Bankovní institut vysoká škola, a. s. Katedra bankovnictví a pojišťovnictví
Bankovní poplatky Diplomová práce
Autor:
Bc. Martin Šťastný Finance
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Zbyněk Kalabis
Červen 2012
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Praze dne 15.6.2012
Bc. Martin Šťastný
Poděkování: Děkuji Ing. Zbyňku Kalabisovi za odborné vedení mé diplomové práce.
Anotace: Cílem diplomové práce je zhodnotit ekonomický význam bankovních poplatků pro bankovní subjekty v České republice. V teoretické části práce jsou uvedeny zobecněné bankovní poplatky vybírané tuzemskými bankami a rozpracována problematika určení výše jednotlivých bankovních poplatků. Smyslem praktické části je zkoumat, jaký vliv mají bankovní poplatky na zisk bank, jaký tvoří jeho podíl a jak se tento podíl vyvíjel v čase. Na základě výsledků budu odhadovat budoucí vývoj cen bankovních sluţeb a produktů. Dále se zabývám ekonomickým významem bankovních poplatků v České republice v komparaci s ostatními zeměmi Evropské unie.
Klíčová slova: Bankovní poplatky, zisky bank, kalkulace poplatků, význam poplatků.
Annotation: The aim of this thesis is to evaluate the economic significance of bank fees for the bank institutions within the Czech Republic. In the theoretical part of the thesis are displayed the generalized bank fees charged by domestic banks and the issue of setting the amount for each individual bank fee is elaborated. The purpose of the practical part is to investigate what impact have bank fees on the bank‘s income, what proportion of the bank‘s income is formed by bank fees and how has this proportion developed over time. The future price of services and products will be forecasted based on these results. Another part of this thesis deals with the economic significance of bank fees in the Czech Republic in comparison with other countries of the European Union.
Key words: Bank fees, bank profits, fee calculations, importace of fees.
Obsah Úvod ............................................................................................................................. 7 1.
Druhy a popis bankovních poplatků..................................................................... 9 1.1. Výkaz zisků a ztrát obchodní banky .............................................................. 10 1.2. Poplatky spojené s vedením běţného účtu ...................................................... 12 1.3. Poplatky spojené s vedením spořicího účtu .................................................... 14 1.4. Poplatky spojené s termínovanými vklady ..................................................... 15 1.5. Poplatky spojené s úvěrovými produkty ......................................................... 15 1.5.1. Poplatky u kontokorentních účtů ............................................................. 15 1.5.2. Poplatky u spotřebitelských úvěrů ........................................................... 16 1.5.3. Poplatky pro americké hypotéky.............................................................. 16 1.5.4. Poplatky pro hypoteční úvěry .................................................................. 17 1.6. Poplatky spojené s platebním stykem ............................................................. 18 1.6.1. Poplatky spojené s hotovostním platebním stykem ................................. 18 1.6.2. Poplatky spojené s bezhotovostním platebním stykem............................ 19 1.6.3. Poplatky spojené se zahraničním platebním stykem................................ 20 1.6.4. Poplatky spojené se směnárenskými sluţbami ........................................ 20 1.7. Poplatky spojené s platební kartou.................................................................. 20 1.8. Poplatky spojené s přímým bankovnictvím .................................................... 22 1.9. Ostatní bankovní poplatky .............................................................................. 22 1.10. Kalkulace poplatků ....................................................................................... 23 1.10.1. Definice pojmů typ produktu a softwarový administrátor .................. 23 1.10.2.
Základní typy nákladových kalkulací ................................................. 24
1.10.3. Cenová politika bank ........................................................................... 26 1.10.4. Určení výše bankovních poplatků ....................................................... 28 2.
Ekonomický význam poplatků pro české banky ................................................ 30 2.1.
Vývoj českého bankovního sektoru ............................................................ 30
2.1.1.
Současný stav bankovního sektoru...................................................... 31
2.2. Zisky bank z poplatků ..................................................................................... 32 2.3.
Největší bankovní instituce v ČR ............................................................... 37
2.3.1.
Československá obchodní banka, a.s. ................................................. 37 5
2.3.2.
Česká spořitelna, a.s. ........................................................................... 38
2.3.3. Komerční banka, a.s. ................................................................................ 38 2.4. Zisky jednotlivých tuzemských bank .............................................................. 39 2.4.1. Zisky ČSOB ............................................................................................. 39 2.4.2. Zisky České spořitelny ............................................................................. 42 2.4.3. Zisky Komerční banky ............................................................................. 44 2.5. Výnosy a náklady bankovních poplatků ......................................................... 46 2.6. Schopnost bank existovat bez poplatků .......................................................... 47 3.
Srovnání bankovních poplatků ČR v rámci EU ................................................. 50 3.1. Bankovní sektor v ČR vs. EU ......................................................................... 50 3.1.1. Poměr úrokového a neúrokového zisku ................................................... 51 3.1.2. Výnosnost vlastního jmění bank .............................................................. 51 3.2. Přehlednost a jednoduchost sazebníků poplatků ............................................. 53 3.3. Ziskovost jednotlivých bankovních trhů v zemích EU ................................... 59
4.
Odhad budoucího vývoje bankovních poplatků ................................................. 64
Závěr .......................................................................................................................... 66 Pouţitá literatura ........................................................................................................ 67 Tištěné monografie ................................................................................................ 67 Zákony ................................................................................................................... 68 Elektronické monografie ........................................................................................ 68 Zdroje dat a názvů poplatků ................................................................................... 71 Seznam tabulek a grafů .............................................................................................. 72
6
Úvod Dobře fungující a ziskový bankovní sektor tvoří jeden ze základních kamenů ekonomického systému. Bankovní systém spravuje finanční prostředky, nabízí občanům, firmám i státu velkou škálu bankovních produktů i dalších sluţeb. Do banky si ukládáme volné peněţní prostředky. Jedním z faktorů, které ovlivňují výběr konkrétní bankovní instituce, je i velikost bankovních poplatků. Bankovní poplatky pokrývají náklady na vývoj, zajišťování a zlepšování produktů a sluţeb. Podílí se taktéţ významně na neúrokovém zisku bankovních institucí. Úroveň bankovních poplatků je odvozena od situace na konkrétních bankovních trzích, chováním bankovních subjektů i klientů bank a velikostí konkurence. Problematiku bankovních poplatků shrnuje několik studií vydaných Evropskou komisí, Evropskou centrální bankou a dalšími nadnárodními poradenskými firmami. Jejich závěry se však často i diametrálně liší. K této tematice se taktéţ vyjadřují i špičkoví analytici České národní banky a přední ekonomové. Aktuálnost tématu a rozdílnost názorů byly hlavním důvodem, proč jsem si toto téma ke zpracování diplomové práce zvolil. V současné době bohuţel neexistuje odborná literatura, která by se zabývala teoretickým podkladem bankovních poplatků. Proto je moţné téma bankovních poplatků zpracovávat pouze z praktického hlediska. Banky jsou dle zákona povinny zveřejňovat základní informace o výsledku hospodaření. Logicky však neprozrazují ani svou strategii ani politiku v oblasti bankovních poplatků. Z tohoto důvodu diplomová práce obsahuje jistá omezení. Smyslem diplomové práce je zkoumat ekonomický význam bankovních poplatků v tuzemském bankovním sektoru a zkoumat jejich podíl v celkovém zisku bankovních subjektů. V teoretické části této práce budou vyjmenovány zobecněné typy poplatků pouţívané našimi bankami a budeme zkoumat, jak banky stanovují výši bankovních poplatků. V praktické části se jiţ zabývám ekonomickým významem zisku z bankovních poplatků pro banky. Předvedu, jaký podíl tvoří zisky z bankovních poplatků na zisku z finanční činnosti pro tuzemský bankovní sektor i pro tři největší tuzemské bankovní subjekty. Mým cílem je zhodnotit nejen jejich vývoj v čase, ale i zkoumat, zda by byly bankovní subjekty schopny existovat bez těchto zisků. Cílem třetí kapitoly je srovnat podíl zisku z poplatků a sluţeb v České republice v rámci Evropské unie. Na závěr je shrnut význam bankovních poplatků a pokusím se odhadnout budoucí vývoj bankovních poplatků na základě mých pozorování.
7
Z médií často slýcháme, ţe klienti českých bank platí jedny z nejvyšších bankovních poplatků v Evropě. Je toto tvrzení pravdivé? Jaké tvoří zisky z bankovních poplatků podíl na celkovém zisku bankovního sektoru a u jednotlivých bank? Jak se tento podíl vyvíjel v čase a jaký je pravděpodobný budoucí vývoj bankovních poplatků? Mohou si klienti tuzemských bank za výši bankovních poplatků sami? Jak si stojí tuzemský bankovní sektor v porovnání s ostatními trhy Evropské unie? Odpovědi na tyto otázky budeme hledat v celé diplomové práci.
Metodologie: Pro vypracování této diplomové práce byly vyuţívány především odborné publikace, internetové stránky vybraných tuzemských bank, jejich výroční zprávy a sazebníky. Úvodní teoretická část pojednávající o současné situaci českého bankovního sektoru byla vypracována na základě odborných publikací a zákonných úprav České republiky a Evropské unie. Analýza významu poplatků pro tuzemské banky je opřena především o výroční zprávy jednotlivých bank uveřejňované na internetu. Mezi hlavní ukazatelé patří například:čistý zisk, úrokový zisk, zisk z poplatků a provizí (neúrokový zisk), náklady bankovních poplatku. Podrobněji jsou zkoumány tři největší tuzemské banky: Československá obchodní banka, Česká spořitelna a Komerční banka. V této kapitole je také zkoumána schopnost bank prosperovat i výnosů z bankovních poplatků a provizí. Pro analýzu bankovního sektoru EU byly vyuţity především ukazatelé: Výnosnost vlastního jmění bank, poměr úrokového a neúrokového zisku, přehlednost a jednoduchost sazebníků. Hlavními zdroji jsou: internetové stránky České národní banky a EU.
8
1. Druhy a popis bankovních poplatků Na úvod této diplomové práci bychom si měli definovat pojem bankovní poplatky. Není snadné nalézt v odborné literatuře přesnou definici pojmu bankovní poplatek, coţ je dle mého názoru důvodem jeho obecného povědomí. Pokud tedy mám definovat tento pojem, pak je to cena za bankovní službu či produkt, kterou poskytují banky svým klientům. Bankovní podnikání je typické vysokými fixními náklady. Existují zde náklady na spolehlivost, bezpečnost nových technologií ve spojení s bezpečností peněz i osob včetně nákladů na dodrţování státních regulací. Náklady jsou hrazeny klienty jednotlivých bank. Banky tedy přenáší přímé i nepřímé náklady na klienta, aby byly schopny zabezpečovat všechny bankovní operace1. Bankovní poplatky si můţeme z teoretického hlediska rozdělit na přímé a nepřímé poplatky. Nepřímé poplatky nejsou vyjádřeny explicitně, ale nalezneme je v jiné ceně bankovních produktů. Bankovní poplatek je pouţíván při oceňování určitého produktu banky, jehoţ smyslem není převzetí rizika bankovním subjektem. Na rozdíl od provizí zde banka na sebe přenáší určité riziko.2 Provize a prémie jsou další sloţkou zisku bank. Provize se vztahují k produktům: „jejichž podstatou je převzetí určitého rizika bankou (např. pohotovostní provize, záruční provize, atp.).“3 Provize si banky obecně účtují za správu osobních finančních aktiv a komplexní finanční poradenství.4 V další teoretické části práce se budeme zabývat rozdělením, jak banky rozdělují své zisky do podkategorií v tzv. výkazu zisků a ztrát. Dále vyjmenujeme jednotlivé bankovní poplatky spojené s různými typy bankovních produktů. V diplomové práci pouţijeme novější členění poplatků bankovních produktů z pohledu klienta. Budeme sledovat účel, ke kterému se daný produkt vztahuje.
1
Na druhou stranu je nutno si uvědomit, ţe cena daného bankovní poplatku není nutně odvozena od nákladů s ním spojených. Některé poplatky se z důvodu konkurenčního boje o nové zákazníky mohou pohybovat pod úrovní nákladů. 2 Zdroj: PŮLPÁN, Karel. DUCHÁČKOVÁ, Eva. MUSÍLEK, Petr a kol. Slovník bankovnictví, pojišťovnictví a kapitálových trhů. 1. vyd. Praha: Public History, 1998, s.236. ISBN 80-902-1932-2. 3 Zdroj: PŮLPÁN, Karel. DUCHÁČKOVÁ, Eva. MUSÍLEK, Petr a kol. Slovník bankovnictví, pojišťovnictví a kapitálových trhů. 1. vyd. Praha: Public History, 1998, s.236. ISBN 80-902-1932-2. 4 Zdroj: POLOUČEK, Stanislav. Bankovnictví: [strategie a trendy]. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2006, 716 s. Expert (Grada). ISBN 80-717-9462-7.
9
1.1. Výkaz zisků a ztrát obchodní banky Primárním cílem všech podnikatelských subjektů i racionálně se chovajících jednotlivců je maximalizace zisku. Ta je i primárním a dlouhodobým cílem bankovních institucí. Banka můţe jednak sníţit svoje náklady, nebo zvýšit výnosy. Banky jsou vzorovou podnikatelskou firmou maximalizující zisk. Pojďme si přiblíţit, jak banky rozdělují zisky i ztráty do různých kategorií. Zisky (i ztráty) banka zanáší do výkazu zisků a ztrát, jinými slovy do výsledovky. Smyslem výsledovky je zobrazit výsledek hospodaření obchodní banky za sledované období. Její formální struktura obsahuje následující: Tabulka č. 1: Formální struktura výsledovky5
Rozdíl mezi přijatými a vyplacenými úroky představuje čistý úrokový výnos. Ten tvoří hlavní podíl zisku bank tuzemských i evropských bank. Na rozdíl od bankovních poplatků zahrnují určitou a nepřehlédnutelnou míru rizika. I přes pouţití velmi 5
Zdroj: REVENDA, Zbyněk. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 5., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2012, 423 s. ISBN 978-80-7261-240-6.
10
sofistikovaných metod řízení rizik i nejrůznějších metod zajišťování pouţívaných v bankovnictví se banka nevyhne nejistotě. Proto je pro banky snadnější, udrţovat na vysoké úrovni zisky plynoucí z méně rizikových činností.6 Další hlavní sloţkou zisku bank z finanční činnosti jsou zisky z poplatků a provizí. Ty jsou jedním ze sloţky neúrokových výnosů bank. Jak vidíme ve výsledovce, banka přijímá výnosy z poplatků a provizí, ale zároveň jsou zde i placené poplatky a provize ostatním finančním subjektům. Hlavní snahou obchodní banky je udrţet úrokový výnos na alespoň stabilní, ideálně rostoucí úrovni. Toto tvrzení dokazuje následující model. Poradenská společnost Price Waterhouse Coopers sestavila model oceňování, který byl pojmenován Price Waterhouse Bank Value Builder Model7. Ten vyjmenovává 10 vlivů, které mají určující podíl na hodnotě banky. Z tabulky č. 2 můţeme vyčíst, ţe růst neúrokových příjmů, tj. poplatků a provizí je pro oceňování hodnoty obchodní banky na třetí pozici. Tabulka č. 2: Model ocenění hodnoty bank8
Price Waterhouse Bank Value Builder Model 1. Růst provozních aktiv 2. Čistá úroková marže 3. Růst neúrokových příjmů (provize a poplatky) 4. Poměr náklady/příjmy 5. Míra ztrátových úvěrů 6. Efektivní daňová sazba (poměr skutečně zaplacené daně/ celkový zisk před zdaněním) 7. Kapitálové výdaje (náklady na pořízení hmotného investičního majetku v podobě pobočkové sítě výpočetního systému apod.) 8. Kapitálová přiměřenost 9. Kapitálové náklady 10. Schopnost využít konkurenční výhody
Ziegler9 se vyjadřuje i k významu neúrokových příjmů bank pro management bank. Tvrdí, ţe jednou z hlavních součástí řízení ziskovosti banky je projekce neúrokových příjmů
6
Zdroj: ZIEGLER, Karel. Finanční řízení bank. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, 1997, s.83, ISBN 80-9022431-8. 7 Zdroj: Ibid, s. 23 8 Zdroj: Ibid, s. 23 9 Zdroj: Ibid, s. 83
11
v období sestavování rozpočtu banky. Úkolem marketingových analytiků je velmi detailně plánovat neúrokové příjmy jednotlivých produktů jiţ při jejich vývoji. Významným cílem některých produktů je pouze generovat bance neúrokové příjmy. Bankovní poplatky jsou tedy významnou součástí zisku všech obchodních bank a také jednou z alternativ, jak diverzifikovat zisk bank. O tom, jakou část tvoří zisk z poplatků a provizí u jednotlivých českých i zahraničních obchodních bank, budeme hovořit v praktické části práce. Na tomto místě je nutno podotknout, ţe se jedná o zobecnění typu poplatků pouţívaných českými bankami. Názvosloví poplatků pouţívané jednotlivými bankami se výrazně liší, terminologie není jednotná.
1.2. Poplatky spojené s vedením běžného účtu Běţné účty nabízejí standardně všechny banky svým klientům. S prostředky uloţenými na běţném účtu můţe jeho majitel kdykoliv volně disponovat. Smyslem běţného účtu je zajištění hotovostního i bezhotovostního platebního styku. S prostředky na běţném účtu můţe jeho majitel operovat pomocí platební karty či dalších distribučních kanálů, jako je mobilní či internetové bankovnictví.10 Mezi základní bankovní poplatky spojené s vedením běţného účtu patří: poplatek za zřízení účtu Poplatek za zřízení účtu je spojen se zavedením běţného účtu, který je moţno zaloţit víceméně na počkání. poplatek za měsíční vedení Poplatek za vedení účtu je zpravidla obsaţen s dalšími bankovními poplatky v produktovém balíčku. Ten kompletuje několik nejpouţívanějších produktů u běţného účtu. Dochází k tzv. konvergenci v produktové oblasti bankovních produktů a sluţeb. Jejich cílem je komplexní nabídka bankovních produktů a sluţeb pro klienta.11 V podkapitole 1.10
10
Zdroj: KALABIS, Zbyněk. Bankovní služby v praxi. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2005, viii, 148 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 80-251-0882-1. 11 Zdroj: KAŠPAROVSKÁ, Vlasta. Řízení obchodních bank: vybrané kapitoly. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, 339 s. ISBN 80-717-9381-7.
12
Kalkulace poplatků budeme hovořit o tom, ţe v odvětví tuzemských poskytovatelů bankovních produktů a sluţeb panuje nedokonale konkurenční prostředí. Největší bankovní subjekty v tuzemsku poskytují v rámci produktového balíčku u osobního účtu zpravidla identické produkty a sluţby. Jedná se o vedení účtu, výběry z vlastního bankomatu, přímé bankovnictví, platební kartu, jednorázové příkazy k úhradě atd. Terminologie a označení různých poplatků je značně rozmanitá, coţ můţe především laické veřejnosti působit značný zmatek při srovnávání mezi balíčky jednotlivých bank. S rostoucím počtem nabízených sluţeb, s rostoucími poţadavky klientů a se zaváděním nových technologií dochází ke komplikovanosti nabízených balíčků. Banky často vyuţívají té strategie, ţe klientovi nabízí celý produktový balíček sluţeb, který však neobsahuje konkrétní informace o poplatcích za jednotlivé sluţby. Pouze vyjmenují poplatky, jeţ jsou v rámci daného balíčku a u konkrétního typu účtu zdarma a uvedou některé ceny za nadstandardní sluţby, za které si klient připlatí. Různé typy produktových balíčků, slevových akcí či věrnostních programů mají napomoci upevnit vztah banky s klientem. Loajalita zákazníka můţe být jedním z faktorů, který dovoluje tuzemským bankám udrţovat poměrně vysoké ceny bankovních sluţeb. výpisy z bankovního účtu – osobní, poštou nebo v elektronické formě v různých časových frekvencích. Dle zákona č. 284/2009 Sb. o platebním styku ve znění pozdějších předpisů musí banka informovat o transakcích na platebním účtu pravidelně, a to nejvýše v měsíčním intervalu. Je stanovena povinnost podat klientovi tzv. bilanční výpis zahrnující zůstatek účtu. Ze zákona také vzniká povinnost poskytovat tuto sluţbu pomocí alespoň jednoho kanálu zdarma. V případě, ţe klient vyuţívá internetové bankovnictví, tak banky nabízejí elektronické výpisy zdarma. Banky dále zavedly příplatek i za osobní převzetí výpisu na pobočce, a to jak z osobního, termínovaného či spořicího účtu. Příplatek si bankovní instituce účtují z důvodu, ţe tyto výpisy musí na pobočkách zaměstnanci banky zaloţit, uschovat a nakonec danému klientovi vydat. Banka tím pádem musí platit zaměstnance, který se bude touto činností zabývát. Příplatky jsou účtovány na pokrytí těchto nákladů.12
12
Zdroj: KALABIS, Zbyněk. Bankovní služby v praxi. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2005, viii, 148 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 80-251-0882-1.
13
Taktéţ banky účtují poplatky za zhotovení náhradního výpisu z účtu, pokud si o to klient zaţádá. další poplatky spojené s vedením účtu Mezi další poplatky spojené se zaloţením a vedením bankovního účtu patří: poplatky za změny osobních údajů Tento poplatek banka účtuje svému klientovi, pokud u něj dojde ke změně jeho osobních údajů – například při změně trvalého bydliště, změně příjmení apod. poplatky za informování o stavu zůstatku na účtu Tento poplatek je účtován klientovi v případě, ţe vyuţívá sluţeb elektronického bankovnictví a nevyuţívá výpisů z bankovního účtu v papírové podobě. Pokud klient ţádá banku o poskytnutí tištěných výpisů zpětně (např. za účelem dokázání příjmu), účtuje si banka poplatek za informování o stavu zůstatku na účtu. Nový zákon č. 284/2009 Sb. o platebním styku v §78 dělí povinnosti poskytovatele na zpřístupnění a poskytnutí informací. Poskytnutím informací je myšlen aktivní krok banky, kdy předá informace na pevném nosiči (CD, DVD, dopis atp.). Klient by si měl aktivně poskytnuté informace prostudovat (např. doručený dopis či osobní návštěva). Zpřístupnění informací je moţnost, ale nikoliv nutnost informace aktivně předat. Zpřístupnění informace lze splnit například fyzickým vyvěšením informace na pobočkách či internetových stránkách poskytovatele. K získání informace je tedy nutný aktivní přístup ze strany klienta. poplatek za zrušení účtu Poplatek za zrušení účtu je dle zákona o platebním styku zdarma. Tento poplatek však můţe být zastoupen poplatkem za zrušení dalších bankovních produktů, jako zrušení inkasa či trvalého příkazu. Dle mého názoru uţitečné je, ţe zákon umoţnil odstoupení od smlouvy bez poplatku v momentě, kdy dojde ke změně sazebníku poplatků nebo i obecně rámcové smlouvy.
1.3. Poplatky spojené s vedením spořicího účtu Obecně můţeme říci, ţe spořicí účty jsou spojením běţného a termínovaného účtu. Klient má prostředky na svém účtu kdykoliv k dispozici, ale vloţené úspory jsou úročeny výhodněji neţ na běţném účtu. Spořicí účty jsou nabízeny všemi bankami působícími na 14
území České republiky.13 Jsou zpravidla tuzemskými bankami nabízeny jako doplněk běţné účtu pouze s rozdílem povinnosti sloţení minimálního vkladu. Poplatek za zřízení spořícího účtu Poplatek za změnu spořícího účtu Poplatek za vedení spořicího účtu Poplatek za výběr hotovosti Poplatek za předčasný výběr hotovosti Poplatek za neuskutečněný ohlášený výběr hotovosti
1.4. Poplatky spojené s termínovanými vklady Jednorázové vklady uloţené na určitou dobu s předem domluvenou úrokovou sazbou se skrývají pod termínem termínované vklady. S tímto typem bankovního produktu jsou spjaty následující poplatky: Poplatek za zřízení, vedení Poplatek za zřízení, změnu či vinkulaci vkladu Poplatek za výběr hotovosti Poplatek za předčasný výběr hotovosti Umoření vkladní knížky k termínovanému vkladu
1.5. Poplatky spojené s úvěrovými produkty Úvěr značí vztah mezi zúčastněnými subjekty, které jsou „v procesu návratného, časově omezeného přesunu peněžních prostředků.“14 Pro lepší orientaci si rozdělíme bankovní poplatky pro úvěry na kontokorentních a spotřebitelských účtech, pro americké hypotéky a hypoteční úvěry. 1.5.1. Poplatky u kontokorentních účtů Kontokorentní úvěr není obvykle účelově podmíněn a dluţník má moţnost variabilně čerpat úvěrové prostředky prostřednictvím svého běţného účtu. S tímto typem úvěru jsou spojeny následující poplatky 13
Zdroj: KALABIS, Zbyněk. Bankovní služby v praxi. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2005, viii, 148 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 80-251-0882-1. 14 PŮLPÁNOVÁ, Stanislava. Komerční bankovnictví v České republice: klasický a elektronický. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2007, str. 279, 220 s. ISBN 978-80-245-1180-1
15
sjednání úvěru správa a vedení úvěru změna limitu debetu 1.5.2. Poplatky u spotřebitelských úvěrů Spotřebitelské úvěry jsou poskytovány fyzickým osobám nepodnikatelskému subjektu. Tento typ bankovního produktu podléhá zákonu č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru účinný od 1. ledna 2011. poplatek za přijetí, posouzení a vyhodnocení žádosti o úvěr poplatek za správu a vedení spotřebitelského účtu poplatek za změnu smluvních podmínek ze strany klienta splátka úvěru v hotovosti poplatek za úhradu nákladů spojených s mimořádnou splátkou poplatek za upomínku k úhradě dlužné částky výzva k uhrazení dlužné částky výzva k plnění smluvních podmínek 1.5.3. Poplatky pro americké hypotéky Americké hypotéky jsou neúčelové úvěry, za které klient ručí nemovitostí. Výhodou tohoto typu půjčky je delší doba splatnosti a niţší úrok neţ u ostatních půjček, které jsou zajištěny nemovitostí.15 Poplatky k tomuto typu úvěru jsou následující: poplatek za přijetí, posouzení a vyhodnocení žádosti o úvěr poplatek za správu a vedení spotřebitelského účtu poplatek za změnu smluvních podmínek ze strany klienta splátka úvěru v hotovosti poplatek za úhradu nákladů spojených s mimořádnou splátkou poplatek za upomínku k úhradě dlužné částky výzva k uhrazení dlužné částky výzva k plnění smluvních podmínek
15
Zdroj: KALABIS, Zbyněk. Bankovní služby v praxi. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2005, viii, 148 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 80-251-0882-1.
16
1.5.4. Poplatky pro hypoteční úvěry Podmínky hypotečních úvěrů jsou stanoveny zákonem č. 190/2004 Sb. o dluhopisech. Banka s licencí pro hypoteční úvěrování si zajistí úvěr pouţitím nemovitosti a emisí hypotečního zástavního listu.16 Hypoteční úvěr je spojen s velkým mnoţstvím bankovních poplatků, které si nyní vypočteme. zpracování a vyhodnocení žádosti o úvěr garance úrokové sazby vydání příslibu úvěru vedení úvěru vyhodnocení rizik spojených s nemovitou zástavou čerpání úvěru na návrh na vklad poplatek za nedočerpání celé výše úvěru mimořádná splátka úvěru v okamžiku změny fixace úrokové sazby mimořádná splátka úvěru nesjednaná ve smlouvě změna ve smlouvě v osobních údajích klienta změna ve smluvně vymezených podmínkách ze strany klienta výpis z úvěrového účtu v papírové formě výpis z úvěrového účtu v elektronické formě předčasné splacení zaslání upomínky, oznámení o neprovedení splátky úvěru vystavení potvrzení o výši zaplacených úroků poplatek za změnu výše splátek poplatek za možnost přerušení splátek
16
Zdroj: PŮLPÁNOVÁ, Stanislava. Komerční bankovnictví v České republice: klasický a elektronický. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2007, 220 s. ISBN 978-80-245-1180-1
17
1.6. Poplatky spojené s platebním stykem Platební styk je moţno definovat:„ jako vztah mezi plátcem a příjemcem, který je uskutečňován v určitých formách buď přímo mezi nimi, nebo prostřednictvím peněžního ústavu.“17 Ve výše uvedeném zákoně č. 284/2009 Sb. o platebním styku bylo uzákoněno zkrácení lhůty pro uskutečnění platební transakce. V případě, ţe má příjemce i plátce účet u stejného poskytovatele, pak musí být platba přepsána ještě týţ den. V případě podání příkazu k úhradě v papírové podobě se platba můţe posunout o jeden den. Poplatky za platební styk můţeme rozdělit na poplatky za hotovostní platební operace a poplatky za bezhotovostní platební operace. Hotovostní platební styk je spojen s vyuţitím bankovek a mincí. Bezhotovostní platební styk zajišťují bankovní instituce, kdy jsou platby zapsány na bankovní účet u některé z bank.18 Nejprve se budeme věnovat hotovostním platebním operacím a jejich poplatkům. 1.6.1. Poplatky spojené s hotovostním platebním stykem Základní operací hotovostního platebního styku je vklad a výběr hotovosti, banky poplatky spojené s tímto pohybem rozdělují zpravidla do těchto oblastí. vklad hotovosti v Kč vklad bankovek v cizí měně vklad mincí v cizí měně vklad hotovosti na účet třetí osobou Poplatky za vklad jsou upraveny zákonem č. 136/2011 Sb. o oběhu bankovek a mincí. Tento zákon zrušil poplatek za vklad hotovosti na pobočce. V případě, ţe banka umoţní klientům vloţit prostředky na účet pomocí vkladových bankomatů, pak poplatek za vklad rušit nemusí. Zákon však nestanovil výjimku v situaci, kdy na účet vkládá hotovost třetí osoba, nikoliv tedy majitel účtu nebo jeho disponent. výběr v hotovosti z účtu vedeného v Kč výběr hotovosti z účtu vedeného v cizí měně 17
MÁČE, Miroslav. Platební styk. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, str. 27, 220 s. ISBN 80-247-1725-5. Zdroj: KALABIS, Zbyněk. Bankovní služby v praxi. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2005, viii, 148 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 80-251-0882-1. 18
18
Další poplatky jsou spojeny dále se zpracováním či výměnou hotovosti. výměna bankovek a mincí Novela uvedeného zákona také zvýšila limit pro bezplatnou výměnu bankovek a mincí. Pokud jsou roztříděny podle nominální hodnoty, novela zvyšuje limit z 50 na 100 kusů. výměna poškozených bankovek a mincí Dále zákon o oběhu bankovek a mincí přinesl změnu v tom, ţe i obchodní banky jsou povinny vyměnit poškozené bankovky za nepoškozené. Banka však můţe odmítnout vyměnit bankovku nestandardním způsobem – oţehnutou plamenem, roztrţenou na tři kusy případně ručně popsaná. příplatek za zpracování hotovosti ve vyšším objemu 1.6.2. Poplatky spojené s bezhotovostním platebním stykem V této podkapitole vyjmenujeme poplatky spojené s bezhotovostním platebním stykem. Poplatek za odchozí platbu Poplatek za příchozí platbu Poplatek za expresní odchozí platbu Jednorázový příkaz k úhradě Zřízení trvalého příkaz k úhradě Provedení trvalého příkazu k úhradě Změna trvalého příkazu k úhradě Zrušení trvalého příkazu k úhradě Zřízení Inkasa/SIPO Povolení Inkasa/SIPO Změna Inkasa/SIPO Zrušení Inkasa/SIPO Zákon o platebním styku také umoţňuje poţadovat zpět jiţ uhrazeno částku u inkasa. Byla zavedena osmitýdenní lhůta, kdy můţe klient bance ohlásit, ţe se strţenou částkou nesouhlasí a poţaduje vrácení peněţ na účet.
19
1.6.3. Poplatky spojené se zahraničním platebním stykem Poskytovatel také většinou rozlišuje poplatky spojené s platebními operacemi se zahraničím. Pro tento účel je moţno pouţívat díky členství České republiky v Evropské unii tzv. SEPA platby. Pouţívají se pro platby mezi Evropským hospodářským prostorem v měně EURO. Poplatek za odchozí SEPA převod Poplatek za příchozí SEPA převod Odchozí platba do zahraničí Příchozí platba do zahraničí Příplatek za expresní provedení platby do zahraničí Poplatek za potvrzení o úhradě do zahraničí 1.6.4. Poplatky spojené se směnárenskými službami Poplatek za nákup cizí měny Poplatek za nákup mincí EUR Poplatek za nákup mincí v prekluzi v cizí měně Poplatek za prodej cizí měny
1.7. Poplatky spojené s platební kartou V současné době vlastní platební kartu většina obyvatel České republiky starších 15 let. Mezi její hlavní funkce patří moţnost vybírat hotovost v bankomatech nebo v provozovnách bank, platit za statky a sluţby v obchodech nebo na internetu. Platební karty rozlišujeme na debetní a kreditní. Debetní karta umoţňuje klientovi čerpat finanční prostředky z karty pouze do výše vkladu na svém účtu. Naopak s kreditní kartou je moţno přesáhnout svůj vklad a čerpat prostředky aţ do výše zprostředkovaného úvěru. Dnes však je moţno i u debetních karet zřídit kontokorentní úvěr, který umoţní přesáhnout klientův vklad na účtu.
Bankovní poplatky spojené s platební kartou jak pro debetní, tak pro kreditní má zpravidla banka následující: poplatek za vydání/vedení karty
20
Tento typ poplatku je většinou zahrnut v produktovém balíčku. Jeho označení se u českých bank odlišuje. Unicredit bank účtuje svým klientům poplatek za vydání/vedení hlavní platební karty. Komerční banka má zaveden roční poplatek za kartu, ČSOB uvádí měsíční poplatek za kartu. příplatek za vydání nebo změnu designové karty Některé banky nabízejí moţnost zvolit si designovou platební kartu, například s vlastní fotkou. poplatek za vydání mezinárodní elektronické, případně embosované platební karty, případně vydání zlaté karty poplatek za výběr z bankomatu vlastního či cizího Banky standardně rozlišují výši bankovního poplatku pro výběr hotovosti z vlastního bankomatu a cizího bankomatu. poplatek za výběr hotovosti z bankomatu v zahraničí S poplatkem za výběr v zahraničí můţe být spojen i následující poplatek. poplatek za dotaz na zůstatek v bankomatu v ČR ve vlastním bankomatu, v cizím bankomatu, případně v zahraničí poplatek za dotaz na transakční limity platební karty poplatek za výběr na přepážce nebo ve směnárně v ČR poplatek za výběr na přepážce nebo ve směnárně v zahraničí poplatek za CashBack CashBack je moţnost pro klienta vybrat si hotovost přímo u obchodníka. poplatek za vklad bankomatem vlastním či cizí bankou Moţnost vkládat hotovost na vlastní účet prostřednictvím bankomatu je jednou z nejnovějších bankovních sluţeb usnadňující styk mezi bankou a jejím klientem. poplatek za úhradu zboží či služby kartou Tento typ poplatku je zpravidla zdarma, jelikoţ se banky snaţí minimalizovat pouţívání hotovosti při nákupu zboţí a sluţeb a motivovat klienty k vyuţívání bezhotovostního platebního styku. 21
poplatek za pojištění ztráty, krádeže platební karty poplatek za blokaci, odblokaci karty V případě ztráty či odcizení platební karty má klient moţnost kartu zablokovat a bránit tak jejímu zneuţití. Zákonem č. 248/2009 Sb. o platebním styku byl tento nepříliš oblíbený poplatek zrušen. změna limitu platební karty podle žádosti klienta obnovené vydání karty (kvůli ztrátě či krádeži) expresní vydání karty změna PIN platební karty
1.8. Poplatky spojené s přímým bankovnictvím Přímé bankovnictví usnadňuje klientovi přístup ke svým finančním prostředkům uloţeným na bankovních účtech bez toho, aby byl nucen navštívit pobočku banky. Způsobů, jak zpravovat přímo svůj účet, se nabízí hned několik – internet, telefon, speciální terminály, mobilní telefon. Dále uvedeme poplatky spojené s tímto typem bankovnictví. poplatek za zřízení služby poplatek za vedení služby poplatek za zrušení služby poplatek za poskytnutí PIN kódu poplatek za SMS zprávy poplatek za zaslání potvrzení transakce či historie transakcí a dalších prostřednictvím emailu poplatek za vydání čtečky čipových karet poplatek
za
vydání
či
obnovu
bezpečnostního
certifikátu
pro
elektronické bankovnictví
1.9. Ostatní bankovní poplatky V této podkapitole uvedeme zbývající bankovní poplatky v oblasti poskytování informací, různých zasílacích sluţeb, moţnosti pronájmu bezpečnostní schránky atd. poplatek za kurýrní službu poplatek za uzavření smlouvy na pronájem bezpečnostní schránky poplatek za pronájem schránky 22
poplatek za užívání schránky po skončení smluvního vztahu poplatek za uložení nevyzvednutého obsahu z bezpečností schránky poplatek za zpracování informací o klientovi pro notáře poplatek za vyhotovení smlouvy o vázaném účtu poplatek za vyhotovení smlouvy o úhradě kupní ceny poplatek za pořízení kopie dokladu poplatek za potvrzení složení kauce pro Ministerstvo financí poplatek za potvrzení vystavovaná na žádost klienta poplatek za Swift do tuzemska či zahraničí
1.10. Kalkulace poplatků V této podkapitole si nejdříve definujeme základní pojmy spojené s informačním systémem bank. Dále rozebereme obecné způsoby kalkulací nákladů ve firmě, rozdělíme si je na základní podskupiny dle uvedených charakteristik. Blíţe se seznámíme s metodou kalkulace nákladu dle aktivit, jelikoţ je to metoda pouţívaná bankami pro kalkulaci výše bankovních poplatků. Na závěr si předvedeme jednotlivé faktory, které ovlivňují výši bankovních poplatků. 1.10.1. Definice pojmů typ produktu a softwarový administrátor Na tomto místě je nutné také definovat pojmy jako je typ produktu a softwarový administrátor ve vztahu k bankovním poplatkům. Typ produktu určuje parametry konkrétního produktu. Pro potřeby controllingu a účetnictví je nutné, aby poplatky byly přesně definovány a bylo jasné, k jakému produktu se vztahují. K tomuto účelu slouţí unikátní kód, který kaţdý poplatek nese. K poplatkům se pak vztahují v hlavní účetní knize otevřené speciální účty. Všechny poplatky logicky nesou i určitý název. Softwarový administrátor je pouze ta část informačního systému banky, která obsahuje definice jednotlivých typů produktů, poplatků a jejich vzájemných vazeb na hlavní účetní knihu i výši bankovních poplatků. Typ produktu je navázán na softwarového administrátora pomocí jiţ zmíněného unikátního kódu. V bankovním systému musí být přesně stanoveno a nastaveno, které poplatky se vztahují na daný účet v hlavní účetní knize.
23
Právě toto nastavení bankovního systému se odráţí v reportech bank, které jsou sledovány účetními a controllory. I kdyţ jsou poplatky zautomatizovány, je nutno je kontrolovat a reportovat. 1.10.2.
Základní typy nákladových kalkulací
Pokud se snaţíme definovat základní typy nákladových kalkulací, musíme vyjít ze dvou následujících základních charakteristik. Nejprve si poloţíme otázku, zda má nákladová kalkulace absorbovat veškeré podnikové náklady nebo případně jen jejich část.19 Na základě odpovědi na tuto otázku rozlišíme: a) absorpční kalkulace (absorption costing) – sčítá veškeré spotřebované náklady
do jedné kalkulační jednice, nerozlišuje variabilní a fixní náklady. Tuto kalkulaci nelze vyuţít u všech rozhodování v podniku, právě kvůli imanentnímu způsobu přičítání nákladů reţie do kalkulační jednice. Pouţívá se ale pro dlouhodobé analýzy nákladové náročnosti produkovaných statků, reálné zobrazení změn zásob atd.20 b) neabsorpční kalkulace označovaná i jako kalkulace neúplných nákladů
(variable costing) – tato kalkulace přičítá k výkonům pouze variabilní náklady. Respektuje vztah mezi variabilitou nákladů a změnami objemu produkce.21 Další charakteristikou rozdělení základních typů je systém alokace fixních nákladů objektu. Zde rozlišujeme alokační princip průměrování nebo alokační princip příčinné souvislosti. Alokační princip vyjadřuje průměrnou úroveň reţijních nákladů na výkon. Alokační princip příčinné souvislosti se snaţí rozřadit náklady podle příčinné souvislosti mezi jejich výkonem a vznikem.22 Mezi další metody nákladové kalkulace se řadí následující tři varianty alokace fixních nákladů. Při uţití metody absorpční kalkulace, tj. kalkulace veškerých nákladů je moţné vyuţít metodu zakázkovou neboli přirážkovou kalkulaci (absorption costing). Další moţností je metoda kalkulace dle aktivit (Activity-Based Costing), pokud máme náklady 19
Zdroj: POPESKO, Boris. Moderní metody řízení nákladů: jak dosáhnout efektivního vynakládání nákladů a jejich sníţení. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 233 s. ISBN 978-80-247-2974-9. 20 Zdroj: HRADECKÝ, Mojmír. Manaţerské účetnictví: jak dosáhnout efektivního vynakládání nákladů a jejich sníţení. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 259 s. ISBN 978-80-247-2471-3. 21 Zdroj: HRADECKÝ, Mojmír. Manaţerské účetnictví: jak dosáhnout efektivního vynakládání nákladů a jejich sníţení. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 259 s. ISBN 978-80-247-2471-3. 22 Zdroj: POPESKO, Boris. Moderní metody řízení nákladů: jak dosáhnout efektivního vynakládání nákladů a jejich sníţení. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 233 s. ISBN 978-80-247-2974-9.
24
rozřazeny dle skutečných příčinných vztahů. Třetí variantou metody kalkulace nákladů je kalkulace variabilních nákladů (variable casting). Tato metoda je pouţitelná v případě, ţe uţivatel nechce alokovat fixní náklady v plné výši.23 V dalším odstavci si jednotlivé metody krátce popíšeme. Přirážková metoda kalkulace je velmi oblíbená a všeobecně pouţívaná z důvodu její jednoduchosti. Nejčastěji je pouţívaná v situaci, ţe firma produkuje mnoho typů statků či různých sluţeb. Není nutné dále zjišťovat dodatečné data a informace.24 Po rozdělení nákladů na variabilní a fixní je přiráţka stanovena sazbou nebo procentem.25 U metody kalkulace dle aktivit (často označováno zkratkou ABC) je hlavní činností přiřazení nepřímých nákladů26 jednotlivým aktivitám.27 Této metodě se budeme věnovat podrobněji, jelikoţ je nejčastěji používanou metodou při stanovení výše bankovních poplatků. Pouţívá se především tam, kde je velký soubor produktů i zákazníků a je nutno identifikovat jednotlivé skupiny vzájemných závislostí produktů a zákazníků. Dále se produkty a zákazníci rozdělí do takových skupin, které firmě přináší hlavní výsledek podnikatelské činnosti (zisk, trţby, náklady). Zákazníky je moţno rozdělit na tyto podskupiny, zobrazené i na níţe uvedeném grafu: a) triviální menšina produktů a zákazníků mající dominantní význam na výsledku podnikatelské činnosti, na obr. skupina A b) středně velkou skupinu produktů a zákazníků, které mají průměrný význam na výsledku podnikatelské činnosti, na obr. skupina B c) dominantní většina produktů a zákazníků mající triviální význam na výsledku podnikatelské činnosti, na obr. skupina C 28
23
Zdroj:POPESKO, Boris. Moderní metody řízení nákladů: jak dosáhnout efektivního vynakládání nákladů a jejich sníţení. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 233 s. ISBN 978-80-247-2974-9. 24 Zdroj: LANG, Helmut. Manaţerské účetnictví: teorie a praxe. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2005, 216 s. ISBN 80-717-9419-8. 25 Zdroj: SYNEK, Miloslav. Manažerská ekonomika: teorie a praxe. 5., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2011, 471 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3494-1. 26 Nepřímé náklady jsou takové, které je nemoţné přímo vztáhnout na kalkulační jednici, často jsou označeny jako reţijní náklady. Reţijní náklady spojujeme s místem jejich vzniku – reţie výrobní, marketingová aj. (Kraftová, 2002) 27 Zdroj: KRAFTOVÁ, Ivana. Finanční analýza municipální firmy: teorie a praxe. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2002, 206 s. Expert (Grada). ISBN 80-717-9778-2. 28 Zdroj: JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Strategický marketing: [strategie a trendy]. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 269 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2690-8.
25
Graf č. 1: ABC analýza29
Po kategorizování produktů a zákazníků se vzájemnými závislostmi do skupin A, B, C je vhodné jednotlivé skupiny produktů podrobit samostatně portfoliu a SWOT analýze. Logicky pro kategorii A jsou poţity nejvíce sofistikované metody a shromaţďováno největší mnoţství dat a informací.30 Je tedy zřejmé, ţe hlavní výhodou této metody je moţnost sestavit pořadí důleţitosti jednotlivých produktů, skupin zákazníků, postupů apod.31 Posledním představeným nástrojem nákladových kalkulací je metoda kalkulace variabilních nákladů. Pouţívá se nejčastěji jako doplňkový nástroj, jelikoţ nepodává ţádné informace o struktuře spotřeby fixních nákladů. Je však vhodným nástrojem v krátkém období, kdy fluktuují ceny a objemy produktů. 1.10.3. Cenová politika bank Cena jednotlivých produktů bank neboli cenová politika obchodních bank ovlivňuje výši poplatků bankovních sluţeb. V předcházející kapitole bylo ukázáno, jaké metody můţe banka pouţívat, pokud chce provést nákladové kalkulace svých sluţeb. Cílem této podkapitoly je předvést jednotlivé faktory, které mají pravděpodobně určující vliv na výši
29
Zdroj: JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Strategický marketing: [strategie a trendy]. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, str. 122, 269 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2690-8. 30 Zdroj: JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Strategický marketing: [strategie a trendy]. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 269 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2690-8. 31 Zdroj: KRAFTOVÁ, Ivana. Finanční analýza municipální firmy: teorie a praxe. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2002, 206 s. Expert (Grada). ISBN 80-717-9778-2.
26
bankovních poplatků. Významnost faktorů mající největší vliv na určování výše poplatků, jsou obchodním tajemstvím a marketingovou strategií kaţdé banky. Nyní si vypočteme vlivy prostředí a vnitrobankovních faktorů na cenovou politiku bank. Ty uvádí ve své práci Dvořák32 jako hlavní faktory, které ovlivňují cenu bankovních sluţeb: náklady na jednotlivé sluţby, rentabilita sluţby struktura prostředí na bankovních trzích poplatková politika banky chování klientů a jejich finanční gramotnost O různých typech nákladových kalkulací jiţ bylo pojednáno v minulé podkapitole. Zjištění reálných nákladů na danou sluţbu je základem nejen pro výpočet výše poplatku, ale také pro zhodnocení rentability. Obchodní banky často omlouvají vysokou výši bankovních poplatků v tuzemsku tak, ţe musí vynakládat vysoké finanční prostředky na investice do nových technologií. Ty jsou nutné pro konkurenceschopnost banky. Dle mého názoru je nutno si uvědomit, ţe náklady na inovace jsou vynakládány mateřským podnikem, tuzemské banky jsou pouze příjemcem inovace. Dalším faktorem ovlivňujícím cenu bankovních sluţeb je také struktura prostředí v bankovním sektoru. Tento argument můţeme ale vztáhnout k jakémukoliv odvětví trhu. Pokud na něm panuje prostředí blíţící se dokonalé konkurenci – vysoký počet poskytovatelů i klientů, homogenní produkt, neexistence bariér vstupu do odvětví a dokonalá informovanost o cenách a všech poskytovatelích – pak by zde byl vyvíjen velký tlak na sníţení cen bankovních produktů. V případě nízké konkurence, monopolního či oligopolního prostředí s malým počtem aktérů a bariérami vstupu do odvětví je moţno fixovat ceny produktů na poměrně vysokou úroveň. Tuzemské prostředí na bankovních trzích se vyznačuje oligopolní strukturou, kdy na trhu působí několik největších poskytovatelů bankovních sluţeb, mezi které jsou rozděleni právě loajální klienti. Je zde tedy pouze úzký prostor pro vstup nové konkurence a oligopolní struktura bankovního trhu umoţňuje drţet poplatky na vysoké úrovni.
32
Zdroj: DVOŘÁK, Petr. Komerční bankovnictví pro bankéře a klienty. 1.vyd. Praha: Linde, 1999, 475 s. ISBN 80-720-1141-3.
27
Dalším faktorem je samotná strategie poplatkové politiky banky. Záleţí na tom, zda banka přikládá vyšší význam úrokovým či neúrokovým ziskům. Neúrokové zisky z poplatků a provizí mají pro banku méně rizikový charakter, jejich výnos je poměrně stabilní a předvídatelný. Úrokové zisky banky jsou více závislé na současné hospodářské úrovni ekonomiky a v dnešní době tedy méně předvídatelné. Chování klientů na trhu bankovních sluţeb je také faktorem ovlivňujícím výši bankovních poplatků. Tuzemští klienti bank jsou typičtí svou „nechutí“ ke změně poskytovatele bankovních sluţeb, jsou loajální ke svému poskytovateli, a to i při vysokých cenách za bankovní sluţby. To úzce souvisí i s finanční gramotností tuzemských klientů. Ti snáší vysoké poplatky, nevyuţívají ve velké míře nové bankovní subjekty a nesniţují náklady na správu svých finančních prostředků. 1.10.4. Určení výše bankovních poplatků Cena bankovních produktů je tedy výsledkem výše uvedené cenové politiky jednotlivých bank, kterou ovlivňují vyjmenované faktory. Banka její pomocí chce zajistit nejen co nejlepší postavení na konkurenčním trhu, ale i dostatečnou rentabilitu jednotlivých produktů na základě nákladových kalkulací. Tyto cíle – náklady, rentabilita, postavení banky na trhu – jsou vzájemně provázány, ale jejich podíl se můţe u jednotlivých bank i jejich bankovních produktů lišit. V některých fázích bank nebo jejich produktů mohou být některé vlivy záměrně potlačeny s následujícím cílem. Banky se mohou snaţit přilákat nové klienty od svých konkurentů. Potlačení těchto vlivů však nelze praktikovat dlouhodobě, je nutná vzájemná provázanost jednotlivých vlivů. Výše ceny bankovních produktů jsou stanoveny nejrůznějšími postupy, zde si uvedeme způsob, který je uváděn v odborné literatuře. Dvořák33 říká, ţe základem pro výpočet výše bankovních produktů je určení báze, k níţ se bude cena vztahovat. Uvádí 4 základní typy bází, jeţ jsou v praktickém uţití mnohdy různě kombinovány: Jednotková cena je stanovena za určitý produkt či sluţbu paušálně. Výsledná cena je vypočtena jako součin jednotkové ceny s počtem jednotek produktu či sluţby. Příkladem je poplatek za příchozí platbu.
33
Zdroj: DVOŘÁK, Petr. Komerční bankovnictví pro bankéře a klienty. 1.vyd. Praha: Linde, 1999, 475 s. ISBN 80-720-1141-3.
28
Hodnotový objem se pouţívá v případě, ţe poplatek je cenou za hodnotovou jednotku. Násobek jednotkové ceny a hodnotového objemu produktu je výslednou cenou. Příkladem je provize spojené s obratem na běţném účtu. Hodnotový výsledek je cena za funkci dle dosaţeného výsledku předem sjednaného obchodu. Příkladem je procento z dosaţeného zisku. Čas je cena za určitou časovou jednotku. Součin jednotkové ceny a délky časového období je výslednou cenou. Příkladem je poplatek za měsíční vedení karty. Dle mého názoru velmi výstiţně shrnuje problematiku určení výše bankovních poplatků Zigler34. Ten tvrdí, ţe banka musí hledat vzájemnou rovnováhu mezi výší příjmů za jednotlivé bankovní sluţby, které pokrývají náklady banky, postavení na trhu a kvalitu poskytovaných sluţeb, a ochotou klienta dané banky akceptovat určitou výši bankovních poplatků.
34
Zdroj: ZIEGLER, Karel. Finanční řízení bank. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, 1997, s.83, ISBN 80-9022431-8.
29
2. Ekonomický význam poplatků pro české banky V praktické části diplomové práce se jiţ budeme věnovat analýze a hodnocení politiky bankovních poplatků. V této kapitole se budu zabývat vývojem obchodní politiky bankovních poplatků v tuzemském bankovním sektoru. Nejprve si obecně zhodnotíme vývoj českého bankovního sektoru od roku 1989, následně představíme největší tuzemské bankovní domy. Hlavním cílem této kapitole je zkoumat podíl zisku z poplatků na celkovém zisku v celém bankovním sektoru i u jednotlivých bank.
2.1. Vývoj českého bankovního sektoru V 90. letech 20. století v České republice došlo k pádu komunistického reţimu, k transformaci centrálního plánování na trţní hospodářství a také byly poloţeny základy nového dvoustupňového systému bankovnictví. Postupem času byly otevřeny brány zahraničnímu kapitálu, coţ napomohlo postupnému rozvoji politik podobných bankovnímu trhu v západních mocnostech, a to i na poli bankovních poplatků. Z počátku celý systém procházel postupnou transformací, byl sestaven regulativní i legislativní systém bankovnictví. V důsledku nízkých úroků na bankovních účtech, vysoké inflace i rostoucí ceně bankovních poplatků docházelo k nespokojenosti a nedůvěře obyvatel ve vzniklý bankovní systém. Kvůli nízkému počtu bankovních institucí a malé konkurenci mezi nimi byly bankovní poplatky na vysoké úrovni v porovnání se západními zeměmi. S nástupem velkých zahraničních bank na území České republiky však postupně docházelo ke sniţování úrovně bankovních poplatků.35 Bohuţel na přelomu tisíciletí došlo k citelnému poklesu bank působícím na území ČR. Tento proces byl nastartován bankovní krizí, která vyústila v odebrání bankovních licencí a větší koncentraci bankovního sektoru. Na druhou stranu zde sílil trend příchodu zahraničních bank, který proběhl většinou skrze fúze se stávajícími bankovními institucemi či odkupem jejich podílu.36 Začátkem 21. století se počet institucí v českém bankovním sektoru ustálil. Podobně se tak stalo i s rozhodujícím podílem zahraničního kapitálu v českých bankách. Počet bankovních institucí v posledních letech ilustruje následující tabulka.
35
Zdroj: POLOUČEK, Stanislav. Bankovnictví. Vyd. 1. Karviná: Slezská univerzita v Opavě, 2005, s. 19 ISBN 80-724-8287-4. 36 Zdroj: POLOUČEK, Stanislav. České bankovnictví na přelomu tisíciletí. Vyd. 1. Ostrava: Ethics, 1999, 208 s.ISBN 80-238-3982-9.
30
Tabulka č. 3: Počet bankovních subjektů v ČR v letech 1990 – 201037 Rok
19 90
19 91
Celkem bank
9
24 37 52 55 55 53 50 45 42 40 38 37 35 36 37 37 37 37 39 41
9
20 26 34 34 32 30 26 20 15 14 12 11
0
4
Banky s rozhodující českou účastí Banky s rozhodující zahraniční účastí
19 92
19 93
19 94
19 95
19 96
19 97
19 98
19 99
20 00
20 01
20 02
20 03
9
20 04
9
20 05
9
20 06
9
20 07
8
20 08
7
20 09
7
20 10
8
11 18 21 23 23 24 25 27 26 26 26 26 26 27 28 29 30 32 33
Z tabulky můţeme potvrdit předchozí tvrzení o narůstajícím počtu bankovních institucí v 90. letech. V době finanční krize však počet subjektů klesl a díky odebraným bankovním licencím dokonce klesl. Znatelně se taktéţ sníţil počet bank s rozhodující českou účastí. V letech 2000 – 2010 je počet bankovních subjektů na českém trhu takřka neměnný. 2.1.1. Současný stav bankovního sektoru Přestoţe by se mohlo zdát, ţe počet subjektů v České republice je vysoký, hlavní podíl (aţ 90% trhu) je ovládán pěticí největších subjektů, kde převládá majoritní převaha zahraničního kapitálu. Trendy českého bankovního sektoru jsou tedy diktovány zahraničními subjekty. V současné době je bankovní odvětví velmi ziskové. Čistý zisk bankovního sektoru v roce 2010 dosáhl více neţ 55 mld. Kč. Ekonomie nás učí, ţe odvětví, kde je dosahováno takového zisku, láká vstoupit další firmy. Je však vstup na bankovní trh volný? Ano, Česká národní banka po splnění všech podmínek uděluje bankovní licence a nebrání nikomu v podnikání. Banky se snaţí pomocí různých věrnostních programů a zvýhodnění své klienty udrţet a nabídnout jim komplexní sluţby, přesto je přechod k jiné bance moţný. Překáţky pro přechod k jiné bance si klient zpravidla tvoří sám. Mohou jimi být trvalé příkazy či inkasa apod. Ty na jednu stranu spoří čas pro bankovní převody, na druhou stranu tvoří překáţku pro změnu bankovní instituce.38 Dle mého názoru je neměnnost bankovních institucí u české populace také způsobena určitou měrou lhostejnosti klientů o výši bankovních poplatků. Vezměme v úvahu teorém racionální ignorance voliče v procesu politické volby rozpracovaný Školou veřejné 37
Zdroj: PŮLPÁNOVÁ, Stanislava. Komerční bankovnictví v České republice: klasický a elektronický. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2007, 220 s. ISBN 978-80-245-1180-1 (pro roky 1990 – 2006), dále zdroj: Tab. č. 1 Počet bank podle vlastnictví. In: ČNB [online]. 2012 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukazatele_fin_trhu/banky/bs_ ukazatele_tab01.html 38 Zdroj: CÍSAŘ, Jan. Bankovní poplatky - řešení na obzoru. Liberální institut [online]. 2008 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://libinst.cz/komentare.php?id=195&highlight=poplatky
31
volby39. Ten říká, ţe je pro voliče nákladné časově, a tedy i finančně, vyhledávat všechny informace o politických stranách, číst a srovnávat jejich programy pro provedení správné politické volby. Člověk zde porovnává náklady a výnosy z této činnosti. Lhostejnost klientů bank můţe pramenit i z problematiky neporovnatelnosti jednotlivých sazebníků bank. Bankovní produkty jsou často rozděleny do nepřehledných a nejasných tarifních struktur, kdy si klient není jist, zda je daná sluţba součástí zvýhodněného balíčku sluţeb či by si za ni musel něco připlatit. Snaha laické veřejnosti o komparaci nabídky bankovních institucí můţe být značně problematická. Úspora několika desítek korun měsíčně je v porovnání s časem stráveným s porovnáváním nabídek pro některé klienty bank malou kompenzací. Výše uvedený názor je podpořen několika studiemi např. od společnosti UK Office of Fair Trade. Ta tvrdí, ţe někteří klienti bank ani nevědí, kolik za které bankovní produkty a sluţby platí. A to ani v případě, ţe se jednotlivé poplatky objeví na výpisu z bankovního účtu. Lhostejnost klientů o úrovni bankovních poplatků částečně pramenící z neporovnatelnosti nabídky a nepřehlednosti nabídky také potvrdila studie SEPA monitoring study. U necelých 70% nabídek bankovních institucí byli expertní pracovníci v oblasti bankovnictví po prostudování nabídky nuceni přímo se dotazovat na konkrétní výši bankovních poplatků u některých sluţeb. 40 Z výše uvedeného si vyvozuji závěr, ţe pokud se sazebníky obchodních bank nestanou přehlednějšími a klienti se více nezačnou zabývat úrovní bankovních poplatků a přecházet kvůli jejich výši k jiným bankovním institucím, pak se situace v tuzemském bankovním trhu v nejbliţší době nezlepší.
2.2. Zisky bank z poplatků Jak jiţ bylo řečeno na začátku diplomové práce, hospodářské výsledky všech firem i bankovních institucí jsou zahrnuty ve výkazu zisku a ztrát. Pro pokrytí veškerých nákladů bankovního sektoru je důleţité udrţet stabilní úroveň výše zisku z finanční činnosti bank. Banky si tak udrţují finanční zdraví a jsou schopny reagovat na vývoj hospodářského cyklu.41
39
Zdroj: HOLMAN, Robert. Dějiny ekonomického myšlení. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005, xxv, s. 464 ISBN 80-717-9380-9. 40 Zdroj: HEDVIČÁKOVÁ, Martin. SOUKAL, Ivan. Moţnosti sledování trendu ve zpoplatnění základních bankovních sluţeb. Journal of Competitiveness [online]. 2011, roč. 2011, č. 1, s. 131-144 [cit. 2012-05-23]. Dostupné z: http://www.cjournal.cz/files/52.pdf 41 Zdroj: POLOUČEK, Stanislav. Peníze, banky, finanční trhy. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2009, xviii, 414 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-152-9.
32
Tuzemský bankovní sektor byl od začátku 90. let významně ovlivněn probíhající transformací. Hrubé i čisté zisky bank stabilně rostly. Koncem 90. let byl bankovní sektor v kritickém období a domácí banky vykazovaly ztráty. Od roku 2010 se situace zlepšila, zisky bank jsou kladné a dokonce stabilně rostou v čase. I v roce 2008, který byl pravděpodobně nejvíce postiţen globální finanční krizí, banky vykazovaly rostoucí zisky. Rostoucí trend zisků bankovního sektoru výrazně ovlivnil i strukturu bankovních zisků. Základními sloţkami zisku bankovní sektoru se budeme zabývat v této kapitole. Zaměříme se logicky na zisky z poplatků a provizí.42 V následující tabulce si předvedeme zisky z finanční činnosti obchodních bank v letech 2000 – 2010. V tabulce nalezneme nejen celkový zisk z finanční činnosti bank, ale je zde zobrazen i čistý úrokový výnos, zisk z finančních operací, zisk z poplatků a provizí a čisté výnosy z dividend. Tabulka č. 4: Hospodářské výsledky bankovního sektoru (v mil. Kč) v letech 2000-201043 v mil. Kč
2000
2001
2004
2005
2006
2007
2008
Úrokový zisk
53382 56126 55201 54303 59760
64044
71547
84698
98043 103273 105423
11031
10890
10724
7967
-2685
4399
11032
Zisk z poplatků a provizí 17240 20733 23514 26343 31326
31834
32918
35841
36121
36442
38368
Výnosy z dividend
2189
1676
5886
3730
9623
5885
Zisk z finančních operací 10436 7059
Zisk z finanční činnosti
-583
907
2002 5441 1122
2003 8783 824
1369
2009
2010
80113 88301 91367 90252 103486 108957 116864 134932 135209 153737 160708
Z tabulky vyčteme, ţe nejvýrazněji k celkovému zisku přispívá úrokový zisk. Ten tvoří v pozorovaném období 57 – 72 % zisku z finanční činnosti obchodních bank. Průměrně ve sledovaném období tvoří 63 % zisku. Druhou nejvýznamnější poloţkou jsou zisky z poplatků a provizí. Ty tvoří 21 – 30 % zisku z finanční činnosti bank. Průměrná hodnota ve sledovaném období je 26 %. Výnosy z platebního styku tvoří polovinu celkových zisků. 42
Zdroj: POLOUČEK, Stanislav. Peníze, banky, finanční trhy. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2009, xviii, 414 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-152-9. 43 Zdroj: Bankovní dohled 2000 - 2004. In: ČNB [online]. 2000 - 2004 [cit. 2012-05-27]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/obecne/rozsirene-vyhledavani.jsp?cnb-search-area=czech-version&cnbfolder=%2Fcs%2F&cnb-search-action-block=search&cnb-search-query=bankovn%C3%AD+dohled+2005 ČNB. Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem v roce 2005 - 2010 [online]. Praha: Česká národní banka, 2005 - 2010 [cit. 2012-05-22]. ISBN 978-80-87225-31-8. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/obecne/rozsirenevyhledavani.jsp?cnb-search-area=czech-version&cnb-folder=%2Fcs%2F&cnb-search-actionblock=search&cnb-searchquery=Zpr%C3%A1va+o+v%C3%9DKoNU+DoHLEDU+NaD+FINaN%C4%8CN%C3%8DM+TrHEM
33
V následujícím grafu jsou jednotlivé podíly úrokového zisku a zisku z poplatků a provizí vloţeny do grafu. Z něj můţeme vyčíst i trend vývoje úrokového zisku a zisku z poplatků a provizí. Vidíme, ţe úrokový zisk ve sledovaném období mírně roste. Oproti tomu je dle mého názoru velmi zajímavé, ţe trend podílu na zisku z poplatků a provizí byl ve sledovaném období stabilní. Pokud se však zaměříme pouze na období posledních 5 let, tedy mezi lety 2005 – 2010, vidíme, ţe podíl zisku z poplatků a provizí na celkovém zisku z finančních bank klesal. Dle mého názoru celkem podstatně z 30 % na necelých 24 %. Pokles zisku generovaného z poplatků a provizí byl kompenzován nárůstem čistého úrokového výnosu z 57,7 % aţ na 65,6 %. V období finanční krize byly úrokové zisky obchodních bank na nejvyšší úrovni. Tento nárůst mohl být způsoben rekordní úrovní poskytovaných hypotečních i dalších úvěrů z roku 2006. Graf č. 3: Vývoj podílu úrokového zisku a zisku z poplatků a provizí v ČR44 80.0 70.0
66.6
63.6
72.5 60.4
60.0
60.2
50.0
67.2
62.8
65.6
61.2
57.7
58.8
30.3
29.2 28.2
40.0 30.0 20.0
21.5
23.5
25.7
29.2
26.6
26.7 23.7
23.9
10.0 0.0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Úrokový zisk
Zisk z poplatků a provizí
Cílem dalšího grafu je znázornit absolutní hodnoty úrokového zisku a zisku z poplatků a provizí u tuzemských bank. V průběhu sledovaného období vidíme nárůst obou sloţek zisku. Graf byl proloţen spojnicí trendu pro obě proměnné. Při porovnání směrnice trendu zjistíme, ţe zisky z poplatků a provizí stoupají niţším tempem neţ úrokový zisk. Úrokový zisk roste exponenciálně, zisk z poplatků a provizí spíše lineárně. Pokud bychom se zabývali růstem zisku z poplatků a provizí od roku 1993, pak zisky z poplatků a provizí rostly průměrným tempem 11 % kaţdý rok. Největší nárůst zisků bank 44
Zdroj: Zpracováno autorem dle tabulky č.
34
z poplatků lze pozorovat mezi lety 1998 – 2004. Po tomto období růst zisků výrazně zpomalil.45 Dle analýz ČNB byl pozorovaný pokles zisků způsoben především konkurenčními tlaky při boji o nové klienty společně s nízkými úrovněmi úrokových sazeb.46 Graf č. 4: Přehled čistého zisku z poplatků a provizí a čistého úrokového výnosu v ČR47
120000 100000 80000 60000 40000 20000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Zisk z poplatků a provizí Úrokový zisk
Následující graf č. 5 ukazuje procentuální zastoupení sledovaných druhů zisku z finanční činnosti bank v letech 2005 – 2010.
Graf č. 5: Vývoj hospodářské činnosti bank v letech 2005 – 2010 (v %)48
45
Zdroj:Bankovní dohled 2000 - 2004. In: ČNB [online]. 2000 - 2004 [cit. 2012-05-27]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/obecne/rozsirene-vyhledavani.jsp?cnb-search-area=czech-version&cnbfolder=%2Fcs%2F&cnb-search-action-block=search&cnb-search-query=bankovn%C3%AD+dohled+2005 46 Zdroj: Bankovní dohled 2000 - 2004. In: ČNB [online]. 2000 - 2004 [cit. 2012-05-27]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/obecne/rozsirene-vyhledavani.jsp?cnb-search-area=czech-version&cnbfolder=%2Fcs%2F&cnb-search-action-block=search&cnb-search-query=bankovn%C3%AD+dohled+2005 47 Zdroj: Bankovní dohled 2000 - 2004. In: ČNB [online]. 2000 - 2004 [cit. 2012-05-27]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/obecne/rozsirene-vyhledavani.jsp?cnb-search-area=czech-version&cnbfolder=%2Fcs%2F&cnb-search-action-block=search&cnb-search-query=bankovn%C3%AD+dohled+2005 ČNB. Zprávy o výkonu dohledu nad finančním trhem v roce 2005 - 2010 [online]. Praha: Česká národní banka, 2005 2010 [cit. 2012-05-22]. ISBN 978-80-87225-31-8. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zpravy_o_vykonu_dohledu/index.html area=czech-version&cnb-folder=%2Fcs%2F&cnb-search-action-block=search&cnb-searchquery=bankovn%C3%AD+dohled+2005 48 Zdroj: Zpracováno autorem dle tabulky č.
35
2010
65.6
6.9
2009
67.2
2.9
2008
23.9 23.7
72.5 62.8
5.9
2006
61.2
9.2
58.8 0.0
Úrokový zisk
20.0
10.0 40.0
Zisk z finančních operací
6.3
26.7
2007
2005
3.7
60.0
26.6 28.2 29.2 80.0
Zisk z poplatků a provizí
4.4 1.4 2.0 100.0 Výnosy z dividend
Potvrdilo se zde tvrzení ze začátku kapitoly, ţe hlavní podíl na zisku bank tvoří úrokový zisk. Další sloţkou je zisk z poplatků a provizí, který přispívá do zisku z finanční činnosti přibliţně jednou čtvrtinou. Jak je moţno vyčíst z tabulky č. 4, ve sledovaných letech úrokový zisk i zisk z poplatků a provizí (vyjádřený v absolutních hodnotách) rostl. Z grafu vidíme klesající trend podílu zisku z bankovních poplatků a provizí na celkovém zisku z finanční činnosti. Dle mého názoru je to způsobeno konkurencí mezi bankovními institucemi a medializací celé problematiky. Banky by samy o sobě neměly zájem na sniţování méně rizikových neúrokových výnosů. Vyvozovat více závěrů by však na tomto místě bylo ukvapené. Podívejme se tedy na data obsaţená ve výročních zprávách největších bankovních domů na českém trhu. Proč ale banky v České republice dosahují takových zisků? K problematice politiky bankovních poplatků a vysokých zisků bank v ČR se vyjádřil Luděk Niedermayer, bývalý viceguvernér ČNB. Dle jeho názoru vysoké zisky nejsou způsobeny vysokou úrovní bankovních poplatků či marţí, ale rychlým růstem odvětví, nízkým podílem nákladů na příjmech banky v důsledku poměrně nízkými mzdami i niţšími náklady na investice. Dle jeho názoru se však bude tento podíl v budoucnu sniţovat.49 Jeho předpověď se však nepotvrdila, jelikoţ v roce 2005 byl čistý zisk v bankovním sektoru více neţ 39 mld. Kč, zatímco v roce 2010 uţ 55,549 mld. Kč. Samozřejmě z článku není jasné, jak dalekou budoucnost měl bývalý viceguvernér na mysli.
49
Zdroj: NIEDERMAYER, Luděk. Poplatky mohou ovlivnit i klienti. In: ČNB [online]. 2005 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2005/cl_05_050513a.html
36
2.3. Největší bankovní instituce v ČR V následující podkapitole si velmi krátce představíme největší banky působící v ČR. Popíšeme si banky ČSOB, Českou spořitelnu a Komerční banku. Banky byly vybrány dle následujícího grafu, ten zobrazuje přehled nejziskovějších tuzemských bank z roku 2010. Konkrétně o zisk před zdaněním v roce 2010 uvedený v absolutních hodnotách v mld. Kč. Pro účel analýzy byly vybrány 3 největší bankovní domy působící v českém bankovním sektoru. Graf č. 6: Přehled nejziskovějších bank působících v ČR v roce 2010 v mld. Kč50 1.35 1.04
0.67
0.27
1.82 ČSOB 3
13.47
Komerční banka Česká spořitelna UniCredit Bank Raiffeisenbank GE Money Bank
12.05
PPF Banka ING Bank 13.33
Volksbank
2.3.1. Československá obchodní banka, a.s. ČSOB je jednou z nejstarších bank, které působily v českém bankovním sektoru. Byla zaloţena roku 1964 českým státem pro financování zahraničního obchodu. Byla privatizována v průběhu 90. let a jejím vlastníkem je belgická společnost KBC Bank. Ta je dnes jejím jediným akcionářem. V roce 2000 tato banka převzala Investiční a poštovní banku.51 K 31. 3. 2012 má banka 3,1 mil. klientů, coţ je pravděpodobně důsledkem velké důvěry klientů a dlouholeté tradice. Banka se specializuje na retailové bankovnictví -
50
Zdroj: Přehled nejziskovějších bank působících v ČR. In: Euroekonom.cz [online]. 2011 [cit. 2012-05-28]. Dostupné z: http://www.euroekonom.cz/banky-zisk.php?rok=0 51 Zdroj: O společnosti ČSOB. In: ČSOB [online]. 2012 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/Csob/O-CSOB/Profil-CSOB/Stranky/default.aspx
37
především na produkty pro fyzické osoby, nebankovní instituce a malé a střední podniky. Kromě nabídky bankovních produktů a sluţeb nabízí i další sluţby v oblasti pojišťovnictví, financování bydlení, penzijního pojištění a dalších.52 2.3.2. Česká spořitelna, a.s. Tradice České spořitelny sahá aţ do roku 1825, kdy vznikla Spořitelna česká, předchůdce České spořitelny. Pod názvem Česká spořitelna působí na českém trhu od roku 1992, kdy se z ní stala akciová společnost. V roce 2000 se stala jedním z členů Erste Group, jeţ je významnou bankovní institucí na středoevropském retailovém trhu. V současné době má 5,3 mil. klientů, coţ ji řadí na první místo z hlediska počtu klientů v ČR. Banka se taktéţ specializuje na retailové bankovnictví, poskytuje sluţby fyzickým osobám, malým a středním podnikům, ale i obcím, městům, velkým firmám a finančním trhům. Šířka sluţeb České spořitelny je opravdu obrovská, nabízí produkty a sluţby v oblasti penzijního připojištění, úvěrů, hypoték, spoření a další.53 2.3.3. Komerční banka, a.s. Oproti dlouhé tradici výše uvedených bankovních institucí je Komerční banka na českém trhu poměrně nováčkem. Byla zaloţena aţ roku 1990 státem a následně přeměněna na akciovou společnost. V roce 2001 se jejím majoritním vlastníkem stala francouzská společnost Société Générale. Je taktéţ bankou zaměřenou na retailové, podnikové a investiční bankovnictví se širokou paletou specializovaných produktů a sluţeb. V roce 2011 měla 1,6 mil. klientů.54 Komerční banka se stala třetím nejdůleţitějším bankovním subjektem na českém trhu v roce 2008, kdy její aktiva vyšplhala na hodnotu necelých 700 mld. Kč. S finanční krizí, která vrcholila v roce 2009, se banka vyrovnala poměrně dobře, její aktiva klesla o 0,6 %, a to na 695 mld. Kč.55
52
Zdroj: O společnosti ČSOB. In: ČSOB [online]. 2012 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/Csob/O-CSOB/Profil-CSOB/Stranky/default.aspx 53 Zdroj: Profil Erste Group: O Nás. In: Česká spořitelna [online]. 2012 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/menu/cs/banka/nav00070_profil_erste 54 Zdroj: Základní informace. In: Komerční banka [online]. 2012 [cit. 2012-05-28]. Dostupné z: http://kb.cz/cs/obance/o-nas/zakladni-informace.shtml 55 Zdroj: Výroční zprávy. In: Komerční banka [online]. 2012 [cit. 2012-05-28]. Dostupné z: http://www.kb.cz/cs/o-bance/vztahy-s-investory/publikace/vyrocni-zpravy.shtml
38
2.4. Zisky jednotlivých tuzemských bank Pokud budeme zkoumat zisky českých bank z pohledu bankovních poplatků, není moţné opomenout ani rozdělení celkového zisku obchodní banky na zisky z poplatků a provizí a zisky úrokového charakteru. Ve výroční zprávě bank je pojmenován čistý úrokový výnos. Rozdělení zisku bank mezi tyto dvě skupiny dokládají zvolenou obchodní politiku dané banky. Z výročních zpráv se dovíme, zda je banka zaměřena na výnosy z poplatků a provizí či výnosy úrokového charakteru.56 Čistý úrokový výnos obchodních bank je signifikantně závislý na vývoji dané ekonomiky. Je ovlivněn jak výší úrokových sazeb ovlivněné chováním a politikou České národní banky, ale i od ekonomických ukazatelů výkonnosti dané ekonomiky – meziroční růst HDP, úspory obyvatel a další. Tyto ukazatele banka můţe jen velmi těţko ovlivnit, z čehoţ shledáme, ţe čistý úrokový výnos banky je těţko předvídatelný, minimálně ve srovnání s výnosy z neúrokových zdrojů. Toto tvrzení je v diplomové práci zkoumáno především v období hospodářské krize. I přes tyto nesnáze je čistý úrokový výnos hlavním zdrojem zisku českých bank, tvoří hlavní podíl z finanční a provozní činnosti obchodních bank. Např. u České spořitelny byly v roce 2010 čisté příjmy z poplatků a provizí ku čistému úrokovému výnosu na zisku v poměru 2:3. Zisky banky z poplatků a provizí jsou dobře předvídatelné, banka zná počet svých klientů. Ten je u největších českých bankovních subjektů poměrně stabilní či postupně roste. 2.4.1. Zisky ČSOB V následujících podkapitolách budeme zkoumat vývoj jednotlivých sloţek zisku uvedených bank i čistý zisk a podíl jednotlivých výnosů na provozních výnosech v letech 2005 – 2011. V první tabulce jsou uvedeny absolutní výše jednotlivých výše uvedených proměnných. Ty jsou vloţeny do grafu, aby bylo moţno zkoumat jejich vývoj v čase. V posledním grafu kaţdé podkapitoly jsou uvedeny podíly čistého úrokového výnosu a čistého příjmu z poplatků a provizí na celkových provozních výnosech třech největších bankovních institucí v České republice. Abychom mohli lépe pozorovat i trend jednotlivých 56
Zdroj: POLOUČEK, Stanislav. Bankovnictví: [strategie a trendy]. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2006, s. 252. Expert (Grada). ISBN 80-717-9462-7.
39
typů bankovních zisků, byla do grafu vloţena i lineární spojnice trendu. Nyní se jiţ budeme věnovat hodnotám v tabulkách pro jednotlivé bankovní instituce. Pokud se zaměříme na absolutní hodnoty v tabulce, pozorujeme, ţe čistý úrokový výnos ve sledovaném období kaţdoročně narůstal. Na druhou stranu čistý příjem z poplatků a provizí od roku 2005 – 2007 rostl, následně začal klesat. Nejniţší čistý zisk banka vykázala v roce 2008. V tomto roce se na výsledku hospodaření ČSOB výrazně podepsala finanční krize. Tato bankovní instituce byla nucena odepsat vzniklou ztrátu z poloţky finanční nástroje ve výši 11,05 mld. Kč.
57
Před ztrátou banku zachránila poměrně vysoká úroveň čistých
úrokových výnosů, která byla srovnatelná s předchozím rokem 2007. Dále také záchranný polštář tvořily čisté příjmy z poplatků a provizí. Ty v roce 2008 působily proti riziku a nejistotě a následným ztrátám, které jsou spojeny s obchodováním na finančních trzích. Tabulka č. 5: Vývoj jednotlivých typů zisků ČSOB v letech 2005 – 2011 v mil. Kč58
v mil. Kč čistý úrokový výnos čistý příjem z poplatků a provizí 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
15766 17958 21198 21265 23516 24758 24808
6517 6890 7309 6644 5579 5440 5368
čistý zisk 10328 9543 10837 1094 17417 13562 11200
provozní výnosy 29825 30383 27429 32245 39665 33014 32759
Postupný a vyrovnaný nárůst vidíme u absolutních hodnot čistého úrokového výnosu. Ten ve sledovaném období vzrostl z 15,77 na 24,81 mld. Kč. Jak jiţ bylo řečeno, čistý příjem z poplatků a provizí nejprve rostl, dále klesal. Čistý zisk ve sledovaném období u ČSOB velmi fluktuoval. Mezi lety 2005 – 2007 se drţel na stabilní úrovni, v roce 2008 byl postiţen výše uvedenou ztrátou na finančních operacích. Pokles zisku v roce 2008 byl částečně kompenzován nárůstem čistého zisku v roce 2009, a to aţ na 17, 42 mld. Kč. Mezi lety 2006 – 2010 výrazně fluktuovaly i provozní výnosy ČSOB. Pro lepší představitelnost uvedených hodnot a jejich proměnlivosti byla čísla z předchozí tabulky vloţena do grafu. Graf č. 7: Vývoj jednotlivých typů zisků ČSOB v letech 2005 – 2011 v mil. Kč59
57
Zdroj: ČESKOSLOVENSKÁ OBCHODNÍ BANKA, a.s. Výroční zpráva 2008 [online]. 2008 [cit. 2012-0528]. s. 49. Dostupné z: http://www.csob.cz/WebCsob/Csob/O-CSOB/Vztahy-k-investorum/Vyrocni-pololetnizpravy/Vyrocni-zpravy/VZ_CSOB_2008.pdf 58 Zdroj: Zpracováno autorem dle výročních zpráv ČSOB
40
45000 40000 35000 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
čistý úrokový výnos
čistý příjem z poplatků a provizí
čistý zisk
provozní výnosy
V další části této kapitoly se budeme věnovat podílu čistého úrokového výnosu a čistého příjmu z poplatků a provizí na provozních výnosech. Největší podíl na čistých úrokových výnosech bank pocházejí z úvěrů, které banky poskytují svým klientům. Z rostoucího čistého úrokového výnosu ve sledovaném období můţeme vyvodit, ţe kaţdoročně roste počet pohledávek za klienty. České domácnosti se stále více zadluţují. Graf č. 8: Vývoj podílu jednotlivých zisků na provozních výnosech ČSOB v letech 2005 – 2011 (v %)60 90.0 80.0
77.3
75.7
75.0
70.0
65.9
60.0
59.3
59.1 52.9
50.0 40.0 30.0
26.6
20.0
20.6
22.7
21.9
16.5 16.4
14.1
10.0 0.0 2005
2006
2007
2008
2009
2010
podíl čistého úrokového výnosu podíl čistých příjmů z poplatků a provizí
59 60
Zdroj: Zpracováno autorem dle výročních zpráv ČSOB Zdroj: Zpracováno autorem dle výročních zpráv ČSOB
41
2011
Z grafu můţeme vyvodit i trend chování podílu úrokového výnosu a čistých příjmů z poplatků a provizí na provozních výnosech. Pokud bychom srovnávali podíl čistých příjmů z poplatků a provizí na provozních výnosech v ČSOB se stejným ukazatelem u ostatních dvou níţe uvedených bankovních subjektů, pak vidíme, ţe podíl je výrazně niţší. Zatímco u ČSOB se uvedený ukazatel ve sledovaném období pohyboval v rozmezí od 26,6 % aţ do 14,1 %, u České spořitelny v rozmezí 25,0 % aţ 29,1 % a u Komerční banky mezi 35,7 % aţ 22,3 %. 2.4.2. Zisky České spořitelny V následující podkapitole se budeme zabývat vývojem zisku a jednotlivých sloţek na zisku u České spořitelny v letech 2005 – 2011. V níţe uvedené tabulce máme opět uvedeny absolutní hodnoty proměnných čistý úrokový výnos, čistý příjem z poplatků a provizí, čistý zisk a provozní výnosy. Tabulka č. 6: Vývoj jednotlivých typů zisků České spořitelny v letech 2005 – 2011 v mil. Kč61
v mil. Kč čistý úrokový výnos čistý příjem z poplatků a provizí 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
18719 21206 24727 30239 31128 30263 31244
8384 8997 9639 11020 11402 12167 12381
čistý zisk 9134 10385 12148 15813 12022 12052 13368
provozní výnosy 28834 32883 36172 42712 45658 45421 44073
Zkoumejme nejprve vývoj čistého úrokového výnosu. Z tabulky vyčteme, ţe ve sledovaném období čistý úrokový výnos rychle stoupal. Za sedmileté období se skoro zdvojnásobil. K největšímu meziročnímu nárůstu došlo mezi lety 2007 a 2008. Dále se mezi lety 2008 – 2011 čistý úrokový výnos pohyboval na stabilní úrovni. U proměnné čistý příjem z poplatků a provizí došlo také k postupnému nárůstu. Celková částka se u tohoto ukazatele zvýšila z 8,39 mld. Kč v roce 2005 na 12,38 mld. Kč. To je nárůst o 147 %. Pokud bychom tento vývoj srovnávali s vývojem u ČSOB, tam docházelo ve sledovaném období k poklesu o 18 %.
61
Zdroj: Zpracováno autorem dle výročních zpráv České spořitelny
42
U proměnné čistý zisk České spořitelny došlo ve sledovaném období také k nárůstu. Paradoxně nejvyšší čistý zisk byl generován v roce 2008, kdy ČSOB vykázala nejniţší čistý zisk. Hodnoty z výše uvedené tabulky byly taktéţ vloţeny do grafu. Vidíme rostoucí trend všech sledovaných proměnných. Graf č. 9: Vývoj jednotlivých typů zisků ČS v letech 2005 – 2011 v mil. Kč62 50000 40000 30000 20000 10000 0 2005 2006 2007 čistý úrokový výnos čistý zisk
2008
2009 2010 2011 čistý příjem z poplatků a provizí provozní výnosy
Mým cílem však není pracovat jen s absolutními hodnotami, ale zaměřuji se především na analýzu poměrných ukazatelů. V absolutních hodnotách čistý příjem z poplatků a provizí i čistý úrokový výnos meziročně narůstal, v poměrných ukazatelích se však tento trend v jednom případě nepotvrdil. Pokud se podíváme na poměrný ukazatel čistého úrokového výnosu na provozních výnosech, vidíme slabý nárůst ve sledovaném období. Čistý úrokový výnos se pohyboval v období mezi 64,5 % aţ 70,9 % provozních nákladů. Pokud budeme porovnávat tento ukazatel pro ČSOB, pak můţeme říci, ţe obě banky měly stejný rostoucí trend. U ČSOB však podíl více osciloval, u České spořitelny pozorujeme postupný nárůst ve sledovaném období. Dále se zabývejme vývojem podílu čistých příjmů z poplatků a provizí v letech 2005 – 2011 pro Českou spořitelnu. Vidíme, ţe se ve sledovaném období podíl drţel na stabilní úrovni a to mezi 25 % aţ 29,1 % provozních výnosů. To je podstatně vyšší úroveň neţ jaké dosahuje ČSOB. Její podíl osciloval mezi 14,1 % aţ 26,6 % v daném období. Podíl čistých příjmů z poplatků a provizí vykazuje velmi mírně klesající trend. 62
Zdroj: Zpracováno autorem dle výročních zpráv České spořitelny
43
Graf č. 10: Vývoj podílu jednotlivých zisků na provozních výnosech ČS v letech 2005 – 2011 (v %)63 80.0 70.8
68.2
70.0 68.4
64.9
60.0
70.9 66.6
64.5
50.0 40.0 30.0
26.6
27.4
26.8
25.8
29.1
25.0
20.0 2005
28.1
2006
2007
2008
2009
2010
2011
podíl čistého úrokového výnosu podíl čistých příjmů z poplatků a provizí
2.4.3. Zisky Komerční banky V následující tabulce budou taktéţ předvedeny jednotlivé údaje jako je čistý úrokový výnos, čistý příjem z poplatků a provizí a provozní výnosy Komerční banky v letech 2005 – 2011. Tabulka č. 7: Vývoj jednotlivých typů zisků Komerční banky v letech 2005 – 2011 v mil. Kč64
v mil. Kč čistý úrokový výnos čistý příjem z poplatků a provizí 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
14643 16155 18790 21261 21242 21431 22190
8736 8769 7756 8050 7839 8038 7305
čistý zisk 8911 9120 11225 13233 11094 13330 9475
provozní výnosy 24502 26302 29670 32927 32195 32386 32764
Pokud se budeme zabývat absolutními hodnotami čistého úrokového výnosu Komerční banky, pak vidíme, ţe obdobně jako u ČS čistý úrokový výnos rostl v letech 2005 – 2008. Mezi lety 2008 – 2011 úroveň čistých úrokových výnosů stagnovala. 63 64
Zdroj: Zpracováno autorem dle výročních zpráv České spořitelny Zdroj: Zpracováno autorem dle výročních zpráv Komerční banky
44
Čistý příjem z poplatků a provizí ve sledovaném období klesal. Mezi lety 2005 – 2011 klesl celkově o 17 %. Můţeme tedy hovořit o podobném vývoji jako u Československé obchodní banky. Pokud se podíváme na proměnnou čistý zisk, pak můţeme z tabulky vyčíst, ţe hodnoty ve sledovaném období rostly. Nejvyšších zisků banka dosáhla podobně jako Česká spořitelna na vrcholu globální finanční krize, tedy v roce 2008. Všechny údaje z předchozí tabulky byly vloţeny do grafu. Z grafu vyčteme, ţe proměnné provozní výnosy, čistý úrokový zisk a čistý zisk měly ve sledovaném období rostoucí charakter. Čisté příjmy z poplatků a provizí v čase mírně klesaly. Graf č. 11: Vývoj jednotlivých typů zisků ČS v letech 2005 – 2011 v mil. Kč65 35000 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0 2005 2006 čistý úrokový výnos čistý zisk
2007
2008 2009 2010 2011 čistý příjem z poplatků a provizí provozní výnosy
V dalším grafu se podíváme na podíly čistého úrokového výnosu a čistých příjmů z poplatků a provizí na provozních výnosech ve sledovaném období. Podíly se vyvíjejí podobně jako v případě České spořitelny. Vidíme, ţe úrokové zisky stabilně rostly, a to z 59,8 % na 67,7 % provozních výnosů. Podíl čistých příjmů z poplatků a provizí ve sledovaném období klesal, a to z 35,7 % na 22,3 %. To je dle mého názoru poměrně strmý pokles oproti ostatním uvedeným bankovním institucím.
65
Zdroj: Zpracováno autorem dle výročních zpráv Komerční banky
45
Graf č. 12: Vývoj podílu jednotlivých zisků na provozních výnosech ČS v letech 2005 – 2011 (v %)66 80.0 70.0
66.0
64.6
60.0 59.8
61.4
63.3
33.3
26.1
67.7 66.2
50.0 40.0 30.0
35.7
24.8
24.4
22.3
24.3
20.0 10.0 0.0 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
podíl čistého úrokového výnosu podíl čistých příjmů z poplatků a provizí
2.5. Výnosy a náklady bankovních poplatků Jak jiţ bylo řečeno na úvod diplomové práce, banky se podobně jako ostatní podnikatelské subjekty na trhu snaţí o maximalizaci zisku. Skrze nabídku svých produktů a sluţeb generují výnosy, na druhé straně jejich poskytováním přináší bankám i určité náklady. Pokud chceme analyzovat bankovní poplatky, nemůţeme vynechat i problematiku jejich nákladovosti. Náklady jsou stejně jako výnosy zachyceny ve výkazu zisku a ztrát obchodních bank. Je nutné si však uvědomit, ţe tvorba nového bankovního produktu či sluţby je spojena s vysokými počátečními náklady. Poté uţ náklady na provozování daného produktu jsou v porovnání s počáteční investicí minimální. Banky mají klasicky hlavní podíl nákladů ve formě fixních nákladů, nikoliv variabilních. Variabilní náklady obchodních bank jsou poměrně nízké. Pokud tedy banka chce rozmělnit fixní náklady, musí se snaţit, aby nový produkt vyuţívalo co nejvíce klientů. Jen tak je moţné celkové náklady na jednotku sníţit.
66
Zdroj: Zpracováno autorem dle výročních zpráv Komerční banky
46
Na druhou stranu se tuzemské banky nepodílejí na vývoji nových produktů a sluţeb, ten je zajištěn jejím vlastníkem. Banky pouze odvádí část z výnosu z těchto sluţeb svým mateřským společnostem. Nesmíme zapomenout ani hodnotit vliv vnějšího prostředí. V období ekonomické recese, která je spojena s niţší aktivitou všech subjektů, náklady bankovního sektoru rostou rychleji neţ výnosy. Podívejme se blíţe na růst bankovních výnosů a nákladů v letech 2008 a 2009, které pokládám za nejvíce postiţené poklesem ekonomické aktivity. V roce 2008 náklady na zajištění fungování bankovních poplatků meziročně vzrostly o 18,6 %. Celkové výnosy z poplatků vzrostly pouze o 4,4 %. Pokud bychom se zabývaly změnou zisku z poplatků a provizí tuzemských bank, ten meziročně vzrostl o pouhé 1 %. 67 V roce 2009 byl v tuzemském bankovním sektoru podobný trend. Zisk z poplatků a provizí vzrostl meziročně také méně neţ o 1 %. 68
2.6. Schopnost bank existovat bez poplatků Na tomto místě bych se rád zabýval otázkou, zda by banky byly schopny existovat bez výběru bankovních poplatků. Ano, velmi pravděpodobně by byly schopny takto existovat. Problémem však je, ţe by financování všech činností banky bylo mnohem náročnější, zvláště pokud budeme počítat se současnou úrovní nákladů. Diverzifikace jednotlivých sloţek bankovních zisků výrazně napomáhá ke sniţování rizikovosti, zároveň však je i výrazným a jistým ziskem obchodních bank. Jak jiţ bylo řečeno, zisky z poplatků jsou na rozdíl od čistého úrokového zisku bank velmi dobře předvídatelné. V následující tabulce budeme zkoumat, zda by české banky byly reálně schopny existovat bez zisku generovaného poplatky a provizemi. V tabulce jsou uvedeny zisky bank před zdaněním v letech 2005 – 2011. Vidíme, ţe banky i bez výnosů z poplatků a provizí by kaţdoročně byly schopny financovat své závazky s velkým ziskem v řádu několika miliard korun. 67
Zdroj: ČNB. Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem v roce 2008 [online]. Praha: Česká národní banka, 2008 [cit. 2012-05-22]. ISBN 978-80-87225-17-2. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zpra vy_o_vykonu_dohledu/download/dnft_2008_cz.pdf 68 Zdroj: ČNB. Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem v roce 2008 [online]. Praha: Česká národní banka, 2008 [cit. 2012-05-22]. ISBN 978-80-87225-27-1. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zpra vy_o_vykonu_dohledu/download/dnft_2009_cz.pdf
47
Například v roce 2011 by ČSOB generovala bez poplatků a provizí zisk před zdaněním ve výši 7,62 miliard Kč. Česká spořitelna ve stejném roce 4,689 mld. Kč a Komerční banka 4,151 mld. Kč. Tabulka č. 8: Zisky vybraných bank před zdaněním bez zisku z poplatků a provizí v mil. Kč69
Banka
Zisky Zisk před zdaněním
2005 2006 2007 13339 12442 12638
2008 374
2009 2010 2011 19876 15448 12970
ČSOB
Zisk před zdaněním bez zisku z poplatků
6822
-6270
13326
Zisk před zdaněním
12310 14057 15097 14076 15178 14659 17070
Česká spořitelna Zisk před zdaněním bez zisku z poplatků Zisk před zdaněním Komerční banka Zisk před zdaněním bez zisku z poplatků
3926
5552
4887
6145
5273
3056
3776
9898
2492
7620
4689
11790 11935 14328 16257 13591 16075 11456 3054
3166
6572
8207
5846
8037
4151
Zaměřme se na závěr této kapitoly na jedinou hodnotu, kdy by se tuzemská banka dostala do ztráty bez zisku z poplatků a provizí. V roce 2008 by se ČSOB bez zisku z poplatků a provizí dostala do ztráty ve výši 6270 mil. Kč před zdaněním. Díky ziskům z poplatků a provizí se ČSOB v daném roce díky finanční krizi nedostala do problémů. Zisky z poplatků ji zachránily před následky celosvětové krize a před odepsáním potenciální ztráty z finančních nástrojů. Z historie bankovního podnikání víme, ţe na výkyvy v hospodářském výsledku bank reagují velmi citlivě klienti i další subjekty, včetně investorů. Výkyvy tedy mohou způsobit celou řadu dalších efektů jako je odliv klientů, nedůvěru ze strany mezibankovního segmentu či problematický přístup k potřebné likviditě. Je nutno si uvědomit, ţe uvedené výpočty mají pouze hypotetickou povahu. Při neexistenci zisků z bankovních poplatků by bankovní instituce zvyšovaly tlak na sníţení svých provozních nákladů. Zisky z bankovních poplatků přinášejí bankám jisté a předvídatelné sumy. Niţší riziko plynoucí z jistých zisků umoţňuje bankám konzervativnější chování. Nemusí vkládat prostředky do rizikovějších úrokových projektů a vyhnout se tak z nich plynoucích ztrát. Zisky z bankovních poplatků umoţňují poměrně stabilizovat zisk bank v čase. Výnosy z poplatků a provizí můţe banka dále zhodnocovat a zvyšovat tak 69
Zdroj: Zpracováno autorem dle výročních zpráv uvedených bank v letech 2005 – 2011.
48
objemy svých prostředků. Díky tomu narůstají bankám prostředky v rozvahách bank, jeţ mohou být dále vyuţity pro úrokové operace. Je nutné si uvědomit, ţe právě díky stabilním ziskům z poplatků a provizí, nebyla nucena česká vláda sanovat problémy bankovního sektoru způsobené globální finanční krizí. Rentabilita vlastního kapitálu byla jedna z nejvyšších na území Evropské unie. Tuzemský bankovní trh je stabilní díky ziskům z poplatků a provizí.
49
3. Srovnání bankovních poplatků ČR v rámci EU Dobře fungující a efektivní bankovní sektor je jedním z hlavních předpokladů prosperující ekonomiky. Všechny země Evropské unie mají však specifické bankovní systémy. Liší se státními institucemi podílejícími se na regulaci bankovního trhu, hospodářskou situací dané země i preferencemi jednotlivých skupin občanů. Podobně jako je různorodé makroekonomické prostředí v jednotlivých státech, tak se liší i úroveň vyspělosti jednotlivých bankovních systémů. Proto je zde celkem problematické srovnávat jednotlivé bankovní systémy nebo i produkty a sluţby bank v rámci celé Evropské unie.
3.1. Bankovní sektor v ČR vs. EU V následující podkapitole bych rád porovnal český bankovní sektor v prostředí Evropské unie. Mým cílem je nejen předvést charakteristické znaky českého bankovnictví, ale i zařadit ho do celkového komplexu evropského bankovnictví. Český bankovní sektor je tedy jednou ze součástek evropského bankovního sektoru, zachovává si však některá svá specifika. Jak jiţ bylo uvedeno, největší tři české bankovní domy jsou vlastněny zahraničními společnostmi. Je nutné tedy zdůraznit, ţe bankovní instituce na tuzemském trhu jsou součástí evropských bankovních domů. Podobná situace je u všech zemí, které prošly transformací od komunismu k trţnímu kapitalismu. Největší tuzemské bankovní domy také působí na území Slovenska a většina i na území Polska, Slovinska či Maďarska. Protoţe na jednotlivých národních trzích působí stejné mezinárodní korporace, očekávali bychom, ţe bankovní trhy budou vykazovat většinu společných znaků. Přesto tomu tak není. Trhy jsou specifické svými odlišnými charakteristikami. Odlišnosti jsou způsobeny následujícími faktory. Noví členové Evropské unie prošli transformací trţního hospodářství, které
ovlivňuje
rozdílný
makroekonomický
vývoj
těchto
států.
Nejen
z pohledu
ekonomického, ale i stupněm vývoje finančních a realitních trhů. Rozdílná vyspělost ekonomiky indikuje a stimuluje rozvoj odlišných bankovních produktů a sluţeb.70 Odlišnosti jsou způsobeny i rozdílným vymezením strukturou bankovního trhu. V České republice je banka a její činnost upravena zákonem. Zákon banku definuje jako 70
Zdroj: DAVIDOVÁ, P. KOMÁROVÁ, E. Český bankovní sektor vs. evropské banky. In: ČNB [online]. 2008 [cit. 2012-05-31]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2008/cl_08_080222a.html
50
instituci přijímající depozita. Například ve Francii jsou i bankami rozuměny poskytovatelé spotřebních úvěrů jako je Cetelem, Home Credit apod. I pouhá definice banky a její činnosti významně ovlivňuje bankovní sektor daného státu.71 3.1.1. Poměr úrokového a neúrokového zisku Smyslem této podkapitoly je krátce porovnat podíl úrokových a neúrokových zisků bank ve vybraných zemích Evropské unie. Pojďme se podívat, jak jednotlivé charakteristiky zemí ovlivňují podíl úrokových a neúrokových zisků tamějších bankovních institucí. Rozdílné činnosti a zaměření jednotlivých bank vedou k různému poměru úrokového a neúrokového zisku z celkových zisků pocházejících z finanční činnosti bank. V zemích EU15, tj. starých členů Evropské unie, dochází v posledních letech k růstu neúrokového zisku. Naopak v nově přistupujících zemích dochází k pomalému poklesu či stabilizaci tohoto poměru. 72 Pro evropské banky je typická převaha úrokového zisku nad neúrokovým ziskem. V České republice je tento podíl úrokového k neúrokovému zisku v poměru 3:2 v dlouhodobém horizontu. Například v Anglii je velmi nízká úroveň bankovních poplatků, coţ je způsobeno státními regulacemi v této oblasti. Guvernér ČNB, Miroslav Singer, se v článku z roku 2009 vyjádřil k obchodní politice bankovních poplatků takto. Dle jeho názoru není vhodné následovat model sice uţivatelsky příjemného, ale téměř bezpoplatkového bankovnictví. Ten musí být kvůli rizikovějším operacím spojeným s úrokovými zisky často financován z veřejných rozpočtů, jelikoţ není dostatečně ziskový.73 3.1.2. Výnosnost vlastního jmění bank V této kapitole je mým cílem porovnat jednotlivé bankovní trhy mezi všemi členskými státy Evropské unie. Pro tento účel si na dalším grafu srovnáme jednotlivé země dle účetní hodnotící metody ROE – Return on Equity, v překladu Výnosnost vlastního jmění.
71
Zdroj: DAVIDOVÁ, P. KOMÁROVÁ, E. Český bankovní sektor vs. evropské banky. In: ČNB [online]. 2008 [cit. 2012-05-31]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2008/cl_08_080222a.html 72 Zdroj: Ibid 73 Zdroj: SINGER, Miroslav. Na obranu tuzemských bank. In: ČNB [online]. 2009 [cit. 2012-05-31]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2009/cl_09_090319a.html
51
Graf č. 13: Rentabilita vlastního kapitálu v bankovním sektoru EU27 v letech 2007 a 201074
Graf porovnává všechny členské státy Evropské unie a ukazatel rentability vlastního kapitálu75 v bankovním sektoru. Graf porovnává roky 2007 a 2010 z důvodu komparace období před začátkem globální finanční krize a období po krizi. Graf byl obsaţen ve zprávě Evropské bankovní federace, která pouţila údaje z Mezinárodního měnového fondu. Nejprve se zaměříme na rok 2007. Vidíme, ţe v tomto roce všechny státy dosahovaly poměrně dobré úrovně tohoto ukazatele. Bankovní sektor byl tedy stabilní. V roce 2010 čistý zisk výrazně poklesl proti období před krizí. Pokud srovnáme roky 2007 a 2010, u všech zemí kromě Francie vidíme pokles ukazatele rentability vlastního kapitálu. Zajímavostí je, ţe nejvyšší hodnoty rentability vlastního kapitálu v roce 2010 dosáhla právě Česká republika. Vidíme, ţe i v pokrmovém období je v tuzemském bankovním sektoru velmi dobrý podíl rentability vlastního kapitálu. Akcionáři hodnotili svou investici v českém bankovním sektoru vzhledem k podstoupenému riziku velmi pozitivně. Vysoké čisté zisky po zdanění byly z velké míry způsobeny právě zisky z poplatků a provizí. Jak jiţ bylo zmíněno, rozdílnost bankovních poplatků mezi členskými státy můţe být dána i odlišnými preferencemi tamních obyvatel. To se týká například různou měrou 74
EUROPEAN BANKING FEDERATION. EU Banking Sector: The world’s largest banking system in the world’s largest economic space[online]. 2011 [cit. 2012-06-01]. s. 15. Dostupné z: http://www.ebffbe.eu/uploads/Facts%20&%20Figures%202011.pdf 75 Ukazatel rentability vlastního kapitálu srovnává výkonnost bankovního sektoru v jednotlivých zemích. Je definován jako podíl čistého zisku a vlastního kapitálu.
52
vyuţívání některých bankovních sluţeb. Například pro státy náleţející do EU15 platí, ţe je zde vyšší intenzita platebních transakcí na jednoho obyvatele. Taktéţ obyvatelé EU15 více vyuţívají sluţeb internetového bankovnictví pro realizaci bezhotovostního platebního styku.76 I Evropská komise se zabývá rozdílnou výší bankovních poplatků mezi jednotlivými členskými státy Evropské unie. Komisařka pro ochranu práv spotřebitele, Meglena Kuneva, je především znepokojena tím, ţe jsou mezi jednotlivými státy vysoké rozdíly v cenách bankovních sluţeb. Nejvyšší ceny jsou v Itálii, Španělsku a Francii, kde výše průměrných ročních bankovních poplatků dosahuje aţ 100 €. Nejniţší úroveň bankovních poplatků je v Bulharsku, Nizozemsku, Belgii a Portugalsku. Zde se roční náklady pohybují okolo 60 €. 77
3.2. Přehlednost a jednoduchost sazebníků poplatků Konkurence mezi jednotlivými subjekty bankovního sektoru má také silný národnostní podtext, jelikoţ jednotlivé banky spolu soutěţí na různých finančních trzích. Jednotlivé státy se mezi sebou liší jak cenami, tak i úrokovými sazbami. Na všech bankovních trzích v EU probíhá mezi jednotlivými institucemi konkurenční boj. Jeho výsledkem je tlak na cenovou úroveň klientských nákladů. Celkové cenové úrovni bankovních poplatků se věnuje především EU a její instituce, kterou je Evropská komise. 78 Porovnávat mezi sebou jednotlivé země není jednoduché. Výše zisku z poplatků a provizí v absolutních hodnotách nemá dobrou vypovídající hodnotu. Z toho důvodu je dle mého názoru vhodné zařadit i srovnání zemí dle transparentnosti a jednoduchosti sazebníku bankovních poplatků. Evropská
unie
zkoumala
nejen výši bankovních poplatků
v jednotlivých členských státech, ale i jak si státy vedou ve srozumitelnosti sazebníků. Byl stanoven průměr pro ukazatele průhlednosti a jednoduchosti sazebníků. V následující tabulce jsou seřazeny dle pořadí výše bankovních poplatků spojených s běţným účtem všech členských států EU27. Dále je zde uvedeno, zda daný stát dosahuje nadprůměrných či podprůměrných hodnot v jednoduchosti a průhlednosti. 76
Zdroj: EUROPEAN COMMISSION. Data collection for prices of current accounts provided to consumers: Final Report [online]. 2009 [cit. 2012-05-23]. s.12 Dostupné z: http://ec.europa.eu/consumers/rights/docs/study_bank_fees_en.pdf 77 Zdroj: EU útočí na banky kvůli poplatkům. In: Euroaktiv.cz [online]. 2009 [cit. 2012-05-31]. Dostupné z: http://www.euractiv.cz/ekonomika-a-euro/clanek/eu-utoci-na-banky-kvuli-poplatkum-006533 78 Zdroj: Retail Banking in Europe The Way Forward. Perspectives / WSBI-ESBG [online]. 2009 [cit. 2012-0523]. ISSN 1782-396x. s. 55 Dostupné z: http://www.esbg.eu/uploadedFiles/Publications_and_Research_(ESBG_only)/ Research/DOC_ESBG_REPORT.pdf
53
Tabulka č. 9: Hodnocení státu EU dle bankovních poplatků spojených s běžným účtem z roku 200979
Pořadí
Stát
Jednoduchost
Průhlednost
Klíčové atributy
1 2
Itálie Španělsko
Pod průměrem Pod průměrem
Pod průměrem Pod průměrem
3
Lotyšsko
Nad průměrem
Nad průměrem
4
Francie
Pod průměrem
Pod průměrem
5
Rakousko
Nad průměrem
Pod průměrem
6
Nad průměrem
Nad průměrem
Pod průměrem
Nad průměrem
Velmi vysoké roční poplatky
8
Finsko Česká republika Slovinsko
Veškeré hlavní poplatky velmi vysoké Veškeré hlavní poplatky velmi vysoké Velmi vysoké poplatky za vedení účtu a debetní karty, nízké roční poplatky Vysoké roční poplatky, vysoké poplatky za debetní karty Velmi vysoké roční poplatky, nízké poplatky za bezhotovostní platební styk Veškeré hlavní poplatky velmi vysoké
Nad průměrem
Nad průměrem
9
Německo
Nad průměrem
Nad průměrem
10
Řecko
Pod průměrem
Pod průměrem
11
Slovensko
Nad průměrem
Nad průměrem
12
Litva
Nad průměrem
Nad průměrem
13
Kypr
Pod průměrem
Nad průměrem
14 15
Rumunsko Maďarsko
Nad průměrem Pod průměrem
Pod průměrem Pod průměrem
16
Irsko
Pod průměrem
Pod průměrem
17
Velká Británie
Pod průměrem
Nad průměrem
18
Švédsko
Nad průměrem
Nad průměrem
19 20
Polsko Lucembursko
Pod průměrem Nad průměrem
Pod průměrem Nad průměrem
21
Estonsko
Nad průměrem
Nad průměrem
22
Dánsko
Pod průměrem
Pod průměrem
23
Malta
Nad průměrem
Nad průměrem
24
Portugalsko
Nad průměrem
Nad průměrem
25
Belgie
Nad průměrem
Nad průměrem
26
Nizozemsko
Nad průměrem
Nad průměrem
27
Bulharsko
Nad průměrem
Pod průměrem
Velmi vysoké roční poplatky Velmi vysoké roční poplatky, vysoké poplatky za debetní karty, velmi nízké poplatky za vedení účtu Vysoké poplatky za bezhotovostní platební styk Nízké roční poplatky a poplatky za vedení účtu, vysoké poplatky za bezhotovostní převod Velmi nízká úroveň ročních poplatků Nízké roční poplatky a poplatky za vedení účtu, vysoké poplatky za bezhotovostní převod Nízké roční poplatky Vysoké poplatky pro debetní karty Vysoké poplatky za vedení účtu, velmi nízké poplatky za bezhotovostní převod Nízká úroveň všech poplatků vyjma poplatku za vedení účtu Nízké poplatky za vedení účtu, vysoké poplatky za debetní karty Poplatky na úrovni průměru EU27 Nízké poplatky za vedení účtu Velmi nízká úroveň ročních poplatků, vysoké roční poplatky Nízké poplatky za debetní karty Velmi nízká úroveň ročních poplatků, vysoké roční poplatky za vedení účtu, nízké poplatky za převody Velmi nízké poplatky za vedení účtu Velmi nízké poplatky za vedení účtu a převody peněž Velmi nízké poplatky za vedení účtu, vysoké roční poplatky Nízké roční poplatky i poplatky za vedení účtu
7
79
Zdroj: EU report on retail financial services: fact sheet. In: Europa [online]. 2009 [cit. 2012-05-29]. Dostupné z: http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=MEMO/09/402
54
Z tabulky taktéţ vyčteme, které klíčové atributy ovlivňují úroveň bankovních poplatků v daném státu. V České republice jsou hlavním faktorem vysoké úrovně cen bankovních produktů a sluţeb především vysoké základní roční poplatky spojené s běţným účtem. Z výše uvedené tabulky dále vyčteme, ţe Česká republika je opravdu na vysoké úrovni v bankovních poplatcích ve srovnání s ostatními členskými státy EU. Česká republika se umístila na 7. místě za Itálií, Španělskem, Lotyšskem, Francii, Rakouskem a Finskem. Pokud srovnáme HDP uvedených zemí, pak niţší HDP má pouze Lotyšsko. Lotyšsko se však na 3. místo ve výše uvedeném ţebříčku dostalo z důvodu vysokých poplatků za operace se šeky, které se v Lotyšsku pouţívají opravdu jen výjimečně.80 Absolutní výše bankovních poplatků je ve srovnání s ostatními zeměmi opravdu vysoká, navíc musíme brát v úvahu výši mezd a ţivotní úroveň v České republice. Klíčovým atributem pro bankovní poplatky v tuzemsku je pak vysoká úroveň základních ročních poplatků spojených s bankovním účtem. Dalším ukazatelem pro úroveň bankovních poplatků v EU je jednoduchost systému bankovních poplatků v tarifech na běţných účtech. Jednoduchost spočívá v nízkém počtu sluţeb v jednom tarifu. Dle hodnocení EU je Česká republika pod průměrem EU27 v jednoduchosti při zjišťování bankovních poplatků mezi jednotlivými bankovními institucemi.81 Dalším kritériem byla transparentnost či průhlednost sazebníku jednotlivých bankovních poplatků a jejich tarifů na běţných účtech. To znamená nutnost kontaktovat banku pro další informace ohledně cen či existenci některých bankovních poplatků. Přibliţně 80 % bank, které byly zahrnuty do studie, musely být dále kontaktovány ohledně dalších podrobností. Banky také musely objasnit některé informace, které uvedly na svých internetových stránkách. V tomto ohledu si Česká republika vedla nadprůměrně. Přesto je celkový stav srovnatelnosti a transparentnosti sazebníků velmi problematický, a to napříč všemi členskými státy EU.82 K této problematice se veřejně vyjádřila i komisařka EU, Meglena Kuneva, která je odpovědná za ochranu spotřebitele. Tvrdí, ţe je nepřípustné, aby necelých 10 % bank zveřejňovalo pouze velmi malé či ţádné informace o výši bankovních poplatků v Evropské unii. Evropská komise se tedy snaţí standardizovat informace, které 80
Zdroj: EU report on retail financial services: fact sheet. In: Europa [online]. 2009 [cit. 2012-05-29]. Dostupné z: http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=MEMO/09/402 81 Zdroj: Ibid 82 Zdroj: Ibid
55
musí bankovní subjekty podávat klientů. A to jak o výši bankovních poplatků, tak i všem smluvním ujednáním.83 Graf č. 14: Korelace mezi průhledností a jednoduchostí sazebníků bankovních poplatků a služeb v EU84
Následující graf č. 14 zobrazuje korelační vztah mezi průhledností (transparentností) a jednoduchostí sazebníků bankovních poplatků. Evropská komise se taktéţ zabývá problematikou nesrovnatelnosti a nekompletnosti sazebníků bankovních poplatků vydávaných bankovními institucemi. Sazebníky nejsou vzájemně srovnatelné, banky nepouţívají stejnou terminologie pro stejné typy poplatků, sazebníky nejsou přehledné. Neúplné a neprůhledné sazebníky statistika vyjevila i u České republiky a Polska. Nejhůře dopadly země pod průměrem obou hodnot – Itálie, Španělsko, Maďarsko a Řecko. Nejlépe si vedly banky v Německu a Estonsku. Dále se zaměřme na země, které jsou zobrazeny v horním kvadrantu
83
Zdroj: EU útočí na banky kvůli poplatkům. In: Euroaktiv.cz [online]. 2009 [cit. 2012-05-31]. Dostupné z: http://www.euractiv.cz/ekonomika-a-euro/clanek/eu-utoci-na-banky-kvuli-poplatkum-006533 84 Zdroj: EUROPEAN COMMISSION. Data collection for prices of current accounts provided to consumers: Final Report [online]. 2009 [cit. 2012-05-23]. s. 34. Dostupné z: http://ec.europa.eu/consumers/rights/docs/study_bank_fees_en.pdf
56
výše uvedeného grafu. Státy jako je Litva, Lotyšsko, Nizozemsko, Finsko, Malta, Švédsko, Belgie či Litva se vyznačují nadprůměrnou hodnotu v přehlednosti sazebníků bankovních poplatků i malému počtu komponentům svém tarifu.85 Existuje tedy zde vysoká korelace mezi průhledností a jednoduchostí sazebníků. Ani jedna z uvedených zemí si nevede velmi špatně v jednom sledovaném ukazateli a velmi dobře ve druhém. Je zřejmé, ţe zde existuje určitá propojenost uvedených ukazatelů. Čím vyšší je jednoduchost daného sazebníků, tím se zvyšuje průhlednost daného tarifu pro klienta. 86 Graf č. 15: Závislost úrovně cen bankovních produktů a služeb u průměrného klienta a jednoduchost/průhlednost87
V dalším grafu se seznámíme se zjištěným vztahem mezi ukazateli průhlednosti a jednoduchosti sazebníků bankovních poplatků a ukazatelem úrovní cen bankovních sluţeb a produktů u průměrného uţivatele. Z grafu vidíme, ţe zde existuje velmi zajímavá negativní 85
Zdroj: EUROPEAN COMMISSION. Data collection for prices of current accounts provided to consumers: Final Report [online]. 2009 [cit. 2012-05-23]. s. 34. Dostupné z: http://ec.europa.eu/consumers/rights/docs/study_bank_fees_en.pdf 86 Zdroj: Ibid s. 34 87 Zdroj: Ibid s. 36
57
korelace mezi uvedenými ukazateli. Z toho můţeme vyvodit, ţe státy, které se vyznačují jednoduššími a průhlednějšími sazebníky cen bankovních sluţeb a produktů mají i obecně niţší ceny těchto produktů. Naopak země s méně průhlednými a jednoduchými sazebníky mají vyšší úroveň bankovních poplatků.88 Celková vysoká úroveň bankovních poplatků v České republice je způsobena i samotných chováním klientů. Dle šetření Evropské unie je zde ve srovnání s ostatními státy stále vysoké zastoupení manuálních transakcí. Ten sice není vyšší neţ počet elektronických transakcí, ale přesto tvoří 42 % z celkového počtu.89 Nejvíce je elektronické bankovnictví rozšířeno ve Velké Británii, Skandinávii a Nizozemsku. Internetové bankovnictví zde vyuţívá více neţ polovina všech domácností. Z tabulky můţeme vyčíst, ţe všechny zmíněné země kromě Finska spadají do niţší úrovně cen bankovních produktů. V poslední době roste nejvíce vyuţívání internetového bankovnictví v pobaltských zemích. Celkově není však stejně jako v zemích jiţní Evropy vyuţívání elektronického platebního styku příliš rozšířeno.90 Dle World Retail Banking Report vydanou v roce 2011 je globální politikou bankovních institucí podpora vyuţívání elektronického bankovnictví. V jejích závěrech se říká, ţe aktivní uţivatel internetového bankovnictví ušetřil průměrně 10 €, asi 16 % nákladů spojených s vedením běţného účtu neţ aktivní uţivatelé dalších kanálů. Analytici ve World Retail Banking Report z roku 2011 předpokládají, ţe poplatky by ve střední a východní Evropě měly v blízké budoucnosti klesnout v důsledku většího vyuţívání sluţeb internetového bankovnictví.91 Šetření Eurobarometru ukázalo, ţe v České republice je pro 35 % klientů obtíţné porovnat nabídky sluţeb běţných účtů. Pouze 9 % klientů v posledních dvou letech změnilo poskytovatele bankovních sluţeb, a to i přes fakt, ţe celkově 64 % dotazovaných osob se snaţilo najít poskytovatele s niţšími bankovními poplatky. Pouze 9 % klientů, kteří změnili poskytovatele bankovních sluţeb, není pro banky dostatečným podnětem, aby razantně sníţily úroveň bankovních poplatků.92
88
Zdroj: EUROPEAN COMMISSION. Data collection for prices of current accounts provided to consumers: Final Report [online]. 2009 [cit. 2012-05-23]. s. 36. Dostupné z: http://ec.europa.eu/consumers/rights/docs/study_bank_fees_en.pdf 89 Zdroj: Ibid, s. 36 90 Zdroj: DAVIDOVÁ, P. KOMÁROVÁ, E. Český bankovní sektor vs. evropské banky. In: ČNB [online]. 2008 [cit. 2012-05-31]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2008/cl_08_080222a.html 91 Zdroj: World Retail Banking Report, [online], [cit. 2012-05-20]. Dostupné na World Wide Web: <www.capgemini.com/wrbr11>. 92 Zdroj: EU report on retail financial services: fact sheet. In: Europa [online]. 2009 [cit. 2012-05-29]. Dostupné z: http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=MEMO/09/402
58
V některých odvětvích je přechod k jiným poskytovatelům většinou častější. Například u pojistného u automobilových vozidel změní v krátké době poskytovatele sluţeb asi čtvrtina klientů.93 Dle World Retail Banking Report z roku 2011 došlo v Evropské unii k největšímu poklesu cen bankovních produktů a sluţeb v celosvětovém měřítku. Během posledních let klesaly poplatky průměrně o 6,1 % ročně. Pokles byl především taţen poklesem bankovních poplatků v Irsku. Pokud nebudeme do statistiky počítat třetinový pokles poplatků v Irsku, pak se v Evropské unii zvýšily bankovní poplatky průměrně o 0,8 %.94
3.3. Ziskovost jednotlivých bankovních trhů v zemích EU V následujícím grafu je uveden podíl zisku z poplatků a provizí v letech 2007 – 2010 pro všechny státy Evropské unie. Data pochází z internetového portálu Evropské centrální banky. Graf č. 16: Podíl zisku z poplatků a provizí na čistém zisku – průměr EU v letech 2007 - 201095 40.00 35.00
34.00 31.09
30.00
26.36
25.00
25.37
20.00 15.00 10.00 5.00 0.00 2007
2008
2009
2010
Zisk
93
Zdroj: EU útočí na banky kvůli poplatkům. In: Euroaktiv.cz [online]. 2009 [cit. 2012-05-31]. Dostupné z: http://www.euractiv.cz/ekonomika-a-euro/clanek/eu-utoci-na-banky-kvuli-poplatkum-006533 94 Zdroj: World Retail Banking Report, [online], [cit. 2012-05-20]. Dostupné na World Wide Web: <www.capgemini.com/wrbr11>. 95 Zdroj: Net fee and commission income [% of total income]. In: ECB [online]. 2011 [cit. 2012-06-01]. Dostupné z: http://sdw.ecb.europa.eu/quickview.do?SERIES_KEY=231.CBD.A.V1.11.A.72530.X.X.Z5.0000.Z0Z.F
59
V grafu č. 16 můţeme pozorovat klesající trend podílu zisků z poplatků a provizí na čistém zisku jako průměr pro Evropskou unii. Vidíme, ţe ve sledovaném období se podíl pohyboval v hodnotách 34 % - 25,37 % z čistého zisku. Vzhledem k tomu, ţe metodika sběru dat nebyla stejná se sledovanými ukazateli v minulé kapitole, musíme vloţit i sledované hodnoty pro Českou republiku. Vidíme, ţe v roce 2007 byl podíl zisku z poplatků a provizí na čistém zisku tuzemského bankovního sektoru ve výši 30,83 %. V době globální finanční krize klesnul na hodnotu 21,04 % - 20,28 %. Po skončení nejhorší fáze hospodářského poklesu se podíl vrátil na podobnou úroveň jako v roce 2007. Pokud vloţíme do grafu spojnici trendu, pak ve sledovaném období je trend velmi stabilní. Graf č. 17: Podíl zisku z poplatků a provizí na čistém zisku v České republice v letech 2007 - 201096 35.00 30.00
31.07
30.83
25.00 20.00
20.28
21.04
15.00 10.00 5.00 0.00 2007
2008
2009
2010
Zisk z poplatků a provizí (% z čistého zisku)
Zjištěný trend odpovídá trendu z grafu č. 3, kdy jsme srovnávali vývoj podílu zisku z poplatků a provizí v České republice v letech 2000 – 2010. Zde byl podíl zjišťován ze zisku z finanční činnosti bank nikoliv z čistého zisku bank. Výsledek trendu je ale obdobný. V následující části práce si porovnáme jednotlivé podíly zisku z poplatků a provizí na čistém zisku ve všech členských státech Evropské unie. Vybereme rok 2009, abychom mohli výsledné hodnoty porovnat s tabulkou č. 9 – Hodnocení státu EU dle bankovních 96
Zdroj: Net fee and commission income [% of total income]. In: ECB [online]. 2011 [cit. 2012-06-01]. Dostupné z: http://sdw.ecb.europa.eu/quickview.do?SERIES_KEY=231.CBD.A.V1.11.A.72530.X.X.Z5.0000.Z0Z.F
60
poplatků spojených s běţným účtem z roku 2009. Cílem tohoto srovnání bude zjistit, ţe Česká republika dosahuje i nadprůměrných hodnot, jak ve výši bankovních poplatků dle pořadí hodnocení z tabulky č. 9 zjištěných Evropskou komisí, tak i nadprůměrných hodnot v podílu zisku z poplatků a provizí na čistém zisku. Graf č. 18: Podíl zisku z poplatků a provizí na čistém zisku v zemích EU 27 v roce 200997 40 35 30 25 20 15 10 5 0
IE EE DE GR HU SK AT E CZ BG CY MT NL RO SW SE GE LV PT LT UK PL FI FR BE LU
Zisk 8.2 13 14 14 15 16 17 20 20 21 21 21 22 22 22 23 24 25 25 27 27 29 33 34 34 34
V grafu č. 18 jsou seřazeny jednotlivé státy Evropské unie dle podílu zisku z poplatků a provizí na čistý zisk všech bankovních subjektů v dané zemi v roce 2009. Vidíme, ţe Česká republika vykazovala dle šetření Evropské centrální banky podprůměrný podíl zisku z poplatků a provizí. V témţe roce byla Česká republika dle hodnocení výše bankovních poplatků na 7. místě v EU27. Ale aţ na 18. místě v podílu zisku z poplatků a provizí z celkového čistého zisku v EU27. Z tohoto můţeme vyvodit, ţe v roce 2009 zde v případě České republiky nevidíme závislost mezi úrovní bankovních poplatků zjištěnou studií Evropské unie s podílem na zisku z poplatků a provizí ze šetření Evropské centrální banky. Obě studie nám tedy dávají jiné výsledky. Je tedy nutné úroveň bankovních poplatků a zisku z nich plynoucích zkoumat z více pohledů a šetření a neodvozovat závěry jen z jedné studie. 97
Zdroj: Net fee and commission income [% of total income]. In: ECB [online]. 2011 [cit. 2012-06-01]. Dostupné z: http://sdw.ecb.europa.eu/quickview.do?SERIES_KEY=231.CBD.A.V1.11.A.72530.X.X.Z5.0000.Z0Z.F
61
Tabulka č. 10: Pořadí ziskovosti a úrovně bankovních poplatků98
LU BE FR FI PL UK LT PT LV GE SE SW RO NL MT CY BG CZ E AT SK HU GR DE EE IE
Pořadí zisku Pořadí cen bankovních poplatků 1. 20. 2. 25. 3. 4. 4. 6. 5. 19. 6. 17. 7. 12. 8. 24. 9. 12. 10. 9. 11. 8. 12. 18. 13. 14. 14. 26. 15. 23. 16. 13. 17. 25. 18. 7. 19. 2. 20. 5. 21. 11. 22. 15. 23. 10. 24. 22. 25. 21. 26. 16.
V tabulce č. 10 byly seřazeny členské země Evropské unie podle pořadí v šetření Evropské komise a Evropské centrální banky. Ţlutě vyznačené vyznačují v pořadí podobné výsledky v obou šetřeních. Samozřejmě musíme brát v potaz, ţe porovnáváme dva jiné ukazatele, proto pouţíváme srovnání pomocí pořadí. Určitou závislost s vysokou úrovní bankovních poplatků a vysokým podílem zisku z poplatků a provizí na čistém zisku vidíme u
98
Zdroj: Zpracovnáno autorem z EU report on retail financial services: fact sheet. In: Europa [online]. 2009 [cit.
2012-05-29]. Dostupné z: http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=MEMO/09/402 a Net fee and commission income [% of total income]. In: ECB [online]. 2011 [cit. 2012-06-01]. Dostupné z: http://sdw.ecb.europa.eu/quickview.do?SERIES_KEY=231.CBD.A.V1.11.A.72530.X.X.Z5.0000.Z0Z.F
62
následujících států – Francie, Finsko, Lotyšsko, Litva, a Německo. Průměrných hodnot obou ukazatelů dosahují země jako je Rumunsko a Kypr. Nízké bankovní poplatky a nízké zisky z poplatků a sluţeb v roce 2009 byly v Dánsku a Estonsku.
63
4. Odhad budoucího vývoje bankovních poplatků Smyslem poslední kapitoly je shrnout hlavní poznatky z předchozích kapitol diplomové práce a podat některé předpovědi o úrovni bankovních poplatků u tuzemských bank. Ty jsou zaloţeny na předchozích poznatcích z minulých podkapitol. Na začátku této kapitoly jsme ukázali, ţe v absolutních hodnotách zisky z poplatků a provizí tuzemských bank od roku 1993 pravidelně rostly. Český bankovní sektor je tedy od doby politické transformace zpravidla vysoce ziskový. Čistý úrokový výnos tvoří průměrně 63 % zisku a zisky z poplatků a provizí 26 % z celkového zisku bankovního sektoru. Pokud se zaměříme na podíl zisku z poplatků a provizí na provozních výnosech, tak vidíme, ţe podíl v letech 2005 – 2009 vykazuje mírně klesající trend. Mezi lety 2009 – 2010 se podíl takřka nezměnil. Zisky z poplatků a provizí jsou nahrazeny rostoucím úrokovým výnosem u jednotlivých bankovních institucí. Můţeme tedy říci, ţe bankovní trh v České republice se stává stabilnějším. Poplatková politika se v tuzemsku pomalu vyrovnává poplatkové politice v západní Evropě. Tuzemské banky vykazovaly ve sledovaném období i přes nepříznivou situaci díky globální finanční krizi (vyjma ČSOB v roce 2008) velmi dobré výsledky. Dokonce bylo prokázáno, ţe aţ na ČSOB v roce 2008 by banky i bez zisku z poplatků a provizí dosahovaly v letech 2005 – 2011 kladných výsledků hospodaření v řádech několika miliard korun. Z tohoto lze odhadovat, ţe se dobré výsledky tuzemského bankovního sektoru budou i v příštích letech opakovat. To je především výsledkem zisku z poplatků a provizí. Díky vysoké úrovni bankovních poplatků nemusíme v období hospodářského poklesu hradit ztráty bankovní sektoru z peněz daňových poplatníků. Ztráty vznikají z rizikových operací v bankovním sektoru, které banka musí provádět v období poklesu, aby pokryla částečné ztráty. Samozřejmě tyto aktivity nemusí být vţdy ziskové. V tiskové zprávě ČNB z roku 201099 se dovídáme, ţe se české banky velice dobře vyrovnaly s nepříznivým vývojem z minulých let. Meziročně čistý zisk bankovních subjektů vzrostl o více neţ třetinu. To bylo způsobeno především v prostředí nízkých úrokových sazeb zvýšením čistých úrokových výnosů. Zisky z poplatků a provizí v podstatě stagnovaly mezi lety 2009 - 2010.
99
Zdroj: PETRUŠ, Marek. Bankovní sektor loni zvýšil zisk. In: ČNB [online]. 2010 [cit. 2012-05-31]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/tiskove_zpravy_cnb/2010/20100331_banky_sektory.html
64
Pokud bude stále pouze 9 % klientů100 měnit za dvouleté období svého poskytovatele bankovních sluţeb, pak se situace na českém bankovním trhu nezmění. Pokud budou obyvatelé dále konzervativní a nebudou měnit bankovní instituce kvůli nespokojenosti s výší bankovních poplatků, nemají tuzemské banky motivaci měnit obchodní politiku bankovních poplatků. Bankovní trh je málo konkurenční, největší mnoţství klientů je rozděleno mezi 3 největší uvedené bankovní poskytovatele. Oligopolní struktura trhu dovoluje velkým tuzemským bankám diktovat podmínky a stanovovat ceny bankovních sluţeb.
100
Zdroj: EU report on retail financial services: fact sheet. In: Europa [online]. 2009 [cit. 2012-05-29]. Dostupné z: http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=MEMO/09/402
65
Závěr Bankovní domy jsou samostatně podnikající subjekty soukromého charakteru. Nabízejí svým klientů široké portfolio sluţeb, za které klienti platí. Hlavním cílem podnikaní na bankovním trhu je dosáhnout dlouhodobého, ideálně rostoucího zisku. Tomuto cíly banky podřizují a plánují všechny své aktivity. Určení výše bankovních poplatků a jeho podílu na zisku bankovní sektoru je odvozeno od klíčových rozhodnutí banky, její obchodní politiky a vše se odvíjí od konkrétních podmínek na daném trhu. Pokud klienti bank významně nereagují na vyšší úroveň bankovních poplatků přechodem k bankám s nízkou úrovní bankovních poplatků, nejsou banky nuceny svou politiku bankovních poplatků měnit. Tuzemský bankovní trh je konzervativní, většina klientů spadá pod tři největší bankovní subjekty. Vysoký podíl zisku z bankovních poplatků je pro banku zdrojem předvídatelného a stabilního zisku. Banky se nemusí pouštět do rizikovějších operací a riziko celkové ztráty dané banky je niţší. V tuzemském bankovním sektoru hrají neúrokové zisky stále významnou roli v celkových příjmech bank. Zisky z poplatků a provizí pomohly českému bankovnictví i v době finanční globální krize stabilizovat bankovní zisky. Díky vysokému podílu zisku z bankovních poplatků tuzemské banky dosahovaly i v období globální finanční krize rostoucích zisku. Nedošlo tak (jako v případě ostatních členských zemí Evropské unie) k pokrývání ztrát bankovního sektoru z peněz daňových poplatníků. Ten jako jeden ze tří členských států Evropské unie nemusel být v době krize dotován z prostředků daňových poplatníků. Celý tento proces napomohl udrţet finanční zdraví bankovního sektoru. Dle mého názoru a podle výsledků této práce není hlavním problémem bankovního sektoru výše bankovních poplatků. Dle výročních zpráv podíl zisku z bankovních poplatků a provizí na celkových výnosech bank v čase klesá. Problémem je netransparentnost, sloţitost a nemoţnost komparace sazebníku bankovních poplatků mezi tuzemskými bankami. Tento názor je potvrzen i studií Evropské komise z roku 2009. Klienti tuzemských bank vyuţívají nejvíce sluţeb těch bank, které poskytují určitou kvalitu sluţeb a nabízejí širokou síť poboček v podstatě v kaţdém větším městě. Rozsah těchto sluţeb bankám způsobuje náklady. Náklady jednotlivých bank vţdy zaplatí jejich klienti. Pokud budeme dále vyuţívat sluţeb a nebudeme ochotni změnit poskytovatele bankovních sluţeb, pak dle mého názoru akceptujeme vyšší úroveň bankovních poplatků. 66
Použitá literatura Tištěné monografie 1. DVOŘÁK, Petr. Komerční bankovnictví pro bankéře a klienty. 1.vyd. Praha: Linde, 1999, 475 s. ISBN 80-720-1141-3. 2. HOLMAN, Robert. Dějiny ekonomického myšlení. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005, xxv, 539 s. ISBN 80-717-9380-9. 3. HRADECKÝ, Mojmír. Manažerské účetnictví: jak dosáhnout efektivního vynakládání nákladů a jejich snížení. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 259 s. ISBN 978-80-247-2471-3. 4. JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Strategický marketing: [strategie a trendy]. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 269 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2690-8. 5. KALABIS, Zbyněk. Bankovní služby v praxi. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2005, viii, 148 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 80-251-0882-1. 6. KAŠPAROVSKÁ, Vlasta. Řízení obchodních bank: vybrané kapitoly. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, 339 s. ISBN 80-717-9381-7. 7. KRAFTOVÁ, Ivana. Finanční analýza municipální firmy: teorie a praxe. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2002, 206 s. Expert (Grada). ISBN 80-717-9778-2. 8. LANG, Helmut. Manažerské účetnictví: teorie a praxe. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2005, 216 s. ISBN 80-717-9419-8. 9. MÁČE, Miroslav. Platební styk. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 220 s. ISBN 80-247-1725-5. 10. POPESKO, Boris. Moderní metody řízení nákladů: jak dosáhnout efektivního vynakládání nákladů a jejich snížení. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 233 s. ISBN 978-80-247-2974-9. 11. POLOUČEK, Stanislav. České bankovnictví na přelomu tisíciletí. Vyd. 1. Ostrava: Ethics, 1999, 208 s. ISBN 80-238-3982-9. 12. POLOUČEK, Stanislav. Bankovnictví. Vyd. 1. Karviná: Slezská univerzita v Opavě, 2005, 389 s. ISBN 80-724-8287-4.
67
13. POLOUČEK, Stanislav. Bankovnictví: [strategie a trendy]. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2006, 716 s. Expert (Grada). ISBN 80-717-9462-7. 14. POLOUČEK, Stanislav. Peníze, banky, finanční trhy. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2009, xviii, 414 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-152-9. 15. PŮLPÁN, Karel. DUCHÁČKOVÁ, Eva. MUSÍLEK, Petr a kol. Slovník bankovnictví, pojišťovnictví a kapitálových trhů. 1. vyd. Praha: Public History, 1998, 328 s. ISBN 80-9021932-2. 16. PŮLPÁNOVÁ, Stanislava. Komerční bankovnictví v České republice: klasický a elektronický. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2007, 220 s. ISBN 978-80-245-1180-1 17. REVENDA, Zbyněk. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 5., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2012, 423 s. ISBN 978-80-7261-240-6. 18. SYNEK, Miloslav. Manažerská ekonomika: teorie a praxe. 5., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2011, 471 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3494-1. 19. ZIEGLER, Karel. Finanční řízení bank. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, 1997, s. 341, ISBN 80-902-2431-8.
Zákony Česká republika. Zákon č. 284/2009 Sb. o platebním styku. In: Sbírka zákonů. 2009. Česká republika. Zákon č. 136/2011 Sb. o oběhu bankovek a mincí. In: Sbírka zákonů. 2011.
Elektronické monografie 1. Bankovní dohled 2000 - 2004. In: ČNB [online]. 2000 - 2004 [cit. 2012-05-27]. Dostupné z:
http://www.cnb.cz/cs/obecne/rozsirene-vyhledavani.jsp?cnb-search-area=czech-
version&cnb-folder=%2Fcs%2F&cnb-search-action-block=search&cnb-searchquery=bankovn%C3%AD+dohled+2005 2. CÍSAŘ, Jan. Bankovní poplatky - řešení na obzoru. Liberální institut [online]. 2008 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://libinst.cz/komentare.php?id=195&highlight=poplatky 68
3. ČESKOSLOVENSKÁ OBCHODNÍ BANKA, a.s. Výroční zpráva 2008 [online]. 2008 [cit. 2012-05-28]. s. 49. Dostupné z: http://www.csob.cz/WebCsob/Csob/O-CSOB/Vztahy-kinvestorum/Vyrocni-pololetni-zpravy/Vyrocni-zpravy/VZ_CSOB_2008.pdf 4. ČNB. Zprávy o výkonu dohledu nad finančním trhem v roce 2005 - 2010 [online]. Praha: Česká národní banka, 2005 - 2010 [cit. 2012-05-22]. ISBN 978-80-87225-31-8. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/ zpravy_o_vykonu_dohledu/index.html 5. ČNB. Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem v roce 2008 [online]. Praha: Česká národní banka, 2008 [cit. 2012-05-22]. ISBN 978-80-87225-17-2. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_infor mace_fin_trhy/zpravy_o_vykonu_dohledu/download/dnft_2008_cz.pdf 6. ČNB. Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem v roce 2010 [online]. Praha: Česká národní
banka,
2010
[cit.
2012-05-22].
ISBN
978-80-87225-31-8.
Dostupné
z:
http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_infor mace_fin_trhy/zpravy_o_vykonu_dohledu/download/dnft_2010_cz.pdf 7. DAVIDOVÁ, P. KOMÁROVÁ, E. Český bankovní sektor vs. evropské banky. In: ČNB [online].
2008
[cit.
2012-05-31].
Dostupné
z:
http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2008/cl_08_080222a.ht ml 8. EU útočí na banky kvůli poplatkům. In: Euroaktiv.cz [online]. 2009 [cit. 2012-05-31]. Dostupné
z:
http://www.euractiv.cz/ekonomika-a-euro/clanek/eu-utoci-na-banky-kvuli-
poplatkum-006533 9. EU report on retail financial services: fact sheet. In: Europa [online]. 2009 [cit. 2012-0529]. Dostupné z: http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=MEMO/09/402 10. EUROPEAN BANKING FEDERATION. EU Banking Sector: The world’s largest banking system in the world’s largest economic space[online]. 2011 [cit. 2012-06-01]. s. 15. Dostupné z: http://www.ebf-fbe.eu/uploads/Facts%20&%20Figures%202011.pdf 11. EUROPEAN COMMISSION. Data collection for prices of current accounts provided to consumers: Final
Report [online].
2009
[cit.
2012-05-23].
http://ec.europa.eu/consumers/rights/docs/study_bank_fees_en.pdf 69
Dostupné
z:
12. HEDVIČÁKOVÁ, Martin. SOUKAL, Ivan. Moţnosti sledování trendu ve zpoplatnění základních bankovních sluţeb. Journal of Competitiveness [online]. 2011, roč. 2011, č. 1, s. 131-144 [cit. 2012-05-23]. Dostupné z: http://www.cjournal.cz/files/52.pdf 13. Net fee and commission income [% of total income]. In: ECB [online]. 2011 [cit. 201206-01].
Dostupné
z:
http://sdw.ecb.europa.eu/quickview.do?SERIES_KEY=231.CBD.A.V1.11.A.72530.X.X.Z5.0 000.Z0Z.F 14. NIEDERMAYER, Luděk. Poplatky mohou ovlivnit i klienti. In: ČNB [online]. 2005 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2005/cl_05_050513a.ht ml 15. O společnosti ČSOB. In: ČSOB [online]. 2012 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/Csob/O-CSOB/Profil-CSOB/Stranky/default.aspx 16. PETRUŠ, Marek. Bankovní sektor loni zvýšil zisk. In: ČNB [online]. 2010 [cit. 2012-0531].
Dostupné
z:
http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/tiskove_zpravy_cnb/2010/20100331_banky_sektor y.html 17. Profil Erste Group: O Nás. In: Česká spořitelna [online]. 2012 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/menu/cs/banka/nav00070_profil_erste 18. Přehled nejziskovějších bank působících v ČR. In: Euroekonom.cz [online]. 2011 [cit. 2012-05-28]. Dostupné z: http://www.euroekonom.cz/banky-zisk.php?rok=0 19. Retail Banking in Europe The Way Forward. Perspectives / WSBI-ESBG [online]. 2009 [cit.
2012-05-23].
ISSN
1782-396x.
Dostupné
z:
http://www.esbg.eu/uploadedFiles/Publications_and_Research_(ESBG_only)/Research/DOC _ESBG_REPORT.pdf 20. SINGER, Miroslav. Na obranu tuzemských bank. In: ČNB [online]. 2009 [cit. 2012-0531]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2009/cl_09_090319a.ht ml
70
21. Tab. č. 1 Počet bank podle vlastnictví. In: ČNB [online]. 2012 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z:
http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/
zakladni_ukazatele_fin_trhu/banky/bs_ukazatele_tab01.html 22.
Výroční
zprávy.
In: Csas.cz [online].
2011
[cit.
2012-06-01].
Dostupné
z:
http://www.csas.cz/banka/appmanager/portal/banka?_nfpb=true&_pageLabel=downloads_su bportal03&dtree=cs&selnod=17&docid=internet/cs/dow_vyrocni_zpravy_ie.xml#17 Výroční
zprávy.
In: Csob.cz [online].
2011
[cit.
2012-06-01].
Dostupné
z:
http://www.csob.cz/cz/csob/Vztahy-k-investorum/Stranky/Vyrocni-a-pololetni-zpravy.aspx 23. Výroční zprávy. In: Komerční banka [online]. 2012 [cit. 2012-05-28]. Dostupné z: http://www.kb.cz/cs/o-bance/vztahy-s-investory/publikace/vyrocni-zpravy.shtml 24. World Retail Banking Report, [online], [cit. 2012-05-20]. Dostupné na World Wide Web: <www.capgemini.com/wrbr11>. 25. Základní informace. In: Komerční banka [online]. 2012 [cit. 2012-05-28]. Dostupné z: http://kb.cz/cs/o-bance/o-nas/zakladni-informace.shtml
Zdroje dat a názvů poplatků www.csas.cz www.kb.cz www.csob.cz www.rb.cz www.cnb.cz
71
Seznam tabulek a grafů Tabulka č. 1: Formální struktura výsledovky Tabulka č. 2: Model ocenění hodnoty bank Tabulka č. 3: Počet bankovních subjektů v ČR v letech 1990 – 2010 Tabulka č. 4: Hospodářské výsledky bankovního sektoru (v mil. Kč) v letech 2000-2010 Tabulka č. 5: Vývoj jednotlivých typů zisků ČSOB v letech 2005 – 2011 v mil. Kč Tabulka č. 6: Vývoj jednotlivých typů zisků České spořitelny v letech 2005 – 2011 v mil. Kč Tabulka č. 7: Vývoj jednotlivých typů zisků Komerční banky v letech 2005 – 2011 v mil. Kč Tabulka č. 8: Zisky vybraných bank před zdaněním bez zisku z poplatků a provizí v mil. Kč Tabulka č. 9: Hodnocení státu EU dle bankovních poplatků spojených s běţným účtem z roku 2009 Tabulka č. 10: Pořadí ziskovosti a úrovně bankovních poplatků Graf č. 1: ABC analýza Graf č. 2: Vývoj podílu úrokového zisku a zisku z poplatků a provizí v ČR Graf č. 3: Vývoj podílu úrokového zisku a zisku z poplatků a provizí v ČR Graf č. 4: Přehled čistého zisku z poplatků a provizí a čistého úrokového výnosu v ČR Graf č. 5: Vývoj hospodářské činnosti bank v letech 2005 – 2010 (v %) Graf č. 6: Přehled nejziskovějších bank působících v ČR v roce 2010 v mld. Kč Graf č. 7: Vývoj jednotlivých typů zisků ČSOB v letech 2005 – 2011 v mil. Kč Graf č. 8: Vývoj podílu jednotlivých zisků na provozních výnosech ČSOB v letech 2005 – 2011 (v %) Graf č. 9: Vývoj jednotlivých typů zisků ČS v letech 2005 – 2011 v mil. Kč Graf č. 10: Vývoj podílu jednotlivých zisků na provozních výnosech ČS v letech 2005 – 2011 72
Graf č. 11: Vývoj jednotlivých typů zisků ČS v letech 2005 – 2011 v mil. Kč Graf č. 12: Vývoj podílu jednotlivých zisků na provozních výnosech ČS v letech 2005 – 2011 (v %) Graf č. 13: Výnosnost vlastního jmění v bankovním sektoru EU27 v letech 2007 a 2010 Graf č. 14: Korelace mezi průhledností a jednoduchostí sazebníků bankovních poplatků a sluţeb v EU Graf č. 15: Závislost úrovně cen bankovních produktů a sluţeb u průměrného klienta a jednoduchost/průhlednost Graf č. 16: Podíl zisku z poplatků a provizí na čistém zisku – průměr EU v letech 2007 - 2010 Graf č. 17: Podíl zisku z poplatků a provizí na čistém zisku v České republice v letech 2007 – 2010 Graf č. 18: Podíl zisku z poplatků a provizí na čistém zisku v zemích EU 27 v roce 2009
73
