ady práce Moravskoslezského kraje ANALÝZA stavu a vývoje trhu práce v Moravskoslezském kraji v roce 2004 a p edpokládaný vývoj v roce 2005 ezen 2005

Úřady práce Moravskoslezského kraje

ANALÝZA stavu a vývoje trhu práce v Moravskoslezském kraji v roce 2004 a předpokládaný vývoj v roce 2005

Bruntál

Opava Karviná Ostrava

Nový Jičín Frýdek-Místek

březen 2005


_

strana 1

OBSAH

strana

I.

Úvod

2

II.

Celková charakteristika Moravskoslezského kraje

2

III.

Zaměstnanost

5

IV.

Nezaměstnanost

16

V.

Cizinci na trhu práce

23

VI.

Kontrolní činnost

24

VII.

Platební neschopnost zaměstnavatelů

25

VIII. Aktivní politika zaměstnanosti

26

IX.

Prognóza vývoje trhu práce v roce 2005

31

X.

Přílohy - jednotlivé okresy Moravskoslezského kraje

41

Analýza stavu a vývoje trhu práce v Moravskoslezském kraji - březen 2005


_

strana 2

I. ÚVOD Do roku 2000 zpracovávaly jednotlivé úřady práce České republiky analýzy předchozího vývoje trhu práce s prognózou na další období samostatně v rámci své okresní působnosti. Úřady práce Moravskoslezského kraje (dále ÚP MSK) velmi pružně a v předstihu zareagovaly na ustavení vyšších územně správních celků a již v polovině roku 2000 iniciativně připravily návrh komplexní osnovy analýzy stavu a vývoje trhu práce na úrovni kraje, který Správa služeb zaměstnanosti Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále SSZ MPSV ČR) přijala jako jednotný celorepublikově platný metodický návod pro budoucí „krajské analýzy“. Podle této osnovy a z podkladů úřadů práce v Bruntále, Frýdku-Místku, Karviné, Novém Jičíně, Opavě a Ostravě jsou od roku 2001 zpracovávány roční analýzy trhu práce v Moravskoslezském kraji (dále MSK) a v polovině roku její zkrácené verze se zpřesněnou prognózou vývoje nezaměstnanosti na druhé pololetí. Nyní byla dokončena analýza za rok 2004. Cílem těchto zpráv je poskytnout nejdůležitější informace a poznatky o předchozím a očekávaném vývoji na trhu práce v našem kraji, souhrnně prezentovat činnost ÚP MSK v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti aj. V přílohách jsou obsaženy stručné okresní charakteristiky, vybrané hlavní ukazatele zaměstnanosti a nezaměstnanosti včetně prognózy na další období a výsledky aktivní politiky zaměstnanosti jednotlivých úřadů práce. „Krajské analýzy“ se nezabývají podrobnějším hodnocením situace v jednotlivých okresech, k tomu jsou určeny samostatné analytické materiály příslušných okresních úřadů práce. II. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE 1. Ekonomická a sociální situace Moravskoslezský kraj se nachází na severovýchodním území České republiky a v jejím rámci sousedí se Zlínským, a Olomouckým krajem. Vně České republiky tvoří hranici s Polskem a Slovenskem. Kraj zahrnuje okresy Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava-město. Tento územní celek je svým charakterem různorodý, přičemž jeho jádrem je ostravsko-karvinská aglomerace. Jedná se o tradiční industriální oblast s vysokým podílem tzv. „velkého“ průmyslu - především uhelného hornictví, metalurgie, těžkého strojírenství a chemie. Dalšími významnými sektory jsou strojírenský, farmaceutický, elektrotechnický, papírenský, textilní a potravinářský průmysl. Zemědělská výroba má celoplošný charakter, v podhůří Beskyd a Jeseníků je zastoupeno lesní hospodářství. Od roku 1990 probíhá v kraji rozsáhlá restrukturalizace hospodářské základny, která bouřlivě mění jeho tvář, ale je také provázena uvolňováním desetitisíců zaměstnanců. MSK patří v rámci celé republiky ke strukturálně nejpostiženějším oblastem, pro něž je charakteristický razantní útlum těžkého průmyslu a až do roku 2004 téměř neustále se zvyšující nezaměstnanost. Intenzita jejího nárůstu a tempo poklesu personálních stavů u moravskoslezských zaměstnavatelů bylo zatím nejvýraznější v letech 1997 až 1999, kdy za třicet šest měsíců stoupl počet evidovaných uchazečů o zaměstnání o 57.013 (+155,5 %) a celková zaměstnanost u moravskoslezských firem poklesla o 80.130 (-15,4 %) osob. V roce 2004 se dlouhodobé negativní trendy vývoje na nabídkové straně moravskoslezského trhu práce zastavily a doufáme, že tento obrat bude mít trvalejší charakter.

2. Demografická situace MSK, zejména jeho centrální část v okolí měst Ostrava, Havířov, Karviná a FrýdekMístek, patří k nejhustěji osídleným oblastem České republiky. Na 7 % její rozlohy žije 12,4 %



_

strana 3

obyvatel. Všechny okresy kraje s výjimkou okresu Bruntál, který je rozlohou největší ale zároveň nejméně osídlený, mají hustotu osídlení vyšší než je celostátní průměr. Počet obyvatel MSK se již řadu let plynule snižuje. K 31. prosinci 2003 zde žilo celkem 1 260.277 trvale bydlících obyvatel, což je o 2.383 (-0,2 %) méně než před rokem a o 23.364 (-1,8 %) méně než před pěti lety. Velice vážným celospolečenským problémem, který se neustále prohlubuje, je soustavný úbytek mladých lidí do 14 let věku. Od roku 1992 se jejich počet v MSK snížil o 71.696, tj. o 26,4 %. Klesající absolutní počet i podíl mladých lidí na celkovém stavu obyvatel se promítá do stoupajícího průměrného věku obyvatel MSK, který nyní činí 38,8 roku. Tabulka II/1 - Vývoj počtu obyvatel trvale bydlících v Moravskoslezském kraji stav k 31.12.2001 stav k 31.12.2002 stav k 31.12.2003 ukazatel 1) z toho z toho z toho (celkový počet) celkem celkem celkem ženy ženy ženy obyvatelé 1 265 912 647 780 1 262 660 646 150 1 260 277 644 781 obyvatelé 896 281 446 376 898 010 447 344 900 443 448 346 v „produktivním věku“ 2) obyvatelé věkové 212 230 103 696 206 252 100 849 199 922 97 782 kategorie 0 - 14 let průměrný věk obyvatel 38,2 39,7 38,5 40,0 38,8 40,3 Od roku 1996 jsou na základě metodiky SSZ MPSV ČR používána při hodnocení demografického vývoje data, která poskytuje Český statistický úřad. Údaje z demografické statistiky jsou za uplynulý rok k dispozici vždy v květnu dalšího roku, což znamená, že skutečnost z konce předchozího roku je platná po celých následujících dvanáct měsíců. V pololetních i ročních analýzách stavu a vývoje trhu práce jsou proto uváděny totožné veličiny. 2) Do r. 2000 započítávány osoby od 15 do 59 let věku, od r. 2001 zahrnuty osoby věkové skupiny 15-64 let. 1)

Graf II/1 – Věková struktura obyvatel Moravskoslezského kraje k 31.12.2003 12000

10000

počet

8000

6000

4000

2000

0 0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

50

55

60

65

70

75

věk

muži

ženy


80

85

90

95

100_


_

strana 4

3. Silné stránky Moravskoslezského kraje ♦ ♦ ♦ ♦ ♦

♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦

MSK zůstává jednou z hospodářsky nejvýznamnějších oblastí v České republice. Rozmanitost průmyslových odvětví. Existence řady perspektivních firem vytvářejících ve s rovnání s jinými kraji velký základní ekonomický rozvojový potenciál. Řada zavedených obchodních značek a relativně vysoká exportovatelnost hutních a některých strojírenských výrobků. Existence mnoha vhodných objektů a pozemků pro nové investice, staré průmyslové areály vybavené infrastrukturou, tzv. „brownfields“, s možností jejich využití pro rozvoj nových podnikatelských aktivit. Připravené a připravované průmyslové zóny. Dostatečný potenciál kvalifikované, popřípadě v řadě oborů dobře rekvalifikovatelné pracovní síly využitelné při rozvoji nových ekonomických aktivit. Postupně se zlepšující životní prostředí. Pohoří Beskyd a Jeseníků - vhodné oblasti pro rozvoj podnikání v cestovním ruchu. Výhodná geografická poloha z pohledu perspektivních dopravních tras - kraj leží na dopravní křižovatce Česko, Polsko, Slovensko a Rakousko s dobrou pozicí do východních zemí. Blízkost státních hranic s Polskem a Slovenskem a možnost vytvářet ve vazbě na tyto země poměrně silný euroregion. Relativně hustá síť železniční a autobusové dopravy. Letiště pro mezinárodní provoz v blízkosti centra kraje s výhledem výrazného rozvoje. Systém vysokoškolského technického, ekonomického a humanitního vzdělávání (existence tří univerzit a soukromé Vysoké školy podnikání, a.s.). Dostatečná kapacitně dimenzovaná síť středních a vyšších odborných škol. Zvyšující se nabídka vzdělávacích organizací s možností občanů rozšířit a doplnit si vzdělání. Značný potenciál technické odbornosti. Funkční institucionální zázemí pro řešení problémů trhu práce (úřady práce, zaměstnanecké agentury, Agentura pro regionální rozvoj, Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje, rekvalifikační a poradenské instituce apod.).

4. Slabé stránky Moravskoslezského kraje ♦ ♦ ♦ ♦

♦ ♦ ♦ ♦

Nepříznivá struktura ekonomiky daná historickým vývojem - silné soustředění průmyslové činnosti na těžbu uhlí, hutnictví a strojírenství. Značná územní koncentrace podniků metalurgického a strojírenského průmyslu procházejících restrukturalizací. Stále nedokončená restrukturalizace hutnictví a strojírenství. Pomalé tempo zvyšování technologické úrovně výrob (zavádění progresivních technologií), způsobující stále ještě příliš nízkou produktivitu práce, velkou energetickou náročnost a vysoké režijní náklady. Nedostatek podnikatelské infrastruktury a zařízení pro podporu rozvoje malých a středních firem. Absence významných větších investic, které by v kraji zásadnějším způsobem příznivě ovlivnily nezaměstnanost. Nejnižší intenzita podnikatelských aktivit, nejmenší počet samostatně výdělečně činných osob na 100 ekonomicky aktivních obyvatel v rámci všech krajů ČR. Obtížně řešitelné ekologické problémy spojené zejména s předchozí (Ostrava) a současnou (okresy Karviná a Frýdek-Místek) těžbou uhlí.



♦

♦ ♦ ♦

♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦

_

strana 5

Na značné části území kraje ztížené podmínky zemědělského hospodaření (ekologické zábrany, klimatické podmínky apod.), což omezuje možnosti pěstování ekonomicky výhodných plodin a způsobuje útlum zemědělských výrob zejména v podhorských a horských oblastech. Naprosto nedostatečné napojení na evropskou dálniční síť - neustále oddalované zahájení a zcela nedostatečné tempo výstavby dálnice D 47. Morální i fyzická zastaralost značné části dopravní infrastruktury. Soustavný růst jízdného a přepravného, klesající úroveň hromadné dopravy. Dopravní obslužnost je v okresech MSK a zvláště v některých mikroregionech velmi rozdílná. V okresních městech dopravní dostupnost pohyb pracovních sil příliš nekomplikuje. Dojíždění do zaměstnání, doprovázené rostoucími náklady na dopravné, však představuje téměř neřešitelný problém především v obcích, které se nacházejí v řídce osídlených územích, kde byla autobusová a železniční doprava v předchozím období navíc ještě značně omezena. Špatné možnosti dopravy do zaměstnání jsou zejména ve dnech pracovního klidu a pracovního volna nebo při dojíždění na odpolední a noční směny. Růst počtu sociálně nepřizpůsobivých obyvatel (marginalizace určitých sociálních skupin). Pomalu se rozvíjející intelektuální základna, takřka neřešitelný problém získat vysokoškolsky vzdělané odborníky z jiných částí republiky. Nižší zastoupení obyvatel s vyšším stupněm vzdělání, tendence kvalifikovaných osob, zejména mladých, spíše kraj opouštět. Míra nezaměstnanosti dlouhodobě značně nad celorepublikovým průměrem - téměř stabilně je přibližně o dvě třetiny vyšší. Rostoucí podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob. Vysoký počet občanů se zdravotním postižením většinou jako důsledek jejich předchozího dlouholetého zaměstnání v těžkém průmyslu. Trvalý, neustálý a velmi výrazný nedostatek pracovních příležitostí ve všech okresech kraje.

III. ZAMĚSTNANOST 1. Celková zaměstnanost I když se v průběhu roku 2004 celková zaměstnanost u moravskoslezských zaměstnavatelů opět snížila, intenzita jejího poklesu byla v porovnání s rokem 2003, kdy ubylo u firem všech velikostních kategorií v kraji 8.166 pracovníků, ani ne poloviční. Na tomto poklesu se podílely všechny okresy, nejvíce ostravský, opavský a karvinský. Hospodářský vývoj v naší zemi je sice již pátým rokem příznivý, česká ekonomika stále roste, její tempo, které v posledních dvou letech přesahuje tříprocentní hranici, však zatím nevede příliš ke zlepšení situace na trhu práce a k trvalejšímu snížení nezaměstnanosti. Celkový vzestup hospodářství „táhnou“ hlavně investice velkých podniků, zejména zahraničních. Jejich aktivity se konečně začínají projevovat i v MSK, do připravených průmyslových zón začínají investoři, většinou zahraniční, již přicházet. Rozsah jejich investic je však zatím ale pořád malý a nedostatečný a dosud nevytvořili takové množství nových pracovních míst, které by přispěly k celkovému zvýšení zaměstnanosti. Zaměstnavatelé MSK všech velikostních kategorií zaměstnávali k 31.12.2004 celkem 404.729 osob, což je o 3.544 (-0,9 %) méně než před rokem. Na tomto úbytku se podílely výrazněji monitorované podniky se stavem 26 a více osob, u nichž zaměstnanost klesla o 2.483 pracovníků, u malých nemonitorovaných firem s počtem do 25 zaměstnanců ubylo 1.061 osob.

Graf III/1 - Vývoj zaměstnanosti u zaměstnavatelů Moravskoslezského kraje všech velikostních Analýza stavu a vývoje trhu práce v Moravskoslezském kraji - březen 2005


_

strana 6

kategorií

404 729

408 273

416 439

420 747

421 058

439 864

500000

471 728

499 835

519 994

526 812

529 185

526 460

600000

541 366

700000

400000 300000 200000 100000

31 .1 2. 19 92 31 .1 2. 19 93 31 .1 2. 19 94 31 .1 2. 19 95 31 .1 2. 19 96 31 .1 2. 19 97 31 .1 2. 19 98 31 .1 2. 19 99 31 .1 2. 20 00 31 .1 2. 20 01 31 .1 2. 20 02 31 .1 2. 20 03 31 .1 2. 20 04

0

zaměstnanci u firem se stavem 26 a více osob

zaměstnanci u firem se stavem do 25 osob

Počet osob samostatně výdělečně činných (dále OSVČ) za uplynulý rok po nepřetržitém jedenáctiletém vzestupu poprvé meziročně klesl (jednotná metodika pro sledování tohoto ukazatele platí od roku 1993), a to celkem o 5.073 (-5,5 %), takže koncem prosince 2004 aktivně podnikalo celkem 86.801 občanů. Tento stav zahrnuje i zaměstnance firem, kteří kromě hlavního pracovního poměru současně vykonávají rovněž samostatnou výdělečnou činnost a jsou podnikateli. Stav zaměstnavatelských subjektů se v průběhu roku 2004 zvýšil celkem o 257; koncem prosince jich na trhu práce MSK působilo 25.115. Tabulka III/1 - Vývoj počtu zaměstnavatelů, zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných stav k 12/2004-12/2003 ukazatel (celkový počet) 31.12.2003 30.6.2004 31.12.2004 absolutně % zaměstnavatelé všech 24 858 25 124 25 115 +257 +1,0 velikostních kategorií z toho - zaměstnavatelé se stavem 2 373 2 395 2 395 +22 +0,9 26 a více osob - zaměstnavatelé se 22 485 22 729 22 720 +235 +1,0 stavem do 25 osob zaměstnanci u firem všech 408 273 408 692 404 729 -3 544 -0,9 velikostních kategorií z toho - zaměstnanci u firem se 303 547 303 852 301 064 -2 483 -0,8 stavem 26 a více osob - zaměstnanci u firem se 104 726 104 840 103 665 -1 061 -1,0 stavem do 25 osob osoby vykonávající samostatně 91 874 88 614 86 801 -5 073 -5,5 výdělečnou činnost



_

strana 7

2. Zaměstnanost podle počtu zaměstnanců v organizacích Od června 2002 jsme přistoupili k velikostnímu členění firem MSK podle kategorizace, která odpovídá definici a doporučením Mezinárodní organizace práce (ILO). Podle počtu zaměstnanců jsou firmy rozděleny na malé (1-49 pracovníků), střední (50-249 pracovníků) a velké (250 a více pracovníků). Tabulka III/2 - Zaměstnanost podle počtu zaměstnanců v organizacích - zaměstnavatelé k 31.12.2003 k 30.6.2004 k 31.12.2004 12/2004-12/2003 kategorie absolutně % absolutně % absolutně % absolutně % 1 až 49 23 579 94,9 23 821 94,8 23 823 94,9 +244 +1,0 50 až 249 1 068 4,3 1 093 4,4 1 081 4,3 +13 +1,2 250 a více 211 0,8 210 0,8 211 0,8 0 +0,0 celkem 24 858 100,0 25 124 100,0 25 115 100,0 +257 +1,0 Celkový roční přírůstek počtu zaměstnavatelských subjektů působících v MSK o 1,0 % nejvíce ovlivnily firmy s 1-49 zaměstnanci (+244), které jsou také v celkovém počtu moravskoslezských podniků zastoupeny nejvýrazněji; jejich podíl koncem prosince 2004 činil 94,9 %. Tabulka III/3 - Zaměstnanost podle počtu zaměstnanců v organizacích - zaměstnanci k 31.12.2003 k 30.6.2004 k 31.12.2004 12/2004-12/2003 kategorie absolutně % absolutně % absolutně % absolutně % 1 až 49 140 870 34,5 141 136 34,5 140 213 34,7 -657 -0,5 50 až 249 107 266 26,3 109 073 26,7 108 178 26,7 +912 +0,9 250 a více 160 137 39,2 158 483 38,8 156 338 38,6 -3 799 -2,4 celkem 408 273 100,0 408 692 100,0 404 729 100,0 -3 544 -0,9 K meziročnímu úbytku zaměstnanosti o 0,9 % přispěly z jednotlivých velikostních skupin celkově zejména firmy s 250 a více zaměstnanci, jejichž stavy se zúžily o 3.799 osob, nejvíce u významného ostravského zaměstnavatele a.s. Ispat Nová huť (-1.942 osob). Nárůst personálních stavů zaznamenali pouze zaměstnavatelé s 50 až 249 pracovníky (+912 osob). 3. Zaměstnanost v odvětvích u monitorovaných firem se stavem 26 a více zaměstnanců Monitorované firmy jsou od roku 2002 na základě převažujícího předmětu činnosti rozděleny do 14 odvětví podle Odvětvové klasifikace ekonomických činností (dále OKEČ). Navíc je podrobněji rozčleněn zpracovatelský průmysl. Z monitorování firem a výběrových šetření ÚP MSK vyplývá, že za uplynulý rok se zaměstnanost u sledovaných zaměstnavatelů se stavem 26 a více osob celkově snížila o 2.483 (-0,8 %) pracovníků. Stavy zaměstnanců u větších podniků klesly nejvíce v okrese Ostrava (-3.025 osob), dále v okresech Karviná (-1.756 osob) a Bruntál (-720 osob). Naopak k nárůstu zaměstnanosti u monitorovaných firem došlo v novojičínském (+1.830 osob), frýdeckomísteckém (+716 osob) a opavském (+472 osob) okrese.

Tabulka III/4 - Vývoj počtu zaměstnanců v odvětvích podle OKEČ - monitorované firmy se



_

strana 8

stavem 26 a více osob stav k

odvětví

31.12.2003 absolutně

zemědělství, myslivost, lesnictví těžba nerostných surovin zpracovatelský průmysl z toho - výroba základních kovů, hutních

%


%


8 098 2,7 7 914 2,6 7 379 23 609 7,8 23 013 7,6 21 681 113 062 37,2 114 144 37,5 113 401

%

12/200412/2003

2,5 7,2 37,7

-719 -1 928 +339

48 612

43,0

48 734

42,7

47 422

41,8

-1 190

- výroba a opravy strojů a zařízení

11 643

10,3

11 331

9,9

11 366

10,0

-277

- výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků - výroba dopravních prostředků a zařízení - výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení - výroba pryžových a plastových výrobků - výroba textilií, textilních a oděvních výrobků - výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru; vydavatelství a tisk - výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken - zpracování dřeva, výroba dřevařských výrobků kromě nábytku - výroba ostatních nekovových minerálních výrobků - výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy

10 625

9,4

10 472

9,2

10 243

9,0

-382

8 601

7,6

9 056

7,9

10 034

8,9

+1433

6 862

6,1

7 307

6,4

7 402

6,5

+540

6349

5,6

6 712

5,9

6 701

5,9

+352

6 969

6,2

6 703

5,9

6 391

5,7

-578

3 234

2,9

3 394

3,0

3 411

3,0

+177

3 030

2,7

3 020

2,6

3 270

2,9

+240

1 914

1,7

2 132

1,9

2 090

1,9

+176

1 868

1,6

1 926

1,7

1 851

1,6

-17

1 305

1,1

1 297

1,1

1 300

1,1

-5

245

0,2

267

0,2

99

0,1

-146

1 805

1,6

1 793

1,6

1 821

1,6

+16

7 742

2,6

7 544

2,5

7 694

2,5

-48

stavebnictví

11 332

3,7

12 070

4,0

11 417

3,8

+85

obchod; opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost

17 984

5,9

17 232

5,7

17 664

5,9

-320

2 219 25 308 2 801

0,7 8,3 0,9

2 404 24 946 2 619

0,8 8,2 0,9

2 485 24 632 2 373

0,8 8,2 0,8

+266 -676 -428

činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení

11 362

3,7

10 733

3,5

11 209

3,7

-153

18 127

6,0

17 954

5,9

17 732

5,9

-395

vzdělávání

26 873 26 573

8,9 8,8

28 209 26 253

9,3 8,6

28 406 26 516

9,4 8,8

+1533 -57

8 457

2,8

8 817

2,9

8 475

2,8

+18

a kovodělných výrobků

- výroba usní a výrobků z usní - zpracovatelský průmysl jinde neuvedený výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepelné energie

ubytování a stravování doprava, skladování a spoje finanční zprostředkování

zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti činnosti domácností a exteritoriální organizace a instituce celkem

303 547 100,0 303 852 100,0 301 064 100,0

-2 483

4. Vývoj zaměstnanosti v jednotlivých vybraných odvětvích s výraznějšími změnami v počtech zaměstnanců v roce 2004



_

strana 9

Zemědělství, myslivost, lesnictví Zaměstnanost v tomto odvětví, kterou výrazně ovlivňuje sezónní efekt, klesla za uplynulý rok o 719 (-8,9 %) osob. Zimní „odliv“ sezónních pracovníků z důvodu ukončování sezónních prací se projevil ve všech okresech našeho kraje, nejvíce však ve frýdecko-místeckém (-201 osob), opavském (-199 osob), novojičínském (-146 osob) a bruntálském (-106 osob). V okrese Frýdek-Místek ke snížení zaměstnanosti v odvětví navíc přispělo neobnovení většiny pracovních poměrů na dobu určitou, které koncem roku 2003 skončily zaměstnancům a.s. CE WOOD zabývající se lesnictvím a těžbou dřeva. Těžba nerostných surovin Za uplynulý rok se počet zaměstnanců v odvětví těžby nerostných surovin, které je koncentrované do okresů Karviná, Frýdek-Místek a Ostrava, snížil o 1.928 (-8,2 %). Na tento pokles měl rozhodující vliv úbytek pracovníků zejména z důlních odštěpných závodů dominantního krajského zaměstnavatele a.s. Ostravsko karvinské doly (dále OKD) a z dodavatelské s.r.o. Pol-Alpex - celkově v karvinském okrese ubylo 1.889 zaměstnanců. Zpracovatelský průmysl U monitorovaných organizací zpracovatelského průmyslu, ve kterém nachází ze sledovaných firem v MSK pracovní uplatnění nejvíce osob (37,7 %), přibylo za uplynulý rok 339 (+0,3 %) zaměstnanců. Na tomto přírůstku se nejvíce podílely firmy zabývající se výrobou dopravních prostředků (+1.433 pracovníků), elektrických a optických přístrojů a zařízení (+540 osob) a výrobou pryžových a plastových výrobků (+352 osob). Úbytek naopak nastal zejména u výrobců základních kovů, hutních a kovodělných výrobků (-1.190 zaměstnanců), kam jsou zařazeny i hutní podniky, u firem zaměřených na výrobu textilií, textilních a oděvních výrobků (-578 osob) a u producentů potravinářských výrobků a nápojů a tabákových výrobků (-382 osob). ♦

Výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků

Na celkovém snížení zaměstnanosti v odvětví o 1.190 osob se podílel především okres Ostrava (-2.341 osob), a to zejména z důvodu racionalizace pracovních míst v a.s. Ispat Nová huť prostřednictvím akce „dobrovolného odchodného“, která proběhla ve dvou etapách a přispěla k ukončení pracovních poměrů 1.728 zaměstnanců. Společnost při odchodech nastavila podmínky nadstandardního odstupného, které byly dříve uplatňovány pouze u vrcholových manažerů a jsou známy pod pojmem „Zlatý padák“. Naopak ve čtyřech okresech došlo k nárůstu stavů, nejvíce v okrese Karviná (+400 pracovníků), což ovlivnilo zahájení výroby kovových výrobků pro obchodní řetězec IKEA v novém závodě a.s. Kovona Systém a přírůstek pracovníků v bohumínské a.s. ŽDB, a v okrese Opava (+312 osob) vlivem zvýšení počtu zaměstnanců u významné strojírenské a.s. Brano se sídlem v Hradci na Moravicí v návaznosti na nový projekt zaměřený na výrobu komponentů a příslušenství pro autoprůmysl. ♦ Výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků Počet zaměstnanců u moravskoslezských firem zabývajících se výrobou potravinářských výrobků a nápojů a tabákových výrobků za rok 2004 klesl celkem o 382 osob. Úbytek nastal ve všech okresech našeho kraje, zejména v okrese Opava (-134 osob), a to nejvíce u akciových společností Opavia-LU a Bivoj a s.r.o. Nowaco Opava skončením pracovních poměrů na dobu určitou sjednaných na období nezbytně nutné k zabezpečení mimořádných zakázek. ♦ Výroba dopravních prostředků a zařízení



_

strana 10

Celkový meziroční nárůst zaměstnanosti v odvětví o 1.433 osob zejména ovlivnilo navýšení stavů v okrese Nový Jičín (+1.016 osob), a to převodem s.r.o. MEKO vykazované dříve v odvětví výroby strojů a zařízení a přestěhováním s.r.o. Brose Cz z vsetínského okresu do areálu Podnikatelského parku v Kopřivnici. ♦

Výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení

Zaměstnanost u moravskoslezských firem vyrábějících elektrické a optické přístroje za uplynulý rok vzrostla celkem o 540 osob. Největší nárůst nastal v novojičínském okrese (+491 osob), především rozšířením personálních stavů u zaměstnavatelů zabývajících se elektrovýrobou, tj. v s.r.o. Siemens Automobilové systémy, Siemens Elektromotory, Primus CE a a.s. V.I. CZ. ♦

Výroba pryžových a plastových výrobků

Sledované podniky navýšily během roku 2004 stavy celkem o 352 zaměstnanců. K nejvýraznějšímu přírůstku došlo v okrese Nový Jičín (+179 osob), a to zejména u společností DEC-PLAST a GDX Automotive. ♦ Výroba textilií, textilních a oděvních výrobků Za uplynulých rok došlo k celkovému poklesu o 578 zaměstnanců, a to nejvíce v okrese Bruntál (-254 pracovníků), kde snižování stavů zaměstnanců zapříčinilo ukončení výroby v provozovně s.r.o. KARA SLOVAKIA WT-CZ, Trutnov a odbytové potíže a.s. Moravolen Bruntál. K poklesu počtu zaměstnanců v okrese Bruntál došlo také v krnovské a.s. Pega, jednalo se však především o odchody do starobních důchodů. Snížení zaměstnanosti v okrese Karviná (-217 osob) nejvíce ovlivnila s.r.o. Salon paní O, na niž byl v minulém roce prohlášen konkurz. Obchod; opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost Zaměstnanost u monitorovaných organizací od konce minulého roku klesla o 320 (-1,8 %) osob. Největší úbytky nastaly v okrese Ostrava (-272 osob), zejména u devíti zahraničních obchodních řetězců, které byly donuceny vlivem silného konkurenčního prostředí a nižší kupní síly obyvatel omezit své stavy. Ke karvinskému poklesu (-130 osob) přispěl především úbytek zaměstnanců u obchodního řetězce a.s. Ahold Czech Republik, s.r.o. PR market a s.r.o. Hruška. Také v okrese Frýdek-Místek se zaměstnanost snížila převážně uvolňováním zaměstnanců z jednotlivých subjektů z oblasti obchodu (-103 osob). Naopak k výraznějšímu zvýšení stavů došlo v opavském okrese (+167 osob), kde byl otevřen nový hypermarket a.s. Tesco Stores ČR. Doprava, skladování a spoje Na pokles zaměstnanosti v tomto odvětví o 676 (-2,7 %) osob měla v uplynulém roce negativní vliv zejména změna struktury ve složkách Českých drah z důvodu centralizace řídících činností. K největšímu poklesu došlo v Ostravě (-386 osob), zejména u složek Českých drah a v a.s. Dopravní podnik Ostrava. U obou těchto firem byla důvodem redukce zaměstnanosti snaha o racionalizaci činností, která se promítla i do počtu zaměstnaných osob. V okrese Karviná stavy klesly o 286 zaměstnanců, především u karvinské části uzlové železniční stanice Bohumín. Naopak nárůst zaměstnanosti ve frýdecko-místeckém okrese (+181 osob) způsobil administrativní převod pracovníků a.s. České dráhy, kteří byli původně vykazováni v okrese Vsetín. Finanční zprostředkování Monitorované firmy zabývající se finančním zprostředkováním snížily v průběhu roku



_

strana 11

2004 své stavy celkem o 428 (-15,3 %), a to ve všech okresech MSK. Největší úbytky nastaly v okrese Ostrava (-109 osob) v důsledku pokračujících racionalizačních opatření vyhlášených vedením Union banky, a.s. „v likvidaci“ a probíhající transformace některých činností v a.s. Česká pojišťovna Region severní Morava. Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení Snížení zaměstnanosti v tomto odvětví o 395 (-2,2 %) zaměstnanců v uplynulém roce nejvíce ovlivnily celní orgány v souvislosti se vstupem ČR do Evropské unie (dále EU), což se týkalo zejména příhraničních okresů našeho kraje, nejvíce karvinského (-196 osob) a frýdeckomísteckého okresu (-138 osob).

5. Vývoj zaměstnanosti u malých nemonitorovaných firem se stavem do 25 zaměstnanců V průběhu uplynulého roku se celková zaměstnanost u malých nemonitorovaných podniků snížila o 1.061 osob, tj. o 1,0 %. Na meziročním poklesu se kromě ostravského a frýdecko-místeckého podílely všechny zbývající čtyři okresy, především novojičínský (-1.016 osob). Drobnému podnikání v MSK se stále nedaří tak, jak nezbytně potřebuje. Není hybnou pákou ekonomického rozvoje jako ve vyspělých zemích, redukce pracovních míst u velkých podniků není kompenzována tvorbou nových pracovních příležitostí u malých firem v takovém množství, které by absorbovalo uvolňované zaměstnance a výrazněji snižovalo stávající nezaměstnanost. „Nasávací“ schopnost této kategorie zaměstnavatelů je pořád malá a nedostatečná - na malé podniky stále negativně působí především: - malá ekonomická síla v porovnání s velkými podniky, - obtížný přístup ke kapitálu omezující možnost financování rozvojových aktivit, - horší přístup k odbornému vzdělávání, nižší dostupnost potřebných informací a poradenských služeb, - ne vždy „čistá“ konkurence ze strany velkých podniků a dumpingové ceny dovážených produktů, - omezení v odbytu hotových výrobků na domácím trhu a zvýšené náklady při jeho vývozu, - konkurence obchodních řetězců vytvářených kapitálově silnými firmami, - slabá pozice v soutěži o veřejné zakázky, - platební nekázeň způsobující druhotnou platební neschopnost, - vysoké administrativní zatížení. K 31.12.2004 vykonávalo v MSK samostatnou výdělečnou činnost celkem 86.801 osob. Jejich počet se v průběhu roku 2004 poprvé od počátku sledování tohoto ukazatele snížil o 5.073 osob (-5,5 %). Od prosince 2003 ubylo OSVČ ve všech okresech kraje, nejvíce v ostravském (-1.544). Hlavním důvodem jsou legislativní změny týkající se odvodů pojistného, platné od ledna 2004. Po osmiletém období, kdy OSVČ, které nedosáhly stanovenou příjmovou hranici (bez rozlišení, zda se jednalo o hlavní nebo vedlejší pracovní činnost), nebyly povinny odvádět pojistné a tato doba se jim nezapočítávala pro důchodové účely, mají OSVČ od začátku letošního roku povinnost platit pojistné na důchodové pojištění pokud samostatným podnikáním vykonávají hlavní pracovní činnost. U vedlejší činnosti je účast na pojištění závislá na výši příjmů, tak jak tomu bylo do roku 2003. Z uvedených důvodů proto živnostníci v roce 2004 svou výdělečnou činnost ve větší míře ukončovali. Graf III/2 - Vývoj počtu zaměstnanců drobného podnikání



_

strana 12

10 3

66 5

72 6 10 4

10 2

86 8

18 5 10 5

46 3 10 2

10 1

34 4

72 0 10 4

10 6

10 3

17 5 64

80000

76

23 5

90

100000

97

59 5

57 6

23 7

120000

27 0

140000

60000 40000 20000

31 .1 2. 19 92 31 .1 2. 19 93 31 .1 2. 19 94 31 .1 2. 19 95 31 .1 2. 19 96 31 .1 2. 19 97 31 .1 2. 19 98 31 .1 2. 19 99 31 .1 2. 20 00 31 .1 2. 20 01 31 .1 2. 20 02 31 .1 2. 20 03 31 .1 2. 20 04

0

6. Volná pracovní místa I když se situace na poptávkové straně moravskoslezského trhu práce v průběhu roku 2004 začala pomalu zlepšovat a v polovině roku jsme zaznamenali meziměsíční nárůst počtu volných pracovních míst (dále VPM) – meziroční vzestup se projevil v deseti měsících roku, jejich tvorbu se stále nedaří oživit v takovém rozsahu, jaký je pro náš kraj nezbytný. Nová pracovní místa stále vznikají jen sporadicky, v nedostačujícím množství i struktuře. MSK jich nutně potřebuje podstatně více, a to v řádu ne desítek či stovek, ale tisíců. Graf III/3 - Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst v Moravskoslezském kraji v roce 2004

105 486

102 311

101 860

103 746

105 332

105 034

103 127

103 403

106 239

110 069

110 792

120 000

110 239

140 000

100 000

80 000

60 000

2 674

2 520

2 769

2 975

květen

2 765

2 519

duben

2 858

2 604

březen

2 916

2 547

2 342

20 000

2 239

40 000

0 leden

únor

červen červenec

uchazeči

srpen

září

říjen

volná místa


listopad prosinec


_

strana 13

V průběhu roku 2004 nahlásili zaměstnavatelé našeho kraje do databází ÚP MSK celkem 18.309 volných pracovních míst (dále VPM), což je v meziročním srovnání o 1.873 (-9,3 %) méně. Na celkovém počtu nově zaregistrovaných VPM ve všech okresech republiky v průběhu roku 2004 se zaměstnavatelé našeho kraje podíleli pouze 6,7 %. Celkem měli zprostředkovatelé ÚP MSK během celého uplynulého roku k dispozici 20.712 pracovních příležitostí (meziročně o 1.771 méně), které mohli nabídnout zájemcům a uchazečům o zaměstnání. Průměrný počet VPM, z nichž si mohli koncem každého měsíce uplynulého roku klienti úřadů práce našeho kraje vybrat (2.644), se v meziročním srovnání o 174 (7,0 %) zvýšil, přičemž vývoj tohoto ukazatele byl v jednotlivých okresech MSK velmi rozdílný. K nárůstu průměrného měsíčního počtu VPM došlo v okresech Ostrava (+183), Nový Jičín (+115) a Opava (+93), ostatní tři okresy MSK zaznamenaly pokles – nejvýrazněji Karviná (-203) a v mnohem menší míře Frýdek-Místek (-8) a Bruntál (-5). K 31.12.2004 evidovaly ÚP MSK celkem 2.674 VPM, což je o 271 více než před rokem a o 373 více než před dvěma lety. Meziroční nárůst volných pracovních příležitostí se projevil v okresech Nový Jičín(+353), Ostrava (+239) a Opava (+76), úbytek naopak nastal v karvinském (-144), frýdecko-místeckém (-143) a bruntálském okrese (-110). V závěru roku 2004 se zaměstnavatelé našeho kraje na celorepublikové poptávce po pracovních silách podíleli jen 5,2 %, což je v meziročním srovnání o 0,8 procentního bodu méně. Graf III/4 - Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání připadajících na jedno volné pracovní místo v ČR a v Moravskoslezském kraji v roce 2004 60,0 49,2 50,0

47,3 43,2

40,8

41,0

40,0

35,4

36,8

38,1

11,6

11,0

11,3

10,6

srpen

září

říjen

34,9

40,6

39,4

10,3

10,6

36,8

30,0 20,0

13,7

13,0

13,2

únor

březen

12,5

11,7

11,4

duben

květen

červen červenec

10,0 0,0 leden

ČR

listopad prosinec

Moravskoslezský kraj

Dlouhodobě přetrvávající výrazný nesoulad mezi situací na poptávkové a nabídkové straně trhu práce se projevuje v neustále vysokém počtu uchazečů o zaměstnání připadajících na jedno VPM, což je jeden z nejvýznamnějších ukazatelů charakterizujících stav na pracovním trhu. Tento poměr je trvale v MSK ve srovnání s celorepublikovými hodnotami několikanásobně horší. V České republice připadalo koncem roku 2004 na 1 VPM v průměru 10,6 uchazečů, v našem kraji to bylo 39,4 osob, tzn., že jsme dosáhli téměř čtyřnásobku celorepublikového průměru. V pomyslném žebříčku tohoto ukazatele všech okresů České republiky se koncem roku 2004 v první desítce umístilo pět okresů MSK - nejvíce uchazečů o 1 VPM ucházelo v karvinském (120,9 - absolutně nejhorší poměr v celé republice) a bruntálském okrese (44,0 třetí nejhorší poměr v republice). Nejméně uchazečů na 1 VPM v MSK připadalo v okrese Nový Jičín (16,1 – třicátý čtvrtý nejhorší poměr v republice).



_

strana 14

Za této kritické situace je proto naprosto nezbytné, aby se do MSK konečně podařilo „přilákat“ v co nejkratší době větší investory, orientované především na výrobní činnost, kteří zde budou budovat nové provozovny a vytvářet pracovní místa - bez toho podstatnější zlepšení nastat nemůže. Kolem nich se soustředí mnoho menších firem, což přinese další potřebné pracovní příležitosti. Tabulka III/5 - Počet uchazečů o zaměstnání připadajících na jedno volné pracovní místo podle vzdělání stav k 31.12.2003 stav k 30.6.2004 stav k 31.12.2004 stupeň vzdělání ucha- volná uchaz./ ucha- volná uchaz./ ucha- volná uchaz./ (podle ISCED97) zeči zeči zeči místa 1 VPM místa 1 VPM místa 1 VPM bez vzdělání 233 1 233,0 289 1 289,0 345 5 69,0 základní vzdělání 33 242 279 119,1 32 485 263 123,5 32 125 641 50,1 střední odborné 49 329 1 589 31,0 47 032 1 953 24,1 49 359 1 449 34,1 (SOU+OU+OŠ) střední odborné s maturitou 17 452 333 52,4 17 004 412 41,3 17 604 368 47,8 (SOU+SOŠ) střední všeobecné 3 160 7 451,4 3 308 6 551,3 3 160 4 790,0 vysokoškolské 2 888 194 14,9 3 009 281 10,7 2 893 207 14,0 celkem 106 304 2 403 44,2 103 127 2 916 35,4 105 486 2 674 39,4

6.1 Dlouhodobě evidovaná pracovní místa I přesto, že existuje trvalý nedostatek VPM, zůstávají v databázích úřadů práce našeho kraje některé pracovní příležitosti delší dobu. Na základě pokynu SSZ MPSV ČR jsou od posledního čtvrtletí 2002 za dlouhodobě evidovaná (dále DE) považována taková VPM, která se nedaří obsadit déle než 3 měsíce.

počet 1. Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 2. Vědečtí a odborní duševní pracovníci 3. Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci (včetně příbuzných oborů) 4. Nižší administrativní pracovníci 5. Provozní pracovníci ve službách a obchodě 6. Kvalifikovaní dělníci v zemědělství a lesnictví (včetně příbuzných oborů) 7. Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři 8. Obsluha strojů a zařízení 9. Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci celkem

počet

%

33 166

7 70

21,2 42,2

počet 49 245

počet 20 100

% 40,8 40,8

312

113

36,2

420

158

37,6

346

117

33,8

52

11

21,2

144

12

8,3

65

16

24,6

182

42

23,1

392

43

11,0

215

42

19,5

27

2

7,4

18

3

16,7

41

2

4,9

1 283

533

41,5

1 078

474

44,0

1 318

787

59,7

220 128 2 403

92 3 873

41,8 2,3 36,3

480 90 2 916

162 17 989

33,8 18,9 33,9

384 98 90 5 2 674 1 157


počet počet 31 9 184 81

podíl DE VPM na celkovém počtu VPM

DE VPM

VPM celkem


DE VPM

VPM celkem


DE VPM

třída KZAM

VPM celkem

Tabulka III/6 - Dlouhodobě evidovaná VPM podle tříd klasifikace zaměstnání (dále KZAM) k 31.12.2003 k 30.6.2004 k 31.12.2004

% 29,0 44,0

25,5 5,6 43,3


_

strana 15

K 31.12.2004 evidovaly ÚP MSK celkem 1.157 DE VPM, tj. 43,3 % z celkového počtu. Jejich počet se meziročně zvýšil o 284, podílové zastoupení na celkovém stavu VPM stouplo o 7,0 procentních bodů. V meziročním srovnání přibylo nejvíce DE VPM v novojičínském (+255) a ostravském okrese (+234), nejvýraznější úbytek zaznamenaly úřady práce v Karviné (-172) a v Bruntále (-38). V členění podle tříd KZAM patřilo koncem roku 2004 nejvíce DE VPM do 7. třídy (787 míst - nejvíce v profesi svářeč, šička, švadlena a horník) a do 3. třídy (117 míst - především pro pojišťovací poradce a techniky). Největší meziroční nárůst DE VPM byl zaznamenán v 7. třídě (+254) a dále pak ve 2. třídě (+11).

%

18,6 39,7

264 111 1953 630

42,0 32,3

646 345 1449 606

53,4 41,8

31,2

412

123

29,9

369

26,0

0,0 44,3 36,3

6 2 281 123 2916 989

33,3 43,8 33,9

3 0 0,0 207 110 53,1 2674 1157 43,3

96


počet počet

DE VPM

%

VPM celkem

počet počet

bez vzdělání + základní vzdělání 280 52 střední odborné (SOU+OU+OŠ) 1 589 631 střední odborné s maturitou 333 104 (SOU+SOŠ) střední všeobecné (gymnázia) 7 0 vysokoškolské 194 86 celkem 2 403 873


%

DE VPM

počet

VPM celkem


počet

k 31.12.2004

DE VPM

stupeň vzdělání

VPM celkem

Tabulka III/7 - Kvalifikační struktura dlouhodobě evidovaných VPM k 31.12.2003 k 30.6.2004

Z kvalifikační struktury DE VPM vyplývá, že: 345 (29,8 % z celkového počtu DE VPM) mohly obsadit osoby se základním vzděláním, popřípadě bez vzdělání - převážně svářeči, poštovní doručovatelé a čalouníci, u 606 (52,4 % z celkového počtu DE VPM) bylo požadováno střední odborné vzdělání hlavně určena šičkám a švadlenám, horníkům, svářečům, zedníkům a zámečníkům, 96 (8,3 % z celkového počtu DE VPM) bylo pro uchazeče se středním odborným vzděláním s maturitou - nejvíce pro obchodní zástupce a techniky, 110 (9,5 % z celkového počtu DE VPM) patřilo vysokoškolákům - především lékařům, vysokoškolským pedagogům a technikům.

Důvodem existence DE VPM je zpravidla nedostatek vhodných uchazečů splňujících kvalifikační předpoklady , popřípadě další podmínky stanovené zaměstnavatelem (požadovaný zdravotní stav, absolvování psychotestů, délka praxe). V mnoha případech jsou podmínky zaměstnavatelů pro obsazení daného místa pro uchazeče nevyhovující a neakceptovatelné (například nízký výdělek, směnnost u žen - matek, kumulace neúměrných požadavků neodpovídajících finančnímu ohodnocení apod.). Mnohá místa jsou vedena dlouhodobě i z důvodu časté fluktuace pracovních sil v dané profesi. Vyskytují se také případy, že zaměstnavatelé úřadům práce VPM nahlásí, přestože pracovníky aktuálně nepotřebují. Vyslaní uchazeči o zaměstnání jim slouží k „sycení“ vlastních registrů případných zájemců zaměstnání.



_

strana 16

IV. NEZAMĚSTNANOST 1. Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti V roce 2004 se evidovaná nezaměstnanost v MSK vyvíjela mnohem příznivěji než v předchozích dvou letech a u řady jejích základních sledovaných ukazatelů jsme v meziměsíčním srovnání opakovaně zaznamenali jedny z nejlepších výsledků za celou dobu existence ÚP MSK. Meziměsíční pokles evidenčního stavu uchazečů o zaměstnání se projevil v polovině loňského roku (v roce 2003 to bylo jen v pěti měsících) a z hlediska zastavení dlouhodobých negativních růstových trendů hodnotíme celkově loňský vývoj na nabídkové straně moravskoslezského pracovního trhu práce kladně. Největší snížení počtu registrovaných lidí hledajících zaměstnání nastalo v roce 2004 v březnu až červnu (-7.665, tj. o 6,9 %) a tak silný nepřetržitý čtyřměsíční pokles nezaměstnanosti jsme v MSK naposled zaznamenali na jaře roku 2001. K 31.12.2004 evidovaly ÚP MSK celkem 105.486 osob, což je o 818 (-0,8 %) méně než před dvanácti měsíci. Po předchozím dvouletém výrazném nárůstu o 12.078 osob (+12,8 %) se zároveň jedná o první meziroční prosincový úbytek. Na meziročním poklesu se však podílely pouze tři okresy kraje, a to novojičínský (-943), ostravský (-578) a opavský (-331). Ve zbývajících třech okresech naopak došlo k meziročnímu nárůstu počtu evidovaných uchazečů o zaměstnáni. Největší zvýšení zaznamenal okres Karviná, (+749), dále Frýdek-Místek (+184) a Bruntál (+101). Jestliže se občané MSK podíleli v prosinci 2004 na celkovém stavu obyvatel České republiky 12,4 %, v nezaměstnanosti byli zastoupeni 19,5 %. Znamená to, že téměř každý pátý nezaměstnaný v České republice byl z MSK. V celkovém počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání se od počátku vzniku českých úřadů práce střídaly v rámci republiky na 1. a 2. místě ostravský a karvinský okres, od posledního čtvrtletí 1998 zaujímá nejvyšší pozici výhradně jen Ostrava. V rámci celé republiky většina okresů MSK dlouhodobě patří k oblastem nejvíce postiženým nezaměstnaností. Je zřejmé, že přetrvávající růst výkonnosti národního hospodářství ovlivňuje ekonomickou situaci podniků v našem kraji pořád v mnohem menším rozsahu než v jiných částech země. Míra registrované nezaměstnanosti koncem prosince 2004 činila 15,7 %. Podle předchozího způsobu výpočtu, používaného do poloviny loňského roku, se její hodnota v meziročním srovnání nezměnila a zůstala na stejné úrovni 16,8 %. Do 30. června 2004 byla při stanovení ukazatele míry nezaměstnanosti používána následující konstrukce. Čitatel vzorce obsahoval celkový počet uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadu práce. Jmenovatel zahrnoval „zaměstnané z výběrového šetření pracovních sil“ (dále VŠPS) plus celkový počet uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadu práce. Vypočtený podíl se násobil stem. S účinností od 1.7.2004 stanovila SSZ MPSV ČR z důvodu přiblížení se metodice Evropské unie (dále EU) pro výpočet míry nezaměstnanosti tento inovovaný vzorec. V jeho čitateli jsou pouze dosažitelní uchazeči o zaměstnání evidovaní na úřadu práce. Ve jmenovateli se sčítají „zaměstnaní z VŠPS“, pracující cizinci včetně cizinců s živnostenským oprávněním a dosažitelní uchazeči o zaměstnání evidovaní na úřadu práce. Podíl se opět násobí stem. Za dosažitelné uchazeče jsou považovány osoby, které mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání. Za dosažitelné se nepovažují uchazeči o zaměstnání ve vazbě, výkonu trestu, uchazeči v pracovní neschopnosti, uchazeči, kteří jsou zařazeni do rekvalifikačních kurzů nebo uchazeči, kteří vykonávají krátkodobé zaměstnání a dále uchazeči, kteří pobírají peněžitou podporu v mateřství nebo kterým je poskytováno hmotné zabezpečení (nově příspěvek v nezaměstnanosti) po dobu mateřské dovolené, protože ti všichni si podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO) nemohou aktivně hledat práci a nejsou považováni za nezaměstnané.



_

strana 17

Hodnota míry nezaměstnanosti v MSK neustále značně převyšuje celorepublikový průměr a v průběhu celého roku 2004 byla téměř stabilně cca o dvě třetiny vyšší. Graf IV/1 - Vývoj míry nezaměstnanosti v ČR a v Moravskoslezském kraji v roce 2004 20 18

17,6

17,6

17,5

17,0

16,5

16,5

16,8

16,9

16,6

16,3

16,3

15,4

15,1

15,2

15,5

15,5

15,1

14,9

15,0

10,2

9,9

9,9

10,1

10,2

10,1

9,9

9,9

9,0

8,8

8,9

9,2

9,3

9,1

8,9

8,9

duben

květen

srpen

září

říjen

16,8

16 14 12

16,0 10,8

16,0 10,9

15,8 10,7

15,7 10,3

10 % 8

9,7

9,7

9,5

9,5

6 4 2 0 leden

únor

březen

ČR-stará metodika

červen červenec

ČR-nová metodika

MSK-stará metodika

listopad prosinec

MSK-nová metodika

V pomyslném „žebříčku“ výše míry nezaměstnanosti 77 úřadů práce ČR se po celý uplynulý rok všechny okresy našeho kraje pohybovaly neustále v jeho první třetině a tři okresy (Bruntál, Karviná a Ostrava) dokonce v první desítce. Šestnáctiprocentní a větší míru nezaměstnanosti (počítáno podle nové metodiky) zaznamenaly koncem roku 2004 okresy Karviná (19,6% - 2. místo v republice), Bruntál (17,5 % - 4. místo v republice) a Ostrava (16,6 % - 5. místo v republice). Tabulka IV/1 - Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst v roce 2004 v porovnání s rokem 2003 stav k 12/2004-12/2003 ukazatel (celkový počet) 12/2003 6/2004 12/2004 absolutně % evidovaní uchazeči o zaměstnání z toho - ženy - absolventi škol a mladiství - uchazeči se změněnou pracovní schopností (osoby se zdravotním postižením *) uchazeči s nárokem na hmotné zabezpečení (na podporu v nezaměstnanosti *) volná pracovní místa uchazeči připadající na 1 volné pracovní místo

106 304 103 127 105 486 51 013 51 432 52 096 9 956 7 423 8 904

-818 +1 083 -1 052

-0,8 +2,1 -10,6

13 514

13 758

14 138

+624

+4,6

27 633

24 799

20 279

-7 354

-26,6

2 403

2 916

2 674

+271

+11,3

44,2

35,4

39,4

-4,8

-10,9

*) podle nového zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., platného od 1.10.2004

Po každoročně očekávaném a pravidelně se opakujícím lednovém „skokovém“ zvýšení nezaměstnanosti (+3.935 uchazečů o zaměstnání), se v únoru situace na trhu práce MSK začala v souladu s našimi předpoklady uklidňovat a počet evidovaných uchazečů stoupl již jen mírně



_

strana 18

(+553). V březnu až červnu, kdy s příchodem jara a příznivějšími klimatickými podmínkami začal postupně působit pozitivní sezónní efekt, stav nezaměstnaných osob klesal, přičemž tempo jejich úbytku bylo nejrychlejší v dubnu (-3.830 uchazečů). Potřebné sezónní pracovníky přijímaly především stavební firmy a lesnické a zemědělské podniky, zvýšená potřeba zaměstnanců byla patrná také v pohostinství, službách a obchodě. V průběhu tohoto čtyřměsíčního období se registry nezaměstnaných ÚP MSK celkově zúžily o 7.665 osob. V prázdninových měsících se po ukončení školního roku řady uchazečů znovu rozšířily. Stav evidovaných nezaměstnaných občanů se za toto období zvýšil o 2.205. Po zářijovém (-1.586 osob) a říjnovém (-1.886 uchazečů) poklesu, který však byl pouze přechodný a dočasný, s příchodem zimního období nezaměstnanost opět stoupla a koncem prosince 2004 se vyšplhala na 105.486, což je po roce 2003 druhý nejvyšší prosincový zaznamenaný počet.

2. Tok nezaměstnanosti Trh práce MSK je téměř od počátku ekonomické transformace charakteristický obrovským tokem evidované nezaměstnanosti. V průběhu roku 2004 se zde do evidence úřadů práce přihlásilo celkem 93.938 uchazečů o zaměstnání (průměrně měsíčně 7.828), což představovalo 13,9 % všech osob, které se nově zaevidovaly v celé ČR. Vyřazeno bylo 94.576 osob, z nichž 65.368 (69,1 %) nalezlo uplatnění na trhu práce, tj. meziročně o 2.284 více. Z jednotlivých profesí převládali v roce 2004 mezi novými klienty ÚP MSK především pomocní a nekvalifikovaní dělníci (cca 6.200), prodavači (cca 4.500), číšníci a servírky (cca 1.900), zámečníci, nástrojáři a kovodělníci (cca 1.600), řidiči (cca 1.600), zedníci a pomocní stavební dělníci (cca 1.500) a kuchaři (cca 1.500). O zprostředkování zaměstnání rovněž požádalo 5.564 bývalých živnostníků (meziročně cca o 1.540 více), kteří ukončili, respektive přerušili svoji samostatnou výdělečnou činnost. Tabulka IV/2 - Tok evidované nezaměstnanosti období evidovaní celkem 1) nově evidovaní prosinec 2003 106 304 leden 2004 110 239 10 590 únor 110 792 6 774 březen 110 069 7 057 duben 106 239 6 258 květen 103 403 6 302 červen 103 127 7 766 červenec 105 034 8 585 srpen 105 332 7 618 září 103 746 9 848 říjen 101 860 6 540 listopad 102 311 8 011 prosinec 105 486 8 589 celkem 93 938 1)

vyřazení

umístění celkem

6 655 6 221 7 780 10 088 9 138 8 042 6 678 7 320 11 434 8 426 7 560 5 414 94 756

4 825 4 506 5 686 7 921 6 683 5 465 4 391 5 029 7 460 5 751 4 674 2 977 65 368

koncový stav měsíce

K výrazným pohybům v zaměstnanosti dochází každoročně v souvislosti se sezónním efektem na jaře a s příchodem zimy, a to především ve stavebnictví, lesnictví, zemědělství, obchodě a ve službách, což následně významně ovlivňuje úroveň evidované nezaměstnanosti. 3. Struktura uchazečů o zaměstnání



_

strana 19

3.1 Věková struktura uchazečů o zaměstnání Věková struktura uchazečů o zaměstnání se v průběhu sledovaného období kromě mladých lidí do 25 let věku a starších občanů nad 50 let věku příliš nezměnila, s výjimkou těchto dvou věkových kategorií se jednalo o desetiny procentních bodů. Tabulka IV/3 - Věková struktura evidovaných uchazečů o zaměstnání stav k 31.12.2003 stav k 30.6.2004 stav k 31.12.2004 věk absolutně % absolutně % absolutně % do 19 let 7 188 6,8 5 867 5,7 6 373 6,0 20-24 let 17 276 16,3 16 097 15,6 15 504 14,7 25-29 let 13 326 12,5 12 650 12,3 12 792 12,1 30-34 let 11 571 10,9 11 518 11,2 11 915 11,3 35-39 let 11 250 10,6 10 975 10,6 11 252 10,7 40-44 let 10 705 10,1 10 806 10,5 11 352 10,8 45-49 let 12 664 11,9 12 357 12,0 12 591 11,9 50-54 let 13 433 12,6 13 548 13,1 13 823 13,1 55-59 let 7 707 7,2 7 800 7,5 8 334 7,9 60-64 let 1 184 1,1 1 509 1,5 1 520 1,5 nad 65let *) *) *) *) 30 0,0 celkem 106 304 100,0 103 127 100,0 105 486 100,0 *) - údaj nebyl sledován

Již pět let postupně klesá podíl a s drobnými výkyvy i počet mladých lidí do 25 let věku. V meziročním porovnání jejich ubylo 2.587 (-10,6 %) a jejich podíl na celkové nezaměstnanosti klesl o 2,4 procentního bodu. Od roku 1999 se počet mladých lidí vedených v evidencích ÚP MSK snížil o 4.759 (-17,9 %) a jejich podíl na celkové nezaměstnanosti klesl o 7,7 procentního bodu. Stav starších lidí nad 50 let věku meziročně naopak stoupl o 1.383 (+6,2 %) a jejich podílové zastoupení vzrostlo o 1,6 procentního bodu. Počet uchazečů této věkové kategorie se za posledních pět let zvýšil o 10.576 (+80,5 %) a jejich podílové zastoupení vzrostlo o 8,5 procentního bodu. Průměrný věk uchazečů o zaměstnání se koncem roku 2004 se ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku zvýšil o 0,7 roku a činil 37,4 let, od roku 1999 průměrný věk vzrostl o 2,6 roku.

3.2 Kvalifikační struktura uchazečů o zaměstnání V průběhu roku 2004 došlo k meziročnímu poklesu počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání pouze u osob se základním vzděláním (-1.117, tj. –3,4 %). Počet evidovaných uchazečů o zaměstnání se středním všeobecným vzděláním se meziročně nezměnil. V ostatních vzdělanostních kategorií však došlo k mírnému nárůstu. Dlouhodobě nejpočetnější a na celkové moravskoslezské nezaměstnanosti stabilně se podílející více než 45 % stále zůstávají uchazeči se středním odborným vzděláním bez maturity. Jejich počet se ale meziročně zvýšil jen nepatrně (+30 osob). Z důvodu všeobecného a trvalého nedostatku pracovních míst mají stále vážné problémy se získáním zaměstnání také vzdělanější vrstvy obyvatelstva. Řady uchazečů se středním odborným vzděláním s maturitou se v uplynulých dvanácti měsících rozšířily o 152 (+0,9 %) a přibylo také 5 vysokoškoláků. Tabulka IV/4 - Vzdělanostní struktura evidovaných uchazečů o zaměstnání stupeň vzdělání stav k 31.12.2003 stav k 30.6.2004 stav k 31.12.2004



(podle ISCED97) bez vzdělání základní vzdělání střední odborné (SOU+OU+OŠ) střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) střední všeobecné vysokoškolské celkem

_

strana 20

absolutně 233 33 242 49 329

% 0,2 31,3 46,4

absolutně 289 32 485 47 032

% 0,3 31,5 45,6

absolutně 345 32 125 49 359

% 0,3 30,5 46,8

17 452

16,4

17 004

16,5

17 604

16,7

3 160 2 888 106 304

3,0 2,7 100,0

3 308 3 009 103 127

3,2 2,9 100,0

3 160 2 893 105 486

3,0 2,7 100,0

3.3 Délka evidované nezaměstnanosti Dalším výrazně negativním rysem a velice vážným problémem nezaměstnanosti v MSK, který se velmi rychle prohlubuje, je rostoucí délka evidence. Průměrná doba evidence uchazečů, kteří byli z registrů ÚP MSK vyřazeni ve 4. čtvrtletí 2004 (tzv. délka ukončené evidence), představovala 379 dní, zatímco ve stejném období roku 2003 to bylo 331 dní. Průměrná doba setrvání všech uchazečů v evidencích ÚP MSK meziročně stoupla z 666 na 716 dní, což je o 149 dní více než činil celostátní průměr. Tabulka IV/5 - Délka evidované nezaměstnanosti stav k 31.12.2003 délka evidence absolutně % do 3 měsíců 17 523 16,5 3 – 6 měsíců 16 465 15,5 6 – 9 měsíců 10 646 10,0 9 – 12 měsíců 9 077 8,5 12 – 24 měsíců 20 144 19,0 nad 24 měsíců 32 449 30,5 celkem 106 304 100,0

stav k 30.6.2004 absolutně % 17 820 17,3 14 205 13,8 9 427 9,1 9 278 9,0 19 162 18,6 33 235 32,2 103 127 100,0

stav k 31.12.2004 absolutně % 20 892 19,8 15 424 14,6 9 090 8,6 7 532 7,2 18 398 17,4 34 150 32,4 105 486 100,0

V meziročním srovnání výrazně stoupl počet uchazečů o zaměstnání evidovaných méně než 3 měsíce, a to o 3.369, tj. +19,2 %. Déle než 6 měsíců koncem roku 2004 registrovaly ÚP MSK celkem 69.170 uchazečů o zaměstnání, tj. o 3.146 méně než v závěru roku 2003. Podíl této skupiny klientů našich úřadů práce na celkové nezaměstnanosti meziročně klesl o 2,4 procentních bodů a nyní činí 65,6 %. Kategorii tzv. dlouhodobě nezaměstnaných (nad 12 měsíců) tvořilo koncem uplynulého roku celkem 52.548 osob (49,8 % z celkového evidenčního počtu uchazečů o zaměstnání), což je o 45 méně než v prosinci 2003, ale o 5.379 více než před dvaceti čtyřmi měsíci. Znamená to, že téměř polovina všech nezaměstnaných MSK je bez práce déle než jeden rok. K nárůstu počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání během roku 2004 však došlo ve skupině občanů evidovaných déle než 24 měsíců. Jejich počet se zvýšil o 1.701, takže v prosinci 2004 evidovaly ÚP MSK již 34.150 těchto osob, tj. téměř třetinu z celkového počtu uchazečů o zaměstnání. Kategorii dlouhodobě evidovaných nezaměstnaných tvoří především: - uchazeči se změněnou pracovní schopností, - osoby starší 50 let, - lidé bez vzdělání, popřípadě pouze s ukončenou základní školní docházkou, - příslušníci národnostních menšin, - osoby pečující o malé dítě či o dlouhodobě zdravotně postiženého člena rodiny,



_

strana 21

-

lidé společensky nepřizpůsobiví. Pokud dlouhodobě evidovaní uchazeči i přes své handicapy naleznou zaměstnání, je velmi pravděpodobné, že ne na dlouho - po určité době se opět vrací zpět do evidence úřadů práce. Opakovaná nezaměstnanost je vedle dlouhodobé evidence v současné době v MSK jedním z nejvážnějších problémů, což zřetelně dokazuje trvale nízké procento poprvé evidovaných uchazečů o zaměstnání. Dlouhodobá a opakovaná nezaměstnanost se negativně promítá nejen do sociální oblasti, ale i do oblasti vnímání morálních hodnot, osobních postojů a zájmů této ohrožené skupiny lidí. Zpravidla bývá příčinou jejich asociálního chování a často také nárůstu kriminality.

4. Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání 4.1 Absolventi škol, učilišť a mladiství K osobám silně ohroženým nezaměstnaností patří v MSK kromě dalších skupin občanů také mladí lidé, kteří se po ukončení vzdělávacího procesu místo nástupu do praxe velice často stávají klienty úřadů práce. Jejich šance nalézt vhodné uplatnění jsou stále velmi malé, což se týká v podstatě všech vzdělanostních skupin. Za této velmi tíživé situace proto zejména vzdělanější mladých lidí, kteří v našem kraji nevidí pro sebe pracovní perspektivu, odcházejí hledat zaměstnání do jiných částí republiky nebo do ciziny. Pro účely statistiky považujeme za absolventy uchazeče o zaměstnání, kterým se po dobu dvou let po úspěšném ukončení studia (na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole) věnuje při zprostředkování zaměstnání zvýšená péče. Tabulka IV/6 - Vývoj počtu evidovaných absolventů škol, učilišť a mladistvých po splnění povinné školní docházky podle stupně vzdělání stupeň vzdělání stav k 30.9.2003 stav k 30.4.2004 stav k 30.9.2004 (podle ISCED97) absolutně % absolutně % absolutně % bez vzdělání 31 0,3 43 0,5 88 0,9 základní vzdělání 932 8,0 1 122 11,8 822 8,1 střední odborné (SOU+OU+OŠ) 5 067 43,9 4 120 43,4 4 401 43,5 střední odborné s maturitou 4 152 36,0 3 278 34,5 3 550 35,1 (SOU+SOŠ) střední všeobecné 333 2,9 403 4,2 304 3,0 vysokoškolské 1 025 8,9 534 5,6 953 9,4 11 540 100,0 9 500 100,0 10 118 100,0 celkem Poznámka: vývoj evidované nezaměstnanosti absolventů škol, učilišť a mladistvých má každoročně sezónní charakter - v rámci celé České republiky je jejich evidenční počet dlouhodobě obvykle nejmenší v dubnu a maximální v září. Proto se statistické rozbory této skupiny uchazečů o zaměstnání celostátně provádějí vždy k 30.4. a k 30.9. daného roku. V celém dosavadním transformačním období se v červnu evidenční stav nezaměstnaných absolventů škol, učilišť a mladistvých meziměsíčně vždy zvyšoval. V loňském roce se jejich počet oproti květnu poprvé snížil, a to o 840 na 7.423 osob. Důvodem červnového poklesu bylo to, že jim vypršela podmínka dvou let po ukončení školy a přestali tak být považováni za absolventy. Loňský kulminační stav 10.267 nezaměstnaných mladých lidí jsme zaznamenali v únoru, průměrně měsíčně jsme v roce 2004 evidovali 9.282 absolventů a mladistvých. K 31.12.2004 bylo v evidencích ÚP MSK celkem 8.904 těchto mladých lidí, tj. o 1.052 (-10,6 %) méně než před dvanácti měsíci. V celkovém počtu nezaměstnaných absolventů zaujímá MSK v rámci celé ČR neustále nejvyšší pozici. Na celkové nezaměstnanosti v MSK se



_

strana 22

tito mladí lidé koncem roku 2004 podíleli 8,4 %, což je v meziročním srovnání o 1,0 procentní bod méně. Důležitou úlohu při omezování nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na moravskoslezském trhu práce a v prevenci nezaměstnanosti plní Informační a poradenská střediska pro volbu a změnu povolání (dále IPS) jednotlivých úřadů práce. Tato střediska nabízejí individuální a skupinové poradenství žákům základních a středních škol při hledání studijního, učebního a profesního zaměření a informují žáky, rodiče i zájemce z řad dospělých o možnostech profesního vzdělávání na všech typech a skupinách škol, ale i o rekvalifikačních kurzech, zaměstnavatelích a celkové situaci na trhu práce. Zájem o služby zabezpečované IPS je neustále velice vysoký, což svědčí o tom, že jejich aktivity získaly mezi veřejností našeho kraje velice pozitivní odezvu.

4.2 Uchazeči se změněnou pracovní schopností (osoby se zdravotním postižením) Mezi nejhůře uplatnitelné skupiny na trhu práce se řadí především osoby se změněnou pracovní schopností (podle nového zákona o zaměstnanosti č.435/2004 Sb., - osoby se zdravotním postižením – dále ZP). Evidenční stav těchto zdravotně handicapovaných občanů je v našem kraji z celé ČR dlouhodobě nejvyšší. Koncem prosince 2004 jsme registrovali celkem 14.138 těchto uchazečů, což je o 624 (+4,6 %) více než v závěru předchozího roku a nejvíce za celou dobu existence českých úřadů práce. Tabulka IV/7 - Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání se ZPS (ZP) stav k 12/2004-12/2003 ukazatel 31.12.2003 30.6.2004 31.12.2004 absolutně v % Celkový počet evidovaných 13 514 13 758 14 138 624 4,6 uchazečů se ZPS (ZP) jejich podíl na celkovém stavu 12,7 13,3 13,4 evidovaných uchazečů v % Při ztrátě zaměstnání přecházejí tyto osoby většinou ihned do evidence úřadů práce a stávají se „klasickými” představiteli dlouhodobé nezaměstnanosti, která je velmi často zbavuje motivace i potřebného sebevědomí. Někteří zdravotně znevýhodnění uchazeči se proto mnohdy z vlastní vůle spokojují se svými částečnými invalidními důchody nebo sociálními dávkami. Možnosti pracovního uplatnění uchazečů o zaměstnání se ZP jsou v MSK trvale mizivé. Počet VPM nahlášených zaměstnavateli a vhodných pro tyto handicapované osoby je minimální a navíc stále klesá. Průměrně měsíčně měly úřady práce našeho kraje v roce 2004 k dispozici jen 31 VPM vhodných pro uchazeče se ZP, což je v meziročním srovnání o 12 (-27,9 %) méně. Průměrně měsíčně připadalo na 1 VPM vhodné pro uchazeče o zaměstnání se ZP 448,4 těchto osob, což je o 141,7 více než v roce předchozím. V průběhu roku 2004 se zaměstnavatelé našeho kraje na celorepublikové poptávce po pracovních silách se ZP podíleli pouze 1,6 – 2,8 %. Kromě minimálního množství pracovních příležitostí vhodných pro uchazeče se ZP je tato situace ovlivněna také jejich nižší motivací k nástupu do zaměstnání nebo do rekvalifikace. U zaměstnavatelů hraje negativní úlohu ekonomická ztrátovost činností, které tito občané vykonávají, a zvýšené náklady při zajištění pro ně vhodných pracovních podmínek, jejich vyšší nemocnost, podstatně nižší pracovní výkonnost, potřeba zkrácených pracovních úvazků a výrazná pracovněprávní ochrana. V. CIZINCI NA TRHU PRÁCE



_

strana 23

Přestože je evidenční stav nezaměstnaných osob v našem kraji ze všech krajů republiky dlouhodobě nejvyšší, existují na ostravském trhu práce stále ještě některé profese, v nichž nemůžeme zaměstnavatelům nabídnout vhodné uchazeče o zaměstnání. Tento problém řeší firmy mimo jiné zaměstnáváním cizích státních příslušníků. Dnem vstupu České republiky do EU došlo ke změně regulačních systémů u občanů EU, Evropského hospodářského prostoru (dále občané EHP) a Švýcarska, kteří mají od 1. května 2004 volný přístup na český trh práce. Zaměstnavatelé, kteří tyto občany zaměstnávají, mají podle nového zákona o zaměstnanosti platného od 1.10.2004 povinnost písemně informovat o této skutečnosti místně příslušné úřady práce prostřednictvím informačních karet. Koncem prosince 2004 evidovaly ÚP MSK celkem 9.415 občanů EU/EHP a Švýcarska, z nichž 394 mělo ještě platné povolení k zaměstnání vystavené před 1.5.2004. Ze zaměstnaných občanů EU/EHP a Švýcarska bylo nejvíce Slováků, a to 6.209. Jejich stav se meziročně snížil o 1.837, a to z důvodu změny v systému jejich registrace. Zatímco původně byli občané SR registrováni podle sídla firmy, ale práci mohli vykonávat také v okresech mimo území MSK a situaci na místních trhu práce vůbec neovlivňovali, od 1.10.2004 se jejich registrace provádí podle místa výkonu práce. Porovnat ale můžeme pouze tento údaj o počtu Slováků, neboť se sledoval již v minulém období. K 31.12.2004 bylo na území MSK rovněž legálně zaměstnáno celkem 376 cizích státních příslušníků (nejvíce Ukrajinců) a počet cizinců s platným povolením k zaměstnání je opravdu minimální. Jako převažující důvody, kdy ÚP MSK povolují zaměstnávání cizinců, lze uvést především nesplnění kvalifikačních požadavků uchazečů o zaměstnání v našem kraji, požadované specifické odborné a jazykové znalosti, praxi apod. Situaci cizinců na ostravském trhu práce vyhodnocujeme nově od 31.12.2004 založením nové časové řady, neboť teprve od 1. října loňského roku vstoupil v platnost nový zákon o zaměstnanosti, který ukládá zaměstnavatelům povinnost vést evidenci zaměstnaných cizinců (včetně občanů EU/EHP a Švýcarska či cizinců, u nichž se nevyžaduje povolení k zaměstnání) a informovat o této skutečnosti příslušný úřad práce. Tabulka V/1 - Zaměstnávání cizinců, evidence občanů EU/EHP a Švýcarska ukazatel (celkový počet) platná povolení k zaměstnání pro cizince evidovaní zaměstnaní občané ze zemí EU/EHP a Švýcarska evidovaní cizinci dle § 98 písm. a) až e), j), k) zákona o zaměstnanosti *)

stav k 31.12.2004 376 9 415*) 45

včetně dobíhajících povolení vystavených před 1.5.2004

Tabulka V/2 - Zaměstnávání cizinců, občanů EU, EHP a Švýcarska

registrace občanů SR cizinci - pracovní povolení - informace § 98 písm. a) až e), j), k) občané EU 1) občané Norska, Islandu, Lichtenštejnska občané Švýcarska 1) 1)

stav k 31.12.2003 31.12.2004 8 046 3 213 376 45 9 413 0 2

včetně dobíhajících povolení vystavených před 1.5.2004

Tabulka V/3 - Počet platných povolení k zaměstnání vydaných cizincům (mimo země EU/EHP a Švýcarska) v členění podle státní příslušnosti



_

stát Ukrajina Bulharsko USA Indie Rusko Moldávie Bělorusko Čína Jugoslávie Vietnam Chorvatsko Japonsko Tchaj-wan ostatní celkem

strana 24

stav k 31.12.2004 135 67 38 27 17 12 9 8 7 7 6 5 5 33 376

Tabulka V/4 - Počet zaměstnaných evidovaných občanů EU/EHP a Švýcarska v členění podle státní příslušnosti stav k stát 31.12.2004 Slovenská republika 6 209 Polsko 3 052 Německo 40 Rakousko 18 Francie 18 Velká Británie 18 Itálie 11 Maďarsko 10 Irsko 6 Nizozemsko 6 ostatní 27 celkem 9 415

VI. KONTROLNÍ ČINNOST Mezi významné úkoly úřadů práce ČR patří systematická a plánovitá vnější kontrolní činnost u zaměstnavatelů, která je jim uložena zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dříve zákon č. 1/1991 Sb.). V roce 2004 provedly kontrolní útvary ÚP MSK u zaměstnavatelů celkem 896 kontrol (v meziročním srovnání o 62, tj. -6,5 % méně) zaměřených v souladu s ustanovením § 126 nového zákona o zaměstnanosti na dodržování pracovněprávních předpisů, dále kolektivních smluv a vnitřních předpisů v částech, ve kterých mohou být individuální nároky zaměstnanců vyplývající z pracovněprávních předpisů upraveny ve vztahu k těmto předpisům výhodněji. Tabulka VI/1 - Počet kontrol a výše uložených pokut ukazatel 2003 2004 index 2004/2003 v % počet vnějších kontrol 958 896 93,5



počet uložených pokut *) výše pokut v tis. Kč celkem *)

_

225 3 009

strana 25

218 2 835

96,9 94,2

*) včetně pořádkových pokut

Závažné a četné nedostatky byly prokázány při kontrolách dodržování jednotlivých ustanovení zákoníku práce, zákonů o mzdě i zaměstnanosti. V mnoha případech nebyla u zaměstnanců řádně vedena evidence pracovní doby, práce přesčas, pracovní pohotovosti a noční práce. Ze strany zaměstnavatelů jsou stále porušována ustanovení o splatnosti mzdy, příplatcích za práci přesčas, práci v noci a ve svátky, dále ustanovení zákona o cestovních náhradách, mnozí zaměstnavatelé neplní svou povinnost zařazovat zaměstnance podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce do příslušného tarifního stupně. Závažných pochybení se zaměstnavatelé dopouštějí také při skončení pracovních poměrů tím, že nerozlišují výpovědní důvody a nedodržují výpovědní doby, nevydávají zaměstnancům potvrzení o zaměstnání, případně v něm neuvádějí skutečnosti stanovené právními předpisy. Stálou pozornost věnujeme i odhalování nelegálního zaměstnávání cizinců, občanů Slovenské republiky a ostatních států EU a také souběhu pracovního poměru uchazečů o zaměstnání, popř. dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr s jejich evidencí na úřadu práce, který nebyl v souladu s platnou právní úpravou. V průběhu roku 2004 uložily úřady práce našeho kraje zaměstnavatelům celkem 218 pokut (meziročně o 7, tj. o 3,1 % méně) v úhrnné výši 2.835 tis. Kč (tj. meziročně o 174 tis. Kč méně), a to za závažná a četná porušení pracovněprávních předpisů a za nevytvoření základních podmínek k provedení kontroly. Na časté porušování pracovněprávních předpisů nepochybně negativně působí přetrvávající složitý stav na moravskoslezském trhu práce, vyznačující se výrazným přetlakem na jeho nabídkové straně, tj. dostatkem „volných“ pracovních sil, což řada firem zneužívá a vědomě neplní povinnosti vůči svým zaměstnancům.

VII. PLATEBNÍ NESCHOPNOST ZAMĚSTNAVATELŮ Jedním z velice vážných problémů, s nímž se v posledních letech potýká řada zaměstnanců, je nevyplácení mzdových nároků některými firmami nebo vyplácení pouze jejich části. Zaměstnavatelé tak porušují jedno z nejvýznamnějších práv občana, které zaručuje Listina základních práv a svobod, zákoník práce a zákon o mzdě - obdržet za vykonanou práci mzdu. Až do června 2000 neměli postižení zaměstnanci jinou možnost, než vymáhat nedoplatky soudní cestou. K rychlejšímu a efektivnějšímu řešení jejich tíživé životní situace byl proto přijat zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, který nabyl účinnosti 1. července 2000 a vžil se pod pracovním názvem „zákon o insolvenci“. Jeho prováděním byly pověřeny úřady práce. Na mzdové nároky zaměstnanců při platební neschopnosti jejich zaměstnavatelů včetně sociálního a zdravotního pojištění a zálohy na daň vynaložily úřady práce našeho kraje v roce 2004 finanční prostředky v celkové výši 12.866 tis. Kč, což je v meziročním srovnání o 6.192 tis. Kč (-32,5 %) méně. Současně výrazně poklesl i počet podaných (-48,6 %) a vyřízených (-40,5 %) žádostí. Činnost a dosažené výsledky ÚP MSK při naplňování tohoto zákona dokumentuje následující tabulka. Tabulka VII/1 - Výsledky realizace „zákona o insolvenci“ ukazatel 2003 počet podaných žádostí 1 237

2004 636


index 2004/2003 v % 51,4


_

počet firem, kterých se týkaly podané žádosti počet vyřízených žádostí *) celková částka v tis. Kč vyplacená ÚP MSK

strana 26

93 1 192 19 058

86 709 12 866

92,5 59,5 67,5

*) včetně žádostí podaných i v předcházejícím období

Jako významná a dlouhodobě prospěšná je postiženými zaměstnanci velmi kladně hodnocena konzultační činnost ÚP MSK zaměřená na rady a informace k uplatnění zákona o insolvenci.

VIII. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Při zabezpečování státní politiky zaměstnanosti zaujímají v činnosti úřadů práce velmi významné a nezastupitelné místo nástroje aktivní politiky zaměstnanosti (dále APZ). Jejich hlavním smyslem je účelně působit specifickými programy na trh práce s cílem finančně podporovat vytváření pracovních míst pro obtížně umístitelné skupiny uchazečů o zaměstnání včetně zajišťování změn profesního zaměření nezaměstnaných, ale i zaměstnanců firem v souladu se současnými i očekávanými požadavky a potřebami zaměstnavatelů. Při trvalém dlouhodobém nedostatku volných pracovních míst u zaměstnavatelů plní právě důsledné uplatňování všech dostupných nástrojů APZ velmi významnou úlohu. Mezi nástroje APZ především patří: - zřizování společensky účelných pracovních míst (dále SÚPM) uchazeči o zaměstnání a vytváření chráněných pracovních míst (dále CHPM) osobami se zdravotním postižením (původně ZPS) pro výkon samostatné výdělečné činnosti (dále SVČ), - poskytování finančních příspěvků zaměstnavatelům při zřizování a vyhrazování SÚPM pro rizikové skupiny uchazečů o zaměstnání, - poskytování finančních příspěvků na úhradu mzdových nákladů, tj. včetně sociálního a zdravotního pojištění při vytváření pracovních příležitostí v rámci veřejně prospěšných prací (dále VPP), - poskytování finančního příspěvku zaměstnavatelům při vytváření CHPM nebo chráněných pracovních dílen (dále CHPD) pro osoby se zdravotním postižením a na částečnou úhradu jejich provozních nákladů, - zabezpečování a úhrada vhodných rekvalifikací a poradenství za účelem zjišťování osobnostních a kvalifikačních předpokladů fyzických osob pro volbu povolání, pro zprostředkování vhodného zaměstnání, pro volbu přípravy k práci osob se zdravotním postižením a při výběru vhodných nástrojů APZ, a to vše v závislosti na vývoji trhu práce. Oproti minulosti byly v souvislosti s přijetím nového zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti od 1.10.2004 nástroje APZ rozšířeny o: - překlenovací příspěvek, - příspěvek na dopravu zaměstnanců, - příspěvek na zapracování, - příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program.

1. Vynaložené finanční prostředky na aktivní politiku zaměstnanosti V roce 2004 vynaložily úřady práce našeho kraje na APZ celkem 559.217 tis. Kč, tj. o 129.950 tis. Kč (+30,3 %) více než v roce 2003. Tento meziroční nárůst byl způsoben nejen výrazným zvýšením finančních závazků ÚP MSK vůči zaměstnavatelům z dohod uzavřených v roce 2003, ale i jejich zvýšenou aktivitou při tvorbě pracovních míst (+789) a zařazování uchazečů o zaměstnání (+215) a zaměstnanců (+181) do rekvalifikací. Rovněž do celkových



_

strana 27

výdajů na APZ bylo v tomto roce zahrnuto i 8,6 mil. Kč na nákup služeb k zabezpečení projektů z ESF, které pro nepoužití musely být koncem roku převedeny do rezervního fondu ÚP v Ostravě. Na hmotné zabezpečení (od 1.10.2004 podle nového zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., na podporu v nezaměstnanosti) , tj. na pasivní politiku zaměstnanosti (dále PPZ), jsme vyplatili celkem 989.465 tis. Kč, což je o 17.264 tis. Kč (+1,8 %) více než v roce 2003. Celkové náklady státu na politiku zaměstnanosti (dále PZ) v MSK v roce 2004 činily 1,548.682 tis. Kč, tj. 110,5 % čerpání roku 2003. Tabulka VIII/1 - Výdaje na státní politiku zaměstnanosti ukazatel (tis. Kč) výdaje na státní politiku zaměstnanosti celkem (PZ) *) z toho na - aktivní politiku zaměstnanosti (APZ) *) - pasivní politiku zaměstnanosti (PPZ) podíl APZ na PZ v % *)

2003

2004

2004-2003 absolutně %

1 401 468 1 548 682 +147 214 +10,5 429 267 972 201 30,6

559 217 989 465 36,1

+129 950 +30,3 +17 264 +1,8

včetně převodů do fondu organizační složky státu

Důvodem meziročního zvýšení objemu finančních prostředků vynaložených na PPZ byl nárůst částky hmotného zabezpečení před nástupem do zaměstnání připadající průměrně na jednoho uchazeče. Vzestup podílu APZ na celkových výdajích na PZ, a to o 5,5 procentního bodu, ovlivnil výraznější nárůst výdajů na APZ oproti výdajům na PPZ. Na celkovém meziročním zvýšení výdajů APZ se nejvýrazněji podílely vyšší výdaje vynaložené na úhradu závazků a na zřízení a vyhrazení SÚPM zaměstnavateli (+57,8 mil. Kč), dále pak na pracovní příležitosti v rámci VPP (+36,2 mil. Kč). Naopak pokles byl zaznamenán u finančních prostředků vynaložených na vytvoření a částečnou úhradu provozních nákladů chráněných pracovních míst a chráněných pracovních dílen pro OZP (-1,3 mil. Kč). Tabulka VIII/2 - Struktura výdajů na APZ dle jednotlivých nástrojů včetně závazků z minulého období (v tis. Kč) 2004-2003 nástroj APZ 2003 2004 absolutně % SÚPM zřízená a vyhrazená zaměstnavateli 111 505 169 311 +57 806 +51,8 SÚPM - SVČ zřízená UoZ 33 470 38 243 +4 773 +14,3 odborná praxe absolventů škol 1) 75 500 87 588 +12 088 +16,0 VPP 76 917 113 074 +36 157 +47,0 chráněná pracovní místa 35 079 33 798 -1 281 -3,7 a chráněné pracovní dílny rekvalifikace 85 660 94 252 +8 592 +10,0 překlenovací příspěvek 2) 386 +386 3) ostatní (semináře, expertízy apod.) 11 136 22 564 +11 428 +102,6 celkem 429 267 559 216 +129 949 +30,3 1)

uplatňování tohoto nástroje ukončeno k 30.9.2004 nový nástroj, který vstoupil v platnost od 1.10.2004 v souvislosti s účinností zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. 3) včetně převodů do fondu organizační složky státu 2)

2. Vytváření nových pracovních míst zaměstnavateli a uchazeči o zaměstnání s finanční pomocí úřadů práce



_

strana 28

Za hodnocený rok 2004 vytvořili zaměstnavatelé a bývalí uchazeči o zaměstnání s finanční pomocí ÚP MSK celkem 7.804 pracovních míst (tj. 15,0 % z celé ČR), což je o 789 (+11,2 %) více než v roce 2003. Tabulka VIII/3 - Pracovní místa zřízená, vytvořená a vyhrazená v rámci jednotlivých nástrojů APZ s finančním příspěvkem úřadů práce Moravskoslezského kraje 2004-2003 nástroj APZ 2003 2004 (celkový počet nových pracovních míst) absolutně % SÚPM zřízená a vyhrazená zaměstnavateli 2 675 3 549 +874 +32,7 z toho SÚPM - absolventská praxe v organizačních složkách státu 1) a příspěvkových organizacích

SÚPM - SVČ zřízená UoZ odborná praxe absolventů škol 1) VPP chráněná pracovní místa a chráněné pracovní dílny (zřízení) celkem 1)

250

254

+4

+1,6

569 1 746 1 824

609 1 452 2 064

+40 -294 +240

+7,0 -16,8 +13,2

201

130

-71

-35,3

7 015

7 804

+789

+11,2

uplatňování tohoto nástroje ukončeno k 30.9.2004 v souvislosti s účinností zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb.

Na celkovém počtu pracovních míst se pracovní příležitosti zřízené a vyhrazené zaměstnavateli prostřednictvím nástroje SÚPM podílely 45,5 %. Profesní struktura těchto pracovních míst byla velmi různorodá. Ve výrobě byl největší zájem o montážní dělníky, pomocné a nekvalifikované pracovníky, nástrojáře, kovodělníky a zámečníky a dále pracovníky obsluhy strojů. V obchodě a ve službách převažovala místa prodavačů, provozních pracovníků stravování, kuchařů, servírek a číšníků, odborných a ostatních administrativních pracovníků. Dobře se rovněž umisťovali řidiči osobních a nákladních automobilů, skladníci a úředníci ve skladech a expedici. Úřady práce našeho kraje úspěšně pokračovaly v období od 1.1. do 30.9.2004 - kdy došlo k ukončení uplatňování tohoto nástroje v souvislosti s účinností nového zákona o zaměstnanosti také ve finanční podpoře SÚPM k zabezpečení odborné praxe absolventů škol a učilišť v organizačních složkách státu (dále OSS) a příspěvkových organizacích. ÚP MSK se podařilo za devět měsíců loňského roku umístit 254 absolventů, tj. o 4 (+1,6 %) více než za celý rok 2003. Mladí evidovaní nezaměstnaní získávali praktické zkušenosti převážně jako odborní administrativní pracovníci, účetní a fakturanti, referenti, zprostředkovatelé a nižší daňoví úředníci. Počet míst spojených se zahájením SVČ vrostl v meziročním srovnání o 40, tj. o 7,0 % celkem jich bývalí uchazeči o zaměstnání loni vytvořili 609. Z hlediska činností převažovali především služby (např.dokončovací stavební práce, holičství a kadeřnictví, kosmetické služby, ekonomické a poradenské služby), dále činnosti v oblasti obchodu (např. specializovaný maloobchod), výrobní činnosti a řemesla (např. truhlářství, zednictví, krejčovství a výroba oděvů). Dlouhodobě uplatňovaným „klasickým“ nástrojem, který zabezpečuje odbornou praxi absolventů škol a učilišť u zaměstnavatelů s výjimkou OSS a příspěvkových organizací, jsme k 30.9.2004, kdy bylo jeho uplatňování ukončeno zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (nyní v rámci nástroje SÚPM vyhrazená zaměstnavateli) finančně podpořili vytvoření 1.452 pracovních příležitostí, což je oproti celému roku 2003 o 294 (-16,8 %) méně. Absolventi s vyšším a středoškolským vzděláním nacházeli uplatnění především jako ekonomičtí, techničtí a vědečtí pracovníci, právní asistenti a koncipienti, odborní administrativní pracovníci a sekretářky; z vyučenců byl zájem hlavně o kuchaře a číšníky, stavební dělníky, truhláře, prodavače, pekaře a cukráře a také o mechaniky.



_

strana 29

Důležitou úlohu při zapojování uchazečů s nízkou kvalifikací a často i společensky nepřizpůsobivých osob do pracovního procesu plní pracovní příležitosti vytvořené v rámci VPP. Tento nástroj byl efektivně uplatňován nejen na úklidové a pomocné práce, ale i pro pečovatelské a ošetřovatelské činnosti v charitativní a sociální oblasti. V roce 2004 vzniklo v MSK s naší finanční podporou celkem 2.064 těchto krátkodobých pracovních příležitostí (meziročně jich bylo o 240 více), což představuje 26,4 % z celkového počtu pracovních míst vytvořených prostřednictvím APZ. Celkový počet 130 nových pracovních míst vytvořených v roce 2004 pro nezaměstnané osob se zdravotním postižením v chráněných pracovních dílnách a na chráněných pracovních místech s finančním příspěvkem ÚP MSK poklesl v meziročním srovnání velmi výrazně, a to o 71 (-35,3 %).

3. Nové nástroje APZ platné od 1.10.2004 V souvislosti s uplatňováním nového zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., byly nástroje APZ rozšířeny o: - překlenovací příspěvek, - příspěvek na dopravu zaměstnanců, - příspěvek na zapracování, - příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program. Tabulka VIII/4 - Počet příspěvků poskytnutých na nové nástroje APZ (platné od 1.10.2004 v souvislosti s účinností zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti) nový nástroj APZ

od 1.10.2004 do 31.12.2004

překlenovací příspěvek příspěvek na dopravu zaměstnanců příspěvek na zapracování příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program příspěvky celkem

64 2 8 0 74

Od října do prosince 2004 uzavřeli ÚP MSK 64 dohod o poskytnutí překlenovacího příspěvku OSVČ (vyplaceno celkem 386 tis. Kč), kterým byl před tím poskytnut příspěvek na zahájení SVČ. Dále bylo uzavřeno 8 dohod o poskytnutí příspěvku na zapracování a 2 dohody o poskytnutí příspěvku na dopravu zaměstnanců, jejichž úhrady budou probíhat až v letošním roce. O příspěvek při omezení činnosti v souvislosti s přechodem na nový podnikatelský program neprojevily v tak krátké době zaměstnavatelé zájem.

4. Rekvalifikace Prvořadou pozornost věnují úřady práce našeho kraje dlouhodobě rekvalifikační činnosti. Výrazným přínosem rekvalifikací je následná vyšší přizpůsobivost účastníků kurzů průběžně se měnícím podmínkám na trhu práce. S každou další kvalifikací, znalostí či dovedností se uchazečům do budoucna otevírá více možností pracovního uplatnění. Rekvalifikační kurzy nezaměstnané rovněž aktivizují, probouzejí u nich zájem o práci a obnovují pracovní návyky. U mladistvých a absolventů škol a učilišť dokonce tyto pracovní návyky pomáhají vytvářet. Tabulka VIII/5 - Rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců



ukazatel (celkový počet)

_

strana 30

2003

2004

rekvalifikace uchazečů o zaměstnání zahájené rekvalifikační kurzy 2 849 2 818 uchazeči zařazení 11 003 11 218 do rekvalifikací z toho do rekvalifikací – stáží 1)

872

767

2004-2003 absolutně % -31

-1,1

+215

+1,9

-105

uchazeči, kteří ukončili rekvalifikace 2) 11 016 11 134 +118 2) z toho úspěšně 9 956 10 070 +114 uchazeči umístění po rekvalifikaci 3) 5 598 5 999 +401 rekvalifikace zaměstnanců s finančním příspěvkem ÚP zaměstnavatelé, kteří obdrželi finanční 66 87 +21 dotaci zaměstnanci zařazení 600 781 +181 do rekvalifikací 1)

2) 3)

-12,0

+1,1 +1,1 +7,2 +31,8 +30,2

údaj sledován jen do 30.9.2004, uplatňování tohoto nástroje ukončeno v souvislosti s účinností zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. včetně osob zařazených do rekvalifikací v předchozím roce do 12 měsíců po ukončení rekvalifikace

Za dvanáct měsíců roku 2004 zařadily ÚP MSK do rekvalifikací celkem 11.218 uchazečů o zaměstnání, což je o 215 (+1,9 %) osob více než v roce 2003. Nejvíce osob bylo umístěno do kurzů obsluhy PC včetně programování a správy počítačových sítí (2.888) a do různých druhů svářečských kurzů (1.156). Velmi vyhledávané byly i kurzy k získání a rozšíření různých typů řidičských oprávnění k řízení automobilů a vysokozdvižných vozíků (395 osob), k získání odborné způsobilosti v elektrotechnice podle vyhlášky č. 50/1978 Sb. (295 osob) a dále kurzy administrativy, účetnictví, finančních poradců, obchodních zástupců (399 osob) a ošetřovatelek (230 osob). Značný zájem byl rovněž o výuku v záučních kurzech řemeslných prací (zednické, truhlářské, soustružnické, zámečnické) a o rekvalifikace na profese prodavač, kuchař, číšník, zedník-obkladač a soustružník. Mezi úspěšné lze zařadit také různé formy praktické přípravy absolventů škol, tzv. nespecifické rekvalifikace, s celkovou účastí 560 osob. Podle Usnesení vlády ČR č. 325 z dubna 2000 k Opatřením ke zvýšení zaměstnanosti uchazečů o zaměstnání - absolventů škol - realizovali v období od 1.1. do 30.9.2004 ÚP MSK nástroj APZ, tj. rekvalifikace-stáže v ziskových, rozpočtových a neziskových organizacích. Za devět měsíců roku 2004 se uplatnilo 762 mladých evidovaných uchazečů v převážně administrativních činnostech, ale i v dělnických profesích. Jejich počet byl nižší o 105 (-12,0 %) ve srovnáním s obdobím celého roku 2003. Jako příprava na soukromé podnikání se pro začínající podnikatele trvale osvědčují různé formy rekvalifikačních kurzů živnostenského podnikání, které v roce 2004 navštěvovalo 667 frekventantů, tj. meziročně o 68 více. Nezastupitelný význam pro dlouhodobě nezaměstnané, nekvalifikované mladistvé a uchazeče s kumulací více handicapů mají motivační kurzy. Na základně individuálního poradenského přístupu s aktivizačním a sociálně psychologickým zaměřením jsou posuzovány pracovní předpoklady každého uchazeče s cílem nalezení jeho nejvhodnějšího uplatnění na trhu práce. Úřady práce našeho kraje zařadily do motivační kurzů v roce 2004 celkem 1.347 registrovaných osob, což je o 37 (+2,8 %) více než v předchozím roce. Mimo rekvalifikace evidovaných uchazečů o zaměstnání se všechny ÚP MSK finančně podílely i na rekvalifikacích zaměstnanců. Tato forma je velmi efektivní, působí jako prevence nezaměstnanosti a zvyšuje pracovní flexibilitu zaměstnanců. Rekvalifikace svých zaměstnanců



_

strana 31

s finanční pomocí úřadů práce našeho kraje realizovalo vloni 87 podniků (meziročně o 21 více) a týkaly se celkem 781 jejich pracovníků, což je v meziročním srovnání o 181 (+30,2 %) více.

IX. PROGNÓZA VÝVOJE TRHU PRÁCE V ROCE 2005 Další vývoj trhu práce MSK bude v roce 2005 kromě makroekonomických faktorů působících na celorepublikové úrovni stále ovlivňován především „místními“ vlivy vyplývajícími ze specifického postavení celého kraje, z něhož především ostravsko-karvinská aglomerace (spolu se severními Čechami) v důsledku dlouhodobé jednostranné orientace na těžký průmysl patří od počátku ekonomické transformace v rámci celé České republiky k hospodářsky nejvíce postiženým oblastem, ve kterých se kumulují hluboké ekonomické, sociální a ekologické problémy.

1. Předpokládaný vývoj z celorepublikového pohledu

Měly by se začít pozitivně projevovat efekty vstupu České republiky do EU, kdy se stala jejím plnoprávným členem, zejména lze očekávat výraznou dynamiku investic a razantní růst exportu a importu. Postupné oživování ekonomik západoevropských států a dynamický růst na Slovensku a v Polsku vedly k růstu českých exportních trhů, což příznivě ovlivňuje dynamiku zahraničního obchodu. Navíc velmi výrazné zvyšování české exportní výkonnosti, podpořené vstupem do EU, ale i lepšící se směnné relace, prokazují zvýšení konkurenceschopnosti domácích výrobců. V roce 2005 by se česká ekonomika mohla přiblížit hranici dvou třetin výkonu EU-15 (tzn. zemí EU mimo nové členské státy, které přistoupily v květnu 2004) a v roce 2006 dosáhnout úrovně Portugalska, jakožto nejméně rozvinuté země EU-15. Podle odhadu Ministerstva financí ČR (dále MF) by se růstová dynamika hrubého domácího produktu měla v roce 2005 udržet a meziroční přírůstek HDP by se měl pohybovat ve výši 3,8 %. V roce 2005 by nemělo dojít ke zvýšení průměrné míry inflace a podle MF by se její výše měla pohybovat v intervalu se středem okolo 2,8 %. Průměrná míra registrované nezaměstnanosti v ČR by měla podle odhadů MF v roce 2005 mírně klesnout na 10,2 % (podle staré metodiky). V MSK bude z celé ČR stále jedna z nejvyšších. V nezaměstnanosti budou i nadále přetrvávat regionální rozdíly, zejména vzhledem ke kvalifikačnímu nesouladu v nabídce a poptávce po pracovní síle v problémových regionech. Tyto rozdíly by se však vzhledem k diferencované podpoře tvorby pracovních příležitostí a aktivnímu přístupu úřadů práce zvětšovat neměly. Regionálně orientovaná opatření se budou i nadále zaměřovat především na zvýšení zaměstnanosti a snížení nezaměstnanosti v problémových a útlumových oblastech a na určité, z pohledu trhu práce nejproblémovější skupiny obyvatelstva, jako jsou mladí lidé, u kterých je míra nezaměstnanosti pořád velmi vysoká, a osoby, kterým hrozí sociální vyloučení (obtížněji adaptabilní občané s nízkým vzděláním). Na zlepšování ekonomického prostředí a tvorbu nových pracovních míst budou i nadále příznivě působit státní programy podpory podnikání, a to jednak v rámci Regionálního programu podpory rozvoje průmyslových podnikatelských subjektů na území NUTS 2 Severozápad a Moravskoslezsko, jehož realizátorem je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, jednak programy na podporu malých a středních podniků v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu ČR (dále MPO) a v červnu 2004 vládou schválený „Program pro podporu tvorby nových pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností“ jehož navrhovatelem je MPSV ČR a MPO. Vlivem tohoto posledního programu by mělo Analýza stavu a vývoje trhu práce v Moravskoslezském kraji - březen 2005


_

strana 32

během tří let v okresech s mírou nezaměstnaností nad 14 % vzniknout 3 až 5 tisíc pracovních míst, což by mělo snížit regionální rozdíly v míře nezaměstnanosti. Česká republika stále očekává výraznější vliv příchodu zahraničního kapitálu podníceného vládními investičními pobídkami. Do okresů MSK noví investoři začínají postupně přicházet, ale počet jimi vytvořených pracovních míst ve větší míře na místní trh práce stále nepůsobí. V různém stupni jednání jsou zatím investice v některých z připravených průmyslový zón našeho kraje (Nové Pole a průmyslová zóna v Českém Těšíně v okrese Karviná, Krnov-Červený Dvůr v okrese Bruntál, Podnikatelský park Kopřivnice v okrese Nový Jičín, Paskov, Chlebovice, Třinec-Baliny, Lískovec, Frýdlant nad Ostravicí, Staré město, Třanovice a Čeladná v okrese Frýdek-Místek, Ostrava-Hrabová, Ostrava-Mošnov, Ostrava-Svinov a Vědeckotechnologický park v Ostravě) vybudovaných s podporou státu. Vývoj nezaměstnanosti bude i nadále ovlivňovat dokončování privatizace a restrukturalizace, která se společně se sílícím tlakem na zvyšování produktivity práce projeví v prohloubení nároků na kvalitu, kvalifikaci, připravenost a přizpůsobivost stávajících či nově přijímaných zaměstnanců. Důsledkem bude rovněž propouštění pracovníků, kteří nebudou splňovat rostoucí požadavky, což postihne především osoby s nízkou kvalifikací. Přetrvává, u některých firem se i zvyšuje, nedostatek kvalifikovaných pracovních sil s technickým vzděláním. Zaměstnavatelé nyní nejvíce požadují techniky a kvalifikované dělníky se strojírenským, elektrotechnickým a stavebním zaměřením, naopak nízká poptávka je dlouhodobě po administrativních pracovnících a v posledním roce i po středním zdravotnickém personálu. V registrech úřadů práce se vedle osob s nízkou kvalifikací častěji než dříve objevují také lidé s vysokou kvalifikační úrovní a úzkou profesní specializací (zpravidla starších věkových ročníků); postupně se zvyšuje hrozba tzv. „technologické“ nezaměstnanosti. Neustálý nesoulad mezi nabídkovou a poptávkovou stranou trhu práce se promítá do průměrné délky nezaměstnanosti, její výše a absolutního počtu i relativních podílů dlouhodobě nezaměstnaných na celkovém stavu uchazečů o zaměstnání. Opatření v rámci státní sociální politiky by měly směřovat ke zvýšení motivace práceschopného obyvatelstva hledat si zaměstnání - k preferenci práce před závislostí na sociálních dávkách, ale také k podpoře aktivních opatření pro předcházení dlouhodobé a opakované nezaměstnanosti ohrožených skupin, ke zvyšování zaměstnanosti starších pracovníků a k modernizaci systému vzdělávání v souladu s měnícími se požadavky trhu práce.

V souvislosti se vstupem ČR do EU a s tím souvisejícími možnostmi čerpat finanční prostředky ze strukturálních fondů se pověřené úřady práce České republiky, jako koneční příjemci finančních prostředků z Evropského sociálního fondu (dále ESF), podílí na realizaci Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů (dále OP RLZ), který je základním programovým dokumentem pro získání finančních prostředků na podporu rozvoje lidských zdrojů. OP RLZ vymezuje priority a opatření, které pokrývají problematiku zaměstnanosti, zaměstnatelnosti, integrace specifických skupin obyvatelstva, rovných příležitostí pro muže a ženy, rozvoje celoživotního učení a adaptability zaměstnanců a zaměstnavatelů na změny ekonomických a technologických podmínek. ÚPO pověřený krajskou koordinací politiky zaměstnanosti v MSK se bude během programovacího období 2004 – 2006 podílet na realizaci 4 opatření OP RLZ: Opatření 1.1 - Posílení aktivní politiky zaměstnanosti při zaměstnávání uchazečů a zájemců o zaměstnání, Opatření 1.2 - Modernizace veřejných služeb zaměstnanosti, Opatření 2.1 - Integrace specifických skupin obyvatelstva ohrožených sociální exkluzí, Opatření 4.1 - Zvýšení adaptability zaměstnavatelů a zaměstnanců na změny ekonomických a technologických podmínek, podpora konkurenceschopnosti.



_

strana 33

Finanční prostředky určené k realizaci projektů spolufinancovaných z ESF budou ÚPO alokovány prostřednictvím regionálních grantových schémat a národních projektů. Dne 25. ledna 2005 byla ÚPO vyhlášena výzva k předkládání žádostí o finanční podporu z OP RLZ v rámci regionálního grantového schématu „Podpora aktivní politiky zaměstnanosti“ (pro opatření 1.1 OP RLZ) a 15. února 2005 pak další výzva k předkládání žádostí o finanční podporu z OP RLZ v rámci regionálního grantového schématu „Adaptabilita a podpora konkurenceschopnosti podniků a organizací“ (pro opatření 4.1 OP RLZ). Místem realizace grantového projektu je území MSK, ve kterém musí být v rozhodující míře uskutečněny činnosti projektu. Zájemci o finanční podporu mohou předkládat projekty samostatně nebo v partnerství. Oprávněnými žadateli jsou fyzické i právnické osoby (zejména zaměstnavatelé, vzdělávací instituce, nestátní neziskové organizace apod.) se sídlem v ČR, které splňují podmínky uvedené ve výzvě. Finanční podpora poskytnutá na realizaci projektu spolufinancovaného z ESF má charakter nevratné přímé pomoci a může dosáhnout až 100 % uznatelných nákladů projektu. Maximální délka trvání grantového projektu nesmí překročit 24 měsíců. Podrobnější informace k obsahu výzev jsou k dispozici na oficiálních internetových stránkách ESF v ČR www.esfcr.cz a rovněž na stránkách ÚPO http://ot.uradprace.cz. Od 1. května 2004 zahájil oficiálně za podpory Evropské komise své působení v ČR systém Evropských služeb zaměstnanosti - EURES, který v členských státech EU funguje již řadu let. Jeho cílem je shromažďovat, aktualizovat a poskytovat informace o volných pracovních místech, životních a pracovních podmínkách v jednotlivých zemích, o mobilitě pracovní síly a o stavu a trendech na trhu práce. Pomocí EURES poradců a kontaktních osob na jednotlivých úřadech práce jsou poskytovány informace a poradenství občanům, kteří si hledají práci v zahraničí a zaměstnavatelům, kteří by chtěli zaměstnat občana EU. Od počátku svého působení v ČR pomohl systém EURES zorganizovat několik výběrových řízení i konkrétních náborů a úspěšní žadatelé již nyní pracují v zemích EU. V průběhu roku 2005 jsou naplánovány další projekty v rámci spolupráce s ostatními EURES poradci ze zemí EU. Paralelně probíhá rovněž intenzivní příprava spolupráce mezi příhraničními oblastmi ČR, Polska a Slovenska na projektu EURES-T Beskydy.

2. Předpokládaný vývoj na poptávkové straně moravskoslezského trhu práce Větší monitorované firmy MSK (nejsou zahrnuty menší podniky se stavem do 25 zaměstnanců) signalizují, že by se u nich během prvních šesti měsíců letošního roku měla zaměstnanost celkově snížit jen mírně, a to o 280 osob, což oproti skutečnosti k 31.12.2004 představuje pokles o 0,1 %. Ve srovnání s předpokladem na první pololetí 2004 je letošní očekávané snížení zaměstnanosti téměř sedmkrát nižší. Na avizovaném celokrajském úbytku personálních stavů u větších zaměstnavatelských subjektů s počtem 26 a více zaměstnanců by se měly podílet bruntálský, frýdecko-místecký a karvinský okres, v novojičínském, ostravském a opavském okrese naopak firmy očekávají, že jejich zaměstnanost vzroste. Absolutně nejvíce poklesnou stavy zaměstnanců u podniků v okrese Karviná (-485 osob).

Tabulka IX/1 - Prognóza pohybu pracovních sil v jednotlivých odvětvích podle OKEČ během prvního pololetí 2005 (monitorované organizace se stavem 26 a více zaměstnanců) stav nárůst/úbytek odvětví zaměstnanosti k 30.6.2005



_

k 31.12.2004

absolutně

v%

7 379 21 681 113 401

+205 -340 +75

+2,8 -1,6 +0,1

47 422

+420

+0,9

11 366

+135

+1,2

10 243

-175

-1,7

10 034

+210

+2,1

- výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení

7 402

-460

-6,2

- výroba pryžových a plastových výrobků

6 701

-80

-1,2

- výroba textilií, textilních a oděvních výrobků - výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru; vydavatelství a tisk - výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken - zpracování dřeva, výroba dřevařských výrobků kromě nábytku - výroba ostatních nekovových minerálních výrobků - výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy - výroba usní a výrobků z usní

6 391

-180

-2,8

3 411

-65

-1,9

3 270

+165

+5,0

2 090

+55

+2,6

1 851

+10

+0,5

1 300

0

0

99

+5

+5,0

- zpracovatelský průmysl jinde neuvedený

1 821

+35

+1,9

7 694 11 417

-10 +270

-0,1 +2,4

17 664

-110

-0,6

2 485 24 632 2 373

+15 -190 -140

+0,6 -0,8 -5,9

11 209

+20

+0,2

17 732 28 406 26 516 8 475 301 064

+85 -230 -105 +175 -280

+0,5 -0,8 -0,4 +2,1 -0,1

zemědělství, myslivost, lesnictví těžba nerostných surovin zpracovatelský průmysl z toho

strana 34

- výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků - výroba a opravy strojů a zařízení - výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků - výroba dopravních prostředků a zařízení

výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepelné energie stavebnictví obchod; opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost ubytování a stravování doprava, skladování a spoje finanční zprostředkování činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení vzdělávání zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti činnosti domácností a exteritoriální organizace a instituce celkem

3. Výhled na první pololetí roku 2005 ve vybraných odvětvích s očekávaným nejvýraznějším pohybem pracovních sil Zemědělství, myslivost, lesnictví V souvislosti se sezónním charakterem prací dochází každoročně v tomto odvětví k výrazným změnám v zaměstnanosti; na jaře se znatelně zvyšuje s příchodem zimy naopak



_

strana 35

rychle klesá. Celkový očekávaný nárůst u zemědělských a lesnických podniků o 205 osob (+2,8 %) by se měl kromě okresu Frýdek-Místek (-70 osob), kde je očekáván pokles stavů u subjektu zařazeném v lesním hospodářství vlivem ztráty části zakázek, projevit ve všech ostatních okresech MSK, nejvíce v opavském (+145 osob) a bruntálském (+65 osob). Těžba nerostných surovin Podle informací od monitorovaných zaměstnavatelů, soustředěných téměř výhradně do okresů Karviná, Frýdek-Místek a Ostrava, se u nich celková zaměstnanost v prvním pololetí 2005 sníží o 340 (-1,6 %) osob. Jedná se o dlouhodobější trend. Nejvýraznější pokles je očekáván u důlních závodů Lazy, Darkov, ČSA a ČSM největšího zaměstnavatele MSK, a.s. OKD v okrese Karviná, kde do června letošního roku poklesnou stavy v odvětví celkem o 230 osob, v okrese Frýdek-Místek ubyde 90 zaměstnanců. Zpracovatelský průmysl Ke konci prvního pololetí t.r. je u větších firem zpracovatelského průmyslu očekáván nárůst stavů o 75 (+0,1 %) pracovníků, což se nejvýrazněji promítne u výrobců základních kovů, hutních a kovodělných výrobků (+420 pracovníků), dopravních prostředků a zařízení (+210 osob), firem orientovaných na výrobu chemických látek, přípravků léčiv a chemických vláken (+165 osob) a u firem zaměřených na výrobu a opravu strojů a zařízení (+135 osob). Naopak pokles zaměstnanosti signalizují výrobci elektrických a optických přístrojů a zařízení (-460 osob), podniky zabývající se výrobou textilií, textilních a oděvních výrobků (-180 osob) a producenti potravinářských výrobků a nápojů a tabákových výrobků (-175 osob). ♦

Výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků

Za prvních šest měsíců letošního roku by mělo v odvětví dojít k nárůstu zaměstnanosti celkem o 420 osob, který se projeví ve všech okresech. Oproti předchozím dlouhodobým periodicky sledovaným úbytkům je to pozitivní předpoklad. Největší nárůst stavů by se měl projevit v opavském okrese (+155 osob) v souvislosti s očekávaným příchodem nového zahraničního zaměstnavatele a v ostravském okrese (+90 osob) zvýšením zaměstnanosti u a.s. Vítkovice Strojírenství, která by v průběhu 1. pololetí chtěla přijmout nové zaměstnance, především do výrobní oblasti. ♦

Výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků

Firmy tohoto odvětví očekávají do konce června pokles o 175 zaměstnanců. Nejvýrazněji by se měl projevit v okrese Karviná (-120 osob) v a.s. Walmark zabývající se výrobou nápojů a balením léčiv, která koncem roku 2004 ohlásila ukončení výroby v těšínském závodě a hromadné propouštění dobíhá ještě v první polovině letošního roku. ♦

Výroba dopravních prostředků a zařízení

Organizace zabývající se výrobou dopravních prostředků souhrnně na první pololetí 2005 prognózují nárůst svých stavů o 210 osob. Na tomto zvýšení se budou nejvíce podílet monitorované ostravské firmy (+120 osob), zejména s.r.o. Ostravské opravny a strojírny. U této společnosti je z pohledu zaměstnanosti očekávána příznivá situace a pro úspěšné splnění závazků vůči odběratelům je předpoklad navýšení stavů o další pracovníky, především výrobních dělníků. V novojičínském okrese by mělo k navýšení stavů o 100 osob přispět přijetí nových pracovníků na obsluhu automatických montážních linek do s.r.o. Brose CZ. ♦

Výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení



_

strana 36

Firmy orientované na výrobu elektrických a optických přístrojů očekávají do konce června letošního roku snížení svých stavů celkem o 460 zaměstnanců. Tento úbytek ovlivní nejvíce okres Opava (-250 osob) dobíhajícím hromadným propuštěním zaměstnanců z důvodu ukončení výroby tchajwanské firmy Lite-On Precision Industry. V karvinském okrese by měly stavy klesnout o 180 zaměstnanců, k čemuž přispěje především a.s. Graddo Zlín sídlící v průmyslové zóně Karviná-Nové Pole ukončením své činnosti v okrese a doběhem pracovních poměrů uzavřených se zaměstnanci na dobu určitou v tomto pololetí. ♦

Výroba textilií, textilních a oděvních výrobků

Signalizovaný pololetní pokles zaměstnanosti v odvětví o 180 osob by měl nejvíce ovlivnit okres Bruntál (-145 osob), a to především snížením stavů v a.s. Moravolen Bruntál v souvislosti s odbytovými potížemi. V návaznosti na zrušení dovozních kvót na čínský textil v rámci EU je očekávána realizace organizačních změn u největší frýdecko-místecké textilní firmy a.s. Slezan Frýdek-Místek, celkově by v tomto okrese mohlo dojít ke snížení zaměstnanosti až o 130 osob. ♦

Výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken

Během první poloviny t.r. očekávají firmy zabývající se výrobou chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken zvýšení stavů o 165 zaměstnanců, především v bruntálském okrese (+180 osob), a to z důvodu další etapy plánovaného rozšíření výroby v s.r.o. Osram Bruntál. Stavebnictví Větší stavební firmy MSK prognózují na první pololetí letošního roku nárůst o 270 (+2,4 %) osob, a to zejména v důsledku zahájení sezónních prací. Ke zvýšení stavů dojde ve všech okresech, nejvíce u stavebních firem v okrese Bruntál (+75). Doprava, skladování a spoje Do poloviny roku 2005 by podle předpokladu měla celkově zaměstnanost v MSK poklesnout o 190 (-0,8 %) osob. Na tomto úbytku se budou podílet zaměstnavatelé ze všech okresů, nejvíce však z ostravského (-115 osob), a to především akciové společnosti České dráhy a Vítkovice-Doprava. Zbytek firem předpokládá jen minimální rozdíly. Finanční zprostředkování Peněžní ústavy prognózují na prvních šest měsíců t.r. celkové snížení stavů cca o 140 (-5,9 %) osob, nejvíce v ostravském okrese (-100 pracovníků). Vzdělávání V průběhu prvního pololetí 2005 oblast vzdělávání očekává celkový pokles o 230 (-0,8 %) zaměstnanců, k němuž nejvíce přispěje okres Ostrava (-100 osob), a to zejména základní školství - vlivem nepříznivého demografického vývoje dojde k úbytku nejen pedagogů, ale také obslužného personálu. Vysoké školství bude snižovat sezónní pracovníky, další pokles zaměstnanosti způsobí také celostátní zrušení krajských pedagogických center. Činnosti domácností a exteritoriální organizace a instituce Do poloviny letošního roku by se měla celková zaměstnanost v tomto odvětví zvýšit o 175 (+2,1 %) osob. Nárůst se očekává plošně u zaměstnavatelů všech okresů kraje, nejvíce v bruntálském (+50).



_

strana 37

4. Drobné podnikání Konkrétní vývoj zaměstnanosti však nelze zatím stále přesně odhadnout a odpovědně stanovit hlavně u menších firem. Drobnému podnikání se v MSK stále příliš nedaří a výraznější změny k lepšímu nelze v nejbližší době očekávat. Přestože je neustále velmi obtížné odhadnout další vývoj moravskoslezské zaměstnanosti a následně evidované nezaměstnanosti, jsou naše prognózy převážně velice přesné a od koncových pololetních a ročních počtů uchazečů o zaměstnání a stavů míry nezaměstnanosti se příliš neliší. Náš poslední odhad byl jeden z nejpřesnějších a velice těsně (pouze cca o 400 uchazečů o zaměstnání, tj. o 0,4 % při 105.486 nezaměstnaných) se přiblížil optimistické variantě naší prognózy.

5. Předpokládaný vliv průmyslových zón Jedním z velice významných faktorů, který by mohl příznivě ovlivnit zaměstnanost MSK, je příchod nových investorů do některé z připravených průmyslových zón, případně další rozvoj firem, které v nich již působí. V současné době MSK nabízí šestnáct průmyslových zón. Mezi nejúspěšnější patří průmyslová zóna Nové Pole v karvinském okrese. V roce 2004 v této lokalitě působily 4 společnosti (s.r.o. Shimano Czech Republic, s.r.o. Mölnlycke Health Care Klinipro, s.r.o. Dexon Czech a a.s. Graddo Praha). Koncem září 2004 se a.s. Graddo Praha náhle rozhodla ukončit výrobu a přesunout ji dále na východ. Od února t.r. převzala od této společnosti jednu výrobní halu s.r.o. Stant Manufacturing. Firmy, které v této zóně působí, by v polovině roku 2005 měly souhrnně zaměstnávat cca 790 osob, což by oproti skutečnosti k 31.12.2004 představovalo snížení zaměstnanosti cca o 190 osob. Celkový plán těchto firem vytvořit finálně v rámci průmyslové zóny 1.548 míst by tak byl naplněn téměř z jedné poloviny. Prvním investorem v průmyslové zóně Český Těšín se stala karvinská a.s. Kovona Systém, která zahájila ve druhém pololetí roku 2004 výrobu kovového nábytku pro řetězec IKEA a zavázala se vytvořit do října 2006 cca 110 nových pracovních míst, tj. na stav 257 osob. Již k 31.12.2004 společnost zaměstnávala 268 osob a svůj závazek tak překročila o 11. Koncem pololetí letošního roku by se zaměstnanost měla zvýšit o 20 osob, čímž společnost dosáhne 96 % z celkového plánovaného počtu pracovních míst. Pro zvýšení zaměstnanosti a prosperity v okrese Nový Jičín má velký význam prozatím jediná funkční průmyslová zóna, která vznikla v areálu Podnikatelského parku v Kopřivnici. Nejvýznamnějším zaměstnavatelem této zóny je s.r.o. BROSE CZ, která sem v říjnu loňského roku přemístila výrobu kovových dílů pro automobilový průmysl z Rožnova p. Radhoštěm. V závěru loňského roku zde pracovalo 739 osob (z toho 680 původních zaměstnanců). Během prvního pololetí letošního roku společnost předpokládá zvýšit stav zaměstnanců o 70 osob a k 31.12.2005 by zde mělo pracovat celkem 880 osob, tj. o dalších cca 70 osob více. Další z firem, které zde působí, je s.r.o. Dura Automotive Systems CZ, která v současné době zaměstnává 164 osob a do konce letošního pololetí jich zaměstná o 17 více. Třetí firmou v této průmyslové zóně je s.r.o. CIREX CZ, kde nyní pracuje 117 osob (výroba přesných odlitků metodou ztraceného vosku). Společnost předpokládá pouze minimální zvýšení stavu zaměstnanců (+3), a to až v závěru roku 2005. V Paskově na Frýdecko-Místecku vzniká velká zóna dřevozpracujícího průmyslu. Rakouská dřevařská s.r.o. Mayr-Melnhof Säge Paskov zahájila v závěru roku 2003 s 50 lidmi zkušební provoz pily a k 31.12.2004 zaměstnávala již 170 osob. V průběhu prvního pololetí letošního roku plánuje přijmout dalších cca 15 zaměstnanců.



_

strana 38

Mezi průmyslové zóny v okrese Frýdek-Místek patří i Chlebovice, Třinec-Baliny, Lískovec a Frýdlant nad Ostravicí, kde v současné působí 6 společností s cca 240 zaměstnanci. Zaměstnavatelé těchto průmyslových zón předpokládají vytvořit v průběhu letošního prvního pololetí 10 pracovních míst a do konce roku 2005 nepředpokládají další zvyšování svých personálních stavů. V dalších zónách (Staré Město, Třanovice a Čeladná) působí 47 zaměstnavatelských subjektů. Společnosti v průmyslové v zóně Třanovice a Čeladná zaměstnávají cca 300 osob. Ke zvýšení zaměstnanosti v MSK by v nejbližší době mohla přispět nejvýznamější průmyslová zóna okresu Ostrava, a to průmyslová zóna Ostrava-Hrabová. V této zóně buduje s.r.o. ASUS Czech tchajwanské společnosti ASUSTeK COMPUTER INC nové evropské centrum pro výrobu a servis počítačů a plánuje v nejbližší budoucnosti vytvořit minimálně 500 nových pracovních míst, výhledově celkově až 1.300. Na prvních zakázkách v současné době pracuje cca 150 zaměstnanců. Dalších nejméně 1.500 nových pracovních míst chce vytvořit do čtyř let v této průmyslové zóně firma CTP Project Invest založená nizozemskými investory a zabývající se výstavbou a budováním průmyslových parků, v nichž na klíč buduje a pronajímá zahraničním investorům výrobní haly a další provozní objekty. Ve fázi přípravy výstavby je objekt pro společnost DHL, pro kterou se vyřizuje územní povolení. Ve Vědeckotechnologickém parku v Ostravě působí v současné době, kromě společnosti, která pronajímá prostory v jeho areálu, dvacet podnikatelských subjektů (převážně softwarové firmy). Jde většinou o malé organizace s celkovým počtem cca 250 zaměstnanců. Podle dostupných informací nedojde v této zóně v průběhu letošního roku k výraznějšímu nárůstu počtu nově vytvořených pracovních míst. V další průmyslové zóně Ostrava-Mošnov (okres Nový Jičín), jejímž vlastníkem je město Ostrava, působí devět společností, které zaměstnávají celkem cca 80 zaměstnanců. Jedná se rovněž o malé organizace, které v průběhu roku 2005 nepředpokládají výrazněji zvyšovat své personální stavy. V průmyslové zóně Ostrava-Svinov působí dvě společnosti s celkovým počtem cca 150 zaměstnanců. V průmyslové zóně Krnov-Červený dvůr italská s.r.o. IVG Colbachini CZ v současné době zaměstnává 50 zaměstnanců ve výrobě gumových hadic. Tato společnost předpokládá do 30.6.2005 vytvořit cca 15 nových pracovních míst a do konce letošního roku dalších 7. V průběhu letošního roku další tři společnosti (Warisch s.r.o., STI CZ, s.r.o. a Elastex s.r.o.) předpokládají vystavět nové výrobní haly a k 31.12.2005 vytvořit 95 nových pracovních míst. 6.

Nejvíce ohrožené mikroregionech

skupiny

uchazečů

o

zaměstnání,

situace

v nejohroženějších

Při působení zejména našich „krajských specifik“ budou nadále přetrvávat obtíže s pracovním uplatněním nejproblémovějších skupin obyvatelstva, a to zejména: osob se zdravotním postižením, jejichž počet je v MSK dlouhodobě nejvyšší ze všech krajů republiky a v prosinci 2004 poprvé přesáhl čtrnáctitisícovou hranici, nezaměstnaných osob bez kvalifikace, popřípadě málo kvalifikovaných, kterých v meziročním srovnání sice 1.005 ubylo, ale na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání se stále podílejí téměř jednou třetinou, osob starších 50 let věku, jejichž počet v prosinci 2004 oproti stejnému měsíci předchozího roku opět vrostl, a to o 1.383; jejich podíl představuje 22,5 % všech evidovaných osob bez práce, matek pečujících o malé děti, které zpravidla mohou pracovat jen na ranní směny. Zároveň dochází ke značné kumulaci handicapů, omezujících vstup ohrožených skupin obyvatelstva na trh práce. Vzhledem k přetrvávajícímu nedostatečnému počtu pracovních míst, kterých je však pro rizikové skupiny uchazečů ještě podstatně méně, přecházejí většinou tyto



_

strana 39

osoby mezi dlouhodobě nezaměstnané. Pokud „problémový“ uchazeč i přes své handicapy nalezne pracovní uplatnění, je velmi pravděpodobné, že ne na dlouho – po určité době se opět vrací zpět do evidencí úřadů práce. Tabulka IX/2 – Nejvíce ohrožené mikroregiony mikroregion (okres)

celkový počet obyvatel

počet EAO*)

míra nezam. k 31.12.2004 (v %)

Osoblažsko (Bruntál)

3 150

1 438

34,3

Moravskoberounsko (Bruntál)

6 490

3 262

23,4

Albrechticko (Bruntál)

8 558

4 145

22,2

Karvinsko (Karviná)

74 143

36 761

22,0

Orlovsko (Karviná)

47 592

23 797

21,6

Havířovsko (Karviná)

97 533

47 041

20,1

*)

důvody předpokládaných problémů V rámci okresu, ale i kraje dlouhodobě nejvyšší míra nezaměstnanosti, v této zemědělské příhraniční oblasti zaměstnanost příznivě ovlivňují pouze sezónní práce. Zemědělsko - průmyslová oblast, ve které se vysoká míra nezaměstnanosti udržuje již řadu let. Od 1. ledna 2005 není tento mikroregion dále sledován z důvodu převodu obcí Moravský Beroun a Norberčany pod okres Olomouc. Pohyb zaměstnanosti výrazně ovlivňují sezónní práce, především v lesnictví a zemědělství. Dlouhodobě nejvyšší míra nezaměstnanosti v karvinském okrese, postupné snižování zaměstnanosti převážně u důlních závodů a vlivem ukončení výroby a.s. Graddo Praha. Jednostranné zaměření průmyslu, především na důlní činnost, v průběhu prvního pololetí 2005 je očekáván další úbytek pracovníků u dolů a ve spotřebním průmyslu. Pozitivně by mělo působit otevření nového hypermarketu Hypernova (cca 100 míst). Vysoký počet obyvatel, málo pracovních míst, oblast odkázána na vyjížďku za prací, převážně do Ostravy. V 1. pololetí 2005 očekáván další úbytek v kožedělném, oděvním a textilním průmyslu a v chemickém průmyslu.

ekonomicky aktivní obyvatelstvo

7. Dvě varianty dalšího možného vývoje nezaměstnanosti Celkově příznivý vývoj moravskoslezské nezaměstnanosti v průběhu roku 2004 signalizuje, že i v letošním roce je možno očekávat pokračování mírných pozitivních změn. Letošní vývoj bude mít zřejmě obdobný průběh jako v roce předchozím. Tabulka IX/3 – Předpokládaný stav nezaměstnanosti v MSK v roce 2005 očekávaný lepší vývoj horší vývoj počet míra nezaměstnanosti počet míra nezaměstnanosti stav k evidovaných

v%

evidovaných


v%


_

strana 40

uchazečů

podle nové metodiky

podle staré metodiky

uchazečů

podle nové metodiky

podle staré metodiky

30.6.2005

100 000

14,7

16,0

103 000

15,1

16,4

31.12.2005

101 500

15,1

16,2

105 500

15,7

16,8

Stav na moravskoslezském trhu práce se postupně zlepšuje, zdá se, že pracovní trh po mnoha letech „nabírá dech“ a pomyslné nůžky mezi jeho nabídkovou a poptávkovou stranou se začínají pomalu uzavírat. Zásadní zlepšení situace se však zřejmě projeví až v dalších letech. V roce 2005 bude mít nezaměstnanost v MSK s největší pravděpodobností obdobný „klasický“ průběh jako v minulých letech. Po lednovém nárůstu počtu nezaměstnaných osob začne s příchodem jara a zlepšujícími se klimatickými podmínkami opět příznivě působit sezónní vliv a nezaměstnanost by měla klesnout. S nástupem letních měsíců a ukončením školního roku se stav lidí bez práce znovu zvýší a vzestupná tendence potrvá patrně až do září. Po mírném podzimním poklesu, který bývá způsoben dozníváním sezónního efektu, v závěru roku nezaměstnanost opět asi mírně stoupne. Celkově lze v roce 2005 očekávat, že postupné zlepšování situace na moravskoslezském trhu práce bude i nadále pokračovat. Na základě průběžně prováděného monitoringu rozhodujících moravskoslezských zaměstnavatelů se stavem 26 a více osob, kteří v první polovině letošního roku předpokládají celkově jen mírný pokles svých stavů cca o 280 osob, tj. o 0,1 % (pokud by se však firemní personalisté spletli v prognóze jako v prvním pololetí 2004, personální stavy by v těchto firmách místo poklesu naopak vzrostly, a to cca o 1.200 osob), a s ohledem na avizovaný přírůstek volných pracovních míst u některých firem podnikajících v průmyslových zónách na území MSK očekáváme, že i přes dobíhající restrukturalizaci hutnictví a strojírenství by měla nezaměstnanost v roce 2005 mírně klesat, v horším případě stagnovat. Míra nezaměstnanosti by se mohla koncem června 2005 pohybovat: - mezi 14,7 % (podle staré metodiky cca 16,0 %) při lepším vývoji, - až 15,1 % (podle staré metodiky cca 16,4 %) při horší variantě, což představuje 100.000 – 103.000 osob hledajících práci. V závěru roku 2005 by se počet osob v registrech úřadů práce MSK mohl při lepším vývoji pohybovat okolo 101.500 (v meziročním srovnání přibližně o 4.000 uchazečů méně), což představuje míru nezaměstnanosti 15,1 % (podle staré metodiky 16,2 %). Pokud však bude celkový vývoj na moravskoslezském trhu práce méně příznivý a nezačne se zlepšovat situace v drobném a středním podnikání, nezaměstnanost bude stagnovat na úrovni z prosince 2004, tzn. počet osob bez práce by dosáhl 105.500 a míra nezaměstnanosti by se pohybovala okolo 15,7 % (podle staré metodiky 16,8 %).



_

strana 41

X. PŘÍLOHY – JEDNOTLIVÉ OKRESY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

Okres Bruntál 1. Celková charakteristika okresu Rozloha: Počet obyvatel: Hustota osídlení: Charakter:

1.659 km2 104.107 62,8 obyvatel/km2 průmyslově zemědělská oblast, třetí největší okres ČR, 85 % rozlohy leží v nadmořské výšce 400-800 m

Silné stránky okresu (specifika, která nejsou obsažena v krajské analýze) -

Segmenty kvalitního životního prostředí (CHKO Jeseníky), turisticky přitažlivé horské scenérie. Výrazné využití hospodářských funkcí lesa a následné zpracování dřevní hmoty. Víceodvětvová struktura průmyslové výroby. Hraniční přechod s Polskou republikou na neomezenou tonáž: Vysoká, Bartultovice - Trzebina, Prudnik.

Slabé stránky okresu (specifika, která nejsou obsažena v krajské analýze) -

Periferní poloha okresu v rámci ČR. Horský charakter větší části okresu - velké nároky na údržbu dopravní sítě, zhoršená dostupnost v zimním období. Jedny z nejnižších mzdových úrovní v rámci ČR. Chybějící rychlostní komunikace - silnice I. třídy jsou jen v malém rozsahu u části okresu.

2. Zaměstnanost stav k 31.12. 2003

stav k 30.6. 2004

stav k 31.12. 2004

meziroč. rozdíl absolutně

240 1 726 21 860 8 141 8 219

226 1 770 21740 8 461 8 038

218 1 734 21 140 7 910 7 813

-22 8 -720 -231 -406

ukazatel (celkový počet) zaměstnavatelé se stavem 26 a více osob (monitorované firmy) zaměstnavatelé se stavem do 25 zaměstnanců zaměstnanci u monitorovaných firem (se stavem 26 a více osob) zaměstnanci u firem se stavem do 25 zaměstnanců OSVČ (vykonávající činnost)

index 2004/ 2003 v% 90,8 100,5 96,7 97,2 95,1

3. Evidovaná nezaměstnanost a volná pracovní místa ukazatel (celkový počet) evidovaní uchazeči o zaměstnání z toho - ženy - osoby se zdravotním postižením - absolventi škol, učilišť a mladiství uchazeči evidovaní déle než 6 měsíců uchazeči evidovaní déle než 12 měsíců průměrná délka evidence evidovaných uchazečů (ve dnech) průměrná délka evidence vyřazených uchazečů (ve dnech) uchazeči do 19 let věku uchazeči ve věku 50 let a starší uchazeči bez vzdělání, s neúplným základním a se základním vzděláním míra nezaměstnanosti (v %) – podle staré metodiky míra nezaměstnanosti (v %) – podle nové metodiky volná pracovní místa měsíční průměr volných pracovních míst od začátku roku uchazeči připadající na 1 volné pracovní místo měsíční průměr uchazečů připadajících na 1 VPM v roce

stav k 31.12. 2003 9 940 4 778 1 785 718 6 314 4 596 607 295 564 2 363

stav k 30.6. 2004 9 183 4 634 1 824 550 6 285 4 446 663 358 435 2 373

stav k 31.12. 2004 10 041 4 926 1 933 810 6 221 4 714 641 334 560 2 491

meziroční rozdíl absolutně 101 148 148 92 -93 118 34 39 -4 128

index 2004/2003 v% 101,0 103,1 108,3 112,8 98,5 102,6 105,6 113,2 99,3 105,4

3 441

3 264

3 464

23

100,7

18,2 288 229 34,5 40,5

16,8 215 211 42,7 46,9

18,7 17,5 178 224 56,4 43,4

0,5 -110 -5 21,9 2,9

102,7 61,8 97,8 163,5 107,2



_

strana 42

4. Tok nezaměstnanosti stav k 31.12. 2003 9 294 9 540 795 8 793 6 961 733 580

ukazatel (celkový počet) měsíční průměr evidenčního stavu uchazečů v roce uchazeči nově evidovaní v roce měsíční průměr nově evidovaných uchazečů v roce uchazeči vyřazení z evidence v roce z toho - umístění (ÚP + jinak) měsíční průměr uchazečů vyřazených z evidence v roce z toho - umístění (ÚP + jinak)

stav k 30.6. 2004 9 895 4 344 724 5 101 4 255 850 709

stav k 31.12. 2004 9 713 9 413 784 9 312 7 212 776 601

meziroční rozdíl absolutně 419 -127 -11 519 251 43 21

index 2004/2003 v% 104,5 98,7 98,6 105,9 103,6 105,9 103,6

5. Charakteristika mikroregionů (stav k 31.12.2004 - názvy podle poboček, pracovišť ÚP) název mikroregionu

Osoblažsko Moravskoberounsko Albrechticko Vrbensko Bruntálsko Rýmařovsko Krnovsko

počet obyvatel 3 150 6 490 8 558 8 564 29 058 18 147 31 849

1 438 3 262 4 145 4 407 14 902 9 108 16 036

stav k 31.12. 2003

stav k 30.6. 2004

stav k 31.12. 2004

meziroční rozdíl absolutně

1 012

702

1 075

63

index 2004/ 2003 v% 106,2

368

232

467

99

126,9

17 40 414

7 35 360

19 65 403

2 25 -11

111,8 162,5 97,3

83

32

74

-9

89,2

90

36

-43

52,2

396 1 096 178 57

256 1 078 70 15

47 9 2 0 7 472 1 668 170 45 4

76 572 -8 -12

119,2 152,2 95,5 78,9

EAO

počet uchazečů 493 763 919 858 2 886 1 521 2 601

Mnz 34,3 23,4 22,2 19,5 19,4 16,7 16,2

6. Aktivní politika zaměstnanosti ukazatel (celkový počet) nová pracovní místa vytvořená s finančním příspěvkem ÚP z toho: - SÚPM zřízená a vyhrazená zaměstnavateli - SÚPM - absolventská praxe v OSS a přísp. organizacích - SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání - SVČ - místa v rámci veřejně prospěšných prací - místa pro zabezpečení odborné praxe absolventů škol a získání kvalifikace mladistvých - chráněná pracovní místa a chráněné pracovní dílny příspěvky poskytnuté v rámci APZ *) z toho - překlenovací příspěvek - příspěvek na dopravu zaměstnanců - příspěvek na zapracování zahájené rekvalifikační kurzy uchazeči zařazení do rekvalifikací z toho do rekvalifikací - stáží zaměstnanci rekvalifikováni s finančním příspěvkem ÚP zájemci zařazení do rekvalifikací *) *) údaj sledován od 1.10.2004

7. Ekonomika stav k 31.12. 2003 155 665 57 152 98 513

ukazatel (tis. Kč) náklady na politiku zaměstnanosti celkem z toho na - aktivní politiku zaměstnanosti - pasivní politiku zaměstnanosti

stav k 30.6. 2004 86 043 31 758 54 285

stav k 31.12. 2004 179 992 76 089 103 903

meziroční rozdíl absolutně 24 327 18 937 5 390

index 2004/2003 v % 115,6 133,1 105,5

8. Prognóza vývoje trhu práce na rok 2005 očekávaný stav k

30.6.2005 31.12.2005

počet evidovaných uchazečů 8 700 9 600

lepší vývoj míra nezaměstnanosti v% podle nové podle staré metodiky metodiky 15,7 17,1 17,7 18,9



horší vývoj míra nezaměstnanosti v% podle nové podle staré metodiky metodiky 16,7 18,1 18,7 19,8


_

strana 43

Okres Frýdek - Místek 1. Celková charakteristika okresu Rozloha: Počet obyvatel: Hustota osídlení: Charakter:

1.273 km2 226.863 178 obyvatel/km2 průmyslově zemědělská oblast, největší rekreační území ostravské aglomerace, téměř jednu polovinu rozlohy představuje lesní půdní fond


Příhraniční poloha s Polskem a Slovenskem. Mladší věková struktura obyvatelstva ve srovnání s průměrem v ČR. Dlouhodobá tradice v řadě průmyslových odvětví. Turisticky atraktivní pohoří Beskyd.


Velká vzdálenost od ostatních regionů ČR a EU, nejvýchodnější okres ČR. Omezené možnosti hospodaření v CHKO Beskydy a v pásmech hygienické ochrany vod. Nedostatečně rozvinutá infrastruktura pro cestovní ruch, nízká kvalita poskytovaných služeb. Odloučenost regionu od evropské dálniční sítě.


stav k 30.6. 2004

stav k 31.12. 2004


349 4 130 47 215 18 417 16 531

376 4 223 47 750 19 017 16 095

385 4 238 47 931 18 729 15 773

36 108 716 312 -758


index 2004/ 2003 v% 110,3 102,6 101,5 101,7 95,4


stav k 31.12. 2003 16 672

10 815 7 388 540 335 1 096 4 057

stav k 30.6. 2004 16 358 8 318 2 580 1 418 10 644 7 488 575 337 904 4 107

stav k 31.12. 2004 16 856 8 375 2 624 1 595 10 455 7 517 579 362 952 4 115

meziroční rozdíl absolutně 184 304 91 -163 -360 129 39 27 -144 58

index 2004/2003 v% 101,1 103,8 103,6 90,7 96,7 101,7 107,2 108,1 86,9 101,4

3 669

3 512

3 478

-191

94,8

15,0 466 362 35,8 45,0

14,8 369 351 44,3 48,4

15,3 14,3 323 354 52,2 47,3

0,3 -143 -8 16,4 2,3

102,0 69,3 97,8 145,8 105,1

8 071 2 533 1 758



_

strana 44

4. Tok nezaměstnanosti stav k 31.12. 2003 16 294 15 962 1 330 15 313 11 439 1 276 953


stav k 30.6. 2004 16 977 7 769 1 295 8 083 6 076 1 347 1 013

meziroční rozdíl absolutně 448 206 17 671 -164 56 -13

stav k 31.12. 2004 16 742 16 168 1 347 15 984 11 275 1 332 940

index 2004/2003 v% 102,7 101,3 101,3 104,4 98,6 104,4 98,6

5. Charakteristika mikroregionů (stav k 31.12.2004 - názvy podle poboček, pracovišť ÚP) název mikroregionu Frýdecko-Místecko Třinecko Frýdlantsko

počet obyvatel 124 194 80 606 22 018

61 493 38 002 10 508

stav k 31.12. 2003

stav k 30.6. 2004

stav k 31.12. 2004


987

640

1 111

124

index 2004/ 2003 v% 112,6

281

196

502

221

178,6

0 24 352

0 10 304

0 25 384

0 1 32

0,0 104,2 109,1

330

130

200

-130

60,6

0

0

0

0,0

500 2 373 16 117

271 1157 12 66

0 5 5 0 0 459 1 946 26 78 1

-41 -427 10 -39

91,8 82,0 162,5 66,7

EAO

počet uchazečů 9 476 5 862 1 518

Mnz 15,4 15,0 14,5


7. Ekonomika stav k 31.12. 2003 238 532 63 369 175 163


stav k 30.6. 2004 124 108 31 805 92 303

stav k 31.12. 2004 259 952 80 777 179 175

meziroční rozdíl absolutně 21 420 17 408 4 012

index 2004/2003 v % 109,0 127,5 102,3


30.6.2005 31.12.2005







_

strana 45

Okres Karviná 1. Celková charakteristika okresu Rozloha: Počet obyvatel: Hustota osídlení: Charakter:

347 km2 276.323 796,3 obyvatel/km2 dominantní postavení zaujímá i po rozsáhlé restrukturalizaci stále průmysl; dobývání uhlí, hutní a strojírenská výroba zaměstnává stále nejvíce osob


Příhraniční poloha s Polskem. Místní dostupné zdroje energie. Blízkost pohoří Beskyd, Těrlické přehrady, lázní Darkov. Rozvětvená dopravní síť.


Oproti průměru v republice výrazně vyšší nemocnost, úrazovost a úmrtnost. Existence ploch zdevastovaných poddolováním. Nedostačující kapacity hraničních přechodů.

Silné a slabé stránky okresu většinou kopírují krajská pozitiva a negativa.

2. Zaměstnanost ukazatel (celkový počet) zaměstnavatelé se stavem 26 a více osob (monitorované firmy) zaměstnavatelé se stavem do 25 zaměstnanců zaměstnanci u monitorovaných firem (se stavem 26 a více osob) zaměstnanci u firem se stavem do 25 zaměstnanců OSVČ (vykonávající činnost)

stav k 31.12. 2003

stav k 30.6. 2004

stav k 31.12. 2004


411 4 011 63 220 17 918 14 688

426 3 977 63 300 17 719 14 115

415 3 970 61 464 17 582 13 818

4 -41 1 756 -336 -870

stav k 31.12. 2003 27 058 12 974 3 136 2 471 19 776 15 229 783 383 1 944 5 209 9 307 20,4 374 529 72,3 51,2

stav k 30.6. 2004 27 555 13 547 3 241 1 911 19 809 15 234 806 418 1 773 5 465 9 361 21,0 322 382 85,6 72,8

index 2004/ 2003 v% 101,0 99,0 97,2 98,1 94,1



stav k 31.12. 2004 27 807 13 828 3 317 2 245 19 723 15 278 823 466 1 801 5 623 9 197 20,9 19,6 230 326 120,9 85,3


749 854 181 -226 -53 49 40 83 -143 414 -110 0,5 -144 -203 48,6 34,1

index 2004/2003 v% 102,8 106,6 105,8 90,9 99,7 100,3 105,1 121,7 92,6 107,9 98,8 102,5 61,5 61,6 167,2 166,6


_

strana 46

4. Tok nezaměstnanosti stav k 31.12. 2003 27 105 20 049 1 671 19 498 13 950 1 625 1 163


stav k 30.6. 2004 27 817 10 087 1 681 9 590 6 780 1 598 1 130

stav k 31.12. 2004 27 798 20 651 1 721 19 902 13 378 1 659 1 115

meziroční rozdíl absolutně 693 602 50 404 -572 34 -48

index 2004/2003 v% 102,6 103,0 103,0 102,1 95,9 102,1 95,9

5. Charakteristika mikroregionů (stav k 31.12.2004 - názvy podle poboček, pracovišť ÚP) název mikroregionu Karvinsko Orlovsko Havířovsko Českotěšínsko Bohumínsko

počet obyvatel 74 143 47 592 97 533 27 209 29 846

36 761 23 797 47 041 13 683 15 025

stav k 31.12. 2003

stav k 30.6. 2004

stav k 31.12. 2004


1 483

649

1 455

-28

index 2004/ 2003 v% 98,1

381

181

534

153

140,2

129 71 339

52 23 182

138 51 278

9 -20 -61

107,0 71,8 82,0

562

208

447

-115

79,5

1

3

6

700,0

230 1 978 1 119

77 998 5 16

7 5 5 0 0 160 1 844 12 30 0

-70 -134 11 -89

69,6 93,2 1 200 25,2

EAO

počet uchazečů 8 093 5 140 9 437 2 624 2 513

Mnz 22,0 21,6 20,1 19,2 16,7


7. Ekonomika stav k 31.12. 2003 296 072 98 999 197 073


stav k 30.6. 2004 145 993 39 232 106 761

stav k 31.12. 2004 312 437 99 800 212 637

meziroční rozdíl absolutně 16 365 801 15 564

index 2004/2003 v % 105,5 100,8 107,9


30.6.2005 31.12.2005


lepší vývoj míra nezaměstnanosti v% podle nové podle staré metodiky metodiky 19,6 20, 6 20,0 21,3





_

strana 47

Okres Nový Jičín 1. Celková charakteristika okresu Rozloha: Počet obyvatel: Hustota osídlení: Charakter:

918 km2 159.323 173,6 obyvatel/km2 průmyslově zemědělská oblast, převažuje strojírenství, dále je významný elektrotechnický a textilní průmysl


Mezinárodní letiště Mošnov, v jeho blízkosti velké prostorové možnosti pro rozvoj podnikání. Zvyšující se vlastnický podíl zahraničních firem v mnoha místních podnicích. Nadprůměrná různorodost turistických zajímavostí.


Mobilita obyvatel okresu za pracovními příležitostmi v důsledku omezování dopravních spojení je mnohdy na hranici časové únosnosti. Stále přetrvávající koncentrace zaměstnanosti obyvatel okresu do několika velkých zaměstnavatelských organizací a zároveň koncentrace sídelní struktury do velkého počtu měst.


stav k 30.6. 2004

stav k 31.12. 2004


265 2 640 34 361 12 559 12 353

265 2 670 35 120 11 573 11 972

270 2 672 36 191 11 543 11 758

5 32 1 830 -1 016 -595


index 2004/ 2003 v% 101,9 101,2 105,3 91,9 95,2


stav k 31.12. 2003 11 769

stav k 30.6. 2004 10 691

stav k 31.12. 2004 10 826

meziroční rozdíl absolutně -943

index 2004/2003 v% 92,0

5 588 1 483 1 267

5 451 1 526 805

5 341 1 600 968

-247 117 -299

95,6 107,9 76,4

7 424 5 037 567 291 790 2 482

6 975 4 802 620 347 548 2 458

6 526 4 762 617 322 649 2 545

-898 -275 50 31 -141 63

87,9 94,5 108,8 110,7 82,2 102,5

3 244

3 094

3 109

-135

95,8

15,0 321 355 36,7 32,1

13,6 410 365 26,1 31,4

13,5 12,6 674 470 16,1 23,6

-1,5 353 115 -20,6 -8,5

90,0 210,0 132,4 43,9 73,5



_

strana 48

4. Tok nezaměstnanosti stav k 31.12. 2003 11 374 12 288 1 024 11 344 7 451 945 621


stav k 30.6. 2004 11 446 5 455 909 6 533 4 506 1 089 751

stav k 31.12. 2004 11 075 11 670 973 12 613 8 336 1 051 695

meziroční rozdíl absolutně -299 -618 -51 1 269 885 106 74

index 2004/2003 v% 97,4 95,0 95,0 111,2 111,9 111,2 111,9

5. Charakteristika mikroregionů (stav k 31.12.2004 - názvy podle poboček, pracovišť ÚP) počet obyvatel 7 817 32 645 13 313 59 125 28 843

název mikroregionu Fulnek Bílovec Odry Nový Jičín Kopřivnice Frenštát

18 900

EAO 3 845 15 991 6 910 29 598 14 641

počet uchazečů 684 2 413 1 038 3 924 1 918

9 201

Mnz 17,8 15,1 15,0 13,3 13,1

849

9,2

6. Aktivní politika zaměstnanosti ukazatel (celkový počet) nová pracovní místa vytvořená s finančním příspěvkem ÚP z toho: - SÚPM zřízená a vyhrazená zaměstnavateli - SÚPM - absolventská praxe v OSS a přísp. organizacích - SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání - SVČ - místa v rámci veřejně prospěšných prací - místa pro zabezpečení odborné praxe absolventů škol a získání kvalifikace mladistvých - chráněná pracovní místa a chráněné pracovní dílny příspěvky poskytnuté v rámci APZ *) z toho - překlenovací příspěvek - příspěvek na dopravu zaměstnanců - příspěvek na zapracování zahájené rekvalifikační kurzy uchazeči zařazení do rekvalifikací z toho do rekvalifikací - stáží zaměstnanci rekvalifikováni s finančním příspěvkem ÚP zájemci zařazení do rekvalifikací *)

stav k 31.12. 2003

stav k 30.6. 2004

stav k 31.12. 2004


785

648

1 007

222

index 2004/ 2003 v% 128,3

244

156

374

130

153,3

14 35 289

4 21 398

24 54 410

10 19 121

171,4 154,3 141,9

159

65

127

-32

79,9

44

4

-26

40,9

420 1 087 176 13

232 512 83 10

18 8 7 0 1 436 910 182 30 0

16 -177 6 17

103,8 83,7 103,4 230,8

*) údaj sledován od 1.10.2004

7. Ekonomika stav k 31.12. 2003 179 333 44 881 134 452


stav k 30.6. 2004 87 248 20 646 66 602

stav k 31.12. 2004 190 492 61 477 129 014

meziroční rozdíl absolutně 11 159 16 596 -5 438

index 2004/2003 v % 106,2 137,0 96,0


30.6.2005 31.12.2005







_

strana 49

Okres Opava 1. Celková charakteristika okresu Rozloha: Počet obyvatel: Hustota osídlení: Charakter:

1.143 km2 180.573 158 obyvatel/km2 průmyslově zemědělská oblast, v rámci kraje nejvýraznější zastoupení venkovského osídlení, největší podíl zaměstnanosti v zemědělství


Disponibilní pracovní síla, úroveň její kvalifikace a motivace, zejména ve střední a východní části okresu. Řada firem v zahraničním vlastnictví se stabilní zaměstnaností, kvalitním sociálním programem, péčí o rozvoj zaměstnanců a vyššími mzdami. Objektivně příznivé podmínky pro zemědělskou výrobu.


Nezájem dalších větších investorů o podnikání v okrese, způsobený kromě objektivních důvodů (dopravní dostupnost) i malou aktivitou obcí a měst v této oblasti nebo nedostatečným výsledkem takových aktivit. Nestejnorodost okresu co do rozložení výrobních kapacit, vybudované infrastruktury a dopravních možností.


stav k 30.6. 2004

stav k 31.12. 2004


361 3 273 36 626 16 841 14 947

362 3 303 36 711 16 785 14 379

375 3 286 37 098 16 573 14 047

14 13 472 -268 -900


index 2004/ 2003 v% 103,9 100,4 101,3 98,4 94,0


stav k 31.12. 2003 11 395 5 414 1 335 1 508 6 987 4 808 557 290 919 2 204

stav k 30.6. 2004 10 569 5 280 1 366 1 028 6 818 4 757 618 294 629 2 266

stav k 31.12. 2004 11 064 5 363 1 447 1 208 6 333 4 667 600 303 717 2 388

meziroční rozdíl absolutně -331 -51 112 -300 -654 -141 43 13 -202 184

index 2004/2003 v% 97,1 99,1 108,4 80,1 90,6 97,1 107,7 104,5 78,0 108,3

3 080

2 981

2 939

-141

95,4

12,1 284 383 40,1 28,9

11,5 775 483 13,6 23,7

12,0 11,3 360 476 30,7 23,1

-0,1 76 93 -9,4 -5,8

99,2 126,8 124,3 76,6 79,9



_

strana 50

4. Tok nezaměstnanosti stav k 31.12. 2003 11 052 12 101 1 008 11 565 8 703 964 725


stav k 30.6. 2004 11 437 5 857 976 6 683 5 257 1 114 876

stav k 31.12. 2004 10 984 12 438 1 037 12 769 9 643 1 064 804

meziroční rozdíl absolutně -68 337 29 1 204 940 100 79

index 2004/2003 v% 99,4 102,8 102,9 110,4 110,8 110,4 110,9

5. Charakteristika mikroregionů (stav k 31.12.2004 - názvy podle poboček, pracovišť ÚP) počet obyvatel 14 107 39 636 126 830

název mikroregionu Vítkov Hlučín Opava

počet uchazečů 1 294 2 663 7 107

EAO 7 269 19 327 64 079

Mnz 17,8 13,8 11,1

6. Aktivní politika zaměstnanosti ukazatel (celkový počet) nová pracovní místa vytvořená s finančním příspěvkem ÚP v tom: - SÚPM zřízená a vyhrazená zaměstnavateli - SÚPM - absolventská praxe v OSS a přísp. organizacích - SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání - SVČ - místa v rámci veřejně prospěšných prací - místa pro zabezpečení odborné praxe absolventů škol a získání kvalifikace mladistvých - chráněná pracovní místa a chráněné pracovní dílny příspěvky poskytnuté v rámci APZ *) v tom - překlenovací příspěvek - příspěvek na dopravu zaměstnanců - příspěvek na zapracování zahájené rekvalifikační kurzy uchazeči zařazení do rekvalifikací z toho do rekvalifikací - stáží zaměstnanci rekvalifikováni s finančním příspěvkem ÚP zájemci zařazení do rekvalifikací *)

stav k 31.12. 2003

stav k 30.6. 2004

stav k 31.12. 2004


1 041

633

1 127

86

index 2004/ 2003 v% 108,3

451

285

582

131

129,0

0 131 163

0 85 136

0 149 148

0 18 -15

0,0 113,7 90,8

273

122

227

-46

83,2

23

5

-2

91,3

370 1 750 18 79

262 1 210 7 49

21 10 9 1 412 1 918 14 72 0

42 168 -4 -7

111,4 109,6 77,8 91,1


7. Ekonomika stav k 31.12. 2003 191 319 66 849 124 470


stav k 30.6. 2004 100 029 31 317 68 712

stav k 31.12. 2004 201 986 79 720 122 266

meziroční rozdíl absolutně 10 667 12 871 -2 204

index 2004/2003 v % 105,6 119,3 98,2


30.6.2005 31.12.2005







_

strana 51

Okres Ostrava 1. Celková charakteristika okresu Rozloha: Počet obyvatel: Hustota osídlení: Charakter:

214 km2 313.088 1.463 obyvatel/km2 přirozené centrum Moravskoslezského kraje, rozlohou druhé největší a počtem obyvatel třetí největší město ČR, dominantní převaha hutnictví a těžkého strojírenství, dále výrazně zastoupen chemický průmysl, koksárenství, výroba elektrické energie


-

Rozmanitost průmyslových odvětví, koncentrace velkého počtu zaměstnavatelů na relativně malém území. Významný dopravní a komunikační uzel, důležité průmyslové centrum. Existence dvou univerzit a soukromé Vysoké školy podnikání, a.s.


Silné soustředění průmyslu na hutnictví a strojírenství. Vysoký podíl občanů se zdravotním postižením jako důsledek dlouholetého zaměstnání v těžkém průmyslu a jejich největší počet ze všech okresů ČR. Dlouhodobě největší počet nezaměstnaných z celé ČR.

Silné a slabé stránky okresu většinou kopírují krajská pozitiva a negativa.


stav k 30.6. 2004

stav k 31.12. 2004


747 6 705 100 265 30 850 25 136

740 6 786 99 231 31 285 24 015

732 6 820 97 240 31 328 23 592

-15 115 -3 025 478 -1 544


index 2004/ 2003 v% 98,0 101,7 97,0 101,5 93,9


stav k 31.12. 2003 29 470 14 188 3 242 2 234 21 000 15 535 732 334 1 875 6 009

stav k 30.6. 2004 28 771 14 202 3 221 1 711 20 571 15 670 781 390 1 578 6 188

stav k 31.12. 2004 28 892 14 263 3 217 2 078 19 912 15 610 802 391 1 694 6 545

meziroční rozdíl absolutně -578 75 -25 -156 -1 088 75 70 57 -181 536

index 2004/2003 v% 98,0 100,5 99,2 93,0 94,8 100,5 109,6 117,1 90,3 108,9

10 734

10 562

10 283

-451

95,8

18,4 670 612 44,0 47,2

18,2 825 736 34,9 40,4

18,4 16,6 909 795 31,8 36,9

0 239 183 -12,2 -10,3

100,0 135,7 129,9 72,3 78,2



_

strana 52

4. Tok nezaměstnanosti stav k 31.12. 2003 28 873 23 658 1 972 21 995 14 580 1 833 1 215


stav k 30.6. 2004 29 740 11 235 1 873 11 934 8 212 1 989 1 369

stav k 31.12. 2004 29 324 23 598 1 967 24 176 15 523 2 015 1 294

meziroční rozdíl absolutně 451 -60 -5 2 181 943 182 79

index 2004/2003 v% 101,6 99,7 99,7 109,9 106,5 109,9 106,5

5. Charakteristika mikroregionů (stav k 31.12.2004 - názvy podle poboček, pracovišť ÚP)

Vnitřní členění statutárního města Ostravy na průmyslové, obytné a oddechové zóny, koncentrace obyvatel i zaměstnavatelů na rozlohou relativně malém území, vzájemná propojenost a dostupnost jeho jednotlivých částí městskou hromadnou dopravou neumožňuje definovat mikroregiony jako relativně uzavřené trhy práce. Z 23 ostravských městských obvodů je dlouhodobě největší míra nezaměstnanosti ve Vítkovicích (nyní 36,2 %), naopak nejnižší je v Proskovicích (nyní 8,7 %). 6. Aktivní politika zaměstnanosti ukazatel (celkový počet) nová pracovní místa vytvořená s finančním příspěvkem ÚP z toho: - SÚPM zřízená a vyhrazená zaměstnavateli - SÚPM - absolventská praxe v OSS a přísp. organizacích - SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání - SVČ - místa v rámci veřejně prospěšných prací - místa pro zabezpečení odborné praxe absolventů škol a získání kvalifikace mladistvých - chráněná pracovní místa a chráněné pracovní dílny příspěvky poskytnuté v rámci APZ *) z toho - překlenovací příspěvek - příspěvek na dopravu zaměstnanců - příspěvek na zapracování zahájené rekvalifikační kurzy uchazeči zařazení do rekvalifikací z toho do rekvalifikací - stáží zaměstnanci rekvalifikováni s finančním příspěvkem ÚP zájemci zařazení do rekvalifikací *)

stav k 31.12. 2003

stav k 30.6. 2004

stav k 31.12. 2004


1 707

1 258

2 029

322

index 2004/ 2003 v% 118,9

700

545

836

136

119,4

90 268 267

33 154 310

73 265 441

-17 -3 174

81,1 98,9 165,2

339

197

377

38

111,2

43

19

-6

86,0

933 2 719 483 215

525 1 740 201 353

37 37 36 1 0 879 2 932 363 526 0

-54 213 -120 311

94,2 107,8 75,2 244,7


7. Ekonomika stav k 31.12. 2003 340 547 98 017 242 530


stav k 30.6. 2004 184 752 62 589 122 163

stav k 31.12. 2004 403 823 161 353 242 469

meziroční rozdíl absolutně 63 276 63 336 -61

index 2004/2003 v % 118,6 164,6 99,9


30.6.2005 31.12.2005






ady práce Moravskoslezského kraje ANALÝZA stavu a vývoje trhu práce v Moravskoslezském kraji v roce 2004 a p edpokládaný vývoj v roce 2005 ezen 2005

Recommend Documents