Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Katedra informačních technologií
Studijní program: Aplikovaná informatika Obor: Informatika
Analýza trhu podnikových informačních systémů BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Student
:
Jan Filip
Vedoucí
:
Ing. Renáta Kunstová, Ph.D.
Oponent :
Ing. Jana Fortinová
2012
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a že jsem uvedl všechny použité prameny a literaturu, ze které jsem čerpal.
V Praze dne 8. května 2012
................................ Jméno a příjmení studenta
Poděkování
Rád bych poděkoval své vedoucí práce Ing. Renátě Kunstové, Ph.D. za velkou trpělivost a mnoho rad při vedení práce.
Abstrakt Práce je zaměřena na trh podnikových informačních systémů a porovnává vývoj českého a světového trhu. Vymezuje nejdůležitější firmy na tomto trhu. Vzhledem k tomu, že nejméně saturováno podnikovými informačními systémy je prostředí malých firem, je hledisko malých firem v práci zdůrazněno. Hlavním cílem je provedení analýzy českého trhu s důrazem na produkty určené především malým firmám, které uvažují o koupi informačního systému. V práci jsou zpracována data z různých informačních zdrojů a zároveň je provedeno testování tří standardně nabízených systémů. Právě vyhodnocení tří standardních produktů na trhu by mohlo ozřejmit, zda jsou na trhu produkty vhodné pro malé firmy a zda je firmy budou schopny efektivně využít. V první části jsou v úvodu představena východiska práce. V druhé části jsou vymezeny základní pojmy týkající se informačních systémů. V třetí části práce je představen světový a český trh z hlediska jeho vývoje a rozdělení trhu mezi dodavatele typových podnikových informačních systémů. Ve čtvrté kapitole jsou porovnány produkty Helios red, ABRA G1 a Altus Vario z pohledu malé firmy. Tyto produkty – řešení českých firem – jsou vyhodnoceny z hlediska vhodnosti pro malé firmy. V páté části je závěr, který obsahuje shrnutí zkoumané problematiky.
Klíčová slova ERP, podnikové informační systémy, trh ERP, Helios red, ABRA G1, Altus Vario
Abstract The thesis concentrates on the enterprise information systems market and compares the development of the Czech and the world markets. It defines the top companies on the enterprise information system market. Taking into account that small enterprises are less saturated with information systems the aspects of these firms are emphasize in the thesis. The main aim of the thesis is the analysis of the Czech market with a focus on products which are intended for small enterprises. The thesis contains the testing of three systems available on the market and works with various information sources. Mainly the testing should show if there are suitable products for the small enterprises available on the market and if these companies are capable to use them effectively. The first part contains the scope of the thesis and the second part defines the basic concepts of information systems. The third one presents the development of the world and the Czech markets and the sharing of the market between suppliers of the standardized enterprise information systems. In the fourth part of the thesis there are compared products "Helios red", "ABRA G1" and "Altus Vario" from the point of view of the small enterprise. These products from the Czech firms are evaluated in the terms of suitability for small enterprises. The conclusion contains the summary of the issues examined in the thesis.
Keywords ERP, enterprise information systems, ERP market, Helios red, ABRA G1, Altus Vario
Obsah 1
Úvod........................................................................................................................................... 2
2
Vymezení základních pojmů ...................................................................................................... 4 2.1 Definice informačního systému .......................................................................................... 4 2.2 Členění podnikových informačních systémů ...................................................................... 5 2.3 Výhody a rizika spojená s pořízením podnikových informačních systémů ......................... 8
3
Analýza trhu podnikových informačních systémů ................................................................... 11 3.1 Světový trh ........................................................................................................................ 11 3.1.1 Vývoj světového trhu .................................................................................................. 11 3.1.2 Největší firmy světového trhu .................................................................................... 14 3.2 Český trh............................................................................................................................ 17 3.2.2 Největší firmy českého trhu a jejich produkty .............................................................. 21
4
Test produktů tří českých největších firem ............................................................................. 25
5
Závěr ........................................................................................................................................ 38
Terminologický slovník ................................................................................................................... 39 Seznam literatury ........................................................................................................................... 41 Seznam tabulek .............................................................................................................................. 46 Seznam grafů .................................................................................................................................. 46 Seznam obrázků ............................................................................................................................. 46 Seznam příloh ................................................................................................................................. 47 Přílohy ............................................................................................................................................ 48
1
1 Úvod Jako téma bakalářské práce jsem si vybral analýzu trhu podnikových informačních systémů, a to z několika důvodů. Prvním důvodem je to, že informační systémy prolínají náš každodenní život, aniž bychom si to uvědomovali. Stejně, jako se do běžného života od začátku 19. století začala začleňovat elektřina, tak se v posledních 20 až 30 letech začleňují informační systémy. To, že informační systémy zaujímají v pracovním i osobním životě každého člověka stále významnější místo, se odráží i v tom, že trh s informačními systémy byl rostoucí i v době celosvětové hospodářské krize (Sodomka, a další, 2010). Je to právě rostoucí význam informačních systémů, a to hlavně ve firemním prostředí, který vzbudil můj zájem o danou problematiku. Impulzem mi byla poradenská činnost pro malou firmu mé tety, která potřebovala kompletně inovovat informační systém tak, aby odpovídal zvýšenému počtu zákazníků, a stejně tak aby s ním mohli jednoduše zacházet noví pracovníci. Navíc starý systém firmy fungoval pouze jako kartotéka kontaktů. Při hledání nového informačního systému jsem si uvědomil, že není snadné se orientovat na českém trhu podnikových informačních systémů, zvláště například pro drobné podnikatele, kteří si nemohou dovolit platit drahé konzultace odborníků. I z tohoto důvodu budu v práci později nazírat problematiku pohledem malého podnikatele. Cílem práce je analýza českého trhu podnikových informačních systémů, a to především z pohledu malé firmy. Dílčími cíli je porovnání vývoje českého a světového trhu a porovnání tří vybraných standardně na trhu nabízených informačních systémů z hlediska využití v malé firmě. Za základ podnikových informačních systémů se považuje ERP (BusinessIT, 2011) (enterprise ressource system) systém, respektive jeho nástupce ERP druhé generace, který obsahuje i moduly jiných podnikových systémů, jako je například Supply Chain Management (SCM), Customer Relationship Management (CRM) či Business Intelligence (BI). Z tohoto důvodu i práce bude zaměřena právě na systémy all-in-one ERP (někdy označovány jako ERP systémy druhé generace). Některé zdroje dávají přímo rovnítko mezi podnikové informační systémy a ERP. Dle Basla (Basl, a další, 2007) existují tři způsoby řešení zavádění či inovace informačních systémů. Prvním z nich je rozvoj stávajícího systému, pokud nějaký systém firma již má. Druhým způsobem je vývoj informačního systému na míru. V tomto případě se jedná o systémy, které se tvoří přesně na přání a podle potřeb zákazníka. Třetím a posledním způsobem je koupě hotového – typového systému. Vlastní analýza trhu je zaměřena právě na tento poslední způsob pořízení systému. Hlavním důvodem tohoto rozhodnutí bylo jednak to, že trh s typovými informačními systémy (ERP) je lépe sledován z hlediska dat, jednak to, že většina středních a malých podniků dá podle mého názoru 2
přednost tomuto řešení, protože je časově i finančně méně náročné než vývoj informačního systému na míru (tj. originální řešení pro konkrétní firmu). V práci bude použita metoda rozboru informací z Českého statistického úřadu a CVIS (Centrum pro výzkum informačních systémů) pro český trh, z ARM Research pro světový trh, dále budou prozkoumány články na dané téma. Získané informace budou okomentovány. Dále bude použita metoda vlastního srovnávání, kdy bude u tří vybraných informačních systémů posouzena jejich možnost využití v malé firmě na základě předem stanovených kritérií. Důležitým předpokladem naplnění cíle práce je existence relevantních dat o vývoji českého a světového trhu. Toto se zároveň také ukázalo jako největší omezení, protože data jsou často nestejnorodá (například různé informační zdroje vykazují různý obrat na trhu informačních systémů ve stejném roce a nikde není vysvětleno, proč tomu tak je). Důležitá data o vývoji trhu informačních systému jsou převážně v placených databázích, a proto je často možné využít pouze zdroje, která tato data citují, ale často zkresleně a nepřesně. Dalším omezením je, že zejména v českých mediích panují nepřesností ve vymezení, co vlastně informační systém je, a z toho i které systémy jsou nejvíce zastoupeny. Práce je rozdělena na úvod, závěr a tři kapitoly. V první kapitole jsou vymezeny základní pojmy týkající se informačních systémů. V druhé kapitole je popis a rozbor současného světového a českého trhu s informačními systémy, včetně některých vývojových trendů. Čtvrtá kapitola se věnuje posouzení informačních systémů pro malou firmu. Výstupy práce jsou pak stručně shrnuty v závěru. Výstupem práce bude zhodnocení situace a nabídky na světovém a českého trhu informačních systémů. Shromážděná data vykáží trend, který bude určitým měřítkem oblíbenosti systémů mezi firmami. Tento výstup může být určen všem firmám, které uvažují o pořízení informačního systému. Pro rok 2011 dle Českého statistického úřadu zastoupení ERP systémů bylo v České republice 25% (Český statistický úřad, 2011). Dále ze zkoumaného vzorku vyplývá, že procento zastoupení informačního systému ve firmě roste s velikostí podniku. Z tohoto důvodu je část práce zaměřena na malé firmy a pro ně jsou určeny i výstupy. Měly by ukázat, že pořízení informačního systému není jen luxusem velkých firem, ale že si vhodný informační systém může dovolit pořídit i malá firma.
3
2 Vymezení základních pojmů V této kapitole budou vymezeny základní pojmy, které se týkají informačních systémů. Důvodem jsou možné nejednoznačnosti výkladu některých pojmů, a proto zde bude vymezeno, jak je který pojem nadále chápan v dalším textu práce.
2.1 Definice informačního systému Informační znamená, že nám poskytuje informace, a/nebo je sbírá a pracuje s nimi. V takovém případě se jedná například i o skříňku, kam se ukládají formuláře s údaji o zaměstnancích. V takovém případě ale to stále nemusí být systém, pokud jsou formuláře ve skříňce například jen tak položené, tj. nejsou systematicky uspořádané. Systém znamená, že se jedná o nějaký řád uspořádání informací. V uvedeném případě například tak, že každý zaměstnanec má svoji osobní kartu, na které je identifikován jménem, rodným číslem a fotkou, popřípadě dalšími údaji typu zařazení na pracovní místo, pracovní činnost, útvar. Karta je součástí složky, kde jsou jeho veškeré údaje od smlouvy, dovolenek, kopií výplatních pásek až po přestupky na pracovišti. Tyto údaje mohou být řazeny dle data, souvislostí či jiných kritérií. Informační systém v nejjednodušším vyjádření tedy znamená systém uspořádání informací k archivaci nebo dalšímu použití podle určitého řádu. Sami odborníci nejsou v názvosloví a vymezení pojmu informačního systému (dále IS) zcela jednotní. (Šmíd) „Informačním systémem rozumíme systém, ve kterém se mezi prvky vyměňují informace pomocí vazeb prvků. Informační systém splňuje veškeré náležitosti systému. Obsahuje prvky, vazby, procesy, je omezený a má cíl. Systém je ovlivňován svým okolím.“ (Říhová, zimní semest 2011/2012) Tato definice vymezuje i další klíčové charakteristiky IS, kterými jsou i cíl (účel) systému a jeho omezenost (jako opak nekonečnosti). Další zdroj (Pour, a další, 2009) rovněž klade důraz na uspořádanost a IS definuje jako „účelové uspořádání vztahů mezi lidmi, datovými zdroji a procedurami jejich zpracování, a to včetně technologických prostředků“. „Pod informačním systémem (někdy můžeme hovořit o výstižnějším pojmu informační soustava) musíme chápat celou řadu dalších zdrojů a prostředků. Asi nejvýstižnější definicí je ta, která pod informačním systémem rozumí široký komplex lidí, informací, vlastního systému řízení (tedy programového vybavení), technické prostředky (převážně pak hardwarové pozadí) a systém organizace práce uživatele v příslušné oblasti. Účelem celého komplexu je pak známá šestice - sběr, přenos, aktualizace, uchování a další zpracování dat za účelem tvorby a prezentace informací, které by měly zlepšit výkonnost uživatelů.“ (Krocan, 1998), je psáno v jednom ze starších zdrojů.
4
Další možnou definicí informačního systému je: „Informační systém je soubor vzájemně propojených prvků nebo komponentů, které sbírají, zpracovávají, uchovávají a šíří data a informace a poskytují zpětný mechanismus pro dosažení cíle.“ (Stair, a další, 2008)
Dle Basla (Basl, a další, 2007) lze informační systém jako pojem rozčlenit do tří základních oblastí podle toho, jak moc je zapojen lidský faktor, popřípadě podle toho, na jakých nosičích je informace uchována. Nejužší oblastí je systém podporovaný informačními a komunikačními technologiemi (ICT). V tomto případě převládá automatizace a informace jsou uchovávány v podobě databází a přenášeny relacemi mezi databázemi a programy. Druhou oblastí je informační systém formalizovaný – zde se jedná o klasická média nebo i tištěné texty. Poslední oblastí je obecný informační systém, který obsahuje i informace, které doposud nebyly zaznamenány. Dále je potřeba definovat podnikový informační systém. Sodomka (Sodomka, 2006) vymezuje podnikový informační systém takto: „Podnikový informační systém vytvářejí lidé, kteří prostřednictvím dostupných technologických prostředků a stanovené metologie zpracovávají podniková data a vytvářejí z nich informační a znalostní bázi organizace sloužící k řízení podnikových procesů, manažerských rozhodování a správě podnikové agendy.“
2.2 Členění podnikových informačních systémů Podnikové informační systémy lze členit podle různých kritérií. V subkapitole bude představeno členění podle funkcí systému, typu provozování systému a typu pořizování systému. Podnikové informační systémy se i v odborné literatuře často zjednodušeně označují jako ERP (Enterprise Resource Planning, v překladu plánování podnikových zdrojů). Původně ERP představoval pouze určitou část informačního systému, zaměřeného zejména na řízení výroby a kontrolu podnikových zdrojů, ale s jeho rozvojem, kdy ERP druhé generace (též ERP II) v sobě obsahují i další moduly netýkající se původního zaměření, se začaly podnikové IS označovat zjednodušeně jako ERP. Členění podnikových informačních systémů podle funkcí systému:
ERP – Enterprise Resource Planning (plánování podnikových zdrojů) - dělí se převážně na logistickou a finanční část. Logistická část zajišťuje správu a řízení skladu, objednávkový systém a jeho správu, expedici a výrobu. Finanční část se věnuje účetnictví, bankovnictví, mzdové agendě a zajišťuje controlling. Využití najde nejlépe na místech, kde je potřeba plánování výroby, skladových zásob a podobně.
CRM - Customer Relationship Management (řízení vztahu se zákazníky) – „Customer relationship management (též CRM nebo řízení vztahů se zákazníky) je databázovou technologií podporovaný proces shromažďování, zpracování a využití informací o zákaznících firmy". (Wikipedia). Tento systém či funkcionalita má uplatnění ve většině odvětví obchodu a 5
služeb. Menší uplatnění najde v oblastech průmyslu, kde odběratel je jen jeden, nebo jich je poměrně málo.
BI – Business Intelligence (pokročilý nástroj pro analýzu dat a souvislostí) - „Business intelligence (BI) je sada postupů, procesů a technologií, jejímž cílem je účinně a účelně podporovat rozhodovací procesy ve firmě. Představuje komplex aplikací IS/ICT, které podporují analytické a plánovací činnosti podniků a organizací a jsou postaveny na specifických, tzv. OLAP (On-Line Analytical Processing) technologiích a jejich modifikacích (Podnikový software).“ Tento nástroj umožňuje firmě zpracovávat data pomocí různých (obvykle statistických) metod a hlavně mezi nimi hledat souvislosti. Firmy to mohou využívat například k vyhodnocování úspěšnosti reklamních kampaní (vztah mezi prodeji a termínem reklamní akce), hledání závislosti mezi prodejem výrobků firmy a výrobků konkurence, ale i například k předpovědi vývoje prodejů.
SCM - Supply Chain Management (řízení dodavatelského řetězce) - povětšinou je tento systém zajištěn v ERP. V tomto případě je nutná spolupráce dodavatele s odběratelem, aby výsledkem mohla být optimalizace celého řetězce.
MRP - Manufacturing Resource Planning (plánování podnikových zdrojů)– „Metoda, která pomocí kusovníku, stavu skladových zásob a plánu výroby stanovuje materiálové požadavky. Stanovuje návrhy na nákup materiálu a výrobní příkazy vyráběných skupin a dílů.“. (Podnikový software) MRP v dnešní době je zahrnuto v ERP systémech. Zjednodušeně lze říct, že se jednalo o předchůdce (z hlediska fungování) prvních ERP systémů.
PMD – Product Data Management (nástroj pro správu dat výrobku) – jedná se o software, který se zabývá produktem. Zkoumá jeho technické nároky, z čeho je vyroben, jak je zabalen. Součástí PMD je PLM. (WebFinance, Inc) V tomto systému se využívá dlouhých bar kódů, nebo nověji QR code. Tento systém šetří čas při získávání dat o produktech, jeho normách a parametrech, materiálu apod. Bývá úzce spjat se SRM při výběru materiálu pro produkty.
PLM – Product Life-cycle Management (řízení životního cyklu produktu) – jedná se o software, který řídí životní cyklus celého výrobku od výzkumu až po vyřazení z výroby či prodeje.
SRM - Supplier Relationship Management (řízení vztahu s dodavatelem) – software podobný CRM, ale tentokrát je zaměřený na dodavatele místo zákazníků. Tento systém umožňuje například posouzení a výběr nejvhodnějšího dodavatele na základě požadavků (vstupů) na dodávku. Toto vyhodnocování se děje obvykle na základě předchozích zkušeností s dodavatelem, kdy systém tuto zkušenost zaznamenává a posuzuje.
6
WM – Warehouse Managment (řízení skladu) – jedná se o řízení skladu. Jde celkově o proces příjmu, kontroly, skladování, vyskladnění, balení a odesílání (distribuci) zboží.
ERM - Employee Relationship Management (řízení vztahu se zaměstnancem) – software podporující řízení vztahů se zaměstnanci. Systém je určen například ke sledování výkonnosti zaměstnanců.
ERP II. – jedná se o ERP systémy druhé generace, které v sobě nesou znaky nejen ERP systémů, ale některých dalších. O těchto systémech bude převážně pojednávat bakalářská práce. Součástí těchto systému mohou být následující funkcionality: CRM, SCM, BI a ERP jako stěžejní části systému, a následně další funkcionality PMD, PLM, SRM, ERM. Jedná se o tzv. all-in-one systémy, tedy systémy, kdy se pokryjí všechny požadované procesy firmy při jedné instalaci IS. Tyto systémy jsou u malých a středních firem velmi oblíbené, protože systém velmi snadno „roste“ s firmou bez nutnosti větších zásahů. Firma si v případě potřeby dokupuje tzv. balíčky (pro rozšíření nad standard systému) či licence (pro rozšíření počtu uživatelů).
Podle způsobu pořizování je možné rozdělit informační systémy do čtyř kategorií (Šorm): 1) Systém na míru – jedná se o systém, který je vytvořen přímo pro firmu podle jejích potřeb a požadavků. Potřeby bývají něčím specifické a většinou pro ně nelze využít typové řešení. Jde o řešení, které zpravidla trvá nejdéle, co se doby pořizování týče. Většinou toto řešení bývá i nejdražší, protože systém je originální a obvykle nelze využít v jiné firmě. V důsledku toho se nesdílejí náklady na vývoj systému. Příkladem takového systému může být ISIS, tedy informační systém používaný na VŠE. I když byl nejdříve používán na brněnské Mendelově univerzitě, specifické úpravy pro VŠE představovaly značné další náklady. 2) Pořízení typového systému. V tomto případě si firma vybere jeden z předdefinovaných systémů a aplikuje ho u sebe ve firmě. Systém je provozován na firemním hardware. Příkladem je WM běžící na jádře SAP ve firmě Pepsi. 3) Outsourcing – využití služeb některé z firem, která provozuje tzv. cloudové řešení či služby spojené s informačními systémy. Systém je provozován u poskytovatele a uživatelé se do systému přihlašují a využívají ho. Za jeho užívání se platí měsíční poplatky. Příkladem je Microsoft Dynamics cloud. 4) Open Source – volně šiřitelný software. Uživatel ho může využívat pro své potřeby bez nutnosti za pořízení platit. Open source systémy lze najít ve většině ERP systémů. Příkladem open-source systému může být SugerCRM, které je v některých verzích zdarma. Nevýhodou může být pomalejší vývoj systémů z důvodu nedostatečného přílivu investic do vývoje či volná nabídka pouze starších verzí, které nejsou vždy pro potřeby firmy optimální. 7
Dále se s informačními systémy pojí následující pojmy, které rozšiřují způsob provozu:1
Cloud Computing (cloud je angl. mrak, nepřekládá se) – „… je poskytování HW i SW zdrojů / prostředků a služeb pomocí počítačové sítě, převážně pomocí sítě Internet. (Cloud computing)“ Je několik druhů cloud computingu, ale všechny mají podobné charakteristiky. První vlastností je to, že uživatelé mají k systému přístup všude po světě pomocí internetu. Další vlastností je, že software je vždy tzv. up-to-date (tj. aktualizován vždy na nejnovější verzi) a uživatel se aktualizaci nestará. Platba je nastavena podle toho, jak uživatel systém využívá. A v neposlední řadě je typické, že využívat hardware a software může více uživatelů současně. Ve firmách, kde se vedení obává ztráty či odcizení dat, nabízí poskytovatelé i řešení tzv. soukromého cloudu. Je sporné a diskutabilní, zda se jedná stále o cloudové řešení, protože nekoresponduje se základní charakteristikou cloudového řešení. Soukromý cloud využívá právě jeden zákazník, velmi často u sebe ve firmě. Jedinou podobností s cloudovým řešením je fakt, že HW i SW je poskytován a provozován třetí stranou.
SaaS – Software as a Service (Software jako služba) – „V případě houstingu systémů a aplikací může uživatel za pomocí definovaného rozhraní přistupovat ke vzdáleným systémovým a aplikačním zdrojům, které jsou umístěny u externího poskytovatele, a využívat je. Tzn. že zdroje jsou pouze pronajímány za paušální poplatek (Infinity).“ Zjednodušeně by se dalo říct, že služby jsou podobně využívány jako klasické webové služby. Příkladem je App google (Google), kde uživatel využívá mail, kalendář a má možnost sdílení souborů. Některé služby jsou pro uživatele zdarma, za některé platí měsíční poplatek (subscription).
PaaS - Platform as a Service (Platforma jako služba) – „…je v podstatě virtuální sadou nástrojů se všemi pokročilými prostředky potřebnými k vytváření, testování a nasazování vlastního softwaru pro jakékoliv účely." (Kingová, 2010) Firma nebo jedinec vyvine webovou službu či program, který se stane součástí služby firmy, která PaaS poskytuje. Vytvořený program následně nelze stáhnout, ale lze ho jen využívat s pomocí služby poskytovatele PaaS.
2.3 Výhody a rizika spojená s pořízením podnikových informačních systémů Podnikové informační systémy jsou poměrné nákladnou investicí firem, a proto firmy musí pečlivě zvážit, zda se jim tato investice vyplatí, nebo lépe – jaké parametry má mít IS, aby se tato investice vyplatila. Pořízení a provoz IS je spojeno s jak s výhodami, tak i s některými riziky. Mezi nejčastěji uváděné výhody patří:
1
Nejčastěji uváděné způsoby provozu při outsourcingu.
8
Odstranění problémů, kvůli kterým systém byl pořízen. Pokud byl systém pořizován za účelem odstranění konkrétního problému, předpokládá se, že tento problém se eliminuje úspěšnou
implementací
systému.
Konkrétním
příkladem
by
mohla
být
implementace Warehouse Management ve firmě Pepsi od firmy Aimtec (Bárta, 2011). Systém byl pořizován za účelem odstranění zbytečných nákladů na pokuty za špatně distribuované zboží či na odstranění starých nedistribuovaných zásob. Tato čísla ročně představovala desetimilionové položky. Výhodou zde, i přes značnou počáteční investici, byla úspora nákladů.
Jednodušší zpracování a správa dat, včetně jejich archivace. Firma šetří především náklady na zaměstnance, kteří se dříve touto činností zabývali. Data je také možné centralizovat v případě, že má firma více poboček, a spravovat je „na dálku“. Ne náhodou bývá správa dat v nadnárodních firmách outsourcována například pobočkami v Indii (Valach, 2011).
Možnost provádět poměrně jednoduše analýzy dat podle požadovaných výstupů, které usnadňují manažerům jejich rozhodování.
Získání konkurenční výhody. Implementací IS může firma získat konkurenční výhodu. Příkladem může být vyšší rychlost vyřízení požadavku zákazníka, sledování požadavku (například tracking number u poštovních společností – dle Voříška (Voříšek, zimní semestr 2008/2009) zavedení této funkce o dva měsíce později než u konkurence stálo nejmenovanou společnost 10 % trhu), doplňkové služby pro zákazníky (například internet banking).
Mezi rizika spojená s pořízením a provozováním IS patří:
Potenciální nenávratnost investic. A to ať už z důvodu zavedení nepotřebného (ve smyslu využití firmou) či předimenzovaného systému, nebo z důvodu zavedení špatného (z hlediska výběru) či nefunkčního systému.
Odmítnutí pracovníků se systémem pracovat, ať už z důvodu jeho složitosti, či z důvodu osobní averze a nezkušenosti práce s počítačem. Zde je potřeba ze strany firmy věnovat dostatek času na zaškolení pracovníků pro práci se IS. Někteří pracovníci mají též obavy z toho, že připojení do IS monitoruje vcelku přesně jejich pracovní nasazení. (Říhová, zimní semestr 2011/2012)
9
Obava z odcizení či ztráty dat v případě cloudovému řešení (Asociace za lepší ICT řešení). Určitou skepsi vyvolaly také připravované zákony ACTA2, které by, v případě schválení, nařizovaly přenosy z internetu uchovávat.
2
ACTA je mezinárodní smlouva, která by díky EU přešla do zákona. Zákon by umožňoval kohokoliv odpojit od internetu, dával příkaz firmám uchovávat informace o uživatelích(kdo kdy a co na internetu dělal), a v neposlední řadě možnost nahlížet za určitých podmínek do těchto dat. Firmy se především obávají toho, že do těchto dat by mohla nahlédnout nepovolaná osoba, mohlo by být odcizeno soukromé know-how, prozrazeny kontakty a jednotlivé smlouvy. Celá smlouva bude projednávána na poli EU v červnu 2012.
10
3 Analýza trhu podnikových informačních systémů Kapitola je zaměřena na vývoj světového a českého trhu s informačními systémy a budou zde stručně představeny největší firmy na trhu. Analýza je prováděna nad daty tzv. all-in-one ERP systémů, které zahrnují většinu dříve jmenovaných systémů.
3.1 Světový trh Světový trh IS se obecně vymezuje jako trh celého světa kromě zemí, na které je uvaleno embargo na informační technologie (Severní Korea…). (Oracle) Jde o poměrně koncentrovaný trh, kterému dominuje několik málo firem. Za posledních 12 let se výdaje za podnikové informační systémy téměř zdvojnásobily, přičemž dominantní firmy své pozice posílily na úkor národních firem produkujících podnikové informační systémy. V roce 1998 první desítka firem měla necelých 48 % z celkového trhu. Oproti tomu v roce 2010 první desítka obsáhla 70 % trhu. 3.1.1 Vývoj světového trhu Trh je rozdělen poměrně stabilně mezi několik klíčových hráčů - významných firem, které si drží své tržní pozice. Nicméně v období od roku 1998 do roku 2010 dochází na tomto trhu k závažným změnám, kdy jednotlivé firmy mezi sebou fúzují či skupují jiné firmy. Je poměrně zajímavé, že některé divize firem, které se doposud nezabývaly vůbec či jen okrajově ERP systémy, vznikly koupením firmy se silnějším zastoupením na trhu v daném segmentu. Příkladem této fúze je odkoupením firmy Navision firmou Microsoft, která tímto vstoupila na trh ERP systémů se systémem, který měl už jméno a zákazníky Tabulka 1 - Vývoj trhu od roku 1998 do 2010, 7 největších firem (příjem za ERP systémy a služby s nimi spojené) Zdroje: (ERPY.cz, 2009), (Software top 100), (E-works research, 2008), vlastní dopočty
V miliardách dolarů (pořadí) SAP People Soft Oracle Infor Sage group Microsoft Salesforce Celkem
1998 2,95 1 0,92 9,2
2003 7,99 2,68 2,47 0,9 0,68 20,7
2004
2005
2006
2007
2008
9,37 2,88 2,46 1,24 0,78 23,65
10,5 5,1 0,48 1,4 0,84 23,824
11,8 6 2,1 1,8 0,99 28,82
14,03 7,85 2,21 2,32 1,22 34,369
15,80 8,56 2,21 2,41 1,31 1,02 37,557
2009 15,37 2,1 2,34 1,23 40,675
2010 16,65 12,47 1,8 2,23 7,6 1,6 42,982
Bylo poměrně složité získat srovnatelná data, zejména data od roku 2008. Je tedy možné, že zde budou obsaženy dílčí nepřesnosti a tabulka slouží spíše k zachycení trendů a vývoje podílu jednotlivých firem na trhu. Pokud jsou data zachycena grafem, je lépe vidět podíl jednotlivých firem a jeho růst. 11
18 16 14 SAP 12
People Soft
10
Oracle Infor
8
Sage group 6
Microsoft
4
Salesforce
2 0 1998
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Graf 1- Vývoj trhu od roku 1998 do 2010, 7 největších firem (příjem za ERP systémy a služby s nimi spojené) Zdroje: (ERPY.cz, 2009), (Software top 100), (E-works research, 2008), vlastní dopočty
První příčku ve všech sledovaných letech si na světovém trhu udržela firma SAP s poměrně velkým náskokem nad druhou firmou, kterou je v současné době Oracle. Určitý propad tržeb firmy SAP za rok 2009 je způsobený celosvětovou ekonomickou krizí, ale i tak si firma udržela svoji první pozici světového lídra v oboru. Na druhém místě je firma Oracle. Vzestup firmy Oracle na trhu ERP je značně spojen s převzetím firmy People Soft, která se proto se na trhu od roku 2005 nevyskytuje (převzetí bylo dokončeno v roce 2004). Předtím však People Soft stihl ještě převzít firmu J. D. Edwards. Jednalo se o nepřátelské převzetí, které bylo nejenom kritizování, ale i antimonopolním úřadem USA, který ho však neshledal závadným (Švanda, 2010). Kritika se týkala především toho, že Oracle nutil zákazníky, aby nakoupený software provozovali na platformě Oracle. Uklidnění situace možná napomohla i studie z roku 2003, která hodnotila platformu Oracle pro daný segment zákazníků jako druhou nejlepší. Jedničkou tenkrát byla firma Mapics. Trojkou na trhu a zároveň nejdynamičtěji rostoucí firmou je Microsoft. Jedním z důvodů růstu je i to, že firma poskytuje cloudové řešení. Nicméně i SAP uvažuje o nákupu firmy, pomocí které by cloud zajišťoval (Novinky.cz, 2011), a proto teprve budoucí vývoj ukáže, zda cloudové řešení bylo skutečně tím důvodem rychlého růstu. Co se týče dalších firem, jejich podíl na trhu je mnohem nižší a tyto firmy spíše stagnují. Za rok 2006 měla firma Infor bleskový vzestup (i díky koupě firmy Mapics) a na chvíli předehnala i Sage Group ve 12
svých tržbách. Za tím stojí především orientace na SOA – Service oriented architecture a zahrnutí Geac či SSA Global do svého portfolia (Sodomka, 2006). Od roku 2008 však příjmy Infor i Sage group ustavičně klesají. Z tabulky dále vyplývá, že podíl velkých firem na světovém trhu stále roste proti malým hráčům s podnikovými informačními systémy. Je to způsobeno několika faktory – velké firmy kupují malé a zahrnují je do svého portfolia. Ověřené velké firmy málokdy krachují, jsou celosvětové, jejich produkty vícejazyčné, a tedy se snadno dají použít ve všech koutech světa – globalizační efekt. V předpovědi růstu firem na další roky se předpokládá, že SAP si nadále udrží svoji vedoucí pozici následovanou Oraclem. Na třetí pozici se v posledních dvou letech umístil Microsoft, který předehnal Infor i Sage. Lze očekávat, že i on svoji pozici nezmění a zůstane trojkou na trhu. (jrliem, 2011) I následující graf se zabývá předpovědí vývoje trhu, i když tento více segmentuje. 60000
50000
42982
45489 44325
50339 48511 49336 47783 47441 46821 47291 46044
40675
40000
Licence Údržba
34369 32361 30000
28820 25358 25015 23824
26432
28209
Služby
30205 23833
25591
26777
27848
28961
Realita Licence - korekce
20000 13677 13719 13673 13519 13629
10000
Celkem
celkem - korekce
14505 13307 12208 90169737 12355 12232 11987 11628 11163 8348 7010 7360 7802 8137 8221 8057 7815 7659 8119 7430 7653 7882 7212 7284 9602
10371 11200
0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Graf 2 - Vývoj světového trhu a jeho predikace Zdroj: (Maguire, 2006), (Howlett, 2011)
Graf zobrazuje několik ukazatelů (segmentů) naráz. Jde o data pro licence, údržbu, služby spojené s ERP a celkem jsou sebrána ze dvou predikací, a to z roku 2004 a 2010. Je vidět, že v porovnání se 13
skutečným vývojem (alespoň tam, kde to lze posoudit) je realita je daleko optimističtější, než byla předpověď. Skok mezi lety 2010 a 2011 je způsoben tím, že byly vydaná nová předpověď, která navazuje na realitu z roku 2010. Od roku 2010 byla v původní předpovědi zahrnuta i poměrně zanedbatelná položka „subscription“ (možno přeložit jako předplatné, poplatek), která vyrovnává pokles licencí – proto u licencí je v grafu hnědá linie s názvem „licence – korekce“. Jedná se dle všeho o cloudová řešení, kde se platí pravidelný poplatek. Pro představu byla zahrnuta v licence – korekce. Celkem – korekce označuje graf celkem poupravený o tuto položku.
3.1.2
Největší firmy světového trhu
SAP „SAP je již po mnoho let světovou jedničkou mezi podnikovými informačními systémy. Tak je i vnímán l aickou veřejností, která často dělí IT řešení na ty, které nesou tuto značku a "ty ostatní".“ (Sodomka, a další, 2010) SAP byl jako firma založen v roce 1972 pěti zaměstnanci firmy IBM a jeho zkratka v překladu znamená Systémová analýza a vývoj programů. Vizí firmy bylo „Standardní aplikace pro zpracovávání dat v reálném čase je vyrobena.“ Jejich prvním zákazníkem byla německá firma Imperial Chemical Industries z Östringenu. Na konci roku firma dosáhla počtu devíti zaměstnanců a vydělala 620 000 DM. Během pouhých dvou let existence získal SAP celkem 40 zákazníků. V roce 1976 měl již 25 zaměstnanců a roční zisky vystoupaly na 3,81M DM. O rok později se firmě podařilo získat první zákazníky v zahraničí. Na konci první dekády své existence SAP dosáhl vysoké stability svého systému, přestěhoval své ústředí do Walldorfu a poprvé se objevil na IT trade show Systems v Mnichově. (SAP) Firma SAP je největším distributorem informačních systému ve světovém měřítku. Její produkty jsou zaměřeny spíše na střední a hlavně na velké firmy. Systémy jsou komplexní a pokrývají veškerá odvětví podnikání. Jejich velkou nevýhodou je však i vyšší cena. Další, ale spíše skrytou, nevýhodou je, že k práci se systémy SAP je potřeba vyšší odborná znalost databází a systémů celkově. SAP má přes 109000 zákazníků ve více než 50 zemích světa (SAP). V současné době SAP mírně ztrácí pozici na trhu, ale stále si drží velký náskok před ostatními. SAP jako systém je velmi rozsáhlý a je nazýván i přes jeho oblíbenost „dinosaurem“. V systému je mnoho věcí, které by se daly nazvat zastaralými. K jeho programování a spravování je potřeba zkušený programátor. I například jednoduché založení druhu zboží do systému je záležitost několik minut dlouhá. Když založíme položku, následně musíme přidat i sloupeček, ve kterém je jednotka, v jaké je položka v předchozím sloupečku…
14
Obrázek 1 - prodejní doklad v SAPU Zdroj: (NN)
Oracle Firma, která známá především svým databázovým systémem, se v ziscích za informační systémy umístila na druhém místě. Částečně je to díky tomu, že v roce 2004 převzala firmu People soft, která byla na druhém místě žebříčku. Oracle byl založen v roce 1977. Jeho hlavním produktem je databázový systém, se kterým začínal pronikat na trh. Aby podpořil využívání Oracle databases, tak začal o 10 let později tedy v roce 1987 vyvíjet aplikace, které běží nad databází Oracle. V roce 1990 představil Oracle Application Release 8. V současné době Oracle nabízí portfolio veškerých podnikových informačních systémů formou modulů k jednotnému řídícímu centru. Vyhověl potřebám svých zákazníků, a tak je možné Jednotlivé moduly dokupovat postupně a není nutné kupovat i část systému, kterou firma nevyužije. Microsoft (Dynamics AX a Navision či Dynamics NAV) Microsoft je celosvětově známá firma, které proslula spíše díky svým operačním systémům a kancelářským balíkům Office. K ERP systémům se Microsoft dostal pomocí odkoupení firmy Navision A/S v polovině roku 2002.
15
Firma Microsoft byla založena v roce 1975 Paulem Allenem a Billem Gatesem. Firma se prvně zabývala interpretem pro počítač Altair, následně vydala v roce 1980 vlastní linuxový systém. Svoji slávu si však dobyla až se systémem MS-DOS v roce 1981, který byl uveden na trh ve spolupráci s firmou IBM. Od roku 1985 firma vydávala svůj proslulý systém Windows (verze 1.0), který byl grafickou nadstavbou MS-DOSu (poslední verze, která běžela nad jádrem MS-DOS, byla verze Windows ME). V roce 2002 odkoupila firma Microsoft právě firmu Navision A/S a od této doby se zabývá také vývojem ERP systémů (Redakce živě.cz, 2002). Pozornost na sebe na tomto poli výrazně přitáhl Microsoft v roce 2005, kdy se firma NOWACO3 rozhodla uspořádat výběrové řízení na nový informační systém. Důvodem bylo hlavně to, že pro starý systém byla ukončena podpora. Ve výběrovém řízení vyhrála firma Microsoft se svojí připravovanou aplikací Microsoft Dynamics AX. NOWACO požadovalo životnost alespoň 10 let, snadné ovládání, snadný přechod na nový systém a celkově mělo poměrně vysoké nároky. Koncem roku 2006 a začátkem roku 2007 byla provedena postupná implementace systému a pilotní zátěžový test. Od 2. 1. 2007 byl systém v ostrém provozu a do konce roku naimplementován i na Slovensko a do Maďarska. Systém splnil požadavky zadavatele a Microsoft si tak udělal velkou reklamu na poli podnikových informačních systémů (Faina, zimní semestr 2010/2011). Mezi jeho přednosti patří především uživatelsky přátelské prostředí, které je ovládáno intuitivně, a celý systém GUI (Graphical User Interface, grafické uživatelské rozhraní) těží ze známého grafického prostředí Microsoft Office. V neposlední řadě Microsoft Dynamics AX začíná těžit z cloudcomputingu, kterým nabízí firmám efektivní řešení.
3
Firma se zabývá výrobou a prodejem mražených produktů. Jedná se o firmu spadající do kategorie nadnárodní koncerny a tedy kategorie největších firem.
16
Obrázek 2 - prodejní doklad v Microsoft Dynamics AX Zdroj: (Griffith, 2010)
3.2
Český trh
Český trh oproti světovému využívá spíše služeb českých firem. V České republice začal rozvoj informačních systémů po roce 1990 velmi pozvolna. Na trh začaly pronikat velké zahraniční informační systémy, které si však většina českých firem nemohla dovolit. Důvodů bylo několik. Prvním z nich byla cena systémů a cena hardware celkově. Právě začínající firmy neměly dostatek kapitálu. Systémy si tedy pořizovaly spíše velké koncerny – například Chemopetrol. Druhým důvodem byla nedostatečná osvěta a zkušenost práce s IT technologiemi. České firmy, které se orientovaly na vývoj informačních systémů, vznikaly postupně v první polovině 90. let, nicméně v současné době právě těmto firmám patří přibližně 2/3 českého trhu s podnikovými informačními systémy v segmentu malých a středních firem (viz Graf 3 - podíl ERP systémů na trhu malých firem za rok 2010 Zdroj: V současné době sice trh s ERP systémy roste nejpomaleji za posledních 5 let, ale přesto roste. Růst trhu se v roce 2010 odhadoval na necelá 4 % (Sodomka, a další, 2011). V roce 2012 statistický úřad zveřejnil data, která ukazují, že penetrace trhu ERP systémů je daleko menší, než se čekalo. Přesněji pouhých 25,2 % sledovaných podniků využívá nějaký ERP systém. U středně velkých podniků je to číslo o něco vyšší – 50,2 %. U velkých podniků je podíl 79,6 % (viz Tabulka 2 - Podniky používající ERP 17
(% z celkového počtu podniků)). Z tabulky je i zřejmé, že největší rezervy z hlediska používání informačních systémů mají malé firmy, a proto se poslední část práce zaměřuje právě na ně. Tabulka 2 - Podniky používající ERP (% z celkového počtu podniků) Zdroj: Vlastní zpracování podle (Český statistický úřad, 2008), (Český statistický úřad, 2009), (Český statický úřad, 2010), (Český statistický úřad, 2010), (Český statistický úřad, 2011)
Velikost podniku
2007
2008
2009
2010
2011
10–49 zaměstnanců
13.1
8,7
8,2
13,2
17,8
50–249 zaměstnanců
33,5
29,6
30,2
44,6
50,3
250 a více zaměstnanců
56,5
58,0
59,7
72,7
79,6
Podniky celkem (10+)
18.1
14,4
13,9
20,7
25,2
Pozn.: Údaje jsou vždy k lednu daného roku
Následující grafy naznačují, jak si v jednotlivých segmentech rozdělují trh mezi sebou firmy. Údaje jsou za rok 2010.
Podíl na trhu rok 2010
21
Helios 31,5
Altus K2 ERP třídy BYZNYS Orsoft
24,9
ABRA 11,1 5,5
ostatní
3,5
2,5 Graf 3 - podíl ERP systémů na trhu malých firem za rok 2010 Zdroj: (Sodomka, a další, 2011)
Vedoucí firmou je firma Helios, která obsluhuje téměř třetinu trhu. Se čtvrtinovým podílem trhu následuje ABRA a pouze zhruba s desetinovým Altus. Z grafu je zřejmé, že sklutečně se v segmentu malých firem neprosazují tolik velké firmy typu SAP a Oracle.
18
Podíl na trhu 2010, střední firmy
Helios
24,1
Altus
37,1
ABRA 2,8
Byznys ERP Orsoft
10,3
Microsoft ostatní
10,4
9,5 5,7
Graf 4 - podíl ERP systémů na trhu středních firem za rok 2010 Zdroj: (Sodomka, a další, 2011)
Vedoucí firmou v segmentu ERP pro střední firmy je opět Helios, ale jeho pozice není tak silná jako u malých firem – má pouze zhruba čtvrtinu trhu. Zajímavý je posun firmy Microsoft, která se dostala na druhou pozici. Velkou část trhu v součtu mají i firmy, které se se svým malým podílem zařadily do skupiny ostatní. Z toho lze usuzovat, že trh IS pro střední firmy je více roztříštěný než v segmentu malých firem a že zde nalezne uplatnění i značná část lokálních IT firem.
19
Podíl na trhu 2010, velké firmy Helios 22,3
SAP
30
ABRA Byznys ERP
3,6
Orsoft Microsoft
11,1
Infor
16,6 3,5
ostatní
3,9 9
Graf 5 - ERP systémů na trhu velkých firem za rok 2010 Zdroj: (Sodomka, a další, 2011)
I v segmentu velkých firem si svoji první pozici udržel Helios, ale téměř pětinový podíl má na druhém místě firma SAP. Z větších firem, které operují na světovém trhu, se v tomto segmentu kromě Microsoftu objevuje také Infor. Následující graf shrnuje celková data za poslední roky a potvrzuje vedoucí pozici Heliosu, i když jeho podíl v posledních letech spíše stagnuje. 40 35 30 Helios
25
Altrus 20
Orsoft ABRA
15
Ostatní 10 5 0 2004
2007
2008
2009
2010
Graf 6 - promítnutí dat do jednotného grafu Zdroje: (Sodomka, 2004), (Sodomka, 2008), (Sodomka, 2009), (Sodomka, 2010), (Sodomka, a další, 2011)
20
3.2.2 Největší firmy českého trhu a jejich produkty Výběr firem byl podřízen tomu, že se práce zaměřuje zejména na malé firmy, kde jsou největší rezervy. V této části budou také stručně představeny produkty těchto firem. Helios Firma působí na českém trhu od roku 1993 (na slovenském trhu od roku 1991) a nabízí řešení pro všechny velikosti firem. Její systémy jsou označovány barvami podle implementovaných modulů a určení pro firmy. Balíček RED je určen pro nejmenší firmy a jeho cena se odvíjí od obratu firmy. Firma, která má obrat (nejspíše roční, není blíže uvedeno) do 200 tis. Kč může tento balíček dokonce využívat zdarma. Balíček je kompletní – obsahuje podporu účetnictví, prodej, knihu jízd, mzdy a maloobchodní pokladnu. Pro využívání bez limitu obratu stojí 58 300 Kč bez DPH. Jsou zde i verze, které jsou levnější a bez limitu, ale jsou ochuzené o moduly účetnictví nebo naopak o mzdy. Balíček je na první pohled levný, ale obsahuje kompletní řešení včetně modulů, které firma ani nevyužije. Druhý balíček je určen pro střední firmy a nese označení Helios Orange. Ale s velkou oblibou je využíván i malými firmami(viz předchozí grafy). Uživatel kupuje jádro systému a následně moduly, které se týkají jeho podnikání. Cena se pohybuje podle výběru modulů.
21
Obrázek 3 – Moduly Helios orange Zdroj: (Helios)
Posledním balíčkem jsou systémy s označením Helios Green, které jsou určeny pro velké firmy. Tento systém obsahuje veškeré moduly pro vedení větší společnosti, která bývá v provozu 24 hodin každý den. Systém je především zaměřen na okamžité (on-line) vyhodnocování výroby, komunikaci s partnery, zákazníky a dodavateli. Firma prohlašuje, že tento systém je velmi flexibilní a dokáže pokrýt jakékoliv odvětví podnikání. Helios má mezi svými zákazníky dobré jméno a zde uvedu pár firem, kterého využívají: RED – ZOO Dvůr Králové a.s., GALEX a.s., CRYSTALIX s.r.o., Lázně Velichovky a.s. Orange – Bohemia Cargo s.r.o., Technické služby Hradec Králové, Husky CZ s.r.o., CSS Consulting s.r.o. Green – Asko, Albi, TV Prima, VEOLIA voda, DP Ostrava, Správa pražského hradu, Strojírny Poldi
22
Abra Firma byla založena v polovině roku 1991 jako sdružení AKTIS. Během jednoho roku se společnosti podařilo získat velké množství klientů díky svému produktu ABR plus. V roce 1993 firma začala pracovat na nové řadě ABRA – ABRA Gold, které začala prodávat na konci následujícího roku. Během roku 1995 svůj produkt vylepšovala a přidala do něj nové moduly (Majetek, Doprava a Plánování výroby). Od roku 1996 se podařilo firmě jako první ve střední Evropě získat certifikát ISO 9001 a ve stejném roce jí byla udělena značka Czech made. Ještě v témže roce přidala firma do ABBRA gold moduly Mzdy, personalistika a řízení výroby. Od roku 1998 se začala vyvíjet ABRA G3, která byla jako první software řad ABRA Gx (1-4) uvedena na trh o dva roky později. V Roce 2006 se firma AKTIS přejmenovala na dodnes používaný název ABRA Software a.s. V současné době má firma 85 zaměstnanců a více než třinácti tisíci zákazníky. Stejně jako celé odvětví, i přes krizi, příjmy firmy stoupaly a svůj hospodářský výsledek dokonce více jak 7x zvětšila. Firma Abra má celkem čtyři velikostní řešení. Jejich okruhy jsou nazývány G1 až G4. G1 je určen pro živnostníky a neziskové organizace. Základní modul stojí pouhých 1990 Kč od 1 do 5 uživatelů. Další uživatelé jsou zpoplatněni částkou 9990 Kč za osobu, což je na ERP poměrně levné. Dále lze k systému dokoupit jednotlivé moduly. Obdobně je to i pro G2 , který je doporučen malým firmám. Na rozdíl od Heliosu nespoléhá Abra na RED verzi zdarma do určitého, ale na 90 denní zkušební verzi a nízkou cenu základní verze. Základní verze přičemž obsahuje účetnictví, pokladnu, bankovnictví, nákup, prodej, majetek a knihu jízd. G2 má však omezení na maximum 5 uživatelů na systém napojených on-line. Cena jedné licence je 4990 Kč. G3 a G4 nemají on-line ceníky a cena se určuje na míru při osobní konzultaci. G4 je založen na platformě Oracle. Altus Vario Poslední velkou českou firmou je Altus software s.r.o. Firma byla založena v roce 1995 a její zakázkové systémy byly založeny na platformách Microsoft Office a Lotus Notes. V tom samém roce byla firma oceněna členstvím v programu Lotus Business partner ČR. V roce 1996 vydala druhou verzi svého ekonomického systému, která jako první v České republice nabízela malým firmám systém, který si samy mohly upravovat. O dva roky později tento systém ještě vylepšila tím, že se jednalo o první český systém, který bylo možné doplňovat i o zásuvné moduly. Plnohodnotným podnikovým systémem se stal však až v roce 1999, kdy byl doplněn poslední základní modul – mzdy. Od roku 2004 jsou systémy firmy certifikovány normou ISO 9000. Altus Vario nabízí ve svém portfoliu kompletní služby pro různě velké podniky z většiny odvětví. Největší využití najde však ve středních a malých podnicích. Pro živnostníky má formu i řešení zdarma, ale toto řešení je omezeno 100 doklady za rok v jedné kategorii. Cena jedné licence za 23
kompletní základní balíček se pohybuje v rozmezí od 5 do 25 tisíc. Rozhoduje počet dokladů za rok. Systém má mnoho různých doplňků a velmi snadno se upravuje podle požadavků zákazníka. Pokud zákazník potřebuje oproti standardu hlídat například hygienické normy, může být systém doplněn o tento speciální doplněk. Nejznámějším zákazníkem Altus je vydavatelství Stratosféra.
24
4 Test produktů tří českých největších firem Z předchozí kapitoly vyplývá, že nejmenší penetraci trhu mají systémy na trhu malých firem. Proto v této kapitole budou testovány produkty tří největších firem na českém trhu v tomto segmentu, a to z pohledu malé firmy. Testování probíhalo na demoverzích firem. Byly vytvořeny dvě modelové situace – dvě malé firmy, které poptávají informační systém a dosud žádný neměly. První firma pro správu faktur využívala služeb externí účetní firmy. Za rok se tato firma rozrostla a má čtyři zaměstnance, včetně majitele. Zaměstnanec, který má na starost agendu zákazníků, ovládá i účetnictví. Firma se tedy rozhodla o pořízení systému z důvodů ušetření nákladů na provoz. Druhá firma je živnostník, který se zabývá objednáváním zboží ze zahraničí a následným prodejem v České republice. Jde o zboží, které není běžně k dostání na českém trhu. Vše si dosud dělal sám. S růstem firmy ale narostla agenda a přestal situaci zvládat. Sám se chce i nadále věnovat převážně obchodování, a proto přijal pět nových zaměstnanců. Informační systém si chce pořídit z důvodu, že chce mít jasný přehled o objednávkách a kontaktech. Pro testování produktů byla nejdříve stanovena kritéria. Kritéria vycházela z předpokládaných požadavků na IS ze strany malé firmy, kdy uživatel nebude odborníkem na IS. Kritéria byla rozdělena do dvou skupin: primární, která se váží k funkčnosti IS, sekundární, která se váží zejména k usnadnění práce s IS. Do první skupiny kritérií byla vybrána tato kritéria:
nabízené moduly v základní sestavě,
možnost rozšíření pomocí dalších modulů,
aktualizace dle platné legislativy.
Do druhé skupiny byla vybrána následující kritéria:
intuitivnost ovládání,
přehlednost menu,
omezení licencí, cena,
zákaznická podpora ze strany prodejce,
možnost zaškolení,
komunikace s firmou,
další služby.
Pro testování byly zvoleny srovnatelné produkty: ABRA G1, která je především určena pro živnostníky a neziskové organizace s daňovou evidencí, Helios red, který je určen především živnostníkům, 25
malým a středním firmám a Altus Vario, který je doporučen zejména pro střední firmy, ale je vhodný i pro firmy malé. Všechny tři produkty mají své demoverze, které jsou naplněny firemními testovacími daty. Pro hodnocení pak byly zkoumány jednak informace dostupné k jednotlivým produktům (zejména ze stránek firem), jednak práce právě s demoverzemi. Test byl proveden na sestavě CPU AMD Phenom II X4 955 Black Edition (3,6GHz), RAM Kingston HyperX Genesis Grey 2x4GB DDR3 1600 MHz. Nejdříve bude slovně ohodnocen každý produkt samostatně, poté budou jednotlivá kritéria obodována na stupnici 0 až 10 bodů. Nakonec bude jednotlivým kritériím přidělena váha (pomocí metody párového srovnávání (Fotr, a další, 2006)) a body budou touto vahou upraveny. Výsledek bude zachycený v tabulce. ABRA G1 (Abra) Základní jádro systému tvoří moduly Správa financí a majetku (Daňová evidence, DPH, Intrastat, Cizí měny, Kniha jízd, Banka, Homebanking, Pokladna, Majetek), Vztahy se zákazníky (Adresář), Nákup a prodej (Prodej, Nákup) a Nástroje přizpůsobení (Dokumenty, Návrhář tiskových sestav, Sledování změn, Převody dat mezi pobočkami, Exporty a importy). Rozšiřující moduly jsou Řízení firmy (např. BI, Mzdy a personalistika), Výroba a sklad (např. SCM, Kompletace, Údržba), Nákup a prodej (např. e-Shop, Pokladní terminál, Servis), Projekty a CRM (např. CRM, Call-centrum, Projektová dokumentace), Vztahy se zákazníky (Pošta). Výhodou takto modulově nastaveného produktu je, že si zákazník zakoupí pouze to, co skutečně potřebuje. Důležitým kritériem bude ale cena rozšiřujících modulů. Moduly základního jádra systému jsou nastaveny spíše pro živnostníka (neobsahují např. mzdy a personalistiku), přesto by bylo vhodné do základního jádra přidat alespoň Poštu, kterou živnostník využije také. Prodejce zaručuje automatickou aktualizaci systému, která by měla zaručit soulad s platnou legislativou. Menu je podobné systému SAP (viz. Obrázek 4 - ABRA G1 - Menu). Jedná se o stromovitě rozklikávací menu, kdy každá položka má své submenu (viz Obrázek 5).
26
Obrázek 4 - ABRA G1 - Menu
Obrázek 5 - ABRA G1 – submenu
27
Celkově působí menu spíše nepřehledně a nenapomáhá intuitivnímu ovládání. Při testování byly vyhledávány parametry konkrétních objednávek a faktur a v případě IS ABRA jejich zjišťování trvalo poměrně dlouho (viz Obrázek 6, Obrázek 7 a Obrázek 8). detaily objednávky jsou poměrně strohé.
Obrázek 6 - ABRA G1 - objednávka 1. část
Obrázek 7 - ABRA G1 - objednávka 2. část
Obrázek 8 - ABRA G1 - detail objednávky
Pokud jde o kritérium licence a ceny, pak ABRA G1 nemá žádnou neplacenou licenci. Cena je sice velmi nízká (do 10 tisíc Kč za licenci bez dalších omezení), ale nedává možnost dlouhodobě produkt odzkoušet. Zákaznická podpora zahrnuje bezplatnou e-mailovou, faxovou a telefonickou tzv. HOT line („horkou linku“), kde je poskytována pomoc zákazníkům. Nutno říct, že linka funguje pouze v době 8 – 18 hodin v pracovní dny. Dále je možné využít poradenství prostřednictvím vzdáleného přístupu či si vyžádat příjezd konzultanta, nicméně jde o zpoplatněné služby. Uživatelská školení nabízí firma zdarma a probíhají buď formou e-learningového školení či formou semináře na pobočkách v některých vybraných městech několikrát do roka. Z dalších služeb nabízí firma implementaci systému, dodávku dalšího hardwaru či softwaru a pomoc při čerpání dotací. Všechny služby jsou za poplatek. V komunikaci při testování nebyla firma příliš vstřícná sdělovat informace a odkazovala na své webové stránky či stránky firem implementujících systém.
Helios red (helios) Helios red je se rovněž skládá z několika modulů, ale na rozdíl od ABRA3 má v jádru prakticky všechny moduly, i když na základní úrovni. Jde o Účetnictví, Daňovou evidenci, Bankovní operace, Zápočty a 28
penalizace, Mzdy a personalistiku, Majetek, Fakturaci, Sklady, Nákup a prodej, Zakázky a o modul Obchodní partneři (CRM). Lze tedy říci, že systém obsahuje všechny moduly pokrývající základní standardní procesy v malé či střední firmě. Systém lze rozšiřovat některými přídavnými moduly, například Maloobchodní pokladna, a nadstandardními funkcemi v základních modulech. Například u modulu Nákup a prodej jsou nabízeny nadstandardní funkce Automatické objednávky a Kompletace výrobků. Pokud jde o úpravy programů z hlediska aktuálnosti vzhledem k legislativě, nabízí je firma zdarma. Helios red vsadil na barevné, možná až příliš, menu (viz Obrázek 9). I zde je malé submenu, které odkazuje na vlastní agendu (viz Obrázek 10). Je přehledné, jasné a intuitivní.
29
Obrázek 9 - Helios - Menu
30
Obrázek 10 - Helios - minimenu
Helios red umožňuje rychlý náhled na jednotlivá data bez nutnosti rozkliku (viz Obrázek 11 a Obrázek 12). Například detaily objednávky jsou psané hned po straně po označení objednávky. Je to vhodné zejména pro rychlý přehled a hledání detailů v dokumentu.
Obrázek 11 - Helios – objednávky
31
Obrázek 12 - Helios - detail faktury (bez nutnosti rozkliknutí)
Helios red má jednoduchou verzi Start, kterou nabízí zdarma pro firmy s maximálním ročním obratem 200 tisíc Kč. Tato hodnota je relativně malá, a tak je verze určena živnostníkům, kteří podnikání mají spíše jako doplňkovou činnost. Modul Fakturace je rovněž volně stáhnutelný, ale bez registrace uživatele se neupravuje podle legislativních změn. Dále je zdarma nabízena plná verze, s časovým omezením na 30 dnů. Je určena k tomu, aby si firma na svých datech vyzkoušela IS. Jinak má firma velmi dobře zpracované veřejně přístupné ceníky svých produktů a služeb. Vedle standardně naceněných modulů nabízí firma také tzv. výhodné balíčky, kde se jedná vždy o kombinaci modulů a cena je určena dle obratu firmy - například Helios red komplet (s osmi základními moduly) při obratu do 1 mil. Kč stojí 2 300 Kč, bez obratového limitu pak 58 300 Kč. Pokud jde o zákaznickou podporu, tak tu nabízí firma v pracovní dny mezi 8 a 16 hodinou, přičemž musí jít o jednoduché standardní dotazy, kdy reakce na problém nepřesáhne 10 minut. Systémová 32
podpora je zdarma po dobu šesti měsíců, následně je účtován poplatek. Dále firma nabízí celou řadu dalších zpoplatněných služeb, jakými jsou například převod dat, nabídka doplňkového software, konzultace v místě firmy. Zaškolení uživatelů se děje formou placených školení. Podobně jako v předchozím případě nebyla firma příliš ochotná v poskytování dalších informací.
Altus Vario (Altus Vario) Altrus Vario obsahuje základní klasické moduly, jakými jsou Banka, Evidence majetku, Manager, Mzdy, Sklad, Pokladna, Účetnictví a další. Rozšiřování modulů se děje pomocí tzv. Add-Inns (doplňků) nebo firma naprogramuje vlastní moduly pro konkrétní firmu. Systém je ze všech tří systémů nejotevřenější úpravám a přizpůsobování požadavkům firem. IS také spolupracuje s programy MS Office. Pokud jde o aktualizace vzhledem k legislativě, uživatelé je mají k dispozici zdarma. Menu je u systému poměrně strohé, ale značně přehledné (viz Obr. 8).
Obrázek 13 -Altus Vario - Menu
V menu bylo možné se rychle orientovat a vynikající byla také rychlost přístupu k datům. Data vyskakují v nových oknech, jsou podrobná (viz Obrázek 14 a Obrázek 15 a Obrázek 16). Na druhou stranu pro uživatele mohou být až příliš podrobná a mohou znesnadňovat orientaci.
33
Obrázek 14 - Altus Vario - detail objednávky
Obrázek 15 - Altus Vario - detail faktury
34
Obrázek 16 - Altus Vario - položky faktury
Altus Vario nabízí svůj produkt zdarma do 100 kusů od každého typu zpracovávaných dokladů za účetní období, cena za celý základní IS se odvozuje od počtu dokladů. Cena za jednu licenci je od 5 000 Kč do 25 000 Kč (podle počtu dokumentů). Dále firma nabízí tzv. plovoucí licence. To znamená, že jednotlivé moduly mohou být používány několika uživateli na počítačích v síti, přičemž záleží na počtu zakoupených licencí. Z hlediska dalších služeb jde především o možnost přizpůsobení programu, které je za poplatek. Firma poskytuje zdarma zákaznický servis v pracovní dny a zaškoluje uživatele. Při komunikaci byla tato firma nejvstřícnější a ochotně poskytla další informace.
35
Tabulka 3 - Výsledky testování, prosté body Zdroj: Autor
Kritérium hodnocení ABRA G1 nabízené moduly v základní 8 sestavě možnost rozšíření pomocí dalších 9 modulů aktualizace dle platné legislativy 10 intuitivnost ovládání 6 přehlednost menu 7 omezení licencí, cena 7 zákaznická podpora ze strany 8 prodejce možnost zaškolení 10 komunikace s firmou 7 další služby 8
Helios red 9
Altus Vario 6
6
10
9 10 10 6 4
10 9 8 9 8
4 5 9
8 10 7
Tabulka 4 - Výsledky testování, vážené body Zdroj: Autor
Kritérium hodnocení váha4 nabízené moduly v základní 8 sestavě možnost rozšíření pomocí dalších 7 modulů aktualizace dle platné legislativy 9 intuitivnost ovládání 4 přehlednost menu 5 omezení licencí, cena 6 zákaznická podpora ze strany 2 prodejce komunikace s firmou 0 zaškolení 3 další služby 1 celkem
ABRA G1
Helios red
Altus Vario
64
72
48
63 90 24 35 42
42 81 40 50 36
70 90 36 40 54
16 0 21 8 363
8 0 15 9 353
16 0 30 7 391
Vyhodnocení Z porovnání všech firem vyšel nejlépe systém Altus Vario, který získal body především díky své variabilitě. Na druhou stranu je možné, že pro uživatele bez předchozích zkušeností bude systém náročný. Další v pořadí je systém ABRA G1 a na posledním místě se umístil systém Helios red. Systém ABRA B1 je vhodný pro firmy, které s ERP začínají. Výhodou je, že má jednoduše a přehledně vymezené moduly, nastavené podle standardních procesů ve firmě. Systém Helios red je sice 4
váha byla určena pomocí párového srovnávání – viz příloha
36
uživatelsky poměrně přívětivý, nicméně zákaznická podpora ze strany firmy je značně zpoplatněna, čímž konečná cena pro uživatele může narůst.
37
5 Závěr Cílem práce byla analýza českého trhu informačních podnikových systémů, a to především z pohledu malé firmy a dále pak zejména porovnání tří vybraných standardně na trhu nabízených informačních systémů z hlediska využití v malé firmě. V práci byly nejdříve vymezeny základní pojmy vážící se k problematice informačních systémů a podnikových informačních systémů, byly vysvětleny základní typy zejména z hlediska jejich funkcí. V další části se práce zaměřila na světový a český trh s těmito systémy. Ze zjištěných dat bylo zřejmé, že světový trh má i přes hospodářskou krizi stále rostoucí trend. Trhu dominuje několik velkých firem, kde především je to jednička na trhu firma SAP, následovaní firmou Oracle a poměrně rychle rostoucí firmou (na tomto trhu) Microsoft. Růst těchto firem byl také podpořen fúzemi a akvizicemi, které na tomto trhu stále probíhají. Tento způsob také umožňuje firmám vstupovat do oblasti, kterou se dříve nezabývaly (např. Microsoft a trh podnikových informačních systémů). Český trh také roste, ale pomaleji. Na rozdíl od světového trhu tu v oblasti podnikových informačních systémů dominují domácí firmy. Jedním z důvodů může být i vysoká cena systémů firem, jako je SAP. Podle zjištěni statistického úřadu vybavení firem podnikovými informačními systémy sice roste, ale nestejnoměrně co se týče jednotlivých segmentů firem podle velikosti. Nejmenší podíl firem s informačními systémy je v segmentu malých firem, kde tento systém má pouze 17, 8 % firem (viz Tabulka 2 - Podniky používající ERP (% z celkového počtu podniků)). Je tedy zřejmé, že největší rezervy z hlediska penetrace informačními systémy jsou v segmentu malých firem, a proto je poslední kapitola zaměřena na testování tří standardně nabízených informačních systémů tří největších firem na českém trhu (v segmentu malých firem) z hlediska jejich vhodnosti pro malou firmu. Při testování byla stanovena kritéria, která by mohla odpovídat požadavkům malé firmy zejména na nabídku modulů a možnost přizpůsobení, jednoduchost ovládání, přehlednost a další kritéria, v neposlední řadě důležitá je i cena. Nejlépe z hodnocení vyšel systém Altus vario, zejména díky své variabilitě a možnosti přizpůsobení. Náměty pro další řešení by se mohly skrývat právě v segmentu malých firem, kdy by mohly být provedeny jednak výzkumy skutečných potřeb těchto firem, jednak výzkum důvodů, proč tyto firmy nepoužívají informační systémy v takovém rozsahu a zda je tím možným důvodem skutečně cena. Také by se mohlo rozšířit testování produktů vhodných pro malé firmy na produkty od více firem (segment malých firem by mohl oslovit i například Microsoft se svým Microsoft Dynamics).
38
Terminologický slovník Termín Enterprise Resource Planning
Zkratka ERP
informační a komunikační technologie
ICT
Up-to-date Informační systém
Product Lifecycle Management
PLM
Business Intelligence
BI
Supply Chain Management
SCM
Warehouse Management
WM
Product Data Management
PDM
Cloud (computing)
Software as a Service (software jako služba) Open-source
SaaS
Employee Relationship
ERM
Definice "Informační systém kategorie Enterprise Resource Planning definujeme jako účinný nástroj, který je schopen pokrýt plánování a řízení všech klíčových interních podnikových procesů (zdrojů a jejich transformace na výstupy), a to na všech úrovních od strategické až po operativní. K těmto klíčovým procesům patří: výroba, logistika, personalistika a ekonomika." (Sodomka, 2004) "ICT (z anglického Information and Communication Technologies), taktéž IKT, je označení pro informační a komunikační technologie." (Hawiger, a další, 2011) Vždy aktualizovaný. Aktualizovaný na poslední verzi systému. Vícero verzí, jedná se ale v podstatě o hardware, software, který má za cíl (proto systém), uchovávat, zpracovávat, poskytovat informace uživatelům, dle schématu, podle kterého byl navržen. "PLM je zkratkou anglického termínu Product Lifecycle Management, který značí proces řízení kompletního životního cyklu produktu, a to od jeho prvotního konceptu, přes detailní návrh, výrobu a poprodejní servis až po jeho likvidaci." (Homola, 2011) "... souhrnný pojem pro procesy, technologie a nástroje potřebné k přetvoření dat do informací, informací do znalostí a znalostí do plánů, které umožní provést akce podporující splnění primárních cílů organizace." (Hroch, a další, 2007) „strategické plánování, plánování, predikování, plánování doplnění zásob, doprava a logistika, řízení skladu, řízení událostí, a webový rozvrh.“ (Infor, 2012) Jedná se o řízení skladu, nasklaďnování, vysklaďnování výrobků a jejich distribuci. "PDM dovoluje výrobním podnikům řídit, komunikovat, sdílet a synchronizovat informace o produktech během jejich celého životního cyklu." (Holy Roman Consulting, 2004) Jedná se o zapůjčení softwarových a/nebo hardwarových prostředků. Více viz. PaaS, SaaS, outsourcing. Pronajímání softwarových prostředků, především pomocí sítě internet. Jedná se o volně šiřitelné programy (šířené pod GNU licencí). „Systémy pro řízení vztahu se zaměstnanci. Reálná
39
Management
Supplier Relationship Management
SRM
Systém veřejné správy All-in-one ERP
Platform as a service (platforma jako služba) Údržba (maintaince)
PaaS
Služby (services)
Softwarová licence
Obrat (revenue)
Jádro systému Outsoucing
5
podoba těchto systémů je v podstatě integrovaným HR5 systémem, rozdílem je pouze pojmenování.“ (Houser, 2007) „Zabezpečuje řízení vztahů s dodavateli, které představuje analogii přístupu aplikovaného v řízení vztahu se zákazníky“ (Basl, a další, 2007) Jedná se o systémy spravované ministerstvy, státními institucemi, kraji či obcemi. „All-in-one ERP systémy představují řešení, která jsou schopna pokrýt všechny klíčové podnikové procesy v oblasti ekonomiky, logistiky, výroby a personalistiky v rámci jednoho implementačního projektu.“ (Sodomka, a další, 2008) Jde o zapůjčení prostředků na vývoj software na určitý systém. … zahrnuje údržbu softwarového i hardwarového vybavení informačního systému. Jde o doprovodné poinstalační služby, především o podporu při upgradu systému, opravu poškozeného systému, telefonickou podpou. Služby bývají zpoplatněny. „ … je v informatice právní nástroj, který umožňuje používat nebo redistribuovat software, který je chráněn zákonem. V České republice se jedná o Autorský zákon.“ (Wikipedia) Licencí je několik druhů. „Celková hodnota výstupu z hospodářské činnosti uskutečněné během určitého časového období, obvykle měřená celkovými ročními tržbami po odečtení vráceného zboží.“ (Scholleová, 2008) Jedná se o základ systému, na který se přidávají ostatní moduly systému. Jedná se o využívání zdrojů mimo firmu.
Human resources, řízení lidských zdrojů
40
Seznam literatury Abra. Abra software. Abra Software. [Online] [Citace: 7. květen 2012.] http://www.abra.eu/produkty/abra-g1/. Altus Vario. Altus Vario - ekonomický software kategorie ERP/ CRM. [Online] [Citace: 7. duben 2012.] http://www.vario.cz/. Asociace za lepší ICT řešení. Rešerše ERP/CRM/BI (1Q 2011). Asociace za lepší ICT řešení. [Online] Asociace za lepší ICT řešení. [Citace: 17. duben 2012.] http://www.lepsireseni.cz/index.php/dokumenty/dsekceerp/77-zodbornehotisku. Bárta, Jaroslav. 2011. Rozhovor. Plzeň : Aimtec, 18. srpen 2011. Basl, Josef a Blažíček, Roman. 2007. Podnikové informační systémy. Praha : Grada, 2007. 978-80247-2279-5. BusinessIT. 2011. Lehký úvod do problematiky podnikových informačních systémů. BusinessIT. [Online] říjen 2011. [Citace: 30. duben 2012.] http://www.businessit.cz/cz/podnikovy-informacnisystem-uvod-moduly-funkce-nasazeni-vyber.php. Cloud computing. Cloud computing. Cloud computing. [Online] [Citace: 26. duben 2011.] http://www.cloud-computing.cz/. Český statický úřad. 2010. Informační a komunikační technologie v podnikatelském sektoru za rok 2009. Český statistický úřad. [Online] 2010. [Citace: 3. květen 2012.] http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/C8003215A3/$File/970209.pdf. Český statistický úřad. 2009. Informační a komunikační technologie v podnikatelském sektoru za rok 2008. Český statistický úřad. [Online] 2009. [Citace: 3. květen 2012.] http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/4000207EEA/$File/970208.pdf. —. 2010. Informační a komunikační technologie v podnikatelském sektoru za rok 2010. Český statistický úřad. [Online] 2010. [Citace: 3. květen 2012.] http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/45002BC1E6/$File/970210.pdf. —. 2011. Informační a komunikační technologie v podnikatelském sektoru za rok 2011. Český statistický úřad. [Online] 2011. [Citace: 3. květen 2012.] http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/64004B3973/$File/970211.pdf. —. 2008. Využívání informačních a komunikačních technologií v podnikatelském sektoru za rok 2007. Český statistický úřad. [Online] 2008. [Citace: 3. květen 2012.] http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/t/71003A2BDA/$File/9702-07.pdf. —. 2011. Využívání informačních a komunikačních technologií v podnikatelském sektoru za rok 2011. Český statistický úřad. [Online] 31. prosinec 2011. [Citace: 28. duben 2012.] http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/9702-11.
41
ERPY.cz. 2009. Top 50 dodavatelů podnikových aplikací za 2008. Podnikové informační systémy EU. [Online] 29. srpen 2009. [Citace: 26. duben 2011.] http://www.erpy.cz/2009/08/top-50-dodavatelupodnikovych-aplikaci-za-r-2008/. E-works research. 2008. 连载8：《中国CRM成功实践》(díl 8: CRM v úspěšné praxi). e-works. [Online] 10. prosinec 2008. [Citace: 26. duben 2012.] http://articles.eworks.net.cn/crm/article61118.htm. Faina, Michal. zimní semestr 2010/2011. Nasazení informačního systému MS Dynamics ve firmě NOWACO. Praha : autor neznámý, zimní semestr 2010/2011. Fotr, Jiří, a další. 2006. Manažerské rozhodování postupy, metody a nástroje. místo neznámé : Ekopress s.r.o., 2006. 80-86292-15-9. Google. Google Apps pro firmy. Google Apps pro firmy. [Online] [Citace: 2. květen 2012.] http://www.google.com/apps/intl/cs/business/. Griffith, Craig. 2010. ERP, SCM and eCommerce blog. Ignify. [Online] 15. květen 2010. [Citace: 12. duben 2012.] http://blog.ignify.com/tag/dynamics-ax-cash-sale/. Hawiger, David a Gošová, Věra. 2011. ICT. metodický portál. [Online] 2. únor 2011. [Citace: 3. květen 2012.] http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/I/ICT. helios. Ekonomický a účetní software Helios red. helios red. [Online] [Citace: 7. duben 2012.] http://www.heliosred.cz/helios-red/vice-o-helios-red.html. Helios. Helios.cz. Helios.cz. [Online] [Citace: 5. březen 2011.] http://www.helios.eu/helios-orangecs/moduly-systemu-helios-orange.html. Holy Roman Consulting. 2004. PMD systémy. PMD systémy. [Online] 27. září 2004. [Citace: 30. duben 2012.] http://www.hrc.cz/serv05.htm. Homola, Jan. 2011. PLM.cz. PLM - Product Lifecycle Management. [Online] 20. listopad 2011. [Citace: 5. květen 2012.] http://plm.caxmix.cz/definice-plm/. Houser, Pavel. 2007. Employee Relationship Management. CIO Business World. [Online] 27. únor 2007. [Citace: 30. duben 2012.] http://businessworld.cz/ostatni/employee-relationshipmanagement-erm-3352. Howlett, Dennis. 2011. Does a shift to subscription mean better ERP? ZDNet. [Online] 4. květen 2011. [Citace: 15. duben 2012.] http://www.zdnet.com/blog/howlett/does-a-shift-to-subscriptionmean-better-erp/3071. Hroch, Michal a Cach, Pavel. 2007. Business Inteligence staví na datovém skladu. SystemOnline. [Online] květen 2007. [Citace: 25. duben 2012.] http://www.systemonline.cz/businessintelligence/business-intelligence-stavi-na-datovem-skladu.htm. Infinity. SaaS (Software jako služba). Aplikační a systémový hosting. [Online] [Citace: 26. duben 2011.] http://www.infinity.cz/Stranka/saas-software-jako-sluzba-aplikacni-a-systemovy-hosting.
42
Infor. 2012. Infor Building Materials: nástroj, který potřebujete k maximalizaci produktivity a řízení nákladů. Infor. [Online] 2012. [Citace: 5. květen 2012.] http://cz.infor.com/industries/distribution/bmat/. jrliem. 2011. ERP Maerket - Vendor Evaluation. WhatIsEP.NET. [Online] 15. duben 2011. [Citace: 24. duben 2012.] http://whatiserp.net/erp-report/erp-market-share-and-vendor-evaluation-2011/. Kimberling, Eric. 2010. TOP Ten ERP Software predication for 2011. toolbox.com. [Online] 5. Listopad 2010. [Citace: 23. Březen 2011.] http://it.toolbox.com/blogs/erp-roi/top-ten-erp-softwarepredictions-for-2011-42364. Kingová, Julia. 2010. PaaS slibuje revoluci ve vývoji softwaru. Computerworld.cz. [Online] 5. leden 2010. [Citace: 26. duben 2011.] http://computerworld.cz/vyvoj/paas-slibuje-revoluci-ve-vyvojisoftwaru-5423. Krocan, Marek. 1998. Co vlastně je informační systém a jak souvisí s řízením? Živě.cz. [Online] 8. listopad 1998. [Citace: 1. květen 2012.] http://www.zive.cz/clanky/co-vlastne-je-informacni-systema-jak-souvisi-s-rizenim/sc-3-a-4436/default.aspx. Maguire, James. 2006. The future of ERP - Datamation. Datamation. [Online] 15. listopad 2006. [Citace: 23. březen 2011.] Zdroj: http://itmanagement.earthweb.com/erp/article.php/3643966/TheFuture-of-ERP.htm. NN. SAP Sample Screens. SAP Sample Screens. [Online] [Citace: 10. duben 2012.] http://www.uwosh.edu/faculty_staff/wresch/SAPscreens.htm. Novinky.cz. 2011. SAP koupí softwarovou firmu SuccessFactors za 3,4 miliardy USD. Novinky.cz. [Online] 4. prosinec 2011. [Citace: 30. duben 2012.] http://www.novinky.cz/ekonomika/252452-sapkoupi-softwarovou-firmu-successfactors-za-3-4-miliardy-usd.html. Oracle. Oracle licence agreement. Oracle. [Online] [Citace: 14. březen 2012.] http://www.oracle.com/technetwork/java/javame/thirdpartylicensereadme-444938.txt. Podnikový software. [Online] [Citace: 11. duben 2011.] http://www.podnikovy-software.cz/slovnikpojmu/. Pour, Jan, Gála, Libor a Šedivá, Zuzana. 2009. Podniková informatika. Praha : Grada, 2009. 978-80247-2615-1. Redakce živě.cz. 2002. Microsoft koupil Navision. živě.cz. [Online] 15. květen 2002. [Citace: 3. květen 2012.] http://www.zive.cz/tiskove-zpravy/microsoft-koupil-navision/sc-5-a-106681/default.aspx. Říhová, Zora. zimní semest 2011/2012. 2. cvičení. Praha : autor neznámý, zimní semest 2011/2012. —. zimní semestr 2011/2012. 7. cvičení 3SA311. Praha : autor neznámý, zimní semestr 2011/2012. SAP. SAP: lepší řízení firem. SAP Česká republika. [Online] [Citace: 27. březen 2011.] http://www.sap.com/cz/about/index.epx.
43
—. The History of SAP. SAP Global. [Online] [Citace: 23. březen 2011.] http://www.sap.com/corporate-en/our-company/history/1972-1981/index.epx. Scholleová, Hana. 2008. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. místo neznámé : Grada Publishing, a. s., 2008. 978-80-247-2424-9. Sodomka, Petr a Klčová, Hana. 2011. CVIS - Český ERP trh rostl nejméně za posledních pět let. CVIS. [Online] 30. prosinec 2011. [Citace: 14. dřezen 2012.] http://www.cvis.cz/hlavni.php?stranka=novinky/clanek.php&id=1207. —. 2010. Český ERP trh a jeho vývoj v období hospodářské krize. Česká společnost pro systémovou integraci. [Online] duben 2010. [Citace: 24. duben 2012.] http://www.cssi.cz/cssi/cesky-erp-trh-jehovyvoj-v-obdobi-hospodarske-krize. Sodomka, Petr a Šulová, Dagmar. 2010. SappyCar: ERP řešení pro automobilový průmysl. CVIS. [Online] CVIS, 1. prosinec 2010. [Citace: 23. březen 2011.] http://www.cvis.cz/hlavni.php?stranka=novinky/serial_clanek.php&id=1030&serial=120. Sodomka, Petr. 2004. Analýza českého ERP trhu (1. část). CVIS. [Online] 4. srpen 2004. [Citace: 23. březen 2011.] http://www.cvis.cz/hlavni.php?stranka=novinky/clanek.php&id=139. —. 2004. CVIS - Analýza českého ERP trhu (1. část). CVIS. [Online] 3. srpen 2004. [Citace: 22. březen 2012.] http://www.cvis.cz/hlavni.php?stranka=novinky/clanek.php&id=139. —. 2010. CVIS - Český ERP trh roste i v období hospodářské krize. CVIS. [Online] 30. prosinec 2010. [Citace: 14. leden 2011.] http://www.cvis.cz/hlavni.php?stranka=novinky/clanek.php&id=1043. —. 2009. CVIS - Trendy českého ERP trhu (komentář k aktuálnímu vývoji). CVIS. [Online] 31. prosinec 2009. [Citace: 23. duben 2012.] http://www.cvis.cz/hlavni.php?stranka=novinky/clanek.php&id=884. —. 2008. Český ERP trh roste pomalu - erp forum. ERPForum. [Online] 20. říjen 2008. [Citace: 26. březen 2011.] http://www.erpforum.cz/erp-trendy/cesky-erp-trh-roste-pomalu.html. —. 2006. Informační systémy v podnikové praxi. Brno : Computer Press, 2006. 80-251-1200-4. —. 2006. Svět ERP se mění, co přinese aktuální vývoj zákazníkům? CVIS. [Online] 10. prosinec 2006. [Citace: 23. březen 2011.] http://www.cvis.cz/hlavni.php?stranka=novinky/clanek.php&id=536. Sodomka, Petr, Klčová, Hana a Vořechová, Eva. 2008. Aktuální trendy vývoje českého ERP trhu (2. vydání). CVIS. [Online] 31. prosinec 2008. [Citace: 23. duben 2012.] http://www.cvis.cz/hlavni.php?stranka=novinky/clanek.php&id=764. Software top 100. SAP - Tha Largest World's Sofware companies. Software top 100. [Online] [Citace: 10. duben 2012.] http://www.softwaretop100.org/sap. Stair, Ralph M. a Rynolds, George. 2008. Fundamentals of Information Systems, 5. vydání. místo neznámé : Course Technology, 2008. 9781423925811. Šmíd, Vladimír. Pojem informačního systému. RNDr. JUDr. Vladimír Šmíd, CSc. [Online] MUNI. [Citace: 23. duben 2012.] http://www.fi.muni.cz/~smid/mis-infsys.htm. 44
Šorm, Milan. Způsob pořízení informačního systému for diplomovka. SCRIBD. [Online] [Citace: 21. dubev 2012.] http://www.scribd.com/doc/77108766/22/Zp%C5%AFsob-po%C5%99izeniinforma%C4%8Dniho-systemu. Švanda, Martin. 2010. Infolist konference. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. [Online] únor 2010. [Citace: 5. květen 2012.] http://www.compet.cz/fileadmin/user_upload/Informacni_listy/2010/Infolist_2010_02_konference. pdf. Valach, Miroslav. 2011. Rozhovor. Bratislava : Hewlett Packard, 8. březen 2011. Voříšek, Jiří. zimní semestr 2008/2009. Úvod do informačních systémů, 1. přednáška. Praha : autor neznámý, zimní semestr 2008/2009. WebFinance, Inc. What is product data management(PMD)? BusinessDictonary.com. [Online] [Citace: 26. duben 2011.] http://www.businessdictionary.com/definition/product-data-managementPDM.html. Wikipedia. Řízení vztahu se zákazníky. Wikipedia. [Online] [Citace: 3. květen 2012.] http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADzen%C3%AD_vztah%C5%AF_se_z%C3%A1kazn%C3%A Dky. —. Sofwarová licence. Wikipedie. [Online] [Citace: 2. květen 2012.] http://cs.wikipedia.org/wiki/Softwarov%C3%A1_licence.
45
Seznam tabulek Tabulka 1 - Vývoj trhu od roku 1998 do 2010, 7 největších firem (příjem za ERP systémy a služby s nimi spojené) ......................................................................................................................................... 11 Tabulka 2 - Podniky používající ERP (% z celkového počtu podniků) .................................................... 18 Tabulka 3 - Výsledky testování, prosté body......................................................................................... 36 Tabulka 4 - Výsledky testování, vážené body ........................................................................................ 36
Seznam grafů Graf 1- Vývoj trhu od roku 1998 do 2010, 7 největších firem (příjem za ERP systémy a služby s nimi spojené) ................................................................................................................................................. 12 Graf 2 - Vývoj světového trhu a jeho predikace .................................................................................... 13 Graf 3 - podíl ERP systémů na trhu malých firem za rok 2010 .............................................................. 18 Graf 4 - podíl ERP systémů na trhu středních firem za rok 2010 .......................................................... 19 Graf 5 - ERP systémů na trhu velkých firem za rok 2010 ...................................................................... 20 Graf 6 - promítnutí dat do jednotného grafu ........................................................................................ 20
Seznam obrázků Obrázek 1 - prodejní doklad v SAPU...................................................................................................... 15 Obrázek 2 - prodejní doklad v Microsoft Dynamics AX ......................................................................... 17 Obrázek 3 – Moduly Helios orange ....................................................................................................... 22 Obrázek 4 - ABRA G1 - Menu ................................................................................................................ 27 Obrázek 5 - ABRA G1 – submenu .......................................................................................................... 27 Obrázek 6 - ABRA G1 - objednávka 1. část ............................................................................................ 28 Obrázek 7 - ABRA G1 - objednávka 2. část ............................................................................................ 28 Obrázek 8 - ABRA G1 - detail objednávky ............................................................................................. 28 Obrázek 9 - Helios - Menu ..................................................................................................................... 30 Obrázek 10 - Helios - minimenu ............................................................................................................ 31 Obrázek 11 - Helios – objednávky ......................................................................................................... 31 Obrázek 12 - Helios - detail faktury (bez nutnosti rozkliknutí) ............................................................. 32 Obrázek 13 -Altus Vario - Menu ............................................................................................................ 33 Obrázek 14 - Altus Vario - detail objednávky ........................................................................................ 34 Obrázek 15 - Altus Vario - detail faktury ............................................................................................... 34 Obrázek 16 - Altus Vario - položky faktury ............................................................................................ 35 Obrázek 19 - Altus Vario - ukázka katalogu zboží ................................................................................. 49
46
Seznam příloh Příloha 1 - Helios - BI - zisk za partnera Příloha 2 - Helios - sklad Příloha 3 - Altus Vario - ukázka katalogu - pokračování Příloha 4 - Párové srovnávání
47
Přílohy
Příloha 1 - Helios - BI - zisk za partnera
Příloha 2 - Helios - sklad
Obrázek 17 - Altus Vario - ukázka katalogu zboží
Příloha 3 - Altus Vario - ukázka katalogu - pokračování
Příloha 4 - Párové srovnávání
Do první skupiny kritérií byla vybrána tato kritéria: 1. nabízené moduly v základní sestavě, 2. možnost rozšíření pomocí dalších modulů, 3. aktualizace dle platné legislativy. Do druhé skupiny byla vybrána následující kritéria: 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
intuitivnost ovládání, přehlednost menu, omezení licencí, cena, zákaznická podpora ze strany prodejce, komunikace s firmou, možnost zaškolení, další služby.
Všechna kritéria byla srovnána pomocí metody párového srovnávání s tím, že výsledkem je následující Fullerův trojúhelník. Všechna kritéria z první skupiny jsou důležitější, než kritéria ze skupiny druhé. 1 2
1 3 2 3
1 4 2 4 3 4
1 5 2 5 3 5 4 5
1 6 2 6 3 6 4 6 5 6
1 7 2 7 3 7 4 7 5 7 6 7
1 8 2 8 3 8 4 8 5 8 6 8 7 8
1 9 2 9 3 9 4 9 5 9 6 9 7 9 8 9
1 10 2 10 3 10 4 10 5 10 6 10 7 10 8 10 9 10
Počet preferencí = váha kritéria Kritérium č. Váha kritéria
1 8
2 7
3 9
4 4
5 5
6 6
7 2
8 0
9 3
10 1
