ANALÝZA. stavu a vývoje trhu práce v Ostravě v roce 2004 a předpokládaný vývoj v prvním pololetí roku 2005

Úřad práce v Ostravě, třída 30. dubna 2c, 701 60 Ostrava

ANALÝZA stavu a vývoje trhu práce v Ostravě v roce 2004 a předpokládaný vývoj v prvním pololetí roku 2005

Ostrava, únor 2005

Úřad práce v Ostravě

strana 1

Spolupráce a podklady: -

výsledky šetření provedeného oddělením analýz a prognóz,

-

jednotlivé odborné útvary Úřadu práce v Ostravě,

-

Okresní správa sociálního zabezpečení Ostrava-město,

-

Český statistický úřad, Krajská reprezentace Ostrava.

Zpracovalo oddělení analýz a prognóz

__________________________________________________________________________________________________________________ oddělení analýz a prognóz Analýza stavu a vývoje trhu práce v Ostravě únor 2005


strana 2

OBSAH

strana

A.

ZÁKLADNÍ ZPRÁVA

I.

Celková charakteristika Ostravy

3

II.

Zaměstnanost - poptávka po práci

5

III.

Nezaměstnanost

18

IV.

Cizinci na trhu práce

31

V.

Kontrolní činnost

33

VI.

Platební neschopnost zaměstnavatelů

36

VII.

Aktivní politika zaměstnanosti

37

VIII.

Prognóza vývoje trhu práce v prvním pololetí roku 2005

52

IX.

Přílohy

59

B.

TEMATICKÝ ROZBOR 63 Vývoj zaměstnanosti v jednotlivých vybraných odvětvích u vybraných firem se stavem 26 a více zaměstnanců v roce 2004 a výhled na první pololetí roku 2005



strana 3

A. ZÁKLADNÍ ZPRÁVA I. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA OSTRAVY 1. Dlouhodobý vývoj na ostravském trhu práce V Ostravě, krajském městě Moravskoslezského kraje (dále MSK) a rozlohou druhém největším a počtem obyvatel třetím největším městě České republiky, probíhá od roku 1990 rozsáhlá restrukturalizace hospodářské základny, která bouřlivě mění její tvář, ale je také každoročně provázena uvolňováním tisíců zaměstnanců. Naše město patří v rámci celé republiky ke strukturálně nejpostiženějším oblastem, pro něž je charakteristický razantní útlum těžkého průmyslu a téměř neustále se zvyšující nezaměstnanost. Intenzita jejího nárůstu a tempo poklesu personálních stavů u ostravských zaměstnavatelů bylo zatím nejvýraznější v letech 1997 až 1999. Celkové postupné loňské zlepšování ekonomické situace v ČR se projevilo také na ostravském trhu práce. V průběhu roku 2004 došlo k mírnému meziročnímu poklesu evidované nezaměstnanosti a zdá se, že pracovní trh začíná v Ostravě „nabírat dech“, zásadní zlepšení situace se však projeví až v dalších letech. Tabulka I/1 Vývoj zaměstnanosti u ostravských firem s 26 a více zaměstnanci a u zaměstnavatelů se stavem do 25 osob, počtu osob vykonávajících samostatně výdělečnou činnost a evidované nezaměstnanosti v letech 1997 až 2004 ukazatel (celkový počet) zaměstnanci u firem se stavem 26 a více osob zaměstnanci u firem se stavem do 25 osob celková zaměstnanost u firem osoby vykonávající samostatně výdělečnou činnost (OSVČ) evidovaní uchazeči o zaměstnání

1997

1998

1999

stav k 31.12. 2000 2001

2002

2003

2004

125 603 120 374 112 167 107 375 106 118 104 899 100 265 97 240 31 831

31 236

30 865

31 685

32 267

30 901

30 850

31 328

157 434 151 610 143 032 139 060 138 385 135 800 131 115 128 568 20 791

22 300

22 942

24 282

24 733

24 975

25 136

23 592

12 094

18 909

25 523

26 402

25 588

27 807

29 470

28 892

2. Demografická situace K 31.12.2004 žilo v Ostravě celkem 313.088 trvale bydlících obyvatel, z toho 51,7 % žen. Na 1 km2 nyní připadá 1.461,5 osob, což je nejvyšší hustota osídlení v celém MSK a třetí největší v republice (za Prahou a Brnem). Celkový počet obyvatel se oproti minulému roku snížil o 1.014 osob, z toho o 552 žen. Na meziročním poklesu se podíleli výhradně mladí lidé ve věku do 14 let, kterých celkově ubylo 1.430 a jejich podílové zastoupení na počtu obyvatel Ostravy kleslo na 15,3 %. V průběhu uplynulých deseti let se počet mladých lidí této věkové kategorie snížil v Ostravě o 15.756 (-24,8 %). V „produktivním věku“ (15 - 64 let) bylo 224.384 lidí (71,7 %), občanů ve věku 15 let a více v meziročním porovnání 416 přibylo a na celkovém počtu trvale bydlících obyvatel Ostravy se podílejí 84,7 %. Klesající absolutní počet i podíl mladých lidí na celkovém stavu obyvatel se promítá __________________________________________________________________________________________________________________ oddělení analýz a prognóz Analýza stavu a vývoje trhu práce v Ostravě únor 2005


strana 4

do stoupajících průměrného věku Ostravanů, který nyní činí 39,3 roků, z toho u mužů 37,5 a u žen 40,9 roku. Tabulka I/2 Vývoj počtu trvale bydlících ostravských obyvatel stav k 31.12.2001 ukazatel 1) (celkový počet) celkem z toho ženy obyvatelé 315 442 163 148 obyvatelé 224 632 113 097 v „produktivním věku“ 2) obyvatelé věkové 50 631 24 769 kategorie 0 - 14 let průměrný věk obyvatel 38,7 40,3 1)

2)

stav k 31.12.2002 stav k 31.12.2003 celkem z toho ženy celkem z toho ženy 314 102 162 554 313 088 162 002 224 351

113 166

224 384

113 184

49 323

24 137

47 893

23 445

39,0

40,6

39,3

40,9

Od roku 1996 jsou na základě metodiky Správy služeb zaměstnanosti Ministerstva práce a sociálních věcí (dále SSZ MPSV ČR) používána při hodnocení demografického vývoje data, která poskytuje Český statistický úřad. Údaje z demografické statistiky jsou za uplynulý rok k dispozici vždy v květnu dalšího roku, což znamená, že skutečnost z konce předchozího roku je platná po celých následujících dvanáct měsíců. V pololetních i ročních analýzách stavu a vývoje trhu práce jsou proto uváděny totožné veličiny. Do r. 2000 započítávány osoby od 15 do 59 let věku, od r. 2001 zahrnuty osoby věkové skupiny 15-64 let.

Vnitřní členění statutárního města Ostravy na průmyslové, obytné a oddechové zóny, koncentrace obyvatel i zaměstnavatelů na rozlohou relativně malém území, vzájemná propojenost a dostupnost jeho jednotlivých částí městskou hromadnou dopravou neumožňuje definovat mikroregiony. Z těchto důvodů nelze z „mikroregionálního“ pohledu analyzovat ani stav a vývoj trhu práce. Dopravní obslužnost nekomplikuje pohyb pracovních sil ani negativně neovlivňuje umísťování evidovaných uchazečů o zaměstnání na volná pracovní místa. Je možno říci, že v Ostravě je vliv dopravní obslužnosti na problematiku zaměstnanosti zanedbatelný. Přestože v Ostravě nelze definovat mikroregiony jako relativně uzavřené a různorodé trhy práce, vypočítáváme od konce roku 1999 pravidelně každé čtvrtletí v jednotlivých městských obvodech míry nezaměstnanosti. Jejich hodnoty k 31.12.2004 jsou uvedeny v příloze č. 1 - výpočet podle staré metodiky a v příloze č. 2 – výpočet podle nové metodiky.



strana 5

II. ZAMĚSTNANOST - POPTÁVKA PO PRÁCI 1. Celková zaměstnanost I když se v průběhu roku 2004 celková zaměstnanost u ostravských zaměstnavatelských subjektů podle předpokladů a v souladu s dlouhodobým trendem opět snížila, intenzita jejího poklesu byla v porovnání s rokem 2003, kdy ubylo u ostravských firem všech velikostních kategorií 4.685 zaměstnanců, přibližně poloviční a téměř na stejné úrovni jako v roce 2002. Hospodářský vývoj v naší zemi je sice již pátým rokem příznivý, ale růst české ekonomiky, který v posledních dvou letech přesahuje tříprocentní hranici, zatím nevede příliš ke zlepšení situace na trhu práce a k trvalejšímu snížení nezaměstnanosti. Celkový vzestup hospodářství táhnou hlavně investice velkých podniků, zejména zahraničních. Jejich aktivity ale pořád směřují spíše do jiných částí republiky a jejich zájem investovat v Ostravě je zatím stále zcela nedostatečný, což se odráží v naprostém nedostatku volných pracovních míst.

Graf II/1 Vývoj zaměstnanosti u ostravských zaměstnavatelů všech velikostních kategorií od roku 1995

128 568

130 516

131 115

132 469

136 710

138 385

139 545

139 060

135 800

140000

140 182

143 032

147 152

151 610

155 523

159 028

162 024

157 434

160000

164 282

180000

166 329

200000

120000 100000 80000 60000 40000 20000

31 .1 2. 19 95 30 .6 .1 99 6 31 .1 2. 19 96 30 .6 .1 99 7 31 .1 2. 19 97 30 .6 .1 99 8 31 .1 2. 19 98 30 .6 .1 99 9 31 .1 2. 19 99 30 .6 .2 00 31 0 .1 2. 20 00 30 .6 .2 00 1 31 .1 2. 20 01 30 .6 .2 00 2 31 .1 2. 20 02 30 .6 .2 00 3 31 .1 2. 20 03 30 .6 .2 00 4 31 .1 2. 20 04

0

zaměstnanci u firem se stavem 26 a více osob

zaměstnanci u drobných a středních firem

Skutečná dynamika poklesu zaměstnanosti u větších ostravských firem byla oproti jejich původním předpokladům značně vyšší. Podle prognóz monitorovaných organizací s počtem 26 a více zaměstnanců měl jejich úhrnný úbytek za rok 2004 představovat 1.765 osob. Ve skutečnosti ubylo 3.025 jejích pracovníků, což je o 1.260 (+71,4 %) více než velké podniky původně signalizovaly.



strana 6

Tabulka II/1 Vývoj počtu zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných ukazatel (celkový počet) zaměstnanci u firem se stavem 26 a více zaměstnanců zaměstnanci u firem se stavem do 25 zaměstnanců celková zaměstnanost u firem osoby vykonávající samostatně výdělečnou činnost

stav k

12/2004-12/2003

31.12.2003 30.6.2004 31.12.2004 absolutně

v%

100 265

99 231

97 240

-3 025

-3,0

30 850

31 285

31 328

+478

+1,5

131 115

130 516

128 568

-2 547

-1,9

25 136

24 015

23 592

-1 544

-6,1

Zaměstnavatelé všech velikostních kategorií zaměstnávali k 31.12.2004 v Ostravě celkem 128.568 osob, což je o 2.547 (-1,9 %) méně než před rokem a o 2.138 zaměstnanců menší pokles než úbytek v roce 2003. Počet osob samostatně výdělečně činných (dále OSVČ) se v roce 2004 po nepřetržitém jedenáctiletém vzestupu poprvé meziročně snížil (jednotná metodika pro sledování tohoto ukazatele platí od roku 1993), a to o 1.544. Koncem prosince 2004 tedy aktivně podnikalo celkem 23.592 občanů. Tento stav zahrnuje i zaměstnance firem, kteří kromě hlavního pracovního poměru zároveň vykonávají také samostatnou výdělečnou činnost a jsou podnikateli. Tabulka II/2 Vývoj počtu zaměstnavatelů ukazatel (celkový počet) zaměstnavatelé se stavem 26 a více zaměstnanců zaměstnavatelé se stavem do 25 zaměstnanců celkový počet zaměstnavatelů

stav k

12/2004-12/2003

31.12.2003 30.6.2004 31.12.2004 absolutně

v%

747

740

732

-15

-2,0

6 705

6 786

6 820

+115

+1,7

7 452

7 526

7 552

+100

+1,3

Stav zaměstnavatelských subjektů v meziročním srovnání vzrostl celkově o 100 (+1,3 %), takže k 31.12.2004 jich na ostravském trhu práce působilo celkem 7.552. K tomuto nárůstu přispěly výhradně malé nemonitorované firmy se stavem do 25 zaměstnanců, kterých přibylo 115. Počet monitorovaných zaměstnavatelů se stavem 26 a více zaměstnanců naopak mírně klesl (-15). 2. Zaměstnanost podle počtu zaměstnanců v organizacích Od června 2002 členíme zaměstnavatelské subjekty podle kategorizace, která odpovídá definici a doporučením Mezinárodní organizace práce (dále ILO). Podle počtu zaměstnanců jsou firmy rozděleny na malé (1 - 49 pracovníků), střední (50 - 249 pracovníků) a velké (250 a více pracovníků). Jelikož poslední uvedená skupina zaměstnavatelských subjektů zaměstnává nejvíce osob, je navíc podrobněji rozčleněna nad rámec kategorizace ILO.



strana 7

Tabulka II/3 Zaměstnanost podle počtu zaměstnanců v organizacích – zaměstnavatelé kategorie 1 až 49 50 až 249 250 a více z toho - 250 až 499

500 až 999 1000 až 4999 5000 a více

celkem

k 31.12.2003 k 30.6.2004 k 31.12.2004 12/2004-12/2003 absolutně % absolutně % absolutně % absolutně % 7 081 95,0 7 152 95,0 7 178 95,1 +97 +1,4 300 4,0 305 4,1 305 4,0 +5 +1,7 71 1,0 69 0,9 69 0,9 -2 -2,8 35 49,3 33 47,8 31 44,9 -4 -11,4 25 35,2 25 36,3 28 40,6 +3 +12,0 10 14,1 10 14,5 9 13,1 -1 -10,0 1 1,4 1 1,4 1 1,4 0 0,0 7 452 100,0 7 526 100,0 7 552 100,0 +100 +1,3

Na celkovém cca jednoprocentním ročním přírůstku počtu zaměstnavatelských subjektů působících v Ostravě se největší měrou podílely zejména menší firmy s 1-49 pracovníky (+97), kterých je dlouhodobě absolutně nejvíce a na celkovém stavu ostravských firem se v závěru roku 2004 podílely 95,1 %. Tabulka II/4 Zaměstnanost podle počtu zaměstnanců v organizacích – zaměstnanci k 31.12.2003 k 30.6.2004 k 31.12.2004 12/2004-12/2003 kategorie absolutně % absolutně % absolutně % absolutně % 1 až 49 41 498 31,7 41 766 32,0 41 579 32,3 +81 +0,2 50 až 249 30 762 23,4 31 276 24,0 31 038 24,2 +276 +0,9 250 a více 58 855 44,9 57 474 44,0 55 951 43,5 -2 904 -4,9 z toho - 250 až 499 12 028 20,5 11 281 19,6 11 140 19,9 -888 -7,4 500 až 999 17 435 29,6 16 902 29,4 18 351 32,8 +916 +5,3 1000 až 4999 18 424 31,3 18 480 32,2 17 434 31,2 -990 -5,4 5000 a více 10 968 18,6 10 811 18,8 9 026 16,1 -1 942 -17,7 celkem 131 115 100,0 130 516 100,0 128 568 100,0 -2 547 -1,9 Souhrnně došlo u firem všech velikostních kategorií ve sledovaném období k poklesu zaměstnanosti o 2.547 osob (-1,9 %). K tomuto meziročnímu úbytku výhradně přispěly velké podniky se stavem nad 250 pracovníků (-2.904 osob), zejména významný ostravský zaměstnavatel – a.s. Ispat Nová huť (-1.942 osob), zařazený do velikostní skupiny s 5000 a více zaměstnanci. Zvýšení personálních stavů naopak zaznamenaly především střední podniky s 50 až 249 zaměstnanci (+276 osob) a také menší firmy s 1-49 pracovníky (+81 osob). 3. Zaměstnanost vybraných skupin osob u monitorovaných firem se stavem 26 a více zaměstnanců Celková zaměstnanost žen se v průběhu roku 2004 opět snížila, a to o 1.529 (-3,4 %) osob. Nejvíce jich ubylo v odvětví zahrnujícím výrobu základních kovů, hutních a kovodělných výrobků (-588 osob), v oblasti dopravy, skladování a spojů (-244 osob), v odvětví zahrnujícím činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu a podnikatelské činnosti (-242 osob) a v odvětví obchodu a oprav motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu (-201 osob). Naopak zaměstnanost žen se nejvíce zvýšila v oblasti vzdělávání (+71). __________________________________________________________________________________________________________________ oddělení analýz a prognóz Analýza stavu a vývoje trhu práce v Ostravě únor 2005


strana 8

Pracujících důchodců, kteří se na celkové zaměstnanosti monitorovaných ostravských firem v prosinci 2004 podíleli 2,6 %, za sledovaný rok mírně přibylo (+132). Absolutně nejvíce osob v důchodovém věku je stále zaměstnáno v oblasti vzdělávání (753), od prosince 2003 se jejich stav zvýšil o 97. Tabulka II/5 Zaměstnanost vybraných skupin osob u firem se stavem 26 a více zaměstnanců počet osob k 31.12.2003 k 30.6.2004 k 31.12.2004 44 410 43 911 42 881 2 913 2 788 2 753 2 431 2 397 2 563

skupina ženy osoby se ZP důchodci

12/2004-12/2003 absolutně v% -1 529 -3,4 -160 -5,5 +132 +5,4

2 753

2 788

2 999

3 083

3 123

3 137

3 255

3 217

3 187

3 799

3 850

3 596

3 300

2 913

3000

3 451

3500

3 950

4000

4 187

4500

4 275

5000

4 483

Graf II/2 Vývoj zaměstnanosti osob se zdravotním postižením u firem se stavem 26 a více zaměstnanců od roku 1995

2500 2000 1500 1000 500

31 .1 2

.1 9 30 95 .6 .1 99 31 6 .1 2. 19 30 96 .6 .1 99 31 7 .1 2. 19 30 97 .6 .1 99 31 8 .1 2. 19 30 98 .6 .1 99 31 9 .1 2. 19 30 99 .6 .2 00 31 0 .1 2. 20 00 30 .6 .2 00 31 1 .1 2. 20 30 01 .6 .2 00 31 2 .1 2. 20 02 30 .6 .2 00 31 3 .1 2. 20 30 03 .6 .2 00 31 4 .1 2. 20 04

0

Podle nového zákona o zaměstnanosti, který vstoupil v platnost od října 2004, mají zaměstnavatelé s více než 25 pracovníky povinnost zaměstnávat alespoň 4 % osob se zdravotním postižením (dále ZP). Neplnění tohoto stanoveného podílu mohou firmy kompenzovat tím, že budou odebírat výrobky a služby od podniků zaměstnávajících více než 50 % osob se ZP nebo jim budou zadávat výrobní programy. Svoji zákonnou povinnost mohou zaměstnavatelé nahradit i finančním odvodem do státního rozpočtu ve výši 2,5 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za každou osobu se ZP, o kterou nesplnili povinný podíl nebo vzájemnou kombinací výše uvedených možností. Způsob zjišťování plnění povinnosti zaměstnávat občany se ZP za rok 2004 se však ještě řídí v souladu s ustanovením § 148 odst. 9 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti dosavadními předpisy, podle kterých byla výše odvodu do státního rozpočtu stanovena na 1,5 násobek průměrné mzdy v národním hospodářství. V březnu 2004 jsme opět hodnotili, jak se zaměstnavatelé s touto povinností vyrovnali. Jestliže za rok 2002 odvedli zaměstnavatelé se sídlem firmy v Ostravě - jejich počet není __________________________________________________________________________________________________________________ oddělení analýz a prognóz Analýza stavu a vývoje trhu práce v Ostravě únor 2005


strana 9

totožný s počtem monitorovaných firem, jelikož Úřad práce v Ostravě (dále ÚPO) sleduje při monitoringu zaměstnanost podniků pouze na ostravských pracovištích bez ohledu na okres jejich sídla – jako náhradní plnění celkovou částku ve výši 12.760 tis. Kč, za rok 2003 to bylo pouze 6.445 tis. Kč, a to přesto, že vyměřovací základ na jednu osobu se zvýšil trojnásobně. Je zřejmé, že před odvodem do státního rozpočtu dávají zaměstnavatelé stále více přednost především zaměstnávání občanů se ZP a odebírání výrobků od firem, v nichž pracují převážně zdravotně handicapovaní lidé. Přestože u monitorovaných ostravských firem počet zaměstnaných osob se ZP neustále klesá (s výjimkou konce roku 2000 a prvního pololetí roku 2001), jejich podíl na celkové zaměstnanosti těchto zaměstnavatelů se příliš nemění a dlouhodobě se pohybuje okolo 3 %. V posledních pěti letech, kdy mohou zaměstnavatelé neplnění stanoveného podílu kompenzovat, se tempo snižování počtu zaměstnaných zdravotně handicapovaných osob alespoň zpomalilo. 4. Zaměstnanost v odvětvích u monitorovaných firem se stavem 26 a více zaměstnanců Monitorované firmy jsou od roku 2002 na základě převažujícího předmětu činnosti rozděleny do 14 odvětví podle Odvětvové klasifikace ekonomických činností (dále OKEČ). Navíc je podrobněji rozčleněn zpracovatelský průmysl. Tabulka II/6 Počty zaměstnavatelů v odvětvích podle OKEČ - monitorované firmy se stavem 26 a více osob odvětví zemědělství, myslivost, lesnictví těžba nerostných surovin zpracovatelský průmysl z toho -výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků -výroba a opravy strojů a zařízení -výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků -výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy -výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení -výroba textilií, textilních a oděvních výrobků a výroba usní a výrobků z usní -výroba dopravních prostředků a zařízení -výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken -ostatní*) výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody stavebnictví obchod; opravy motor. vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost

31.12.2003 absolutně v% 5 0,7 11 1,5 143 19,1

stav k 30.6.2004 absolutně v% 5 0,7 10 1,3 140 18,9

12/2004 31.12.2004 12/2003 absolutně v% 5 0,7 0 10 1,4 -1 139 19,0 -4

41

28,7

39

27,9

38

27,4

-3

29

20,3

29

20,7

29

20,9

0

18

12,6

17

12,2

17

12,2

-1

1

0,7

1

0,7

1

0,7

0

16

11,2

15

10,7

17

12,2

+1

6

4,2

7

5,0

7

5,0

+1

2

1,4

2

1,4

2

1,4

0

2

1,4

2

1,4

2

1,4

0

28 12 59

19,5 1,6 7,9

28 12 61

20,0 1,6 8,2

26 14 58

18,8 1,9 7,9

-2 +2 -1

78

10,5

76

10,3

77

10,5

-1



strana 10

Pokračování tabulky II/6 ubytování a stravování doprava, skladování a spoje finanční zprostředkování činnosti v obl. nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení vzdělávání zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti ostatní veřejné, sociální a osobní služby, činnosti domácností a exteritoriální organizace a instituce celkem

15 49 25

2,0 6,6 3,3

16 47 26

2,2 6,3 3,5

16 46 25

2,2 6,3 3,4

+1 -3 0

92

12,3

88

11,9

82

11,2

-10

30

4,0

30

4,1

30

4,1

0

150

20,1

150

20,3

151

20,6

+1

39

5,2

39

5,3

39

5,3

0

39

5,2

40

5,4

40

5,5

+1

747

100,0

740

100,0

732

100,0

-15

*) zahrnuje zpracování dřeva, výrobu dřevařských výrobků kromě nábytku, výrobu vlákniny, papíru a výrobků z papíru; vydavatelství a tisk, výrobu pryžových a plastových výrobků, výrobu ostatních nekovových minerálních výrobků a zpracovatelský průmysl jinde neuvedený

Celkový počet monitorovaných firem se v průběhu roku 2004 mírně snížil o 15. K tomuto dvouprocentnímu úbytku firem došlo nejvíce v odvětví zahrnujícím činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu a podnikatelské činnosti (-10). Tabulka II/7 Počty zaměstnanců v odvětvích podle OKEČ - monitorované firmy se stavem 26 a více osob odvětví

31.12.2003 v% 225 0,2 1 484 1,5 34 295 34,2

stav k 30.6.2004 absolutně v% 225 0,2 1 468 1,5 33 729 34,0

12/2004 31.12.2004 absolutně v % 12/2003 223 0,2 -2 1 443 1,5 -41 32 120 33,0 -2 175

22 268

64,9

21 739

64,5

19 927

62,0

-2 341

3 095

9,0

3 103

9,2

3 163

9,8

+68

2 059

6,0

1 987

5,9

2 021

6,3

-38

1 305

3,8

1 297

3,8

1 300

4,0

-5

1 104

3,2

1 041

3,1

1 080

3,4

-24

757

2,2

776

2,3

805

2,5

+48

780

2,3

843

2,5

914

2,9

+134

684

2,0

652

1,9

647

2,0

-37

2 243 3 530 4 412

6,6 3,5 4,4

2 291 3 440 4 776

6,8 3,5 4,8

2 263 3 625 4 365

7,1 3,7 4,5

+20 +95 -47

7 318

7,3

7 034

7,1

7 046

7,3

-272

absolutně

zemědělství, myslivost, lesnictví těžba nerostných surovin zpracovatelský průmysl z toho -výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků -výroba a opravy strojů a zařízení -výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků -výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy -výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení -výroba textilií, textilních a oděvních výrobků a výroba usní a výrobků z usní -výroba dopravních prostředků a zařízení -výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken -ostatní*) výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody stavebnictví obchod; opravy motor. vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost



strana 11

Pokračování tabulky II/7 ubytování a stravování doprava, skladování a spoje finanční zprostředkování činnosti v obl. nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení vzdělávání zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti ostatní veřejné, sociální a osobní služby, činnosti domácností a exteritoriální organizace a instituce celkem

1 207 10 991 1 363

1,2 11,0 1,4

1 282 10 796 1 315

1,3 10,9 1,3

1 194 10 605 1 254

1,2 10,9 1,3

-13 -386 -109

6 207

6,2

5 676

5,7

5 846

6,0

-361

6 855

6,8

6 875

6,9

6 835

7,0

-20

9 637

9,6

9 828

9,9

9 823

10,1

+186

9 151

9,1

9 109

9,2

9 206

9,5

+55

3 590

3,6

3 678

3,7

3 655

3,8

+65

100 265 100,0 99 231 100,0 97 240 100,0

-3 025


Z jednotlivých sledovaných odvětví se pokles zaměstnanosti nejvíce projevil ve zpracovatelském průmyslu (-2.175 osob), z toho daleko nejvýrazněji v odvětví výroby základních kovů, hutních a kovodělných výrobků (-2.341 zaměstnanců), kam jsou zařazeny i hutní podniky. K dalšímu většímu úbytku pracovníků došlo v odvětví dopravy, skladování a spojů (-386), u firem zaměřených na činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu a podnikatelské činnosti (-361), v odvětví obchodu a oprav motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost (-272) a ve finančním zprostředkování (-109). Naopak stavy zaměstnanců se nejvíce zvýšily v oblasti vzdělávání (+186) a u výrobců dopravních prostředků a zařízení (+134), kteří jsou začleněni do zpracovatelského průmyslu. Podrobnější údaje o vývoji zaměstnanosti v roce 2004 v jednotlivých vybraných odvětvích u vybraných zaměstnavatelských subjektů se stavem 26 a více zaměstnanců jsou uvedeny v části B. této analýzy, tj. v Tematickém rozboru.

5. Vývoj zaměstnanosti u malých nemonitorovaných firem se stavem do 25 zaměstnanců Po předchozím dvouletém meziročním úbytku počtu firem se stavem do 25 zaměstnanců došlo v roce 2004 u této kategorie menších zaměstnavatelů opět k nárůstu, a to o 115 (+1,7 %). Podílely se na něm výhradně firmy – právnické osoby, jejichž stav stoupl o 176. Tabulka II/8 Počty zaměstnavatelů v drobném podnikání počet zaměstnavatelů firmy - fyzické osoby firmy - právnické osoby celkem

31.12.2003 3 533 3 172 6 705

stav k 30.6.2004 3 504 3 282 6 786

31.12.2004 3 472 3 348 6 820

12/2004-12/2003 absolutně v% -61 -1,7 +176 +5,5 +115 +1,7



strana 12

Graf II/3 Vývoj počtu zaměstnavatelů drobného podnikání od roku 1995

6000

6 820

6 786

6 705

6 680

6 722

6 779

6 819

6 846

6 785

6 735

6 667

6 646

6 522

6 504

6 401

6 258

6 156

5 942

7000

6 229

8000

5000 4000 3000 2000 1000

31 .1 2. 19 30 95 .6 .1 99 31 6 .1 2. 19 30 96 .6 .1 99 31 7 .1 2. 19 30 97 .6 .1 99 31 8 .1 2. 19 30 98 .6 .1 99 31 9 .1 2. 19 30 99 .6 .2 00 31 0 .1 2. 20 00 30 .6 .2 00 31 1 .1 2. 20 30 01 .6 .2 00 31 2 .1 2. 20 02 30 .6 .2 00 31 3 .1 2. 20 30 03 .6 .2 00 31 4 .1 2. 20 04

0

Tabulka II/9 Počet zaměstnanců v drobném podnikání a OSVČ počet zaměstnanců

31.12.2003 u firem - fyzických osob 11 877 u firem - právnických osob 18 973 OSVČ vykonávající činnost 25 136 OSVČ - pojištěnci 15 502

stav k 30.6.2004 11 541 19 744 24 015 17 898

12/2004-12/2003 31.12.2004 absolutně v% 11 424 -453 -3,8 19 904 +931 +4,9 23 592 -1 544 -6,1 17 736 +2 234 +14,4

Celková zaměstnanost u malých podniků vzrostla již třetí pololetí po sobě, za uplynulý rok o 478 osob (+1,5 %). K tomuto meziročnímu přírůstku přispěly výhradně firmy – právnické osoby, jejichž stavy se za sledovaný rok zvýšily o 931 (+4,9 %) osob. I přes zlepšení se drobnému podnikání v Ostravě nedaří tak, jak nezbytně potřebuje. Není hybnou pákou ekonomického rozvoje jako ve vyspělých zemích, redukce pracovních míst u velkých ostravských podniků není kompenzována tvorbou nových pracovních příležitostí u malých firem v takovém množství, které by absorbovalo uvolňované zaměstnance a výrazněji snižovalo stávající nezaměstnanost. „Nasávací“ schopnost této kategorie zaměstnavatelů je pořád malá a nedostatečná, její zaměstnanost stále nedosahuje historického maxima z června 1998 (32.747 osob). Na malé podniky pořád negativně působí především: - malá ekonomická síla v porovnání s velkými podniky, - obtížný přístup ke kapitálu omezující možnost financování rozvojových aktivit, - horší přístup k odbornému vzdělávání, nižší dostupnost potřebných informací a poradenských služeb, - ne vždy „čistá“ konkurence ze strany velkých podniků a dumpingové ceny dovážených produktů, - omezení v odbytu hotových výrobků na domácím trhu a zvýšené náklady při jeho vývozu, __________________________________________________________________________________________________________________ oddělení analýz a prognóz Analýza stavu a vývoje trhu práce v Ostravě únor 2005


-

strana 13

konkurence obchodních řetězců vytvářených kapitálově silnými firmami, slabá pozice v soutěži o veřejné zakázky, platební nekázeň způsobující druhotnou platební neschopnost, vysoké administrativní zatížení.

Graf II/4 Vývoj počtu zaměstnanců drobného podnikání od roku 1995

31 328

31 285

30 850

30 817

30 901

31 252

32 267

32 149

31 685

31 205

30 865

31 235

31 236

32 747

31 831

31 427

29 892

30000

31 361

35000

29 894

40000

25000 20000 15000 10000 5000

31 .1 2

.1 9 30 95 .6 .1 31 996 .1 2. 19 30 96 .6 .1 99 31 7 .1 2. 19 30 97 .6 .1 99 31 8 .1 2. 19 30 98 .6 .1 99 31 9 .1 2. 19 30 99 .6 .2 00 31 0 .1 2. 20 30 00 .6 .2 00 31 1 .1 2. 20 30 01 .6 .2 31 002 .1 2. 20 30 02 .6 .2 00 31 3 .1 2. 20 30 03 .6 .2 00 31 4 .1 2. 20 04

0

K 31.12.2004 registrovala Okresní správa sociálního zabezpečení Ostrava - město celkem 23.592 osob vykonávajících samostatnou výdělečnou činnost. V meziročním srovnání se jejich počet v průběhu roku 2004 poprvé od počátku sledování tohoto ukazatele snížil, a to o 1.544 osob. Důchodově pojištěných živnostníků během roku 2004 naopak 2.234 přibylo. Hlavním důvodem jsou legislativní změny týkající se odvodů pojistného, platné od ledna 2004. Po osmiletém období, kdy OSVČ, které nedosáhly stanovenou příjmovou hranici (bez rozlišení, zda se jednalo o hlavní nebo vedlejší pracovní činnost), nebyly povinny odvádět pojistné a tato doba se jim nezapočítávala pro důchodové účely, mají OSVČ od začátku roku 2004 povinnost platit pojistné na důchodové pojištění pokud samostatným podnikáním vykonávají hlavní pracovní činnost. U vedlejší činnosti je účast na pojištění závislá na výši příjmů, tak jak tomu bylo do roku 2003. Z uvedených důvodů proto živnostníci v roce 2004 svou výdělečnou činnost ve větší míře ukončovali.



strana 14

23 592 17 736

17 898

24 015

25 136

25 100 15 502

24 975 15 344

15 528

24 913

24 733 15 377

15 106

24 486

24 282 14 723

23 827 14 840

14 426

22 942 14 522

22 300 14 552

14 878

21 798

20 791 14 567

14 904

20 103 14 507

18 811

17 416

14 622

13 957

22000 20000 18000 16000 14000 12000 10000 8000

15 295

30000 28000 26000 24000

22 731

Graf II/5 Vývoj počtu OSVČ od roku 1995

31 .1 2. 19 30 95 .6 .1 31 996 .1 2. 19 30 96 .6 .1 31 997 .1 2. 19 30 97 .6 .1 99 31 8 .1 2. 19 30 98 .6 .1 99 31 9 .1 2. 19 30 99 .6 .2 31 000 .1 2. 20 30 00 .6 .2 31 001 .1 2. 20 30 01 .6 .2 31 002 .1 2. 20 30 02 .6 .2 31 003 .1 2. 20 30 03 .6 .2 00 31 4 .1 2. 20 04

6000 4000 2000 0

počet OSVČ - pojištěnci

počet OSVČ vykonávajících činnost

6. Volná pracovní místa I když se situace na poptávkové straně ostravského trhu práce v průběhu roku 2004 začala pomalu zlepšovat a ve dvou třetinách roku jsme zaznamenali meziměsíční nárůst počtu volných pracovních míst (dále VPM) – meziroční vzestup se projevil ve všech měsících roku, jejich tvorbu se stále nedaří oživit v takovém rozsahu, jaký je pro Ostravu nezbytný. Nová pracovní místa stále vznikají jen sporadicky, v nedostačujícím množství i struktuře. Naše město i celý MSK jich nutně potřebuje podstatně více, a to v řádu ne desítek či stovek, ale tisíců. V průběhu roku 2004 ostravští zaměstnavatelé nahlásili do databáze ÚPO celkem 4.168 volných pracovních míst (dále VPM), což je v meziročním srovnání o 226 (+5,7 %) více. Celkem však měli zprostředkovatelé našeho úřadu práce během roku k dispozici pouze 4.838 pracovních příležitostí (oproti předchozímu roku nárůst o 233 VPM), které mohli nabídnout zájemcům a uchazečům o zaměstnání. Koncem prosince 2004 evidoval ÚPO 909 VPM nahlášených ostravskými zaměstnavateli, což je o 239 více než před rokem a o 246 více než pře dvěma lety. Průměrný počet pracovních příležitostí, které jsme mohli koncem každého měsíce svým klientům nabídnout, loni v meziročním srovnání stoupl o 183 (+29,9 %) až na 795 míst, což je druhá nejvyšší úroveň za posledních šest let. Na celorepublikové poptávce po pracovních silách se ostravské firmy podílely v závěru roku 2004 jen 1,8 %, což je o 0,1 procentního bodu více než koncem roku 2003.



strana 15

Graf II/6 Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst v roce 2004 35000 30000

30335 30396 30333 29635 28970 28771 29208 29362 29039 28547 28398 28892

25000 20000 15000 10000 5000 683

659

710

792

825

748

885

873

926

788

742

909

0 leden

únor

březen

duben

květen

červen

evidovaní uchazeči

červenec

srpen

září

říjen

listopad prosinec

volná pracovní místa

Přestože se počet disponibilních pracovních míst evidovaných ÚPO v roce 2004 mírně zvýšil, stále trvá výrazný nesoulad mezi situací na poptávkové a nabídkové straně trhu práce. Tato nerovnováha se projevuje v neustále vysokém počtu uchazečů o zaměstnání připadajících na 1 VPM, což je jeden z nejvýznamnějších ukazatelů charakterizujících stav na pracovním trhu. Tento poměr je v Ostravě oproti celorepublikovým hodnotám dlouhodobě několikanásobně horší. Koncem roku 2004 připadalo v České republice na 1 VPM v průměru 10,6 osob, v Ostravě to však bylo 31,8 uchazečů, tzn., že jsme dosáhli trojnásobku celorepublikového průměru.

Graf II/7 Vývoj počtu osob připadajících na jedno volné pracovní místo v Ostravě a České republice v roce 2004 50,0 44,4

46,1 42,7

45,0

37,4

40,0

38,7

38,3 36,2

34,9

33,5

35,0

33,2

31,8

31,4

30,0 25,0 20,0 15,0

13,7

13,0

13,2

12,5

11,7

11,4

11,6

11,0

11,3

10,6

10,3

10,6

květen

červen

červenec

srpen

září

říjen

listopad

prosinec

10,0 5,0 0,0 leden

únor

březen

duben

Ostrava

ČR



strana 16

Tabulka II/10 Počet hlášených volných pracovních míst podle požadavků na vzdělání stupeň vzdělání bez vzdělání základní vzdělání střední odborné (SOU+OU+OŠ) střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) střední všeobecné vysokoškolské

celkem

k 31.12.2003 k 30.6.2004 k 31.12.2004 ucha- volná uchaz. ucha- volná uchaz. ucha- volná uchaz. zeči místa /1 místo zeči místa /1 místo zeči místa /1 místo 82 0 79 0 75 0 10 652 109 97,7 10 486 47 223,1 10 208 221 46,2 12 578

372

33,8

12 125

517

23,5

12 322

491

25,1

4 315

103

41,9

42,1

853,0 11,6 44,0

31,9 867,0 8,0 34,9

104

1 85 670

131 1 129 825

4 383

853 990 29 470

4 183 867 1 031 28 771

851 1 053 28 892

1 92 909

851,0 11,4 31,8

6.1 Dlouhodobě evidovaná volná pracovní místa I přesto, že existuje trvalý nedostatek VPM, zůstávají v databázi ÚPO některé pracovní příležitosti delší dobu. Na základě pokynu SSZ MPSV ČR jsou od posledního čtvrtletí 2002 za dlouhodobě evidovaná (dále DE) považována taková VPM, která se nedaří obsadit déle než 3 měsíce. K 31.12.2004 evidoval ÚPO celkem 398 DE VPM, tj. 43,8 % z celkového počtu. Jejich počet se meziročně více než zdvojnásobil (nárůst o 234 míst, tj. +143,7 %), podílové zastoupení na celkovém počtu VPM vzrostlo o 19,3 procentního bodu. Tabulka II/11 Dlouhodobě evidovaná VPM podle tříd klasifikace zaměstnání (dále KZAM)

počet počet 1. Zákonodárci, vedoucí a řídící 8 2 pracovníci 2. Vědečtí a odborní duševní pracovníci 74 24 3. Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí 102 28 pracovníci (včetně příbuzných oborů) 4. Nižší administrativní pracovníci 4 0 5. Provozní pracovníci ve službách a 32 4 obchodě 6. Kvalifikovaní dělníci v zemědělství a 0 0 lesnictví (včetně příbuzných oborů) 7. Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, 392 88 zpracovatelé, opraváři 8. Obsluha strojů a zařízení 34 16 9. Pomocní a nekvalifikovaní 24 2 pracovníci celkem 670 164

%

počet počet

%

počet počet

podíl DE VPM na celkovém počtu VPM

DE VPM

VPM celkem

k 31.12.2004


DE VPM

k 30.6.2004 VPM celkem


DE VPM

třída KZAM

VPM celkem

k 31.12.2003

%

25,0

11

9

81,8

7

3

42,9

32,4

112

52

46,4

75

40

53,3

27,5

140

51

36,4

110

35

31,8

0,0

13

0

0,0

16

2

12,5

12,5

56

20

35,7

52

10

19,2

0,0

0

0

0,0

0

0

0,0

22,4

405

208

51,4

430

275

64,0

47,1

66

39

59,1

189

31

16,4

8,3

22

2

9,1

30

2

6,7

24,5

825

381

46,2

909

398

43,8



strana 17

V členění podle tříd KZAM patřilo koncem roku 2004 nejvíce DE VPM do 7. třídy (275 míst - nejvíce v profesi šička, švadlena, svářeč a zedník) a do 2. třídy (40 míst především pro odborné asistenty vysoké školy). Největší meziroční nárůst se projevil v 7. třídě (+187) a ve 2. třídě (+16). Tabulka II/12 Kvalifikační struktura dlouhodobě evidovaných VPM

počet počet

bez vzdělání + základní vzdělání střední odborné (SOU+OU+OŠ) střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) střední všeobecné (gymnázia) vysokoškolské celkem

%

počet počet


DE VPM



DE VPM



DE VPM

stupeň vzdělání

VPM celkem

k 31.12.2003

%

počet počet

%

109 372

11 99

10,1 26,6

47 517

18 249

38,3 48,2

221 14 491 304

6,3 61,9

103

23

22,3

131

53

40,5

104

23

22,1

1 0 85 31 670 164

0,0 36,5 24,5

1 129 825

0 61 381

0,0 47,3 46,2

1 0 92 57 909 398

0,0 62,0 43,8

Z kvalifikační struktury DE VPM vyplývá, že: 14 (3,5 % z celkového počtu DE VPM) mohly obsadit osoby se základním vzděláním, popřípadě bez vzdělání - převážně čalouníci, u 304 (76,4 % z celkového počtu DE VPM) bylo požadováno střední odborné vzdělání hlavně určena šičkám, švadlenám, svářečům a zedníkům, 23 (5,8 % z celkového počtu DE VPM) bylo pro uchazeče se středním odborným vzděláním s maturitou - většinou členy baletního souboru a rozpočtáře, 57 (14,3 % z celkového počtu DE VPM) patřilo vysokoškolákům – odborným asistentům VŠ a pojišťovacím poradcům.

Důvodem existence DE VPM je neustále zpravidla nedostatek vhodných uchazečů splňujících kvalifikační předpoklady, popřípadě další podmínky stanovené zaměstnavatelem (požadovaný zdravotní stav, absolvování psychotestů, délka praxe, jazykové znalosti). V některých případech jsou podmínky zaměstnavatelů pro obsazení daného místa pro uchazeče nevyhovující a neakceptovatelné (například nízký výdělek, směnnost u žen - matek, kumulace neúměrných požadavků neodpovídajících finančnímu ohodnocení apod.). Vyskytují se také případy, že zaměstnavatelé našemu úřadu práce VPM nahlásí, přestože pracovníky aktuálně nepotřebují. Námi vyslaní uchazeči o zaměstnání jim slouží k „sycení“ vlastních registrů případných zájemců zaměstnání.



strana 18

III. NEZAMĚSTNANOST 1. Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti V roce 2004 se ostravská evidovaná nezaměstnanost vyvíjela mnohem příznivěji než v předchozích dvou letech a u řady jejích základních sledovaných ukazatelů jsme v meziměsíčním srovnání opakovaně zaznamenali jedny z nejlepších výsledků za celou dobu existence ÚPO. Na ostravském trhu práce by se zřejmě mohlo začít blýskat na lepší časy. Meziměsíční pokles evidenčního stavu uchazečů o zaměstnání se projevil téměř ve dvou třetinách loňského roku (v roce 2003 to bylo jen ve čtyřech měsících) a z hlediska zastavení dlouhodobých negativních růstových trendů hodnotíme celkově loňský vývoj na nabídkové straně ostravského pracovního trhu práce velmi kladně. Největší snížení počtu registrovaných lidí hledajících zaměstnání nastalo v roce 2004 v březnu až červnu (-1.625, tj. o 5,3 %) a tak silný nepřetržitý čtyřměsíční pokles nezaměstnanosti jsme v Ostravě naposled zaznamenali na jaře roku 2001. K 31.12.2004 evidoval ÚPO celkem 28.892 osob, což je o 578 (-2,0 %) méně než před dvanácti měsíci. Po předchozím dvouletém výrazném nárůstu o 3.882 osob (+15,2 %) se zároveň jedná o první meziroční prosincový úbytek. I přes loňský velmi pozitivní vývoj patří Ostrava i většina dalších okresů MSK v rámci republiky stále k oblastem nejvíce postiženým nezaměstnaností. Je zřejmé, že přetrvávající růst výkonnosti národního hospodářství ovlivňuje ekonomickou situaci podniků v našem městě pořád v mnohem menším rozsahu než v jiných částech země. Míra registrované nezaměstnanosti meziročně klesla o 1,8 procentního bodu a koncem prosince 2004 činila 16,6 %. Podle předchozího způsobu výpočtu, používaného do poloviny loňského roku, se její hodnota v meziročním srovnání nezměnila a zůstala na stejné úrovni 18,4 %. Do 30. června 2004 byla při stanovení ukazatele míry nezaměstnanosti používána následující konstrukce. Čitatel vzorce obsahoval celkový počet uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadu práce. Jmenovatel zahrnoval „zaměstnané z výběrového šetření pracovních sil“ (dále VŠPS) plus celkový počet uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadu práce. Vypočtený podíl se násobil stem. S účinností od 1.7.2004 stanovila SSZ MPSV ČR z důvodu přiblížení se metodice Evropské unie (dále EU) pro výpočet míry nezaměstnanosti tento inovovaný vzorec. V jeho čitateli jsou pouze dosažitelní uchazeči o zaměstnání evidovaní na úřadu práce. Ve jmenovateli se sčítají „zaměstnaní z VŠPS“, pracující cizinci včetně cizinců s živnostenským oprávněním a dosažitelní uchazeči o zaměstnání evidovaní na úřadu práce. Podíl se opět násobí stem. Za dosažitelné uchazeče jsou považovány osoby, které mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání. Za dosažitelné se nepovažují uchazeči o zaměstnání ve vazbě, výkonu trestu, uchazeči v pracovní neschopnosti, uchazeči, kteří jsou zařazeni do rekvalifikačních kurzů nebo uchazeči, kteří vykonávají krátkodobé zaměstnání a dále uchazeči, kteří pobírají peněžitou podporu v mateřství nebo kterým je poskytováno hmotné zabezpečení (nově příspěvek v nezaměstnanosti) po dobu mateřské dovolené, protože ti všichni si podle metodiky ILO nemohou aktivně hledat práci a nejsou považováni za nezaměstnané. Hodnota míry nezaměstnanosti v Ostravě neustále značně převyšuje celorepublikový průměr a dlouhodobě dosahuje téměř jeho dvojnásobku. V pomyslném žebříčku výše míry nezaměstnanosti všech okresů České republiky se Ostrava v uplynulém roce pohybovala mezi 8. místem (leden) až 3. pozicí (duben a srpen); v celkovém počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání nám ve všech měsících patřila vždy příčka nejvyšší. Jestliže se občané Ostravy



strana 19

nyní podílejí na celkovém stavu obyvatel České republiky 3,1 %, v nezaměstnanosti jsou zastoupeni 5,3 %, což je totožný podíl jako koncem roku 2003. Graf III/1 Vývoj míry nezaměstnanosti v Ostravě a ČR v roce 2004 22,0 20,0

19,0

19,1

19,0

18,8

18,4

18,2

17,2

17,2

18,6

18,7

16,9

17,0

18,5

18,1

18,0

16,6

16,3

16,2

18,4

18,0 16,0

17,2

17,2

17,1

17,5

% 14,0 12,0

10,8

10,9

10,7

10,2

9,9

9,9

10,1

10,2

10,1

9,9

9,9

9,0

8,8

8,9

9,2

9,3

9,1

8,9

8,9

duben

květen

srpen

září

říjen

16,6

10,3

10,0 9,7

9,7

8,0

9,5

9,5

6,0 leden

únor

březen

červen červenec

Ostrava - stará metodika Ostrava - nová metidika

listopad prosinec

ČR - stará metodika ČR - nová metidika

Tabulka III/1 Vývoj míry nezaměstnanosti v Ostravě, Moravskoslezském kraji a v České republice

měsíc 2004

leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec

průměrná míra pořadí průměrná míra nezaměstnanosti Ostravy nezaměstnanosti v Moravskoslezském v rámci v ČR (%) kraji (%) všech úřadů stará nová stará nová stará nová práce ČR metodika metodika metodika metodika metodika metodika 19,0 17,2 17,6 16,0 10,8 9,7 8 19,1 17,2 17,6 16,0 10,9 9,7 7 19,0 17,1 17,5 15,8 10,7 9,5 5 18,8 17,5 17,0 15,4 10,2 9,0 3 18,4 17,2 16,5 15,1 9,9 8,8 4 18,2 17,2 16,5 15,2 9,9 8,9 4 18,6 16,9 16,8 15,5 10,1 9,2 4 18,7 17,0 16,9 15,5 10,2 9,3 3 18,5 16,6 16,6 15,1 10,1 9,1 4 18,1 16,3 16,3 14,9 9,9 8,9 4 18,0 16,2 16,3 15,0 9,9 8,9 4 18,4 16,6 16,8 15,7 10,3 9,5 5 míra nezaměstnanosti v Ostravě (%)

Po každoročně očekávaném a pravidelně se opakujícím lednovém „skokovém“ zvýšení nezaměstnanosti (+865 osob) se již v únoru začala situace zlepšovat a i když jsme dosáhli dosavadního historického maxima - 30.396 nezaměstnaných osob - tempo nárůstu nových uchazečů o zaměstnání se výrazně zpomalilo. V dalších čtyřech měsících, kdy kromě pozitivního sezónního efektu se zvýšeným zájmem o nové pracovníky především obchodních __________________________________________________________________________________________________________________ oddělení analýz a prognóz Analýza stavu a vývoje trhu práce v Ostravě únor 2005


strana 20

organizací, stavebních firem a podniků z odvětví služeb začala postupně narůstat poptávka také v průmyslu, zejména ve strojírenských oborech, se nezaměstnanost vždy snížila, přičemž intenzita jejího poklesu byla nejvýraznější v dubnu a květnu (celkově o 1.363 osob) a úbytek uchazečů o zaměstnání nastal poprvé od roku 1995 rovněž v červnu. S nástupem léta a ukončením školního roku se řady uchazečů o zaměstnání znovu rozšířily, podstatně ale méně než v předchozích letech - v prázdninovém období to byl nejmenší vzestup za posledních sedm let. V září až listopadu stav Ostravanů hledajících zaměstnání opět klesal a v těchto třech podzimních měsících se jednalo o druhý nejsilnější úbytek v polistopadové historii. I když s příchodem zimního počasí nezaměstnanost opět vzrostla, liší se její konečný prosincový výsledek od optimistické varianty naší prognózy zanedbatelně (+1,4 %). Průměrně měsíčně evidoval ÚPO v uplynulém roce celkem 29.324 uchazečů (největší počet v polistopadové historii), což je v meziročním srovnání o 451 (+1,6 %) více, ale oproti meziročnímu rozdílu v prosinci 2003 o 1.733 osob méně. Tabulka III/2 Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst v roce 2004 v porovnání s rokem 2003 ukazatel (celkový počet) evidovaní uchazeči o zaměstnání z toho - občané se ZPS (ZP *) - absolventi škol, učilišť a mladiství - uchazeči evidovaní déle než 12 měsíců uchazeči s nárokem na hmotné zabezpečení (na podporu v nezaměstnanosti *) volná pracovní místa uchazeči připadající na 1 volné pracovní místo

stav k 12/2004-12/2003 % 12/2003 6/2004 12/2004 absolutně 29 470 28 771 28 892 -578 -2,0 3 242 3 221 3 217 -25 -0,8 2 234 1 711 2 078 -156 -7,0 15 535

15 670

15 610

+75

+0,5

6 489

5 994

4 858

-1 631

-25,1

670

825

909

+239

+35,7

44,0

34,9

31,8

-12,2

-27,7

*) podle nového zákona o zaměstnanosti č. 345/2004 Sb., platného od 1.10.2004

Graf III/2 Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání v letech 2003 a 2004 31000 30500 30000 29500 29000 28500 28000 27500 27000 26500 leden

únor

březen

duben

květen

červen červenec

2003

srpen

září

říjen

listopad prosinec

2004



strana 21

Počet osob pobírajících hmotné zabezpečení (dále HZ) před nástupem do zaměstnání se po lednovém zvýšení v následujících čtyřech měsících plynule snižoval. Další nárůst se projevil až v létě, což především souviselo s příchodem „čerstvých“ absolventů škol a učilišť a také s poměrně značným vzestupem počtu žen pobírajících HZ. Nejvíce uchazečů pobírajících HZ (6.538) jsme loni evidovali v září. Od 1.10.2004 vstoupil v platnost nový zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. a dříve používaný pojem „hmotné zabezpečení“ (HZ) byl nahrazen pojmem „podpora v nezaměstnanosti“ (dále PvN). Do splnění nároku na PvN se přestaly podle § 39 (na rozdíl od původního zákona o zaměstnanosti č. 1/1991 Sb. podle § 13 o poskytování HZ uchazečům o zaměstnání) započítávat některé náhradní doby, které mají vliv na splnění tohoto nároku (např. doba přípravy na povolání). Změna zápočtu náhradních dob se projevila v celkovém snížení počtu uchazečů, kteří pobírali PvN v posledním čtvrtletí roku 2004. Na tomto výraznému poklesu se podíleli převážně absolventi škol. Zatímco koncem září mělo nárok na HZ celkem 1.584 absolventů škol, učilišť a mladistvých, v říjnu, kdy začal platit nový zákon o zaměstnanosti, počet těchto mladých pobírajících PvN klesl na 61. Koncem prosince 2004 pobíralo HZ (PvN) celkem 4.858 uchazečů, což je 1.631 (-25,1 %) méně než v závěru předchozího roku.

Tabulka III/3 Uchazeči o zaměstnání pobírající hmotné zabezpečení před nástupem do zaměstnání (podporu v nezaměstnanosti) celkový období počet uchazečů prosinec 2003 29 470 leden 2004 30 335 únor 30 396 březen 30 333 duben 29 635 květen 28 970 červen 28 771 červenec 29 208 srpen 29 362 září 29 039 říjen 28 547 listopad 28 398 prosinec 28 892 index12/04:12/03 (v %) 98,0

uchazeči pobírající HZ (PvN) měsíční průměrná výše ZPS celkem % ženy absolventi HZ (PvN) v Kč (ZP) 6 489 22,0 3 303 405 1 313 3 227 6 747 22,2 3 321 420 1 215 6 636 21,8 3 262 417 1 124 6 172 20,3 3 025 417 816 3 416 5 931 20,0 3 049 409 719 5 759 19,9 3 066 425 604 5 994 20,8 3 242 419 735 3 350 6 183 21,2 3 403 416 969 6 358 21,7 3 545 422 1 300 6 536 22,5 3 607 406 1 584 3 122 4 100 14,4 2 395 349 61 4 316 15,2 2 406 381 56 4 858 16,8 2 476 390 76 4 264 74,9 76,4 75,0 96,3 5,8 132,1

Podíl osob s nárokem na HZ na celkovém počtu našich klientů se v průběhu prvních devíti měsíců roku 2004 pohyboval v rozmezí 19,9 % (v květnu) až 22,5 % (v září). Od 1.10.2004, kdy vstoupil v platnost nový zákon o zaměstnanosti podíl osob s nárokem na PvN výrazně klesl. Ve srovnání s celorepublikovým průměrem je v Ostravě podíl osob pobírajících HZ před nástupem do zaměstnání (PvN) na celkové nezaměstnanosti velice nízký (ze všech úřadů práce ČR byl po celý rok 2004 čtvrtý nejnižší). Tuto situaci způsobuje vysoký počet dlouhodobě evidovaných uchazečů o zaměstnání v registru ÚPO.



strana 22

Průměrná měsíční výše PvN ve čtvrtém čtvrtletí činila 4.264 Kč. To znamená, že oproti průměrnému HZ před nástupem do zaměstnání poskytovanému ve třetím čtvrtletí 2004 stoupla o 1.142 Kč. Tento nárůst nastal v souvislosti s platností nového zákona o zaměstnanosti, který podle § 30, odst. 3 změnil procentní sazbu PvN ve zbývající podpůrčí době ze 40 na 45 %.

2. Tok nezaměstnanosti Stejně jako dříve se i v uplynulém roce vyznačoval ostravský trh práce jedním z největších toků evidované nezaměstnanosti (dlouhodobě 2. místo za Prahou). Nově se do evidence našeho úřadu práce přihlásilo 23.598 osob, což je pouze o 60 méně než za dvanáct měsíců předchozího roku. Z větších ostravských podniků převažovali mezi novými uchazeči o zaměstnání nesrovnatelně nejvíce bývalí zaměstnanci a.s. ISPAT Nová huť (618, v roce 2003 jich bylo 209) a dále v podstatně menším množství lidé propuštění z a.s. OKD (191 včetně osob uvolněných z jejích dceřiných společností), obchodní s.r.o. Hruška (186) a s.p. Česká pošta (110). O zprostředkování zaměstnání rovněž požádalo 359 mladých mužů vracejících se ze základní vojenské nebo civilní služby a 476 osob po výkonu trestu odnětí svobody. Naše služby také vyhledalo 1.327 bývalých živnostníků (meziročně o 221 více), kteří ukončili, respektive přerušili svoji samostatnou výdělečnou činnost. Vyřazeno z evidence bylo celkem 24.176 uchazečů, z nichž 15.523 (64,2 %) nastoupilo do zaměstnání nebo začalo samostatně podnikat, což je v meziročním srovnání o 943 více a absolutně třetí nejlepší dosažený roční výsledek. Z celkového počtu občanů vyřazených z našeho registru během roku 2004 jich odešlo prokazatelně pracovat do jiných míst republiky nebo vycestovalo za zaměstnáním do ciziny 822.

Tabulka III/4 Tok evidované nezaměstnanosti období

12/2003 leden 2004 únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec celkem

evidovaní celkem *)

29470 30 335 30 396 30 333 29 635 28 970 28 771 29 208 29 362 29 039 28 547 28 398 28 892

nově evidovaní

vyřazení

umístění celkem

umístění ÚP

umístění jinak

vyřazení pro nespolupráci **)

ostatní

2 443 1 671 1 891 1 678 1 605 1 947 2 141 1 919 2 615 1 640 2 041 2 007 23 598

1 578 1 610 1 954 2 376 2 270 2 146 1 704 1 765 2 938 2 132 2 190 1 513 24 176

1 101 1 128 1 353 1 713 1 580 1 337 1 083 1 111 1 757 1 456 1 156 748 15 523

523 498 648 905 751 606 488 496 820 634 522 362 7 253

578 630 705 808 829 731 595 615 937 822 634 386 8 270

136 179 266 287 401 357 263 300 318 32 551 471 3 561

341 303 335 376 289 452 358 354 863 644 483 294 5 092

*) koncový stav měsíce **) od 1.10.2004 vyřazení podle § 30, odst. 2 zákona o zaměstnanosti č.435/2004 Sb.



strana 23

Graf III/3 Počty nově evidovaných a vyřazených uchazečů v roce 2004

1 513

2 007

2 041 2 190

1 640

1 919 1 765

2 141 1 704

1 605

1 947 2 146

2 270

2 376 1 678

1 891 1 954

1 671 1 610

2000

1 578

2500

2 443

3000

2 132

2 615 2 938

3500

1500 1000 500 0 leden

únor

březen

duben

květen

červen červenec

nově evidovaní

srpen

září

říjen

listopad prosinec

vyřazení

3. Celková struktura uchazečů o zaměstnání Na celkovém ročním úbytku 578 osob se výhradně podíleli muži (-653, tj. o 4,3 %), počet nezaměstnaných žen naopak mírně stoupl (+75, tj. 0,5 %). Řady uchazečů o zaměstnání se ZPS (ZP) se v průběhu roku 2004 mírně zúžily, a to o 25, jejich podíl na celkové nezaměstnanosti ale vzrostl o 0,1 procentního bodu. Evidenční stav absolventů škol, učilišť a mladistvých meziročně klesl o 156 (-7,0 %). Tabulka III/5 Struktura uchazečů o zaměstnání období

celkem

prosinec 2003 leden 2004 únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec index 12/04:12/03 (v %)

29 470 30 335 30 396 30 333 29 635 28 970 28 771 29 208 29 362 29 039 28 547 28 398 28 892 98,0

ženy

% žen

14 188 48,1 14 436 47,6 14 406 47,4 14 385 47,4 14 265 48,1 14 144 48,8 14 202 49,4 14 569 49,9 14 744 50,2 14 569 50,2 14 408 50,5 14 269 50,2 14 263 49,4 100,5 102,7

ZPS (ZP) 3 242 3 276 3 262 3 254 3 222 3 248 3 221 3 265 3 264 3 228 3 191 3 217 3 217 99,2

% ZPS (ZP) 11,0 10,8 10,7 10,7 10,9 11,2 11,2 11,2 11,1 11,1 11,2 11,3 11,1 100,9

absolventi 2 234 2 252 2 293 2 316 2 189 1 903 1 711 1 965 2 272 2 372 2 258 2 092 2 078 93,0

% absolv. 7,6 7,4 7,5 7,6 7,4 6,6 5,9 6,7 7,7 8,2 7,9 7,4 7,2 94,7



strana 24

4. Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání 4.1 Uchazeči se změněnou pracovní schopností (osoby se zdravotním postižením) Mezi nejvíce ohrožené skupiny na ostravském trhu práce patří dlouhodobě zejména občané se změněnou pracovní schopností (osoby se zdravotním postižením). Evidenční stav těchto zdravotně handicapovaných uchazečů je v Ostravě velice vysoký, koncem roku 2004 byl ze všech okresů ČR druhý nejvyšší. Jejich podíl na celkové nezaměstnanosti se řadu let pohybuje okolo 11 %. Ke konci prosince 2004 jsme celkem registrovali 3.217 uchazečů se ZP, což je pouze o 25 méně než v závěru předchozího roku. Tabulka III/6 Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání se ZPS (ZP) ukazatel celkový počet uchazečů se ZPS (ZP) jejich podíl na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání v %

12/2003 3 242

stav k 6/2004 3 221

12/2004 3 217

11,0

11,2

11,1

12/2004-12/2003 absolutně % -25 -0,8

Při ztrátě zaměstnání přecházejí tyto osoby většinou ihned do evidence ÚPO a stávají se „klasickými” představiteli dlouhodobé nezaměstnanosti. K 31.12.2004 jsme déle než 12 měsíců evidovali celkem 2.426 uchazečů se ZP (meziročně o 38 více), tj. 75,4 % z jejich celkového počtu. Průměrná doba setrvání občanů se ZP v registru ÚPO je velice vysoká a navíc se stále prodlužuje. Koncem roku 2004 činila 47,0 měsíců (meziroční nárůst o 3,8 měsíce), u ostatních občanů „jen” 24,4 měsíce. Hlavními příčinami tohoto nepříznivého stavu jsou kromě zdravotních problémů uchazečů se ZP, často kumulovaných, také jejich vyšší věk a převážně nižší dosažené vzdělání. Svou roli sehrává také úroveň mezd, sociálních dávek a postoje zaměstnavatelů. Nově se v průběhu roku 2004 zaevidovalo 986 uchazečů o zaměstnání se ZP. Většinou se jednalo o opakované evidence, v případě první evidence šlo o uchazeče, kteří nadále nemohou vykonávat profesi, pro kterou mají kvalifikaci, neboť v důsledku dlouhodobého výkonu práce v této profesi mají poškozené zdraví (například bývalí pracovníci dolů, hutí a těžkého strojírenství). Dalším 287 nezaměstnaným (meziročně o 23 méně) byl přiznán charakter občana se ZP. Ve sledovaném období se na ÚPO zaregistrovalo také 90 uchazečů v důsledku přehodnocení jejich plného invalidního důchodu na částečný. Částečný invalidní důchod pobíralo koncem prosince 2004 celkem 2.546 uchazečů se ZP (meziročně o 74 více), tj. 79,1 % z jejich celkového počtu. Možnosti pracovního uplatnění uchazečů o zaměstnání se ZP jsou v Ostravě trvale mizivé. Počet VPM nahlášených zaměstnavateli a vhodných pro tyto handicapované osoby je minimální - průměrně měsíčně jsme jich měli v loňském roce k dispozici pouze 10. Přes všechny problémy a obtíže se nám v roce 2004 podařilo nalézt zaměstnání pro 617 těchto uchazečů (meziročně o 53 více). Tento relativně vysoký počet je výsledkem maximálního využívání všech forem aktivní politiky zaměstnanosti, ale také náročné každodenní „mravenčí“ a systematické činnosti našich zprostředkovatelů, kteří pracovní příležitosti vyhledávají individuálně pro jednotlivé uchazeče podle jejich zdravotních předpokladů, organizují výběrová řízení a osobně přesvědčují zaměstnavatele, aby je přijali do pracovního poměru.



strana 25

Tabulka III/7 Kvalifikační struktura uchazečů o zaměstnání se ZPS (ZP) stupeň vzdělání (podle ISCED97) bez vzdělání základní vzdělání střední odborné (SOU+OU+OŠ) střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) střední všeobecné vysokoškolské celkem

k 31.12.2003 absolutně % 2 0,1 1 155 35,6 1 692 52,2

k 30.6.2004 absolutně % 3 0,1 1 124 34,9 1 687 52,4

k 31.12.2004 absolutně % 4 0,1 1 127 35,0 1 675 52,1

295

9,1

307

9,5

302

9,4

49 49 3 242

1,5 1,5 100,0

51 49 3 221

1,6 1,5 100,0

55 54 3 217

1,7 1,7 100,0

I když podíl uchazečů se ZP s kvalifikací vyučen je vyšší než u ostatních uchazečů o zaměstnání, přibližně 90 % z nich nemůže v důsledku zdravotního stavu své povolání vykonávat a pro možnosti umístění do vhodného zaměstnání jsou prakticky na úrovni nekvalifikovaných osob.

4.2 Ženy Přestože celkový počet registrovaných uchazečů o zaměstnání v Ostravě v průběhu roku 2004 klesl (-578), absolutní počet evidovaných nezaměstnaných žen vzrostl o 75. Se 14.263 registrovanými ženami zaujímala Ostrava koncem prosince 2004 v rámci všech úřadů práce ČR 1. místo a tato nejvyšší příčka nám patří dlouhodobě, tedy i po celý uplynulý rok. Nejvíce evidovaných žen nejen v roce 2004, ale v celé polistopadové historii, a to 14.744, jsme zaznamenali v srpnu. Jejich podílové zastoupení na celkové ostravské nezaměstnanosti v srpnu až listopadu 2004 překročilo padesátiprocentní hranici (poprvé od listopadu 1998), přesto je však dlouhodobě pod celostátním průměrem. V závěru roku byly ženy v registru ÚPO zastoupeny 49,4 %, což je o 1,6 procentního bodu méně než činil prosincový celorepublikový průměr. Graf III/4 Vývoj počtu evidovaných žen a mužů v roce 2004 16 500 16 000 15 500 15 000 14 500 14 000 13 500 13 000 leden

únor

březen

duben

květen

červen

ženy

červenec

muži

srpen

září

říjen

listopad prosinec



strana 26

Nově se v průběhu roku 2004 do evidence našeho úřadu práce přihlásilo 10.512 žen (44,5 % všech nově evidovaných osob). Vyřazeno jich bylo celkem 10.437, z nichž 6.790 (65,1 %) nalezlo pracovní uplatnění. Míra nezaměstnanosti žen byla během celého roku 2004 ve srovnání s muži vždy vyšší. Počítaná podle „staré“ metodiky v meziročním srovnání stoupla o 0,2 procentního bodu a koncem prosince 2004 činila 19,9 %. Nejvyšší úroveň dosáhla v srpnu, kdy se vyšplhala až na rekordních 20,6 %, nejnižší hodnotu jsme loni zaznamenali v květnu, a to 19,8 %. Podle „nové“ metodiky činila míra nezaměstnanosti žen v Ostravě k 31.12.2004 18,3 %, což je o 7,3 procentního bodu více než činil celorepublikový průměr.

4.3 Absolventi škol, učilišť a mladiství K osobám silně ohroženým nezaměstnaností patří v Ostravě kromě dalších skupin občanů také mladí lidé, kteří se po ukončení vzdělávacího procesu místo nástupu do praxe velice často stávají našimi klienty. Jejich šance nalézt vhodné uplatnění jsou stále velmi malé, což se týká vpodstatě všech vzdělanostních skupin. Za této velmi tíživé situace proto zejména vzdělanější mladých lidí, kteří v našem městě a kraji nevidí pro sebe pracovní perspektivu, odcházejí hledat zaměstnání do jiných částí republiky nebo do ciziny. Pro účely statistiky považujeme za absolventy uchazeče o zaměstnání, kterým se po dobu dvou let po úspěšném ukončení studia (na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole) věnuje při zprostředkování zaměstnání zvýšená péče. Graf III/5 Vývoj evidence absolventů škol, učilišť a mladistvých v roce 2004 3 000

2 500

2 000

1 500

1 000

500

0 leden

únor

březen

duben

květen

červen červenec

mladiství

srpen

září

říjen

listopad prosinec

absolventi

V celém dosavadním transformačním období se v Ostravě v červnu evidenční stav nezaměstnaných absolventů škol, učilišť a mladistvých meziměsíčně vždy zvyšoval. V loňském roce se jejich počet oproti květnu poprvé snížil, a to o 192 na 1.711 osob. Loňský kulminační stav 2.372 nezaměstnaných mladých lidí jsme zaznamenali v září, průměrně měsíčně jsme jich v roce 2004 evidovali 2.142. K 31.12.2004 bylo v evidenci ÚPO celkem 2.078 těchto mladých lidí, tj. o 156 (-7,0 %) méně než před dvanácti měsíci. V celkovém počtu __________________________________________________________________________________________________________________ oddělení analýz a prognóz Analýza stavu a vývoje trhu práce v Ostravě únor 2005


strana 27

nezaměstnaných absolventů zaujímala koncem roku Ostrava v rámci celé ČR třetí pozici (za Prahou a okresem Karviná), podílové zastoupení nezaměstnaných absolventů na celkovém stavu evidovaných uchazečů o zaměstnání v Ostravě meziročně kleslo o 0,4 procentního bodu, a to na 7,2 %. V průběhu roku 2004 se nově zaevidovalo celkem 3.423 absolventů škol, učilišť a mladistvých. Vyřazeno z evidence jich bylo 3.034 a dalším 545 v průběhu 2004 roku vypršela podmínka dvou let po ukončení školy a přestali tak být považováni za absolventy. Tabulka III/8 Počet evidovaných absolventů škol, učilišť a mladistvých podle stupně vzdělání k 31.12.2003 k 30.6.2004 k 31.12.2004 stupeň vzdělání (podle ISCED97) absolutně % absolutně % absolutně % bez vzdělání 15 0,7 11 0,6 14 0,7 základní vzdělání 357 16,0 383 22,4 329 15,8 střední odborné (SOU+OU+OŠ) 1 017 45,5 636 37,2 908 43,7 střední odborné s maturitou 644 28,8 434 25,4 575 27,6 (SOU+SOŠ) střední všeobecné 45 2,0 56 3,3 39 1,9 vysokoškolské 156 7,0 191 11,1 213 10,3 celkem 2 234 100,0 1 711 100,0 2 078 100,0 Souhrnně za všechny vzdělanostní kategorie s vyšším než základním vzděláním byli v evidenci ÚPO k 31.12.2004 nejvíce zastoupeni absolventi orientovaní na gastronomii, hotelnictví a turismus (17,5 %), elektrotechniku (10,8 %), obchod a strojírenství (shodně 10,0 %). Do další početné skupiny patřili absolventi se zaměřením na ekonomiku (7,6 %) a stavebnictví (6,8 %). Důležitou úlohu při omezování nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na ostravském trhu práce a v prevenci nezaměstnanosti plní již dvanáct let naše Informační a poradenské středisko pro volbu a změnu povolání (dále IPS). Toto středisko poskytuje individuální a skupinové poradenství žákům základních a středních škol při hledání studijního, učebního a profesního zaměření a informuje žáky, rodiče i zájemce z řad dospělých o možnostech profesního vzdělávání na všech typech a skupinách škol, ale i o rekvalifikačních kurzech, zaměstnavatelích a celkové situaci na trhu práce. Zájem o služby zabezpečované IPS je stále velice vysoký, což svědčí o tom, že jeho aktivity získaly mezi ostravskou veřejností velice pozitivní odezvu. Skupinového poradenství k volbě povolání využilo v průběhu roku 2004 ve 224 besedách (o 29 více než před rokem) celkem 5.051 klientů (v meziročním porovnání nárůst o 849, tj. o 20,2 %), převážně žáků končících povinnou školní docházku, ale i studentů ostravských středních a vyšších odborných škol. Individuální poradenství jsme poskytli 3.552 osobám.

5. Věková struktura uchazečů o zaměstnání Věková struktura uchazečů o zaměstnání se v průběhu sledovaného období kromě mladých lidí do 25 let věku a starších občanů nad 50 let věku příliš nezměnila, s výjimkou těchto dvou věkových kategorií se jednalo o desetiny procentních bodů. Již šest let postupně klesá počet a podíl mladých lidí do 25 let věku, v meziročním porovnání jejich ubylo 799 (-12,6 %), jejich podíl na celkové nezaměstnanosti klesl o 2,3 procentního bodu. Stav starších lidí nad 50 let věku naopak stoupl o 536 (+8,9 %) a jejich podílové zastoupení vzrostlo o 2,4 __________________________________________________________________________________________________________________ oddělení analýz a prognóz Analýza stavu a vývoje trhu práce v Ostravě únor 2005


strana 28

procentního bodu. Uchazeči této věkové kategorie se tak stali nejpočetnější skupinou, téměř každý čtvrtý nezaměstnaný je starší 50 let. Průměrný věk uchazečů o zaměstnání se koncem roku 2004 se ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku zvýšil o jeden rok a činil 38 let. Tabulka III/9 Věková struktura uchazečů o zaměstnání věk do 19 let 20-24 let 25-29 let 30-34 let 35-39 let 40-44 let 45-49 let 50-54 let 55-59 let 60-64 let 65 a více let celkem

k 31.12.2003 absolutně % 1 875 6,4 4 459 15,1 3 905 13,3 3 481 11,8 3 233 11,0 2 965 10,1 3 543 12,0 3 608 12,2 2 098 7,1 303 1,0 *) *) 29 470 100,0

k 30.6.2004 absolutně % 1 578 5,5 4 086 14,2 3 778 13,1 3 433 11,9 3 180 11,1 3 031 10,5 3 497 12,2 3 721 12,9 2 093 7,3 374 1,3 *) *) 28 771 100,0

k 31.12.2004 absolutně % 1 694 5,9 3 841 13,3 3 707 12,8 3 461 12,0 3 156 10,9 3 067 10,6 3 421 11,8 3 778 13,1 2 328 8,1 430 1,5 9 0,0 28 892 100,0

*) údaj nebyl sledován

6. Kvalifikační struktura uchazečů o zaměstnání V roce 2004 došlo celkově k největšímu poklesu u osob se základním vzděláním (-444, tj. o 4,2 %). Druhé nejvýraznější meziroční snížení jsme zaznamenali u uchazečů se středním odborným vzděláním bez maturity (-256, tj.o 2,0 %). Tato vzdělanostní skupina našich klientů je ale dlouhodobě nejpočetnější a na ostravské nezaměstnanosti se stabilně podílí více než 40 %. Z důvodu všeobecného a trvalého nedostatku volných pracovních míst mají stále velmi vážné problémy se získáním zaměstnání také vzdělanější vrstvy obyvatelstva. Řady uchazečů se středním odborným vzděláním s maturitou se v uplynulých dvanácti měsících rozrostly o 68 (+1,6 %) a nárůst se projevil také u vysokoškoláků, kterých v naší evidenci celkově přibylo 63 (+6,4 %). Tabulka III/10 Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání stupeň vzdělání k 31.12.2003 k 30.6.2004 k 31.12.2004 (podle ISCED97) absolutně % absolutně % absolutně % bez vzdělání 82 0,2 79 0,3 75 0,3 základní vzdělání 10 652 36,1 10 486 36,5 10 208 35,3 střední odborné (SOU+OU+OŠ) 12 578 42,7 12 125 42,1 12 322 42,6 střední odborné s maturitou 4 315 14,7 4 183 14,5 4 383 15,2 (SOU+SOŠ) střední všeobecné 853 2,9 867 3,0 851 2,9 vysokoškolské 990 3,4 1 031 3,6 1 053 3,7 celkem 29 470 100,0 28 771 100,0 28 892 100,0 __________________________________________________________________________________________________________________ oddělení analýz a prognóz Analýza stavu a vývoje trhu práce v Ostravě únor 2005


strana 29

7. Délka evidované nezaměstnanosti Dalším výrazně negativním rysem a velice vážným problémem ostravské nezaměstnanosti, který se od roku 1998 stále prohlubuje, je rostoucí délka evidence. Průměrná doba evidence uchazečů, kteří byli z našeho registru vyřazeni ve čtvrtém čtvrtletí 2004 (tzv. délka ukončené evidence) představovala 391 dní, zatímco ve stejném období předchozího roku to bylo 334 dní a koncem prosince 2002 „jen“ 309 dní. Průměrná doba setrvání všech uchazečů v registru ÚPO meziročně stoupla ze 732 na 802 dní, za dvacet čtyři měsíců se zvýšila o 140 dní, za posledních pět let se téměř zdvojnásobila. Tabulka III/11 Délka evidované nezaměstnanosti období do 3 měsíců 3 - 6 měsíců 6 - 9 měsíců 9 -12 měsíců 12 - 24 měsíců nad 24 měsíců celkem

k 31.12.2003 absolutně % 4 057 13,8 4 413 15,0 3 032 10,3 2 433 8,2 5 507 18,7 10 028 34,0 29 470 100,0

k 30.6.2004 absolutně % 4 569 15,9 3 631 12,6 2 383 8,3 2 518 8,8 5 252 18,3 10 418 36,2 28 771 100,0

k 31.12.2004 absolutně % 5 012 17,4 3 968 13,7 2 353 8,1 1 949 6,8 5 006 17,3 10 604 36,7 28 892 100,0

V meziročním srovnání výrazně stoupl počet uchazečů evidovaných méně než 3 měsíce, a to o 955, tj. +23,5 %. Déle než 6 měsíců bylo koncem roku 2004 registrováno 19.912 uchazečů o zaměstnání, tj. o 1.088 méně než v závěru roku 2003. Podíl této skupiny našich klientů na celkové nezaměstnanosti meziročně klesl o 2,4 procentního bodu a nyní činí 68,9 %. Graf III/6 Počet dlouhodobě evidovaných uchazečů v letech 2003 a 2004 18000 16000 14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0 31.3.2003

30.6.2003

30.9.2003

31.12.2003

déle než 24 měsíců

31.3.2004

30.6.2004

30.9.2004

31.12.2004

déle než 12 měsíců



strana 30

Kategorii tzv. dlouhodobě nezaměstnaných (nad 12 měsíců) tvořilo koncem uplynulého roku celkem 15.610 osob (54,0 % z celkového evidenčního stavu uchazečů o zaměstnání), což je o 75 více než v prosinci 2003. Znamená to, že více než polovina všech nezaměstnaných Ostravanů je bez práce déle než jeden rok. Počet občanů evidovaných déle než 24 měsíců (tzv. „tvrdé jádro“) se meziročně zvýšil o 576 (za dva roky o 1.676, tj. o 18,8 %), takže koncem prosince jsme v Ostravě evidovali již 10.604 těchto osob. Jejich podíl na celkové nezaměstnanosti meziročně vzrostl o 2,7 procentního bodu a koncem roku 2004 činil 36,7 %

-

Kategorii dlouhodobě evidovaných nezaměstnaných tvoří především: uchazeči se ZP (průměrná délka evidence – 47,0 měsíce), osoby starší 50 let (průměrná délka evidence – 36,3 měsíce), lidé bez vzdělání, popřípadě pouze s ukončenou základní školní docházkou (průměrná délka evidence – 35,5 měsíce), příslušníci národnostních menšin, osoby pečující o malé dítě či o dlouhodobě zdravotně postiženého člena rodiny, lidé společensky nepřizpůsobiví.

Dlouhodobá, ale i opakovaná nezaměstnanost se negativně promítá nejen do sociální oblasti, ale i do oblasti vnímání morálních hodnot, osobních vlastností a zájmů této ohrožené skupiny lidí. Zpravidla bývá příčinou jejich asociálního chování a často také nárůstu kriminality. V rámci poradenských pohovorů, kterých jsme v průběhu roku 2004 provedli celkem 14.840, proto věnujeme zvýšenou pozornost především těm uchazečům, kteří jsou ohroženi dlouhodobou nezaměstnaností v důsledku různých deficitů (věk, vzdělání, zdravotní, rodinné a jiné problémy). Uchazečům přednostně nabízíme vhodné rekvalifikace a cílené skupinové programy zaměřené na aktivaci těch, kteří jeví o práci vážný zájem a potřebují pomoc při překonávání osobních bariér. Za dvanáct měsíců roku 2004 bylo zahájeno 58 speciálních klubových programů, do nichž jsme zařadili 773 osob.



strana 31

IV. CIZINCI NA TRHU PRÁCE Přestože je evidenční stav nezaměstnaných osob v Ostravě ze všech okresů republiky dlouhodobě nejvyšší, existují na ostravském trhu práce stále ještě některé profese, v nichž ÚPO nemůže zaměstnavatelům nabídnout vhodné uchazeče o zaměstnání. Tento problém řeší firmy mimo jiné zaměstnáváním cizích státních příslušníků. Dnem vstupu České republiky do EU došlo ke změně regulačních systémů u občanů EU, Evropského hospodářského prostoru (dále občané EHP) a Švýcarska, kteří mají od 1. května 2004 volný přístup na český trh práce. Zaměstnavatelé, kteří tyto občany zaměstnávají, mají podle nového zákona o zaměstnanosti platného od 1.10.2004 povinnost písemně informovat o této skutečnosti místně příslušné úřady práce prostřednictvím informačních karet. Koncem prosince 2004 evidoval náš úřad práce celkem 3.058 občanů EU/EHP a Švýcarska, z toho 2.656 občanů Slovenské republiky. Porovnat ale můžeme pouze údaj o počtu Slováků, neboť se sledoval již v minulém období. Jejich stav se meziročně snížil o 1.694, a to z důvodu změny v systému jejich registrace. Zatímco původně byli občané SR registrováni podle sídla firmy, ale práci mohli vykonávat také v jiných okresech a situaci na místních trhu práce vůbec neovlivňovali, od 1.10.2004 se jejich registrace provádí podle místa výkonu práce. K 31.12.2004 bylo na území města Ostravy rovněž legálně zaměstnáno celkem 149 cizích státních příslušníků (nejvíce Ukrajinců) a počet cizinců s platným povolením k zaměstnání je opravdu minimální. V profesní struktuře převažovali koncem roku 2004 především svářeči, pokrývači, kameníci, dlaždiči, kovodělníci, tesaři, šičky, lektoři cizích jazyků, „krajoví specialisté“ v pohostinství, umělci, členové statutárních orgánů a řídící pracovníci zahraničních firem, které mají sídlo své organizační složky v Ostravě. Při každé žádosti o povolení zaměstnání cizinců vždy podrobně zkoumáme a pečlivě zvažujeme, zda na tato místa nelze umístit české občany. Zásadně nepovolujeme zaměstnávání cizinců v nekvalifikovaných, popřípadě málo kvalifikovaných profesích. Jako převažující důvody, kdy ÚPO povoluje zaměstnávání cizinců, lze uvést především nesplnění kvalifikačních požadavků našich uchazečů o zaměstnání, požadované specifické odborné a jazykové znalosti, praxi apod. Situaci cizinců na ostravském trhu práce vyhodnocujeme nově od 31.12.2004 založením nové časové řady, neboť teprve od 1. října loňského roku vstoupil v platnost nový zákon o zaměstnanosti, který ukládá zaměstnavatelům povinnost vést evidenci zaměstnaných cizinců (včetně občanů EU/EHP a Švýcarska či cizinců, u nichž se nevyžaduje povolení k zaměstnání) a informovat o této skutečnosti příslušný úřad práce. Tabulka IV/1 Zaměstnávání cizinců, evidence občanů EU/EHP a Švýcarska ukazatel (celkový počet) platná povolení k zaměstnání pro cizince evidovaní zaměstnaní občané ze zemí EU/EHP a Švýcarska evidovaní cizinci dle § 98 písm. a) až e), j), k) zákona o zaměstnanosti

stav k 31.12.2004 149 3 058 29



strana 32

Tabulka IV/2 - Počet platných povolení k zaměstnání vydaných cizincům (mimo země EU/EHP a Švýcarska) v členění podle státní příslušnosti stav k stát 31.12.2004 Ukrajina 62 Indie 22 USA 13 Rusko 10 Jugoslávie 5 Bělorusko 5 Moldávie 5 Vietnam 5 ostatní 22 celkem 149 Tabulka IV/3 - Počet zaměstnaných evidovaných občanů EU/EHP a Švýcarska v členění podle státní příslušnosti stav k stát 31.12.2004 Slovenská republika 2 656 Polsko 362 Francie 11 Německo 7 Velká Británie 5 Maďarsko 4 Itálie 3 Litva 3 Nizozemsko 3 Lotyšsko 2 Rakousko 2 celkem 3 058



strana 33

V. KONTROLNÍ ČINNOST

1. Náležitosti vzniku, změn a skončení pracovněprávních vztahů, mzdové podmínky a zaměstnávání cizinců Tabulka V/1 Počet kontrol a výše uložených pokut ukazatel

2003

počet vnějších kontrol počet uložených pokut výše pokut v tis. Kč celkem

281 62 1 153

1. pololetí 2004 124 21 585

2004 238 40 1 067

index v % 2004 / 2003 84,7 64,5 92,5

Kontrolní činnost vykonávají úřady práce na základě zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dříve zákon č. 1/1991 Sb.). V souladu s ustanovením § 126 tohoto zákona kontrolují u zaměstnavatelů dodržování pracovněprávních předpisů, dále kolektivních smluv a vnitřních předpisů v částech, ve kterých mohou být individuální nároky zaměstnanců vyplývající z pracovněprávních předpisů upraveny ve vztahu k těmto předpisům výhodněji. V roce 2004 provedlo kontrolní oddělení ÚPO u zaměstnavatelů na území města Ostravy celkem 238 kontrol, což je o 43 méně ve srovnání s rokem předchozím. Z celkového počtu kontrol jich 234 bylo zaměřeno na dodržování pracovněprávních předpisů a 4 na hospodaření s veřejnými finančními prostředky. Ze 412 podnětů došlých od občanů, cizinecké policie, živnostenských úřadů, odborových organizací, ale i úřadů práce z jiných okresů a interních podnětů odborných útvarů našeho úřadu práce jich 188 bylo využito v kontrolní činnosti, což představuje 79 % z celkového počtu kontrolovaných subjektů. Počet kontrol bez zjištěných nedostatků je trvale nízký - v roce 2004 jich bylo pouze 11 a podíl kontrol bez nedostatků dosáhl stejné hodnoty jako v roce 2003 (tj. 4,6 %). K častému porušování pracovněprávních předpisů nepochybně negativně přispívá přetrvávající složitá situace na ostravském trhu práce, vyplývající z razantní restrukturalizace hospodářské základny a vyznačující se obrovským přetlakem na nabídkové straně, tj. výrazným dostatkem „volné“ pracovní síly. Porušování pracovněprávních předpisů bylo zjištěno jak u malých, tak i velkých zaměstnavatelů, převážně však u firem zaměřených na práce nekvalifikované nebo vyžadující pouze zaškolení. Často nejsou zaměstnavateli respektována základní ustanovení zákoníku práce, která jim stanoví povinnost informovat písemně své zaměstnance o právech a povinnostech vyplývajících z jejich pracovních poměrů. V mnoha případech nebyla u zaměstnanců řádně vedena evidence pracovní doby, práce přesčas, pracovní pohotovosti a noční práce, popřípadě jim není umožněno nahlédnout do evidence jejich pracovní doby. Závažných pochybení se zaměstnavatelé dopouštějí také při skončení pracovních poměrů tím, že nerozlišují výpovědní důvody a nedodržují výpovědní doby, neposkytují zaměstnancům náhradu mzdy za dovolenou, kterou jim neumožnili si vyčerpat, nevydávají jim potvrzení o zaměstnání, případně v něm neuvádějí skutečnosti stanovené právními předpisy. Je zjišťováno ilegální zaměstnávání „na zkoušku“, mnohdy kombinované se souběžným vedením v evidenci uchazečů o zaměstnání místo využívání institutu zkušební doby. Někteří rovněž neposkytují



strana 34

náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za výpovědní dobu těm zaměstnancům, kteří zrušili pracovní poměr podle ustanovení § 54 odst. 1 písm. a) a b) zákoníku práce. Další nedostatky jsme odhalili při kontrole zákona o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, neboť stále jsou ze strany zaměstnavatelů porušována ustanovení o splatnosti mzdy, příplatcích za práci přesčas, práci v noci a ve svátky. Kontrolami jsme také zjistili nevyplácení mezd, a to i za období několika měsíců. Stále někteří zaměstnavatelé opomíjeli svou povinnost zařazovat zaměstnance podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce do příslušného mzdového tarifního stupně. Závažná porušení byla také zjištěna při kontrolách dodržování zákona o cestovních náhradách. Někteří zaměstnavatelé zaměstnancům vysílaným na pracovní cesty před nástupem neurčili místo jejich nástupu, místo výkonu práce, dobu trvání, způsob dopravy a termín ukončení, rovněž často neposkytovali stravné v rámci zákonem stanoveného rozpětí. Dále byly prokázány nedostatky ve vyúčtování pracovních cest v zákonem stanovené lhůtě. Značnou pozornost při kontrolní činnosti jsme věnovali rovněž diskriminační (zvýhodnění či znevýhodnění) problematice. Pracovněprávní předpisy zakazují jakoukoliv diskriminaci a zaměstnavatel je povinen rovně zacházet se všemi zaměstnanci, pokud jde o postup při přijímání, o pracovní podmínky, odměňování za práci včetně jiných plnění, odbornou přípravu a příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání. V uplynulém roce jsme 13 zaměstnavatelům ve 110 případech prokázali porušení diskriminačního hlediska, což je o 76 případů více než v roce 2003. Stálou pozornost věnujeme i odhalování nelegálního zaměstnávání cizinců, občanů Slovenské republiky a ostatních států Evropské unie a také uchazečů o zaměstnání. V rámci naší kontrolní činnosti jsme prokázali 4 zaměstnavatelům u 6 cizinců (občanů Ukrajiny a Vietnamu) jejich zaměstnávání v rozporu se zákonem o zaměstnanosti. Rovněž splnění povinnosti registrace občanů Slovenské republiky u příslušného úřadu práce jsme prověřili u 25 zaměstnavatelů, z nichž 15 porušilo příslušné ustanovení Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o vzájemném zaměstnávání občanů, a v rozporu s ním zaměstnávali 91 Slováků (zkontrolováno jich bylo celkem 274). Kontrolami byl zjištěn a prokázán 54 občanům souběh pracovního poměru, popř. dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, s evidencí uchazečů o zaměstnání, který nebyl v souladu s platnou právní úpravou. V loňském roce jsme se rovněž zaměřili na dodržování ustanovení zákona o zaměstnanosti, která se týkají plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením. Z 34 kontrolovaných zaměstnavatelů jich 13 tuto povinnost nesplnilo. V průběhu roku 2004 jsme uložili pokuty celkem 40 zaměstnavatelům (meziročně o 22 méně) v úhrnné výši 1.067 tis. Kč, přičemž průměrná výše pokuty vzrostla na 26,7 tis. Kč (z 18,6 tis. Kč v roce 2003). Z celkového počtu pokut jich 30 bylo uloženo pro závažná a četná porušení pracovněprávních předpisů a 10 pořádkových pokut za nevytvoření základních podmínek k provedení kontroly. Finanční postihy byly ukládány ve výši od 5 do 120 tis. Kč, a to podle závažnosti zjištěného porušení, míry zavinění a dalších okolností, za nichž k porušení došlo včetně opatření, která zaměstnavatel přijal k nápravě zjištěného stavu.

2. Plnění podmínek dohod o zřízení a vytvoření pracovních míst V rámci kontrolní činnosti zaměřené na plnění podmínek sjednaných v dohodách o zřízení a vytvoření pracovních míst jsme provedli v hodnoceném ročním období celkem 482 kontrol v následující struktuře: 426 kontrol dohod o zřízení společensky účelných pracovních míst pro výkon samostatné výdělečné činnosti uzavřených s uchazeči o zaměstnání; z toho 235 jich bylo provedeno v době trvání a 191 po ukončení platnosti dohod, __________________________________________________________________________________________________________________ oddělení analýz a prognóz Analýza stavu a vývoje trhu práce v Ostravě únor 2005


strana 35

29 kontrol zaměstnavatelů zaměřených na ověření pracovních podmínek na zřízených společensky účelných pracovních místech, z toho 6 před uzavřením dohod o jejich zřízení a 23 kontrol na prokázání nákladů vynaložených na vybavení pracovišť a plnění dalších podmínek těchto dohod, 27 kontrol dohod o vytvoření chráněných pracovních dílen a chráněných pracovních míst; z toho 19 jich bylo provedeno v době trvání a 8 po ukončení platnosti dohod.

3. Plnění podmínek dohod v oblasti rekvalifikací V roce 2004 uskutečnili pracovníci oddělení rekvalifikací úřadu práce 256 kontrolních návštěv (hospitací) ve 177 rekvalifikačních kurzech, přičemž nebyly zjištěny žádné závažnější nedostatky. Všechny poznatky získané z kontrolních akcí byly využity pro další zkvalitnění obsahu a organizace rekvalifikací.



strana 36

VI. PLATEBNÍ NESCHOPNOST ZAMĚSTNAVATELŮ Jednou ze základních povinností zaměstnavatelských subjektů je poskytovat zaměstnancům za vykonanou práci mzdu nebo plat. Tato povinnost je právně garantována Listinou základních práv a svobod, zákoníkem práce a dále zákony o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku a o platu a odměně za pracovní pohotovost. Přesto někteří zaměstnavatelé porušují tyto právní předpisy, svou povinnost si neplní a tímto postupem přivádí své zaměstnance do obtížných sociálních situací. Nedostatečná právní ochrana zaměstnanců byla jedním z důvodů, proč byl přijat zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, obecně nazývaný „zákon o insolvenci“. Přijetím tohoto zákona bylo umožněno zaměstnancům, kteří neobdržely včas za vykonanou práci mzdu, uspokojit alespoň částečně své mzdové nároky. Prováděním tohoto zákona byly pověřeny úřady práce, čímž se výrazně rozšířila jejich věcná i rozhodovací působnost. Úřady práce poskytují k dané problematice informační a poradenskou činnost, zajišťují přijímání žádostí, rozhodují o uplatňovaných nárocích, účastní se konkurzního případně soudního řízení. Činnost a výsledky ÚPO při naplňování tohoto zákona dokumentuje následující tabulka. Tabulka VI/1 Výsledky realizace „zákona o insolvenci“ v roce 2004 v porovnání s rokem 2003 ukazatel

2003 *)

1. pol. 2004

2004

počet podaných žádostí počet vyřízených žádostí počet zaměstnavatelů, na které byl podán návrh na konkurz počet zaměstnavatelů, kterých se týkaly podané žádosti celková částka v tis. Kč vyplacená ÚPO počet konzultací poskytnutých ÚPO občanům

531 528

172 178

267 268

index v % 2004 / 2003 50,3 50,8

247

136

274

110,9

36

18

40

111,1

5 236,4

3 315,0

5 170,8

98,7

524

138

351

67,0

*)

údaje za rok 2003 byly přepočítány a nejsou shodné s údaji uvedenými v analýze za rok 2003

Počet zaměstnavatelů, jejichž zaměstnanci uplatnili u úřadu práce své oprávněné mzdové nároky, vzrostl v roce 2004 v meziročním srovnání pouze nepatrně (+4). Naopak téměř o polovinu poklesl počet podaných a vyřízených žádostí, přičemž objem vyplacených finančních prostředků byl téměř shodný s rokem 2003. Výrazně se snížil i počet žadatelů o poradenskou a konzultační činnost. Důvodem tohoto poklesu byla zřejmě skutečnost, že za více než čtyři roky působnosti tohoto zákona se jeho uplatňování vžilo do povědomí veřejnosti. Rovněž přijetím zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti se zúžil rozsah konzultační a poradenské činnosti úřadu práce prakticky jen do intencí problematiky zaměstnanosti.



strana 37

VII. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Při zabezpečování státní politiky zaměstnanosti mají v činnosti našeho úřadu práce nezastupitelné místo nástroje aktivní politiky zaměstnanosti (dále APZ). Jejich smyslem je účelně působit specifickými programy na trh práce s cílem vytvářet nebo podporovat stabilní nová pracovní místa (dále PM) pro uchazeče o zaměstnání (dále UoZ), kterým se při zprostředkování zaměstnání věnuje zvýšená péče. Mezi nástroje APZ především patří: - zřizování společensky účelných pracovních (dále SÚPM) uchazeči o zaměstnání a vytváření chráněných pracovních míst (dále CHPM) osobami se zdravotním postižením (původně ZPS) pro výkon samostatné výdělečné činnosti (dále SVČ), - poskytování finančních příspěvků zaměstnavatelům při zřizování a vyhrazování SÚPM pro rizikové skupiny uchazečů o zaměstnání, - poskytování finančních příspěvků na úhradu mzdových nákladů, tj. včetně sociálního a zdravotního pojištění při vytváření pracovních příležitostí v rámci veřejně prospěšných prací (dále VPP), - poskytování finančního příspěvku zaměstnavatelům při vytváření CHPM nebo chráněných pracovních dílen (dále CHPD) pro osoby se zdravotním postižením (dále OZP) a na částečnou úhradu jejich provozních nákladů, - zabezpečování a úhrada vhodných rekvalifikací a poradenství za účelem zjišťování osobnostních a kvalifikačních předpokladů fyzických osob pro volbu povolání, pro zprostředkování vhodného zaměstnání, pro volbu přípravy k práci OZP a při výběru vhodných nástrojů APZ, a to vše v závislosti na vývoji trhu práce. Oproti minulosti byly v souvislosti s přijetím nového zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále ZoZ) od 1.10.2004 nástroje APZ rozšířeny o: překlenovací příspěvek, příspěvek na dopravu zaměstnanců, příspěvek na zapracování, příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program. Meziroční porovnání celkových výdajů na státní politiku zaměstnanosti, včetně členění na aktivní a pasivní, prezentuje následující tabulka. Tabulka VII/1 Výdaje na státní politiku zaměstnanosti (v tis. Kč) položka výdaje na státní politiku zaměstnanosti celkem (PZ) v tom - na aktivní politiku (APZ) - na pasivní politiku (PPZ) podíl APZ na PZ v %

2003

1. pol. 2004

2004

rozdíl 2004/2003 absolutně v%

340 547

184 752

403 823

63 276

118,6

98 017 242 530 28,8

62 589 122 163 33,9

152 747 242 469 37,8

54 730 -61

155,8 100,0

V souladu s předpokládaným vývojem ostravského trhu práce a s ohledem na profesní skladbu uchazečů o zaměstnání jsme v hodnoceném období racionálně využívali finančních prostředků APZ v rámci tzv. volného čerpání a k plnění závazků z roku 2003.



strana 38

Volné čerpání bylo realizováno podle platných zákonů s využitím standardních aktivních opatření trhu práce na: - zřizování SÚPM uchazeči o zaměstnání a vytváření CHPM osobami se zdravotním postižením pro výkon SVČ, - vyhrazování a zřizování SÚPM zaměstnavateli, - zabezpečení odborné praxe absolventů škol a získání kvalifikace mladistvých, - vytváření pracovních příležitostí v rámci veřejně prospěšných prací, - vytváření CHPM a CHPD pro OZP a částečnou úhradu jejich provozních nákladů, - rekvalifikační činnost včetně rekvalifikací-stáží pro absolventy škol a učilišť, - poskytování překlenovacího příspěvku pro OSVČ, - poskytování příspěvku na dopravu. Limitovaný rozpočet aktivní politiky zaměstnanosti na rok 2004, který nám Správa služeb zaměstnanosti MPSV ČR stanovila začátkem roku v celkové výši 133,6 mil. Kč (včetně 8,6 mil. Kč na nákup služeb k zabezpečení projektů z ESF), byl v průběhu roku upravován až na konečných 161,4 mil. Kč. Ke konci hodnoceného období jsme podle účetních podkladů skutečně vyčerpali 152,7 mil. Kč na všechny formy podpory zaměstnanosti (bez ESF, které pro nepoužití musely být koncem roku převedeny do rezervního fondu ÚPO). Meziroční zvýšení skutečného čerpání o 54.730 tis. Kč (+55,8 %) bylo způsobeno výrazným nárůstem celkového počtu vyhrazených a vytvořených pracovních míst o 322 (+18,9 %) a dále našimi vyššími finančními závazky (o 25.606 tis. Kč) uhrazenými zaměstnavatelům podle dohod uzavřených v roce 2003. Pozn.: Údaje o počtu vytvořených míst v následujících tabulkách a komentářích k nim odpovídají statistice ručně spočítané, neboť počty míst vycházející ze statistiky OKpráce se u některých nástrojů značně liší - jsou mnohem vyšší oproti skutečnosti (např. u VPP +241, absolventské praxe +68, SÚPM +39, SÚPM-SVČ +3 místa).

Výdaje na zabezpečení APZ podle jednotlivých nástrojů včetně plnění závazků z minulých let a strukturu počtu vytvořených pracovních míst i uchazečů zařazených do rekvalifikací dokumentují následující tabulky. Tabulka VII/2 Struktura výdajů podle jednotlivých nástrojů APZ (v tis. Kč) počet počet % čerpání zařazených vytvořených uchazečů míst 100,0 265

nástroj APZ

rozpočet

čerpání

SÚPM - SVČ zřízená UoZ SÚPM zřízená a vyhrazená zaměstnavateli odborná praxe absolventů škol1) VPP rekvalifikace chráněná pracovní místa a chráněné pracovní dílny překlenovací příspěvek 2) semináře, inf. mater., atd. celkem APZ bez ESF převody do fondů OSS (služby k projektům z ESF) celkem

17 428

17 428

58 569

58 569

100,0

909

20 417 31 341 19 241

20 417 31 341 19 241

100,0 100,0 100,0

377 441

5 390

5 390

100,0

221 140 152 747

221 140 152 747

100,0 100,0 100,0

8 606

0

0,0

161 353

152 747

94,7

2 932 37

2 932

2 029

1)

uplatňování tohoto nástroje ukončeno k 30.9.2004 2) nový nástroj, který vstoupil v platnost od 1.10.2004 v souvislosti s účinností ZoZ č. 435/2004 Sb. __________________________________________________________________________________________________________________ oddělení analýz a prognóz Analýza stavu a vývoje trhu práce v Ostravě únor 2005


strana 39

Tabulka VII/3 Struktura výdajů APZ podle způsobu čerpání výdaje

způsob čerpání

v tis. Kč 105 481 47 266 152 747

volné čerpání závazky z roku 2003 celkem

v% 69,1 30,9 100,0

Realizace všech nástrojů APZ byla celoročně zaměřena na vybrané rizikové skupiny uchazečů o zaměstnání, kterým při zprostředkování jejich vhodného pracovního uplatnění věnujeme soustavně zvýšenou péči. Jedná se zejména o: ♦ uchazeče se zdravotním postižením, jejichž pracovní uplatnění je vážně omezeno zdravotním stavem, ♦ fyzické osoby do 25 let věku, kteří jsou obtížně umístitelní převážně z důvodu chybějící nebo nedostatečné odborné praxe, popřípadě mající pouze základní vzdělání, ♦ absolventy vysokých škol po dobu 2 let po úspěšném ukončení studia, nejdéle však do 30 let věku, ♦ uchazeče starší 50 let věku, ♦ fyzické osoby, které jsou vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než 6 měsíců, ♦ občany pečující o dítě do 15 let věku, těhotné ženy, kojící ženy a matky do devátého měsíce po porodu, ♦ fyzické osoby, které potřebují zvláštní pomoc. Tabulka VII/4 Počet zřízených, vytvořených a vyhrazených pracovních míst v rámci jednotlivých nástrojů APZ s podrobnějším členěním SÚPM rozdíl a index 2004/2003 absolutně v% -3 98,9

nástroj APZ

2003

1. pol. 2004

2004

SÚPM - SVČ zřízená UoZ

268

154

265

9

4

8

-1

88,9

691 90 339 267

541 33 197 310

828 73 377 441

137 - 17 38 174

119,8 81,1 111,2 165,2

43

19

37

-6

86,0

1 707

1 258

2 029

322

118,8

SÚPM zřízená zaměstnavateli SÚPM vyhrazená zaměstnavateli SÚPM–absol.praxe v OSS a přísp.org. 1) odborná praxe absolventů škol1) VPP chráněná pracovní místa a chráněné pracovní dílny celkem 1)

uplatňování tohoto nástroje ukončeno k 30.9.2004 v souvislosti s účinností nového ZoZ č. 435/2004 Sb.

Celkový počet pracovních příležitostí se nám v porovnání s rokem 2003 podařilo zvýšit o 322 míst, tj. na celkových 2.029. Výrazného nárůstu jsme dosáhli především při vytváření pracovních příležitostí v rámci VPP, u nástroje SÚPM vyhrazená zaměstnavateli a dále u zabezpečení odborné praxe absolventů.



strana 40

Graf VII/1 Porovnání tvorby NPM podle jednotlivých nástrojů APZ v letech 2003 a 2004 982

1000

790

800

600

441 377

400

339 268

267

265

200

43

37

0 SÚPM - SVČ zřízená UoZ SÚPM zřízená a vyhrazená zaměstnavateli

odborná praxe absolventů

rok 2003

VPP

CHPM a CHPD

rok 2004

Tabulka VII/5 Počet příspěvků poskytnutých na nové nástroje APZ (platné od 1.10.2004 v souvislosti s účinností zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti) nový nástroj APZ překlenovací příspěvek příspěvek na dopravu zaměstnanců příspěvek na zapracování příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program příspěvky celkem

od 1.10.2004 do 31.12.2004 36 1 0 0 37

Hodnocení nástrojů APZ 1. Společensky účelná pracovní místa zřízená uchazeči o zaměstnání pro výkon SVČ Počet uchazečů o zaměstnání, kteří zahájili SVČ s finanční podporou, byl v hodnoceném období srovnatelný s rokem 2003 (pouze o 3 méně). Osoby se zdravotním postižením, až na jednu výjimku, plně využili pro ně výhodnější podmínky podle vyhlášky MPSV ČR o provádění pracovní rehabilitace osob se zdravotním postižením a od 1.10.2004 dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Z hlediska činností převažovaly podobně jako v minulých obdobích především služby (např. holičství a kadeřnictví, kosmetické služby, poskytování software a hardware, hostinská činnost, ekonomické a poradenské služby, zpracování účetnictví, grafické práce, nákladní autodoprava, dokončovací stavební práce, správa a údržba nemovitostí, opravy pracovních strojů) a dále činnosti v oblasti obchodu __________________________________________________________________________________________________________________ oddělení analýz a prognóz Analýza stavu a vývoje trhu práce v Ostravě únor 2005


strana 41

a zprostředkování (specializovaný maloobchod, zprostředkování obchodu a služeb); oproti minulému období mírně vzrostl podíl výrobních činností (např. potravinářská výroba, výroba sportovních potřeb a textilních výrobků) a dlouhodobě nejnižší podíl zaujímají řemesla (truhlářství, zednictví, malířství a natěračství, klempířství, pokrývačství a zámečnictví). Tabulka VII/6 Dohody uzavřené s uchazeči o zaměstnání o zřízení SÚPM pro výkon SVČ podle druhu činnosti druh činnosti období obchod a služby výrobní řemeslná zprostředkování počet dohod 134 68 27 39 2003 % 50,0 25,4 10,0 14,6 1. pololetí počet dohod 82 31 23 18 2004 % 53,3 20,1 14,9 11,7 počet dohod 132 62 43 28 2004 % 49,8 23,4 16,2 10,6

celkem

z toho OZP

268 100,0 154 100,0 265 100

0 0,0 1 0,6 1 0,4

počet uzavřených dohod je shodný s počtem nově vytvořených pracovních míst

V průběhu hodnoceného období byla přiznaná finanční podpora poskytována pouze formou dotace a od 1.10.2004 (kdy vešel v účinnost zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti a vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se tento zákon provádí) formou jiného účelově určeného příspěvku. Jejich průměrná výše na 1 PM, v závislosti na skutečně vynaložených pořizovacích nákladech, dosáhla částky 65,8 tis. Kč, což je v meziročním srovnání o 6,3 tis. Kč více. Tento nárůst byl způsoben mimo jiné i zvýšením limitní částky poskytovaného finančního příspěvku, která podle nového ZoZ činila v r. 2004 - v návaznosti na míru nezaměstnanosti v našem okrese až šestinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku 2003 - tj. maximálně až 97.926,- Kč. Tabulka VII/7 Poradenská činnost k SVČ ukazatel

2003

počet poradenských pohovorů s uchazeči celkem z toho: - zahájilo SVČ - absolvovalo rekvalifikační kurz k SVČ

2 920 439 262

1. pololetí 2004 1 659 235 170

2004 2 889 394 315

index v % 2004/2003 98,6 89,7 120,2

Odborná poradenská činnost k zahájení SVČ zaznamenává dlouhodobě vysoký zájem o podnikání jak z řad uchazečů evidovaných úřadem práce tak i zájemců o zaměstnání. Naše dlouhodobé zkušenosti potvrzují, že pro značnou část uchazečů je soukromé podnikání jednou z posledních možností jejich vhodného pracovního uplatnění, neboť průměrná délka evidované nezaměstnanosti neustále roste. V roce 2004 se uskutečnilo 2.889 poradenských pohovorů, což je o 31 (-1,4 %) méně v porovnání s rokem předchozím. Zároveň došlo i k mírnému poklesu počtu osob (o 45), které SVČ zahájili, ať již s finanční podporou či bez ní. Tento pokles byl způsoben nejen kvalitnějšími podnikatelskými záměry, jejichž realizace vyžaduje delší dobu přípravy, ale i z hlediska financování se neustále zvyšuje objem minimálních peněžních prostředků potřebných k zahájení podnikání, které uchazeči sami nevlastní a jsou proto odkázáni na __________________________________________________________________________________________________________________ oddělení analýz a prognóz Analýza stavu a vývoje trhu práce v Ostravě únor 2005


strana 42

finanční výpomoc ze strany úřadu práce. Vzhledem k tomu, že v závěru roku 2004 musí být poskytnuté finanční příspěvky vyúčtovány ještě v daném rozpočtovém roce, posunulo si cca 70 osob zahájení SVČ na začátek roku 2005. V roce 2004 se uskutečnilo již 21 běhů rekvalifikačního kurzu „Živnostenské podnikání“ (pořádá Institut rozvoje podnikání, s.r.o., divize Regionální informační a poradenské centrum), což je meziročně o 4 více, ve kterých byly poskytnuty aktuální informace 315 začínajícím podnikatelům. I nadále je, podle počtu zahájených SVČ samotnými absolventy kurzů, úspěšnost této formy rekvalifikace velmi vysoká, neboť podnikatelskou činnost do tří měsíců zahájilo téměř 75 % účastníků. Procentní zastoupení začínajících podnikatelů podle stupně vzdělání se v průběhu posledních let výrazně nemění a v hodnoceném období bylo následující: se základním vzděláním vyučení se středoškolským vzděláním s vysokoškolským vzděláním

- 9,0 % - 37,0 % - 35,0 % - 19,0 %

V listopadu 2004 byl poprvé zahájen rekvalifikační kurz s názvem „Zakladatel malého a středního podniku“, do kterého bylo zařazeno celkem 15 UoZ. Tento kurz, který trvá delší dobu, pořádá Sdružení CEPAC - Morava a bude ukončen v únoru 2005. Ve spolupráci se Start-business-centrem jsme v roce 2004 vyslali do dvou motivačních kurzů celkem 23 uchazečů o zaměstnání, kteří zvažovali zahájení soukromého podnikání, avšak nebyli pro něj jednoznačně rozhodnuti, případně neměli zcela vyjasněný svůj podnikatelský záměr. Tyto kurzy byly realizovány mimo program rekvalifikací ÚPO a byly finančně podporovány z projektu EQUAL. V rámci naší poradenské činnosti nadstandardně poskytujeme i nadále základní informace, které se týkají dalších forem podpory podnikání. Jedná se např. o program START Českomoravské záruční a rozvojové banky. Rovněž dlouhodobě spolupracujeme i s Nadačním fondem Dalkia Česká republika, jehož finanční možnosti v roce 2004 využilo celkem 29 našich uchazečů.

2. Společensky účelná pracovní místa zřízená a vyhrazená zaměstnavateli (SÚPM) Tabulka VII/8 Dohody uzavřené se zaměstnavateli o zřízení a vyhrazení SÚPM podle druhu činnosti

období

2003 1. pololetí 2004 2004

počet dohod počet PM % PM počet dohod* počet PM* % PM počet dohod počet PM % PM

druh činnosti celkem obchod a služby výrobní řemeslná zprostředkování 541 115 98 35 789 542 115 98 35 790 68,6 14,6 12,4 4,4 100,0 401 67 49 61 578 401 67 49 61 578 69,4 11,6 8,5 10,5 100,0 701 107 24 76 908 702 107 24 76 909 77,2 11,8 2,6 8,4 100,0

z toho OZP 102 102 12,9 62 62 10,7 146 146 16,1

* údaje v obou řádcích jsou stejné, protože žádná dohoda nebyla uzavřena o zřízení a vyhrazení více míst



strana 43

V porovnání s rokem 2003 jsme v hodnoceném období uzavřeli se zaměstnavateli o 119 dohod více (+15,1 %) a o stejnou hodnotu vzrostl i počet takto vyhrazených a zřízených pracovních míst. Z celkového počtu 908 dohod jsme přispěli u 901 na úhradu mezd a jejich náhrad včetně pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění a dále u 7 dohod na náklady spojené se zřízením 8 nových pracovních míst. V souvislosti s neustále rostoucí dlouhodobou nezaměstnaností byly od 1.2.2004 změněny podmínky v poskytování finanční podpory směrem k větší motivaci zaměstnavatelů vyhrazovat pracovní místa pro obtížně umístitelné uchazeče. Maximální limity poskytovaných měsíčních příspěvků byly zvýšeny při umístění UoZ evidovaných do 1 roku na 8.000,- Kč, ale nad 1 rok až na 9.000,- Kč, přičemž doba jejich poskytování byla maximálně 9 měsíců; u OZP a mladistvých činily po dobu 12 měsíců až 10.000,- Kč. Od 1.5.2004 vlivem výrazného oživení APZ muselo dojít ke snížení maximálních měsíčních příspěvků při umístění uchazečů o zaměstnání evidovaných do 1 roku na 6.500,- Kč, u evidovaných nad 1 rok na 7.500,- Kč, přičemž doba jejich poskytování zůstala maximálně 9 měsíců; u OZP, mladistvých a fyzických osob nad 50 let věku činil tento příspěvek 8.500,- Kč a byl poskytován nadále 12 měsíců. Současně došlo k ukončení poskytování finanční podpory vzájemně si podmíněným pracovním místům, a to pro absolventy spolu s asistenty-garanty odborné praxe (z důvodu poklesu zájmu ze strany zaměstnavatelů). Koncem května následně došlo k výraznějšímu omezení poskytování příspěvků (s výjimkou OZP a mladistvých), neboť zbývající volné finanční prostředky rozpočtu, které jsme měly v té době k dispozici, by nestačily na pokrytí rostoucího počtu žádostí. Od 1.10.2004 s účinností nového ZoZ došlo ke změně maximální měsíční výše poskytovaných příspěvků, a to u všech skupin obtížně umístitelných uchazečů, kterým se věnuje zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání (§ 33 ZoZ), jednotně na 8.000,- Kč a zároveň byla sjednocena i maximální doba jejího poskytování na 12 měsíců. Vzhledem k dlouhodobé dostatečné poptávce na trhu práce jsme neposkytovali finanční příspěvky na některé profese, např. kuchař, číšník a prodavač, s výjimkou OZP a uchazečů nad 50 let věku. V průběhu celého roku 2004 nastupovali na vyhrazená a zřízená SÚPM uchazeči o zaměstnání z kategorií nejobtížněji umístitelných. Za pozitivní považujeme to, že z celkového počtu 909 míst se podařilo 146 (16,1 %) obsadit občany se zdravotním postižením. Profesní struktura nových pracovních míst byla velmi různorodá, ve výrobních a řemeslných činnostech byl největší zájem o nižší administrativní a technické pracovníky, dělníky, švadleny, klempíře, elektromontéry a truhláře; v obchodních činnostech vznikala místa převážně v profesích administrativní pracovník, obchodní referent, řidič osobního i nákladního vozidla a skladník; ve službách, kde byl vytvořen největší počet míst, pak převládaly profese uklízečka, strážný, administrativní pracovník, pomocná síla a účetní. Průměrná výše finančního příspěvku na 1 pracovní místo podle uzavřených dohod meziročně vzrostla o 8 tis. Kč a dosáhla celkové částky 95 tis. Kč; u osob se zdravotním postižením přesáhla průměrná částka 106 tis. Kč na dohodu. Úřad práce v Ostravě i v tomto roce úspěšně pokračoval v zabezpečování odborné praxe absolventů škol a kvalifikace mladistvých v OSS a příspěvkových organizacích podle platných usnesení vlády ČR č. 325 i č. 660 a Metodického pokynu SSZ MPSV č. 4 z roku 2000. Z důvodu účinnosti nového ZoZ bylo uplatňování tohoto nástroje ukončeno k 30.9.2004. Z celkového počtu zřízených 909 SÚPM bylo k 30.9.2004 touto formou umístěno 73 absolventů škol, a to zejména v administrativě, například referent správy daní, zapisovatel, podatel a zprostředkovatelka. Odborná praxe absolventů škol a kvalifikace mladistvých byla zabezpečována prostřednictvím zprostředkovatelských agentur např. u Krajského a Okresního soudu, u finančních úřadů, ale i u našeho úřadu práce, a to na maximální dobu 12 měsíců s plnou úhradou mezd včetně pojištění. Průměrná výše dotace na jedno takto vytvořené místo dosáhla celkové částky 148 tis. Kč, tj. meziročně o 14 tis. Kč více. Významným __________________________________________________________________________________________________________________ oddělení analýz a prognóz Analýza stavu a vývoje trhu práce v Ostravě únor 2005


strana 44

přínosem bylo, že většina organizací po ukončení dohody o dočasném přidělení absolventů škol a jejich zapracování s řadou z nich uzavřela trvalé pracovní poměry.

3. Pracovní místa pro absolventy škol a mladistvé Pro zabezpečení odborné praxe absolventů škol a učilišť a k získání kvalifikace mladistvých jsme v období od 1.1. do 30.9.2004 - kdy došlo k ukončení uplatňování tohoto nástroje v souvislosti s platností nového ZoZ (nyní v rámci nástroje SÚPM vyhrazená zaměstnavateli, a to pro fyzické osoby do 25 let věku a absolventy vysokých škol po dobu 2 let po úspěšném ukončení studia, nejdéle však do 30 let věku) - uzavřeli se zaměstnavateli 377 dohod. Přesto se nám za těchto devět měsíců podařilo na dotovaná místa umístit větší počet evidovaných absolventů škol (o 38 více, tj. +11,2 %) než za celý rok 2003. Jen za měsíc září jsme prostřednictvím tohoto nástroje pomohli k umístění rekordnímu počtu absolventů škol (138), neboť zaměstnavatelé potřebovali ještě "na poslední chvíli" maximálně využít této možnosti. Počet a struktura dohod podle stupně vzdělání, přičemž největší podíl (téměř 42 %) představovali absolventi se středoškolským vzděláním, je uvedena v následující tabulce. Tabulka VII/9 Dohody uzavřené se zaměstnavateli na zabezpečení odborné stupně vzdělání stupeň vzdělání období VŠ SŠ počet dohod 74 151 2003 % 21,8 44,6 1. pololetí počet dohod 32 96 2004 % 16,3 48,7 počet dohod 82 157 2004 1) % 21,8 41,6

praxe absolventů škol podle

SOU 114 33,6 69 35,0 138 36,6

celkem 339 100,0 197 100,0 377 100,0

počet uzavřených dohod je shodný s počtem umístěných uchazečů 1) údaj sledován jen do 30.9.2004, vzhledem ke skončení tohoto nástroje v souvislosti s účinností ZoZ č. 435/2004 Sb.

Měsíční částky finančních příspěvků na úhradu mzdových nákladů spojených se zabezpečením odborné praxe byly od 1.2.2004 poskytovány ve výši 7.000,- Kč u mladistvých a absolventů škol evidovaných do 6 měsíců a 8.000,- Kč u absolventů s evidencí delší 6 měsíců a OZP. Dohody byly uzavírány na období maximálně 9 měsíců. Podle upravených interních zásad úřadu práce byly od 1.5.2004 sníženy maximální měsíční částky poskytovaných příspěvků na 6.000,- Kč u mladistvých a absolventů evidovaných do 6 měsíců a na 7.000,- Kč u absolventů s evidencí delší 6 měsíců a OZP, přičemž maximální doba byla zachována. Z 82 uchazečů s vysokoškolským vzděláním jsme peněžní příspěvek poskytli na: 63 absolventů VŠB–TU v oborech ekonom, elektroinženýr, informatik, geolog, metalurg, strojní a stavební inženýr, absolventy např. právnických, lékařských, filozofických, veterinárních, agronomických a sociálně zdravotních fakult vysokých škol. Pro středoškolsky vzdělané uchazeče byl finanční příspěvek na mzdy poskytnut ve 157 případech, tj. o 6 více než v roce 2003. Jedná se o absolventy zejména obchodních akademií, SPŠ oborů stavebních, elektrotechnických a strojních, dále gymnázií, AHOL-Střední odborné



strana 45

školy, ale také ISŠ oděvní, služeb a podnikání, SOŠ oborů hotelnictví a turismus a oboru sociálního, středních zdravotnických škol a vyšších odborných škol. Meziroční nárůst (o 24) získání prvních pracovních uplatnění pomocí tohoto nástroje lze zaznamenat také u 138 vyučených absolventů SOU; podle zájmu zaměstnavatelů se jednalo hlavně o profese kuchař, zámečník, zedník, truhlář, elektrikář, automechanik, kadeřník a dále klempíř, cukrář, tesař, kosmetička, malíř-natěrač, instalatér, mechanik elektronických zařízení, zahradník, fotograf a další. Průměrný peněžní příspěvek na 1 absolventské místo podle uzavřených dohod dosáhl částky téměř 63 tis. Kč, což bylo srovnatelné s rokem 2003, avšak nebyl přiznán těm zaměstnavatelům, kteří požadovali absolventy profesí s vyšší nabídkou na trhu práce, např. prodavač a číšník (s výjimkou absolventů škol se zdravotním postižením). Při pracovním uplatnění jsou kladeny stále vyšší nároky na vzdělání a odborné znalosti, což u nekvalifikovaných mladistvých se základním vzděláním prohlubuje problémy s jejich vhodným pracovním umístěním. I přes zvýhodněné finanční podmínky se v roce 2004 podařilo umístit pouze jednu mladistvou uchazečku o zaměstnání jako"obslužný personál" v restauračním zařízení typu McDonald's. Svůj nezájem zaměstnavatelé zdůvodňují špatnými zkušenostmi s mladistvými vyplývajícími z jejich nepřiměřeně vysoké fluktuace, časté absence, nedostatku smyslu pro odpovědnost a nízké přizpůsobivosti v pracovním procesu. U mnoha profesí je handicapem navíc nezletilost těchto uchazečů.

4. Veřejně prospěšné práce (VPP) S ohledem na nízkou kvalifikaci a často i společenskou nepřizpůsobivost mnohých těžko umístitelných uchazečů o zaměstnání podporujeme všestranně k zabezpečení prací obecného zájmu a veřejného prospěchu vytváření krátkodobých pracovních příležitostí. Tento specifický nástroj APZ úspěšně uplatňujeme v plné míře nejen na pomocné a úklidové práce, ale i pro činnosti v charitativní a sociální oblasti a při zabezpečování volnočasových aktivit dětí a mládeže. Vzhledem k zvýšení minimální mzdy od 1.1.2004 a v souvislosti s pokračujícím nepříznivým vývojem ostravského trhu práce došlo od února loňského roku ke zvýšení maximální sazby peněžního příspěvku na 11.000,- Kč (při zvýšení minimálního nástupního mzdového ocenění na 7.700,- Kč), přičemž příspěvky byly poskytovány maximálně po dobu 12 měsíců. Při výběru uchazečů na místa VPP zůstala v platnosti podmínka, že vytvořená místa budou vždy obsazována pouze obtížně umístitelnými UoZ evidovanými minimálně 9 měsíců. Cílem tohoto opatření byla především snaha snižovat dlouhodobou nezaměstnanost a omezením opakovaného uzavírání pracovních poměrů se stejnými uchazeči o zaměstnání tak prostřídat na těchto místech více osob. S ohledem na výši schváleného rozpočtu APZ, musel být od 1.5.2004 snížen limit finanční podpory na 8.000,- Kč. Ostatní podmínky pro přiznání zůstaly zachovány. Další změna peněžního příspěvku na VPP nastala v souvislosti s účinností nového ZoZ od 1.10.2004 a jeho maximální měsíční výše byla stanovena v částce 9.045,- Kč (platná minimální mzda vč. 35 % pojistného). Zároveň byla zpřísněna podmínka při výběru UoZ minimálně na 12 měsíců evidence. V porovnání s rokem 2003 jsme v loňském roce uzavřeli o 62 (+62,0 %) dohod více, a to se všemi typy zaměstnavatelů, nejvíce však s obecně prospěšnými společnostmi a úřady městských obvodů (dále ÚMOb), jak dokumentuje následující tabulka.



strana 46

Tabulka VII/10 Dohody o vytvoření pracovních příležitostí v rámci VPP podle typu zaměstnavatele typ zaměstnavatele soukromý obecně prospěšné příspěvkové ÚMOb sektor společnosti organizace počet dohod 37 32 28 3 2003 % 37,0 32,0 28,0 3,0 1. pololetí počet dohod 32 25 36 12 2004 % 30,5 23,8 34,3 11,4 počet dohod 41 36 58 27 2004 % 25,3 22,2 35,8 16,7 období

celkem 100 100,0 105 100,0 162 100,0

Pomocí tohoto nástroje APZ jsme v roce 2004 vytvořili celkem 441 pracovních míst; v meziročním srovnání je to o 174 (+65,2 %) více. Tabulka VII/11 Pracovní příležitosti vytvořené v rámci VPP podle druhu činnosti druh činnosti období pomocné práce pečovatelská volnočasové administrat. (údržba, úklid) služba aktivity práce počet míst 195 49 10 13 2003 % 73,0 18,4 3,7 4,9 1. pololetí počet míst 214 63 18 15 2004 % 69,0 20,3 5,8 4,9 počet míst 263 128 23 27 2004 % 59,7 29,0 5,2 6,1

celkem 267 100,0 310 100,0 441 100,0

Z hlediska struktury činností jsme nejvíce pomohli soukromému sektoru, a to k vytvoření 153 míst, (tj. 34,7 % z celkového počtu) a ostravským obvodům k vytvoření 136 míst, (tj. 30,8 %) - převážně na pomocné práce při úklidu veřejných prostranství, údržbě zeleně a komunikací. Městské obvody využívají při vytváření VPP znalostí místních poměrů, proto je jejich snahou zaměstnat zejména občany ze svého obvodu, kterým dlouhodobě poskytují z obecních rozpočtů sociální dávky. Navíc při zabezpečování těchto prací úzce spolupracují s vybranými soukromými firmami, některé z nich pak s námi následně uzavřely dohody. Ve spolupráci s obecně prospěšnými organizacemi vznikla místa romských poradců, kteří vykonávají sociální a osvětovou činnost v rámci řešení problematiky národnostních menšin na území města Ostravy a dále místa sociálních pracovníků - animátorů a organizačních pracovníků, včetně volnočasových aktivit pro děti a mládež (terénní pracovníci, tzv. streetworkři a komunitní pracovníci, lektoři a organizátoři práce s dětmi). V sociální oblasti se na pracovních příležitostech v rámci VPP tradičně uplatnily pečovatelky, ošetřovatelky a osobní asistentky pro těžce nemocné a postižené občany, a to jak v církevních organizacích a občanských sdruženích, tak i v soukromých firmách, kde bylo dohromady vytvořeno 128 pracovních míst. Vzhledem k dlouhodobě nepříznivé vzdělanostní struktuře uchazečů o zaměstnání a rostoucí délce evidované nezaměstnanosti se využívání pracovních příležitostí v rámci VPP, jako nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, na ostravském trhu práce trvale projevuje jako velmi potřebné. Při řešení problémů s nezaměstnaností ho navíc považujeme i za motivačně účinnější, než pasivní vyplácení hmotného zabezpečení nebo sociálních dávek. __________________________________________________________________________________________________________________ oddělení analýz a prognóz Analýza stavu a vývoje trhu práce v Ostravě únor 2005


strana 47

5. Nové nástroje APZ platné od 1.10.2004 V souvislosti s uplatňováním nového zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., byly nástroje APZ rozšířeny o: překlenovací příspěvek, příspěvek na dopravu zaměstnanců, příspěvek na zapracování, příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program. Od října do prosince 2004 jsme uzavřeli 36 dohod o poskytnutí překlenovacího příspěvku OSVČ (vyplaceno celkem 221,4 tis. Kč), kterým byl před tím poskytnut příspěvek na zahájení SVČ. Dále byla na dobu 8 měsíců v listopadu uzavřena 1 dohoda o poskytnutí příspěvku na dopravu zaměstnanců a.s. Mlékárny Kunín v měsíční výši 60 tis. Kč - úhrady budou probíhat až v roce 2005. O ostatní formy příspěvků neprojevily v tak krátké době zaměstnavatelé zájem.

6. Rekvalifikace V roce 2004 zařadil ÚPO do rekvalifikací celkem 2.932 uchazečů o zaměstnání, což meziročně představuje nárůst o 213 osob (+7,8 %). Toto zvýšení účasti v rekvalifikacích, potvrzuje rostoucí zájem evidovaných uchazečů o získávání, případně rozšiřování svých znalostí a dovedností. Celoroční nárůst rekvalifikací byl dosažen i přesto, že ve 4. čtvrtletí poklesl o 25 % jejich počet proti stejnému období roku 2003 vlivem zrušení rekvalifikací-stáží a pozastavením motivačních kurzů a obnovovacích rekvalifikací v souvislosti s uplatňováním nového ZoZ. Tabulka VII/12 Uchazeči o zaměstnání v rekvalifikaci index v% 2004/ počet % počet % počet % 2003 51 465 100,0 40 705 100,0 53 068 100,0 103,1 14 580 28,3 8 212 20,2 15 523 29,3 106,5 2 719 5,3 1 740 4,3 2 932 5,5 107,8 483 17,8 201 11,6 363 12,4 75,2 2 733 100,0 1 816 100,0 3 034 100,0 111,0 2 466 90,2 1 625 89,5 2 745 90,5 111,3 2003

ukazatel počet evidovaných UoZ 1) počet umístěných UoZ celkem počet UoZ zařazených do rekvalifikací - z toho do rekvalifikací - stáží rekvalifikace ukončilo celkem - z toho úspěšně po úspěšné rekvalifikaci v evidenci v hodnoceném období celkem 2) - z toho zaměstnáno nebo zahájilo SVČ podíl počtu rekvalifikovaných z celkového počtu umístěných UoZ 1) 2)

1. pololetí 2004

2004

3 539 100,0 2 693

100,0 3 913

100,0 110,6

1 599

37,1

48,4

45,2 11,0

998

12,2

1 895

118,5

12,2

stav na konci předchozího roku včetně nově evidovaných ve sledovaném období včetně uchazečů, kteří do 12 měsíců po úspěšné rekvalifikaci zůstali v evidenci ÚPO z předchozího roku



strana 48

Z celkově evidovaných 3.913 uchazečů po úspěšné rekvalifikaci jich bylo 1.895 v průběhu roku 2004 zaměstnáno nebo zahájilo SVČ, což je meziročně o 296 osob více. Dosažený výsledek ukazatele účelnosti rekvalifikací ve výši 48,4 % (podíl počtu zaměstnaných a osob SVČ k počtu uchazečů v evidenci po úspěšné rekvalifikaci v daném roce) se meziročně zvýšil o 3,2 procentního bodu. Rovněž druhý ukazatel, účinnost rekvalifikací (podíl počtu zaměstnaných a osob SVČ po úspěšné rekvalifikaci k počtu umístěných uchazečů celkem), zaznamenal ke konci roku nárůst o 1,2 procentního bodu a dosáhl hodnoty 12,2 %. Struktura zahájených rekvalifikací sledovaného období podle agregovaných skupin profesí je uvedena v následující tabulce. Celkem 2.932 uchazečů o zaměstnání bylo v průběhu roku 2004 zařazeno do 879 kurzů u 290 různých vzdělávacích institucí, z toho u 35 školských a rovněž u 17 příspěvkových či neziskových organizací. V rámci rekvalifikací-stáží bylo 363 absolventů umístěno k 235 zaměstnavatelům, z toho k 27 školským a 14 příspěvkovým nebo neziskovým organizacím. Tabulka VII/13 Počty uchazečů o zaměstnání zařazených do rekvalifikací skupin skupiny cílových profesí 2003 zařazených do rekvalifikací 753 na dělnické profese v průmyslu na dělnické profese ve službách 643 na technickohospodářské a administrat. profese 987 mladistvých se základním vzděláním 60 k přípravě na samostatnou výdělečná činnost 276 celkem zařazeno do rekvalifikací 2 719

podle agregovaných profesních 1. pol. 2004 536 428 546 24 206 1 740

2004 822 761 974 45 330 2932

index v % 2004/2003 109,2 118,4 98,7 75,0 119,6 107,8

Největší počet 443 uchazečů byl zařazen do počítačových kurzů, programování a správy počítačových sítí, velký zájem byl i o rekvalifikace-stáže s účastí 363 absolventů, o různé druhy svářečských kurzů, řezání kyslíkem a přezkoušení svářečů pak 356 osob. Dále do kurzů „Živnostenského podnikání“ bylo zařazeno rekordních 315 uchazečů (včetně dvou uchazečů, kteří kurz dokončovali), do kurzů pro obchodní jednání se zahraničím s rozšířenou výukou angličtiny nebo němčiny 103 osob a k získání způsobilosti podle vyhlášky č. 50/1978 Sb. se prezentovalo 168 evidovaných uchazečů. V kurzech ošetřovatel a sanitář se registrovalo 157 a do kurzů účetnictví pak 76 osob. K výuce v záučních kurzech řemeslných prací (zednické, malířské, obkladačské, truhlářské, zámečnické, instalatérské, klempířské, čalounické, cukrářské, pekařské, suché montáže, provoz společného stravování a dále v profesích prodavač, skladník-manipulátor, kuchař-číšník, šička, kosmetička, vazba květin, pedikúra-manikúra, zdravotní masér) nastoupilo celkem 295 uchazečů. K nejhůře uplatnitelným UoZ patří na trhu práce dlouhodobě evidovaní, nekvalifikovaní mladiství i uchazeči s kumulací více handicapů; proto z důvodu prevence jejich celoživotní nezaměstnanosti jim věnujeme neustále zvýšenou péči. Programy skupinového poradenství v Job-klubech mají především instruktážní charakter a jejich smyslem v prvé řadě je, aby si tito uchazeči osvojili praktické dovednosti využitelné při hledání vhodného zaměstnání. Současně mají i význam aktivizační, motivační a sociálně psychologický, a to především u dlouhodobě nezaměstnaných. Na základě individuálního poradenského přístupu jsou posuzovány profesní předpoklady každého UoZ s cílem nalézt jeho nejvhodnější pracovní uplatnění na trhu práce. V hodnoceném ročním období se podařilo zahájit činnost 58 skupinám poradenských Job-klubů s celkovou účastí 773 osob. __________________________________________________________________________________________________________________ oddělení analýz a prognóz Analýza stavu a vývoje trhu práce v Ostravě únor 2005


strana 49

Nezastupitelný význam pro dlouhodobě nezaměstnané UoZ mají i motivační kurzy, které se realizují v „Centru pracovní rehabilitace pro rizikové skupiny občanů“. V uplynulém roce bylo uskutečněno celkem 20 motivačních kurzů. Z celkového počtu 234 účastníků absolvovalo motivační kurz úspěšně 194 uchazečů, z toho 23 bylo následně zaměstnáno a 99 nastoupilo do profesní či praktické rekvalifikace. Jelikož tato osvědčená forma rekvalifikace není již podle nového ZoZ možná, plánujeme zahájit v 1. pololetí 2005 motivační program v rámci poradenské činnosti. Stále velmi příznivou hodnotu ukazatele účelnosti rekvalifikací vykazují kurzy „Živnostenské podnikání“, protože z úspěšných účastníků jich 73,8 % zahájilo SVČ. Jako rekvalifikační „novinky“ jsme v roce 2004 zavedli „Motivační kurz se zaměřením na administrativu“ pro 28 uchazečů a dále kurzy „Technik sítí a osobních počítačů“ pro 8 osob, „Čtení výkresů svařovaných konstrukcí“ s účastí 12 uchazečů a „Zakladatel malého a středního podniku“ pro 15 osob. Tabulka VII/14 Náklady na rekvalifikace 1. pol. 2004 rekvalifikace uchazečů o zaměstnání počet uchazečů zařazených do rekvalifikací 2 719 1 740 počet zahájených rekvalifikačních kurzů 933 525 náklady na rekvalifikace podle dohod (tis.Kč) 16 181,8 9 759,0 průměrná cena 1 rekvalifikace podle dohod (Kč) 5 951 5 609 průměrná cena 1 hodiny rekvalifikace (Kč) 16,00 21,20 skutečně uhraz. náklady vč. věcných výdajů (tis.Kč) 16 800,5 9 868,3 rekvalifikace zaměstnanců počet zaměstnavatelů 7 6 ukazatel

počet zaměstnanců zařazených do rekvalifikací podle dohod náklady na rekvalifikace zaměstnanců podle dohod (tis.Kč) průměrné náklady na rekvalifikaci 1 zaměstnance podle dohod (Kč) skutečně uhrazené náklady (tis.Kč)

2003

2004

index v % 2004/2003

2 932 879 18 903,6 6 447 20,40 17 737,6

107,8 94,2 116,8 108,3 127,5 105,6

9

128,6

215

353

526

244,7

1 133,5

2 060,2

3 276,1

289,0

5 272

5 836

6 228

118,1

1 267,7

147,4

1 503,7

118,6

V hodnoceném roce dosáhla průměrná cena jedné rekvalifikace 6.447,- Kč, což představuje meziroční zvýšení o 496,- Kč, rovněž cena rekvalifikační hodiny se zvýšila na 20,40 Kč (oproti 16,00 Kč v roce 2003). Tento nárůst nákladů byl způsoben především poklesem počtu absolventských rekvalifikací-stáží (realizovány pouze do 30.9.2004), které nezahrnují položku kurzovné a také nižším počtem kurzů hrazených z programu EQUAL RESTART, kde se rovněž kurzovné nehradí. Určitý vliv na zvýšení nákladů rekvalifikací měly i změny v zákonech o DPH. Mimo vzdělávání uchazečů o zaměstnání podporuje ÚPO dlouhodobě i rekvalifikace zaměstnanců. V hodnoceném období bylo nově s 9 zaměstnavateli uzavřeno 14 dohod o rekvalifikaci 526 zaměstnanců s finančním příspěvkem v celkové výši více než 3.276 tis. Kč. Z celkového počtu účastníků rekvalifikací jsme přispěli a.s. Vítkovice Strojírenství na rekvalifikaci 333 zaměstnanců v technickohospodářských a 83 v dělnických profesích, rovněž na rekvalifikaci 9 řidičů městské hromadné dopravy Dopravnímu podniku Ostrava. Také jsme __________________________________________________________________________________________________________________ oddělení analýz a prognóz Analýza stavu a vývoje trhu práce v Ostravě únor 2005


strana 50

finančně podpořili rekvalifikaci 13 strojvůdců na vlečce a.s. Ispat Nová Huť a projekt svářečů v a.s. Vítkovice - Envi. Dále jsme v rámci spolupráce našeho úřadu na doprovodném sociálním programu restrukturalizace ocelářství poskytli příspěvek na tzv. rekvalifikaci na odchodnou 3 pracovníkům a.s. Ispat Nová huť. Od 1.10.2004 lze poskytnout rekvalifikaci rovněž zájemcům o zaměstnání, kteří ji podle dříve platného zákona o zaměstnanosti získat nemohli. Prozatím, během tohoto krátkého časového období, oddělení zprostředkování nezařadilo do rekvalifikace žádného zájemce. Důvodem je skutečnost, že úřad práce se snaží nejdříve nalézt pracovní uplatnění a nezbytnost rekvalifikace se může prokázat až po určité době.

7. Pracovní místa pro osoby se zdravotním postižením vytvořená v chráněných pracovních dílnách a chráněných pracovních místech Nepříznivá situace evidovaných osob se zdravotním postižením přetrvávala v průběhu roku 2004 i přesto, že se nám podařilo snížit meziročně jejich počet o 25 osob na 3.217 evidovaných uchazečů. Vzhledem k tomu, že naše registrovaná nabídka vhodných pracovních příležitostí pro tyto občany je dlouhodobě naprosto nedostatečná, stávají se obvykle jedinou šancí jejich vhodného umístění i další nástroje APZ. S dotací zvýhodňující umísťování této skupiny uchazečů na SÚPM a VPP se tak podařilo zajistit pracovní uplatnění 183 uchazečům se zdravotními handicapy. Přestože zaměstnavatelé (se stavem nad 25 zaměstnanců) při plnění své povinnosti zaměstnávat 4% podíl OZP dávají přednost jejich přímému zaměstnávání nebo odebírání výrobků od zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají více než 50 % těchto občanů, stále přetrvává ta skutečnost, že zaměstnavatelé upřednostňují dotace na mzdové náklady před získáním peněžního příspěvku na vytvoření CHPD a CHPM podle dříve platné vyhlášky MPSV ČR č. 115/1992 Sb., o provádění pracovní rehabilitace OZP a od 1.10.2004 podle nového ZoZ. I když výše finančního příspěvku úřadu práce na vytvoření jednoho chráněného pracovního místa, podle doložených nákladů, činila až 100 tis. Kč (vyhláška MPSV ČR č. 115/1992 Sb.) a od 1.10.2004 podle nového ZoZ až 236 tisíc Kč, podle závažnosti zdravotního postižení, dlouhodobě schází vhodné a zároveň životaschopné podnikatelské záměry se specifickými výrobními programy pro zaměstnávání většího počtu různě handicapovaných občanů. Tabulka VII/15 Vývoj počtu PM a jejich nákladů podle dohod o vytvoření chráněné pracovní dílny a chráněného pracovního místa (v tis. Kč) ukazatel počet uzavřených dohod (vytvoření PM) počet vytvořených pracovních míst počet dohod na úhradu provoz. nákladů náklady na vytvoření PM náklady na úhradu provozních nákladů náklady celkem

2003 29 43 9 3 605,8 2 441,0 6 046,8

1. pol. 2004 14 20 6 1 450,0 980,0 2 430,0

2004 24 37 8 3 135,0 2 255,0 5 390,0

index v % 2004/2003 82,8 86,0 88,9 86,9 92,4 89,1

V roce 2004 bylo vytvořeno celkem 37 CHPM a pracovních míst v CHPD. Počet uchazečů, kteří zahájili SVČ, se meziročně snížil o 2. Tímto způsobem našlo vhodné pracovní uplatnění na trhu práce 17 osob, převážně ve službách a maloobchodě (např. truhlář, zámečník, __________________________________________________________________________________________________________________ oddělení analýz a prognóz Analýza stavu a vývoje trhu práce v Ostravě únor 2005


strana 51

prodavač). Chráněná pracovní místa a místa v chráněných pracovních dílnách vytvářeli převážně ti zaměstnavatelé, kteří již v minulosti čerpali finanční příspěvek, a proto mají zkušenosti se zaměstnáváním handicapovaných osob a mají i výrobní program přizpůsoben jejich pracovním schopnostem (VDI METROS, výrobní družstvo invalidů - metrologie, RS team – domácká pracoviště – kontrolní činnost, Elit Candle - výroba ozdobných svící). Na vytvoření 37 pracovních míst jsme poskytli finanční příspěvky v celkové výši 3.135 tis. Kč, tj. o 471 tis. Kč méně než v roce 2003. Zároveň meziročně pokleslo o 186 tis. Kč i čerpání peněžních prostředků na částečnou úhradu provozních nákladů.



strana 52

VIII. PROGNÓZA VÝVOJE TRHU PRÁCE V PRVNÍM POLOLETÍ ROKU 2005 Další vývoj ostravského trhu práce bude v roce 2005 kromě makroekonomických faktorů působících na celorepublikové úrovni stále ovlivňován především „místními“ vlivy vyplývajícími ze specifického postavení Ostravy a celého MSK, z něhož především ostravskokarvinská aglomerace (spolu se severními Čechami) v důsledku dlouhodobé jednostranné orientace na těžký průmysl patří od počátku ekonomické transformace v rámci celé České republiky k hospodářsky nejvíce postiženým oblastem, ve kterých se kumulují hluboké ekonomické, sociální a ekologické problémy. 1. Předpokládaný vývoj z celorepublikového pohledu

Měly by se začít pozitivně projevovat efekty vstupu České republiky do EU, kdy se stala jejím plnoprávným členem, zejména lze očekávat výraznou dynamiku investic a razantní růst exportu a importu. Postupné oživování ekonomik západoevropských států a dynamický růst na Slovensku a v Polsku vedly k růstu českých exportních trhů, což příznivě ovlivňuje dynamiku zahraničního obchodu. Navíc velmi výrazné zvyšování české exportní výkonnosti, podpořené vstupem do EU, ale i lepšící se směnné relace, prokazují zvýšení konkurenceschopnosti domácích výrobců. V roce 2005 by se česká ekonomika mohla přiblížit hranici dvou třetin výkonu EU-15 (tzn. zemí EU mimo nové členské státy, které přistoupily v květnu 2004) a v roce 2006 dosáhnout úrovně Portugalska, jakožto nejméně rozvinuté země EU-15. Podle odhadu Ministerstva financí ČR (dále MF) by se růstová dynamika hrubého domácího produktu měla v roce 2005 udržet a meziroční přírůstek HDP by se měl pohybovat ve výši 3,8 %. V roce 2005 by nemělo dojít ke zvýšení průměrné míry inflace a podle MF by se její výše měla pohybovat v intervalu se středem okolo 2,8 %. Průměrná míra registrované nezaměstnanosti v ČR by měla podle odhadů MF v roce 2005 mírně klesnout na 10,2 % (podle staré metodiky). V Ostravě i celém MSK bude z celé ČR stále jedna z nejvyšších. V nezaměstnanosti budou i nadále přetrvávat regionální rozdíly, zejména vzhledem ke kvalifikačnímu nesouladu v nabídce a poptávce po pracovní síle v problémových regionech. Tyto rozdíly by se však vzhledem k diferencované podpoře tvorby pracovních příležitostí a aktivnímu přístupu úřadů práce zvětšovat neměly. Regionálně orientovaná opatření se budou i nadále zaměřovat především na zvýšení zaměstnanosti a snížení nezaměstnanosti v problémových a útlumových oblastech a na určité, z pohledu trhu práce nejproblémovější skupiny obyvatelstva, jako jsou mladí lidé, u kterých je míra nezaměstnanosti pořád velmi vysoká, a osoby, kterým hrozí sociální vyloučení (obtížněji adaptabilní občané s nízkým vzděláním). Na zlepšování ekonomického prostředí a tvorbu nových pracovních míst budou i nadále příznivě působit státní programy podpory podnikání, a to jednak v rámci Regionálního programu podpory rozvoje průmyslových podnikatelských subjektů na území NUTS 2 Severozápad a Moravskoslezsko, jehož realizátorem je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, jednak programy na podporu malých a středních podniků v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu ČR (dále MPO) a v červnu 2004 vládou schválený „Program pro podporu tvorby nových pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností“ jehož navrhovatelem je MPSV ČR a MPO. Vlivem tohoto posledního programu by mělo během tří let v okresech s mírou nezaměstnaností nad 14 % vzniknout 3 až 5 tisíc pracovních míst, což by mělo snížit regionální rozdíly v míře nezaměstnanosti.



strana 53

Česká republika stále očekává výraznější vliv příchodu zahraničního kapitálu podníceného vládními investičními pobídkami. Do Ostravy i ostatní okresů MSK noví investoři začínají postupně přicházet, ale počet jimi vytvořených pracovních míst ve větší míře na místní trh práce stále nepůsobí. Vývoj nezaměstnanosti bude i nadále ovlivňovat dokončování privatizace a restrukturalizace, která se společně se sílícím tlakem na zvyšování produktivity práce projeví v prohloubení nároků na kvalitu, kvalifikaci, připravenost a přizpůsobivost stávajících či nově přijímaných zaměstnanců. Důsledkem bude rovněž propouštění pracovníků, kteří nebudou splňovat rostoucí požadavky, což postihne především osoby s nízkou kvalifikací. Přetrvává, u některých firem se i zvyšuje, nedostatek kvalifikovaných pracovních sil s technickým vzděláním. Zaměstnavatelé nyní nejvíce požadují techniky a kvalifikované dělníky se strojírenským, elektrotechnickým a stavebním zaměřením, naopak nízká poptávka je dlouhodobě po administrativních pracovnících a v posledním roce i po středním zdravotnickém personálu. V registrech úřadů práce se vedle osob s nízkou kvalifikací častěji než dříve objevují také lidé s vysokou kvalifikační úrovní a úzkou profesní specializací (zpravidla starších věkových ročníků); postupně se zvyšuje hrozba tzv. „technologické“ nezaměstnanosti. Neustálý nesoulad mezi nabídkovou a poptávkovou stranou trhu práce se promítá do průměrné délky nezaměstnanosti, její výše a absolutního počtu i relativních podílů dlouhodobě nezaměstnaných na celkovém stavu uchazečů o zaměstnání. Opatření v rámci státní sociální politiky by měly směřovat ke zvýšení motivace práceschopného obyvatelstva hledat si zaměstnání - k preferenci práce před závislostí na sociálních dávkách, ale také k podpoře aktivních opatření pro předcházení dlouhodobé a opakované nezaměstnanosti ohrožených skupin, ke zvyšování zaměstnanosti starších pracovníků a k modernizaci systému vzdělávání v souladu s měnícími se požadavky trhu práce.

V souvislosti se vstupem ČR do EU a s tím souvisejícími možnostmi čerpat finanční prostředky ze strukturálních fondů se pověřené úřady práce České republiky, jako koneční příjemci finančních prostředků z Evropského sociálního fondu (dále ESF), podílí na realizaci Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů (dále OP RLZ), který je základním programovým dokumentem pro získání finančních prostředků na podporu rozvoje lidských zdrojů. OP RLZ vymezuje priority a opatření, které pokrývají problematiku zaměstnanosti, zaměstnatelnosti, integrace specifických skupin obyvatelstva, rovných příležitostí pro muže a ženy, rozvoje celoživotního učení a adaptability zaměstnanců a zaměstnavatelů na změny ekonomických a technologických podmínek. ÚPO pověřený krajskou koordinací politiky zaměstnanosti v MSK se bude během programovacího období 2004 – 2006 podílet na realizaci 4 opatření OP RLZ: Opatření 1.1 - Posílení aktivní politiky zaměstnanosti při zaměstnávání uchazečů a zájemců o zaměstnání, Opatření 1.2 - Modernizace veřejných služeb zaměstnanosti, Opatření 2.1 - Integrace specifických skupin obyvatelstva ohrožených sociální exkluzí, Opatření 4.1 - Zvýšení adaptability zaměstnavatelů a zaměstnanců na změny ekonomických a technologických podmínek, podpora konkurenceschopnosti.

Finanční prostředky určené k realizaci projektů spolufinancovaných z ESF budou ÚPO alokovány prostřednictvím regionálních grantových schémat a národních projektů.



strana 54

Dne 25. ledna 2005 byla ÚPO vyhlášena výzva k předkládání žádostí o finanční podporu z OP RLZ v rámci regionálního grantového schématu „Podpora aktivní politiky zaměstnanosti“ (pro opatření 1.1 OP RLZ) a 15. února 2005 pak další výzva k předkládání žádostí o finanční podporu z OP RLZ v rámci regionálního grantového schématu „Adaptabilita a podpora konkurenceschopnosti podniků a organizací“ (pro opatření 4.1 OP RLZ). Místem realizace grantového projektu je území MSK, ve kterém musí být v rozhodující míře uskutečněny činnosti projektu. Zájemci o finanční podporu mohou předkládat projekty samostatně nebo v partnerství. Oprávněnými žadateli jsou fyzické i právnické osoby (zejména zaměstnavatelé, vzdělávací instituce, nestátní neziskové organizace apod.) se sídlem v ČR, které splňují podmínky uvedené ve výzvě. Finanční podpora poskytnutá na realizaci projektu spolufinancovaného z ESF má charakter nevratné přímé pomoci a může dosáhnout až 100 % uznatelných nákladů projektu. Maximální délka trvání grantového projektu nesmí překročit 24 měsíců. Podrobnější informace k obsahu výzev jsou k dispozici na oficiálních internetových stránkách ESF v ČR www.esfcr.cz a rovněž na stránkách ÚPO http://ot.uradprace.cz. Od 1. května 2004 zahájil oficiálně za podpory Evropské komise své působení v ČR systém Evropských služeb zaměstnanosti - EURES, který v členských státech EU funguje již řadu let. Jeho cílem je shromažďovat, aktualizovat a poskytovat informace o volných pracovních místech, životních a pracovních podmínkách v jednotlivých zemích, o mobilitě pracovní síly a o stavu a trendech na trhu práce. Pomocí EURES poradců a kontaktních osob na jednotlivých úřadech práce jsou poskytovány informace a poradenství občanům, kteří si hledají práci v zahraničí a zaměstnavatelům, kteří by chtěli zaměstnat občana EU. Od počátku svého působení v ČR pomohl systém EURES zorganizovat několik výběrových řízení i konkrétních náborů a úspěšní žadatelé již nyní pracují v zemích EU. V průběhu roku 2005 jsou naplánovány další projekty v rámci spolupráce s ostatními EURES poradci ze zemí EU. Paralelně probíhá rovněž intenzivní příprava spolupráce mezi příhraničními oblastmi ČR, Polska a Slovenska na projektu EURES-T Beskydy.

2. Předpokládaný vývoj na poptávkové straně ostravského trhu práce Informace a údaje o předpokládaném vývoji zaměstnanosti v jednotlivých vybraných odvětvích u konkrétních vybraných ostravských firem se stavem 26 a více zaměstnanců jsou obsaženy v části B. této analýzy, tj. v Tematickém rozboru. Tabulka VIII/1 Prognóza pohybu pracovních sil v jednotlivých odvětvích podle OKEČ během prvního pololetí 2005 (monitorované organizace se stavem 26 a více zaměstnanců) odvětví zemědělství, myslivost, lesnictví těžba nerostných surovin zpracovatelský průmysl z toho -výroba základních kovů, hutních a

kovodělných výrobků -výroba a opravy strojů a zařízení -výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků

nárůst/úbytek od 31.12.2004 do 30.6.2005 ženy muži THP dělníci absolutně v % -5 15 0 10 10 +4,5 -10 -10 -5 -15 -20 -1,4 -20 +305 -25 +310 +285 +0,9 -30

+120

-30

+120

+90

+0,5

-5

+45

+10

+30

+40

+1,3

-10

-10

-5

-15

-20

-1,0



strana 55

Pokračování tabulky VIII/1 -výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy -výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení -výroba textilií, textilních a oděvních výrobků a výroba usní a výrobků z usní -výroba dopravních prostředků a zařízení -výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken -ostatní*) výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody stavebnictví obchod; opravy motor. vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost ubytování a stravování doprava, skladování a spoje finanční zprostředkování činnosti v obl. nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení vzdělávání zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti ostatní veřejné, sociální a osobní služby, činnosti domácností a exteritoriální organizace a instituce

celkem

0

0

0

0

0

0,0

-15

-5

-25

+5

-20

-1,9

+5

0

0

+5

+5

+0,6

+5

+115

+15

+105

+120

+13,1

0

0

0

0

0

0,0

+30

+40

+10

+60

+70

+3,1

0 -10

+15 +55

+30 -20

-15 +65

+15 +45

+0,4 +1,0

-35

+5

-10

-20

-30

-0,4

+5 -75 -55

+5 -40 -45

0 -50 -95

+10 -65 -5

+10 -115 -100

+0,8 -1,1 -8,0

0

+60

+10

+50

+60

+1,0

+40

+25

+75

-10

+65

+1,0

-90 +20

-10 +10

-45 +5

-55 +25

-100 +30

-1,0 +0,3

+5

+30

+5

+30

+35

+1,0

-230

+420

-125

+315

+190

+0,2


Větší monitorované ostravské firmy (nejsou zahrnuty menší podniky se stavem do 25 zaměstnanců) signalizují, že by se u nich během prvního pololetí 2005 měla zaměstnanost celkově zvýšit o 190 osob, což oproti skutečnosti k 31.12.2004 představuje mírný nárůst o 0,2 %. Je to poprvé v polistopadové historii, kdy sledované podniky avizují celkově vzestup jejich zaměstnanosti. Tabulka VIII/2 Předpokládané důvody personálního pohybu v jednotlivých odvětvích podle OKEČ v prvním pololetí 2005 (monitorované organizace se stavem 26 a více zaměstnanců)

celková změna

0

0

5

0

10

20

+10

10 155

10 195

0 25

0 140

15 220

35 735

15 1 020

-20 +285

celkem

celkem

5

nově přijímaní včetně očekávané externalizace

jiné důvody (MD atd.)

zpracovatelský průmysl

nadbytečnost

zemědělství, myslivost, lesnictví těžba nerostných surovin

příchody

externalizace

odvětví

odchod do důchodu skončení prac. poměrů na dobu určitou

důvody personálního pohybu odchody



strana 56

Pokračování tabulky VIII/2 z toho -výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků -výroba a opravy strojů a zařízení -výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků -výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy -výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení -výroba textilií, textilních a oděvních výrobků a výroba usní a výrobků z usní -výroba dopravních prostředků a zařízení -výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken -ostatní*)

výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody stavebnictví obchod; opravy motor. vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost ubytování a stravování doprava, skladování a spoje finanční zprostředkování činnosti v obl. nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení vzdělávání zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti ostatní veřejné, sociální a osobní služby, činnosti domácností a exteritoriální organizace a instituce

celkem

55

85

0

115

80

335

425

+90

10

35

0

0

10

55

95

+40

10

30

0

20

20

80

60

-20

30

0

0

0

0

30

30

0

10

10

25

5

5

55

35

-20

5

10

0

0

65

80

85

+5

15

10

0

0

30

55

175

+120

5

5

0

0

0

10

10

0

15

10

0

0

10

35

105

+70

15

10

0

20

20

65

80

+15

25

70

45

5

40

185

230

+45

35

500

0

30

95

660

630

-30

5 90 5

10 75 5

0 0 0

0 95 75

20 60 25

35 320 110

45 205 10

+10 -115 -100

45

85

0

15

20

165

225

+60

40

75

50

30

35

230

295

+65

50

155

0

10

80

295

195

-100

70

95

5

5

80

255

285

+30

30

45

0

0

20

95

130

+35

430

730

3 195

3 385

+190

580 1 330 125

*) zahrnuje průmysl dřevozpracující, papírenský a polygrafický, vydavatelské činnosti, průmysl gumárenský a plastikářský, průmysl skla, keramiky, porcelánu a stavebních hmot a jinde neuvedený.

Podle šetření provedeného u ostravských monitorovaných organizací se stavem 26 a více zaměstnanců by mělo v první polovině letošního roku od nich odejít celkem 3.195 osob včetně 125 pracovníků, kteří se přemístí v rámci externalizace. Naopak tyto firmy očekávají, že přijmou 3.385 osob na neobsazená a nová pracovní místa a také v rámci externalizačních přesunů. Z uvolněných zaměstnanců jich 1.310 trvale nebo dočasně odejde mimo trh práce (odchody do důchodů, na mateřskou dovolenou apod.) - tyto osoby by další vývoj __________________________________________________________________________________________________________________ oddělení analýz a prognóz Analýza stavu a vývoje trhu práce v Ostravě únor 2005


strana 57

nezaměstnanosti negativně ovlivnit neměly. Potencionálními novými uchazeči o zaměstnání se mohou stát zaměstnanci odcházející pro nadbytečnost či po skončení pracovních poměrů na dobu určitou, kterých by mohlo být 1.760. Zatímco téměř přesný odhad firemních personalistů na 1. pololetí 2004 naznačoval zlepšení jejich prognostických schopností, prognóza na druhou polovinu roku 2004 opět potvrdila, že řada podniků pořád není schopna přesněji nastínit své budoucí personální stavy. Pokud by se však personální manažeři v prognóze na první pololetí 2005 „trefili“ stejně jako v předpokladu na první pololetí roku 2004, kdy se jejich odhad přiblížil téměř skutečnosti, celkový signalizovaný přírůstek by pak představoval cca 160 osob. Konkrétní vývoj zaměstnanosti však nelze zatím stále přesně odhadnout a odpovědně stanovit hlavně u menších firem. Drobnému podnikání se v Ostravě i přes mírný nárůst zaměstnanosti v posledním roce a půl, stále příliš nedaří a výraznější změny k lepšímu nelze v nejbližší době očekávat. Přestože je neustále velmi obtížné odhadnout další vývoj ostravské zaměstnanosti a následně evidované nezaměstnanosti, jsou prognózy ÚPO převážně velice přesné a od koncových pololetních a ročních počtů uchazečů o zaměstnání a stavů míry nezaměstnanosti se příliš nelišily. Náš poslední odhad byl jeden z nejpřesnějších a velice těsně (pouze cca o 60 uchazečů o zaměstnání) se přiblížil střední hodnotě optimistické a pesimistické varianty. Při lepším vývoji nezaměstnanosti jsme k 31.12.2004 prognózovali 28.500 uchazečů o zaměstnání a ÚPO ve skutečnosti evidoval 28.892 osob, při horším vývoji jsme odhadovali o cca 500 nezaměstnaných více, než byl koncový stav uplynulého roku.

3. Nejvíce ohrožené skupiny uchazečů o zaměstnání Při působení zejména ostravských „specifik“ budou nadále přetrvávat obtíže s pracovním uplatněním nejproblémovějších skupin obyvatelstva, a to zejména: osob se ZP, jejichž evidenční stav v Ostravě se od prosince 2002 pohybuje neustále nad třítisícovou hranicí a do června 2004, kdy prvenství převzal okres Karviná, byl dlouhodobě nejvyšší z celé ČR, nezaměstnaných osob bez kvalifikace, popřípadě málo kvalifikovaných, kterých ÚPO registroval v prosinci 2004 celkem 10.283, tj. 35,6 % z celkového počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání, osob starších 50 let věku, jejichž počet meziročně roste již dvanáct let. Koncem prosince 2004 se tito uchazeči podíleli na celkové ostravské nezaměstnanosti 22,7 %, což je nejvyšší podíl od roku 1992. matek pečujících o malé děti, které zpravidla mohou pracovat jen na ranní směny. Zároveň dochází ke značné kumulaci handicapů, omezujících vstup ohrožených skupin obyvatelstva na trh práce. Vzhledem k přetrvávajícímu nedostatečnému počtu pracovních příležitostí, kterých je však pro rizikové skupiny uchazečů ještě podstatně méně, přecházejí většinou tyto osoby mezi dlouhodobě nezaměstnané. Pokud „problémový“ uchazeč i přes své handicapy nalezne zaměstnání, je velmi pravděpodobné, že ne na dlouho - po určité době se opět vrací zpět do evidence našeho úřadu práce. Dlouhodobá a opakovaná nezaměstnanost je v současné době v Ostravě jedním z nejvážnějších problémů.

4. Dvě varianty dalšího možného vývoje nezaměstnanosti Celkově příznivý vývoj ostravské nezaměstnanosti v průběhu roku 2004 signalizuje, že i v první polovině letošního roku je možno očekávat pokračování mírných pozitivních změn. Letošní vývoj bude mít zřejmě obdobný průběh jako v roce předchozím. __________________________________________________________________________________________________________________ oddělení analýz a prognóz Analýza stavu a vývoje trhu práce v Ostravě únor 2005


strana 58

Tabulka VIII/3 Předpokládaný stav nezaměstnanosti v Ostravě v roce 2005 lepší vývoj horší vývoj *) *) očekávaný počet počet míra nezaměstnanosti v % míra nezaměstnanosti v % stav k evidovaných podle nové podle staré evidovaných podle nové podle staré 30.6.2005 31.12.2005

uchazečů

metodiky

metodiky

uchazečů

metodiky

metodiky

27 900 28 000

16,0 16,1

17,6 17,6

28 500 28 800

16,3 16,6

18,0 18,1

Stav na ostravském trhu práce se postupně zlepšuje a pomyslné nůžky mezi jeho nabídkovou a poptávkovou stranou se začínají pomalu uzavírat. Zásadní zlepšení situace se však zřejmě projeví až v dalších letech. V roce 2005 bude mít nezaměstnanost v Ostravě s největší pravděpodobností obdobný „klasický“ průběh jako v minulých letech. Po lednovém nárůstu počtu nezaměstnaných osob začne s příchodem jara a zlepšujícími se klimatickými podmínkami opět příznivě působit sezónní vliv a nezaměstnanost by měla klesnout. S nástupem letních měsíců a ukončením školního roku se stav lidí bez práce znovu zvýší a vzestupná tendence potrvá patrně až do září. Po mírném podzimním poklesu, který bývá způsoben dozníváním sezónního efektu, v závěru roku nezaměstnanost opět asi mírně stoupne. Celkově lze v roce 2005 očekávat, že mírné zlepšování situace na ostravském trhu práce bude i nadále pokračovat. Na základě průběžně prováděného monitoringu rozhodujících ostravských zaměstnavatelů se stavem 26 a více osob, kteří v prvním pololetí roku 2005 předpokládají celkově mírný nárůst svých stavů cca o 190 (+0,2 %) osob, a s ohledem na zlepšující se trend v drobném podnikání očekáváme, že i přes dobíhající restrukturalizaci hutnictví a strojírenství by měla nezaměstnanost v roce 2005 mírně klesat, v horším případě stagnovat. Míra nezaměstnanosti by se koncem června 2005 mohla pohybovat: mezi 16,0 % (podle staré metodiky cca 17,6 %) při lepším vývoji, až 16,3 % (podle staré metodiky cca 18,0 %) při horší variantě, což představuje 27.900 – 28.500 osob hledajících zaměstnání. Koncem roku 2005 by při lepším vývoji mohlo být na našem úřadu práce evidováno cca 28.000 osob (v meziročním srovnání přibližně o 900 uchazečů méně), tj. míra nezaměstnanosti 16,1 % (podle staré metodiky 17,6 %). Pokud však celkový vývoj na trhu práce nebude tak příznivý, jak očekáváme, mohla by se naplnit pesimistická varianta prognózy. Ostravská nezaměstnanost by se v takovém případě přiblížila k devětadvacetitisícové hranici a míra nezaměstnanosti by se pohybovala okolo 16,6 % (podle staré metodiky by překročila 18 %).

5. Faktory, které mohou v roce 2005 příznivě ovlivnit vývoj ostravské nezaměstnanosti Činnost ÚPO v oblasti APZ. Zahajování samostatné výdělečné činnosti evidovanými uchazeči o zaměstnání, ale především dalšími občany. Odchod Ostravanů za prací do jiných míst republiky nebo do zahraničí. Případný příchod nových investorů. Působení nového zákona o zaměstnanosti a připravovaných legislativních změn, jejichž cílem je, aby pro nezaměstnané osoby bylo výhodnější pracovat než pobírat sociální dávky. __________________________________________________________________________________________________________________ oddělení analýz a prognóz Analýza stavu a vývoje trhu práce v Ostravě únor 2005


strana 59

IX. PŘÍLOHY

Příloha č. 1

Míra nezaměstnanosti v Ostravě podle jednotlivých městských obvodů v % k 31.12.2004 výpočet podle staré metodiky

< 11.6 % 〈11.6 – 15.3) % 〈15.3 – 18.8) % 〈18.8 – 22.5) % 〈22.5 – 26.1) % 〈26.1 – 29.7) % 〈29.7 – 33.4) % > = 33.4 %

Kód 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

Obvod Moravská Ostrava a Přívoz Slezská Ostrava Ostrava – Jih Poruba Nová Bělá Vítkovice Stará Bělá Pustkovec Mariánské Hory a Hulváky Petřkovice Lhotka Hošťálkovice

Míra 20,6 27,9 17,7 15,5 14,5 37,0 10,6 8,0 20,5 15,0 12,9 13,9

Kód 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23

Obvod Nová Ves Proskovice Michálkovice Radvanice a Bartovice Krásné Pole Martinov Polanka nad Odrou Hrabová Svinov Třebovice Plesná

Ostrava

Míra 18,0 10,6 24,6 23,3 9,9 11,2 10,7 14,0 13,3 9,7 15,1 18,4



strana 60

Příloha č. 2 Míra nezaměstnanosti v Ostravě podle jednotlivých městských obvodů v % k 31.12.2004 výpočet podle nové metodiky

< 10.5 % 〈10.5 – 13.8) % 〈13.8 – 17.1) % 〈17.1 – 20.4) % 〈20.4 – 23.6) % 〈23.6 – 26.9) % 〈26.9 – 30.2) % > = 30.2 %

Kód 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

Obvod Moravská Ostrava a Přívoz Slezská Ostrava Ostrava – Jih Poruba Nová Bělá Vítkovice Stará Bělá Pustkovec Mariánské Hory a Hulváky Petřkovice Lhotka Hošťálkovice

Míra 18,7 25,3 16,0 14,0 13,1 33,5 9,6 7,2 18,6 13,6 11,7 12,6

Kód 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23

Obvod Nová Ves Proskovice Michálkovice Radvanice a Bartovice Krásné Pole Martinov Polanka nad Odrou Hrabová Svinov Třebovice Plesná

Ostrava

Míra 16,4 9,6 22,3 21,1 9,0 10,2 9,7 12,7 12,0 8,8 13,7 16,6



strana 61

Příloha č. 3 Zaměstnanost v odvětvích podle OKEČ odvětví zemědělství, myslivost, lesnictví

těžba nerostných surovin

zpracovatelský průmysl

z toho - výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků - výroba a opravy strojů a zařízení - výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků - výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy - výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení - výroba dopravních prostředků a zařízení - výroba textilií, textilních a oděvních výrobků a výroba usní a výrobků z usní - výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken - ostatní*)

výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

a b c a b c a b c a b c a b c a b c a b c a b c a b c a b c a b c a b c a b c

celkem 225 225 223 1 484 1 468 1 443 34 295 33 729 32 120 22 268 21 739 19 927 3 095 3 103 3 163 2 059 1 987 2 021 1 305 1 297 1 300 1 104 1 041 1 080 780 843 914 757 776 805 684 652 647 2 243 2 291 2 263 3 530 3 440 3 625

ženy 88 87 92 395 377 385 8 284 8 242 7 680 4 004 3 933 3 416 502 486 490 1 169 1 115 1 154 259 256 257 312 297 292 150 152 66 699 725 749 133 126 125 1 056 1 152 1 131 1 116 1 088 1 181

ZPS 10 7 10 40 45 41 890 870 800 512 490 452 110 113 110 59 66 61 18 17 16 22 19 18 46 44 25 33 33 36 14 9 7 76 79 75 104 105 111

důchodci 19 19 21 16 20 19 218 225 245 54 61 77 30 30 37 58 57 47 1 0 0 28 25 27 4 5 6 2 5 6 1 5 4 40 37 41 25 20 33


a - stav k 31.12.2003 b - stav k 30.6.2004 c - stav k 31.12.2004 __________________________________________________________________________________________________________________ oddělení analýz a prognóz Analýza stavu a vývoje trhu práce v Ostravě únor 2005


strana 62

Zaměstnanost v odvětvích podle OKEČ - Pokračování odvětví stavebnictví

obchod; opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost ubytování a stravování

doprava, skladování a spoje

finanční zprostředkování

činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení vzdělávání

zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti ostatní veřejné, sociální a osobní služby, činnosti domácností a exteritoriální organizace a instituce celkem

a b c a b c a b c a b c a b c a b c a b c a b c a b c a b c a b c

celkem

ženy

4 412 4 776 4 365 7 318 7 034 7 046 1 207 1 282 1 194 10 991 10 796 10 605 1 363 1 315 1 254 6 207 5 676 5 846 6 855 6 875 6 835 9 637 9 828 9 823 9 151 9 109 9 206 3 590 3 678 3 655 100 265 99 231 97 240

577 631 608 4 513 4 349 4 312 927 973 736 4 340 4 183 4 096 986 939 887 2 781 2 608 2 539 4 293 4 285 4 225 6 978 7 070 7 049 7 511 7 428 7 474 1 621 1 651 1 617 44 410 43 911 42 881

osoby se ZP 128 139 123 153 113 113 37 39 41 294 289 292 35 28 29 363 304 349 175 180 169 273 271 278 259 240 242 152 158 155 2 913 2 788 2 753

důchodci 86 97 96 174 163 178 48 44 41 114 83 98 3 2 1 528 447 546 89 91 90 656 733 753 269 241 249 186 212 193 2 431 2 397 2 563

a - stav k 31.12.2003 b - stav k 30.6.2004 c - stav k 31.12.2004



strana 63

B. TEMATICKÝ ROZBOR VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI V JEDNOTLIVÝCH VYBRANÝCH ODVĚTVÍCH U VYBRANÝCH FIREM SE STAVEM 26 A VÍCE ZAMĚSTNANCŮ V ROCE 2004 A VÝHLED NA PRVNÍ POLOLETÍ ROKU 2005 V rámci jednotlivých odvětví jsou uvedeny charakteristiky některých vybraných ostravských firem, které zaznamenaly v roce 2004 v zaměstnanosti výraznější pohyb, případně v prvním pololetí roku 2005 očekávají ve svých personálních stavech významnější změny.

Zpracovatelský průmysl Celková zaměstnanost sledovaných podniků zpracovatelského průmyslu se v průběhu roku 2004 snížila celkem o 2.175 (-6,3 %) osob. Na tomto poklesu se nejvíce podíleli zaměstnavatelé zabývající se výrobou základních kovů, hutních a kovodělných výrobků (-2.341 pracovníků). Naopak výraznější nárůst zaznamenaly podniky orientované na produkci dopravních prostředků (+134 zaměstnanců) a firmy zabývající se výrobou a opravami strojů a zařízení (+68 osob). V prvním pololetí 2005 by se měl počet zaměstnanců u větších firem zpracovatelského průmyslu souhrnně zvýšit o 285 (+0,9 %). Tento přírůstek nejvíce ovlivní podnikatelské subjekty zabývající se výrobou dopravních prostředků a zařízení (+120 osob) a dále pak firmy, jejichž hlavním předmětem podnikání je výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků (+90 osob). Rozdíly v počtech zaměstnanců u ostatních firem zpracovatelského průmyslu jsou malé a nijak výrazně neovlivní zaměstnanost v Ostravě. Výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků Významné ostravské podniky, akciové společnosti Ispat Nová huť, Vítkovice, a Vítkovice Steel pokračovaly v restrukturalizaci, kterou doprovázelo průběžné snižování personálních stavů. O záměrech ve vývoji zaměstnanosti všech uvedených firem byl ÚPO pravidelně informován a při řešení této problematiky s nimi úzce spolupracoval. Redukce jejich zaměstnanosti a související negativní dopady se však netýkaly jen Ostravy, ale i dalších okresů MSK, a to především Frýdku-Místku, Karviné, Opavy a Nového Jičína. Dojíždějící zaměstnanci s trvalým bydlištěm v těchto okresech se podílejí na celkové zaměstnanosti Ispat Nová huť 46 % a ostatních uvedených podniků 32 %. Při řešení sociálně-ekonomických důsledků restrukturalizace ocelářství stále sehrává pozitivní úlohu doprovodný sociální program, který umožňuje vyplácet části propouštěných pracovníků mimořádné finanční příspěvky a dává jim současně navíc šanci absolvovat pro ně připravené rekvalifikace. Součástí tohoto programu je i činnost Regionální zaměstnanecké agentury. Zprostředkovatelské a poradenské činnosti v jednotlivých firmách bezprostředně zajišťují podnikové zaměstnanecké agentury Ispat Nové huti, Třineckých železáren, Vítkovic, Válcoven plechu Frýdek-Místek, ŽD Bohumín a Jäklu Karviná. Cílem jejich aktivit je pomáhat uvolňovaným zaměstnancům ještě před odchodem z podniku vyrovnávat se s nejistotami spojenými s propouštěním, mapovat jejich schopnosti a dovednosti, seznamovat je s aktuální nabídkou volných míst a zařazovat - v úzké spolupráci s místně příslušnými úřady práce - nadbytečné pracovníky do aktivačních a motivačních programů včetně rekvalifikačních kurzů.



strana 64

V prvním pololetí 2005 monitorované firmy odvětví výroby základních kovů, hutních a kovodělných výrobků očekávají, že zvýší své stavy celkem o 90 osob, což je oproti předchozím dlouhodobým periodicky sledovaným úbytkům pozitivní výsledek. Přesto firmy tohoto odvětví předpokládají uvolnit pro nadbytečnost souhrnně cca 120 pracovníků, zejména se jedná o akciové společnosti Vítkovice (-32 osob), ISPAT Nová huť (-20 osob) a Vítkovice Steel (-35 osob). Naopak a.s. Vítkovice Strojírenství by v průběhu 1. pololetí chtěla přijmout cca 180 nových zaměstnanců, především do výrobní oblasti. ISPAT NOVÁ HUŤ, a.s. Převažující předmět činnosti: hutní prvovýroba, výroba hutních finálních výrobků a strojírenská výroba Stav zaměstnanců v Ostravě k 31.12.2003: 10.968 Stav zaměstnanců v Ostravě k 31.12.2004: 9.026 Prognóza stavu zaměstnanců v Ostravě k 30.6.2005: 8.936

Vnitřní restrukturalizace společnosti pokračuje a je nadále doprovázena racionalizací pracovních míst s průběžným snižováním personálních stavů. Celková zaměstnanost firmy v průběhu roku 2004 poklesla o 1.942 osob. K výraznějšímu úbytku stavů zaměstnanců však došlo až ve druhé polovině roku. Z důvodu akce „dobrovolného odchodného“, která proběhla ve dvou etapách, ukončilo pracovní poměr 1.728 zaměstnanců. Společnost při odchodech nastavila podmínky nadstandardního odstupného, které byly dříve uplatňovány pouze u vrcholových manažérů a jsou známy pod pojmem „Zlatý padák“. V první etapě byla nabídka omezena počtem odpracovaných let ve společnosti, ve druhé pak bylo zrušeno i toto omezení. Pracovníci odcházeli na základě žádosti o ukončení pracovního poměru dohodou a na základě toho jim bylo vypláceno odstupné ve formě sociálního příspěvku. Zaměstnavatel vyplatil na těchto příspěvcích asi 914 milionů korun z vlastních finančních prostředků. Státní pokladna tak ušetřila téměř 330 milionů korun. Na sklonku loňského roku došlo k fúzi společností LNM Holdings (vlastník a.s. Ispat Nová huť) a Ispat International, čímž vznikne nová nadnárodní společnost MITTAL STEEL. V letošním roce je připravovaná dohoda o dalším sloučení MITTAL STEEL s americkou společností International Steel Group. Touto fúzí by měla vzniknout nová nadnárodní společnost, která by byla největším světovým výrobcem oceli a jejíž součástí bude i bývalá ostravská Ispat Nová huť. To s sebou přinese mimo jiné další tlaky na efektivnost výroby a produktivitu práce. Management a.s. Ispat Nová huť předpokládá, že v průběhu 1. pololetí 2005 opět sníží své stavy o cca 90 zaměstnanců. Z tohoto počtu by pouze 20 osob mělo opustit podnik z důvodu nadbytečnosti, čímž by v tomto období neměla firma negativně ovlivnit ostravský trh práce. Přijímání nových zaměstnanců se nepředpokládá. VÍTKOVICE, a.s. Převažující předmět činnosti: strojírenská výroba, obslužná výroba a služby Stav zaměstnanců v Ostravě k 31.12.2003: 442 Stav zaměstnanců v Ostravě k 31.12.2004: 263 Prognóza stavu zaměstnanců v Ostravě k 30.6.2005: 229

V roce 2004 došlo v a.s. Vítkovice, která je pověřena vedením vítkovických firem v rámci holdingové organizační struktury, ke snížení zaměstnanosti o 179 osob. K tomuto poklesu přispělo vyčlenění „Odvalového hospodářství“ (-20 osob), dále převedení střediska „Povrchové ochrany“ do nově vzniklé a.s. Vítkovice Envi (-20 osob). Z důvodu organizačních změn ve středisku „Sdělovací technika“ ukončilo pracovní poměr 20 zaměstnanců a zrušením divize „Informatika a nákup“ ubylo dalších 90 osob, z nichž 60 osob přešlo do s.r.o. NESS Czech. V průběhu 1. pololetí by mělo dojít ke snížení stavů společnosti o 38 osob, z toho 32 bude uvolněno pro nadbytečnost. Jedná se především o zaměstnance ve funkcích technický



strana 65

pracovník analýzy a programování, technický pracovník provozu informačních systémů, referent účetnictví a fakturace a další nižší administrativní pracovníky. VÍTKOVICE STEEL, a.s. Převažující předmět činnosti: výroba a hutní zpracování železa a oceli Stav zaměstnanců v Ostravě k 31.12.2003: 1.682 Stav zaměstnanců v Ostravě k 31.12.2004: 1.576 Prognóza stavu zaměstnanců v Ostravě k 30.6.2005: 1.599

Společnost je stále v rukou státu prostřednictvím státního podniku OSINEK. Je producentem zejména válcovaných tlustých plechů a profilů. Především plechy jsou lukrativním obchodním artiklem dodávaným zahraničním společnostem vyrábějícím lodě. Záměrem státu je prodej společnosti soukromému vlastníku, proto se snaží udržet její konkurenceschopnost, aby před následným prodejem neklesla její cena. Proto byly realizovány organizační změny, které vedly k meziročnímu poklesu stavů o 106 zaměstnanců. Během prvního pololetí, nejpozději však do konce září 2005, by měl být realizován prodej společnosti novému vlastníkovi. Vzhledem ke kladným hospodářským výsledkům loňského roku nepředpokládá vedení společnosti během tohoto období výrazné personální změny. Z firmy by mělo odejít celkem 51 zaměstnanců, z toho 35 na základě „doběhu“ organizačních změn vyhlášených v roce 2004. Naopak společnost předpokládá přijetí 74 osob, které zařadí do nově zřízených operativní údržeb jednotlivých středisek. Celkově by se zaměstnanost měla zvýšit o 23 osob. VÍTKOVICE STROJÍRENSTVÍ, a.s. Převažující předmět činnosti: strojírenská výroba Stav zaměstnanců v Ostravě k 31.12.2003: 2.697 Stav zaměstnanců v Ostravě k 31.12.2004: 2.775 Prognóza stavu zaměstnanců v Ostravě k 30.6.2005: 2.958

V průběhu sledovaného roku se firmě podařilo aktivní obchodní politikou nasmlouvat nové zakázky, čímž vznikla potřeba navýšení personálních stavů společnosti celkem o 78 osob. Jednalo se zejména o kvalifikované dělníky v profesích kovoobráběč, svářeč a některých dalších hutních profesí, ale také o projektanty a konstruktéry. Pozitivní vývoj zaměstnanosti společnosti se očekává i v první polovině letošního roku. S ohledem na očekávané obchodní aktivity bude nadále trvat požadavek na zajištění kvalifikovaných dělnických profesí, projektantů a konstruktérů. S výjimkou doběhu organizačních změn vyhlášených v minulém období se neočekává propouštění zaměstnanců. Celkově by mělo dojít k nárůstu stavů o 183 osob. Hayes Lemmerz Alukola, s.r.o. Převažující předmět činnosti: výroba příslušenství pro motorová vozidla Stav zaměstnanců v Ostravě k 31.12.2003: 310 Stav zaměstnanců v Ostravě k 31.12.2004: 364 Prognóza stavu zaměstnanců v Ostravě k 30.6.2005: 385

Již v roce 1999 využila tato společnost úlev a výhod (odklad platby daně z příjmů, osvobození technologického zařízení od dovozního cla, bezúročná půjčka na zřízení nových pracovních míst a na rekvalifikace budoucích pracovníků), které pro zahraniční investory schválila vláda ČR a zahájila výrobu litých hliníkových automobilových kol. V souvislosti s instalací nové linky firma rozšiřovala výrobní kapacity v odlévání autokol a postupně zvyšovala svoji zaměstnanost. Pozitivní personální vývoj pokračoval i v roce 2004, kdy firma zvýšila své stavy o dalších 54 zaměstnanců. Z důvodu rozšíření výrobních kapacit je tento trend očekáván i během l. pololetí. V tomto období by mělo dojít k navýšení stavů o 21 pracovníků. __________________________________________________________________________________________________________________ oddělení analýz a prognóz Analýza stavu a vývoje trhu práce v Ostravě únor 2005


strana 66

Výroba dopravních prostředků a zařízení Zaměstnanost v tomto odvětví závisí na potřebách majitelů a provozovatelů železničních kolejových vozidel. V případě a.s. ČKD Vagónka se jedná zejména o vozové soupravy pro osobní dopravu a v případě s.r.o. Ostravských opraven a strojíren pak o nákladní a speciální železniční vozy. Zakázky jsou zpravidla získávány na základě úspěšného výběrového řízení. Ve firmě ČKD Vagónka byly v loňském roce personální stavy stabilní. Výrazný nárůst zaměstnanců však vykázala s.r.o. Ostravské opravny a strojírny (+135 osob). Ostravské opravny a strojírny, s.r.o. Převažující předmět činnosti: výroba a opravy nákladních a speciálních železničních vozů Stav zaměstnanců v Ostravě k 31.12.2003: 465 Stav zaměstnanců v Ostravě k 31.12.2004: 600 Prognóza stavu zaměstnanců v Ostravě k 30.6.2005: 700

Hlavním předmětem činnosti firmy jsou opravy a údržba kolejových vozidel se zaměřením na nákladní a speciální železniční vozy. Nosným odběratelem je a.s. České dráhy. Dalšími zákazníky jsou pak jiní vlastníci vozidel tohoto druhu jak v tuzemsku, tak v zahraničí (Polsko, Německo). V roce 2004 vyhrála společnost několik výběrových řízení na opravy a rekonstrukce železničních kolejových vozidel, což bylo důvodem k navýšení počtu zaměstnanců o 135, zejména v profesích svářeč, zámečník a obráběč kovů. Obdobně příznivá situace u této společnosti z pohledu zaměstnanosti je očekávána i v prvním pololetí roku 2005. Pro úspěšné splnění závazků vůči odběratelům je předpoklad navýšení stavů o dalších cca 100 pracovníků, především výrobních dělníků.

Obchod; opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost Zaměstnanost u monitorovaných organizací poklesla ve sledovaném roce o 272 (-3,7 %) osob. Největší úbytky se projevily u devíti zahraničních obchodních řetězců, které byly donuceny vlivem silného konkurenčního prostředí a nižší kupní síly obyvatel omezit své stavy o 230 zaměstnanců. Sledované organizace tohoto odvětví avizují na první polovinu letošního roku pokles zaměstnanosti cca o 30 (-0,4 %) osob. VAMOZ-servis, a.s. Převažující předmět činnosti: obchodní, výrobně montážní a zprostředkovatelská činnost Stav zaměstnanců v Ostravě k 31.12.2003: 369 Stav zaměstnanců v Ostravě k 31.12.2004: 328 Prognóza stavu zaměstnanců v Ostravě k 30.6.2005: 342

Společnost zajišťující údržbu provozních celků Hayes Lemerz Autokola a MS-Unikov, provozuje také 2 restaurace, cukrářskou výrobu a stavebně obchodní činnost. Počátkem loňského roku byla nucena přistoupit k racionalizačním opatřením. Z důvodu vypovězení nájemní smlouvy ze strany a.s. Ispat Nová Huť na poskytování úklidových prací došlo ke zrušení 31 pracovních míst a dočasné omezení stavební činnosti způsobilo u 10 stavebních dělníků neobnovení pracovních smluv sjednaných na dobu určitou. Do konce pololetí firma plánuje rozšíření svých podnikatelských aktivit, čímž by mělo dojít ke zvýšení zaměstnanosti o 14 pracovníků stavebních profesí.



strana 67

Carrefour Česká republika, s.r.o. Provozovna Ostrava Převažující předmět činnosti: koupě zboží za účelem dalšího prodeje a prodej Stav zaměstnanců v Ostravě k 31.12.2003: 280 Stav zaměstnanců v Ostravě k 31.12.2004: 240 Prognóza stavu zaměstnanců v Ostravě k 30.6.2005: 240

Pokles o 40 zaměstnanců v průběhu loňského roku souvisel s uplynutím pracovních poměrů na dobu určitou u nově přijímaných zaměstnanců, kterým již nebyly obnoveny pracovní smlouvy. Rovněž se vyskytly odchody zaměstnanců v průběhu zkušební doby. Vedení společnosti nepředpokládá v prvním pololetí 2005 větší změny v zaměstnanosti, personální pohyb se projeví pouze v rámci přirozené fluktuace. Makro Casch & Carry ČR, s.r.o. Obchodní středisko Ostrava Převažující předmět činnosti: koupě zboží za účelem dalšího prodeje a prodej Stav zaměstnanců v Ostravě k 31.12.2003: 374 Stav zaměstnanců v Ostravě k 31.12.2004: 340 Prognóza stavu zaměstnanců v Ostravě k 30.6.2005: 320

V ostravském obchodním středisku německého investora ubylo 34 zaměstnanců vlivem poklesu tržeb v důsledku růstu konkurence v oboru a zrušení oddělení výstupní kontroly. Nově přijatým zaměstnancům nebyly obnoveny pracovní smlouvy na dobu určitou. Do konce června 2005 odejde ze společnosti 20 zaměstnanců (skončení 11 pracovních poměrů na dobu určitou, 4 zaměstnankyně nastoupí na mateřskou dovolenou, 3 pracovníci ukončí pracovní poměr pro nadbytečnost a 2 odejdou do starobního důchodu).

Doprava, skladování a spoje V průběhu roku 2004 došlo u ostravských zaměstnavatelů, kteří podnikají v oboru dopravy a spojů, k celkovému poklesu o 386 (-3,5 %) osob. Ve většině firem byl personální pohyb minimální, až na 2 výjimky, které se na tomto úbytku výrazně podílely. Byly to zejména složky Českých drah, ve kterých během loňského roku ubylo 162 zaměstnanců a Dopravní podnik Ostrava snížením personálních stavů o 94. U obou těchto firem byla důvodem snaha o racionalizaci činností, která se promítla i do počtu zaměstnaných osob. Vývoj zaměstnanosti odvětví rovněž ovlivnilo rušení pracovišť celních služeb v souvislosti se vstupem ČR do EU (v Ostravě jako nepříhraničním okrese se tento krok projevil jen relativně malým úbytkem pracovních míst – cca 40 osob) a již tradiční úbytky ve společnosti Český Telecom (-27 osob). Do poloviny roku 2005 by podle předpokladu měla celkově zaměstnanost poklesnout o 115 (-1,1 %) osob. Na tomto úbytku se budou opět nejvýrazněji podílet ostravské složky a.s. České dráhy (-75 osob) a a.s. Vítkovice – Doprava (-18 osob). Zbytek firem tohoto odvětví předpokládá jen minimální personální rozdíly. Nevyjasněná situace je u a.s. Český Telecom, ve které již několik let probíhají organizační změny průběžně realizované na základě operativního rozboru ekonomické situace. Pokud by k nim ale opět došlo, nebude se s největší pravděpodobností na ostravských pracovištích jednat o vysoké počty uvolňovaných osob.



strana 68

ČESKÉ DRÁHY, a.s. Převažující předmět činnosti: doprava a přeprava Stav zaměstnanců v Ostravě k 31.12.2003: 3.075 Stav zaměstnanců v Ostravě k 31.12.2004: 2.913 Prognóza stavu zaměstnanců v Ostravě k 30.6.2005: 2.840

Hospodaření společnosti skončilo v roce 2004 s účetní ztrátou téměř ve výši 1 miliardy korun. K jejímu snížení vyvíjí vedení Generálního ředitelství různé aktivity, které se mimo jiné promítají i ve snaze o maximální snižování nákladů. To se projevuje úbytkem počtu zaměstnanců na všech úrovních organizace, což se týká i sedmi ostravských složek společnosti. Z tohoto důvodů poklesl v průběhu roku 2004 počet železničářů, pracujících na ostravských pracovištích o 162, a to ve všech oblastech činností. V drtivé většině byla vyžita možnost odchodu s poskytnutím příspěvku dle nařízení vlády č. 322/2002. Na základě podnikatelského plánu na rok 2005 by v průběhu celého příštího roku mělo dojít k další redukci pracovníků této společnosti, a to celkem o cca 6.000 osob. Vedení chce nadále pokračovat v přechodu na holdingovou strukturu, minimalizovat náklady prostřednictvím racionalizačních opatření a zvyšovat produktivitu práce. Cílem je pak modernizace vozového parku a zkvalitnění poskytovaných služeb. Rovněž je očekáván lepší hospodářský výsledek (ztráta by měla být o 308 miliónů nižší než v loňském roce). Na základě poskytnutých informací je v prvním pololetí roku 2005 předpokládán pokles počtu pracovníků, kteří mají výkon funkce na území Ostravy, o cca 75. Dopravní podnik Ostrava, a.s. Převažující předmět činnosti: provozování městské hromadné dopravy Stav zaměstnanců v Ostravě k 31.12.2003: 2.695 Stav zaměstnanců v Ostravě k 31.12.2004: 2.601 Prognóza stavu zaměstnanců v Ostravě k 30.6.2005: 2.612

Úsporná opatření realizovaná v této společnosti byla důvodem k meziročnímu snížení zaměstnanosti o 94 osob. K tomuto úbytku došlo zejména u řídícího a obslužného aparátu. Nejčastějším důvodem ukončení pracovních poměrů byl odchod do důchodu, a to téměř u 70 osob. Hlavních výkonných pracovníků, kterými jsou řidiči městské hromadné dopravy, se však tento pokles nedotkl. V prvním pololetí roku 2005 by mělo dojít k mírnému nárůstu počtu zaměstnanců (+11). Tím by se mělo docílit optimálního stavu zaměstnanců pro plánované zajištění poskytovaných služeb během příštího roku. Vzhledem k vysokému počtu zaměstnanců je tato společnost z důvodu přirozených odchodů a fluktuace trvalým zdrojem pracovních příležitostí. Během následujícího půlroku firma předpokládá přijetí 104 nových osob, ale naopak odejde 93 osob nejvíce do starobních důchodů (38 osob) a z jiných důvodů (35 pracovníků). ČESKÝ TELECOM, a.s. Převažující předmět činnosti: provoz telekomunikačních systémů Stav zaměstnanců v Ostravě k 31.12.2003: 651 Stav zaměstnanců v Ostravě k 31.12.2004: 624 Prognóza stavu zaměstnanců v Ostravě k 30.6.2005: 620

Pokračující liberalizace na trhu s telekomunikačními službami a snaha konkurence o prosazení se vede firmu ke snižování provozních nákladů, což se projevuje i uvolňováním zaměstnanců. Výrazný vliv na pokles zaměstnanosti má rovněž zavádění moderních technologií, které nevyžadují tak početnou lidskou obsluhu jako dříve. Z těchto důvodů se stavy na ostravských pracovištích v průběhu roku 2004 snížily celkem o 27 zaměstnanců.



strana 69

Dle informací poskytnutých Personální správou Českého Telecomu v Praze nejsou známa žádná opatření, která by měla vést během 1. pololetí 2005 k výraznějšímu uvolňování zaměstnanců na ostravských pracovištích.

Finanční zprostředkování Zaměstnanost u sledovaných ústavů finančního zprostředkování v průběhu uplynulého roku poklesla o 109 (-8,8 %) osob. Největší úbytky nastaly v důsledku pokračujících racionalizačních opatření vyhlášených vedením Union banky, a.s. „v likvidaci“a probíhající transformace některých činností v a.s. Česká pojišťovna Region severní Morava. Peněžní ústavy celkově prognózují na prvních šest měsíců t.r. snížení stavů o 100 (-8,0 %) zaměstnanců. Union banka, a.s. „v likvidaci“ Převažující předmět činnosti: bankovní služby Stav zaměstnanců v Ostravě k 31.12.2003: 158 Stav zaměstnanců v Ostravě k 31.12.2004: 111 Prognóza stavu zaměstnanců v Ostravě k 30.6.2005: 37

Na základě probíhajících racionalizačních kroků opustilo banku od počátku roku 47 zaměstnanců. Jednalo se převážně o pracovníky oddělení vymáhání pohledávek, účetní a úvěráře. Při hledání nového pracovního uplatnění se vyskytly drobné problémy u žen střední a starší věkové kategorie se středoškolským vzděláním, které představovaly cca 30 % uvolňovaných zaměstnanců. Následné racionalizační kroky povedou k redukci o dalších 74 zaměstnanců. Z profesního hlediska se bude jednat o pracovníky oddělení vymáhání pohledávek, úvěráře, informatiky a zaměstnance ostrahy.Většina uvolňovaných zaměstnanců již banku opustila a nalezla si nové zaměstnání u jiných firem. V peněžním ústavu budou zachovány činnosti spojené s právní a účetní agendou a administrativní zázemí. Česká pojišťovna, a.s. Region severní Morava Převažující předmět činnosti: pojišťovací a zajišťovací Stav zaměstnanců v Ostravě k 31.12.2003: 149 Stav zaměstnanců v Ostravě k 31.12.2004: 107 Prognóza stavu zaměstnanců v Ostravě k 30.6.2005: 89

Úbytek 42 zaměstnanců během loňského roku se promítl v souvislosti s probíhající druhou vlnou transformace. Redukce probíhala etapovitě a postihla z důvodu nové organizační struktury zaměstnance taxace, hospodářské správy a ekonomické sféry na pracovištích Regionu. Rovněž proběhla centralizace finančních účtáren. Od 1. ledna 2005 vstoupila v platnost novela zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích, která si vyžádá v prvním pololetí roku odchod 18 pojišťovacích poradců a jejich přechod na jinou formu spolupráce s pojišťovnou - jako OSVČ na základě smlouvy o výhradním obchodním zastoupení.

Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti Nesourodá skupina zaměstnavatelů širokého spektra činností a služeb, která zahrnuje subjekty zabývající se podnikáním v oblasti nemovitostí, zpracováním dat, vědou, výzkumem, projekční činností, ale i úklidovými službami a ostrahou majetku a osob, zaznamenala v uplynulém roce 2004 pokles zaměstnanosti o 361 (-5,8 %) pracovníků. Na tomto úbytku se nejvíce podílela oblast služeb pro podniky vyřazením 10 firem z registru monitorovaných organizací do drobného podnikání. Důvodem bylo převážně __________________________________________________________________________________________________________________ oddělení analýz a prognóz Analýza stavu a vývoje trhu práce v Ostravě únor 2005


strana 70

ukončení smluv nebo snížení požadavků objednavatelů služeb. Zaměstnavatelé zabývající se výzkumem, vývojem a oblastí zpracování dat nezaznamenali téměř žádné změny ve stavech zaměstnanců. Podnikatelské subjekty zařazené do tohoto odvětví předpokládají v prvním pololetí roku 2005 mírný nárůst zaměstnanosti celkem o 60 (+1,0 %) osob. K největšímu personálnímu navýšení dojde v oblasti služeb pro podniky, kde zvýšení svých stavů avizují především monitorované bezpečnostní agentury (+29 osob) a úklidové služby (+20 osob). Mírný nárůst zaměstnanců zaznamená i oblast zpracování dat (+18), naopak ve výzkumu a vývoji se předpokládá nepatrný pokles zaměstnanosti (-5 osob). Česká ochranná služba, a.s. Převažující předmět činnosti: ochrana majetku a osob Stav zaměstnanců v Ostravě k 31.12.2003: 396 Stav zaměstnanců v Ostravě k 31.12.2004: 147 Prognóza stavu zaměstnanců v Ostravě k 30.6.2005: 150

Koncem roku 2003 ukončili s touto bezpečnostní agenturou smlouvy o ostraze objektů někteří partneři, kteří pokrývali podstatnou část jejich zakázek. Tato skutečnost ovlivnila až dosud poměrně stabilizovanou personální situaci ve firmě a její zaměstnanost se v průběhu roku 2004 snížila o 249 osob. V prvním pololetí 2005 společnost již nepředpokládá další větší snižování počtu pracovníků. Technoprojekt, a.s. Převažující předmět činnosti: projekční činnost Stav zaměstnanců v Ostravě k 31.12.2003: 200 Stav zaměstnanců v Ostravě k 31.12.2004: 88 Prognóza stavu zaměstnanců v Ostravě k 30.6.2005: 90

V průběhu roku 2004 došlo k vyčlenění Divize služeb, která vznikla v roce 2003 odkoupením závodu dopravy a služeb a.s. Vítkovické stavby Ostrava, do nově vytvořené s.r.o. Ademko se stavebně dopravním zaměřením. A.s. Technoprojekt se od tohoto okamžiku opět stává firmou s čistě projekčním a poradenským zaměřením s původním počtem zaměstnanců a setrvalou situací v zaměstnanosti. Na základě výše uvedených skutečností firma avizuje pro 1. pololetí roku 2005 již stabilizovaný stav zaměstnanců. OKD, a.s., člen koncernu KARBON INVEST, a.s. vnitřní organizační složka nezapsaná v obchodním rejstříku: Správa majetku Převažující předmět činnost: správa nemovitostí na základě honoráře a kontraktu, výroba tepelné energie Stav zaměstnanců v Ostravě k 31.12.2003: 423 Stav zaměstnanců v Ostravě k 31.12.2004: 321 Prognóza stavu zaměstnanců v Ostravě k 30.6.2005: 321

S účinnosti od 1.5.2004 přistoupilo vedení společnosti k organizační změně, spočívající ve zrušení tří samostatných útvarů vnitropodnikové údržby a v zajištění oprav domovního a bytového fondu dodavatelskými subjekty. Z tohoto důvodu ubylo během roku 2004 z ostravských pracovišť firmy 102 zaměstnanců. Nový provozovatel služeb s.r.o. Inpo se sídlem v Karviné převzala v rámci externalizace 67 zaměstnanců, 30 osobám uplynul pracovní poměr na dobu určitou a 5 zaměstnanců skončilo pracovní poměr pro nadbytečnost. Zaměstnanost by se měla v prvním pololetí roku 2005 udržet na stavech z konce minulého roku.



strana 71

ČOS - Česká ochranná společnost, a.s. Převažující předmět činnosti: ochrana majetku a osob Stav zaměstnanců v Ostravě k 31.12.2003: 124 Stav zaměstnanců v Ostravě k 31.12.2004: 522 Prognóza stavu zaměstnanců v Ostravě k 30.6.2005: 522

V průběhu roku 2004 došlo ve společnosti k celkovému zvýšení počtu pracovníků o 398 osob. Tento výrazný nárůst způsobilo uzavření nových zakázek o ostraze objektů, z nichž nejdůležitější byla smlouva s a.s. OKD. Firma expanduje nejen v našem regionu, ale i v celé ČR a zaměstnává již více než 1.300 zaměstnanců. Pro 1. pololetí roku 2005 má firma stabilizovanou ekonomickou situaci, nepředpokládá žádné uzavírání nových kontraktů, a proto avizuje neměnnou personální situaci.

Vzdělávání V průběhu roku 2004 se zaměstnanost v daném odvětví celkově zvýšila o 186 (+1,9 %) pracovníků. Tento nárůst podstatněji zaznamenala pouze oblast vysokého školství (+218 osob). Z velké části však šlo jen o formální změny způsobu zaměstnávání pedagogů ze smluvních poměrů na pracovní smlouvy. Mírný nárůst způsobil rozvoj studijních programů vysokých škol. Menší část tvořily také pracovní poměry sezónních zaměstnanců. Naopak v základním školství během roku došlo k mírnému poklesu pracovníků o 30 osob. Tento vývoj lze přisuzovat projevujícímu se nepříznivému demografickému vývoji a pozvolnému úbytku žáků na základních školách, což se odrazilo v poklesu počtu jak pedagogů, tak hlavně obslužného personálu. Ve středním školství tentokrát výraznější personální pohyb nenastal. V průběhu prvního pololetí 2005 oblast vzdělávání očekává celkový pokles zaměstnanosti o 100 (-1,0 %) osob. Přispěje k tomu především základní školství vlivem již zmíněného nepříznivého demografického vývoje. Dojde tak k úbytku cca 30 zaměstnanců, a to nejen pedagogů, ale i obslužného personálu jako jsou např. kuchařky nebo pracovnice úklidu. Vysoké školství bude snižovat počet sezónních pracovníků (-29). Další pokles zaměstnanosti způsobí celostátní zrušení krajských pedagogických center a sloučení dvou odborných učilišť s přechodem společného sídla do jiného okresu (-40 osob). Vysoká škola báňská-Technická univerzita Ostrava Převažující předmět činnosti: vysoké školství Stav zaměstnanců v Ostravě k 31.12.2003: 1.875 Stav zaměstnanců v Ostravě k 31.12.2004: 2.048 Prognóza stavu zaměstnanců v Ostravě k 30.6.2005: 2.019

K výraznému nárůstu o 173 zaměstnanců došlo v průběhu roku 2004 z velké části z důvodu převodu vysokoškolských pedagogů pracujících na dohody konané mimo pracovní poměr do řádného pracovního poměru na zkrácený úvazek. Svou roli sehrály i strukturální dopady na výukových pracovištích vlivem změn ve studijních programech, dále také doplňování stavů obslužného personálu nebo uvádění do provozu nových školních kapacit. Část tohoto zvýšení tvořili také sezónní pracovníci, převážně obsluha šaten a vrátnice. V průběhu prvního pololetí 2005 právě výše zmínění sezónní zaměstnanci způsobí menší pokles o 29 osob.



strana 72

Ostravská univerzita v Ostravě Převažující předmět činnosti: vysoké školství Stav zaměstnanců v Ostravě k 31.12.2003: 610 Stav zaměstnanců v Ostravě k 31.12.2004: 642 Prognóza stavu zaměstnanců v Ostravě k 30.6.2005: 646

Důvodem meziročního nárůstu počtu zaměstnanců o 32 osob byl hlavně rozvoj studijních programů univerzity a s tím související nástup nových pedagogů, ale také technickohospodářských pracovníků (+8). V první polovině letošního roku bude pokračovat rozšiřování výuky, což bude mít za následek přijetí dalších vysokoškolských pedagogů (+4). Vysoká škola podnikání, a.s. Převažující předmět činnosti: vysoké školství Stav zaměstnanců v Ostravě k 31.12.2003: 28 Stav zaměstnanců v Ostravě k 31.12.2004: 41 Prognóza stavu zaměstnanců v Ostravě k 30.6.2005: 42

Tato rozvíjející se vysoká škola zaznamenala v uplynulém roce jedno ze svých nejpodstatnějších navýšení počtu pracovníků, a to o 13 z důvodu zvyšování své kapacity. Vedení vysoké školy nepředpokládá v průběhu následujícího pololetí v zaměstnanosti téměř žádné výraznější změny.


ANALÝZA. stavu a vývoje trhu práce v Ostravě v roce 2004 a předpokládaný vývoj v prvním pololetí roku 2005

Recommend Documents