L ed en 1921.
V
Č íslo 1.
/ V
RISE HVĚZD ČASOPIS PRO PĚSTO VÁNÍ ASTRONOMIE A PŘÍBUZNÝCH VĚD. V ychází d e s e tk r á t ročně.
Redakce a administrace v Praze 15, Wilscnovo nádraží.
P. T. T ím to číslem zahajujem e II. ro č n ík Ř íše hvězd. P odle úsu d k u členstv a i p ře d p la tite lů m ěl n á š časopis je d n u chybit, že to tiž vycházel v p říliš dlo u h ý ch p ře s tá v k á c h . O dhodlali jsm e se te d y , ne b e z o b av , v y d áv a ti jej m ě s í č n ě . P odle to h o n u tn o up rav it! ta k é p ře d p la tn é . Č l e n s k ý p ř í s p ě v e k zů stan e te n tý ž jako léta p ře d e šlá , pouze k n ě m u p řip la tí k a žd ý člen zv láštn í p ře d platn é na časopis. Je n u tn o zde u čin iti p řiro z e n ě ro zd ílu m ezi členy p r a ž s k ý m i a t f i i n o p r a ž s k ý m i (m im o V elkou Prahlu bydlícím i).
Praha: Č i n n ý č l e n : p ře d p la tn é 20 K, člen ský p řísp ě v e k 10 K. S t u d e n t č i n n ý č l e n : p řed p l. 15 K, čl. p řisp . 10 K. P ř i s p í v a j í c í č l e n : p ře d p l. 20 K, čl. p řisp . 15 K.
Mimo Vel. Prahu: Č i n n ý č l e n v ů b e c : p ře d p la tn é 15 K, čl. p řisp . 10 K. P ř i s p í v a j í c í č l e n : p ře d p l. 15 K, čl. p řisp . 15 K. Z a k l á d a j í c í č l e n o v é kdekoliv b y d lící p la tí ro čn ě 20 K. P ro n e č l e n y S p o lečn o sti ro č n í p ře d p la tn é 30 K. O b n o s b u ď splacen n e jm é n ě ve dvou lh ůtách před em 1. Kdo n ep ošle p o o b d rž e n í to h o to čísla alespoň polovinu p ře d p latn é h o , n e b u d o u m u d alší čísla již p o sílán a. P řísp ě v e k členský p o d le s ta n o v p la tí se v žd y předem . U p o zo rň u jem e výslovně, že stan o v ili jsm e p ře d p la tn é /při d nešních p o m ě re c h tis k o v ý c h velice m írn é , zvláště p r o členy m im o p ražsk é, n em o h o u ce jim p ro zatím p o sk y tn o u ti dalšídh výhod. Z áleží te d y na č le n stv u sam ém , ro z šíří-li se časopis n á š ta k 1, ja k to h o z a slu h u je
Prof. Dr. Bohumil H acar
—
Prostějov.
Návod ku pozorování hvězd proměnných. P ře d m álo lé ty zesnulý a stro n o m H. J. Klein napsal *) jed n o u o p o z o ro v á n í te le sk o p ic k é m : „ P o u h é o k u k o v án í nebeských o b je k tů n em á vědecké ceny a ta k é n e sk ý tá a m a té ro v i trv a lé h o zájm u. T ře b a n ao p ak sn a ž it se p o z o ro v a ti.“ Jistě v ěta, jejíž p ra v d iv o st m n o h ý zk u sí sá m na so b ě. P o z o ro v a ti, d o b rá, ale co a ja k ? T ak o tá ž e se zajisté m n o h ý . D nes, k d y o b ro v sk é telesk o p y , re fra k to r y i re fle k to ry dělí se o výzkum n ebes, kdy fo to g ra fick á deska a sp e k tro s k o p o te v íra jí ta je m stv í, o nichž se n ám do nedávná ani nesnilo — jak m o ž n o u p la tn it se a m a té ro v i, n em ajícím u často k ro m ě d o b ré h o o k a a d o b ré vůle žád n éh o p ro s tře d k u p o zo ro v a c íh o ? T o p la tí ve zv ýšené m íře dnes, k d y cena d o b rý ch optických n á s tro jů v y sto u p ila m n o h o n áso b n ě a k d y i m e n ší astro n o m ick ý dalek o h led s tá v á se n ed o stižn ý m ideálem p rů m ěrn ý m i p ro s tře d k y h m o tn ý m i v ládnoucího a m atéra. Ale i a m a té r, o z b ro je n ý d alekohledem 4—5palcovým , shledá Záhy, že k stu d iu jem ných detailů plan et, ko m et, m lhavin, hv ězd o k u p atd . je h o n á s tro j n e p o sta č u je . A lespoň te h d y nep o staču je, běží-li m u o vážné h led án í nových p o zn atk ů , k te ré by dosavadní naše v ěd o m o sti v p rav d ě o b o h atily . N icm éně e x istu jí o b o ry , v nichž i dnes je š tě sk ro v n ý m i p ro s tře d k y lze m noho v y k o n ati. O b o re m takovým je s t p řed ev ším s o u sta v n é p o z o ro v á n í hvězd p ro m ěn n ý ch . P o z o ro v á n í to h o to d ru h u ú k azů nebeských jso u nejen sv rc h o vaně zajím ava, n ý b rž i k ažd ém u p řís tu p n a . D oufám tu d íž , že leckdo s povděkem p řijm e n áv o d sm ě řu jíc í k to m u , aby i zcela sk ro v n ý m i p ro s tře d k y v y b av en ý p říte l hvězdné o b lo h y m ohl se v lastn ím i silam i ú č a stn it b u d o v á n í v elkolepé s ta v b y a stro n o m ick ý ch p o z n a tk ů . Ú kolem tě c h to řá d k ů n em á te d y b ý ti p o je d n án í o hvězdách p ro m ě n n ý c h p o s trá n c e a stro fy sik á ln í. V to m sm ě ru n u tn o č te n á ře p o u k á z a ti na b ě ž n é učebnice a stro fy sik y , jichž bohužel, k ro m ě ro z e b ra n é G ru sso v y , v n ašem jazyce Inemáme. P o té S trán ce b y lo se m i zde o b m e z iti na s tru č n é p o zn ám k y . P rv n í z a ru čen é p o z o ro v á n í m ěnlivosti sv ě tla stálice vykonal D avid F abriciu s, k te r ý hvězdu o C e ti v s rp n u 1 5 9 6 -viděl veli k o s ti 3, ale v říjn u té h o ž ro k u m arn ě hledal. P o z d ě jší zázn am , tý k a jíc í se té to hvězdy, v y šk y tá se v U ra n o m e trii B ayerově a je s t 7 r o k ů s ta r š íh o d ata. H vězda o čili „ M ira “ (P odivná) C e ti je st tam označena v elik o stí 4. T e p rv e v roce 1638 a následujícím i seznal H o lw ard a, že zm ěn a v elik o sti té to hvězdy je st p e r i o d i c k á. P o u p ly n u tí 30 let o b jev il G em iniano M o n tan ari d ru h o u ta k o v o u podivnou h v ě z d u : b yla to stálice /? P e rse i (A lgol). A však *) Fúhrer am Sternenhim m ei, 2. vyd. S. 20.
uplynulo více n e ž s to let, nežli p o znána byla i u té to hvězdy p e rio d ič n o st zm ěny G o o d riek em . O d tu d pak o b je v y se m nožily. T e n to p ř ír ů s te k o b jev ů v y sv ětlím e si sn a d n o p ře sn ějším i, fo to m e tric k ý m i d a ty o p a tře n ý m i m apam i a k ata lo g y , z nichž nejslav n ě jší je bonn sk ý - D ále zejm éna z a sá h n u tím fo to g ra fie a so u stav ným i p ře h líd k a m i n e b e p o m o c í fo to m e trů . Sledováním zm ěn sv ě tlo sti jed n o tliv ý ch p ro m ěn n ý ch seznalo se záhy, že lze n alézti m ezi nim i ty p y , tv o říc í sk u p in y jedinců so b ě více m éně p o d o b n ý c h p rů b ě h e m světeln ý ch zm ěn, d élk o u p e rio d y a k o n e č n ě i s ta v b o u sp e k tra . T akových u sp o řá d á n í p ro m ěnných ve s k u p in y b y lo p ro v e d e n o několik. N e jb ěžn ější je Pickerin g o v o , dělící p ro m ě n n é na tř i tř íd y : I. hvězdy nové, 11. dlouhop eriodick é, III. k rá tk o p e rio d ic k é p ro m ě n n é . T říd a II. a III. pak dělí se n a d alší p o d tříd y . V zhledem k účelu, k te r ý zde sled u jem e, n e tře b a nám to h o to ro zd ělen í p řís n ě se d ržeti. J e ž to nám b ě ž í jen o p o z o ro v án í svě telných zm ěn bez o h led u n a jich fysik ální příčiny, bu d e n a o p a k 1 v ý h o d n ě jší p o p sa ti p ro m ě n n é výlučně vzhledem n a p rů b ě h sv ěteln ý ch zm ěn (sv ěteln o u k řiv k u ) a p erio d u . P řik ro čím tu d íž ihned k' to m u to zcela stru č n é m u p opisu význačných z á stu p c ů jed n o tliv ý ch ty p ů , p o m íjeje hvězdy nové, tv o říc í jak si k ap itolu zvláštní. N a p rv é m m ís tě jso u to d lo u h o p erio d ick é p ro m ě n n é ty p u M ira C eti, tv o říc í ro zsáh lo u sk u p in u , k te r á č ítá dnes na 500 členů. H lavní r e p re s e n ta n t té t o sk u p in y , zm ín ěná M ira či o C eti m á p erio d u asi 331 7 dne, b ěh em n íž k le sá z velikosti 3. až k 9. a p á k zase v y stu p u je k p ů v o d n í jasn o sti. P ři to m p řib ý v á n í sv ě te ln é děje se rychleji n ež u b ý v án í. P rů b ě h sv ětelných zm ěn liší se v ša k značně v jed n o tliv ý ch p erio d ách a i ty to n e jso u kon s ta n tn í a mezi se b o u ste jn ý . P erio d y tě c h to p ro m ě n n ý c h k o lísa jí v ětšinou okolo 300 d, znám e v ša k i p říp a d o p erio d ě p o u ze asi QOdenní a n a p ro ti tom u . jin ý o p erio d ě 800 d. K olísání sv ě te ln é (am plituda) b ý v á velm i značné. T a k hvězda % C ygni kolísá v p erio d ě 405 d n í m ezi 4. a 13. v e lik o stí, tu d íž o plných 9 t ř íd h v ě z d n ý c h ! F ysikální p říčiny tě c h to úžasných zm ěn jso u neznám y. O d tě c h to p ro m ěn n ý ch liší se d l o u h o p e r i o d i c k ý t y p 11 G e m i n o r u m a to ja k v elik o stí am plitudy, k te r á nikdy n e d o sah u je 2 tříd , ta k i n e o b y čejn o u m ě n liv o stí sv ěteln é křivky a konečn ě i sp e k tre m . Jso u doby, kdy ja sn o st tě c h to hvězd s e té m ě ř n e m ě n í — p o jed n o u začne k le sa ti, ab y po k rá tk é do b ě zase vy sto u p ila, což se o p a k u je v p erio d ách velmi k o n stan tn ích , k te r é b ý v a jí zpravidla k r a tš í než u p ředešlých. Z m ěny jso u zp ů so b o v á n y n e js p íš e velikým i sk v rn am i n a p o v rch u tě c h to hvězd, při. čem ž p e rio d a byla b y d o b o u ro ta c e . D o jis té m íry n e g a tiv e m to h o to ty p u je st on en — velmi vzácný — k te r ý re p re s e n tu je p ro m ě n n á U G e m i n o r u m . D elší
d o b u — i rad u m ěsíců — s e tr v á v á n a s te jn é jasn o sti. Z n en ad án í v šak zvýší se ja sn o st o několik tříd , a d o sá h n u v ši m axim a, počne buď ihned, n e b o p o n ěk o lik a dnech u b ý v ati. P řicházím e te d y k e k r á t k o p e r i o d i c k ý m p ro m ěnným a tu b u d iž n a p rv é m m ís tě u veden ty p z a sto u p e n ý již zm íněnou p ro m ě n n o u /? ' P e r s e i ( A l g o l ) . P rů b ě h sv ěteln ý ch zm ěn je c h a ra k te ris tic k ý : H vězd a zach o v áv á p o nějaký čas stá lo u ja sn o st, p o je d n o u však p o čn e slá b n o u ti, d o sáhne m inim a, n a če ž ihned d o sta v í se v z rů st ja sn o sti až k’ d o sažen í n o rm áln í h v ě zd n é veli k o s ti trv a jíc í. T y to zm ěn y d ějí se s velikou, často až n a se k u n d u p ře sn o u p ra v id e ln o stí, v n ě k te rý c h p říp a d ech jev í se však během času jisté odchylky. K rom ě to h o d o sta v u jí se u n ě k te rý c h exem p lá řů to h o to d ru h u i m axim a d ru h o tn á , k t e r á se m ohou p rv o t ným i v y ro v n ati (Y C ygni). P e rio d a je k r á tk á , u A lgola jen 2 867311 d. F js ik á ln í p říč in a m ěnlivosti ty p u Algol je dokonale z n á n ra : jso u to tě s n é dvojhvězdy, u nichž ro v in a d rá h y sp lý v á více m éně se zo rn o u p řím k o u . N ásledkem to h o d ochází ke vzájem ným zá k ry tů m o b o u těles. S v ětelnou k řiv k o u p o d o b a jí se tě m to hvězdám nejvíce p r o m ěn n é ty p u /? L yrae. L iší s e v sak v to m , že zde jasn o st hv ězd y nřkdy n e n í k o n s ta n tn í, n ý b rž m ěn í se n eu stále. H vězdy to h o to ty p u m ají dvě rů zn á m inim a, o d d ělen á stejn ý m i m axim y. P o řa d je te d y : h lav n í m inim um — m axim um — v ed lejší m inim um — m a xim um hlav. m inim um .*) I zde příčinou jsou v zájem né zákryty složek dvojhvězdy, které v ša k m ají tv a r p ro táh lý přibližně do form y tro jo sý ch ellipsoidů. N e jro z sá h le jší sk u p in u k rá tk o p e rio d ic k ý ch p ro m ě n n ý c h tv o ř í ty p z a s t o u p e n ý h v ě z d o u ó v s o u h v ě z d í Cephea. K řivka sv ě te ln á tě c h to hvězd jev í p ru d k ý v z e stu p , v o ln ě jší se s tu p jasn o sti, n e z říd k a p ř e ru š e n ý sek u n d á rn ím m axim em . T rv a n í m axim a je st jen k r á tk é , s tá lo s t p e rio d y i p rů b ě h u sv ěteln ý ch zm ěn značná. U n ě k te rý c h je s t n icm én ě o p rá v n ě n o p o d e z ře n í ji s tý c h pom alých zm ěn, s k y ta jíc íc h v h o d n o u lá tk u k zajím avém u stu d iu . P e rio d a je s t zp rav id la k r á tk á : u jed n é sk u p in y jen m álo p ře k ra č u je 5 dní, u d ru h é dokonce kolísá okolo i/8 dne. T ypickým p řík la d e m p rv é sk u p in y je s t <5 C ep h ei sam a, d ru h é teleskopická R R L yrae. Z ajím av o je s t, že hvězdy p rv é sk u p in y zdají se kupřti v M léčné d ráze, čeh o ž u d ru h é s k u p in y n en í. O d to h íx ta ty p u , ja k s e zdá, p o d s ta tn ě n eliší se ty p zv a n ý A ntalgol, z a sto u p e n ý p ro m ě n n o u S T V irginis. V p ro tiv ě k u p ro m ě n n ý m 1, o n ichž je d n á n o dosud, ex istu je řa d a h vězd, u n ichž n elze z jistit jak o u koli p erio d ičn o st. H vězdy to h o rá z u , jak' d á s e o ček áv ati, jev í n e jrů z n ě jš í k řiv k y sv ěteln é. R C o ro n a e b o r. a fi C ephei jso u p řík la d y a to zcela rů zn é pov ah y ta k o v ý c h h v ězd . R C o ro n a e b o r. z a ch o v áv á p a •) I zde může ovSem vedlejší minimum rovuati se hlavnímu.
d o o u různě dlou h o u ja sn o st k o n s ta n tn í. N áhle počne jí u b ý v a ti a t o velmi n ep rav id eln ě a ž o 9 tř íd hvězdných, n ačež zase se jasní. P rů b ě h je v ša k v každém m inim u jiný. N a p ro ti to m u u C ephei (a řa d a jiných, o b yčejně červených hvězd) m ění ja sn o st n eustále. G ra fic k é z n á z o rn ě n í podává zde p r o to k řiv k a n an ejv ý š neprav id eln á. N a č rtn u v še z h ru b a p ře h le d p ro m ě n n ý c h , p řik ro č m e k m e to d ě p o zo ro v ací a k v ý z b ro ji p o z o ro v a te le . M eto d a p r o a m a té ra jed in ě v h o d n á je s t ona, již popsal A rgelan d er a k t e r á p ře s sv rch o v an o u je d n o d u c h o st a jisto u su b jek tiv n o st, p o s k y tla nám nej v ě tš í díl v ě d o m o stí o hvězdách p ro m ěnných. A rg e la n d ro v a m e to d a sp o čív á v to m , že hvězdu, je jíž jas n o st sro v n á v á m e , uzavřem e m ezi dvě jiné, jed n u jasnější, d ru h o u slabší. Rozdíl m ezi o b ě m a v y ja d řu je se pak' číselně a t o způso bem , k te r ý A rg e la n d e r n ásled o v n ě p o p is u je : .,Zdají-li se mi (při stříd a v é m fixování) o b ě hvězdy buď vždy s te jn ě jasny, n e b o b rz y jedna, b r z y d ru h a ja sn ě jší, to ž p rav ím , že jso u ste jn ě jasny a značím t o tím , že jejich zinačky p íši b e z p ro s tře d n ě vedle sebe, při čem ž je s t lh o ste jn ý p o řa d značek'; sro v návám e-li te d y na př. hv ězdy a a 8, to ž p íšem e buď aji n e b o ‘3a. Zdají-li se m í n a p rv n í poh led o b ě hvězdy sice s te jn ě jasným i, ale shledávám -li při bedlivém p o z o ro v á n í a o p ě tn é m p řech o d u z a ku a z /3 ku a buď vždy, n e b o s k o ro v ždv « p rá v ě znatelně jasnějším , tož p rav ím , že a je o jeden stu p e ň ja sn ě jší n ež (i a píši t o a 1/3 byk>-li b y n ao p ak jasn ější, te d y /31a, tak že vždy jasn ě jší před, sla b ší za číslem sto jí. Jeví-li se hvězda vždy a nepochybně jas n ě jší n ež d ru h á , t u označujem e te n to ro z d íl dvěm a stu p n i a p í šem e b u ď a2/? n e b o /32a dle to h o , k te r á z o b o u hvězd je jas nější. N a p rv n í poh led n á p a d n á ro z d íln o st p latí za 3 stu p n ě a o značuje se a3^3 n eb /23a. K onečně značí a4/3 je š tě n á p ad n ější rů z n o st ve p ro sp ěch a M íra „ s tu p e ň o d h a d n í" ta k to A rgelandrem zavedená, osvědčila se v sk u tk u , aspoň pokud ro z d íly sv ě teln é n e jso u značnější, d o sti stá lo u . Je p ro to důležito p ři volbě srov n áv acích hvězd v y h ý b a ti se p říliš velikým ro zdílům jasnosti. J e n v p říp a d ě n e v y h n u te ln o sti sro v n á v á m e a5/3, n e b d o k once a 6 (č. Jak o p řík lad uvádím svá p o z o ro v á n í teleskopické p ro m ě n n é R R L yrae ze dne 22. říjn a 1920. 22./X . 6 h. 30 m.več. S. E. C. c 3R R 2 b, 8 h. 5 m. „ „ c 4 R R 1 b, 8 h. 55 m. „ „ c 5 R R b, 10 h. 14 m . „ „ c 1 R R 5 b, 10 h. 59 m. „ „ a 4 R R 2 c, 11 h. 32 m. „ „ a 5 R R 2 c. S ro v n áv ací hvězdy a, b, c jso u h v ězd y K atalogu Bonner. D u rc h m u ste ru n g a sice a hvězda zo n y 4- 42° č. 3325 (6-5 vel.). b hv. zony + 4 2 ° č. 3340 (7 6), c hv. zo n y + 41» č. 3342 (7 5). P řip o m ín ám , že u d á n í h v ězd n é v elik o sti B. D. jsou jen přibližná.
H o ře jš í p o z o ro v á n í m ají te d y n ásled u jící sm y sl: V 6 h. 30 m. b yla R R o 3 A rg e la n d ero v y s tu p n ě sla b ší ,než hvězda c a o 2 ja sn ě jší n ež b \ v 8 h'. 5 m. byla R R o 4 s tu p n ě sla b ší n ež c a o 1 ja sn ě jší než b atd. V idím e, že dle p rv ních t ř í p o z o ro v á n í ja sn o sti R R ubý v á, dle d ru h ý ch t ř í velm i p ru d c e p řib ý v á. N yní něco o volbě sro v n á v a c íc h hvězd. Volím e, p o k u d m ožno hvězdy n ep říliš v zdálené, b u ď je š tě v zo rn ém poli ležící, n e b o aspoň" m alým poh y b em d alekohledu (u teleskopických!) dosaži teln é. U j a s n ý c h p ro m ěn n ý ch býv ají vhodné sro v n á v a c í hvězdy z říd k a kdy na blízku. T ak p ro Lyrae volím e: y, Č, x, fi Lyrae, o. c, fi H erculis; p r o A lgol*) h v ě z d y : a, ó, v, q, e, y, y. P ersei, « T rianguli, y A nd rcm ed ae. P ro (5 C ep h ei p o u ž ív á m : t, £, £ C ephei, 7 L acertae (B lízká f C eph. je sam a slabě p ro m ě n n á , tu d íž ku sro v n á v á n í n ev h o d n á.), P ro rj A quilae: <5, /?, i, v, & Aquilae. T y to hvězdy si p o z o ro v a te l sn a d n o vyh led á na m apě a z nich si vho d n é v y b e re dle to h o , v jakém sta d iu ja sn o sti p rá v ě p ro m ě n n á je st. D ůležitou o k o ln o s tí je st b a r v a sro v n áv acích hvězd. H v ězd y n e ste jn ě z b a r vené lze s ro v n á v a ti jen velice těž c e a vyžaduje to veliké zku še n o sti i o p a trn o sti, jinak chybím e v o d hadu i o několik A rgeland ro v ý eh stu p ň ů . Kde tu d íž m ůžem e, vyhnem e se rad ěji b a re v ným " hvězdám sro v n áv acím . Je-li ovšem p ro m ě n n á sam a b a re v n á — a t o b ý v á n e z říd k a — je s t v y h n u tí nem ožné. Z ačátečn ík ů m v šak rad ím d ů razn ě — n a základě v la stn í tr p k é z k u še n o sti — ab y se o to n ep o k o u šeli. N ezdar b y je m ohl z astra šřti. K n acv ičen í „ o d h a d n íh o s tu p n ě " d o b ře m ůže slo u žiti sro v n á v án í hvězd V elk éh o M ed v ěd a m ezi se b o u . F o to m e tric k é velikosti tě c h to hvězd js o u : rj = 1*9, t — 2 1, e = 1 '8, (5 = 3'4, y = 2 5 . = 2'4, a = 2 0 . Je ž to , ja k z k u še n o st u k azuje, jeden A rgelan d erů v stu p e ň k o lísá okolo jedné d esetin y hvězdné tř íd y , je st n a p ř.:j? 2 C , f 3 t, £?»?, Z4y atd . á v y m y k á se p řím ém u sro v n á v á n í, jeť p říliš slabé p r o ti o s ta tn ím . P r o s t ř e d k y p o z o r o v a c í . P ro ja sn é p ro m ěn n é, asi do 5. vel. v m inim u sta č í p ro s té o k o , k rátk o z ra k é ovšem o p ra v e n o d o b rý m i b rejlem i. L épe je s t nicm éně i t u a p ro sla b ší hvězdy d o k o n ce n u tn o , p o u ž iti h o llandského dalekohledu, t. zv. o p e rn íh o k u k á tk a . T y to dalekohledy m ají v ýhodu láce, velkého zo rn éh o pole a značné sv ě te ln é síly p ro ti d rahým trie d rů m . P ro je š tě sla b ší p ro m ě n n é tř e b a o v šem d alekohledu. N ení-li ale p ro m ě n n á p říliš slabá, s ta č í i o b y č e jn ý (te rre s tric k ý ) dalekohled. D o b ře jest v šak o k u lár te rr e s tr ic k ý n a h ra d iti (slabým !) astronom ickým . Da lekohledem o tv o ru 4 cm lze p ak již p o z o ro v a ti řad u te le sk o pických p ro m ě n n ý c h . D ů ležito je s t p ři to m , abychom o b ě s ro v n á v a n é hvězdy p řiv ed li p o s t u p n ě n a to té ž m ísto zoméhlo, M N ávod ku pozorován í A lgola s m apkou o k o lí nalezne čtenář v Časopise pro p ěst. m ath. a fys. roč. 36 (1907) od prof. Nušla.
pole. N e jp rv e zadívám e se na jed n u , p ak na d ru h o u a zase zp ět, což o p ak u jem e, až úsudek se u stá lí. P o lo h a oka n e n í ta k é lho ste jn o u , jeť n aše sítn ice na různých m ístech rů z n ě citliv á: hvězda n eje v í se nám nej jasn ější, dívám e-li se p řím o n a ni (fixujem e-li ji), n ý b rž dívám e-li se p o n ě k u d stra n o u . N u tn o tu d íž o b ě hvězdy s t e j n é n a z íra t i, jin ak d o sta n e m e výsledky n a d o b ro chybné. M a p y a k a t a l o g y . N u tn o u p o m ůckou je st d o b rý atlas a p ro te le sk o p ic k é p ro m ě n n é p o d ro b n ý katalog. K lassický je H eisův „A tla s co elestis n o v u s“ , velm i d o b rý té ž Kleinův „ S te rn -A tla s“ n ebo H o u z e a u -u v „A tlas de to u te s les éto iles visibles á 1’oeil n u “ . Laciný a d o b rý je atlas S c h ru rig ů v „T a b u la e c o e le ste s", k t e r ý n ed áv n o vyšel v novém vydání. P ro sla b ší o b je k ty tř e b a speciálních m ap. H o to v é p ro veliký p o če t p ro m ěn n ý ch p o říd il P. G . H a g e n S. J. v díle (drah ém !) „A tla s s te lla ru m v a riab iliu m ", k te r é v ě tšin ě a m a té rů p ro vy so k o u cenu b u d e n e d o stu p n é . Dle k a ta lo g u (na p ř. B onner D urchm u ste ru n g ) m ůže si p o z o ro v a te l ta k o v é m apky p o říd ili sám .*) N ení t o tě ž k é a n a p ro ti to m u d o sti poučné. D o b a p o z o r o v á n í s ta n o v í se pom ocí d o b ře jdoucích k ap esn ích hodinek, k te ré k o n tro lu je m e p o m ocí hodin n ád ra ž n íc h (pošto v n ích ). U d lo u h o p erio d ick ý ch p ro m ěn n ý h stač ilo by udání dne, nicm éně z d ůvodů jiných (sta n o v e n í vlivu ex tin k ce sv ě tla sro v n á v a n ý c h hvězd v a tm o sféře) je d o b ře n a v y k n o u t si udávat i hodinu a m in u tu . U k rá tk o p e rio d ic k ý c h tře b a se sn a ž it okam žik p o z o ro v á n í (přibližně s tře d u do b y , již k u sro v n á v á n í p o tře b u jem e) u rč it p ře s n ě n a n ěk o lik m álo m in u t, m ožno-li 1—2 m inuty. N a k o n e c chci s d ů razem u p o z o rn iti, že během p o z o ro v á n í tře b a se co nejpečlivěji s tříc i vlivu p o s tra n n íh o §větla! T o ovšem na ven k o v ě sn áze dá se sp ln iti n e ž ve m ěstech. Lam pu, k te ré při p sa n í pou žív ám e, u m ístím e p ro to ta k , aby sv ětlo je jí nepřekáželo. P o z o ro v á n í p ro m ěn n ý ch v y žad u je m noho trp ě liv o sti a vy trv a lo sti, ale na š t ě s tí m álo více n e ž ty to dvě vlastnosti. Vý sledky, k te r é se během d o b y d o stav í, ať už co sa m o sta tn é s ta n o ven í sv ě te ln é křivky, n e b o k o n s ta to v á n í nějaké úchylky p ro ti v y po čten ý m efem erid ám , jso u horlivém u ctiteli U rán ie d o sta tečn o u odm ěnou.
Dr. Arnošt D ittrich :
N ová pozorování na Algolu. Algol je st jedním z o p ěrn ý ch b o d ů na nebi, pom ocí nichž jed n o u o vládnem e ro je stálic. O ček áv ám ve zvětšen ém m ě řítk u děj o b d o b n ý rozu m o v ém u o v lá d n u tí so u sta v y p la n e tá rn í za K eplera pom ocí M arsu. *) U pouštím zde od bližšího návodu. Bude-ii třeba, podám ho jindy.
H lgol je st n e jsk v ě le jší stálice, jez ma p o m ě rn ě tm a v o u dru žici, k te r á n á m ji perio d ick y zatem ň u je. Je st nejdéle a n e jp o d ro b n ěji p o z o ro v á n a ze všech stá lic ta k o v ý c h a dala tě m to p ro m ě n livým , jichž re p re s e n ta n te m je st, své jm éno. Jak b ý v á více n e b o m éně p ři každém stu d iu p říro d o p isn é h o th e m a tu : čím d ůkladněji A lgol byl stu d o v á n , tím slo žitějším jevil se p ro b lém jeho zm ěn. O k am žik n e jv ě tš íh o zatm ěn í lze stan o v ití b u ď p řím o p o zo ro v án ím sv ítiv o sti, n eb n e p řím o z posuvu čar ve fo to g ra fii vidm a. B ělopolský objevil, že okam žik n ejv ě tšíh o zatm ění, sta n o v e n ý lid sk o u sítn icí, n eso u h lasí s okam žikem n e j v ě tšíh o zatm ěn í stan o v en ý m n e p řím o . Že se t u n e jed n á o n e d o p a tře n í, zab ezp eču jí so u h lasn á p o z o ro v á n í S chlesingerova a C o u rtiso v a. V ysvětlení zjevu podařilo se C. N o rd m an n o v i v P aříž i. V y še třil, že o p tic k ý te le g ra m , jen ž nám nese sv ětlo o zatm ěn? hvězdy, m á d o su d n ep o v šim n u to u zv láštn o st. Č e rv e n á z p rá v a , to je st zeslabení sv ětla červ e n é h o p řijd e o celých 16 m inut d řív e n e ž te le g ra m fialový. Jinak zdálo se N o rdm annovi, že te le g ra m y různé b a rv y jso u shodné. D alší p ro h lo u b e n í tě c h to s tu d ií p o d á v á F lam m arionova ,,L ’ A stro n o m ie " z ú n o ra 1919. O b sa h u je sd ěle n í o p ra cíc h M. M aggini-ho na o b s e rv a to ři flo re n tin sk é . P om ocí svého (dů v tip n é h o fo to m e tru p ro m ě řil celou p e rio d u Algolu d v a k rá t, jednou ve světle červeném (645 ,«/<) a p o d ru h é v m odroíialovém (412 u u ). O bě k řiv k y jso u p ro ti sobě po su n u ty , jakoby červený tele g ra m p řišel asi o č tv r t hodiny d řív e než m odrofialový. Ve lik o st to h o to časo v éh o in terv alu lze n ejlépe zjistiti pom ocí o b o u hlavních m inim ; červ en é n a sta n e asi o 17. m inut d řív e než m o d r o fialové. K řivky n ejso u v šak sh o d n é ; ta to m ěřen í js o u ta k jem ná, že n a in terp o lo v an é k řiv ce sv ě te ln ý c h změn lze b e zp e čn ě o d h a d ov ali se tin y hvězdné tříd y . Rozdíl o b o u křivek o b rá ž í se v n á sled u jící tabulce, k d e d ů siedně p ře d n í záv orka v ěn o v án a b a rv ě červ en é, zadní m odrofialové. P rv n í číslo v závorce u d áv á čas, d ru h é hvězdnou tříd u . H lavní m in im u m : (— 5 m, 3.40); ( + 1 2 m, 3.66). Jeho z a č á te k : (— 4 h 57 m, 2.24); (— 4 h, 26 m, 2.33). Jeh o k o n e c : ( + 4 h 48 m, 2.22); ( + 4 h 49 m , 2.32). V edlejší m in im u m : ( + 3 4 h 24 m, 2.30); ( + 3 5 h 00 m, 2.38). Jeh o z a č á te k : ( + 2 9 h 36 m, 2.24); ( + 2 9 h 36 m , 2.34). Je h o k o n e c : ( + 3 9 h 12 m, 2.24); ( + 3 9 h 12 m, 2.34). Č asové údaje p ro v e d le jší m inim um jso u d o sti n e jisté p ro jeho n e p a tr n o s t; lze jen říci, že v ed lejší m inim um je st 35 hodin po hlavním . H lavní m inim um tr v á 9 h 45 m ve sv ě tle červeném , ale 9 h 15 m ve sv ětle m o d ro íialo v ém . Rozkm it zm ěny červeného sv ě tla je st m en ší n e ž ro z k m it ve sv ětle m odroíialovém . Ale sv í tiv o st červ en á je st v ždy v ě tš í n ež so u časná m odrofialová, oož p la tí ve s ta v u zm ěny i v d obě p řech o d n é. V té to n en í o s ta tn ě sv ítiv o st Algolu stálo u . g
»
Z dá se, že v so u se d stv í v ed le jšíh o m inim a je st o n ějakou se tin u sv ě tle jší n ež v so u s e d stv í m inim a hlavního. N evychází to v ša k ta k zřeteln ě, jako ze s ta rš íc h m ě ře n í J. S te b b in se (1910) pom o cí jeho selénového fo to m e tru . Z jev te n by poukazoval na to , že t r a b a n t buď sv ě tlo hlavní hvězd}' re fle k tu je neb je st te pelným zářen ím jejím rozpálen. Vehni důležitým b o d em na k řiv ce světeln ých změn jso u body o b ra tu na se stu p n é a v z e stu p n é v ě tv i hlav n íh o m inim a. V yjdem e-li o d hlav n íh o m inim a, n aleznem e tam ta n g e n tu vodo ro v n o u . Jedem e-li p o k řiv ce v z h ů ru , s tá v á se te č n a s trm ě jš í a strm ě jš í až k b o d u o b r a tu ; od to h o p o čín aje s trm o s ti zase ubývá, až se te č n a p o d ru h é sta n e s k o r o v o d o ro v n o u . Bod o b ra tu jest tam , k d e n a křivce h lavního m inim a v y p o u k lo st p ře jd e ve v y d u to st. Bod te n šp a tn ě z g ra fu se určuje. Položil bych jej na červené křiv ce na (— 1 h 37 m, 2 99) a ( - f 1 h 39 m, 2-9(j). N a křivce m o dro fialo v é m á s o u řa d n ic e : (— 1 h 40 m, 3.20) a ( - f -lh 4 8 rri, 3.24). P ro to ž e A lgoia již o d r. 1782 p o zo ru jem e, vím e o jisté n e ro v n o sti ve sledu m inim . C h an d ler c h tě l ji vysv ětliti pohybem dvoj hvězdy k o l tř e tíh o tělesa, T isse ra n d stá č e n ím č á ry absid. N e ro v n o sti p erio d y A lgolu věnoval p o d ro b n o u stu d ii J. Hellerich (1919) v „ A stro n o m . N a c h r.“ č. 5007. C h an d lerů v vzorec prC, p ře d p o v íd á n í m inim odchyloval se r. 1914 již o víc n e ž půl d ru h é h c d in y o d s k u te č n o sti. P říč in a b ude asi v tom , že C h an d ler p o k lád al dle Schbenfelda sv ě te ln o u křivku Algolu za neso u m ě m o u . S ta rš í p o z o ro v á n í a n o v ě jší velmi p ře sn á S teb b in so v a však n e so u m ě rn o st tu n e p o tv rd ila. P ro to odvodil si H ellerich n e ro v n o s t znova, o p íra je se o číselný m a te riá l C handlerův', až k p ř í to m n o sti doplněný. Nalezl dvě n e ro v n o s ti: P rv á o b n á ší -{-0 1266 sin. 0 01786 (n — 176) dnů. T e n to člen najisto p o h y b em č á ry absid v y sv ětliti nelze. Z a m p litu d y lze to tiž v y p o č íta ti v ý s tře d n o s t tra b a n ta , jež vychází ro v n a 0 1 3 . Ale vý s tř e d n o s t lze ta k é p o č íta ti n a základě sp ek tro sk o p ick ý ch p o z o ro vání. U d áv á se 0 0 2 —0 00. T o z n am en á: ry ch losti A lgolu, po čítan é na, zák lad ě zm íněné p říliš veliké e x c e n tric ity nelze sro v n a ti s p o zorovaným i radiálním i ry ch lo stm i. D ále je st h o rn í člen p eriodický s p erio d o u 158-3 ro k ů . Žádá pak existenci dalšího členu v ne ro v n o sti s p erio d o u poloviční. D alší člen sice e x istu je ; v am pli tu d ě se žádaným souhlasí, ale m á za p erio d u asi jen »/*, to tiž 32-3 let. — K onečně, v době, k d y S te b b in s objevil vedlejší m inim um p rá v ě u p r o s tř e d mezi d v ěm a so u sed n ím i hlavním i, m ěl b ý ti ča so v ý intervall o d hlavního k slab ém u o 5-5 hod. delší než od vedlejšíh o k hlavním u. D ru h á n e ro v n o st H ellerichova o b n á š í + 0 0119 sin. 0 0S762 ( n — 188) dnů. T e n to člen sp íše b y m ohl b ý ti o d s tá č e c í čá ry absid za 32-3 ro k ů . P oukazuje na ex c e n tric itu 0 013, což by se dalo se sp e k tro sk o p ic k ý m i e x cen tricitam i sro v n a ti. J e st d rá h a Algolu s k o ro k ru h o v itá , p ro č e ž ex c e n tric itu nelze sta n o v ití s m enší
s tře d n í chybou než asi + 0 0 2 . T a k é poloha č áry absid, jež se ro v n ě ž u s k b r o k ru h o v é d rá h y šp a tn ě u rču je (s ch y b o u ± 24° b a + 33°), n e o d p o ru je sp e k tro sk o p ic k ý m p o zorováním . N á m itk a s c h á zení perio d ick é n e ro v n o s ti d ru h é h o řá d u zde o d p a d á , p ro to ž e její am plituda o b n á ší jen jednu tisícinu. T a k é p eriodický vliv na ry ch lo st tě ž iš tě u ta jí se v p o zorovacích chybách p ři sta n o v e n í po su v ů s p e k trá ln íc h čar. O ba invervaly o d hlav n íh o m inim a k ve dlejším u liší se jen o 20 m in., což p ro n e p a trn o st vedlejšího m i nim a . 0 0 6 m a jeho více než dev itih o dinné trvání se zakryje v chybách pozorovacích. R ozhodující b u d e ov šem , podaří-li se sp é k tro sk o p e m zjistiti, že č á ra ab sid za p erio d u o 00876° se o to čí. P ro to ž e Schlesingenova d rá h a O pírá se o číselný m ateriál z r. 1906 7, b ude vhodným časem ro k o p erio d y vzdálený 1922/3. P ro v y sv ětlen í p rv é n e ro v n o sti bud em e zajisté v p ře d n í řad ě p o m ý šleti na s ta rý n á v rh C han d lerů v . Z dánlivé k o lísá n í sv ě te ln é p erio d y p ro p o zem sk éh o p o zo ro v atele n astan e tak é, k d y ž so u sta v a Algol — tra b a n t ja k o celek k ro u ž í kol tě lesa tře tíh o . M ění se tím d élka tr a ti, k te ro u m u sí sv ětlo uraziti, aby se dostalo do n a še h o oka. T o p ů so b í ste jn ě na hlavní i vedlejší m inim a, p ro to ž lze p o m ý šle ti n a výk lad 1. n e ro v n o sti na C h a n d lero v ě základě. Ale i d ru h ý člen dal b y se vyložiti to u to cestou, arci za vho d n ý ch p ře d p o k la d ů o c h a ra k te ru pohybu kol tř e tíh o t ě lesa. R o zh o d n u tí lze č e k a ti od sp e k tro sk o p ick ý ch p o zo ro v án í. R ych lo st tě ž iš tě so u sta v y A lgol -f- tr a b a n t m u sí býti prom ěnlivou. N ení v šak tak é vyloučeno, že naše n á v rh y výkladů vůbec n ejso u o p rá v n ě n y . Z d á se , že p rv n í a d ru h á n e ro v n o st jso u v ja k é si .so u v islo sti. Č íslo 176 a 188 v o b o u závorkách m ohlo b y b ý ti p o u kazem n a to té ž číslo o b ě m a n e ro v n o ste m společné. N áp a d n o je st p řece, že k r a tš í p erio d a je st sk o ro o 1/ 5 delší. Ba i ro z k m ity n ejso u sn a d n a so b ě nezávislé. Snad je st jeden kva d rá te m d ru h é h o , n e b o snad lO tin áso b k em . Že n em ů žem e o celém p ro b lém u m luviti u rč itěji, způsobuje, že Algol b y l v posledním d e sítile tí zan edbáván. M inim a p o zo ru jí se jen p říle ž ito stn ě s p ře s n o s tí sk ro v n o u . N ero v n o sti H ellerichovy p rá v ě p o z o ro v á n í p o sled n ích let nevalně v y ja d řu jí. K p o zo ro v án ím ta k b v ý m 1n e tř e b a velkých p ro stře d k ů . Z de je st vděčn á p ů d a, k d e a s tro n o m -a m a te u r m ůže si získati vážných' vědeckých zásluh.
K arel N o vá k :
Z astronomie neviditelného. Abych m ohl sezn ám iti š irš í v e ře jn o st tře b a se n e jd řív e zm ínili s tru č n ý m i slovy! ° k d o se jen tro c h u zajím á o p říro d n í v ědy sv ětlo pom ocí hran o lu v zák lad n í b a rv y ,
s tím to b ad án ím , je s t jeho základech. K aždý, ví, že lze ro z lo ž ití bílé ze k te rý c h se skládá
a že ta k o b d rž ím e v idm o čili sp e k tru m . Z v lá štn í p řís tr o je k to m u to účelu z h o to v en é n azývám e s p e k tro s k o p y a jsou-li ty to sp o jen y s fo to g ra fic k o u k o m o ro u tak , že lze vidm o p řím o fo to g ra fov ati, sp e k tro g ra fy . V ěda, k te r á se tím to badáním zabývá, jm e n u je se s p e k trá ln í analysou a t v o ř í so u časn ě jeden o b o r astro fysiky. K do b y s e chtěl v to m to o b o ru více o b eznám iti, tom iť d o p o ru č u ji velm i levný a v ý b o rn ý svazek Reclam s U niversal Bib lio th e k N o. 5451—5453 a P h y sik d e r G e stirn e von P ro f. D r. J. B. M essersch m itta. V ětšin ě č te n á řů to h o to časopisu bude zajisté znám o, že v elk ý o p tik F ra u n h o fe r p o zo ro val r. 1815 ve vidm u slunečním čern é čáry, p o něm zvané F ra u n h o fe ro v y , jichž vznik a význam byl o b je v e n 44 let později K irchhoffem a B unsenem . Z a n o rm áln ích o k o ln o s tí zau jím ají ty to F ra u n h o fe ro v y c á ry vždy p ře sn ě u rč itá m ísta ve s p e k tre c h . N a to m to zjevu spo čív ají n aše v ěd o m o sti ohledně p rv k ů , jež se nacházejí ve žhavém sta v u n a Slunci a na stálicích. P odle p rin cip u D o ppler-F izeau-ova vím e, že ty to č á ry se p o šin u jí b u ď sm ěrem k červené a n e b o k fialové části vidm a podle to h o , jestli se zdroj světla, k te r ý sp e k tro sk o picky p o zo ru jem e, o d n ás vzdaluje či k n ám p řibližuje. N a zá klad ě to h o to zjevu se nám p o d ařilo u rč iti ro ta c i Slunce v rů z ných šířk á c h , dále ro ta c i J u p ite ra a p o h y b stá lic ve sm ěru z o r ném . (P o z n á m k a : P o š in u tí tě c h to č a r je s t velm i n e p a trn é . Rych lost sv ě te ln é h o z d ro je m u sí b ý ti velm i značná, aby byla vůbec p a trn a i nejlep ším i a n e jm o h u tn ě jším i p řístro ji.) Po to m to velm i stru č n é m úvodu u p o z o rň u ji č te n á ře na hvězdu .U rsa e m ajo ris. J e s t to M izar, k te r ý s A lcorem tv o ř í pro zdravé, n e o z b ro je n é o k o již ro z lu štite ln o u podvojnou hvězd u . T u to hvězdu 2. vel., tv o říc í oj V elkého vozu, zajisté každý, kdo se zajím á o hvězdné nebe, d o b ře zn á. (Viz ta k é K. A nděl: S ou hvězdí n a š í oblohy.) Již m alým d alekohledem m ůžem e M izara zase ro zlo žití ja k o ž to p o d v o jn o u hvězdu. (J e s t to jedna z nej k rá s n ě jšíc h podvojných hvězd n a ší oblohy!) V ětším dalekohledem sp a třím e je š tě několik m alých hvězdiček m ezi M izarem a Alco rem , ale i n e jm o h u tn ě jším d alekohledem nelze h lavní ko m p o n en tu M izara s p a tř iti jin a k n e ž jako úplně m alou d e stič k u ; o d b o rn ě ře čeno nelze ji o p tic k y rozložití. O to m to slunci nevěděli bychom ničeho, k d y b y ch o m nem ěli s p e k tro g ra fu . T e n to p o d ivuhodný p ří s tr o j n á s nejen o to m pouču je, z k te rý c h žh avých p rv k ů se skládá hlavní k o m p o n e n ta - M izara, n ý b rž nám tak é p ro z ra z u je existenci je ště d ru h é h o , n ám d o su d nezn ám éh o , velk ého slunce, jakož i jiné té m ě ř n e u v ě řite ln é s k u te č n o sti, jak ih n ed popíši. H v ěz d á rn a c a m b rid ž sk á v S e v e rn í A m erice zabývala se ke konci o sm d e sá tý c h let m in u léh o s to le tí fo to g ra fo v á n ím s p e k te r n ě k te rý c h jasných hvězd. K tě m to hvězdám náležel tak é M izar, je h o ž sp e k tro sk o p ic k é snímky' b y ly získány v různých dnech ro k ů 18S7 až 1889. (Dokončení )
V íra ve F albova p ro r o c tv í p o v ě trn o sti u d rž u je se hou žev n a tě nejen v širších v rstv á c h lidových, ale i v k ru zích intelligence P ro fe s o r H anzlík poukázal již n ejed n o u v denních listech a v p ře d n á šk á c h na n e u d rž ite ln o st té to m e th o d y , p ro to ž e F alb nic n e dokázal, k d ežto F albovi bylo dokázáno, že nic neobjevil. Ale nic p látn o , n ě k te r é n aše d en n í listy n e o p o m íje jí p rav id eln ě m ěsíčně vydávati Falb o v y p ře d p o v ě d i ve sp o je n í s jiným i astrologickým i článkjr. P o d n ě t k to m u to článečku zavdala m ně zp rá v a v denních listech p ře d vánocem i u v e ře jn ě n á z Lidové h v ě zd á rn y v P a rd u b i cích. H v ězd árn a ohlašo v ala v elk ý kritický den podle Falba na H o d vánoční a žád á sd ě le n í zv láštn ích k ritick ý ch p o v ě trn o stn íc h ú k azů v tě c h to dnech. N ač to to p ro v o lá n í? N em o h u p řece p o v ažovati L idovou hvěz d á rn u za zastaralo u , n ev ěd eck o u in stitu ci a m ysleti si, že s b írá do k lad y k d o tv rz e n í to h o , co m ěl Falb učiniti a co věda u ž dáv n o poh řb ila. D om nívám se ted y , že p a rd u b ic k á h v ě z d á rn a s b ír á m ateriál na to , aby u k ázala n e g a tiv n í p ů so b n o st k ritických dnů. H v ězd árn a v šak nečiní d o b ře , že p ro v o lá n í dala do novin a n e p ra v í výslovně, k jakém u účelu s b írá p o z o ro v án í v kritickém dnu k o n a n á . C o t o m á za n á sle d e k ? P rů m ě rn ý č te n á ř m usí kons ta to v a ti: Falbova th e o rie žije, n eboť se jí zab ý v á hv ězd árn a. O sv átcích b y lo klidné, b y t n ev líd n é po časí, žá d n ý kritický den. Byly ovšem leto s n ep řízn iv ější dny, ačkoliv n eb y ly podle F alba vůb ec a n eb o ne v té síle k ritic k é jako 25. p rosince. — Kdo pop u larisu je, b e re na seb e v elk o u z o d p o v ě d n o st! M y č te n á ři „Ř íše hvězd“ i členové a stro n o m ic k é sp o lečnosti m u sím e s tá ti na jiném sta n o v is k u a b ý ti kritickým i. V ěda je nám s v á t á a n ež n ě ja k ý p ro b lé m p ro h lá sím e za vědecký, m u sím e ho k ritick y p ro zk o u m ati. N eb u d em e tací, jak byl F alb sám a pov ažo v ati za d o k ázan o u věc u ž tím , když řeknem e s to k r á t „m u sí to tak b ý t“ . Č íselných dokladů ž á d e jm e ! P ro ti Falbovi napsal p o lem ik u již v letech d ev ad esátý ch v í d e ň sk ý m e te o ro lo g P e rn te r. P o n ěv ad ž F alb tv rd il, že kritické dny p ro je v u jí se nejvíce v d eštích , ale n a p o h y b u tla k o m ě ru a vln ěn ě tlak o v ém (cyklonách) m u nezáleželo, Zkoušel P e rn te r m a teriá l srá ž k o v ý . K ritické jsou podle F alba p řed ev ším každý den úplňku a n o v éh o m ěsíce. K ritické dni 1. řá d u ro z šiřu jí p ů so b n o st az n a 3 dny p ře d i p o onom hlavním dnu. Falb te d y p řip o u ští, že v k te ré m k o liv z tě c h to Tmi dnů m ůže n a s ta ti nepohoda. Tím se ov šem p o čet k ritick ý ch d n ů v roce značně rozm noží, což nen í na p ro sp ě c h m eth o d ě. P e r n te r se č íta l srážkyr n am ěřen é na v y b ra -
n ý tfi stan icích ra k o u sk ý ch za 3 lé ta a rozdělil na dvě sk u p in y : so u h rn s rá ž e k (v m ilim etrech) ve dnech kritických a so u h rň srá ž e k v ste jn é m p o č tu dní n ekritických. V ýsledek ukazuje ta b u lk a : rok 18&3 1889 1890 celkem dny k ritic k é . . 17.184 16.754 15.022 4S.960 I. dny n e k ritic k é . 16.976 18.138 17.340 52.454 II. K dyby F alb o v y k ritic k é d ny p řin á še ly n ep o h o d u , vyšel by so u č e t 1. m nohem v y šší n e ž so u č e t II. P e r n te r d o stal p o čet cel k e m rovným sp íše dny k ritické b y ly su šší. P e r n te r p o d ro b il dů kladně vědeck é k ritic e celou F a lb o v u th e o rii a vyzval Falba k re plice. Falb n eodpověděl. T a k é jiní m e te o ro lo g o v é F alba odsoudili. K dyž v šak F albova m e th o d a znova oživuje, je st n a ší povin n o s tí z k ritřso v a ti ji znova. D o st m ožná, že i m ezi č te n á ři najde se n ě k te r ý ta jn ý vyznavač F albův, vždyť zd á s e t o ta k p řiro zeným , že M ěsíc p ů so b í n a p o časí a to je základ F albovy m ethody.*) T a to v íra je v lidu hlu b o ce zak o řen ěn a. N echci ji te d y tá k b eze v še h o zatra c o v ati, ab y n evzniklo m ínění, že m e te o ro logové žárlí n a tu to p ra k tic k o u pom ůcku. P ře sv ě d č se te d y o stu p n i n e s p rá v n o sti F alb o v y m ethO dy k ažd ý sá m ! V novinách vycházejí, jak řečeno, p o č átk e m každého m ěsíce F alb o v y p ře d p o v ě d i se seznam em k ritic k ý ch dnů. T e x t tě c h to p ře d p o v ě d í je sm y šle n k o u to h o , kom u záleží n a p o čtu řá d e k . O d p o ru č u ji v y p sati si p o uze d a ta kritických1 dnů, v nichž se m á p ro je v iti n ep o h o d a. S ledujm e p o časí v tě c h dnech a za pišm e si, zdali Falb u h o d l či ne. P ro v á d ě jm e to p řís n ě ; tr e f u označm e 100<>/o, n e z d a r 0°/o, poloviční, n e u rč itý výsledek 50o/o. M o žn o činiti je š tě d alší d ě le n í; d o sti d o b rý výsledek označiti 75°/o, d o sti š p a tn ý 25% , p o d o b n ě jak o je stu p n ic e zn ám e k : velm i d o b rý , d o b rý atd . K ritiďký den sn a d každý p o z n á : nepohoda, vichřice, vánice, p ru d k á b o u řk a , v létě chladné, d eštiv é počasí. (F alb považoval za k ritic k ý úkaz ta k é duhu, co ž je nesm ysl.) Klidné p o časí, o b y č e jn ý sla b ý déšť v k ritickém dn u n e n í tre fa . T u to k o n tro lu p ro v á d ě jm e p o c e l ý r o k . N e z d a r y n e z a m l č u j m e , jak to činil F alb ! N a konci p ř íš tíh o rok!u u d ě lám e so u č e t, p rů m ě r a vyjde-li n á m nejm én ě 80°/o, m ůžem e m luviti o zd aru . F albovi n e p o d a řilo se d o sta ti více n e ž 63<>/o. T o je výsledek šp a tn ý , p o d o b n ý p ra v d ě p o d o b n o sti, k te rá vyšla v ko n tro le P e m to v ě , jenž d o sta l 4 9 % ; v ždyť předpovím e-li jednoduše, že z ítra b u d e ta k o v é p o č a sí jak dnes, d o stan em e podle Kleina 65% , víc n e ž Falb získal v n e jle p ším p říp a d ě . V yčkejm e tedy, b u dem e-li m íti více z d a ru n e ž m ěl F alb i P e rn te r. A L idovou h v ě zd árn u v P a rd u b ic íc h p ro sím e, aby podobným i zpráv am i n eoživovala F alb o v a p ro ro c tv í, b o h u d ík z našich denních *) M ěsíc má snad vliv na počasí, ale docela podružný! Vlny neklidu v ovzduší jím vyvolané jsou k vlnám jinými m eteorologickým i činiteli způsobeným jisté v takovém poměru jako rozčeřená hladina rybníka k rozvlněném u moři.
listů pozvolna m izícího. Bylo-ii účelem oné z p rá v y n a b á d a ti ke k o n tro le F albových p ro g n o s, n e sta č í výzva ke zkoum ání jed n o h o k ritic k é h o o b d o b í. S y stem atick á k o n tro la , tý k ajíc í se delší d o b v n ejen n ě k te rý c h „ k ritic k ý c h " dnů, by n ebyla ani dnes zb y tečná. P o p u d k n í je však více n a m ís tě v o d b o rn ém listě jako je na p f. „Ř íše h v ězd ", k d e č te n á ř p o ro zu m í oč jde. Do denních listů by p atřil sp íše výsledek tak o v é zkoušky. OOOOOOOO O CO O OO O O O OO O uO OO OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO
P
Q
o
h
l
e
d
y
gooooooonoooooooooooo
'ooooonooooooooocccooooooaooooooooooooooooooooocdS
N ová k o rn eta 1920 c. (Skjellerup). B e o b ach tu n g szirk u lar d. A. N . čís. 50 ze dne 23. pro sin ce 1920 o h lašu je o b jev en í nové k o m e ty S k jelleru p em ta k to : 1 T eleg ram z C a p e to w n u p ře s B russel a K odaň. 2. K ulatá, v m além d alek o h led u viditelná. 3. K ulatá, p rů m ě r 8’, celková ja sn o st 9 m, jád ro 11 m, 1920, p ro sin e c 13. s tř . čas G r. m ísto a app. ó app. m 12 h 57-4 m C a p e to w n 8 h 55 m 16 07 sec. — 9° 1’ 48" 10 5 p o z o ro v a te l: S k jelleru p . B eo b ach tu n g szirk u lar d. A. N. čís. 1. ze dne 7. ledna 1921 p řin á š í další p o z o ro v á n í té to k o m ety . Z tě c h to b u d e sn ad n e j více zajím ati č te n á ře „Ř íše h v ězd " p o z o ro v á n í z P a d o v y : Ko m eta b yla sp a tře n a jak o m lhavý obláček, k ru h o v ý , n e u rč itě o h r a ničený v p ře d u p o n ě k u d ro z šíře n ý , jeh o ž jasn o st by la odh ad o v án a kolem 10 5 m . B. V iaro. M. Ebell v y p o čítal již p o d ro b n o u ep h em eridu té to k o m e ty Dle jeho v ý p o čtů jso u so u řad n ice té to kO m ety ke dni 1921 leden 31. 12 h s tře d , času G r. ci 11 h 15 m 52 sec <5-}-420 5-8' v elikost 1 19. K arel N ovák. Z á k ry ty hvězd. P ro m ěsíc leden a ú n o r v y p o četl náš člen p. Vilém N o v ák z Jičína ty to v ý zn ačn ější z á k ry ty h v ězd M ě sícem : Datum: , q?1
Vel. Hvězda:
Č. středoevr. Z. ú. vstupu
Č. středoevr. Z. ú. výstupu
h m o h m o leden 22. X Blíženců 36 11 12 5 156 11 52 8 213 leden 30. a Vah 2-9 14 2-8 175 15 1 5 287 únor 18. 26 Blížen. 52 6 53 2 153 7 56 4 260 V ýpočet p ro v ed en je st p ro p rů se č ík stře d o e v ro p sk é h o [po led n ík u s 50° (severní ro v n o b ě ž k o u ; p řib ližn ě p la tí i p ro jin á m ísta v českých zem ích. C as č ítá n je st astro n o m ick y , p o čínaje polednem . Z en ito v ý úhel (Z. ú.) p o č ítá se od n e jh o ře jšíh o b o d u m ěsíčního o k ra je v levo dokola; u rču je, kde hvězda zm izí a s e
zase objeví, ja k zřejm o, jso u z á k ry ty jasn ějších hvězd úkaz dosti vzácný. J a k veliké jso u skv rn y sluneční, je-li je vidžti p ro stý m okem ? P rů m ě r n a š í zem ě m ě ří 12.742 k in . Ve vzdálenosti slu n ečn í (sjtřed. vzdál. 145 mil. km ) je to 17” 6. A by v šak bylo viděti skvrínal slunečn í pou h ý m o k em , m usila b y m ě řiti aspoň 50” , čili jinými sk>vy: sk v rn a sluneční je te p rv e te h d y viditelná pouhým okem , je-li její p rů m ě r ro v en aspoň tro jn á so b n é m u p rů m ěru zem ském u. N a fo to g ra fii Slunce v p rů m ě ru 50 m ilim etrů m ě ří ta k o v á skvrna 1 mm (ve s k u te č n o sti 27.790 km). (ť A s tro n o m ie IV. 1920.) N ávod k m e te o ro lo g ick ý m p o zo ro v án ím p rá v ě vydal Čs. s tá tn í ú stav m e te o ro lo g ic k ý v Praze-11. u K arlova č. 3. I. část všeob sestav il D r. Alois G re g o r, a siste n t čs. s tá tn íh o ú stav u m eteorolo g ick éh o v Praze-11. Lze o b d rž e ti za p řed em zaslaný o b nos Kč 12— p řím o o d čs. s tá tn íh o ú sta v u m e te o ro lo g ic k éh o v P raze-II., u K arlova č. 3. — T a to p rv n í v še o b ecn á č á st o b sa h u je pokyny platné p ro v šechna p o z o ro v á n í m et. a je p řís tu p n a i n eo dborn ík ů m , m ilovníkům p říro d y , zajím ajícím se o p o v ě trn o s tn í úkazy. Č esk a astro n o m ick á sp o lečn o st v P raze v řele d o p o ru ču je tu to již dlouho p o strá d a n o u a o jed in ělo u publikaci v českém jazyku k ažd ém u , kdo se jen tro c h u zajím á o p o zo ro v án í p o v ě trn o sti. Z ejm éna b y nem ěl sch ázeti te n to „N áv o d k m eteorologickým pozoro v án írn “ v žádné i se b e m e n ší k nihovničce a m até ra-a stro n o m a . ooooooooc ^oooooooooooooocoooooocx. coooooooooooooooo OOOOO O OO O O O OO O O OS
10COOC)0 0 3 0 0 0DCXOOOOoř
„
Z .P F C ÍV Y
v
O D O I C C n O S l l.
q
T QOOOOOOOOOOOOOO
goOOOOOOCOOOOOOOOCOOO
XOOOOOOOOOOOOOOa * X n n n n f j n i y j rrfx y y n Q fT fj OOOOOOOOCCOOOOOOOQOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOQO
S tav členstva. S p o lečn o st č ítá do konce ledna 1921 již, 500 členů. 25 Zakládajících, 107 p řisp ív ajících , 368 činných. Ň oví členové zak lád ající: D r. ja n B rzo rád , řed itel p a n stv í paarských v Jinonicích, Ph. M r. A nt. L ie g e rt z P ra h y (dosud činný člen), sl. M arie š íb lo v á z B rna (do su d čin. čl.), r e d a k to r V ěstníku lido výchovy Alois M arek z H a b rů a Vlad. T om íček, p o št. assisten t z N ových Z á m k ů (dosud čin. čl.). P řísp ě v k y . Z a p ra v k ažd ý sv ů j člensky' p řísp ěv e k i s p ře d platným na Ř íši hvězd p ř e d e m n ejm én ě ve dvou sp lá tk á c h . T ěm , k d o ž n ezap latí, n eb u d e časopis posílán vůbec. N en í ovšem pod m ín k o u čllen stv í o d e b írá n í časopisu. T abulku p ře d p la tn é h o (viz v p ře d u ! D o tazn ík . Kdo je š tě neposlal z p ráv u svoji, učiň ta k ihned! A stronom ická, z p ráv a. T e n to k rá te n ep řik lád ám e a stro n . zprávy, p ro to ž e b u d e u v e ře jn ě n a v A stro n . ro čen ce 1921, k t e r á p ro s tě nem ůže ch y b ěti v p o m ů ck ách p o řá d n é h o a m ateu ra. S tan o v y S polečnosti zasílám e k ažd ém u vyplaceně za před em zaslaných 1 K 50 h (ve znám kách). P ře d n á š k y . II. cyklus lidových p ře d n ášek čítá celkem 11 ve čerů. P ře d n á š e jí p p .: J. Šikl (3 před.), D r. N ušl (1), ing. Štych (3),
ing. P e trá k (1), p ro f. Z denek (1) a J. K lepešta (2). P ře d n á ší se vždy v e s tř e d u o d 19. ledna d o 30. b ře zn a ve fysikálním sá le české techniky n a K arlově nám . Z a č á tek p ře d n á šk y v 7*/* hod. večer. E insteinův p rin cip re la tiv ity . S tu d ie k ritic k á . Napteal inženýr J. S kokan. Nakl. V. S te in h a u se r v Plzni. N a te n to n ed áv n o v y d aný spisek o d p o v í p ro f. d r. N u šl v Ř íši hvězd. Astron. ročenka 1921 d osud n e v y š l a p ro tiskové o b tíž e . S ta n e se ta k v n ejb ližší době. K do objednal, d o stan e ji ihned. D ary . P an H. Jirá n e k ze Žel. B rodu věnoval S polečnosti K 53.—, p. E rh a rt K 3.—, p. V yhlídko K 5.—. D ík! K nihovně věnoval o p ě t n áš s tá lý p řízn iv ec s p is y : R ichard P r o k to r : A N ew S ta r A tlas; E in ste in : U ber die specielle und die allgem eine Relativ itá ts th e o r ie ; E. S tu d y : Die realistisch e W eltan sich t u n d die L ehre vom R au m e; S tro u h a l-N o v á k : O p tik a ; G e o rg e H o w a rd D arw in : E bbe und F lu t; D r. B e rc h h o ld : H and lexikon d e r N a tu rw isse n schaften und M edicín. Ing. Ja r. Štych věnoval 12 sta rš íc h ro č n ík ů Siria. L egitim ace n a še jso u trv a lé , n e b u d o u k a ž d é h o ro k u v y m ě ňovány. P řed p o k lá d á m e , že členové se u n i s n e b u d o u íměniti ta k jako ve spolcích politických n eb o zábavních. — Č lenové z P ra h y b y m ěli k u leh čen í ag en d y sp o lkové v y řizo v ati sv o je v ě d p o k u d m o žn o o so b n ě v n a š í kanceláři.
Č lenové Č esk é astron. společnosti v Praze. (Pokračováni.) N oví členové čin n í: N epokoj Josef, technik, Zižkov. Dr. N orthoff Vilém, advokát, Praha. Kulhavý Jan, Praha. Inž. Klier Emanuel, Plzeň. Trázníková Růžena, Praha. Koudelka Frant., profesor, Praha. Inž. Buchar Josef, Klimštice. M UC. Šimandl Em., Praha. Čížek T heodor, studující, Praha. Roček Antonín, studující, Praha. Kořínek Vladimír, studující, Praha. M UDr. Havlín Viktor, Kladno. N yč Karel, abs. obch. šk., 2ižkov. V yhlídko J., rolník, Dlúhé. Kudmáč K., insp. st. d., Nymburk. Dr. Štěpánek Josef, profesor gymn., Klatovy. Burghart Frant., farář, Lužany. Fremr Frant., úředník, Chválenice. Pilbauerová Albína, odb. učitelka, Praha. Bervic Rudolf, studující, H áje. Havránek Fr., správce, Prostějov. Ondra Jan, studující, Praha.
Inž. Venci Václav, Praha. Ooňa Karel, Praha. Buchar Emil, H . N o v . V es. Rendla Fr., posl. st. inž., Praha. T ejčka M., kontr. spoř., J. Hradec. Langstein Jiří, studující, Praha. Kříž Fr., as. čes. tech., Sm íchov. Dr. Schneider R., red. stát. ústavu m eteorolog., Praha. Malina Mil., studující, Praha. M UDr. V ožický L., Spálov. Prof. Koukal E., Sušice. P řispívající: Pelcl Stan., obchodník, Vinohrady. Večeřa Alois, O lom ouc. M U C. Prchal Josef, Praha. Černay Ludvík, vrch. úř., Praha. M UDr. Rejthárek St., Kr. M ěstec. M UDr. Pivoňka Otomar, Plzeň. Senk Jindřich, nadp. v. zem. ú s t , Praha. Trnková Marie, Praha. JUDr. V avřínek Prokop, Praha.
Majitel a vydavatel Česká a s t r o n o m i c k á společnost v Praze, 15. — Tiskem knihtiskárny Štorkán a spol., Žižkov, Husova třída č. 68.
