Bankovní institut vysoká škola Praha. Využití platebních karet v České republice. Bakalářská práce

Bankovní institut vysoká škola Praha

Využití platebních karet v České republice Bakalářská práce

Sandra Mašatová

duben 2011

Bankovní institut vysoká škola Praha Bankovnictví a pojišťovnictví

Využití platebních karet v České republice Bakalářská práce

Autor:

Sandra Mašatová Bankovní management, Bankovní manažer

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Zbyněk Kalabis

duben 2012

Prohlášení

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou, práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze

1. Dubna 2012

Sandra Mašatová

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Zbyňkovi Kalabisovi za ochotu, trpělivost a odborné rady, který mi pomohl k vypracování této bakalářské práce.

Sandra Mašatová

Anotace Tato bakalářská práce přináší základní informace o popisu platebních karet a způsobů jejich vyuţití. V prvních dvou částech je práce zaměřena na historický vývoj. V následující kapitole se práce věnuje jednotlivým druhům platebních karet a jejich rozdělení. Ve čtvrté části je popsána technologii. Následující pátá a šestá kapitola pojednává o vyuţití platebních karet u obchodníků a popisu výhod spojených s jejich uţíváním. Sedmá část je věnována rizikům zneuţití platebních karet. Závěrečná část práce rozebírá porovnání nabídky platebních karet vybraných komerčních bank v České republice, kde byla pouţita metoda analýzy a komparace.

Annotation This bachelor thesis provides basic information about payment cards and methods of their use. The first two parts of the work are focused on the historical development. The following chapter is devoted to each type of payment cards and their diverification. The fourth part describes technology. The following fifth and sixth chapters deal with using the payment cards at merchants and describe the advantages of it. The seventh chapter isabout the risk of credit cards abuse. The final part of the work concern about comparing offers of payment cards in selected commercial banks in the Czech republic, which the method of analysis and comparison was used in.

Klíčová slova Platební karty, bankomat, obchodník, úvěr, úvěrový rámec, kreditní, debetní, banka, doplňkové sluţby, limit.

Key words Payment cards, automatic cash machine, merchant, credit, credit line, credit, debit, bank, additional services, limit

OBSAH

ÚVOD.................................................................................................................................... 7 1.

Historie a vznik platebních karet ve světě...................................................................... 8 1.1

Předchůdci platebních karet .................................................................................... 8

1.2

Počátky vzniku platebních karet ............................................................................. 8

1.3

Počátky univerzální karty ..................................................................................... 10

1.4

Původ bankovních karet........................................................................................ 11

2.

Historie platebních karet v České republice................................................................. 13

3.

Druhy a dělení platebních karet ................................................................................... 16 3.1

Podle způsobu zúčtování transakcí ....................................................................... 16

3.1.1

Debetní karta ................................................................................................. 16

3.1.2

Kreditní karta ................................................................................................. 17

3.1.3

Charge karta................................................................................................... 17

3.1.4

Předplacená karta........................................................................................... 18

3.1.5

Virtuální karta ................................................................................................ 19

3.1.6

Nákupní úvěrová karta .................................................................................. 19

3.2

Podle způsobu provedení ...................................................................................... 19

3.2.1

Karta embosovaná ......................................................................................... 20

3.2.2

Karta elektronická.......................................................................................... 20

3.2.3

Bezkontaktní karta ......................................................................................... 20

3.3

Podle záznamu na kartě ........................................................................................ 21

3.3.1

Reliéfní záznam ............................................................................................. 21

3.3.2

Magnetický záznam ....................................................................................... 21

3.3.3

Čipová karta................................................................................................... 22

3.3.4

Karta s laserovým záznamem ........................................................................ 22

3.3.5

Hybridní karta ................................................................................................ 23

3.4

Podle uţivatelů ...................................................................................................... 24

3.4.1

Osobní karta................................................................................................... 24

3.4.2

Firemní karta ................................................................................................. 24

3.5

3.5.1

Tuzemská karta .............................................................................................. 24

3.5.2

Mezinárodní karta .......................................................................................... 25

3.6

MasterCard .................................................................................................... 26

3.6.2

VISA International ........................................................................................ 26

3.6.3

American Express .......................................................................................... 27

3.6.4

Diners Club International .............................................................................. 27

3.6.5

Japan Credit Bureau (dále jen JCB) .............................................................. 28

Rozdělení podle marketingu ................................................................................. 28

3.7.1

Kobrandovaná karta....................................................................................... 29

3.7.2

Affinity karta ................................................................................................. 29

3.8

Rozdělení podle úrovně sluţeb ............................................................................. 30

Technologie platebních karet ....................................................................................... 31 4.1

5.

Podle vydávajících asociací .................................................................................. 25

3.6.1

3.7

4.

Podle teritoria ........................................................................................................ 24

Platební karta ........................................................................................................ 31

4.1.1

Líc platební karty ........................................................................................... 31

4.1.2

Rub platební karty ......................................................................................... 33

4.2

Mechanický snímač .............................................................................................. 33

4.3

Elektronický platební terminál .............................................................................. 34

4.4

Peněţní automat .................................................................................................... 34

4.5

Autorizační, clearingový a zúčtovací systém........................................................ 35

4.5.1

Ověřování ...................................................................................................... 35

4.5.2

Autorizace...................................................................................................... 35

4.5.3

Clearing a zúčtovací systém .......................................................................... 36

Vyuţití platebních karet u obchodníků ........................................................................ 38 5.1

Cash Advance ....................................................................................................... 38

5.2

Cash back .............................................................................................................. 38

5.3 Dodatečné zatíţení drţitele karty (Delayed or Amanded Charge Transaction/Late Charge)............................................................................................................................. 39

6.

7.

8.

5.4

Opuštění hotelu bez vyrovnání účtu (Express Check-out/Priority Check-out Service) 39

5.5

Předautorizace ....................................................................................................... 39

5.6

Výměna a vrácení zboţí (credit voucher) ............................................................. 40

5.7

Garantovaný rezervační program.......................................................................... 40

5.8

Dynamic Currency Conversion............................................................................. 40

5.9

Pomoc v nouzi (Emergency service) .................................................................... 40

Výhody platebních karet .............................................................................................. 42 6.1

Výhody klienta ...................................................................................................... 42

6.2

Výhody obchodníka .............................................................................................. 43

6.3

Výhody pro vydavatele karty (peněţní ústav) ...................................................... 43

Rizika zneuţití platební karty....................................................................................... 44 7.1

Podvody ztracenou nebo zcizenou kartou............................................................. 44

7.2

Padělky karet......................................................................................................... 44

7.3

Nákup kartou bez její přítomnosti......................................................................... 45

7.4

Zneuţití nedoručené karty..................................................................................... 46

7.5

Podvodná ţádost o vydání karty ........................................................................... 46

Porovnání nabídky platebních karet ............................................................................. 47 8.1

8.1.1

Profil České spořitelny a.s. (dále jen ČS) ...................................................... 47

8.1.2

Nabídka platebních karet ............................................................................... 48

8.2

Komerční banka a.s............................................................................................... 50

8.2.1

Profil Komerční banky a.s. (dále jen KB) ..................................................... 50

8.2.2


8.3

9.

Nabídka karet České spořitelny a.s. ...................................................................... 47

Československá obchodní banka a.s. .................................................................... 53

8.3.1

Profil Československé obchodní banky a.s. (dále jen ČSOB) ....................... 53

8.3.2


Srovnání nabídky platebních karet ............................................................................... 56 9.1

Platební karty určené dětem .................................................................................. 56

9.1.1

Česká spořitelna a.s. ...................................................................................... 56

9.1.2

Komerční banka a.s. ...................................................................................... 57

9.1.3

Československá obchodní banka a.s.............................................................. 57

9.2

Debetní karty určené studentům ........................................................................... 60

9.2.1


9.2.2


9.2.3


9.3

Osobní kreditní karty ............................................................................................ 64

9.3.1


9.3.2


9.3.3


ZÁVĚR ................................................................................................................................ 70 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ................................................................................. 72 SEZNAM ZKRATEK ......................................................................................................... 75 SEZNAM TABULEK ......................................................................................................... 77

ÚVOD Platební karty jsou pro nás, občany České republiky, relativně novým platebním nástrojem, ale ţivot bez nich si uţ jen málokdo z nás dokáţe představit. Díky nim, lidé změnili způsob pouţívání peněz a bankovních účtů. Jejich velkou výhodou je, ţe nám umoţňují nakupovat téměř cokoliv, aniţ bychom museli disponovat jakoukoliv hotovostí. Pomocí platebních karet můţeme vybírat peníze z bankomatu doma i v zahraničí, platit u obchodníků, nakupovat zboţí na internetu, vkládat peníze na svůj účet nebo obnovovat kredit mobilních telefonů. Důvodem pro výběr tématu: „Vyuţití platebních karet v České republice“ bylo zjištění, ţe povědomost občanů týkající se vyuţití platebních karet není příliš vysoká. Přitom nabídka a funkce platebních karet je v neustálém dynamickém rozkvětu. Cílem bakalářské práce je představení, charakteristika a především popis a průzkum vyuţití platebních karet na českém trhu. Ve své práci jsem porovnávala konkrétní produkty tří vybraných bank. Ke srovnání konkrétních produktů jsem vyuţila metody analýzy a komparace. První dvě kapitoly jsou věnovány historii platebních karet jak ve světě, tak v České republice. Ve třetí kapitole jsou popsány druhy a dělení platebních karet. Další část pojednává o technologii platebních karet. V této kapitole je také podrobně popsán fyzický vzhled tohoto platebního prostředku. Práce dále informuje o vyuţití platebních karet u obchodníků a jejich výhodách. V sedmé kapitole jsou popsány rizika spojená s platebními kartami. Závěr práce se soustředí především na analýzu nabídky platebních karet českých banka a jejich následnému porovnání.

7

1. Historie a vznikplatebních karet ve světě Jak kaţdý dobře ví, platební karty jsou nástrojem k bezhotovostním platbám, který je nedílnou součástí našeho kaţdodenního ţivota. Proto se v této kapitole zaměřím na jejich historii a spletitý vývoj, jak ve světě, tak v České republice.

1.1 Předchůdci platebních karet Před vznikem samotných platebních karet došlok mnoha důleţitým událostem. Ve 2. polovině 19. století ve Velké Británii a zejména ve Spojených státech Amerických nastal velký rozvoj obchodu a cestování. V tuto dobu se začali objevovat i nové formy placení. Za předchůdce platebních karet můţeme označit cestovní šeky, peněţní poukázky nebo kovové úvěrové známky tzv. Metal Charge Coins. Tyto prostředky slouţily především k úhradě zboţí, sluţeb, k transferu peněţních prostředků, ale také pro rozvoj obchodu na úvěr. V roce 1892 společnost American Express uvedla na trh tzv. Frank Card. Tato karta plnila funkci slevového poukazu a měla papírovou podobu. V Americe se tyto karty staly velmi populárními a v 90. letech je začalo vydávat i několik dalších přepravních společností.

1.2 Počátky vzniku platebních karet Do historie platebních karet se velkou měrou zapsala zejména telefonní a telegrafní společnost Western Union Telegraph Company. Western Union jako první představila svým klientům platební kartu. Tento platební prostředekzačala vydávat v roce 1914 a poskytovala jej pouze svým věrným klientům po dobu jednoho roku, a to zcela bezplatně. Karta byla nabízena klientům bezplatně k telefonování a zasílání telegramů. Zúčtování vyuţitých sluţeb probíhalo vţdy na konci měsíce na základě přehledu uskutečněných transakcí. Důvodem zavedení této platební karty bylo převáţně udrţení si bonitních klientů a přimět je k rozšíření bezhotovostního styku. Druhy těchto karet můţeme označit za věrnostní platební karty. Věrnostní platební karta přestala být postupně výjimečná, spíše slouţila jako konkurenční 8

nástroj mezi jednotlivými společnostmi, které karty vydávaly. Věrnostní platebníkarty začaly poskytovat svým klientům obchodní řetězce nebo čerpací stanice jako například General Petroleum Corporation of California, která přišla s úmyslem vydávat karty pro motoristy, aby měli moţnost touto kartou hradit nákup pohonných hmot nebo nakupovat náhradní díly. V minulosti se tento platební prostředek pouţíval pod názvem Courtesy Card. Fungovala na velice podobném principu jako platební karta, kterou vyuţíváme v současnosti. Systém probíhal zcela jednoduše. Zákazník předloţil svou platební kartu a podepsal účtenku. Pokladník zkontrolovat údaje na kartě, platnost karty a podobu vzorového podpisu s podpisem na účtence. V některých případech docházelo k ověření identifikačních údajů s klientovým osobním průkazem. Zaměstnanec čerpací stanice pak zaslal účet do účtárny, kde byl klientovi vystaven měsíční výpis. Časem měli pokladníci k dispozici i rejstřík platebních karet, které byly blokovány. Dalším významným obdobím ve vývoji platebních karet byla 20. aţ 40. léta, kdy se nejpopulárnějšími staly tzv. Charge metal plates. Na těchto plechových kartách vyráběnýchspolečností Fahrington bylo vţdy vyraţeno číslo a jméno vlastníka. Identifikační údaje klienta byly při placení otisknuty na kopírovací papír na prodejním dokladu. Aby došlo k otisku informací, bylo zapotřebí mechanického pákového snímače neboli imprinteru. V období Velké světové krize došlo ve Spojených státech k mírnému poklesu vyuţívání platebních karet. Jelikoţ byly domácnosti nuceny začít šetřit, pouţívání karet se značně minimalizovalo na nákupy levnějšího charakteru. Začátkem roku 1936 v kooperaci šesti amerických leteckých společností se na trh dostala první celostátníUniversal Air Travel Card. Jak je zřejmé z názvu, tato platební karta slouţila pro hrazení letenek a pouţívali ji především obchodníci. Další výrazný pokles pouţití platebních karet přišel během 2. světové války.„V roce 1942 Federal Reserve Board zakázal pouţívání platebních karet vzhledem k omezení spotřebitelských úvěrů, které odčerpávaly zdroje potřebné pro vedení války.“1Poté, co nařízení byla zrušena, platební karty se opět pomalu dostávaly mezi klienty. Nejvíce karet vydávaly hotely, restaurace, čerpací stanice, ale i ţelezniční společnosti. Po obnovení Air Travel Card se dne 1. září 1948 stala tato úvěrová karta první mezinárodně platnou. Karta vydávaná americkými leteckými společnostmi byla akceptována 83 členy Mezinárodní asociace leteckých dopravců IATA.

1

JUŘÍK, Pavel. Svět platebních a identifikačních karet. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-759-1.

9

1.3 Počátky univerzální karty Dalším historickým datem ve rozvoji platebních karet byl rok 1950, kdy došlo k vývoji první univerzální karty - charge card. Tato platební karta měla charakter papírové úvěrové karty, kterou vydávala společnost Diners Club International svým bonitním klientům pro placení u všech smluvních partnerů. Zakladatelem společnosti Diners Club Internationl byl Frank McNama, který díky své zkušenosti s nedostatkem hotovosti stál u zrodu charge karty.Obchodní vztah mezi společností vydávající karty a jejími smluvními partnery fungoval následovně: Klub ručil obchodním partnerům za závazky svých klientů. Jednou měsíčně jim zaslal výpis provedených transakcí, které klienti museli zaplatit do 14 dnů. „A protoţe karta je univerzálně pouţitelná a přinese obchodnímu partnerovi zvýšení trţby, aniţ by nesl riziko případné insolventnosti člena Diners Club, musí se podílet na provozních nákladech. Byl proto zaveden poplatek (Merchant Discount Charge – sráţka, provize) z částky nákupu, hrazených příjemcem karty jejímu vydavateli ve výši 5-7 %, a také byl poprvé zaveden roční poplatek za vydání a správu karty (5 dolarů).“2Na počátku pouţívání těchto karet bylo okolo dvou stovek vlastníků, po rocezískalo kartu jiţ o několik tisíc klientů více. Karta se velice rychle rozšířila po celých Spojených státech, dále překročila i hraniceKanady, kde ji přijímaly smluvní hotely a restaurace. V roce 1955 se karty začínají přijímat také mimo Ameriku, v Austrálii a Evropě. Růst počtu klientů samozřejmě vedl k záměru zvýšení zisku, a proto poplatek za vydání karty v roce 1963 byl zvýšen z 5 dolarů na 10 dolarů. V 60. letech měl Diners Club International v úmyslu vydávat karty v kooperaci s bankovními institucemi. Nejpřijatelnější se stala tato nabídka pro britskou Westminster Bank, která začala tento platební produkt nabízet svým klientům. Karty Diners Club International

byly

v šedesátých

letech

akceptovány

i

v České

republice,

resp.

v Československu. V dnešní době jsou tyto karty vydávány především náročným firemním a soukromým klientům. V současnosti má společnost přibliţně 14 milionů smluvních partnerů ve 185 zemía jsou zúčtovatelné v 70 místních měnách.

2

JUŘÍK, Pavel. Platební karty: velká encyklopedie. Praha: Grada Publishing, 2006. ISBN 80-247-1381-0.

10

1.4 Původ bankovních karet Ve 40. letech se značný zájem o platební karty objevil také mezi americkými bankami, které v nich vidělynejen příleţitost pro odstranění cestovních šeků, ale zejména sníţení nákladů spojených s minimalizováním pouţití hotovosti. První bankovní kartu vydala v roce 1951 The Fraklin National Bank v New Yorku. Mnoho dalších amerických bank vyvinulo úsilí o vydávání platebních karet, ovšem po čase došly k závěru, ţe náklady na vydání platebníkarty, jak z hlediska techniky, tak i marketingu, jsou natolik veliké, ţe nabídku musely pozastavit. Celou situaci bankám komplikoval McFadenův zákon, jehoţ hlavním cílem bylo chránit drobné banky před bankami většími, čímţ se snaţil zabezpečit spotřebitelům širší nabídku sluţeb a produktů. Dále banky měly obrovský problém přimět obchodníky k akceptaci jejich platebníchkaret. „Banky argumentovaly promptní úhradou závazků svých klientů, kterým poskytly krátkodobý úvěr. Tím získali, zejména menší a středně velcí obchodníci, moţnost vyrovnat se monopolizované konkurence, která svým zákazníkům poskytovala spotřební úvěr za podmínek, které ony poskytnout nemohly(monopolní obchodníci získávali bankovní úvěry za výhodnějších podmínek neţ malé obchody).“3 Konkrétně 18.září1958 došlo k uskutečnění prvního vzkvétajícího projektu bankovních platebních karet, který měl na svědomí jeden z nejvýznamnějších bankovních domů Bank of America. Banka vydávala tzv. BankAmericard, která byla jako první vyrobena z plastu. Bylo to především z důvodu ochrany banky i klientů před paděláním. O osm let později Bank of America za pomoci licence odtajnila svůj kartový systém i dalším bankám ve Spojených státech. Tuto licenci bankám poskytovala dceřiná společnost Bank Americard Services Corporation, a to vedlo k tomu, ţe se karty dostaly i do míst, kde banka neměla zavedený svůj vlastní pobočkový systém. Téhoţ roku, tedy v roce 1966, došlo k rozšíření této platební karty mimo územní Spojených států do anglické banky Barclays Bank. V roce 1970 dochází k vytvoření dvou nezávislých neziskových konfederací NABANCO a IBANCO Ltd., jelikoţ na Bank of America byl vyvíjennátlak ze strany spolupracujících bank, které jiţ nechtělydále tolerovat některé podmínky. Jednalo se zejména o to, ţe banky byly vydavateli karet, ale na kartě bylo uvedeno logo jejich konkurenta Bank of America. Další výhradou bylo řízení Bank Americard Service Corporation. Zmíněné finanční 3


11

instituce chtěly dosáhnout větší nezávislosti na této společnosti. Proto vzniklo sdruţení NABANCOfungující v rámci Spojených států a IBANCO Ltd., které zastřešovalo ostatní státy světa. „Obě sdruţení byla později reorganizována a v roce 1977 přijala své současné názvy VISA USA a VISA International.“4VISA je v současné době největším celosvětovým systémem vydávajícím platební karty. Úspěchem se nechaly inspirovat i konkurenční banky jako Wells Fargo, United California Bank a Bank of California, které na základě spolupráce vytvořily vlastní systém platebních karet. A tak dne 16. srpna 1966 vznikla Mezibankovní karetní asociace (ICA). Tato asociace řídila clearing a vyrovnání transakcí. Na řízení tohoto systému se podílel konsensus jejích členů. O dva roky později asociace přijala prvního zahraničního člena, kterým byla mexická banka Banco Nacional de México a chvíli poté i evropskou asociaci Eurocard Int. a japonské banky. „O rok později asociace zakoupila od First National Bank of Louisville výhradní právo pouţívat obchodní název Master Charge, pod kterým se její systém dále rozšiřoval aţ do roku 1979, kdy byl přijat současný název MasterCard.“5MasterCard na základě potřeb klientů zavedl v roce 1981 jako první bankovní systém tzv. Gold Card neboli „zlatou kartu“. Rozvoj platebních karet vydávaných bankami i jinými společnostmi vedl také zahraniční banky k zavedení nabídky tohoto produktu pro své klienty. Například na japonském trhu byly převáţně karty amerického původu, aproto se rozhodla japonská společnost Japan Credit Bureau, ţe pronikne na trh se svými platebními kartami. V 80. letech minulého století došlo k akceptování japonských karet i v zahraničí. O 10 let později jsou karty společnosti JCB vydávány mimo území Japonska.

4

JUŘÍK, Pavel. Svět platebních a identifikačních karet. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-759-1. JUŘÍK, Pavel. Svět platebních a identifikačních karet. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-759-1.

5

12

2. Historie platebních karet v České republice Vyuţívání platebních karet řadíme v Československu do roku 1969, kdy se zde začaly akceptovat nejdříve platební karty společnosti Diners Club International a poté i platební karty společnosti American Express. V roce 1990 došlo v tehdejší ČSFR k přijímání dalších platebních karet. Jednalo se o karty Eurocard/Mastercard, JCB, VISA, Air Plus a později i kanadské karty En Route. V této době cestovní kancelář Čedok, která fungovala nejenjako obchodní zástupcetěchto společností, ale zároveň jako agent platebních systémů, zajišťovala uzavírání dohod s obchodními místy, příslušnou kvalifikaci zaměstnanců, autorizaci a zúčtování transakcí. „První kartu u nás vydala Ţivnostenská banka. Jednalo se o tzv. dispoziční karty k tuzexovým účtům, které slouţily k výběru odběrních poukazů PZO Tuzex v pobočkách ČSOB a SBČS a k bezhotovostnímu placení v prodejnách Tuzex.“6Kromě vydání první karty v roce 1988 se Ţivnostenská banka stala členem mezinárodní asociace a v její spolupráci vydala první VISA karty u nás. Dále se její nabídka rozšiřovalao karty VISA Classic k devizovým účtům nebo VISA Business pro korporace nebo podnikatele. Po vydání těchto karet dostala Ţivnobanka oprávnění provádět vyrovnání transakcí v prodejních místech a směnárnách. Zavedením platebních karet pro běţné občany se od poloviny 80. let zabývala mezirezortní skupina odborníků (SBČS, Státní plánovací komise ad.). „Jejich zavedení dokonce předpokládalo usnesení vlády ČSSR č. 17/1987, které ukládalo do roku 2000 vybudovat integrovaný systém platebního styku obyvatelstva a organizací na jednotně stanovených integrujících principech, vycházející ze zásad zúčtovacího systému SBČS (ABO).“7 V roce 1989 se v ČSSR objevily i první sporoţirové karty, za jejichţ vydáním stála Česká spořitelna a.s. a Slovenská státní sporitelna. Tyto karty slouţily především k výběru hotovosti z bankomatů. K dispozici byly dva bankomaty, které fungovaly na off-line principu. Rostoucí zájem klientů donutil Českou spořitelnu k uvedení dalších platebních karet na český trh. Nabízela svým klientům tři druhy karet. Zelenou kartu, která slouţila k výběru hotovosti, byla limitována částkou 2 000 korun denně a mimo to slouţila také k placení na obchodních 6 7

JUŘÍK, Pavel. Svět platebních a identifikačních karet. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-759-1. JUŘÍK, Pavel. Svět platebních a identifikačních karet. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-759-1.

13

místech. Modrá karta, která byla určena k výběru hotovosti z bankomatu s určeným limitem 1 000 aţ 2 000 korun. Poslední kartou byla karta Junior, která slouţila mládeţi. Kromě Ţivnostenské banky se dalším členem mezinárodní asociace VISA v roce 1992 stala Česká spořitelna a Slovenská státní sporitelna. Kdyţ se v Praze konala několikadenní konference, ČS provizorně vyzkoušela zapojení bankomatu do sítě VISA/Plus. Bankomat slouţil k výběru hotovosti majitelům mezinárodní platební karty VISA. Dále se v Čechách objevovaly také vnitropodnikové bankomaty, které slouţily pro výběr měsíční výplaty zaměstnancům. V 90. letech došlo k zavedení dvojstupňového bankovnictví, coţ vedlo k většímu zájmu o platební karty, které bylo moţné vyuţít v tuzemsku i zahraničí. O vydávání platebních karet jevily největší zájem Komerční banka, Československá obchodní banka, Agrobankaa Všeobecná úvěrová banka. Komerční banka nabídla České spořitelně společné vytvoření moderního platebního systému, který by vyuţíval know-how obou společností. Tato koncepce byla neúspěšná, protoţe projekt nebyl zcela vypracován a neumoţňoval mezinárodní provoz.Do projektu se však zapojily i další banky - Agrobanka, IB, Poštovní banka, VÚB a Tatrabanka. Koncem léta 1990 byla vypracována koncepce systému platebních karet. Její realizace byla svěřena společnosti I.S.C.MUZO. Dne 4. 2. 1991 vzniklo Mezibankovní sdruţení pro platební karty, které díky kooperaci českých i slovenských bank umoţnilo zřídit jednu z nejlepších sítí bankomatů. V roce 1993 došlo ke změně názvu z Mezibankovního sdruţení pro platební karty na Sdruţení pro bankovní karty. „V únoru 1992 pak byly uvedeny do provozu on-line bankomaty (KB, ČSOB, IPB, VÚB) zapojené do mezinárodního systému Eurocard/MasterCard/Cirrus, první v zemích bývalého RVHP. Do sítě VISA byly bankomaty zapojeny aţ v roce 1994 (Česká spořitelna).“8V roce 1994 byl nainstalován první POS terminál u obchodníka pro zákazníky KB. Ve stejném roce KB získala smlouvu se společností American Express, která opravňovala KB k akceptaci jejich platebních karet českými obchodníky. To vedlo i k zpřístupnění bankomatů pro karty AmEx. V tomto období jiţ MUZOCARD spravovalo 269 bankomatů a okolo 160 platebních terminálů. Platba přes terminál byla dostupná především v luxusních hotelích a restauracích nebo obchodech. Po delší době, v roce 1998, přišla na český trh s nabídkou také společnost Diners Club International, která začala českým klientům nabízet svoje charge karty. Ve stejném

8


14

období Česká spořitelna a.s. poskytovala kreditní karty svým bonitním klientům. Kreditní karty a charge karty u nás začalo vydávat čím, dál tím více bank, jak zahraničních, tak ituzemských(např. Ţivnostenská banka). Ovšem největší rozkvět těchto karet v Čechách je datován rokem 2001. V roce 2002 začínají přicházet na trh i nákupní karty. V dnešní době jsou platební karty mnohem rozšířenější a všední ţivot bez nich si spousta z nás nedokáţe představit, ať uţ se jedná o kreditní, charge nebo debetní karty.

15

3. Druhy a dělení platebních karet Nabídka platebních karet na světovém trhu je velice rozšířená, proto karty rozlišujeme podle druhů a podle dalších kritérií. Karty můţeme členit podle způsobu zúčtování, způsobu provedení, záznamů na kartě, uţivatelů, teritoria nebo podle vydávajících asociací a mnoho dalších aspektů. Jakékoli členění je uměle vytvořené, takţe se v řadě informací můţe překrývat. V této kapitole jsou uveřejněny tabulky, ve kterých je na základě statistik Sdruţení pro bankovní karty uveden počet vydaných platebních karet v České republice za rok 2011. Tyto informace jsem vybrala protoţe jsou nejaktuálnější a s porovnáním s ostatními roky jsou nejvíce zajímavé, jelikoţ v tomto období počet vydaných platebních karet překročilo magickou hranici 10 milionů vydaných karet v České republice. Je důleţité uvést, ţe tuto skutečnost velice ovlivnil fakt, ţe ve statistice za rok 2011 jsou zahrnuty i nebankovní kreditní karty, které se v dřívějších statistikách neobjevovaly.

3.1 Podle způsobu zúčtování transakcí Základním členěním platebních karet je způsob zúčtování transakcí, podle kterého dělíme karty na debetní, kreditní, charge, předplacené, virtuální a nákupní úvěrové karty.

3.1.1 Debetní karta Debetní karta je platební karta, která umoţňuje čerpat vlastní prostředky uloţené na běţném nebo obdobném účtu. Klienti banky takmají neustálý přístup ke svým finančním prostředkům. Prostřednictvím debetní karty můţe klient hradit platby u obchodníka, vybírat hotovost z bankomatu, ovšem pouze do výše disponibilního zůstatku. Výjimečně některékarty mají moţnost čerpání kontokorentu (tzv. čerpat peníze i v případě, ţe klient nemá na účtu dostatečnou hotovost), avšak za procentuální poplatek (úrok).K zúčtování dochází většinou ihned po provedené transakci, maximálně několik dní či týden. Protoţe jsou tyto karty méně rizikové neţ karty kreditní a charge, bývají klientům vydávány bez problému.Debetní karty jsou v České republice nejrozšířenějším typem karet, a proto je u nás vydává téměř kaţdý peněţní ústav. 16

3.1.2 Kreditní karta Jedná se o karty vydávané k úvěrovým účtům, proto tytokarty bývají nazývány kartami úvěrovými. Na jejich základě můţe klient banky čerpat nejen spotřebitelský úvěr s pomocí revolvingového (opakujícího se) úvěrového účtu, ale také můţeme kartu vyuţít k platbě u obchodníka a k výběrům peněţních prostředků z bankomatu. Banka stanovuje minimální výši splátky z dluţné sumy nebo z výše kreditního úvěru. Klient můţe uhradit dluţnou částku buď po částech, nebo splacením celkové dluţné sumy najednou. Většina bank k této kartě nabízí i bezúročné období. Zpravidla to bývá v období 30 – 54 dnů. Ovšem v případě, ţe bezúročné období skončí, je zde účtován větší úrok neţ u spotřebitelských úvěrů.Tento fakt je zapříčiněn několika důleţitých faktory. Např. klient čerpá peníze okamţitě, coţ vede ke zvětšení úvěrového rizika pro banku. Dalším důvodem je riziko nesplácení vypůjčených peněz a v neposlední řadě jde o to, ţe bance při pouţití kreditní karty nejsou klientem poskytnuty ţádné záruky, jak tomu často bývá u spotřebitelských úvěrů. Proto při vydávání této karty dochází k tzv. scoringu, neboli prověřování, zda je klient způsobilý dostát svým závazkům vůči bance. Pro toto posouzení se většinou jako jeden z hlavních ukazatelů bere čistý měsíční příjem klienta.I přestoţe kolébkou platebních karet jsou Spojené státy Americké, kde jsou pouţívány ve větší míře neţ v kterémkoli státě, jsou poskytovány téměř kaţdou bankou v České republice.

3.1.3 Charge karta Charge karta slouţí k nákupu sluţeb nebo zboţí s odloţenou splatností. Splacení dluhu probíhá na základě zaslání měsíčního výpisu od vydavatelské banky. Na základě daných podmínek má klient povinnost v období přibliţně 14 aţ 30 dnů svůj závazek jednorázově vyrovnat. U těchto karet ovšem není moţné splácet dluţnou částku z daného měsíce v delším časovém období, neţ je uvedená splatnost částky na výpise vydavatele. Tyto karty u nás nejsou zcela běţné, banka tento druh karty poskytuje pouze velice bonitním klientům. Jsou vydávány zejména společností Diners Club International a American Express.

17

Tabulka č. 1:Statistka počtu vydanýchkaret debetních, kreditních, chargea karet celkem za rok 2011 Vydané karty podle karetních asociací

MC

VISA

AmEx

DC

JBC

Ostatní

CELKEM

Debetní karty

2 174 384

5 279 461

0

0

0

1172

7 455 017

Kreditní

2 487 493

359 651

0

510

0

10736

2 858 390

1 412

2 997

0

11 133

0

271127

286 669

karty Charge karty

Zdroj: Vlastní zpracování, informace čerpané ze statistik SBK9

3.1.4 Předplacená karta Tuto kartu zákazník můţe pouţívat stejně jako předchozí druhy karetk placení v kamenných obchodech nebo k výběru hotovosti, avšak předplacené karty fungují zcela na jiném principu neţ výše uvedené kary. U těchto karet klient čerpá peníze, které jednorázově nebo opakovaně sloţil na zvláštní kartový účet. Za vydání i pouţívání karty se platí stanovené poplatky bance. Předplacených karet je několik druhů. Mohou to být např. dárkové předplacené karty, které slouţí pouze jednorázově, dobíjecí předplacené karty, virtuální předplacené karty. Tento druh platebního prostředku je nejčastěji vyuţíván v dopravě, telekomunikacích nebo při stravování. Předplacené karty jsou v nabídce členských bank MasterCard, Visa i u American Express.V České republice má předplacenou kartu ve své nabídce Česká spořitelna a.s., která nabízí Maestro předplacenou kartu.

9

Souhrnné statistiky. Sdružení pro bankovní karty [online]. © 2012 [cit. 2012-02-24]. Dostupné z:

http://statistiky.cardzone.cz/czech/index.htm

18

3.1.5 Virtuální karta Obliba nákupů na internetu stále roste, ale s tím je také spojeno mnoţství podvodů. Proto se banky snaţí elektronické obchodování více zabezpečit, k čemuţ přispívá i virtuální karta.Karta funguje pouze ve formě čísla karty, výjimečně můţe mít papírovou podobu. Nemá tedy fyzickou (plastovou) podobu. Slouţí pouze pro pouţití plateb na internetu, nelze ji vyuţívat v bankomatech ani ţádných kamenných obchodech.

Klient obdrţí pouze 16-ti

místné číslo, které je určeno výhradně k provádění transakcí na internetu. Společně číslem karty klient od banky obdrţí také dobu platnosti karty a kontrolní kód, který je označován jako CVC2 a slouţí právě k platbě přes internet. U nás virtuální kartu nabízí například Komerční banka a.s. jako e-Cardnebo nebankovní společnost Cetelem a.s..

3.1.6 Nákupní úvěrová karta Jedná se o karty, které jsou vydávané splátkovými společnostmi. Nákupní úvěrová karta, jak uţ plyne z názvu, je určena k čerpání úvěru na nákup spotřebního zboţí. Její vyuţití je podmíněno smlouvou mezi splátkovou společností a obchodníkem. Jejich výhodou je snadné pořízení a jednoduchost pouţití. Ovšem tato karta je zatíţená vysokými úroky a má omezené pouţití pouze v České republice. Je vydávaná např. společností Home Credit a.s. s kartou YES, dále nákupní úvěrová karta O.K. Karta od GE Capital Multiservis a.s..

3.2 Podle způsobu provedení V tomto rozdělení se karty člení na embosované a elektronické. V současné době jsou preferovány karty embosované, které jsou více akceptovány. Ovšemje nutné poznamenat, ţe jejich vydání je draţší neţ vydání karet elektronických.Do této kapitoly můţeme zařadit i karty bezkontaktní.

19

3.2.1 Karta embosovaná Na této kartě jsou identifikační údaje (jméno vlastníka karty, její číslo a platnost) vyraţeny (embosovány) reliéfním písmem. Výhodou karty je, ţeji zákazník můţe pouţít nejen u obchodníků s elektronickým platebním terminálem, ale také na místech, kde mají pouze imprinter tzv. ţehličku. Další výhodou je moţnost placení na internetu a při MO/TO transakcí (transakce na základě písemného nebo telefonického příkazu). Kaţdý obchodník má u této karty stanoven nejvyšší moţný limit (floor limit), coţ je ověření výše útraty, kterou zákazník můţe kartou provést. V případě, ţe je platba klienta nad limit, musí obchodník tuto platbu telefonicky ověřit v autorizačním centru. Tyto karty mohou být vydávány, jak ve formě kreditních, tak i debetních karet.

3.2.2 Karta elektronická Tyto karty jsou pouţitelné pouze pro transakce, které jsou on-line ověřeny v kartovém centru, tzn. pro výběry z bankomatů a pro platby u obchodníků, kteří disponují elektronickým platebním terminálem. Tato karta je chráněna PIN kódem, coţ jí činí bezpečnější neţ kartu embosovanou. Elektronické karty mají niţší cenu za vydání neţ karty embosované. Jejich velkou nevýhodou je omezená pouţitelnost v místech bez elektronického terminálu a zpravidla neumoţňuje placení na internetu. Problémem můţe být i placení v zahraniční, kde akceptace karet u obchodníků je značně omezená.

3.2.3 Bezkontaktní karta U pouţití této karty není nutný fyzický kontakt mezi platícím nástrojem a platebním terminálem. Nejčastěji se můţeme setkat s formou bezkontaktní platební karty, rovněţ speciálně upravených mobilních telefonů nebo dalšími přístroji, které mají v sobě zabudovanou anténu pro přenos dat mezi čipem a bezkontaktním snímačem. Průměrná doba platební transakce trvá okolo 5 vteřin. U částky 500 Kč není nutné transakci ověřovat pomocí PIN ani podpisem klienta. Nejčastěji se tyto karty vyuţívají v supermarketech, rychlém občerstvení nebo parkování. Karta je k dostání např. u Citibank a.s., České spořitelny a.s., Československá obchodní banka a.s., Komerční banka a.s a dalších peněţních ústavů. 20

3.3 Podle záznamu na kartě Jak se vyvíjejí obecné technologie zpracování, spolu s nimi sevyvíjejíi způsoby, kterými jsou karty vyráběny. Historicky nejstarší karty byly vyráběny s reliéfním záznamem. V dnešní době mohou být záznamy o kartě i o klientovi na kartách zaznamenány v různých formách. Proto karty podle záznamu dat členíme na karty s magnetickým prouţkem, s laserovým písmem, čipové karty či karty hybridní. Záznam v provedení laserovým písmem je příkladem technologie, která nenašla příliš velké uplatnění kvůli vysokým nákladům. Často se můţeme setkat s tím, ţe karty vyuţívají kombinaci technologií (tzv. hybridní karty). I české banky často pouţívají embosované čipové karty, spolu s magnetickým prouţkem, kterými pak lze platit na všech platebních místech.

3.3.1 Reliéfní záznam Reliéfní záznam (embossing) slouţí pro transakce s pouţitím mechanického snímače tzv. imprintrem (ţehličky). Tento způsob vytváření dokladu o transakci je v současné době nahrazován převáţně platebními terminály. Zařízení „je náročné na lidskou práci v bance, která transakci pro obchodníky zúčtovává s kartovým systémem (manipulace s účtenkami, jejich typování do počítače a archivace).“10

3.3.2 Magnetický záznam Magnetický prouţek bývá umístěn na rubu karty a jsou v něm umístěny informace o kartě, konkrétně: číslo karty, její časová platnost, zda se jedná o kartu tuzemskou nebo mezinárodní, data o jejím drţiteli. Záznamy jsou ve 3 záznamových stopách a jsou zakódovány. Tyto informace jsou nezbytné pro platbu kartou v obchodech nebo pro výběr peněz z bankomatu. Protoţe magnetický prouţek nemá příliš velkou kapacitu (1 288 bitů) a má mnoho dalších nevýhod,byly karetní asociací vynalezeny karty čipové.

10


21

3.3.3 Čipová karta Pro čipové karty slouţí jako záznamové médium čip, který disponuje větší kapacitou neţ magnetický prouţek. V čipu jsou uloţena všechna potřebná data pro identifikaci klienta. Čip je umístěn na přední straně karty, pod povrchní laminací plastiku karty. Komunikace s čipem probíhá prostřednictvím speciálních rádiových snímačů. Jednáse o bezpečnější záznam, neţje magnetický prouţek. V řadě zemí, včetně České republiky, dochází k zavádění karet s dvěma čipy, s jedním kontaktním a druhým bezkontaktním čipem.Tento druh karet bývá označen zkratkou EMV – zkratka je tvořena z názvů vydavatelských asociací (Europay, MasterCard a VISA), které stojí za zrodem umístění čipu do platebních karet. Čipová karta, kterou představila Poštovní spořitelna a.s. (Maxkarta), zcela nevyhovovala mezinárodním standardům. Za první kartu s čipovým záznamem tedy povaţujeme kartu od Komerční banky a.s., která se na českém trhu objevila ve spolupráci se společností VISA Intenrational v roce 2003.

3.3.4 Karta s laserovým záznamem Na této kartě bývají data zaznamenána formou vypalování do podkladové vrstvy za pomoci laserové technologie. Handicapem těchto karet je, ţe zaznamenaná data nelze měnit ani mazat. Výhodo naopakje vysoká kapacita záznamu, naproti tomu její nevýhodou je snadné kopírování dat. Z tohoto důvodu je nabídka karet značně omezená. V budoucnosti se vyuţití karet s laserovým záznamem příliš neplánuje, jelikoţ „cena technických zařízení i karet je zatím vyšší neţ u karet čipových, které jsou navíc schopny zabránit autorizovanému čtení a zápisu dat a současně nabízejí i moţnost snazšího přechodu od magnetických karet.“11

11


22

3.3.5 Hybridní karta Hybridní karta je kombinací magnetického prouţku a čipu. Nese tedy výhodu obou záznamů. Lze ji pouţít u všech obchodníků. V současnosti ji můţeme nominovat na nejbezpečnější platební kartu. Dá se předpokládat, ţe v případě, ţe se na trhu neobjeví nová technologie, budou všechny platební karty z důvodu bezpečnosti vydávány pouze jako hybridní.

Tabulka č. 2:Statistka počtu vydaných karet čipových, hybridních, sluţebních, virtuálních a karet celkem za rok 2011 Vydané karty podle

MC

VISA

AmEx

DC

JCB

Ostatní

CELKEM

4 663 289

5 642 109

0

11 643

0

283 035

10 600 076

3 650 458

5 553 738

0

0

0

273 902

9 478 098

100 131

229 758

0

3 359

0

0

403 248

90 291

60 081

0

0

0

0

150 372

karetních asociací Vydané karty celkem Karty čipové a hybridní Karty služební Karty virtuální


12



23

3.4 Podle uživatelů Platební karty dále můţeme dělit na karty vydávané pro fyzické nebo právnické osoby. Osobní karty jsou vydávány pro soukromé účely, zatímco firemní karty jsou určeny výhradně podnikatelům, podnikům nebo municipalitám.

3.4.1 Osobní karta Tyto karty jsou určeny klientům pro osobní účely pro nákup zboţí, sluţeb nebo na hrazení výdajů. Specifikum osobních karet je takové, ţe jsou vţdy vystavené na jméno uţivatele a jsou nepřenosné, pouze v případě, ţe k jejímu uţívání je zmocněna jiná osoba.

3.4.2 Firemní karta Tato karta je vystavována k firemnímu účtu. Karty jsou bezvýhradně určeny k hrazení firemních výdajů různých typů, jako jsou firemní nákupy nebo náklady spojené s ubytováním a cestovními náklady. Na kartě bývá uveden název firmy a jméno osoby, která má právo s touto kartou disponovat. I u firemních karet je moţno za podmínky dispozičního práva k účtu,svolení pouţívání jiné osoby, neţ je na kartě uvedena. Firemní karty mají v nabídce všechny naše banky.

3.5 Podle teritoria V neposlední řadě můţeme karty dělit na tuzemské a mezinárodní. V České republice dochází k masovému vydávání mezinárodních platebních karet, které jsou akceptovány v celém světě. Slouţí k výběru z bankomatu a placení za zboţí a sluţby.

3.5.1 Tuzemská karta Domácí karty lze omezeně pouţívat pouze v zemi vydavatele. Bývají označovány nápisem „Valid only in the Czech Republic“,coţ znamená, ţe karta je akceptována pouze na

24

území našeho státu. V České republice jsou národní karty typické svou niţší cenou, pochopitelně jejich vydávaní je v dnešní době pouze v omezené míře.

3.5.2 Mezinárodní karta Tento druh karty je přijímán jak na našem území, tak v zahraničí. V dnešní době majorita vydaných karet je mezinárodní. Tabulka č. 3: Statistka počtu vydaných karet tuzemských, mezinárodních a karet celkem za rok 2011 Vydané karty podle značek

Vydané karty

MC

VISA

AmEx

DC

JCB

Ostatní

CELKEM

4 663 289

5 642 109

0

11 643

0

283 035

10 600 076

0

0

0

0

0

275 074

275 472

3 262 141

2 075 008

0

11 643

0

7 961

10 324 604

celkem Tuzemské karty Mezinárodní karty


3.6 Podle vydávajících asociací Jedná se o sdruţení vydavatelů platebních karet. Nejen u nás je nejrozšířenější karetní společností MasterCard a VISA, v obou případech se jedná o bankovní asociace.MasterCard a VISA se od nebankovních asociací liší především strukturou a způsobem fungování. Snahou těchto asociací je vývoj nových druhů platebních karet a sluţeb. Asociace samy karty nevydávají, poskytují pouze licence dalším vydavatelům karet. V českých obchodech jsou akceptovány i karty jiných asociací jako American Express, Diners Club Inernational nebo karty japonské společnost Japan Credit Bureau. O

13



25

těchto kartách můţeme mluvit jako o kartách nebankovních. Uvedené společnosti jsou samy vydavateli platebních karet, čímţ se snaţí dosáhnout nejvyššího zisku.

3.6.1 MasterCard Nadnárodní společnost MasterCardsídlí v americkém městě New York (USA). Byla zaloţena v poloviněroku 1966 Raymondem Tanenhausem a Stanleyem Benevitzem jako asociace Interbank Card Association (ICA), která sdruţovala 17 bank. V roce 1979 se jméno asociace změnilo na MasterCard International. Od roku 2006 pouţívá oficiální název MasterCard Worlwide, kdy sestala veřejně obchodovatelnou akciovou společností. Původně byla členem organizace, která měla okolo 25 000 finančních institucí.„Její hlavní obchodní činností je zpracování plateb mezi bankami obchodníků a bank kupujících, za vyuţití své, “MasterCard“ značky debetní a kreditní karty pro nákupy“14. Poskytuje sluţby ve více neţ 210 zemích a teritoriích. Vlastní karetní značky MasterCard, Maestro, Cirrus a MasterCard PayPass. MasterCard má ve znaku dvě polokoule jednu v barvě červené a druhou v barvě okrové. Karty MasterCard patří k jedním z nejrozšířenějších na světě.Tato společnost jako první zavedla zlatou kartu tzv. Gold Card. V České republice bylo v roce 2011 vydáno okolo 4,5 milionu karet společnosti MasterCard.

3.6.2 VISA International VISA International je nejsilnější karetní asociací. Její prvenství spočívá v největším počtu vydaných karet a v nejširším území, kde jsou její karty akceptovány. Karty nesoucí název VISA vydává více neţ 19 000 bank po celém světě. VISA je celosvětovým partnerem olympijských her. V České republice se vydalo za minulý rok okolo 5,5 milionu VISA karet, coţ je o milion karet více neţ vydala společnost MasterCard. Můţeme tedy říci, ţe VISA má na českém trhu vedoucí postavení. VISA International Service Association je mezinárodní společnost, která sídlí v San Franciscu v Kalifornii. Tato korporace provozuje největší světovou síť elektronických plateb, spravuje platby mezi obchodníky, spotřebiteli, finančními institucemi a také orgány státní správy ve více neţ 200 zemí. Jak uţ jsem zmínila, VISA nevydává platební karty, příjmy 14

Kreditní karty MasterCard [online]. © 2009 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z: http://kreditni-kartymastercard.ic.cz/

26

společnosti VISA jsou především z poplatků finančních institucí za objem plateb a transakcí, které zpracovává.Původně byla provozována jako druţstvo s celkovým mnoţstvím 21 tisíc finančních institucí, poté však v roce 2008 vstoupila na akciový trh. VISA je známa svým znakem, ve kterém má vyobrazenou holubici s mávajícími křídly.

3.6.3 American Express Jedná se o globální finanční společnost se sídlem v New Yorku. Byla zaloţena uţ v letech 1850, kdy podnikala s přepravou zboţí a peněz. Po čase začala American Express svojí obchodní činnost zaměřovat výhradně na finanční sluţby. American Express na rozdíl od dvou výše zmíněných asociací, sama uzavírá smlouvy s obchodníkyo akceptaci karet a sama platební karty vydává. V současné době se její karty pouţívají převáţně na území Spojených států. Karty American Express jsou k dostání i na českém trhu, kde má tato společnost pobočku. Zúčtování plateb probíhá v zúčtovacím centru v Brightonu ve Velké Británii, kde probíhá zúčtování pouze v mezinárodních měnách – EUR a USD. Karty American Express vlastní především lidé s vyššími příjmy nebo firmám, kteří vyţadují sluţby vysoké kvality. Tyto karty jsou zatíţeny většími poplatky a jsou vydávány pouze vybraným klientům. Ve znaku karty najdeme vyobrazenéhořímského gladiátora. Podle statistik Sdruţení pro bankovní karty za poslední tři roky American Express v České republice nevydala ani jednu platební kartu, neboť jsou karty vydávány přímo prostřednictvím zúčtovacího centra ve Velké Británii a z toho důvodu nejsou zařazeny do našich statistik.

3.6.4 Diners Club International Tato společnost sídlí v americkém New Yorku. Jde o americkou finanční organizaci, která byla zaloţena v polovině 20. století. Pyšní se titulem nejstarší provozovatel systému mezibankovních platebních karet na světě. V roce 1950 vydala první univerzální platební kartu na světě. Orientuje se pouze na solventní zákazníky. Tyto karty přináší výhody typu volných vstupů do více neţ 100 letištních salónků, cestovní pojištění a další výhody platné po celém světě. V současné době je společnost Diners Club International vlastněna společností Discover Financial Services. Karty Diners Clubu International jsou akceptovány ve více neţ

27

185 zemích a teritoriích.Diners Club International má od roku 1998 své zastoupení i v České republice. V roce 2011 bylo u nástouto společností vydáno přibliţně 11 500 karet.

3.6.5 Japan Credit Bureau (dále jen JCB) JCB

byla

zaloţena

v roce

1961

japonskými

bankami

a

průmyslovými

podniky.Jelikoţ japonskému trhu dominovaly převáţně karty pocházející ze Spojených států Amerických, JCB se prvních 20 let svého působení zaměřovala pouze na domácí trh. JCB expandovala na zahraniční trh aţ v 80. letech. Její současné sídlo je v Tokiu. Tato společnost provozuje centrální zúčtovací systém. Členové asociace vydávají karty svým klientům.15V její nabídce můţeme mimo jiné najít, jak sluţby finanční, tak i cestovní.Karty JCB jsou akceptovány ve 190 zemích světa. V České republice nejsou tyto karty dosud vydávány, ale obchodníci je v českých obchodech akceptují. Z toho vyplývá, ţe za rok 2011 v České republice nebyla vydána ţádná platební karta společnosti JCB.

3.7 Rozdělení podle marketingu Platební karty bychom mohli rozdělit i z hlediska marketingu na karty kobrandované a affinity.Kobrandované karty fungují na kooperaci banky s komerčními organizacemi. Pokud se jedná o spolupráci banky s nekomerčními organizacemi, jde o karty affinity. V obou případech jsou zaměřeny na obchod. Zavedeny byly koncem 80. let z důvodu udrţení stálých zákazníků a získání nových klientů pro oba partnery. Pointa spočívá v tom, ţe banka nebo finanční instituce zajišťuje platební funkci, zatímco obchodní partner zajišťuje výhodné speciální podmínky určené pro cílovou klientelu. Tento stav přinese oběma stranám mnoţství výhod. Vydavatel karty získá potencionální zákazníky a partner naopak vyuţívá technické zázemí banky. Nejčastěji mezi partnery patří supermarkety, telefonní operátoři, dopravci či čerpací stanice.

15

PŘÁDKA, Michal a Jan KALA. Elektronické bankovnictví. Praha: Computer Press, 2000. ISBN 80-7226-3285.

28

3.7.1 Kobrandovaná karta Název je odvozen od dvou anglických slov (Co – spolu, brand – značka). Jsou vydány bankou či jinou finanční institucí ve spolupráci dalšího partnera. Specifické pro tyto karty je, ţe vlastník karty bývá věrným klientem komerčního podniku, s kterým banka dohodu uzavřela. Při uţívání kobrandované karty u smluvního partnera klient můţe získat různé slevy, zvýhodněné nákupy. Ke kartám bývají často nabízeny ještě další bankovní sluţby. Slouţí jako náhraţka zákaznické karty. Na kartě je vţdy uvedeno logo vydavatele a spolupracujícího podnikatelského subjektu. V Čechách jsou tyto karty snadno k dostání. Nabízí je např. UniCredit bank a.s. se svou platební kartou AXA Club, VISA Generali, VISA ČSA. Tuto kartu nabízí Komerční banka a.s. s T-Mobile Bonus kreditní kartou, která je spojena se zvýhodněným voláním, SMS a dalšími výhodnými sluţbami. Tyto karty najdeme v nabídce i ostatních bank. Kobrandované karty mohou být vydávány jak kreditní, tak debetní.

3.7.2 Affinity karta Tato karta reprezentuje vydavatelskou společnost a nekomerční subjekt jako jsou profesní sdruţení, charitativní organizace. Účelem této karty je zajistit skupinu lidí, kteří mají v zásadě něco společného, ať uţ se jedná o zaměstnání, zájmy nebo členství. S rozdílem od kobrandované karty bývají většinou neziskové. Pokud je součástí programu nějaký příspěvek partnerovi, poskytuje ho vydavatel a nikoliv drţitel karty (karta bývá zdarma nebo za zvýhodněnou cenu). Příspěvek nemusí být vţdy finanční. „Například můţe být karta vydaná zdarma a náklady spojené s reklamou a vydáním karet převezeme v plné výši banka.“16Na českém trhu Affinity nejsou karty k dostání.

16


29

3.8 Rozdělení podle úrovně služeb Dalším členěním platebních karet můţe být rozdělení podle úrovně sluţeb. V tomto případě dělíme karty nazákladní, dále karty specializované, které jsou většinou určeny pro podnikatele a mají charakter kreditní karty. Dále karty prestižní, za které povaţujeme kartu stříbrnou, platinovou, zlatou i černou. Uvedené karty jsou určeny pro náročné bonitní klienty s vyššími příjmy. U těchto karet je povoleno čerpat vysoké finanční limity a podmínky pro její vydání jsou obezřetnější neţ u normálních kreditních karet. Vydání těchto karet je zatíţeno poplatkem za vydání karty a vysokými měsíčními poplatky.Tato karta slouţí i jako prestiţ drţitele karty. Posledním druhem v tomto členění jsou karty výběrové, které slouţí pouze pro top klientelu. Aby zákazníkovi byla tato karta vystavena, musí splnit několik podmínek. Jednou z nich je minimální výše ročního obratu uskutečněná platební kartou. K výběrovým kartám je vţdy vázán nespočet doplňkových sluţeb. „Doplňkové sluţby nabízené obligatorně nebo fakultativně s jednotlivými druhy platebních karet jsou nejen známkou zájmu jejich vydavatele o klienta, ale i nástrojem konkurenčního boje.“17Mezi běţnější doplňkové sluţby patří úrazové pojištění, cestovní pojištění nebo pojištění zneuţití platební karty. Například Česká spořitelna a.s. má ve své nabídce cestovní pojištění k platebním kartám, pojištění karty a pojištění osobních věcí. GE Money bank a.s. nabízí mimo jiné ještě pojištění asistenčních sluţeb, pojištění vyčerpané částky a další. Druhy pojištění nejsou závislé na typu karty, naopak na bance, která je jejím vydavatelem.

17


30

4. Technologie platebních karet Platební karta je nedílnou součástí našeho kaţdodenního ţivota. Umoţňuje nám bezpečně platit za zboţí a sluţby v obchodech, restauracích nebo na internetu. Mimo jiné s její pomocí můţeme také vybírat hotovost z bankomatu. Jen za minulý rok, podle statistik Sdruţení pro bankovní karty bylo v České republice vydáno přibliţně deset a půl milionu karet. Tím jak se karty rychle rozšiřovaly, bylo také zapotřebí zajistit jejich technické a organizační zlepšení. „V současné době tvoří moderní systém platebních karet následující prvky: Platební karta; mechanický snímač; bankomat; autorizační, clearingový a zúčtovací systém.“18

4.1 Platební karta Kaţdá vydaná platební karta musí mít určité náleţitosti. Kaţdý emitent musí dodrţet pravidla a povinné vlastnosti, která platební karta musí obsahovat. „Rozměry a fyzikální vlastnosti identifikačních karet stanoví mezinárodní norma ISO 3554 na 85,6 x 54,0 x 0,76 mm.“19Karta musí být vyrobena z 3 vrstvého PVC s tím, ţe musí obsahovat nulové stopy toxických látek, musí být odolná vůči přechodu počasí (od -35 do + 50 stupňů Celsia), dále nesmí být náchylná vůči mechanickému namáhání.

4.1.1 Líc platební karty „Pro pouţití v mechanických snímačích (imprinterech) se na kartu vyrazí nezbytné identifikační údaje (embossing), a to písmem OCR 7B o velikosti 3,63 mm.“20U elektronické platební karty je plastické reliéfní písmo nahrazeno hladkým tiskem. Ostatní údaje jsou stejné 18

JUŘÍK, Pavel. Svět platebních a identifikačních karet. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-759-1. JUŘÍK, Pavel. Svět platebních a identifikačních karet. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-759-1. 20 JUŘÍK, Pavel. Svět platebních a identifikačních karet. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-759-1. 19

31

jako u karet embosovaných.Pro personalizaci je na plastiku stanovena spodní část karty, kterou norma člení na čtyři řádky. 1.

Řádek č. 1 je věnován číslu karty – zde je obsaţeno číslo karty. Číslo platební karty je

limitováno na 15 aţ 19 čísel. První dvě čísla určují, o jaký druh karty se jedná (zda jde o kartu VISA, Mastercard), dále dalších 5 čísel slouţí k identifikaci vydavatelské banky a zbývajících čísla na kartě osahují informace o drţiteli karty. 2.

Řádek č. 2 s informacemi o platnosti karty – na kartě musí vţdy být uvedeno konečné

datum platnosti karty, karta můţe obsahovat i informace s datem vydání. Datum bývá uváděno ve formátu měsíc/rok. Mimo jiné zde bývá uvedeno identifikační číslo banky, které uděluje karetní asociace. Ve své podstatě můţeme určit podle prvních 6 čísel, která banka tuto kartu vystavila. Tento řádek je omezený na 19 číslic. 3.

Řádek č. 3, jméno drţitele – tento řádek můţe obsahovat maximálně 27 znaků a je určen

pro jméno a příjmení klienta. 4.

Řádek č. 4, název společnosti – tento řádek se objevuje pouze u firemních karet, kde bývá

uveden název společnosti, která kartu vlastní. Zde je počet znaků limitován na 19 míst. Na kartě je tak uvedeno čtyřmístné číslo nazývané jako BIN, označující„bankovní identifikační číslo, coţ je jedinečná série čísel přidělená platebním kartovým systémem hlavním členům asociace. BIN identifikuje typ kartového produktu a současně instituci, která kartu vydala.“21 Toto číslo je většinou vyobrazeno nad druhým řádkem na kartě nad datem vydání nebo platnosti karty. Na kartě jsou ještě další údaje, které zastávají z velké části bezpečnostní funkci. Na líci karty rovněţ najdeme název karetní asociace spolu s hologramem, který slouţí jako další bezpečnostní prvek. Jedná se o trojrozměrný obraz, který mění svoji barvu a tvar v důsledku odrazu světla.Hologram se většinou objevuje pouze na kartách vydávaných karetní společností VISA, MasterCard a JCB avšak ne vţdy na všech druzích (např. na kartách Maestro a VISA Electron). Diners Club International a American Express hologram 21

Kartové produkty. Finanční vzdělání [online]. © 2007 [cit. 2012-02-19]. Dostupné z:

http://www.financnivzdelavani.cz/webmagazine/page.asp?idk=390

32

na své karty neuvádí. Na kaţdé platební kartě je evidentně vyobrazen název a logo banky.Samozřejmě je velice důleţité, aby se logo na platební kartě shodovalo s logem, kterým je označováno obchodní místo. Na kartě můţeme najít také embosovaný ochranný prvek, který bývá uváděn spíše výjimečně. Mezi další prvky ochrany pro tento druh platebního prostředku můţeme zařadit ochranný ultrafialový symbol, fotografie, či čip, který je zabudovaný v levé části platební karty.

4.1.2 Rubplatební karty Na zadní straně karty najdeme další prvky, které jsou nezbytnými náleţitostmi platebních karet. Rub karty obsahuje magnetický a podpisový prouţek. 1.

Magnetický prouţek – je jasně definován normou ISO. Jak uţ bylo v mé práci

zmíněno,funguje jako záznamové médium proukládání identifikačních údajů o kartě a jejím drţiteli. Magnetický prouţek má tři záznamové stopy. První obsahuje jméno drţitele karty a číslo karty (79 znaků). Druhá stopa má „rozsah 40 numerických znaků – umoţňuje pouze čtení dat; obsahuje číslo karty (PAN), termín splatnosti, servisní kódy, bezpečnostní údaje.“22 Třetí stopa umoţňuje jak čtení, tak zápis dat. 2.

Podpisový prouţek (Signature panel) – slouţí jako další identifikační prvek drţitele karty.

Na kartě je z důvodu, aby obchodník mohl porovnat podpisový vzor na rubu karty s podpisem na účtence. Tento podpisový prouţek se vyrábí speciálně z ceninového papíru, který je vnímavý na infračervené světlo. Podpisový prouţek slouţí jako jeden z ochranných faktorů před zneuţitím platební karty. Mimo jiné za tímto prouţkem u některých karet je uvedeno třímístný kód CVC. Tento kód je určen převáţně pro platby přes internet.

4.2 Mechanický snímač Mechanický snímač neboli imprinter, hovorově také ţehlička, slouţí ke snímání embosu na platební kartě a otisku na zúčtovací doklad. V případě platby kartou pomocí imprinteru se platba z účtu neodečítá okamţitě, ale její zúčtování trvá v řádu několika dní. Jak

22

JUŘÍK, Pavel. Svět platebních karet. Praha: Radix, 1995. ISBN 80-901853-1-2.

33

uţ jsem zmínila v kapitole embosované karty v případě, ţe se jedná o platbu vyšší částky, je obchodníkpovinen její platnost telefonicky ověřit u vydavatelské banky. Nevýhodou tohoto přístroje je problém se sledováním zůstatku na účtu. Obchodník totiţ provádí platbu off-line. Tento přístroj není zcela běţný, spíše se v současné době praktikuje platba kartou pomocí elektronického platebního terminálu. Někteří obchodníci ho stále mají a vyuţívají ho v případě selhání komunikace mezi platebním terminálem a autorizačním centrem. Já osobně jsem se s mechanickým snímačem u ţádného obchodníka nesetkala.

4.3 Elektronický platební terminál Jedná se o jedno z nejrozšířenějších elektronických zařízení v sekci platebních karet v současnosti. Toto zařízení realizuje bezhotovostní transakce za pomoci platební karty. Platební terminál tzv. POS je velice oblíbený u obchodníků, jelikoţ dokáţe zjistit údaje o platnosti karty, automaticky monitoruje stoplist a zajišťuje sledování akceptovatelnosti transakce.Podle druhu umoţňují akceptovat elektronické, embosované či čipové karty. Platební terminály bývají pronajaty obchodníkovi bankou většinou za poplatek za správu terminálu a provedené transakce. V dnešní době uţ se můţeme setkat i s přenosnými terminály, které jsou často vidět v restauracích nebo taxi sluţbě. Tento terminál funguje tak, ţe obchodník protáhne kartu čtečkou nebo ji zasune do terminálu a zadá potřebné údaje k platbě. Informace jsou odeslány do kartového centra. Většina zákazníků musí ještě platbu stvrdit pomocí zadání příslušného PINu. V případě, ţe je vše v pořádku obdrţí obchodník potvrzení a terminál vytiskne účtenku, kterou klient podepíše tak, aby se podpis na účtence shodoval se vzorovým podpisem na kartě. Současné terminály přenáší data pomocí Bluetooth, GSM nebo GPRS.

4.4 Peněžní automat Tento stroj slouţí k výběru hotovosti. Bankomat bývá také označován jako ATM. U výběru hotovosti z bankomatu je nutné zadání PINu. Bankomat tvoří tři části – trezor, bezpečnostní modul a provozní část. Bankomaty bychom mohli také rozdělit na jednoúčelové nebo víceúčelové. Jednoúčelové bankomaty slouţí pouze k výběru hotovosti, zatímco víceúčelové bankomaty nabízejí další sluţby jako je vklad hotovosti nebo výpis stavu účtu, 34

případně dobití kreditu na mobilním telefonu. V dnešní době převládají spíše víceúčelové bankomaty. Česká republika disponuje několika tisíci bankomatů.

4.5 Autorizační, clearingový a zúčtovací systém Zpracování transakcí má svůj řád. Od okamţiku, kdy se drţitel platební karty rozhodne platit svou kartou, probíhají určité kroky. Prvním krokem je ověřování, dále následuje autorizace, clearing a v neposlední řadě zúčtování.

4.5.1 Ověřování V první fázi musí dojít k verifikaci platební karty. Obchodník musí provést kontrolu bezpečnostních prvků karty, zkontrolovat její platnost a dále totoţnost drţitele. Kontrola totoţnosti bývá prováděna na základě porovnání vzorového podpisu na platební kartě s podpisem na účtence. U čipových karet dochází k verifikaci zadáním PINu majitelem karty. V případě zadávání PINu se jedná o důkladnější kontrolu neţ v případě komparace podpisů. V některých situacích musí majitel karty předkládat osobní doklady, bývá to např. při vyuţití sluţby cash advance (viz kapitola 5.1. Cash advance), jestliţe dojde k překročení stanoveného limitu.Při převzetí platební karty od drţitele karty by obchodník měl zjistit, zda je karta opatřena příslušným logem a hologramem. Dále musí obchodník monitorovat, je-li platební karta určená pro Imprienter nebo platební terminál, zda obsahuje podpis, jméno a příjmení drţitele karty, platnost a není-li karta mechaniky poškozená. A další důleţité znaky, kterými se vyznačuje platná platební karta.

4.5.2 Autorizace Autorizace je další fází, která následuje po ověřování platební karty. Autorizace probíhá na základě komunikace obchodníka s vydavatelskou bankou majitele karty. Jedná se o proces, kdy dochází k ověřování, zda platební karta není blokována nebo není vedená na tzv. stoplistu. Mimo jiné se musí ověřit, zda je karta určena k provádění dané transakce a zda je na účtu, ke kterému karta byla vydána, dostatek volných peněţních prostředků pro úhradu

35

zboţí nebo sluţeb.23 Existuje hlasová autorizace, která se v dnešní době vyskytuje opravdu zřídka a probíhala pomocí telefonu. V dnešní době je preferována především autorizace automatická, která probíhá pomocí POS terminálu nebo ATM. Dále mezi jednotlivé metody řadíme negativní a pozitivní autorizaci. Při negativní autorizaci, dochází k ověřování, zda se jedná o platnou kartu a je-li výše transakce povolena do výše finančního limitu klienta. „Tento typ autorizace je většinou vyuţíván přímo v mezinárodní asociaci jako záloţní při technických problémech ve spojení mezi vydavatelem a zpracovatelem.“24 Pozitivní autorizace probíhá v on-line reţimu a dochází při ní ke kontrole bezpečnostních prvků platební karty a ověřování krytí transakce prostředků na účtu klienta. Tuto autorizaci můţeme povaţovat za bezpečnější neţ negativní, ovšem s nevýhodou vyšších nákladů.

4.5.3 Clearing a zúčtovací systém Jedná se o další zpracování transakcí provedených platebními kartami. U clearingu je jedná o přenos dat, který probíhá prostřednictvím počítačové sítě, na kterou jsou jednotlivé banky z celého světa napojeny. Jde o výměny údajů o finančních transakcích mezi zpracovatelem a vydavatel k umoţnění zúčtování transakce na účet drţitele karty a rekonciliace pozice člena asociace k vypořádání.25 Banka obdrţí od clearingového centra seznam plateb, které pak vyrovná na účet jednotlivých klientů.Vypořádání plateb provádí k tomu určená zúčtovací banka na základě dat z clearingového systému. Jedná-li se o mezinárodní transakce, clearingovým centrem je mezinárodní karetní asociace, jejímţ úkolem je zpracovat provedené transakce z celého světa. Sloţitější je to u clearingu tuzemských transakcí, které se liší podle karetních asociací. „V České republice je pro transakce uskutečněné pod logem asociace MasterCard tímto subjektem společnost Global Payment Europe. Tato společnost zpracovává zúčtování většiny tuzemských bank. Česká spořitelna a 23

Pokyny pro provádění transakcí platebními kartami. Komerční banka [online]. © 2010 [cit. 2012-03-3].

Dostupné z: http://www.kb.cz/file/cs/o-bance/dokumenty-ke-stazeni/kb-pokyny-pro-provadeni-transakciplatebnimi-kartami.pdf?527fcb4cc452dfdbe43c8dfad901da40 24 KALABIS, Zbyněk. Základy bankovnictví bankovní obchody, služby, operace a rizika: bankovní obchody, služby, operace a rizika. Brno: BizBooks, 2012. ISBN 978-80-265-0001-8 25 Bankovní slovník. Víme víc [online]. © 2008 [cit. 2012-01-02]. Dostupné z: http://www.vimevic.cz/vzdelani/bankovni-slovnik.html

36

Citibank provádí tuzemské zúčtování přímo s asociací MasterCard. Je tedy moţné zkonstatovat, ţe pro danou asociaci existují dvě tuzemská zúčtovací centra – Global Payment Europe a přímo MasterCard.“26 Zatímco clearing kartami VISA probíhá vţdy v Londýně, u American Express je tomu v jiţní Anglii konkrétně ve městě Brighton. Transakce uskutečněné asociací JCB jsou zpracovány v Tokiu.„Tuzemské zúčtování je z hlediska zpracování rychlejší a pro obchodní banky velice výhodné, protoţe transakce uskutečněné v českých korunách nejsou konvertovány do zúčtovací (settlement) měny, a odpadají tak i náklady spojené s případnou konverzí měn a s udrţováním zůstatků na cizoměnových účtech vedených u zahraničních bank.“27

26

KALABIS, Zbyněk. Základy bankovnictví bankovní obchody, služby, operace a rizika: bankovní obchody, služby, operace a rizika. Brno: BizBooks, 2012. ISBN 978-80-265-0001-8 27 KALABIS, Zbyněk. Základy bankovnictví bankovní obchody, služby, operace a rizika: bankovní obchody, služby, operace a rizika. Brno: BizBooks, 2012. ISBN 978-80-265-0001-8

37

5. Využití platebních karet u obchodníků Teorie platebních karet od jejich vzniku tvrdí, ţe s platební kartou klient utratí více peněz, neţ kdyţ disponuje pouze hotovostí, coţ se také v praxi osvědčilo. V současné době platební karty kromě placení za zboţí a výběr z bankomatů nabízejí také daleko širší vyuţití sluţeb. Některé z nich nejsou v České republice ještě zcela typické, přesto se s nimi setkáme převáţně v obchodech, hotelích nebo autopůjčovnách.

5.1 Cash Advance Cash Advance je doplňková sluţba k platebním kartám. Drţitel karty ji vyuţije, potřebuje-li vybrat hotovost a v blízkosti se nenachází ţádný bankomat. Jedná se o běţnou platbu kartou, avšaks tím rozdílem, ţe místo zboţí či sluţby je nám poskytnuta hotovost v domácí nebo cizí měně. Umoţňuje výběr peněz na pobočce banky nebo ve směnárně. Při platbě kartou bychom se měli prokazovat osobním dokladem.

5.2 Cash back Sluţba Cash back funguje na zcela stejném principu jako doplňková sluţba cash Advance, ovšem s tím rozdílem, ţe peníze jsou vypláceny především v kamenných obchodech. Rozdílem je, ţe klient pro vyuţití této sluţby je povinen utratit alespoň 300 korun. Teprve potom má cestu k výběru otevřenou.Banky většinou také limitují maximální výběr hotovosti při vyuţití této sluţby (maximálně 1500 Kč). Sluţby se vyuţívá především ve velkých supermarketech a obchodních domech. Aby klient tuto doplňkovou sluţbu mohl vyuţít, musí být prodejna označena nálepkou Cash back.

38

5.3 Dodatečné zatížení držitele karty (Delayed or Amanded Charge Transaction/Late Charge) V případě, ţe obchodník zjistí po odchodu nebo odjezdu klienta, ţe karta, kterou klient platil, nepokryla veškeré náklady spojené například s ubytováním v hotelu nebo při půjčení auta, doúčtuje klientovi zjištěný nedoplatek vyuţitím sluţby Late Charge. Z klientova účtu se dodatečně odečte částka za neuhrazené zboţí nebo sluţby. Odečtení částky z účtu bývá v období 90 dnů od uskutečněné transakce. Poté obchodník klientovi zašle doklad o zaplacení spolu s vysvětlením, proč byla částka doúčtována.

5.4 Opuštění hotelu bez vyrovnání účtu (Express Checkout/Priority Check-out Service) Tuto sluţbu uţivatel karty vyuţívá, kdyţ potřebuje rychlé odhlášení z ubytovacího zařízení. Majitel karty si dopředu zaţádá o formulář s názvem Express Check Out Authorization Form. Do formuláře vyplní číslo karty, platnost své karty a podepíše dohodu, na jejímţ základě je ubytovací zařízení oprávněnoodečíst z jeho účtu účtovanou částku za poskytnuté ubytování. Úhrada se uskuteční bez přítomnosti klienta a znalosti celkové sumy za vyuţité sluţby. Rozpis poloţek je klientovi zaslán zhruba po třech dnech od dne opuštění ubytovacího zařízení.

5.5 Předautorizace Jedná se o zablokování peněţní částky na bankovním účtu zákazníka. Provádí se elektronickou formou pomocí platebního terminálu a karty klienta. Jedná se o bezhotovostní sloţení zálohy. Předautorizace se vyuţívá v případě, ţe není známá konečná částka za poskytované sluţby, obchodník odhadne konečnou částku a provede předautorizaci předběţné ceny. Tato částka se zablokuje na klientově účtu. Po ukončení vyuţití sluţby, obchodník vypočte konečnou částku. V případě, ţe konečná částka převyšuje částku odhadnutou, poţádá obchodník klienta o předloţení karty a dodatečně autorizuje rozdíl mezi odhadnutou částkou a částkou konečnou. Je-li konečná částka niţší, zruší obchodník původní předautorizaci a

39

autorizuje správnou sumu transakce. Tato sluţba bývá vyuţívána převáţně v oblasti ubytování nebo půjčovnách automobilů.

5.6 Výměna a vrácení zboží (credit voucher) Credit voucher je potvrzení, na které obchodník označí obnos, který se zavazuje vrátit majiteli platební karty za nedodané nebo reklamované zboţí. Povinností drţitele platební karty je obchodníkovi předloţit účtenku (paragon) a účtenku z platebního terminálu, kterou obdrţel od obchodníka a dále kartu, kterou transakci provedl. Částka se vrací klientovi zpět na bankovní účet.

5.7 Garantovaný rezervační program Součástí karty je garantovaná rezervace ubytování v hotelu. Hotel si můţeme objednat pomocí písemné, telefonické nebo emailové objednávky. Klient hotelu garantuje pobyt tím, ţe mu poskytne číslo a platnost své karty. Mimo jiné hotelu musí poskytnout jméno a adresu. Jako potvrzení rezervace hotel klientovi přidělí potvrzující kód. V případě, ţe v hotelu nebude k dispozici ţádné ubytování, musí hotel zákazníkovi zajistit srovnatelné ubytování na jednu noc, a to bez jakéhokoli příplatku. V případě, ţe klient chce pobyt zrušit je povinen tuto informaci telefonicky oznámit hotelu. V tomto případě má hotel právo odečíst z klientova účtu cenu za ubytování na jednu noc. Při zrušení rezervace dostane klient nový kód, který je důleţité si uchovat pro případnou reklamaci.

5.8 Dynamic Currency Conversion Jedná se o finanční sluţbu, kdy obchodník klientovi, který provádí platbu kartou v cizí měně, přepočte celkovou sumu na domácí měnu drţitele platební karty. Klient má tedy okamţitě k dispozici údaje o částce v domácí měně, která bude odečtena z jeho účtu. Při podepsání účtenky o zaplacení nebo zadání PINu klient potvrzuje, ţe souhlasí s daným kurzem a případnými poplatky za vyuţití této sluţby.

5.9 Pomoc v nouzi (Emergency service) 40

Tuto sluţbu nabízí karetní asociace Visa a MasterCard, kteréposkytují pomoc v nouzi při ztrátě nebo krádeţi platební karty klienta v zahraničí. Karta je klientovi zablokována a ten má právo poţádat o vydání náhradní platební karty nebo jednorázovou finanční pomoc do výše zůstatku na jeho bankovním účtu. Provizorní karta má pouze omezenou platnost maximálně 2 měsíce. Karta se vydává prostřednictvím nejbliţší banky, která je členem bankovní asociace MasterCard a VISA. I tato sluţba má svou nevýhodu, neboť kartu nelze pouţít pro výběr hotovosti z bankomatu.

41

6. Výhodyplatebních karet Platební karty nám od svého začátku přinesly velké mnoţství výhod. V dnešní době se platební karty vyuţívají téměř na všech obchodních místech. Získání karty není ţádným problémem, dostaneme ji většinou při zaloţení účtu v peněţním ústavu. Pro mnoho lidí je dnes tento prostředek k placení naprostou samozřejmostí. Bezhotovostní platební styk je vítán nejen mezi klienty, ale také obchodníky a bankami.

6.1 Výhody klienta Jednoduchý přístup ke svým finančním prostředkům; sníţení rizika ztráty nebo odcizení hotovosti; tuzemské nebo mezinárodní pouţití; úspora nákladů spojená se směnou měny – v případě, ţe klient cestuje do zahraničí a je majitelem mezinárodní karty, má moţnost v zahraničí kartou platit, coţ vede k úspoře času i poplatků za směnárenské sluţby; úvěr – v případě, ţe se jedná o kreditní nebo charge kartu, je klientovi poskytnut krátkodobý úvěr zdarma (pokud na konci zúčtovacího období splatí celý úvěr, neplatí za poskytnuté úvěry ani korunu); slevy – klient vlastnící kobrandovanou kartu můţe u obchodníků získat určité slevy za nákup zboţí; nouzové sluţby při ztrátě nebo krádeţi; moţnost on-line plateb (internet, telefon) doplňkové sluţby.

42

6.2 Výhody obchodníka Vyšší bezpečnost kvůli drţení minimální nutné hotovosti; vyšší obrat; získání nových klientů; jedna z výhod v konkurenčním boji; záštita platby28

6.3 Výhody pro vydavatele karty(peněţní ústav) Sníţení nákladů spojených s hotovostí; vyšší výnosy (poplatky spojené za vydání platební karty, za provedené transakce a poskytnuté sluţby); „marketingová segmentace klientů; udrţení se v konkurenčním boji; odstranění nákladných provozů; nabídka komplexních sluţeb pro organizace a podnikatele.“29

28 29

MÁČE, Miroslav. Platební styk - klasický a elektronický. Praha: Grada Publishing, 2012. ISBN 80-247-1725-5. JUŘÍK, Pavel. Svět platebních karet. Praha: Radix, 1995. ISBN 80-901853-1-2.

43

7. Rizika zneužití platební karty Stejně jako ostatní platební prostředky, ani platební karty neunikly pozornosti podvodníků. Podvody platebních karet sahajíaţ do období roku 1892, kdy byl ve Spojených státech zaznamenán strmý přírůstek podvodů s platebními kartami. Padělání nebo jakékoli zneuţití platební karty je v České republice upraveno v Trestním zákoně.

7.1 Podvody ztracenou nebo zcizenou kartou Jedná se o podvody, kdy bývá podvodníkem pouţita originální platební karta, která se dostala mimo kontrolu drţitele platební karty. V případě, ţe klient přijde o kartu odcizením nebo vlastním zaviněním, měl by okamţitě tuto skutečnost nahlásit své vydavatelské bance, která zajistí tzv. stoplistaci nebo blokaci. Blokace je pouze dočasné omezení pouţití platební karty. Týká se transakcí prováděné elektronickými platebními kartami. Zatímco stoplistace se týká karet embosovaných, u nichţ se jedná o trvalé zrušení práva pouţívat platební kartu a klient si musí poţádat o vydání nové karty. Dříve byla blokace karty zpoplatněna, od roku 2009, kdy vstoupil v platnost nový zákon o platebním styku, nesmí banky účtovat ţádné poplatky za ztrátu platební karty. Zákon upravuje i odpovědnost za zneuţití karty. Klient v současné době nese zodpovědnost za zneuţití karty pouze do výše 150 EUR, zbytek odcizených peněţních prostředků hradí banka. Ovšem tato spoluúčast banky platí pouze v případě, ţe nedojde k porušení podmínek ze strany klienta.Zneuţití ztracené karty patří mezi nejčastější podvody s platebními kartami u nás. Na základě informací uveřejněných ministerstvem vnitra České republiky došlo v roce 2008 za první 4 měsíce k přibliţně 2 500 případům neoprávněného drţení platební karty.

7.2 Padělky karet Jde o padělání karty, která byla právoplatně vydaná drţiteli, klientovi, ale následně podvodníkem byla vizuálně upravená nebo v ní byla změněna data. Dále se také můţe jednat o podvod, při kterém můţe karta být vyrobena a personalizována bez vědomí banky. Jedná se převáţně o kopírování dat, ke kterým nejčastěji dochází u obchodníků v případě, ţe klient 44

není dostatečně pozorný a obchodník si data zkopíruje pomocí kopírovacího zařízení z magnetického prouţku. Konkrétně toto zneuţití platební karty bývá nazýváno skimming. Informace můţe pachatel pouţít při platbách, neboť má potřebné informace pro výrobu padělané karty. Nejčastější výskyt tohoto typu padělání bývá především v pohostinských zařízeních a hotelech, kdy zákazník má svoji kartu mimo fyzickou kontrolu. Toto riziko se sniţuje zavedením přenosných čtecích/zúčtovacích zařízení. Se skimmingem se nemusíme setkat jen u obchodníka, ale i u bankomatu. Zde kriminální skupiny umisťují ke štěrbině čtečky speciální čtecí zařízení a malé kamery, které snímá zadávání PINu. Tímto způsobem získají potřebné informace bez jakéhokoli vědomí drţitele karty. Banky podnikají různá opatření k zamezení páchání trestné činnosti. Jedná se o instalaci bezpečnostních kamer na bankomaty, vyznačují diskrétní zóny kolem bankomatu nebo instalují typy bankomatů, u kterých skimming nejde praktikovat.

7.3 Nákup kartou bez její přítomnosti U tohoto způsobu podvodu klient platí kartou za zboţí nebo sluţby, ale u samotného nákupu není fyzicky přítomný. Podvodníci získávají informace prostřednictvím objednávky jak písemné, telefonní tak i internetové. „Vzhledem k tomu, ţe obchodník nemá moţnost fyzicky zkontrolovat kartu ani identitu drţitele karty, je míra rizika zneuţití vyšší neţ u běţných transakcí. U transakcí bez fyzické přítomnosti karty proto dochází ke zvýšenému výskytu neoprávněných transakcí.“30K získáním informací o kartě dochází například rozesláním fiktivních e-mailů, které ţádají jménem banky o informace, dále pak podvodníci například vykrádají databáze s údaji o provedených transakcí. Klient se samozřejmě o podvodu doví aţ v době, kdy obdrţí výpis s rozpisem transakcí. Banky se těmto druhům podvodů snaţí čelit několika způsoby. Jedním z nich je zavádění 3D Secure technologie, coţ je protokol, který má za úkol definovat pravidla pro bezpečné platby na internetu z pohledů všech účastníků transakce (drţitel, obchodník, platební systém). Další způsob ochrany je rozšíření čipových karet pro platby na internetu, nebo pouţití virtuální karty, která má sníţené platby a slouţí především pro platby bez fyzické přítomnosti platební karty.

30

Druhy podvodů. Sdružení pro bankovní karty [online]. © 2012 [cit. 2012-03-21]. Dostupné z:

http://www.bankovnikarty.cz/pages/czech/media_bezpecnost.html#Podvody_u_bankomatu

45

7.4 Zneužití nedoručené karty Je to druh podvodu, který je zaloţen na odcizení platební karty během jejího doručení oprávněnému drţiteli. Dochází k tomu, ţe platební karta bývá během přepravy odcizena a jsou zneuţity informace na kartě dříve, neţ si ji právoplatný drţitel karty mohl převzít. Tento druh případů zneuţití platebních karet se v České republice objevuje zřídka, jelikoţ dnes se karty zasílají většinou v neaktivním stavu, karta musí být drţitelem nejdříve aktivovaná u bankovního ústavu, neţ dojde k jejímu prvnímu pouţití. Dále většina bank zasílá platební kartu a PIN v samostatných zásilkách.

7.5 Podvodná žádost o vydání karty K podvodu dochází tak, ţe podvodník získá osobní údaje drţitele platební karty. K tomuto podvodu můţe dojít dvěma způsoby. Buď můţe podvodník pomocí odcizených, nebo padělaných osobních dokladů zaţádat o otevření bankovního účtu, ke kterému mu banka vydala platební kartu, nebo se můţe jednat o převzetí účtu, coţ znamená, ţe podvodník se vydává za skutečného drţitele karty a zaţádá banku o změnu parametrů karty nebo o vydání nové platební karty. U nás se zatím tento druh podvodů téměř nevyskytuje, jedná se spíše o ojedinělé případy.

46

8. Porovnání nabídky platebních karet Jedním z cílů této práce byla komparace nabídky platebních karet na českém trhu. Pro srovnání jsem si vybrala tři největší banky v České republice. Nejdříve dojde k postupnému představení vybraných bank a dále se prácevěnuje nabídce platebních karet a doplňkovým sluţbám, které bývají nedílnou součástí platebních karet. Závěrem této kapitoly bude podrobnější přehled srovnání nabídky platebních karet vybraných bank. Pro srovnání nabídky platebních karet v České republice byly mnou zvoleny tři obchodní banky: Česká spořitelna a.s., Komerční banka a.s. a Československá obchodní banka a.s.. Tyto univerzální banky jsem si vybrala nejen z důvodu, ţe se jedná o největší banky u nás, ale především o to, ţe uvedené banky jsou nejdůvěryhodnějšími bankovními systémy za rok 2011. 31

8.1 Nabídka karet České spořitelny a.s. 8.1.1 Profil České spořitelny a.s. (dále jen ČS) ČS tvoří jeden ze základních pilířů českého bankovnictví. Její počátky sahají aţ do roku 1825, kdy svoji činnost zahájila pod názvem Spořitelna česká. V roce 1992 došlo k právní úpravě a začal být pouţíván nový, jiţ současný název Česká spořitelna a.s.. V roce 2000 se ČS stala členem rakouské společnosti Erste Group AG, která je jedním z největších evropských poskytovatelů finančních sluţeb. Banka poskytuje ucelenou nabídku nejen drobným klientům, malým a středním podnikům, ale své sluţby nabízí také municipalitám. S počtem přes 5 milionů klientů se můţe těšit titulem největší banka na českém trhu. Mimo jiné disponuje přibliţně 650 pobočkami po celém území našeho státu a provozuje více neţ 1390 bankomatů a transakčních terminálů. ČS patří prvenství i v soutěţi Banka roku, kde se jí tento rok podařilo získat jiţ osmým rokem titul Nejdůvěryhodnější banka roku.

31

Fincentrum Banka roku 2011. Banka roku [online]. © 2011 [cit. 2012-02-14]. Dostupné z:

http://www.bankaroku.cz/hlasovani/vysledky-hlasovani.html

47

ČS nabízí svým zákazníkům karty asociací VISA a MasterCard. Všechny karty ČS mají zabudovaný magnetický prouţek i čip, čímţ plně splňují standard EMV. Celkový počet aktivních platebních karet ČS se v roce 2010 sníţil o 1% a činil 3,2 milionu, z toho bylo 2,8 milionu debetních karet (87,5 %) a 0,4 milionu karet kreditních (12,5 %).32

8.1.2 Nabídka platebních karet ČS zaměřuje svou nabídku na fyzické osoby, podnikatele a firmy s ročním obratem do 30 milionů korun ročně, dále na podniky a korporace, municipality, bytová druţstva i finanční instituce. Z nabídky osobních karet u ČS si klient můţe vybrat z karet debetních a kreditních. Debetní karty nabízí ČS třitypy -VISA Electron, VISA Classic a VISA Gold. Visa Electron je určená dětem ve věku od 10 do 15 let a slouţí výhradně pro výběr hotovosti a placení zboţí u obchodníků. VISA Classic a VISA Gold jsou určené pro osoby starší 15 let. Kromě vyuţití základních funkcí platebních karet má klient moţnost těmito kartami platit na internetu i bezkontaktně a stát se členem věrnostního, motivačního programu Bonus. VISA Gold je ovšem určená především náročnějším klientům. Oba druhy těchto karet jsou poskytovány i studentům.Jedná se o embosované platební karty s výjimkou karty VISA Electron, která je elektronická.Všechny tyto karty jsou spjatys osobními účty ČS. Mezi společné znaky uvedených karet, patří moţnost změny PINu, vyuţití levnějších výběrů z bankomatů společnosti Erste Group AG v zahraniční, moţnost dobíjení kreditu mobilního telefonu a individuální nastavení limitů pro výběr hotovosti a platby u obchodníků. U karet VISA Electron a VISA Classic ČS nabízí výběr vlastního designu karty. Další nabídkou osobních karet jsou karty kreditní. ČS poskytuje svým klientům dva druhy kreditních karet Chytrou kartu a Penzijní kartu ČS. V případě Chytré karty ČS se jedná o osobní kartu, která nabízí svým klientům garanci zvýhodněných nákupů a ochranu zboţí před zničením či krádeţí a nabídku dalších volitelných sluţeb. Tato karta je nabízená také studentům a absolventům. Penzijní karta ČS se vyznačuje zvyšováním úspor na penzi. Při zaloţení je nutné si sjednat penzijní připojištění u penzijního fondu ČS s minimální měsíční úloţkou 500 Kč. Poté teprve klient můţe při kaţdé platbě kartou získat2% hodnoty nákupu ke svému penzijnímu připojištění. 32

Výroční zpráva 2010. Česká spořitelna [online]. neuvedeno [cit. 2012-02-20]. Dostupné z:

http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/VZ_2010.pdf

48

Pro podnikatele a malé podniky ČS nabízí debetní, kreditní i předplacené karty. Nabídka debetních karet k běţným účtům obsahuje tyto karty: VISA Business, VISA Business Plus a VISA Business Gold. Tyto karty jsou určeny pro zaměstnance ţadatelské firmy. Kromě základních funkcí je moţné všemi kartami platit na internetu a vyuţívat sluţby cash back. Podnikatelé si mohou u ČS zřídit také kartu kreditní Kredit + MC Business, která je vhodná k úhradě firemních výdajů. U Kredit + MC Business je povolen limit ve výši 500 000 Kč za jeden den s bezúročným obdobím aţ 50 dnů. Předplacená sluţební karta Maestro je výhodná především pro zaměstnance nebo brigádníky, jelikoţ sniţuje riziko zneuţití finančních prostředků svěřených zaměstnancům. S výjimkou kreditní karty Kredit + MC Business jsou produkty platebních karet stejné pro bytová druţstva, společenství vlastníků jednotek, municipality i veřejným a neziskovým organizacím. ČS nabízí náročné klientele prestiţní karty VISA Infinite, která se vydává k osobnímu účtu Premiér. Ke kartě se váţe mnoho výhodných produktů a sluţeb, např. cestovní pojištění celé rodiny, vyuţití letištních salónků po celém světě, osobní asistent, sluţba emergency service a nespočet dalších. Podniky a korporace převyšující zisk 30 milionů jsou obsluhované pouze regionálním korporátním centrem ČS, kterých je po celé republice rozloţeno zhruba 15. Pro korporace je nabídka kreditních karet VISA Business, VISA Business Plus a VISA Business Gold včetně Předplacené sluţební karty Maestro zcela stejná jako pro malé a střední podniky. Navíc těmto institucím nabízí banka charge karty – VISA Business charge, VISA Gold charge. Ostatně tyto karty obsahují stejné výhody jako zmiňované kreditní sluţební karty, ovšem s výjimkou, ţe jde o charge karty, kde je klient povinen zaplatit celkovou splátku do tří dnů po ukončení měsíčního zúčtovacího období. Stejné produkty jsou poskytovány i finančním institucím. Další část je věnována věrnostním programům a doplňkovým sluţbám ČS. K veškerým osobním kartám poskytuje ČS členství ve věrnostním programu Bonus, kde klient získává body buď za kaţdou platbu doma i v zahraniční nebo při dobití kreditu mobilního telefonu kartou v bankomatu. Za utracenou minimální částku vţdy klient získává jeden bod. Body si pak zákazník můţe vyměnit za různé poukázky, elektroniku nebo si dobít kredit na svém mobilním telefonu. Další věrnostní sluţbou je program Partner. V případě, ţe klient vlastní platební kartu, která nese název PARTNER má moţnost čerpat slevy u obchodních partnerů ČS (Čedok, Asko nábytek atd.). Mezi doplňkové sluţby můţeme také zařadit odemykání a zamykání karty, která umoţňuje sníţení nebo navýšení transakčního 49

limitu, volba vlastního designu karty a pojištění. Ke kartovým produktům je moţné si přiobjednat pojištění karty a osobních věcí nebo cestovní pojištění. Pojištění karty a osobních věcí kryje neoprávněné transakce provedené ztracenou nebo odcizenou kartou, hotovost, která byla klientem vybrána z bankomatu, a osobní věci. Součástí cestovního pojištění je pojištění léčebných výloh, pojištění zavazadel, úrazové pojištění a pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jiné osobě.33

8.2 Komerční banka a.s. 8.2.1 Profil Komerční bankya.s.(dále jen KB) KB byla zaloţena počátkem roku 1990 vyčleněním obchodní činnosti z bývalé Státní banky československé. O dva roky později byla tato společnost transformována na akciovou společnost. V roce 2001 došlo vládou České republice k odprodání většinového podílu finanční skupině Société Générale s.a. V soutěţi o banku roku KB obdrţela 2 místo. Banka se zaměřuje na fyzické osoby, podnikatelské subjekty i veřejnou správu. Sluţby banky vyuţívá okolo 1,6 milionů zákazníků, kteří mají k dispozici přibliţně 395 poboček a 677 bankomatů po celé České republice. Koncem roku 2010 evidovala KB 1,67 milionu aktivních platebních karet, kde značně převyšují karty debetní (86%). KB se uţ několik let drţí na druhém místě v soutěţi Nejdůvěryhodnější banka roku. Poskytuje platební karty karetní asociace VISA, MasterCard a Diners Club International. Veškeré karty disponují magnetickým prouţkem a čipovou technologií.

33

Cestovní pojištění k platebním kartám. Česká spořitelna [online]. neuvedeno [cit. 2012-03-10]. Dostupné z:

http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/PRODUCT_CS_OT01_025385.XML

50

8.2.2 Nabídka platebních karet I tato banka má veliký výběr platebních karet, které jsou vhodné pro fyzické osoby, podniky či municipality. Fyzickým osobám KB stejně jako ČS nabízí platební karty debetní a kreditní. Debetní karty KB se váţou k běţným účtům, jedná se o karty elektronické i embosované společností VISA a MasterCard.U těchto karet je moţná volba vlastního designu karty, změna PINu a vyuţití sluţeb Cash back. V případě, ţe klient vlastní embosovanou kartu, má moţnost s ní také platit i internetu. U kreditních karet se jedná o MasterCard A kartu, MasterCard Lady kartu a VISA Electron. A karta a Lady karta jsou vystavovány občanům i studentům. Nabízejí speciální slevové programy a zařazení do Elit programu. Maximální částku, kterou klient můţe čerpat je 250 000 Kč. Aby klientovi byl poskytnut takový úvěrový rámec, musí bance doloţit potvrzení o příjmu. Tyto karty poskytují mnoho výhod jako např. garanci nejniţší ceny, asistenční sluţbu, zajištění rezervací. V případě Lady karty čili karty určené pro ţeny, jak uţ je patrné z jejího názvu, mimo jmenovaných sluţeb můţeme najít v nabídce také sluţbu pojištění kabelky nebo slevy na nákupní akce.Zatímco VISA Electron má úvěrový limit pouze do 60 tisíc Kč, její výhodou však je, ţe můţou být vydány dvě karty k jednomu úvěrovému účtu. Všechny tři kreditní karty mají stanoveno stejné bezúročné období, tedy 45 dní. Mimo jiné vydává KB prestiţní platební karty Platinum kartu a VISA Gold. Obě karty jsou určeny pro náročné klienty, klientovi je k nim poskytnuta velká řada doplňkových sluţeb a výhod (asistenční sluţba, vstup do více neţ 500 letištních salónků, členství v Elite programu ad.) ostatně jako u karet VISA Gold a MasterCard Gold. Další skupinou klientů, kterou se KB zabývá, jsou děti a studenti. Prima debetní karta slouţí dětem ve věku od 8 do 15 let. Tato karta malým klientům umoţňuje pouze výběry z bankomatu. Jelikoţ dochází u dětí k častému ztrácení platebních karet, KB umoţňuje u Prima karet stoplistaci zdarma. Další kartou je karta G2, která je určena pro studenty a absolventy vysokých škol. Jedná se o mezinárodní debetní embosovanou kartu s cestovním pojištěním. Dalším zajímavým produktem je UNIkarta, která slouţí jak studentům, tak zaměstnancům vysokých škol, které s KB spolupracují. UNIkarta slouţí nejen jako elektronická platební karta, ale jako identifikační průkaz na vysoké škole.Vyuţití této karty jako aktivní je podmíněno aktivací. Karta obsahuje fotku, coţ zajišťuje větší bezpečnost proti zneuţití. 51

U KBje odlišná nabídka platebních karet u firem s obratem pod 60 milionů korun a pro společnosti, jejichţ zisk převyšuje částku 60 milionů korun. Podnikatelé a menší firmy si mohou vybírat z debetních karet typu Profi karta, Zlatá a stříbrná karta MasterCard a VISA a bankovní karty Dynamic. Karta Dynamic je určená pro zákazníky čerpací společnosti Benzina. Jednou z výhod karty je úspora 2,2 % na všechny nákupy u těchto čerpacích stanic. Ke kartě je poskytována asistenční sluţba pro motoristy po celém území České republiky. Všechny karty vyjma karty Dynamic, která je elektronická, jsou kartami embosovanými. V případě korporací a veřejné správy je nabídka firemních karet obdobná. Jedná se o Zlatou firemní kartu VISA/MasterCard, Stříbrnou firemní kartu, Prestige kartu, Kartu Dynamic a Diners Club Corporate Card. Zajímavým produktem je karta Diners Club Corporate. Jde o charge kartu. U této charge karty je neomezený počet karet k jednomu úvěrovému limitu, který po splnění podmínek lze individuálně navýšit nebo sníţit. V ceně karty je řada doplňkových sluţeb typu cestovního pojištění, garantované hotelové rezervace, zvýhodněné sazby u smluvních autopůjčoven ad. S výjimkou karty Diners Club Corporate jsou všechny karty debetní. Další produktem, který najdeme v nabídce KB, je E-Card. Jedná se o virtuální kartu pro bezpečné platby na internetu. Tím, ţe se jedná o kartu virtuální, klient neobdrţí typickou plastovou kartu, ale pouze číslo platební karty, které slouţí výhradně pro provádění transakcí v rámci sítě Internet. Zmínit musím i věrnostní programy a doplňkové sluţby této univerzální banky. Komerční banka k vybraným kartám nabízí členství v programu MasterCard ELITE. Jde o program, který představuje různé benefity a odměny. V nabídce programu MasterCard klienti mohou vyuţívat nabídky vybraných restaurací, hotelů, wellnes a beauty center a mnohé další. Pro majitele osobního účtu KB nabízí i pojištění osobního účtu Merlin, které zahrnuje i pojištění platební karty. Toto pojištění se vztahuje na zneuţití platební karty v případě odcizení nebo ztráty. Jedná se také o ochranu proti neoprávněným karetním transakcím, které byly provedeny před stoplistací. Obdobné pojištění KB nabízí také podnikům i subjektům z veřejné správy, jedná se o pojištění Profi Merlin. V případě, ţe není cestovní pojištění v ceně platební karty, klient si tuto doplňkovou sluţbu ke své kartě můţe doobjednat. U všech karet nabízených KB je moţná změna PINu v kterémkoli bankomatu. K platebním kartám je také vázaná sluţba cash back. U Prima karty, G2 karty, VISA Electron, Profi a Prestige karty je moţné vyuţít sluţbu Moje karta, která dává moţnost klientům navrhnout si vlastní design platební karty. 52

8.3 Československá obchodní banka a.s. 8.3.1 Profil Československé obchodní banky a.s.(dále jen ČSOB) ČSOB byla zaloţena v roce 1964 jako součást Státní banky československé. Hlavním úkolem bylo poskytovat sluţby v oblasti financování zahraničního obchodu. V 90. letech došlo k diverzifikaci činnosti a svoji základnu ČSOB rozšířila o fyzické osoby a nově vznikající podnikatelské subjekty. V červnu 1999 se majoritním vlastníkem stala belgická KBC Bank N.V.. Dne 19. června 2000 ČSOB převzala Investiční a poštovní banku a.s.. Do roku 2007 ČSOB působila jak na českém, tak na slovenském trhu. Obchodní profil ČSOB zahrnuje: MSP, korporátní klientelu, finanční trhy, ale zejména retailové bankovnictví, kde tato banka funguje pod dvěma názvy, ČSOB a Poštovní spořitelna a.s.. Podle výroční zprávy z roku 2010 má tato univerzální banky okolo 3 milionů klientů. Dále disponuje zhruba 300 pobočkami a spravuje v České republice téměř osm stovek bankomatů. ČSOB vydává karty společnosti VISA, MasterCard a nebankovní asociace Diners Club International. Celkový počet vydaných karet za rok 2010 mírně převyšoval 2 miliony. 34

8.3.2 Nabídka platebních karet Stejně jako dvě zmíněné banky i ČSOB má širokou nabídku osobních a firemních karet jak debetních, tak kreditních. Osobní debetní karty jsou vydávány společnostmi VISA a MasterCard. Jedná se o karty MasterCard Standartd, MasterCard Gold, VISA Electron, VISA Classic a VISA Gold. Všechny tyto karty jsou mezinárodní, mají povolení plateb na internetu a mohou být vydány ke korunovým účtům i účtům vedených v cizí měně. V případě zlatých karet VISA Gold a MasterCard Gold bývá zdarma cestovní pojištění a pojištění dostupnosti ochrany. VISA Classic je jediná karta z této nabídky, u které si klient můţe volit motiv platební karty. Všechny zmiňované karty jsou embosované kromě VISA Electron, kde jde o 34

Výroční zpráva 2010. Československá obchodní banka [online]. © 2011 [cit. 2012-04-02]. Dostupné z:

http://www.csob.cz/WebCsob/Csob/O-CSOB/Vztahy-k-investorum/Vyrocni-pololetni-zpravy/Vyrocnizpravy/VZ_CSOB_2010.pdf

53

kartu elektronickou. U těchto karet je výhodou, ţe k jednomu účtu není limitován počet drţitelů karet. Týdenní limity čerpání jsou u kaţdé karty stanoveny individuálně, ale jejich výši na přání zákazníka lze měnit na pobočce nebo prostřednictvím Call centra.U kreditních karet se jedná o karty druh karet MasterCard Standard a MasterCard Gold. V obou případech je stanoveno 55 denní bezúročné období. Tyto karty slouţí i k platbám na internetu. MasterCard Standard má stanovený úvěrový limit v maximální výši na 250 000 korun. U MasterCard Gold je úvěrový rámec dvojnásobný, a v ceně karty je zahrnuto pojištění ztráty a krádeţe, cestovní pojištění, pojištění právní ochrany pro řidiče. Mimo jiné k těmto dvěma kartám bývá také zdarmapojištění nákupu a prodlouţená záruka o 12 měsíců nad rámec zákonné záruky na zboţí, které bylo uhrazeno jednou z uvedených kreditních karet. Další osobní úvěrovou kartou je karta Diners ClubInternational s bezúročným obdobím 1 měsíc. Zahrnuje komplexní cestovní pojištění, bezplatné vystavení náhradní karty nebo garantovanou hotelovou rezervaci ve více neţ 7000 hotelích, zbavení odpovědnosti při zneuţití karty v případě nahlášenído 48 hodin a spoustu další výhod. Platební debetní karty jsou také poskytovány studentům středních a vysokých škol, které vyuţívají Studentské konto Plus. Tyto karty jsou vhodné i pro bezpečné placení na internetu. Poslední kartou v sekci fyzických osob je VISA Electron Baby. Tato karta je elektronická a je určena dětem od 8 do 15 let. Nelze jí uplatnit v internetovém prostředí a neumoţňuje ani platby u obchodníků. Slouţí pouze pro výběr hotovosti z bankomatu. Co se týče podnikatelů, malých a středních podniků, bytových druţstev, společenství vlastníků jednotek, municipalit a neziskových organizací je nabídka pro všechny tyto instituce identická. V případě debetních karet se jedná o MasterCard Standard, Gold, Business, VISA Electron, Classic, Gold a Business. U karet MasterCard Standard, Gold, VISA Classic, Electron a VISA Gold je nabídka stejná jako jiţ u výše popsaných debetních karet. Navíc se objevují pouze MasterCard Business a VISA Business. Obě karty jsou vydávány jako mezinárodní, embosované platební karty. Jedná se o prestiţní stříbrné karty. U oboukaret je v ceně zahrnuto cestovní pojištění a dostupnost pojištění právní ochrany pro řidiče motorového vozidla. Standardní týdenní limit je 30 000 Kč. Jediným rozdílem u těchto karet je, ţe karta MasterCard Business navíc umoţňuje svým klientům platit za zboţí a sluţby prostřednictvím internetu. U kreditních karet jde o kartu ČSOB kreditní karta pro podnikatele vydávané ve spolupráci s asociací MasterCard. Konkrétně můţe jít o karty Business, Gold nebo firemní kartu neembosovanou, které jsou stejné pro všechny podniky a ostatní instituce. Úvěrový rámec u těchto karet je stanoven do výše půl milionu českých korun. Bezúročné období stanovila banka na 45 dnů. Klient můţe měsíčně splácet pouze 5 % z vyčerpané 54

částky. Mimo jiné nabízí volbu dne splatnosti, a to v období 5. aţ 25. dne v měsíci. Mezi některé podmínky pro získání kreditní karty patří: provozování činnosti alespoň 13 měsíců, místo podnikání je v České republice, a v posledních dvou zdaňovacích letech měl podnik trţby minimálně ve výši 50 tisíc korun. Z těchto karet pouze firemní karta MasterCard Gold má v ceně zahrnuté cestovní pojištění, pojištění právní ochrany pro řidiče motorového vozidla a pojištění ztráty a krádeţe platební karty. V ostatních případech si klient za tyto sluţby musí připlatit. ČSOB také nabízí kartu, která slouţí pouze pro vkládání hotovosti na běţný účet prostřednictvím sítě vkladových bankomatů. Tato karta je výhradně určená pro podnikatele a společnosti, které si za její pomoci mohou ukládat na účet ukládat denní trţby. Vţdy je vázána ke konkrétnímu účtu. Její nevýhodou je, ţe neumoţňuje náhled na zůstatek účtu ani debetní transakce. Ovšem výhodou je, ţe vklady hotovosti pomocí této karty je zcela zdarma. Výše zmiňované kreditní a debetní karty určené pro fyzické, právnické osoby nebo veřejnou správu umoţňují zdarma vklad hotovosti v bankomatech ČSOB. Dále pak s výjimkou vkladové karty je umoţněna změna PINu, vyuţití sluţby Cash back, výběr z bankomatů nebo placení za zboţí u obchodníků. Za poplatek je také u všech karet moţné libovolně měnit limit platební karty. U některých karet nabízených ČSOB je k dispozici sluţba Image karta, která slouţí k volnému výběru designu platební karty. Ke všem platebním kartám si klient můţe sjednat pojištění ztráty, krádeţe platební karty, mobilního telefonu a osobních věcí. Dalším pojištěním k platebním kartám je pojištění pro cesty do zahraničí, které obsahuje pojištění léčebných výloh, asistenční sluţbu (tato sluţba je k dispozici po celém světě 24 hodin denně), pojištění odpovědnosti za škody na zdraví a na majetku. V případě, ţe si klient objedná program Standard Family, Exclusive Family nebo Gold Family vztahuje se pojištění i na členy rodiny cestujících s drţitelem karty. Dalším pojištěním je pojištění právní ochrany pro řidiče motorových vozidel. Toto pojištění je součástí karet VISA Gold, Business a MasterCard a MasterCard Gold. „Pojištění zajišťuje úhradu výdajů a nákladů vynaloţených k prosazení práv a oprávněných nároků drţitele platební karty jako řidiče motorového vozidla, právní poradnu na tísňové lince.“35 Platí na území ČR, v evropských, středozemních státech a zemích sousedících se Středozemním mořem. Toto pojištění je moţné si dokoupit k jakékoli platební kartě. 35

Pojištění právní ochrany pro řidiče motorových vozidel - D.A.S. Československá obchodní banka [online]. ©

2012 [cit. 2012-04-10]. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/Lide/Pojisteni/Stranky/Pojisteni-pravni-ochrany-proridice-motorovych-vozidel.aspx

55

9. Srovnání nabídky platebních karet V předchozíčásti jsem představila jednotlivé kartové produkty konkrétních bank. Nyní se v této kapitole budu věnovat komparaci jednotlivých produktů. Jelikoţ je nabídka výše zmíněných bank velice široká, v mé práci dojde k porovnání vybraných produktů. Komparaci provedu pouze pro debetní karty určené dětem, studentům a osobní kreditní karty a charge karty. Jednotlivé platební karty budou samostatně definovány. Dále bude provedeno porovnání vyuţití, jejich výhody a nevýhody. Na základě této komparace budou vyhodnoceny sluţby a poplatky spojené s těmito platebními kartami.

9.1 Platební karty určené dětem 9.1.1 Česká spořitelna a.s. ČS nabízí elektronickou debetní kartu VISA Electron k účtu pro děti. Karta je vázána k osobnímu účtu ČS Junior. Slouţí dětem ve věku od 8 do 15 let. Při uzavření smlouvy musí být účet zaloţen pouze prostřednictvím zákonného zástupce, který má dispoziční právo k tomuto účtu, tudíţ je mu dovoleno kontrolovat hospodaření na účtu svého potomka. Tato karta je určena pro výběr hotovosti z bankomatu. Klientovi lze umoţnit i povolení plateb u obchodníka. Tato sluţba funguje pouze na poţádání zákonného zástupce. Kaţdodenní limit pro výběr hotovosti je stanovený na 600 Kč, eventuálně je moţné dle potřeb klienta limit individuálně přenastavit, pro změnu limitu je moţné vyuţít i sluţbu Odemknutí/zamknutí karty. Tato sluţby funguje na principu, ţe klient si po dobu jedné hodiny aţ 5 dní můţe libovolně navýšit limit pro platby u obchodníků nebo pro výběr hotovosti z bankomatu. Po skončení klientova zvoleného období je limit karty automaticky vrácen na původní nastavení. U dětské karty VISA Electron je moţné vyuţít sluţby změny designu karty, kde si klient můţe vybrat z obrázků v galerii ČS nebo si navrhnout vlastní design karty. Dalším doplňujícím produktem ke kartě VISA Electron je pojištění karty a osobních věcí, které slouţí ke krytí neoprávněných transakcí provedené ztracenou či zcizenou kartou, hotovosti a osobních věcí (peněţenka, batoh, dioptrické brýle, klíče atd.) Dále pak cestovní a úrazové 56

pojištění. Po dovršení 15 roku klienta bude automaticky účet Junior převeden na studentský účet a dojde k vydání nové debetní karty.

9.1.2 Komerční banka a.s. KB má ve své nabídce debetní Prima kartu vydávanou k Dětskému kontu. Bankomatová karta je taktéţurčena pro děti ve věku 8 aţ 15 let. Jedná se o elektronickou platební kartu Maestro s čipem. Prima karta slouţí výhradně k výběrům z bankomatů, není určená pro platby u obchodníků.Také KB nabízí změnu designu u dětské karty. Týdenní limit pro výběr z bankomatu je stanoven ve výši 500 Kč. Chce-li rodič kontrolovat finance na účtu svého potomka, musí mít zaloţený u Komerční banky osobní účet, ke kterému je Dětské konto přiřazeno. Následně pomocí internetového bankovnictví můţe kontrolovat zůstatky na účtu svého dítěte.

9.1.3 Československá obchodní banka a.s. Dětská karta VISA Electron Baby je mezinárodní elektronická platební karta určená dětem ve stejném věkovém rozpětí jako u výše zmíněných dětských karet. Platební karta je zřízena k Dětskému kontu Slůně. Slouţí pouze pro výběr hotovosti z bankomatů. VISA Electron Baby je vydávána na základě poţadavku zákonného zástupce majitele účtu. Základní limit pro výběr z bankomatu je stanoven na 500 Kč denně. ČSOB jako jediná ze zmíněných bank neumoţňuje změnu vzhledu dětské bankomatové karty.

57

Tabulka č. 4: Porovnání bankovních karet určených dětem

Měsíční poplatek za kartu Výběr hotovosti z bankomatu vlastní/cizí banky v tuzemsku Výběry hotovosti z bankomatu v zahraničí Dotaz na zůstatek v bankomatu vlastní/cizí banky Změna PIN v bankomatech Platby kartou u obchodníků Vklad hotovosti v bankomatu Změna limitu platební karty v bance Dobití mobilního telefonu prostřednictví bankomatu Zasílání výpisu transakcí poštou/elektronicky Příplatek za změnu designu karty ročně

Česká spořitelna a.s.

Komerční banka a.s.

ţádný

ţádný

Československá obchodní banka a.s. ţádný

6,-/40,-

zdarma/35,-

6,-/35,-

125,-

1,0% z částky min. 100,-

80,- + 0,5 %

zdarma/20,-

2,50/10,-

zdarma/9,-

6,-

zdarma

50,-

zdarma

neposkytuje

neposkytuje

6,-

neposkytuje

zdarma

30,-

zdarma

20,-

zdarma

neposkytuje

neposkytuje

9,50 poštovné/nelze

zdarma/zdarma

30,-/zdarma

190,- ročně

49,- ročně

neposkytuje

Zdroj: Vlastní zpracování, ceny jsou uvedeny v Kč, čerpáno z webových stránek uvedených bankovních institucí36

36

Visa Electron. Česká spořitelna [online]. neuvedeno [cit. 2012-03-9]. Dostupné z:

http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-finance/visa-electron/sazby-a-poplatky-d00013572 Sazebník KB - Debetní karty. Komerční banka [online]. © 2010 [cit. 2012-03-9]. Dostupné z: http://www.sazebnik-kb.cz/cs/obcane/karty/debetni-karty.shtml Sazebník pro fyzické osoby – občany ve znění k 1. 2. 2012. Československá obchodní banka [online]. © 2012 [cit. 2012-03-9]. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/Csob/Sazebniky/Stranky/Sazebnik-pro-fyzicke-osobyobcany.aspx#dbkarty

58

Všechny výše zmíněné dětské karty jsou poskytovány dětem ve věku 8 – 15 let. K jejich vydání je zapotřební zaloţení dětského konta, ke kterému je následně dětská karta vydána. U všech vybraných bankovních domů je karta vydávána zcela zdarma k příslušnému kontu. V případě výběrů z bankomatu je nejlevnější KB, která jako jediná si neúčtuje za výběr hotovosti ve vlastní síti bankomatům, zatímco zbývající dvě banky mají sluţbu zpoplatněnou 6 Kč. V případě ČSOB je zpoplatněn touto částkou aţ pátý výběr z bankomatu. Pouze u karty ČS jsou moţné platby kartou u obchodníků, a to v případě, ţe o ně zaţádá zákonný zástupce dítěte. Tato bankovní instituce také nabízí funkci dobití mobilního telefonu prostřednictvím bankomatu. Zatímco KB a ČSOB touto nabídkou nedisponují. Oproti KB má ČS a ČSOB stanoveny vysoké limity pro výběr hotovosti. U ČS je to ve výši od 200 do 1000 Kč denně a u ČSOB se jedná o částku 500 Kč denně. Zatímco KB má základní limit pro malé klienty stanoveny týdně, a to ve výši 500 Kč týdně. Tyto limity jsou stanovené bankou, na přání klienta je moţné limity libovolně měnit u všech uvedených bank. Všechny banky ke svým kartám nabízejí doplňkové sluţby ve formě pojištění. ČS a ČSOB mají ve své nabídce cestovní pojištění. Klient ČS a KB si můţe objednat pojištění karty a osobních věci proti krádeţi či ztrátě.V případě, ţe bude mít klient zájem o změnu designu platební karty, je moţné tuto sluţbu vyuţít pouze u ČS a KB. Tyto bankovní instituce si ovšem za tuto sluţbu účtují poplatky, ČS účtuje o 190 korun za rok, částka je účtována po dobu platnosti karty. Zatímco KB nabízí změnu designu karty za 49 korun za rok. Vhledem k tomu, ţe všechny karty jsou vydávány na 3 roky, nabídka KB v případě změny designu dětské karty je jednoznačně výhodnější.37

37

Srov.

Visa Electron. Česká spořitelna [online]. neuvedeno [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-finance/visa-electron/o-produktu-d00012799 VISA Electron Baby. Československá obchodní banka [online]. © 2012 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/Lide/Platebni-karty/Stranky/VISA-Electron-Baby.aspx Prima karta. Komerční banka [online]. © 2010 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://kb.cz/cs/lide/mladez-astudenti/ucty-a-platby/prima-karta.shtml

59

9.2 Debetní karty určené studentům 9.2.1 Česká spořitelna a.s. ČS má ve svém sortimentu pouze jednu platební kartu určenou studentům, která je vţdy vydávána k Osobnímu účtu ČS Student a jedná se o embosovanou bezkontaktní debetní kartu. Karetní produkt VISA Classic je určen studentům, kteří dovršili 15 let. Slouţí pro platby v obchodech, výběr hotovosti v bankomatu, ale lze s ní platit i na internetu. Další sluţbou, kterou je moţné uskutečnit pomocí této platební karty, je sluţba cash back. Denní limit karty VISA Classic je stanoven na 20 000 korun denně. Limit je primárně stanoven ČS, ale na přání zákazníka je moţné limit individuálně měnit. U této debetní karty má klient moţnost měnit PIN, dobíjet kredit mobilního telefonu nebo si změnit design platební karty. K platební kartě je moţné za poplatek sjednat pojištění karty a osobních věcí či cestovní pojištění.

9.2.2 Komerční banka a.s. KB má ve své nabídce jiţ dvě studentské debetní karty. Jde oUNIkartu a G2 platební kartu. Elektronická Maestro UNIkarta je určena výhradně studentům a zaměstnancům vybraných vysokých škol, které spolupracují s KB. Tato karta slouţí pak nejen jako karta platební, ale také jako karta identifikační ve vybraných školáchnebo jako karta ISIC (jedná se o mezinárodní identifikační průkaz studentů). Banka tyto karty vydává většinou studentům veřejných vysokých škola univerzit (VUT, ČZU, atd.). U této karty je zajištěna také větší bezpečnost, jelikoţ jde o kartu, která obsahuje jak čip, tak i fotografii drţitele. Tím pádem je pro obchodníky nebo bankovní úředníky jednodušší identifikace klienta. UNIkarta bývá vydávaná jako elektronická platební karta Maestro. V případě, ţe drţitel chce platit za sluţby a zboţí v kamenných obchodech, je nutné provést aktivaci platební funkce, kterou lze realizovat telefonicky nebo osobně na pobočce KB. Předpokladem získání platební karty G2 je zaloţení osobního účtu G2.2. Jedná se o embosovanou platební kartu MasterCard, která je k dispozici všem studujícím od 15 let.K platební kartě G2 je zdarma sjednáno cestovní pojištění s pojistným krytím aţ do výše 1 000 000 Kč, které zahrnuje náklady na léčení během zahraniční cesty, náklady na repatriaci atd. Na rozdíl od UNIkarty, debetní karta G2 nabízí 60

sluţbu vlastního designu platební karty a provádění plateb na internetu. U obou platebních karet je moţné vyuţít sluţby cash back, cash advance, změnu PINu nebo změnu týdenních limitů. U G2 karty je stanoven týdenní limit na 50 000 Kč, zatímco u UNIkarty je týdenní limit dvojnásobný, tedy 100 000 Kč.

9.2.3 Československá obchodní banka a.s. ČSOB stejně jako ČS nabízí svým klientům pouze jednu studentskou kartu. Jedná se o mezinárodní embosovanou platební kartu VISA Classic Student. Je určena pro studenty středních a vysokých škol od 15 do 28 let. Podmínkou pro vydání této platební karty je zřízení účtu ČSOB Studentské konto Plus. VISA Classic Student je vhodná pro internetové platby, výběry hotovosti z bankomatu a platby v kamenných obchodech. Standardní týdenní limit je ve výši 15 000 Kč, ale stejně jako u ostatních bank lze limit individuálně měnit. I k této kartě je moţné přiobjednat různá pojištění např. pojištění léčebných výloh při cestách do zahraničí v různých variantách, pojištění zneuţití platební karty k ochraně svých finančních prostředků. I u této studentské karty je moţnost zřízení sluţby vlastní image karty.

61

Tabulka č. 5: Porovnání platebních karet určených studentům Česká spořitelna a.s.

Roční poplatek za kartu Výběr hotovosti z bankomatu vlastní/cizí banky v tuzemsku Výběr hotovosti z bankomatu v zahraniční Dotaz na zůstatek ve vlastním/cizím bankomatu Cash back Cash advance v zahraničí Změna PIN ve vlastních bankomatech Dostupné pojištění

Vklad hotovosti prostřednictvím vlastního bankomatu Emergency service Zasílání výpisu z transakcí platební kartou poštou/elektronicky Vlastní design karty Dobití mob. telefonu prostřednictvím vlastního bankomatu Změna limitů na pl. kartě na přepážce

Komerční banka a.s. G2 karta 490,-

Československá obchodní banka a.s.

zdarma

Komerční banka a.s. UNIkarta zdarma

6,-/40,-

5,-/35,-

5,-/35,-

zdarma/35,-

125,-

1,0 % min. 100,-

zdarma/40,-

2,50/10,-

1,0 % min. 100,- (u této karty je jeden výběr měsíčně zdarma) 2,50/10,-

80,- + 0,5% v případě Slovenské republiky se účtuje 6,zdarma/9,-

6,125,-

zdarma 1,0 % min. 100,50,-

zdarma 1,0 % min. 100,50,-

zdarma 200,- Kč + 0,5%

Zpoplatněné: pojištění proti zneuţití platební karty, cestovní pojištění

Zpoplatněné: pojištění proti zneuţití platební karty

6,-

nelze

Zpoplatněno: pojištění proti zneuţití platební karty; v ceně: cestovní pojištění nelze

Zpoplatněno: pojištění pro případ ztráty a krádeţe karty; cestovní pojištění zdarma

3000,9,5 za poštovné/zdarma

4000,5,-/zdarma

4000,5,-/zdarma

4000,30,-/zdarma

190,- ročně

Nelze

49,- ročně

zdarma

zdarma

zdarma

200,jednorázově zdarma

30,-

59,-

59,-

20,-

6,-

62

zdarma

zdarma

Zdroj: Vlastní zpracování, ceny jsou uvedeny v Kč, čerpáno z webových stránek uvedených bankovních institucí38 V případě studentských debetních karet jsem si pro své srovnání vybrala čtyři karty. U ČS a ČSOB se v obou případech jedná o výběr jednoho produktu. Jelikoţ KB svým studujícím klientům nabízí 2 debetní karty, dovolila jsem si ve své komparaci zohlednit obě. Tyto karty slouţí výhradně studentům středních, vyšších nebo vysokých škol a jsou vázány ke studentským účtům. Kromě zaloţení studentského účtu je také pro získání platební karty důleţité doloţit potvrzení o studiu od školy, kde klient studuje. Všechny karty jsou k dostání od 15. roku s výjimkou UNIkarty, která je určená výhradně studentům vysokých škol. Nejpřísnější podmínky má stanovené ČS, která vyţaduje po svých klientech doklad o řádném studiu začátkem kaţdého akademického roku. Zbylé dvě banky jsou v tomto směru benevolentnější. Roční poplatek za kartu si účtuje pouze KB u G2 karty. Výběr v bankomatu v tuzemsku nabízí zdarma pouze ČSOB, ostatní banky mají výběry z tuzemských bankomatů zpoplatněné. Standardní výše limitů čerpání finančních prostředků se značně liší u jednotlivých bank. ČSOB má základní limit stanoven ve výši 15 000 Kč, ale studenti vysokých a vyšších odborných škol v případě aktivace mají povoleno přečerpání účtu aţ ve výši 20 000 Kč. ČS udává pouze denní limity, které stanovila ve výši 20 000 Kč denně pro výběr hotovosti na přepáţce nebo bankomatu. V případě platby u obchodníka je částka stanovena na 50 000 Kč. Pro osoby mladších 18 let je pro platby kartou stanoven limit maximálně na 20 000 Kč. I ČS má ve své nabídce moţnost kontokorentu v maximální výši 25 000 Kč. KBnabízí u UNIkarta standardní limit pro výběr hotovosti a platby u obchodníky ve výši maximálně 100.000 Kč týdně, zatímco u G2 karty je tento limit týdně stanoven na 50 000 Kč. U G2 karty si klient můţe nastavit povolený debet, který je v případě studenta střední školy staršího 18. let stanoven maximálně na 5 000 Kč týdně a u studenta vysoké školy na 20 000 Kč týdně. Další výhodnou nabídkou KB a ČS je finanční příspěvek 200 Kč svým klientům na ISIC kartu. V případě vlastního designu karty si všechny banky účtují poplatky za tuto sluţbu. ČS si účtuje 190 Kč ročně, KB si ročně účtuje 49,- Kč, k UNIkartě tuto sluţbu 38

Visa Electron. Česká spořitelna [online]. neuvedeno [cit. 2012-03-9]. Dostupné z:

http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-finance/visa-electron/sazby-a-poplatky-d00013572 Sazebník KB - Debetní karty. Komerční banka [online]. © 2010 [cit. 2012-03-9]. Dostupné z: http://www.sazebnik-kb.cz/cs/obcane/karty/debetni-karty.shtml Sazebník pro fyzické osoby – občany ve znění k 1. 2. 2012. Československá obchodní banka [online]. © 2012 [cit. 2012-03-9]. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/Csob/Sazebniky/Stranky/Sazebnik-pro-fyzicke-osobyobcany.aspx#dbkarty

63

neposkytuje. Nejlepší nabídku v této oblasti má bankovní instituce ČSOB, která nabízí design vlastní karty za 200 Kč jako jednorázovou částku.39Více informací v tabulce č. 5.

9.3 Osobní kreditní karty 9.3.1 Česká spořitelna a.s. U ČS klient můţe získat dvě kreditní karty, Chytrou kartu ČS a Penzijní kartu ČS. Jelikoţ jsem si pro svou komparaci vybrala MasterCard Chytrou kartu ČS, budu se v této kapitole zabývat ve větší míře jejímu popisu. Na konci této kapitoly ve zkratce popíši výhody druhé kreditní karty, tedy Penzijní karty ČS. MasterCard Chytrá karta ČS je určena výhradně lidem, kteří chtějí výhodně nakupovat u obchodníků, jelikoţ za své nákupy získávají různé výhody. Součástí kaţdé Chytré karty je záruka nejniţší ceny nebo ochrana nákupu při poškození či krádeţi. Dále poskytuje stálý přístup ke svému účtu a měsíční výpis. K těmto kartám jsou moţné další volitelné sluţby a sluţby, které lze dokoupit. Touto kreditní kartou je moţné platit u obchodníků, za zboţí nebo sluţby prostřednictvím internetu, provádět platby pomocí mobilního telefonu a přirozeně vybírat hotovost z bankomatu. Drţitel platební karty obdrţí kaţdý měsíc pravidelný výpis s přehledem svých nákupů a získaných bodů. Jednou z dalších volitelných sluţeb jsou např. slevy programu Sphere card, který zajišťuje slevy na zboţí a sluţby smluvních členů programu (Kenvelo, Čedok, Knihy Dobrovský atd.). Slevy se pohybují ve výši 5 aţ 30%. Dále si klient můţe sjednat prodlouţenou záruku na zboţí, zůstatkové SMS zprávy a jiné. Úvěrový limit u této karty je stanoven od 5 000 Kč aţ do 500 000 Kč.Roční úroková sazba je stanovena na 19,08%. Při objemu bezhotovostních transakcích v daném roce větším neţ 36000 Kč není účtován roční poplatek za kartu. K této kartě je stanovené bezúročné období aţ na 55 dní. Chytrou kartu si mohou pořídit i studenti 39

Srov.

Visa Classic. Česká spořitelna [online]. neuvedeno [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-finance/visa-classic/o-produktu-d00012885 VISA Classic Student. Československá obchodní banka [online]. © 2012 [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/Lide/Platebni-karty/Stranky/VISA-Classic-Student.aspx UNIkarta. Komerční banka [online]. © 2010 [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: http://www.kb.cz/cs/lide/obcane/ucty-a-platby/platebni-karty/unikarta.shtml

64

vysokých a vyšších odborných škol nebo absolventi středních a vysokých škol. U těchto klientů jsou ovšem rozdílné maximální úvěrové rámce. V ceně karty je zahrnut výběr z 51 designů nebo vlastního obrázku, a to zcela bezplatně. Klient má moţnost si doobjednat také pojištění karty a osobních věcí nebo pojištění proti schopnosti splácet. Penzijní karta ČS je kartou, která zvyšuje úspory na penzi. Podmínky pro zaloţení tohoto účtu je dosaţení minimálního věku 18 let, předloţení průkazu totoţnosti a mít sjednané penzijní připojištění u penzijního fondu ČS, kde je stanovena minimální měsíční úloţka na 500 Kč. V případě, ţe klient splní všechny tyto podmínky, můţe získat při kaţdém nákupu aţ 2% z ceny kaţdého nákupu na své penzijní připojištění, maximální měsíční částka je však stanovena na 300Kč. Úvěrový rámec Penzijní karty ČS je bankou stanoven od 5 000 Kč do 500 000 Kč.Ke kartě je moţné sjednat pojištění schopnosti splácet závazky a pojištění karty a osobních věcí.

9.3.2 Komerční banka a.s. KB nabízí současně tři kreditní karty. Jedná se o karty A karta MasterCard World, Lady karta MasterCard a VISA Electron. Z důvodu, ţe KB nabízí tři druhy kreditních karet, jsem se v této kapitole nejvíce zaměřila na A kartu. Tuto platební kartu jsem si pro srovnání s kreditními produkty ostatních bank vybrala proto, ţe Lady karta je určená převáţně ţenám a VISA Electron nenabízí takovou škálu výhod a doplňkových sluţeb jako A karta nebo Lady karta. Závěrem této kapitoly stručně představím i dvě zmíněné kreditním karty, které jsou v nabídce KB. A Karta je mezinárodní embosovaná kreditní karta MasterCard World, obsahuje věrnostní program VIP Sphere, který umoţňuje slevy aţ 30% ve více neţ 9 000 obchodních místech po České a Slovenské republice. Drţiteli je zajištěno zařazení do MasterCard ELITE programu, který představuje soubor benefitů poskytovaných vybraným drţitelům za určitých podmínek. Mezi další výhody můţeme zařadit např. pojištění nákupu, prodlouţení záruční doby a mnohé další. A Karta nabízí aţ 45 denní bezúročné období. Drţitel této karty má k dispozici úvěrový limit ohraničený 10 000 Kč aţ 250 000 Kč. Roční úroková sazba se pohybuje okolo 19,90%. Po odblokování je tuto kartu moţné pouţít i při platbách na internetu, nebo vyuţít sluţbu cash back. Provádí-li klient bezhotovostní transakce kartou, je mu připsáno 1% z placené částky zpět jako příspěvek na penzijní pojištění u Penzijního fondu KB. V případě, ţe má klient o tento benefit zájem, musí si u KB ještě otevřít účet u 65

Penzijního fondu KB. Součástí této platební karty je pojištění nákupu, dále za poplatek pojištění doručení internetového nákupu, pojištění schopnosti splácet atd. Lady karta je určena převáţně ţenám jak z důvodu speciálního designu, tak nabídkou doplňkových sluţeb. Lady karta je svou charakteristikou i funkčností stejná jako A karta, mění se pouze v nabídce věrnostních programů. Tato kreditní karta obsahuje speciální celoroční slevový program v obchodech specializovaných na kulturu, módu, zdraví a volný čas. O obě karty si můţe zaţádat i student. VISA Electron je mezinárodní embosovaná platební karta. K jednomu účtu je banka schopna vydat i dvě kreditní karty VISA Electron. Limit u této karty je značně niţší neţ u dvou zmíněných karet. Úvěrový rámec je stanoven do výše 60 000 Kč. Ovšem bezúročné období je stejné, a to 45 dnů. VISA Electron je jedinou kreditní kartou, kde má klient moţnost si vytvořit vlastní design své karty pomocí sluţby MojeKarta. U všech tří kreditních karet je moţné zvýšení úvěrového limitu, volitelná aktivace kreditní karty pro pouţití k platbám na internetu, sluţba Cash back, změna PINu a dokoupení volitelného pojištění např. cestovní pojištění, pojištění proti ztrátě či krádeţi platební karty atd.

9.3.3 Československá obchodní banka a.s. ČSOB svým klientům nabízí tři druhy kreditních karet, všechny jsou vydávány karetní asociací MasterCard. Jedná se o karty MasterCard Standard, MasterCard Unembossed a MasterCard Gold. Věnovat se budu převáţně MasterCard Standard, jelikoţ MasterCard Gold uţ bychom mohli zařadit do sekce prestiţních platebních karet. Ve své práci jsem vyloučila sporovnání i kreditní kartu MasterCard Unembossed, jelikoţ jsem v přechozích dvou kapitolách vybírala karty embosované a v tomto případě se jedná o kartu elektronickou. Pro vhodnější srovnání jsem pro svou práci vybrala kartu MasterCard Standard. Za zboţí zaplacené kartou MasterCard Standard získá klient zdarma prodlouţení záruky o další rok a zároveň bude zakoupené zboţí chráněno proti poškození a odcizení aţ 6 měsíců od provedeného nákupu.Karta je mezinárodně pouţitelná a jedná se o embosovanou kreditní kartu. Bezúročné období při čerpání úvěru banka stanovila na 55 dní a úvěrový limit je od 5 000 Kč do 250 000Kč. Roční úroková sazba je stanovena na 19,90% stejně jako u A Karty nabízenou KB. V případě zájmu si klient můţe ke kartě dokoupit cestovní pojištění nebo pojištění platební karty proti ztrátě a krádeţi. V případě zájmu ţadatele o tento typ 66

kreditní karty je nutné bankovnímu domu předloţit dva doklady totoţnosti a doloţit potvrzení o příjmu. Karta slouţí k bezpečnému placení na internetu, dále majitel karty můţe jejím prostřednictvím vyuţít sluţbu Cash back, Cash advance nebo měnit PIN v bankomatu. Kreditní karta MasterCard Unembossed je totoţná s kreditní kartou MasterCard Standard, ovšem s výjimkou toho, ţe karta MasterCard Unembossed je karta elektronická. MasterCard Gold je mezinárodní embosovanou kartou, s úvěrovým rámcem stanoveným aţ do výše 500 000 Kč. Bezúročné období je taktéţ 55 dní. Součástí karty je zdarma cestovní pojištění, pojištění ztráty a krádeţe a také pojištění právní ochrany pro řidiče.

67

Tabulka č. 6: Porovnání osobních kreditních karet

Roční poplatek za kartu Výběr hotovosti z bankomatu vlastní/cizí banky Výběr hotovosti z bankomatu v zahraničí Dotaz na zůstatek v síti vlastních bankomatů Cash back Cash advance v zahraničí Změna PIN v bankomatech vlastní banky Vklad hotovosti prostřednictvím vlastního bankomatu Dostupné pojištění

Doplňkové služby

Vlastní design karty



228 ,- aţ 1068,- výše poplatku se odvíjí podle počtu volitelných sluţeb 6,-

zdarma

Československá obchodní banka a.s. zdarma

1,0 %, min. 30,- / 1,0 % min. 100,-

6,- + 1,5 % / 35,- + 1,5 %

125,-

1,0 %, min. 30,- / 1,0 % min. 100,-

80,- + 1,5 %

zdarma

2,50

zdarma

6,125,-

zdarma 1,0 % min. 100,-

zdarma 200,- + 1,5 %

6,-

50,-

zdarma

6,-

nelze

zdarma

Zpoplatněno: pojištění karty a osobních věcí, pojištění schopnosti splácet; v ceně: ochrana nákupu při zničení a krádeţi Slevový program Sphere, Bonus program, splátkové prázdniny, pouţívání karty zdarma, prodlouţená záruka na zboţí, garance nejniţší ceny, zůstatkové SMS nebo příspěvek na penzijní a stavební spoření

Zpoplatněno: pojištění schopnosti splácet

Zpoplatněno: cestovní pojištění, dostupnost pojištění ztráty a krádeţe platební karty

Věrnostní program VIPSphere, Elite program, Pojištění strona vstupenek, asistenční sluţba Home assistance a Lifestyle, pojištění nákupu, prodlouţení záruční doby, garance nejniţší ceny, pojištění doručení internetového nákupu nelze

Pojištění zboţí proti poškození a krádeţi, pojištění prodlouţené záruky

190,- ročně

nelze

Zdroj: Vlastní zpracování, ceny jsou uvedeny v Kč, čerpáno z webových stránek uvedených bankovních institucí40

40

Chytrá karta ČS. Česká spořitelna [online]. neuvedeno [cit. 2012-04-15]. Dostupné z:

http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-finance/chytra-karta-cs/sazby-a-poplatky-d00016814

68

Jak uţ jsem ve své práci uvedla, pro srovnání jsem si vybrala kreditní kartu Chytrá karta od ČS, dále A kartu nabízenou KB a MasterCard Standard od ČSOB. Ze všech tří bank, má nejuţší nabídku kreditních karet ČS, která má pouze dva kreditní produkty určené fyzickým osobám, zatímco zbývající dvě banky mají k dispozici produkty tři. Nejdelší bezúročné období poskytuje ČS a ČSOB, které svým klientům nabízí aţ 55 dní bezúročné půjčky, zatímco KB poskytuje svým klientům pouze 45 denní bezúročné období. ČS má také své prvenství ve výši nastavení základních limitů čerpání finančních prostředků. ČSOB s KB mají stanovený základní limit pro čerpání maximálně do výše 250 000 Kč, zatímco ČS umoţňuje svým klientům čerpat aţ 500 000 Kč. Ve všech případech je hranici pro čerpání finančních prostředků moţné navýšit, výše uvedené limity jsou základní limity stanovené bankou. ČS mimochodem nabízí i nejlepší roční úrokovou sazbu ve výši 19,08 %, zatímco ČSOB a KB mají roční úrokovou sazbu stanovenou na 19,90%. Má-li klient zájem o kreditní kartu, pro její vydání je povinen doloţit doklad totoţnosti a potvrzení příjmů od zaměstnavatele, tyto náleţitosti poţadují všechny tři banky. ČS spolu s KB nabízejí své kreditní karty také studentům a absolventům středních a vysokých škol. Nejširší nabídku doplňkových sluţeb má ČS a KB, kterénabízejí v ceně karty nespočet výhod. Pouze u Chytré karty ČS je moţno měnit design vlastní karty, kde si klient můţe vybrat z 51 obrázků v galerii nebo na svou platební kartu umístit např. svou fotografii nebo jiný klientem zvolený obrázek.41Podrobnější informace v tabulce č. 6.

Sazebník KB - Kreditní karty. Komerční banka [online]. © 2010 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.sazebnik-kb.cz/cs/obcane/karty/kreditni-karty.shtml Sazebník pro fyzické osoby – občany ve znění k 1. 2. 2012. Československá obchodní banka[online]. © 2012 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/Csob/Sazebniky/Stranky/Sazebnik-pro-fyzicke-osobyobcany.aspx#dbkarty 41

Srov.Přehled všech kreditních karet. MasterCard [online]. © 2008 [cit. 2012-04-16]. Dostupné z:

http://kreditka.cz/

69

ZÁVĚR Od vzniku první platební karty, kterou vydala americká společnost Western Union Telegraph Company, uplynulo téměř 110 let. Občané našeho státu měli k dispozici platební karty aţ o mnoho let později. První platební kartu u nás vydala Ţivnostenská banka roku 1988. Platební karty jsou bezhotovostním prostředkem platebního styku, který se rozvíjí velkou rychlostí, proto se karty časem začaly členit z několika hledisek. Velký postup od svého vzniku udělaly především v technologii a zachování dat. V současné době nejčastější a nejvyuţívanější technologií zachování dat na platební kartě je čip. V České republice se tento způsob velice preferuje. Mimo základní funkce platebních karet, kterými jsou výběr hotovosti v bankomatech nebo ve směnárnách, bezhotovostní placení u obchodníků nám platební karty nabízejí širokou škálu dalších sluţeb. Mezi ně můţeme zařadit například sluţbu cash back nebo bezkontaktní platby. Tyto sluţby nejsou občany České republiky příliš vyuţívány. Své funkce rozšířily i bankomaty, které v současné době nabízejí například úhradu sloţenek, dobíjení kreditu mobilního telefonu nebo vkládání hotovosti. Sluţba je v nemalé míře vyuţívána především firmami a podnikateli k vkládání denní trţby.Platební karty jako druh platebního prostředku můţeme takévyuţít při nákupech zboţí nebo sluţby na internetových stránkách. S tím je ovšem spojeno i velké mnoţství rizik, kterým se drţitel platební karty musí vyvarovat. K většině platebních karet se váţou i doplňkové sluţby, které jsou nedílné součástí konkurenčního boje mezi bankovními institucemi vydávajícími platební karty. Cílem mé práce bylo zjistit vyuţití platebních karet v České republice. V této práci jsem popsala druhy platebních karet, a dále pro srovnání nabídky platebních karet českými bankami jsem pouţila metodu analýzy a komparace. V analýze jsem si zvolila tři největší komerční banky v České republice: Českouspořitelnu a.s., Komerční banku a.s. a Československou obchodní banku a.s. Dále jsem provedla srovnání vybraných produktů těchto bank. Z porovnání jednotlivých produktů se jeví karetní produkty Komerční banky, která má širokou nabídku platebních karet pro studenty a nabízí několik kreditních karet, nejen pro fyzické osoby, ale i právnické osoby. Ovšem kaţdá banka má ve své nabídce produkty, které nebudou vhodné pro kaţdého klienta, jelikoţ kaţdý z nás má jiné poţadavky a platební kartu vyuţívá za jiným účelem. Proto je důleţité, aby si klient banky jasně uvědomil,

70

na co chce svoji platební kartu konkrétně vyuţít, a tím došlo k výběru nejvhodnějšího karetního produktu. Z uvedených informací vyplývá, ţe si ţivot bez platebních karet jiţ neumíme představit. I kdyţ pouţívání platebních karet nese riziko jejich zneuţití, je toto riziko niţší neţ obecné krádeţe peněz, především krádeţe hotovostí.

71

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY [1]

JUŘÍK, Pavel. Platební karty: velká encyklopedie. Praha: Grada Publishing, 2006. ISBN 80-247-1381-0.

[2]


[3]

JUŘÍK, Pavel. Svět platebních karet. Praha: Radix, 1995. ISBN 80-901853-1-2.

[4]

KALABIS, Zbyněk. Základy bankovnictví: bankovní obchody, služby, operace a rizika. Brno: BizBooks, 2012. ISBN 978-80-265-0001-8.

[5]

MÁČE, Miroslav. Platební styk - klasický a elektronický. Praha: Grada Publishing, 2012. ISBN 80-247-1725-5.

[6]

PŘÁDKA, Michal a Jan KALA. Elektronické bankovnictví. Praha: Computer Press, 2000. ISBN 80-7226-328-5.

[7]

Bankovní slovník. Víme víc [online]. © 2008 [cit. 2012-01-02]. Dostupné z: http://www.vimevic.cz/vzdelani/bankovni-slovnik.html

[8]

Co byste měli vědět o PLATEBNÍCH KARTÁCH. Zlatá koruna [online]. © 2003 -2012 [cit. 2012-03-05]. Dostupné z: http://www.zlatakoruna.info/clanky/39-10platebni-karty/14571-co-byste-meli-vedet-o-platebnich-kartach

[9]

Druhy podvodů. Sdružení pro bankovní karty [online]. © 2012 [cit. 2012-03-21]. Dostupné

z:

http://www.bankovnikarty.cz/pages/czech/media_bezpecnost.html#Podvody_u_ba nkomatu [10]

Fincentrum Banka roku 2011. Banka roku [online]. © 2011 [cit. 2012-02-14]. Dostupné z: http://www.bankaroku.cz/hlasovani/vysledky-hlasovani.html

72

[11]

Kartové produkty. Finanční vzdělání [online]. © 2007 [cit. 2012-02-19]. Dostupné z: http://www.financnivzdelavani.cz/webmagazine/page.asp?idk=390

[12]

Moţnost pouţití platebních karet. Raiffeisenbank [online]. © 2008 - 2012 [cit. 2012-04-04].

Dostupné

z:

http://www.rb.cz/osobni-finance/kreditni-

karty/spolecne-dokumenty/moznost-pouziti-platebnich-karet/ [13]

Platební kartu před zneuţitím zcela neochráníte. Měšec [online]. © 1998 – 2012 [cit. 2012-03-09]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/platebni-kartu-predzneuzitim-zcela-neochranite/

[14]

Platební karty. Sdružení českých spotřebitelů [online]. © 2009 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.prevencepodvodu.cz/obrana-a-prevence/platby-kartou.php

[15]

Platební karty. TOPfin [online]. © 2009 - 2012 [cit. 2012-02-15]. Dostupné z: http://www.topfin.cz/platebni-karty

[16]

Platební karty: magnetický prouţek. IDNES [online]. © 1999 – 2012 [cit. 2012-0321]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/platebni-karty-magneticky-prouzek-dt3/bank.aspx?c=A051130_173803_fi_osobni_zal

[17]

Proč přijímat platební karty. MasterCard [online]. © 1994 - 2012 [cit. 2012-0401]. Dostupné z: http://www.mastercard.com/cz/pro-obchodniky/cz/proc-prijimatplatebni-karty.html

[18]

Proč trvá cesta peněz z účtu na účet aţ tři dny. Peníze [online]. © 2000 - 2012 [cit. 2012-02-19]. Dostupné z: http://www.penize.cz/bezne-ucty/41970-proc-trva-cestapenez-z-uctu-na-ucet-az-tri-dny

[19]

PROFIL ZEMĚ - Česká republika. CardMag [online]. © 2008 - 2012 [cit. 201203-03]. Dostupné z: http://profily.cardzone.cz/cr/profil_cr_csy.htm

[20]

Přehled všech kreditních karet. MasterCard [online]. © 2008 [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://kreditka.cz/

[21]

Souhrnné statistiky. Sdružení pro bankovní karty [online]. © 2012 [cit. 2012-0224]. Dostupné z: http://statistiky.cardzone.cz/czech/index.htm

73

[22]

Statistické přehledy kriminality. Ministerstvo vnitra České republiky [online]. © 2005

[cit.

2012-01-13]. Dostupné

z:

http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/statistiky/krim_stat/2008/index.html [23]

Úvodní strana. Česká spořitelna [online]. neuvedeno [cit. 2012-03-14]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/appmanager/portal/banka?_nfpb=true&_pageLabel=sub portal01

[24]

Úvodní strana. Československá obchodní banka [online]. © 2012 [cit. 2012-0214]. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/Stranky/default.aspx

[25]

Úvodní strana. Komerční banka [online]. © 2010 [cit. 2012-02-16]. Dostupné z: http://kb.cz/

[26]

Visa Inc. Corporate Overview. VISA [online]. © 2012 [cit. 2012-02-19]. Dostupné z: http://corporate.visa.com/_media/visa-corporate-overview.pdf

[27]

Výhody a nevýhody platebních karet. Platební karty [online]. © 2010 [cit. 201203-02]. Dostupné z: http://www.platimkartou.cz/vyhody-a-nevyhody-platebnichkaret/

74

SEZNAM ZKRATEK ABO

Automatizované bankovní operace

AmEx

American Express

apod.

a podobně

Atd.

a tak dále

ATM

Automated teller machine

BIN

Bank Identification number

CERTIS

Czech Express Real Time Interbank Gross Settlement systém

CVC

Card Verfication Code

ČNB

Česká národní banka

ČR

Česká republika

ČS


ČSFR

Česká a Slovenská federativní republika

ČSOB

Československá obchodní banka a.s.

ČSSR

Československá socialistická republika

ČZU

Česká zemědělská univerzita

DC

Diners Club

EMV

Europay, MasterCard, VISA

GPRS

General packet radio system

GSM

Global System for Mobile communications

IATA

Mezinárodní asociace leteckých společností

IB

Investiční banka a.s.

IBANCO

International Bank Americard Corporation

ICA

International Card Association

Int.

International

ISIC

International Student Identity Card

ISO

International Standard Organisation

JCB

Japan Credit Bureau

KB


Ltd.

Limited

MC

MasterCard 75

MO/TO

Mail order / Telephone order

MUZO

Mechanizační ústředna zahraničního obchodu

NABANCO

National Bank Americard Corporation

např.

například

OCR

Optical Character Recognition)

PAN

Primary Account Number – primární číslo účtu

PIN

Personal Identification Number

POS

Point of Sale

POS

Point of sale, Poitn of service

PVC

Polyvinylchlorid

PZO

Podnik zahraničního obchodu

RVHP

Rada vzájemné hospodářské pomoci

SBČS

Státní banka Československá

SME

Malý a střední podnik

SMS

Short message service

tzn.

to znamená

tzv.

tak zvaně

USA

Spojené státy Americké

VÚB

Všeobecná úvěrová banka

VUT

Vysoké učení technické

76

SEZNAM TABULEK

Tabulka č. 1: Statistka počtu vydaných karet debetních, kreditních, charge a ......................... karet celkem za rok 2011 ...................................................................................................... 18 Tabulka č. 2: Statistka počtu vydaných karet čipových, hybridních, sluţebních, .................... virtuálních a karet celkem za rok 2011 ................................................................................. 23 Tabulka č. 3: Statistka počtu vydaných karet tuzemských, mezinárodních a karet .................. celkem za rok 2011 ............................................................................................................... 25 Tabulka č. 4: Porovnání bankovních karet určených dětem ................................................. 59 Tabulka č. 5: Porovnání platebních karet určených studentům ............................................ 63 Tabulka č. 6: Porovnání osobních kreditních karet .............................................................. 69

77

Bankovní institut vysoká škola Praha. Využití platebních karet v České republice. Bakalářská práce

Recommend Documents