Výroba a spotřeba elektřiny v Plzeňském kraji v roce 2015 Meziročně se výroba elektrické energie v ČR snížila, zatímco její spotřeba vzrostla. Hlavní příčinou poklesu výroby elektrické energie byla odstávka jaderných elektráren. Zvýšená spotřeba elektřiny je důsledkem růstu české ekonomiky. Energetický regulační úřad uvádí pravidelně na svých internetových stránkách (www.eru.cz) informace z oblasti energetiky. Základní údaje o provozu elektrizační soustavy ČR (ES) jsou publikovány jednak s měsíční periodicitou, ale také formou ročních zpráv. Údaje pro roční zprávu jsou získávány od výrobců elektřiny, provozovatelů distribučních soustav a přenosové soustavy. Kromě vlastní statistiky využívá Energetický regulační úřad i data o obnovitelných zdrojích ze systému OTE, a.s.
Vývoj v letech 2014 - 2015 Výroba elektrické energie brutto v ČR v roce 2015 oproti roku 2014 klesla o 2,5 %, zatímco spotřeba netto elektrické energie se zvýšila o 0,9 %. Výpadek energie z jaderných elektráren byl především kompenzován výrobou energií z paroplynových elektráren a parních elektráren. Meziroční propad výroby z jaderných elektráren činil 3 484,0 GWh. Na snížení tohoto propadu se podílely paroplynové elektrárny 544,3 GWh a parní elektrárny 399,9 GWh, zbývající elektrárny pokryly propad 425,4 GWh. Spotřeba elektrické energie netto v ČR vzrostla meziročně především v odvětví obchodu, služeb, školství a zdravotnictví o 2,3 % a v domácnostech o 1,8 %. Relativně nejvyšší meziroční propad spotřeby elektrické energie byl zaznamenán v zemědělství a lesnictví o 6,0 %. Relativně nejrychleji rostla spotřeba elektrické energie v dopravě o 4,2 %. Spotřeba elektřiny v domácnostech na 1 obyvatele byla v průměru vyšší o 22,1 kWh než v roce 2014. Růst spotřeby elektřiny byl ovlivněn růstem HDP, který se meziročně zvýšil o 4,5 %. Výroba elektrické energie brutto se v Plzeňském kraji meziročně zvýšila o 5,0 %. Na růstu výroby elektrické energie se podílely především parní elektrárny. Objem výroby v parních elektrárnách vzrostl o 6,9 %. Spotřeba elektrické energie netto se v Plzeňském kraji v roce 2015 oproti roku 2014 zvýšila o 70,1 GWh, tj. o 2,5 %. Nejvíce se zvýšila spotřeba netto elektrické energie v těchto odvětvích: v obchodě, službách, školství a zdravotnictví o 24,9 GWh, v průmyslu o 23,5 GWh a v domácnostech o 21,8 GWh. Spotřeba netto elektrické energie v domácnostech na 1 obyvatele byla o 33,9 kWh vyšší než v roce 2014.
Vývoj v letech 2011 - 2015 V roce 2015 dosahoval celkový instalovaný výkon elektrizační soustavy ČR 21 865,7 MW. Na instalovaném výkonu ES ČR se podílely parní elektrárny 49,1 %, jaderné elektrárny 19,6 %, vodní elektrárny včetně přečerpávacích 10,3 %, fotovoltaické 9,5 %, plynové a spalovací 3,9 %, paroplynové 6,2 % a větrné elektrárny 1,3 %. V rozmezí let 2011 až 2015 vzrostl instalovaný výkon elektrizační soustavy ČR o 8,0 %. V roce 2015 se oproti roku 2011 snížily na celkovém instalovaném výkonu energetické soustavy podíly: parních elektráren o 4,1 procentního bodu, vodních elektráren včetně přečerpávacích o 0,5 procentního bodu a fotovoltaických elektráren o 0,2 procentního bodu. Naopak se na celkovém instalovaném výkonu elektrizační soustavy zvýšily podíly paroplynových elektráren o 3,3 procentního bodu, plynových a spalovacích elektráren o 1,4 procentního bodu a větrných elektráren o 0,2 procentního bodu.
1
V Plzeňském kraji v roce 2015 dosahoval instalovaný výkon ES 539,9 MW, tj. 2,5 % z instalovaného výkonu ES v ČR. Oproti roku 2011 se výkon v rámci kraje zvýšil o 12,2 %. Na instalovaném výkonu ES v regionu se podílely nejvíce elektrárny parní 45,3 %, fotovoltaické 39,0 %, plynové a spalovací 11,6 %. V porovnání s rokem 2011 se nejvíce snížil podíl parních elektráren (o 4,6 procentního bodu) a fotovoltaických elektráren (o 1,9 procentního bodu), naopak nejvíce vzrostl podíl plynových a spalovacích elektráren (o 6,6 procentního bodu).
V roce 2015 činila výroba elektrické energie brutto v ČR 83 888,3 GWh, oproti roku 2011 se snížila o 4,2 %. Největší podíl vyrobené elektrické energie v ČR zajišťovaly parní (53,4 %) a jaderné elektrárny (32,0 %). V porovnání s rokem 2011 se podíly elektrické energie vyrobené parními i jadernými elektrárnami snížily (u parních elektráren o 3,6 procentního bodu, u jaderných elektráren o 0,3 procentního bodu). Naopak podíly elektrické energie vyrobené paroplynovými a spalovacími elektrárnami mírně vzrostly (u plynových a spalovacích elektráren o 2,4 procentního bodu, u paroplynových elektráren o 0,6 procentního bodu). Nepatrně se zvýšily i podíly elektrické energie vyrobené elektrárnami vodními včetně přečerpávacích, fotovoltaickými a větrnými. 2
V rozmezí let 2011 až 2015 se v Plzeňském kraji objem vyrobené elektřiny brutto zvýšil o 8,6 %. V roce 2015 představoval objem vyrobené elektřiny v regionu 1 475,8 GWh. Podíl vyrobené elektřiny v regionu tvořil 1,8 % z celkového objemu vyrobené elektřiny v ČR. V Plzeňském regionu se výrazně snížil podíl parních elektráren na celkově vyrobeném objemu elektřiny brutto ze 71,9 % v roce 2011 na 64,4 % v roce 2015, tj. snížení o 7,5 procentního bodu. Naopak podíl vyrobené elektrické energie plynovými a spalovacími elektrárnami v roce 2015 vzrostl v porovnání s rokem 2011 ze 7,3 % na 16,1 %.
3
V ČR dosáhla v roce 2015 roční spotřeba elektřiny netto 56 465,1 GWh. Nejvyšší podíly z celkové spotřeby netto elektřiny připadly na odvětví průmyslu (31,1 %), domácností (25,5 %) a obchodu, služeb, školství a zdravotnictví (22,0 %). Naopak nejnižší podíly byly zaznamenány v odvětvích stavebnictví (0,5 %) a zemědělství a lesnictví (1,4 %). Průměrná roční spotřeba elektřiny netto v ČR v domácnostech na 1 obyvatele dosáhla 1 364,4 kWh. V Plzeňském kraji byla v roce 2015 zaznamenána roční spotřeba elektřiny netto 2 914,7 GWh. Podíl spotřeby elektřiny netto v kraji na celkové spotřebě ČR činil 5,2 %. Průmysl se podílel na celkové spotřebě elektřiny v regionu 37,8 %. Na druhém místě se podle výše podílu spotřeby elektřiny umístily obchod, služby, školství a zdravotnictví (27,7 %). V porovnání s průměrem ČR byly vyšší podíly spotřeby elektřiny netto v průmyslu o 6,7 procentního bodu, v obchodu, službách, školství a zdravotnictví o 5,7 procentního bodu a v domácnostech o 2,1 procentního bodu. Stejně jako v ČR připadl v kraji nejnižší podíl spotřeby elektřiny netto na stavebnictví (0,3 %). Průměrná roční spotřeba elektřiny netto v domácnostech na 1 obyvatele regionu představovala 1 395,5 kWh.
4
Mezikrajské srovnání Z celkového množství vyrobené elektřiny brutto v roce 2015 v parních elektrárnách ČR (44 819,2 GWh) připadl nejvyšší podíl na Ústecký kraj (43,9 %), nejnižší roční výrobu elektřiny brutto měl kraj Liberecký (30,8 GWh). Na výrobě elektřiny vyrobené v paroplynových elektrárnách ČR se podílely především tři kraje Karlovarský (73,2 %), Ústecký (19,7 %) a Jihomoravský (7,0 %). Podíly elektřiny vyrobené v jaderných elektrárnách v roce 2015 činily 53,0 % v Jihočeském kraji a 47,0 % v Kraji Vysočina. Nejvyšší podíl elektřiny vyrobené prostřednictvím vodních elektráren vč. přečerpávacích byl dosažen ve Středočeském kraji (27,0 %). Na výrobě elektřiny v plynových a spalovacích elektrárnách se nejvíce podílely dva kraje, a to Moravskoslezský (13,4 %) a Vysočina (13,3 %). Nejnižší podíl elektřiny získaný prostřednictvím plynových a spalovacích elektráren byl 5
vyroben v Karlovarském kraji (1,8 %). Na elektřině vyrobené větrnými elektrárnami se nejvíce podílel Ústecký kraj (33,9 %). Nejvyšší podíly elektřiny vyrobené z fotovoltaických elektráren byly dosaženy v krajích Jihomoravském (22,8 %), Středočeském (11,8 %) a Jihočeském (11,7 %), naopak nejnižší v kraji Karlovarském (0,6 %).
6
