ANALÝZA. stavu a vývoje trhu práce v Moravskoslezském kraji v roce 2005 a předpokládaný vývoj v roce Úřady práce Moravskoslezského kraje

Úřady práce Moravskoslezského kraje

ANALÝZA stavu a vývoje trhu práce v Moravskoslezském kraji v roce 2005 a předpokládaný vývoj v roce 2006

Bruntál

Opava Karviná Ostrava

Nový Jičín Frýdek-Místek

březen 2006

ÚP Ostrava – CH, ved. odboru TP, 17.3.2006


strana 1

_

OBSAH

strana

I.

Úvod

2

II.

Celková charakteristika Moravskoslezského kraje

2

III.

Zaměstnanost

5

IV.

Nezaměstnanost

16

V.

Cizinci na trhu práce

23

VI.

Kontrolní činnost

24

VII.

Platební neschopnost zaměstnavatelů

25

VIII. Aktivní politika zaměstnanosti

26

IX.

Prognóza vývoje trhu práce v roce 2006

32

X.

Přílohy příloha č. 1 – Jednotlivé okresy Moravskoslezského kraje příloha č. 2 – Aktuální změny podmínek platné od 1.3.2006 – u nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti v souvislosti se sníženým rozpočtem na rok 2006

41

Analýza stavu a vývoje trhu práce v Moravskoslezském kraji - březen 2006


_

strana 2

I. ÚVOD Do roku 2000 zpracovávaly jednotlivé úřady práce České republiky analýzy předchozího vývoje trhu práce s prognózou na další období samostatně v rámci své okresní působnosti. Úřady práce Moravskoslezského kraje (dále ÚP MSK) velmi pružně a v předstihu zareagovaly na ustavení vyšších územně správních celků a již v polovině roku 2000 iniciativně připravily návrh komplexní osnovy analýzy stavu a vývoje trhu práce na úrovni kraje, který Správa služeb zaměstnanosti Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále SSZ MPSV ČR) přijala jako jednotný celorepublikově platný metodický návod pro budoucí „krajské analýzy“. Podle této osnovy a z podkladů úřadů práce v Bruntále, Frýdku-Místku, Karviné, Novém Jičíně, Opavě a Ostravě jsou od roku 2001 zpracovávány roční analýzy trhu práce v Moravskoslezském kraji (dále MSK) a v polovině roku její zkrácené verze se zpřesněnou prognózou vývoje nezaměstnanosti na druhé pololetí. Nyní byla dokončena analýza za rok 2005. Cílem těchto zpráv je poskytnout nejdůležitější informace a poznatky o předchozím a očekávaném vývoji na trhu práce v našem kraji, souhrnně prezentovat činnost ÚP MSK v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti aj. V přílohách jsou obsaženy stručné okresní charakteristiky, vybrané hlavní ukazatele zaměstnanosti a nezaměstnanosti včetně prognózy na další období a výsledky aktivní politiky zaměstnanosti jednotlivých úřadů práce. „Krajské analýzy“ se nezabývají podrobnějším hodnocením situace v jednotlivých okresech, k tomu jsou určeny samostatné analytické materiály příslušných okresních úřadů práce. II. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE 1. Ekonomická a sociální situace Moravskoslezský kraj se nachází na severovýchodním území České republiky a v jejím rámci sousedí se Zlínským, a Olomouckým krajem. Vně České republiky tvoří hranici s Polskem a Slovenskem. Kraj zahrnuje okresy Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava-město. Tento územní celek je svým charakterem různorodý, přičemž jeho jádrem je ostravsko-karvinská aglomerace. Jedná se o tradiční industriální oblast s vysokým podílem tzv. „velkého“ průmyslu - především uhelného hornictví, metalurgie, těžkého strojírenství a chemie. Dalšími významnými sektory jsou strojírenský, farmaceutický, elektrotechnický, papírenský, textilní a potravinářský průmysl. Zemědělská výroba má celoplošný charakter, v podhůří Beskyd a Jeseníků je zastoupeno lesní hospodářství. Od roku 1990 probíhá v kraji rozsáhlá restrukturalizace hospodářské základny, která bouřlivě mění jeho tvář a byla také až do nedávné doby provázena uvolňováním desetitisíců zaměstnanců. MSK patří v rámci celé republiky ke strukturálně nejpostiženějším oblastem, pro něž je charakteristický razantní útlum těžkého průmyslu a až do roku 2004 téměř neustále se zvyšující nezaměstnanost. Intenzita jejího nárůstu a tempo poklesu personálních stavů u moravskoslezských zaměstnavatelů bylo zatím nejvýraznější v letech 1997 až 1999, kdy za třicet šest měsíců stoupl počet evidovaných uchazečů o zaměstnání o 57.013 (+155,5 %) a celková zaměstnanost u moravskoslezských firem poklesla o 80.130 (-15,4 %) osob. Přetrvávající šestiletý růst výkonnosti české ekonomiky a celkové postupné zlepšování hospodářské situace v naší zemi se začíná projevovat také v MSK, i když pořád ne v takovém rozsahu, jaký nezbytně potřebujeme. Pracovní trh v našem kraji po mnoha letech „nabírá dech“ a pomyslné nůžky mezi jeho nabídkovou a poptávkovou stranou se začínají pomalu uzavírat. Na moravskoslezském trhu práce se začíná blýskat na lepší časy. I když je v MSK v současné době stále téměř stotisícová armáda lidí hledajících zaměstnání, je celkový předloňský a zejména loňský vývoj zaměstnanosti a nezaměstnanosti příslibem, že se situace bude postupně zlepšovat s trvalejším obratem k lepšímu. Předloňské a především loňské výsledky nás opravňují



strana 3

_

k optimismu a k tvrzení, že rok 2005 by mohl být již skutečně zlomovým, v němž se „nastartoval“ výraznější obrat k pozitivním změnám. 2. Demografická situace MSK, zejména jeho centrální část v okolí měst Ostrava, Havířov, Karviná a FrýdekMístek, patří k nejhustěji osídleným oblastem České republiky. Na 7 % její rozlohy žije 12,3 % jejích obyvatel. Všechny okresy kraje s výjimkou okresu Bruntál, který je rozlohou největší ale zároveň nejméně osídlený, mají hustotu osídlení vyšší než je celostátní průměr. Počet obyvatel MSK se již řadu let plynule snižuje. K 31. prosinci 2004 zde žilo celkem 1 257.554 trvale bydlících obyvatel, což je o 2.723 (-0,2 %) méně než před rokem a o 23.865 (-1,9 %) méně než před pěti lety. Velice vážným celospolečenským problémem, který se neustále prohlubuje, je soustavný úbytek mladých lidí do 14 let věku. Od roku 1992 se jejich počet v MSK snížil o 77.066, tj. o 28,4 %. Klesající absolutní počet i podíl mladých lidí na celkovém stavu obyvatel se promítá do stoupajícího průměrného věku obyvatel MSK, který nyní činí 39,1 roku. Graf II/1 – Věková struktura obyvatel Moravskoslezského kraje k 31.12.2004 60 000

50 000

počet

40 000

30 000

20 000

59 10 -1 4 15 -1 9 20 -2 4 25 -2 9 30 -3 4 35 -3 9 40 -4 4 45 -4 9 50 -5 4 55 -5 9 60 -6 4 65 -6 9 70 -7 4 75 -7 9 80 -8 4 85 -8 9 90 -9 4 95 +

0

14

10 000

věk muži

ženy

Tabulka II/1 - Vývoj počtu obyvatel trvale bydlících v Moravskoslezském kraji stav k 31.12.2002 stav k 31.12.2003 stav k 31.12.2004 ukazatel 1) z toho z toho z toho (celkový počet) celkem celkem celkem ženy ženy ženy obyvatelé 1 262 660 646 150 1 260 277 644 781 1 257 554 643 223 obyvatelé 898 010 447 344 900 443 448 346 900 539 448 243 v „produktivním věku“ 2) obyvatelé věkové 206 252 100 849 199 922 97 782 194 552 94 982 kategorie 0 - 14 let průměrný věk obyvatel 38,5 40,0 38,8 40,3 39,1 40,6 Od roku 1996 jsou na základě metodiky SSZ MPSV ČR používána při hodnocení demografického vývoje data, která poskytuje Český statistický úřad. Údaje z demografické statistiky jsou za uplynulý rok k dispozici vždy v květnu dalšího roku, což znamená, že skutečnost z konce předchozího roku je platná po celých následujících dvanáct měsíců. 2) Do r. 2000 započítávány osoby od 15 do 59 let věku, od r. 2001 zahrnuty osoby věkové skupiny 15-64 let. 1)



_

strana 4

Od 1.ledna 2005 se počet obcí v okrese Bruntál snížil o 3 z důvodu převodu Moravského Berouna, Norbečan a Huzové do okresu Olomouc, celkový počet obyvatel se snížil o 4.585 osob a rozloha okresu Bruntál se zmenšila o 110 km2. 3. Silné stránky Moravskoslezského kraje ♦ ♦ ♦ ♦ ♦

♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦

MSK zůstává jednou z hospodářsky nejvýznamnějších oblastí v České republice. Rozmanitost průmyslových odvětví. Existence řady perspektivních firem vytvářejících ve s rovnání s jinými kraji velký základní ekonomický rozvojový potenciál. Řada zavedených obchodních značek a relativně vysoká exportovatelnost hutních a některých strojírenských výrobků. Existence mnoha vhodných objektů a pozemků pro nové investice, staré průmyslové areály vybavené infrastrukturou, tzv. „brownfields“, s možností jejich využití pro rozvoj nových podnikatelských aktivit. Připravené a připravované průmyslové zóny. Dostatečný potenciál kvalifikované, popřípadě v řadě oborů dobře rekvalifikovatelné pracovní síly využitelné při rozvoji nových ekonomických aktivit. Postupně se zlepšující životní prostředí. Pohoří Beskyd a Jeseníků - vhodné oblasti pro rozvoj podnikání v cestovním ruchu. Výhodná geografická poloha z pohledu perspektivních dopravních tras - kraj leží na dopravní křižovatce Česko, Polsko, Slovensko a Rakousko s dobrou pozicí do východních zemí. Blízkost státních hranic s Polskem a Slovenskem a možnost vytvářet ve vazbě na tyto země poměrně silný euroregion. Relativně hustá síť železniční a autobusové dopravy. Letiště pro mezinárodní provoz v blízkosti centra kraje s výhledem výrazného rozvoje. Systém vysokoškolského technického, ekonomického a humanitního vzdělávání (existence tří univerzit a soukromé Vysoké školy podnikání, a.s.). Dostatečná kapacitně dimenzovaná síť středních a vyšších odborných škol. Zvyšující se nabídka vzdělávacích organizací s možností občanů rozšířit a doplnit si vzdělání. Značný potenciál technické odbornosti. Funkční institucionální zázemí pro řešení problémů trhu práce (úřady práce, zaměstnanecké agentury, Agentura pro regionální rozvoj, Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje, rekvalifikační a poradenské instituce apod.).

4. Slabé stránky Moravskoslezského kraje ♦ ♦ ♦

♦ ♦

Nepříznivá struktura ekonomiky daná historickým vývojem - silné soustředění průmyslové činnosti na těžbu uhlí, hutnictví a strojírenství. Značná územní koncentrace podniků metalurgického a strojírenského průmyslu procházejících restrukturalizací. Pomalé tempo zvyšování technologické úrovně výrob (zavádění progresivních technologií), způsobující stále ještě příliš nízkou produktivitu práce, velkou energetickou náročnost a vysoké režijní náklady. Nedostatek podnikatelské infrastruktury a zařízení pro podporu rozvoje malých a středních firem. Malé a nedostatečné množství významných větších investic, které by v kraji zásadnějším způsobem příznivě ovlivnily nezaměstnanost.



♦ ♦

♦ ♦ ♦

♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦

_

strana 5

Obtížně řešitelné ekologické problémy spojené zejména s předchozí (Ostrava) a současnou (okresy Karviná a Frýdek-Místek) těžbou uhlí. Na značné části území kraje ztížené podmínky zemědělského hospodaření (ekologické zábrany, klimatické podmínky apod.), což omezuje možnosti pěstování ekonomicky výhodných plodin a způsobuje útlum zemědělských výrob zejména v podhorských a horských oblastech. Naprosto nedostatečné napojení na evropskou dálniční síť - nedostatečné tempo výstavby dálnice D 47. Morální i fyzická zastaralost značné části dopravní infrastruktury. Soustavný růst jízdného a přepravného, klesající úroveň hromadné dopravy. Dopravní obslužnost je v okresech MSK a zvláště v některých mikroregionech velmi rozdílná. V okresních městech dopravní dostupnost pohyb pracovních sil příliš nekomplikuje. Dojíždění do zaměstnání, doprovázené rostoucími náklady na dopravné, však představuje téměř neřešitelný problém především v obcích, které se nacházejí v řídce osídlených územích, kde byla autobusová a železniční doprava v předchozím období navíc ještě značně omezena. Špatné možnosti dopravy do zaměstnání jsou zejména ve dnech pracovního klidu a pracovního volna nebo při dojíždění na odpolední a noční směny. Růst počtu sociálně nepřizpůsobivých obyvatel (marginalizace určitých sociálních skupin). Pomalu se rozvíjející intelektuální základna, velký problém získat vysokoškolsky vzdělané odborníky z jiných částí republiky. Nižší zastoupení obyvatel s vyšším stupněm vzdělání, tendence kvalifikovaných osob, zejména mladých, spíše kraj opouštět. Míra nezaměstnanosti dlouhodobě značně nad celorepublikovým průměrem - téměř stabilně je přibližně o dvě třetiny vyšší. Rostoucí podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob. Vysoký počet občanů se zdravotním postižením většinou jako důsledek jejich předchozího dlouholetého zaměstnání v těžkém průmyslu. Trvalý nedostatek pracovních příležitostí ve všech okresech kraje.

III. ZAMĚSTNANOST 1. Celková zaměstnanost V průběhu roku 2005 se celková zaměstnanost u moravskoslezských zaměstnavatelů teprve podruhé od počátku ekonomické transformace meziročně zvýšila. Na tomto nárůstu se kromě karvinského a bruntálského podílely všechny ostatní okresy MSK, nejvíce ostravský (+1.285 osob), novojičínský (+1.151 osob) a frýdecko-místecký (+726 osob). Pokles zaměstnanosti v okrese Bruntál (-882 osob) ovlivnil především administrativní převod obcí Moravský Beroun, Huzová a Norberčany z bruntálského do olomouckého okresu. K dlouhodobě očekávanému a potřebnému obrácení trendu na poptávkové straně moravskoslezského trhu práce – ke zvýšení zaměstnanosti v kraji velmi významně přispěl již šest let přetrvávající příznivý hospodářský vývoj v naší zemi a růst české ekonomiky, který byl podle nejnovějších statistických a ekonomických informací v roce 2005 nejdynamičtější a nejvyšší v historii samostatné České republiky a dosáhl šestiprocentní hranice. Klíčovou roli při vzestupu hospodářství mělo výrazné zlepšení exportní výkonnosti české ekonomiky, takže se jednalo o „zdravý“ růst. Příznivě působily i investice velkých podniků, zejména zahraničních. Aktivity zahraničních firem se konečně začínají projevovat i v MSK a do připravených průmyslových zón tito investoři přicházejí a vytvářejí nová pracovní místa. Jejich počet však není pořád dostatečný a tak vysoký, aby přispěl k výraznějšímu nárůstu zaměstnanosti. Pozitivní vliv lze očekávat i v souvislosti se zapojováním domácích firem jako subdodavatelů.



strana 6

_

Zaměstnavatelé MSK všech velikostních kategorií zaměstnávali k 31.12.2005 celkem 406.124 osob, což je o 1.395 (+0,3 %) více než před rokem. Na meziročním nárůstu se podílely výhradně malé nemonitorované firmy s počtem do 25 zaměstnanců, u nichž přibylo 2.407 pracovníků. Graf III/1 - Vývoj zaměstnanosti u zaměstnavatelů Moravskoslezského kraje všech velikostních kategorií

406 124

404 729

408 273

416 439

420 747

421 058

500000

439 864

471 728

499 835

519 994

526 812

529 185

600000

526 460

541 366

700000

400000 300000 200000 100000

05 20 2. .1

31

31

.1

2.

20

20 2. .1 31

2. .1 31

04

03

02 20

01 20 2. .1

31

31

.1

2.

20

19 .1

2.

19 31

2. .1

zaměstnanci u firem se stavem 26 a více osob

00

99

98

97 31

31

.1

2.

19

19 2. .1 31

2.

19

96

95

94 .1 31

31

.1

2.

19

19 2. .1 31

31

.1

2.

19

93

92

0

zaměstnanci u firem se stavem do 25 osob

Tabulka III/1 - Vývoj počtu zaměstnavatelů, zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných stav k 12/2005-12/2004 ukazatel (celkový počet) 31.12.2004 30.6.2005 31.12.2005 absolutně % zaměstnavatelé všech 25 115 25 380 25 370 +255 +1,0 velikostních kategorií z toho - zaměstnavatelé se stavem 2 395 2 386 2 338 -57 -2,4 26 a více osob - zaměstnavatelé se 22 720 22 994 23 032 +312 +1,4 stavem do 25 osob zaměstnanci u firem všech 404 729 407 719 406 124 +1 395 +0,3 velikostních kategorií z toho - zaměstnanci u firem se 301 064 301 066 300 052 -1 012 -0,3 stavem 26 a více osob - zaměstnanci u firem se 103 665 106 653 106 072 +2 407 +2,3 stavem do 25 osob osoby vykonávající samostatně 86 801 84 479 83 399 -3 402 -3,9 výdělečnou činnost z toho - hlavní činnost *) 60 246 58 363 *) údaj nebyl sledován

Počet osob samostatně výdělečně činných (dále OSVČ) již druhý rok postupně klesá, za sledovaných dvanáct měsíců jich ubylo 3.402, takže koncem prosince 2005 aktivně podnikalo celkem 83.399 občanů. Tento stav zahrnuje i zaměstnance firem, kteří kromě hlavního Analýza stavu a vývoje trhu práce v Moravskoslezském kraji - březen 2006


_

strana 7

pracovního poměru současně vykonávají rovněž samostatnou výdělečnou činnost a jsou podnikateli. OSVČ zabývajících se podnikáním jako hlavní činností bylo 58.363, tj. 70,0 %. Stav zaměstnavatelských subjektů se v průběhu roku 2005 zvýšil celkem o 255; koncem prosince jich na trhu práce MSK působilo 25.370. 2. Zaměstnanost podle počtu zaměstnanců v organizacích Od června 2002 jsme přistoupili k velikostnímu členění firem MSK podle kategorizace, která odpovídá definici a doporučením Mezinárodní organizace práce (ILO). Podle počtu zaměstnanců jsou firmy rozděleny na malé (1-49 pracovníků), střední (50-249 pracovníků) a velké (250 a více pracovníků). Tabulka III/2 - Zaměstnanost podle počtu zaměstnanců v organizacích - zaměstnavatelé k 31.12.2004 k 30.6.2005 k 31.12.2005 12/2005-12/2004 kategorie absolutně % absolutně % absolutně % absolutně % 1 až 49 23 823 94,9 24 075 94,9 24 090 95,0 +267 +1,1 50 až 249 1 081 4,3 1 095 4,3 1 063 4,2 -18 -1,7 250 a více 211 0,8 210 0,8 217 0,8 +6 +2,8 celkem 25 115 100,0 25 380 100,0 25 370 100,0 +255 +1,0 Celkový meziroční přírůstek počtu zaměstnavatelských subjektů působících v MSK o 1,0 % nejvíce ovlivnily firmy s 1-49 zaměstnanci (+267), které jsou také v celkovém počtu moravskoslezských podniků zastoupeny nejvýrazněji; jejich podíl v závěru roku 2005 činil 95,0 %. Tabulka III/3 - Zaměstnanost podle počtu zaměstnanců v organizacích - zaměstnanci k 31.12.2004 k 30.6.2005 k 31.12.2005 12/2005-12/2004 kategorie absolutně % absolutně % absolutně % absolutně % 1 až 49 140 213 34,7 142 843 35,0 141 698 34,9 +1 485 +1,1 50 až 249 108 178 26,7 109 011 26,8 105 654 26,0 -2 524 -2,3 250 a více 156 338 38,6 155 865 38,2 158 772 39,1 +2 434 +1,6 celkem 404 729 100,0 407 719 100,0 406 124 100,0 +1 395 +0,3 Ke zvýšení zaměstnanosti o 0,3 % za uplynulý rok přispěly z jednotlivých velikostních skupin celkově zejména firmy s 250 a více pracovníky (+2.434 osob) a také podniky s 1-49 zaměstnanci (+1.485 osob). Naopak pokles personálních stavů zaznamenali zaměstnavatelé s 50 až 249 zaměstnanci (-2.524 osob). 3. Zaměstnanost v odvětvích u monitorovaných firem se stavem 26 a více zaměstnanců Monitorované firmy jsou od roku 2002 na základě převažujícího předmětu činnosti rozděleny do 14 odvětví podle Odvětvové klasifikace ekonomických činností (dále OKEČ). Navíc je podrobněji rozčleněn zpracovatelský průmysl. Z monitorování firem a výběrových šetření ÚP MSK vyplývá, že v průběhu roku 2005 se zaměstnanost u sledovaných zaměstnavatelů se stavem 26 a více osob celkově snížila o 1.012 (-0,3 %) pracovníků. Kromě novojičínského (+566 osob) klesly stavy zaměstnanců u větších podniků ve všech ostatních okresech MSK, nejvíce v bruntálském (-850 osob) a karvinském (-368 osob).



strana 8

_

Tabulka III/4 - Vývoj počtu zaměstnanců v odvětvích podle OKEČ - monitorované firmy se stavem 26 a více osob stav k

odvětví

31.12.2004 absolutně

zemědělství, myslivost, lesnictví těžba nerostných surovin zpracovatelský průmysl z toho - výroba základních kovů, hutních

%


%


7 379 2,5 7 502 2,5 6 767 21 681 7,2 21 028 7,0 21 048 113 401 37,7 113 157 37,6 114 159

%

12/200512/2004

2,3 7,0 38,0

-612 -633 +758

47 422

41,8

48 026

42,4

48 077

42,1

+655

- výroba a opravy strojů a zařízení

11 366

10,0

11 163

9,9

11 481

10,1

+115

- výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků - výroba dopravních prostředků a zařízení - výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení - výroba pryžových a plastových výrobků - výroba textilií, textilních a oděvních výrobků - výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken - výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru; vydavatelství a tisk - zpracování dřeva, výroba dřevařských výrobků kromě nábytku - výroba ostatních nekovových minerálních výrobků - výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy

10 243

9,0

10 087

8,9

9 813

8,6

-430

10 034

8,9

9 428

8,3

9 410

8,3

-624

7 402

6,5

7 461

6,6

8 256

7,2

+854

6 701

5,9

6 479

5,7

6 765

5,9

+64

6 391

5,7

6 136

5,4

5 861

5,1

-530

3 270

2,9

3 735

3,3

3 937

3,5

+667

3 411

3,0

3 356

3,0

3 329

2,9

-82

2 090

1,9

2 103

1,9

2 096

1,8

+6

1 851

1,6

1 895

1,7

1 868

1,6

+17

1 300

1,1

1 299

1,1

1 291

1,1

-9

99

0,1

99

0,1

69

0,1

-30

1 821

1,6

1 890

1,7

1 906

1,7

+85

7 694

2,5

7 218

2,4

6 978

2,3

-716

stavebnictví

11 417

3,8

13 122

4,4

12 470

4,2

+1 053

obchod; opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost

17 664

5,9

17 434

5,8

17 624

5,9

-40

2 485 24 632 2 373

0,8 8,2 0,8

2 349 23 902 2 314

0,8 7,9 0,8

2 480 23 588 2 224

0,8 7,9 0,7

-5 -1 044 -149

činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení

11 209

3,7

11 493

3,8

11 443

3,8

+234

17 732

5,9

18 001

5,9

17 924

6,0

+192

vzdělávání

28 406 26 516

9,4 8,8

28 298 26 500

9,4 8,8

28 387 26 611

9,5 8,8

-19 +95

8 475

2,8

8 748

2,9

8 349

2,8

-126

a kovodělných výrobků

- výroba usní a výrobků z usní - zpracovatelský průmysl jinde neuvedený výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepelné energie

ubytování a stravování doprava, skladování a spoje finanční zprostředkování

zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti činnosti domácností a exteritoriální organizace a instituce celkem

301 064 100,0 301 066 100,0 300 052 100,0


-1 012


_

strana 9

4. Vývoj zaměstnanosti v jednotlivých vybraných odvětvích s výraznějšími změnami v počtech zaměstnanců v roce 2005 Zemědělství, myslivost, lesnictví Zaměstnanost v tomto odvětví, kterou výrazně ovlivňuje sezónní efekt, klesla za uplynulý rok o 612 (-8,3 %) osob. Zimní „odliv“ sezónních pracovníků z důvodu ukončování sezónních prací se projevil ve čtyřech okresech MSK, nejvíce ve frýdecko-místeckém (-348 osob) z důvodu nedostatku zakázek postupně úplně ukončila činnost a.s. CE WOOD, a v bruntálském okrese (-118 osob). Těžba nerostných surovin Za rok 2005 se počet zaměstnanců v odvětví těžby nerostných surovin, které je koncentrované do okresů Karviná, Frýdek-Místek a Ostrava, snížil o 633 (-2,9 %). K tomuto poklesu přispěl především okres Ostrava (-658 osob) administrativním převodem a.s. VOKD, jejíž objem prací se stále více orientuje na pozemní a inženýrskou výstavbu, do resortu stavebnictví. K 1. červnu 2005 došlo také k zásadní změně v a.s. KARBON INVEST - bylo zrušeno pracoviště Ostrava s 93 zaměstnanci. Drtivá většina z nich, ale přešla ke složkám OKD, a.s., což zaměstnanost v tomto odvětví neovlivnilo. V listopadu 2005 byly završeny zásadní změny vnitřní struktury těžebních společností. Bylo sloučeno několik podniků a jako nástupnická organizace byla do obchodního rejstříku zapsána a.s. OKD se sídlem v Ostravě. Rovněž tato změna však neměla na zaměstnanost v tomto odvětví vliv. Zpracovatelský průmysl U monitorovaných organizací zpracovatelského průmyslu, ve kterém nachází ze sledovaných firem v MSK pracovní uplatnění nejvíce osob (38,0 %), přibylo meziročně 758 (+0,7 %) zaměstnanců. Na tomto nárůstu se nejvíce podílely firmy zabývající se výrobou elektrických a optických přístrojů a zařízení (+854 osob), produkcí chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken (+667 osob) a výrobci základních kovů, hutních a kovodělných výrobků (+655 osob). Největší pokles naopak nastal u firem zaměřených na výrobu dopravních prostředků a zařízení (-624 pracovníků), u podniků orientovaných na textilie, textilní a oděvní výrobky (-530 osob) a u producentů potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků (-430 osob). ♦

Výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení

Ke zvýšení zaměstnanosti v tomto odvětví za uplynulých dvanáct měsíců o 854 osob přispěl především okres Ostrava (+656 osob) příchodem zahraničního investora s.r.o. ASUS Czech do průmyslové zóny Hrabová, který ve sledovaném období vytvořil 670 nových pracovních míst, a okres Nový Jičín (+537 osob) nárůstem stavů např. u společností Siemens Elektromotory, Siemens Automobilové systémy, Primus CE. Na zvýšení zaměstnanosti v tomto okrese mělo vliv i zahájení výroby ozvučovací techniky v s.r.o. Bang&Olufsen v areálu Tatry Kopřivnice a zařazení s.r.o. AK Frenštát, zabývající se výrobou kabelové konfekce, konektorů a svorkovnic pro přívěsy a návěsy, do registru monitorovaných firem. ♦

Výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken

V průběhu roku 2005 se počet zaměstnanců u monitorovaných firem tohoto odvětví zvýšil o 667, nejvíce ve frýdecko-místecké okrese (+413 osob). Jednalo se však pouze o formální převod a.s. WALMARK z odvětví výroby potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků. K nárůstu zaměstnanosti v bruntálském okrese (+240 osob) přispělo uskutečnění další etapy plánovaného rozšíření výroby v s.r.o. OSRAM Bruntál.



♦

_

strana 10

Výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků

Na celkovém meziročním nárůstu zaměstnanosti v odvětví o 655 osob se podílel především novojičínský okres (+348 osob) navýšením počtu zaměstnanců v kopřivnické s.r.o. Tawesco z důvodu převodu karosárny z a.s. Tatra. Pozitivní vliv měly ale také přírůstky pracovníků u několika dalších firem tohoto odvětví, např. s.r.o. PROMETAL CZ, Jakubčovice nad Odrou, a.s Porgest Nový Jičín a rovněž zařazení společností STECOMTRA a UnionOcel do registru monitorovaných firem. Ve frýdecko-místeckém okrese ovlivnil zvýšení zaměstnanosti (+314 osob) příznivý ekonomický rozvoj u středních firem zaměřených na výrobu základních kovů, hutních a kovodělných výrobků a nejnižší úbytek zaměstnanosti od roku 1991 u dvou největších frýdecko-místeckých zaměstnavatelů odvětví, akciových společností Třinecké železárny a Válcovny plechu Frýdek-Místek (celkem za obě firmy pouze cca o 100 zaměstnanců). K navýšení zaměstnanosti v okrese Karviná (+269 osob) přispěly akciové společnosti ŽDB Bohumín a KOVONA SYSTÉM, která ve 2. pololetí 2004 zahájila novou výrobu v průmyslové zóně v českotěšínské oblasti. ♦

Výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků

V průběhu roku 2005 klesl celkově počet zaměstnanců u monitorovaných firem o 430. Na tomto úbytku se nejvíce podílel okres Frýdek-Místek (-213 osob), a to zejména z důvodu administrativního převodu a.s. Walmark do pododvětví zabývající se výrobou chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken – u firmy došlo ke změně hlavního předmětu činnosti z výroby nápojů na výrobu léčiv. Pokles v okrese Karviná (-187 osob) ovlivnila rovněž zejména a.s. Walmark Třinec, která ukončila v těšínském závodě výrobu a přemístila ji do jiných oblastí ČR a do zahraničí, a s.r.o. Těšínské jatky, které nedostatek dobytka a pokles odbytu řešily omezováním porážky. ♦

Výroba textilií, textilních a oděvních výrobků

Za uplynulý rok došlo v odvětví k celkovému poklesu o 530 zaměstnanců, a to nejvíce v okrese Bruntál (-228 osob), v němž úplně ukončily výrobu zpracovatel textilních vláken a.s. Moravolen Bruntál a výrobce lněných přízí s.r.o. VRSAN Vrbno pod Pradědem. Pokles počtu zaměstnanců v opavském okrese (-171) ovlivnilo zastavení výroby společností Pouba Textil a Restless. Větší úbytek pracovníků vykázaly v okrese Opava také firmy Lanex a s.r.o. Opavlen Opava, které vlivem silné konkurence s levnější pracovní silou a dovozem zboží z východu, zejména z Číny, ztratily odběratele. Vyčleněním strážní a úklidové služby z Výrobního družstva VKUS Frýdek-Místek do nově vzniklé dceřiné s.r.o. VKUS BUSTAN, která je zařazena do odvětví zahrnujícího činnosti domácností a exteritoriální organizace a instituce, došlo ke snížení zaměstnanosti také ve frýdecko-místeckém okrese (-110 pracovníků). ♦

Výroba dopravních prostředků a zařízení

Celkový meziroční pokles zaměstnanosti v odvětví o 624 osob ovlivnilo zejména snížení stavů v okrese Nový Jičín (-630 osob). Hlavním důvodem byl převod karosárny z a.s. Tatra do s.r.o. Tawesco, ale také úsporná opatření v a.s. Tatra. Další pokles zaměstnanosti způsobilo přeřazení firmy MEKO, spol. s r.o. do jiného odvětví, neboť se jedná o personální agenturu, která své zaměstnance pronajímá společnostem Autopal a Primus CE. Ke snížení počtu zaměstnanců v odvětví došlo i v okrese Karviná (-284), a to zejména u s.r.o. Visteon – Autopal snížením objemu výroby a u s.r.o. Shimano Czech Republic, u které docházelo s ohledem na vývoj poptávky a odbyt výrobků ke změně ve výrobě produktů.



_

strana 11

Výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepelné energie Snížení zaměstnanosti u výrobců a distributorů síťových energií a vody v roce 2005 o 716 osob (-9,3 %) se projevila zejména na ostravských pracovištích, kde ubylo 508 osob. Na tomto úbytku se převážně podílela transformace a.s. Severomoravská energetika do a.s. ČEZ. Stavebnictví V průběhu uplynulých dvanácti měsíců se celkový počet zaměstnanců v monitorovaných moravskoslezských stavebních firmách zvýšil o 1.053 (+9,2 %). Nejvýrazněji se projevil zejména v okrese Ostrava (+1.085 osob) především z důvodu administrativního přesunu akciových společností VOKD z odvětví těžby nerostných surovin a VAMOZ – servis z odvětví obchodu a oprav motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost. V obou případech se tedy nejedná o vznik nových pracovních míst. Za uplynulý rok personální stavy nejvíce vzrostly v akciových společnostech ŽS Brno – divize Pozemní stavitelství a ALPINE stavební společnost. Doprava, skladování a spoje V roce 2005 došlo u monitorovaných firem, které podnikají v oblasti dopravy a spojů, k celkovému poklesu o 1.044 (-4,2 %) osob. K největšímu úbytku došlo v okrese Ostrava (-404 osob), výrazný vliv na toto snížení měly svými racionalizačními opatřeními složky akciové společnosti Českých drah a a.s. Telecom. V okrese Karviná stavy klesly o 244 zaměstnanců, především u Uzlové železniční stanice Bohumín Depa kolejových vozidel, ale také u akciových společností ČSAD v Karviné a Havířově. A.s České dráhy přispěla ke snížení zaměstnanosti i v dalších okresech MSK, a to v bruntálském (-167 osob), frýdecko-místeckém (-113 osob), ale i novojičínském (-100 osob). 5. Vývoj zaměstnanosti u malých nemonitorovaných firem se stavem do 25 zaměstnanců V průběhu uplynulého roku se celkový počet zaměstnanců u malých nemonitorovaných podniků zvýšil o 2.407, tj. o 2,3 %. Na tomto nárůstu se podílely okresy Ostrava (+1.368 osob), Frýdek-Místek (+843 osob), Nový Jičín (+585 osob) a Opava (+225 osob). Naopak ve zbývajících dvou okresech se zaměstnanost u firem se stavem do 25 zaměstnanců snížila, nejvíce v karvinském (-582 osob). Situace v drobném podnikání v MSK se postupně zlepšuje a podíl počtu zaměstnaných osob u těchto malých nemonitorovaných firem na celkové zaměstnanosti MSK dosáhl v závěru uplynulého roku 26,1 %. Podle tohoto ukazatele se drobnému podnikání daří nejvíce v okrese Opava (31,3 %). Pod hranicí průměrného podílu v MSK se pohybují karvinský (21,8 %), novojičínský (24,8 %) a ostravský (25,2 %) okres. Rozvoj drobného podnikání ale nemá stále takové tempo, jaké MSK nezbytně potřebuje. Počet nových pracovních příležitostí u této kategorie zaměstnavatelů je stále nedostatečný - na malé podniky stále negativně působí především: - malá ekonomická síla v porovnání s velkými podniky, - obtížný přístup ke kapitálu omezující možnost financování rozvojových aktivit, - horší přístup k odbornému vzdělávání, nižší dostupnost potřebných informací a poradenských služeb, - ne vždy „čistá“ konkurence ze strany velkých podniků a dumpingové ceny dovážených produktů, - omezení v odbytu hotových výrobků na domácím trhu a zvýšené náklady při jeho vývozu, - konkurence obchodních řetězců vytvářených kapitálově silnými firmami, - slabá pozice v soutěži o veřejné zakázky, - platební nekázeň způsobující druhotnou platební neschopnost, - vysoké administrativní zatížení.



strana 12

_

K 31.12.2005 vykonávalo v MSK samostatnou výdělečnou činnost celkem 83.399 osob. Jejich počet se už druhým rokem po sobě postupně snižuje, za posledních dvanáct měsíců klesl o 3.402 (-3,9 %) osob. Od prosince 2004 ubylo OSVČ ve všech okresech kraje, nejvíce v ostravském (-985). K tomuto poklesu došlo vlivem legislativních změn týkajících se odvodů pojistného, platných od ledna 2004. Do té doby OSVČ, které nedosáhly stanovenou příjmovou hranici (bez rozlišení, zda se jednalo o hlavní nebo vedlejší pracovní činnost), nebyly povinny odvádět pojistné a tato doba se jim nezapočítávala pro důchodové účely. Od začátku roku 2004 mají OSVČ povinnost platit pojistné na důchodové pojištění pokud samostatným podnikáním vykonávají hlavní pracovní činnost. U vedlejší činnosti je účast na pojištění závislá na výši příjmů, tak jak tomu bylo do roku 2003. Z uvedených důvodů proto živnostníci v posledních dvou letech výdělečnou činnost ve větší míře ukončovali. Z celkového prosincového počtu osob vykonávajících samostatnou výdělečnou činnost se u 58.363 z nich jednalo o hlavní pracovní činnost. Graf III/2 - Vývoj počtu zaměstnanců drobného podnikání

2 07

5

10

6

66 3 10

2 10

10 4

86

8

72 6

5 18

3 46 2

10 5

10

10

1

10 4

34 4

27 6 10

3

59

5 97

10

57

6

23

7

120000

72 0

0

140000

76

23

5

90

100000

64

17 5

80000 60000 40000 20000

5 2. .1

31

31

.1

2.

20 0

20 0

4

3

31

.1

2.

20 0 2. .1

31

2.

20 0

2

1 20 0

0 .1 31

2. .1 31

31

.1

2.

19 9

20 0

9

8 19 9

7 .1 31

2. .1 31

2.

19 9

6 19 9

5 .1 31

2.

2.

19 9

4 .1 31

31

.1

2.

19 9

19 9 2. .1

31

31

.1

2.

19 9

3

2

0

6. Volná pracovní místa I když se situace na poptávkové straně moravskoslezského trhu práce postupně zlepšuje a v osmi měsících roku 2005 jsme zaznamenali meziměsíční nárůst počtu volných pracovních míst (dále VPM) – meziroční vzestup se projevil s výjimkou června ve všech měsících roku, jejich tvorbu se stále nedaří oživit v takovém rozsahu, jaký je pro náš kraj nezbytný. Nová pracovní místa stále vznikají jen sporadicky, v nedostačujícím množství i struktuře. MSK jich nutně potřebuje podstatně více, a to v řádu ne desítek či stovek, ale tisíců. V průběhu celého roku 2005 nahlásili zaměstnavatelé našeho kraje do databází ÚP MSK celkem 21.322 VPM, což je v meziročním srovnání o 3.013 (+16,5 %) více. Na celkovém počtu VPM nově zaregistrovaných ve všech okresech republiky v průběhu roku 2005 se zaměstnavatelé našeho kraje podíleli jen 8,9 %. Celkem měli zprostředkovatelé ÚP MSK během celého uplynulého roku k dispozici 23.996 pracovních příležitostí (meziročně o 3.284, tj. o 15,9 % více), které mohli nabídnout zájemcům a uchazečům o zaměstnání.



strana 13

_

Graf III/3 - Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst v Moravskoslezském kraji v roce 2005

96 528

94 430

94 584

96 310

96 951

96 603

96 039

100 000

97 169

100 517

104 706

106 584

120 000

107 451

140 000

80 000

60 000

3 306

3 242

3 696

4 021

květen

3 706

2 655

duben

3 271

2 916

březen

2 859

2 765

2 536

20 000

2 692

40 000

0 leden

únor

červen červenec

uchazeči

srpen

září

říjen

listopad prosinec

volná místa

Průměrný počet VPM, z nichž si mohli koncem každého měsíce uplynulého roku klienti úřadů práce našeho kraje vybrat (3.139), se v meziročním srovnání o 495 (+18,7 %) zvýšil, přičemž vývoj tohoto ukazatele byl v jednotlivých okresech MSK velmi rozdílný. K největšímu meziročnímu nárůstu průměrného měsíčního počtu VPM došlo v okresech Ostrava (+252), Frýdek-Místek (+147) a Nový Jičín (+109), pokles zaznamenal pouze okres Bruntál (-37). K 31.12.2005 evidovaly ÚP MSK celkem 3.306 VPM, což je o 632 (+23,6 %) více než před rokem a o 903 více než před dvěma lety. Meziroční nárůst volných pracovních příležitostí se projevil v okrese Frýdek-Místek (+382), Ostrava (+135), Opava (+128) a Karviná (+110), úbytek naopak nastal v novojičínském (-112) a bruntálském okrese (-11). V závěru roku 2005 se zaměstnavatelé našeho kraje na celorepublikové poptávce po pracovních silách podíleli jen 6,3 %, což je však v meziročním srovnání o 1,1 procentního bodu více. Přestože se počet disponibilních pracovních míst evidovaných ÚP MSK v roce 2005 zvýšil, stále trvá výrazný nesoulad mezi situací na poptávkové a nabídkové straně moravskoslezského trhu práce. Tato nerovnováha se projevuje v neustále vysokém počtu uchazečů o zaměstnání připadajících na jedno VPM, což je jeden z nejvýznamnějších ukazatelů charakterizujících stav na pracovním trhu. Tento poměr je v MSK oproti celorepublikovým hodnotám dlouhodobě několikanásobně horší. V České republice připadalo koncem roku 2005 na 1 VPM v průměru 9,8 uchazečů, v našem kraji to bylo 29,2 osob, tzn., že jsme dosáhli téměř trojnásobku celorepublikového průměru. V pomyslném žebříčku tohoto ukazatele všech okresů České republiky se koncem roku 2005 v první desítce umístily tři okresy MSK - nejvíce uchazečů se o 1 VPM ucházelo v karvinském (78,1 - absolutně nejhorší poměr v celé republice) a bruntálském okrese (51,6 - třetí nejhorší poměr v republice). Nejméně uchazečů na 1 VPM v MSK připadalo v okrese Nový Jičín (17,4 – dvacátý druhý nejhorší poměr v republice).



strana 14

_

Graf III/4 - Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání připadajících na jedno volné pracovní místo v ČR a v Moravskoslezském kraji v roce 2005 60,0 50,0 39,9

42,0 37,9

40,0

34,5

36,6 33,6 29,5 26,2

30,0

24,0

25,6

8,5

9,0

8,9

srpen

září

říjen

29,1

29,2

9,3

9,8

20,0 10,8

10,3

10,1

9,5

8,7

leden

únor

březen

duben

květen

10,0

8,6

8,8

0,0 ČR

červen červenec

listopad prosinec

Moravskoslezský kraj

Tabulka III/5 - Počet uchazečů o zaměstnání připadajících na jedno volné pracovní místo podle vzdělání stav k 31.12.2004 stav k 30.6.2005 stav k 31.12.2005 stupeň vzdělání ucha- volná uchaz./ ucha- volná uchaz./ ucha- volná uchaz./ zeči místa 1 VPM zeči místa 1 VPM zeči místa 1 VPM bez vzdělání 345 5 69,0 353 3 117,7 336 3 112,0 základní vzdělání 32 125 641 50,1 30 148 266 113,3 29 729 469 63,4 střední odborné 49 359 1 449 34,1 44 186 1 826 24,2 45 088 2 110 21,4 (SOU+OU+OŠ) střední odborné s maturitou 17 604 368 47,8 15 692 450 34,9 16 045 493 32,5 (SOU+SOŠ) střední všeobecné 3 160 4 790,0 3 051 15 203,4 2 810 4 702,5 vysokoškolské 2 893 207 14,0 2 609 299 8,7 2 520 227 11,1 celkem 105 486 2 674 39,4 96 039 2 859 33,6 96 528 3 306 29,2

6.1 Dlouhodobě evidovaná pracovní místa I přesto, že existuje trvalý nedostatek VPM, zůstávají v databázích úřadů práce našeho kraje některé pracovní příležitosti delší dobu. Na základě pokynu SSZ MPSV ČR jsou od posledního čtvrtletí 2002 za dlouhodobě evidovaná (dále DE) považována taková VPM, která se nedaří obsadit déle než 3 měsíce.



strana 15

_

1. Zákonodárci, vedoucí a řídící 31 9 pracovníci 2. Vědečtí a odborní duševní pracovníci 184 81 3. Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí 346 117 pracovníci (včetně příbuzných oborů) 4. Nižší administrativní pracovníci 65 16 5. Provozní pracovníci ve službách 215 42 a obchodě 6. Kvalifikovaní dělníci v zemědělství 41 2 a lesnictví (včetně příbuzných oborů) 7. Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, 1 318 787 zpracovatelé, opraváři 8. Obsluha strojů a zařízení 384 98 9. Pomocní a nekvalifikovaní 90 5 pracovníci celkem 2 674 1 157

počet

počet

%

podíl DE VPM na celkovém počtu VPM

DE VPM

VPM celkem


%

DE VPM

počet

VPM celkem


počet

DE VPM

třída KZAM

VPM celkem

Tabulka III/6 - Dlouhodobě evidovaná VPM podle tříd klasifikace zaměstnání (dále KZAM) k 31.12.2004 k 30.6.2005 k 31.12.2005

počet počet

%

29,0

55

15

27,3

53

11

20,8

44,0

258

67

26,0

214

90

42,1

33,8

408

92

22,5

476

154

32,4

24,6

66

19

28,8

81

27

33,3

19,5

260

42

16,2

252

47

18,7

4,9

12

5

41,7

9

6

66,7

59,7

1 277

475

37,2

1581

684

43,3

25,5

452

125

27,7

427

186

43,6

5,6

71

2

2,8

213

28

13,1

43,3

2 859

842

29,5

3 306 1 233

37,3

K 31.12.2005 evidovaly ÚP MSK celkem 1.233 DE VPM, tj. 37,3 % z celkového stavu VPM. Jejich počet se meziročně sice mírně zvýšil o 76, podílové zastoupení však kleslo o 6,0 procentních bodů. V meziročním srovnání přibylo nejvíce DE VPM ve frýdecko-místeckém (+229) a karvinském okrese (+57), nejvýraznější úbytek zaznamenaly úřady práce v Novém Jičíně (-171) a v Ostravě (-81). V členění podle tříd KZAM patřilo koncem roku 2005 nejvíce DE VPM do 7. třídy (684 míst - nejvíce v profesi horník a nástrojář), do 8. třídy (186 míst – převážně pro obsluhu obráběcích strojů a zámečníky) a do 3. třídy (154 míst - především pro obchodní zástupce a techniky). Největší meziroční nárůst DE VPM byl zaznamenán v 8. třídě, a to o 88, pokles DE VPM se projevil v 7. třídě, kde ubylo nejvíce DE VPM pro svářeče (-103).

počet

počet

bez vzdělání + základní vzdělání 646 345 střední odborné (SOU+OU+OŠ) 1449 606 střední odborné s maturitou 369 96 (SOU+SOŠ) střední všeobecné (gymnázia) 3 0 vysokoškolské 207 110 celkem 2674 1157


DE VPM

k 31.12.2005 VPM celkem


DE VPM

VPM celkem


DE VPM

stupeň vzdělání

VPM celkem

Tabulka III/7 - Kvalifikační struktura dlouhodobě evidovaných VPM k 31.12.2004 k 30.6.2005

%

počet počet

%

počet počet

%

53,4 41,8

269 114 1826 564

42,4 30,9

472 155 2110 847

32,8 40,1

26,0

450

80

17,8

496

25,8

0,0 53,1 43,3

15 1 299 83 2859 842

6,7 27,8 29,5

4 0 0,0 224 103 46,0 3306 1233 37,3


128


_

strana 16

Z kvalifikační struktury DE VPM vyplývá, že: - 155 (12,6 % z celkového počtu DE VPM) mohly obsadit osoby se základním vzděláním, popřípadě bez vzdělání - převážně svářeči, poštovní doručovatelé a strážní, - u 847 (68,7 % z celkového počtu DE VPM) bylo požadováno střední odborné vzdělání hlavně určena horníkům, zámečníkům a zedníkům, - 128 (10,4 % z celkového počtu DE VPM) bylo pro uchazeče se středním odborným vzděláním s maturitou - nejvíce pro obchodní zástupce a techniky, - 103 (8,3 % z celkového počtu DE VPM) patřilo vysokoškolákům - především lékařům, vysokoškolským pedagogům a technikům. Důvodem existence DE VPM je zpravidla nedostatek vhodných uchazečů splňujících kvalifikační předpoklady, popřípadě další podmínky stanovené zaměstnavatelem (požadovaný zdravotní stav, absolvování psychotestů, délka praxe). V mnoha případech jsou podmínky zaměstnavatelů pro obsazení daného místa pro uchazeče nevyhovující a neakceptovatelné (například nízký výdělek, směnnost u žen - matek, kumulace neúměrných požadavků neodpovídajících finančnímu ohodnocení apod.). Mnohá místa jsou vedena dlouhodobě i z důvodu časté fluktuace pracovních sil v dané profesi. Vyskytují se také případy, že zaměstnavatelé úřadům práce VPM nahlásí, přestože pracovníky aktuálně nepotřebují. Vyslaní uchazeči o zaměstnání jim slouží k „sycení“ vlastních registrů případných zájemců zaměstnání.

IV. NEZAMĚSTNANOST 1. Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti Rok 2005 navázal na rok 2004 a evidovaná nezaměstnanost v MSK se vyvíjela až nečekaně velmi příznivě – celkově nejpříznivěji od roku 1992. U řady jejích základních sledovaných ukazatelů jsme v meziměsíčním srovnání opakovaně zaznamenali jedny z nejlepších výsledků za celou dobu existence ÚP MSK. Za únor až červen 2005 se počet registrovaných uchazečů o zaměstnání celkově snížil o 11.412 (-10,6 %) a pětiměsíční úbytek jsme v MSK naposled zaznamenali na jaře roku 1995, i když tehdy nebyl zdaleka tak silný. V roce 2005 se druhý rok po sobě zastavily dlouhodobé negativní růstové trendy. Ve dvou třetinách roku se projevil meziměsíční pokles evidenčního stavu lidí hledajících zaměstnání (v roce 2004 to bylo v šesti měsících a v roce 2003 jen v pěti měsících), meziroční úbytek počtu nezaměstnaných nastal ve všech měsících roku. K 31.12.2005 evidovaly ÚP MSK celkem 96.528 osob, což je o 8.958 (-8,5 %) méně než před dvanácti měsíci. Ve srovnání s dosavadním rekordem z února 2004, kdy ÚP MSK registrovaly celkem 110.792 uchazečů o zaměstnání, jsme jich k 31.12.2005 měli v evidenci o 14.264 (-12,9 %) méně. Na loňském meziročním poklesu se podílely všechny okresy kraje, nejvíce ostravský (-2.991), a frýdecko-místecký (-2.099), nejmenší úbytek uchazečů o zaměstnání zaznamenal Úřad práce v Opavě (-118). Největší procentuální snížení evidenčního stavu nezaměstnaných osob vykázaly úřady práce v Bruntále (-14,2 %) a ve Frýdku-Místku (-12,5 %). I přes loňský velmi pozitivní vývoj patří většina okresů MSK v rámci republiky stále k oblastem nejvíce postiženým nezaměstnaností. Probíhající vzestup národního hospodářství příznivě ovlivňuje ekonomickou situaci podniků v našem kraji pořád v mnohem menším rozsahu než v jiných částech země. Bude trvat ještě několik let, než se situace na trhu práce v MSK stane „normální“. Jestliže se občané MSK podíleli v prosinci 2005 na celkovém stavu obyvatel České republiky 12,3 %, v nezaměstnanosti byli zastoupeni 18,9 %. Znamená to, že téměř každý pátý nezaměstnaný v České republice byl z MSK. V celkovém počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání se od počátku vzniku českých úřadů práce střídaly v rámci republiky na 1. a 2.



strana 17

_

místě ostravský a karvinský okres, od posledního čtvrtletí 1998 patřila nejvyšší příčka Ostravě, od května 2005 zaujímá nejvyšší pozici Karviná. Graf IV/1 - Vývoj míry nezaměstnanosti v ČR a v Moravskoslezském kraji v roce 2005 20,0 18,0 15,9

15,7

16,0

15,5

14,9

14,4

14,3

14,5

14,5

14,3

13,9

13,7

8,9

8,6

8,6

8,8

8,9

8,8

8,5

8,4

duben

květen

červen

červenec

srpen

září

říjen

listopad

14,2

14,0 12,0 9,8

9,6

%10,0

9,4

8,9

8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 leden

únor

březen

ČR

prosinec

MSK

Míra registrované nezaměstnanosti koncem prosince 2005 činila 14,2 %, což je o 1,5 procentního bodu méně než před dvanácti měsíci. Hodnota míry nezaměstnanosti v MSK neustále značně převyšuje celorepublikový průměr a v průběhu celého roku 2005 byla téměř stabilně cca o dvě třetiny vyšší. V pomyslném „žebříčku“ výše míry nezaměstnanosti 77 úřadů práce ČR se po celý uplynulý rok všechny okresy našeho kraje pohybovaly neustále v jeho první třetině a tři okresy (Bruntál, Karviná a Ostrava) dokonce v první desítce. Čtrnáctiprocentní a větší míru nezaměstnanosti zaznamenaly koncem roku 2005 okresy Karviná (18,6 % - 2.místo v republice), Bruntál (15,9 % - 5. místo v republice) a Ostrava (14,8 % - 9. místo v republice). Tabulka IV/1 - Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání v roce 2005 v porovnání s rokem 2004 stav k ukazatel (celkový počet) 12/2004 6/2005 evidovaní uchazeči o zaměstnání 105 486 96 039 z toho dosažitelní 99 732 91 190 uchazeči s nárokem na podporu 20 279 18 503 v nezaměstnanosti průměrná výše podpory v nezaměstnanosti v Kč 3 963 4 119 volná pracovní místa 2 674 2 859 uchazeči připadající na 1 volné pracovní místo 39,4 33,6 míra nezaměstnanosti v % 15,6 14,3

a volných pracovních míst 6/2005-12/2004 12/2005 absolutně % 96 528 -8 958 -8,5 91 177 -8 555 -8,6 18 982

-1 297

-6,4

4 194 3 306 29,2 14,2

+231 +632 -10,2

+5,8 +23,6 -25,9

Po každoročně očekávaném a pravidelně se opakujícím lednovém „skokovém“ zvýšení nezaměstnanosti (+1.965 osob), jehož intenzita však byla ve srovnání s předchozími lety podstatně slabší, se již v únoru začala situace zlepšovat a počet evidovaných uchazečů začal klesat. Příznivý vývoj pokračoval rovněž v následujících čtyřech měsících, kdy kromě



strana 18

_

pozitivního sezónního efektu se zvýšeným zájmem o nové zaměstnance především z obchodních organizací, stavebních firem a podniků z odvětví služeb postupně narůstala poptávka také v průmyslu. Nezaměstnanost se v tomto období vždy snížila, přičemž tempo jejího poklesu bylo nejvýraznější v dubnu a květnu (celkově o 7.537 osob) a úbytek uchazečů o zaměstnání nastal rovněž v červnu. S nástupem léta a ukončením školního roku se řady uchazečů o zaměstnání znovu rozšířily, nesrovnatelně ale méně než v předchozích letech. V září až listopadu stav evidovaných uchazečů o zaměstnání opět klesal. I když s příchodem zimního počasí nezaměstnanost opět vzrostla, byl tento nárůst nejmenší za posledních deset let. Téměř přesně (-472 osob, tj. o 0,5 %) se naplnila střední varianta naší prognózy, podle níž se stav lidí bez práce měl v MSK v závěru roku 2005 pohybovat okolo 97.000. Průměrně měsíčně evidovaly ÚP MSK v uplynulém roce celkem 98.989 uchazečů, což je v meziročním srovnání o 6.648 (–6,3 %) osob méně.

2. Tok nezaměstnanosti Trh práce MSK je téměř od počátku ekonomické transformace charakteristický obrovským tokem evidované nezaměstnanosti. V průběhu roku 2005 se zde do evidence úřadů práce přihlásilo celkem 86.553 uchazečů o zaměstnání – meziročně o 7.385 méně (průměrně měsíčně 7.213), což představovalo 13,6 % všech osob, které se nově zaevidovaly v celé ČR. Vyřazeno bylo 95.511 osob – meziročně o 935 více, z nichž 60.903 (63,8 %) nalezlo uplatnění na trhu práce. Z jednotlivých profesí převládali v roce 2005 mezi novými klienty ÚP MSK především pomocní a nekvalifikovaní dělníci (cca 6.700), prodavači (cca 3.700), číšníci a servírky (cca 1.800), zedníci a pomocní stavební dělníci (cca 1.800), zámečníci, nástrojáři a kovodělníci (cca 1.400, kuchaři (cca 1.200), řidiči (cca 900) a sekretářky (800). O zprostředkování zaměstnání rovněž požádalo 5.009 bývalých živnostníků (meziročně o 555 méně), kteří ukončili, respektive přerušili svoji samostatnou výdělečnou činnost. Tabulka IV/2 - Tok evidované nezaměstnanosti evidovaní nově období vyřazení celkem 1) evidovaní prosinec 2004 105 486 leden 2005 107 451 9 473 7 508 únor 106 584 5 928 6 795 březen 104 706 5 827 7 705 duben 100 517 6 453 10 642 květen 97 169 6 088 9 436 červen 96 039 6 921 8 051 červenec 96 603 7 357 6 793 srpen 96 951 7711 7 363 září 96 310 9580 10 221 říjen 94 584 6708 8 434 listopad 94 430 7053 7 207 prosinec 96 528 7454 5 356 celkem 86 553 95 511 1)

umístění celkem

vyřazení pro nespolupráci

ostatní

4 967 4 545 5 229 7 770 6 304 4 959 4 042 4 402 6 216 5 296 4 240 2 933 60 903

989 919 1 068 1 344 1 549 1 436 1 260 1 311 1 173 1 387 1 333 1 088 14 857

1 552 1 331 1 408 1 528 1 583 1 656 1 491 1 650 2 832 1 751 1 634 1 335 19 751

koncový stav měsíce

K výrazným pohybům v zaměstnanosti dochází každoročně v souvislosti se sezónním efektem na jaře a s příchodem zimy, a to především ve stavebnictví, lesnictví, zemědělství, obchodě a ve službách, což následně významně ovlivňuje úroveň evidované nezaměstnanosti.



_

strana 19

3. Struktura uchazečů o zaměstnání 3.1 Věková struktura uchazečů o zaměstnání Věková struktura uchazečů o zaměstnání se v průběhu sledovaného období kromě mladých lidí do 30 let věku a starších občanů nad 50 let věku příliš nezměnila, s výjimkou těchto dvou věkových kategorií se v podílovém zastoupení jednalo o desetiny procentních bodů. Tabulka IV/3 - Věková struktura evidovaných uchazečů o zaměstnání stav k 31.12.2004 stav k 30.6.2005 stav k 31.12.2005 věk absolutně % absolutně % absolutně % do 19 let 6 373 6,0 4 523 4,7 5 099 5,3 20-24 let 15 504 14,7 12 811 13,3 12 511 13,0 25-29 let 12 792 12,1 11 019 11,5 10 885 11,3 30-34 let 11 915 11,3 11 131 11,6 11 120 11,5 35-39 let 11 252 10,7 10 272 10,7 10 321 10,7 40-44 let 11 352 10,8 10 705 11,2 10 695 11,1 45-49 let 12 591 11,9 11 739 12,2 11 493 11,9 50-54 let 13 823 13,1 13 480 14,0 13 527 14,0 55-59 let 8 334 7,9 8 642 9,0 9 197 9,5 60-64 let 1 520 1,5 1 682 1,8 1 648 1,7 nad 65let 30 0,0 35 0,0 32 0,0 celkem 105 486 100,0 96 039 100,0 96 528 100,0 Již šest let postupně klesá podíl a s drobnými výkyvy i počet mladých lidí do 25 let věku. V meziročním porovnání jejich ubylo 4.267 (-19,5 %) a jejich podíl na celkové nezaměstnanosti klesl o 2,4 procentního bodu. Od roku 1999 se počet mladých lidí vedených v evidencích ÚP MSK snížil o 9.026, tj. o více než o třetinu a jejich podíl na celkové nezaměstnanosti klesl o 10,1 procentního bodu. Přestože evidovaných uchazečů o zaměstnání meziročně ubylo, stav starších lidí nad 50 let věku naopak o 697 (+2,9 %) stoupl a rovněž o 2,9 procentního bodu vzrostlo jejich podílové zastoupení. Počet uchazečů této věkové kategorie se za posledních šest let zvýšil o 11.273 (+85,9 %) a jejich podílové zastoupení vzrostlo o 11,4 procentního bodu, takže jejich podíl na celkové nezaměstnanosti v MSK překročil v prosinci 2005 dvacetipětiprocentní hranici. Průměrný věk uchazečů o zaměstnání se koncem roku 2005 se ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku zvýšil o 1,6 roku a činil 39,0 let, od roku 1999 průměrný věk vzrostl o 4,2 roku.

3.2 Kvalifikační struktura uchazečů o zaměstnání V průběhu roku 2005 došlo k meziročnímu absolutnímu poklesu počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání ve všech vzdělanostních skupinách. Nejvíce se snížil stav nezaměstnaných osob se středním odborným vzděláním bez maturity (-4.271, tj. o 8,7 %). Přesto je tato vzdělanostní kategorie dlouhodobě nejpočetnější a na nezaměstnanosti v MSK se stabilně podílí přibližně 45 %. Druhou nejpočetnější skupinu tvoří uchazeči se základním vzděláním. I když se jejich počet v průběhu roku 2005 snížil o 2.396, jejich podílové zastoupení na celkové ostravské nezaměstnanosti stouplo o 0,3 procentního bodu



strana 20

_

Tabulka IV/4 - Vzdělanostní struktura evidovaných uchazečů o zaměstnání stav k 31.12.2004 stav k 30.6.2005 stav k 31.12.2005 stupeň vzdělání absolutně % absolutně % absolutně % bez vzdělání 345 0,3 353 0,4 336 0,4 základní vzdělání 32 125 30,5 30 148 31,4 29 729 30,8 střední odborné (SOU+OU+OŠ) 49 359 46,8 44 186 46 45 088 46,7 střední odborné s maturitou 17 604 16,7 15 692 16,3 16 045 16,6 (SOU+SOŠ) střední všeobecné 3 160 3,0 3 051 3,2 2 810 2,9 vysokoškolské 2 893 2,7 2 609 2,7 2 520 2,6 celkem 105 486 100,0 96 039 100,0 96 528 100,0

3.3 Délka evidované nezaměstnanosti Výrazně negativním rysem a velice vážným problémem nezaměstnanosti v MSK je délka evidence. Průměrná doba evidence uchazečů, kteří byli z registrů ÚP MSK vyřazeni ve čtvrtém čtvrtletí 2005 (tzv. délka ukončené evidence) představovala 385 dní, zatímco ve stejném období předchozího roku to bylo 379 dní a koncem prosince 2003 „jen“ 331 dní. Průměrná doba setrvání všech uchazečů v evidencích ÚP MSK meziročně stoupla ze 716 na 790 dní, což je o 180 dní více než činil celostátní průměr. Tabulka IV/5 - Délka evidované nezaměstnanosti stav k 31.12.2004 délka evidence % absolutně do 3 měsíců 20 892 19,8 3 – 6 měsíců 15 424 14,6 6 – 9 měsíců 9 090 8,6 9 – 12 měsíců 7 532 7,2 12 – 24 měsíců 18 398 17,4 nad 24 měsíců 34 150 32,4 celkem 105 486 100,0

stav k 30.6.2005 absolutně % 16 308 17,0 11 762 12,2 9 523 9,9 8 054 8,4 16 886 17,6 33 506 34,9 96 039 100,0

stav k 31.12.2005 absolutně % 18 380 19,1 13 997 14,5 8 099 8,4 6 095 6,3 16 834 17,4 33 123 34,3 96 528 100,0

Déle než 6 měsíců bylo koncem prosince 2005 registrováno 64.151 uchazečů o zaměstnání, což je o 5.019 (-7,3 %) méně než v závěru roku 2004. Podíl této skupiny klientů na celkové nezaměstnanosti však meziročně stoupl o 0,8 procentního bodu a nyní činí 66,4 %. Počet uchazečů v kategorii tzv. dlouhodobě nezaměstnaných (nad 12 měsíců) sice od závěru roku 2004 klesl o 2.591, avšak jejich podíl na celkové nezaměstnanosti se zvýšil o 2,0 procentní body. Koncem prosince 2005 bylo v evidencích ÚP MSK celkem 49.957 těchto osob (51,8 % z celkového evidenčního stavu uchazečů o zaměstnání). Znamená to, že více než polovina všech nezaměstnaných v MSK je bez práce déle než jeden rok. Počet občanů evidovaných déle než 24 měsíců (tzv. „tvrdé jádro“) se meziročně snížil o 1.027, takže koncem prosince 2005 ÚP MSK evidovaly 33.123 těchto osob. Jejich podíl na celkové nezaměstnanosti ale od počátku roku 1999 neustále stoupá, v roce 2005 vzrostl o 1,9 procentního bodu a představuje v současné době již 34,3 %, což znamená, že více než třetina uchazečů o zaměstnání v MSK je bez práce déle než dva roky. Kategorii dlouhodobě evidovaných nezaměstnaných tvoří především: - uchazeči – osoby se zdravotním postižením (dále OZP), - osoby starší 50 let , - lidé bez vzdělání, popřípadě pouze s ukončenou základní školní docházkou,



_

strana 21

-

příslušníci národnostních menšin, osoby pečující o malé dítě či o dlouhodobě zdravotně postiženého člena rodiny, lidé společensky nepřizpůsobiví. Pokud dlouhodobě evidovaní uchazeči i přes své handicapy naleznou zaměstnání, je velmi pravděpodobné, že ne na dlouho - po určité době se opět vrací zpět do evidence úřadů práce. Opakovaná nezaměstnanost je vedle dlouhodobé evidence v současné době v MSK jedním z nejvážnějších problémů, což zřetelně dokazuje trvale nízké procento poprvé evidovaných uchazečů o zaměstnání. Dlouhodobá, ale i opakovaná nezaměstnanost se negativně promítá nejen do sociální oblasti, ale i do oblasti vnímání morálních hodnot, osobních postojů a zájmů této ohrožené skupiny lidí. Zpravidla bývá příčinou jejich asociálního chování a často také nárůstu kriminality.

4. Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání 4.1 Absolventi škol, učilišť a mladiství K osobám silně ohroženým nezaměstnaností patří v MSK kromě dalších skupin občanů také mladí lidé, kteří se po ukončení vzdělávacího procesu místo nástupu do praxe velice často stávají klienty úřadů práce. Jejich šance nalézt vhodné uplatnění jsou stále velmi malé, což se týká v podstatě všech vzdělanostních skupin. Za této velmi tíživé situace proto zejména vzdělanější mladých lidí, kteří v našem kraji nevidí pro sebe pracovní perspektivu, odcházejí hledat zaměstnání do jiných částí republiky nebo do ciziny. Pro účely statistiky považujeme za absolventy uchazeče o zaměstnání, kterým se po dobu dvou let po úspěšném ukončení studia (na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole) věnuje při zprostředkování zaměstnání zvýšená péče. Tabulka IV/6 - Vývoj počtu evidovaných absolventů škol, učilišť a mladistvých po splnění povinné školní docházky podle stupně vzdělání stav k 30.9.2004 stav k 30.4.2005 stav k 30.9.2005 stupeň vzdělání absolutně % absolutně % absolutně % bez vzdělání 88 0,9 59 0,8 49 0,6 základní vzdělání 822 8,1 960 12,8 729 9,0 střední odborné (SOU+OU+OŠ) 4 401 43,5 3 106 41,4 3 252 40,1 střední odborné s maturitou 3 550 35,1 2 627 35,1 3 197 39,4 (SOU+SOŠ) střední všeobecné 304 3,0 376 5,0 236 2,9 vysokoškolské 953 9,4 365 4,9 653 8,0 celkem 10 118 100,0 7 493 100,0 8 116 100,0 Poznámka: vývoj evidované nezaměstnanosti absolventů škol, učilišť a mladistvých má každoročně sezónní charakter - v rámci celé České republiky je jejich evidenční počet dlouhodobě obvykle nejmenší v dubnu a maximální v září. Proto se statistické rozbory této skupiny uchazečů o zaměstnání celostátně provádějí vždy k 30.4. a k 30.9. daného roku. V celém dosavadním transformačním období se v červnu evidenční stav nezaměstnaných absolventů škol, učilišť a mladistvých meziměsíčně vždy zvyšoval. V roce 2004 se jejich počet oproti květnu poprvé snížil. Loňský červnový pokles o 1.019 na 5.475 osob byl ještě výraznější. Loňský kulminační stav 8.656 nezaměstnaných mladých lidí jsme zaznamenali v lednu, průměrně měsíčně jsme jich v roce 2005 evidovali 7.243, což je o 2.039 (-22,0 %) méně než v předchozím roce. K 31.12.2005 bylo v evidencích ÚP MSK celkem 6.995 těchto mladých lidí, tj. o 1.909 (-21,4 %) méně než před dvanácti měsíci. V celkovém počtu nezaměstnaných



_

strana 22

absolventů zaujímá MSK v rámci celé ČR neustále nejvyšší pozici. Na celkové nezaměstnanosti v MSK se tito mladí lidé koncem roku 2005 podíleli 7,2 %, což je v meziročním srovnání o 1,2 procentních bodů méně. Důležitou úlohu při omezování nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na moravskoslezském trhu práce a v prevenci nezaměstnanosti plní Informační a poradenská střediska pro volbu a změnu povolání (dále IPS) jednotlivých úřadů práce. Tato střediska nabízejí individuální a skupinové poradenství žákům základních a středních škol při hledání studijního, učebního a profesního zaměření a informují žáky, rodiče i zájemce z řad dospělých o možnostech profesního vzdělávání na všech typech a skupinách škol, ale i o rekvalifikačních kurzech, zaměstnavatelích a celkové situaci na trhu práce. Zájem o služby zabezpečované IPS je neustále velice vysoký, což svědčí o tom, že jejich aktivity získaly mezi veřejností našeho kraje velice pozitivní odezvu.

4.2 Uchazeči o zaměstnání se zdravotním postižením Mezi nejhůře uplatnitelné skupiny na trhu práce se řadí především OZP. Evidenční stav těchto zdravotně handicapovaných občanů je v našem kraji z celé ČR dlouhodobě nejvyšší. Koncem prosince 2005 jsme registrovali celkem 13.890 těchto uchazečů, což je o 248 (-1,8 %) méně než v závěru předchozího roku. Jejich podíl na celkové nezaměstnanosti však stoupl o 1,0 procentní bod až na 14,4 %, což je nejvyšší hodnota od července 1998. Tabulka IV/7 - Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání - OZP stav k 12/2005-12/2004 ukazatel 31.12.2004 30.6.2005 31.12.2005 absolutně v % celkový počet evidovaných 14 138 13 803 13 890 -248 -1,8 uchazečů - OZP jejich podíl na celkovém stavu 13,4 14,4 14,4 evidovaných uchazečů v % Při ztrátě zaměstnání přecházejí tyto osoby většinou ihned do evidence úřadů práce a stávají se „klasickými” představiteli dlouhodobé nezaměstnanosti, která je velmi často zbavuje motivace i potřebného sebevědomí. Někteří zdravotně znevýhodnění uchazeči se proto mnohdy z vlastní vůle spokojují se svými částečnými invalidními důchody nebo sociálními dávkami. Možnosti pracovního uplatnění uchazečů o zaměstnání - OZP jsou v MSK trvale mizivé. Počet VPM nahlášených zaměstnavateli a vhodných pro tyto handicapované osoby je minimální. Průměrně měsíčně měly úřady práce našeho kraje v roce 2005 k dispozici jen 41 VPM vhodných pro uchazeče - OZP, což je v meziročním srovnání o 10 (+32,3 %) více. Na 1 VPM vhodné pro uchazeče o zaměstnání - OZP průměrně měsíčně připadalo 340,3 těchto osob. V průběhu roku 2005 se zaměstnavatelé našeho kraje na celorepublikové poptávce po pracovních silách - OZP podíleli pouze 1,5 – 5,8 %. Hlavními příčinami tohoto nepříznivého stavu jsou kromě zdravotních problémů uchazečů - OZP, často kumulovaných, také jejich vyšší věk a převážně nižší dosažené vzdělání. Svou roli sehrává také úroveň mezd, sociálních dávek a postoje zaměstnavatelů - OZP nemají takovou pracovní výkonnost a flexibilitu, jakou zaměstnavatelé v současné době požadují. Rovněž i samotní uchazeči - OZP mnohdy nemají motivaci, vzhledem k dlouhodobé evidenci ztrácejí pracovní návyky, projevuje se zde vyšší nemocnost a uchazeči - OZP se při hledání zaměstnání stávají pasivními.



_

strana 23

V. CIZINCI NA TRHU PRÁCE Přestože je evidenční stav nezaměstnaných osob v našem kraji ze všech krajů republiky dlouhodobě nejvyšší, existují na moravskoslezském trhu práce stále ještě některé profese, v nichž nemůžeme zaměstnavatelům nabídnout vhodné uchazeče o zaměstnání. Tento problém řeší firmy mimo jiné zaměstnáváním cizích státních příslušníků. Dnem vstupu České republiky do Evropské unie (dále EU) došlo ke změně regulačních systémů u občanů EU, Evropského hospodářského prostoru (dále občané EHP) a Švýcarska, kteří mají od 1. května 2004 volný přístup na český trh práce. Zaměstnavatelé, kteří tyto občany zaměstnávají, mají podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů (dále ZoZ) platného od 1.10.2004 povinnost písemně informovat o této skutečnosti místně příslušné úřady práce prostřednictvím informačních karet. Koncem prosince 2005 evidovaly ÚP MSK celkem 9.419 občanů EU/EHP a Švýcarska, z toho 5.804 (61,6 %) občanů Slovenské republiky. Celkově došlo k meziročnímu mírnému zvýšení o 4 občany EU/EHP a Švýcarska, Slováků naopak 405 ubylo. Nejčastěji byli tito lidé obsazování na pracovní místa v profesích horník, nástrojář, kovodělník, zámečník, zedník, stavební dělník, svářeč, řezač plamenem a páječ, tesař a truhlář. Dále se jednalo také o lékaře, techniky, ale i o pomocné a nekvalifikované montážní a manipulační dělníky. K 31.12.2005 bylo na území MSK rovněž legálně zaměstnáno celkem 814 cizích státních příslušníků (nejvíce Ukrajinců). Celkově se počet cizinců meziročně zvýšil o 438, nejvíce přibylo občanů Ukrajiny (+416 osob). V profesní struktuře převažovali zedníci, svářeči, řezači plamenem a páječi, montéři ocelových konstrukcí, nástrojáři, kovodělníci, zámečníci, lektoři cizích jazyků, tesaři, truhláři, ale také ředitelé a prezidenti velkých organizací. Jako převažující důvody, kdy ÚP MSK povolují zaměstnávání cizinců, lze uvést především nesplnění kvalifikačních požadavků našich českých uchazečů o zaměstnání, požadované specifické odborné a jazykové znalosti, praxi apod. Situaci cizinců na moravskoslezském trhu práce vyhodnocujeme nově od 31.12.2004 založením nové časové řady, neboť vstoupil v platnost nový ZoZ, který teprve od 1.10.2004 ukládá zaměstnavatelům povinnost vést evidenci zaměstnaných cizinců (včetně občanů EU/EHP a Švýcarska či cizinců, u nichž se nevyžaduje povolení k zaměstnání) a informovat o této skutečnosti příslušný úřad práce. Tabulka V/1 - Zaměstnávání cizinců, evidence občanů EU/EHP a Švýcarska stav k 12/2005-12/2004 ukazatel (celkový počet) 31.12.2004 30.6.2005 31.12.2005 absolutně v % platná povolení k zaměstnání pro 376 589 814 +438 +116,5 cizince evidovaní zaměstnaní občané ze 9 415 8 993 9 419 +4 +0,1 zemí EU/EHP a Švýcarska evidovaní cizinci dle § 98 písm. a) 45 85 115 +70 +155,6 až e), j), k) zákona o zaměstnanosti Tabulka V/2 - Počet platných povolení k zaměstnání vydaných cizincům (mimo země EU/EHP a Švýcarska) v členění podle státní příslušnosti 12/2005stav k stát 12/2004 31.12.2004 30.6.2005 31.12.2005 Ukrajina 135 353 551 +416 Bulharsko 67 82 72 +5 Tchaj-wan 5 4 30 +25 USA 38 29 29 -9



_

Pokračování tabulky V/2 Indie Moldávie Bělorusko Japonsko Rusko Čína Jugoslávie Makedonie ostatní celkem

27 12 9 5 17 8 7 3 43 376

strana 24

21 17 8 7 12 8 9 4 35 589

20 18 12 12 11 8 7 5 39 814

-7 +6 +3 +7 -6 0 0 +2 -4 +438

Tabulka V/3 - Počet zaměstnaných evidovaných občanů EU/EHP a Švýcarska v členění podle státní příslušnosti stav k 12/2005stát 12/2004 31.12.2004 30.6.2005 31.12.2005 Slovenská republika 6 209 5 836 5 804 -405 Polsko 3 052 3 005 3 441 +389 Německo 40 50 55 +15 Francie 18 19 19 +1 Rakousko 18 17 18 0 Itálie 11 9 13 +2 Maďarsko 10 10 12 +2 Velká Británie 18 14 12 -6 Nizozemsko 6 7 10 +4 Litva 4 6 7 +3 ostatní 29 20 28 -1 celkem 9 415 8 993 9 419 +4 VI. KONTROLNÍ ČINNOST Mezi významné úkoly úřadů práce ČR patří systematická a plánovitá vnější kontrolní činnost u zaměstnavatelů, která je jim uložena zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění. V roce 2005 došlo v kompetencích úřadů práce v této oblasti k významným změnám. Do 30.6.2005 úřady práce kontrolovaly dodržování všech pracovněprávních předpisů, včetně kolektivních smluv a vnitřních předpisů zaměstnavatelů v částech, ve kterých mohou být individuální nároky zaměstnanců vyplývající z pracovněprávních předpisů upraveny ve vztahu k těmto předpisům výhodněji pro zaměstnance. Po přijetí zákona o inspekci práce se pracovněprávními předpisy pro účely kontrolní činnosti úřadů práce od 1.7.2005 rozumějí pouze právní předpisy o zaměstnanosti a o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. V roce 2005 provedly kontrolní útvary ÚP MSK u zaměstnavatelů celkem 1 154 kontrol (v meziročním srovnání o 258, tj. o 28,8 % více). Tabulka VI/1 - Počet kontrol a výše uložených pokut ukazatel 2004 počet vnějších kontrol 896 počet uložených pokut *) 218 výše pokut v tis. Kč celkem *) 2 835

2005 1 154 185 2 617

index 2005/2004 v % 128,8 84,9 92,3

*) včetně pořádkových pokut



_

strana 25

Z výsledků kontrol provedených v první polovině loňského roku vyplývá, že zaměstnavatelé nejčastěji neplnili povinnost uzavřít pracovní smlouvy písemně a neinformovali své zaměstnance o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru. V mnoha případech nebyla u zaměstnanců řádně vedena evidence pracovní doby, práce přesčas, pracovní pohotovosti a noční práce. Ze strany zaměstnavatelů byla porušována ustanovení o splatnosti mzdy, příplatcích za práci přesčas, práci v noci a ve svátky a dále ustanovení zákona o cestovních náhradách. Mnozí zaměstnavatelé nezajišťovali rovné zacházení se všemi zaměstnanci pokud jde o pracovní podmínky a odměňování za práci, v řadě případů opomíjeli svou povinnost zařazovat zaměstnance podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce do příslušného tarifního stupně. Závažných pochybení se zaměstnavatelé dopouštěli také při skončení pracovních poměrů tím, že nerozlišovali výpovědní důvody a nedodržovali výpovědní doby, nevydávali zaměstnancům potvrzení o zaměstnání, případně v něm neuváděli skutečnosti stanovené právními předpisy. Ve druhém pololetí 2005 se úřady práce MSK v důsledku změny legislativy začaly plně věnovat kontrolní činnosti podle ZoZ. Kontroly byly více zaměřeny na odhalování nelegálního zaměstnávání cizinců a uchazečů o zaměstnání, ale i plnění informační povinnosti zaměstnavatelů při zaměstnávání občanů EU. Pracovníci kontrolních oddělení zjišťovali i to, zda zaměstnavatelé zaměstnávají povinný podíl osob se zdravotním postižením. Prováděli rovněž následné veřejnosprávní finanční kontroly hospodaření s veřejnými prostředky. V průběhu roku 2005 uložily úřady práce našeho kraje zaměstnavatelům celkem 185 pokut (meziročně o 33, tj. o 15,1 % méně) v úhrnné výši 2.617 tis. Kč (tj. meziročně o 218 tis. Kč méně), a to za závažná a četná porušení pracovněprávních předpisů a za nevytvoření základních podmínek k provedení kontroly. Na časté porušování pracovněprávních předpisů nepochybně negativně působí přetrvávající složitý stav na moravskoslezském trhu práce, vyznačující se výrazným přetlakem na jeho nabídkové straně, tj. dostatkem „volných“ pracovních sil, což řada firem zneužívá a vědomě neplní povinnosti vůči svým zaměstnancům.

VII. PLATEBNÍ NESCHOPNOST ZAMĚSTNAVATELŮ Jedním z velice vážných problémů, s nímž se v posledních letech potýká řada zaměstnanců, je nevyplácení mzdových nároků některými firmami nebo vyplácení pouze jejich části. Zaměstnavatelé tak porušují jedno z nejvýznamnějších práv občana, které zaručuje Listina základních práv a svobod, zákoník práce a zákon o mzdě - obdržet za vykonanou práci mzdu. Až do června 2000 neměli postižení zaměstnanci jinou možnost, než vymáhat nedoplatky soudní cestou. K rychlejšímu a efektivnějšímu řešení jejich tíživé životní situace byl proto přijat zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, který nabyl účinnosti 1. července 2000 a vžil se pod pracovním názvem „zákon o insolvenci“. Jeho prováděním byly pověřeny úřady práce. Na mzdové nároky zaměstnanců při platební neschopnosti jejich zaměstnavatelů včetně srážek a odvodů podle zvláštních právních předpisů vynaložily úřady práce našeho kraje v roce 2005 finanční prostředky v celkové výši 6.713 tis. Kč, což je v meziročním srovnání o 6.153 tis. Kč (-47,8 %) méně. Současně výrazně poklesl i počet podaných (-40,4 %) a vyřízených (-55,9 %) žádostí. Činnost a dosažené výsledky ÚP MSK při naplňování tohoto zákona dokumentuje následující tabulka.



strana 26

_

Tabulka VII/1 - Výsledky realizace „zákona o insolvenci“ ukazatel 2004 počet podaných žádostí 636 počet firem, kterých se týkaly podané žádosti 86 počet vyřízených žádostí *) 709 celková částka v tis. Kč vyplacená ÚP MSK 12 866

2005 379 89 313 6 713

index 2005/2004 v % 59,6 103,5 44,1 52,2

*) včetně žádostí podaných i v předcházejícím období

Jako významná a dlouhodobě prospěšná je postiženými zaměstnanci velmi kladně hodnocena konzultační činnost ÚP MSK zaměřená na rady a informace k uplatnění zákona o insolvenci. VIII. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Při zabezpečování státní politiky zaměstnanosti zaujímají v činnosti ÚP MSK velmi významné a nezastupitelné místo nástroje aktivní politiky zaměstnanosti (dále APZ). Jejich hlavním smyslem je účelně působit specifickými programy na trh práce s cílem finančně podporovat stabilní pracovní místa pro uchazeče o zaměstnání, kterým se při zprostředkování zaměstnání věnuje zvýšená péče, včetně zajišťování změn profesního zaměření nezaměstnaných, ale i zaměstnanců firem v souladu se současnými i očekávanými požadavky a potřebami zaměstnavatelů. Při nedostatku volných pracovních míst u zaměstnavatelů plní právě důsledné uplatňování všech dostupných nástrojů APZ velmi významnou úlohu. Mezi nástroje APZ především patří: - zřizování společensky účelných pracovních míst (dále SÚPM) uchazeči o zaměstnání a vytváření chráněných pracovních míst (dále CHPM) osobami se zdravotním postižením pro výkon samostatné výdělečné činnosti (dále SVČ), - poskytování finančních příspěvků zaměstnavatelům při zřizování a vyhrazování SÚPM pro rizikové skupiny uchazečů o zaměstnání, - poskytování finančních příspěvků zaměstnavatelům na úhradu mzdových nákladů, tj. včetně sociálního a zdravotního pojištění při vytváření pracovních příležitostí v rámci veřejně prospěšných prací (dále VPP), - poskytování finančního příspěvku zaměstnavatelům při vytváření CHPM nebo chráněných pracovních dílen (dále CHPD) pro osoby se zdravotním postižením a na částečnou úhradu jejich provozních nákladů, - poskytování překlenovacího příspěvku, příspěvku na dopravu zaměstnanců, na zapracování a příspěvku při přechodu na nový podnikatelský program, - zabezpečování a úhrada vhodných rekvalifikací a poradenství za účelem zjišťování osobnostních a kvalifikačních předpokladů fyzických osob pro volbu povolání, pro zprostředkování vhodného zaměstnání, pro volbu přípravy k práci osob se zdravotním postižením a při výběru vhodných nástrojů APZ, a to vše v závislosti na vývoji trhu práce, - realizace projektů ESF – Operační program Rozvoj lidských zdrojů (dále OP RLZ). 1. Vynaložené finanční prostředky na aktivní politiku zaměstnanosti V roce 2005 vynaložily úřady práce našeho kraje na APZ celkem 786.234 tis. Kč, tj. meziročně o 227.017 tis. Kč (+40,6 %) více. Do celkových výdajů na APZ bylo v tomto roce rovněž zahrnuto i 188,1 mil. Kč, z toho 124,3 mil. Kč k zabezpečení projektů OP RLZ, které pro nepoužití musely být koncem roku 2005 převedeny do rezervních fondů ÚP MSK. Na podporu v nezaměstnanosti, tj. na pasivní politiku zaměstnanosti (dále PPZ), jsme vyplatili celkem 990.535 tis. Kč, což je meziročně o 1.070 tis. Kč více. Celkové náklady státu na



strana 27

_

politiku zaměstnanosti (dále PZ) v MSK v loňském roce činily 1 776.769 tis. Kč, tj. 114,7 % čerpání roku 2004. Vzestup podílu APZ na celkových nákladech na PZ, a to o 8,2 procentního bodu, ovlivnil výraznější nárůst výdajů na APZ oproti výdajům na PPZ. Tabulka VIII/1 - Výdaje na státní politiku zaměstnanosti ukazatel (tis. Kč) výdaje na státní politiku zaměstnanosti celkem (PZ) *) z toho - na aktivní politiku zaměstnanosti (APZ) *) - na pasivní politiku zaměstnanosti (PPZ) podíl APZ na PZ v % *)

2005 - 2004 absolutně % 1 548 682 1 776 769 +228 087 +14,7 559 217 786 234 +227 017 +40,6 989 465 990 535 +1 070 +0,1 36,1 44,3 2004

2005

včetně převodů do fondu organizační složky státu

Na celkovém meziročním zvýšení výdajů APZ se nejvýrazněji podílely vyšší výdaje vynaložené na úhradu závazků a na zřízení a vyhrazení SÚPM zaměstnavateli (+54,2 mil. Kč), dále pak finanční prostředky účelově určené na ostatní programy podpory zaměstnanosti (46,9 mil. Kč) a výdaje na vytváření CHPM a CHPD pro OZP a částečnou úhradu jejich provozních nákladů (+17,5 mil. Kč). Naopak pokles byl především zaznamenán u finančních prostředků vynaložených na úhradu mzdových nákladů spojených se zabezpečením odborné praxe absolventů škol (-54,9 mil. Kč) – uplatňování tohoto nástroje bylo ukončeno k 30.9.2004, snížily se i výdaje na úhradu rekvalifikací (-12,8 mil. Kč) a zřízení SÚPM uchazeči o zaměstnání pro výkon SVČ (-8,0 mil. Kč). Tabulka VIII/2 - Struktura výdajů na APZ podle jednotlivých nástrojů včetně závazků z minulého období (v tis. Kč) 2005 - 2004 nástroj APZ 2004 2005 % absolutně SÚPM - SVČ zřízená uchazeči o zaměstnání 38 243 30 288 -7 955 -20,8 SÚPM zřízená a vyhrazená zaměstnav. 169 311 223 468 +54 157 +32,0 1) odborná praxe absolventů škol 87 588 32 673 -54 915 -62,7 veřejně prospěšné práce 113 074 114 546 +1 472 +1,3 rekvalifikace 94 121 81 282 -12 839 -13,6 pracovní rehabilitace 0 16 +16 CHPM-SVČ osob se ZP 2 304 1 573 -731 -31,7 CHPD a CHPM vytvořená zaměstnavateli 9 462 14 038 +4 576 +48,4 příspěvek na provoz CHPD, CHPM 22 032 39 518 +17 486 +79,4 a CHPM-SVČ ostatní programy podpory zaměstnanosti 2) 0 46 885 +46 885 cizí platby k účtu APZ 23 082 201 947 +176 621 +697,4 231 280 +49 z toho: - inf.mater.a činnosti, semin.,trhy, konferen. +21,2 - konzultační a poradenské a bilančně diagnostické služby - překlenovací příspěvek - příspěvek na dopravu zaměstnanců - příspěvek na zapracování - převody do fondů OSS (RF)

celkem APZ

418

9 916

386 0 0 24 291

2 850 424 399 188 078

561 461

786 234

1)

224 773

40,0

uplatňování tohoto nástroje ukončeno k 30.9.2004 v souvislosti s účinností nového ZoZ č. 435/2004 Sb. 2) cílený program k řešení zaměstnanosti podle § 120 ZoZ a Program pro podporu tvorby nových pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností - usnesení vlády ČR č. 566/2004



_

strana 28

2. Pracovní místa a poskytnuté příspěvky s finanční pomocí úřadů práce V roce 2005 vytvořili zaměstnavatelé a bývalí uchazeči o zaměstnání s finanční pomocí ÚP MSK celkem 6.606 pracovních míst, což je meziročně o 1.198 (-15,4 %) méně. Tabulka VIII/3 - Pracovní místa a poskytnuté příspěvky v rámci jednotlivých nástrojů APZ 2005 - 2004 nástroj APZ 2004 2005 absolutně v% pracovní místa podle nástrojů APZ SÚPM - SVČ zřízená uchazeči o zaměstnání 609 503 -106 -17,4 SÚPM zřízená a vyhrazená zaměstnav. 3 549 3 842 +293 +8,3 1) odborná praxe absolventů škol 1 452 -1 452 -100,0 veřejně prospěšné práce 2 064 1 838 -226 -10,9 CHPM – SVČ osob se ZP 28 19 -9 -32,1 CHPD a CHPM vytvořená zaměstnav. 102 133 +31 +30,4 ostat. programy podp. zaměstnanosti 2) 0 271 +271 pracovní místa APZ celkem 7 804 6 606 -1 198 -15,4 příspěvky poskytnuté osobám/na zaměstnance překlenovací příspěvek 3) 64 443 příspěvek na dopravu zaměstnanců 3) 102 0 3) příspěvek na zapracování 8 103 příspěvek na provoz CHPD, CHPM a CHPM969 SVČ 4) (průměrný roční přepočtený počet) příspěvky celkem 174 1 515 1)

uplatňování tohoto nástroje ukončeno k 30.9.2004 cílený program k řešení zaměstnanosti podle § 120 ZoZ a Program pro podporu tvorby nových pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností - usnesení vlády ČR č. 566/2004 3) nové nástroje APZ, které vstoupily v platnost od 1.10.2004 v souvislosti s účinností nového ZoZ č. 435/2004 Sb. 4) nebylo v roce 2004 sledováno 2)

Na celkovém počtu pracovních míst vytvořených prostřednictvím APZ se pracovní příležitosti zřízené a vyhrazené zaměstnavateli prostřednictvím nástroje SÚPM podílely 58,2 %. Profesní struktura těchto pracovních míst byla velmi různorodá. V obchodě a ve službách byl největší zájem o prodavače, odborné a ostatní administrativní pracovníky, účetní, kuchaře, číšníky a automechaniky; ve výrobě a řemeslech pak o pomocné a nekvalifikované pracovníky, montážní dělníky a zámečníky. Dále se rovněž dobře umísťovali skladníci, truhláři, pečovatelé a ošetřovatelé. Celkový počet 522 míst zřízených uchazeči o zaměstnání k zahájení SVČ (vč. CHPM osob se ZP) klesl v meziročním srovnání o 115. Z hlediska činností zahajovali bývalí uchazeči své podnikání především v oblasti obchodu (specializovaný maloobchod) a služeb (holičství, kadeřnictví, kosmetické služby, pedikúra a manikúra); časté byly i činnosti jako jsou např. truhlářství, dokončovací stavební práce a poradenství v oblasti účetnictví. Důležitou úlohu při zapojování uchazečů s nízkou kvalifikací a často i společensky nepřizpůsobivých osob do pracovního procesu plní pracovní příležitosti vytvořené v rámci VPP. Tento nástroj byl efektivně uplatňován nejen na úklidové a pomocné práce, ale i na pečovatelské a ošetřovatelské činnosti v charitativní a sociální oblasti. V průběhu loňského roku vzniklo v MSK s naší finanční podporou celkem 1.838 těchto krátkodobých pracovních příležitostí (oproti roku 2004 jich bylo o 226 méně), což představuje 27,8 % z celkového počtu pracovních míst vytvořených prostřednictvím APZ. V roce 2005 bylo zaměstnavateli s finančním příspěvkem ÚP MSK vytvořeno 133 nových pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením v CHPD a CHPM. Přestože zaměstnavatelé (s více než 25 zaměstnanci) při plnění své povinnosti zaměstnávat 4% podíl OZP Analýza stavu a vývoje trhu práce v Moravskoslezském kraji - březen 2006


_

strana 29

dávají před odvodem do státního rozpočtu stále více přednost jejich přímému zaměstnávání nebo odebírání výrobků od firem, v nichž pracují především zdravotně handicapovaní lidé, a i když finanční příspěvek úřadu práce na zřízení jednoho chráněného pracovního místa se rok od roku zvyšuje (je násobkem průměrné mzdy v národním hospodářství), dlouhodobě schází především vhodné projekty se specifickými výrobními programy pro zaměstnávání většího počtu různě handicapovaných občanů. Navíc při zřízení takového pracovního místa vzniká povinnost zachovat jej minimálně po dobu dvou let. V souvislosti s uplatňováním nového zákona o zaměstnanosti se dále realizovaly tyto programy: - překlenovací příspěvek pro 443 začínajících podnikatelů – bývalí uchazeči o zaměstnání, kteří obdrželi příspěvek na zahájení SVČ, - příspěvek na zapracování 103 uchazečů o zaměstnání, - ostatní programy podpory zaměstnanosti - 181 míst vzniklo v rámci cílených programů k řešení zaměstnanosti podle § 120 ZoZ a 90 míst podle Programu pro podporu tvorby nových pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností podle usnesení vlády ČR č. 566/2004. 3. Rekvalifikace a poradenské programy Úřady práce našeho kraje věnují značnou pozornost rekvalifikační činnosti. Výrazným přínosem rekvalifikací je následná vyšší přizpůsobivost účastníků kurzů průběžně se měnícím podmínkám na trhu práce. S každou další kvalifikací, znalostí či dovedností se uchazečům do budoucna otevírá více možností pracovního uplatnění. Rekvalifikační kurzy nezaměstnané rovněž aktivizují, probouzejí u nich zájem o práci a obnovují pracovní návyky. U mladistvých a absolventů škol pomáhají tyto pracovní návyky vytvářet. Tabulka VIII/4 - Rekvalifikace uchazečů (zájemců) o zaměstnání a zaměstnanců a externí poradenská činnost 2005 - 2004 2004 2005 ukazatel (celkový počet) absolutně % rekvalifikace uchazečů (zájemců) o zaměstnání zahájené rekvalifikační kurzy 2 818 1 779 -1 039 -36,9 osoby zařazené do rekvalifikací 11 218 8 866 -2 352 -21,0 z toho zájemci o zaměstnání 90 1) osoby, které ukončili rekvalifikaci 11 134 8 576 -2 558 -23,0 z toho úspěšně 10 070 7 768 -2 302 -22,9 osoby umístěné po rekvalifikaci2) 5 999 4 961 -1 038 -17,3 rekvalifikace zaměstnanců s finančním příspěvkem ÚP zaměstnavatelé, jejichž zaměstnanci byli 87 107 +20 +23,0 rekvalifikováni zaměstnanci zařazení do rekvalifikací 781 759 -22 -2,8 externí poradenská činnost osoby zařazené do externí poradenské 2 647 činnosti3) 1) 2) 3)

včetně osob zařazených do rekvalifikací v předchozím roce do 12 měsíců po ukončení rekvalifikace externí poradenská činnost začala být prakticky realizována od 1.1.2005

V průběhu loňského roku zařadily ÚP MSK do rekvalifikací celkem 8.866 uchazečů a zájemců o zaměstnání, což je meziročně o 2.352 (-21,0 %) méně. Hlavní příčinou tohoto poklesu byla změna legislativy, kdy podle nového ZoZ již není možno v rámci rekvalifikací realizovat Analýza stavu a vývoje trhu práce v Moravskoslezském kraji - březen 2006


_

strana 30

rekvalifikace-stáže, motivační kurzy a kurzy zaměřené na obnovu kvalifikačních průkazů. Motivační kurzy byly nadále realizovány v rámci externích poradenských programů. Největší počet účastníků rekvalifikací byl umístěn do kurzů obsluhy PC včetně programování a správy počítačových sítí (2.888) a do různých druhů svářečských kurzů (1.147). Velmi vyhledávané byly i kurzy zaměřené na přípravu k zahájení podnikání (619 osob) a rozšíření různých typů řidičských oprávnění k řízení automobilů a motorových vozíků (516), dále kurzy ošetřovatelek a sanitářek (417 účastníků), účetnictví (325), administrativy (227) a k získání odborné způsobilosti v elektrotechnice podle vyhlášky č. 50/1978 Sb. (199). Značný zájem byl rovněž o výuku v záučních kurzech řemeslných prací (tesařské, klempířské, zámečnické, instalatérské, zednické, obkladačské, malířské, truhlářské, čalounické, pekařské a cukrářské práce). Mezi úspěšné lze zařadit také různé formy praktické přípravy, tzv. „nespecifické rekvalifikace“, pro fyzické osoby do 25 let věku a absolventy VŠ po dobu 2 let po úspěšném ukončení studia, nejdéle však do 30 let věku. Nezastupitelný význam pro dlouhodobě nezaměstnané, nekvalifikované mladistvé a uchazeče s kumulací více handicapů mají motivační kurzy. Na základě individuálního poradenského přístupu s aktivizačním a sociálně psychologickým zaměřením jsou posuzovány pracovní předpoklady každého uchazeče s cílem nalezení jeho nejvhodnějšího uplatnění na trhu práce. ÚP MSK zařadily v průběhu roku 2005 v rámci externí poradenské činnosti do motivačních kurzů 2.647 registrovaných osob. Mimo rekvalifikace uchazečů a zájemců o zaměstnání se všechny ÚP MSK finančně podílely i na rekvalifikacích zaměstnanců. Tato forma je velmi efektivní, působí jako prevence nezaměstnanosti a zvyšuje pracovní flexibilitu zaměstnanců. Rekvalifikace svých zaměstnanců s finanční pomocí úřadů práce našeho kraje realizovalo ve sledovaném roce celkem 107 firem (meziroční nárůst o 20 podniků) a týkaly se 759 jejich pracovníků. Zaměstnavatelé projevily největší zájem o rekvalifikace zaměřené na dělnické profese, zejména na profesi horník, svářeč a šička.

4. Realizace APZ v roce 2005 – Oznámení č. 8/2005 Tabulka VIII/5 - Zaměření na skupiny nezaměstnaných podle nástrojů APZ v roce 2005 uchazeči zařazení podle cílových skupin *) uchazeči zařazení dlouhodobě nezaměstnaní do nástrojů APZ do 25 let věku nad 50 let věku (nad 6 měs.) 5 792 2 839 11 283 18 295 31,7 15,5 61,7 100 % *)

uchazeči mohou být zařazeni i do více než jedné cílové skupiny

V hodnoceném období byl stanovený podíl pro cílovou skupinu osob dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů o zaměstnání výrazně překročen, a to o 46,7 procentního bodu. U mladých lidí do 25 let věku se podařilo mírně překročit stanovených 30 %. U uchazečů nad 50 let věku byl stanovený cíl 25 % naplněn na 15,5 %, přestože tato kategorie uchazečů o zaměstnání byla ÚP MSK v rámci nástrojů APZ prioritně umísťována. Zaměstnavatelé však i přes zvýhodněné dotační podmínky neměli o tuto skupinu osob zájem. Úřady práce v našem kraji připravily na letošní rok cílené programy k řešení zaměstnanosti, které jsou zaměřeny mimo jiné i na tuto rizikovou skupinu uchazečů o zaměstnání.



_

strana 31

Tabulka VIII/6 - Zaměření na nástroje APZ z pohledu finančního objemu (volného čerpání rozpočtu) výdaje volné čerpání rozpočtu APZ v tis. Kč v% volné čerpání celkem 432 688 100,0 z toho - rekvalifikace, prac. rehabilitace a porad. čin. 76 698 17,7 - příspěvek na dopravu zaměstnanců 0,0 0,0 V rámci lepší spolupráce se zaměstnavateli ÚP MSK uskutečňují následující aktivity: - zintenzivnily kontakty monitoringových pracovníků a zprostředkovatelů-poradců se zaměstnavateli, jejichž cílem je průběžná vzájemná informovanost, - pravidelně se setkávají se zástupci měst a obcí a podnikatelů v rámci řešení problematiky nezaměstnanosti, - pořádají různé specificky zaměřené akce např. „Veletrh pracovních příležitostí a vzdělávání“, „Volné konzultativní setkání podnikatelů se zástupci orgánů státní správy a dalších institucí“ apod., - účastní se různých akcí a besed pořádaných jinými subjekty (např. regionální televizní a rozhlasové vysílání, pořad České televize ,„Nemám práci“- aktivní účast a spolupráce při jeho realizaci). 5. Realizace projektů ESF – Operační program Rozvoj lidských zdrojů V souvislosti se vstupem ČR do EU a s tím souvisejícími možnostmi čerpat finanční prostředky ze strukturálních fondů se pověřené úřady práce České republiky, jako koneční příjemci finančních prostředků z Evropského sociálního fondu (dále ESF), podílí na realizaci Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů (dále OP RLZ), který je základním programovým dokumentem pro získání finančních prostředků na podporu rozvoje lidských zdrojů. OP RLZ vymezuje priority a opatření, které pokrývají problematiku zaměstnanosti, zaměstnatelnosti, integrace specifických skupin obyvatelstva, rovných příležitostí pro muže a ženy, rozvoje celoživotního učení a adaptability zaměstnanců a zaměstnavatelů na změny ekonomických a technologických podmínek. Úřad práce v Ostravě (dále ÚPO) pověřený krajskou koordinací politiky zaměstnanosti v MSK se během programovacího období 2004 – 2006 podílí na realizaci 4 opatření OP RLZ: Opatření 1.1 - Posílení aktivní politiky zaměstnanosti při zaměstnávání uchazečů a zájemců o zaměstnání, Opatření 1.2 - Modernizace veřejných služeb zaměstnanosti, Opatření 2.1 - Integrace specifických skupin obyvatelstva ohrožených sociální exkluzí, Opatření 4.1 - Zvýšení adaptability zaměstnavatelů a zaměstnanců na změny ekonomických a technologických podmínek, podpora konkurenceschopnosti. Finanční prostředky určené k realizaci projektů spolufinancovaných z ESF budou ÚPO alokovány prostřednictvím regionálních grantových schémat, národních a systémových projektů. Dne 25. ledna 2005 byla ÚPO vyhlášena výzva k předkládání žádostí o finanční podporu z OP RLZ v rámci regionálního grantového schématu „Podpora aktivní politiky zaměstnanosti“ (pro Opatření 1.1). V rámci této výzvy, s alokací cca 96 mil. Kč, obdržel ÚPO celkem 47 projektů, které byly nejčastěji zaměřeny na poradenství, motivační aktivity a rekvalifikace pro různé skupiny uchazečů o zaměstnání, zejména dlouhodobě nezaměstnané, osoby ohrožené dlouhodobou nezaměstnaností, ale také pro zájemce o zaměstnání. Po formálním hodnocení, hodnocení přijatelnosti a věcném hodnocení bylo výběrové komisi předloženo 27 projektů a následně s 12 úspěšnými žadateli byly uzavřeny dohody o poskytnutí příspěvků v celkové výši 48 mil. Kč, přičemž realizace těchto grantových projektů v Moravskoslezském kraji



_

strana 32

byla zahájena v měsíci září. O nevyčerpané finanční prostředky byla navýšena částka pro druhé kolo výzvy - vyhlášeno dne 16. září 2005. Na základě této výzvy, s alokací již 112 mil. Kč, obdržel ÚPO celkem 73 žádostí o finanční podporu, přičemž zaměření předkládaných projektů bylo podobné jako u kola prvního. Dne 15. února 2005 byla vyhlášena výzva k předkládání žádostí o finanční podporu z OP RLZ v rámci regionálního grantového schématu „Adaptabilita a podpora konkurenceschopnosti podniků a organizací“ (pro Opatření 4.1). V prvním kole výzvy, na kterou bylo alokováno cca 73 mil. Kč, bylo předloženo 40 projektů. Žadatelé - nejčastěji malé a střední podniky - se zaměřili především na oblast vzdělávání vlastních zaměstnanců, zaměstnaneckých rekvalifikací a tvorbu nových pracovních míst. Některé projekty obsahovaly i aktivity pro zájemce o zahájení podnikání. Dohody o poskytnutí příspěvku na celkovou částku 29 mil. Kč byly uzavřeny s 13 úspěšnými žadateli. Realizace těchto projektů byla v Moravskoslezském kraji zahájena ve 4. čtvrtletí 2005. V rámci druhé výzvy vyhlášené dne 13. října 2005, na kterou bylo alokováno 87 mil. Kč, bylo předloženo celkem 85 žádostí o finanční podporu. Rovněž i zde bylo zaměření projektů obdobné jako u prvního kola této výzvy. V rámci Opatření 1.1 a 2.1 připravoval ÚPO národní projekty. Pro jejich realizaci hledá dodavatele služeb formou výběrového řízení podle zákona o veřejných zakázkách (č. 40/2004 Sb.). Jedná se ale o projekty většího rozsahu a charakteru, jejichž cílem je vytvořit systém kooperujících subjektů, které budou nabízet různým cílovým skupinám komplexní služby v oblasti poradenské, rekvalifikační, vzdělávací a informační. V prosinci loňského roku vyhlásil ÚPO veřejné zakázky pro národní projekty „Návrat do práce“ (Opatření 1.1) a „Příprava na práci“ (Opatření 2.1). Aktuální informace související s OP RLZ jsou k dispozici na internetových stránkách ESF v ČR www.esfcr.cz

IX. PROGNÓZA VÝVOJE TRHU PRÁCE V ROCE 2006 Další vývoj trhu práce MSK bude v roce 2006 kromě makroekonomických faktorů působících na celorepublikové úrovni stále ovlivňován především „místními“ vlivy vyplývajícími ze specifického postavení celého kraje, z něhož především ostravsko-karvinská aglomerace (spolu se severními Čechami) v důsledku dlouhodobé jednostranné orientace na těžký průmysl patří od počátku ekonomické transformace v rámci celé České republiky k hospodářsky nejvíce postiženým oblastem. Kumulují se zde hluboké ekonomické, sociální a ekologické problémy, neboť restrukturalizační dopady nejsou řešitelné v krátkém časovém horizontu vzhledem k jejich rozsahu, infrastruktuře a skladbě pracovní síly a poptávky po pracovní síle.

1. Předpokládaný vývoj z celorepublikového pohledu Růst ekonomik eurozóny (EU-12) Ministerstvo financí ČR (dále MF) v roce 2006 odhaduje na 1,8 %. Pro možné oživení bude důležitý vývoj německé ekonomiky, která vykazuje náznaky oživení, naopak rizikem zůstává vysoká cena surovin a také možnost poklesu poptávky po exportu při případném zpomalení hospodářského růstu v USA. Pozitivní vliv má také rozšíření EU o nové členské země, jejichž vyšší dynamika ekonomického rozvoje urychluje vzestup celé EU. Nadále bude pokračovat proces vyrovnávání ekonomické úrovně naší republiky s vyspělými státy EU. Ekonomický růst je podporován novými exportními kapacitami a poklesem daňového zatížení právnických osob. Negativně budou na ekonomiku působit vysoké ceny ropy.



_

strana 33

Podle odhadu MF je v České republice v roce 2006 očekáváno udržení růstové dynamiky hrubého domácího produktu (HDP), a to na úrovni 4,6 %. Pro rok 2006 odhaduje MF zvýšení průměrné míry inflace na 2,6 %. K jejímu nárůstu by mělo přispět hlavně zvýšení regulovaných cen energií, další etapa úpravy spotřebních daní u cigaret a změny věcně usměrňovaných cen. Průměrná míra registrované nezaměstnanosti v ČR by měla podle odhadů MF v roce 2006 mírně klesnout na 8,5 %. V Ostravě i celém MSK bude z celé ČR stále jedna z nejvyšších. Počet nezaměstnaných by měl v letošním roce se sezónními výkyvy klesat. Nadále budou přetrvávat regionální rozdíly v míře nezaměstnanosti, zejména vzhledem ke kvalifikačnímu nesouladu v nabídce a poptávce po pracovní síle v problémových regionech a její nižší adaptabilitě. Tyto rozdíly by se však vzhledem k diferencované podpoře tvorby pracovních příležitostí a aktivnímu přístupu úřadu práce zvětšovat neměly. Regionálně orientovaná opatření se budou i nadále zaměřovat především na zvýšení zaměstnanosti a snížení nezaměstnanosti v problémových a útlumových oblastech a na určité, z pohledu trhu práce nejproblémovější, skupiny obyvatelstva, jako jsou mladí lidé, u kterých je míra nezaměstnanosti pořád velmi vysoká, a osoby, kterým hrozí sociální vyloučení (obtížněji adaptabilní občané s nízkým vzděláním). Na zlepšování ekonomického prostředí a tvorbu nových pracovních míst budou i nadále příznivě působit státní programy podpory podnikání, a to jednak v rámci Regionálního programu podpory rozvoje průmyslových podnikatelských subjektů na území NUTS 2 Severozápad a Moravskoslezsko, jehož realizátorem je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, jednak programy na podporu malých a středních podniků v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu ČR (dále MPO) a v červnu 2004 vládou schválený „Program pro podporu tvorby nových pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností“ jehož navrhovatelem je MPSV ČR a MPO. Vlivem tohoto posledního programu by mělo během tří let jeho působení v okresech s mírou nezaměstnaností nad 14 % vzniknout 3 až 5 tisíc pracovních míst, což by mělo snížit regionální rozdíly v míře nezaměstnanosti. Česká republika stále očekává výraznější vliv příchodu zahraničního kapitálu podníceného vládními investičními pobídkami. Do MSK noví investoři začínají postupně přicházet. V letošním roce předpokládají některé firmy podnikající v průmyslových zónách na území MSK vytvořit celkově cca 1.100 nových pracovních míst. Příznivý dopad na vývoj zaměstnanosti v MSK by měla mít i jedna z největších investic v ČR, kterou je výstavba nového závodu jihokorejské automobilky Hyundai v Nošovicích v okrese Frýdek-Místek. V souvislosti s možným příchodem tohoto investora (definitivně by se mělo rozhodnout v dubnu 2006) se očekává vytvoření 3 tisíc přímých nových pracovních míst a dalších 9 tisíc míst by měli v MSK vytvořit subdodavatele této společnosti. MF v roce 2006 očekává vzrůst objemu investic cca o 3,4 %. Příznivější vývoj zisků, zejména u podniků se zahraniční účastí, by se měl odrazit v zesílené investiční aktivitě. Zároveň lze předpokládat, že zahraniční vlastníci v ČR větší část zisků reinvestují. Vývoj nezaměstnanosti bude i nadále ovlivňovat dokončování privatizace a restrukturalizace, která se společně se sílícím tlakem na zvyšování produktivity práce projeví v prohloubení nároků na kvalitu, kvalifikaci, připravenost a přizpůsobivost stávajících či nově přijímaných zaměstnanců. Důsledkem bude rovněž propouštění pracovníků, kteří nebudou splňovat rostoucí požadavky, což postihne především osoby s nízkou kvalifikací. Přetrvává, u některých firem se i zvyšuje, nedostatek kvalifikovaných pracovních sil s technickým vzděláním. Zaměstnavatelé nyní nejvíce požadují techniky a kvalifikované dělníky se strojírenským, elektrotechnickým a stavebním zaměřením. V poslední době vzrůstá počet volných pracovních míst pro administrativní pracovníky, naopak nízká poptávka je po středním zdravotnickém personálu. V registrech úřadů práce se vedle osob s nízkou kvalifikací častěji než dříve objevují také lidé s vysokou kvalifikační úrovní a úzkou profesní specializací (zpravidla starších věkových ročníků); postupně se zvyšuje hrozba tzv. „technologické“ nezaměstnanosti. Analýza stavu a vývoje trhu práce v Moravskoslezském kraji - březen 2006


strana 34

_

Neustálý nesoulad mezi nabídkovou a poptávkovou stranou trhu práce se promítá do průměrné délky nezaměstnanosti, její výše a absolutního počtu i relativních podílů dlouhodobě nezaměstnaných na celkovém stavu uchazečů o zaměstnání. Opatření v rámci státní sociální politiky by měly směřovat ke zvýšení motivace práceschopného obyvatelstva hledat si zaměstnání - k preferenci práce před závislostí na sociálních dávkách, ale také k podpoře aktivních opatření pro předcházení dlouhodobé a opakované nezaměstnanosti ohrožených skupin obyvatelstva, ke zvyšování zaměstnanosti starších pracovníků a k modernizaci systému vzdělávání v souladu s měnícími se požadavky trhu práce. Další impulsy k lepšímu fungování trhu práce by měly přinést připravované změny nemocenského pojištění a nový zákoník práce. V prvním případě by mělo dojít ke snížení sazby nemocenského pojištění placeného zaměstnavateli, ve druhém jde o koncepční změnu existující pracovněprávní legislativy. Od 1. května 2004 zahájil oficiálně za podpory Evropské komise své působení v ČR systém Evropských služeb zaměstnanosti - EURES, který v členských státech EU funguje již řadu let. Jeho cílem je shromažďovat, aktualizovat a poskytovat informace o volných pracovních místech, životních a pracovních podmínkách v jednotlivých zemích, o mobilitě pracovní síly a o stavu a trendech na trhu práce. Pomocí EURES poradců a kontaktních osob na jednotlivých úřadech práce jsou poskytovány informace a poradenství občanům, kteří si hledají práci v zahraničí a zaměstnavatelům, kteří by chtěli zaměstnat občana EU. Od počátku svého působení v ČR pomohl systém EURES zorganizovat několik výběrových řízení i konkrétních náborů a úspěšní žadatelé již nyní pracují v zemích EU. V letošním roce jsou naplánovány další projekty v rámci spolupráce s ostatními EURES poradci ze zemí EU. Paralelně probíhá rovněž intenzivní příprava spolupráce mezi příhraničními oblastmi ČR, Polska a Slovenska na projektu EURES-T Beskydy. 2. Předpokládaný vývoj na poptávkové straně moravskoslezského trhu práce Větší monitorované firmy MSK (nejsou zahrnuty menší podniky se stavem do 25 zaměstnanců) signalizují, že by se u nich během první poloviny letošního roku měla zaměstnanost celkově zvýšit o 550 osob, což oproti skutečnosti k 31.12.2005 představuje mírný nárůst o 0,2 %. Na avizovaném celokrajském nárůstu personálních stavů u větších zaměstnavatelských subjektů s počtem 26 a více zaměstnanců by se měly kromě karvinského (-500 zaměstnanců) a ostravského (-245 osob) okresu podílet všechny ostatní okresy MSK, nejvíce bruntálský (+475 osob). Tabulka IX/1 - Prognóza pohybu pracovních sil v jednotlivých odvětvích podle OKEČ v roce 2006 (monitorované organizace se stavem 26 a více zaměstnanců) nárůst/úbytek stav k 30.6.2006 odvětví zaměstnanosti k 31.12.2006 absolutně v % 6 767 21 048 114 159

+305 -145 +295

+4,5 -0,7 +0,3

- výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků

48 077

-285

-0,6

- výroba a opravy strojů a zařízení - výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků

11 481

+55

+0,5

9 813

-20

-0,2

zemědělství, myslivost, lesnictví těžba nerostných surovin zpracovatelský průmysl z toho



strana 35

_

Pokračování tabulky IX/1 - výroba dopravních prostředků a zařízení

9 410

+150

+1,6

- výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení

8 256

+265

+3,2

- výroba pryžových a plastových výrobků

6 765

+60

+0,9

- výroba textilií, textilních a oděvních výrobků - výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru; vydavatelství a tisk - výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken - zpracování dřeva, výroba dřevařských výrobků kromě nábytku

5 861

-180

-3,1

3 329

-20

-0,6

3 937

+210

+5,3

2 096

+40

+1,9

- výroba ostatních nekovových minerálních výrobků

1 868

+35

+1,9

- výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy

1 291

-10

-0,8

69

0

0,0

1 906

-5

-0,3

6 978 12 470

-410 +420

-5,9 +3,4

17 624

-25

-0,1

2 480 23 588 2 224 11 443 17 924 28 387 26 611 8 349 300 052

-15 -455 -35 +365 +140 -100 -10 +220 +550

-0,6 -1,9 -1,6 +3,2 +0,8 -0,4 -0,1 +2,6 +0,2

- výroba usní a výrobků z usní - zpracovatelský průmysl jinde neuvedený

výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepelné energie stavebnictví obchod; opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost ubytování a stravování doprava, skladování a spoje finanční zprostředkování činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení vzdělávání zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti činnosti domácností a exteritoriální organizace a instituce celkem

3. Výhled na první pololetí roku 2006 ve vybraných odvětvích s očekávaným nejvýraznějším pohybem pracovních sil Zemědělství, myslivost, lesnictví V souvislosti se sezónním charakterem prací dochází každoročně v tomto odvětví k výrazným změnám v zaměstnanosti; na jaře se znatelně zvyšuje, s příchodem zimy naopak rychle klesá. Celkový očekávaný pololetní nárůst u zemědělských a lesnických podniků cca o 305 osob (+4,5 %) by se měl nejvíce projevit v opavském (+180 osob), bruntálském (+100) a frýdecko-místeckém okrese (+60 osob). Zpracovatelský průmysl Ke konci první poloviny letošního roku je u větších firem zpracovatelského průmyslu očekáván nárůst stavů cca o 295 (+0,3 %) pracovníků, což se nejvýrazněji promítne u výrobců elektrických a optických přístrojů a zařízení (+265 osob) a u firem orientovaných na výrobu chemických látek, přípravků léčiv a chemických vláken (+210 osob). Naopak pokles zaměstnanosti signalizují výrobci základních kovů, hutních a kovodělných výrobků (-285 osob) a producenti textilií, textilních a oděvních výrobků (-180 osob).



♦

_

strana 36

Výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení

Firmy orientované na výrobu elektrických a optických přístrojů očekávají do konce června 2006 zvýšení svých stavů celkem cca o 265 zaměstnanců. Tento nárůst ovlivní nejvíce okres Ostrava (+195 zaměstnanců) rozšířením stavů s.r.o. ASUS Czech, která pokračuje v realizaci investiční akce. ♦

Výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken

Během prvních šesti měsíců t.r. očekávají firmy zabývající se výrobou chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken zvýšení počtu zaměstnanců cca o 210, především v bruntálském okrese (+190 osob) z důvodu další etapy plánovaného rozšíření výroby v s.r.o. Osram Bruntál. ♦

Výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků

V prvním pololetí 2006 by mělo v odvětví dojít k poklesu zaměstnanosti celkem cca o 285 osob. Největší úbytek by měl nastat v okrese Karviná (-285 osob), a to zejména u a.s. ŽDB Bohumín z důvodu skončení pracovních poměrů na dobu určitou cca 110 pracovníků závodu topenářské techniky Viadrus sjednaných v loňském roce k zabezpečení výrazného nárůstu zakázek, snižování zaměstnanosti formou hromadného propouštění i v rámci běžné fluktuace z důvodu zajištění efektivity výroby plánuje také a.s. Jäkl Karviná. Monitorované firmy tohoto odvětví v Ostravě avizují celkový pokles stavů o 115 zaměstnanců, což je při celkové jejich zaměstnanosti 19.670 osob v závěru roku 2005 příznivý výhled. Nejvíce osob by mělo do konce června t.r. odejít z akciových společností Mittal Steel Ostrava a VVT–VÍTKOVICE VÁLCOVNA TRUB. ♦

Výroba textilií, textilních a oděvních výrobků

Firmy tohoto odvětví očekávají do konce pololetí 2006 pokles cca o 180 zaměstnanců. Kromě bruntálského je úbytek signalizován ve všech okresech, nejvíce v opavském (-95 osob). Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Sledované organizace odvětví avizují na první polovinu letošního roku snížení zaměstnanosti cca o 410 (-5,9 %) osob, a to především v ostravském okrese (-410) z důvodu realizace integračního projektu a.s. Severomoravské energetiky do Skupiny ČEZ. Převážná část uvolňovaných zaměstnanců nalezne pracovní uplatnění v jejích dceřiných společnostech (ČEZ Distribuce, a.s., ČEZ Prodej, s.r.o., ČEZ Správa majetku, s.r.o. a ČEZ Distribuční služby, s.r.o.). Stavebnictví Větší stavební firmy MSK prognózují do konce června 2006 nárůst stavů cca o 420 (+3,4 %) osob, a to zejména z důvodu zahájení sezónních prací a nadcházející stavební sezóny. Ke zvýšení personálních stavů by mělo dojít kromě karvinského ve všech zbývajících okresech MSK, v okresech Frýdek-Místek cca o 120 osob, Ostrava cca o 110 osob a v bruntálském a opavském shodně cca o 95 osob. Doprava, skladování a spoje Do června t.r. by podle předpokladu měla celkově zaměstnanost v MSK poklesnout cca o 455 (-1,9 %) osob. Na tomto úbytku se budou nejvíce podílet zaměstnavatelé z ostravského (-195 osob) a karvinského okresu (-190 osob). Výraznější pokles stavů očekává v obou uvedených okresech zejména a.s. České dráhy. V okrese Ostrava se navíc propouštění v menší míře dotkne i akciových společností Dopravní podnik Ostrava a Česká pošta.



_

strana 37

Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti V průběhu prvního pololetí 2006 očekávají podnikatelské subjekty zařazené do tohoto odvětví celkový nárůst cca o 365 (+3,2 %) zaměstnanců, k němuž nejvíce přispěje okres Ostrava (+290 osob), a to zejména oblast zpracování dat. Činnosti domácností a exteritoriální organizace a instituce Do poloviny letošního roku by se měla celková zaměstnanost v tomto odvětví zvýšit cca o 220 (+2,6 %) osob. Nárůst se očekává plošně u zaměstnavatelů všech okresů kraje, nejvíce ve frýdecko-místeckém (+60 osob), karvinském a ostravském (shodně cca +55 osob). 4. Drobné podnikání Konkrétní vývoj zaměstnanosti však nelze zatím stále přesně odhadnout a odpovědně stanovit hlavně u menších firem. Vývoj v drobném podnikání v MSK se sice začíná zlepšovat, vytvořených pracovních míst je zatím ale stále málo, a to i přesto, že ke konci roku 2005 bylo v drobném podnikání zaměstnán třetí nejvyšší počet osob za celou dobu sledování. Přestože je neustále velmi obtížné stanovit další vývoj moravskoslezské zaměstnanosti a následně evidované nezaměstnanosti, náš poslední odhad vývoje nezaměstnanosti v MSK byl, jako většinou všechny předchozí, velice přesný a velmi těsně (cca o 500 osob, tj. 0,5 %) se přiblížil střední hodnotě optimistické a pesimistické varianty prognózy z června 2005. Při lepším vývoji nezaměstnanosti jsme odhadovali v závěru roku 2005 celkem 96.000 evidovaných uchazečů o zaměstnání a ve skutečnosti k 31.12.2005 úřady práce MSK registrovaly 96.528 nezaměstnaných osob (cca o 500 více). Při horším vývoji jsme prognózovali cca o 1.500 registrovaných uchazečů více než nakonec bylo. 5. Předpokládaný vliv průmyslových zón Jedním z velice významných faktorů, který začíná pozitivně ovlivňovat zaměstnanost v MSK, je příchod nových investorů do některé z připravených průmyslových zón, případně další rozvoj firem, které v nich již působí. Firmy působící v těchto zónách předpokládají vytvořit v průběhu letošního roku přibližně 1.100 nových pracovních míst. Největší počet, až 640 nových pracovních míst, by měl v roce 2006 vzniknout v průmyslových zónách okresu Ostrava, a to především v prvním pololetí - cca 530 pracovních příležitostí. Na postupném snižování nezaměstnanosti v Ostravě a zvyšování zaměstnanosti se nejvíce podílí nejvýznamnější průmyslová zóna okresu, a to průmyslová zóna Ostrava-Hrabová. V této zóně v rámci „Programu pro podporu tvorby nových pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností“ vystavěl tchajwanský investor ASUS Czech, s.r.o. novou halu na výrobu a opravy výpočetní techniky. Po zahájení provozu postupně vytvořil k 31.12.2005 celkem 690 nových pracovních míst. V 1. pololetí 2006 bude firma dále pokračovat v rozšiřování výroby a předpokládá postupné přijímání cca 210 zaměstnanců. Divize akciové společnosti GE Money - GE Money Multiservis, a.s. se sídlem v Praze - se rozhodla v průmyslové zóně Ostrava-Hrabová postavit centrum zákaznických služeb, ve kterém vytvoří do poloviny roku 2008 až 500 nových pracovních míst (především pro středoškoláky), z toho 250 do konce roku 2006. První nábor se uskutečnil již na podzim roku 2005. Každé čtvrtletí bude nabíráno asi 50 nových zaměstnanců s tím, že do konce letošního června budou mít ve svých stavech cca 120 osob. V průmyslové zóně Ostrava-Hrabová rovněž vyrůstá nová výrobní hala společnosti Sungwoo Hitech. Vyrábět se v ní budou už letos části automobilových karoserií. Firma chce do tří let zaměstnat až pět tisíc lidí. V současné době probíhá nábor prvních zaměstnanců, někteří z nich nejdříve absolvují desetitýdenní pracovní stáž v Koreji. Ve



_

strana 38

Vědeckotechnologickém parku v Ostravě (není klasickou výrobní průmyslovou zónou) působí v současné době kromě společnosti, která pronajímá prostory v jeho areálu, zhruba dvacet podnikatelských subjektů (převážně softwarové firmy). Jde většinou o malé organizace s celkovým počtem cca 400 zaměstnanců. Jednou ze společností, která zde podniká, je a.s. TietoEnator, která zahájila svou činnost počátkem loňského roku. Zabývá se převážně poskytováním služeb v oblasti informačních technologií a její zakázky jsou určeny především pro export. K 31.12.2005 zaměstnávala 320 osob a pro posílení softwarového centra bude etapovitě přijímat do konce června 2006 dalších 130 zaměstnanců v profesích programátor a administrátor. Zaměstnanost v našem kraji by mohla příznivě ovlivnit i další průmyslová zóna patřící městu Ostrava, a to Ostrava-Mošnov, která je určena pro subdodavatele automobilky jihokorejské společnosti Hyundai. Konečné rozhodnutí o připravované investici firmy Hyundai v průmyslové zóně v Nošovicích v okrese Frýdek-Místek, která by měla patřit mezi největší investice v dějinách České republiky, očekáváme v průběhu dubna. Podle dostupných informací o probíhajících jednáních vše nasvědčuje tomu, že příchod tohoto investora na území našeho kraje se uskuteční. Měl by vytvořit cca 3 tisíce přímých pracovních míst, dalších asi 9 tisíc míst vznikne jako pracovní příležitosti nepřímé. V průmyslové zóně Krnov-Červený Dvůr v bruntálském okrese vznikne v průběhu letošního roku cca 150 nových pracovních příležitostí, které vytvoří nově příchozí společnosti s.r.o. STI CZ, Erdrich Uniformtechnik CZ a Rame CZ. Tyto společnosti avizují, že do konce roku 2009 budou celkově zaměstnávat asi 500 osob. Další firmy (s.r.o. IVG Colbachini CZ a MASO V + W), které v této zóně již působí, nepředpokládají v průběhu letošního roku výraznější zvyšování svých personálních stavů. V průmyslových zónách okresu Karviná očekáváme zvýšení zaměstnanosti o 100 osob, a to převážně ve druhém pololetí letošního roku. K tomuto nárůstu by mělo dojít v průmyslové zóně Nové Pole, kde nyní působí 5 společností (s.r.o. Shimano Czech Republic, Mölnlycke Health Care Klinipro, Dexon Czech, Stant Manufacturing a Gates Hydraulics), které k 31.12.2005 souhrnně zaměstnávaly 681 osob. Prvním investorem v průmyslové zóně Pod zelenou Český Těšín se stala karvinská a.s. Kovona Systém, která zahájila ve druhém pololetí roku 2004 výrobu kovového nábytku pro řetězec IKEA. K 31.12.2005 společnost zaměstnávala 348 osob, zaměstnanost v této firmě by se však měla v první polovině letošního roku naopak snížit (cca o 10 osob). V okrese Karviná se postupně připravují další průmyslové zóny v prostorách bývalého Dolu František a Dolu Žofie (Fučík). Probíhají jednání i o vytvoření další zóny v Dolní Lutyni. V Bohumíně v oblasti „Na panském“ je plánován vznik místní podnikatelské zóny. Pro zvyšování zaměstnanosti a prosperity v okrese Nový Jičín má velký význam prozatím jediná funkční průmyslová zóna, která vznikla v areálu Podnikatelského parku v Kopřivnici, kde bude v letošním roce vytvořeno cca 70 nových pracovních míst, převážně do konce června 2006. Nejvíce nových zaměstnanců přijme s.r.o. Dura Automotive Systems CZ, která má v současné době 275 zaměstnanců a do 31.12.2006 jich plánuje mít o 45 více. V této zóně byla dánským investorem, s.r.o. Bang & Olufsen, dokončena výstavba výrobních prostor pro výrobu nadstandardní elektroniky a ozvučovací techniky, kam byla také přestěhována výroba s cca 90 zaměstnanci z areálu TATRY Kopřivnice. Tato firma plánuje přijmout do 30.6.2006 dalších asi o 20 osob. Ostatní, v této zóně již dříve působící s.r.o. BROSE CZ, CIREX CZ a Erich Jaeger, nepředpokládají v průběhu letošního roku nárůst stavů svých zaměstnanců. Nejnižší počet nových pracovních příležitostí v průmyslových zónách MSK, a to cca 65, vznikne v 1. polovině roku 2006 v průmyslových zónách okresu Frýdek-Místek. Stavy svých zaměstnanců budou zvyšovat firmy působící zejména v zóně Třinec-Baliny a Paskov. Rakouská dřevařská s.r.o. Mayr-Melnhof Holz Paskov k 31.12.2005 zaměstnávala 210 osob a v první polovině letošního roku plánuje přijmout dalších cca 10 zaměstnanců. V Třinci by do 30.6.2006 mělo vzniknout cca 40 nových pracovních míst v Ergon-Chráněné dílně. Mezi další průmyslové zóny v okrese Frýdek-Místek patří i Čeladná, Frýdlant nad Ostravicí, Chlebovice, Lískovec a Analýza stavu a vývoje trhu práce v Moravskoslezském kraji - březen 2006


strana 39

_

dále nejstarší zóny tohoto okresu – Staré Město a Venkovská průmyslová zóna Třanovice, kde v současné době působí cca 50 společností. Informace o budoucím vývoji zaměstnanosti u firem působících v těchto zónách nejsou však v současné době k dispozici. Postupně se připravují i další průmyslové zóny na území tohoto okresu, mezi nejvýznamnější z nich patří již zmiňovaná průmyslová zóna v Nošovicích.

6. Nejvíce ohrožené skupiny uchazečů o zaměstnání, situace v nejohroženějších mikroregionech Přestože se nezaměstnanost v MSK v posledních dvou letech vyvíjí příznivě, při působení zejména našich „krajských specifik“ budou nadále přetrvávat obtíže s pracovním uplatněním nejproblémovějších skupin obyvatelstva, a to zejména: - osob se zdravotním postižením, jejichž počet je v MSK dlouhodobě nejvyšší ze všech krajů republiky - v prosinci 2005 evidovaly ÚP MSK 13.890 těchto osob, - nezaměstnaných osob bez kvalifikace, popřípadě málo kvalifikovaných, kterých meziročně sice 2.405 ubylo, jejich stav se ale již čtyři roky pohybuje nad třicetitisícovou hranicí a na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání se stále podílejí téměř jednou třetinou, - osob starších 50 let věku, jejichž počet v závěru roku 2005 v porovnání s koncem předchozího roku opět vzrostl (+697 osob) a jejich podíl na celkové nezaměstnanosti v MSK překročil v prosinci 2005 dvacetipětiprocentní hranici, - fyzických osob pečujících o dítě do 15 let věku, které zpravidla mohou pracovat jen na ranní směny. Zároveň dochází ke značné kumulaci handicapů, omezujících vstup ohrožených skupin obyvatelstva na trh práce. Vzhledem k přetrvávajícímu nedostatečnému počtu pracovních míst, kterých je však pro skupiny uchazečů vyžadujících zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání ještě podstatně méně, přecházejí většinou tyto osoby mezi dlouhodobě nezaměstnané. Pokud „problémový“ uchazeč i přes své handicapy nalezne pracovní uplatnění, je velmi pravděpodobné, že ne na dlouho – po určité době se opět vrací zpět do evidencí úřadů práce. Tabulka IX/2 – Nejvíce ohrožené mikroregiony (s mírou nezaměstnanosti vyšší než 20 %) celkový míra nezam. mikroregion počet důvody předpokládaných problémů počet k 31.12.2005 (okres) EAO*) obyvatel v% Osoblažsko (Bruntál)

3 150

1 438

28,0

Karvinsko (Karviná)

74 148

36 761

21,0

V rámci okresu, ale i kraje dlouhodobě nejvyšší míra nezaměstnanosti, v této zemědělské příhraniční oblasti je nerozvinutá infrastruktura a je zde nedostatek pracovních příležitostí, zaměstnanost příznivě ovlivňují pouze sezónní práce. Dlouhodobě nejvyšší míra nezaměstnanosti v karvinském okrese, postupné snižování zaměstnanosti převážně u důlních závodů a v hutní výrobě. Pokles zaměstnanosti v průmyslové zóně Nové Pole v Karviné-Starém městě (Shimano Czech Republik s.r.o, Graddo a.s.)

*) ekonomicky aktivní obyvatelstvo



strana 40

_

7. Dvě varianty dalšího možného vývoje nezaměstnanosti I když je v MSK stále obrovská armáda nezaměstnaných občanů, celkový předloňský, loňský a letošní vývoj nezaměstnanosti nás opravňuje k optimismu a je příslibem, že se situace bude postupně zlepšovat s trvalejším obratem k pozitivním změnám.

Tabulka IX/3 – Předpokládaný stav nezaměstnanosti v MSK v roce 2006 lepší vývoj horší vývoj očekávaný stav počet míra počet míra k evidovaných nezaměstnanosti evidovaných nezaměstnanosti 30.6.2006 31.12.2006

uchazečů

v%

uchazečů

v%

87 000 87 400

12,9 12,8

90 000 90 800

13,3 13,4

Loňský příznivý vývoj, započatý již v roce 2004, v souladu s našimi předpoklady pokračuje i letos a je zřejmé, že na moravskoslezském trhu práce se začíná blýskat na lepší časy, po mnoha letech „nabírá dech“ a pomyslné nůžky mezi jeho nabídkovou a poptávkovou stranou se pomalu uzavírají. Zásadní zlepšení situace v MSK se zřejmě projeví ale až v dalších letech. Nezaměstnanost by se měla v letošním roce vyvíjet stejně příznivě jako vloni a měla by si zachovat „klasický“ průběh jako v minulých letech. Po lednovém nárůstu počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání začne s příchodem jarních měsíců a zlepšujícími se klimatickými podmínkami opět příznivě působit sezónní vliv a nezaměstnanost by měla klesnout. S nástupem léta a ukončením školního roku se stav lidí bez práce znovu zvýší a vzestupná tendence potrvá patrně až do září. Po mírném podzimním poklesu, který bývá způsoben dozníváním sezónního efektu, v závěru roku nezaměstnanost opět asi mírně stoupne. Celkově lze v roce 2006 očekávat, že postupné zlepšování situace na moravskoslezském trhu práce bude i nadále pokračovat. Současný stav na moravskoslezském trhu práce je nadále velice vážný, neměl by se ale zhoršovat a prognóza dalšího vývoje nezaměstnanosti je stejně jako v loňském roce opět příznivá. Na základě průběžně prováděného monitoringu rozhodujících moravskoslezských zaměstnavatelů se stavem 26 a více osob, kteří v první polovině roku očekávají nárůst svých stavů cca o 550 osob, s ohledem na meziroční nárůst celkové zaměstnanosti, avizovaný přírůstek nových pracovních míst (cca 1.100) u některých firem podnikajících v průmyslových zónách na území MSK a postupně se zlepšující situaci v drobném a středním podnikání očekáváme, že by měla nezaměstnanost v letošním roce mírně klesat, a t o i p ř i pesimistické variantě. Míra nezaměstnanosti by se koncem června 2006 měla zřejmě pohybovat: mezi 12,9 % při lepším vývoji, až 13,3 % při horší variantě, což představuje cca 87.000 až 90.000 osob hledajících zaměstnání (v porovnání s červnem 2005 by se stav evidovaných uchazečů o zaměstnání snížil cca o 9 tisíc, respektive o 6 tisíc). V závěru roku 2006 by se počet osob v registrech úřadů práce MSK mohl oproti letošnímu červnu mírně zvýšit. Při lepším vývoji očekáváme cca 87.400 (oproti prosinci 2005 cca o 9.100 méně) občanů bez práce, což představuje míru nezaměstnanosti 12,8 %. Pokud však celkový vývoj na moravskoslezském trhu práce nebude tak příznivý, jak očekáváme, mohla by se naplnit pesimistická varianta prognózy. Počet nezaměstnaných by mohl dosáhnout 90.800 (i přesto by však bylo v registrech úřadů práce MSK evidováno cca o 5.700 osob méně než v prosinci 2005) a míra nezaměstnanosti by se pohybovala okolo 13,4 %.



strana 41

_

X. PŘÍLOHY Příloha č. 1 Jednotlivé okresy Moravskoslezského kraje

Okres Bruntál 1. Celková charakteristika okresu Rozloha: *) Počet obyvatel: *) Hustota osídlení: *) Charakter:

1.549 km2 99.052 64 obyvatel/km2 průmyslově zemědělská oblast, 85 % rozlohy leží v nadmořské výšce 400-800m. pozn. od 1.1.2005 byly převedeny obce Moravský Beroun, Norberčany a Huzová pod okres Olomouc

*) stav k 1.1.2005

Silné stránky okresu -

Segmenty kvalitního životního prostředí (CHKO Jeseníky), turisticky přitažlivé horské scenérie. Výrazné využití hospodářských funkcí lesa a následné zpracování dřevní hmoty. Víceodvětvová struktura průmyslové výroby. Hraniční přechod s Polskou republikou na neomezenou tonáž: Vysoká, Bartultovice - Trzebina, Prudnik. Vodní nádrž Slezská Harta – má význam vodárenský, protipovodňový, energetický a rekreační.

Slabé stránky okresu -

Periferní poloha okresu v rámci ČR. Horský charakter větší části okresu - velké nároky na údržbu dopravní sítě, zhoršená dostupnost v zimním období. Jedny z nejnižších mzdových úrovní v rámci ČR. Chybějící rychlostní komunikace - silnice I. třídy jsou jen v malém rozsahu u části okresu.

2. Zaměstnanost ukazatel (celkový počet) zaměstnavatelé se stavem 26 a více osob (monitorované firmy) zaměstnavatelé se stavem do 25 zaměstnanců zaměstnanci u monitorovaných firem (se stavem 26 a více osob) zaměstnanci u firem se stavem do 25 zaměstnanců OSVČ (vykonávající činnost)

stav k 31.12. 2004

stav k 30.6. 2005 *)

stav k 31.12. 2005 )*

meziroč. rozdíl absolutně

218 1 734 21 140 7 910 7 813

216 1 739 20 671 8 074 7 486

210 1 713 20 290 7 878 7 304

-8 - 21 - 850 - 32 - 509

index 2005/ 2004 v% 96,3 98,8 96,0 99,6 93,5

*) údaje od 1.1.2005 bez obcí M.Beroun, Huzová a Norberčany, které se staly součástí okresu Olomouc

3. Evidovaná nezaměstnanost a volná pracovní místa ukazatel (celkový počet) evidovaní uchazeči o zaměstnání z toho - ženy - osoby se zdravotním postižením - absolventi škol, učilišť a mladiství uchazeči evidovaní déle než 6 měsíců uchazeči evidovaní déle než 12 měsíců průměrná délka evidence evidovaných uchazečů (ve dnech) průměrná délka evidence vyřazených uchazečů (ve dnech) uchazeči do 19 let věku uchazeči ve věku 50 let a starší uchazeči bez vzdělání, s neúplným základním a se základním vzděláním míra nezaměstnanosti (v %) volná pracovní místa měsíční průměr volných pracovních míst od začátku roku uchazeči připadající na 1 volné pracovní místo měsíční průměr uchazečů připadajících na 1 VPM v roce

stav k 31.12. 2004 10 041 4 926 1 933 810 6 221 4 714 641 334 560 2 491 3 464 17,5 178 224 56,4 43,4

stav k 30.6. 2005 *) 8 217 4 249 1 803 445 5 790 4 126 723 345 357 2 308 2 924 15,4 165 187 49,8 48,3

*) údaje od 1.1.2005 bez obcí M.Beroun, Huzová a Norberčany, které se staly součástí okresu Olomouc


stav k meziroční index 31.12. rozdíl 2005/2004 2005 *) absolutně v% 8 615 -1 426 85,8 4 369 -557 88,7 1 827 -106 94,5 566 -244 69,9 5 398 -823 86,8 4 203 -511 89,2 693 52 108,1 362 28 108,4 399 -161 71,3 2 464 -27 98,9 2 940 -524 84,9 15,9 -1,6 90,9 167 -11 93,8 187 -37 83,5 51,6 -4,8 91,5 46,2 2,8 106,5


strana 42

_

4. Tok nezaměstnanosti stav k 31.12. 2004 9 713 9 413 784 9 312 7 212 776 601

ukazatel (celkový počet) měsíční průměr evidenčního stavu uchazečů v roce uchazeči nově evidovaní v roce měsíční průměr nově evidovaných uchazečů v roce uchazeči vyřazení z evidence v roce z toho - umístění (ÚP + jinak) měsíční průměr uchazečů vyřazených z evidence v roce z toho - umístění (ÚP + jinak)

stav k 30.6. 2005 9 023 3 289 548 5 113 3 788 852 631

stav k 31.12. 2005 8 629 7 914 660 9 340 6 368 778 531

meziroční rozdíl absolutně -1 084 -1 499 -124 28 -844 2 -70

index 2005/2004 v% 88,8 84,1 84,2 100,3 88,3 100,3 88,4

počet uchazečů

Mnz

5. Charakteristika mikroregionů (stav k 31.12.2005 - názvy podle poboček, pracovišť ÚP) počet obyvatel

název mikroregionu

Osoblažsko Moravskoberounsko Albrechticko Vrbensko Bruntálsko Rýmařovsko Krnovsko

EAO

3 150

1 438 421 od 1.1.2005 byl mikroregion zrušen 8 558 4 145 793 8 564 4 407 793 31 700 16 208 2 971 17 490 8 801 1 361 31 849 16 036 2 237

28,0 17,8 17,5 17,0 14,0 13,1

6. Aktivní politika zaměstnanosti stav k 31.12. 2004 1 075 65 486 74 403 5 42

ukazatel (celkový počet) pracovní místa vytvořená s finančním příspěvkem ÚP z toho: - SÚPM - SVČ zřízená uchazeči o zaměstnání - SÚPM zřízená a vyhrazená zaměstnavateli - odborná praxe absolventů škol 1) - veřejně prospěšné práce - CHPM-SVČ osob se ZP - CHPD a CHPM vytvořená zaměstnavateli - ostatní programy podpory zaměstnanosti 2) příspěvky poskytnuté v rámci APZ z toho - překlenovací příspěvek 3) - příspěvek na dopravu zaměstnanců 3) - příspěvek na zapracování 3) - příspěvek na provoz CHPD, CHPM a CHPM-SVČ 2) zahájené rekvalifikační kurzy počet osob zařazených do rekvalifikací z toho zájemců o zaměstnání 3) zaměstnanci rekvalifikovaní s finančním příspěvkem ÚP

9 2 0 7 472 1 668 4 45

stav k 30.6. 2005 643 18 306

stav k 31.12. 2005 905 41 477

meziroční rozdíl absolutně - 170 - 24 -9

index 2005/2004 v% 84,2 63,1 98,1

292 1 0 26 186 10 0 59 117 136 561 4 55

307 4 4 72 218 26 0 75 117 227 998 10 113

- 96 -1 - 38

76,2 80,0 9,5

- 245 - 670

48,1 59,8

68

251,1

1) údaj sledován do 30.9.2004 2) údaj sledován od 1.1.2005 3) údaj sledován od 1.10.2004

7. Ekonomika ukazatel (tis. Kč) náklady na politiku zaměstnanosti celkem z toho na - aktivní politiku zaměstnanosti - pasivní politiku zaměstnanosti

stav k 31.12. 2004 179 992 76 089 103 903

stav k 30.6. 2005 89 221 38 077 51 144

stav k 31.12. 2005 197 534 105 566 91 968

meziroční rozdíl absolutně 17 542 29 477 - 11 935

index 2005/2004 v % 109,7 138,7 88,5

8. Prognóza vývoje trhu práce na rok 2006 lepší vývoj očekávaný stav k 30.6.2006 31.12.2006

počet evidovaných uchazečů 7 500 8 200

horší vývoj

míra nezaměstnanosti 14,0 15,3





strana 43

_

Okres Frýdek - Místek 1. Celková charakteristika okresu Rozloha: Počet obyvatel: Hustota osídlení: Charakter:

1.273 km2 226.998 178 obyvatel/km2 průmyslově zemědělská oblast, největší rekreační území ostravské aglomerace, téměř jednu polovinu rozlohy představuje lesní půdní fond

Silné stránky okresu (specifika, která nejsou obsažena v krajské analýze) - Příhraniční poloha s Polskem a Slovenskem. - Mladší věková struktura obyvatelstva ve srovnání s průměrem v ČR. - Dlouhodobá tradice v řadě průmyslových odvětví. - Turisticky atraktivní pohoří Beskyd. Slabé stránky okresu (specifika, která nejsou obsažena v krajské analýze) - Velká vzdálenost od ostatních regionů ČR a EU, nejvýchodnější okres ČR. - Omezené možnosti hospodaření v CHKO Beskydy a v pásmech hygienické ochrany vod. - Nedostatečně rozvinutá infrastruktura pro cestovní ruch, nízká kvalita poskytovaných služeb. - Odloučenost regionu od evropské dálniční sítě.


stav k 31.12. 2004

stav k 30.6. 2005

stav k 31.12. 2005


385 4 238 47 931 18 729 15 773

386 4 329 47 820 19 727 15 577

384 4 378 47 814 19 572 15 314

-1 140 -117 843 -459

stav k 31.12. 2004 16 856 8 375 2 624 1 595 10 455 7 517 579 362 952 4 115 3 478 14,3 323 354 52,2 47,3

stav k 30.6. 2005 14 644 7 749 2 486 923 9 815 6 968 643 357 564 4 000 3 070 12,5 411 420 35,6 38,3

stav k 31.12. 2005 14 757 7 481 2 514 1 229 8 943 6 578 628 371 716 4 027 3 009 12,0 705 501 20,9 30,6

index 2005/ 2004 v% 99,7 103,3 99,8 104,5 97,1



meziroční index rozdíl 2005/2004 absolutně v% -2 099 87,5 -894 89,3 -110 95,8 -366 77,1 -1 512 85,5 -939 87,5 49 108,5 9 102,5 -236 75,2 -88 97,9 -469 86,5 -2,3 83,9 382 218,3 147 141,5 -31,3 40,0 -16,7 64,7


strana 44

_

4. Tok nezaměstnanosti stav k 31.12. 2004 16 742 16 168 1 347 15 984 11 275 1 332 940


stav k 30.6. 2005 16 104 6 985 1 164 9 197 6 364 1 533 1 061

stav k 31.12. 2005 15 355 15 100 1 258 17 199 11 304 1 433 942

meziroční rozdíl absolutně -1 387 -1 068 -89 1 215 29 101 2

index 2005/2004 v% 91,7 93,4 93,4 107,6 100,3 107,6 100,2

5. Charakteristika mikroregionů (stav k 31.12.2005 - názvy podle poboček, pracovišť ÚP) název mikroregionu

Frýdecko-Místecko Třinecko Frýdlantsko

počet obyvatel

EAO

počet uchazečů

Mnz

124 194 80 606 22 018

61493 38 002 10 508

8 520 4 874 1 363

13,5 12,9 12,2

6. Aktivní politika zaměstnanosti ukazatel (celkový počet) pracovní místa vytvořená s finančním příspěvkem ÚP z toho: - SÚPM - SVČ zřízená uchazeči o zaměstnání - SÚPM zřízená a vyhrazená zaměstnavateli - odborná praxe absolventů škol 1) - veřejně prospěšné práce - CHPM-SVČ osob se ZP - CHPD a CHPM vytvořená zaměstnavateli - ostatní programy podpory zaměstnanosti 2) příspěvky poskytnuté v rámci APZ z toho - překlenovací příspěvek 3) - příspěvek na dopravu zaměstnanců 3) - příspěvek na zapracování 3) - příspěvek na provoz CHPD, CHPM a CHPM-SVČ 2) zahájené rekvalifikační kurzy počet osob zařazených do rekvalifikací z toho zájemců o zaměstnání 3) zaměstnanci rekvalifikovaní s finančním příspěvkem ÚP

stav k 31.12. 2004

stav k 30.6. 2005

stav k 31.12. 2005

meziroční rozdíl absolutně

1 111 25 502 200 384 0 0

741 19 444

1 153 35 753

42 10 251

index 2005/ 2004 v% 103,8 140,0 150,0

251 0 7 20 211 14 0 9 188 280 1 026 7 35

318 0 27 20 231 32 0 11 188 426 1 876 8 65

-66 0 27

82,8 0,0 0,0

-33 -70

92,8 96,4

-13

83,3

5 5 0 0 459 1 946 1 78


7. Ekonomika stav k 31.12. 2004 259 952 80 777 179 175

ukazatel (tis. Kč) náklady na politiku zaměstnanosti celkem z toho na - aktivní politiku zaměstnanosti - pasivní politiku zaměstnanosti

stav k 30.6. 2005 132 036 33 728 98 308

stav k 31.12. 2005 271 218 84 424 186 794

meziroční rozdíl absolutně 11 266 3 647 7 619

index 2005/2004 v % 104,3 104,5 104,3

8. Prognóza vývoje trhu práce na rok 2006 lepší vývoj očekávaný stav k

30.6.2006 31.12.2006

horší vývoj

počet evidovaných uchazečů

míra nezaměstnanosti



13 500 14 000

11,0 11,5

15 000 15 500

12,0 12,5



strana 45

_

Okres Karviná 1. Celková charakteristika okresu Rozloha: Počet obyvatel: Hustota osídlení: Charakter:

347 km2 275 834 795 obyvatel/km2 dominantní postavení zaujímá i po rozsáhlé restrukturalizaci stále průmysl; dobývání uhlí, hutní a strojírenská výroba zaměstnává stále nejvíce osob

Silné stránky okresu (specifika, která nejsou obsažena v krajské analýze) -

Příhraniční poloha s Polskem. Místní dostupné zdroje energie. Blízkost pohoří Beskyd, Těrlické přehrady, lázní Darkov. Rozvětvená dopravní síť.

Slabé stránky okresu (specifika, která nejsou obsažena v krajské analýze) -

Oproti průměru v republice výrazně vyšší nemocnost, úrazovost a úmrtnost. Existence ploch zdevastovaných poddolováním. Scházející napojení na dálniční síť ČR a jiných hraničních zemí

Silné a slabé stránky okresu většinou kopírují krajská pozitiva a negativa.


stav k 31.12. 2004 415 3 970 61 464 17 582 13 818

stav k 30.6. 2005 418 3 982 61 425 17 723 13 407

stav k 31.12. 2005 409 3 918 61 096 17 000 13 284

meziroč. rozdíl absolutně -6 -52 -368 -582 -534

index 2005/2004 v%

98,6 98,7 99,4 96,7 96,1

3. Evidovaná nezaměstnanost a volná pracovní místa ukazatel (celkový počet)

stav k 31.12. 2004

stav k 30.6. 2005

stav k 31.12. 2005


index 2005/2004 v%

evidovaní uchazeči o zaměstnání z toho - ženy - osoby se zdravotním postižením - absolventi škol, učilišť a mladiství uchazeči evidovaní déle než 6 měsíců uchazeči evidovaní déle než 12 měsíců průměrná délka evidence evidovaných uchazečů (ve dnech) průměrná délka evidence vyřazených uchazečů (ve dnech) uchazeči do 19 let věku uchazeči ve věku 50 let a starší uchazeči bez vzdělání, s neúplným základním a se základním vzděláním míra nezaměstnanosti (v %) volná pracovní místa měsíční průměr volných pracovních míst od začátku roku uchazeči připadající na 1 volné pracovní místo měsíční průměr uchazečů připadajících na 1 VPM v roce

27 807 13 828 3 317 2 245 19 723 15 278 823 466 1 801 5 623 9 197 19,6 230 326 120,9 85,3

26 938 13 845 3 451 1 546 20 175 15 515 878 437 1 462 5 947 9 105 19,0 340 303 79,2 91,1

26 549 13 784 3 485 1 961 19 402 15 650 914 450 1 563 6 086 8 825 18,6 340 339 78,1 80,1

-1 258 -44 168 -284 -321 372 91 -16 -238 463 -372 -1,0 110 13 -42,8 -5,2

95,5 99,7 105,1 87,3 98,4 102,4 111,1 96,6 86,8 108,2 96,0 94,9 147,8 104,0 64,6 93,9



strana 46

_

4. Tok nezaměstnanosti stav k 31.12. 2004 27 798 20 651 1 721 19 902 13 378 1 659 1 115


stav k 30.6. 2005 27 644 9 079 1 513 9 948 6 617 1 658 1 103

stav k 31.12. 2005 27 182 18 673 1 556 19 931 12 654 1 661 1 055

meziroční rozdíl absolutně -616 -1 978 -165 29 -724 2 -60

index 2005/2004 v% 97,8 90,4 90,4 100,1 94,6 100,1 94,6


počet obyvatel

EAO

74 148 97 427 47 279 29 879 27 101

36761 47 041 23 797 15 025 13 683

Karvinsko Orlovsko Havířovsko Českotěšínsko Bohumínsko

počet uchazečů 8 025 8 882 4 695 2 375 2 572

Mnz 21,0 18,4 19,0 14,8 18,0



5 5 0 0 160 1 844 0 30

stav k 30.6. 2005 668 34 407

stav k 31.12. 2005 1 233 60 845


index 2005/2004 v%

-222 9 173

84,7 117,6 125,7

225 0 2 0 134 27 0 0 107 86 923 5 26

325 0 3 0 55 55 0 0 107 161 1 808 26 45

47 0 -4

116,9 0,0 42,9

1 -36

100,6 98,0

15

150,0


7. Ekonomika stav k 31.12. 2004 312 437 99 800 212 637


stav k 30.6. 2005 156 945 50 111 106 834

stav k 31.12. 2005 325 425 117 625 207 800


index 2005/2004 v %

12 988 17 825 -4 837

104,2 117,9 97,7

8. Prognóza vývoje trhu práce na rok 2006 lepší vývoj očekávaný stav k 30.6.2006 31.12.2006


horší vývoj






strana 47

_

Okres Nový Jičín 1. Celková charakteristika okresu Rozloha: Počet obyvatel: Hustota osídlení: Charakter:

918 km2 159.212 173,6 obyvatel/km2 průmyslově zemědělská oblast, převažuje strojírenství, dále je významný elektrotechnický a textilní průmysl


Mezinárodní letiště Mošnov, v jeho blízkosti velké prostorové možnosti pro rozvoj podnikání. Zvyšující se vlastnický podíl zahraničních firem v regionu. Nadprůměrná různorodost turistických zajímavostí.


Mobilita obyvatel okresu za pracovními příležitostmi v důsledku omezování dopravních spojení je mnohdy na hranici časové únosnosti. Stále přetrvávající koncentrace zaměstnanosti obyvatel okresu do několika velkých zaměstnavatelských organizací a zároveň koncentrace sídelní struktury do velkého počtu měst.


stav k 31.12. 2004

stav k 30.6. 2005

stav k 31.12. 2005


270 2 672 36 191 11 543 11 758

280 2 659 36 859 12 175 11 571

276 2 706 36 757 12 128 11 366

6 34 566 585 - 392

stav k 31.12. 2004 10 826 5 341 1 600 968 6 526 4 762 617 322 649 2 545 3 109 12,6 674 470 16,1 23,6

stav k 30.6. 2005 9 421 4 937 1 507 544 6 219 4 436 686 328 413 2 528 2 765 10,8 493 566 19,1 18,1

index 2005/ 2004 v% 102,2 101,3 101,6 105,1 96,7



stav k 31.12. 2005 9 760 4 978 1 490 652 5 910 4 428 672 318 472 2 624 2 810 10,9 562 579 17,4 17,1

meziroční index rozdíl 2005/2004 absolutně v% -1 066 90,2 -363 93,2 -110 93,1 -316 67,4 -616 90,6 -334 93,0 55 108,9 -4 98,8 -177 72,7 79 103,1 -299 90,4 -1,7 86,5 -112 83,4 109 123,2 1,3 108,1 -6,5 72,5


strana 48

_

4. Tok nezaměstnanosti stav k 31.12. 2004 11 075 11 670 973 12 613 8 336 1 051 695


stav k 30.6. 2005 10 244 5 043 841 6 448 4 153 1 075 692

stav k 31.12. 2005 9 919 10 778 898 11 844 7 276 987 606

meziroční rozdíl absolutně -1 156 -892 -75 -769 -1 060 -64 -89

index 2005/2004 v% 89,6 92,4 92,3 93,9 87,3 93,9 87,2

počet uchazečů

Mnz

2 124 1 291 3 717 1 798 808 2 124

11,9 13,4 11,2 11,3 8,0 11,9

5. Charakteristika mikroregionů (stav k 31.12.2005- názvy podle poboček, pracovišť ÚP) počet obyvatel

EAO

Fulnek Bílovec Odry Nový Jičín Kopřivnice

33 197 19 619 60 084 28 843

16 258 9 112 30 974 14 641

18 900

9 201

Frenštát

33 197

16 258

název mikroregionu



8 7 0 1 436 910 0 30

stav k 30.6. 2005 552 25 209

stav k 31.12. 2005 864 38 394

meziroční rozdíl absolutně -143 -16 -4

index 2005/ 2004 v % 85,8 70,4 99,0

306 4 8 0 133 13 0 4 116 116 338 7 16

400 5 20 7 249 21 0 7 221 200 596 17 28

-10 -1 8

97,6 83,3 166,7

-236 -314

45,9 65,5

-2

93,3


7. Ekonomika stav k 31.12. 2004 190 492 61 477 129 014


stav k 30.6. 2005 89 540 28 931 60 609

stav k 31.12. 2005


index 2005/2004 v %

181 969 65 684 116 285

- 8 523 4 207 -12 729

95,5 106,8 90,1


30.6.2006 31.12.2006

horší vývoj





9 000 9 800

10,0 10,9

9 800 10 600

10,9 11,9



strana 49

_

Okres Opava 1. Celková charakteristika okresu Rozloha: Počet obyvatel: Hustota osídlení: Charakter:

1.143 km2 180.430 158 obyvatel/km2 průmyslově zemědělská oblast, v rámci kraje nejvýraznější zastoupení venkovského osídlení, největší podíl zaměstnanosti v zemědělství


Disponibilní pracovní síla, úroveň její kvalifikace a motivace, zejména ve střední a východní části okresu. Řada firem v zahraničním vlastnictví se stabilní zaměstnaností, kvalitním sociálním programem, péčí o rozvoj zaměstnanců a vyššími mzdami. Objektivně příznivé podmínky pro zemědělskou výrobu.


Nezájem dalších větších investorů o podnikání v okrese, způsobený kromě objektivních důvodů (dopravní dostupnost) i malou aktivitou obcí a měst v této oblasti nebo nedostatečným výsledkem takových aktivit. Nestejnorodost okresu co do rozložení výrobních kapacit, vybudované infrastruktury a dopravních možností.


stav k 31.12. 2004

stav k 30.6. 2005

stav k 31.12. 2005


375 3 286 37 098 16 573 14 047

376 3 353 37 359 16 823 13 668

367 3 310 36 938 16 798 13 524

-8 24 - 160 225 - 523

index 2005/ 2004 v% 97,9 100,7 99,6 101,4 96,3


stav k 31.12. 2004 11 064 5 363 1 447 1 208 6 333 4 667 600 303 717 2 388 2 939 11,3 360 476 30,7 23,1

stav k 30.6. 2005 10 190 5 251 1 429 733 6 560 4 536 664 296 470 2 494 2 840 10,6 500 435 20,4 25,3


stav k 31.12. 2005 10 946 5 487 1 469 1 043 6 473 4 709 644 306 625 2 688 2 895 11,5 488 486 22,4 22,1

meziroční index 2005/2004 rozdíl absolutně v% - 118 98,9 124 102,3 22 101,5 - 165 86,3 140 102,2 42 100,9 44 107,3 3 101,0 - 92 87,2 300 112,6 - 44 98,5 0,2 101,8 128 135,6 10 102,1 - 8,3 73,0 - 1,0 95,7


strana 50

_

4. Tok nezaměstnanosti stav k 31.12. 2004 10 984 12 438 1 037 12 769 9 643 1 064 804


stav k 30.6. 2005 11 018 5 741 957 6 615 4 988 1 103 831

stav k 31.12. 2005 10 744 12 114 1 010 12 232 8 766 1 019 731

meziroční rozdíl absolutně - 240 - 324 - 27 - 537 - 877 - 45 - 73

index 2005/2004 v% 97,8 97,4 97,4 95,8 90,9 95,8 90,9


Vítkov Hlučín Opava

počet obyvatel

EAO

počet uchazečů

Mnz

14 073 39 601 126 756

7 269 19 327 64 079

7 222 2 436 1 257

10,6 11,0 16,7

6. Aktivní politika zaměstnanosti ukazatel (celkový počet) pracovní místa vytvořená s finančním příspěvkem ÚP z toho: - SÚPM - SVČ zřízená uchazeči o zaměstnání - SÚPM zřízená a vyhrazená zaměstnavateli - odborná praxe absolventů škol 1) - veřejně prospěšné práce - CHPM-SVČ osob se ZP - CHPD a CHPM vytvořená zaměstnavateli - ostatní programy podpory zaměstnanosti 2) - příspěvky poskytnuté v rámci APZ z toho: - překlenovací příspěvek 3) - příspěvek na dopravu zaměstnanců 3) - příspěvek na zapracování 3) - příspěvek na provoz CHPD, CHPM a CHPM-SVČ 2) zahájené rekvalifikační kurzy počet osob zařazených do rekvalifikací z toho zájemců o zaměstnání 3) zaměstnanci rekvalifikovaní s finančním příspěvkem ÚP

stav k 31.12. 2004

stav k 30.6. 2005

stav k 31.12. 2005


1 127 149 582 227 148 0 21

468 58 304

792 130 524

- 335 - 19 - 58

index 2005/ 2004 v% 70,3 87,2 90,0

98 0 8 0 280 56 224 203 764 6 41

112 0 26 0 359 120 1 238 330 1 433 10 60

- 36 0 5

75,7 0,0 123,8

- 82 - 485

80,1 74,7

- 12

83,3

10 9 1 412 1 918 0 72


7. Ekonomika stav k 31.12. 2004 201 986 79 720 122 266


stav k 30.6. 2005 103 998 30 319 73 679

stav k 31.12. 2005 214 270 77 546 136 661

meziroční rozdíl absolutně 12 284 - 2 174 14 395

index 2005/2004 v % 106,1 97,3 111,8


30.6.2006 31.12.2006

horší vývoj





9 800 10 700

10,3 11,1

10 300 11 200

10,8 11,8



strana 51

_

Okres Ostrava 1. Celková charakteristika okresu Rozloha: Počet obyvatel: Hustota osídlení: Charakter:

214 km2 313.088 1.463 obyvatel/km2 přirozené centrum Moravskoslezského kraje, rozlohou druhé největší a počtem obyvatel třetí největší město ČR, dominantní převaha hutnictví a těžkého strojírenství, dále výrazně zastoupen chemický průmysl, koksárenství, výroba elektrické energie


-

Rozmanitost průmyslových odvětví, koncentrace velkého počtu zaměstnavatelů na relativně malém území. Významný dopravní a komunikační uzel, důležité průmyslové centrum. Existence dvou univerzit a soukromé Vysoké školy podnikání, a.s.


Silné soustředění průmyslu na hutnictví a strojírenství. Vysoký podíl občanů se zdravotním postižením jako důsledek dlouholetého zaměstnání v těžkém průmyslu a jejich druhý největší počet ze všech okresů ČR.

Silné a slabé stránky okresu většinou kopírují krajská pozitiva a negativa.


stav k 31.12. 2004

stav k 30.6. 2005

stav k 31.12. 2005


732 6 820 97 240 31 328 23 592

710 6 932 96 932 32 131 22 770

692 7 007 97 157 32 696 22 607

-40 187 -83 1 368 -985

index 2005/ 2004 v% 94,5 102,7 99,9 104,4 95,8


stav k 31.12. 2004 28 892 14 263 3 217 2 078 19 912 15 610 802 391 1 694 6 545 10 283 16,6 909 795 31,8 36,9

stav k 30.6. 2005 26 629 13 365 3 127 1 284 19 410 14 811 868 418 1 257 6 562 9 797 15,2 950 825 28,0 34,0


stav k 31.12. 2005 25 901 13 012 3 105 1 544 18 025 14 389 892 414 1 324 6 515 9 586 14,8 1 044 1 047 24,8 25,9

meziroční index rozdíl 2005/2004 absolutně v% -2 991 89,6 -1 251 91,2 -112 96,5 -534 74,3 -1 887 90,5 -1 221 92,2 90 111,2 23 105,9 -370 78,2 -30 99,5 -697 93,2 -1,8 89,2 135 114,9 252 131,7 -7,0 78,0 -11,0 70,2


strana 52

_

4. Tok nezaměstnanosti stav k 31.12. 2004 29 324 23 598 1 967 24 176 15 523 2 015 1 294


stav k 30.6. 2005 28 044 10 553 1 759 12 816 7 864 2 136 1 311

stav k 31.12. 2005 27 161 21 974 1 831 24 965 14 535 2 080 1 211

meziroční rozdíl absolutně -2 163 -1 624 -136 789 -988 65 -83

index 2005/2004 v% 92,6 93,1 93,1 103,3 93,6 103,2 93,6

5. Charakteristika mikroregionů (stav k 31.12.2005 - názvy podle poboček, pracovišť ÚP)

Vnitřní členění statutárního města Ostravy na průmyslové, obytné a oddechové zóny, koncentrace obyvatel i zaměstnavatelů na rozlohou relativně malém území, vzájemná propojenost a dostupnost jeho jednotlivých částí městskou hromadnou dopravou neumožňuje definovat mikroregiony jako relativně uzavřené trhy práce. Z 23 ostravských městských obvodů je dlouhodobě největší míra nezaměstnanosti ve Vítkovicích (nyní 29,1 %), naopak nejnižší je v Pustkovci (nyní 7,2 %). 6. Aktivní politika zaměstnanosti ukazatel (celkový počet) pracovní místa vytvořená s finančním příspěvkem ÚP z toho: - SÚPM - SVČ zřízená uchazeči o zaměstnání - SÚPM zřízená a vyhrazená zaměstnavateli - odborná praxe absolventů škol 1) - veřejně prospěšné práce - CHPM-SVČ osob se ZP - CHPD a CHPM vytvořená zaměstnavateli - ostatní programy podpory zaměstnanosti 2) příspěvky poskytnuté v rámci APZ z toho - překlenovací příspěvek 3) - příspěvek na dopravu zaměstnanců 3) - příspěvek na zapracování 3) - příspěvek na provoz CHPD, CHPM a CHPM-SVČ 2) zahájené rekvalifikační kurzy počet osob zařazených do rekvalifikací z toho zájemců o zaměstnání 3) zaměstnanci rekvalifikovaní s finančním příspěvkem ÚP

stav k 31.12. 2004

stav k 30.6. 2005

stav k 31.12. 2005


2 029 265 909 377 441 17 20

1 038 125 574

1 659 199 951

-370 -66 42

index 2005/ 2004 v% 81,8 75,1 104,6

269 2 29 39 200 113 0 5 82 236 1 130 10 338

376 10 53 70 296 189 0 9 98 435 2 155 19 448

-65 -7 33

85,3 58,8 265,0

-444 -777

49,5 73,5

-78

85,2

137 36 101 0 879 2 932 0 526


7. Ekonomika stav k 31.12. 2004 403 822 161 353 242 469


stav k 30.6. 2005 209 353 79 553 129 800

stav k 31.12. 2005 571 871 320 844 251 027

meziroční rozdíl absolutně 168 049 159 491 8 558

index 2005/2004 v % 141,6 198,8 103,5


30.6.2006 31.12.2006

horší vývoj





24 000 23 300

13,8 13,4

25 000 24 300

14,3 13,9


Příloha č. 2 Aktuální změny podmínek platné od 1.3.2006 – u nástrojů APZ v souvislosti se sníženým rozpočtem na rok 2006 Nástroj/ÚP SÚPM – vyhrazená Měsíční snížení příspěvků v Kč Změna doby poskytování přísp. Změna – Ostatní podmínky, snížení počtu účastníků SÚPM – Zřízená Snížení (rozdíl) příspěvků v Kč Změna – Ostatní podmínky

Bruntál

Frýdek Místek

Karviná

Nový Jičín

Opava

Ostrava

beze změny

o 1 000 – 2 000,- Kč za měsíc

beze změny

o 2 000,- Kč

beze změny, stejné jako v roce 2005

beze změny - již snížení v roce 2005

snížení o 6 měs.

beze změny

beze změny

snížení o 6 měs.

snížení o 3-6 měs.

podle zák. č. 382/2005 Sb.

snížení cca o 170 UoZ

beze změny, cca jako v roce 2005

beze změny


beze změny, stejné jako v roce 2005


omezení max. příspěvku

o 15 – 20 000,- Kč

beze změny

o 40 000,- Kč

v průměru o 20 tis. Kč

beze změny


beze změny

beze změny

snížení o 37 UoZ

beze změny, doba obsazení SÚPM nejméně 365 dnů

beze změny

beze změny

o 5 – 20 000,- Kč

beze změny

o 4 000,- Kč

v průměru o 10 tis. Kč

o 10 tis. Kč (60 tis. Kč) při navýšení podílu ÚPO ze 70 na 80 % z nákladů


beze změny, délka udržení 15 měsíců

snížení o 8 UoZ

beze změny, doba vykonávání OSVČ nejméně 365 dnů

snížení o 50 UoZ

SVČ Snížení (rozdíl) příspěvků v Kč Změna – Ostatní podmínky, snížení počtu účastníků

beze změny

VPP Měsíční snížení o 1 000 – 1 500,- Kč beze změny beze změny o 2 840,- Kč nárůst o 500 Kč o 1.000,- Kč příspěvků v Kč za měsíc Změna doby poskytování zvýšení o 2 měs. beze změny, snížení o 8 měs. beze změny snížení o 8 měs. beze změny přísp. na 8 měsíců zůstává 9 měsíců Změna – Ostatní po 4 měsících bez záměrem ÚP je zvýšit beze změny, podmínky, snížení počtu možnosti beze změny snížení o 163 UoZ počet účastníků proti pokles cca o 100 UoZ cca jako rok 2005 prodloužení předchozímu roku účastníků Předpokládané dopady cca o 7 mil.– dále viz cca o 56,5 mil. Kč cca o 14 mil. Kč cca o 8 mil. Kč cca o 8,5 mil. Kč celkem komentář 2) v Kč 1) 1) Všechny okresní ÚP MSK požádaly o navýšení rozpočtu APZ formou zpracování cílených programů pro nejrizikovější skupiny UoZ podle § 120 ZoZ. 2) Dopad byl především na chráněné dílny a chráněná místa, a to jak u vytváření míst (o polovinu nižší) na cca 50 – 60 tis. Kč, tak i u příspěvku na provoz CHD (pokles na 80 % loňska).

ANALÝZA. stavu a vývoje trhu práce v Moravskoslezském kraji v roce 2005 a předpokládaný vývoj v roce Úřady práce Moravskoslezského kraje

Recommend Documents