Analýza změn slovenského daňově-dávkového systému ve směru zlepšení situace na trhu práce

M ASARYKOVA

UNIVERZITA

Ekonomicko-správní fakulta

Studijní obor: Veřejná ekonomika a správa Studijní směr: Veřejná správa

Analýza změn slovenského daňově-dávkového systému ve směru zlepšení situace na trhu práce Analysis of tax-benefit system changes towards improving labour market situation

diplomová práce Autor:

Vedoucí diplomové práce:

BC. MICHAL SKŘIVÁNEK

ING. ROBERT JAHODA, PH.D.

Šumperk / květen 2010

Jméno a příjmení autora: Název diplomové práce: Název práce v angličtině: Katedra: Vedoucí diplomové práce: Rok obhajoby:

Bc. Michal Skřivánek Analýza změn slovenského daňově-dávkového systému ve směru zlepšení situace na trhu práce. Analysis of tax-benefit system changes towards improving labour situation. veřejné ekonomie Ing. Robert Jahoda, Ph.D. 2010

ANOTACE Hospodářská politika ovlivňuje ekonomické procesy i chování trţních účastníků. Zajištění cenové stability a dosaţení vysoké zaměstnanosti tvoří její základní cíle. Slovenská republika zahájila v roce 2004 reformu daňově-dávkového systému se záměrem vytvořit podmínky pro dlouhodobý růst slovenské ekonomiky a zaměstnanost. Tato práce se zabývá hospodářskou politiku v oblasti daní a vybranými sloţkami sociální politiky (sociální zabezpečení a zaměstnanost). Jejím předmětem je vztah daní, dávek a slovenského trhu práce. Cíl práce tvoří analýza provedených změn daňově-dávkového systému se zaměřením na dopady na slovenský trh práce, zejména dlouhodobou nezaměstnanost. Výchozí rámec tvoří deskripce vývoje slovenského trhu práce a jeho základních ukazatelů do zmiňovaných reforem.

ANNOTATION Economic policy influences economic processes and markets participants’ behaviour. Its main objects are providing price stability and attaining high employment. Slovakia has begun reform of a tax-benefit system aimed to set up conditions for long-term growth of Slovakia’s economy and employment in 2004. This thesis is engage in economic policy in the tax area and chosen components of social policy (social security and employment). Subject of the paper is relation between taxes, benefits and Slovakia’s labour market. The aim of the thesis is to analyse realised changes of Slovakia’s labour market with focus on the long-term unemployment. Basic framework is created by description of the Slovakia’s labour market and its main indicators till above mentioned reforms.

KLÍČOVÁ SLOVA Trh práce zaměstnanost (dlouhodobá) nezaměstnanost fiskální politika daňovědávkový systém daňová reforma rovná daň sazba daně sociální zabezpečení dávky.

KEYWORDS Labour market employment (long-term) unemployment tax reform tax rate social security benefits.

tax-benefit system

flat tax

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci „Analýza změn slovenského daňově-dávkového systému ve směru zlepšení situace na trhu práce.“ vypracoval samostatně pod vedením Ing. Roberta Jahody, Ph.D. a uvedl v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Šumperku dne 21. června 2010. ________________________________ vlastnoruční podpis autora

PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych velmi rád poděkoval Ing. Robertu Jahodovi, Ph.D. za poskytnuté konzultace, cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této práce.

Obsah ÚVOD ..................................................................................................................................................................... 9 1

DAŇOVÉ A DÁVKOVÉ SYSTÉMY, DANĚ (DÁVKY) A TRH PRÁCE............................................. 12 1.1 CÍLE DAŇOVÝCH A DÁVKOVÝCH SYSTÉMŮ VE VYSPĚLÝCH ZEMÍCH ...................................................... 12 1.2 ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ SOUVISLOSTI TRHU PRÁCE.............................................................................. 20 1.3 VLIV DANÍ NA NABÍDKU PRÁCE A POPTÁVKU PO PRÁCI .......................................................................... 22 1.4 DÍLČÍ ZÁVĚR .......................................................................................................................................... 24

2

SLOVENSKÝ TRH PRÁCE DO REFOREM V ROCE 2004 ................................................................ 26 2.1 VYBRANÉ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ NABÍDKU PRÁCE A POPTÁVKU PO PRÁCI............................................ 27 2.2 ZAMĚSTNANOST, ÚROVEŇ A VÝVOJ ....................................................................................................... 32 2.2.1 Vývoj a charakter zaměstnanosti ............................................................................................... 32 2.2.2 Míra zaměstnanosti.................................................................................................................... 34 2.3 STRUKTURA A PRŮBĚH NEZAMĚSTNANOSTI ........................................................................................... 37 2.3.1 Skladba, charakteristiky a vývoj nezaměstnanosti ..................................................................... 38 2.3.2 Míra nezaměstnanosti ................................................................................................................ 43 2.4 DÍLČÍ ZÁVĚR (VČETNĚ IDENTIFIKACE PROBLÉMŮ TRHU PRÁCE SR) ....................................................... 47

3

ZMĚNY DAŇOVĚ-DÁVKOVÉHO SYSTÉMU SR A JEJICH DOPADY NA TRH PRÁCE ............ 51 3.1 SPOLEČENSKO-EKONOMICKÝ KONTEXT ZMĚN SYSTÉMU ....................................................................... 51 3.2 ZMĚNY DAŇOVĚ-DÁVKOVÉHO SYSTÉMU SR ......................................................................................... 55 3.2.1 Konkrétní změny daňového systému .......................................................................................... 57 3.2.2 Změny systému sociálního zabezpečení ..................................................................................... 61 3.3 PŘEDPOKLÁDANÉ A SKUTEČNÉ DOPADY REALIZOVANÝCH ZMĚN .......................................................... 69 3.3.1 Fiskální dopady reformy ............................................................................................................ 69 3.3.2 Trh práce, zaměstnanost a nezaměstnanost ............................................................................... 72 3.4 DÍLČÍ ZÁVĚR .......................................................................................................................................... 82

ZÁVĚR ................................................................................................................................................................. 85 POUŢITÉ ZDROJE ............................................................................................................................................ 89 SEZNAM TABULEK .......................................................................................................................................... 95 SEZNAM GRAFŮ ............................................................................................................................................... 96 SEZNAM ZKRATEK ......................................................................................................................................... 97 SEZNAM PŘÍLOH.............................................................................................................................................. 99 PŘÍLOHY........................................................................................................................................................... 100

Úvod Trh práce představuje nedílnou součást ekonomického prostředí zemí s trţním hospodářstvím. I kdyţ vykazuje určitá specifika, působí zde standardně trţní mechanismus. Základní funkcí trhu práce je – podobně jako v případě trhů jiných výrobních faktorů – zajišťovat efektivní alokaci omezených zdrojů a vytvářet tak podmínky pro efektivní výrobu. Vývoj na trzích zboţí a sluţeb se promítá do změn poptávky po práci a nabídky práce na trhu práce (resp. trzích práce). Vzájemné působení nabídky a poptávky po práci můţe mít různé důsledky – jedním z nich je (nedobrovolná) nezaměstnanost. Jistá míra nezaměstnanosti patří mezi běţné doprovodné projevy fungování trţně orientovaných ekonomik. Za určitých podmínek však můţe nezaměstnanost znamenat váţný problém, který má nejen ekonomické dopady. Tyto předpoklady ale nelze paušálně vymezit konkrétními hodnotami. Obecně však lze říci, ţe společenským problémem se nezaměstnanost stává, překročí-li celková míra nezaměstnanosti určitou hranici a (nebo) má převáţně dlouhodobý charakter. Obtíţe s sebou přináší rovněţ strukturální nezaměstnanost, která signalizuje komplikace v některém sektoru, resp. odvětví hospodářství. Nezaměstnanost můţe dále vykazovat výrazné regionální rozdíly anebo převaţovat v určité sociální skupině, resp. skupinách ohroţených na trhu práce. Kromě vývoje na jiných trzích ovlivňuje trh práce nastavení daňového a dávkového systému. Ačkoliv jde o dva samostatné systémy, které mají odlišné základní cíle a primárně souvisí s rozdílnými politikami státu (tj. daňovou, resp. sociální), je ţádoucí, aby ve vztahu k podpoře ekonomického růstu a motivaci k práci byly jejich úpravy či reformy provázány a dané systémy působily souladně. Dávkový systém by tedy především neměl narušovat záměry hospodářské politiky, současně však nesmí přestat plnit příslušné sociální funkce. Struktura daňových systémů můţe být v jednotlivých zemích velmi odlišná, rovněţ tak jejich celkové působení na trh práce, resp. poptávku po práci a nabídku práce. Kromě celkové úrovně zdanění je tedy potřeba sledovat i sloţení daňového mixu. V konstrukci daňového systému se samozřejmě odráţí historický vývoj země, její kulturní tradice, ekonomická vyspělost, včetně politických a sociálních vlivů. Daňový systém tak často plní i jiné neţ ekonomické cíle (resp. cíle daňové politiky). Obdobně jsou na tom systémy sociálního zabezpečení, které opět plní i jiné neţ čistě sociální cíle. Optimálně by měly zohledňovat vývoj ostatních sfér společnosti. Pohled na práci jako výrobní faktor a na trh práce se během vývoje ekonomického myšlení průběţné měnil. Obdobně docházelo k rozvoji daňové teorie a změnám daňové politiky. Důsledkem je názorová různorodost, zvláště při srovnání keynesiánské školy a liberálních ekonomických směrů (neokonzervatismus, monetarismus či ekonomie strany nabídky s ozdravnou daňovou politiku v podobě posílení váhy nezdaněných důchodů). Současná daňová politika pouţívá principy zaloţené na neokonzervatismu i (neo)keynesiánství, především ve fiskální stabilizační politice v krátkém období.1

1

KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. 4. aktualizované vydání. Praha: ASPI, 2006. 279 s. ISBN 807357-205-2. s. 32 a 41.

9

Vlády se v rámci hospodářské politiky snaţí realizovat takovou politiku trhu práce, která směřuje k růstu zaměstnanosti a sniţování nezaměstnanosti. Zde se jiţ samozřejmě dostáváme do oblasti politického procesu, v němţ se prolínají mj. teoretická východiska různých ekonomických proudů s politickou orientací a ideovými principy jednotlivých politických stran. Výsledek je tedy v zásadě určitým kompromisem. V případě trhu práce přitom nejde pouze o ekonomické důsledky, ale také sociální dopady. Účinek realizovaných politik závisí dále na faktorech ovlivňujících daňový přesun a dopad (tj. elasticita nabídky/poptávky, charakter a významnost trhu, otevřenost ekonomiky a časový faktor). Působení těchto faktorů můţe způsobit (vládou nezamýšlenou) modifikaci účinků realizovaných opatření hospodářské politiky. Z makroekonomického hlediska je zaměstnanost a potaţmo nezaměstnanost obecně ovlivňována pomocí zaměření hospodářské politiky na růst výkonu hospodářství. Základním nástrojem fiskální politiky – na příjmové straně státního rozpočtu – jsou čisté daně, které na cíle stabilizační (makroekonomické) politiky působí prostřednictvím změn agregátní poptávky a agregátní nabídky. V rámci expanzivní fiskální politiky pak pokles zdanění představuje opatření zaměřené na stimulaci růstu výkonu ekonomiky. Z hlediska výsledného dopadu je rozhodující, jaká je pozice skutečného výkonu ekonomiky vůči úrovni potenciálního produktu. Je-li na potenciálním produktu, vyvolá expanze zejména růst cenové hladiny (nemusí platit, pokud sníţení daní vyvolá posun agregátní nabídky doprava). Jde však o krátkodobé účinky, dlouhodobé určuje vertikální křivka agregátní nabídky; nastane-li úplný efekt vytěsnění, úroveň produktu ani zaměstnanosti se nemění, roste však cenová hladina. Hospodářská politika však není jediná, která ovlivňuje situaci na trhu práce. Významným faktorem je sociální politika, včetně vzdělávací politiky. Sociální politika a s ní spojená určitá míra redistribuce je standardní součástí moderních trţních ekonomik. Vzdělávací politika se podílí na zvyšování kvality lidských zdrojů, coţ pozitivně působí na produktivitu práce a nabídku práce. Prostřednictvím sociální politiky je realizována redistribuční funkce státu, která souvisí s naplňováním sociální spravedlnosti ve společnosti. Rozsah a obsah sociální politiky samozřejmě závisí na jejím pojetí. Protoţe v souvislosti se sociálním zabezpečením jsou spojeny demotivační efekty (jak na příjemce dávek ve vztahu k účasti na trhu práce, tak na subjekty, jemuţ jsou prostředky na realizaci sociální podpory odebírány v podobě daní), je důleţité, jaká je celková míra redistribuce.2

2

MEDVEĎ, Josef a kol. Verejné financie. Bratislava: SPRINT vfra, 2005. 464 s. ISBN 80-89085-32-2. s. 78-79.

10

Předmětem této práce je slovenský daňově-dávkový systém a působení daní a dávek na trh práce, resp. nabídku práce a poptávku po práci. Cíl práce spočívá ve zhodnocení zamýšlených dopadů změn slovenského daňového a dávkového systému realizovaných vládou Slovenské republiky od 1. ledna 2004 za účelem podpory dlouhodobého ekonomického růstu včetně zlepšení situace na trhu práce a v jejich srovnání se skutečnými dopady na trh práce v letech 2004-2008 se zaměřením na oblast dlouhodobé nezaměstnanosti. Výchozí rámec analýzy tvoří jednak část věnovaná daňovým systémům ve vyspělých zemích, ekonomickým souvislostem trhu práce a vlivu daní a dávek na trh práce. Dále deskripce vývoje slovenského trhu práce v období let 1994-2003 společně s identifikací jeho problémů ke konci daného období, příp. v širších časových souvislostech, s navazujícím popisem uskutečněných změn slovenského daňově-dávkového systému zasazených do společensko-ekonomického kontextu.

K dosaţení vymezených cílů jsou pouţity především metody deskripce (kapitola 1 a 2), sekundární analýzy a syntézy (kapitola 2 a 3) a dedukce a indukce (kapitola 2 a 3).

Kapitola 1 se v obecné rovině věnuje daňovým systémům vyspělých zemí. Vymezuje pojem daň, funkce a cíle daňových (a dávkových) systémů. Za reprezentanty vyspělých zemí autor zvolil OECD a EU sdruţující tyto země na mezinárodním, resp. nadnárodním principu. Kapitola podává přehled o společných charakteristikách daňových systémů zemí OECD a EU, včetně zdrojů daňových příjmů, úrovně zdanění a etapách daňových reforem. Dále jsou zde nastíněny základní ekonomické souvislosti trhu práce na mikro a makroúrovni. Závěr kapitoly se zabývá působením daní na nabídku práce a poptávku po práci. Identifikovány jsou jejich účinky na trh práce. Ve vazbě na další etapu daňových reforem je provedena deskripce modelu rovné daně podle Halla a Rabushky. Kapitola 2 se zabývá slovenským trhem práce do zahájení reforem, tedy do konce roku 2003. Vymezuje vybrané faktory, které ovlivňují nabídku práce a poptávku po práci, a podává stručný popis jejich vývoje. Následně je zde proveden popis vývoje základních ukazatelů situace na trhu práce (tj. zaměstnanost, nezaměstnanost a příslušné míry) a jejich rozbor s cílem identifikovat problémy trhu práce, resp. skupiny ohroţené na trhu práce, podle stavu v roce 2003, příp. v kontextu předchozího vývoje. Jako primární zdroj dat slouţí výběrové zjišťování pracovních sil Statistického úřadu Slovenské republiky. Kapitola 3 se zaměřuje na reformu slovenského daňového systému a systému sociálního zabezpečení realizovanou od 1. ledna 2004 vládou Mikuláše Dzurindy. Nejprve však změny uvádí do širšího společensko-ekonomického kontextu včetně závazků Slovenské republiky vůči EU (především ve vztahu k fiskální oblasti a zaměstnanosti). Následuje popis cílů reformy a jejích hlavních zásad společně se zavedenými změnami u jednotlivých daní a sloţek sociálního zabezpečení, včetně srovnání se stavem v roce 2003. Tím je vytvořen výchozí rámec pro analýzu dopadů zavedených změn na slovenský trh práce, která se zaměřuje zejména na dlouhodobou nezaměstnanost.

11

1

Daňové a dávkové systémy, daně (dávky) a trh práce

1.1

Cíle daňových a dávkových systémů ve vyspělých zemích

Daň definujeme jako povinnou, nenávratnou, neúčelovou, neekvivalentní a zákonem stanovenou platbu do veřejných rozpočtů. V závislosti na druhu daně jde o platbu opakovanou nebo pouze jednorázovou. Daně velmi úzce souvisejí s naplňováním ekonomických funkcí státu, resp. veřejným sektorem. Nejčastěji jsou uváděny tyto funkce: alokační, redistribuční a stabilizační. Další funkcí prolínající všemi zmíněnými funkcemi je tzv. fiskální funkce. Jejím obsahem je zajistit potřebný objem finančních prostředků do veřejných rozpočtů, jejichţ prostřednictvím dochází k naplňování funkcí veřejného sektoru.3 Mezi daně řadíme rovněţ cla a případně i další platby odváděné do veřejných rozpočtů nebo do speciálních fondů oddělených od veřejných rozpočtů. Tyto peněţní odvody sice nesplňují všechny definiční znaky daně, nicméně některé jejich charakteristiky jsou stejné či obdobné jako v případě daní. Pokud jde o nedaňové vlastnosti, můţeme zmínit např. jistou míru účelovosti či ekvivalence (příspěvky na sociální zabezpečení), anebo skutečnost, ţe platby nejsou odváděny do veřejných rozpočtů, ale do zvláštních fondů (především všeobecné zdravotní pojištění). Do posuzování daňových znaků můţeme také vnímání příslušných peněţních odvodů samotnými občany v pozici daňových poplatníků. V praxi tedy existují různé klasifikace, které pouţívají odlišné členění zákonem stanovených plateb na daňové a nedaňové, a to jak na vnitrostátní, tak mezinárodní úrovni. Danou skutečnost je nezbytné zohlednit především při případných analýzách a mezinárodním srovnávání. Kritéria třídění daní popisují např. Hamerníková4 nebo Kubátová.5 Klasifikaci daní podle Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), která řadí příspěvky na sociální zabezpečení mezi daně (konkrétně skupina 2000) uvádí Kubátová.6 V reálných ekonomikách samozřejmě daně nepředstavují jediný zdroj veřejných rozpočtů, byť mají velmi významný podíl (obzvláště při zahrnutí příspěvků na sociální zabezpečení). Inkaso daní současně nepochází z jedné daně – daňové příjmy jsou získávány v rámci daňového systému. Strukturu daní v daném systému, včetně rozpočtového určení daní, označujeme jako tzv. daňový mix. Pokud jsou zdroje v ekonomice před zdaněním alokovány efektivně, kaţdá daň (vyjma daně paušální) sniţuje uţitek. Naopak, jestliţe původní stav není paretoefektivní, lze vhodně uloţenými daněmi výkonnost ekonomiky zvýšit. Daňový systém bývá obvykle pouţíván také k dosahování jiných neţ ekonomických cílů, jako např. rovnosti, spravedlnosti anebo sociálních či ekonomických zájmů. Jeho nastavení by mělo zajistit minimalizaci nákladů daňových poplatníků na splnění jejich daňové povinnosti a 3

KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. 4. aktualizované vydání. Praha: ASPI, 2006. 279 s. ISBN 807357-205-2. s. 16-19. 4 HAMERNÍKOVÁ, Bojka – KUBÁTOVÁ, Květa. Veřejné finance: učebnice. II. vydání. Praha: Eurolex, 2004. 354 s. ISBN 80-86432-88-2. s. 169-172. 5 KUBÁTOVÁ, Daňová teorie a politika, s. 23 a 27-29. 6 KUBÁTOVÁ, Daňová teorie a politika, s. 23-25.

12

administrativních nákladů daňové správy, včetně zamezení vyhýbání se placení daní a daňových úniků. Vliv daní je však mnohem širší – ovlivňují chování domácností ve vztahu k tvorbě úspor, rozhodování firem o výrobě, nabídku práce, tvorbu nových pracovních míst či investice. U daňového systému se přitom nejedná pouze o úroveň zdanění. Velmi důleţitá je daňová struktura, tj. pouţité daňové instrumenty a způsob jejich kombinace tak, aby ve výsledku systém veřejných financí disponoval poţadovaným objemem daňových příjmů.7 Diskuze ohledně změn struktury daní a ekonomického výkonu se většinou zaměřují na dopady na hrubý domácí produkt (HDP). Jak poukazuje Johansson, ve skutečnosti můţe být obtíţné rozlišit vliv daní na HDP. Politik, které ovlivňují HDP je více, přičemţ jejich působení můţe být synergické, ale i protichůdné. Případné efekty se navíc většinou projeví aţ s určitým časovým odstupem. Dalším faktorem je charakter růstu – z přechodného růstu HDP (třebaţe můţe trvat déle) nemusí být zřejmý dopad v dlouhém období, ačkoliv „některé elementy daňového systému mají pravděpodobně vztah k dlouhodobému růstu“.8 Pozitivní vliv mohou mít např. daně stimulující inovace a soukromé podnikání. Také daně podporující investice mohou vyvolat trvalejší účinek na růst; tento efekt však v delším období slábne. Rozhodování o sloţení daňového mixu a celkové míře zdanění ovlivňuje rovněţ prohlubující se proces globalizace. Daňový systém se stává prostředkem zvyšování konkurenceschopnosti na globálních trzích. Především otevřené ekonomiky musejí při daňových reformách vzít v potaz daňové systémy v ostatních zemích. Mobilita daňového základu zároveň vyvolává potřebu větší mezinárodní spolupráce v oblasti daňové politiky.9 Obecné charakteristiky daní vyuţívaných v daňových systémech se v zásadě neliší. Nicméně konkrétní parametry, pojetí a kombinace daňových principů, daňové sazby a celková úroveň zdanění, vytvářejí v kaţdé zemi specifický systém. Reálné daňové soustavy jsou přitom zaloţeny zejména na kombinaci zdanění důchodu, spotřeby a majetku. Mezi důvody existence více „menších“ daní oproti jedné „velké“ dani patří především spravedlnost a efektivnost.10 Kubátová poukazuje, ţe „optimální zdanění si ţádá simultánní působení většího počtu daní“.11 Protoţe daňové principy si mnohdy odporují, znamená optimalizace daňového systému nutnost kompromisů, především mezi efektivností a spravedlností. V této souvislosti je však třeba připomenout, ţe „dosáhnout ideálního daňového systému není v praxi moţné, v systému budou vţdy nějaké deformace.“12 V rozdílných daňových systémech lze sice vybrat stejný objem daní, avšak ve výsledku můţe být ekonomika země ovlivněna odlišným způsobem. Ačkoliv se nám zdá logická nepřímá úměra mezi daněmi a ekonomickým růstem, „vztah mezi celkovým daňovým zatíţením a

7

JOHANSSON, Åsa et al. Tax and Economic Growth [online]. OECD – Economic Department, July 2008 [cit. 2010-03-27]. ECO/WKP(2008)28. Working Paper No. 620. Dostupné z . s. 5-6. 8 JOHANSSON, Tax and Economic Growth [online], s. 6. 9 JOHANSSON, Tax and Economic Growth [online], s. 6. 10 KUBÁTOVÁ, Daňová teorie a politika, s. 110. 11 KUBÁTOVÁ, Daňová teorie a politika, s. 129. 12 KUBÁTOVÁ, Daňová teorie a politika, s. 129.

13

ekonomikou není tak jednoduchý“.13 Vazbu mezi ekonomickým růstem a výší zdanění je poměrně obtíţné jednoznačně empiricky potvrdit. Výzkum komplikuje hlavně skutečnost, ţe daně představují pouze jeden z determinantů ekonomického růstu. Vliv daní na ekonomiku můţeme rozlišit na čtyři základní skupiny: (i) vliv na investice do fyzického kapitálu, (ii) vliv na nabídku práce, (iii) dopad na alokaci výrobních faktorů a (iv) vliv na růst produktivity.14 Jelikoţ úspěšnost výběru daní přímo souvisí se schopností veřejných financí zabezpečit realizaci veřejných výdajů, je vhodné připomenout, co plyne ze vztahu popsaného Lafferovou křivkou. Sníţením daní lze zvýšit daňový výnos jen kdyţ se daňová kvóta nachází za úrovní bodu maximalizace daňového výnosu; jinak dochází k poklesu daňových příjmů. Přestoţe sníţení daní můţe stimulovat ekonomický růst, ten však velmi pravděpodobně nebude dostatečně vysoký k pokrytí výpadku příjmů způsobeného sníţením daňové sazby. Také ve střednědobém aţ dlouhodobém horizontu většinou vede sníţení sazeb ke sníţení daňových příjmů. Pokud tedy vláda nebude sniţovat veřejné výdaje, zhorší se stav veřejných financí.15

DAŇOVÉ SYSTÉMY ZEMÍ OECD Podíváme-li se na daňovou strukturu zemí Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), můţeme i přes mnohé rozdíly mezi zeměmi identifikovat základní zdroje daňových příjmů: (i) osobní daně z příjmů (jednotlivců, tj. fyzických osob) a daně z příjmů společností (právnických osob), (ii) příspěvky na sociální zabezpečení (vyuţívají všechny země OECD kromě Austrálie a Nového Zélandu) a (iii) daně uloţené na zboţí a sluţby. Během posledních tří dekád se podíl osobní daně z příjmů na celkových daňových příjmech sníţil. V Rakousku, Řecku, Itálii a Velké Británii se ale udrţoval téměř na stejné úrovni, zatímco ve Francii a na Islandu značně vzrostl. Poměr příjmů vybraných na dani z příjmů společností vzrostl ve většině zemí OECD mimo Francii, Německo, Itálii, Japonsko a Velkou Británii.16 Podíl příspěvků na sociální zabezpečení plynule rostl – v roce 2005 činil 26 % celkových daňových příjmů. Výjimkou tvořila Francie, Itálie, Nizozemsko a Španělsko, kde se podíl sníţil. Podíl daní ze spotřeby poklesl, přičemţ sloţení daní ukládaných na zboţí a sluţby se významně posunulo směrem k všeobecným daním ze spotřeby, zejména k dani z přidané hodnoty. Nicméně v Belgii, Dánsku, Itálii, Norsku a USA zůstal podíl všeobecných daní ze spotřeby více méně konstantní; k poklesu došlo v Rakousku, Francii, Turecku a na Islandu. V případě majetkových daní nenastaly výraznější změny, menší růst jejich podílu proběhl ve Francii, Irsku, Koreji, Lucembursku, Španělsku a na Novém Zélandu.17

13

KUBÍČEK, Jan a kolektiv. Hospodářská politika. Plzeň: Vydavatelství a nakl. Aleš Čeněk, 2006. 302 s. ISBN 80-8689-899-7. s. 38. 14 KUBÍČEK, Hospodářská politika, s. 38-39. 15 KUBÍČEK, Hospodářská politika, s. 43-44. 16 JOHANSSON, Tax and Economic Growth [online], s. 10-11 a 15. 17 JOHANSSON, Tax and Economic Growth [online], s. 11.

14

Tabulka 1-1: Podíl základních daní na daňových příjmech v OECD; v % osobní daň z příjmů daň z příjmů společností 1) příspěvky na soc. zabezpečení z toho: zaměstnanci zaměstnavatelé daně ze mzdy majetkové daně všeobecné spotřební daně specifické spotřební daně 2) ostatní daně 1)

1975

1980

1985

1990

1995

2000

2005

30 8 22 7 14 1 6 15 18 1

31 8 22 7 14 1 5 15 17 0

30 8 22 7 13 1 5 16 16 1

30 8 22 8 13 1 6 17 13 3

27 8 25 8 14 1 6 18 13 3

26 10 24 8 14 1 5 18 12 3

25 10 26 8 15 1 6 19 11 3

včetně skupiny 2300, 2) včetně skupiny 5200 a poplatků

Pramen: JOHANSSON, Tax and Economic Growth [online], s. 47.

Daňová kvóta v rámci OECD v období let 1975 aţ 2006 nepřetrţitě stoupala – v průměru vzrostla o více neţ 6 procentních bodů. Ačkoliv některé země – Island, Itálie, Portugalsko a Španělsko – měly daňovou kvótu niţší neţ průměrnou, během sledovaného období se zvýšila o více neţ 10 p.b. (v USA pak zvýšení činilo méně neţ 3 p.b.). Česká republika, Maďarsko a Slovensko naopak svou daňovou kvótu sníţily, jakmile se staly členskými zeměmi OECD.18 Osobní daně z příjmů Jedna z nejvýraznějších změn v daňové oblasti v zemích OECD během posledních 25 let nastala díky strmému poklesu nejvyšších daňových sazeb u osobní daně z příjmů. Neváţený průměr poklesl z 67 % v roce 1981, na 49 % v roce 1994 a 43 % v roce 2006. K největšímu sníţení došlo v Japonsku (-43 p.b.), Portugalsku (-42,4 p.b.) a USA (-34 p.b.). Obecně však tyto změny nedoprovázela redukce daně z příjmů u průměrných pracovníků ve výrobě, u nichţ se neváţený průměr sníţil z 19 % v roce 1985 na mírně přes 14 % v roce 2004 (částečně způsobeno tím, ţe pokles mezních sazeb nebyl u nízkopříjmových skupin tak výrazný). Přes redukci nejvyšších sazeb osobní daně z příjmů, poklesla její průměrná sazba při srovnání roků 2004 a 1985 pouze o 5,3 p.b. v USA, 3 p.b. v Japonsku a 1,3 p.b. v Portugalsku.19 Daně z příjmů společností Kromě změn u osobní daně z příjmů byly také k omezovány sazby daně z příjmů společností. Od roku 1994 provedly největší sníţení sazeb Irsko (-27,5), Turecko (-26 p.b.), Polsko a Slovensko (-21 p.b.), Itálie (-20 p.b.), ČR (-18 p.b.) a Maďarsko (-16 p.b.). Růst sazeb nastal jen ve Francii (+1,1 p.b.) a Finsku (+1 p.b.). V rámci OECD celkově poklesla průměrná sazba daně z příjmů společností ze 47 % v roce 1981 na 40 % v roce 1994 a dále na 27,6 % v roce 2007. Sniţování sazeb bylo v mnoha zemích doprovázeno rozšířením základu daně, avšak příjmy z výběru daně z příjmů právnických osob vykazovaly růstovou tendenci, mj. díky větším ziskům společností. V případě zemí EU byl tento růst zčásti důsledkem pobídek v přechodu podnikání na právnické osoby.20

18

JOHANSSON, Tax and Economic Growth [online], s. 10. JOHANSSON, Tax and Economic Growth [online], s. 13. 20 JOHANSSON, Tax and Economic Growth [online], s. 15. 19

15

DAŇOVÉ SYSTÉMY ZEMÍ EU Celková daňová zátěţ je v EU mnohem vyšší neţ ve většině zemí OECD. Rozdíly existují také v daňovém mixu – v členských zemích EU tvoří významný zdroj příjmů především příspěvky na sociální zabezpečení a daně ze spotřeby. Daně z příjmů společností a majetkové daně zde mají niţší podíl na celkových daňových příjmech ve srovnání s USA a Japonskem; výjimkami jsou Velká Británie a Francie. U osobní daně z příjmů často existuje zvýhodnění vybraných finančních nástrojů (stavební spoření, ţivotní pojištění či penzijní připojištění). Ačkoliv redistribuce příjmů je mnohdy formulována jako hlavní cíl daňových systémů zemí EU, její míra bývá omezována různými daňově odečitatelnými poloţkami, úlevami apod., které narušují progresivitu zdanění nastavenou zákonnými daňovými sazbami.21 U pracovních příjmů je v EU průměrná efektivní daňová sazba zhruba o 15 p.b. vyšší neţ v USA a Japonsku. Daně ze spotřeby se na daňovém mixu zemí EU podílí výrazněji, přičemţ jejich efektivní daňová sazba je v průměru vyšší neţ v jiných zemích OECD. V roce 1999 činil podíl těchto daní 29 % celkových daňových příjmů v EU, zatímco v USA 20 % a 19 % v Japonsku. Daň z přidané hodnoty (DPH) tvoří v EU asi 60 % daňových příjmů ze zboţí a sluţeb.22 Daňová kvóta EU jako celku činila v roce 1999 téměř 41 %, coţ bylo více neţ 11 p.b. oproti USA, resp. 13 p.b. vůči Japonsku. Vysoká míra zdanění však v EU není ţádným novým jevem. Tento trend se objevil jiţ v 70. letech a měl poměrně výrazně rostoucí charakter; během 80. a počátkem 90. let pokračoval, ale mírnějším tempem. Růst míry zdanění byl spojen s obecným rozšiřováním veřejného sektoru v zemích EU. Ve většině zemí EU přispěl ke zvýšení tlaku na veřejné finance růst nezaměstnanosti v období 1970-1990.23 Konvergenční kritéria zakotvená v roce 1993 v Maastrichtské smlouvě společně s Paktem stability a růstu přijatým v červnu 1997 podpořila vytvořením základního rámce pro fiskální konsolidaci realizaci různých fiskálních opatření. V některých zemích EU byla zaloţena na sniţování veřejných výdajů (daňová kvóta zde však rostla, nejvýraznějšími výjimkami byly Irsko a Nizozemsko), zvýšený objem daňových příjmů pocházel z daní z příjmů společností a nepřímých daní24). V dalších zemích se opatření zaměřovala na redukci osobní daně z příjmů, daně z příjmů společností a příspěvků na sociální zabezpečení. Od roku 2000 klesla celková daňová zátěţ poměrně výrazně, avšak v roce 2005 další sniţování daní v podstatě zastavilo. Ke zpomalení sniţování daňových sazeb přispěly po roce 2002 také cyklické faktory a zaměření členských zemí na sniţování deficitů jejich veřejných financí.25 Vysoká průměrná hodnota daňové kvóty neznamená, ţe by všechny země EU měly vysoké daňové sazby – deset z nich se pohybuje pod úrovní 35 % HDP. Sloţená daňová kvóta se pohybuje od 28,6 % (Rumunsko) do 49,1 % (Dánsko), obecně je mnohem vyšší v EU-15 21

JOUMARD, Tax systems in European union countries [online], s. 98-104. JOUMARD, Tax systems in European union countries [online], s. 98-104. 23 Eurostat. Taxation trends in the European Union [online]. c2008 [cit. 2010-04-05]. Dostupné z . s. 27-28. 24 JOUMARD, Tax systems in European union countries [online], s. 92-93. 25 Eurostat, Taxation trends in the European Union [online], s. 5. 22

16

oproti zemím EU-12 (tj. novým členským zemím); výjimkami jsou např. Řecko a Irsko s hodnotami o více neţ 7 p.b. pod váţeným průměrem EU-27. Země eurozóny vykazují jako celek daňovou kvótu 40,5 % (oproti 39,9 % v EU-27). Vývoj jednoduché a sloţené daňové kvóty pro EU-27 v období 1995-2006 uvádí Příloha 1 a 2. Zrychlení tempa ekonomického růstu v roce 2006 (3,1 % v EU-27 oproti 1,9 % v roce 2005) pravděpodobně přispělo ke zvýšení sloţené daňové kvóty na 39,9 %. Růst nastal v 17 zemích (nejvyšší v Irsku a Itálii) a pokles v 10 zemích (největší v Lucembursku a na Slovensku). Hodnota roku 2006 sice (ve váţeném průměru) nedosáhla úrovně roku 1999, kdy byla daňová kvóta v rámci let 1995-2006 nejvyšší (41 %), ale je vyšší neţ v roce 1995, kdy činila 39,6 % (váţený průměr). Pro období 1995-2006 bylo typické, ţe (vyjma Slovenska) země, kde došlo k největším změnám (oběma směry), měly jako výchozí pozici nízkou úroveň zdanění. Země s vysokým zdaněním prováděly spíše menší změny; některé provedly kroky ke sníţení daňové kvóty, většina ale zaznamenala její růst.26 Nové členské země (EU-12) a „staré“ země (EU-15) se obecně odlišují daňovou strukturou. Většina zemí EU-15 zvyšuje podíl daňových příjmů z přímých daní, nepřímých daní a příspěvků na sociální zabezpečení. V zemích EU-12 mají přímé daně mnohem niţší podíl na celkových daňových příjmech – nejniţší je v Bulharsku (20,1 %), na Slovensku (20,4 %) a v Rumunsku (21,4 %). Příčinou těchto rozdílů je mj. fakt, ţe nové členské země většinou uplatňují niţší daňové sazby daně z příjmů. Současně některé země EU-12 omezují progresivitu zaváděním systém rovné daně, resp. alespoň jednotné daňové sazby.27 Rovněţ mezi „starými“ členskými zeměmi existují některé výraznější rozdíly. Severské země (Dánsko, Švédsko a Finsko) společně s Velkou Británií a Irskem vykazují poměrně vysoký podíl přímých daní na celkových daňových příjmech; v Dánsku je přitom nejvyšší v EU-27. V Dánsku, Irsku a Velké Británii je podíl příspěvků na sociální zabezpečení na daňových příjmech niţší. Německý systém představuje protipól dánského – Německo má nejvyšší podíl příspěvků na sociální zabezpečení na celkových daňových příjmech. Naopak podíl přímých daní je zde nejniţší ze zemí EU-15. U daně z příjmů společností existuje trend ve sniţování míry zdanění. Od roku 1995 se sníţil rozdíl mezi maximální a minimální daňovou sazbou; přetrvávají ale poměrně výrazné rozdíly – nejniţší zákonná (nominální) daňová sazba činí 10 % (v Bulharsku a na Kypru), nejvyšší je na Maltě (35 %); Malta a Švédsko přitom sazbu nezměnily od roku 1995. Země s celkovou niţší mírou zdanění jsou charakteristické i niţší mírou zdanění v rámci daně z příjmů společností. V roce 2008 sníţily některé země sazbu u této daně; nejvíce Německo, a to o 8,9 p.b. na 29,8 %, dále Itálie o 5,9 p.b. na 31,4 %.28 V oblasti zdanění práce sice panuje shoda ohledně potřeby niţších daní ze mzdy, nicméně úroveň implicitní sazby daně z práce (ITR) ukazuje, ţe realita je poněkud odlišná. Trend poklesu daňového zatíţení práce, který započal přibliţně na přelomu století, se zastavil v roce 2005. V roce 2006 dokonce došlo k velmi mírnému růstu (0,5 p.b. ve váţeném průměru). 26

Eurostat, Taxation trends in the European Union [online], s. 5-6. Eurostat, Taxation trends in the European Union [online], s. 6. 28 Eurostat, Taxation trends in the European Union [online], s. 6-9. 27

17

Některé země – Nizozemsko, Polsko, Maďarsko, Španělsko a Německo – zaznamenaly nárůst přes 1 p.b. Ve většině členských zemí přispívají odvody na sociální zabezpečení k tomu, ţe podíl daně ze mzdy je vyšší neţ osobní daň z příjmů. ITR pro EU-27 viz Příloha 3.

DAŇOVÉ REFORMY Změny daňové politiky zaměřené na zvýšení ekonomického růstu závisejí na výchozí pozici země, charakteristikách stávajícího daňového systému a dalších oblastech (zaměstnanost, produktivita, investice), včetně politických a kulturně-historických faktorů, ústavněprávním uspořádání státu, technickém pokroku a globalizaci. Daňové reformy by měly být prováděny spíše menšími změnami u některých daní neţ posunem základny daňových příjmů k jednomu daňovému instrumentu.29 Cíl reformy by měl spočívat ve zvýšení míry ekonomického růstu a dosaţení spravedlivějšího rozloţení daňového břemene. Od konce druhé světové války proběhlo ve vyspělých zemích několik etap reforem. Charakteristické jsou tím, ţe reforma uskutečněná v jednom státě se postupně „přelévá“ do ostatních zemí, coţ souvisí především s procesem globalizace a snahou o udrţení konkurenceschopnosti země.30 Etapy daňových reforem:  1. etapa – začala po druhé světové válce a trvala do roku 1965. Souvisela s aplikováním keynesiánské hospodářské politiky, typická oddělením příspěvků na sociální zabezpečení od důchodové daně.  2. etapa – docházelo k zavádění všeobecné spotřební daně v podobě daně z přidané hodnoty (první zemí byla Francie v roce 1967). V 60. – 80. létech byla DPH zaváděna hlavně ve vazbě na vstup do EU; v 90. letech další země, které chtěly rozvíjet svůj obchod s EU, resp. jinými zeměmi vyuţívajícími DPH.  3. etapa – počátek má v USA, kde je výsledkem aplikace politiky strany nabídky za vlády R. Reagana; realizovaná reforma měla za cíl: (i) zvýšit motivaci ekonomických subjektů narušenou progresivní důchodovou daní, (ii) posílit spravedlnost a zlepšit přehlednost daní a daňových zákonů (sblíţením efektivních a nominálních sazeb daně, odstraněním různých daňových úlev a výjimek), (iii) zajištění rozpočtové neutrality (změnou struktury daní ve prospěch nepřímých daní a rozšířením základu daně z příjmů).31 Postsocialistické země střední a východní Evropy uskutečnily v 90. letech (ČR a Slovensko v roce 1993) v rámci celkových hospodářských reforem i daňové reformy – hlavním cílem bylo vytvořit spravedlivé, efektivní a jednoduché daňové systémy odpovídající potřebám trţní ekonomiky. Mezi nástroje patřilo sníţení daňové kvóty, sazby daně z příjmů právnických osob, zvýšení podílu osobní daně z příjmů a nepřímých daní, redukce přerozdělování a oddělení příspěvků na sociální zabezpečení do parafiskálních fondů. Reformy měly také omezit vyhýbání se placení daní, daňové úniky a vytvořit moderní daňovou správu.

29

JOHANSSON, Tax and Economic Growth [online], s. 7. KUBÁTOVÁ, Daňová teorie a politika, s. 150-155. 31 KUBÁTOVÁ, Daňová teorie a politika, s. 152-157. 30

18

Od začátku 21. století vyvstala v mnoha zemích – tradičních trţních ekonomikách i tranzitivních ekonomikách – potřeba dalších daňových reforem. Účelem je pokračovat ve sniţování a zjednodušování daní a přizpůsobit daňové systémy postupující globalizaci trhů. Jeden z impulsů tvoří také daňová politika zavedená převáţně postsocialistickými zeměmi, které se snaţí o stimulaci výkonu ekonomiky a zvýšení přílivu zahraničních investic. V této souvislosti se mnohdy diskutuje model tzv. rovné daně.32 K moţným přístupům k daňovým reformám zaměřeným na zvýšení výkonu ekonomiky náleţí realizace opatření směrem k vyšší efektivitě práce, podpora investic a produktivity. Reformy v oblasti zdanění příjmů z práce se budou obecně lišit podle toho, zda je jejich cílem zvýšení účasti na trhu práce nebo odpracované doby. V případě snahy o posílení participace by mohlo být vhodné sníţení průměrného zdanění práce. Naopak sníţení mezních sazeb můţe vyvolat růst odpracované doby. Kaţdá reforma však musí vzít v potaz stávající dávky, protoţe mohou ovlivnit průměrné a mezní sazby daně, především u pracovníků s nízkým vzděláním. Vliv změn ve zdanění práce určitou měrou závisí také na nastavení mechanismu tvorby mezd a úrovni zákonné minimální mzdy. Pozitivní výsledky na kvantitu i kvalitu nabídky práce mohou být dosaţeny omezením progresivity osobní daně z příjmů.33 V oblasti investic můţe sníţení daně z příjmů společností společně s odstraněním různých daňových výjimek působit několika způsoby: (i) odstraňuje distorze v úrovni domácích a zahraničních investic, (ii) daňově podporované investice do malých firem mohou být neefektivní z hlediska zvyšování celkového investování, (iii) můţe zlepšovat kvalitu investic redukcí daněmi vyvolaných distorzí ve výběru majetku a (iv) zajištěním větší jistoty a předpověditelnosti u daně z příjmů společností můţe vést k vyšší míře investic. V případě produktivity existuje několik způsobů, jak ji daňová politika můţe pozitivně ovlivnit: (i) sníţit nejvyšší zákonné mezní sazby u osobní daně z příjmů, (ii) upravit daně z příjmů společností, (iii) stimulovat inovační aktivity v soukromém sektoru daňovými pobídkami a (iv) sníţení daní korporací a zdanění práce můţe stimulovat příliv přímých zahraničních investic. Realizaci daňových reforem v rámci EU do určité míry limitují závazky systému veřejných financí, resp. rozsah mandatorních výdajů. Zvýšené nároky s sebou přináší zejména stárnutí populace. Výrazné sniţování daní se tedy pro země EU nejeví ve vztahu k veřejným financím jako vhodná varianta. Důsledky plynoucí z vyšší mobility daňového základu mohou být zmírňovány pomocí koordinace daňových politik společně s výměnou informací mezi národními daňovými správami; daňová harmonizace není příliš pravděpodobná.34 Rozsah veřejných výdajů se v rámci EU poměrně výrazně liší, čemuţ odpovídá nastavení úrovně zdanění. Daňová struktura současně odráţí mj. specifické (resp. nedaňové) cíle daňové politiky. Proto je obtíţné nalézt daňový systém vyhovující potřebám všech členských zemí. Úpravy daňových systémů by se měly ubírat spíše směrem přechodu od vysokého zdanění práce ke zdanění spotřeby a nemovitého majetku (a)nebo rozšiřováním daňového základu 32

KUBÁTOVÁ, Daňová teorie a politika, s. 157-161. JOHANSSON, Tax and Economic Growth [online], s. 8-9. 34 JOUMARD, Tax systems in European union countries [online], s. 126-131. 33

19

odstraňováním výjimek a speciálních reţimů společně se zmírňováním progresivity zdanění. Dopad sníţení daní ze mzdy by přitom v případě zaměření na nízkopříjmové skupiny pracovníků byl větší. Tyto změny by měla doprovázet reforma trhu práce a dávkového systému s cílem zvýšení citlivosti reakce nabídky práce a poptávky po práci.

1.2

Základní ekonomické souvislosti trhu práce

V rámci hospodářské činnosti vznikají ekonomické statky, jejichţ prostřednictvím lidé uspokojují vlastní ekonomické potřeby. Jedním z výrobních faktorů pouţívaných při produkci ekonomických statků je práce, jakoţto cílevědomá lidská činnost. V trţních ekonomikách se cena práce (mzda, resp. mzdová sazba) utváří, obdobně jako u ostatních výrobních faktorů, prostřednictvím trţního mechanizmu na trhu výrobních faktorů, resp. na trhu práce. Vývoj na trhu práce, tj. vzájemné působení poptávky po práci a nabídky práce, je velmi úzce spjat s trhem zboţí a sluţeb. Poptávka po práci je odvozena od poptávky na trzích zboţí a sluţeb. Firmy poptávají práci, aby mohly uspokojit poptávku spotřebitelů po různém zboţí a sluţbách. Zvýšení spotřebitelské poptávky na trzích zboţí a sluţeb zvyšuje poptávku po práci. Na trh práce vstupují jednak domácnosti, jednak firmy (a stát jako specifický účastník hospodářských vztahů). Role těchto trţních subjektů je však při srovnání s trhy zboţí a sluţeb opačná – na trzích výrobních faktorů tvoří domácnosti nabídku práce, zatímco firmy (příp. stát) představují kupující, tj. poptávku po práci. Další odlišnost spočívá v tom, ţe motivace firem spočívá především v maximalizaci dosaţeného zisku, tedy (kladného) rozdílu mezi výnosy a náklady; charakter spotřeby je výrobní (výrobní faktory tedy neslouţí k přímé spotřebě, ale k vytváření nových statků). Z hlediska procesů na trhu práce existují ještě určitá specifika, např. v podobě mzdové strnulosti směrem dolů (způsobovaná státní regulací, působením odborů či niţší zastupitelností pracovních sil). Zatímco poptávku po výrobních faktorech – a tedy i poptávku po práci – ovlivňuje vývoj technologie, na nabídku práce působí také mimoekonomické vlivy (např. demografický vývoj či různé sociální vlivy). Naopak společným znakem pro trhy výrobních faktorů, je moţnost vzájemné substituce výrobních faktorů. Jejich optimální kombinace je dosaţena při vyrovnání příjmů z mezních produktů jednotlivých výrobních faktorů (podmínka maximalizace zisku). Z hlediska formování poptávky po práci je důleţitou veličinou mezní produkt práce. Ochota firmy najímat práci je podmíněna tím, ţe náklady na ni budou niţší neţ příjem z mezního produktu práce a trvá aţ do vyrovnání jejich hodnot. Poptávku po práci ovlivňuje moţnost substituce výrobních faktorů. Kromě změny spotřebitelské poptávky na trzích zboţí a sluţeb se poptávka po výrobním faktoru mění díky technologických změnám. Následně se mění (naturální) produktivita výrobního faktoru, která ovlivňuje kombinaci pouţívaných výrobních faktorů (tzv. výrobní techniku). Technický pokrok je přitom stimulován mj. změnami cen výrobních faktorů. Výsledně dochází k substituci draţších výrobních faktorů těmi levnějšími.

20

Při teoretickém odvození ceny výrobního faktoru se aplikuje teorie mezní produktivity. Pro výši mzdy jakoţto ceny za vyuţití výrobního faktoru práce je určující mezní produktivita poslední jednotky práce. Ze vztahu mezi příjmem z průměrného produktu práce a příjmem z mezního produktu práce lze odvodit poptávku po práci.35 Pro poptávku po výrobním faktoru platí: „funkce poptávky po výrobním faktoru je totoţná s částí funkce mezního produktu a začíná v maximu funkce jeho průměrného produktu“.36 Pro nabídku práce je opět rozhodující porovnání efektu, resp. mzdy (rozhodující je reálná mzda) získané prací a oběti s tím spojené. Na nabídku práce působí jak substituční (tj. růst mzdy motivuje k nabízení více práce), tak i důchodový efekt (tj. růst mzdy se projeví sníţením nabídky práce). Jestli ve výsledku dojde k omezení nabídky práce a preferenci volného času či naopak, nelze obecně předem určit. Záleţí na tom, který z efektů převáţí (coţ závisí na konkrétních indiferenčních křivkách daného zaměstnance). V případě specifických výrobních faktorů závisí nabídka na tzv. transferové platbě37. Vliv zákonné minimální mzdy Jedním z nástrojů, kterým se vláda snaţí ovlivňovat situaci na trhu práce, je tzv. minimální mzda. Záměrem vlády je zlepšit postavení nízkopříjmých skupin na trhu práce, resp. zabránit jejich marginalizaci a chránit je před chudobou. Minimální mzda znamená „nejniţší peněţité plnění, které je povinen podle zákona poskytnout zaměstnavatel zaměstnanci za vykonanou práci“38. Výše minimální mzdy se odvíjí od stanovené hodinové mzdové sazby nebo je určena jako mzda za měsíc; mohou být stanoveny i tarifní stupně. Institut minimální mzdy vyvolává změny v chování poptávky i nabídky práce. Důleţité je nastavení minimální mzdy vůči trţní mzdě. Jestliţe bude minimální mzda vyšší neţ trţní rovnováţná mzda (odpovídající průměrné hodnotě mezního produktu práce), firmy zaměřené na maximalizaci zisku sníţí poptávané mnoţství práce, zatímco nabídka práce se zvýší. Dojde k jejímu převisu nad poptávkou po práci, coţ se projeví nedobrovolnou nezaměstnaností (zvyšuje se s růstem elasticity nabídky a poptávky na trhu práce). Neefektivnost alokace práce se navíc s růstem minimální mzdy zvyšuje. Poţadovaných účinků na zaměstnanost se nedosáhne ani minimální mzdou uplatňovanou diferencovaně na trzích práce.39 Jak poukazuje Broţová, očekávané a reálné důsledky minimální mzdy na nezaměstnanost nízkopříjmových skupin se mohou lišit.40 Navíc, pokud příjmy dosaţené ze sociálních dávek přesahují výši minimální mzdy, existuje pro pracovníky s nízkými příjmy, jimţ se přestává vyplácet pracovat, riziko vzniku pasti nezaměstnanosti. Tato situace ohroţuje motivaci k práci – dochází k vytlačování těchto pracovníků z (oficiálních) trhů práce. Dlouhodobější závislost 35

FUCHS, Kamil – TULEJA, Pavel. Základy ekonomie. Vydání I. Praha: Ekopress, 2003. 347 s. ISBN 8086119-74-2. s. 134-135. 36 HOLMAN, Robert. Ekonomie. 4. aktualizované vydání. Praha: C. H. Beck, 2005. xxii, 709 s. ISBN 80-7179891-6. s. 252. 37 HOLMAN, Ekonomie, s. 262. 38 BROŢOVÁ, Kapitoly z trhů práce, s. 84. 39 BROŢOVÁ, Kapitoly z trhů práce, s. 79-80. 40 BROŢOVÁ, Kapitoly z trhů práce, s. 81-83.

21

na příjmu ze systému sociální podpory – případně doplněném o výdělky v rámci šedé ekonomiky – můţe vyústit aţ k přechodu k ţivotnímu stylu sociology označovanému jako tzv. sociální parazitizmus. Také pracovníci, jejichţ mzda je vyšší neţ souhrn dosaţitelných dávek sociální podpor, jsou odrazováni od práce. Přestoţe je příjem ze sociální podpory niţší, dostávají se na vyšší úroveň uţitku (získají 24 hodin volného času).

1.3

Vliv daní na nabídku práce a poptávku po práci

K tomu abychom získali komplexnější a reálnější obraz trhu práce, musíme zahrnout také vliv daní a dávek. Protoţe jednotlivé daně se projevují odlišnou mírou distorzních účinků na trh práce, je zapotřebí z hlediska jejich celkového působení zkoumat i sloţení daňového mixu. Jak jiţ bylo zmíněno výše, cena práce se utváří vzájemným působením poptávky po práci a nabídky práce na trhu práce a je pro ni charakteristické, ţe je (především vlivem kolektivního vyjednávání) nepruţná směrem dolů. Jak popisuje Kubátová, výsledný efekt uloţené daně – uvaţuje přitom proporcionální důchodovou daň placenou zaměstnavatelem a určité vymezené předpoklady – na trh práce se odvíjí od charakteru nabídky práce, resp. tvaru křivky nabídky. Bez ohledu, zda je křivka nabídky práce klasická (tj. lineárně rostoucí) nebo zpětně zahnutá (vlivem substitučního efektu), daň vyvolá sníţení mzdy – ve výsledku o více neţ je uloţená daň. Pro zaměstnavatele je cena práce niţší neţ před zdaněním, k čemuţ dojde postupně.41 Ve vztahu k nabídce práce se daň projeví – u klasické nabídky – sníţením ochoty pracovat, zatímco v druhém případě daň v konečném důsledku vyvolá zvýšení nabídky práce.42 Obecně mají daně na poplatníky současně dva efekty – důchodový a substituční. Důchodový efekt se na trhu práce projevuje tak, ţe poplatník má po zdanění niţší důchod (příjem), jeho spotřeba statků (včetně volného času) je niţší, avšak pracuje více. Dopad důchodového efektu závisí na průměrné daňové sazbě. Substituční efekt znamená, ţe se poplatník rozhoduje o novém vzájemném poměru práce a volného času. Pro velikost tohoto efektu jsou podstatné změny mezních uţitků z práce a volného času v závislosti na zdanění, tedy mezní sazba daně. Výsledkem substitučního efektu je sníţení nabízeného mnoţství práce poplatníkem a zvýšení mnoţství volného času. Kubátová provádí analýzu proporcionální důchodové daně (resp. daně ze mzdy) a uzavírá zjištěním, ţe ovlivnění nabídky práce není jednoznačné. Účinek se odvíjí od toho, zda převáţí substituční nebo důchodový efekt.43 K problematice zdanění práce důchodovou daní je potřeba pro úplnost doplnit, ţe substituční efekt je největší u progresivní daně. U proporcionální daně je menší neţ u daně progresivní a současně větší oproti dani regresivní. Progresivní důchodová daň tedy nejvýrazněji odrazuje od práce. Při posuzování změny daňové progrese na nabídku práce však musíme zohlednit existenci různých příjmových skupin a tedy jiného vztahu mezní a průměrné sazby daně. Zvýšení daňové progrese – při stejném daňovém výnosu a bez změn veřejných výdajů na 41

KUBÁTOVÁ, Daňová teorie a politika, s. 72-73. KUBÁTOVÁ, Květa. Nabídková strana ekonomiky a daně. In Zdanění a neutralita. Praha: Eurolex Bohemia, 2005. 169 s. ISBN. 80-86861-56-2. s. 3-7. 43 KUBÁTOVÁ, Daňová teorie a politika, s. 88-91. 42

22

stimulaci či destimulaci u některých druhů práce – způsobí sníţení průměrné i marginální sazby daně u nejniţších důchodů; dojde tak ke zmenšení důchodového i substitučního efektu. Opět ale nelze obecně říci, jaký bude výsledný účinek na nabídku práce. U průměrných důchodů nastane sníţení průměrné sazby a zvýšení marginální sazby, coţ povede k odrazení od práce. V případě nejvyšších důchodů dojde k růstu obou sazeb, důchodový i substituční efekt budou větší. Výsledný účinek na ochotu pracovat však zde opět nelze předjímat.44 Na ochotu pracovat mají vliv i jiné daně, např. paušální či daně spotřební. Jelikoţ u paušální daně nepůsobí substituční efekt, poplatník pracuje více neţ při zdanění důchodovou daní. Nepřímé daně mají v reálně podobě převáţně proporcionální či mírně regresivní charakter. Při zavedení nepřímé daně se stejnou progresí jako u důchodové daně by účinky na nabídku práce odpovídaly působení důchodové daně. Existuje však rozdíl ve vnímání placení těchto dvou daní – platbu nepřímé daně si subjekt uvědomuje méně. Růst nepřímých daní se tedy v zásadě neprojevuje, ţe by subjekt záměrně méně pracoval, měl menší spotřebu, a neplatil tak daně, resp. platil menší daně neţ bez omezení spotřeby.45 Rovná daň V souvislosti s reformami daňových systémů a podporou ekonomické aktivity je diskutován model tzv. rovné daně, resp. koncept nahrazující systém progresivního zdanění důchodové daně jednou sazbou daně. Nesmíme přitom zaměňovat implementaci rovné daně se změnou spočívající v přechodu na jednu sazbu místo stupnice daňových sazeb. Zavedení jedné sazby daně bez dalších opatření je pouze dílčí úpravou jednoho z parametrů systému; rovná daň představuje širší koncept. Do současné doby bylo připraveno několik konceptů reformy daňového systému v oblasti zdanění příjmů fyzických a právnických osob prostřednictvím rovné daně. Mezi nejvíce propracované patří návrh Roberta E. Halla a Alvina Rabushky, ekonomů z Hooverova institutu Stanfordské university.46 Rabushka konstatuje, ţe rovná daň „představuje daňový systém s jedinou sazbou, která se vztahuje na všechny daňové poplatníky – firmy i jednotlivce – bez ohledu na zdroj a velikost jejich příjůmů.“47 Rovná daň znamená alternativní návrh daňové reformy pro kteroukoli zemi pouţívající progresivní zdanění příjmů jednotlivců (fyzických osob) a firem (právnických osob). V pojetí Halla a Rabushky se netýká daně z přidané hodnoty, příspěvků na sociální zabezpečení nebo nedaňových příjmů. Teoreticky vychází z ekonomie strany nabídky, pro niţ je zásadním prvkem motivace jednotlivců. Výše daňových sazeb přitom významně ovlivňuje motivaci pracovat, vytvářet úspory či provádět investice.48 Daňový systém musí být podle Rabushky efektivní (z hlediska podpory ekonomického růstu, výběru daní i daňové správy), spravedlivý (resp. rovný) a jednoduchý. Současně Rabushka 44

KUBÁTOVÁ, Daňová teorie a politika, s. 92-93. KUBÁTOVÁ, Nabídková strana ekonomiky a daně. In Zdanění a neutralita, s. 7-9. 46 BASHAM, Patrik – CLEMENS, Jason a kol. Rovná daň – principy a otázky. Přeloţil Petr Mach. Praha: CEVRO, 2001. 109 s. s. 11 a 31. 47 RABUSHKA, Alvin. Rovná daň. In Rovná daň: sborník textů. Vydání první. Praha: CEP (Centrum pro ekonomiku a politiku), 2001. 89 s. č. 7/2001. ISBN 80-902795-4-6. s. 67. 48 RABUSHKA, Rovná daň, In Rovná daň: sborník textů, s. 67-68. 45

23

konstatuje, ţe všem uvedeným poţadavkům nejvíce odpovídá rovná daň. Principy navrhované reformy daňového systému: (i) všechny příjmy jsou zdaněny pouze jednou a nejblíţe u zdroje, (ii) pro všechny druhy příjmů platí stejná nízká sazba daně, (iii) nejchudší domácnosti s příjmy do stanovené minimální úrovně by neměly platit ţádnou daň, (iv) daňové přiznání maximálně jednoduché a (v) daňový systém by měl být jednoduchý a levný.49 Nyní se podíváme blíţe, jakým způsobem návrh Halla a Rabushky naplňuje jednotlivá základní kritéria dobrého daňového systému, tj. efektivnost, spravedlnost a jednoduchost. Efektivnosti zdanění je dosaţeno vyloučením úspor ze zdanění, coţ znamená faktický přechod na zdaňování spotřeby místo příjmů. Prostřednictvím integrovaného přístupu ke zdanění jednotlivců a firem je jejich příjem, resp. zisk zdaňován pouze jednou. Tímto je zajištěna horizontální spravedlnost, zatímco institutem nezdanitelného minima je docílena vertikální spravedlnost zdanění – podíl příjmu odvedeného na dani (tj. průměrná daňová sazba) roste se zvyšováním příjmu. Odstranění daňových zápočtů, odečitatelných poloţek a úlev s výjimkou určité částky nezdanitelného minima (na osobu, manţela/manţelku a děti) přináší v modelu rovně daně jednoduchost, včetně zjednodušení výpočtu daňového základu. Další výhoda rovné daně – při srovnání s progresivní daní – spočívá v tom, ţe umoţňuje pomocí zachování osobních nezdanitelných částek zachovat progresivitu systému, aniţ by tato s sebou nesla negativní efekty vzestupných sazeb daně. Průměrná daňová sazba se tedy zvyšuje s růstem příjmu. Mezní daňová sazba je však pouze jedna – bez ohledu na výši dosaţeného příjmu odpovídá nominální sazbě rovné daně. Při zavádění rovné daně je rozhodující, jaká bude výše nezdanitelného minima a stanovená daňová sazba.50

1.4

Dílčí závěr

Daní označujeme povinnou platbu odváděnou do veřejných rozpočtů k plnění ekonomických funkcí veřejného sektoru. Mezi její základní znaky patří nenávratnost, neúčelovost a neekvivalence. Určité odvody do veřejných rozpočtů nesplňují všechny definiční znaky, avšak některé klasifikace je řadí mezi daně. Daňové příjmy pocházejí z výběru v daňovém systému, který kombinuje více druhů daní. V současnosti daňový systém slouţí mj. jako nástroj posilování konkurenceschopnosti země (významné hlavně pro otevřené ekonomiky). Zdroj daňových příjmů v současných daňových systémech tvoří důchody, spotřeba a majetek. Daně pouţívané v daňových systémech jednotlivých zemí jsou podobné; specifika tvoří konkrétní daňová struktura, aplikované daňové zásady, nastavení parametrů systému včetně úrovně zdanění. Ve dvou odlišných systémech lze dosáhnout stejných daňových příjmů – účinky na ekonomiku však mohou být díky struktuře daní odlišné. K optimalizaci zdanění jsou nezbytné kompromisy mezi principy efektivnosti a spravedlnosti. Z širšího pohledu nelze opomíjet, ţe daně představují pouze jeden z faktorů ovlivňujících výkon ekonomiky.

49 50

RABUSHKA, Rovná daň, In Rovná daň: sborník textů, s. 72. BASHAM, CLEMENS, Rovná daň – principy a otázky, s. 11-13 a 27-30.

24

Mezi základní zdroje daňových příjmů zemí v rámci OECD patří daň z příjmů fyzických a právnických osob, příspěvky na sociální zabezpečení a daně na zboţí a sluţby; podíl daně z příjmů fyzických osob na celkových daňových příjmech se přitom dlouhodobě sniţoval. Zatímco v některých zemích OECD docházelo ke sniţování nejvyšších sazeb osobní daně z příjmů (nejvíce v Japonsku, Portugalsku a USA), podíl příspěvků na sociální zabezpečení obecně rostl (vyjma Francii, Itálii, Španělsko a Nizozemsko) a u daní ze spotřeby poklesl. V EU je celková úroveň zdanění vyšší oproti OECD, rozdíly existují i ve struktuře daní. Mezi důleţité zdroje daňových příjmů patří příspěvky na sociální zabezpečení a daně ze spotřeby. V případě daní z příjmů bývá zákonem nastavená progresivita zdanění často narušována odečitatelnými poloţkami, úlevami či různými speciálními reţimy. Vysoká míra zdanění je pro EU charakteristická jiţ od 70. let 20. století a souvisí s postupným rozšiřováním veřejného sektoru v členských zemích. Maastrichtská smlouva vytvořila konvergenčními kritérii určitý tlak na konsolidaci veřejných výdajů. Proces dohledu nad rozpočtovou disciplínou doplnil a upřesnil v roce 1997 Pakt stability a růstu. Přestoţe EU má jako celek vysokou daňovou kvótu (obecně je vyšší v zemích EU-15), tak deset členských zemí je pod úrovní 35 %. Rozdíly existují také v daňové struktuře – v EU-15 se podíl přímých daní na celkových daňových příjmech zvyšuje, zatímco v EU-12 je díky niţším sazbám daně z příjmů tento podíl niţší. Při vytváření ekonomických statků je vyuţíván také výrobní faktor práce, jehoţ cena je výsledkem vzájemného působení poptávky po práci a nabídky práce na trhu práce. Poptávka po práci je zastoupena firmami a vychází z poptávky na trzích zboţí a sluţeb, zatímco nabídku práce tvoří domácnosti. Ochotu najímat práci ovlivňují náklady na práci a příjem z mezního produktu práce. Nabídka práce se řídí reálnou mzdou za práci a vynaloţenou obětí a působí na ni substituční a důchodový efekt. Chování poptávky po práci a nabídky práce ovlivňuje rovněţ institut minimální mzdy. Její očekávané a reálné účinky se však mohou lišit v závislosti na poměru vůči trţní mzdě nebo příjmům dostupným ze sociálních dávek. Rozšíříme-li pohled na trh práce o vliv daní, tak s nimi souvisejí důchodový a substituční efekt. U důchodového, jehoţ dopad závisí na průměrně daňové sazbě, má poplatník ve výsledku niţší důchod a pracuje více. Vlivem substitučního efektu, u něhoţ je rozhodující mezní daňová sazba, si subjekt volí menší mnoţství práce a více volného času. Substituční efekt je nejvýraznější u progresivního daně, nicméně při posuzování případných změn na nabídku práce je třeba brát v potaz různé příjmové kategorie. Jedním z modelů pro reformu daně z příjmů ke zvýšení ekonomické aktivity je tzv. rovná daň, kdy je uplatňována jedna daňová sazba na všechny daňové poplatníky a druhy i velikost příjmů (ponechány jsou přitom pouze některé nezdanitelné části základu daně, ostatní odčitatelné poloţky, úlevy, osvobození a speciální reţimy jsou vyloučeny). Nejlépe propracovaným je koncept Robera E. Halla a Alvina Rabushky, podle nichţ mezi základní poţadavky na daňový systém patří efektivnost, spravedlnost a jednoduchost.

25

2

Slovenský trh práce do reforem v roce 2004

V roce 1989 se změnil nejen politický systém, ale začala i sociálně-ekonomická transformace celé společnosti. Její nedílnou součástí byl přechod z centrálně plánované ekonomiky k trţně orientované ekonomice. Z historického hlediska se jednalo o jedinečný proces – při zavádění nového ekonomického systému neexistoval ţádný paušální návod. Kaţdá země střední a východní Evropy si musela najít vlastní cestu a rozhodnout, jaký bude obsah a rozsah reforem jednotlivých sfér ţivota společnosti, včetně postupu realizace. Československo zvolilo místo gradualistického přístupu radikální cestu, označovanou někdy jako „šoková terapie“. Pro ekonomickou transformaci představovala zásadní prvek restrukturalizace průmyslu. Cílem bylo vytvořit základní podmínky pro ekonomický rozvoj země, zapojení do mezinárodní dělby práce a konkurenceschopnost v reálných ekonomických podmínkách (nejen v rámci Evropy). Dlouhodobějším cílem se stalo zapojení v rámci širšího evropského prostoru, tedy především vstup do EU (resp. Evropského společenství).51 Československo patřilo společně s Rumunskem, Bulharskem a dále Litvou, Lotyšskem a Estonskem (tehdy částí SSSR) mezi země s úplně centralizovaným hospodářstvím. Všechny výrobní prostředky vlastnil stát, který rozhodoval o objemu, ceně produkce a rozdělení zisků. Naprosté potlačení soukromého sektoru zhoršovalo výchozí pozici ekonomické transformace, která měla mimo jiné vytvořit podmínky pro vznik soukromých malých a středních podniků. V Maďarsku, Polsku a Slovinsku soukromý sektor v určité míře existoval, především v oblasti zemědělství a malých podniků v rámci maloobchodu. Nedošlo zde tedy k takovému narušení tradice soukromého podnikání a vlastnických vztahů. Do vzniku samostatné Slovenské republiky (SR) v roce 1993 byl slovenský trh práce pod vlivem stejného legislativního, daňově-dávkového i institucionálního rámce uplatňovaného v tehdejší České a slovenské federativní republice (ČSFR). To ovšem neznamená, ţe se v rámci společného trhu práce nevyskytovaly odlišnosti charakteristické pro českou, resp. slovenskou část trhu práce, včetně různých regionálních disparit. Slovenská republika po nabytí svrchovanosti převzala stávající federativní zákony s tím, ţe následně postupně docházelo k jejich změnám či byly vydávány zcela nové právní předpisy pro jednotlivé oblasti. Vzhledem k tomuto procesu a časovým zpoţděním provedených změn zákonů existovala na slovenském trhu určitá setrvačnost. Dále je potřeba vzít v úvahu proces sociálně-ekonomické transformace a v neposlední řadě faktory politické. Na Slovensku přitom mělo prosazování vládní politiky jednotlivými vládami významnější vliv neţ u ostatních transformujících se zemí. Příčinou byla především skutečnost, ţe zejména v období let 1994-1998 (tj. za vlády Vladimíra Mečiara) se mj. řešilo, zda politický reţim na Slovensku bude mít demokratický nebo spíše autokratický charakter.

51

KVETAN, Vladimír. Ekonómia trhu práce a jej implikacie pre Slovensko (zborník príspevkov z vedeckej konferencie) [online]. Inštitút zamestnanosti. c2009 [cit. 2010-01-16]. Dostupné z . s. 48-50.

26

2.1

Vybrané faktory ovlivňující nabídku práce a poptávku po práci

Vývoj slovenského trhu práce můţeme rozdělit na dvě základní období. V první etapě, v níţ probíhala transformace hospodářství, došlo k „vytvoření základních podmínek pro fungování trhu práce, jeho institucionální zabezpečení, tvorbě, uplatňování a ověřování nástrojů aktivní politiky trhu práce a vybudování hmotného zabezpečení v nezaměstnanosti.“52 Výrazně rostla nezaměstnanost – příčinou byla mj. nedostatečná tvorba nových pracovních míst. Pro druhou etapu jsou charakteristické integrační procesy, růst slovenské ekonomiky a sniţování nezaměstnanosti. Této fázi se věnuje kapitola 3 při vyhodnocení daňově-dávkové reformy.53

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ A EKONOMICKÁ AKTIVITA Populační vývoj na Slovensku po roce 1989 byl příznačný poměrně dramatickými změnami reprodukčního a rodinného chování. V první polovině 90. let se zejména výrazně sníţila sňatečnost, plodnost a úmrtnost, coţ se projevilo zmenšováním přírůstku obyvatel a stárnutím populace. V letech 2001-2003, kdy počet zemřelých převyšoval počet ţivě narozených, vyvrcholil dlouhodobý pokles přirozeného přírůstku obyvatel. Stárnutí populace vykazuje nejen dlouhodobě rostoucí trend, ale rovněţ se zrychluje.54 Plodnost klesala i v druhé polovině 90. let a tento vývoj pokračoval aţ do roku 2002, kdy se narodilo nejméně dětí (51 035); oproti roku 1995 jde o pokles o 17 %. Úhrnná plodnost z úrovně 1,52 v roce 1995 neustále klesala aţ na 1,19 v roce 2002. Na konci sledovaného období plodnost nepatrně vzrostla (na 1,2), avšak pořád jde o velmi nízkou hodnotu – Slovensko společně s Českou republikou patří mezi státy s nejniţší úrovní plodnosti v Evropě.55 Obecně můţeme populaci rozdělit na tři skupiny: (i) předproduktivní (0-14 let), (ii) produktivní (věk 15-64 let) a (iii) postproduktivní (65 a více let). Na Slovensku tvořili do roku 2003 produktivní obyvatelstvo muţi ve věku 15-59 let a ţeny ve věku 15-54 let. Od roku 2004 se v rámci důchodové reformy postupně zvyšuje věk hranice odchodu do starobního důchodu na 62 let pro muţe i ţeny).56 Obyvatelstvo v produktivním a postproduktivním věku dále rozdělujeme na dvě skupiny:  ekonomicky aktivní (pracující, nezaměstnaní a příslušníci ozbrojených sloţek);  ekonomiky neaktivní (důchodci, studenti, osoby v domácnosti a na rodičovské dovolené, práce neschopné obyvatelstvo, osoby, které nechtějí pracovat a jiné neaktivní).

52

RIEVAJOVÁ, Eva. Ekonómia trhu práce a jej implikacie pre Slovensko (zborník príspevkov z vedeckej konferencie) [online]. Inštitút zamestnanosti. c2009 [cit. 2010-01-16]. Dostupné z . s. 77. 53 RIEVAJOVÁ, Ekonómia trhu práce a jej implikacie pre Slovensko [online], s. 77. 54 RIEVAJOVÁ, Ekonómia trhu práce a jej implikacie pre Slovensko [online], s. 78-79. 55 VAŇO, Populační vývoj v Slovenskej republike [online], s. 25-26. 56 ILLÉS, Zsolt – ÓDOR, Ľudovít. Analýza základných indikátorov trhu práce v SR [online]. Ministerstvo financí SR, Inštitút finančnej politiky, júl 2005. [cit. 2010-01-05]. Dostupné z . s. 5.

27

Z dat Statistického úřadu Slovenské republiky (SÚ) můţeme získat podrobnější informace ohledně populace SR a identifikovat případné trendy. Vývoj populace v období let 1990-2003 lze rozdělit na tři etapy. V první etapě (1990-1991) se počet obyvatel sníţil o 14 834 na 5 295,9 tis. Během druhé etapy (1992-2000) populace kaţdoročně rostla – nejvíce v letech 1993 (22 300 osob) a 1994 (19 752 osob). Do konce roku 2000 se počet obyvatel zvýšil na 5 402,5 tis. Oproti roku 1991 populace vzrostla o 106 670 osob (resp. 2 %), čímţ dosáhla nejvyšší úrovně v období 1990-2003. Během třetí etapy nastal relativně velký pokles počtu obyvatel v roce 2001 (o 23 596 osob, nejvíce v letech 1990-2003); celkový počet obyvatel činil 5 379 tis. Následoval mírný růst – v roce 2003 měla SR celkem 5 380,1 tis. obyvatel.57 Z hlediska nabídky pracovních sil nám bliţší pohled poskytne rozlišení na jednotlivé věkové skupiny, tedy předproduktivní, produktivní a postproduktivní populaci. Předproduktivní populace v celém období 1990-2003 setrvale klesala z počátečních 1 330,5 tis. osob na výsledných 944,5 tis. v roce 2003, tj. o 29 %. K nejvýraznějším meziročním úbytkům došlo v letech 1999 a 2000 (32 467 a 32 949 osob). V relativním vyjádření se podíl předproduktivní populace na celkové populaci sníţil o 7,5 p.b. (z 25,1 % v roce 1990 na 17,6 % v roce 2003). Produktivní populace – nejvýznamnější skupina pro trh práce – mezi lety 1990 a 2003 plynule rostla. Největší meziroční změny zaznamenala v roce 1994 (+43 017 osob) a v roce 1993 (+40 059 osob); nejmenší pak v roce 2001 (+7 981 osob). Na konci sledovaného období byla produktivní populace – oproti roku 1990 – vyšší o 372,4 tis. osob (resp. 12,2 %) a celkově čítala 3 431 tis. osob. Podíl této skupiny na celkové populaci se tak zvýšil z 57,6 % na 63,8 % (tj. o 6,2 p.b.). U poproduktivní populace lze sledovat obdobný růstový trend. Počet obyvatel zde od roku 1990 do roku 2003 neustále rostl – celkem o 83 tis. (tj. 9 %) na konečných 1 004,6 tis. Největší přírůstky zaznamenala v roce 2003 (+15 573 osob) a roce předcházejícím (+14 859). Vývoj těchto skupin včetně podílu na celkové populaci viz Příloha 4.58 Ekonomická aktivita obyvatel Podle Výběrového zjišťování pracovních sil (VZPS) prováděného Statistickým úřadem SR (SÚ) jsou za ekonomicky aktivní obyvatelstvo (EAOSÚ) povaţovány osoby ve věku od 15 let, které patří mezi pracující v civilním sektoru, nezaměstnané anebo příslušníky ozbrojených sloţek (tj. EAOSÚ = ZAMSÚ + NEZSÚ + POSSÚ).59 Pracující jsou (podle VZPS) definováni jako „osoby ve věku od 15 let, které ve sledovaném týdnu vykonávají alespoň jednu hodinu práce za mzdu, plat, anebo práci s cílem dosáhnout zisku, včetně osob pracujících v zahraničí.“60 Do této skupiny patří i vypomáhající členové domácností podnikatelů, profesionální členové ozbrojených sloţek a osoby v civilní sluţbě.

57

SLOVSTAT [online databáze]. Demografia a sociálne štatistiky: 1. Demografická štatistika - Štruktúra obyvateľstva podľa veku - Vekové zloţenie obyvateľstva SR podľa pohlavia a veku (1945-2008). Štatistický úrad SR [cit. 2010-02-19]. Dostupné z . 58 SLOVSTAT [online databáze]. Demografia a sociálne štatistiky: 1. Demografická štatistika - Štruktúra obyvateľstva podľa veku - Vekové zloţenie obyvateľstva SR podľa pohlavia a veku (1945-2008). 59 ILLÉS, ÓDOR, Analýza základných indikátorov trhu práce v SR [online], s. 5 a 22. 60 ILLÉS, ÓDOR, Analýza základných indikátorov trhu práce v SR [online], s. 22.

28

Míra ekonomické aktivity obyvatelstva (MEA) podle VZPS potom vyjadřuje podíl populace od 15 let věku – tj. obyvatel v produktivním (PPV) a postproduktivním (PPoV) věku – na ekonomicky aktivním obyvatelstvu. Vzorec pro výpočet: MEA = EAOSÚ / (PPV + PPoV). Při zjišťování ekonomicky aktivního obyvatelstva podle Ústředí práce, sociálních věcí a rodiny (ÚPSVR) se vychází z průměrného počtu pracujících za předchozí rok podle SÚ (včetně osob na mateřské dovolené) a z průměrného počtu evidovaných nezaměstnaných v předešlém roce podle ÚPSVR. Vzorec pro výpočet: EAOÚP,t = ZAMSÚ,t-1 + NEZÚP,t-1.61 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo SR po roce 1989 ovlivnily tyto faktory: demografický vývoj, legislativní opatření (zejména výrazné sníţení počtu pracujících důchodců), saldo vzájemného zaměstnávání mezi ČR a SR, zkrácení délky vojenské sluţby (znamenalo zvýšení pracovních sil), strukturální změny zaměstnanosti a celkový pokles zaměstnanosti, růst počtu studujících a pokles ţen na mateřské dovolené.62 Podle VZPS se celkový počet ekonomicky aktivního obyvatelstva (EAO) se letech 1994-2001 nepřetrţitě zvyšoval z 2 443,7 tis. osob v roce 1994 na 2 652,5 tis. osob v roce 2001 (vzrostl tedy o 8,5 %), coţ byla maximální hodnota v období 1994-2003. Do konce roku 2003 nastal mírný pokles (na 2 634,3 tis. osob), nicméně vůči roku 1994 zaznamenalo EAO nárůst 190,6 tis. osob, tj. 7,8 %. Nejvyšší meziroční přírůstky proběhly v roce 2001 (+44,3 tis.) a v roce 2000 (+35,2 tis.); největší pokles byl v roce 2002 (-24,3 tis.). Podíváme-li se ekonomickou aktivitu podle pohlaví, zjistíme, ţe jak u ekonomicky aktivních muţů, tak ekonomicky aktivních ţen, měl vývoj jejich počtu v celém sledovaném období (tj. 1994-2003) stejný průběh. V letech 1994-2001 nepřetrţitě rostl a do roku 2003 poklesl. V roce 2003 ale počet ekonomicky aktivních ţen i muţů přesáhl hodnoty roku 1994. U ţen vrostl o 110,4 tis. na 1 200,2 tis., u muţů o 80,1 tis. na 1 434 tis. osob; relativně se zvýšil o 10,1 % resp. 5,9 %.63 Míra ekonomické aktivity oscilovala v období let 1994-2003 kolem hodnoty 60 %, nejniţší přitom byla v roce 1995 (59,8 %) a nejvyšší v roce 2001 (60,7 %). V případě muţů se míra ekonomické aktivity pohybovala v rozmezí mezi 68,4 % (rok 2003) a 69,2 % (rok 2001); u ţen mezi 51,4 % (rok 1994) a 53 % (rok 2001). Rozdíl mezi ekonomickou aktivitou muţů a ţen byl v průměru 16,6 p.b.; nejvíce 17,7 p.b. v roce 1994 a nejméně 15,5 p.b. v roce 2003.64 Bliţší údaje o míře EAO obsahuje následující Graf 2-1; vývoj počtu EAO viz Příloha 4.65

61

ILLÉS, ÓDOR, Analýza základných indikátorov trhu práce v SR [online], s. 23. RIEVAJOVÁ, STANEK, KRAUSOVÁ, Transformácia sociálnej sféry v Slovenskej republike, s. 59. 63 SLOVSTAT [online databáze]. Demografia a sociálne štatistiky: 2. Trh práce – Ekonomická aktivita obyvatelstva – Ekonomická aktivita obyvateľstva podľa pohlavia v tis. osobách, miera aktivity v % (19942008). Štatistický úrad SR [cit. 2010-02-19]. Dostupné z . 64 SLOVSTAT [online databáze]. Demografia a sociálne štatistiky: 2. Trh práce – Ekonomická aktivita obyvatelstva – Ekonomická aktivita obyvateľstva podľa pohlavia v tis. osobách, miera aktivity v % (94-2008). 65 RIEVAJOVÁ, Eva. Ekonómia trhu práce a jej implikacie pre Slovensko. s. 79. 62

29

Graf 2-1: Míra ekonomické aktivity – celkem a podle pohlaví (VZPS, 1994-2003); v % (v tis.) celkem

muži

ženy

ekonomicky aktivní obyv. (v tis.)

20%

60.3% 2634.3 68.4% 52.9%

68.5% 60.2% 2628.2 52.6%

60.7% 2652.5 69.2% 53.0%

60.3% 52.0% 2573.0

2608.2 52.6%

60.0% 51.5% 2544.8

2509.1

2650 2600 2550 2500 2450

2470.5

2443.7

30%

2521.9

50% 40%

68.6%

68.7%

68.9% 59.9% 51.8%

52.3%

59.9%

60.1%

68.6%

68.7%

68.9% 51.4%

60%

51.5%

59.8%

59.9%

70%

2700 69.1%

80%

2400

10%

2350

0%

2300 1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

Pramen: SLOVSTAT [online databáze]. Demografia a sociálne štatistiky: 2. Trh práce – Ekonomická aktivita obyvatelstva – EAO podľa pohl. v tis. osobách, miera aktivity v % (1994-2008).

HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT Na Slovensku poklesl reálný HDP v letech 1989-1993 o 25 %. Příčinou růstu v roce 1994 byl především rozvoj vývozu, coţ mělo pozitivní vliv na tvorbu nových pracovních míst. V roce 1996 se vývoz zhoršil – růst výkonu ekonomiky táhla především domácí poptávkou. Hlavní sloţku tvořila investiční poptávka, velkou část ale představovaly investice veřejného sektoru a velkých polostátních firem, které získávaly zahraniční půjčky. Podíl veřejných investic na celkových byl 60 % v roce 1993 a 36 % v roce 1999 (pokles nastal zejména v důsledku změn polostátních organizací na soukromé společnosti koncem 90. let. Na investicích v období 1994-1998 měly významný podíl velmi velké firmy, resp. podniky v oblasti veřejných sluţeb (pošta, telekomunikace, ţeleznice a elektrárny).66 Dostupnost úvěrů byla dále narušena, kdyţ se špatné půjčky podílely koncem 90. let na krizi sektoru státních bank, coţ bylo nepříznivé zejména pro rozvoj malých a středních podniků. Investiční klima ovlivňovala i netransparentní privatizace společně s dalšími faktory (obavy z makroekonomického a politického vývoje, zdlouhavý proces vzniku a registrace firem či úroveň daňové zátěţe). V souhrnu to znamenalo mimo jiné sníţení toku přímých zahraničních investic (PZI). Od roku 1999 se jiţ PZI zvyšují díky velkému úsilí nové vlády ve vztahu k mezinárodnímu vnímání Slovenska, vstupu do OECD (v květnu 2000) a snaze transparentně privatizovat (včetně finančního sektoru).67

66 67

Slovenská republika: štúdia o ţivotnej úrovni, zamestnanosti a trhu práce, Přel. J. Jurečková, s. xxi, 34 a 36. Slovenská republika: štúdia o ţivotnej úrovni, zamestnanosti a trhu práce, Přel. J. Jurečková, s. 39-40.

30

Tempo růstu ekonomiky se z úrovně 6,9 % v roce 1996 propadlo aţ nulovou hodnotu v roce 1999. V následujících letech se vývoj obrací – do roku 2003 se tempo růstu zvýšilo na 4,8 %, coţ je stále o 2,1 p.b. pod úrovní roku 1996.68 Ke konci sledovaného období, tj. v letech 2002 a 2003 rostl reálný HDP v rámci EU-27 o 1,2 % a 1,3 %, resp. v ČR o 1,9 % a 3,6 %.69 Graf 2-2: Vývoj HDP (běţné ceny, stálé ceny) na Slovensku (1996-2003); v mil EUR HDP (s.c.)

HDP (b.c.)

tempo růstu ekonomiky (%)

45,000

8.0% 40,582.6 6.9%

40,000

36,780.3 35,328.2 33,855.2

35,000

30,000

4.4% 29,439.1 28,206.2

30,730.7

31,151.8

4.8%

4.6%

5.0% 4.0%

28,087.5 3.5%

26,154.1

3.0%

23,852.2

25,000

6.0%

33,716.9

32,237.3 30,721.9 4.4%

7.0%

21,514.8

2.0% 1.4%

20,000

1.0% 15,000

0.0%

0.0%

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

Pramen: Štatistický úrad SR. Revidované údaje HDP za roky 1995 - 2007 a predbeţné údaje za rok 2008 v s.c. r. 2000 a b.c. (v mil. EUR) [online]. výpočet tempa růstu ekonomiky – autor.

Ve všech osmi slovenských krajích v období 1995-2003 reálný HDP stoupal. Výjimkou byl rok 1999, kdy v některých krajích (Bratislavský, Prešovský, Banskobystrický, Ţilinský a Košický kraj) meziročně poklesl; nejvíce v Bratislavském kraji (o 90,7 mil. EUR). Ze všech krajů dosahoval Bratislavský kraj v celém období nejvyšší úrovně HDP – vzrostl (o 36,2 %) z 6 502,79 mil. EUR v roce 1995 na 8 859,21 mil. EUR v roce 2003. Naopak nejniţší hodnoty zaznamenal – na počátku i konci sledovaného období – Prešovský kraj s objemem HDP ve výši 2 437, 32 mil. EUR, resp. 3 161,30 mil. EUR (tj. růst o 29,7 %). V Bratislavském kraji byl HDP v období 1995-2003 v průměru 2,7krát vyšší neţ HDP Prešovského kraje. Z hlediska průměrného podílu na HDP Slovenska patří Košickému kraji s hodnotou 12,7 % druhá pozice za Bratislavským krajem (24,7 %); nejniţší podíl (9 %) vykazoval Prešovský kraj. Vývoj regionálního HDP, včetně jeho podílu na HDP Slovenska viz Příloha 5.70 68

Štatistický úrad SR. Revidované údaje HDP za roky 1995 - 2007 a predbeţné údaje za rok 2008 v stálych cenách r. 2000 a běţných cenách (v mil. EUR) [online]. c2010 [cit. 2010-05-02]. Dostupné z . Výpočet tempa růstu ekonomiky – autor. 69 Ministerstvo financí ČR. Makroekonomická predikce (duben 2010) [online]. c2010 [cit. 2010-06-20]. Dostupné z . s. 9. 70 RegDat [online databáze]. Makroekonomické statistiky: Regionálne účty – Regionálny hrubý domáci produkt (v beţných cenách) podľa typ ukazovateľa, územie a rok (1995-2007). Štatistický úrad Slovenskej republiky [cit. 2010-04-15]. Dostupné z .

31

Tabulka 2-1: HDP podle krajů včetně podílu na obyv. (1995-2007); v mil. EUR (s.c.) HDP (průměr, s.c.) (v mil. EUR)

Slovenská republika Bratislavský kraj Trnavský kraj Trenčiansky kraj Nitriansky kraj Ţilinský kraj Banskobystrický kraj Prešovský kraj Košický kraj

(podíl v %)

30 878,40 7 625,70 3 332,07 3 247,67 3 517,36 3 237,35 3 194,30 2 788,70 3 935, 25

100 24,7 10,8 10,5 11,4 10,5 10,3 9,0 12,7

HDP/obyv. (průměr, s.c.) pořadí

1. 4. 5. 3. 6. 7. 8. 2.

(v EUR)

5 736,2 12 482,0 6 056,3 5 344,7 4 921,2 4 686,9 4 822,8 3 562,3 5 155,2

pořadí

1. 2. 3. 5. 7. 6. 8. 4.

Pramen: RegDat [online databáze], Makroekonomické štatistiky: Regionálne účty – Regionálny HDP v b.c. (1995-2007), přepočet na s.c. – autor.

2.2

Zaměstnanost, úroveň a vývoj

Zaměstnanost patří společně s mírou zaměstnanosti mezi základní ukazatele vyjadřující stav trhu práce. Jelikoţ se oblastí zaměstnanosti zabývá více institucí, které ke svým účelům pouţívají různě obsahově vymezené pojmy, uvádím následovně jejich definice. Zaměstnanci podle výběrového zjišťování pracovních sil (VZPS) prováděného Statistickým úřadem SR: „osoby ve věku od 15 let, které se sledovaném týdnu vykonávají aspoň jednu hodinu práci za mzdu nebo plat“ (včetně členů výrobních druţstev).71 Zaměstnanec podle zákona č. 387/1996 Z.z., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (účinný od 1.1.1997 do 31.1.2004), „fyzická osoba s trvalým anebo přechodným pobytem na území Slovenské republiky v pracovním poměru nebo v obdobném pracovním vztahu.“72 Zaměstnanec podle zákona č. 5/2004 Z.z., o sluţbách zaměstnanosti, ve znění p. p. (účinnost od 1.2.2004): „fyzická osoba v pracovním anebo obdobném pracovním vztahu“73 Míra zaměstnanosti (MZ) udává, „ jaká část populace v produktivním věku je zaměstnaná.“74 2.2.1 Vývoj a charakter zaměstnanosti Ekonomická transformace se mj. vyznačovala „hromadným přerozdělováním pracovních sil“, jednak ze státního do soukromého sektoru (zde jak zprivatizované, tak nově vzniklé podniky), jednak „z původně převládajících průmyslových odvětví do nových činností v obchodě a sluţbách“.75 Tento proces byl charakteristický mnohem rychlejším rušením pracovních míst 71

ILLÉS, ÓDOR, Analýza základných indikátorov trhu práce v SR [online], s. 22. JASPIweb [online databáze]. Zákon č. 387/1996, Z.z., o zamestnanosti, v znení n. p. (stav k 31. lednu 2004). Ministerstvo spravodlivosti SR [cit. 2010-04-20]. Dostupné z .ust. § 23 odst. 1. 73 JASPIweb [online databáze]. Zákon č. 5/2004, Z.z., o zamestnanosti, v znení n. p. (stav k 1. březnu 2010). Ministerstvo spravodlivosti SR [cit. 2010-04-20]. Dostupné z . ust. § 4. 74 ILLÉS, ÓDOR, Analýza základných indikátorov trhu práce v SR [online], s. 22. 75 Slovenská republika: štúdia o ţivotnej úrovni, zamestnanosti a trhu práce. Přel. J. Jurečková, s. xx. 72

32

ve veřejných podnicích, neţ jejich vytvářením soukromým sektorem, coţ se projevilo ve sníţení zaměstnanosti a potaţmo zvýšením nezaměstnanosti. Na Slovensku byla tato disproporce výraznější ve srovnání se sousedními zeměmi.76 Neprovedení rozsáhlejší restrukturalizace v polovině 90. let na jedné straně pravděpodobně oddálilo nezbytné rušení pracovních míst. Na straně druhé nebylo příznivé pro vytváření nových, lepších míst ve slovenském hospodářství. Ani růst ekonomiky nezávislý na exportu nebyl vhodný, protoţe ve firmách zabývajících se exportem rostla zaměstnanost dynamičtěji. Nepříznivým faktorem pro tvorbu nových pracovních míst byla dále úroveň zdanění práce, resp. vysoké sazby příspěvků na sociální zabezpečení z objemu mezd. Od roku 1989 do roku 1995 se zaměstnanost sníţila o více neţ 400 000 osob, změnila se také struktura zaměstnanosti.77 Podle VZPS celková zaměstnanost v letech 1995-2003 poklesla celkem o 46 728 (2,2 %) na 2 060 466 osob. Největší počet zaměstnaných byl v roce 1996 (2 151 144), resp. nejmenší v roce 2000 (2 024 848); celkově se tedy zaměstnanost sníţila o 126 266 osob (5,9 %). Nejvýraznější meziroční změny přitom proběhly v roce 1999 (-53 687 osob) a roce 2000 (-40 339 osob). Od roku 2000 došlo k mírnému růstu počtu pracujících (35 618, resp. 1,8 %). Avšak ani tato změna nedokázala vyrovnat předcházející vývoj tak, aby se zaměstnanost dostala nad úroveň počátku popisovaného období, tj. roku 1995.78 Z rozloţení zaměstnanosti (resp. pracujících) mezi zaměstnance a podnikatele v letech19952003 vyplývá, ţe se změnila struktura zaměstnanosti v prospěch podnikatelů. Od roku 1996 počet zaměstnanců neustále klesal (vyjma roku 2001) z 2 010 790 osob na 1 852 105 osob v roce 2003, tj. celkem o 158 685 osob (7,9 %). Vůči roku 1995, kdy byla zaměstnanost 1 968 591 osob, se počet zaměstnanců sníţil celkem o 116 486 osob, resp. 5,9 %. U podnikatelů můţeme v rámci celého období 1995-2003 sledovat opačný trend. Kromě roku 1997, v němţ došlo k mírném meziročnímu poklesu (-2 448 osob), počet podnikatelů od roku 1995 meziročně stoupal. Celkově se zvýšil o 69 758 osob (50,3 %) na 208 361 podnikatelů v roce 2003; nejvýrazněji se na tomto podílel přírůstek v roce 2003 (24 103 osob).79 Tabulka 2-2: Zaměstnanost na Slovensku (VZPS, 1995-2003); absolutně 1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

celkem

2 107 194

2 151 114

2 128 906

2 118 874

2 065 187

2 024 848

2 036 513

2 038 414

2 060 466

zam-ci

1 968 591

2 010 790

1 991 030

1 968 805

1 900 134

1 856 330

1 858 161

1 854 156

1 852 105

138 603

140 324

137 876

150 069

165 053

168 518

178 352

184 258

208 361

podnikat.

Pramen: RegDat [online databáze]. Makroekonomické štatistiky: Regionálne účty – tab. Regionálna zamestnanosť a zamestnanci podľa: územie, OKEČ odvetvia pre HDP2, typ ukazovateľa a rok (1995-2007).

76

Slovenská republika: štúdia o ţivotnej úrovni, zamestnanosti a trhu práce. Přel. J. Jurečková, s. xxi a 27-28. RIEVAJOVÁ, STANEK, KRAUSOVÁ, Transformácia sociálnej sféry v Slovenskej republike, s. 63-64. 78 RegDat [online databáze]. Makroekonomické štatistiky: Regionálne účty – Regionálna zamestnanosť a zamestnanci podľa: územie, OKEČ odvetvia pre HDP2, typ ukazovateľa a rok (1995-2007). Štatistický úrad SR [cit. 2010-03-06]. Dostupné z . 79 RegDat [online databáze]. Makroekonomické štatistiky: Regionálne účty – Regionálna zamestnanosť a zamestnanci podľa: územie, OKEČ odvetvia pre HDP2, typ ukazovateľa a rok (1995-2007). 77

33

U zaměstnanosti z hlediska krajů nastal ve všech krajích (mimo Bratislavský a Trenčínský) při srovnání let 1995 a 2003 pokles počtu zaměstnanců. Během celého období 1995-2003 vykazoval nejvyšší zaměstnanost Bratislavský kraj s počtem 325 609, resp. 342 248 osob, coţ představuje nárůst o 5,1 %. Nejméně zaměstnanců pracovalo v roce 1995 v Trenčínském kraji (184 650 osob) a v roce 2003 v Trnavském kraji (186 634 osob). U Trnavského kraje to přitom oproti roku 1995 znamenalo sníţení zaměstnanosti o 22 961 osob, tedy 11 %. Trenčínský kraj naopak zaznamenal při srovnání s rokem 1995 zvýšení počtu zaměstnanců o 29 965 (16,2 %) na 214 615 osob, coţ byl nejvýznamnější přírůstek ze všech krajů v rámci popisovaného období. Největší pokles mezi lety 1995 a 2003 vidíme u Košického kraje, konkrétně o 49 524 zaměstnanců, resp. 17,4 %.80 Podrobněji viz Příloha 7. Z hlediska odvětví si největší podíl na celkovém počtu zaměstnaných zachovává průmyslová výroba – v období 1995-2003 se pohyboval mezi 27,6 % (rok 1997) aţ 24,9 % (rok 2002). Rostoucí podíl vykazoval velkoobchod a maloobchod, u nichţ se podíl kaţdoročně zvyšoval – z počátečních 10,8 % v roce 1995 na 17 % v roce 2003. V absolutních číslech se jedná o růst z 228 328 na 349 328 zaměstnanců v daném odvětví. Další oblastí, kde došlo ke zvýšení, jsou nemovitosti, pronájem a obchodní činnost. Jejich podíl na celkové zaměstnanosti se vzrostl z 5,5 % v roce 1995 na 7,1 % v roce 2003. Doprava, skladování, pošty a telekomunikace si v uvedeném období udrţovaly podíl v rozmezí 7,3 % aţ 8 %. Nejvýraznější pokles nastal u zemědělství a lesnictví, kde se počet zaměstnaných sníţil o 103,7 %. V absolutních číslech se jedná o pokles ze 188 509 osob v roce 1995 na 92 546 v roce 2003; podíl na celkové zaměstnanosti se pak sníţil z 8,9 % na 4,5 %. Podrobnější údaje poskytuje Příloha 6.81 2.2.2 Míra zaměstnanosti Míra zaměstnanosti produktivní populace (15-64 let) v rámci let 1994-2003 celkově klesla z 59,9 % na 57,6 %. V roce 1996 se dostala na svou nejvyšší úroveň (61,8 %) s tím, ţe do konce roku 2003 poklesla celkem o 4,2 p.b. na 57,6 %. Nejvyšší meziroční sníţení přitom proběhlo v roce 1999 (-2,3 p.b.). Nejniţší míra zaměstnanosti byla v letech 2000 a 2001, a to 56,5 %. Pokud jde o míry zaměstnanosti ţen a muţů, jejich vývoj kopíroval v celém období 1994-2003 průběh míry zaměstnanosti produktivní populace, tj. vrcholu dosáhly v roce 1996 a na konci roku 2003 byly jejich hodnoty niţší neţ na počátku sledovaného období. U ţen se míra zaměstnanosti pohybovala v rozmezí 51,4 % (rok 2002) a 54,6 % (rok 1996). Ke konci roku 2003 byla na úrovni 52,2 %, coţ znamenalo oproti roku 1994 mírný pokles (-0,4 p.b.); průměrná míra pak činila 52,7 %. Míra zaměstnanosti muţů dosáhla nejvyšší hodnoty v roce 1996 (69,2 %) a nejniţší v roce 2001 (61,4 %); v průměru 58,8 %. Po celé sledované období byla míra zaměstnanosti ţen niţší neţ v případě muţů – ve svém maximu o 14,6 p.b. (v letech 1994-1996), resp. 9,6 p.b. v minimu (rok 2001); v průměru o 12,3 p.b.82 80

RegDat [online databáze]. Makroekonomické štatistiky: Regionálne účty – Regionálna zamestnanosť a zamestnanci podľa: územie, OKEČ odvetvia pre HDP2, typ ukazovateľa a rok (1995-2007). 81 RegDat [online databáze]. Makroekonomické štatistiky: Regionálne účty – tab. Regionálna zamestnanosť a zamestnanci podľa: územie, OKEČ odvetvia pre HDP2, typ ukazovateľa a rok (1995-2007). 82 SLOVSTAT [online databáze]. Demografia a sociálne štatistiky – 2. Trh práce – Zamestnanosť (pracujúci, zamestnanci) – Miera zamestnanosti podľa vekových skupín a pohlavia v % (1994-2008).

34

Graf 2-3: Míra zaměstnanosti produktivní populace (VZPS, 1994-2003); v % muži a ženy (15-64 let)

muži (15-64 let)

ženy (15-64 let)

57.8% 63.5% 52.1%

56.5% 61.5% 51.5%

56.5% 61.4% 51.8%

56.7% 62.0% 51.4%

57.6% 63.0% 52.2%

60.1% 66.7% 53.6%

67.7% 54.0%

54.6%

53.0%

60.8%

61.8%

67.6% 60.2%

67.2% 52.6%

60%

59.9%

70%

69.2%

80%

1999

2000

2001

2002

2003

50% 40% 30% 20% 10% 0% 1994

1995

1996

1997

1998

Pramen: SLOVSTAT [online databáze]. Demografia a soc. štatistiky – 2. Trh práce – Zamestnanosť (pracujúci, zamestnanci) – Miera zamestnanosti podľa vek. skupín a pohlavia v % (94-2008).

Do roku 2003 tvořili obyvatelstvo v produktivním věku muţi ve věku 15-59 let a ţeny ve věku 15-54 let. Od roku 2004 se v rámci důchodové reformy postupně zvyšuje věk na 62 let pro muţe i ţeny, coţ ovlivňuje míru zaměstnanosti ţen udávanou podle mezinárodního pojetí (tj. ve věkové skupině 15-64 let) více neţ u muţů. Pro doplnění tedy uvádím rovněţ míru zaměstnanosti u ţen ve věkové skupině 55 a muţů ve věkové skupině 60 a více let. Tabulka 2-3: Míra zaměstnanosti – věk. skupina „55ţ a 60m a více let“ (VZPS, 1994-2003); % muţi (60 a více let) ţeny (55 a více let)

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

5,8 3,8

5,7 3,9

5,4 4,5

4,2 4,1

4,5 4,3

4,8 4,5

4,1 4,2

3,7 4,2

4,4 4

4,7 4,9

Pramen: SLOVSTAT [online databáze], Demografia a soc. štatistiky – 2. Trh práce – Zamestnanosť (pracujúci, zamestnanci) – Miera zamestnanosti podľa vek. skupín a pohlavia v % (94-2008).

Míra zaměstnanosti produktivní a postproduktivní populace (tj. věkové skupiny 15+) byla nejniţší – shodně s mírou zaměstnanosti produktivní populace – v letech 2000 a 2001, kdy vykazovala hodnotu 48,6 %. Oproti roku 1996, kdy byla míra zaměstnanosti věkové skupiny 15+ nejvyšší, to znamenalo pokles o 4,7 p.b. Do roku 2003 došlo k mírnému zvýšení (+1 p.b.) na 49,6 %, nicméně tato hodnota je 2,1 p.b. pod úrovní roku 1994 (51,7 %). Průměrná míra zaměstnanosti věkové skupiny 15+ byla u ţen 44 % a v případě muţů 57,9 %. Největšího rozdílu bylo dosaţeno v roce 1996 (16 p.b.), nejmenšího potom v roce 2001 (11,6 p.b.)83

83

SLOVSTAT [online databáze]. Demografia a sociálne štatistiky – 2. Trh práce – Zamestnanosť (pracujúci, zamestnanci) – Miera zamestnanosti podľa vekových skupín a pohlavia v % (1994-2008).

35

Tabulka 2-4: Míra zaměstnanosti – věková skupina 15+ (VZPS, 1994-2003); v % 1994 muţi a ţeny (15+) muţi (15+) ţeny (15+)

51,7 60 44,1

1995 52 60,2 44,4

1996 53,3 61,7 45,7

1997

1998

52,4 60,2 45,1

51,7 59,3 44,7

1999 49,7 56,5 43,4

2000 48,6 54,7 42,9

2001 48,6 54,7 43,1

2002 48,7 55,2 42,7

2003 49,6 56,2 43,5

Pramen: SLOVSTAT [online databáze], Demografia a soc. štatistiky – 2. Trh práce – Zamestnanosť (pracujúci, zamestnanci) – Miera zamestnanosti podľa vek. skupín a pohlavia v % (94-2008).

Pro kraje jsou dostupná data za období 2000-2003, tedy období, v němţ míra zaměstnanosti produktivní populace mírně vzrostla (o 1,1 p.b.). Přestoţe u Bratislavského kraje došlo k největšímu poklesu ze všech krajů (-1,5 p.b.), míra zaměstnanosti zde byla nejvyšší (průměrně 68,4 %). Naopak nejniţší průměrnou míru zaměstnanosti můţeme sledovat v Košickém kraji (51,3 %). Avšak při srovnání roku 2000 a 2003 zde došlo k růstu míry zaměstnanosti o 2 p.b. na výsledných 52,5 %. Největší přírůstek (4 p.b.) byl v Trenčínském kraji; míra zaměstnanosti tady vzrostla z 58,7 % v roce 2000 na 62,7 % v roce 2003. Bratislavský kraj v těchto letech dosahoval úrovně 69,7 %, resp. 68,2 %. Údaje pro jednotlivé kraje v daném období obsahuje Příloha 7.84 V souvislosti s tvorbou nových pracovních příleţitostí a změnami struktury zaměstnanosti jsou ve velké části střední a východní Evropy důleţité malé a střední podniky (tj. podniky do 250 zaměstnanců). Do roku 1998 malé a střední podniky zaměstnávaly kolem 58 % z celkové pracovní síly v SR. Existovaly ale velké rozdíly mezi jednotlivými sektory. V průmyslu měly velké podniky podíl 60 % na celkové zaměstnanosti. Zatímco v obchodě nebo stavebnictví činil podíl zaměstnanosti malých a středních podniků mezi 75 a 90 % všech pracujících.85 V roce 1999 uskutečnila Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) společně se Světovou bankou velký průzkum podnikatelského prostředí a výkonnosti podniků v transformujících se ekonomikách zemí střední a východní Evropy (průzkum BEEP). Celkem bylo osloveno více neţ 3 000 podniků ve 20 zemích daného regionu; na Slovensku se jednalo o 138 firem (113 soukromých a 25 veřejných). V tomto průzkumu uvedly malé podniky čtyři hlavní překáţky pro své podnikání: (i) vysoké náklady na půjčky, (ii) vysokou úroveň daní, (iii) sloţitost daňových předpisů a (iv) omezující postupy při zahájení podnikání. Pro 56,6 % malých firem přestavoval kritický problém vysoké náklady na půjčky současně s nedostatečným přístupem k dlouhodobým bankovním půjčkám (např. 75 % malých firem uvedlo, ţe nemá úvěrový závazek vůči bankám; u středních podniků činily bankovní úvěry méně neţ 22 % aktiv). Vysoké daně byly pro malé podniky hlavní překáţkou v 62,3 %. Podle studie FIAS z roku 1997, která srovnávala daňové zatíţení na Slovensku a v sousedních krajinách, byl daňový systém na Slovensku „nejnepříznivější pro investory, zejména zahraniční, hlavně kvůli kombinovanému účinku dost vysokého zatíţení daní z příjmů

84

RegDat [online databáze]. Trh práce – VZPS-Výberové zisťovanie pracovných síl –Bilancia ekonomickej aktivity obyvateľstva podľa pohlavie, územie, typ ukazovateľa a rok (2000-2008). Štatistický úrad SR [cit. 2010-03-08]. Dostupné z . 85 Slovenská republika: štúdia o ţivotnej úrovni, zamestnanosti a trhu práce. Přel. J. Jurečková, s. 43-46.

36

právnických osob a daňové sazby při převodu majetku (marginálně 20 %).“86 Určitého zlepšení bylo dosaţeno sníţením sazby daně z příjmů právnických osob ze 40 na 29 % koncem roku 1999. Daňové předpisy a postupy povaţovalo za hlavní problém 55 % malých a 25 % velkých společností, především v souvislosti s jejich transparentností a srozumitelností. Pro malé firmy to většinou znamená komplikaci vzhledem k niţší vybavenosti finančními i lidskými zdroji ve srovnání s velkými firmami.

2.3

Struktura a průběh nezaměstnanosti

K měření úrovně nezaměstnanosti se vyuţívá míra nezaměstnanosti (MN), která obecně udává, jaká část ekonomicky aktivního obyvatelstva je nezaměstnaná (tj. MN = NEZ / EAO). Rozeznáváme tzv. obecnou míru nezaměstnanosti a tzv. specifické míry nezaměstnanosti (umoţňují blíţe popsat trh práce např. z hlediska regionálního, odvětví, demografických charakteristik či kvalifikace). Na Slovensku se sledováním nezaměstnanosti zabývají dvě základní instituce – Ústředí práce, sociálních věcí a rodiny (ÚPSVR) a Statistický úřad Slovenské republiky (SÚ). Ústředí práce, sociálních věcí a rodiny pouţívá k monitorování nezaměstnanosti, resp. výpočtu míry nezaměstnanosti data z úřadů práce (tj. evidenci nezaměstnaných hledajících zaměstnání). ÚPSVR rozlišuje nezaměstnané (přesněji uchazeče o zaměstnání) ve vazbě na jejich potenciál rychlosti nástupu do zaměstnání na evidované a disponibilní.87 Podle daného rozdělení ÚPSVR vykazuje tyto míry nezaměstnanosti:  míru registrované nezaměstnanosti – při výpočtu pracuje s celkovým počtem uchazečů o zaměstnání (tj. všech evidovaných na úřadech práce); MRN = UoZ / EAOÚP;  míru evidované nezaměstnanosti – základ tvoří (podle dohody s Mezinárodní organizací práce) počet disponibilních uchazečů o zaměstnání (tedy osob, na jejichţ straně nestojí ţádná objektivní překáţka pro přijetí do zaměstnání a mohou tedy bezprostředně po nabídce zaměstnání do něj nastoupit); MEN = disp. UoZ / EAOÚP. Pro Statistický úřad SR tvoří datovou základnu pro zjišťování nezaměstnanosti tzv. výběrové zjišťování pracovních sil (VZPS). VZPS je zaloţeno na pravidelném sledování pracovních sil (jednou za kalendářní čtvrtletí), a to statistickým dotazováním náhodně vybraného vzorku domácností. Metodika VZPS odpovídá jednak postupům Mezinárodní organizace práce (ILO), jednak normám Eurostatu. Míra nezaměstnanosti vycházející z VZPS je tak vhodná pro mezinárodní srovnávání (MNSÚ = NEZSÚ / EAOSÚ).88

86

Slovenská republika: štúdia o ţivotnej úrovni, zamestnanosti a trhu práce. Přel. J. Jurečková, s. 47. ILLÉS, ÓDOR, Analýza základných indikátorov trhu práce v SR [online], s. 9-11. 88 ILLÉS, ÓDOR, Analýza základných indikátorov trhu práce v SR [online], s. 9 a 11. 87

37

Třebaţe princip výpočtu míry nezaměstnanosti zmíněnými instituce je stejný, existují odlišnosti v obsahu pojmů „nezaměstnaný“ a „ekonomicky aktivní osoba“. Níţe tedy uvádím příslušné definice pojmu „nezaměstnaný“ (ekonomicky aktivní osoba vymezena v kap. 2.1):  podle VZPS – „osoba ve věku od 15 let, která ve sledovaném týdnu nemá práci, v posledních čtyřech týdnech si aktivně hledá práci a je schopna nastoupit do práce nejpozději do dvou týdnů“;89 není rozhodující, zda je evidována na úřadu práce;  podle ÚSPVR – nezaměstnaným (přesněji uchazečem o zaměstnání, UoZ) je „občan, který chce pracovat a hledá zaměstnání a po podání písemné ţádosti o zprostředkování vhodného zaměstnání je zařazený do evidence uchazečů o zaměstnání na ústředí práce, sociálních věcí a rodiny v územním obvodu, kde má trvalý pobyt.“90 Tato osoba současně nesmí být v pracovním, sluţebním vztahu, členském poměru anebo doktorandem v denní formě doktorandského studia. Dále není samostatně výdělečnou osobou ani tuto činnost nevykonává v zahraničí; výdělečnou činnost můţe vykonávat maximálně v rozsahu 16 hodin týdně s tím, ţe mzda nepřekročí 800 Sk týdně;  podle ILO jde o osobu bez práce, která je schopná nastoupit do zaměstnání během dvou týdnů a alespoň jednou v posledních čtyřech týdnech si aktivně hledala zaměstnání.91 2.3.1 Skladba, charakteristiky a vývoj nezaměstnanosti Evidence uchazečů o zaměstnání v SR začala v únoru 1990 (evidováno 1949 uchazečů). V únoru 1991 jejich počet činil 319,3 tis. osob, coţ odpovídalo míře nezaměstnanosti 12,7 %. Od ledna 1992 byla zkrácena doba poskytování hmotného zabezpečení v nezaměstnanosti z dvanácti na šest měsíců. V prvních třech měsících získával uchazeč 60 % z průměrného čistého výdělku, resp. 50 % v dalších třech měsících. Koncem roku 1992 dosáhl objem uchazečů o zaměstnání 260,3 tis. osob (míra registrované nezaměstnanosti byla 10,4 %), resp. 368,1 tis. osob v roce 1993 (míra nezaměstnanosti stoupla na 14,4 %). Příčinou takto vysoké nezaměstnanosti byly mj. organizační změny prováděné ve firmách, sníţení počtu volných míst oznamovaných zaměstnavateli, nedostatečné zdroje na aktivní politiku zaměstnanosti. Významným faktorem bylo „přijetí legislativních opatření v oblasti odvodů do fondů nemocenského, zdravotního a důchodového pojištění, které „motivují“ nezaměstnaných „udrţet se“ v evidenci uchazečů o zaměstnání.“92 V roce 1994 se míra nezaměstnanosti pohybovala mezi 14 a 15 %. Vláda se ji snaţila zmírnit opatřeními hospodářské politiky, konkrétně zpřísněním podmínek pro zařazení mezi uchazeče o zaměstnání a poskytování hmotného zabezpečení v nezaměstnanosti. Rok 1995 přináší zejména díky dobrým makroekonomickým výsledkům obrat v průběhu nezaměstnanosti – nastává určitá stabilizace trhu práce. Podle doby trvání převládala v letech 1994 a 1995 dlouhodobá nezaměstnanost.93

89

ILLÉS, ÓDOR, Analýza základných indikátorov trhu práce v SR [online], s. 23. ILLÉS, ÓDOR, Analýza základných indikátorov trhu práce v SR [online], s. 10. 91 ILLÉS, ÓDOR, Analýza základných indikátorov trhu práce v SR [online], s. 13. 92 RIEVAJOVÁ, STANEK, KRAUSOVÁ, Transformácia sociálnej sféry v Slovenskej republike, s. 64-67. 93 RIEVAJOVÁ, STANEK, KRAUSOVÁ, Transformácia sociálnej sféry v Slovenskej republike, s. 78. 90

38

Na Slovensku prošla nezaměstnanost podle VZPS v období let 1994-2003 několika fázemi. Celkový počet nezaměstnaných se pohyboval od 284,2 tis. v roce 1996 do 508 tis. osob v roce 2001. Oproti roku 1994 sice počet nezaměstnaných v roce 1996 poklesl o 49,3 tis. (14,8 %), nicméně následně se – aţ do roku 2001– neustále meziročně zvyšoval. V letech 1997 a 1998 byl jejich nárůst mírný – nezaměstnanost se meziročně zvýšila o 13,3 resp. 19,6 tis. osob. V roce 1998 tedy nárůst činil 11,6 % vůči roku 1996, v němţ byl počet nezaměstnaných na nejniţší hodnotě. Od roku 1999 do roku 2001 – kdy počet nezaměstnaných dosáhl svého vrcholu – docházelo k prudkému růstu nezaměstnaných s největšími meziročními přírůstky v letech 1999 (+99,7 tis.) a 2000 (+68,4 tis.). Oproti roku 1996 vzrostl počet nezaměstnaných o 223,8 tis. osob (78,7 %); přírůstky v letech 1999 a 2000 se na tomto růstu podílely 75,1 %. V roce 2002 nastává obrat ve vývoji nezaměstnanosti – počet nezaměstnaných se meziročně sníţil o 21,1 tis. osob (tj. 4,2 %) na 486,9 tis. osob. Do konce roku 2003 nezaměstnanost dále klesá, a to o 27,7 tis. osob (oproti roku 2001 celkem o 9,6 %). Na konci sledovaného období, tj. v roce 2003, byla nezaměstnanost na úrovni 459,2 tis. osob. Přestoţe od roku 2002 došlo k poklesu nezaměstnanosti, ve srovnání počátkem období (rok 1994) byl počet nezaměstnaných vyšší o 125,7 tis. (37,7 %). Oproti roku 1996 jde o nárůst o 175 tis. osob, resp. 61,6 %.94 Tabulka 2-5: Počet nezaměstnaných celkem a podle pohlaví (VZPS, 1994-2003); v tis. 1994 celkem muţi ţeny

333,5 179,9 153,5

1995 323,7 171,4 152,4

1996 284,2 140,7 143,5

1997 297,5 151,8 145,6

1998 317,1 167,5 149,6

1999 416,8 226,6 190,3

2000 485,2 265,5 219,7

2001 508 282,5 225,4

2002 486,9 263,9 223

2003 459,2 246,5 212,7

Pramen: SLOVSTAT [online databáze]. Demografia a sociálne štatistiky: 2. Trh práce – Nezamestnanosť – Nezamestnaní podľa vekových skupín a pohlavia v tis. osobách (94-2008).

Z hlediska nezaměstnanosti podle pohlaví kopírovala nezaměstnanost muţů, resp. ţen v rámci období 1994-2003 vývoj celkové nezaměstnanosti. Nezaměstnanost muţů přitom byla (kromě roku 1996) v daném období vyšší neţ u ţen. V roce 1994 byl rozdíl v počtu nezaměstnaných 26,4 tis., resp. 33,8 tis. osob v roce 2003. Největší podíl na celkové nezaměstnanosti měli muţi v roce 2001 – dosáhl úrovně 55,6 % (282,5 tis. osob); ţeny zase v roce 1996 – 50,5 %, tedy 143,5 tis. osob. Od roku 1996 do roku 2001 – kdy celková nezaměstnanost dosáhla nejvyšší hodnoty – se počet nezaměstnaných ţen zvýšil o 81,9 tis. na 225,4 tis. (tj. o 57,1 %). U muţů se dokonce jednalo o nárůst o 141,8 tis. na 282,5 tis. osob (tj. 100,8 %). Při porovnání roků 1994 a 2003 stoupl počet nezaměstnaných muţů o 66,6 tis. (37 %) na výsledných 246,5 tis., resp. o 59,2 tis. ţen (38,6 %) na 212,7 tis. Jejich podíly na celkové nezaměstnanosti se v roce 2003 ustálily na 53,7 % u muţů a 46,3 % u ţen.95 Nejvíce nezaměstnaných v letech 1994-2003 pocházelo z věkové skupiny 25-49 let. V roce 1994 se jednalo o 194,5 tis. osob a do roku 2003 jejich počet vzrostl o 81,1 tis. (41,7 %) na 94

SLOVSTAT [online databáze]. Demografia a sociálne štatistiky: 2. Trh práce – Nezamestnanosť - tab. Nezamestnaní podľa vekových skupín a pohlavia v tis. osobách (1994-2008). Štatistický úrad SR [cit. 201002-19]. Dostupné z . 95 SLOVSTAT [online databáze]. Demografia a sociálne štatistiky: 2. Trh práce – Nezamestnanosť – Nezamestnaní podľa vekových skupín a pohlavia v tis. osobách (1994-2008). Štatistický úrad SR [cit. 201002-19]. Dostupné z .

39

275,6 tis. Na celkovém počtu nezaměstnaných měla tato skupina podíl 58,3 % v roce 1994, resp. 60 % v roce 2003. Nejvyššího podílu (61,4 %) dosáhla v roce 1996 – v absolutním vyjádření 174,4 tis. osob. Počet nezaměstnaných zde byl největší v roce 2001 (296,9 tis.).96 Další skupinou, u níţ mezi lety 1994 aţ 2003 došlo k celkovém nárůstu nezaměstnaných, je věková kategorie „50-54 ţeny (59 muţi)“. Počet nezaměstnaných se zvýšil z 20,6 tis. v roce 1994 na 55,2 tis. v roce 2003; nárůst tedy činil 168 % (34,6 tis. osob). Mezi roky 1996 a 2001 se však u této věkové kategorie zvýšil počet nezaměstnaných dokonce o 230,5 % (z 16,7 tis. na 46,3 tis.), coţ byl nejvýraznější nárůst ze všech skupin. Podíl nezaměstnaných ve skupině „50-54 ţeny (59 muţi)“ se zvýšil od roku 1994 o 5,8 p.b. na 12 % v roce 2003.97 Věková skupina „15-24 let“ sice v absolutním vyjádření zaznamenala při srovnání roku 1994 a 2003 zvýšení počtu nezaměstnaných o 10,5 tis. na 123,7 tis. (tj. o 9,3 %). Její podíl na celkovém počtu nezaměstnaných však klesl o 7 p.b. (z 33,9 % v roce 1994 na 26,9 % v roce 2003). Mezi lety 1996 a 2001 (tj. nejniţší, resp. nevyšší celková nezaměstnanost) však u této věkové kategorie došlo k druhému nejvyššímu nárůstu počtu nezaměstnaných v absolutním i relativním vyjádření, a to o 70,6 tis., resp. 79,1 %. Graf 2-4: Počet nezaměstnaných podle věkových skupin (VZPS, 1994-2003); v tis. 15-24 let

25-49 let

50-54ž (59m) let

55ž (60m) a více let

275.6 123.7

146.6

55.2 6.2

54.0 4.9

46.3

41.1 4

4

3.4

31.0

21.9 3.3

4.6

153.4

143.5 106.0

96.2 19.0

21.8 4.2

5.2

20.6

16.7 3.8

89.3

102.6

113.2

100

159.9

185.2

179.0

200

174.4

194.5

195.1

250

50

280.2

286.7 239.1

300

150

296.9

350

0 1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

Pramen: SLOVSTAT [online databáze], Demografia a sociálne štatistiky: 2. Trh práce – Nezamestnanosť – Nezamestnaní podľa vekových skupín a pohlavia v tis. osobách (94-2008).

Dalším z důleţitých faktorů ovlivňujících zaměstnanost, resp. nezaměstnanost, je dosaţené vzdělání. V letech 1996-2001 se mimo skupinu „střední vzdělání bez maturity“ zvýšil u všech ostatních počet nezaměstnaných; nejvíce v kategorii „učňovské s maturitou“ (o 190,2 %, resp. 96

SLOVSTAT [online databáze]. Demografia a sociálne štatistiky: 2. Trh práce – Nezamestnanosť – Nezamestnaní podľa vekových skupín a pohlavia v tis. osobách (1994-2008). 97 SLOVSTAT [online databáze]. Demografia a sociálne štatistiky: 2. Trh práce – Nezamestnanosť – Nezamestnaní podľa vekových skupín a pohlavia v tis. osobách (1994-2008).

40

15,6 tis.) a dále „úplné střední odborné“ (nárůst o 130,3 %, resp. 67,1 tis. osob). Více neţ zdvojnásobení počtu nezaměstnaných proběhlo také u kategorie „učňovské bez maturity“ – konkrétně zvýšení o 112,1 tis. na 212,4 tis. osob (tedy nárůst o 111,8 %). V absolutním vyjádření se jednalo o nejvyšší přírůstek nezaměstnaných v období 1996-2001. Kategorie „učňovské bez maturity“ měla v roce 2001 společně se skupinou „úplné střední odborné“ s počtem 331 tis. osob 65,2% podíl na celkové nezaměstnanosti. S kategorií „základní vzdělání“, která v roce 2001 vykazovala třetí nejvyšší počet nezaměstnaných (100,8 tis.) a téměř 20% podíl na celkové nezaměstnanosti, se poměr těchto tří vzdělanostních skupin vůči celkovému počtu nezaměstnaných zvyšuje na plných 85 % (tj. 431,8 tis. osob). V roce 2003 pak tento podíl mírně roste (s počtem nezaměstnaných 391,8 tis.) na 85,3 %.98 V rámci období 1994-2003 bylo nejvíce nezaměstnaných mezi osobami s učňovským vzděláním bez maturity. V roce 1994 to bylo 116,8 tis. osob a do roku 2003 jejich počet vzrostl o 65,6 tis. (tj. 56,2 %) na 182,4 tis. Podíl skupiny na celkovém počtu nezaměstnaných se zvýšil z 35 % na 39,7 % v roce 2003. V relativním vyjádření došlo k největšímu růstu (70,5 %) u osob s úplným středním odborným vzděláním; absolutně jde o zvýšení z 60,4 tis. na 103 tis. osob). Tato skupina vykazuje třetí nejvyšší podíl na celkové nezaměstnanosti – 22,4 % v roce 2003. Jedinou skupinou, u níţ celkově došlo k poklesu nezaměstnaných osob, je skupina „střední bez maturity“. Počet nezaměstnaných se zde sníţil o 13,4 tis. osob (tj. 52,8 %), a to z 25,4 tis. v roce 1994 na 12 tis. osob v roce 2003. (viz Příloha 8) Nezaměstnanost podle délky trvání Jak jiţ bylo uvedeno, v období 1994-2003 počet nezaměstnaných zvýšil z 333,5 tis. na 459,2 tis.; tedy o 125,7 tis. osob, resp. 37,7 %. Mezi důleţité faktory posuzování nezaměstnanosti patří samotná doba trvání nezaměstnanosti, coţ platí zejména u dlouhodobé nezaměstnanosti. Hanzelová konstatuje, ţe „dlouhodobá nezaměstnanost je příčinou a důsledkem sebe sama, tj. dlouhodobá nezaměstnanost plodí dlouhodobou nezaměstnanost.“99. Ve VZPS je sledováno několik kategorií doby trvání nezaměstnanosti – nezaměstnanost v délce trvání do jednoho roku a nezaměstnanost nad jeden rok. Obě tyto základní skupiny se dále vnitřně člení. Nezaměstnanost nad jeden rok obecně označujeme jako dlouhodobou a rozeznáváme zde nezaměstnanost v délce více neţ 1 rok aţ 2 roky (dále „dlouhodobá nezaměstnanost“) a nezaměstnanost delší neţ 2 roky (dále „velmi dlouhodobá nezaměstnanost“). Z dat VZPS o nezaměstnanosti do 1 roku za období 1994-2003 vyplývá, ţe pouze v kategorii „do 1 měsíce včetně“ došlo mezi roky 1994 a 2003 k celkovému zvýšení nezaměstnanosti. Počet nezaměstnaných vzrostl o 11,1 tis. (tj. 55 %) na 31,3 tis. osob v roce 2003. Podíl na celkové nezaměstnanosti se zvýšil z 6,1 % v roce 1994 na 6,8 % v roce 2003 (během celého období byl nejniţší ze všech skupin). V ostatních třech skupinách došlo k poklesu počtu 98

SLOVSTAT [online databáze]. Demografia a sociálne štatistiky: 2. Trh práce – Nezamestnanosť – Nezamestnaní podľa vzdelania a pohlavia v tis. osobách (1994-2008). Štatistický úrad SR [cit. 2010-03-07]. Dostupné z .7 99 HANZELOVÁ, Eneke a kol. Dlhodobá nezaměstnanost v kontexte zmien sociálneho systému a trhu práce (VÚ č. 2124) [online]. Bratislava: Inštitút pre výskum práce a rodiny, december 2007 [cit. 2010-01-08]. Dostupné z . s. 52.

41

nezaměstnaných i jejich podílu na celkové nezaměstnanosti; pouze v kategorii „více neţ 6 měsíců aţ rok“ vidíme (v absolutním vyjádření) zanedbatelné zvýšení (v řádu stovek). V roce 1994 bylo nejvíce nezaměstnaných (69,9 tis.) v kategorii „více neţ 6 měsíců aţ rok“, kteří tvořili 21 % všech nezaměstnaných. V roce 2003 tato skupina vykazovala opět nejvyšší nezaměstnanost – 70 tis. osob; oproti roku 1994 její podíl klesl o 5,8 p.b. (na 15,2 %), nejníţe z celého období. Nejvýraznější pokles nastal u skupiny „více neţ 3 měsíce aţ 6 měsíců“, kdyţ se počet nezaměstnaných sníţil do roku 2003 o 11,8 tis. z počátečních 53,8 tis. v roce 1994. Výsledná úroveň (42 tis. osob) odpovídala podílu 9,1 % (oproti roku 1994 poklesl o 7 p.b.).100 V roce 1996 – při nejniţší celkové nezaměstnanosti – bylo nejvíce nezaměstnaných (46,4 tis.) ve skupině „více neţ 6 měsíců aţ rok“ a nejméně (14,5 tis.) ve skupině „do 1 měsíce včetně“. U obou se přitom jednalo o nejmenší hodnoty v celém období 1994-2003. V případě první z jmenovaných skupin byl pokles oproti roku 1994 nejvyšší ze všech skupin – 23,5 tis. osob, resp. 33,6 %. Od roku 1996 do roku 2001 (nejvyšší celková nezaměstnanost) však u kategorie „více neţ 6 měsíců aţ rok“došlo ke zvýšení počtu nezaměstnaných o 53,1 tis., resp. 114,4 %. S počtem 99,5 tis. nezaměstnaných a podílem 19,6 % byla nadále na první pozici v rámci nezaměstnanosti do jednoho roku. Zatímco u ostatních skupin došlo ve srovnání s rokem 2001 k poklesu nezaměstnaných, tak u osob nezaměstnaných do 1 měsíce se do roku 2003 zvýšil počet nezaměstnaných z 24,7 tis. o 26,7 % na jiţ zmíněných 31,3 tis. osob. Tabulka 2-6: Nezaměstnanost podle délky trvání – do 1 roku (VZPS, 1994-2003); v tis. 1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

20,2 43,8 53,8 69,9

15,9 37,9 39,4 51,6

14,5 33,7 37,2 46,4

15,3 35,7 42,1 46,4

15,7 37,1 46,2 52,2

18,5 47 60,1 88,1

17,4 41,8 62,9 94,9

24,7 40,5 55,6 99,5

31,5 32,3 44,7 86,6

31,3 34,8 42 70

6,1 13,1 16,1 21,0

4,9 11,7 12,2 15,9

5,1 11,9 13,1 16,3

5,1 12,0 14,2 15,6

5,0 11,7 14,6 16,5

4,4 11,3 14,4 21,1

3,6 8,6 13,0 19,6

4,9 8,0 10,9 19,6

6,5 6,6 9,2 17,8

6,8 7,6 9,1 15,2

POČET (v tis.)

do 1 měs. (včetně) více neţ 1 měs. aţ 3 měs. více neţ 3 měs. aţ 6 měs. více neţ 6 měs. aţ 1 rok PODÍL (v %)

do 1 měs. (včetně) více neţ 1 měs. aţ 3 měs. více neţ 3 měs. aţ 6 měs. více neţ 6 měs. aţ 1 rok

Pramen: SLOVSTAT [online databáze]. Demografia a soc. štatistiky: 2. Trh práce – Nezamestnanosť – Nezamestnaní podľa dĺţky trvania nezamestnanosti a pohlavia v tis. osobách (1994-2008).

U nezaměstnanosti nad jeden rok došlo – při srovnání údajů roků 1994 a 2003 – k růstu počtu nezaměstnaných jak u dlouhodobé nezaměstnanosti (tj. skupina „více neţ 1 rok aţ 2 roky“), tak i v případě velmi dlouhodobé nezaměstnanosti (tj. skupina „více neţ 2 roky“). Mnohem výrazněji se zvýšila velmi dlouhodobá nezaměstnanost. Počet nezaměstnaných vzrostl z 63,7 tis. v roce 1994 – coţ byla nejniţší hodnota u této skupiny v celém období – o celkem 127,1 tis. (tj. 199,5 %) na 190,8 tis. osob v roce 2003. Tento nárůst znamenal velkou změnu poměru vůči celkovému počtu nezaměstnaných, konkrétně o 22,5 p.b. (z 19,1 % na 41,6 %). Podíl na 100

SLOVSTAT [online databáze]. Demografia a sociálne štatistiky: 2. Trh práce – Nezamestnanosť – Nezamestnaní podľa dĺţky trvania nezamestnanosti a pohlavia v tis. osobách (1994-2008). Štatistický úrad SR [cit. 2010-02-19]. Dostupné z .

42

počtu nezaměstnaných déle neţ jeden rok se přitom zvýšil z 45,8 % v roce 1994 na 67,9 ke konci roku 2003. V případě dlouhodobé nezaměstnanosti vidíme v roce 2003 přírůstek nezaměstnaných oproti roku 1994 o 14,5 tis. (tj. 19,2 %) na 90 tis osob. Podíl této kategorie na celkové nezaměstnanosti ale poklesl z 22,6 % na 19,6 %.101 Mezi lety 1994 a 1996 došlo k poklesu počtu dlouhodobě nezaměstnaných (tj. skupina „více neţ 1 rok aţ 2 roky“) o 21,3 tis. (resp. 28,2 %) na 54,2 tis., zatímco v případě velmi dlouhodobé nezaměstnanosti se počet zvýšil o 28,7 tis. (tj. 45,1 %) na 92,4 tis. Do roku 2001 zaznamenaly obě skupiny růst nezaměstnanosti o 47,5 tis. (87,6 %), resp. 88,8 tis. (96,1 %). Při srovnání s rokem 1994 se přitom u velmi dlouhodobě nezaměstnaných jednalo o zvýšení o 117,5 tis. osob, resp. 184,5 %. Podíly na celkové nezaměstnanosti byly následující: 20 % (dlouhodobá nezaměstnanost) a 35,7 % (velmi dlouhodobá nezaměstnanost). Kategorie „dlouhodobě nezaměstnaní nad 1 rok“ (sdruţující obě výše zmiňované skupiny) zahrnovala v roce 2003 celkem 280,9 tis. osob; nejvíce pak v roce 2002 (291,4 tis.). Od roku 1994 zaznamenala tato skupina zvýšení mnoţství nezaměstnaných (z počátečních 139,2 tis.) o 141,7 tis. osob, resp. 101,8 %. K největší meziroční změně (+40,8 tis.) došlo v roce 2000. Podíl počtu dlouhodobě nezaměstnaných nad 1 rok na celkovém počtu nezaměstnaných současně stoupl z 41,7 % v roce 1994 na 61,2 % v roce 2003. Příloha 10 nabízí pohled na dlouhodobou nezaměstnanost podle pohlaví, včetně podílů na celkové nezaměstnanosti. Tabulka 2-7: Nezaměstnanost podle délky trvání – nad 1 rok (VZPS, 1994-2003); v tis./v % 1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

75,5 63,7 139,2

77,3 94,9 172,3

54,2 92,4 146,6

55,6 93,8 149,5

56,3 104,4 160,7

82,1 113,3 195,4

117,4 144,2 261,6

101,7 181,2 282,8

103,4 188 291,4

90 190,8 280,9

22,6 19,1 41,7

23,9 29,3 53,2

19,1 32,5 51,6

18,7 31,5 50,3

17,8 32,9 50,7

19,7 27,2 46,9

24,2 29,7 53,9

20,0 35,7 55,7

21,2 38,6 59,8

19,6 41,6 61,2

POČET (v tis.)

více neţ 1 rok aţ 2 roky více neţ 2 roky dlouhodobá nezam. (nad 1 rok) PODÍL NA CELKOVÉ NEZAM. (v %)

více neţ 1 rok aţ 2 roky více neţ 2 roky dlouhodobá nezam. (nad 1 rok)

Pramen: SLOVSTAT [online databáze]. Demografia a soc. štatistiky: 2. Trh práce – Nezamestnanosť – Nezamestnaní podľa dĺţky trvania nezamestnanosti a pohlavia v tis. osobách (1994-2008).

2.3.2 Míra nezaměstnanosti Celková míra nezaměstnanosti se od roku 1994 zvýšila z 13,7 % na 17,4 % v roce 2003. V rámci let 1994-2003 dosáhla nejniţší úrovně v roce 1996, kdy činila 11,3 % (oproti roku 1994 pokles o 2,4 p.b.). Od roku 1997 však začíná opět růst – s nejvyššími meziročními přírůstky v letech 1999 (3,7 p.b.) a 2000 (2,4 p.b.) – aţ na úroveň 19,2 % v roce 2001, kdy míra celkové nezaměstnanosti dosáhla svého maxima za sledované období. Ve srovnání s rokem 1996 je pak vyšší o 7,9 p.b. V roce 2002 nastává obrat ve vývoji – ke konci roku 2003 poklesla míra nezaměstnanosti ve srovnání s rokem 2001 o 1,8 p.b. (na 17,4 %).

101

SLOVSTAT [online databáze]. Demografia a sociálne štatistiky: 2. Trh práce – Nezamestnanosť – Nezamestnaní podľa dĺţky trvania nezamestnanosti a pohlavia v tis. osobách (1994-2008).

43

Nicméně oproti roku 1996 (nejniţší míra celkové nezaměstnanosti) a počátku posuzovaného období míra nezaměstnanosti vzrostla o 6,1 p.b., resp. 3,7 p.b.102 Podíváme-li se míru nezaměstnanosti podle pohlaví, tak při nejniţší míře celkové nezaměstnanosti v roce 1996 se pohybovala na úrovni 12,5 % u ţen a 10,2 % u muţů. Vyjma roku 2000, kdy míry nezaměstnanosti dosáhly stejné hodnoty (18,6 %), byla v celém období 1991-2004 vyšší míra nezaměstnanosti ţen. V roce 2001 – při nejvyšší míře celkové nezaměstnanosti – pak přesáhla míra nezaměstnanosti muţů (19,5 %) míru nezaměstnanosti ţen (18,8 %). Oproti roku 1996 to znamená zvýšení o 9,3 p.b. u muţů, resp. 6,1 p.b. u ţen. Srovnáme-li počátek a konec popisovaného období, tak celkově se míra nezaměstnanosti zvedla o 3,9 p.b. (na 17,2 %) u muţů, resp. o 3,6 p.b. (na 17,7 %) v případě ţen. Podrobnější údaje o míře nezaměstnanosti celkem a podle pohlaví obsahuje následující Graf 2-5. Graf 2-5: Míra nezaměstnanosti celkem a podle pohlaví (VZPS, 1994-2003); v % celkem

muži

ženy

18.5% 18.4% 18.7%

1996

1997

1998

2000

2001

2002

17.4% 17.2% 17.7%

19.2% 19.5% 18.8%

12.5% 11.9% 13.2%

1995

11.8% 10.9% 12.8%

13.1% 12.6% 13.8%

1994

11.3% 10.2% 12.7%

13.7% 13.3% 14.1%

15%

16.2% 16.0% 16.4%

20%

18.6% 18.6% 18.6%

25%

10%

5%

0% 1999

2003

Pramen: SLOVSTAT [online databáze]. Demografia a sociálne štatistiky: 2. Trh práce – Nezamestnanosť – Miera nezamestnanosti podľa vek. skupín a pohlavia v % (1994-2008).

Míra nezaměstnanosti podle věkových skupin vykazovala v období 1994-2003 u všech skupin celkový růst, pouze u kategorie „55ţ (60m) a více let“ došlo k poklesu. Během let 1994 aţ 2003 byla úroveň nezaměstnanosti nejvyšší u osob věku 15-24 let. Do konce roku 2003 sice oproti roku 2001 poklesla o 5,1 p.b., nicméně při srovnání s rokem 1994 celkově vzrostla (z 27,3 %) o 4,9 p.b. na 32,2 %. Nejniţší míry dosáhla v roce 1996 (21 %). U věkové skupiny „25-49 let“ vzrostla míra nezaměstnanosti z 11,4 % v roce 1994 na 15,6 %; vrcholu dosáhla 102

SLOVSTAT [online databáze]. Demografia a sociálne štatistiky – 2. Trh práce – Zamestnanosť (pracujúci, zamestnanci) – Miera nezamestnanosti podľa vekových skupín a pohlavia v % (1994-2008). Štatistický úrad SR [cit. 2010-02-19]. Dostupné z .

44

v roce 2001 (16,3 %) a minima v roce 1996 (9,9 %). Nejvýraznější růst však lze sledovat u skupiny „50-54ţ (59m) let“ – zde míra nezaměstnanosti celkově vrostla o 7,1 p.b. na 14,7 % v roce 2003. Přitom tato věková kategorie měla v roce 2001, kdy celková míra nezaměstnanosti dosáhla maxima, niţší míru zaměstnanosti (12,9 %) ve srovnání s rokem 2003. U nezaměstnaných ve věku 55ţ (60m) a více let míra nezaměstnanosti poklesla mezi roky 1994 a 2003 o 2 p.b. na 9 %.103

25-49 let

50-54ž (59m) let

55ž (60m) a více let

15.1% 14.7%

2002

2003

9.0%

15.5% 14.6% 13.2%

12.6% 9.0%

10.0% 7.1%

12.9% 11.1%

16.3%

15.9%

13.5% 7.5% 8.8%

10.6%

10.2% 6.8% 7.7%

6.0% 7.8%

9.9%

7.9% 8.9%

11.3%

11.0% 7.6%

10%

11.4%

20%

15%

32.2%

35.2% 32.1% 21.7%

21.0%

25%

23.6%

24.8%

27.3%

35%

30%

36.1%

15-24 let 40%

37.3%

Graf 2-6: Míra nezaměstnanosti podle věkových skupin (VZPS, 1994-2003); v %

5%

0% 1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

Pramen: SLOVSTAT [online databáze]. Demografia a sociálne štatistiky: 2. Trh práce – Nezamestnanosť – Miera nezamestnanosti podľa vek. skupín a pohlavia v % (1994-2008).

Při pohledu na míru nezaměstnanosti podle vzdělání vidíme, ţe mimo osoby s učňovským vzděláním s maturitou se u všech ostatních skupin míra nezaměstnanosti v rámci let 19942003 celkově zvýšila. K největšímu růstu došlo u kategorie „základní vzdělání“, kde se míra nezaměstnanosti zvýšila o plných 20,6 p.b., a to z úrovně 27 % v roce 1994 na 47,6 % v roce 2003. Přitom od roku 2001 (z hodnoty 42,8 %) míra nezaměstnanosti dále meziročně rostla: 2,8 p.b. (rok 2002) a 2 p.b. (rok 2003). Druhý nejvýraznější růst míry nezaměstnanosti mezi roky 1994 a 2003 zaznamenala skupina „střední bez maturity“, a to o 5,4 p.b. na konečných 19,1 % (nejvyšší úrovně dosáhla v roce 2001 – 20,3 %). V daném období pouze u osob s učňovským vzděláním s maturitou vidíme pokles z 16,9 % v roce 1994 na 14,4 % v roce 2003. Srovnáme-li roky 1996 a 2001, kdy byla nejniţší, resp. nejvyšší celková míra nezaměstnanosti), nejvyšší růst míry nezaměstnanosti (17,8 p.b.) nastal opět u osob se základním vzděláním. Další skupinou, kde míra nezaměstnanosti výrazně rostla (o 9,4 p.b.) jsou osoby s učňovským vzděláním bez maturity, a to z 12,2 % v roce 1996 na 21,6 % v roce 103

SLOVSTAT [online databáze]. Demografia a sociálne statistiky – 2. Trh práce – Zamestnanosť (pracujúci, zamestnanci) – Miera nezamestnanosti podľa vekových skupín a pohlavia v % (1994-2008).

45

2001. Ačkoliv do roku 2003 klesla o 2,1 p.b., výsledná hodnota (19,5 %) patřila k druhé nejvyšší ze všech skupin. K tomuto je potřeba ještě doplnit vývoj u osob bez školského vzdělání. Tato skupina se sice v absolutních číslech pohybovala mezi 2,3 tis. osob v roce 1994 a 0,3 tis. v roce 2001, míra nezaměstnanosti zde činila 60,7 % v roce 1994, resp. 86,1 %. Informace o míře nezaměstnanosti pro jednotlivé vzdělanostní skupiny viz Příloha 8.104 Míra nezaměstnanosti podle délky trvání V období let 1994-2003 se míra nezaměstnanosti u všech skupin v rámci nezaměstnanosti do jednoho roku sníţila (řádově o desetiny p.b.) s výjimkou skupiny „do 1 měsíce včetně“ (zde růst o 0,4 p.b.). Nejvyšší míra nezaměstnanosti během celého období měla skupina „více neţ 6 měs. aţ rok“, nicméně od roku 2004 do roku 2008 se sníţila z 2,9 % na 2,7 %; svého maxima (3,8 %) dosáhla v roce 2001 a minima (1,8 %) v roce 1996. Druhá nejvyšší míra nezaměstnanosti byla u skupiny „více neţ 3 měs. aţ 6 měs.“. Do roku 2008 klesla z 2,2 % na 1,6 % s tím, ţe nejvyšší úrovně dosáhla v roce 2000 (2,4 %) a nejniţší v roce 1996 (1,5 %).105 Tabulka 2-8: Míra nezaměstnanosti podle délky trvání – do 1 roku (VZPS, 1994-2003); v % 1994 do 1 měs. (včetně) více neţ 1 měs. aţ 3 měs. více neţ 3 měs. aţ 6 měs. více neţ 6 měs. aţ 1 rok

0,8 1,8 2,2 2,9

1995 0,6 1,5 1,6 2,1

1996 0,6 1,3 1,5 1,8

1997 0,6 1,4 1,7 1,8

1998 0,6 1,5 1,8 2,1

1999 0,7 1,8 2,3 3,4

2000 0,7 1,6 2,4 3,6

2001 0,9 1,5 2,1 3,8

2002 1,2 1,2 1,7 3,3

2003 1,2 1,3 1,6 2,7

Pramen: SLOVSTAT [online databáze], Demografia a soc. štatistiky: 2. Trh práce – Nezamestnanosť – Nezamestnaní podľa dĺţky trvania nezamestn. a pohl. v tis. os. (1994-2008), vlastní výpočet.

V případě dlouhodobé nezaměstnanosti nad jeden rok došlo v období 1994-2003 u dlouhodobé nezaměstnanosti (tj. skupina „více neţ 1 rok aţ 2 roky“) i velmi dlouhodobé nezaměstnanosti (tj. skupina „více neţ 2 roky“) k celkovému zvýšení míry nezaměstnanosti. Míra dlouhodobé nezaměstnanosti se od roku 1994 zvýšila z 3,1 % na 3,4 % v roce 2003. Nejvyšší hodnoty bylo dosaţeno v roce 2000 (4,5 %), zatímco nejniţší úroveň zaznamenala tato skupina v letech 1996-1998, kdy se udrţovala na 2,2 %. Míra velmi dlouhodobé nezaměstnanosti se během celého období 1994-2003 meziročně zvyšovala z počáteční hodnoty 2,6 % aţ na výsledných 7,2 %. Zatímco v roce 2001 – kdy byla celková míra nezaměstnanosti nejniţší – dlouhodobá nezaměstnanost vykázala pokles o 0,9 p.b., tak míra velmi dlouhodobé nezaměstnanosti vzrostla o 1,1 p.b. na 3,7 %. V úhrnu za obě tyto kategorie se míra dlouhodobé nezaměstnanosti nad 1 rok zvýšila celkem o 5 p.b. z 5,7 %; svého maxima (11,1 %) dosáhla v roce 2002. Podíváme-li se na míru dlouhodobé nezaměstnanosti nad jeden rok podle pohlaví, vidíme, ţe během celého období byla u ţen vyšší; největší rozdíl (1,4 p.b.) byl v roce 1997, nejmenší (0,2 p.b.) v roce 2000. Celkově u ţen stoupla z 6 % v roce 1994 na 11 % v roce 2008. Podrobněji viz Příloha 10. 104

SLOVSTAT [online databáze]. Demografia a sociálne štatistiky: 2. Trh práce – Nezamestnanosť – Miera nezamestnanosti podľa vzdelania a pohlavia v % (1994-2008). Štatistický úrad SR [cit. 2010-03-07]. Dostupné z . 105 SLOVSTAT [online databáze]. Demografia a sociálne štatistiky: 2. Trh práce – Nezamestnanosť – Nezamestnaní podľa dĺţky trvania nezamestnanosti a pohl. v tis. os.(94-2008). Štatistický úrad SR [cit. 201002-19]. Dostupné z .

46

Graf 2-7: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti – nad 1 rok (VZPS, 1994-2003); v % dlouhodobá nezam. (nad 1 rok) 10.7%

10.0%

10.7%

více než 2 roky

11.1%

více než 1 rok až 2 roky 12%

7.2%

7.2%

6.8%

3.4%

3.9%

3.8%

2.2%

3.2%

4.5%

4.1%

4.4%

5.5%

5.9% 2.2%

2.2%

3.7%

3.7%

5.8%

5.7% 3.1% 3.8%

4%

3.1% 2.6%

6%

6.3%

7.0%

8%

7.6%

10%

2%

0% 1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

Pramen: SLOVSTAT [online databáze], Demografia a soc. štatistiky: 2. Trh práce – Nezamestnanosť – Nezamestnaní podľa dĺţky trvania nezamestn. a pohl. v tis. os. (1994-2008), vlastní výpočet.

2.4

Dílčí závěr (včetně identifikace problémů trhu práce SR)

Na Slovensku, resp. v tehdejší ČSFR, začala po společenských změnách v roce 1989 – stejně jako v ostatních zemích střední a východní Evropy – probíhat ekonomická transformace. Základní úkol spočíval ve vytvoření podmínek pro ekonomický rozvoj země v novém systému. ČSFR měla méně příznivou výchozí pozici, protoţe jeho hospodářství bylo oproti jiným zemím (Maďarsko či Polsko) plně centralizované – soukromý sektor tedy prakticky neexistoval. Jelikoţ Slovensko bylo součástí ČSFR, platila zde do jeho osamostatnění stejná legislativa, daňová soustava, dávky i institucionální podmínky jako v ČR. Po roce 1993 Slovensko určitou dobu vycházelo z federativní legislativy, dokud nebyly příslušné předpisy změněny anebo nahrazeny novými. Schopnost politiky vnímat a řešit objevující se problémy trhu práce, především nezaměstnanost, ale byla oslabena politickým vývojem v zemi. Z hlediska faktorů ovlivňujících nabídku práce byl proveden popis a rozbor demografického vývoje na Slovensku a ekonomické aktivity obyvatelstva. Vývoj populace SR po roce 1989 byl určován výraznými změnami v rodinném a reprodukčním chování obyvatel, které se projevily především sníţením plodnosti a úmrtnosti. Na jedné straně se v celém období 19902003 zmenšuje předproduktivní populace. Na straně druhé populace současně více a rychleji stárne. Počet obyvatel SR dosáhl svého vrcholu v roce 2000; produktivní a postproduktivní populace se během celého období 1990-2003 neustále zvětšovala. Za pozitivním vývojem produktivní populace stojí předcházejícími silné populační ročníky.

47

Ekonomicky aktivní obyvatelstvo vykazovalo podle VZPS růst aţ do roku 2001 s tím, ţe do roku 2003 nastal jeho pokles. Celkově však v období 1991-2003 počet ekonomicky aktivních obyvatel stoupl na výsledných 2 634,3 tis, coţ představovalo nárůst o 190,6 tis. osob (7,8 %). Obdobně se vyvíjela ekonomické aktivita podle pohlaví – celkově se od roku 1990 do roku 2003 počet ekonomicky aktivních obyvatel zvýšil na 1 434 tis. muţů, resp. 1 200,2 tis. ţen. Míra ekonomické aktivity byla v průměru 60 %; ke konci roku 2003 byla u muţů o 15,5 p.b. vyšší neţ u ţen s hodnotami 68,4 % (muţi) a 52,9 % (ţeny). Tempo růstu ekonomiky v období 1996-1999 pokleslo z 6,9 % téměř na nulu, avšak do roku 2003 vzrostlo na 4,8 %. V tomto roce převyšovalo úroveň v ČR (3,6 %) i EU-27 (1,3 %). Z údajů o regionálním HDP vyplývá, ţe v letech 1995-2003 se nejvíce zvýšil v Bratislavském kraji (o 36,2 %). Průměrný podíl kraje na slovenském HDP pak byl 24,7 %, zatímco nejniţší hodnotu vykázal Prešovský kraj (9 %). Je tedy zřejmé, ţe existují významné regionání rozdíly v ekonomickém výkonu jednotlivých krajů. V počátcích ekonomické transformace ubývala pracovní místa ve státním sektoru rychleji neţ mohl pojmout soukromý sektor. Současně s poklesem zaměstnanosti se měnila i její struktura. Od roku 1996 do roku 2000 se zaměstnanost neustále sniţovala. Přestoţe se následně vývoj obrátil, tak do roku 2003 počet zaměstnanců klesl celkem o 158,7 tis. (7,9 %). Z pohledu krajů měl během období 1995 aţ 2003 nejvyšší zaměstnanost Bratislavský kraj. Největší podíl na zaměstnanosti si udrţovala průmyslová výroba, přestoţe klesl z 30,1 % v roce 1995 na 27,7 % v roce 2003. Zaměstnanost nejvíce vzrostla u velkoobchodu a maloobchodu, hotelů a restaurací, dopravy a telekomunikací – počet zaměstnanců se zvýšil o 26,2 % a podíl odvětví stoupl z 20,9 % v roce 1995 na 27 % v roce 2003. Zřetelný je klesající trend u zemědělství, lesnictví, rybolovu a chovu ryb, kde se zaměstnanost do roku 2003 sníţila o 96 tis. (50,9 %) a podíl odvětví klesl z 9 % na 4,5 %. Míra zaměstnanosti produktivní populace se v období 1994-2003 sníţila o 2,3 p.b. na 57,6 %; nejvyšší byla v roce 1996 (61,8 %), nejniţší v letech 2000 a 2001 (56,5 %). Tento stav je však potřeba hodnotit také s ohledem na oddalování restrukturalizace polovině 90. let. V celém období 1994-2003 byla míra zaměstnanosti ţen niţší neţ u muţů – v průměru o 12,3 p.b. Z krajů byla nejvyšší průměrná míra zaměstnanosti v Bratislavském kraji (68,4 %) a nejniţší v Košickém kraji (51,3 %). Nezaměstnanost byla nejniţší v roce 1996 s 284,2 tis. osobami; nejvyšší v roce 2001 – od roku 1996 se počet nezaměstnaných zvýšil na 508 tis., tj. o 223,8 tis. (resp. 78,7 %). Koncem roku 2003 dosahovala nezaměstnanost 459,2 tis. osob. U muţů přitom byla v celém období (mimo rok 1996) vyšší neţ u ţen. V roce 2003 počet nezaměstnaných ţen činil 212,7 tis., resp. 246,5 tis. muţů, coţ představovalo 53,7% podíl muţů na nezaměstnanosti. Podle věku byla v letech 1994-2003 nejpočetnější skupina „24-49 let“, kde se nezaměstnanost zvýšila o 41,7 % na 275,6 tis. osob. Její podíl na celkovém počtu nezaměstnaných tak vzrostl na 60 %. U skupiny „50-54 ţeny (59 muţi)“ nastal nejvyšší růst v relativním vyjádření, a to o 168 % (v absolutních číslech to znamenalo zvýšení nezaměstnanosti z 20,6 tis. v roce 1994 na 55,2 tis. v roce 2003). Z hlediska vzdělanostní struktury se největší počet nezaměstnaných udrţoval ve skupině „učňovské bez maturity“ – v roce 2003 se jednalo o 182,4 tis. osob. 48

Dohromady se skupinou „úplné střední odborné“, která dosáhla 103 tis. osob, měla v roce 2003 celkem 285,4 tis. osob a podíl na celkovém počtu nezaměstnaných ve výši 62,2 %. Tyto dvě skupiny pak společně se skupinou „základní vzdělání“, u níţ se počet nezaměstnaných zvýšil z 91,3 tis. na 106,4 tis. v roce 2003, vykázaly celkem 391,8 tis. nezaměstnaných a jejich podíl na celkové nezaměstnanosti se zvýšil na 85,3 %. U nezaměstnanosti v délce trvání do jednoho roku se v období 1994-2003 zvýšil počet nezaměstnaných jen u skupiny „do 1 měsíce včetně“, ostatní skupiny zaznamenaly pokles. Na konci sledovaného období byla nejpočetnější skupina „více neţ 6 měsíců aţ rok“ s celkem 70 tis. osobami a 15,2% podílem na celkovém počtu nezaměstnaných. V rámci nezaměstnanosti nad jeden rok nastalo zvýšení počtu nezaměstnaných u dlouhodobé nezaměstnanosti (skupina „více neţ 1 rok aţ 2 roky“) i velmi dlouhodobé nezaměstnanosti (skupina „více neţ 2 roky“). Zatímco u dlouhodobé nezaměstnanosti se počet nezaměstnaných zvýšil mezi lety 1994 aţ 2003 o 14,5 tis. (tj. 19,2 %) na 90 tis., tak v případě velmi dlouhodobé nezaměstnanosti sledujeme výrazný nárůst (o 127,1 tis., resp. 199,5 %) na 190,8 tis. osob.V souhrnu se počet dlouhodobě nezaměstnaných zvýšil o 141,7 tis. (101,8 %) na 280,9 tis. v roce 2003. Míra nezaměstnanosti byla roce 2003 s hodnotou 17,4 % o 3,7 p.b. vyšší neţ v roce 1994. Oproti roku 1996, kdy měla nejniţší úroveň, vzrostla o 5 p.b. Míra nezaměstnanosti ţen dosahovala v celém období 1994-2003 vyšších hodnot neţ u muţů a zvýšila se z 14,1 % na 17,7 %. V případě muţů se míra nezaměstnanosti pohybovala v roce 1994 na úrovni 13,3 %, resp. 17,2 % v roce 2003. U míry nezaměstnanosti podle věkových skupin vidíme její růst u všech skupin kromě kategorie „55ţ (60m) a více let“, u níţ došlo k poklesu o 2 p.b. na 9 % v roce 2003. U ostatních skupin byla na konci období (rok 2003) míra nezaměstnanosti následující: 32,2 % (15-24 let), 15,1 % (25-49 let) a 14,7 % (50-54ţ/59m/ let). Poslední jmenovaná skupina zaznamenala nejvyšší růst vůči roku 1994 (7,1 p.b). Z pohledu získaného vzdělání se míra nezaměstnanosti u všech skupin (vyjma „učňovské s maturitou“) během let 1994-2003 zvýšila, nejvíce u kategorie „základní vzdělání“ (o 20,6 p.b. na 47,6 %). Poslední kategorií – avšak neméně důleţitou – je míra nezaměstnanosti podle délky trvání. Obě rozlišované skupiny tj. dlouhodobá nezaměstnanost (více neţ 1 rok aţ 2 roky) i velmi dlouhodobá nezaměstnanost (více neţ 2 roky) vykázaly v období 1994-2003 zvýšení míry nezaměstnanosti, a to z 3,1 % (1994) na 3,4 % (2003), resp. z 2,6 % na 7,2 %. Zatímco dlouhodobá nezaměstnanost v daném období i klesala (v letech 1996-1998 činila 2,2 %), velmi dlouhodobá nezaměstnanost stále rostla. V obou skupinách byla po celé období (mimo roky 2000 a 2001) vyšší míra nezaměstnanosti u ţen (více v případě velmi dlouhodobé nezaměstnanosti). Míra dlouhodobé nezaměstnanosti nad 1 rok vzrostla z 5,7 % v roce 1994 na 10,7 % v roce 2003.

49

Shrneme-li výše uvedené, lze říci, ţe slovenský trh práce v roce 2003 vykazoval následující charakteristiky, resp. problémy (některé jsou přitom typické pro celé období 1994-2003): nízká míra zaměstnanosti produktivní populace (57,6 %), u ţen výrazně niţší neţ u muţů (52,2 % u ţen oproti 63 % u muţů), přičemţ během celého období (mimo rok 2001) tento rozdíl překračoval 10 p.b., nejvíce činil 14,6 p.b. (1994-1996); výrazné regionální rozdíly v míře zaměstnanosti produktivní populace – kraj s nejvyšší mírou zaměstnanosti (Bratislavský kraj, 68,2 %), resp. nejniţší (Košický kraj, 52,5 %) se liší o 15,7 p.b.; u ostatních krajů míra zaměstnanosti nepřesahuje 58 %, mimo Trenčínský kraj (62,7 %) a Trnavský kraj (61,9 %); tato disproporce je charakteristická pro celé období (v roce 2000 rozdíl mezi Bratislavským a Košickým krajem přesahoval 19 p.b., v ostatních krajích míra zaměstnanosti nepřesáhla 59 %); vysoká nezaměstnanost ve věkové skupině „15-24 let“ (míra nezaměstnanosti 32,2 %, resp. 123,7 tis. osob) a „24-49 let“ (míra nezaměstnanosti 15,1 %, resp. 275,6 tis. osob); tato situace je typická pro celé období 1994-2003 s tím, ţe se od jeho počátku ještě zhoršila – v případě skupiny „24-49 se počet nezaměstnaných zvýšil téměř o 42 % a míra nezaměstnanosti vzrostla o 3,7 p.b., u skupiny „15-24 let“ dokonce o 4,9 p.b.; vysoká míra nezaměstnanosti osob se základním vzděláním (47,6 %, resp. 106,4 tis. osob) a učňovským bez maturity (19,5 %, resp. 182,4 tis. osob); velmi vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti nad 1 rok – 10,7 % (tj. 280,9 tis. osob, podíl na celkové nezaměstnanosti 61,2 %), nejstrmější růst (2,4 p.b.) nastal mezi lety 1999 a 2000, kdy se zvýšila z úrovně 7,6 % na 10 %; nejvýrazněji se na vysoké míře dlouhodobé nezaměstnanosti nad 1 rok podílí velmi dlouhodobá nezaměstnanost (tj. delší neţ 2 roky) – zde míra nezaměstnanosti 7,2 % (tj. 190,8 tis. osob s podílem 41,6 % na celkové nezaměstnanosti), v roce 1998 přesáhla 4 % s tím, ţe největší meziroční přírůstky zaznamenala v letech 2000 a 2001 (1,1 a 1,3 p.b.).106

106

srov. RIEVAJOVÁ, Eva. Ekonómia trhu práce a jej implikacie pre Slovensko (zborník príspevkov z vedeckej konferencie) [online]. Inštitút zamestnanosti. c2009 [cit. 2010-01-16]. Dostupné z . s. 82.

50

3

Změny daňově-dávkového systému SR a jejich dopady na trh práce

3.1

Společensko-ekonomický kontext změn systému

V období let 1989 aţ 1992 bylo Slovensko součástí České a slovenské federativní republiky (ČSFR). Společenský a hospodářský rozvoj v těchto zemích měl sice určitá specifika, která byla dána např. rozdílnou strukturou a zaměřením hospodářství, nicméně základní právní a institucionální rámec sdílely společně. V roce 1993 převzala samostatná Slovenská republika právní předpisy platné pro ČSFR, a to do doby, neţ došlo k jejich případné změně nebo úplnému nahrazení novými předpisy. Obecně lze říci, ţe rozdělení federace přineslo pro SR méně příznivější podmínky pro budování samostatného státu oproti ČR.107 Na Slovensku byl obsah, rozsah, ale také načasování reforem daňově-dávkového systému mnohem více ovlivněn politickým vývojem neţ v jiných postsocialistických zemích. Do roku 1998 nebylo jednoznačně zřejmé, zda SR bude směřovat ke standardnímu demokratickému reţimu anebo reálně dojde ke změně na autokratický reţim. V období let 1994-1998 – během třetí vlády Vladimíra Mečiara – neplnila SR kodaňská kritéria pro vstup do EU a na rozdíl od ostatních zemí Visegrádské čtyřky se nezačlenila ani do NATO. Po parlamentních volbách v roce 1998 sice došlo ke změně vlády (první vláda Mikuláše Dzurindy), nicméně teprve volby v roce 2002 bylo moţné označit jako volby, kdy nebyl v ohroţení nastoupený politický vývoj země (tj. ke standardní demokracii).108 V letech 1994-1998 nemohly proreformní strany prosazovat systémové změny v příslušných oblastech. Soustředily se tedy hlavně „na odpor vůči nedemokratickým praktikám vládních stran, na zachování maximálního prostoru pro svobodnou politickou soutěţ a na konsolidaci vlastních pozic.“109 To vedlo ke kumulaci a zhoršování problémů různých společenských oblastí. Mnoţství reformních opatření, které bylo nezbytné provést v následujícím období, tedy bylo mnohem větší. Během volebního období 1994-1998 se politické strany rozdělily na dvě seskupení s odlišným vnitřním charakterem, coţ ovlivňovalo nejen vytváření vládních koalic, ale následně také povahu reforem. V období 1998-2002 jiţ byla díky změně politické situace pro realizaci reforem lepší. I kdyţ jejich rozsah mnohdy závisel na míře konsenzu jednotlivých politických stran vládní koalice a na primárním zájmu vlády zachovat její stabilitu kvůli integraci Slovenska do NATO a EU, tak na konci volebního období SR splňovala podmínky pro vstup do těchto organizací.110

107

SZOMOLÁYI, Soňa. Cesta Slovenska k demokracii: od „devianta“ k štandardnej novej demokracii. In Slovensko: desať rokov samostatnosti a rok reforiem. Bratislava: Inštitút pre verejné otázky, 2004. 165 s. Edice Štúdie a názory. s. 10-12. 108 SZOMOLÁYI, Cesta Slovenska k demokracii: od „devianta“ k štandardnej novej demokracii., s. 9-11. 109 MESEŢNIKOV, Grigorij. Politické strany ako aktéri reforiem na Slovensku. In Slovensko: desať rokov samostatnosti a rok reforiem. Bratislava: Inštitút pre verejné otázky, 2004. 165 s. Edice Štúdie a názory.s. 60. 110 MESEŢNIKOV, Politické strany ako aktéri reforiem na Slovensku, s. 60-63.

51

Pro přiblíţení způsobu ohroţování institucionálního rámce převzatého z ČSFR (především parlamentní forma vlády a proporcionální volební systém), můţeme uvést, ţe vláda Vladimíra Mečiara usilovala bezprostředně po volbách v roce 1994 o změnu systému vlády na prezidentský a dále o změnu volebního systému. Jedním z faktorů, které pozitivně ovlivnily vývoj na Slovensku po parlamentních volbách v roce 1998, bylo vytvoření Slovenské demokratické koalice (SDK). SDK představovala koalici pěti demokratických stran, která začala ohroţovat dominanci HZDS a postupně ji vytlačovat z centra politické moci.111 Parlamentní volby v roce 2002 pak zajistily kontinuitu vlády s plány na sociálně-ekonomické reformy a vytvořily lepší prostředí pro dosahování konsenzu relevantních politických sil.112 Vládní koalice sestávala z těchto pravicových, konzervativních a liberálních stran: Slovenská demokratická a křesťanská unie (SDKÚ), Aliance nového občana (ANO), Strana maďarské koalice (SMK) a Křesťansko-demokratické hnutí (KDH). Uvedené strany vycházejí z hodnot liberální demokracie a prosazují pro-trţní politiku.113 Podle Vodičky volby v roce 2002 „potvrdily a upevnily konsolidační kurs a ukázaly, ţe demokratizační a protrţní reformy se na Slovensku těší dostatečné podpoře veřejnosti.“114 Na Slovensku totiţ po roce 1989 existovaly poměrně velké rozdíly v názoru občanů na trţní hospodářství a privatizaci. Na Slovensku byl pouze třetinový podíl zastánců trţní ekonomiky a privatizaci spíše odmítali. Rok 2003 (tj. první rok druhé vlády M. Dzurindy) byl charakteristický snahou pokračovat v započatých reformách a přípravou nových reforem. Uvedené kroky ale vyvolávaly poměrně velkou nespokojenost na straně občanů, coţ se promítlo také do hodnocení stavu a celkového směřování společnosti (28,7 % – společnost se ubírá správným směrem, 65,3 % – společnost se ubírá nesprávným směrem). Za první dva nejváţnější problémy na Slovensku povaţovali občané v srpnu 2003 ţivotní úroveň, sociální jistoty (66 %) a nezaměstnanost (58 %). V souvislosti s reformami panovaly mezi veřejností především obavy ze zvýšení sociálněekonomické zátěţe. Jedním z faktorů, který ovlivnil kritické vnímání stavu společnosti a kroků realizovaných vládou, byla změna voličské podpory stranám vládní koalice (z 49 % oprávněných voličů v roce 1998 na 29 % v roce 2002). V listopadu 2003 nedůvěřovalo vládě a Národní radě SR 79 %, resp. 72 % občanů.115 Současně bylo z postojů opozičních stran (HZDS, Směr a Komunistická strana Slovenska) a jejich hlasování v parlamentu zřejmé, ţe mají zcela protichůdné názory na vládou prosazované reformy.116 Obecně můţeme záměry druhé vlády Mikuláše Dzurindy identifikovat z jejího programového prohlášení. Vláda byla připravena učinit kroky, aby se Slovensko stalo členem EU (v prosinci 1999 splnila kodaňská kritéria a byla přizvána k jednání o vstupu do EU, 1. července 2003

111

SZOMOLÁYI, Cesta Slovenska k demokracii: od „devianta“ k štandardnej novej demokracii, s. 17-19. SZOMOLÁYI, Cesta Slovenska k demokracii: od „devianta“ k štandardnej novej demokracii, s. 20. 113 MESEŢNIKOV, Politické strany ako aktéri reforiem na Slovensku, s. 62-63. 114 VODIČKA, Karel. Cesta Slovenska k demokracii: od „devianta“ k štandardnej novej demokracii. In Slovensko: desať rokov samostatnosti a rok reforiem. Bratislava: Inštitút pre verejné otázky, 2004. 165 s. Edice Štúdie a názory. s. 41 a 25. 115 VELŠIC, Marián. Povolebný vývoj a reformy. In Slovensko: desať rokov samostatnosti a rok reforiem. Bratislava: Inštitút pre verejné otázky, 2004. 165 s. Edice Štúdie a názory. s. 133-146. 116 MESEŢNIKOV, Politické strany ako aktéri reforiem na Slovensku, s. 63. 112

52

schválili poslanci souhlas se Smlouvou o přistoupení k EU117) a NATO (proces ratifikace v SR ukončen 15. dubna 2003, členem se stala 29. března 2004118). Současně také konstatuje nevyhnutelnost reforem a odhodlání povzbuzovat ekonomickou aktivitu. Stát by přitom měl být efektivní, štíhlý a levný.119 V ekonomické oblasti vláda avizovala, ţe „bude prosazovat takovou makroekonomickou politiku, která se zaměří na dlouhodobě udrţitelný ekonomický růst zejména díky růstu produktivity práce, přílivu zahraničních investic, vytvořením příznivého podnikatelského prostředí, podporou stabilního kurzu koruny, přiměřenými úrokovými sazbami a přehlednými daňovými zákony.“120 Za zásadní úkol povaţuje dále reformu veřejných financí – v rámci fiskální politiky se zaměří na sníţení podílu veřejného dluhu na HDP (základním prvkem mají být přísná rozpočtová omezení). V daňové oblasti vláda klade důraz na zvýšení efektivnosti výběru daní, zjednodušení legislativy, zváţení sjednocení sazeb daně z příjmů (zejména u stejné či podobné činnosti, především u podnikání), přesun daňového zatíţení z přímých na nepřímé daně a sjednocení sazeb daně z přidané hodnoty před vstupem do EU.121 Základní rámec a cíle hospodářské politiky Vláda SR si v rámci hospodářské politiky nastavila hlavní cíl: „dosáhnout vysoký a dlouhodobě udrţitelný růst ekonomiky“, a tedy i „rychlejší růst ţivotní úrovně na Slovensku“. Dosaţení uvedených cílů vyţaduje vzájemně koordinovat jednotlivé politiky:  fiskální politika – uplatňování principů transparentnosti, zodpovědnosti a efektivity; hlavní cíl: „sníţit deficit veřejných financí do roku 2006 na úroveň 3 % HDP (bez nákladů na zaloţení druhého pilíře penzijního systému a do roku 2010 dosáhnout dlouhodobou udrţitelnost veřejných financí“;  měnová a kurzová politika – důraz na zajištění a udrţení cenové stability, Slovensko má záměr vstoupit do eurozóny v období 2008 aţ 2009;  politika trhu práce – u zaměstnanosti hlavní cíl: „sníţit strukturální míru nezaměstnanosti do roku 2010 pod úroveň 10 % (podle VZPS)“, SR se hlásí k Lisabonské strategii.122 Hlavním cílem sociální politiky je „motivovat lidi v produktivním věku k aktivní práci“.123 Systém sociálního zabezpečení současně musí všem potřebným zajistit „solidární zdroje na pokrytí jejich přiměřených ţivotních potřeb“. Vláda tedy přehodnotí zákon o sociálním pojištění, především odstraní deformace v podobě neopodstatněné nerovnosti mezi občany nebo nesystémových prvků. Dále zhodnotí proveditelnost decentralizace systému dávek státní 117

INEKO. Reformy na Slovensku 2003-2004: hodnotenie ekonomických a sociálnych opatrení [online]. Bratislava: PR1, júl 2004 [cit. 2010-01-2010]. Dostupné z . s. 136-137. 118 INEKO. Reformy na Slovensku 2003-2004: hodnotenie ekonomických a sociálnych opatrení [online], s. 135. 119 Úřad vlády SR. Programové vyhlásenie vlády Slovenskej republiky (od 16. 10. 2002 do 04. 07. 2006) [online]. c2002 [cit. 2009-11-12]. Dostupné z . s. 4-8. 120 Úřad vlády SR. Programové vyhlásenie vlády SR (od 16.10.2002 do 4.7.2006) [online], s. 6. 121 Úřad vlády SR. Programové vyhlásenie vlády SR (od 16.10.2002 do 4.7.2006) [online], s. 8-9. 122 Ministerstvo financí SR. Konvergenčný program Slovenska pre roky 2004-2010 [online]. c2004 [cit. 200912-18]. Dostupné z . s. 5. 123 Úřad vlády SR. Programové vyhlásenie vlády SR (od 16.10.2002 do 4.7.2006) [online], s. 21.

53

sociální podpory. Mezi priority vlády v sociální sféře patří „sníţení nezaměstnanosti a zvýšení efektivnosti sociálního systému.“ Prostředkem mají být „výrazné a systémové změny trhu práce, odvodového zatíţení a sociálního systému.“124 V souvislosti s nezaměstnanosti vláda prosadí opatření, která „zvýší motivaci jednotlivce najít si a udrţet zaměstnání, obzvláště osob, jejichţ potenciální mzda na trhu práce je nízká“125 Důraz bude kladen na dlouhodobě nezaměstnané, u nichţ by zajištění základních potřeb mělo být vyváţené s motivací k zaměstnání. Vláda proto „přehodnotí úlohu přídavků na děti ve vazbě na zvýšení odpočitatelných poloţek na daňového poplatníka, rodiče i děti, zavedení dětských daňových kreditů, či moţnost dočasného souběhu částí sociálních dávek a mzdy.“126 Vývoj nezaměstnanosti v jednotlivých regionech měla rovněţ ovlivnit podpora mobility pracovních sil prostřednictvím provázaných opatření sociální politiky, bytové politiky i politiky zaměstnanosti. Za účelem zvýšení pruţnosti trhu práce vláda plánuje novelizaci zákoníku práce tak, aby podpořila růst zaměstnanosti i ekonomiky (zákon bude v souladu s Evropskou strategií zaměstnanosti). V souvislosti s tehdy plánovaným vstupem do EU je vhodné doplnit alespoň některé závazky, které mělo Slovensko tímto přijmout, zejména v oblasti zaměstnanosti a sociální politice. V roce 2004 byla základním právním rámcem pro politiky Evropského společenství (ES) Smlouva o zaloţení Evropského společenství ve znění Smlouvy z Nice (dále jen „Smlouva o ES“), která nabyla platnosti 1. února 2003. V oblasti zaměstnanosti je dále zásadní Evropská strategie zaměstnanosti (EES; European Employment Strategy) a Evropský proces sociálního začleňování. EES je součástí Strategie pro růst a pracovní místa (do roku 2005 označovaná jako Lisabonská strategie; pozn. autora). Tato strategie stanovila mj. následující cíle: celková míra zaměstnanosti 70 %, míra zaměstnanosti ţen 60 % a 50 % u starších pracovníků (tj. 5564 let). Základní cíle politiky zaměstnanosti jsou určovány na úrovni ES (resp. EU), a to v tzv. hlavních směrech politiky zaměstnanosti. Tyto schválené směry představují obecné východisko politik zaměstnanosti jednotlivých členských států a jsou dále rozpracovány v národních programech reforem s tím, ţe při jejich realizaci se pouţívá otevřená metoda koordinace. Pokud jde o sociální ochranu, ta patří do výlučné kompetence členských států.127 Pro koordinací hospodářských politik jsou důleţitá maastrichtská konvergenční kritéria; ve vztahu k veřejným financím zejména fiskální konvergenční kritéria, tj. (zjednodušeně) poměr plánovaného nebo skutečného schodku veřejných financí nepřekračuje 3 % HDP a poměr veřejného zadluţení k HDP nepřekračuje 60 %. Následovně (od roku 1997) také Pakt stability a růstu, který je strategií k dosaţení dlouhodobé hospodářské stability a nástrojem k zajištění rozpočtové kázně (upravuje jednak preventivní nástroje a sankční nástroje).

124

Úřad vlády SR. Programové vyhlásenie vlády SR (od 16.10.2002 do 4.7.2006) [online], s. 21-22. Úřad vlády SR. Programové vyhlásenie vlády SR (od 16.10.2002 do 4.7.2006) [online], s. 22. 126 Úřad vlády SR. Programové vyhlásenie vlády SR (od 16.10.2002 do 4.7.2006) [online], s. 23. 127 Euroskop. Politiky EU: zaměstnanost [online]. c2010 [cit. 2010-04-22]. Dostupné z . 125

54

3.2

Změny daňově-dávkového systému SR

Dosud nejvýznamnější změny slovenského daňového systému proběhly na základě reformy realizované od 1. ledna 2004, tedy v druhém roce druhé vlády M. Dzurindy. Poslední zásadní změna se uskutečnila v roce 1993, a to přechod na novou daňovou soustavu. Od této doby došlo k četným novelizacím daňových zákonů, přičemţ do některých změn se navíc promítly politické či jiné vlivy. Do daňových zákonů tak „proniklo mnoho nesystémových opatření, která zvýhodňovala či znevýhodňovala určité skupiny daňových poplatníků“.128 Důsledkem je zkomplikování a nepřehlednost daňového práva. Mnoţství výjimek a různých úlev způsobuje nejednoznačnost zákonů, coţ vyţaduje jejich upřesňování metodickými výklady a stanovisky Ministerstva financí SR. Nespravedlivý charakter některých ustanovení daňových předpisů se také projevuje ve stoupající tendenci k jejich obcházení a porušování.129 Slovenská vláda uskutečňovala daňovou reformu jako jednu z hlavních iniciativ k „vytvoření vysoce konkurenčního a nedeformovaného trţního prostředí na Slovensku“. Širším cílem byla „transformace slovenského daňového systému na jeden z nejkonkurenceschopnějších v celé oblasti EU a OECD“. Nejednalo se tedy pouze o zavedení niţší míry zdanění (resp. niţších daňových sazeb). Mezi základní prvky, pomocí nichţ měla být zajištěna konkurenceschopnost systému, patří „vysoký stupeň efektivnosti, transparentnosti a nedeformovanosti.“130 Vláda reformou zamýšlela dosáhnout následující (širší) cíle:  vytvořit příznivé prostředí pro podnikání a investice (pro podnikatele i firmy),  odstranit dosavadní slabá místa a deformace obsaţené v daňových předpisech,  zvýšit míru daňové spravedlnosti díky rovnému zdanění všech druhů a úrovně příjmů.131 Základní zásady daňové reformy:  přesun daňového břemena z přímých na nepřímé daně, tj. posun od zdaňování výroby ke zdaňování spotřeby;  zavedení nízkých daňových sazeb společně s odstraněním všech výjimek, osvobození od daně a speciálních reţimů;  zrušení progresivního zdanění příjmů a zavedení rovné daně;  odstranění prvků daňové politiky, které plní nefiskální cíle;  eliminace dvojího zdanění příjmů. K těmto zásadám můţeme přiřadit fiskální neutralitu daňové reformy a dále, ţe všechny opatření v oblasti daní budou v souladu se závaznými dokumenty EU při zohlednění výsledků přístupových jednání. Vláda při koncipování daňové politiky samozřejmě musela zohlednit 128

Ministerstvo financí SR. Koncepcia daňovej reformy v rokoch 2004-2006 [online]. c2004, poslední akt. 15.7.2005 [cit. 2009-11-12]. Dostupné z . s. 1. 129 Ministerstvo financí SR. Koncepcia daňovej reformy v rokoch 2004-2006 [online]. s. 1. 130 Ministerstvo financí SR. Podklad k Daňovej reforme [online]. c2004, poslední aktualizace 14.7.2005 [cit. 2009-11-12]. Dostupné z . s. 1. 131 Ministerstvo financí SR, Podklad k Daňovej reforme [online], s. 1.

55

stav veřejných financí. V souvislosti s připravovaným vstupem Slovenska do EU vláda chtěla dodrţet stanovený střednědobý cíl – dosáhnout, aby v roce 2006 nepřesáhl deficit veřejných financí 3 % HDP (a v roce 2009 přijmout společnou měnu euro). Potřeba fiskální neutrality tak s sebou přinášela poţadavek na provázanost daňových úprav. Výpadek příjmů způsobený zavedením rovné daně z příjmů bylo nezbytné kompenzovat zvýšením jiných daní, především daně z přidané hodnoty (DPH) a spotřebních daní. Zejména u daně z příjmů fyzických osob byl očekáván velký výpadek příjmů státního rozpočtu. Příčinou byla nutnost zvýšit částky nezdanitelného minima kvůli kompenzaci zvýšení sazby daně nízkopříjmovým skupinám. Přestoţe nemělo se neměla změnit daňová kvóta, tak u nové struktury daňového systému se předpokládal příznivější vliv na ekonomiku.132 Realizaci reformy vláda plánovala tak, aby byla spojena s dalšími reformami, zejména sociálního systému, důchodového zabezpečení a zdravotnictví. Podle vlády jedině vzájemným sladěním reforem lze dosáhnout, aby „výsledný efekt byl optimální a aby (reformy) pozitivně působily na hospodářský růst, růst pracovních příleţitostí a nesniţovali motivaci k podnikání a legálnímu zaměstnávání.“133 Přestoţe byly stanoveny základní principy daňové reformy, tak např. v případě podpory rodin s dětmi se připouští moţnost zavedení nezdanitelné části základu daně na dítě, coţ by znamenalo částečný odklon od zásady, podle níţ má daňová politika plnit výhradně fiskální cíle. Důvodem je zejména motivace dosahovat příjmy prací a vyšší efektivita oproti systému rodinných přídavků, moţnost.134 Vzhledem k cílům daňové reformy se jejími základními prvky staly zcela nový zákon o dani příjmů a změny (novely) zákonů týkajících se DPH a spotřebních daní. Od 1. ledna 2004 byla uskutečněna zejména následující opatření:  zavedení rovné sazby daně z příjmů (fyzických i právnických osob) ve výši 19 %,  rozšíření daňové základny;  sjednocení sazeb DPH na úroveň 19 % (předtím byly ve výši 14 % a 20 %),  zvýšení spotřebních daní (mírně nad minimální sazby stanovené EU),  zrušení daně z dividend,  zavedení vyššího nezdanitelného minima na poplatníka a daňového bonusu na dítě,  zrušení většiny výjimek, odpočitatelných poloţek, úlev a speciálních reţimů v oblasti zdaňování příjmů,  zrušení daně z převodu nemovitostí (od roku 2005), dědické daně a darovací daně.135

132

Ministerstvo financí SR, Koncepcia daňovej reformy v rokoch 2004-2006 [online], s. 1 a 3. Ministerstvo financí SR, Koncepcia daňovej reformy v rokoch 2004-2006 [online], s. 1. 134 Ministerstvo financí SR, Koncepcia daňovej reformy v rokoch 2004-2006 [online], s. 1 a 3. 135 KRAJČÍR, ÓDOR, Prvý rok daňovej reformy alebo 19 % v akci [online], s. 7, 9 a 13. 133

56

Navrhovaná struktura daní po daňové reformě:136 DAŇOVÝ SYSTÉM (od 1. ledna 2004) nepřímé daně

přímé daně ze zisku

z majetku

z všeobecné spotřeby

ze specifické spotřeby

daň z příjmů (fyzických osob a právnických osob)

daň z nemovitostí

daň z přidané hodnoty

spotřební daň z lihu spotřební daň z piva

daň z motorových vozidel

spotřební daň z vína spotřební daň z tabáku a tabákových výrobků spotřební daň z minerálních olejů

3.2.1 Konkrétní změny daňového systému Daňová reforma se týkala určitou měrou všech daní, avšak k nejvýraznějším změnám došlo v oblasti přímých daní, konkrétně daně z příjmů (fyzických a právnických osob). Daň z příjmů Do roku 2003 upravovaly zdanění příjmů fyzických a právnických osob postupně dva zákony. První z nich – zákon č. 286/1992 Z.z., o daních z příjmů, ve znění p. p. – byl účinný od 1. ledna 1993 do 31. prosince 1999. Tento zákon byl od 1. ledna 2000 nahrazen novým zákonem č. 366/1999 Z.z., o daních z příjmů, ve znění p. p., který platil aţ do 31. prosince 2003. Principy uplatňované v daných zákonech byly v podstatě stejné, struktura textu zákonů taktéţ. V novém zákonu existovaly dílčí odlišnosti, avšak systému zdanění příjmů se nezměnil. Zákon č. 366/1999 Z.z., o daních z příjmů, ve znění p. p., ke konci své účinnosti obsahoval 90 výjimek, 19 poloţek, které nebyly součástí základu daně, 66 osvobození a 37 sazeb daně.137 Nový zákon č. 595/2003 Z.z., o dani z příjmů (dále jen „zákon o dani z příjmů“), který nabyl účinnosti od 1. ledna 2004, zavedl u daně z příjmů fyzických a právnických osob (dále jen „daň z příjmů“), tj. daně ukládané na zisk, zásadní systémovou změnu v podobě tzv. rovné daně. S účinností od 1. ledna 2004 se uplatňuje jediná (lineární) sazba daně ve výši 19 %.138 Za účelem zvýšení transparentnosti, posílení principu horizontální spravedlnosti zdanění a minimalizace různých deformací (vzniklých převáţně ve vazbě na nefiskální cíle) zákon o dani z příjmů „eliminuje v maximální míře výjimky, osvobození a speciální reţimy.“139

136

Ministerstvo financí SR, Koncepcia daňovej reformy v rokoch 2004-2006 [online], s. 5. Ministerstvo financí SR, Koncepcia daňovej reformy v rokoch 2004-2006 [online], s. 5-6. 138 Ministerstvo financí SR, Podklad k Daňovej reforme [online], s. 1. 139 Ministerstvo financí SR, Podklad k Daňovej reforme [online], s. 1. 137

57

Ačkoliv došlo k rozšíření daňové základny, obecně se výrazně zjednodušila aplikace daného zákona při zdaňování příjmů fyzických i právnických osob. Základní přehled zrušených osvobození, úlev a výjimek podává např. Krajčíř a Ódor.140 Redukce a různé změny (vedoucí mj. ke zjednodušení zdaňování) se dotkly rovněţ úpravy základu pro výpočet daně, tj. nezdanitelných částek, které sniţují základ daně, a také poloţek odečitatelných od základu daně. Zákon č. 366/1999 Z.z., o daních z příjmů, ve znění p. p., obsahoval ke konci roku 2003 celkem pět poloţek – nezdanitelných částí základu daně, které byly stanoveny pevnou částkou na osobu a rok (přehled poskytuje následující Tabulka 3-1). K těmto poloţkám je potřeba přiřadit další dvě týkající se sníţení základu daně o hodnotu darů poskytnutých zákonem vyjmenovaným subjektům a příspěvků na doplňkové důchodové pojištění. Poplatník si mohl odečíst od základu daně hodnotu darů poskytnutých obcím a dalším právnickým osobám na území SR na financování vybraných činností (věda, vzdělání, sociální, zdravotnické a jiné účely), pokud překročila alespoň 500 Sk za rok. Nejvýše bylo moţné odečíst 10 % ze základu daně nesníţeného o základní nezdanitelné části.141 Zákon (č. 595/2003 Z.z.) o dani z příjmů, zmíněné nezdanitelné části základu daně omezil na dvě (na poplatníka a na manţela/manţelku), resp. tři (zahrneme-li příspěvky na doplňkové důchodové pojištění). Rozdíl oproti zákonu č. 366/1999 Z.z., o daních z příjmů, ve znění p. p., spočívá také v odlišné formulaci jejich výše. Nezdanitelné části základu daně jsou nově stanoveny obecně odvozením od ţivotního minima. Konkrétně se jedná – u poloţky na poplatníka a na manţelku/manţela poplatníka – o 19,2násobek částky ţivotního minima platného k 1. lednu příslušného roku. Tato indexace tak vzájemně provazuje daňový systém se systémem sociálního zabezpečení. Ustanovení ohledně poloţek odečitatelných od základu daně (§ 34 předchozího zákona) byla z nového zákona vypuštěna.142 Tabulka 3-1: Roční nezdanitelné části základu daně - rok 2003 a 2004; v Sk poloţka daňový poplatník manţelka/manţel (bez vlastního příjmu) (vyţivované) dítě poplatník s částečným invalidním důchodem poplatník pobírající invalidní důchod 143 příspěvky na doplňkové důchodové pojištění

k 31. 12. 2003 rok/os. 38 760 12 000 11 400 2) 12 000 2) 16 800 24 000

měs./os. 3 230 1 000 950 700 1 400 2 000

k 1. 1. 2004 rok/os. 80 832 1) 80 832 24 000

měs./os. 6 736 6 736 2 000

1)

pokud má manţelka/manţel vlastní příjem nepřesahující tuto částku, tak nezdanitelná část základu daně je rozdíl mezi uvedenou částkou a vlastním příjmem manţelky/manţela 2) pokud byl poplatník drţitelem průkazu o těţkém zdravotním postiţení, zvyšovala se částka na 48 000

Pramen: JASPIweb [online databáze]. Zákon č. 366/1999, Z.z., o daniach z príjmov, v znení n. p. (k 31.12.03) a zákon č. 585/2003, Z.z., o dani z príjmov (k 1.1.04). 140

KRAJČÍR, ÓDOR, Prvý rok daňovej reformy alebo 19 % v akci [online], s. 13. JASPIweb [online databáze]. Zákon č. 366/1999, Z.z., o daniach z príjmov, v znení neskorších predpisov (stav k 31. prosinci 2003). Ministerstvo spravodlivosti SR [cit. 2010-04-20]. Dostupné z . ust. § 6 ods. 12 písm. b) a §§ 12 a 34. 142 JASPIweb [online databáze]. Zákon č. 585/2003, Z.z., o dani z príjmov (stav k 1. lednu 2004). Ministerstvo spravodlivosti SR [cit. 2010-04-20]. Dostupné z . ust. § 5 odst. 8 a § 11. 143 KRAJČÍR, ÓDOR, Prvý rok daňovej reformy alebo 19 % v akci [online], s. 10. 141

58

V následujících letech prošly nezdanitelné části základu daně některými změnami, a to jednak rozšířením poloţek nezdanitelného minima, jednak úpravou jejich výše. Ve výsledku došlo k rozšíření ustanovení § 11 z původních čtyř odstavců v roce 2004 na celkem 14 odstavců (některé z nich jsou přitom dále vnitřně členěné). K prvním změnám došlo od 1. března 2005, kdy byly nezdanitelné části rozšířeny o dvě poloţky: (i) příspěvky na doplňkové důchodové spoření a (ii) účelové spoření. U obou poloţek zákon současně stanovuje maximální výši, kterou lze od základu daně odečíst (12 000 Sk). V případě účelového spoření nastavuje další podmínky pro uplatnění (délka spoření minimálně deset let bez moţnosti plnění poplatníkovi během dané lhůty a plnění nastane nejdříve dovršením 55 let věku). Moţnost sníţit základ daně o příspěvky na doplňkové důchodové spoření existovala jiţ v předchozím zákoně o dani z příjmů (tj. zákon č. 366/1999 Z.z.). Nebyla ale uvedena v § 11, takţe jejím zařazením došlo k zpřehlednění nezdanitelných částí. Změna spočívala ve sníţení částky, o kterou bylo moţno sníţit základ daně, z 24 000 Sk ročně na 12 000 Sk ročně. Podrobněji viz Příloha 12.144 S účinností od 1. ledna 2006 bylo poplatníkovi umoţněno sníţit základ daně také o pojistné na ţivotní pojištění, a to opět nejvýše o 12 000 Sk ročně. Poplatník však musí splnit v zákoně určené podmínky ohledně délky pojistné doby a věku, kdy obdrţí výplatu pojistného plnění (viz § 11 odst. 7 zákona o dani z příjmů). Dosud nejvýraznější změna v oblasti nezdanitelných částí základu daně nastala od 1. ledna 2007. Stávající nezdanitelné části (příspěvky na doplňkové důchodové spoření, finanční prostředky na účelové spoření a pojistné na ţivotní pojištění) zůstaly zachovány, včetně jejich limitu (tj. 12 000 Sk/rok). Nově byl ale formulován výpočet nezdanitelných částí daně (při zachování principu navázání na ţivotní minimum) na poplatníka a na jeho manţelku (manţela), včetně jejich výše.145 Nezdanitelná část základu daně na poplatníka je:  částka odpovídající 19,2násobku platného ţivotního minima, pokud se základ daně poplatníka rovná nebo je niţší neţ 100násobek platného ţivotního minima;  částka rozdílu mezi 44,2násobkem platného ţivotního minima a jedné čtvrtiny základu daně, pokud základ daně poplatníka je vyšší neţ 100násobek platného ţivotního minima (jestliţe tento rozdíl je menší neţ nula, pak nezdanitelná část základu daně je nula). Nezdanitelná část základu daně na manţelku (manţela) poplatníka ţijící s poplatníkem v domácnosti se odvíjí jednak od toho, zda základ daně poplatníka se rovná či je niţší 176,8násobek ţivotního minima anebo je vyšší, jednak zda má manţelka/manţel vlastní příjem či nikoliv. Nezdanitelná část je 19,2násobek, resp. rozdíl mezi 19,2násobkem platného ţivotního minima, jestliţe základ daně poplatníka je roven anebo niţší neţ 176,8násobek platného ţivotního minima a současně manţelka/manţel nemá vlastní příjem, resp. má příjem nepřesahující 19,2násobek ţivotního minima (pokud má příjem vyšší, nezdanitelná část se rovná nule). Pokud činí základ daně poplatníka více neţ 176,8násobek ţivotního minima a 144

JASPIweb [online databáze]. Zákon č. 585/2003, Z.z., o dani z príjmov (různá znění od 1. ledna 2004 do 1. ledna 2011). Ministerstvo spravodlivosti SR [cit. 2010-04-20]. Dostupné z . ust. § 11. 145 JASPIweb [online databáze]. Zákon č. 585/2003, Z.z., o dani z príjmov (stav k 1. lednu 2007). Ministerstvo spravodlivosti SR [cit. 2010-04-20]. Dostupné z . ust. § 11.

59

současně jeho manţelka/manţel nemá vlastní příjem, tak nezdanitelná část základu daně se rovná rozdílu 63,4násobku ţivotního minima a jedné čtvrtiny základu daně poplatníka (je-li tato částka menší neţ nula, nezdanitelná část se rovná nule). V případě, ţe manţelka má vlastní příjem, částka nezdanitelného minima je stejná, avšak navíc se sníţí o vlastní příjem manţelky/manţela (je-li výsledná částka niţší neţ nula, nezdanitelná část se rovná nule). V souvislosti s nezdanitelnou částí základu daně na vyţivované dítě, která byla součástí zákona č. 366/1999 Z.z., o daních z příjmů, ve znění p. p., je potřeba doplnit, ţe tato poloţka byla novým zákonem o dani příjmů nahrazena tzv. daňovým bonusem. Ten však nesniţuje základ daně, ale odečítá se přímo od vypočtené daně. Výsledná daň tedy můţe být záporná, takţe poplatník získává prostředky od státu. Daňový bonus byl stanoven ve výši 400 Sk na nezaopatřené dítě a měsíc; uplatnit ho můţe pouze jeden z rodičů.146 Jak jiţ bylo řečeno dříve, nedílnou součástí daňové reformy, byl přechod z progresivního zdanění příjmů na systém rovné daně. Zákon o dani z příjmů tedy zrušil několik daňových pásem, resp. sazeb daně z příjmů fyzických osob (mezní sazba daně se pohybovala od 10 % do 38 %) a nahradil je jedinou daňovou sazbou na úrovni 19 % (§ 15 zákona o dani z příjmů). Tabulka 3-2: Daňová pásma a mezní sazby daně z příjmů (FO) rok 2003 (před reformou) daňové pásmo (Sk/měs.) do 3 230 3 230 – 10 730 10 730 – 18 230 18 230 – 36 230 36 230 – 50 230 50 230 a výše *

mezní sazba (%) 0 10 20 28 35 38

rok 2004 (po reformě) daňové pásmo (Sk/měs.) do 6 736* nad 6 736*

mezní sazba (%) 0 19

indexováno ţivotním minimem

Pramen: KRAJČÍR, Prvý rok daňovej reformy alebo 19 % v akci [online], s. 10. Tabulka 3-3: Nominální sazby daně z příjmů fyzických osob (rok 2003) nad Sk

do Sk

sazba daně

90 000 150 000 240 000 396 000 564 000 1 128 000

90 000 150 000 240 000 396 000 564 000 1 128 000 a více

12 % 10 800 Sk + 20 % ze základu přesahujícího 90 000 Sk 22 800 Sk + 25 % ze základu přesahujícího 150 000 Sk 45 300 Sk + 30 % ze základu přesahujícího 240 000 Sk 92 100 Sk + 35 % ze základu přesahujícího 396 000 Sk 150 900 Sk + 40 % ze základu přesahujícího 564 000 Sk 376 500 Sk + 42 % ze základu přesahujícího 1 128 000 Sk.

Pramen: JASPIweb [online databáze], Zákon č. 366/1999, Z.z. o daniach z príjmov, v znení n. p. (stav k 31. prosinci 2003), ust. § 13. ods. 1.

V případě právnických osob stanovoval zákon č. 366/1999 Z.z., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, v roce 2003 sazbu daně 29 %. Odlišnou sazbu (15 %) uplatňovaly právnické osoby provozující zemědělskou výrobu, jejichţ trţby z rostlinné a ţivočišné výroby přesahovaly 50 % celkových trţeb. Sazba 18 % platila pro právnické osoby zaměstnávající alespoň 20 zaměstnanců a více neţ 50 % z průměrného přepočítaného počtu zaměstnanců 146

KRAJČÍR, ÓDOR, Prvý rok daňovej reformy alebo 19 % v akci [online], s. 10.

60

tvořili zaměstnanci se změněnou pracovní schopností, resp. s těţším zdravotním postiţením. Zákon o dani z příjmů zavedl i pro právnické osoby jednotnou sazbu ve výši 19 % (§ 15).147 Nepřímé daně Vláda očekávala, ţe v důsledku zavedení rovné daně dojde ke sníţení inkasa z přímých daní. Při přípravě daňové reformy se hledal způsob, jakým by bylo moţné uvedený výpadek příjmů kompenzovat. Výsledkem byla novelizace zákona o dani z přidané hodnoty, která s účinností od 1. ledna 2004 sjednotila sazbu daně z přidané hodnoty (DPH) pro všechny druhy zboţí a sluţeb na úrovni 19 %. Před reformou zákon o dani z přidané hodnoty rozlišoval dvě sazby – standardní (20 %) a sníţenou (14 %). Kromě posílení daňových příjmů sjednocení sazeb odstranilo také ekonomické deformace způsobované pouţíváním dvou sazeb, které byly zavedeny především v souvislosti s nefiskálními cíli fiskální politiky. Zrušení dvou sazeb DPH tedy doprovázely příslušná kompenzační opatření v oblasti sociální politiky.148 Ministerstvo financí SR předpokládalo, ţe změna, resp. sjednocení sazeb zvýší příjmy státního rozpočtu v roce 2004 o 14,1 mld. Sk.149 Současně proběhla také novelizace jednotlivých zákonů o spotřebních daních, tentokrát s účinností jiţ od 1. srpna 2003. Došlo ke zvýšení sazeb spotřebních daní, čímţ byla s předstihem zajištěna harmonizace se směrnicemi EU a zajištěno posílení příjmové stránky státního rozpočtu.150 3.2.2 Změny systému sociálního zabezpečení Po roce 1989 byla nezbytná i transformace systému sociálního zabezpečení. Základní úkol spočíval v přeměně institucí sociálního zabezpečení v souladu s novou společenskou situací a potřebami trţní ekonomiky. Jejich charakter měl zdůrazňovat odpovědnost jednotlivců a rodiny za svou sociální situaci, včetně posilování principu pracovních zásluh. Jeden ze základních prvků sociálního zabezpečení představovala záchranná sociální síť, jejímţ úkolem bylo tlumit dopady transformačního procesu.151 Proces transformace sociálního zabezpečení v SR můţeme rozdělit do čtyř etap. Během první etapy (1990-1992) probíhaly systémové změny v rámci přechodu od centrálně plánované ekonomiky k trţní. Vláda uplatňovala liberální hospodářskou politiku vycházející z principů (neo)klasické školy. Základním cílem bylo provést všechny systémové změny najednou a v co nejkratším čase. Pojetí systému financování sociální oblasti mělo taktéţ liberální charakter. Vláda se zejména soustředila na zakotvení legislativních změn a eliminaci nových sociálních rizik, především chudoby a nezaměstnanosti.152

147

JASPIweb [online databáze], Zákon č. 366/1999, Z.z., o daniach z príjmov, v znení neskorších predpisov (stav k 31. prosinci 2003), ust. § 21. 148 Ministerstvo financí SR, Podklad k Daňovej reforme [online], s. 2. 149 INEKO. Reformy na Slovensku 2003-2004: hodnotenie ekonomických a sociálnych opatrení [online]. Bratislava: PR1, júl 2004 [cit. 2010-01-2010]. Dostupné z < http:// www.ineko.sk/heso>. s. 39. 150 Ministerstvo financí SR, Podklad k Daňovej reforme [online], s. 1. 151 RADIČOVÁ, Iveta. Sociálne reformy na Slovensku: milníky a skúsenosti. In Reformy a zodpovědnost: aktéry, dopady, komunikácia. Bratislava: Inštitút pre verejné otázky, 2004. 126 s. s. 36. 152 RIEVAJOVÁ, E. a kol. Sociálne zabezpečenie. Bratislava: Sprint, 2006. 272 s. ISBN 80-89085-62-8. s.18-19.

61

Druhou etapu, která probíhala v období let 1993-1998 (tedy v období dvou vlád Vladimíra Mečiara), lze charakterizovat „výrazným zpomalením systémových ekonomických a sociálních reforem.“153 Vládní strategie hospodářské politiky se orientovala sociálně-demokratickým směrem a stála na teoretických základech (neo)keynesiánské ekonomické školy. V sociální sféře nastaly určité institucionální změny, a to vytvořením Sociální pojišťovny a Národního úřadu práce (včetně systému zdravotních pojišťoven). Zákonem č. 7/1993 Z.z., o zřízení Národní pojišťovny a financování zdravotního, nemocenského a důchodového pojištění, bylo do systému opět zavedeno fondové hospodaření. Mezi základní principy sociální politiky patřila osobní participace občana, sociální solidarita a garance státu. V roce 1996 byly vytvořeny následující tři subsystémy, které představují základ transformace sociální oblasti: (i) sociální pojištění (důchodové a nemocenské pojištění), (ii) státní sociální podpora, (iii) sociální pomoc. Nicméně systémové záleţitosti, jako systém průběţný systém důchodového a nemocenského zabezpečení, však nebyly řešeny.154 Třetí etapu můţeme vymezit obdobím od října 1998 (tj. počátku první vlády Mikuláše Dzurindy) do konce roku 2003. Vláda přijala dokument Koncepce reformy sociálního pojištění v SR. Základní cíle reformy: (i) vytvoření nového systému sociálního pojištění, (ii) zabránění kolapsu současného systému, (iii) minimalizace počtu občanů odkázaných na sociální pomoc, resp. některé dávky státní sociální podpory. Těchto cílů mělo být dosaţeno zejména přechodem na vícepilířový systém smíšeného financování, zavedením nového pilíře zaloţeného na kapitalizaci vloţených zdrojů a parametrickými úpravami sociálního pojištění. Sociální pojištění se mělo skládat z těchto sloţek: (i) nemocenské pojištění, (ii) důchodové pojištění, (iii) doplňkové důchodové pojištění a (iv) úrazové pojištění. Ţádná z provedených úprav systému sociálního pojištění ale neodstranila statickou povahu systému.155 V roce 2002 se staly prioritami sociální politiky „zlepšování vzdělanostní a kvalifikační struktury (vzdělávací politika), zvyšování zaměstnanosti a sniţování nezaměstnanosti (politika zaměstnanosti).“156 Dále se vláda zaměřila na podporu rodin s dětmi a regionální rozvoj. Hlavními úkoly sociální politiky (v uţším pojetí) byly zejména: (i) motivace ke zvyšování vzdělání a kvalifikace – spočívala v podmiňování sociálních dávek účastí na vzdělávacím procesu; cílem byla změna v nabídce pracovní síly, (ii) motivace k zapojení do trhu práce; nástrojem bylo vytváření pracovních míst, zejména pro dlouhodobě nezaměstnané, současně mělo dojít k vytvoření „významného rozdílu mezi příjmem ze zaměstnání a příjmem získávaným ze sociálních dávek“.157

153

RIEVAJOVÁ, Sociálne zabezpečenie, s. 19. RIEVAJOVÁ, Sociálne zabezpečenie, s. 19-21. 155 RIEVAJOVÁ, Sociálne zabezpečenie, s. 20-21. 156 RADIČOVÁ, Sociálne reformy na Slovensku: milníky a skúsenosti, s. 44. 157 RADIČOVÁ, Sociálne reformy na Slovensku: milníky a skúsenosti, s. 44. 154

62

Radičová konstatuje, ţe reformní kroky nebyly příliš příznivé – „sociální dávky byly nastaveny příliš nízko, sluţby zaměstnanosti a základní nástroje nedostatečně motivovaly zaměstnavatele, samosprávy i třetí sektor.“158 Dále uvádí, ţe postrádá analýzu efektů sociální reformy především v kombinaci s daňovou reformou, pokračující liberalizací cen či reformy zdravotnictví. Dopady reforem přitom vyvolaly otevřené protesty občanů a dokonce referendum o předčasných volbách.159 Čtvrtá etapa transformace systému sociálního zabezpečení probíhá od ledna 2004. Prvním krokem reformy systému sociálního zabezpečení byl zákon č. 413/2002 Z.z., o sociálním pojištění, který znamená přechod od sociálního zabezpečení k sociálnímu pojištění; účinnosti nabyl dnem 1. července 2003. Nicméně jiţ v říjnu 2003 parlament schválil zákon č. 461/2003 Z.z., o sociálním pojištění, který s účinností od 1. ledna 2004 nahradil zmíněný zákon. Dále došlo k novelizaci zákonů ohledně státních sociálních dávek. Jednalo se zejména o zavedení plošného vyplácení dětských přídavků a zpřísnění a adresnost sociální pomoci.160 Od 1. ledna 2004 se sociální zabezpečení na Slovensku skládá z těchto sloţek: (i) sociální pojištění, (ii) sociální podpora (rodinné dávky) a (iii) sociální pomoc. Sociální pojištění je nástrojem, který zabezpečuje ochranu obyvatel v různých sociálních situacích (např. pracovní neschopnost, nezaměstnanost, mateřství aj.). Poskytované dávky z tohoto systému se odvíjejí od předcházející ekonomické aktivity občanů a jimi dosahovaných příjmů. Systém je zaloţen na principu zásluhovosti – výše dávky závisí na odvedených příspěvcích do systému. Sociální podpora představuje státní podporu rodin různými rodinnými dávkami poskytovanými ze státního rozpočtu při některých ţivotních situacích (např. narození, výchova dětí či úmrtí rodinného příslušníka). Oproti systému sociální pojištění nejsou dávky vázané na předchozí placení příspěvků; nerozhodují ani příjmové poměry osob čerpajících dávky. V rámci sociální pomoci se řeší sociální nouze a základní ţivotní potřeby občanů, kteří se následkem obtíţené sociální situace ocitnou ve stavu hmotné nouze, a nedokáţou si vlastními silami (ani v rámci rodiny) pomoci. Dávky jsou nastaveny jako dočasná náhrada pracovního příjmu.161

SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ V souvislosti se zdaněním práce, potaţmo s úrovní celkového zdanění (tj. sloţené daňové kvóty) jsou důleţité příspěvky na sociální pojištění a příspěvky na všeobecné zdravotní pojištění. Od 1. ledna 2004 upravuje sociální pojištění zákon č. 461/2003 Z.z., o sociálním pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o sociálním pojištění“).162

158

RADIČOVÁ, Sociálne reformy na Slovensku: milníky a skúsenosti, s. 45. RADIČOVÁ, Sociálne reformy na Slovensku: milníky a skúsenosti, s. 47. 160 RIEVAJOVÁ, Sociálne zabezpečenie, s.21-22. 161 Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny SR. Sociálne zabezpečenie v SR [online]. c2010 [cit. 2010-0420]. Dostupné z . 162 JASPIweb [online databáze]. Zákon č. 461/2003, Z.z., o sociálnom poistení (stav k 1. lednu 2004). Ministerstvo spravodlivosti SR [cit. 2010-04-25]. Dostupné z . 159

63

Tabulka 3-4: Věcný rozsah sociálního pojištění od roku 2004 druh pojištění

charakteristika pojištění

nemocenské

pro případ ztráty či snížení příjmu z pracovní činnosti a zajištění příjmu při dočasné pracovní neschopnosti, těhotenství a mateřství

důchodové

starobní poj.

k zabezpečení příjmů ve stáří a pro případ úmrtí

invalidní poj.

pro případ poklesu schopnosti vykonávat pracovní činnost následkem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce a pro případ úmrtí

úrazové garanční v nezaměstnanosti

pro případ poškození zdraví nebo úmrtí následkem pracovního úrazu a nemoci z povolání pojištění pro případ platební neschopnosti zaměstnavatele na uspokojení nároků zaměstnance pro případ ztráty příjmu zaměstnance při nezaměstnanosti a k zajištění příjmu v důsledku nezaměstnanosti

Pozn: Dávky poskytované z uvedeného pojištění upravují ust. § 13 zákona o sociálním pojištění.

Pramen: JASPIweb [online databáze], Zákon č. 461/2003, Z.z., o sociálnom poistení (k 1.1.2004), § 2. Tabulka 3-5: Sazby odvodů na sociální pojištění (k 1. lednu 2004) druh pojištění / plátce nemocenské starobní invalidní úrazové v nezaměstnanosti garanční rezervní fond 1) 2)

zaměstnanec

zaměstnavatel

1,4 1) 4 3 1 -

1,4 16 3 2) 0,3 – 2,1 1 0,25 2,75

OSVČ 4,4 20 6 2,75

dobrovolně poj. osoba. 4,4 20 6 2 2,75

stát 20 6 -

Sociální pojišťovna 20 -

sazba se sniţuje o 0,5 % na kaţdé nezaopatřené dítě (ust. § 131 odst. 2 zákona o sociálním pojištění) sazba se odvíjí od třídy nebezpečnosti (tj. tř. 1-10) – viz ust. 133 odst. 1 zákona o sociálním pojištění

Pozn: Vyměřovací základy pro jednotlivé druhy plátců upravuje § 138.

Pramen: JASPIweb [online databáze], Zákon č. 461/2003, Z.z., o sociálnom poistení (stav k 1.1.2004), ust. § 128 aţ 137.

Součástí sociálního pojištění se od roku 2004 stalo i pojištění v nezaměstnanosti, z něhoţ se vyplácí dávka v nezaměstnanosti (§ 13 odst. 5 zákona o sociálním pojištění). Z hlediska osobního rozsahu pojištění v nezaměstnanosti se rozlišují osoby povinně nebo dobrovolně pojištěné. Do první skupiny patří zaměstnanci (vyjma zákonem taxativně vyjmenované), kteří jsou povinně nemocensky pojištění. Dobrovolně pojistit se můţe fyzická osoba od věku 16 let s trvalým pobytem, povolením k přechodnému či trvalému pobytu na Slovensku. V rámci obou těchto skupin se pojištění nevztahuje na osobu, jíţ je vyplácen starobní důchod.163 Podle § 104 zákona o sociálním pojištění vzniká nárok na dávku v nezaměstnanosti pojištěnci (povinně pojištěnému v nezaměstnanosti) za předpokladu, ţe během posledních čtyř let před zařazením do evidence nezaměstnaných hledajících zaměstnání byl alespoň tři roky pojištěn v nezaměstnanosti. Jestliţe pojištěnec splní danou podmínku, vzniká mu nárok na dávku v nezaměstnanosti dnem zařazení do evidence nezaměstnaných u příslušného úřadu práce.164

163 164

RIEVAJOVÁ, Sociálne zabezpečenie, s. 183. JASPIweb [online databáze]. Zákon č. 461/2003, Z.z., o sociálnom poistení (stav k 1. lednu 2004). ust. § 104.

64

Nárok na poskytování dávky zaniká uplynutím šesti měsíců. Toto období zákon označuje jako tzv. podpůrčí dobu v nezaměstnanosti. Nezapočítává se do ní období, během něhoţ má pojištěnec nárok na nemocenskou, ošetřovné, mateřskou a rodičovský příspěvek (pojištěnec pak nemá nárok na výplatu dávky v nezaměstnanosti). Kromě uplynutí stanovené lhůty zaniká nárok na výplatu dávky dnem vyřazení pojištěnce z evidence nezaměstnaných nebo přiznáním starobního důchodu. Jestliţe byl pojištěnec vyřazen z evidence (během pobírání dávky v nezaměstnanosti) z důvodu nástupu do zaměstnání a do tří let bude znovu zařazen do evidence, vzniká mu dnem opětovného zařazení nárok na dávku v nezaměstnanosti. Ta se vyplácí se výši předchozí dávky v nezaměstnanosti, a to po dobu předtím nevyčerpané části podpůrčí doby. Dávka v nezaměstnanosti se poskytuje za dny a její výše se rovná 50 % denního vyměřovacího základu (§ 108 zákona o sociálním pojištění).165 Podle předpisů platných před 1. lednem 2004 činila podpora v nezaměstnanosti 50 % vyměřovacího základu během prvních tří měsíců vedení v evidenci nezaměstnaných, resp. 45 po zbytek doby, během níţ byla podpora vyplácena. Celková doba pobírání podpory v nezaměstnanosti se odvíjela od délky placení příspěvků na pojištění v nezaměstnanosti – do 15 let podpora trvala šest měsíců, resp. devět nad 15 let.166 Nárok na podporu v nezaměstnanosti vznikal evidovanému nezaměstnanému, jestliţe platil příspěvek na pojištění v nezaměstnanosti alespoň dvanáct měsíců během posledních tří let před zařazením do evidence nezaměstnaných.167

STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA Slovensko patří mezi země s explicitně formulovanou rodinnou politikou. Rodina jako celek tedy představuje objekt, resp. adresáta různých opatření sociální politiky realizovaných i na regionální a místní úrovni.168 Jednou z priorit rodinné politiky je zabránit „dlouhodobému propadu rodin pod hranici chudoby, která ohroţuje zdravotní, morální a sociální devastací všechny členy rodiny“.169 Kromě opatření směřujících k udrţení reálné hodnoty dávek (státní) sociální podpory je dalším z prostředků zvýšení finanční podpory rodin s nezaopatřenými dětmi pracujících rodičů na úroveň, která posílí motivaci k přijetí zaměstnání i s niţší mzdou. Na Slovensku se v rámci systému státní sociální podpory realizuje rodinná politika pomocí soustavy jednorázových i opakovaných státních sociálních dávek. Nadále zde však přetrvává problém s udrţením reálné hodnoty dávek v souvislosti s růstem ţivotních nákladů.170

165

JASPIweb [online databáze]. Zákon č. 461/2003, Z.z., o sociálnom poistení (stav k 1. lednu 2004). ust. § 104. RIEVAJOVÁ, Sociálne zabezpečenie, s. 183-184. 167 JASPIweb [online databáze]. Zákon č. 387/1996, Z.z., o zamestnanosti, v znení n. p. (stav k 31. lednu 2004). Ministerstvo spravodlivosti SR [cit. 2010-04-20]. Dostupné z . ust. § 46 odst. 1. 168 RIEVAJOVÁ, Sociálne zabezpečenie, s. 193 a 197. 169 RIEVAJOVÁ, Sociálne zabezpečenie, s. 199. 170 RIEVAJOVÁ, Sociálne zabezpečenie, s. 200. 166

65

Druhy dávek státní sociální podpory (od roku 2004):  jednorázové příspěvek při narození dítěte, příspěvek rodičům, kterým se současně narodily 2 a více dětí nebo se jim v průběhu dvou let opakovaně narodily dvojčata, příspěvek při svěření do náhradní péče, příspěvek při zániku náhradní péče, příspěvek na pohřeb.  opakované přídavek na dítě (od roku 2008 také příplatek k přídavku), rodičovský příspěvek, opakovaný příspěvek dítěti, opakovaný příspěvek náhradnímu rodiči, náhradní výţivné. Přídavek na dítě Do roku 2003 upravoval přídavek na dítě zákon č. 281/2002 Z.z., o přídavku na dítě a o příspěvku k přídavku na dítě, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon v souvislosti s podporou výchovy a výţivy nezaopatřených dětí rozlišoval dvě státní sociální dávky – přídavek na dítě (dále jen „přídavek“) a příspěvek k přídavku na dítě. Přídavek byl univerzální dávka a nárok na ni nezávisel na věku dítěte či výši příjmu rodiny. Jedinou podmínkou byla péče oprávněné osoby (především rodič dítěte) o dítě a jejich trvalý nebo přechodný pobyt na území SR. Výše přídavku činila 270 Sk na měsíc a pravidelně byla zvyšována na základě opatření vydávaného Ministerstvem práce, sociálních věcí a rodiny SR (částka se násobila koeficientem, kterým se zvyšovalo ţivotní minimum). Příspěvek k přídavku byl příjmově testovanou dávkou. Nárok vznikal oprávněné osobě, pokud její příjem a příjem společně posuzovaných osob nepřesáhl 2,2násobek ţivotního minima na všechny tyto osoby.171 Tabulka 3-6: Výše příspěvku k přídavku na dítě (k 31. 12. 2003); v Sk/měsíc věk dítěte / příjmové pásmo do 6 let od 6 do 15 let od 15 let

do 1,37nás. ţiv. minima

1,37 aţ 2,2nás. ţiv. minima

410 560 620

210 320 350

Pramen: JASPIweb [online databáze], Zákon č. 281/2002 Z.z., o prídavku na dieťa a o príspevku k prídavku na dieťa, v znení neskorších predpisov (stav k 31. prosinci 2003), ust. § 10.

S účinností od 1. ledna 2004 byl výše zmíněný zákon nahrazen zákonem č. 600/2003 Z.z., o přídavku na dítě a o změně a doplnění zákona č. 461/2003 Z.z., o sociálním pojištění. Zákon zachoval pouze přídavek na dítě – ten je nadále univerzálně poskytovanou dávkou. Rovněţ podmínky pro vznik nároku na přídavek se nezměnily. Přídavek byl nastaven na 500 Sk měsíčně bez ohledu na věk dítěte; výši můţe vláda upravit nařízením (k 1. září běţného 171

JASPIweb [online databáze]. Zákon č. 281/2002 Z.z., o prídavku na dieťa a o príspevku k prídavku na dieťa, v znení neskorších predpisov (stav k 31. prosinci 2003). Ministerstvo spravodlivosti SR [cit. 2010-05-16]. Dostupné z .

66

kalendářního roku).172 Zrušení příspěvku k přídavku na dítě odůvodnilo MPSVR zejména tím, ţe není motivační pro zajištění potřeb vlastní prací a dále jeho administrativní náročností. Podpora rodin s nezaopatřenými dětmi se přenesla do daňové oblasti v podobě daňového bonusu (400 Sk/měs.) a je tak více spojena s oblastí zaměstnanosti.173 Oproti úpravě platné v roce 2003 se přídavek na dítě zvýšil o částku 230 Sk/měsíc, avšak vzhledem ke zrušení příspěvku k přídavku došlo celkově ke sníţení dávek poskytovaných ze systému státní sociální podpory v souvislosti s výchovou a výţivou nezaopatřených dětí. Tento pokles činil 180 Sk/měs. (do 6 let), 330 Sk/měs. (6-15 let) a 390 Sk/měs. (od 15 let) v případě příjmu společně posuzovaných osob nepřevyšujícím 1,37násobek součtu jejich ţivotního minima. Pokud jejich příjem přesahoval tuto hranici, avšak nepřevyšoval 2,2násobek, tak došlo ke sníţení o 90 Sk/měs. (děti od 6 do 15 let), resp. 120 Sk/měs. (u dětí od 15 let); v této příjmové skupině pouze u dětí do 6 let došlo ke zvýšení o 20 Sk měsíčně. Od 1. ledna 2008 byl na dítě, u něhoţ nemůţe oprávněná osoba uplatnit daňový bonus podle zákona o dani z příjmů, zaveden příplatek k přídavku ve výši 300 Sk měsíčně. Současně byl zvýšen přídavek na dítě, a to na 540 Sk měsíčně.174

SOCIÁLNÍ POMOC Právní úpravu sociální pomoci obsahuje zákon č. 195/1998 Z.z., o sociální pomoci, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o sociální pomoci“). Sociální pomoc zahrnuje dvě základní sloţky – sociální prevenci a řešení sociální nouze (včetně řešení sociální nouze občana s těţkým zdravotním postiţením pomocí kompenzace sociálních důsledků tohoto postiţení). Mezi způsoby řešení sociální nouze patří: (i) sociální poradenství, (ii) sociálněprávní ochrana, (iii) sociální sluţby a (iv) sociální sluţby, peněţní příspěvky na kompenzaci a peněţní příspěvek na opatrování.175 Hmotná nouze byla ze zákona o sociální pomoci přesunuta do samostatného předpisu, a to zákona č. 599/2003 Z.z., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2004 (dále jen „zákon o pomoci v hmotné nouzi“). Tento zákon upravuje jednak poskytování dávek v hmotné nouzi, jednak příspěvků k dávkám v hmotné nouzi (§ 1). Zákon definuje hmotnou nouzi jako „stav, keď príjem občana a fyzických osôb, ktoré sa s občanom spoločne posudzujú, nedosahuje ţivotné minimum a občan a fyzické osoby, ktoré sa s občanom spoločne posudzujú, si príjem nemôţu zabezpečiť alebo zvýšiť 172

JASPIweb [online databáze]. Zákon č. 600/2003 Z.z., o prídavku na dieťa a o zmene a doplnení zákona č. 461/2003 Z.z. o sociálnom poistení, v znení neskorších predpisov (stav k 1. lednu 2004). Ministerstvo spravodlivosti SR [cit. 2010-05-16]. Dostupné z . 173 INEKO, Reformy na Slovensku 2003-2004: hodnotenie ekonomických a soc. opatrení [online], s. 97-98. 174 JASPIweb [online databáze]. Zákon č. 600/2003 Z.z., o prídavku na dieťa a o zmene a doplnení zákona č. 461/2003 Z.z. o sociálnom poistení, v znení neskorších predpisov (stav k 1. lednu 2008). Ministerstvo spravodlivosti SR [cit. 2010-05-16]. Dostupné z . 175 JASPIweb [online databáze]. Zákon 195/1998 Z.z., o sociálnej pomoci, v znení neskorších predpisov (stav k 1. lednu 2004). Ministerstvo spravodlivosti SR [cit. 2010-05-19]. Dostupné z

67

vlastným pričinením.“176 Za vlastní přičinění se povaţuje hlavně vlastní práce či uţívání vlastního movitého a nemovitého majetku (§ 5 a § 8 zákona o pomoci v hmotné nouzi). Tabulka 3-7: Výše dávky v hmotné nouzi (k 1. l. 2004); v Sk/měsíc občan v hmotné nouzi

výše dávky 1)

jednotlivec jednotlivec s dítětem anebo nejvýše se 4 dětmi jednotlivec s více neţ 4 dětmi dvojice bez děti dvojice s dítětem anebo nejvýše se 4 dětmi dvojice s více neţ 4 dětmi 1)

1 450 2 160 3 160 1) 2 530 3 210 4 210

zvyšuje se o 350 Sk/měs., pokud je občan či osoba s ním posuzovaná, těhotná ţena

Pramen: JASPIweb [online databáze], Zákon 599/2003 Z.z., o pomoci v hmotnej núdzi a o zmene a doplnení niektorých zákonov, v znení neskorších predpisov (stav k 1. lednu 2004), ust. § 10.

Oproti předchozí právní úpravě došlo k zásadní změně – poskytnutí dávky v hmotné nouzi je nyní propojeno s trhem práce. Záměrem je – v souladu se Strategií podpory růstu zaměstnanosti prostřednictvím změn sociálního systému a trhu práce177 – motivovat občana k činnostem směřujícím k jeho zaměstnání a udrţení si zaměstnání. Do roku 2003 se dávka zvyšovala v závislosti na počtu dětí v rodině osoby v hmotné nouzi. Nyní má občan v hmotné nouzi moţnost zajistit si vyšší dávku pomocí účastí na aktivačních pracích a procesu zvyšování vzdělání a kvalifikace, resp. odborné zručnosti.178 Mezi dávkami v hmotné nouzi k těmto účelům slouţí nově zavedený aktivační příspěvek. Jeho výše činí 1 000 Sk měsíčně a kromě občana v hmotné nouzi mají nárok na aktivační příspěvek také občan v hmotné nouzi, který je v evidenci uchazečů o zaměstnání, a dále občan v hmotné nouzi, který je zaměstnaný. Vţdy musejí splňovat podmínky předepsané zákonem o pomoci v hmotné nouzi, např. si zvyšují kvalifikaci studiem při zaměstnání, účastní se schválených vzdělávacích projektů a přípravy na trh práce, anebo vykonávají některé menší obecní sluţby. Zákon pamatuje i na stimulaci dlouhodobě nezaměstnaných. Na aktivační příspěvek ve výši 1 000 Sk měsíčně – maximálně po dobu 6 měsíců – má nárok dlouhodobě nezaměstnaná osoba, která nastoupí do zaměstnání nebo zahájí samostatně výdělečnou činnost, pokud předtím pobírala dávky v hmotné nouzi. Podmínkou u zaměstnance je, ţe má příjem ze závislé činnosti alespoň na úrovni minimální mzdy, nejvíce na jejím trojnásobku.179 Ţivotní minimum Kromě dříve popsané vazby na daňový systém (nastavení výše nezdanitelných částek ze základu daně násobky ţivotního minima) plní institut ţivotního minima svou roli především v oblasti sociálního zabezpečení. Zde slouţí jako nástroj, pomocí něhoţ se nastavuje hranice 176

JASPIweb [online databáze]. Zákon 599/2003 Z.z., o pomoci v hmotnej núdzi a o zmene a doplnení niektorých zákonov, v znení neskorších predpisov (stav k 1. lednu 2004). Ministerstvo spravodlivosti SR [cit. 2010-0519]. Dostupné z . ust. § 2. 177 Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny SR. Národný akčný plán sociálnej inzlúzie 2004-2006 (NAP/inzlúzie) [online]. c2004 [cit. 2010-01-17]. Dostupné z . s. 17. 178 RIEVAJOVÁ, Sociálne zabezpečenie, s. 249. 179 JASPIweb [online databáze], Zákon 599/2003 Z.z., o pomoci v hmotnej núdzi a o zmene a doplnení niektorých zákonov, v znení neskorších predpisov (stav k 1. lednu 2004), ust. § 12.

68

pro vznik nároku na různé dávky. Od 1. ledna 2004 ţivotní minimum řeší zákon č. 601/2003 Z.z., o ţivotním minimu a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ţivotním minimu“). Uvedený zákon nahradil zákon č. 125/1998 Z.z., o ţivotním minimu a o ustanovení sum pro účely státních sociálních dávek, ve znění pozdějších předpisů, který platil do roku 2003. Ke konci roku 2003 byla výše ţivotního minima následující: 4 210 Sk/měs. (jedna plnoletá fyzická osoba), 2 940 Sk/měs. (další společně posuzovaná plnoletá osoba nebo zaopatřené neplnoleté dítě) a 1 940 Sk/měs. (nezaopatřené dítě). Pro účely posuzování vzniku nároku na příspěvku k přídavku na dítě zákon č. 125/1998 Z.z., o ţivotním minimu určoval další částky (viz ust. 5).180 K 1. lednu 2004 bylo ţivotní minimum stanoveno takto: 4 210 Sk/měs. (jedna plnoletá fyzická osoba), 2 940 Sk/měs. (další společně posuzovaná plnoletá osoba) a 1 910 Sk/měs. (zaopatřené neplnoleté dítě nebo nezaopatřené dítě).181 U zaopatřeného neplnoletého dítěte tedy došlo ke sníţení částky ţivotního minima z úrovně 2 940 Sk měsíčně na 1 910 Sk za měsíc. Vývoj ţivotního minima v letech 2001-2008 obsahuje Příloha 12.182

3.3

Předpokládané a skutečné dopady realizovaných změn

3.3.1 Fiskální dopady reformy Slovenská vláda se při přípravě daňové reformy velmi snaţila, aby neměla nepříznivý účinek na fiskální situaci SR. Ke svému rozhodování, jakým způsobem zajistit fiskálně neutrální výsledek v rámci prvního roku po spuštění reformy, měla k dispozici pět nezávislých odhadů fiskálních dopadů.183 Kvantifikaci rozpočtových dopadů prováděla Komise pro poradenství a posuzování v oblasti reformy daní (zřízena ministrem financí SR), Infostat, Institut pro finanční politiku Ministerstva financí SR (MF SR), Ústav slovenské a světové ekonomiky SAV a mise Mezinárodního měnového fondu. Vláda pouţila nejvíce konzervativní odhad, přičemţ dopad reformy daňového systému na veřejné rozpočty byl odhadován na -5 mld. Sk (v této částce byla zahrnuta i kompenzace důchodců ve výši 1,6 mld. Sk). U ostatních skupin se počítalo s kompenzacemi v sociálním systému.184

180

JASPIweb [online databáze]. Zákon č. 125/1998, Z.z., o ţivotnom minime a o ustanovení súm na účely štátnych sociálnych dávok, v znení n. p. (stav k 31. prosinci 2003). Ministerstvo spravodlivosti SR [cit. 201005-18]. Dostupné z . § 2. 181 Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny SR. Ţivotné minimum [online]. c2009 [cit. 2010-05-10]. Dostupné z . 182 JASPIweb [online databáze]. Zákon č. 601/2003, Z.z., o ţivotnom minime a o zmene a doplnení niektorých zákonov, v znení neskorších predpisov (stav k 1. lednu 2004). Ministerstvo spravodlivosti SR [cit. 2010-0518]. Dostupné z . ust. § 2. 183 Ministerstvo financí SR, Podklad k Daňovej reforme [online], s. 2. 184 Ministerstvo financí SR, Koncepcia daňovej reformy v rokoch 2004-2006 [online], Příloha č. 1, s. 1.

69

Tabulka 3-8: Očekávané dopady daňové reformy v roce 2004; v mil. Sk 2004 podle SR

1)

po reformě

rozdíl

DAŇOVÉ PŘÍJMY

daň z příjmů DPH spotřební daně daň z motor. vozidel daň z nemovitostí daň dědická, darovací, z převodu nem. celkem

89 500 107 900 36 700 2 700 4 400 1 500 242 700

65 800 124 200 42 200 2 000 5 500 0 239 700

- 23 700 16 300 5 500 - 700 1 100 - 1500 - 3 000

430 430 243 130

0 - 1 600 - 1 600 238 100

- 430 -1 600 - 2 030 - 5 030

OSTATNÍ

místní poplatky z prodeje alkoholu a tabáku kompenzace důchodců celkem CELKEM 1)

tj. východisko státního rozpočtu Slovenska

Pramen: Ministerstvo financí SR, Koncepcia daňovej reformy v rokoch 2004-06 [online], Příloha č. 2.

Srovnáme-li skutečně vybrané příjmy (podle hotovostní metodiky) na dani z příjmů, dani z přidané hodnoty a spotřebních daních v roce 2003 a 2004, vidíme, ţe celkové daňové příjmy – bez příspěvků na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění – se v roce 2004 zvýšily o 11 751 mil. Sk na 230 437 mil Sk. Uvedený meziroční přírůstek je přitom pod průměrným meziročním přírůstkem v období let 1995-2008 (14 819 mil. Sk). V případě daně z příjmů došlo oproti roku 2003 k poklesu o 8 191 mil. Sk (resp. 10,3 %) – výběr daně se sníţil ze 79 173 mil. Sk na 70 982 mil. Sk. Naopak příjmy z DPH vzrostly z 83 293 mil. Sk v roce 2003 na 99 143 mil. v roce 2004, tedy o 15 850 mil. Sk (resp. 19 %). U spotřebních daní byl rovněţ zaznamenán růst daňových příjmů, a to o 5 307 mil. Sk (tj. 13,9 %) na 43 321 mil. Sk. Podíl daně z příjmů na celkových daňových příjmech poklesl z 36,2 % v roce 2003 na 30,8 % v roce 2004. V případě DPH se podíl zvýšil o 4,9 p.b. na 43 %, resp. o 1,4 p.b. na 18,8 % u spotřebních daní. Při porovnání s očekávanými změnami inkasa v roce 2004 u těchto daní byl u daně z příjmů a spotřebních daní reálný výsledek vyšší o 5 182 mil. Sk, resp. 1 121 mil. Sk; naopak u DPH byl výrazně niţší (o 25 057 mil. Sk).185 V roce 2005 však u celkových daňových příjmů došlo k největšímu meziročnímu přírůstku v rámci období 1995-2008, a to 43 325 mil. Sk, coţ oproti roku 2004 představovalo růst příjmů o 18,8 %. U daně z příjmů nastalo meziroční zvýšení o 14 761 mil. Sk (resp. 20,8 %) na 85 743 mil. Sk. Ještě výrazněji rostly příjmy z DPH – meziročně o 22 926 mil. Sk na 122 069 mil. Sk (oproti roku 2004 tedy o 23,1 % a 46,6 % vůči roku 2003). Podíl daně z příjmů na celkových daňových příjmech se mírně zvýšil (na 31,3 %); u DPH vzrostl dokonce na 44,6 %. Jednoduchá daňová kvóta SR se sníţila z 19,2 % v roce 2003 na 18,6 % v roce 2004; sloţená daňová kvóta klesla z 33,1 % na 31,8 % v roce 2004.

185

Ministerstvo financí SR. Daňové indikátory (daňové príjmy VS) [online]. c2009, poslední aktualizace 3.12.2009 [cit. 2010-05-08]. Dostupné z .

70

Tabulka 3-9: Vybrané daňové příjmy a podíly na celk. příjmech (2003-2008); mil. Sk / % 2003

2004

2005

2006

2007

2008

218 686 79 173 83 293 38 013

230 437 70 982 99 143 43 321

273 762 85 743 122 069 49 916

289 353 92 840 127 898 51 879

317 019 104 374 135 409 59 487

338 782 124 750 139 011 57 356

30,8 43 18,8

31,3 44,6 18,2

32,1 44,2 17,9

32,9 42,7 18,8

36,8 41 16,9

VÝŠE PŘÍJMŮ (v mil. Sk)

daňové příjmy (celkem) daň z příjmů daň z přidané hodnoty spotřební daně

PODÍL NA CELKOVÝCH DAŇOVÝCH PŘÍJMECH (v %)

daň z příjmů daň z přidané hodnoty spotřební daně

36,2 38,1 17,4

Pozn: konverzní kurz – 30,126 SKK/EUR

Pramen: Ministerstvo financí SR, Daňové indikátory (daňové príjmy VS) [online].

Implicitní daňová sazba z práce (ITR) klesla na Slovensku v období 2004-2007 o 3,6 p.b. z úrovně 34,5 % na 30,9 %. Při srovnání s rokem 2003 (tj. stavem před spuštěním daňové reformy) se ITR sníţila o 5,2 p.b. z hodnoty 36,1 %, coţ byl druhý největší pokles v rámci EU-27 v období let 2003-2007. K výraznější změně došlo pouze v Lotyšsku (-5,7 p.b.) a Bulharsku (-5,6 p.b.) Za Slovenskem se v první pětici umístily tyto země: Litva (-4,6 p.b.), Estonsko (-3,1 p.b.) a Holandsko (-2,8 p.b.). Nejvyšší přírůstky ITR v období 2003-2007 zaznamenaly následující země: Polsko (+2,3 p.b.), Portugalsko (+2,2 p.b.), Lucembursko (+2,2 p.b.), Maďarsko (+1,9 p.b.) a Velká Británie (+1,8 p.b.). V EU-27 se váţený průměr ITR v letech 2003 a 2007 nezměnil – zůstal na úrovni 36,5 %. SR byla v roce 2003 mírně pod tímto průměrem (-0,4 p.b.), v roce 2004 pak -1,7 p.b. a v roce 2007 jiţ výrazně pod průměrem EU-27 (-5,6 p.b.). Údaje o ITR pro jednotlivé země EU-27 obsahuje Příloha 3.186 Srovnáme-li vývoj ITR na Slovensku a v ČR v období 2003-2007, je zřejmé, ţe zatímco v ČR se ITR pohybovala více méně na stejné úrovni, tak na Slovensku vykázala do roku 2003 poměrně výrazný pokles. V ČR byla ITR v roce 2003 na úrovni 41,4 % a v následujícím roce se zvýšila na 41,8 % (nejvyšší hodnota v daném období); do roku 2007 sice klesla, avšak na výchozí úroveň (tj. 41,4 %). Rozdíl mezi ITR v ČR a na Slovensku vzrostl z 5,3 p.b. v roce 2003 na 10,5 p.b. v roce 2007; maxima dosáhl v roce 2006 (10,6 p.b.). Rozdíly mezi ČR a SR jsou ještě více zřetelné při posuzování celého období 1995-2007. Zatímco na Slovensku se od roku 1995 sníţila o 7,6 p.b. z 38,5 %, tak v ČR došlo k jejímu zvýšení (o 0,9 p.b. z 40,5 %). Tabulka 3-10: Implicitní daňová sazba z práce - SR, ČR a EU-27 (2003-2007); v % ITR (v %)

SR ČR EU-27*

2003 36,1 41,4 36,5

2004 34,5 41,8 36,2

2005 32,9 41,7 36,2

ROZDÍLY V ITR (v p.b.)

2006 30,5 41,1 36,4

2007 30,9 41,4 36,5

SR – EU-27 ČR – EU-27 SR – ČR

2003 -0,4 +4,9 -5,3

2004 -1,7 +5,6 -7,3

2005 -3,3 +5,5 -8,8

2006 -5,9 +4,7 -10,6

2007 -5,6 +4,9 -10,5

* váţený průměr

Pramen: Ministerstvo financí SR. Daňové indikátory (implicitné daňové sadzby v EU) [online].

186

Ministerstvo financí SR. Daňové indikátory (implicitné daňové sadzby v EU) [online]. c2009, poslední aktualizace 3.12.2009 [cit. 2010-05-08]. Dostupné z .

71

METR(EP) V souvislosti s dopady výše popsaných změn daňově-dávkového systému na mezní efektivní daňovou sazbu zaměstnance, tj. METR(EP), konstatují Pavel a Vítek, ţe „jejich výsledkem je podstatná změna v hodnotách“ ukazatele a ţe „ve všech případech testovaných typů domácností bylo zaznamenáno výrazné zlepšení zejména v případě nízkopříjmových pracovníků, kdy byla sníţena nejproblémovější hodnota sazby METR(EP) ze 100 na 77 %.“187 3.3.2 Trh práce, zaměstnanost a nezaměstnanost Faktory ovlivňující trh práce Z hlediska nabídky práce se nejprve podíváme na situaci u jednotlivých skupin obyvatelstva. V období 2004-2008 se předproduktivní populace zmenšila o 9 % na 836 tis. (meziroční poklesy se od roku 2004 postupně zmenšovaly). Podíl na celkové populaci klesl z 17,1 % na 15,4 % v roce 2008. Vůči roku 2003 došlo u předproduktivní populace k poklesu o 108 tis. (resp. 11,4 %) z výchozích 944 tis. osob; podíl na celkové populaci se v roce 2003 sníţil o 2,2 p.b. z 17,6 %. Produktivní populace měla od roku 2004 do roku 2008 – jako v celém období 1990-2008 – růstový trend, avšak s klesajícími meziročními přírůstky. Od roku 2004 se zde počet obyvatel zvýšil o 82 tis. (z 3 839 tis.) na 3 921 tis. (tj. o 2,1 %). Podíl produktivní populace na celkové se zvýšil z 71,3 % v roce 2004 na 72,5 % v roce 2008.188 Postproduktivní populace se ve sledovaném období rovněţ zvětšila, a to z 625 tis. na 654 tis. (tj. o 4,6 %); meziroční přírůstky se postupně zvyšovaly. Její podíl na celkové populaci vzrostl z 11,6 % na 12,1 % v roce 2004. U produktivní a postproduktivní populace došlo oproti roku 2003 ke „skokové“ změně, především díky tomu, ţe od roku 2004 zahrnuje produktivní populace obyvatelstvo ve věku 15-64 let a postproduktivní věk 65 a více let. Mnoţství ekonomicky aktivního obyvatelstva se mezi lety 2004 a 2008 mírně zvýšilo, a to o 32,6 tis. osob (z 2 658,6 tis. na 2 691,2 tis.), resp. 1,2 %. V relativním vyjádření je tento růst ve srovnání s obdobím 1994-2001 niţší o 7,3 p.b. V případě ekonomické aktivity muţů došlo v roce 2008 oproti roku 2004 k nárůstu o 37,2 tis. osob na 1 488,3 tis., zatímco u ţen nastal pokles o 4,7 tis. osob na 1 202,8 tis. Míra ekonomické aktivity klesla jak celkově (z 60,2 % v roce 2004 na 59,4 % v roce 2008), tak i podle pohlaví. V případě muţů došlo k poklesu míry ekonomické aktivity z 68,5 % na 68,3 %, resp. z 52,5 % na 51,1 % u ţen; největší rozdíl mezi mírou ekonomické aktivity muţů a ţen byl v roce 2006 (17,5 p.b.) a nejmenší v roce 2004 (16 p.b.). Při porovnání období 1994-2003 a 2004-2008 došlo k mírnému poklesu

187

PAVEL, Jan – VÍTEK, Leoš. Mezní efektivní daňové sazby zaměstnanců na českém a slovenském pracovním trhu v období transformace. Politická ekonomie, č. 4/2005, s. 477-494. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze. s. 490-491. 188 SLOVSTAT [online databáze]. Demografia a sociálne štatistiky: 1. Demografická štatistika - Štruktúra obyvateľstva podľa veku - Vekové zloţenie obyvateľstva SR podľa pohlavia a veku (1945-2008). Štatistický úrad SR [cit. 2010-02-19]. Dostupné z .

72

(celkové) míry ekonomické aktivity z 60,1 % na 59,4 % a ke zvýšení průměrné hodnoty rozdílů mezi mírou ekonomické aktivity muţů a ţen z 16,6 p.b. na 17 p.b. (viz Příloha 4).189 Reálný HDP Slovenska se od roku 2004 do roku 2008 zvýšil z 1 342,4 mld. Sk na 1 997,4 mld. Sk, tedy o 655 mld. Sk. Tempo růstu ekonomiky dosáhlo v daném období svého vrcholu v roce 2007, kdy bylo na úrovni 10,6 % (oproti roku 2004 se jednalo o nárůst o 5,6 p.b.). Přitom jiţ v roce 2006 dosahovalo vysoké hodnoty (8,5 %). V roce 2008 však nastal vůči roku 2007 pokles o 4,4 p.b. na 6,2 %.190 Reálný HDP však v celém období rostl rychleji ve srovnání s ČR, resp. mnohem rychleji oproti EU-27 (podrobněji viz následující tabulka).191 Tabulka 3-11: Růst reálného HDP (2004-2008); v % RŮST REÁLNÉHO HDP (v %)

SR ČR EU-27

2004 5,0 4,5 2,5

2005 6,7 6,3 2,0

2006 8,5 6,8 3,2

2007 10,6 6,1 2,9

ROZDÍLY (v p.b.)

2008 6,2 2,5 0,8

SR – EU-27 ČR – EU-27 SR – ČR

2004 2,5 2,0 1,5

2005 4,7 4,3 0,7

2006 4,3 3,6 1,7

2007 7,7 3,2 4,5

2008 5,4 1,7 3,7

Pramen: Ministerstvo financí ČR, Makroekonomická predikce (duben 2010) [online], s. 9.

Regionální (krajský) HDP v období 2004-2008 stoupal ve všech osmi slovenských krajích, aniţ by zde došlo k meziročnímu poklesu. Výjimkou byl Banskobystrický kraj, který v roce 2005 zaznamenal pokles HDP o 274,78 mil. EUR (8 278 mil. Sk). Nejvyšší úroveň HDP v celém popisovaném období – stejně jako v rámci období 1995-2003 – měl Bratislavský kraj. Jeho reálný HDP se celkově zvýšil (o 3 337,27 mil. EUR, tj. 35,7 %) na 12 687,49 mil. EUR; v průměru činil 11 012,06 mil. EUR. Při srovnání s rokem 2003 byl meziroční přírůstek HDP 491,01 mil. EUR, coţ byla druhá nejvyšší hodnota v rámci let 1995-2004.192 Nejniţší úroveň HDP dosahoval – opět během celého sledovaného období – Prešovský kraj, jehoţ HDP byl 3 282,74 mil. EUR v roce 2004 a 3 847,70 mil. EUR v roce 2008 (v průměru 3 515,03 mil. EUR). Srovnáme-li průměrné HDP v období 2004-2008 těchto dvou krajů, tak HDP Bratislavského kraje je jiţ 3,1krát vyšší neţ Prešovského kraje (coţ znamená zvýšení oproti období 1995-2003). Výrazný odstup si zachovává i Košický kraj, který s hodnotou 5 053,02 mil. EUR dosahoval druhého nejvyššího průměrného HDP (HDP Bratislavského kraje je 2,2krát vyšší). Nejvyššího průměrného podílu HDP na celkovém HDP v období 20042008 dosahoval Bratislavský kraj (26,3 %), dále Košický kraj (12,1%); nejniţšího Prešovský kraj (8,4 %). (viz Příloha 5)

189

SLOVSTAT [online databáze]. Demografia a sociálne štatistiky: 2. Trh práce – Ekonomická aktivita obyvatelstva – Ekonomická aktivita obyvateľstva podľa pohlavia v tis. osobách, miera aktivity v % (94-2008). Štatistický úrad SR [cit. 2010-02-19]. Dostupné z . 190 Ministerstvo financí SR. Makroekonomické indikátory [online]. c2009, poslední aktualizace 18. 12. 2009 [cit. 2010-05-14]. Dostupné z . 191 Ministerstvo financí ČR. Makroekonomická predikce (duben 2010) [online]. c2010 [cit. 2010-06-20]. Dostupné z . s. 9. 192 RegDat [online databáze]. Makroekonomické statistiky: Regionálne účty – Regionálny hrubý domáci produkt (v beţných cenách) podľa typ ukazovateľa, územie a rok (1995-2007). Štatistický úrad Slovenskej republiky [cit. 2010-04-15]. Dostupné z .

73

Tabulka 3-12: HDP podle krajů - absolutně a podíl na obyv. (2004-2007); v mil. EUR (s.c.) HDP (průměr, s.c.) Slovenská republika Bratislavský kraj Trnavský kraj Trenčiansky kraj Nitriansky kraj Ţilinský kraj Banskobystrický kraj Prešovský kraj Košický kraj

(v mil. EUR) 41 778,84 11 012,06 4 930,54 4 274,49 4 747,37 4 419,64 3 826,71 3 515,03 5053,015

(podíl v %) 100% 26,3% 11,7% 10,2% 11,4% 10,6% 9,2% 8,4% 12,1%

HDP/obyv. (průměr, s.c.) pořadí 1. 3. 6. 4. 5. 7. 8. 2.

(v EUR) 7751,586 18 216,7 8 893,4 7 117,7 6 703,0 6 362,0 5 825,6 4 401,4 6 546,8

pořadí 1. 2. 3. 4. 6. 7. 8. 5.

Pramen: RegDat [online databáze]. Makroekonomické štatistiky: Regionálne účty – Regionálny HDP v b.c. (1995-2007). přepočet na s.c. – autor.

ZAMĚSTNANOST V období 2004-2008 se zaměstnanost zvýšila o 121,3 tis. osob, resp. 5,9 % na 2 177 tis. Počet zaměstnanců do roku 2008 vzrostl z 1 803,2 tis. v roce 2004 na 1 890,5 tis.; tedy o 87,3 tis. osob (resp. 4,8 %). V roce 2004 však byl zaznamenán meziroční pokles počtu zaměstnanců o 48,9 tis. osob (tj. 2,6 %). Při srovnání období 1995-2003 a 2004-2008 je ale zřejmé, ţe od roku 2005 se dosavadní trend sniţování zaměstnanosti mění na růstový. Objem podnikatelů – stejně jako v období 1995-2003 – pokračuje ve svém růstu. Jejich počet se z 252,5 tis. v roce 2004 zvýšil (o 33,9 tis., resp. 13,4 %) na 286,4 tis. v roce 2007. Srovnáme-li roky 2004 a 2003, tak se počet podnikatelů meziročně zvýšil o 44,1 tis. osob (tj. 21,2 %). Od roku 2003 do roku 2007 se počet podnikatelů zvýšil celkem o 78,1 tis., resp. 37,5 %.193 Tabulka 3-13: Zaměstnanost na Slovensku (VZPS, 2004-2007); abs. celkem zaměstnanci podnikatelé

2004

2005

2006

2007

2 555 718 1 803 208 252 510

2 083 968 1 813 799 270 169

2 131 782 1 855 913 275 869

2 176 969 1 890 535 286 434

Pramen: RegDat [online databáze], Makroekonomické štatistiky: Regionálne účty – tab. Regionálna zamestnanosť a zamestnanci podľa: územie, OKEČ odvetvia pre HDP2, typ ukazovateľa a rok (1995-2007).

Z hlediska regionální zaměstnanosti se v období let 2004-2007 počet zaměstnanců zvýšil ve všech krajích, vyjma Prešovského kraje. Oproti předchozímu období (1995-2003) se trend obrátil – všechny kraje (mimo Bratislavský a Trenčínský) zaznamenaly pokles zaměstnanosti. V letech 2004-2007 vykazoval Bratislavský kraj nejvyšší zaměstnanost – počet zaměstnanců se zde celkem zvýšil o 35,6 tis. (10,3 %) na 380,9 tis.. U Trnavského kraje, který měl v roce 2003 nejmenší počet zaměstnanců ze všech krajů, byla úroveň zaměstnanosti nejniţší i v roce 2004 (185,8 tis. osob). Nicméně od roku 2005 tady dochází k růstu s tím, ţe do roku 2007 se počet zaměstnanců zvýší o 13,3 tis. (resp. 7,1 %) na 199 tis. Přesto se jedná o druhý nejniţší počet zaměstnanců hned pro Prešovském kraji s 198,4 tis. zaměstnanci. 193

RegDat [online databáze]. Makroekonomické štatistiky: Regionálne účty – Regionálna zamestnanosť a zamestnanci podľa: územie, OKEČ odvetvia pre HDP2, typ ukazovateľa a rok (1995-2007). Štatistický úrad SR [cit. 2010-03-06]. Dostupné z .

74

Jak bylo uvedeno, Prešovský kraj jako jediný zaznamenal od roku 2004 pokles zaměstnanosti (konkrétně o 7 tis. osob, resp. 3,3 %). Košický kraj, v němţ mezi lety 1995 a 2003 proběhlo nejvýraznější sníţení zaměstnanosti (o 49,5 tis. osob, tj. 17,4 %), vykázal v letech 2004-2007 mírný růst o 3,9 tis. osob na 229,2 tis. v roce 2008 (stále má třetí nejvyšší počet zaměstnanců v rámci krajů v tomto roce). Srovnáme-li roky 2003 a 2004 tak největší meziroční změna nastala u těchto krajů: Ţilinský kraj (-18,5 tis. resp. -5,6 %), Banskobystrický kraj (-12,1 tis. resp. -10,1 %) a Košický kraj (-10,4 tis. resp. -4 %). Podrobněji uvádí Příloha 7.194 Při pohledu na zaměstnanost v rámci (sdruţených) odvětví vidíme, ţe v rámci let 2004-2007 kromě odvětví zemědělství, lesnictví, chovu ryb a rybolovu stoupala zaměstnanost ve všech odvětvích; nejvíce v oblasti velkoobchodu, maloobchodu, hotelů a restaurací, dopravy a telekomunikací. Oproti roku 2004 se zde zvýšil počet zaměstnanců o 61,5 tis. resp. 11,3 % na 606,6 tis. v roce 2007, coţ je nejvíce zaměstnanců v rámci všech odvětví v tomto období. Uvedené odvětví tak při srovnání s rokem 2003 předstihlo odvětví průmyslové výroby, těţby nerostných surovin a výroby a distribuce elektřiny, plynu a vody, a na celkové zaměstnanosti má podíl 27,9 %. V odvětví průmyslové výroby, těţby nerostných surovin a výroby a distribuce elektřiny, plynu a vody došlo k mírnému růstu, a to z 563,6 tis. zaměstnanců v roce 2004 na 569 tis. v roce 2007. Podíl odvětví na celkové zaměstnanosti poklesl (o 1,3 p.b.) z 27,4 % na 26,1%. Nejvýraznější úbytek zaznamenalo zemědělství, lesnictví, chov ryb a rybolov, čímţ navazuje na celkový pokles v období 1995-2003. Počet zaměstnanců se od roku 2004 do roku 2008 sníţil o 13,4 tis. (resp. 14,4 %) na 79,8 tis.; podíl odvětví poklesl z 4,5 % na 3,7 %. Srovnáme-li rok 2003 a 2004, tak největší meziroční pokles (11,9 tis.) vykázalo odvětví velkoobchodu, maloobchodu, hotelů a restaurací, dopravy a telekomunikací. Naopak nejvyšší přírůstek (14,3 tis. osob, resp. 7,8 %) sledujeme u finančního zprostředkování, nemovitostí, pronájmů a obchodních činností. Toto odvětví v rámci let 2004-2008 vykázalo druhý největší růst počtu zaměstnanců (45,3 tis., tj. 23,1 %.). Blíţe viz Příloha 6.195 Míra zaměstnanosti U produktivní populace míra zaměstnanosti v období 2004-2008 meziročně rostla – celkově se zvýšila o 5,4 p.b. na úroveň 62,3 % v roce 2008. Oproti předchozímu období (1994-2003) jde o pozitivní vývoj, protoţe tehdy míra zaměstnanosti i klesala. Míra zaměstnanosti ţen, resp. muţů se také celkově zvýšila – u ţen z 50,9 % v roce 2004 na 54,6 % v roce 2008, resp. z 63 % na 70 % u muţů. Přestoţe míra zaměstnanosti ţen v daném období vzrostla o 3,7 p.b., tak při srovnání let 2004 a 2008 se zvýšil rozdíl proti míře zaměstnanosti muţů (z 12,1 p.b. na 15,4 p.b.) Míra zaměstnanosti muţů zůstala v letech 2003 a 2004 na stejné úrovni, u ţen ale klesla z 52,2 % o 1,3 p.b. (úroveň roku 2003 překonala aţ v roce 2007).196 194

RegDat [online databáze]. Makroekonomické štatistiky: Regionálne účty – Regionálna zamestnanosť a zamestnanci podľa: územie, OKEČ odvetvia pre HDP2, typ ukazovateľa a rok (1995-2007). Štatistický úrad SR [cit. 2010-03-06]. Dostupné z . 195 RegDat [online databáze]. Makroekonomické štatistiky: Regionálne účty – tab. Regionálna zamestnanosť a zamestnanci podľa: územie, OKEČ odvetvia pre HDP2, typ ukazovateľa a rok (1995-2007). 196 SLOVSTAT [online databáze]. Demografia a sociálne štatistiky – 2. Trh práce – Zamestnanosť (pracujúci, zamestnanci) – Miera zamestnanosti podľa vekových skupín a pohlavia v % (1994-2008). Štatistický úrad SR [cit. 2010-02-19]. Dostupné z .

75

Graf 3-1: Míra zaměstnanosti produktivní populace (VZPS, 2004-2008); v % muži a ženy (15-64 let)

muži (15-64 let)

ženy (15-64 let) 70.0% 54.6%

53.1%

51.9%

50.9%

62.3%

68.4% 60.7%

67.0% 59.4%

64.6%

57.7%

50.9%

60%

56.9%

70%

63.0%

80%

50% 40% 30% 20% 10% 0% 2004

2005

2006

2007

2008

Pramen: SLOVSTAT [online databáze]. Demografia a soc. štatistiky – 2. Trh práce – Zamestnanosť (pracujúci, zamestnanci) – Miera zamestnanosti podľa vek. skupín a pohl. (1994-2008).

Míra zaměstnanosti ve věkové skupině 15+ (produktivní a postproduktivní populace) se ve sledovaném období pohybovala od 49,1 % (2004) do 53,7 % (2008). Míra zaměstnanosti muţů se zvýšila o 6,3 p.b. (na 62,6 %), resp. o 3 p.b. u ţen (na 45,5 %).197 Tabulka 3-14: Míra zaměstnanosti – věk. skupina 15+ (VZPS, 2004-2008); v % muţi a ţeny (15+) muţi (15+) ţeny (15+)

2004

2005

2006

2007

2008

49,1 56,3 42,5

49,8 57,8 42,5

51,2 59,9 43,2

52,3 61,1 44,2

53,7 62,6 45,5

Pramen: SLOVSTAT [online databáze]. Demografia a sociálne štatistiky – 2. Trh práce – Zamestnanosť (pracujúci, zamestnanci) – Miera zamestnanosti podľa vekových skupín a pohlavia v % (1994-2008).

Z pohledu krajů se míra zaměstnanosti v období 2004-2008 zvýšila ve všech krajích. Nejvíce v Nitranském kraji, a to o 8,9 p.b. (z 55,2 % na 64,1 %). Tento kraj přitom v roce 2003 vykazoval druhou nejniţší míru zaměstnanosti (52,7 %). Nejméně rostla míra zaměstnanosti v Trenčínském kraji (o 2,4 p.b.), v předchozím období (2000-2003) měl naopak největší přírůstek (+4 p.b.). Nejvyšší míra zaměstnanosti byla v celém období v Bratislavském kraji – současně vzrostla z 67,7 % na 72,1 % v roce 2008. Nejniţší míru zaměstnanosti – opět v celém období – vykazoval Košický kraj, nicméně zde se od roku 2004 do roku 2008 zvýšila z úrovně 50,3 % na 55,3 %. Podrobněji viz Příloha 7.198 197

SLOVSTAT [online databáze]. Demografia a sociálne štatistiky – 2. Trh práce – Zamestnanosť (pracujúci, zamestnanci) – Miera zamestnanosti podľa vekových skupín a pohlavia v % (1994-2008). 198 RegDat [online databáze]. Trh práce – VZPS-Výberové zisťovanie pracovných síl –Bilancia ekonomickej aktivity obyvateľstva podľa pohlavie, územie, typ ukazovateľa a rok (2000-2008). Štatistický úrad SR [cit. 2010-03-08]. Dostupné z .

76

NEZAMĚSTNANOST V období 2004-2008 se nezaměstnanost výrazně sníţila. Počet nezaměstnaných od roku 2005 meziročně klesal – celkově se zmenšil z 480,7 tis. na 257,5 tis., tedy o 223,2 tis. (46,4 %). V roce 2004 se ale počet nezaměstnaných nejprve meziročně zvýšil o 21,5 tis. (4,7 %). Vůči roku 2003 pak sníţení nezaměstnanosti činilo 201,7 tis. osob, resp. 43,9 %. Z hlediska pohlaví došlo u ţen i muţů k celkovému poklesu počtu nezaměstnaných – u ţen o 98,1 tis. (42,5 %), resp. o 125,3 tis. (50,1 %) u muţů. V roce 2008 bylo nezaměstnaných 132,8 tis. ţen a 124,6 tis. muţů – jejich podíl na nezaměstnanosti se u ţen zvýšil z 48 % v roce 2004 na 51,6 %. Mezi roky 2003 a 2004 počet nezaměstnaných muţů klesl z 246,5 tis. na 249,9 tis. (o 1,4 %), zatímco u ţen se zvýšil z 212,7 tis. na 230,9 tis. (tj. o 8,6 %)199 Tabulka 3-15: Počet nezaměstnaných celkem a dle pohlaví (VZPS, 2004-08); v tis. POČET (v tis.)

celkem muţi ţeny

2004 480,7 249,9 230,9

2005 427,5 223,6 203,8

2006 353,4 179,5 173,9

MEZIROČNÍ ZMĚNY (v tis.)

2007 291,9 143,5 148,4

2008 257,5 124,6 132,8

2004 21,5 3,4 18,2

2005 -53,2 -26,3 -27,1

2006 -74,1 -44,1 -29,9

2007 -61,5 -36 -25,5

2008 -34,4 -18,9 -15,6

Pramen: SLOVSTAT [online databáze]. Demografia a sociálne štatistiky: 2. Trh práce – Nezamestnanosť – Nezamestnaní podľa vek. skupín a pohlavia v tis. os.(1994-2008).

Také u nezaměstnanosti podle věku můţeme sledovat u všech tří věkových skupin (tj. 15-24 let, 25-49 let a 50-64 let) pokles. K největšímu poklesu došlo u skupiny „25-49 let“, u níţ se počet nezaměstnaných sníţil z 288,7 tis. v roce 2004 (o 128,7 tis., tj. 44,6 %) na 160 tis. v roce 2008. Nejprve však – při srovnání s rokem 2003 – vzrostla z 275,6 tis. o 13,1 tis. Podíl skupiny se ale zvýšil z 60,1 % (2004) na 62,1 % (2008). U skupiny „15-24 let“ se počet nezaměstnaných od roku 2004 zmenšil o 63,3 tis. (55,5 %) na 50,8 tis. v roce 2008. Kategorie „50-64 let“ zaznamenala sníţení z 77,4 tis. na 46,4 tis. v roce 2008 a její podíl na celkovém počtu nezaměstnaných se zvýšil z 16,1 % na 18 %.200 Tabulka 3-16: Počet nezaměstnaných podle věk. skupin (VZPS, 2004-2008); v tis. POČET (v tis.)

15-24 let 25-49 let 50-64 let

2004 114,1 288,7 77,4

2005 95,5 262 69

2006 79,8 212,7 60,8

PODÍL (v %)

2007 58,9 180,2 52,6

2008 50,8 160 46,4

2004 23,7 60,1 16,1

2005 22,3 61,3 16,1

2006 22,6 60,2 17,2

2007 20,2 61,7 18,0

2008 19,7 62,1 18,0

Pramen: SLOVSTAT [online databáze], Demografia a sociálne štatistiky: 2. Trh práce – Nezamestnosť – Nezamestnaní podľa vek. skupín a pohlavia v tis. os. (1994-2008).

199

SLOVSTAT [online databáze]. Demografia a sociálne štatistiky: 2. Trh práce – Nezamestnanosť – Nezamestnaní podľa vekových skupín a pohlavia v tis. osobách (1994-2008). Štatistický úrad SR [cit. 201002-19]. Dostupné z . 200 SLOVSTAT [online databáze]. Demografia a sociálne štatistiky: 2. Trh práce – Nezamestnanosť – Nezamestnaní podľa vekových skupín a pohlavia v tis. osobách (1994-2008). Štatistický úrad SR [cit. 201002-19]. Dostupné z .

77

Z rozboru dat o nezaměstnanosti podle vzdělání je zřejmé, ţe u všech vzdělanostních skupin (vyjma „vysokoškolské-1. stupeň“) nastal pokles počtu nezaměstnaných. V celém období 2004-2008 byla nejvyšší nezaměstnanost v rámci skupiny „učňovské bez maturity“. Avšak i zde se počet nezaměstnaných sníţil, a to celkem o 94,4 tis. (50,3 %) z 187,8 tis. na 93,4 tis. Podíl této skupiny na celkovém počtu nezaměstnaných se sníţil z 39,1 % na 36,3 %. Skupina „základní vzdělání“ zaznamenala pokles o 43,9 tis. (38 %) na 71,6 tis. osob. V roce 2004 měla druhý nejvyšší počet nezaměstnaných (115,5 tis.) a tato pozice jí zůstala i v roce 2008. U kategorie „úplné střední odborné“ nezaměstnanost klesla o 54,4 tis. (51,1 %) z 106,4 tis. v roce 2004 na 52 tis. osob v roce 2008. Na konci sledovaného období měly tyto tři skupiny dohromady 217 tis. osob. Vůči roku 2004 to znamenalo sníţení počtu nezaměstnaných o 192,7 tis. a sníţení podílu na jejich celkovém počtu z 85,2 % na 84,2 %. Oproti roku 2003 pak pokles činil 174,8 tis. a sníţení podílu o 1,1 p.b. Blíţe viz Příloha 8.201 Nezaměstnanost podle délky trvání Data o nezaměstnanosti v délce trvání do jednoho roku v období 2004-2008 ukazují, ţe u všech skupin došlo do roku 2008 k poklesu nezaměstnanosti; nejvíce v kategorii „více neţ 6 měsíců aţ rok“. V absolutních číslech jde o pokles z 79,1 tis. osob na 32,4 tis. v roce 2008, tedy o 46,7 tis. (resp. 59 %). Podíl na celkovém počtu nezaměstnaných se sníţil o 3,9 p.b. na 12,6 %. Ve skupině „do 1 měsíce včetně“, která v roce 2003 jako jediná vykázala zvýšení nezaměstnaných oproti roku 1994, se od roku 2004 do roku 2008 sníţila nezaměstnanost nejméně (o 9,7 tis. resp. 33,3 % na 19,4 tis. osob). U skupiny „více neţ 3 měsíce aţ 6 měsíců“ – kde jiţ v předchozím období došlo k největšímu poklesu nezaměstnanosti – pokračovalo další sniţování (celkem o 25,2 tis. resp. 55,3 % na výsledných 20,4 tis. osob).202 Z porovnání let 2003 a 2004 u skupin nezaměstnanosti do jednoho roku vyplývá, ţe jedinou skupinou, u níţ došlo k meziročnímu poklesu, byla skupina „do 1 měsíce včetně“ (-2,2 tis. osob, resp. 7 %). U všech ostatních došlo ke zvýšení počtu nezaměstnaných, nejvíce pak u skupiny „více neţ 6 měsíců aţ rok“ (+9,1 tis., tj. 13 %). Do roku 2005 ale vykázaly tyto úbytky (a dostaly se tak pod úroveň roku 2003): -22,1 tis. („více neţ 6 měsíců aţ rok“), -12,9 tis. („více neţ 1 měsíc aţ 3 měsíce“) a -12,7 tis. („více neţ 3 měsíce aţ 6 měsíců“). Tabulka 3-17: Nezaměstnanost podle délky trvání – do 1 roku (VZPS, 2004-2008); v tis. / v % POČET (v tis.)

do 1 měs. (včetně) více neţ 1 měs. aţ 3 měs. více neţ 3 měs. aţ 6 měs. více neţ 6 měs. aţ 1 rok

2004 29,1 35,8 45,6 79,1

2005 23,5 22,9 32,9 57

2006 14,7 18,4 22,3 39,5

2007 16,3 15,8 19,5 33,5

PODÍL NA CELKOVÉ NEZAM. (v %)

2008 19,4 15,4 20,4 32,4

2004 6,1% 7,4% 9,5% 16,5%

2005 5,5% 5,4% 7,7% 13,3%

2006 4,2% 5,2% 6,3% 11,2%

2007 5,6% 5,4% 6,7% 11,5%

2008 7,5% 6,0% 7,9% 12,6%

Pramen: SLOVSTAT [online databáze]. Demografia a soc. štatistiky: 2. Trh práce – Nezamestnanosť – Nezamestnaní podľa dĺţky trvania nezamestnanosti a pohlavia v tis. osobách (1994-2008).

201

SLOVSTAT [online databáze]. Demografia a sociálne štatistiky: 2. Trh práce – Nezamestnanosť – Nezamestnaní podľa vzdelania a pohlavia v tis. osobách (1994-2009). Štatistický úrad SR [cit. 2010-03-07]. Dostupné z . 202 SLOVSTAT [online databáze]. Demografia a sociálne štatistiky: 2. Trh práce – Nezamestnanosť – Nezamestnaní podľa dĺţky trvania nezamestnanosti a pohlavia v tis. osobách (1994-2008).

78

V rámci nezaměstnanosti v délce trvání nad jeden rok nastal v letech 2004-2008 pokles dlouhodobé nezaměstnanosti (tj. skupina „více neţ 1 rok aţ 2 roky“) i velmi dlouhodobé nezaměstnanosti (tj. skupina „více neţ 2 roky“). Velmi dlouhodobá nezaměstnanost – která se v období 1994-2003 zvýšila celkem o 127,1 tis. (tj. 199,5 %) – klesla z 209 tis. osob v roce 2004 na 135,8 tis. v roce 2008 (tj. o 73,2 tis. resp. 35 %). K největším meziročním poklesům došlo v roce 2007 (-36,7 tis.) a 2008 (-31,6 tis.). Podíl na celkovém počtu nezaměstnaných se však od roku 2004 zvýšil z 43,5 % na 52,7 % v roce 2008. Srovnáme-li roky 2003 a 2004, tak velmi dlouhodobá nezaměstnanost se zvýšila o 18,2 tis. (z 190,8 tis. na 209 tis.), resp. 9,5 %. Pod úroveň roku se dostala aţ roce 2007, kdy počet nezaměstnaných klesl z 204,1 tis. v roce 2006 na 167,4 tis. (vůči roku 2003 činí rozdíl 23,4 tis.).203 Dlouhodobá nezaměstnanost se v daném období celkem sníţila o 48 tis. osob, resp. 58,4 % na konečných 34,2 tis. v roce 2008. Nejvýraznější meziroční změny zaznamenala tato skupina v roce 2006 (-24 tis.) a 2007 (-14,7 tis.). Podíl na celkové nezaměstnanosti se sníţil z 17,1 % v roce 2004 na 13,3 % v roce 2008. Oproti skupině „více neţ 2 roky“ zde mezi roky 2003 a 2004 došlo ke sníţení počtu nezaměstnaných o 7,8 tis. (tj. 8,7 %) na 82,2 tis. Počet nezaměstnaných ve skupině „dlouhodobě nezaměstnaní nad 1 rok“ zahrnující výše popsané skupiny se v období let 2004-2008 sníţil o 121,3 tis. (41,7 %) z 291,2 tis. na 169,9 tis. koncem období. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkové nezaměstnanosti se tak zvýšil z 60,6 % na 66 %. V roce 2004 zde nezaměstnanost meziročně vzrostla (o 10,3 tis.) s tím, ţe pod úroveň roku 2003 klesla v roce 2005 (nezaměstnanost činila 258,2 tis. oproti 280,9 tis. v roce 2003). Údaje za celé období 1994-2008 obsahuje Příloha 9. Tabulka 3-18: Nezaměstnanost podle délky trvání – nad 1 rok (VZPS, 2004-2008); v tis./v % POČET (v tis.)

více neţ 1 rok aţ 2 roky více neţ 2 roky dlouhodobá nezam. (nad 1 rok)

2004 82,2 209 291,2

2005 78,1 213 291,2

2006 54,1 204,1 258,2

PODÍL (v %)

2007 39,5 167,4 206,9

2008 34,2 135,8 169,9

2004 17,1 43,5 60,6

2005 18,3 49,8 68,1

2006 15,3 57,8 73,1

2007 13,5 57,3 70,9

2008 13,3 52,7 66,0

Pramen: SLOVSTAT [online databáze], Demografia a soc. štatistiky: 2. Trh práce – Nezamestnanosť – Nezamestnaní podľa dĺţky trvania nezamestnanosti a pohlavia v tis. osobách. (1994-2008).

Míra nezaměstnanosti Obecná míra nezaměstnanosti v letech 2004-2008 poklesla o 8,5 p.b. na 9,6 %. K největším meziročním změnám došlo v roce 2006 (-2,9 p.b.) a roce 2007 (-2,3 p.b.). Taktéţ míra nezaměstnanosti muţů a ţen zaznamenala mezi roky 2004 a 2008 celkové sníţení; v případě muţů o 8,9 p.b., resp. o 8 p.b. u ţen. Při srovnání let 2003 a 2004 se obecná míra nezaměstnanosti zvýšila o 0,7 p.b. (o 0,1 p.b. u muţů a 1,4 p.b. u ţen). Koncem roku 2005 se jiţ míra nezaměstnanosti – obecná i podle pohlaví – dostala pod úroveň roku 2003.204

203

SLOVSTAT [online databáze]. Demografia a sociálne štatistiky: 2. Trh práce – Nezamestnanosť – Nezamestnaní podľa dĺţky trvania nezamestnanosti a pohlavia v tis. osobách (1994-2008). 204 SLOVSTAT [online databáze]. Demografia a sociálne štatistiky – 2. Trh práce – Zamestnanosť (pracujúci, zamestnanci) – Miera nezamestnanosti podľa vekových skupín a pohlavia v % (1994-2008).

79

Tabulka 3-19: Míra nezaměstnanosti celkem a podle pohlaví (VZPS, 2004-2008); v % POČET (v tis.)

více neţ 1 rok aţ 2 roky více neţ 2 roky dlouhodobá nezam. (nad 1 rok)

2004 82,2 209 291,2

2005 78,1 213 291,2

2006 54,1 204,1 258,2

PODÍL (v %)

2007 39,5 167,4 206,9

2008 34,2 135,8 169,9

2004 17,1 43,5 60,6

2005 18,3 49,8 68,1

2006 15,3 57,8 73,1

2007 13,5 57,3 70,9

2008 13,3 52,7 66,0

Pramen: SLOVSTAT [online databáze]. Demografia a sociálne štatistiky: 2. Trh práce – Nezamestnanosť – Miera nezamestnanosti podľa vek. skupín a pohlavia v % (1994-2008).

U míry nezaměstnanosti podle věku vidíme, ţe v rámci jednotlivých věkových skupin (15-24 let, 25-49 let a 50-64 let) se sníţila. Skupina „15-24 let“ vykazovala – obdobně jako v letech 1994 aţ 2003 – nejvyšší míru nezaměstnanosti. Nicméně klesla o 13,4 p.b. z úrovně 32 % v roce 2004 na 18,8 % v roce 2008. U skupiny „25-49 let“ se míra nezaměstnanosti sníţila o 7 p.b. na 8,9 % v roce 2008, resp. o 6,7 p.b. u skupiny „50-64 let“ na 7,8 %.205 Tabulka 3-20: Míra nezaměstnanosti podle věkových skupin (VZPS, 2004-2008); v % MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI (v %)

15-24 let 25-49 let 50-64 let

2004 32 15,9 16,1

2005 29,7 14,6 13,4

2006 26,6 11,8 11,1

2007 20,1 10,1 9,4

MEZIROČNÍ ZMĚNY (v p.b.)

2008 18,8 8,9 7,8

2004 -0,2 0,8 -

2005 -2,3 -1,3 -2,7

2006 -3,1 -2,8 -2,3

2007 -6,5 -1,7 -1,7

2008 -1,3 -1,2 -1,6

Pramen: SLOVSTAT [online databáze]. Demografia a sociálne štatistiky: 2. Trh práce – Nezamestnanosť – Miera nezamestnanosti podľa vek. skupín a pohlavia v % (1994-2008).

Míra nezaměstnanosti podle vzdělání vykázala v období 2004-2008 ve všech skupinách pokles. V průběhu celého období byla nejvyšší u kategorie „základní vzdělání“. V roce 2004 byla na úrovni 51,1 %, přičemţ v následujícím roce vzrostla na 53,1 %. Do roku 2008 se sníţila na hodnotu 39,3 %; celkově tedy o 11,8 p.b. Druhou nejvyšší míru nezaměstnanosti si udrţovala skupina „učňovské bez maturity“, u níţ v roce 2004 činila 20,5 %. Do konce sledovaného období poklesla o 9,7 p.b. na 10,8 %. Srovnáme-li roky 2003 a 2004, tak pouze u skupin „vysokoškolské-1.stupeň“ a „úplné střední všeobecné“ došlo k meziročnímu poklesu, a to o 7,6 p.b., resp. 2,6 p.b. U ostatních skupin se míra nezaměstnanosti v roce 2004 zvýšila, nejvíce u kategorie „základní vzdělání“ (+3,5 p.b.) a „učňovské s maturitou“ (+2,4 p.b.). Skupina nezaměstnaných se základním vzděláním se teprve v roce 2007 dostala s hodnotou 44,6 % pod úroveň roku 2003. Údaje za celé období 1994-2008 viz Příloha 8.206 Míra nezaměstnanosti podle délky trvání V případě míry nezaměstnanosti u nezaměstnanosti v délce trvání do jednoho roku můţeme v letech 2004-2008 sledovat její pokles u všech zde zahrnovaných skupin, a to v rozmezí 0,4 p.b. aţ 1,8 p.b. Ve skupině „více neţ 6 měs. aţ rok“, která měla v roce 2004 nejvyšší míru

205

SLOVSTAT [online databáze], Demografia a sociálne štatistiky – 2. Trh práce – Zamestnanosť (pracujúci, zamestnanci) – Miera nezamestnanosti podľa vekových skupín a pohlavia v % (1994-2008). 206 SLOVSTAT [online databáze]. Demografia a sociálne štatistiky: 2. Trh práce – Nezamestnanosť – Miera nezamestnanosti podľa vzdelania a pohlavia v % (1994-2008). Štatistický úrad SR [cit. 2010-03-07]. Dostupné z .

80

nezaměstnanosti, došlo k jejímu sníţení z 3 % na 1,2 % v roce 2008. U skupiny „více neţ 3 měs. aţ 6 měs.“ míra nezaměstnanosti poklesla z 1,7 % na 0,8 %.207 U dlouhodobé nezaměstnanosti nad jeden rok se míra nezaměstnanosti obou rozlišovaných kategorií celkově sníţila, coţ je opačný vývoj při srovnání s lety 1994-2003. Míra dlouhodobé nezaměstnanosti (tj. skupina „více neţ 1 rok aţ 2 roky“) poklesla z úrovně 3,1 % v roce 2004 na 1,3 % v roce 2008. V případě velmi dlouhodobé nezaměstnanosti (tj. skupina „více neţ 2 roky“) se míra nezaměstnanosti sníţila z 7,9 % na 5 %; nejprve však v roce 2005 došlo k jejímu zvýšení na 8,1 %. Mezi rokem 2003 a 2004 zaznamenala míra dlouhodobé nezaměstnanosti mírný pokles (-0,3 p.b.), zatímco míra velmi dlouhodobé nezaměstnanosti se zvýšila o 0,7 p.b. Od roku 2003 do konce roku 2008 pak míra dlouhodobé nezaměstnanosti poklesla o 2,1 p.b., resp. 2,2 p.b. u velmi dlouhodobé nezaměstnanosti.208 Při souhrnném pohledu za obě skupiny se dlouhodobá nezaměstnanost nad jeden rok sníţila z 11 % v roce 2004 na 6,3 % v roce 2008 (v roce 2005 stagnovala na úrovni 11 %). V roce 2004 došlo k jejímu mírnému meziročnímu zvýšení o 0,3 p.b. s tím, ţe do roku 2008 poklesla vůči roku 2003 o 4,4 p.b. Z údajů o míře dlouhodobé nezaměstnanosti nad 1 rok u ţen a u muţů vyplývá, ţe v případě ţen byla tato míra po celé období 2004-2008 niţší neţ u muţů. Míra dlouhodobé nezaměstnanosti nad jeden rok se u ţen sníţila z 11,5 % v roce 2004 na 7,3 % v roce 2008, zatímco u muţů došlo k poklesu z 10,5 % na 5,5 %. Rozdíly v mírách nezaměstnanosti ţen a muţů se v jednotlivých letech pohybovaly od 1 p.b. (rok 2004) do 1,8 p.b. (rok 2008). Příloha 11 zahrnuje údaje za celé období 1994-2008. Graf 3-2: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti (VZPS, 2004-2008); v % více než 1 rok až 2 roky

více než 2 roky

dlouhodobá nezam. (nad 1 rok)

12% 10%

11.0%

11.0% 9.7%

8% 7.9%

8.1%

7.7%

6%

7.8% 6.3%

5.0%

4% 2%

6.3%

3.1%

3.0% 2.0% 1.5%

1.3%

2007

2008

0% 2004

2005

2006

Pramen: SLOVSTAT [online databáze]. Demografia a soc. štatistiky: 2. Trh práce – Nezamestnanosť – Nezamestnaní podľa dĺţky trvania nezamestnanosti a pohlavia v tis. osobách (1994-2008). 207

SLOVSTAT [online databáze]. Demografia a soc. štatistiky: 2. Trh práce – Nezamestnanosť – Nezamestnaní podľa dĺţky trvania nezamestnanosti a pohlavia v tis. osobách (1994-2008). Štatistický úrad SR [cit. 201002-19]. Dostupné z . 208 SLOVSTAT [online databáze], Demografia a sociálne štatistiky: 2. Trh práce – Nezamestnanosť – Nezamestnaní podľa dĺţky trvania nezamestnanosti a pohlavia v tis. osobách (1994-2008).

81

Tabulka 3-21: Míra dlouhodobé nezam. nad 1 rok - ČR a EU-27 (2004-08); % EU-27 celkem muţi ţeny ČR celkem muţi ţeny

2004

2005

2006

2007

2008

4,2 3,8 4,6

-

3,7 3,5 4,0

3,0 2,8 3,3

2,6 2,4 2,8

4,2 3,4 5,3

4,2 3,4 5,3

3,9 3,1 4,9

2,8 2,1 3,6

2,2 1,7 2,8

Pramen: European Commission. Employment in Europe 2009 [online]. s. 155 a 159.

3.4

Dílčí závěr

Po svém osamostatnění v roce 1993 převzala Slovenská republika právní a institucionální rámec tehdejší ČSFR. Postupně byly prováděny jeho změny včetně nahrazování právních předpisů zcela novými. Prosazování systémových reforem ale komplikovala politická situace za dob vlád V. Mečiara. Po volbách v roce 1998 se situace začíná zlepšovat, ale teprve rok 2002 potvrdil směřování ke standardní demokracii a příklon k pro-trţně orientované politice. Předchozí vývoj vedl mimo jiné ke kumulaci problémy v různých, takţe potřeba reforem byla mnohem výraznější. Vláda M. Dzurindy proklamovala, ţe bude usilovat o plnohodnotné zapojení Slovenska do mezinárodních struktur a ţe reformy jsou nezbytné. Od 1. ledna 2004 byla zahájena reforma daňového systému, která představuje nejvýraznější změnu od roku 1993. Záměrem vlády bylo zlepšit podmínky pro podnikání a investice a podpořit tak dlouhodobý růst, odstranit deformace obsaţené v daňových předpisech (včetně nástrojů plnících nedaňové cíle), a v neposlední řadě posílit daňovou spravedlnost, efektivnost a transparentnost systému. Vláda měla také širší ambice – vytvořit ze slovenského daňového systému vysoce konkurenceschopný nástroj v rámci zemí EU a OECD. Základem reformních opatření se stala oblast daně z příjmů a nepřímých daní (zejména DPH). Pro daň z příjmů (fyzických a právnických osob) byl vydán zcela nový zákon. Ten přinesl zásadní změnu v podobě přechodu od progresivního zdanění k modelu rovné daně (v širším pojetí). Od 1. ledna zákon zrušil dosavadní sazby daně a zavedl pro všechny druhy a úrovně příjmů jednotnou sazbu daně 19 % vztahující se na fyzické i právnické osoby. Současně došlo k rozšíření základu daně, zvýšení nezdanitelné části základu daně na daňového poplatníka a zrušení různých výjimek, osvobození, úlev a speciálních daňových reţimů. Zachované nezdanitelné části základu daně (tj. na poplatníka a na manţelku/manţela poplatníka) byly nově formulovány – odvozovány jsou nyní od ţivotního minima (resp. jeho násobků). Ve vazbě na úpravy dávkového systému zákon zavedl daňový bonus, který nahrazuje zrušenou nezdanitelnou část základu daně na vyţivované dítě. Další součástí reformy byla novelizace zákona o dani z přidané hodnoty, která – opět s účinností od 1. ledna 2004 – sjednotila dvě sazby DPH (14 % a 20 %) na 19 %. Tato úprava měla společně se zvýšením sazeb u spotřebních daní zejména kompenzovat očekávaný výpadek na dani z příjmů.

82

Transformace systému sociálního zabezpečení měla do současnosti celkem čtyři etapy. Poslední etapa probíhá od ledna 2004 a v legislativní podobě se promítla do nového zákona o sociálním pojištění a úprav zákonů týkajících se dávek státní sociální podpory. Systém sociálního zabezpečení tvoří sociální pojištění, sociální podpora a sociální pomoc. V rámci sociálního pojištění je důleţitá dávka v nezaměstnanosti. Ze státní sociální podpory se vyplácejí jednorázové a opakované dávky. V souvislosti se zvyšováním motivace k práci je z těchto dávek podstatný přídavek na děti. Ten je nadále univerzálně poskytovanou dávkou (tj. všem dětem) v částce 500 Sk měsíčně. Nový zákon o sociálním pojištění zrušil od 1. ledna 2004 příspěvek k přídavku, u něhoţ se jiţ testovala výše příjmů. V sociální pomoci byla výrazně posílena motivace k účasti na trhu práce jednak u dávky v hmotné nouzi (dávka se od čtyř dětí jiţ nezvyšuje), jednak novou dávkou – aktivačním příspěvkem (1 000 Sk měsíčně). Daňová reforma vycházela z nejvíce konzervativního odhadu dopadu reformy na veřejné rozpočty (-5 mld. Sk). Nejvýraznější propad (-23 700 mil. Sk) se očekával u daně z příjmů. Skutečný pokles příjmů z této daně činil (podle hotovostní metodiky) 8 191 mil. Sk, resp. 10,3 %. V roce 2005 však jiţ můţeme sledovat nejvýraznější meziroční přírůstek celkových daňových příjmů v celém období 1995-2008, a to 43 325 mil. Sk (tj. 18,8 %). Také u daně z příjmů jiţ dochází k růstu (o 20,8 %) oproti roku 2004, v případě DPH dokonce o 23,1 %. Sloţená daňová kvóta poklesla o 1,3 p.b. na 31,8 % v roce 2008. Implicitní sazba daně z práce se mezi lety 2003 a 2004 sníţila o 1,6 p.b. na 34,5 %. Do roku 2007 zaznamenala druhý největší pokles v EU-27 (-5,4 p.b.) a s hodnotou 30,9 % byla SR o 5,6 p.b. pod průměrem EU-27. Při srovnání s ČR dosahuje Slovensko výrazně lepších hodnot. V roce 2003 byla v SR ITR o 5,3 p.b. niţší oproti ČR, resp. o 7,3 p.b. v roce 2004 a v roce 2007 potom o 10,5 p.b. Pokud jde o faktory ovlivňující nabídku práce, tak v období 2004-2008 došlo k poklesu předproduktivní populace o 9 %, zatímco produktivní populace nadále rostla. Od roku 2004 do roku 2008 se zvýšila z 3 839 tis. na 3 921 tis. a její podíl se zvýšil na 72,5 % v roce 2008. Rovněţ u postproduktivního obyvatelstva sledujeme jeho růst, a to z 625 tis. na 654 tis. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo se zvyšovalo v daném období výrazně méně (+1,2 %) ve srovnání s předchozím (tj. 1991-2003), kdy vzrostlo o 7,8 %. Míra ekonomické aktivity mezi lety 2004 a 2008 klesla o 0,8 p.b. na výsledných 59,4 %. Současně se zvýšil rozdíl mezi mírou ekonomické aktivity ţen a muţů na 17 p.b. Tempo růstu ekonomiky se od roku 2004 zvyšovalo aţ na 10,6 % v roce 2007 a v následujícím roce kleslo na 6,2 %. Hodnoty v období 2004-2008 byly přitom vyšší neţ u ČR, resp. mnohem vyšší oproti EU-27. HDP rostl ve všech krajích – nejvyšší byl v Bratislavském kraji a nejniţší naopak v Prešovském. Podíly těchto krajů na HDP Slovenska ukazují na významné regionální rozdíly v ekonomickém výkonu – průměrný podíl Bratislavského kraje byl 26,3 %, zatímco Prešovského 8,4 %. Zaměstnanost se na Slovensku v období 2004-2008 celkově zvýšila o 121,3 tis. osob (5,9 %) na 2 177 tis. osob. Rostl přitom počet zaměstnanců i podnikatelů. Počet zaměstnanců od roku 2004 zvýšil o 87,3 tis. (4,8 %) na 1 890,5 tis. a počet podnikatelů vzrostl o 33,9 tis. (13,4 %) na 286,4 tis. Srovnáme-li rok 2003 a 2004 tak, v případě zaměstnanců se jejich počet do roku 2004 přechodně sníţil (o 48,9 tis., resp. 2,6 %), nicméně od roku 2005 se dosavadní klesající trend mění na zmiňovaný růstový. U podnikatelů pokračoval růst jejich počtu probíhající i

83

v předchozím období. Zaměstnanost se zvýšila kromě Prešovského kraje ve všech krajích, coţ je pozitivní změna oproti období 1995-2003. Nejvyšší zaměstnanost byla v Bratislavském kraji a nejniţší v Prešovském kraji. Z hlediska odvětví předstihl velkoobchod, maloobchod, hotely a restaurace, doprava a telekomunikace odvětví průmyslové výroby, těţby nerostných surovin a výroby a distribuce elektřiny, plynu a vody, a s počtem 606,6 tis. osob měl nejvyšší zaměstnanost. V odvětví zemědělství, lesnictví, chov ryb a rybolov dále pokračoval úbytek zaměstnanců, který probíhal jiţ celé předchozí období. Podíl na celkové zaměstnanosti zde poklesl mezi lety 2004-2008 z 4,5 % na 3,7 %. Míra zaměstnanosti produktivní populace se v období 2004-2008 zvedla o 5,4 p.b. na 62,3 %. U muţů i ţen míra zaměstnanosti také rostla - v roce 2008 byla 70 % u muţů, resp. 54,6 % u ţen. Oproti roku 2004 se ale zvýšil rozdíl v míře zaměstnanosti mezi muţi a ţenami – z 12,1 p.b. vzrostl na 15,4 p.b. Mezi kraji trvají výrazné rozdíly – nejvyšší míru zaměstnanosti nadále vykazuje Bratislavský kraj, nejniţší opět Košický kraj. V roce 2008 činil rozdíl mezi těmito kraji 16,8 p.b., kdyţ Bratislavský kraj dosáhl míry zaměstnanosti 72,1 % a Košický 55,3 %. Nezaměstnanost se v průběhu let 2004-2008 výrazně sníţila. V roce 2004 se sice počet nezaměstnaných meziročně zvýšil o 21,5 tis. (4,7 %), nicméně od roku 2005 došlo k poklesu o 223,2 tis. (46,4 %) na 257,5 tis. osob. Podíl ţen na celkovém počtu nezaměstnaných se oproti roku 2004 zvýšil o 3,6 p.b. na 51,6 %. V případě ostatních sledovaných kategorií, tj. nezaměstnanost podle věku, vzdělání a délky trvání, nastal u všech zde rozlišovaných skupin (vyjma „vysokoškolské-1. stupeň“ u kategorie vzdělání) pokles počtu nezaměstnaných. Věková skupina „25-49“ vykázala nejvýraznější pokles, a to o 128,7 tis. (44,6 %) na 160 tis. Sníţení počtu nezaměstnaných o 63,3 tis. (55,5 %) proběhlo u kategorie „15-24 let“. Přestoţe v případě skupiny „učňovské bez maturity“ došlo k poklesu počtu nezaměstnaných o 94,4 tis. (50,3 %) na 93,4 tis., nadále je zde nejvyšší nezaměstnanost. U nezaměstnaných se základním vzděláním se jejich počet sníţil o 43,9 tis. (tj. 38 %) na 71,6 tis. Tyto dvě skupiny měly v roce 2008 společně s kategorií „úplné střední odborné“ 217 tis. nezaměstnaných (vůči roku 2004 se jednalo o pokles o 192,7 tis.) a 84,2% podíl na celkové nezaměstnanosti. V rámci nezaměstnanosti v délce trvání do jednoho roku se počet nezaměstnaných nejvíce sníţil v kategorii „více neţ 6 měsíců aţ rok“, která i v období 1994-2003 vykazovala největší nezaměstnanost. Konkrétně zde nezaměstnanost poklesla o 46,7 tis. osob, resp. 59 %. Dlouhodobá nezaměstnanost (více neţ 1 rok aţ 2 roky) a velmi dlouhodobá nezaměstnanost (více neţ 2 roky) zaznamenaly poměrně velký pokles, a to o 58,4 % na 34,2 tis., resp. o 35 % na 135,8 tis. osob. U dlouhodobé nezaměstnanosti došlo k největším meziročním úbytkům v letech 2004 a 2008 (-7,8 tis. a -14,6 tis.), resp. v letech 2007 a 2008 u velmi dlouhodobé nezaměstnanosti (-36,7 tis. a -31,6 tis.). Podíly na celkovém počtu nezaměstnaných se však zvýšily z 43,5 % na 52,7 % u dlouhodobé nezaměstnanosti a z 60,6 % na 66 % u velmi dlouhodobé nezaměstnanosti. Obecná míra nezaměstnanosti i popisované specifické míry nezaměstnanosti zaznamenaly v období 2004-2008 sníţení ve všech kategoriích. Míra dlouhodobé nezaměstnanosti se sníţila z 3,1 % na 1,3 % a míra velmi dlouhodobé nezaměstnanosti klesla z 7,9 % na 5 % (do roku 2005 však nejdříve stoupla na 8,1 %). Tato hodnota je však stále vysoká, a to jak ve srovnání s EU-27, tak i ČR.

84

Závěr Tato práce se zabývá slovenským daňově-dávkovým systémem a jeho souvislostmi s trhem práce. Hlavním předmětem zájmu jsou změny systému, které uskutečnila slovenská vláda od ledna 2004 s cílem podpořit dlouhodobý ekonomický růst a povzbudit trh práce. Porovnání očekávaných a skutečných dopadů na trh práce představuje východisko pro zhodnocení efektů reformy, především na dlouhodobou nezaměstnanost. Širší úvod do problematiky poskytuje část týkající se daňových systémů vyspělých zemí, fungování trhu práce, vzájemného působení nabídky a poptávky po práci, včetně působení daní a dávek na trh práce. Další část práce se zaměřuje na slovenský trh práce v období let 1994-2003, kdy je účelem identifikovat strukturu trhu práce a jeho problémy ke konci daného období. To tvoří výchozí rámec pro srovnání s vývojem situace na trhu práce v období let 2004-2008 (tedy po uskutečnění reformy daňově-dávkového systému) a pro zhodnocení dopadů reformy. Na základě rozboru vývoje v této práci sledovaných ukazatelů trhu práce byly identifikovány následující problémy slovenského trhu práce před reformou daňově-dávkového systému, tj. ke konci roku 2003: (i) nízká míra zaměstnanosti produktivní populace (57,6 %) – z hlediska pohlaví je u ţen mnohem niţší oproti muţům (52,2 % vs. 63 %); (ii) míra zaměstnanosti vykazuje výrazné regionální rozdíly – např. u Bratislavského kraje, který dosáhl nejvyšší hodnoty (68,2 %) a Košického kraje s nejniţší mírou zaměstnanosti (52,5 %) činí rozdíl 15,7 p.b.; (iii) vysoká nezaměstnanost věkové skupiny „15-24 let“ (míra nezaměstnanosti 32,2 %) a „24-49 let“ (míra nezaměstnanosti 15,1 %); (iv) vysoká míra nezaměstnanosti osob se základním vzděláním (47,6 %) a učňovským bez maturity (19,5 %) a (v) velmi vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti nad 1 rok – 10,7 % (podíl na celkovém počtu nezaměstnaných 61,2 %; přičemţ 41,6 % nezaměstnaných hledá práci déle neţ 2 roky). Reformní opatření v daňové oblasti a systému sociálního zabezpečení vstoupily v platnost 1. ledna 2004. Cílem vlády bylo především vytvořit předpoklady pro dlouhodobě udrţitelný ekonomický růst, zlepšit podmínky pro podnikání, investice a stimulovat ekonomickou aktivitu. Širším cílem vlády bylo přeměnit daňový systém SR na vysoce konkurenceschopný v rámci EU i OECD. V sociální oblasti vláda proklamovala, ţe se v souvislosti s bojem proti chudobě zaměří na sniţování nezaměstnanosti, zejména u nízkopříjmových skupin. Vzhledem ke stanoveným cílům se změny daňového systému odehrály především v oblasti zdanění příjmů, u daně z přidané hodnoty a spotřebních daní. V legislativní podobě se projevily novým zákonem o dani z příjmů a novelizacemi předpisů ostatních předpisů. Zásadní změnu představovalo zavedení rovné daně v širším pojetí. Dosavadní daňová pásma a daňové sazby byly nahrazeny jednotnou sazbou daně ve výši 19 %. Tato sazba se uplatňuje na všechny druhy a úrovně příjmů (samozřejmě při zohlednění nezdanitelných částí základu daně), přičemţ základ daně byl rozšířen. Z nezdanitelných částí základu daně zůstaly zachovány pouze poloţky na daňového poplatníka, manţelku (manţela) poplatníka a dále příspěvky na doplňkové důchodové pojištění. U prvních dvou jmenovaných bylo jednak nově formulováno stanovení jejich výše (navázáním na ţivotní minimum), jednak došlo k jejich 85

zvýšení, konkrétně na 19,2násobek ţivotního minima (tj. 80 832 Sk ročně, resp. 6 736 Sk měsíčně). Účelem byla kompenzace zvýšení sazby daně pro nízké úrovně příjmů. Nezdanitelná částka na vyţivované dítě byla nahrazena daňovým bonusem ve výši 500 Sk měsíčně. Další důleţitý prvek, který znamenal zvýšení transparentnosti systému a jeho zjednodušení, představovalo zrušení mnoha různých daňových výjimek, odečitatelných poloţek, úlev a speciálních reţimů. Důvodem úprav nepřímých daní bylo hlavně zajištění daňových příjmů jako kompenzace za očekávaný výpadek u daně z příjmů. V případě DPH zákon sjednotil dvě dosavadní sazby daně (14 % a 20 %) na 19 % na všechno zboţí a sluţby. Změny v sociálním zabezpečení byly zavedeny také od 1. ledna 2004 a představují jiţ čtvrtou etapu transformace tohoto systému. Její základ tvoří nový zákon o sociálním pojištění a novelizace předpisů týkajících se státních sociálních dávek. Sociální zabezpečení se na Slovensku skládá ze standardních sloţek, tj. sociálního pojištění, sociální podpory (rodinných dávek) a sociální pomoci. Mezi dávky související s oblastí zaměstnanosti patří zejména dávka v nezaměstnanosti poskytovaná ze systému sociálního pojištění, přídavek na děti v rámci rodinných dávek, dávky v hmotné nouzi a aktivační příspěvek ze systému sociální pomoci. U dávky v nezaměstnanosti došlo oproti předchozí právní úpravě ke zpřísnění podmínek pro vznik nároku na tuto dávku a dále ke sjednocení maximální délky jejího vyplácení a výše. Přídavek na dítě je i po 1. lednu 2004 univerzálně vyplácenou dávkou a neprobíhá u něj testování příjmů rodiny, jeho výše činila 500 Sk měsíčně (do roku 2003 se jednalo o 270 Sk měsíčně). Oproti předchozí úpravě zákon zrušil příspěvek k přídavku, který byl příjmově testovanou dávkou a jeho výše odstupňována podle věku dítěte. Podporu ze strany státu na výchovu a výţivu nezaopatřeného dítěte je ale potřeba posuzovat v kontextu změn v daňovém systému, konkrétně se zavedením daňového bonusu (400 Sk/měsíc). Zaměstnanec tak získává společně s přídavkem na dítě částku 900 Sk měsíčně, coţ je více neţ byl souhrn přídavku a příspěvku k přídavku v původním systému. Zásadní změna nastala v oblasti sociální pomoci, v jejímţ rámci jsou poskytovány dávky v hmotné nouzi a příspěvky k dávkám v hmotné nouzi. Systém dávek byl nově nastaven tak, aby více motivoval k přechodu do zaměstnání. U dávky v hmotné nouzi jiţ není rozhodující počet dětí, resp. výše dávky se u jednotlivce či dvojice s více neţ čtyřmi dětmi dále nezvyšuje (stanovena na 4 210 Sk/měsíčně). Na vyšší dávku lze však dosáhnout prostřednictvím účasti na aktivačních pracích nebo zapojením do procesu zvyšování vzdělání a kvalifikace. Na aktivační příspěvek má dále po dobu šesti měsíců nárok dlouhodobě nezaměstnaná osoba, která nastoupí do zaměstnání anebo začne podnikat. Při plánování daňové reformy bylo velmi důleţité zabývat se jejími fiskálními dopady, mj. také s ohledem na připravovaný vstup do EU a s ním související stanovené střednědobé cíle v oblasti veřejných financí. Základním poţadavkem proto byla fiskální neutralita reformy. Očekávaný výpadek příjmů státního rozpočtu u výběru daně z příjmů ve výši téměř 24 mld. Sk tedy bylo nezbytné kompenzovat v rámci jiných daní. V souladu se zásadou přesunu daňového břemene směrem k nepřímým daním se jednalo o daň z přidané hodnoty a spotřební daně. V případě DPH se předpokládalo zvýšení inkasa o 16,3 mld. Sk, resp. o 5,5 mld. Sk u 86

spotřebních daní. Celkový očekávaný efekt na veřejné rozpočty byl ve výši -5 mld. Sk. Z porovnání skutečně vybraných daňových příjmů v letech 2003 a 2004 vyplývá, ţe u daně z příjmů došlo k poklesu o 8,2 mld. Sk (tj. 10,3 %), zatímco v případě DPH příjmy vzrostly o 15,9 mld. Sk (tj. 19 %) a u spotřebních daní o 5,3 mld. Sk (resp. 13,9 %). Přestoţe východiska státního rozpočtu na rok 2004 a odhady příjmů po reformě v absolutních číslech vyšší neţ reálně vybrané daňové příjmy, tak očekávaný rozdíl v podstatě odpovídá skutečnosti (odhad byl jen o 0,6 mld. vyšší neţ skutečnost). Naopak u daně z příjmů byl předpokládaný výpadek výrazně vyšší neţ skutečný. Celkové daňové příjmy byly po reformě očekávány ve výši 239,7 mld. Sk – ve skutečnosti činily 230,4 mld. Sk. Pokud jde o faktory ovlivňující nabídku práce, tak produktivní populace dále rostla (od roku 2004 o 82 tis. na 3 839 tis., podíl na celkové populaci se zvýšil na 72,5 %). Míra ekonomické aktivity mírně klesla (na 59,4 %) a současně vzrostl rozdíl mezi mírou ekonomické aktivity muţů a ţen z 16,6 p.b. na 17 p.b. Tempo růstu ekonomiky se z 5 % v roce 2004 zvýšilo aţ na úroveň 8,5 % v roce 2006, resp. 10,6 % v roce 2007 s tím, ţe v následujícím roce pokleslo na 6,2 %. Před zahájením reforem, tj. v roce 2003, dosahovalo úrovně 4,8 %. Vývoj zaměstnanosti byl v období 2004-2008 pozitivní – počet zaměstnanců se celkově zvýšil o 121,3 tis. (resp. 5,9 %) na 2 177 tis. V roce 2004 meziročně poklesl (o 48,9 tis.), avšak jiţ od roku 2005 začal růst. Z pohledu krajů vykázal pouze Prešovský kraj mírný pokles zaměstnanosti (-3,3 %). V ostatních krajích probíhal růst počtu zaměstnanců – nejvíce v Bratislavském kraji (10,3 %), který měl během celého období nejvyšší zaměstnanost. U Trnavského kraje, který měl v roce 2003 i 2004 nejniţší počet zaměstnanců ze všech krajů, sice došlo k růstu zaměstnanosti o 7,1 %, nicméně v roce 2007 mu po Prešovském kraji patří druhá nejhorší pozice. V rámci odvětví vidíme posun zaměstnanosti z průmyslové výroby, těţby nerostných surovin a výroby a distribuce elektřiny, plynu a vody směrem k odvětví velkoobchodu, maloobchodu, hotelů a restaurací, dopravy a telekomunikací. V zemědělství, lesnictví, chovu ryb a rybolovu pokračuje pokles zaměstnanosti – podíl odvětví na celkové zaměstnanosti se zmenšil z 4,5 % na 3,7 %. Nezaměstnanost v letech 2004-2008 značně poklesla, celkově o 223,2 tis. na výsledných 257,5 tis osob. Z hlediska výše uvedených problémů trhu práce došlo do roku 2008 oproti roku 2003 k následujícímu vývoji: (i) míra zaměstnanosti produktivní populace se zvýšila o 4,7 p.b. na 62,3 % (větší růst míry zaměstnanosti zaznamenán u muţů), (ii) míra zaměstnanosti v krajích dále vykazuje značné rozdíly – míra zaměstnanosti sice rostla (Bratislavský kraj měl 72,1 % a Košický 55,3 %), rozdíl se ale zvýšil na 16,8 p.b., (iii) míra nezaměstnanosti věkové skupiny „15-24“ klesla o 13,4 p.b., resp. o 6,2 p.b. u skupiny „25-49“, (iv) míra nezaměstnanosti osob se základním vzděláním se sníţila o 8,3 p.b., resp. o 8,7 p.b. v případě osob s učňovským vzděláním bez maturity a (v) míra dlouhodobé nezaměstnanosti nad 1 rok klesla o 4,4 p.b. na 6,3 % (podíl na celkové nezaměstnanosti se zvýšil na 66 %); míra velmi dlouhodobé nezaměstnanosti přitom činí 5 % (pod úroveň roku 2003 poklesla aţ roce 2007) a podíl velmi dlouhodobé nezaměstnanosti se zvýšil z 41,6 % na 52,7 %.

87

Podle mého názoru lze reformu daňově-dávkového systému hodnotit vzhledem k vládou proklamovaným zamýšleným cílům jako úspěšnou. Kombinace reformy daňového systému, která přinesla jeho podstatné zjednodušení, transparentnost a vyšší efektivitu, a změn dávkového systému určitě pomohla vytvořit lepší podmínky pro podnikání, podpořila ekonomickou aktivitu a více motivuje k přechodu z nezaměstnanosti (a závislosti na dávkách) na trh práce. Fiskální dopady reformy byly příznivé, výpadek z výběru na dani z příjmů byl kompenzován zvýšením inkasa u nepřímých daní. Pozitivně je potřeba hodnotit výrazný pokles implicitní sazby daně z práce, jejíţ hodnota se tak dostala hluboce pod průměr EU-27. Ekonomický růst SR byl v období 2004-2008 mnohem vyšší oproti ČR, EU-27 i USA, obzvláště v letech 2007 a 2008. Sledované základní ukazatele trhu práce vykazovaly během celého sledovaného období klesající trend. Konkrétní vliv změn daňově-dávkového systému na vysoký růst ekonomiky a jednotlivé ukazatele trhu práce ale nelze přesněji specifikovat. Důvodem je jednak skutečnost, ţe změny daní a dávek přestavují pouze jeden z faktorů ovlivňujících výkon ekonomiky, jednak také úroveň zaměstnanosti a nezaměstnanosti závisí na cyklickém vývoji ekonomiky. Hodnocení dopadů reformovaných politik tedy půjde objektivně provést aţ s delším časovým odstupem. Bohuţel se domnívám, ţe i přes veškeré pozitivní změny v oblasti zaměstnanosti a nezaměstnanosti přetrvávají na Slovensku výše popsané problémy trhu práce, přičemţ za nejvýraznější povaţuji míru velmi dlouhodobé nezaměstnanosti. Ta sice po roce 2006 zaznamenala pokles, avšak její úroveň zůstává nadále vysoká i ve srovnání s EU-27 a ČR. Vzhledem ke struktuře nezaměstnanosti bych doporučil, aby byla realizována příslušná opatření také v oblasti vzdělávací politiky a regionální politiky doplněné o podporu malého a středního podnikání, včetně zlepšení mobility pracovních sil. Pokud jde o potenciální přenos slovenských zkušeností do České republiky, doporučoval bych zaměřit se především na sniţování implicitní sazby daně z práce, uplatnit i podmínkách ČR model rovné daně v jejím širším pojetí. Nesmíme také zapomínat, ţe komplexnost slovenské daňové reformy byla umoţněna provedením systémové důchodové reformy. Její „dlouhodobá“ příprava v ČR pak limituje moţnou podobu daňové reformy.

88

Pouţité zdroje MONOGRAFIE A OSTATNÍ PUBLIKACE [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] [16] [17] [18] [19] [20]

BASHAM, Patrik – CLEMENS, Jason a kol. Rovná daň – principy a otázky. Přeloţil Petr Mach. Praha: CEVRO, 2001. 109 s. BROŢOVÁ, Dagmar. Kapitoly z ekonomie trhů práce. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2006. 173 s. ISBN 80-245-1120-7. FUCHS, Kamil – TULEJA, Pavel. Základy ekonomie. Vydání I. Praha: Ekopress, 2003. 347 s. ISBN 80-86119-74-2. HAMERNÍKOVÁ, Bojka – KUBÁTOVÁ, Květa. Veřejné finance: učebnice. II. vydání. Praha: Eurolex, 2004. 354 s. ISBN 80-86432-88-2. HOLMAN, Robert. Ekonomie. 4. aktualizované vydání. Praha: C. H. Beck, 2005. xxii, 709 s. ISBN 80-7179-891-6. JAHODA, Robert, Analýza úprav daňového a dávkového systému v letech 2003 aţ 2009 z hlediska jejich adresnosti a pobídkovosti. 1. vyd. Praha: VÚPSV, výzkumné centrum Brno, 2006. 1 sv. ISBN 80-87007-441. JAHODA, Robert. Interakce sociálního a daňového systému a pracovní pobídky. Praha: VÚPSV Praha, 2004. 49 s. KOTÝNKOVÁ, Magdalena. Trh práce na přelomu tisíciletí. 1. vydání. Praha: Oeconomica, 2006. 256 s. ISBN 80-245-1149-5. KUBÁTOVÁ, Květa. Nabídková strana ekonomiky a daně. In Zdanění a neutralita. Praha: Eurolex Bohemia, 2005. 169 s. ISBN. 80-86861-56-2. KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. 4. aktualizované vydání. Praha: ASPI, 2006. 279 s. ISBN 80-7357-205-2. KUBÍČEK, Jan a kolektiv. Hospodářská politika. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2006. 302 s. ISBN 80-8689-899-7. MACH, Petr. Rovná daň. In Rovná daň: sborník textů. Vydání první. Praha: CEP (Centrum pro ekonomiku a politiku), 2001. 89 s. č. 7/2001. ISBN 80-902795-4-6. Makroekonomická analýza a hospodářská politika. Edited by Antonín Slaný. 1. vyd. Praha : C.H. Beck, 2003. xiii, 375. ISBN 8071797383. MEDVEĎ, Josef a kol. Verejné financie. Bratislava: SPRINT vfra, 2005. 464 s. ISBN 80-89085-32-2. MESEŢNIKOV, Grigorij. Politické strany ako aktéri reforiem na Slovensku. In Slovensko: desať rokov samostatnosti a rok reforiem. Bratislava: Inštitút pre verejné otázky, 2004. 165 s. Edice Štúdie a názory. MESEŢNIKOV, Grigorij. Vnútropolitický vývoj a systém politických strán. In. Slovensko 2008: súhrnná správa o stave společnosti. 1. vyd. Bratislava: Inštitút pre verejné otázky, 2009. 749 s. Edice Slovensko v pohybe. PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance: úvod do problematiky. 3. přeprac. vyd. Praha: ASPI, 2005. 526 s. ISBN 80-735-7049-1. RABUSHKA, Alvin. Rovná daň. In Rovná daň: sborník textů. Vydání první. Praha: CEP (Centrum pro ekonomiku a politiku), 2001. 89 s. č. 7/2001. ISBN 80-902795-4-6. RADIČOVÁ, Iveta. Sociálne reformy na Slovensku: milníky a skúsenosti. In Reformy a zodpovědnost: aktéry, dopady, komunikácia. Bratislava: Inštitút pre verejné otázky, 2004. 126 s. Edice Štúdie a názory. RIEVAJOVÁ, Eva a kolektiv. Sociálne zabezpečenie. Bratislava: Sprint, 2006. 272 s. ISBN 80-89085-62-8.

89

[21] RIEVAJOVÁ, Eva – STANEK, Vojtech – KRAUSOVÁ, Alena. Transformácia sociálnej sféry v Slovenskej republike. 1. vyd. Bratislava: Sprint, 1997. 203 s. ISBN 8088848-16-4. [22] Slovenská republika: štúdia o ţivotnej úrovni, zamestnanosti a trhu práce. Přeloţila Janka Jurečková. Bratislava: Slovenská spoločnosť pre zahraničnú politiku, 2001. xxxvi, 148 s. Slovenský překlad původní studie Světové banky. ISBN 80-968155-4-7. [23] Slovensko 2007: hodnotenie ekonomických a sociálnych opatrení (projekt HESO). Edited by Dušan Zachar. Bratislava: Ineko, 2008. 122 s. ISBN 97-880-890262-58. [24] SZOMOLÁYI, Soňa. Cesta Slovenska k demokracii: od „devianta“ k štandardnej novej demokracii. In Slovensko: desať rokov samostatnosti a rok reforiem. Bratislava: Inštitút pre verejné otázky, 2004. 165 s. Edice Štúdie a názory. [25] Společenské souvislosti trhu práce. Edited by Dagmar Broţová. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2003. 140 s. ISBN 80-86429-16-4. [26] VELŠIC, Marián. Povolebný vývoj a reformy. In Slovensko: desať rokov samostatnosti a rok reforiem. Bratislava: Inštitút pre verejné otázky, 2004. 165 s. Edice Štúdie a názory. [27] Verejné financie. Edited by Jozef Medveď. Bratislava: Sprint, vfra, 2005. 464 s. ISBN 80-89085-32-6.

INTERNETOVÉ ZDROJE [28] European Commission. Employment in Europe 2009 [online]. c2009. [cit. 2010-06-19]. Dostupné z . [29] Euroskop. Konsolidované znění Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie [online]. c2008 [cit. 2010-04-20]. Dostupné z . [30] Euroskop. Politiky EU: zaměstnanost [online]. c2010 [cit. 2010-04-22]. Dostupné z . [31] Euroskop. Smlouva o zaloţení Evropského společenství (ES): konsolidovaná verze – ve znění smlouvy z Nice [online]. c2003 [cit. 2010-04-06]. Dostupné z . [32] Eurostat. Taxation trends in the European Union [online]. c2008 [cit. 2010-04-05]. Dostupné z . [33] HANZELOVÁ, Eneke a kol. Dlhodobá nezaměstnanost v kontexte zmien sociálneho systému a trhu práce (VÚ č. 2124) [online]. Bratislava: Inštitút pre výskum práce a rodiny, december 2007 [cit. 2010-01-08]. Dostupné z . [34] ILLÉS, Zsolt – ÓDOR, Ľudovít. Analýza základných indikátorov trhu práce v SR [online]. Ministerstvo financí SR, Inštitút finančnej politiky, júl 2005. [cit. 2010-01-05]. Dostupné z . [35] INEKO. Reformy na Slovensku 2003-2004: hodnotenie ekonomických a sociálnych opatrení [online]. Bratislava: PR1, júl 2004 [cit. 2010-01-2010]. Dostupné z < http:// www.ineko.sk/heso>. [36] JOHANSSON, Åsa et al. Tax and Economic Growth [online]. OECD – Economic Department, July 2008 [cit. 2010-03-27]. ECO/WKP(2008)28. Working Paper No. 620. Dostupné z . 90

[37] JOUMARD, Isabelle. Tax systems in European union countries [online]. OECD, 2002 [cit. 2010-04-03]. OECD Economic Studies No. 34, 2002/1. Dostupné z . [38] KRAJČÍR, Zdenko – ÓDOR, Ľudovít. Prvý rok daňovej reformy alebo 19 % v akci [online]. Ministerstvo financí SR. Inštitút finančnej politiky, september 2005 [cit. 201012-12]. Ekonomická analýza 8. Dostupné z . [39] KVETAN, Vladimír. Ekonómia trhu práce a jej implikacie pre Slovensko (zborník príspevkov z vedeckej konferencie) [online]. Inštitút zamestnanosti. c2009 [cit. 2010-0116]. Dostupné z . [40] Ministerstvo financí ČR. Makroekonomická predikce (duben 2010) [online]. c2010 [cit. 2010-06-20]. Dostupné z . [41] Ministerstvo financí SR. Daňové indikátory [online]. c2009, poslední aktualizace 3. 12. 2009 [cit. 2010-05-08]. Dostupné z . [42] Ministerstvo financí SR. Koncepcia daňovej reformy v rokoch 2004-2006 [online]. c2004, poslední aktualizace 15.7.2005 [cit. 2009-11-12]. Dostupné z . [43] Ministerstvo financí SR. Konvergenčný program Slovenska pre roky 2004-2010 [online]. c2004 [cit. 2009-12-18]. Dostupné z . [44] Ministerstvo financí SR. Makroekonomické indikátory [online]. c2009, poslední aktualizace 18. 12. 2009 [cit. 2010-05-14]. Dostupné z . [45] Ministerstvo financí SR. Podklad k Daňovej reforme [online]. c2004, poslední aktualizace 14.7.2005 [cit. 2009-11-12]. Dostupné z . [46] Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny SR. Národný akčný plán sociálnej inzlúzie 2004-2006 (NAP/inzlúzie) [online]. c2004 [cit. 2010-01-17]. Dostupné z . [47] Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny SR. Národná správa o stratégiách sociálnej ochrany a sociálnej inklúzie pre roky 2006-2008 [online]. c2006 [cit. 2009-1215]. Dostupné z . [48] Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny SR. Národná správa o stratégiách sociálnej ochrany a sociálnej inklúzie pre roky 2008-2010 [online]. c2008 [cit. 2009-1215]. Dostupné z . [49] Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny SR. Sociálne zabezpečenie vSR [online]. c2010 [cit. 2010-04-20]. Dostupné z . [50] Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny SR. Ţivotné minimum [online]. c2009 [cit. 2010-05-10]. Dostupné z . [51] MOORE, David. Slovakia’s 2004 Tax and Welfare Reforms [online]. IMF, July 2005 [cit. 2010-04-15]. Working Paper No. 05/133. Dostupné z .

91

[52] PÁLENÍK, Viliam. Ekonómia trhu práce a jej implikacie pre Slovensko (zborník príspevkov z vedeckej konferencie) [online]. Inštitút zamestnanosti. c2009 [cit. 2010-0116]. Dostupné z . [53] PAVEL, Jan – VÍTEK, Leoš. Mezní efektivní daňové sazby zaměstnanců na českém a slovenském pracovním trhu v období transformace. Politická ekonomie, č. 4/2005, s. 477-494. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze. [54] RIEVAJOVÁ, Eva. Ekonómia trhu práce a jej implikacie pre Slovensko (zborník príspevkov z vedeckej konferencie) [online]. Inštitút zamestnanosti. c2009 [cit. 2010-0116]. Dostupné z . [55] Štatistický úrad SR. Revidované údaje HDP za roky 1995 - 2007 a predbeţné údaje za rok 2008 v stálych cenách r. 2000 a běţných cenách (v mil. EUR) [online]. c2010 [cit. 2010-05-02]. Dostupné z . [56] Úřad vlády SR. Programové vyhlásenie vlády Slovenskej republiky (od 16. 10. 2002 do 04. 07. 2006) [online]. c2002 [cit. 2009-11-12]. Dostupné z . [57] VAŇO, Boris a kol. Populační vývoj v Slovenskej republike [online]. Bratislava: INFOSTAT, november 2005 [cit. 2010-19-04]. Dostupné z .

ONLINE DATABÁZE [58] JASPIweb [online databáze]. Zákon č. 366/1999, Z.z., o daniach z príjmov, v znení neskorších predpisov (stav k 31. prosinci 2003). Ministerstvo spravodlivosti SR [cit. 2010-04-20]. Dostupné z . [59] JASPIweb [online databáze]. Zákon č. 585/2003, Z.z., o dani z príjmov (různá znění od 1. ledna 2004 do 1. ledna 2011). Ministerstvo spravodlivosti SR [cit. 2010-04-20]. Dostupné z . [60] JASPIweb [online databáze]. Zákon č. 585/2003, Z.z., o dani z príjmov (stav k 1. lednu 2004). Ministerstvo spravodlivosti SR [cit. 2010-04-20]. Dostupné z . [61] JASPIweb [online databáze]. Zákon č. 650/2004, Z.z., o doplnkovom dôchodkovom sporení a o zmene a doplnení niektorých zákonov (stav k 1. lednu 2005). Ministerstvo spravodlivosti SR [cit. 2010-04-20]. Dostupné z . [62] JASPIweb [online databáze]. Zákon č. 123/1996, Z.z., o doplnkovom dôchodkovom poistení zamestnancov a o zmene a doplnení niektorých zákonov (stav k 1. lednu 2004). Ministerstvo spravodlivosti SR [cit. 2010-04-20]. Dostupné z . [63] JASPIweb [online databáze]. Zákon 599/2003 Z.z., o pomoci v hmotnej núdzi a o zmene a doplnení niektorých zákonov, v znení neskorších predpisov (stav k 1. lednu 2004). Ministerstvo spravodlivosti SR [cit. 2010-05-19]. Dostupné z . [64] JASPIweb [online databáze]. Zákon č. 281/2002 Z.z., o prídavku na dieťa a o príspevku k prídavku na dieťa, v znení neskorších predpisov (stav k 31. prosinci 2003). Ministerstvo spravodlivosti SR [cit. 2010-05-16]. Dostupné z .

92

[65] JASPIweb [online databáze]. Zákon č. 600/2003 Z.z., o prídavku na dieťa a o zmene a doplnení zákona č. 461/2003 Z.z. o sociálnom poistení, v znení neskorších predpisov (stav k 1. lednu 2004 a 2008). Ministerstvo spravodlivosti SR [cit. 2010-05-16]. Dostupné z . [66] JASPIweb [online databáze]. Zákon 195/1998 Z.z., o sociálnej pomoci, v znení neskorších predpisov (stav k 1. lednu 2004). Ministerstvo spravodlivosti SR [cit. 201005-19]. Dostupné z . [67] JASPIweb [online databáze]. Zákon č. 461/2003, Z.z., o sociálnom poistení (stav k 1. lednu 2004). Ministerstvo spravodlivosti SR [cit. 2010-04-25]. Dostupné z . [68] JASPIweb [online databáze]. Zákon č. 387/1996, Z.z., o zamestnanosti, v znení neskorších predpisov (stav k 31. lednu 2004). Ministerstvo spravodlivosti SR [cit. 201004-20]. Dostupné z . [69] JASPIweb [online databáze]. Zákon č. 5/2004, Z.z., o zamestnanosti, v znení neskorších predpisov (stav k 1. březnu 2010). Ministerstvo spravodlivosti SR [cit. 2010-04-20]. Dostupné z . [70] JASPIweb [online databáze]. Zákon č. 125/1998, Z.z., o ţivotnom minime a o ustanovení súm na účely štátnych sociálnych dávok, v znení neskorších predpisov (stav k 31. prosinci 2003). Ministerstvo spravodlivosti SR [cit. 2010-05-18]. Dostupné z . [71] JASPIweb [online databáze]. Zákon č. 601/2003, Z.z., o ţivotnom minime a o zmene a doplnení niektorých zákonov, v znení neskorších predpisov (stav k 1. lednu 2004). Ministerstvo spravodlivosti SR [cit. 2010-05-18]. Dostupné z . [72] RegDat [online databáze]. Makroekonomické statistiky: Regionálne účty – Regionálny hrubý domáci produkt (v beţných cenách) podľa typ ukazovateľa, územie a rok (19952007). Štatistický úrad SR [cit. 2010-04-15]. Dostupné z . [73] RegDat [online databáze]. Makroekonomické statistiky: Regionálne účty – Regionálny hrubý domáci produkt na obyvateľa (v beţných cenách) podľa typ ukazovateľa, územie a rok (1995-2007). Štatistický úrad SR [cit. 2010-04-15]. Dostupné z . [74] RegDat [online databáze]. Makroekonomické štatistiky: Regionálne účty – Regionálna zamestnanosť a zamestnanci podľa: územie, OKEČ odvetvia pre HDP2, typ ukazovateľa a rok (1995-2007). Štatistický úrad SR [cit. 2010-03-06]. Dostupné z . [75] RegDat [online databáze]. Makroekonomické štatistiky: Regionálne účty – Regionálna zamestnanosť a zamestnanci podľa: územie, OKEČ odvetvia pre HDP2, typ ukazovateľa a rok (1995-2007). Štatistický úrad SR [cit. 2010-03-06]. Dostupné z . [76] RegDat [online databáze]. Trh práce – VZPS-Výberové zisťovanie pracovných síl – Bilancia ekonomickej aktivity obyvateľstva podľa pohlavie, územie, typ ukazovateľa a rok (2000-2008). Štatistický úrad SR [cit. 2010-03-08]. Dostupné z . [77] SLOVSTAT [online databáze]. Demografia a sociálne štatistiky: 1. Demografická štatistika – Štruktúra obyvateľstva podľa veku – Vekové zloţenie obyvateľstva SR podľa pohlavia a veku (1945-2008). Štatistický úrad SR [cit. 2010-02-19]. Dostupné z
93

[78]

[79]

[80]

[81]

[82]

[83]

[84]

//www.statistics.sk/pls/elisw/MetaInfo.explorer?obj=30&cmd=go&s=1002&sso=2& so=7>. SLOVSTAT [online databáze]. Demografia a sociálne štatistiky: 2. Trh práce – Ekonomická aktivita obyvatelstva – Ekonomická aktivita obyvateľstva podľa pohlavia v tis. osobách, miera aktivity v % (1994-2008). Štatistický úrad SR [cit. 2010-02-19]. Dostupné z . SLOVSTAT [online databáze]. Demografia a sociálne štatistiky: 2. Trh práce – Nezamestnanosť – Miera nezamestnanosti podľa vekových skupín a pohlavia v % (1994-2008). Štatistický úrad SR [cit. 2010-03-07]. Dostupné z . SLOVSTAT [online databáze]. Demografia a sociálne štatistiky: 2. Trh práce – Nezamestnanosť – Miera nezamestnanosti podľa vzdelania a pohlavia v % (1994-2008). Štatistický úrad SR [cit. 2010-03-07]. Dostupné z . SLOVSTAT [online databáze]. Demografia a sociálne štatistiky – 2. Trh práce – Zamestnanosť (pracujúci, zamestnanci) – Miera zamestnanosti podľa vekových skupín a pohlavia v % (1994-2008). Štatistický úrad SR [cit. 2010-02-19]. Dostupné z . SLOVSTAT [online databáze]. Demografia a sociálne štatistiky: 2. Trh práce – Nezamestnanosť – Nezamestnaní podľa dĺţky trvania nezamestnanosti a pohlavia v tis. osobách (1994-2008). Štatistický úrad SR [cit. 2010-02-19]. Dostupné z . SLOVSTAT [online databáze]. Demografia a sociálne štatistiky: 2. Trh práce – Nezamestnanosť – Nezamestnaní podľa vekových skupín a pohlavia v tis. osobách (1994-2008). Štatistický úrad SR [cit. 2010-02-19]. Dostupné z . SLOVSTAT [online databáze]. Demografia a sociálne štatistiky: 2. Trh práce – Nezamestnanosť – Nezamestnaní podľa vzdelania a pohlavia v tis. osobách (19942008). Štatistický úrad SR [cit. 2010-03-07]. Dostupné z .

94

Seznam tabulek TABULKA 1-1: PODÍL ZÁKLADNÍCH DANÍ NA DAŇOVÝCH PŘÍJMECH V OECD; V % ................................................ 15 TABULKA 2-1: HDP PODLE KRAJŮ VČETNĚ PODÍLU NA OBYV. (1995-2007); V MIL. EUR (S.C.) ............................. 32 TABULKA 2-2: ZAMĚSTNANOST NA SLOVENSKU (VZPS, 1995-2003); ABSOLUTNĚ ............................................... 33 TABULKA 2-3: MÍRA ZAMĚSTNANOSTI – VĚK. SKUPINA „55Ţ A 60M A VÍCE LET“ (VZPS, 1994-2003); % ............. 35 TABULKA 2-4: MÍRA ZAMĚSTNANOSTI – VĚKOVÁ SKUPINA 15+ (VZPS, 1994-2003); V % .................................... 36 TABULKA 2-5: POČET NEZAMĚSTNANÝCH CELKEM A PODLE POHLAVÍ (VZPS, 1994-2003); V TIS. ........................ 39 TABULKA 2-6: NEZAMĚSTNANOST PODLE DÉLKY TRVÁNÍ – DO 1 ROKU (VZPS, 1994-2003); V TIS. ...................... 42 TABULKA 2-7: NEZAMĚSTNANOST PODLE DÉLKY TRVÁNÍ – NAD 1 ROK (VZPS, 1994-2003); V TIS./V % ............... 43 TABULKA 2-8: MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI PODLE DÉLKY TRVÁNÍ – DO 1 ROKU (VZPS, 1994-2003); V % .............. 46 TABULKA 3-1: ROČNÍ NEZDANITELNÉ ČÁSTI ZÁKLADU DANĚ - ROK 2003 A 2004; V SK......................................... 58 TABULKA 3-2: DAŇOVÁ PÁSMA A MEZNÍ SAZBY DANĚ Z PŘÍJMŮ (FO) ................................................................... 60 TABULKA 3-3: NOMINÁLNÍ SAZBY DANĚ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB (ROK 2003) .................................................. 60 TABULKA 3-4: VĚCNÝ ROZSAH SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ OD ROKU 2004 .................................................................. 64 TABULKA 3-5: SAZBY ODVODŮ NA SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ (K 1. LEDNU 2004) ........................................................... 64 TABULKA 3-6: VÝŠE PŘÍSPĚVKU K PŘÍDAVKU NA DÍTĚ (K 31. 12. 2003); V SK/MĚSÍC ............................................ 66 TABULKA 3-7: VÝŠE DÁVKY V HMOTNÉ NOUZI (K 1. L. 2004); V SK/MĚSÍC ............................................................ 68 TABULKA 3-8: OČEKÁVANÉ DOPADY DAŇOVÉ REFORMY V ROCE 2004; V MIL. SK ................................................ 70 TABULKA 3-9: VYBRANÉ DAŇOVÉ PŘÍJMY A PODÍLY NA CELK. PŘÍJMECH (2003-2008); MIL. SK / %...................... 71 TABULKA 3-10: IMPLICITNÍ DAŇOVÁ SAZBA Z PRÁCE - SR, ČR A EU-27 (2003-2007); V % .................................. 71 TABULKA 3-11: RŮST REÁLNÉHO HDP (2004-2008); V % ..................................................................................... 73 TABULKA 3-12: HDP PODLE KRAJŮ - ABSOLUTNĚ A PODÍL NA OBYV. (2004-2007); V MIL. EUR (S.C.) .................. 74 TABULKA 3-13: ZAMĚSTNANOST NA SLOVENSKU (VZPS, 2004-2007); ABS. ......................................................... 74 TABULKA 3-14: MÍRA ZAMĚSTNANOSTI – VĚK. SKUPINA 15+ (VZPS, 2004-2008); V % ........................................ 76 TABULKA 3-15: POČET NEZAMĚSTNANÝCH CELKEM A DLE POHLAVÍ (VZPS, 2004-08); V TIS. .............................. 77 TABULKA 3-16: POČET NEZAMĚSTNANÝCH PODLE VĚK. SKUPIN (VZPS, 2004-2008); V TIS. ................................. 77 TABULKA 3-17: NEZAMĚSTNANOST PODLE DÉLKY TRVÁNÍ – DO 1 ROKU (VZPS, 2004-2008); V TIS. / V % ........... 78 TABULKA 3-18: NEZAMĚSTNANOST PODLE DÉLKY TRVÁNÍ – NAD 1 ROK (VZPS, 2004-2008); V TIS./V % ............. 79 TABULKA 3-19: MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI CELKEM A PODLE POHLAVÍ (VZPS, 2004-2008); V % .......................... 80 TABULKA 3-20: MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI PODLE VĚKOVÝCH SKUPIN (VZPS, 2004-2008); V %........................... 80 TABULKA 3-21: MÍRA DLOUHODOBÉ NEZAM. NAD 1 ROK - ČR A EU-27 (2004-08); % .......................................... 82

95

Seznam grafů GRAF 2-1: MÍRA EKONOMICKÉ AKTIVITY – CELKEM A PODLE POHLAVÍ (VZPS, 1994-2003); V % (V TIS.) ............. 30 GRAF 2-2: VÝVOJ HDP (BĚŢNÉ CENY, STÁLÉ CENY) NA SLOVENSKU (1996-2003); V MIL EUR............................. 31 GRAF 2-3: MÍRA ZAMĚSTNANOSTI PRODUKTIVNÍ POPULACE (VZPS, 1994-2003); V %.......................................... 35 GRAF 2-4: POČET NEZAMĚSTNANÝCH PODLE VĚKOVÝCH SKUPIN (VZPS, 1994-2003); V TIS................................. 40 GRAF 2-5: MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI CELKEM A PODLE POHLAVÍ (VZPS, 1994-2003); V % .................................. 44 GRAF 2-6: MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI PODLE VĚKOVÝCH SKUPIN (VZPS, 1994-2003); V % ................................... 45 GRAF 2-7: MÍRA DLOUHODOBÉ NEZAMĚSTNANOSTI – NAD 1 ROK (VZPS, 1994-2003); V %.................................. 47 GRAF 3-1: MÍRA ZAMĚSTNANOSTI PRODUKTIVNÍ POPULACE (VZPS, 2004-2008); V %.......................................... 76 GRAF 3-2: MÍRA DLOUHODOBÉ NEZAMĚSTNANOSTI (VZPS, 2004-2008); V % ...................................................... 81

96

Seznam zkratek b. c. ..................... běţné ceny ČR ...................... Česká republika EC ...................... Evropská komise (European Commission) EES .................... Evropská strategie zaměstnanosti (European Employment Strategy) HMU .................. Hospodářská a měnová unie ILO ..................... Mezinárodní organizace práce (International Labour Organization) ITR ..................... implicitní sazba daně z práce (implicit tax rate on labour) MF ČR ............... Ministerstvo financí ČR MF SR ................ Ministerstvo financí SR MPSV................. Ministerstvo práce a sociálních věcí (ČR) MPSVR .............. Ministerstvo práce, sociálních věcí a rodiny (SR) OSVČ ................. osoba samostatně výdělečně činná PZI ..................... přímé zahraniční investice s. c. .................... stálé ceny SR....................... Slovenská republika SÚ ...................... Statistický úřad Slovenské republiky ÚPSVR............... Ústředí práce, sociálních věcí a rodiny

97

Zkratky členských zemí EU BE ...................... Belgie BG ...................... Bulharsko CZ ...................... Česká republika DK ...................... Dánsko DE ...................... Německo EE....................... Estonsko IE ........................ Irsko EL....................... Řecko ES ....................... Španělsko FR....................... Francie IT ........................ Itálie CY ...................... Kypr LV ...................... Litva LT....................... Lotyšsko LU ...................... Lucembursko HU ...................... Maďarsko MT ..................... Malta NL ...................... Nizozemí AT ...................... Rakousko PL ....................... Polsko PT ....................... Portugalsko RO ...................... Rumunsko SI ........................ Slovinsko SK ...................... Slovensko FI ........................ Finsko SE ....................... Švédsko UK ...................... Velká Británie

EU-10 ................. Evropská unie – 10 členských států, které vstoupily do EU 1. května 2004 (CZ, EE, CY, LV, LT, HU, MT, PL, SI, SK) EU-15 ................. Evropská unie – 15 členských států (před 1. květnem 2004) EU-25 ................. Evropská unie – 25 členských států (před 1. lednem 2007) EU-27 ................. Evropská unie – 27 členských států (od 1. ledna 2007)

98

Seznam příloh TAB. (PŘÍLOHA 1) 1: SLOŢENÁ DAŇOVÁ KVÓTA V ZEMÍCH EU (1995-2006); V % ................................................ 100 TAB. (PŘÍLOHA 2) 2: JEDNODUCHÁ DAŇOVÁ KVÓTA V ZEMÍCH EU (1995-2006); V % ......................................... 101 TAB. (PŘÍLOHA 3) 3: IMPLICITNÍ DAŇOVÉ SAZBY Z PRÁCE V EU-27; V % ............................................................. 102 TAB. (PŘÍLOHA 4) 4: OBYVATELSTVO SR PODLE (VYBRANÝCH) VĚKOVÝCH SKUPIN (1990-2003); V TIS. / V % ... 103 TAB. (PŘÍLOHA 4) 5: EKONOMICKY AKTIVNÍ OBYVATELSTVO A MÍRA EAO (VZPS, 1994-2008); V TIS. / V % ..... 103 TAB. (PŘÍLOHA 5) 6: REGIONÁLNÍ HDP A PODÍL NA HDP SLOVENSKA (1995-2007); V MIL. EUR (S.C.) / V % ..... 104 TAB. (PŘÍLOHA 6) 7: ZAMĚSTNANOST PODLE ODVĚTVÍ (VZPS, 1995-2007); V TIS. / V %..................................... 105 TAB. (PŘÍLOHA 7) 8: ZAMĚSTNANOST PODLE KRAJŮ - ZAMĚSTNANCI (1995-2007); ABSOLUTNĚ.......................... 106 TAB. (PŘÍLOHA 7) 9: MÍRA ZAMĚSTNANOSTI (15-65 LET) PODLE KRAJŮ (VZPS, 2000-2008); V %....................... 106 TAB. (PŘÍLOHA 8) 10: NEZAMĚSTNANOST PODLE VZDĚLÁNÍ (VZPS, 1994-2008), V TIS. ..................................... 107 TAB. (PŘÍLOHA 8) 11: MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI PODLE VZDĚLÁNÍ (VZPS, 1994-2008); V % .............................. 107 TAB. (PŘÍLOHA 10) 12: DLOUHODOBÁ NEZAM. NAD 1 ROK PODLE POHLAVÍ (VZPS, 1994-2008); V TIS. / V % ..... 109 TAB. (PŘÍLOHA 10) 13: MÍRA DLOUHODOBÉ NEZAMĚSTNANOSTI PODLE POHLAVÍ (VZPS, 1994-2008); V % ....... 109 TAB. (PŘÍLOHA 12) 14: NEZDANITELNÉ ČÁSTI ZÁKLADU DANĚ (2004-2006); V SK/ROK ...................................... 111 TAB. (PŘÍLOHA 12) 15: NEZDANITELNÉ ČÁSTI ZÁKLADU DANĚ (2007-2008); V SK/ROK ...................................... 111 TAB. (PŘÍLOHA 12) 16: VÝVOJ ŢIVOTNÍHO MINIMA (2001-2008); V SK/MĚSÍC ..................................................... 111 GRAF (PŘÍLOHA 9) 1: DLOUHODOBÁ NEZAMĚSTNANOST NAD 1 ROK (VZPS, 1994-2008); V TIS. ......................... 108 GRAF (PŘÍLOHA 11) 2: MÍRA DLOUHODOBÉ NEZAMĚSTNANOSTI (VZPS, 1994-2008); V %.................................. 110

99

Přílohy Příloha 1 Tab. (příloha 1) 1: Sloţená daňová kvóta v zemích EU (1995-2006); v % 1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

95-061)

pozice2)

BE

43,8

44,4

44,9

45,5

45,5

45,2

45,2

45,3

44,9

45,0

44,9

44,6

0,8

3

BG

-

-

-

-

-

32,6

31,4

30,0

32,6

33,9

34,1

34,4

-

18

CZ

36,2

34,7

35,0

33,3

34,0

33,8

34,0

34,8

35,7

37,4

37,1

36,2

0,1

15

DK

48,8

49,2

48,9

49,3

50,1

49,4

48,4

47,8

48,0

49,0

50,7

49,1

1

1

DE

39,8

40,7

40,7

40,9

41,7

41,9

40,0

39,5

39,6

38,8

38,7

39,3

- 0,5

9

EE

37,8

35,1

35,2

34,7

33,9

31,3

30,5

31,1

30,9

30,9

30,6

31,0

- 6,7

23

IE

33,1

33,1

32,4

31,7

31,8

31,7

29,8

28,5

29,0

30,4

30,8

32,6

- 0,5

21

EL

29,1

29,4

30,6

32,5

33,3

34,6

33,0

33,4

32,3

31,3

31,3

31,4

2,2

22

ES

32,7

33,1

33,2

33,0

33,6

33,9

33,5

33,9

33,9

34,5

35,6

36,5

3,8

14

FR

42,7

43,9

44,1

44,0

44,9

44,1

43,8

43,1

42,9

43,2

43,8

44,2

1,5

4

IT

40,1

41,8

43,7

42,5

42,5

41,8

41,5

40,9

41,3

40,6

40,6

42,3

2,2

6

CY

26,7

26,4

25,8

27,7

28,0

30,0

30,9

31,2

33,0

33,4

35,5

36,6

9,9

13

LV

33,2

30,8

32,1

33,7

32,0

29,5

28,5

28,2

28,5

28,5

29,0

30,1

- 3,0

24

LT

28,5

27,9

31,0

32,0

31,8

30,2

28,7

28,4

28,2

28,3

28,8

29,7

1,2

25

LU

37,1

37,6

39,3

39,4

38,3

39,1

39,8

39,3

38,3

37,3

37,8

35,6

- 1,5

17

HU

41,6

40,6

39,0

39,0

39,1

38,5

38,3

37,9

37,6

37,6

37,4

37,2

- 4,4

12

MT

26,8

25,4

27,5

25,6

27,3

28,2

30,4

31,5

31,4

33,1

33,7

33,8

7,0

20

NL

40,2

402

39,7

39,4

40,4

39,9

38,3

37,7

37,4

37,5

37,9

39,5

- 0,7

8

AT

41,3

42,6

44,0

44,0

43,7

42,8

44,7

43,7

43,1

42,8

42,0

41,8

0,5

7

PL

37,1

37,2

36,5

35,4

34,9

32,6

32,2

32,7

32,2

31,5

32,8

33,8

- 3,3

19

PT

31,9

32,8

32,9

33,1

34,1

34,3

33,9

34,7

34,8

34,1

35,1

35,9

4,0

16

RO

-

-

-

-

-

-

27,8

28,1

27,7

27,4

27,9

28,6

-

27

SI

40,2

39,1

38,0

38,8

39,2

38,0

38,2

38,6

38,8

38,9

39,3

39,1

- 1,1

10

SK

40,2

39,4

37,2

36,6

35,3

34,0

33,0

33,1

33,1

31,6

31,5

29,3

- 10,9

26

FI

45,7

47,0

46,3

46,1

45,8

47,2

44,6

44,6

44,0

43,4

44,0

43,5

- 2,3

5

SE

47,9

50,3

50,8

51,5

51,8

51,8

49,9

47,9

48,3

48,7

49,5

48,9

1,0

2

UK

35,1

35,0

35,5

36,5

36,9

37,4

37,1

35,6

35,3

35,7

36,4

37,4

2,2

11

v. pr.

39,6

40,3

40,5

40,5

41,0

40,7

39,8

39,2

39,1

39,0

39,3

39,9

0,4

-

a. pr.

37,5

37,5

37,8

37,8

38,0

37,4

36,6

36,4

36,4

36,5

36,9

37,1

- 0,4

-

EU-27

1)

v procentních bodech, 2) podle údajů roku 2006 Zkratky: v.pr. – váţený průměr, a.pr. – aritmetický průměr

Pramen: Eurostat. Taxation trends in the European Union [online]. c2008. příloha A. s. 233.

Příloha 2 Tab. (příloha 2) 2: Jednoduchá daňová kvóta v zemích EU (1995-2006); v % 1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

95-061)

pozice2)

BE

29,5

30,1

30,7

31,3

31,3

31,3

31,0

30,9

30,6

31,0

31,2

31,0

1,3

4

BG

-

-

-

-

-

21,6

21,4

20,5

22,0

23,4

23,8

25,6

-

13

CZ

21,8

20,5

20,4

19,3

20,0

19,6

19,8

19,9

20,7

21,4

21,0

20,0

- 1,8

25

DK

47,7

48,4

47,9

48,3

48,5

47,6

46,7

46,6

46,8

47,8

49,6

48,1

0,4

1

DE

22,9

23,3

23,0

23,5

24,5

25,0

23,3

22,8

22,8

22,2

22,4

23,3

0,4

19

EE

24,7

23,2

23,8

23,2

21,8

20,3

19,7

20,1

20,2

20,4

20,3

20,8

- 3,9

23

IE

28,1

28,5

28,1

27,6

27,5

27,2

25,2

24,1

24,6

25,7

26,1

27,7

- 0,4

9

EL

19,8

19,8

20,6

22,2

23,1

24,1

22,5

21,9

20,5

20,1

20,3

20,3

0,5

24

ES

20,9

21,1

21,2

21,1

21,7

21,9

21,3

21,8

21,7

22,3

23,5

24,3

3,4

18

FR

24,2

25,3

26,0

27,9

28,6

28,0

27,7

27,0

26,5

27,0

27,5

27,8

3,6

8

IT

27,4

27,6

29,2

30,3

30,3

29,7

29,5

28,8

29,0

28,3

28,0

29,6

2,1

6

CY

20,2

19,5

18,8

20,8

21,4

23,4

24,1

24,5

26,0

25,7

27,3

28,7

8,6

7

LV

21,2

20,0

21,4

23,0

21,3

19,6

19,3

18,9

19,6

19,8

20,6

21,5

0,3

21

LT

21,1

20,0

22,5

22,9

22,6

20,8

19,7

19,8

19,7

19,9

20,5

21,2

0,1

22

LU

27,3

27,7

29,3

29,2

28,2

29,1

28,8

28,4

27,5

26,6

27,2

25,7

- 1,6

12

HU

26,7

26,5

24,7

24,9

25,9

25,7

25,4

25,1

25,1

25,3

24,9

24,7

- 2,0

16

MT

20,6

19,1

20,7

19,4

21,2

21,8

23,4

25,0

24,9

26,6

26,9

27,6

6,9

10

NL

24,3

25,0

24,6

24,5

24,8

24,5

24,7

24,5

23,6

23,6

24,8

25,3

1,0

14

AT

26,5

27,8

29,0

29,1

28,8

28,2

30,1

29,2

28,6

28,3

27,5

27,4

0,9

11

PL

25,8

25,6

24,7

23,7

21,2

19,6

18,8

19,8

19,4

19,1

20,5

21,6

- 4,1

20

PT

22,3

23,1

23,0

23,2

24,0

24,0

23,4

23,9

23,8

23,0

23,8

24,5

2,2

17

RO

-

-

-

-

-

-

17,5

17,3

18,2

18,1

18,2

18,8

-

26

SI

22,9

23,7

23,4

24,1

24,7

23,5

23,5

24,1

24,3

24,4

24,8

4,8

1,9

15

SK

25,2

23,4

22,2

21,7

21,2

19,8

18,7

18,5

19,3

18,6

18,8

17,6

- 7,6

27

FI

31,6

33,4

33,5

33,5

33,2

35,3

32,6

32,7

32,2

31,8

32,0

31,4

- 0,3

3

SE

35,6

37,1

37,8

38,5

40,3

38,5

36,1

34,5

35,2

35,9

36,7

36,8

1,2

2

UK

29,0

28,9

29,3

30,3

30,6

31,1

30,9

29,6

28,9

29,0

29,8

30,6

1,6

5

v. pr.

25,7

26,2

26,7

27,5

28,0

27,9

27,1

26,6

26,3

26,3

26,7

27,3

1,6

-

a. pr.

25,9

25,9

26,2

26,5

26,7

26,2

25,4

25,2

25,3

25,4

25,9

26,2

0,3

-

EU-27

1)

v procentních bodech, 2) podle údajů roku 2006 Zkratky: v. pr. – váţený průměr, a. pr. – aritmetický průměr

Pramen: Eurostat. Taxation trends in the European Union [online]. c2008. příloha A. s. 234.

Příloha 3 Tab. (příloha 3) 3: Implicitní daňové sazby z práce v EU-27; v % 1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

95 - 2007

03 - 2007

BE

43,8

43,4

43,9

44,3

43,6

43,9

43,5

43,6

43,4

44,0

43,8

42,7

42,3

-1,5

-1,1

BG

-

-

-

-

35,9

38,7

34,3

32,9

35,5

36,3

34,7

30,6

29,9

-

-5,6

CZ

40,5

39,5

40,3

40,7

40,5

40,7

40,3

41,2

41,4

41,8

41,7

41,1

41,4

0,9

0

DK

40,2

40,2

40,7

38,9

40,2

41,0

40,8

38,8

38,1

37,5

37,1

37,1

37,0

-3,2

-1,1

DE

39,4

39,6

40,6

40,6

40,4

40,7

40,5

40,4

40,4

39,2

38,8

39,0

39,0

-0,5

-1,4

EE

38,6

37,8

37,6

38,9

39,3

37,8

37,3

37,8

36,9

36,1

34,1

33,9

33,8

-4,8

-3,1

IE

29,7

29,3

29,5

28,6

28,7

28,5

27,4

26,0

25,0

26,3

25,4

25,4

25,7

-4,0

0,7

EL

-

-

-

-

-

34,5

34,6

34,4

35,6

33,7

34,2

35,1

35,5

-

-1,1

ES

29,0

29,5

28,7

28,6

28,3

28,7

29,5

29,8

29,9

29,9

30,3

30,8

31,6

2,6

1,7

FR

41,2

41,5

41,8

42,3

42,6

42,1

41,7

41,2

41,5

41,4

41,9

41,9

41,3

0,1

-0,2

IT

38,0

41,8

43,4

44,8

44,2

43,7

43,6

43,5

43,4

43,1

42,9

42,5

44,0

6,0

0,6

CY

22,1

21,3

21,5

22,5

21,8

21,5

22,8

22,2

22,7

22,7

24,5

24,1

24,0

1,8

1,3

LV

39,2

34,6

36,1

37,2

36,9

36,7

36,5

37,8

36,6

36,7

33,2

33,1

31,0

-8,2

-5,7

LT

34,5

35,0

38,4

38,3

38,7

41,2

40,2

38,1

36,9

36,0

34,9

33,6

32,3

-2,2

-4,6

LU

29,3

29,6

29,3

28,8

29,6

29,9

29,6

28,3

29,3

29,5

30,4

30,7

31,2

2,0

2,2

HU

42,6

43,0

43,7

42,8

42,6

41,4

40,9

41,2

39,3

38,3

38,4

38,8

41,2

-1,4

1,9

MT

19,0

17,8

19,9

18,2

19,2

20,6

21,4

20,8

20,4

21,0

21,3

21,3

20,1

1,1

-0,3

NL

34,6

33,6

32,8

33,2

34,1

34,5

30,6

30,9

31,5

31,4

31,6

34,6

34,3

-0,4

-2,8

AT

38,5

39,4

40,7

40,3

40,5

40,1

40,6

40,8

40,8

41,0

40,8

40,8

41,0

2,5

0,2

PL

36,8

36,3

35,9

35,6

35,8

33,6

33,2

32,4

32,7

32,7

33,1

34,2

35,0

-1,9

2,3

PT

26,5

26,4

26,3

26,2

26,6

27,0

27,4

27,6

27,8

27,9

28,1

28,6

30,0

3,5

2,2

RO

-

-

-

-

37,6

32,2

31,8

31,1

29,5

28,9

28,0

30,4

30,1

-

0,6

SI

38,5

36,8

37,0

37,5

37,8

37,7

37,5

37,6

37,7

37,5

37,6

37,4

36,9

-1,6

-0,8

SK

38,5

39,4

38,3

38,0

37,4

36,3

37,1

36,7

36,1

34,5

32,9

30,5

30,9

-7,6

-5,2

FI

44,3

45,3

43,6

43,8

43,3

44,1

44,1

43,8

42,5

41,5

41,5

41,6

41,4

-2,9

-1,1

SE

46,8

48,0

48,4

49,4

48,5

47,2

46,2

44,8

44,7

44,7

45,0

44,5

43,1

-3,7

-1,6

UK

25,7

24,8

24,4

25,0

25,1

25,3

25,0

24,1

24,3

24,8

25,5

25,8

26,1

0,3

1,8

-

-

-

-

37,5

37,2

36,8

36,4

36,5

36,2

36,2

36,4

36,5

-

0

EU-27 *

* váţený průměr

Pramen: Ministerstvo financí SR, Daňové indikátory (implicitné daňové sadzby v EU) [online].

Příloha 4 Tab. (příloha 4) 4: Obyvatelstvo SR podle (vybraných) věkových skupin (1990-2003); v tis. / v % stav k 31.12.

1990

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

celkem

5 310 711

5 295 877

5 314 155

5 336 455

5 356 207

5 367 790

5 378 932

5 387 650

5 393 382

5 398 657

5 402 547

5 378 951

5 379 161

5 380 053

předproduktivní

1 330 509

1 301 474

1 278 904

1 256 032

1 225 988

1 195 288

1 164 897

1 133 950

1 101 841

1 069 374

1 036 425

1 006 970

974 991

944 456

produktivní 1)

3 058 545

3 076 411

3 111 519

3 151 578

3 194 595

3 230 768

3 266 079

3 299 618

3 332 060

3 361 114

3 389 829

3 397 810

3 415 140

3 430 994

921 657

917 992

923 732

928 845

935 624

941 734

947 956

954 082

959 481

968 169

976 293

974 171

989 030

1 004 603

POČET OBYVATEL

postproduktivní 2)

PODÍL NA CELKOVÉ POPULACI (v %)

1)

předproduktivní

25,1

24,6

24,1

23,5

22,9

22,3

21,7

21,0

20,4

19,8

19,2

18,7

18,1

17,6

produktivní 1)

57,6

58,1

58,6

59,1

59,6

60,2

60,7

61,2

61,8

62,3

62,7

63,2

63,5

63,8

postproduktivní 2)

17,4

17,3

17,4

17,4

17,5

17,5

17,6

17,7

17,8

17,9

18,1

18,1

18,4

18,7

produktivní populace (muţi: 15-59, ţeny: 15-54 let);

2)

postproduktivní populace (muţi: 15-59, ţeny: 15-54 let)

Pramen: SLOVSTAT [online databáze]. Demografia a sociálne štatistiky: 1. Demografická štatistika – Štruktúra obyvateľstva podľa veku – Vekové zloţenie obyvateľstva SR podľa pohlavia a veku (1945-2008). Tab. (příloha 4) 5: Ekonomicky aktivní obyvatelstvo a míra EAO (VZPS, 1994-2008); v tis. / v % 1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

celkem

2 443,7

2 470,5

2 509,1

2 521,9

2 544,8

2 573,0

2 608,2

2 652,5

2 628,2

2 634,3

2 658,6

2 645,7

2 654,8

2 649,2

2 691,2

muţi

1 353,9

1 364,7

1 375,3

1 387,4

1 407,0

1 414,4

1 424,2

1 449,2

1 435,1

1 434,0

1 451,1

1 458,8

1 470,6

1 465,1

1 488,3

ţeny

1 089,8

1 105,8

1 133,8

1 134,6

1 137,7

1 158,6

1 184,0

1 203,3

1 193,2

1 200,2

1 207,5

1 186,9

1 184,2

1 184,0

1 202,8

celkem

59,9

59,8

60,1

59,9

59,9

60

60,3

60,7

60,2

60,3

60,2

59,5

59,1

58,8

59,4

muţi

69,1

68,9

68,7

68,6

68,9

68,7

68,6

69,2

68,5

68,4

68,5

68,4

68,2

67,7

68,3

ţeny

51,4

51,5

52,3

51,8

51,5

52

52,6

53

52,6

52,9

52,5

51,3

50,7

50,5

51,1

EAO (v tis.)

MÍRA EAO (v %)

Pramen: SLOVSTAT [online databáze]. Demografia a sociálne štatistiky: 2. Trh práce – Ekonomická aktivita obyvatelstva – Ekonomická aktivita obyvateľstva podľa pohlavia v tis. osobách, miera aktivity v % (1994-2008).

Příloha 5 Tab. (příloha 5) 6: Regionální HDP a podíl na HDP Slovenska (1995-2007); v mil. EUR (s.c.) / v % 1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

REGIONÁLNÍ HDP (s.c., v mil. EUR) Slovenská republika

26 374,54

28 205,04

29 439,88

30 722,49

30 730,27

31 151,80

32 236,95

33 715,55

35 329,11

37 105,93

39 579,14

42 943,94

47 486,36

Bratislavský kraj

6 502,79

6 813,11

7 264,33

7 578,86

7 488,16

7 725,91

7 914,04

8 484,93

8 859,21

9 350,22

10 770,30

11 240,22

12 687,49

Trnavský kraj

2 954,41

3 159,61

3 245,68

3 316,99

3 359,87

3 346,71

3 373,91

3 454,17

3 777,31

4 019,38

4 397,46

5 380,98

5 924,33

Trenčínský krai

2 802,07

3 023,96

3 093,32

3 224,02

3 256,26

3 313,91

3 410,81

3 462,35

3 642,31

3 842,03

3 897,53

4 472,04

4 886,35

Nitranský kraj

3 012,47

3 236,11

3 329,07

3 470,89

3 585,67

3 582,19

3 622,40

3 772,49

4 044,94

4 323,05

4 622,49

4 836,35

5 207,60

Ţilinský kraj

2 728,89

2 951,47

3 097,17

3 242,82

3 223,26

3 275,19

3 430,14

3 547,15

3 640,02

3 870,58

4 200,38

4 482,49

5 125,10

Banskobystrický kraj

2 703,50

2 895,66

3 023,08

3 171,32

3 138,87

3 175,98

3 341,03

3 579,08

3 720,15

3 740,14

3 465,36

3 863,17

4 238,18

Prešovský kraj

2 437,32

2 595,16

2 688,99

2 762,37

2 727,74

2 761,09

2 889,10

3 075,26

3 161,30

3 282,74

3 446,19

3 483,48

3 847,70

Košický kraj

3 233,09

3 529,95

3 698,23

3 955,21

3 950,43

3 970,83

4 255,51

4 340,13

4 483,87

4 677,78

4 779,44

5 185,22

5 569,62

Bratislavský kraj

24,7

24,2

24,7

24,7

24,4

24,8

24,5

25,2

25,1

25,2

27,2

26,2

26,7

Trnavský kraj

11,2

11,2

11,0

10,8

10,9

10,7

10,5

10,2

10,7

10,8

11,1

12,5

12,5

Trenčínský krai

10,6

10,7

10,5

10,5

10,6

10,6

10,6

10,3

10,3

10,4

9,8

10,4

10,3

Nitranský kraj

11,4

11,5

11,3

11,3

11,7

11,5

11,2

11,2

11,4

11,7

11,7

11,3

11,0

Ţilinský kraj

10,3

10,5

10,5

10,6

10,5

10,5

10,6

10,5

10,3

10,4

10,6

10,4

10,8

Banskobystrický kraj

10,3

10,3

10,3

10,3

10,2

10,2

10,4

10,6

10,5

10,1

8,8

9,0

8,9

9,2

9,2

9,1

9,0

8,9

8,9

9,0

9,1

8,9

8,8

8,7

8,1

8,1

12,3

12,5

12,6

12,9

12,9

12,7

13,2

12,9

12,7

12,6

12,1

12,1

11,7

PODÍL NA HDP SLOVENSKA (v %)

Prešovský kraj Košický kraj

Pramen: RegDat [online databáze], Makroekonomické statistiky: Regionálne účty – Regionálny hrubý domáci produkt (v beţných cenách) podľa typ ukazovateľa, územie a rok (1995-2007) a Regionálny hrubý domáci produkt na obyvateľa (v beţných cenách) podľa typ ukazovateľa, územie a rok (1995-2007), přepočet na stálé ceny – autor.

Příloha 6 Tab. (příloha 6) 7: Zaměstnanost podle odvětví (VZPS, 1995-2007); v tis. / v % 1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

POČET ZAMĚSTNANCŮ (v tis.) A-B

188 672

172 380

162 692

148 823

129 211

115 874

110 431

101 901

92 668

93 157

91 404

84 779

79 773

C-E

634 774

648 868

650 264

622 604

596 128

571 558

572 463

563 735

571 636

563 572

557 272

563 791

569 002

F-F

147 525

157 442

155 579

153 820

141 264

133 962

128 569

131 888

141 974

147 203

151 040

158 366

168 655

G-I

441 358

491 462

481 145

495 385

499 843

490 637

508 669

535 658

557 008

545 143

564 674

594 504

606 609

J-K

144 180

158 396

156 148

170 678

170 516

175 202

181 986

178 369

182 039

196 289

213 513

222 411

241 549

L-P

550 685

522 566

523 078

527 564

528 225

537 615

534 395

526 863

515 141

510 354

506 065

507 931

511 381

PODÍL NA CELKOVÉ ZAMĚSTNANOSTI (v %) A-B

9,0

8,0

7,6

7,0

6,3

5,7

5,4

5,0

4,5

4,5

4,4

4,0

3,7

C-E

30,1

30,2

30,5

29,4

28,9

28,2

28,1

27,7

27,7

27,4

26,7

26,4

26,1

F-F

7,0

7,3

7,3

7,3

6,8

6,6

6,3

6,5

6,9

7,2

7,2

7,4

7,7

G-I

20,9

22,8

22,6

23,4

24,2

24,2

25,0

26,3

27,0

26,5

27,1

27,9

27,9

J-K

6,8

7,4

7,3

8,1

8,3

8,7

8,9

8,8

8,8

9,5

10,2

10,4

11,1

L-P

26,1

24,3

24,6

24,9

25,6

26,6

26,2

25,8

25,0

24,8

24,3

23,8

23,5

Legenda: A-B C-E F-F G-I J-K L-P

Zemědělství a lesnictví; rybolov a chov ryb Těţba nerostných surovin; průmyslová výroba; výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Stavebnictví Velkoobchod a maloobchod ; opravy motorových vozidel a spotř. zboţí; hotely a restaurace; doprava, skladování, pošty a telekomunikace Finanční zprostředkování; nemovitosti, pronájem a obchodní činnosti Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení; školství; zdravotnictví a sociální pomoc; ostatní společenské sociální a osobní sluţby; činnosti domácností

Pramen: RegDat [online databáze], Makroekonomické štatistiky: Regionálne účty – Regionálna zamestnanosť a zamestnanci podľa: územie, OKEČ odvetvia pre HDP2, typ ukazovateľa a rok (1995-2007).

Příloha 7 Tab. (příloha 7) 8: Zaměstnanost podle krajů - zaměstnanci (1995-2007); absolutně 1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

1 968 591

2 010 790

1 991 030

1 968 805

1 900 134

1 856 330

1 858 161

1 854 156

1 852 105

1 803 208

1 813 799

1 855 913

1 890 535

Bratislavský kraj

325 609

337 332

333 435

328 122

331 539

337 094

351 843

346 545

342 248

345 283

367 232

364 656

380 863

Trnavský kraj

209 595

201 725

178 803

186 882

182 043

178 691

179 642

186 129

186 634

185 790

185 931

190 676

199 043

Trenčiansky kraj

184 650

213 523

232 013

230 151

213 028

210 671

211 532

214 148

214 615

214 089

212 254

217 653

217 394

Nitriansky kraj

250 559

245 262

242 204

237 945

229 914

220 388

215 670

216 997

215 684

212 963

212 367

219 754

221 086

Ţilinský kraj

236 347

243 285

249 429

245 090

226 456

225 561

219 481

226 140

231 921

213 377

220 310

221 322

239 720

Banskobystrický kraj

240 295

248 222

246 867

235 111

228 969

222 722

219 688

216 335

206 655

194 567

192 163

196 682

198 404

Prešovský kraj

236 420

246 444

233 976

240 771

231 779

221 075

216 228

213 194

218 756

211 924

197 542

211 706

204 844

Košický kraj

285 116

274 997

274 303

264 733

256 406

240 128

244 077

234 668

235 592

225 215

226 000

233 464

229 181

Slovenská republika

Pramen: RegDat [online databáze], Makroekonomické štatistiky: Regionálne účty – Regionálna zamestnanosť a zamestnanci podľa: územie, OKEČ odv. pre HDP2, typ ukazovateľa a rok (1995-2007).

Tab. (příloha 7) 9: Míra zaměstnanosti (15-65 let) podle krajů (VZPS, 2000-2008); v % 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Slovenská republika

56,5

56,5

56,7

57,6

56,9

57,7

59,4

60,7

62,3

Bratislavský kraj

69,7

68,5

67,1

68,2

67,7

69,6

69,8

70,9

72,1

Trnavský kraj

58,1

59,6

60,7

61,9

62,7

64,2

65,2

66,7

68,0

Trenčínský kraj

58,7

59,7

60,7

62,7

62,6

62,7

64,3

63,8

65,0

Nitranský kraj

53,1

52,5

51,0

52,7

55,2

55,9

58,3

61,1

64,1

Ţilinský kraj

56,6

56,2

57,8

57,8

56,5

57,4

59,6

60,4

62,4

Banskobystrický kraj

53,7

54,5

52,6

53,1

51,0

52,8

54,4

54,9

56,4

Prešovský kraj

53,5

53,1

54,6

54,8

52,9

53,7

55,9

58,3

58,2

Košický kraj

50,5

51,0

51,3

52,5

50,3

49,2

51,5

52,8

55,3

Pramen: RegDat [online databáze]. Trh práce – VZPS – Bilancia ekonomickej aktivity obyvateľstva podľa pohlavie, územie, typ ukazovateľa a rok (2000-2008).

Příloha 8 Tab. (příloha 8) 10: Nezaměstnanost podle vzdělání (VZPS, 1994-2008), v tis. 1994

2001

2002

2003

2004

91,3

95,2

79,2

86,2

84,6

88

95

100,8

100,4

106,4

115,5

116

99

85,2

71,6

116,8

117,4

100,3

92,2

111,8

158

195,5

212,4

203,8

182,4

187,8

161,6

133,8

106,4

93,4

3 střední bez maturity

25,4

24

20

20,6

21

24

22,6

14,1

12

12

11,8

8,2

8,9

7,5

4,8

4 učňovské s maturitou

12,1

8,9

8,2

10,9

13

17

23,1

23,8

22,5

19,3

22,9

21,1

17,6

11

11,5

5 úplné střední všeobecné

13,6

13,9

15,9

18,3

19

23,1

24

23

20,1

19,7

15,9

14,5

10,5

10,2

8,6

6 úplné střední odborné

60,4

54,7

51,5

59,1

56,4

93,1

108,8

118,6

114,1

103

106,4

86,7

69,8

55,4

52

-

-

1,2

1,1

0,9

0,6

1,2

1,6

1,2

1,7

2,1

1,9

0,7

1,5

1,2

1 základní 2 učňovské bez maturity

7 vyšší odborné

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2005

2006

2007

2008

8 vysokoškolské (1. stupeň)

-

-

-

-

-

-

0,9

0,8

1,7

1,1

0,5

0,9

0,7

0,8

1,2

9 vysokoškolské (2. stupeň)

11,7

8,2

6,9

8,4

9,2

11,9

13,3

12,4

11,1

13,6

17,8

16,3

11,5

13,3

12,7

-

-

0,1

-

0,2

0,2

0,2

0,2

0,1

-

-

-

-

0,2

0,2

10 vysokoškolské (3. stupeň)

Pramen: SLOVSTAT [online databáze]. Demografia a sociálne štatistiky: 2. Trh práce – Nezamestnanosť – Nezamestnaní podľa vzdelania a pohlavia v tis. osobách (1994-2008). Tab. (příloha 8) 11: Míra nezaměstnanosti podle vzdělání (VZPS, 1994-2008); v % 1994 1 základní

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

27

28,4

25

26,5

28,4

34,2

39,3

42,8

45,6

47,6

51,1

53,1

48

44,6

39,3

2 učňovské bez maturity

14,5

14,2

12,2

11,7

13,2

17,1

20,8

21,6

20,7

19,5

20,5

18,7

15,4

12,3

10,8

3 střední bez maturity

13,7

13,3

11,5

10,7

11,9

18,6

20,3

19,3

19,3

19,1

19,6

12,7

13,7

10,9

7,3

4 učňovské s maturitou

16,9

11,6

9,6

9,6

10,6

13,9

18,9

18,5

17,5

14,4

16,8

15,4

12,7

8,2

8,4

5 úplné střední všeobecné

13,5

13,5

13

14,3

12,8

16

17,4

17,7

17,7

16,8

14,2

12,9

9,5

9,2

7,7

9,3

8,2

7,4

8,5

8,4

12,7

14

14,8

13,9

12,4

12,5

10

8,1

6,3

5,7

7 vyšší odborné

-

-

3,7

5,5

6,1

5,1

7,5

9,5

7,6

8,9

11,1

8,5

3

7,8

5,8

8 vysokoškolské (1. stupeň)

-

-

-

-

-

-

11,2

11,8

19,4

13

5,4

6,8

4,7

3,9

4,7

9 vysokoškolské (2. stupeň)

4,1

3

2,7

3,4

3,6

4,7

5,4

4,6

4,1

4,6

5,6

4,8

3,2

3,8

3,4

-

-

5,1

-

5,6

4,3

3

14,4

3,1

-

-

-

-

3,7

2,1

6 úplné střední odborné

10 vysokoškolské (3. stupeň)

Pramen: SLOVSTAT [online databáze]. Demografia a sociálne štatistiky: 2. Trh práce – Nezamestnanosť – Miera nezamestnanosti podľa vzdelania a pohlavia v % (1994-2008).

Příloha 9 Graf (příloha 9) 1: Dlouhodobá nezaměstnanost nad 1 rok (VZPS, 1994-2008); v tis. více než 1 rok až 2 roky

více než 2 roky

dlouhodobá nezam. (nad 1 rok)

350

300

282.8

291.4

291.2

291.2

280.9

261.6

258.2

250 209.0 195.4

200

181.2

172.3

188.0

213.0

204.1

167.4

160.7

150

146.6

139.2

149.5

144.2

104.4 94.9

100 75.5 63.7

92.4

113.3

135.8

101.7

103.4 90.0

82.1 55.6

169.9

117.4

93.8

77.3 54.2

206.9

190.8

82.2

78.1

56.3

54.1 39.5

50

34.2

0 1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Pramen: SLOVSTAT [online databáze]. Demografia a sociálne štatistiky: 2. Trh práce – Nezamestnanosť – Nezamestnaní podľa dĺţky trvania nezamestnanosti a pohlavia v tis. osobách (1994-2008).

Příloha 10 Tab. (příloha 10) 12: Dlouhodobá nezam. nad 1 rok podle pohlaví (VZPS, 1994-2008); v tis. / v % 1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

MUŢI počet dlouhodobě nezaměstnaných nad 1 rok

(tis.)

73,4

88,1

72,7

73,2

81,3

100,7

141,5

152,7

154,6

148,5

152

153,6

132,6

103,8

81,7

podíl na dlouhodobé nezaměstnanosti nad 1 rok

(%)

52,7

51,1

49,6

49,0

50,6

51,5

54,1

54,0

53,1

52,9

52,2

52,7

51,4

50,2

48,1

podíl na celkové nezaměstnanosti pohlaví

(%)

40,8

51,4

51,7

48,2

48,5

44,4

53,3

54,1

58,6

60,2

60,8

68,7

73,9

72,3

65,6

podíl na celkové nezaměstnanosti

(%)

22,0

27,2

25,6

24,6

25,6

24,2

29,2

30,1

31,8

32,3

31,6

35,9

37,5

35,6

31,7

počet dlouhodobě nezaměstnaných nad 1 rok

(tis.)

65,9

84,1

73,8

76,3

79,4

94,7

120,1

130,2

136,8

132,3

139,1

137,6

125,7

103

88,2

podíl na dlouhodobé nezaměstnanosti nad 1 rok

(%)

47,3

48,8

50,3

51,0

49,4

48,5

45,9

46,0

46,9

47,1

47,8

47,3

48,7

49,8

51,9

podíl na celkové nezaměstnanosti pohlaví

(%)

42,9

55,2

51,4

52,4

53,1

49,8

54,7

57,8

61,3

62,2

60,2

67,5

72,3

69,4

66,4

podíl na celkové nezaměstnanosti

(%)

19,8

26,0

26,0

25,6

25,0

22,7

24,8

25,6

28,1

28,8

28,9

32,2

35,6

35,3

34,3

ŢENY

Pramen: SLOVSTAT [online databáze]. Demografia a sociálne štatistiky: 2. Trh práce – Nezamestnanosť – Nezamestnaní podľa dĺţky trvania nezamestnanosti a pohlavia v tis. osobách (1994-2008). Podíly – vlastní výpočet.

Tab. (příloha 10) 13: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti podle pohlaví (VZPS, 1994-2008); v % 1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

MUŢI více neţ 1 rok aţ 2 roky

(%)

3,0

2,9

2,1

1,9

2,1

3,2

4,8

3,9

3,8

3,4

3,1

2,7

1,7

1,1

0,9

více neţ 2 roky

(%)

2,4

3,6

3,2

3,4

3,7

3,9

5,2

6,6

6,9

7,0

7,3

7,8

7,3

6,0

4,5

dlouhodobá nezaměstnanost (nad 1 rok)

(%)

5,4

6,5

5,3

5,3

5,8

7,1

9,9

10,5

10,8

10,4

10,5

10,5

9,0

7,1

5,5

ŢENY

(%)

více neţ 1 rok aţ 2 roky

(%)

3,2

3,5

2,3

2,6

2,4

3,2

4,2

3,7

4,0

3,5

3,0

3,2

2,5

2,0

1,7

více neţ 2 roky

(%)

2,8

4,2

4,3

4,1

4,6

5,0

5,9

7,1

7,4

7,5

8,5

8,4

8,1

6,7

5,7

dlouhodobá nezaměstnanost (nad 1 rok)

(%)

6,0

7,6

6,5

6,7

7,0

8,2

10,1

10,8

11,5

11,0

11,5

11,6

10,6

8,7

7,3

Pramen: SLOVSTAT [online databáze]. Demografia a sociálne štatistiky: 2. Trh práce – Nezamestnanosť – Nezamestnaní podľa dĺţky trvania nezamestnanosti a pohlavia v tis. osobách (1994-2008). Vlastní výpočet.

Příloha 11 Graf (příloha 11) 2: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti (VZPS, 1994-2008); v % více než 1 rok až 2 roky

více než 2 roky

dlouhodobá nezam. (nad 1 rok)

12%

11.1% 10.7%

10.7%

10%

11.0%

11.0%

10.0% 9.7% 7.9%

8% 7.2%

8.1% 7.7%

7.2% 7.8%

6.8%

7.6%

6.3% 7.0%

6%

5.5%

6.3% 5.8%

5.7% 3.8%

4% 3.1%

4.1% 3.7%

6.3% 5.0%

5.9% 4.4%

4.5% 3.8%

3.7%

3.9% 3.4%

3.2%

3.1%

3.1%

3.0%

2.6% 2.2%

2.2%

2.2%

2.0%

2%

1.5%

1.3%

0% 1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Pramen: SLOVSTAT [online databáze], Demografia a sociálne štatistiky: 2. Trh práce – Nezamestnanosť – Nezamestnaní podľa dĺţky trvania nezamestnanosti a pohlavia v tis. osobách (1994-2008).

Příloha 12 Tab. (příloha 12) 14: Nezdanitelné části základu daně (2004-2006); v Sk/rok poloţka

2004

daňový poplatník1) manţelka/manţel1)

2005

2006

80 832

87 936

bez vlastního příjmu

80 832

87 936

90 816

s vlastním příjmem2)

80 832 – VPM

87 936 – VPM

90 816 – VPM

příspěvky na dopl. důchodové spoření

90 816

24 000

12 000

12 000

účelové spoření

-

12 000

12 000

pojistné na ţivotní pojištění

-

-

12 000

1)

nezdanitelná část indexována na ŢM; činí 19,2-násobek ŢM platného k 1.1.příslušného roku pokud má manţelka/manţel vlastní příjem nepřesahující 19,2-násobek ŢM (k 1.1.daného roku), je nezdanitelná část rozdíl mezi touto částkou a jejím/jeho vlastním příjmem 3) od roku 2004 nahrazena nezdanitelná část základu daně daňovým bonusem (odečítá se rovnou od daně) Zkratky: ŢM – ţivotní minimum; VPM – vlastní příjem manţelky (manţela). 2)

Pramen: JASPIweb [online databáze], Zákon č. 585/2003, Z.z., o dani z príjmov (různá znění od 1. ledna 2004 do 1. ledna 2011), ust. § 11 a Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny SR, Ţivotné minimum [online].

Tab. (příloha 12) 15: Nezdanitelné části základu daně (2007-2008); v Sk/rok 2007 daňový poplatník1)

2008

zákl. daně ≤ 100-nás. ŽM

95 616

98 496

zákl. daně > 100-nás. ŽM

220 116 – 1/4 ZDP

226 746 – 1/4 ZDP

manţelka/manţel1) (ZD popl. ≤ 176,8-nás. ŽM)

bez vlastního příjmu

95 616

98 496

vlastní příjem ≤ 19,2-nás. ŽM

95 616 – VPM

98 496 – VPM

vlastní příjem > 19,2-nás. ŽM

0

0

bez vlastního příjmu

315 732 – 1/4 ZDP

325 242 – 1/4 ZDP

vlastní příjem ≤ 19,2-nás. ŽM

(315 732–1/4 ZDP)-VPM2)

(325 242–1/4 ZDP)-VPM2)

příspěvky na dopl. důchodové spoření

12 000

12 000

účelové spoření

12 000

12 000

pojistné na ţivotní pojištění

12 000

12 000

manţelka/manţel1) (ZD popl. > 176,8-nás. ŽM)

1)

nezdanitelná část indexována na ŢM pokud je tato částka niţší neţ 0, nezdanitelná část základu daně na manţelku (manţela) se rovná nule Zkratky: ŢM – ţivotní minimum; ZDP – základ daně poplatníka; VPM – vlastní příjem manţelky (manţela). 2)

Pramen: JASPIweb [online databáze], Zákon č. 585/2003, Z.z., o dani z príjmov (různá znění od 1. ledna 2004 do 1. ledna 2011), ust. § 11 a Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny SR, Ţivotné minimum [online], Příloha 13.

Tab. (příloha 12) 16: Vývoj ţivotního minima (2001-2008); v Sk/měsíc 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

(jedna) plnoletá fyzická osoba

3 790

3 930

4 210

4 580

4 730

4 980

5 130

5 390

další společně posuzovaná plnoletá fyzická osoba

2 650

2 750

3 940

3 200

3 300

3 480

3 580

3 760

zaopatřené neplnoleté dítě nebo nezaopatřené dítě

1 720

1 780

1 910

2 080

2 150

2 270

2 340

2 460

Pramen: Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny SR. Ţivotné minimum [online]. c2009 [cit. 2010-05-10]. Dostupné z .