorováno a co vůbec pozorovat lze. „Při užití účelového výběru musí výzkumník jasně, přesně a otevřeně definovat populaci, kterou jeho vzorek opravdu reprezentuje.“ (Disman 2009: 112) Další technikou, užitou pro výběr respondentů, byla technika tzv. „snowball sampling“ neboli technika sněhové koule (Disman 2009). Tato metoda je určena k získávání nových případů díky postupnému nominování dalších osob při rozhovoru s konkrétní osobou. Cílem této metody je dosáhnout co možná nejrozmanitějšího a nejreprezentativnějšího výběrového souboru uplatněním výběrových postupů určených k omezení výběrového a nominačního zkreslení (Hartnoll 2003). Po určitém počtu rozhovorů se jména nových potencionálních respondentů neobjevují, v tomto okamžiku může výzkumník definovat vzorek jako „teoreticky nasycený“, čímž dosáhne požadované saturace dat. Saturace dat obecně znamená, že už nejsou nacházena žádná jiná data, která by mohla být užita pro formování dalších kategorií (Disman 2009). Pro určení dané populace byla jasně vymezena podmínka, že se muselo jednat pouze o takové respondenty, kteří se během několika posledních let podíleli na organizování závodu SP v běhu na lyžích v NMnM. Na pohlaví ani věk nebyl kladen žádný důraz, neboť to pro daný výzkum nebylo klíčové. Dále při výběru respondentů byla užita již zmíněná technika sněhové koule. Po domluvě s respondentem Ing. Michalem Lamplotem mi byl doporučen okruh funkcionářů, kteří v prvé řadě měli mnoho informací z této oblasti a byli ochotni rozhovor podstoupit. Při druhém rozhovoru s Ing. Ladislavem Slonkem, CSc. mi bylo navrženo několik dalších potencionálních respondentů. Celkový počet uskutečněných rozhovorů byl zastaven po šestém zrealizovaném rozhovoru, kdy jsem po důkladném prostudování získaných dat naznala, že se zjištěné údaje v mnohém shodují a je tedy možné považovat vzorek za teoreticky nasycený.

Metodologie

3.2

37

Metoda vyhodnocení standardizovaného rozhovoru

Cílem realizace rozhovorů je vytvoření teoreticky podložené interpretace, která vede k pochopení zkoumané reality. Zjištěné údaje (primární data) z uskutečněných rozhovorů byly převedeny do pojmů, mezi nimiž byly hledány vztahy, které vedly k teoretickému spodobnění reality – vytvoření zakotvené teorie, která, jak definují Strauss a Corbinová (1999) je teorií induktivně odvozenou ze zkoumání jevu, který reprezentuje s cílem vytvoření teorie, jenž je věrnou kopií zkoumané oblasti. V rámci této teorie byla položena výzkumná otázka: “Jaký je přínos SP v běhu na lyžích v NMnM a jaký má vliv na cestovní ruch v regionu?“ Informace nabyté díky rozhovorům byly zpracovávány pomocí již zmíněného kódování a díky němuž bylo vymezeno několik kategorií. Proces kódování je operací, která zjištěné údaje rozebere, konceptualizuje a opět složí novým způsobem. Analýza v zakotvené teorii se skládá ze třech hlavních typů kódování, jimiž je otevřené kódování, axiální kódování a selektivní kódování (Strauss, Corbinová 1999). Všechny tyto typy byly v průběhu kombinovány.


38

4 Praktická část: SP v běhu na lyžích v NMnM v letech 2000–2012 4.1 4.1.1

Nové Město na Moravě Základní charakteristika

NMnM je tvořeno vlastním městem a devíti dalšími okolními obcemi a je součástí okresu Žďár nad Sázavou. Celková rozloha města je 6 113 ha. Počet obyvatel k 31. 12. 2011 je stanoven hodnotou 10 247 (Statnisprava.cz 2000–2012: online). 4.1.2

Poloha a charakteristika území

Správní obvod NMnM se nachází na severovýchodě Vysočiny v srdci Horácka, v blízkosti hranice mezi historickými zeměmi Čechy a Morava a při hlavním evropském rozvodí mezi úmořími Černého a Severního moře. Město leží v Hornosvratecké vrchovině v CHKO Žďárské vrchy, které jsou součástí východní části Českomoravské vrchoviny. Jeho nadmořská výška se pohybuje okolo 596 m. n. m. a jeho přesné GPS souřadnice jsou 49°33'41.199 N, 16°4'27.06 E (Poznáváme Vysočinu nástroji GIS 2011: online). V příloze A je pro lepší představu přiložena mapa ORP NMnM a Kraje Vysočina.

4.2

Dějiště závodů SP v běhu na lyžích

NMnM je nejznámějším a největším střediskem běžeckého lyžování na Vysočině. Lyžařský stadion, v současnosti známý pod jménem Vysočina Aréna, leží v severozápadní okrajové části města u hotelu SKI. V areálu je k dispozici až 100 km upravovaných lyžařských tratí (Ski areál Nové Město na Moravě 2000–2013: online). Po modernizaci a přestavbě novoměstského lyžařského centra, která byla zahájena v červnu 2011, se z areálu stalo jedno z nejmodernějších biatlonových středisek ve světě (Areál Vysočina 2013: online). Podle slov Vlastimila Jakeše, ředitele soutěže, je tím tato aréna připravena pro vrcholové akce i pro masové užívání turisty a získala tak propagaci, která je velkým přínosem regionu (Informační bulletin: odborný časopis pro rozvoj a služby cestovního ruchu: 2013). Pro větší názornost jsou v přílohách B, C, D doloženy plánky


39

místa dějiště závodů v letech 2002, 2007 a 2013, které přináší možnost srovnání a poukazují na značný vývoj a neustálé zdokonalování areálu.

4.3

Proces přidělení a zrušení závodu SP

O pořádání závodů SP je ze strany pořadatelů velký zájem, tudíž je třeba prokázat určité zkušenosti a splňovat stále narůstající požadavky ze strany FIS. Přidělení závodu předchází kongres FIS, kde jsou nastavována pravidla pro následující čtyři roky a jsou voleni/odvoláváni jednotliví členové. Mimo kongres se každý rok na jaře a na podzim konají zasedání jednotlivých úseků, jejichž cílem je nejen zhodnocení předešlé sezóny, ale zejména vytvoření kalendáře pro další sezónu. Termíny konání závodů jsou přiřazeny jednotlivým lyžařským národním svazům. V období srpna probíhá kontrola příprav přímo v místě konání závodu za pomoci inspekce FIS. Proces zrušení závodu je možné jen při absolutním nedostatku sněhu a nemožnosti přeložit závod na jiné místo v dané zemi (Kotáb 2010). V ČR připadá v úvahu kromě NMnM pouze Liberec. Proti nekonání závodu je možné pojištění, které FIS nechává na zvážení samotným OV. K zrušení závodu SP došlo v NMnM při prvním ročníku FIS Tour de Ski 2006/2007, přičemž OV se rozhodl závod nepojistit, tudíž vzniklé náklady byli nuceni zaplatit organizátoři (Paleček 2012).

4.4

Ročníky závodů v NMnM v letech 2000–2012

Tabulka č. 10 ukazuje přehled závodů, které se mezi roky 2000–2012 v NMnM konaly. V následujících kapitolách jsou tyto jednotlivé ročníky rozebrány, a to jak z pohledu organizačního, tak i technického a ekonomického zajištění. Ve všech uvedených letech byl pořádán SP v běhu na lyžích či Tour de Ski, který je jeho součástí. Výjimkou jsou sezóny 2009/2010 a 2010/2011, kdy se v NMnM konaly pouze závody Slavic Cup7.

7

Slavic Cup je sériový závod pro sportovce z ČR, Polska, Slovenska a Maďarska, které se pořádají v ČR,

Polsku nebo Slovensku (Viessmann FIS World Cup Cross-Country e) 2013: online).


Tab. 10

40

Přehled závodů Zlaté lyže v NMnM v letech 2000-2012

Sezóna 1999/2000 2000/2001 2001/2002 2002/2003 2003/2004 2004/2005 2005/2006

Datum 12.–13. 1. 2000 3.–4. 2. 2001 12.–13. 1. 2002 18.–19. 1. 2003 17.–18. 1. 2004 15.–16. 1. 2005 30.–31. 12. 2005

2006/2007

29.–30. 12. 2006

2007/2008 2008/2009 2009/2010 2010/2011 2011/2012

28. 12. 2007 – 2. 1. 2008* 31. 12. 2008 – 1. 1. 2009 – – 11.–12. 2. 2012

Typ závodu FIS World Cup FIS World Cup FIS World Cup FIS World Cup FIS World Cup FIS World Cup FIS World Cup FIS Tour de Ski– v NMnM ZRUŠENO! FIS Tour de Ski FIS Tour de Ski FIS Slavic Cup FIS Slavic Cup FIS World Cup

Zdroj: FIS-Ski g) 2012: online, vlastní zpracování * závod od 1.–2. 1. 2008 byl do NMnM přesunut z Oberstdorfu

4.5

Organizační a technické zázemí závodů

Pro každý ročník SP (ale také samotné Zlaté lyže) je sestavován OV, který slouží pro vlastní potřeby organizace. V průběhu let se některé pracovní pozice obměňovaly, přesto valná většina funkcionářů zastávala svoji pozici po mnoho let. Pro konkrétní představu následující tabulka č. 11 ukazuje složení OV SP v běhu na lyžích KajotBet Zlaté lyže v roce 2012.


Tab. 11

41

Zastoupení OV SP v běhu na lyžích v NMnM v roce 2012

Funkce Jméno Předseda OV Ladislav Slonek 1. místopředseda OV Josef Krška 2. místopředseda OV Jiří Hamza Ředitel závodu Petr Mach

Funkce Jméno Asistent ředitele závodu Josef Gabriel ml. Sekretář závodu Petra Skalická Vedoucí technické komise Lubomír Buchta Zástupce SLČR Petr Graclík

Zdroj: KAJOTbet Zlatá lyže 2012

4.6

Finanční zázemí

Finanční prostředky na zajištění závodu, jak již bylo v teoretické části zmíněno, se dělí na finanční prostředky investiční a provozní. Investiční výdaje financuje MŠMT, dále Kraj Vysočina a v neposlední řadě také město NMnM. Investiční výdaje zahrnují například rekonstrukci rybníků v okolí areálu SKI, silnic, zajištění přívodu vody, která je nezbytná pro vytváření technického sněhu a úpravu tratí a zajisté samotnou výstavbu areálu. Důležitou podmínkou je víceúčelové využití takto finančně podporovaných akcí. Další části finanční podpory SP jsou náklady provozní financované FIS. Velkou výhodou tohoto závodu je jeho jedinečné postavení. Kraj Vysočina totiž žádnou jinou mezinárodní akci po dlouho řadu let nepořádal, z tohoto důvodu bylo na SP vynakládáno dostatečné množství financí (Paleček 2012). Konkrétní řešení financování závodů se uskutečňuje na konci září (tedy před každou sezónou). V tomto okamžiku totiž OV zná počty závodníků a členů jejich týmů a je obeznámen s programem závodu. Přestože FIS nekontroluje rozpočet, z důvodů vlastních organizačních potřeb je ale vždy sestavován. Na jeho tvorbě se podílí předseda OV a ekonom. Pro názornost jsou v následující tabulce uvedeny jednotlivé položky rozpočtu z části příjmové i nákladové.


Tab. 12

42

Nákladová a příjmová část rozpočtu závodů SP v běhu na lyžích v NMnM

Struktura rozpočtu Příjmy Televizní práva Tržby od výprav (ubytování a stravování) Vstupné a parkovné Kraj Vysočina Městský úřad

Náklady Ubytování a stravování zahraničních výprav Ubytování a stravování hostů VIP Navážení sněhu - doprava Pronájmy staveb - zařízení prostorů Propagační materiály, reklamy, startovní čísla, tiskoviny, propagace, upomínkové předměty Telefony, faxy, internet, poštovné Komentátoři, řidiči, rozhodčí, techničtí delegáti, pořadatelé, kancelářské potřeby, profesionální zaměstnanci Doprovodné akce Výplata prize money a odvody Odvod SLČR Elektrická energie, plyn Ostatní náklady - opravy, servis, služební cesty, poplatky, ostatní služby

Zdroj: Jelínek, Jelínek ml., Honzl 2007

Největší finanční část z nákladů tvoří technická příprava areálu a tratí (navážení sněhu apod.), prize money8, pobyt, strava a doprava závodníků z Red Group List9 a mzdy zaměstnanců. Velká část příjmů plyne z dotací od Kraje Vysočina a města NMnM. Mimo to se na příjmech významně podílí i vlastní zdroje a finance od hlavního sponzora. V rámci marketingového konceptu FIS Tour de Ski pro NMnM je uvedeno schéma na obrázku č. 9 znázorňující hierarchii sponzorských partnerů, kteří se finančně podílí na organizaci závodů. Jmenovitě mezi tyto sponzory patří: 

Viessmann jako sponzor v názvu FIS World Cup Cross-Country (obrázek č. 10).



Rauch jako prezentující se partner FIS World Cup Cross-Country.

8

Prize money je finanční odměna proplácená nejlepším závodníkům (Szymanski 2006: online).

9

Red Group List je listina 30. nejlepších závodníků z kategorie mužů a žen (FIS-Ski f) 2013:online).




43

EPSON jako partner pro zpracovávání a časomíru FIS World Cup CrossCountry, tato skutečnost se také týká sponzorů a místních dodavatelů OV Zlaté lyže (FIS TOUR DE SKI Marketing Concept 2006-2007).

Obr. 9 Hierarchie oficiálních partnerů FIS Tour de Ski, zdroj: FIS TOUR DE SKI Marketing Concept, 2006-2007, vlastní zpracování

Obr. 10 Logo Tour de Ski a titulní sponzor Viessmann, zdroj: Viessmann FIS World Cup CrossCountry c) 2012: online; Viessmann FIS World Cup Cross-Country d) 2012: online.

V následujících podkapitolách bude zhodnocena ekonomická stránka ročníků SP v běhu na lyžích mezi lety 2000–2012.


4.6.1

44

Ekonomické zajištění jednotlivých ročníků v letech 2000–2012

Následující tabulka č. 13 uvádí přehled o rozpočtech jednotlivých ročníků, které jsou doplněny částkou poskytnutou Městským úřadem NMnM (MěÚ NMnM), Krajem Vysočina a státem. Tabulka také ukazuje zisk či ztrátu, která byla vypočtena z rozdílu nákladů a příjmů v každém roce. Roky 2010 a 2011 jsou v tabulce vynechány, neboť se v těchto letech konal „pouze“ závod Slavic Cup. Přesto bych ráda alespoň pro srovnání uvedla částku rozpočtu této akce, která se v roce 2010 vyšplhala na 2 miliony Kč, v roce 2011 na 1,7 milionu Kč. Z těchto údajů je jasné, jak velkou a významnou akcí SP v běhu na lyžích oproti jiným je. Tab. 13

Rok

Ekonomické zajištění závodů v letech 2000–2012

Druh Příspěvek MěÚ závodu NMnM (v Kč)

Příspěvek Příspěvek KÚ státu (v Kč) (v Kč)

Celkový rozpočet (v Kč)

Zisk/ ztráta (v Kč)

2000 2001

SP SP

200 000 200 000

-

0 0

7 600 000 7 800 000

-500 000 -700 000

2002

SP

400 000

200 000

500 000

8 200 000

-900 000

2003 2004

SP SP

200 000 600 000

350 000 600 000

0 0

9 500 000 10 200 000

1700 000 1 700 000

2005

SP

800 000

700 000

0

10 700 000

1 700 000

-

-

-

-

-

700 000

700 000

1 200 000 11 000 000

1 700 000

700 000

700 000

2 700 000 11 600 000

1 700 000

700 000

600 000

2 700 000 11 000 000

3 000 000

2006

2007 2008/ 2009 2012

FIS Tour de Ski -zrušen FIS Tour de Ski FIS Tour de Ski SP

Zdroj: Hamza 2013


45

Jelikož v roce 2006 došlo ke zrušení závodu z důvodu špatného počasí, je nutné uvést údaje jak plánované, tak i skutečné, neboť se značně liší. To můžeme posoudit dle čísel v následující tabulce č. 14. Tab. 14

Vyčíslení nákladů, příjmů a ztráty v roce 2006

FIS Tour de Ski 2006

Plánované údaje (v Kč)

Skutečné údaje (v Kč)

Náklady

11 235 000

979 289,49

Příjmy Zisk/ ztráta

12 750 000 1 515 000

846 327,00 -132 962,49

Zdroj: Jelínek, Jelínek ml., Honzl 2007

Skutečné náklady nakonec dosáhly nižší částky (979 289,49 Kč) a ztráta byla definitivně vyčíslena hodnotou 132 962,49 Kč. Částka nebyla tak vysoká, protože dotace od Kraje Vysočina byla nevratná. Ztráta vznikla z pochybení OV o rozhodnutí nepojistit závod proti jeho nekonání, tudíž náklady byli nuceni zaplatit si organizátoři sami. Jak již bylo v teoretické části popsáno, financování závodů SP v běhu na lyžích se skládá nejen z vlastních zdrojů, ale roli zde hrají i dotace od města, kraje a státu. Jaké rozložení dotací od zmíněných subjektů bylo u každého ročníku lze vidět v grafu na obrázku č. 11. Pro větší názornost jsou v příloze E k dispozici také koláčové grafu jednotlivých ročníků, které zobrazují tentokrát procentuální zastoupení dotací od poskytujících subjektů.


Tisíce Kč 14 000

Struktura rozpočtů (v tis. Kč) podle příspěvků MěÚ NMnM, kraje, státu v letech 2000-2012 . 2 700 1 200

.

600

700

600

800

700

500

12 000

200

350

700

2 700

700 700

600 700

200

10 000

8 000

46

Dotace KÚ (v Kč)

400 200

Dotace státu (v Kč)

200

Dotace MěÚ NMnM (v Kč)

6 000

4 000

Vlastní zdroje (v Kč)

2 000

800

0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008/2009

2012

Obr. 11 Struktura rozpočtů (v tis. Kč) podle příspěvků MěÚ NMnM, kraje, státu v letech 200–2012 , zdroj: Hamza 2013, vlastní zpracování

Objektivním hodnocením úspěšnosti a přínosu závodu z hlediska ekonomické stránky je zisk/ztráta, následující graf znázorňuje vývoj rozpočtů a zisků, ztrát jednotlivých ročníků.


47

Rozpočty a výsledný zisk/ztráta (v tis. Kč) SP v běhu na lyžích v NMnM 2000–2012 Celkový rozpočet

Tisíce Kč

(v Kč)

Zisk/ ztráta (v Kč) 11 000

11 000

11 000

10 700 11 600

9 500 10 200

9 000

7 800 7 000

8 200

7 600

5 000

3 000

980

3 000

1 700

1 700

1 700

1 700

1 700

-130

1 000

-500

-700

-900 2012

2008/2009

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

-1 000

Obr. 12 Vývoj rozpočtů a zisků/ztrát jednotlivých ročníků SP v běhu na lyžích v NMnM 2000–2012, zdroj: Hamza 2013, vlastní zpracování

Jak můžeme z výše uvedeného grafu vyčíst, ztrátové ročníky byly pouze v prvních třech letech, kdy nejvyšší ztráta dosáhla necelého milionu Kč. V dalších letech už byl ale pokaždé zaznamenáván zisk, výjimkou je zrušený ročník Tour de Ski v roce 2006, kdy pochybení OV o nepojištění vedlo ke ztrátě. OV se z této skutečnosti poučil a následující ročník Tour de Ski už byl pojištěn a generoval zisk. Co se týče rozpočtů, jejich výše byla v letech proměnlivá. V roce 2007 bylo dosaženo částky 11 000 000 Kč, což je způsobeno tím, že se jednalo o závod Tour de Ski, při němž je nutný odvod peněz do společné kasy FIS Tour de Ski a celá tato záležitost obecně vzato děla Tour de Ski závodem dražším než je závod SP.


48

Výkyvy rozpočtů každého ročníku jsou navíc ovlivněny počtem závodníků z Red Group List, kterým je OV povinen zaplatit ubytování, stravu i dopravu, tudíž účastní-li se závodu tato světová špička, náklady rostou. Proto například v roce 2012 může být vyšší rozpočet odůvodněn tím, že závodu se účastnili všichni závodníci mužské i ženské kategorie z Red Group List. Je-li ale v sezóně jiný důležitější závod (Zimní olympijské hry, Mistrovství světa), mnozí závodníci SP vynechávají. Z ekonomické stránky je tedy pro OV lepší, přijede-li závodníků z Red Group List méně. Skutečnost je ale samozřejmě jiná, neboť nízká účast nejlepších závodníků může vést ke snižování diváckého zájmu a celé prestiže závodu (Honzl 2013).

4.6.2

Ekonomická stránka Vysočina Arény

Budování Vysočina Arény bylo zahájeno v červnu roku 2011 a bylo rozděleno do dvou etap, v nichž se vykonávaly jednotlivé činnosti, které můžeme vidět v následující tabulce. Současný stav areálu je vyobrazen plánkem v příloze D.


Tab. 15

49

Etapy výstavby Vysočina Arény

1. etapa (červen 2011)

2. etapa (září 2011) Změna trasy a revitalizace ochozského Lyžařské tratě (nová část 2 km) potoka Zpevnění vnitřního prostoru trestného Tunely pro napojení se stávajícími kola, plochy za Office Arenou, tratěmi u servisních buněk a plochy za tribunou C a plochy pro TV vozy Rekonstrukce stadionu pro Přípojka splaškové kanalizace zasněžování Prohloubení a zvětšení rezervoáru Rozšíření - nadstavba tribuny A, C, plus pro zasněžování nová tribuna Odstranění objektu věže v lyžařském Osvětlení lyžařských tratí areálu Posílení kabelů elektřiny Novostavba objektu Office area Vybudování parkoviště VIP, Press Přemostění potoka lávkami Podchod na stadion Rozšíření příjezdové komunikace Lyžařské a servisní buňky Přivaděč vody pro zasněžování Posílení stávajícího osvětlení stadionu pro TV Vodoměrná šachta, přívod vody Infrastruktura - optické kabelové rozvody Ozvučení areálu Zdroj: Areál Vysočina 2013: online

Díky nástavbě tribuny A se zvýšila kapacita na 1787 míst, nově zbudovaná tribuna C má kapacitu 1453 diváků a nová největší tribuna D pojme až 3127 diváků. Celková kapacita areálu je nyní 8080 osob. Částka, za kterou byla tato nová moderní aréna vybudována, se vyšplhala na 410 000 000 Kč. Jak se na jejím financování podílely jednotlivé subjekty je znázorněno v následujících tabulkách a grafech, z nichž je patrné, že největší a stejně velké finanční podíly do vybudování lyžařského areálu vložila EU a MŠMT (dohromady 70 % z celkové částky). Nejmenší (10 %) podíl náleží městu NMnM.


Tab. 16

50

Financování Vysočina Arény v letech 2011–2013

Poskytující subjekt Částka (v Kč) Kraj Vysočina 60 000 000 EU 100 000 000 MŠMT 100 000 000 Město NMnM 30 000 000 Neuvedeno 120 000 000 CELKEM 410 000 000 Zdroj: MŠMT ČR 2011: online, vlastní zpracování

Procentuální podíl jednotlivých subjektů na financování Vysočina Areny v letech 2011–2013

10 % 20 % Kraj Vysočina EU MŠMT

35 %

Město NMnM 35 %

Obr. 13 Procentuální podíl jednotlivých subjektů na financování Vysočina Areny v letech 2011–2013, zdroj: MŠMT ČR 2011: online, vlastní zpracování

Následující graf ukazuje financování areálu v jednotlivých letech a podle poskytujících subjektů. Roku 2011 předcházelo vynaložení částky 120 000 000 Kč na zahájení výstavby.


51

Financování Vysočina Arény v letech 2011–2013 250,00 Kč

200,00 Kč

Miliony

EU 150,00 Kč

106

MŠMT Kraj Vysočina

100,00 Kč 50 50

50,00 Kč 40 0,00 Kč

10

20 10

10

2011

2012

2013

Obr. 14 Financování Vysočina Arény v letech 2011-2013, zdroj: MŠMT ČR 2011: online, vlastní zpracování

4.7 4.7.1

Vliv SP na cestovní ruch a jeho dopady na region Statistické údaje o cestovním ruchu při SP v běhu na lyžích v NMnM

Jedním z nejdůležitějších a nejobjektivnějších měřítek cestovního ruchu jsou počty návštěvníků. Ty byly na základě údajů z jednotlivých závodů zpracovány z ročenek každého závodu, nejasnosti byly konzultovány s Petrem Honzlem a Vladimírem Novotným. Zcela exaktní údaje ovšem nejsou k dispozici. Přestože vstup na závody byl podmíněn zakoupením vstupenky (do roku 2004 byla cena 50 Kč/den, od roku 2005 100 Kč/den), oplocení areálu nebylo dokonalé, tudíž se na závody bylo možné dostat i bez vstupného. Počty diváků se logicky stanovovaly podle prodaných vstupenek (s připočtením akreditovaných VIP hostů), proto v tomto ohledu mohlo dojít k nepatrnému zkreslení. Následující graf znázorňuje vývoj divácké návštěvnosti v letech 1995–2012.


52

Návštěvnost SP v běhu na lyžích v NMnM 35 000 30 000

32 000 30 000 30 000 28 000

32 000

25 000 25 000

22 000 20 000 18 000 17 000 15 00015 000

20 000 15 000

12 000 9 000

10 000 5 000 0

1995 1996 1997 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2012 Obr. 15 Návštěvnost SP v běhu na lyžích v NMnM v letech 1995-2012, zdroj: Honzl 2012, vlastní zpracování

Na výkyvy divácké návštěvnosti jsem se zaměřila v kvalitativním výzkumu a při rozhovorech bylo mým cílem zjistit, proč tomu tak bylo. Odpovědi respondentů byly shodné, hlavní příčinou různě se vyvíjející návštěvnosti byla v letech proměnlivá úroveň české reprezentace. Ve spojitosti s návštěvou SP v běhu na lyžích využívají turisté místních ubytovacích kapacit a stravovacích zařízení. Vzhledem k charakteru regionu je zřejmé, že turismus a služby s ním spojené jsou důležitými příjmy pro region. NMnM a okolí nabízí k dispozici několik ubytovacích zařízení, rozmístění těch nejhlavnějších znázorňuje mapa, která byla zpracována podle informací o ubytování při SP Zlaté lyže v roce 2012 a je k nahlédnutí v příloze F. Nepochybně velkou výhodou je možnost ubytování v blízkosti areálu v okruhu 11 km od místa konání závodů. Důležitá je také kapacita ubytovacích zařízení v ORP NMnM. Jak je vyobrazeno v následující tabulce a přiloženém grafu, počet hromadných ubytovacích zařízení a, logicky, jejich kapacita v posledních letech klesá. Přesto jsou tyto kapacity pro závody SP stále dostatečné.


Tab. 17

53

Kapacita ubytovacích zařízení v ORP NMnM v letech 2000-2011

ORP NMnM 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Počet hromadných ubytovacích 59 59 60 63 57 60 57 59 57 56 56 55 zařízení (HUZ) Počet lůžek 3526 3498 3615 3789 3760 3703 3816 3820 3757 3626 3552 3554 v HUZ Zdroj: SO ORP Nové Město na Moravě | ČSÚ v Jihlavě 2013: online

Počet lůžek v hromadných ubytovacích zařízení

Kapacita lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních v ORP NMnM 3850

3816

3800

3820

3789 3760

3750

3757 3703

3700 3650 3615

3600

3626

3550 3526 3500

3552

3554

3498

3450 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Obr. 16 Kapacita lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních v ORP NMnM v letech 2000-2011, SO ORP Nové Město na Moravě | ČSÚ v Jihlavě 2013, vlastní zpracování

Jistou kategorií turistů jsou zajisté i závodníci SP, kteří mají pro region také značný přínos, neboť i oni využívají ubytovacích a stravovacích zařízení. Výdaje na ubytování jsou totiž propláceny pouze závodníkům, kteří jsou na Red Group List. Následující graf zobrazuje zastoupení závodníků podle jejich národností. Z celkového počtu 171 účastnících se závodníků patří největší podíl české reprezentaci.


54

Mezinárodní účást závodníků SP v NMnM 2012 2% 7% 3%

1%

Austrálie (AUS)

4%

Bělorusko (BLR) 13%

6%

Česká repulbika (CZE)

2% 4% 10%

Čína (CHI) 1%

5% 5%

3% 10%

8%

Estonsko (EST) Finsko (FIN) Francie (FRA) Itálie (ITA) Japonsko (JPN)

8%

5% 2%

1%

Kanada (CAN)

Obr. 17 cování

Mezinárodní účast závodníků SP v NMnM 2012, zdroj: Radka Večeřová 2013, vlastní zpra-

4.7.2

Přínosy cestovního ruchu pro region

Pozitivní působení SP v běhu na lyžích má enormní význam pro cestovní ruch především v sociálně-kulturní oblasti, NMnM a okolí se díky velké propagaci a vlivu médií dostává do podvědomí. Lidé sem nejezdí pouze na závody, ale okolí NMnM je vyhledáváno pro své kvalitní lyžařské tratě. Detailně bude přínos cestovního ruchu díky SP vyhodnocen v kapitole Interpretace realizovaných rozhovorů a v přiloženém schématu v příloze G.


4.8

55

Interpretace realizovaných rozhovorů

Tato kapitola je věnována analýze dat zjištěných na základě zrealizovaných rozhovorů, které jsou, ve své kompletní podobě, součástí příloh této bakalářské práce v příloze H. Na základě kódování popsaného v metodologické části byl vymezen centrální pojem, který, jak již téma práce naznačuje, je SP v běhu na lyžích v NMnM a výzkumná otázka: “Jaký vliv má SP v běhu na lyžích v NMnM na cestovní ruch v regionu a v čem je přínosný?“ Pomocí kódování bylo vytvořeno celkem sedm hlavních kategorií: 

jedinečnost,



pozitiva,



negativa,



divácká návštěvnost,



rozvoj cestovního ruchu,



vliv MS v biatlonu v NMnM 2013,



význam Vysočina Arény.

Pomocí hlavních kategorií bylo vytvořeno schéma rozhovoru (příloha G). Proto budou v následujících kapitolách jednotlivé kategorie interpretovány velmi stručně a budou zde případně rozebrány souvislosti, které nebylo možné zahrnout do schématu.

4.8.1

Jedinečnost

Tato kategorie vysvětluje důvody, čím SP v běhu na lyžích v NMnM tak vyniká a proč právě NMnM je po tak dlouhá léta přidělován post pořadatelského města. Všichni respondenti se shodli na názoru, že důvodem byla a stále je tradice závodu, neboť první závody se v NMnM uskutečnily již v roce 1910. Další odpovědi se prolínaly a doplňovaly o další poznatky, mezi ty nejčetnější lze zařadit například přístup organizátorů, kteří pro každý ročník připravují kvalitní sportovně-technické zázemí. Další příčinou je také místní atmosféra, kladný vztah novoměstských občanů k lyžování a skutečnost, že NMnM je kolébkou tohoto sportu.


4.8.2

56

Pozitiva

Kategorie pozitiv přináší informace o přínosu SP v běhu na lyžích pro NMnM a celý region. Respondenti se víceméně ve všech případech shodli na názoru, že velkým pozitivem je navázání kontaktů se světem a zviditelnění a propagace NMnM . SP v běhu na lyžích má navíc kladný vliv i na samotný vzhled města a neustále se zlepšující dopravní infrastrukturu a je významným faktorem pro rozvoj turismu. V samotných rozhovorech bylo uvedeno mnoho dalších přínosů, ovšem v tomto textu jsou uvedeny pouze ty nejčastější a nejvýznamnější pro rozvoj města a regionu.

4.8.3

Negativa

Tato kategorie byla zacílena na zjištění případných nedostatků a negativ pořádání závodu v NMnM, které by vyvrátily pozitivní přínos pro region. Tomu se ovšem tak nestalo, neboť pouze jeden z respondentů uvedl jako negativum ruch a hluk, které mohou být problémem při doprovodných akcích na Vratislavově náměstí. Přesto bych tento aspekt považovala za zanedbatelný v porovnání s bohatým výčtem pozitiv. Navíc je třeba brát v potaz skutečnost, že akce byly organizovány vždy tak, aby po desáté noční hodině program v centru města končil.

4.8.4

Divácká návštěvnost

Co se týče kategorie divácké návštěvnosti, byl jí přikládán značný význam zejména kvůli zjištění a ověření vlivu této akce na cestovní ruch. Všichni respondenti se jednoznačně shodli na velmi vysoké divácké návštěvnosti, která se vždy podílí na nezapomenutelné atmosféře závodu. Mezinárodní rozhodčí Ludvík Staněk ji zhodnotil jako neporovnatelnou, jako příklad uvádí české pořadatelské město Liberec se slovy: „na Mistrovství světa v Liberci byla sotva třetinová účast s jakou se setkáváme na "obyčejných" závodech SP v NMnM.“ Předseda SK Kvido Paleček k této tématice dodal, že: „NMnM má nejvyšší diváckou účast ze všech pořadatelských měst SP v běhu na lyžích ve střední Evropě.“ NMnM


57

také porovnával s pořadatelským městem Davos, kde uvedl, že: „Návštěvnost v Davosu je pouze v řádech stovek, kdežto v NMnM v řádech tisíců.“ Funkcionář FIS Ing. Michal Lamplot novoměstský SP v běhu na lyžích srovnává se SP ve Skandinávii, čímž potvrzuje výrok ředitele SK Petra Honzla, který uvedl, že: „víc lidí chodilo akorát na Holmenkollen (Oslo).“ Cílem rozhovoru bylo také zjistit, jaký faktor ovlivňuje diváckou návštěvnost. Odpovědi se opět jednohlasně shodovaly na názoru, že vysoká návštěvnost se odvíjí podle programu závodů a výkonnosti českých reprezentantů. Toto tvrzení je lehce ověřitelné v porovnání s vývojem divácké návštěvnosti na obrázku č. 15 (str. 52), kde lze z grafu vyčíst, že nejvyšší divácká návštěvnost byla právě v letech 1995, tedy v nejúspěšnějších letech našich závodníků, mezi nimiž můžeme jmenovat Kateřinu Neumannovou a Lukáše Bauera.

4.8.5

Rozvoj cestovního ruchu

Kategorie rozvoj cestovního ruchu přináší poznatky, zda má konání SP v běhu na lyžích v NMnM vliv na cestovní ruch a zda je díky závodům NMnM zajímavé pro potencionální turisty. Všichni respondenti se shodli, že atraktivní bezesporu je. Turisty sem lákají kvalitní lyžařské tratě, které jsou každoročně upravovány, a jejich dobrý stav vděčí technickému vybavení, kterého je v současnosti díky vysokým nárokům FIS dostatečné množství. Atraktivní je také NMnM vzhledem k doprovodným programům, které jsou součástí SP. Podmínky pro atraktivitu regionu a podnícení turistiky vytváří také celoroční využití Vysočina Arény (v létě závody SP horských kol). Největší vliv mají ovšem média, která díky velké popularitě SP v běhu na lyžích dostala NMnM do podvědomí.

4.8.6

Vliv MS v biatlonu 2013

Kategorie týkající se MS v biatlonu byla zaměřena na zjištění, zda je SP v běhu na lyžích ohrožen novinkou, jíž biatlon v každém případě je, a případně jaké následky by to mělo pro region. Respondenti na tuto otázku ale opět shodně odpověděli, že není mož-


58

né, aby biatlon ohrozil pořádání SP v běhu na lyžích v NMnM. Této skutečnosti nasvědčují i slova Ludvíka Staňka, že „nebýt SP, tak by tady biatlon ani nebyl.“, která upozorňují na to, že pořádání SP zde připravilo kvalitní podmínky a široké zázemí tohoto zimního sportu. Naopak většina respondentů se domnívá, že kombinace biatlonového a běžeckého lyžování je ideální a může oživit sportovní stránku NMnM.

4.8.7

Význam Vysočina Arény

Tato kategorie přináší odpovědi na otázku, zda může nově zbudovaný areál přispět k prestiži SP v běhu na lyžích v NMnM. Všichni respondenti, kromě jednoho, byli téhož názoru a jsou přesvědčeni o možném přínosu areálu. Pádným argumentem jsou světové parametry arény, jež mohou mít pozitivní vliv a aréna tak může být základnou pro běžecké i biatlonové lyžování. Velkým přínosem je i jistota uspořádání závodu, díky kvalitnímu a modernímu technickému zázemí.

Součástí rozhovoru byla také otázka, jejímž cílem bylo zjistit, jaký ročník byl nejúspěšnější a který naopak znamenal ekonomickou ztrátu. Touto otázkou jsem chtěla vysledovat, zda úroveň závodu stoupá nebo naopak, ale zjištěné odpovědi nepřinesly žádné vypovídající a objektivní hodnocení. Respondenti se ale shodli, že nejméně zdařilý ročník byl v roce 1988, který musel být pro nedostatek sněhu přesunut na Štrbské pleso, tyto nečekané náklady se poté promítly do finanční stránky závodu. Co se týče otázky na nejzdařilejší ročník, odpovědi byly různorodé, například Ludvík Staněk za nejlepší ročník označuje první závod FIS Tour de Ski (2007) se slovy: Tato akce byla po všech stránkách perfektně zajištěna. Jednak byla opravdu velmi výdělečná, ale také organizační zajištění bylo bezchybné, návštěvnost závodů byla velmi vysoká, na čemž se nepochybně podílela velká reklamní kampaň, která byla s tímto ročníkem spojena. Tuto výpověď považuji za objektivní, neboť porovnáme-li tato slova s grafem divácké návštěvnosti a grafem ekonomického zisku v předešlých kapitolách, je tento názor opodstatněný. Doc. Ing. Ladislav Slonek, CSc. považuje za nejúspěšnější závod SP v roce 2012,


59

který měl za sledované roky nejvyšší zisk. Tento fakt respondent podložil informací od předsedy OV „ je to i tím, že v NMnM stále hodně lidí dělá pro SP pouze jako dobrovolníci, a to z přesvědčení pro Nové Město a pro lásku k lyžování.“ Posledním povedeným ročníkem dle slov Ing. Kvida Palečka byl SP v roce 1995: „Běželo se 15 km a 30 km a závodily zde takové legendy, jako byl Bjørn Dæhlie, a to byla obrovská návštěvnost (25 000).“ Na základě této informace se můžeme opět přesvědčit, že největší vliv na návštěvnost má úroveň závodníků.

Závěr

60

5 Závěr Cílem bakalářské práce bylo zjištění vlivu SP v běhu na lyžích na cestovní ruch v regionu a zároveň jaký je jeho přínos pro region. Práce byla rozčleněna na část teoretickou a praktickou. První část práce přibližuje samotná teoretická východiska cestovního ruchu v návaznosti na regionální rozvoj, stručně popisuje historické počátky lyžařských závodů v NMnM a nastiňuje základní pravidla pořádání a hodnocení této velkolepé sportovní akce. V závěru této části je pozornost věnována finančnímu zajištění závodů. Praktická část se zaměřuje na zjištění výzkumné otázky: “Jaký vliv má SP v běhu na lyžích v NMnM na cestovní ruch v regionu a v čem je přínosný?“ Při zpracovávání této části práce jsem se v prvé řadě zaměřila na zjištění, jaký přínos má pořádání SP v běhu na lyžích pro NMnM a region. Z tohoto důvodu jsem ročníky závodů (ve zvoleném časovém období 2000–2012) zkoumala z hlediska organizačního a technického zajištění a zejména pak z pohledu ekonomického, který přinesl cenné údaje o zisku a ztrátách jednotlivých ročníků. Vliv na cestovní ruch byl vyhodnocen z podkladů o návštěvnosti závodů a informací, jež byly načerpány v rámci kvalitativního výzkumu realizovaného formou rozhovorů. Vzhledem ke zjištěným údajům byla potvrzena má domněnka o pozitivním vlivu na cestovní ruch. Jak tomu nasvědčují informace o vysokých počtech diváků, SP v NMnM byl vždy pro turisty atraktivitou, která v takovém světovém měřítku byla po dlouhou dobu v celém Kraji Vysočina jedinou. Velkou vypovídající hodnotu zde mají i názory funkcionářů, které byly zjištěny metodou rozhovoru. Tyto výsledky byly analyzovány v kapitole Interpretace realizovaných rozhovorů a vztahy prostorově vyjádřeny ve Schématu v příloze G. Všichni respondenti shodně uváděli právě onu skutečnost, že NMnM je jedním z pořadatelských měst, které mělo a stále má jednu z nejvyšších diváckých návštěvností, tudíž v době konání závodů výrazně ovlivňuje cestovní ruch v regionu. Cestovní ruch je ovlivňován i v době mimo přímé konání SP, neboť vlivem médií se NMnM stalo významnou a vyhledávanou lokalitou lyžařského zimního sportu. Odpověď na výzkumnou otázku ohledně přínosu SP jsem zkoumala z pohledu ekonomických ukazatelů, přičemž za vypovídající byl považován ukazatel ziskovosti či

Závěr

61

ztrátovosti jednotlivých ročníků. Údaje byly zpracovávány z každoročních rozpočtů závodů a ukazují finanční podíly jednotlivých subjektů, které se na financování významných sportovních akcích spoluúčastní. Přestože v prvních třech ročnících zkoumaného období byly zjištěny ztráty, v pozdějších letech již docházelo k ziskům, které se téměř vždy pohybovaly až ve výši 1,7 milionů Kč. Navíc byly zpracovány i informace o financování výstavby Vysočina Arény, neboť i ta je jedním z důležitých faktorů ovlivňující budoucnost SP. Z ekonomické stránky hodnotím tuto výstavbu jako finančně velmi náročnou, vzhledem k rozsahu projektu však adekvátní. Na otázku výstavby areálu jsem se zaměřila i v rozhovorech, kde byla hodnocena velmi pozitivně. Přestože její prvotní účel slouží spíše biatlonové sekci lyžování, organizátoři se (až na jednoho) shodují v tom, že zlepšení lyžařského zázemí může pozitivně ovlivnit rozhodnutí FIS o přidělení závodů. Za významný přínos totiž organizátoři označují jistotu, spočívající v moderním technickém zázemí, že se závod uskuteční. Hodnocení přínosu závodů SP v běhu na lyžích není možné posuzovat pouze z hlediska vynaložených nákladů, příjmů a celkového zisku, ale také z pohledu sociálně-kulturního, které má v mnohém patrně ještě větší význam. Proto bylo mým cílem tuto oblast podchytit v rozhovorech. Jak jsem sama předpokládala, přínosy, které respondenti zmiňovali, byly různého charakteru. Jako ty nejdůležitější, které mají kladný vliv na chod města a celého regionu, a také i na tolikrát zmiňovaný cestovní ruch, bych označila zejména skutečnost, že díky SP NMnM i širé okolí navázalo kontakty se světem. Byl zde také patrný zahraniční vliv a zejména to pro město znamená velkou propagaci, díky níž se NMnM stává vyhledávanou lokalitou pro lyžařskou turistiku. Nezpochybnitelným přínosem pro občany je i důraz na reprezentativní vzhled města, v souvislosti s tím je dbáno na kvalitní dopravní infrastrukturu a čisté okolí. Závěrem je tedy možné tvrdit, že výše uvedený výčet lze považovat za výčet aspektů podporující rozvoj města a regionu.


6 Seznam použité literatury Tištěná: BENČO, J. Metodológia vedeckého výskumu. Bratislava: 8089018270.

IRIS, 2001. ISBN

BOHÁČ, J. a kolektiv. 80 let lyžování na Novoměstsku. Nové Město na Moravě: Horácké muzeum. 1976. BOLEK, E., LLÁVSKÝ, J., SOUMAR, L. Běh na lyžích: trénujeme s Kateřinou Neumannovou. Praha: Grada Publishing. a.s., 2008. ISBN 8024713713. Czech journal of tourism. Brno: Masarykova univerzita, prosinec 2012, roč. 1, č. 1., 2. ISSN 1805-3580. DANĚK, K. Průkopníci z Horácka. Nové Město na Moravě: Okresní ústřední zdravotní výchovy spolu s Jednotným klubem pracujících „9. květen", 1965. DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 97880-246-0139-7. DURDOVÁ, PH.D., Doc. RNDr. I. Ekonomické aspekty sportovního managementu. Ostrava: VŠB-Technická univerzita Ostrava, 2012. ISBN 978-80-248-2529-8. DVOŘÁKOVÁ, Š. Marketing in sport. Brno;: Paido, 2004. ISBN 80-7315-096-4. E.ON Zlatá lyže: Viessmann FIS World Cup Cross Country 2004/2005. Nové Město na Moravě, 2005. FIS Tour de Ski 2006-2007 as part of the „Viessmann“ FIS World Cup Cross-Country, 2006-2007) GALVASOVÁ, I. Průmysl cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008. ISBN 8087147065. GILBERT, N. Researching social life. London: SAGE Publications, 1993. ISBN 08039-8682-3. HAMZA, J. Rozpočty 2000-2012. Nové Město na Moravě. 2012


HARTNOLL, R. a kol. Příručka k provádění výběru metodou sněhové koule: Snowball Sampling. Praha 1: Úřad vlády České republiky, 2003. ISBN 8086734080. HENDL, J. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. Praha: Postál, s.r.o., 2008. ISBN 8073674858. HESKOVÁ, M. a kol. Cestovní ruch: pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2006. 223 s. ISBN 80-7168-948-3. HOBZA, V. a J. REKTOŘÍK. Základy ekonomie sportu. Praha: EKOPRESS., s.r.o., 2006. ISBN 80-86929-04-3. HODAŇ, B. a V. HOBZA. Financování tělesné kultury jako složky občanské společnosti. Olomouc: Univerzita Palackého, 2010. ISBN 978-80-244-2658-7 HONZLOVÁ, M. a kol. 110 let organizovaného lyžování na Novoměstsku: 1895-2005. Nové Město na Moravě: Sportovní klub, 2005. HONZLOVÁ, M., HONZL, P., JELÍNEK, V. 70. ročník Zlaté lyže: 1934-2007. Nové Město na Moravě: Sportovní klub Nové Město na Moravě, 2007. Informační bulletin: odborný časopis pro rozvoj a a služby cestovního ruchu. Praha 3: PROFI-TISK GROUP s.r.o., 2012, č. 2. JELÍNEK, JELÍNEK ml., HONZL. Návrh rozpočtu ZL XII/2007. Nové Město na Moravě, 2007. JEŽEK, J.; Aktuální témata regionálního rozvoje. In R. WOKOUN. Regionální rozvoj: východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování. Praha. Linde Praha, a.s., 2008. ISBN 978-80-7201-699-0. KADLEC, J. a kol. 60 ročníků Zlaté lyže Českomoravské vrchoviny: 1933-1998. Nové Město na Moravě: Sportovní klub, 1997. KAJOTbet Zlatá lyže, Nové Město na Moravě, 2012. KIRAĽOVÁ, A. Marketing: destinace cestovního ruchu. Praha: Ekopress, 2003. ISBN 8086119564. KIRÁĽOVÁ, A.: Vytváření organizací cestovního ruchu v turistických regionech. Česká centrála cestovního ruchu, 2005, 11 s.


KLAPKA, P.; TONEV, P. Regiony a regionalizace. In TOUŠEK, V.; KUNC, J.; VYSTOUPIL, J. et al. Ekonomická a sociální geografie. Plzeň : Aleš Čeněk, 2008. KOTHARI, C. R. Research Methodology: Methods and Techniques. 2, ilustrované vydání, přepracované vydání. New Delhi: New Age International, 2009. ISBN 8122415229. KUMAR, R. Research Methodology. New Delhi: APH Publishing, 2008. ISBN 8131304221. MALÁ, V. Cestovní ruch: Vybrané kapitoly. Praha: VŠE Praha, 1999. ISBN 8070794437. MALCOLM, D. The SAGE dictionary of sports studies. Michiganská univerzita: SAGE, 2008. ISBN 9781412907354. MARSTON, S.A. World regions in global context: peoples, places, and environments. second edition. United States of America: Pearson Prentice Hall, 2005. ISBN 0131449753. MAXWELL, J. Qualitative Research Design: An Interactive Approach. United States of America: Sage Publications, 2005. ISBN 0761926070. NOVOTNÝ, J. Ekonomika sportu. první. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1995. ISBN 80-7079-414-3. OGILVIE, F. W. The tourist movement: an economic study. 3. ilustrované, přepracované vydání. Michiganská univerzita: P. S. King & son, ltd, 1933, digitalizováno 2006. PAASI, A. 1991, "Deconstructing regions: notes on the scales of spatial life" Environment and Planning A 23(2) 239 – 256 PEKOVÁ, J., J. PILNÝ a M. JETMAR. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 2. přepracované vydání. Praha: ASPI, a.s., 2005. ISBN 8073570521. PIKE, A. a kol. Local and Regional Development. United States of America: Routledge, 2006. ISBN 0203003063. POTMĚŠIL, J. a kol. Sto let Sportovního klubu lyžování v Novém Městě na Moravě. Nové Město na Moravě: Sportovní klub, 1994. REICHEL, J. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Praha: GRADA Publishing, a.s, 2009. ISBN 978-80-247-3006-6.


RUDA, A.; KLUSÁČEK, P.; KREJČÍ, Regiony a regionalizace. In T. KREJČÍ, T. Regionální rozvoj: teorie, aplikace, regionalizace. Brno: Ediční středisko Mendelovy univerzity v Brně, 2011. ISBN 978-80-7375-414-3. SHARPLEY, R. a D.J. TELFER. Tourism and Development: Concepts and Issues. Great Britain: Cambrian Printers Ltd., 2002. ISBN 1873150342. STANKEY, G.H., COLE, D.N, LUCAS, R.C.: The Limits of Acceptable Change (LAC) System for Wilderness Planning. In Rural and Regional Development Conferences, The regional instituted Ltd., Australia, 29 June 2000. STRAUSS, A. a J. CORBINOVÁ. Základy kvalitativního výzkumu. Boskovice: ALBERT, 1999. ISBN 808583460X. STRECKOVÁ, Y., I. MALÝ. Veřejná ekonomie pro školu i praxi. Praha: Computer Press, 1998. ISBN 8072261126. SURYNEK, A., R. KOMÁRKOVÁ a E. KAŠPAROVÁ. Základy sociologického výzkumu. Praha 3: MANAGEMENT PRESS, 2001. ISBN 80-7261-038-4. Svaz lyžařů České republiky. Pravidla lyžařských závodů: Společná ustanovení. Praha: Grada Publishing. a.s., 2008. ISBN 8024713713. THEOBALD, W.F. Global Tourism. United States of America: Elsevier Inc., 2005. ISBN 0750677899. TITTELBACHOVÁ, Š. Turismus a veřejná správa. Praha: Grada Publishing a.s., 2011. ISBN 8024738422. TULIS, M. (1970): Centenarium recreationis physicae: Sto let tělovýchovy, sportu a turistiky v Novém Městě na Moravě. In Kolektiv oddělení tělovýchovného lékařství. Nové Město na Moravě: TJ Sokol, 1970. VAŠKO, M. Cestovní ruch a regionální rozvoj. Vysoká škola ekonomická Praha: Oeconomica, 2002. ISBN 80-245-0445-6. VEČEŘOVÁ, R. Mezinárodní účast závodníků SP v NMnM 2012. Nové Město na Moravě. 2013 VODÁKOVÁ, A. a M. PETRUSEK. Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 8071841641.


VYSTOUPIL, J., M. ŠAUER, A. HOLEŠINSKÁ a P. METELKOVÁ. Základy cestovního ruchu. Brno: Masarykova univerzita, 2006. ISBN 80-210-4167-6. WOKOUN, R. Teorie regionu. In KOLEKTIV AUTORŮ. Úvod do regionálních věd a veřejné správy. Praha: IFEC. s.r.o., 2001. ISBN 8086412083

Elektronická: A brief summary on how FIS points work. Rob Bullen [online]. ©2009-2011 [cit. 201211-22]. Dostupné z: http://www.robertbullen.co.uk/guide-to-fis-points.html Areál Vysočina. MS Biatlon 2013 [online]. 2013 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://www.biathlonnmnm.cz/cz/areal-vysocina.html Areál Vysočina. Ubytování a dovolená v ČR [online]. ©2013 [cit. 2013-02-20]. Dostupné z: http://www.biathlonnmnm.cz/cz/areal-vysocina.html Běžecké lyžování technika, metodika, jak na běžky. Lyže-Lyže.cz [online]. © 2012 [cit. 2012-12-07]. Dostupné z: http://www.lyze-lyze.cz/i/384-bezecke-lyzovani.html Biatlonový areál v Novém Městě byl otevřen, MŠMT ČR. MŠMT ČR [online]. 2011 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/pro-novinare/biatlonovy-areal-vnovem-meste-byl-otevren ČSTV - Český svaz tělesné výchovy [online]. 2012 [cit. 2012-12-22]. Dostupné z: http://www.cstv.cz/ E.ON ZLATA LYŽE 2007 [online]. 2006 [cit. 2013-28-02]. Dostupné z: http://old.zlatalyze.cz/2007 FIS-Ski a) - Cross-Country. FIS-Ski - International Ski Federation - News - Next Winter Events.[online]. 2012 [cit. 2012-11-22]. Dostupné z: http://www.fisski.com/uk/news/descriptionfisdiciplines/cross-country.html FIS-Ski b) - Inside FIS. FIS-Ski - International Ski Federation - News - Next Winter Events [online]. 2012 [cit. 2012-12-01]. Dostupné z: http://www.fisski.com/uk/insidefis/history/fishistory.html FIS-Ski c) - Structure. FIS-Ski - International Ski Federation - News - Next Winter Events [online]. 2012 [cit. 2012-12-01]. Dostupné z: http://www.fisski.com/uk/insidefis/structure.html FIS-Ski d) - International Ski Federation - News - World Cup Finals, 2012 [cit. 201211-23]. Dostupné z: http://www.fis-ski.com/uk/disciplines/cross-country-rules/crosscountry-rules/rules.html


FIS-Ski e) - FIS World Championships. FIS-Ski - International Ski Federation - News World Championships [online]. September 2012 [cit. 2013-03-08]. Dostupné z: http://www.fis-ski.com/data/document/wsc-rules-2012-e_clean-version_291012.pdf FIS-Ski f) - World Cup Quotas. FIS-Ski - [online]. 2013 [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: www.fis-ski.com/uk/disciplines/cross-country-rules/cross-countryrules/worldcupquotas.html FIS-Ski g) - FIS World Cup. FIS-Ski - International Ski Federation - News - World Cup Finals [online]. 2012 [cit. 2012-12-11]. Dostupné z: http://www.fisski.com/uk/disciplines/cross-country/cross-country-worldcup.html Historie lyžování na Novoměstsku [online]. 2012 [cit. 2012-11-22]. Dostupné z: http://old.zlatalyze.cz/historie/index.php?xsz=zpravodajstvi&aa=6 http://books.google.cz/books?id=V9OeqjG0f7EC&printsec=frontcover&hl=cs&source =gbs_ge_summary_r&cad=0#v=onepage&q&f=false Charakteristika a význam cestovního ruchu v Česku. CzechTourism [online]. ©20052012 [cit. 2012-11-22]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/didaktickepodklady/1-charakteristika-a-vyznam-cestovniho-ruchu-v-cesku/ Koncepce financování sportu v České republice: Analyticko – koncepční studie. ČSTV [online]. 2012 [cit. 2013-01-18]. Dostupné z: http://www.cstv.cz/zpravy/ostatni/koncepce_financovani_sportu-prezentace.pdf Kotáb, J. 2010. Prezentace. Schvalovací proces pro přidělení sportovních akcí Lyžování Nové Město na Moravě - Vysočina - Lyžování - Lyže - Sjezdovka. Lyžování Nové Město na Moravě - Vysočina - Lyžování - Lyže - Sjezdovka [online]. 2012 [cit. 2012-12-07]. Dostupné z: http://lyzovani.nmnm.cz/?ICM=2&ITEM=0000000001 Mapy | ČSÚ v Jihlavě. Český statistický úřad | ČSÚ [online]. ©2013 [cit. 2013-02-15]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/mapy Mapy.cz [online]. 2013 [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: http://mapy.cz/ Město Nové Město na Moravě - statnisprava.cz. Pomáháme lidem najít cestu k úřadům - statnisprava.cz [online]. © 2000 - 2012 [cit. 2012-12-07]. Dostupné z: http://www.statnisprava.cz/rstsp/ciselniky.nsf/i/596230 Nové Město na M. | e-Vysočina [www.e-vysocina.cz]. Vysočina, Žďárské vrchy, Svratecká hornatina, ubytování, obce, kamery, počasí | e-Vysočina [www.evysocina.cz] [online]. © 2000-2012 [cit. 2012-11-22]. Dostupné z: http://www.e-


vysocina.cz/web/vysocina/generovano/obec000044.html Nové Město na Moravě. Místopisný průvodce po ČR [online]. © 2009 [cit. 2012-1122]. Dostupné z: http://www.mistopisy.cz/o-obci_nove-mesto-na-morave_333.html ORP Nové Město na Moravě | ČSÚ v Jihlavě. Český statistický úřad | ČSÚ [online]. 5.6.2012 [cit. 2012-11-22]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/orp_nove_mesto_na_morave Plánek Vysočina Areny. MS Biatlon 2013 [online]. 2013 [cit. 2013-03-14]. Dostupné z: http://www.biathlonnmnm.cz/cz/planek-vysocina-areny.html Poznáváme Vysočinu nástroji GIS [online]. ©2011 [cit. 2012-11-10]. Dostupné z: http://gynome.nmnm.cz/gisvysociny/ Průmysl cestovního ruchu. GALVASOVÁ, Ivana a kol. Index of /publikace [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008 [cit. 2012-11-22]. Dostupné z: http://www.garep.cz/publikace/prumysl-cestovniho-ruchu.pdf Ski areál Nové Město na Moravě. Ubytování a dovolená v ČR [online]. ©2000-2013 [cit. 2013-02-20]. Dostupné z: http://www.turistik.cz/cz/kraje/vysocina/okres-zdar-nadsazavou/nove-mesto-na-morave/ski-areal-nove-mesto-na-morave/ SKI magazín TOUR - Skiatlon. SKI magazín TOUR [online]. 2010 [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: http://tour.skimagazin.cz/propozice/skiatlon.html SO ORP Nové Město na Moravě | ČSÚ v Jihlavě. Český statistický úřad | ČSÚ [online]. ©2013 [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/so_orp_nove_mesto_na_morave SOUMAR, L. a BOLEK, E., Běh na lyžích: 2., doplněné vydání [online]. Praha: Grada Publishing a.s., 2012 [cit. 2012-12-07]. ISBN 8024739666. Dostupné z: http://books.google.cz/books?id=V9OeqjG0f7EC&printsec=frontcover&dq=Soumar+a +Bolek&hl=cs&sa=X&ei=SXFpUYyhO8qn4AS6hIDYAg&ved=0CDEQ6AEwAA Svaz lyžařů ČR - Oficiální stránky Českého svazu lyžařů [online]. ©2007 [cit. 2012-1209]. Dostupné z: http://www.czech-ski.com/index.php SZYMANSKI, S. Handbook on the Economics of Sport [online]. Great Britain: Edward Elgar Publishing, 2006 [cit. 2013-03-24]. ISBN 1847204074. Dostupné z: http://books.google.cz/books?id=PGRkblShhU8C&printsec=frontcover&hl=cs&source =gbs_ge_summary_r&cad=0#v=onepage&q&f=false Viessmann FIS World Cup Cross-Country a) - What is FIS Tour de ski?. Viessmann FIS World Cup Cross-Country - FIS Cross-Country Live streaming a. [online]. 2012 [cit. 2012-11-22]. Dostupné z: http://www.fiscrosscountry.com/fis-tour-ski/what-tour-


ski.html Viessmann FIS World Cup Cross-Country b) – FIS Tour de Ski rules.. Viessmann FIS World Cup Cross-Country - FIS Cross-Country Live streaming. [online]. 2012 [cit. 2012-11-22]. Dostupné z: http://www.fis-ski.com/data/document/rulescc_1213_all_withcover.pdf Viessmann FIS World Cup Cross-Country c) - DOWNLOADS. Viessmann FIS World Cup Cross-Country - FIS Cross-Country Live streaming [online]. 2012 [cit. 2012-1212]. Dostupné z: http://www.fiscrosscountry.com/data/document/tour-de-ski_logo16x9.jpg Viessmann FIS World Cup Cross-Country d) - Viessmann FIS World Cup CrossCountry - FIS Cross-Country Live streaming [online]. 2012 [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: http://www.fiscrosscountry.com/about-competitor-top-ath/koukalmartin,32117.html Viessmann FIS World Cup Cross-Country e) - SLAVIC CUP - Viessmann FIS World Cup Cross-Country - FIS Cross-Country Live streaming [online]. 2013 [cit. 2013-0218]. Dostupné z: http://www.fiscrosscountry.com/continteal-cup/slavic-cup.html Vysočina Aréna, Žďárské vrchy. Turistika.cz - Pro větší zážitek z cesty i výletu [online]. 2007-2012 [cit. 2012-12-07]. Dostupné z: http://www.turistika.cz/mista/vysocina-arena Zákon č. 128 o obcích (obecní zřízení). In: Sbírka zákonů. 2000. Dostupné z: http://www.zakonycr.cz/seznamy/128-2000-sb-zakon-o-obcich-(obecni-zrizeni).html Zlatá lyže 2002. ZLATA LYŽE - GOLDEN SKI [online]. 2002 [cit. 2013-03-14]. Dostupné z: http://old.zlatalyze.cz/index_zl.html

Rozhovory: Honzl, P. (2012): Rozhovor s Petrem Honzlem o pravidlech a pořádání závodu FIS Tour de Ski ze dne 18. 11. 2012 Honzl, P. (2013): Rozhovor s Petrem Honzlem o jednotlivých ročnících závodů ze dne 30.3 2013 Paleček, K. (2012): Rozhovor s Ing. Kvidem Palečkem a finančním zajištění závodů ze dne 25. 11. 2012 Novotný, V. (2013): Rozhovor s Vladimírem Novotným o návštěvnosti závodů v NMnM zde dne 15. 3. 2013

Seznam obrázků

7 Seznam obrázků Obr. 1

Hlavní cena závodu Zlaté lyže

16

Obr. 2

Schéma organizační struktury FIS

19

Obr. 3

Schéma OV SP v běhu na lyžích v NMNM

25

Obr. 4

Členění národního hospodářství podle kritéria vlastnictví

28

Obr. 5

Institucionální rámec sportu v ČR

29

Obr. 6

Rozdělování státních zdrojů na podporu tělesné kultury

30

Obr. 7

Podíl jednotlivých subjektů na financování sportu v letech 2007-2011

31

Obr. 8

Soukromé zdroje financování sportu

32

Obr. 9

Hierarchie oficiálních partnerů FIS Tour de Ski

43

Obr. 10 Logo Tour de Ski a titulní sponzor Viessmann

43

Obr. 11 Struktura rozpočtů (v tis. Kč) podle příspěvků MěÚ NMnM, kraje, státu v letech 200–2012

46

Obr. 12 Vývoj rozpočtů a zisků/ztrát jednotlivých ročníků SP v běhu na lyžích v NMnM 2000–2012

47

Obr. 13 Procentuální podíl jednotlivých subjektů na financování Vysočina Areny v letech 2011–2013

50

Obr. 14 Financování Vysočina Arény v letech 2011-2013

51

Obr. 15 Návštěvnost SP v běhu na lyžích v NMnM v letech 1995-2012

52

Obr. 16 Kapacita lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních v ORP NMnM v letech 2000-2011 Obr. 17 Mezinárodní účast závodníků SP v NMnM 2012

53 54

Seznam tabulek

8 Seznam tabulek Tab. 1

Přínosy cestovního ruchu

12

Tab. 2

Klasifikace lyžařských soutěží a závodů

20

Tab. 3

Národní kvóty SP dle pravidel 2012/2013

21

Tab. 4

Porovnání národních kvót ČR a Norska pro rok 2012/2013 (extra kvóty)

21

Tab. 5

Rozdělení disciplín SP v běhu na lyžích

22

Tab. 6

Body SP Distance World Cup a Sprint World Cup

23

Tab. 7

Bonusové Body SP při hromadných startech

23

Tab. 8

Disciplíny SP v lyžování dle platných pravidel FIS 2012/2013

24

Tab. 9

Celkové body SP podle pořadí závodníků.

24

Tab. 10

Přehled závodů Zlaté lyže v NMnM v letech 2000-2012

40

Tab. 11

Zastoupení OV SP v běhu na lyžích v NMnM v roce 2012

41

Tab. 12

Nákladová a příjmová část rozpočtu závodů SP v běhu na lyžích v NMnM

42

Tab. 13

Ekonomické zajištění závodů v letech 2000–2012

44

Tab. 14

Vyčíslení nákladů, příjmů a ztráty v roce 2006

45

Tab. 15

Etapy výstavby Vysočina Arény

49

Tab. 16

Financování Vysočina Arény v letech 2011–2013

50

Tab. 17

Kapacita ubytovacích zařízení v ORP NMnM v letech 2000-2011

53

Tab. 18

Legenda k mapě

79

Seznam zkratek

9 Seznam zkratek CIS – Mezinárodní lyžařská komise ČR – Česká republika ČSR – Československá republika ČSTV – Český svaz tělesné výchovy DSO – Dobrovolné svazky obcí FIS – Mezinárodní lyžařská federace MŠMT – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy NMnM – Nové Město na Moravě OH – Olympijské hry ORP – obec s rozšířenou působností OV – Organizační výbor Rada TVS – Rada pro tělovýchovu a sport SK – Sportovní klub SLČR – Svaz lyžařů České republiky SP – Světový pohár TLG – tourism-led growth UNTWO – United Nations World Tourism Organization

Přílohy

Přílohy

A

Poloha NMnM

Zdroj: ČSÚ v Jihlavě 2013: online

Přílohy

B

Areál 2002

Zdroj: Zlatá lyže 2002: online

Přílohy

C

Areál 2007

Zdroj: E.ON ZLATÁ LYŽE 2007: online

Přílohy

D

Areál 2013

Zdroj:

Plánek Vysočina Areny 2013: online

Přílohy

E

Procentuální vyjádření struktury rozpočtů v jednotlivých letech podle poskytovatelů dotací

Zdroj: Hamza 2013, vlastní zpracování

Přílohy

F

Ubytovací kapacity v okolí NMnM pro SP v běhu na lyžích

Zdroj: Mapy.cz 2013: online Tab. 18

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Legenda k mapě

Hotel Artis Hotel Horní Dvůr Penzion Romantika Hotel SKI Penzion U Pasáčka Penzion Vrchovina Chalupa U Čtyř koček

Zdroj: vlastní zpracování

8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.

Penzion Pegas Hotel Horník Hotel Pavla Penzion Sykovec Hotel U Loubů Hotel Devět Skal Hotel Jehla

Přílohy

G Schéma

Zdroj: vlastní zpracování

Přílohy

H Rozhovory H. 1 Struktura rozhovoru Rozhovor Téma: SP v běhu na lyžích v Novém Městě na Moravě

Datum: Jméno: Věk: Pracovní pozice: V čem spatřujete pozitiva a negativa SP v běhu na lyžích konaném v Novém Městě na Moravě (NMnM)? 2. Který ročník SP v běhu na lyžích považujete za nejzdařilejší (z hlediska divácké návštěvnosti, ekonomické a organizační stránky apod.)? Který ročník SP v běhu na lyžích v NMnM (pokud takový ročník byl) znamenal ekonomickou ztrátu a měl negativní vliv na region? 3. Čím si myslíte, že SP v NMnM vyniká a dokáže si tudíž udržet po tak dlouhou dobu pozici pořadatelského města? 4. Domníváte se, že úroveň závodu a jeho význam z hlediska organizačního a technického zajištění postupně stoupá? (úrovní závodu se v tomto případě nemyslí žádné sportovní výsledky či úspěchy) 5. Jak hodnotíte diváckou účast na SP v NMnM v porovnání s ostatními pořadatelskými městy? 6. Čím si vysvětlujete značné výkyvy divácké návštěvnosti SP v průběhu let 1995 – 2012? 7. Myslíte si, že Nové Město na Moravě je díky konání SP atraktivní pro potencionální turisty? A z jakého důvodu? 8. Považujete doprovodný program SP v NMnM za jeden z faktorů, který ovlivňuje návštěvnost NMnM? 9. Vzhledem k letošnímu ročníku Mistrovství světa v biatlonu 2013, domníváte se, že by tato sportovní akce mohla nějak ohrozit další případné pořádání SP v běhu na lyžích v Novém Městě na Moravě, či jej dokonce vytlačit? 10. Máte za to, že vybudování Vysočina Arény může přispět a zvýšit šance Novému Městu na Moravě k získání statusu pořadatelského města pro další SP? 11. Na závěr našeho rozhovoru, chtěl/a byste ještě něco dodat?

1.

Přílohy

H. 2 Transkripce rozhovorů Rozhovor I. Datum: 14. 3. 2013 Jméno: Ludvík Staněk Věk: Pracovní pozice: mezinárodní rozhodčí

1. V čem spatřujete pozitiva a negativa SP v běhu na lyžích konaném v Novém Městě na Moravě (NMnM)? Jako pozitivum bych označil zejména rozvoj běžeckého lyžování na Vysočině a také obrovskou diváckou kulisu, neboť tyto závody dokázaly do Nového Města přilákat turisty jak z Moravy a Čech, tak i z dalších zemí (zejména těch severských) a Nové Město, ale i celé okolí se díky pohárům dostalo do podvědomí. S přívalem turistů si nepochybně začali vydělávat i místní podnikatelé. Další velkou výhodou byla zvýšená údržba města, spravovaly se silnice a celkově se na visáž města hodně dbalo. A co se týče samotného pořádání, závody dávaly možnost mnoha lidem získat práci, kterou se mohli živit. Například i v tak malé vísce, jako jsou Tři Studně, která má sotva sto obyvatel, bylo při pořádní Zlaté lyže díky ubytovávání turistů a závodníků najednou téměř pět tisíc lidí. Což mělo obrovský význam a Nové Město a široké okolí na turistech opravdu velmi vydělávalo. Celkově bych řekl, že SP měl velké zásluhy na rozvoji našeho regionu, s léty před SP se to nedá ani srovnávat. Na druhé straně ten turistický ruch a také doprovodné akce, které se konaly povětšinou na náměstí (pozn. Vratislavovo náměstí), s sebou nesly nepříjemnosti, jako je stěžování místních občanů na hluk, který byl, řekněme si to upřímně, občas opravdu velký. 2. Který ročník SP v běhu na lyžích považujete za nejzdařilejší (z hlediska divácké návštěvnosti, ekonomické a organizační stránky apod.)? Který ročník SP v běhu na lyžích v NMnM (pokud takový ročník byl) znamenal ekonomickou ztrátu a měl negativní vliv na region? Za nejzdařilejší ročník bych jednoznačně označil první ročník FIS Tour de Ski. Tato akce byla po všech stránkách perfektně zajištěna. Jednak byla opravdu velmi výdělečná, ale také organizační zajištění bylo bezchybné, návštěvnost závodů byla velmi vysoká, na čemž se nepochybně podílela velká reklamní kampaň, která byla s tímto ročníkem spojena a setkali jsme se s velkým zájmem medií (zejména tedy televize). Peníze, které jsme vydělali navíc, se potom použily na vybavení našich závodníků na celou sezónu a také jsme z nich zorganizovali „bafuňářské závody“na Studnicích pro pořadatele a rozhodčí. Mimo to, tento závod FIS vyhodnotila jako nejlepší z celé sezony tohoto ročníku SP. Prodělečný ročník byl na Štrbském plese díky nečekaným nákladům, kdy se veškeré novoměstské zázemí (organizační tým, zařízení, technika) muselo dopravit až na Slovensko. I přesto měl závod vysokou kvalitu a Slováci byli nadšení! Dal-

Přílohy

ším ročníkem, který, přestože nebyl výdělečný, ani neznamenal ztrátu, byl nultý ročník v roce 1980. Důvodem byla poměrně nízká divácká účast a někteří závodníci (například němci, sověti, poláci) se ani nedostavili. Přesto byl tento ročník neopomenutelný, neboť pro nás znamenal zařazení do kolotoče závodů SP. Naopak opravdový prodělek jsme zaznamenali při posledním ročníku Tour de Ski v roce 2009, kdy se ztráty vyšplhaly na částku 1 milion korun. Důvodem byla nedokonalá organizace a pamatuji si, že jsme měli i nějaké problémy s televizí. Ovšem nutno dodat, že žádný ze závodů neměl negativní vliv na region. Jinak na ostatních pohárech jsme nikdy neprodělali. 3. Čím si myslíte, že SP v NMnM vyniká a dokáže si tudíž udržet po tak dlouhou dobu pozici pořadatelského města? Víte, tady je obrovská tradice, protože úplně první závod jsme zde zorganizovali už v roce 1910. Ta tradice zde už poté vždycky byla a stále je. A navíc je zde v Novém Městě obrovská masa pořadatelů a funkcionářů a rozhodčích. My dokážeme celý pořadatelský sbor postavit z občanů v Novém Městě, což jinde vůbec není. Jenom v tak malém městě jako je to naše, máme k dispozici 50 kvalifikovaných rozhodčích a to nemluvě o ostatních členech výboru a traťařích (pozn. lidé, kteří měli na starosti úpravu lyžařských tratí). Takže v Novém Městě nikdy nechybělo nadšení, ale ani kvalita, tudíž byly závody vždy na vysoké úrovni, o kterou se pořadatelé snažili za každých podmínek, a to ať už se jel SP nebo Párkové závody (pozn. Dětské lyžařské závody). A opravdu, úsilí a píle pořadatelů se vždy vyplatila, neboť podle FIS se závody v Novém Městě nikdy nedostaly v žebříčku hodnocení pod třetí místo. Své jedinečné postavení má zde SP také proto, že v Kraji Vysočina se žádné jiné sportovní akce takovýchto rozměrů nekonaly. A určitě velký vliv měla také ohromná propagace Nového Města. Pamatuji si, jak sem jezdil na stadion dělat živé vysílání pan Vlk z brněnského rádia. A myslím, že i to nás dostalo hodně nahoru a celé Nové Město se hodně vrylo do paměti. 4. Domníváte se, že úroveň závodu a jeho význam z hlediska organizačního a technického zajištění postupně stoupá? (úrovní závodu se v tomto případě nemyslí žádné sportovní výsledky či úspěchy) Tak to bych neřekl. Já bych ten průběh viděl spíš jako takovou sinusoidu. Občas to procházelo přes vrcholy, místy spadlo, ale nikdy nekleslo pod úroveň. A ty vrcholy se střídaly, protože na tom se podílelo mnoho důležitých věcí. Jednak se Vám musí všechno sejít tak, jak má. V první řadě je to počasí, které je vždy ovlivňujícím faktorem, zda přijdou diváci. Pokud přijdou, tak vzniká bezvadná kulisa závodu. Čili to je takový opravdu velký fenomén to počasí. Pak se také musí sejít dobrá konkurence závodníků, tím pádem, pokud se závodu účastní opravdová špička, tak se mají diváci na co dívat, čímž závod nabývá vysoké úrovně.

Přílohy

5.

Jak hodnotíte diváckou účast na SP v NMnM v porovnání s ostatními pořadatelskými městy? Popravdě řečeno, nedá se to srovnat s žádným jiným městem. Já když jsem byl delegován na Mistrovství světa do Liberce, tak tam byla sotva třetinová účast s jakou se setkáváme na „obyčejných“ závodech SP v Novém Městě. Ani místní obyvatelé tam nešli, což o mnohém taky vypovídá.

6. Čím si vysvětlujete značné výkyvy divácké návštěvnosti SP v průběhu let 1995 – 2012? Jednoduše tím, že kolem roku 1995 se závodů účastnila ta nejlepší závodnická špička. To si ještě pamatuji, jak tady závodil Zorzci nebo Dæhlie. A také to bylo tím, že i v našich českých řadách jsme měli výtečné závodníky, kteří se s nimi mohli poměřovat. Což přinášelo obrovskou návštěvnost, všichni je chtěli na živo vidět. A tato špička trvala od toho roku 95 víceméně až do roku 2007, pak už to šlo rapidně dolů. Mimo to je návštěvnost nepochybně ovlivněna rozdělením závodů do programu. Je tedy rozhodující, který typ závodu se u nás pojede. Často jsme zde měli i sprinty a ono s těmi sprinty je to zkrátka tak, že někteří závodnici je ani nejezdí, takže proto se třeba vůbec na ten daný závod nedostaví. A obecně v poslední době už tak dobré české závodníky nemáme, takže to pak ovlivňuje ztrátu diváckého zájmu. 7. Myslíte si, že Nové Město na Moravě je díky konání SP atraktivní pro potencionální turisty? A z jakého důvodu? To jednoznačně, o tom není pochyb. Nedávno v televizi ukazovaly takový shot z lyžařských tratí na Novoměstsku a turisté tam říkali: “My už jsme tady na Vysočině třetí víkend, chtěli jsme si projet ty krásné tratě, kde při závodech řvaly a fandily ty stovky lidí.“ Tudíž, Nové Město má díky těmto závodům opravdu velký potenciál pro cestovní ruch. Navíc ty tratě jsou zde bezesporu kvalitní. A v průběhu zimy se zde pořádá mnoho dalších akcí, třeba ty psí spřežení, co se jezdí na Vlachovicíc či Merida Bike v létě, to má vždycky velký ohlas. 8. Považujete doprovodný program SP v NMnM za jeden z faktorů, který ovlivňuje návštěvnost NMnM? To si nemyslím. Ti lidé sem prioritně jedou na závod, doprovodný program samozřejmě ocení a přijdou se podívat. Řekl bych tedy, že to k tomu nepochybně patří, ale návštěvnost to určitě nijak výrazně neovlivňuje. Dokonce se stává, že ti, co přijedou na závody a nejsou zdejší, tak pak často odjíždí hned domů. Myslím, že tady ty koncerty a další doprovodné akce jsou hlavně navštěvovány novoměšťáky. 9. Vzhledem k letošnímu ročníku Mistrovství světa v biatlonu 2013, domníváte se, že by tato sportovní akce mohla nějak ohrozit další případné pořádání SP v běhu na lyžích v Novém Městě na Moravě, či jej dokonce vytlačit?

Přílohy

Já bych Vám to řekl asi takhle. Mistrovství světa by nemělo možnost ten SP vytlačit, když bychom se k němu dostali. Ale my se k tomu běžeckému Světovému poháru dostáváme teď už čím dál méně. Jednak, ta konkurence měst je veliká a hlavně severské země mají skvělé a nové vybavení pro pořádání těchto akcí. Navíc, teď momentálně je silnější lobby toho biatlonu než běžeckého lyžování přímo u nás v organizačním výboru (lyžařského klubu). 2/3 jsou totiž podnikatelé a jsou to právě firmy, které stavěly novou Vysočina arénu. Stejně ale, nebýt SP, tak by ten biatlon tady nebyl, SP v běhu na lyžích mu totiž udělal předem dobré jméno. Čili když se nám podaří SP v tak vysoké konkurenci měst získat, tak ho nepochybně uděláme kvalitně a bude dobrý, jenže do budoucna to teď bude jinak, bude se to střídat tak, že jeden rok se v Liberci v rámci SP poběží sprinty a další rok se bude konat SP u nás (během těch tradičních dvou dní), takže teď bude u nás SP v roce 2014 a 2016. A pokud dovolíte, dál bych se do těchto polemik nepouštěl, já je nechci urazit. 10. Máte za to, že vybudování Vysočina Arény může přispět a zvýšit šance Novému Městu na Moravě k získání statusu pořadatelského města pro další SP? Nemyslím si, že by nám vybudování Vysočina Arény pomohlo, ta kritéria pro běžecké lyžování jsou úplně v něčem jiném. Naopak si myslím, že to moc neprospělo, vzhledem k tomu, jak byly tratě pro biatlon upravovány, například, jak zasáhly do našeho 5 kilometrového okruhu, který byl slavný pro svoje esíčka a houpačky. 11. Na závěr našeho rozhovoru, chtěl/a byste ještě něco dodat?

Rozhovor II. Datum: 15. 3. 2013 Jméno: Doc. Ing. Ladislav Slonek, CSc. Věk:Pracovní pozice: předseda OV

1. V čem spatřujete pozitiva a negativa SP v běhu na lyžích konaném v Novém Městě na Moravě (NMnM)? Já bych to rozdělil na dvě etapy – do roku 1990 a potom dál. Do roku 1990 bych ten přínos pro region spatřoval v tom, že se sem k nám vůbec dostal západní svět a mi s ním navázali kontakty. To bylo neskutečné, když sem přijeli Švédové, Finové, Norové, Kanaďani, Američani a podobně. V té době, jsme tu byli doslova zavření a naráz se sem dostalo něco takového, což bylo neuvěřitelné. Čili celkově to bylo vlastně takové otevření očí, že jsme viděli, jak jsme oproti světu pozadu a co všechno musíme dělat, abychom ten vyspělejší svět dohnali. To bych

Přílohy

označil jako takový sociologický přínos. Další takový přínos je určitě to, že mnoho lyžařů/funkcionářů, kteří se díky Světovému poháru dostali za hranice, tam načerpalo mnoho zkušeností a inspirací a to se projevilo například i tím, že si pak zde v Novém Městě postavili domky, které jsou pro naše prostředí atypické a naše město oživovali. Právě ta inspirace v zahraničí naše město posouvala dál a dál. To jsou zkrátka tisíce maličkostí, které ačkoliv jsou malé, tak jsou neuvěřitelně důležité. A co se týče negativ, tak to snad ani nevidím žádná. Lyžování zde zkrátka bylo hybnou silou pro to, aby se tady něco dělo, aby se neustále zlepšovaly tratě, infrastruktura, výstavba. 2. Který ročník SP v běhu na lyžích považujete za nejzdařilejší (z hlediska divácké návštěvnosti, ekonomické a organizační stránky apod.)? Který ročník SP v běhu na lyžích v NMnM (pokud takový ročník byl) znamenal ekonomickou ztrátu a měl negativní vliv na region? Do roku 1991 ty poháry, které pořádalo ÚS ČSTV, tak ty byly plně sanované, byl schválený rozpočet a pokud ten rozpočet byl dodržen, tak nikdy nebyl žádný problém. My jsme totiž měli jednoho z nejlepších ekonomů, to byl pan Petr Peňáz, který byl vždy ohromně přesný, a 14 dní po závodě bylo vždy vše precizně vyúčtováno. Takže to bylo další plus, že v tom socialistickém rozpočtu jsme nikdy nepřesáhli přes a nikdy s Novým Městem nebyly problémy. Málokdy se Nové Město dostalo pod rozpočet, například minulý ročník SP v roce 2012 skončil v plusových číslech, ale předseda organizačního výboru to doplnil poznámkou, že je to i tím, že v Novém Městě na Moravě stále hodně lidí dělá pro SP pouze jako dobrovolníci a to z přesvědčení pro Nové Město a pro lásku k lyžování. Otázkou je, jak tomu bude po letošním mistrovství v biatlonu, kde veškerá dobrovolnická práce byla zaplacena vysokými částkami. A který ročník byl nejlepší? Těžko říct. My jsme si totiž po každém ročníku vždy říkali, že zrovna tenhle byl nejlepší! 3. Čím si myslíte, že SP v NMnM vyniká a dokáže si tudíž udržet po tak dlouhou dobu pozici pořadatelského města? Jednak to je tradicí, protože první závody se zde pořádaly už v roce 1910. A jednak to je něco jako genius loci. Vzhledem k tomu, že Nové Město je od všeho trošku odřízlé, dálnice daleko, je zde krásná příroda, tak to tu lidé zkrátka mají rádi. Je to úplně něco jiného než třeba Liberec, kde každý ročník krachuje pro jeho nezájem a sterilitu. Naopak u nás ti lidé přijdou do esíček a houpaček a fandí, protože lyžování mají novoměšťáci po dlouhá léta rádi. 4. Domníváte se, že úroveň závodu a jeho význam z hlediska organizačního a technického zajištění postupně stoupá? (úrovní závodu se v tomto případě nemyslí žádné sportovní výsledky či úspěchy) Stoupá a jde to ruku v ruce s technickým rozvojem hardwaru a softwaru, který nám dodává FIS.

Přílohy

5.

Jak hodnotíte diváckou účast na SP v NMnM v porovnání s ostatními pořadatelskými městy? Ti lidé to tady mají jednak rádi a jednak umí sami jezdit na lyžích a jdou se podívat, jak jezdí světové špičky. Tudíž, to nejsou diváci, kteří hledají senzaci. To jsou naopak diváci, kteří lyžování znají, fandí mu, mají v kapse stopky a prožívají to. A ta účast je zde vždy vysoká!

6. Čím si vysvětlujete značné výkyvy divácké návštěvnosti SP v průběhu let 1995 – 2012? Určitě se na tom podílí výkonnost českých závodníků. Když jezdila Katka Neumanová, Bauer nebo novoměšťák Koukal, tak to lidé chodili, chtěli je vidět a fandit. To chodilo určitě víc lidí, než obvykle a tak to prostě je. 7. Myslíte si, že Nové Město na Moravě je díky konání SP atraktivní pro potencionální turisty? A z jakého důvodu? Ano, a jednoduše z toho důvodu, že se o nás mluví. Dneska zapnete televizi, internet, podíváte se do novin a je to tam – SP v běhu, SP v biatlonu, Mistrovství světa v biatlonu a vše v Novém Městě. A ti lidé si řeknou:“ No, kam bychom si jinam šli zalyžovat než do Nového Města?“ A v létě… „Tak se tam pojedem podívat, jak to tam vypadá!“ Zkrátka, bez lyžování, by naše město bylo zapšklé, ospalé a provinční městečko. Nebýt toho sportu, tak jsme na dně provincialismu. Ono třeba i nebýt lyžování, tak tady není vůbec Sporten, což je jedna z největších továren ve výrobě lyží na světě, dělá ročně 36 000 párů lyží. 8. Považujete doprovodný program SP v NMnM za jeden z faktorů, který ovlivňuje návštěvnost NMnM? Spíš to považuji za jistou tradici. Já si myslím, že lidé, kteří jsou na náměstí, tak jsou to i ti, kteří nechodí fandit do Ochozy a přijdou se jenom podívat na ohňostroj. Ale je to tradice, na tyto akce chodí zhruba 5 000 lidí a patří to k tomu. 9. Vzhledem k letošnímu ročníku Mistrovství světa v biatlonu 2013, domníváte se, že by tato sportovní akce mohla nějak ohrozit další případné pořádání SP v běhu na lyžích v Novém Městě na Moravě, či jej dokonce vytlačit? Ne. Může nás ohrozit pouze naše neschopnost. Je třeba FISu jasně deklarovat, že tak, jak jsme připravili biatlon, tak jsme schopní připravit Mistrovství světa v běžeckém lyžování. A pokud budeme z pohledu FIS příznivými adepti na pořádání SP, biatlon nás nemůže ohrozit. Ohrozit se můžeme pouze sami našimi chybami. 10. Máte za to, že vybudování Vysočina Arény může přispět a zvýšit šance Novému Městu na Moravě k získání statusu pořadatelského města pro další SP?

Přílohy

Určitě. Ta Aréna má parametry srovnatelné se všemi ostatními na světě, jako jsou Holmenkollen, Lahti apod. Ale ano, určitě to může mít pozitivní vliv, neboť ty tratě jsou světové. A na jejich projektování se dokonce podílela Mendelova univerzita, kde ty tratě zpracovali jako L1 (Ústav lesnických staveb) a nebýt jejich environmentálního programu, v kterém to udělali, tak by to nikdy nemohlo být tak rychle, jak to bylo. 11. Na závěr našeho rozhovoru, chtěl/a byste ještě něco dodat? Bude- li Nové Město chytré (a všichni, co se šplhají nahoru, by chytří měli být), a bude dělat vše pro to, aby se udrželo na té špičce, kde je, tak to bude bezvadný. Protože šplhat se nahoru je vždycky lehčí, než se na tom vrcholu udržet.

Rozhovor III. Datum: 16. 3. 2013 Jméno: Ing. Kvido Paleček Věk: 80 let Pracovní pozice: předseda Sportovního klubu (1980-2003)

1. V čem spatřujete pozitiva a negativa SP v běhu na lyžích konaném v Novém Městě na Moravě (NMnM)? Pozitiva jsou hrozně veliká. Já si myslím, že novoměšťáci si to ani neuvědomují, protože od doby, kdy SP vznikl, tak se zde jelo přes 25 ročníků a Nové Město je díky pohárům viditelné, vidí a zná ho široká veřejnost po celém světě. Navíc, je to středisko běžeckého lyžování, které přitahuje mnoho turistů. Protože být známý ve světě je zkrátka něco, co se nedá ocenit ani penězi. Nové Město má ve světě nyní zvučné jméno právě díky běžeckému lyžování. A že to nebylo vůbec jednoduché! Kromě toho, se zde díky pohárům a letos i kvůli biatlonu vybudovalo mnoho staveb, například bylo zrekonstruováno zdejšího vlakové nádraží nebo dopravní infrastruktura se velmi zlepšila, stejně tak jako dostupnost k areálu (pozn. dvě nově zbudované asfaltové a osvětlené přístupové cesty k Vysočina Aréně). 2. Který ročník SP v běhu na lyžích považujete za nejzdařilejší (z hlediska divácké návštěvnosti, ekonomické a organizační stránky apod.)? Který ročník SP v běhu na lyžích v NMnM (pokud takový ročník byl) znamenal ekonomickou ztrátu a měl negativní vliv na region? Já to vezmu od konce - nikdy SP neměl negativní vliv na region. Je pravda, že SP na Slovensku na Štrbském plese byl z ekonomického hlediska trošku nepovedený a to vzhledem k nákladům, které jsme museli vynaložit na to, abychom naše zázemí dostali na Slovensko, protože tenkrát u nás nebyl sníh. Ale přesto třeba divácká účast tam byla ohromná, přijelo spoustu novoměšťáků. A také ročník

Přílohy

v roce 1988, ten byl horší, protože FIS tenkrát za žádnou cenu nechtěl dovolit, aby se závod zrušil, a to přesto, že na celé Vysočině nebyl žádný sníh! A nejen na Vysočině, sníh nebyl skoro v celé Evropě. A jako nejúspěšnější ročník bych označil asi ten v toce 1995 (ročník k výročí založení 100 let SK v Novém Městě). Běželo se 15 km a 30 km a závodily zde takové legendy, jako byl Bjørn Dæhlie a to byla obrovská návštěvnost. (30 000 diváků). 3. Čím si myslíte, že SP v NMnM vyniká a dokáže si tudíž udržet po tak dlouhou dobu pozici pořadatelského města? Za prvé se ty poháry dělají vzorně a dobře, lidé tady tomu fandí a za druhé se zde ty poháry jezdí od roku 1933, takže je to tady velká tradice. Značný vliv má na to také přístup organizátorů, kteří tady v Novém Městě vždycky do poslední chvíle věří, že sníh napadne a jsou pro to schopni udělat cokoliv! To se pracovalo několik stovek hodin, aby se dal sníh dohromady. A zadarmo! Takže ten přístup, který tady novoměstští organizátoři mají, je úžasný! My jsme si občas říkali, že jsme blázni, že si myslíme, že se to povede. Ale vždycky jsme to zvládli. A stálo to za to! 4. Domníváte se, že úroveň závodu a jeho význam z hlediska organizačního a technického zajištění postupně stoupá? (úrovní závodu se v tomto případě nemyslí žádné sportovní výsledky či úspěchy) Určitě stoupá, neboť já sám jsem kdysi závodil a vím, jak se tenkrát třeba měřily časy a jak vypadalo to zázemí. Dneska je to jinak, je zde dostatek šaten, ubytovacích kapacit, parkovacích míst a samozřejmě na to má vliv i technický pokrok. 5.

Jak hodnotíte diváckou účast na SP v NMnM v porovnání s ostatními pořadatelskými městy? Kdybych to porovnával třeba s Davosem, tak tady u nás v Novém Městě máme tisícovou návštěvnost, návštěvnost v Davosu se pohybuje pouze v řádech stovek, ta je tam opravdu nízká. Tady ve střední Evropě (možná kromě biatlonu) je ze všech těch pořadatelských měst u nás návštěvnost nejvyšší.

6. Čím si vysvětlujete značné výkyvy divácké návštěvnosti SP v průběhu let 1995 – 2012? Oni zas tak velké výkyvy v té návštěvnosti nebyly. Ale je pravdou, že když jezdila Katka Neumannová, nebo Lukáš Bauer tak ti lidé chodili na ně, chtěli je vidět, chtěli jim fandit. Poté ale české lyžování začalo v běžecké části upadat, chybějí nám dobří reprezentanti, letos se nám sotva podařilo vůbec tu českou štafetu sestavit! Takže lidé rádi chodí kvůli nějakému účelu, ale protože ten pokles v zástupcích českých závodníků je, tak je to cítit i na té návštěvnosti.

Přílohy

7. Myslíte si, že Nové Město na Moravě je díky konání SP atraktivní pro potencionální turisty? A z jakého důvodu? Nepochybně je. Ti diváci co sem chodí na SP, tak nejdou jenom na závody. Valná většina z nich zde má i lyže a jen co skončí závody, tak je nasadí a jedou se projet po okolí. Myslím, že Vysočinu mají lidé rádi a rádi ji navštěvují. Vemte si, kolik je tady lyžařů z Brna. Ty vlaky jezdí vždycky úplně plný! Navíc akce jako je třeba Mistrovství světa horských kol, které se tady pořádá, má taky neskutečně velké ohlasy, návštěvnost je vždycky veliká. 8. Považujete doprovodný program SP v NMnM za jeden z faktorů, který ovlivňuje návštěvnost NMnM? Doprovodný program považuji za jeden z faktorů návštěvnosti, ale ten neovlivňuje návštěvnost SP. To ovlivňuje návštěvnost při těch akcích, které se díky Světovému poháru na náměstí konají. Tam chodí mladí lidé, celé rodiny. A myslím, že to je důležité, protože tím se k Světovému poháru dostanou i obyčejní lidé, kteří se sice prioritně jdou podívat na koncert a na ohňostroj, ale také i na to vyhlášení vítězů. Ten doprovodný program je prostě nedílnou součástí. 9. Vzhledem k letošnímu ročníku Mistrovství světa v biatlonu 2013, domníváte se, že by tato sportovní akce mohla nějak ohrozit další případné pořádání SP v běhu na lyžích v Novém Městě na Moravě, či jej dokonce vytlačit? Ne, to se rozhodně nebojím, že by běžecké lyžování bylo v Novém Městě vytlačeno biatlonem, protože je zde pořád Sportovní klub, který má na programu jak biatlon, tak i běžecké lyžování a my už také dnes víme, které závody (zda biatlon nebo běžecké lyžování) se zde do budoucna budou konat. 10. Máte za to, že vybudování Vysočina Arény může přispět a zvýšit šance Novému Městu na Moravě k získání statusu pořadatelského města pro další SP? Pochopitelně! Vybudovanou Vysočina Arenu biatlonisté považují za jeden ze tří nejlepších areálů na světě. Dnes máme vybudované tratě směrem k Harusově kopci, které jsou hlavně pro biatlon, ale stále jsou funkční tratě, které jsou směrem do Ochozy a jsou pro běžecké lyžování. Obě tyto tratě se dají kombinovat a propojovat, takže si myslím, že základna pro běžecké i biatlonové lyžování má zde stejně dobře vybudované zázemí. 11. Na závěr našeho rozhovoru, chtěl/a byste ještě něco dodat?

Přílohy

Rozhovor IV. Datum: 17. 3. 2013 Jméno: Bohuslav Veselský Věk: 76 let Pracovní pozice: velitel tratí (1969-2010)

1. V čem spatřujete pozitiva a negativa SP v běhu na lyžích konaném v Novém Městě na Moravě (NMnM)? Jako pozitivum vidím to, že lyžování je zde díky tomu na velmi vysoké úrovni a město díky němu vzkvétalo po všech stránkách. 2. Který ročník SP v běhu na lyžích považujete za nejzdařilejší (z hlediska divácké návštěvnosti, ekonomické a organizační stránky apod.)? Který ročník SP v běhu na lyžích v NMnM (pokud takový ročník byl) znamenal ekonomickou ztrátu a měl negativní vliv na region? Abych pravdu řekl, já jsem do těch financí tak neviděl, ale vždycky se to nějak udělalo a vždycky to nějak nakonec vyšlo. A to, co jsme v každém roce vydělali navrch, tak se dalo k dobru pro další ročníky a na výstavbu a modernizaci areálu. Ale co se týče těch slabších ročníků, tak to byl určitě ten na Štrbském plese v Tatrách, protože u nás nebyl sníh. 3. Čím si myslíte, že SP v NMnM vyniká a dokáže si tudíž udržet po tak dlouhou dobu pozici pořadatelského města? Myslím, že jednoduše proto, že to tady bylo už od nepaměti. Tudíž, už je to jakási tradice. 4. Domníváte se, že úroveň závodu a jeho význam z hlediska organizačního a technického zajištění postupně stoupá? (úrovní závodu se v tomto případě nemyslí žádné sportovní výsledky či úspěchy) Myslím, že ano. Protože je to především dáno technikou. Dříve jsme chodili s lopatami a vyváželi sníh i ve 4 hodiny ráno. A vzhledem k tomu, že se přišlo na tu lyžařskou technikou volnou, která vyžaduje širší tratě, tak máme k dispozici i mnohem více sněžných děl. 5.

Jak hodnotíte diváckou účast na SP v NMnM v porovnání s ostatními pořadatelskými městy? Hodnotím ji velmi pozitivně. Tady u nás ta návštěvnost vždycky byla vysoká. Byl jsem na jednom ročníku v Tatrách, ale to se vůbec nedalo srovnat, ono to bylo v takové odlehlé části, lidé sem museli dojíždět, takže jich tam oproti Novému Městu bylo málo.

Přílohy

6. Čím si vysvětlujete značné výkyvy divácké návštěvnosti SP v průběhu let 1995 – 2012? Já si myslím, že ačkoliv nějaké výkyvy byly, tak stejně to Nové Město má pořád velkou návštěvnost (oproti Liberci například). Ale výkyvy byly a je to dáno i tím, že dřív hodně lidé chodili fandit Katce Neumanové. A v posledních letech těch diváků bylo asi méně, řekl bych, že to možná i zevšednělo. Přece jenom, už jsme těch pohárů viděli spousty. 7. Myslíte si, že Nové Město na Moravě je díky konání SP atraktivní pro potencionální turisty? A z jakého důvodu? Určitě. Tady když to sleduji, tak o Novém Městě se mluví pořád. V televizi je toho plno. 8. Považujete doprovodný program SP v NMnM za jeden z faktorů, který ovlivňuje návštěvnost NMnM? Spíše ne. Ale chodí na to lidí hodně, je to na náměstí a tak se lidé přijdou podívat. 9. Vzhledem k letošnímu ročníku Mistrovství světa v biatlonu 2013, domníváte se, že by tato sportovní akce mohla nějak ohrozit další případné pořádání SP v běhu na lyžích v Novém Městě na Moravě, či jej dokonce vytlačit? To se neobávám. 10. Máte za to, že vybudování Vysočina Arény může přispět a zvýšit šance Novému Městu na Moravě k získání statusu pořadatelského města pro další SP? Myslím, že určitě. Jednak tím Nové Město získalo popularitu, tudíž se naše jméno teď skloňuje ve všech pádech, a navíc je to kvalitní areál. 11. Na závěr našeho rozhovoru, chtěl/a byste ještě něco dodat?

Rozhovor V. Datum: 27. 03. 13 Jméno: Michal Lamplot Věk: 30 Pracovní pozice: FIS Cross-Country Media and Projects Coordinator

1. V čem spatřujete pozitiva a negativa SP v běhu na lyžích konaném v Novém Městě na Moravě (NMnM)?

Přílohy

Pořádání SP je vždy pro pořadatelské místo jedinečnou možností pro propagaci a zviditelnění. Nejedná se pouze o sportovní podnik, ale o příležitost představit pořadatelské město sportovnímu světu. To platí i pro NMnM, které bylo vždy kolébkou lyžování. Prostřednictvím SP a především doprovodných, reklamních a dalších aktivit je možné přilákat významný segment potenciálních turistů a představuje jedinečnou platformu pro rozvoj turistického ruchu. Co se týče negativ, žádná nevidím, samozřejmě v případě že organizace velkých akcí je realizována v ekonomicky rozumných dimenzích. 2. Který ročník SP v běhu na lyžích považujete za nejzdařilejší (z hlediska divácké návštěvnosti, ekonomické a organizační stránky apod.)? Který ročník SP v běhu na lyžích v NMnM (pokud takový ročník byl) znamenal ekonomickou ztrátu a měl negativní vliv na region? K ekonomickým ukazatelům pro SK nemám přístup, takže na tuto otázku nedokážu hodnověrně odpovědět. Myslím si, že na SP (a na jiné mezinárodní akce) je potřeba se dívat z jiného než z čistě ekonomického hlediska (zda na sebe vydělají nebo ne). Pokud tyto sportovní akce mají návaznost na rozvoj turistického ruchu v regionu, tak se jedná vždy o investici do rozvoje regionu, přilákání turistů, apod. 3. Čím si myslíte, že SP v NMnM vyniká a dokáže si tudíž udržet po tak dlouhou dobu pozici pořadatelského města? Lyžování v NMnM má letitou tradici a může se beze studu řadit k tak velkým pořadatelským místům jako je Oslo nebo Lahti. SP v NMnM může nabídnout jedinečnou atmosféru, tisíce diváků podél trati a skvělou sportovně-technickou organizaci. Na co je ale třeba se zaměřit, je rozvoj vedlejších, zábavních aktivit. Bohužel již nestačí uspořádat závody SP a počítat s tím, že diváci přijdou automaticky, protože přišli vždy. V současné době se lidé chtějí především bavit, přijdou s celou rodinou a je třeba jim nabídnout takový program, aby na sportovišti zůstali co nejdéle a hlavně aby se bavili. 4. Domníváte se, že úroveň závodu a jeho význam z hlediska organizačního a technického zajištění postupně stoupá? (úrovní závodu se v tomto případě nemyslí žádné sportovní výsledky či úspěchy) Nároky na sportovně-technickou přípravu jsou pro všechny pořadatele SP stejné. V současné době nelze spatřovat výhodu vůči ostatním pořadatelům v tom, že po sportovní stránce jsou závody SP v NMnM připraveny na 100%. To musí být všude. Důležitá je nadstavba, viz bod 3. Ta rozhoduje. 5.

Jak hodnotíte diváckou účast na SP v NMnM v porovnání s ostatními pořadatelskými městy? Závody SP měly vždy skvělou diváckou kulisu. Rozhodně se NMnM může měřit s SP ve Skandinávii.

Přílohy

6. Čím si vysvětlujete značné výkyvy divácké návštěvnosti SP v průběhu let 1995 – 2012? Bohužel nemám přesné údaje o návštěvnosti v tomto období. Určitou roli hraje rozvoj sportovního areálu. Bez tribun vypadal stadion vždy plný diváků. Pokud je v současné době kapacita stadionu cca 10.000 (neznám přesnou kapacitu) tak i při stejné návštěvnosti jako před lety, vypadá stadion „prázdný“. V čem vidím rezervy v organizaci je právě zaměření se na doprovodné a zábavní aktivity. 7. Myslíte si, že Nové Město na Moravě je díky konání SP atraktivní pro potencionální turisty? A z jakého důvodu? Rozhodně! Jenom je potřeba tento potenciál dále rozvíjet! Slogan NMnM by měl být: „Jediné místo v ČR, kde chcete běhat na lyžích!“ 8. Považujete doprovodný program SP v NMnM za jeden z faktorů, který ovlivňuje návštěvnost NMnM? Rozhodně! Na tuto otázku jsem již vlastně v předchozích otázkách odpověděl. 9. Vzhledem k letošnímu ročníku Mistrovství světa v biatlonu 2013, domníváte se, že by tato sportovní akce mohla nějak ohrozit další případné pořádání SP v běhu na lyžích v Novém Městě na Moravě, či jej dokonce vytlačit? Rozhodně ne. Kombinace biatlonového a běžeckého areálu je ideální příležitostí, jak v pravidelném intervalu pořádat v NMnM velké světové sportovní akce. 10. Máte za to, že vybudování Vysočina Arény může přispět a zvýšit šance Novému Městu na Moravě k získání statusu pořadatelského města pro další SP? Samozřejmě, úspěšné zorganizování MS v biatlonu a dlouhodobá historie pořádání SP v běhu na lyžích dává jedinečnou příležitost pro NMnM, aby se zde i v budoucnu konaly velké akce. Bohužel již ale nestačí, jak jsem zmínil předtím, uspořádání na 100% bezvadné sportovně-technické úrovni, ale je potřeba i další nadstavba. 11. Na závěr našeho rozhovoru, chtěl/a byste ještě něco dodat?

Rozhovor VI. Datum: 30. 3. 2013

Jméno: Petr Honzl Věk: Funkce: ředitel SK NMnM, člen SLČR (dozorčí rada, místopředseda úseku běhu a severské kombinace)

Přílohy

1. V čem spatřujete pozitiva a negativa SP v běhu na lyžích konaném v Novém Městě na Moravě (NMnM)? Jako pozitivum v každém případě spatřuji to, že to byla pro NMnM velká propagace. A ty závody zde mají velkou tradici. Právě u nás se jel nultý ročník závodu SP, byl to závod na 20 km. V té době ty SP právě vznikly a to odstartovalo celý ten seriál závodů v NMnM (a nejen v NMnM, vlastně i všude po světě). Žádná negativa nevidím. 2. Který ročník SP v běhu na lyžích považujete za nejzdařilejší (z hlediska divácké návštěvnosti, ekonomické a organizační stránky apod.)? Který ročník SP v běhu na lyžích v NMnM (pokud takový ročník byl) znamenal ekonomickou ztrátu a měl negativní vliv na region? Těžko říct. Třeba z hlediska divácké návštěvnosti mělo NMnM jednoznačně nejvyšší návštěvnost, zejména tedy do doby, než se začalo závodit na severu (Holmenkollen, Lahti). Takže to byly úspěšné všechny závody. Co se týče ekonomické ztráty, tak se dá říci, že žádný závod (pokud byl uspořádán) nebyl prodělečný. Někdy jsme třeba těch peněz opravdu moc nevydělali, ale když se to povedlo, tak jsme je investovali zase zpátky do sportu, podporovali jsme české reprezentanty nebo jsme je investovali do výstavby areálu. Tudíž SP nikdy neměl žádný negativní vliv na region. Navíc jsme podle hodnocení FIS za celou dobu do roku 2009 nebyli horší jak třetí z těch dvanácti míst, kde se závody konaly. 3. Čím si myslíte, že SP v NMnM vyniká a dokáže si tudíž udržet po tak dlouhou dobu pozici pořadatelského města? Řekl bych, že vyniká právě v té vysoké divácké návštěvnosti. Ta NMnM velmi pomohla v době, kdy začala narůstat konkurence pořadatelských měst, NMnM mělo v tom velký náskok. Proto jsme byli pro FIS zajímaví, vysoká návštěvnost pro ně byla velmi rozhodujícím faktorem, a to je právě jeden z těch důvodu, proč si NMnM dokázalo tak dlouho udržet pozici pořadatelského města. Mimo to ty závody v NMnM byly vždy z pohledu sportovně-technické stránky uspořádány kvalitně. Navíc lyžování má a vždy mělo v NMnM tradici a vyniká i svými perfektně připravenými lyžařskými tratěmi. Zlatá lyže byla vždycky pojem, už jenom proto, že se jedná o nejstarší závod. Proto jsme i v rámci SP vždy prosazovali celý název (jako SP – Zlatá lyže). 4. Domníváte se, že úroveň závodu a jeho význam z hlediska organizačního a technického zajištění postupně stoupá? Stoupá, o tom není pochyb. I FIS nám dával podněty k tomu, abychom museli vše zkvalitňovat, například ubytování, zázemí pro diváky, rozšiřování lyžařských tratí.

Přílohy

5.

Jak hodnotíte diváckou účast na SP v NMnM v porovnání s ostatními pořadatelskými městy? Je pravdou, že NMnM dlouhodobě patřilo mezi tři nejnavštěvovanější závody SP v běhu na lyžích. Víc lidí chodilo akorát na Holmenkollen. S nimi jsme právě tak trošku soupeřili o to množství diváků.

6. Čím si vysvětlujete značné výkyvy divácké návštěvnosti SP v průběhu let 1995 – 2012? Některé výkyvy lze těžko objasnit, ale většinou to záleželo na úrovni závodníků, když jezdila Katka Neumannová nebo Lukáš Bauer, tak se všichni přišli podívat a zafandit. A i když byly nějaké poklesy, stejně ta návštěvnost byla poměrně vysoká. 7. Myslíte si, že NMnM je díky konání SP atraktivní pro potencionální turisty? A z jakého důvodu? Já si osobně myslím, že se nedá říct, že by přímo SP byl úplně tím hlavním tahounem, který sem přitáhl cestovní ruch, ale podíl na tom samozřejmě má. Turisté, kteří k nám jezdí za zimními sporty, sem lákají hlavně kvalitní lyžařské tratě, které jsou najížděny až v délce 30 kilometrů. Samozřejmě, na konání samotného závodu sem turisté vždycky přijížděli, tudíž pro ně náš region atraktivní určitě je. 8. Považujete doprovodný program SP v NMnM za jeden z faktorů, který ovlivňuje návštěvnost NMnM? Určitě. Já sám jsem se snažil ten doprovodný program budovat po vzoru severských zemí. Vliv to nepochybně má. 9. Vzhledem k letošnímu ročníku Mistrovství světa v biatlonu 2013, domníváte se, že by tato sportovní akce mohla nějak ohrozit další případné pořádání SP v běhu na lyžích v Novém Městě na Moravě, či jej dokonce vytlačit? Myslím, že ohrožení určitě nehrozí. Ba naopak! Do budoucna jsme s FIS vytvořili takový koncept, že by se Světového poháry v běhu na lyžích v NMnM vždy ob rok střídaly s Libercem, kde se ty závody jely právě tento rok, další rok (2014) bude SP zase u nás ve městě. Takže si myslím, že dokonce pro FIS ta výstavba nového areálu přináší jistotu, že závod se zde opravdu uskuteční, zmodernizovalo se totiž celé technické zázemí, máme nyní k dispozici 12 sněhových děl, které jsou schopné vytvořit za 3 dny sníh pro celý areál. Tato skutečnost je pro FIS určitě rozhodující a mám za to, že to bude bráno v potaz. 10. Máte za to, že vybudování Vysočina Arény může přispět a zvýšit šance Novému Městu na Moravě k získání statusu pořadatelského města pro další SP?

Přílohy

Jak jsem již řekl, myslím, že ano. Nová Vysočina Aréna má výhody v tom, že to technické zázemí je lepší, kvalitnější a modernější a je jasné, že FIS to ocení. 11. Na závěr našeho rozhovoru, chtěl byste ještě něco dodat?

Vývoj a organizace Světového poháru v běhu na lyžích v Novém Městě na Moravě a jeho vliv na cestovní ruch v tomto regionu

Recommend Documents