B_Aud Auditing - zopakování látky
- praktický příklad
- ukončení předmětu
Václav Kupec
3 Obecné cíle externího auditora
IV. Blok
3.1 Externí audit - realizace „Tento audit provádějí autorizovaní externí pracovníci – auditoři, nebo auditorské společnosti.“ (Schránil – Tvrdoň, 2010, s. 12)
- výsledky „O výsledku auditu se podává objektivní Auditorská zpráva, obvykle jednostránková, eventuálně i v podobě osvědčení či certifikátu. Tento certifikát či osvědčení je využíváno ke stanovenému účelu.“ (Schránil – Tvrdoň, 2010, s. 12) - výsledky „Např. u účetního auditu jako průkaz správně vedeného účetnictví, u auditu jakosti jako osvědčení, že systém jakosti zavedený v organizaci odpovídá požadavkům, např. normy ISO 9001 apod.„
3/18
3.2 Cíle externího auditora - audit závěrky „Získat přiměřenou jistotu, že účetní závěrka jako celek neobsahuje významnou (materiální) nesprávnost způsobenou podvodem nebo chybou, …“ (Schránil – Tvrdoň, 2010, s. 16) - podaný výrok „…, což auditorovi umožní vydat výrok o tom, zda je účetní závěrka ve všech významných (materiálních) ohledech sestavena v souladu s příslušným rámcem účetního výkaznictví.“ (Schránil – Tvrdoň, 2010, s. 16) - další informace „…, v souladu s auditorovými zjištěními vydat zprávu auditora k účetní závěrce a poskytnout další informace vyžadované standardy.“ (Schránil – Tvrdoň, 2010, s. 17)
4/18
3.3 Výsledky externího auditu - přiměřená jistota „Jestliže auditor nemůže získat přiměřenou jistotu a vydání výroku s výhradou ve zprávě auditora není za daných okolností pro předpokládané uživatele účetní závěrky dostatečné, …“ (Schránil – Tvrdoň, 2010, s. 17) - odmítnutí výroku „…, musí v souladu se standardy ISA buď výrok odmítnout, … (Schránil – Tvrdoň, 2010, s. 17)
- odstoupení od zakázky „…, nebo pokud mu to příslušné právní nebo regulatorní předpisy umožňují, od zakázky odstoupit.“ (Schránil – Tvrdoň, 2010, s. 17)
5/18
3.4 Definice pojmů 1 - povinnost „Externí audit musí být objednáván z vnějšku, není možné, aby jej provedl pracovník firmy, i kdyby vlastnil auditorské oprávnění.“ (Schránil – Tvrdoň, 2010, s. 12) - forma „Protože jde o povinnost stanovenou zákonem, není možné to považovat za outsourcing, i když tu jsou určité podobnosti.“ (Schránil – Tvrdoň, 2010, s. 12) - legislativa „Nutnost auditorského ověření účetní závěrky stanoví Zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví, v § 20“ (Schránil – Tvrdoň, 2010, s. 12)
6/18
3.5 Definice pojmů 2 - příslušný rámec účetního výkaznictví „Rámec účetního výkaznictví, v souladu s nímž vedení, a pokud je to relevantní, osoby pověřené správou a řízením, sestavují účetní závěrku, …“ (Schránil – Tvrdoň, 2010, s. 17) - charakter účetní jednotky „… a který je přijatelný s ohledem na charakter účetní jednotky a cíle její účetní závěrky nebo který je vyžadován právním předpisem.“ (Schránil – Tvrdoň, 2010, s. 17)“ - věrné zobrazení „Výraz „rámec věrného zobrazení“ se používá pro rámec účetního výkaznictví,který vyžaduje dodržování jím stanovených požadavků…“ (Schránil – Tvrdoň, 2010, s. 17)“
7/18
3.6 Definice pojmů 3 - auditorské riziko „Riziko, že auditor vydá k účetní závěrce, která je významně(materiálně) zkreslená, nesprávný výrok. Auditorské riziko závisí na riziku významné (materiální) nesprávnosti a na zjišťovacím riziku.“ (Schránil – Tvrdoň, 2010, s. 17) - identifikace rizik „Auditor je povinen provést postupy k vyhodnocení rizik, které jsou východiskem pro identifikaci a vyhodnocení rizik významné (materiální) nesprávnosti na úrovni účetní závěrky a na úrovni tvrzení.“ (Schránil – Tvrdoň, 2010, s. 18)
8/18
3.7 Definice pojmů 4 - vyhodnocení rizik „Postupy vyhodnocení rizik však samy o sobě neposkytují dostatečné a vhodné důkazní informace jako základ pro výrok auditora. Postupy vyhodnocení rizik musí zahrnovat: …“ (Schránil – Tvrdoň, 2010, s. 17) - a) „… dotazování u vedení účetní jednotky a ostatních pracovníků účetní jednotky,kteří podle názoru auditora mohou mít informace, které mu pomohou při identifikaci rizik významné (materiální) nesprávnosti z důvodu podvodu nebo chyby,…“ (Schránil – Tvrdoň, 2010, s. 17) - b) „analytické postupy, pozorování a inspekci.“ (Schránil – Tvrdoň, 2010, s. 17)
9/18
3.8 Definice pojmů 5 - povaha informaci „Auditor je povinen zvážit, zda jsou informace získané v rámci procesu schvalování nových klientů nebo pokračující spolupráce se stávajícími klienty relevantní pro identifikaci rizik významné (materiální) nesprávnosti.“ (Schránil – Tvrdoň, 2010, s. 18) - relevantní informace „Jestliže se auditor zakázky účastnil i jiné zakázky realizované pro danou účetní jednotku, je povinen zvážit, zda jsou informace, které získal, relevantní pro identifikaci rizik významné (materiální) nesprávnosti.“ (Schránil – Tvrdoň, 2010, s. 18) - předchozí informace „Pokud chce auditor použít informace získané na základě předchozí zkušenosti s danou účetní jednotkou a auditorských postupů provedených při auditech za předcházející období, je povinen zjistit, zda od data předchozího auditu nenastaly změny, …“ (Schránil – Tvrdoň, 2010, s. 18) 10/18
3.9 Definice pojmů 6 - auditor „výraz „auditor“ se používá pro osobu nebo osoby provádějící audit, obvykle pro partnera odpovědného za zakázku nebo další členy týmu provádějícího zakázku, případně pro auditorskou společnost.“ (Schránil – Tvrdoň, 2010, s. 18) - partner „Jestliže je cílem standardu, aby určitý požadavek nebo povinnost plnil přímo partner zakázky, nepoužije se výraz „auditor“, ale výraz „partner odpovědný za zakázku.“ (Schránil – Tvrdoň, 2010, s. 18) - veřejný sektor „Pokud je to relevantní, používají se výrazy „partner odpovědný za zakázku“ a „auditorská společnost“ rovněž pro ekvivalentní subjekty z veřejného sektoru.“ (Schránil – Tvrdoň, 2010, s. 18)
11/18
3.10 Definice pojmů 7 - účetní závěrka „strukturované zobrazení historických finančních informací, včetně přílohy, jehož cílem je v souladu s příslušným rámcem účetního výkaznictví informovat o ekonomických zdrojích účetní jednotky nebo o jejích závazcích k určitému datu…“ (Schránil – Tvrdoň, 2010, s. 19) - příloha závěrky „Příloha účetní závěrky obvykle obsahuje popis významných účetních pravidel a další vysvětlující informace.“ (Schránil – Tvrdoň, 2010, s. 19)
- účetní výkaz „Výraz účetní závěrka se obvykle používá pro kompletní účetní závěrku obsahující všechny složky stanovené příslušným rámcem účetního výkaznictví, může se jím ovšem rozumět i jednotlivý účetní výkaz.“ (Schránil – Tvrdoň, 2010, s. 19) 12/18
3.11 Definice pojmů 8 - vedení firem „osoba(y) s řídící odpovědností za fungování účetní jednotky.“ (Schránil – Tvrdoň, 2010, s. 19)
- širší vedení „U některých účetních jednotek v některých právních systémech vedení zahrnuje rovněž některé nebo všechny osoby pověřené správou a řízením účetní jednotky, například výkonné členy správního orgánu účetní jednotky nebo vlastníka a manažera. (Schránil – Tvrdoň, 2010, s. 19)
13/18
3.12 Definice pojmů 9 - nesprávnost „rozdíl mezi výší, klasifikací, vykázáním nebo zveřejněním určité položky obsažené v účetní závěrce a její výší, klasifikací, vykázáním nebo zveřejněním, které se pro danou položku vyžadují v souladu s … rámcem účetního výkaznictví.“ (Schránil – Tvrdoň, 2010, s. 19) - důsledek „Nesprávnost je důsledkem chyby nebo podvodu. Pokud se auditor ve výroku vyjadřuje k tomu, zda účetní závěrka ve všech významných (materiálních) ohledech věrně zobrazuje skutečnost, …“ (Schránil – Tvrdoň, 2010, s. 19) - obraz „…, nesprávnost zahrnuje rovněž ty úpravy částek, klasifikace, vykázání nebo zveřejnění, které jsou podle úsudku auditora nutné k tomu, aby účetní závěrka ve všech významných (materiálních) ohledech věrně zobrazovala skutečnost, resp. podávala její věrný a poctivý obraz.“ (Schránil – Tvrdoň, 2010, s. 19) 14/18
3.13 Definice pojmů 10 - odborný úsudek „v kontextu daném auditorskými, účetními a etickými standardy jde o uplatňování relevantní odborné přípravy, znalostí a zkušeností pro informovaná rozhodnutí o dalším postupu, která budou vhodná s ohledem na okolnosti dané auditorské zakázky.“ (Schránil – Tvrdoň, 2010, s. 20) - profesní skepticismus „přístup zahrnující kritické myšlení, všímavost vůči podmínkám, které by mohly svědčit o možné nesprávnosti způsobené chybou nebo podvodem, a kritické vyhodnocování důkazních informací.“ (Schránil – Tvrdoň, 2010, s. 20) - přiměřená jistota „v kontextu auditu účetní závěrky jde o vysokou, nikoli však absolutní míru jistoty.“ (Schránil – Tvrdoň, 2010, s. 20)
15/18
3.14 Definice pojmů 11 - riziko významné (materiální) nesprávnosti „riziko, že již před zahájením auditu je účetní závěrka významně (materiálně) zkreslená. U tohoto rizika se rozlišují dva druhy, které jsou na úrovni tvrzení popsány takto: …“ (Schránil – Tvrdoň, 2010, s. 20) - přirozené riziko „náchylnost … tvrzení týkajícího se skupiny transakcí, zůstatku účtu nebo zveřejněného údaje k nesprávnosti, která by při nezohlednění souvisejících kontrol mohla být buď sama o sobě, nebo spolu s jinými nesprávnostmi významná.“ (Schránil – Tvrdoň, 2010, s. 20) - kontrolní riziko „je riziko, že vnitřní kontrolní systém účetní jednotky včas nezabrání nesprávnosti, která by se mohla vyskytnout u tvrzení týkajícího se skupiny transakcí, zůstatku účtu nebo zveřejněného údaje a která by mohla být buď sama o sobě, nebo spolu s jinými nesprávnostmi významná(materiální), …“ (Schránil – Tvrdoň, 2010, s. 20) 16/18
3.15 Definice pojmů 12 - osoby pověřené správou a řízením „osoby nebo společnosti (např. svěřenecký správce), které jsou odpovědné za dohled nad strategickým směřováním účetní jednotky a které mají povinnosti týkající se vyvozování odpovědnosti za účetní jednotku.“ (Schránil – Tvrdoň, 2010, s. 20) - dohled „To zahrnuje i dohled nad procesem účetního výkaznictví. U některých účetních jednotek v některých právních systémech osoby pověřené správou a řízením zahrnují rovněž vedení, …“ (Schránil – Tvrdoň, 2010, s. 20)
17/18
Shrnutí - externí audit „Tento audit provádějí autorizovaní externí pracovníci – auditoři, nebo auditorské společnosti.“ (Schránil – Tvrdoň, 2010, s. 12)
- identifikace rizik „Auditor je povinen provést postupy k vyhodnocení rizik, které jsou východiskem pro identifikaci a vyhodnocení rizik významné (materiální) nesprávnosti na úrovni účetní závěrky a na úrovni tvrzení.“ (Schránil – Tvrdoň, 2010, s. 18) - profesní skepticismus „přístup zahrnující kritické myšlení, všímavost vůči podmínkám, které by mohly svědčit o možné nesprávnosti způsobené chybou nebo podvodem, a kritické vyhodnocování důkazních informací.“ (Schránil – Tvrdoň, 2010, s. 20) 18/18
