Analýza prodeje biopotravin

Provozně ekonomická fakulta Mendelova zemědělská a lesnická universita v Brně

Analýza prodeje biopotravin Bakalářská práce

Vedoucí práce: Mgr. Veronika Blašková, Ph.D. 2008/2009

Sandra Pecová

Ráda bych poděkovala vedoucí mé práce paní Mgr. Veronice Blaškové, Ph.D.

za

odpovědné vedení, cenné rady a připomínky, které mi pomohly při zpracování této práce.

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci na téma Analýza prodeje biopotravin jsem vyřešila samostatně s použitím literatury a ostatních informačních zdrojů, které uvádím v seznamu a pod vedením vedoucí bakalářské práce.

V Brně dne 26. května 2009

Abstrakt Bakalářská práce se zabývá vývojem a současným stavem ekologického zemědělství v České republice a ve světě, charakterizuje jeho právní úpravu, způsob kontroly a certifikace a také zkoumá výhody ekologického zemědělství. V teoretické části je popsán metodický postup. Praktická část je zaměřena na prodejnost biopotravin v supermarketu Slovácko v Kunovicích za období leden až prosinec roku 2008. Zachycuje statistické zpracování a interpretaci získaných výsledků.

Abstract This bachelor thesis deals with development and current conditions of environmental agriculture not only in The Czech Republic but also in the world. It describes its legal regulations and types of inspections. It also investigates advantages of environmental agriculture. Its method is described in the theoretical section. The practical section is focused on marketability of bio food in the Slovacko supermarket, Kunovice. The research was made from January to December, 2008. There is statistical processing and interpretation of gained results.

Obsah

1.

ÚVOD .................................................................................................. 6

2.

CÍL PRÁCE........................................................................................... 7

3.

STATISTICKÉ ZPRACOVÁNÍ DAT ....................................................... 9 Statistické zpracování ............................................................................................ 10

4.

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ............................................................14 4.1. 4.2. 4.3. 4.4. 4.5. 4.6.

5.

VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ ......................... 14 OZNAČOVÁNÍ VÝROBKŮ EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ ...................................... 18 CENY BIOPOTRAVIN .......................................................................................... 22 O „CHEMII“ V POTRAVINÁCH ............................................................................. 24 VÝVOJ EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ ............................................................... 27 SOUČASNÝ STAV EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ ................................................. 30

VLASTNÍ PRÁCE ............................................................................... 36 COOP biovýrobky aneb produkty zrozené bez chemie.......................................... 36 Srovnání cen........................................................................................................... 42

6.

DISKUZE ........................................................................................... 50

7.

ZÁVĚR ............................................................................................... 52

8.

LITERATURA .................................................................................... 53

9.

PŘÍLOHY

1. Úvod Každá nová zpráva, návod či dieta způsobí mezi veřejností zájem a naději, že právě to by mohlo pomoci prodloužit věk, získat ideální hmotnost, kondici, zlepšit zdravotní stav či odstranit zdravotní problém, posílit imunitu... Největší zájem budí návody, které od nás nežádají zas až tak velkou aktivitu a námahu, nebo ty, které se neliší nijak zásadně od našit dosavadních zvyků nebo chuťových preferencí. Rádi bychom proti fyziologickým a fyzikálním zásadám hubli bez podstatného snížení energického příjmu vzhledem k výdeji, bez zvýšení energetického výdeje intenzivním pohybem. To slibují například některé diety. Lékařům a dalším odborníkům se v poslední době podařilo přesvědčit velkou část veřejnosti, že správná výživa a způsob stravování, jakož i správný životní styl, jsou jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících naše zdraví a kvalitu života. Co je však správnou výživou, jak dojít k tomu, abychom byli zdraví, abychom měli správnou hmotnost a podobně? Kupujete biopotraviny? Nejste sami. Všechno, co má předponu bio, zažívá u nás velký rozvoj. Průměrný Čech utratil v roce 2008 za toto zboží necelých 130 korun, za dva roky, v roce 2010, to má být už téměř 650 Kč. Tvrdí to odborná publikace Český trh s biopotravinami 2008. Stokorunové položky ročně se možná zdají nevelké, ale v celkových číslech značí obrovský vzestup: z 1,29 miliardy na 6,5 miliardy. A to už je pořádný koláč, ke kterému je dobré se dostat. Proto také roste počet firem, které se výrobou biopotravin živí. Zatímco na konci roku 2006 ministerstvo zemědělství registrovalo 152 producentů biopotravin, o rok později jich bylo 253 a v červnu 2008 již 375. Obhospodařovali 8 % veškeré půdy (60 % biopotravin na českém trhu je z dovozu). Bio znamená řecky život, snad i proto je to slovo sympatické. Zadáte-li jej do vyhledávače seznam, vypadne vám přes 800 000 internetových odkazů a najdete tu 229 firem, které mají slovo bio v názvu. Bio je dnes prostě všechno: biopotraviny pěstované bez použití chemikálií a tradičními metodami, biooblečení – z biobavlny. Biožárovky, které mají na rozdíl od těch běžných příměs UV záření a kopírují tak denní světlo, nebo nejrůznější

6

biofiltry na vodu. Existují i biokonzervy, v nichž je biopotravina zakonzervována tak, aby zůstala bio. O bionaftě, která je vlastně „obyčejný“ řepkový olej, nemluvě. Biomóda zaplavila rozvinutý svět už před lety. To, že se k nám sune, je i nepatrným důkazem toho, že se Česká republika přiřazuje k bohatým zemím. Zatím však plnou sílu ještě nenabrala. Jsou lidé, kteří biopotraviny hájí do posledního dechu i takoví, kteří si nejsou jisti, zda nejde jen o šikovný trik obchodníků, jak vytáhnout další peníze z našich kapes. Ale to už možná narážíme na jiný problém – na kvalitu potravin jako takových – bez ohledu na to, zda mají předponu bio. Vždyť kvůli diktátu nízkých cen v supermarketech už mnoho lidí ani neví, jak mají výrobky potravinářského průmyslu správně vypadat. Jak chutná dobře zpracovaný džem z kvalitního ovoce nebo jelítko z krup a prasečí krve, a nikoliv ze sójové omáčky, barviv a separátů.

2. Cíl práce Cílem bakalářské práce je ukázat vývoj a současný stav ekologického zemědělství, jeho legislativní úpravu, systém kontroly i certifikaci a zjištění současné nabídky, poptávky a zájmu, popřípadě nezájmu obyvatel o produkty ekologického zemědělství. Pocházím z malé vesničky na jižní Moravě. Již od dětství se setkávám s tím, že zemědělství pro velký počet obyvatel znamená stále hlavní, nebo vedlejší zdroj obživy. Dokáži posoudit jaký je rozdíl mezi vypěstovaným rajčetem na zahradě a koupeným v obchodě. Vím, jak dlouho trvá, než se z malého semínka zasazeného do hlíny stane krásně zelený hlávkový salát, kolik dá práce zasadit sazeničky jahod, starat se o ně a čekat, než se objeví první květy a pak konečně zelené plody, které postupně vlivem slunce červenají. V dnešní době pokroku stačí, když si zajedete do obchodu a jednoduše si je koupíte. Za tyhle krásné červené jahody můžeme vděčit různým barvivům, chemikáliím, éčkám, atd. Na pohled skutečně vypadají krásně, ale chuť už tak úžasná není naopak, tyhle uměle vyzrálé plody jsou téměř bez chuti.

7

Tahle problematika je podle mého názoru předmětná a aktuální. Rozhodla jsem se tedy zaměřit téma své bakalářské práce na prozkoumání jedné z alternativ zemědělství, a to ekologické zemědělství. K výběru tohoto tématu mi také napomohla skutečnost, že se stále více a častěji diskutuje o zdravé výživě, která úzce souvisí s ekologickým zemědělstvím, celkové ekologické politice státu a životním prostředí vůbec. V první řadě jsem se snažila nashromáždit dostatečné množství dat a poznatků týkajících se ekologického zemědělství a biopotravin a srozumitelně je zanalyzovat a vyložit. Výsledky zpracovat pomocí statistických metod a postupů. Závěrem prezentovat tyto výsledky pomocí tabulek a grafů. Podklady jsem získala na základě komunikace s Ing. Josefem Hájíčkem, obchodním náměstkem spotřebního družstva JEDNOTA v Uherském Ostrohu. Výzkum jsem zaměřila na supermarket SLOVÁCKO v Kunovicích u Uherského Hradiště. Supermarket Slovácko zavedl prodej biopotravin v lednu roku 2008. V průběhu roku však zaznamenali, že biovýrobky se neprodávají tak, jak očekávali a jsou ztrátové. Snažila jsem se proto stanovit, v čem spatřují spotřebitelé hlavní problémy v oblasti prodeje biopotravin, proč lidé tyto produkty nenakupují a jaký je hlavní důvod jejich nezájmu.

Stručný profil SČMD Svaz českých a moravských družstev je zájmové sdružení právnických osob. Svaz je právnickou osobou. Vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Členská družstva a jiné sdružené právnické osoby neodpovídají za závazky svazu a svaz neodpovídá za závazky členů. Členstvím nevzniká majetkový podíl členů na majetku svazu. Posláním svazu je spojovat a zastupovat česká a moravská spotřební družstva a pomáhat jim chránit a uplatňovat jejich oprávněné požadavky. [8]

8

Jedním z těchto družstev je právě JEDNOTA COOP, spotřební družstvo (SD) v Uherském Ostrohu. Dalšími jsou např. COOP TERNO, COOP TUTY (jistota dobrého nákupu), COOP DISCONT, COOP TIP, COOP STAVEBNINY (příloha 3).

COOP centrum COOP centrum družstvo bylo založeno na podzim roku 1993 s cílem centralizovaným

nákupem

k

ekonomicky

výhodné

integraci

spotřebního

družstevnictví, a tím i k upevnění jeho pozice v konkurenčním prostředí vnitřního trhu. Členským státům zajišťuje centrální nákup zboží a služeb od cca 450 dodavatelů skladových dodávek, čerstvého zboží a od několika desítek dodavatelů stavebnin. Organizuje prodejní akce a soutěže, čtvrtletně vydává zákaznický magazín a družstvům nabízí další marketingové aktivity. COOP centrum dodává spotřebním družstvům i výrobky privátních značek. Jde o řadu výrobků s označením COOP Klasic. Druhá skupina vlastních znače je označena COOP Premium. Jde o nadnárodní značku a zboží takto označené má nejvyšší evropskou kvalitu, navíc má i přijatelnou cenu, takže může uspokojit i nejnáročnější zákazníky. Nejnovější je řada COOP Quality Standard. Pod tímto označením je spotřebitelům, kteří chtějí nakoupit výhodně a zároveň žádají produkty známých značek, nabízeno nepotravinářské zboží. K prioritám pro blízkou budoucnost patří i jednotlivý věrnostní a platební systém. Zatím je to ve stádiu přípravy obchodního modelu a výběru

dodavatele.

Přirozeným

úsilím

spotřebních

družstev

je

nadále

zabezpečovat pohodlný nákup a kvalitní služby svým zákazníkům. [8]

3. Statistické zpracování dat Statistika je činnost spočívající ve zjišťování, shromažďování, jednoduchém zpracování a především pak prezentaci určitého materiálu, který v číselné nebo v grafické podobě dokumentuje průběh a výsledky určitého děje v určitém prostoru a čase.

9

Typické rysy statistiky:
zkoumá hromadné jevy,
zabývá se proměnlivými (variabilními) vlastnostmi,
pracuje s čísly a vyjadřuje se pomocí čísel – zajímá se především o kvantitativní stránku reality,
používá výpočetní techniku k vytváření a správě statistických databází k provádění hromadného zpracování a analýzy dat a komunikaci.

Etapy statistické činnosti: 1. zjišťování – shromáždění a zaznamenání údajů, jejich verifikace a kontrola, 2. zpracování – uspořádání v databázi, seskupování: třídění, shrnování: sumarizace, průměrování, agregace, 3. analýza – výpočet charakteristik, měření závislostí, časové či prostorové srovnávání, měření dynamiky, 4. prezentace výsledků – tabulkové či grafické vyjádření a slovní zhodnocení výsledků předcházejících etap. [3]

Statistické zpracování Zpracování dat o nominální proměnné Údaje, získané ze statistických šetření, je nutné zpracovat (uvést do přehledné formy tabulek, grafů či zhustit je formou zpřehledňujících charakteristik) a vyhodnotit. Spočívá to ve vytvoření statistické tabulky, v jejíž hlavičce (vystihuje obsah sloupců) jsou uvedeny: název obměn dané nominální proměnné, název absolutního počtu jednotek souboru (četnosti) a název relativního počtu jednotek souboru (relativní četnosti, což je podíl absolutní četnosti a rozsahu souboru), v jejíž legendě (sloupec, který vystihuje obsah řádků) jsou uvedeny všechny se vyskytující

10

obměny dané proměnné a v jejíchž políčkách (průsečíky sloupců a řádků) jsou spočítané a vypočítané hodnoty či smluvené značky. Zpracování hodnot nominální proměnné do formy grafu spočívá ve znázornění struktury statistického souboru podle variant dané proměnné obrázkem (grafem, diagramem). Obrázek je zpravidla poutavější a pro většinu lidí přijatelnější než řada sebepřesnějších čísel. K velmi používaným grafům v tomto případě patří např. sloupcové diagramy, plošné grafy atd. [1] Základní metodou statistického zpracování je jednoduchá statická metoda třídění. Výsledkem třídění věcného (číselného nebo slovního) znaku vzniká řada rozdělení četností.

Druhy četností: • absolutní četnost – počet hodnot ve třídě, přičemž součet počtu statistických jednotek v jednotlivých třídách se musí rovnat rozsahu souboru, • relativní četnost – podíl hodnot ve třídě na rozsahu souboru. Získáme ji jako podíl jednotlivých absolutních četností na celkovém rozsahu souboru a vyjadřuje se často v procentech, • součtové (kumulativní) četnost (absolutní nebo relativní) – počet/podíl hodnot od počátku po danou třídu včetně. Alternativně můžeme opět uvádět v procentech.

Třídění rozlišujeme: • Variační třídění – prováděné v řadě věcného číselného znaku (variační řada), • Prosté třídění – prováděné podle každé hodnoty (obměny) znaku samostatně. Používá se tam, kde počet vzájemně od sebe různých hodnot znaku je relativně nízký a s rostoucím rozsahem souboru se navyšuje, • Skupinové třídění – prováděné podle několika hodnot (obměn) shrnutých do společné skupiny (třídění, intervalu).

11

Třídění dále rozlišujeme podle počtu sledovaných znaků na: • Jednostupňové – třídění pouze podle obměn jednoho znaku, • Vícestupňové (hierarchické) – třídění podle obměn více znaků najednou, • Kombinační třídění – třídění podle dvou znaků současně, uvádíme do kombinační tabulky. Kombinační tabulka po dvojici slovních znaků se nazývá kontingenční tabulka. Pokud jsou oba tříděné slovní znaky alternativní, jedná se o zvláštní případ kontingenční tabulky – tabulka asociační. [3]

Časové řady Mnohé ekonomické informace – ať už na úrovni podniku nebo národního hospodářství

– se

k nám

velmi

často

dostávají v podobě

chronologicky

uspořádaných údajů. Tyto údaje jsou zachyceny ve formě časových řad, což je posloupnost věcně a prostorově srovnatelných pozorování, která jsou jednoznačně uspořádána z hlediska času. Rozlišují se nejčastěji:


podle časového hlediska rozhodného pro zjišťování údajů: časové řady intervalové časové řady okamžikové


podle periodicity sledování: časové řady roční časové řady krátkodobé (čtvrtletní, měsíce, týdny..)


podle způsobu vyjádření ukazatelů časové řady naturálních ukazatelů časové řady peněžních ukazatelů Časové řady ukazatelů okamžikových jsou sestavovány z ukazatelů, které se vztahují vždy k určitému konkrétnímu okamžiku. Protože součet pořízený z několika za sebou jdoucích hodnot okamžikových ukazatelů nedává (na rozdíl od

12

intervalových ukazatelů) reálny smysl, průměrují se časové řady okamžikových ukazatelů odlišně, a to pomocí charakteristiky zvané chronologický průměr. K orientačnímu posouzení vlastních časových řad se snažíme získat i mnohé jiné elementární informace. K tomuto účelu používáme celou skupinu dalších charakteristik, jakými jsou diference různého řádu, tempa a průměrná tempa růstu.[2] Charakterizování úrovně koeficientů (popř. temp) růstu nějaké skutečnosti se často používá v praxi. Koeficienty růstu udávají, jakým násobkem hodnoty pozorované proměnné y v předcházejícím čase je hodnota pozorované proměnné v daném čase. Po znásobení koeficientu růstu stem a po odečtení 100 se získá tempo růstu, které informuje o tom, že hodnota pozorované proměnné je o daný počet procent větší (při kladné číselné hodnotě) nebo menší (při záporné číselné hodnotě) než hodnota této proměnné v předcházejícím čase. Existuje mezi nimi analogický vztah[1]:

100δ t = 100k t − 100

Jednoduché charakteristiky vývoje [3]:
absolutní přírůstek (diference):

d =y−y t

t

d=

průměrný absolutní přírůstek:

kt =


koeficient růstu:

t −1

1 n 1 dt = (y − ∑ n − 1 t =2 n −1 n

y y

t

t −1

y y

k = n −1

průměrný koeficient růstu:

n

1

δ


koeficient přírůstku

t

=

d y

t

t −1

δ = k −1

průměrný koeficient přírůstku

13

= kt −1

y) 1

Prezentace výsledků Prezentace výsledků statistické analýzy spočívá ve zpracování jejich závěrů do takové podoby, která je srozumitelná potenciálnímu uživateli. Úspěšnost grafického

či

tabulkového

vyjádření

ve

srozumitelnosti,

jednoznačnosti

a přehlednosti.

4. Ekologické zemědělství 4.1. Vymezení

základních

pojmů

ekologického zemědělství Ekologické zemědělství Legislativně je od roku 1992 ekologické zemědělství definováno zákonnou normou v rámci Evropské unie a v České republice od 1.1.2001 Zákonem o ekologickém zemědělství č. 242/2000 Sb. Ve znění tohoto zákona je ekologické zemědělství definováno: „Ekologickým zemědělstvím se rozumí zvláštní druh zemědělského hospodaření, který dbá na životní prostředí a jeho jednotlivé složky stanovením omezení či zákazů používání látek a postupů, které zatěžují, znečišťují nebo zamořují životní prostředí nebo zvyšují rizika kontaminace potravinového řetězce, a který zvýšeně dbá na vnější životní projevy a chování na pohodu chovaných zvířat. [7] Ekologické zemědělství má již dlouhou tradici a historii. Již na počátku minulého století považovali někteří významní evropští myslitelé, jako například Rudolf Steiner používání chemie a umělých hnojiv za nepřirozené a poškozující

14

přírodu. Vzniklo tak hnutí ekologických zemědělců, které se postupně rozšiřovalo po celém světě. Ekologické zemědělství má různé směry, například nejstarší biodynamické zemědělství, nebo organické, či biologické zemědělství, ale v postatě všichni ekologičtí zemědělci používají tyto základní postupy a zásady: • hospodařit v souladu s přírodou, • problémům se škůdci a chorobami předcházet a nesnažit se stále s přírodou „bojovat“, • nepoužívat umělé chemické prostředky, které poškozují prostředí a přináší velké riziko poškození zdraví lidí, • chovat všechna domácí zvířata důstojným způsobem, respektovat jejich přirozené požadavky a chování. Díky těmto zásadám se vlastně ekologičtí zemědělci dobrovolně stávají těmi, kteří nepoškozují zdroje podzemní a povrchové vody, udržují krajinu a snaží se, aby v krajině bylo dostatek úkrytů pro různé volně žijící organizmy, chrání a oceňují důležitost starých krajových odrůd kulturních rostlin a plemen domácích zvířat. Ekologické zemědělství je průkopníkem nových trendů „technologické bezpečnosti“ a „ekologických výrobků.“ [12]

Konvenční zemědělství Konvenční zemědělství používá různě vysokou míru prostředků zvyšující výnos rostlin (pesticidy, růstové regulátory, umělá hnojiva) nebo ovlivňující užitkovost zvířat (krmné přísady, medikamenty, enzymatické a hormonální přípravky). Obdobně i při skladování a zpracování se používá řada umělých látek a postupů. Speciální technologie pěstování i chovu zvířat mnohdy preferují technické a ekonomické požadavky na úkor přirozených potřeb živých organismů [7].

Integrované zemědělství Je syntézou konvenčních a ekologických způsobů pěstování rostlin. Hlavní důraz je kladen na integrovanou ochranu rostlin, tj. používá biologických

15

a mechanických postupů. Chemické prostředky pro ochranu rostlin jsou používány až po těchto postupech [7].

Bioprodukt Je surovina rostlinného nebo živočišného původu získaná v ekologickém zemědělství a určená k výrobě biopotravin, krmiv, osiva a sadby a dalších ekologických výrobků, na níž bylo vydáno osvědčení o původu bioproduktu. Může to být například zelenina, ovoce, obiloviny, luskoviny, olejniny, přadné a aromatické rostliny, ale také syrové mléko, vejce nebo živá zvířata, ale i pochoutky, jako jsou biokečup,

biochipsy,

biovíno,

biočokoláda

nebo

biouherák.

Aby mohl být za takový považován, musí toto prostředí splňovat množství kritérií, mezi něž patří především přírodní proces pěstování ovoce nebo chovu zvířat. Jde zejména o přírodní hnojení a potraviny vypěstované bez použití chemie, bez geneticky manipulovaných organismů (GMO free) a jiných negativních prvků. U zvířecí produkce hraje důležitou roli čistota, vyvarování se chemikálií a větší komfort pěstovaných zvířat (velikost stájí, možnost výběhu atp.). Pro biopotraviny je charakteristická jejich kvalita, chuť a vůně. V ekologickém zemědělství má ochrana zdraví člověka – spotřebitele přednost před kvantitou [13].

Biopotravina Je potravina vyrobená ze surovin pocházejících z ekologického zemědělství za podmínek uvedených v Nařízení Rady 2092/91 ES a v zákoně č. 242/2000 Sb., o ekologickém

zemědělství,

na kterou

bylo

vydáno

osvědčení

o původu

biopotraviny. Dozor nad dodržování požadavků legislativy vykonává Ministerstvo zemědělství ČR prostřednictvím nezávislé kontrolní mezinárodně akreditované inspekční a certifikační organizace KEZ, o.p.s. Když ekologický zemědělec či výrobce splní všechny přísné podmínky, obdrží certifikát a možnost používat značku bio na jeden rok. Pravidelně i namátkově jsou ekozemědělci i výrobci kontrolování [13].

16

Kontrolní organizace Kontrolu a certifikace dle zákona 242/2000 Sb. o ekologickém zemědělství vykonávají z pověření Ministerstva zemědělství tři společnosti: KEZ, o.p.s. (Chrudim), ABCert AG (Brno), Biokont CZ, s.r.o. (Brno). Dle tabulky č. 1 největší podíl klientů má kontrolní organizace KEZ, o.p.s., která v první polovině roku 2008 certifikovala 57 % všech ekologických farem a více než 79 % obhospodařované půdy. Při srovnání nárůstu počtu klientů (ekofarem) v době mezi koncem roku 2007 a koncem července 2008, přibylo nejvíce klientů kontrolní organizace BIOKONT (nárůst o více než 68 %). ABCert během této doby zaznamenala nárůst o 58 % klientů a organizace KEZ, o.p.s. zaznamenala přírůstek téměř 18 %[18]. Tabulka 1: Počty zemědělců a výměra půdy v EZ dle kontrolních organizací

31.12.2007

31.7.2008

kontrolní organizace Počet podniků Výměra půdy v ha abs. % abs. % 151,0 11,5 22847,0 7,3 312,0 23,7 35766,0 11,4 855,0 64,8 254277,0 81,3 1318,0 100,0 312890,0 100,0

ABCert BiokontCZ KEZ, o.p.s. Celkem

Počet podniků abs. % 239,0 13,5 522,0 29,5 1008,0 57,0 1769,0 100,0

Výměra půdy v ha abs. % 25639,0 7,7 42581,0 12,8 265289,0 79,5 333509,0 100,0

zdroj: Ministerstvo zemědělství

Graf 1: Podíl počtu podniků v EZ dle kontrolních organizací 57,0%

Dotace v mil. Kč

KEZ

64,9%

29,5%

BIOKONT

ABCent

0,0%

23,7%

13,5% 11,5% 10,0%

20,0%

30,0% 31.12.2007

Zdroj: Ministerstvo zemědělství

17

40,0% 31.7.2008

50,0%

60,0%

70,0%

PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců

Svaz ekologických zemědělců PRO-BIO je v současnosti největší fungující organizací sdružující ekologické zemědělce, výrobce, prodejce i spotřebitele. V současné době má svaz celkem 606 členů z řad ekozemědělců, výrobců a prodejců. Největší podíl členů tvoří ekologičtí zemědělci (437 členů) a prodejny biopotravin (89 prodejen). Svaz ve spolupráci s předními evropskými svazy ekologického zemědělství vyvíjí vlastní směrnice pro hospodaření i zpracování, které respektují základní evropskou normu Nařízení Rady 2092/91 o EZ, ale navíc např. požadují celopodnikový přechod na ekozemědělství. Kromě toho poskytuje svým členům informační servis, poradenství, bezúročné půjčky, pořádá vzdělávací akce, pomáhá s odbytem a zajišťuje cílenou propagaci a reklamu. Svaz PRO-BIO je mimo jiné členem mezinárodní organizace ekologického zemědělství IFOAM. Administrativně je svaz PRO-BIO členěn do jednotlivých tzv. regionálních center, která poskytují služby členům v daném regionu. Dále byly svazem zřízeny dvě odborné sekce s celorepublikovou působností, a to sekce prodejců biopotravin, PRO-BIO prodej a marketing biopotravin a spotřebitelská pobočka PRO-BIO LIGA[18].

4.2. Označování výrobků ekologického zemědělství

Pravé a certifikované biopotraviny jsou označené grafickým znakem BIO (případně jeho schválenými modifikacemi) s nápisem “Produkt ekologického zemědělství”. Tato značka zaručuje, že produkty byly kontrolovány na každém kroku od pole přes úpravu a zpracování až ke konečnému spotřebiteli (příloha 4). Správně označená biopotravina nese i číslo kontrolní organizace:

18

CZ-KEZ-01, CZ-ABCERT-02, CZ-BIOKONT-03 apod. nebo číslo a zkratku některé jiné schválené kontrolní organizace. V Evropské unii je možno používat celoevropskou značku pro biopotraviny. Získání certifikátu KEZ pro produkty ekologického zemědělství k použití této značky ekozemědělce a výrobce také opravňuje [12]. Značení ekologických výrobků

Zdroj: Kez

V České republice existuje Národní program označování ekologicky šetrných výrobků, který je zajišťován Agenturou pro ekologicky šetrné výrobky spadající podČeskou informační agenturu životního prostředí CENIA. Tato agentura uděluje certifikát "Ekologicky šetrný výrobek". O certifikaci žádá výrobce a udělení značky je zpoplatněno [14]. Kromě těchto dvou značek se můžeme na našem trhu setkat s výrobky s některými certifikáty ostatních národních systémů značení – nejčastěji pravděpodobně rakouského, německého („Modrý anděl“) a skandinávského („Severská labuť).

19

Tabulka 3: Značení výrobků

Ekologicky "Umweltzeichen" šetrný výrobek

Česká republika

Rakousko

Der blaue Engel

"Severská labuť"

"The flower"

Německo

Skandinávie

Evropská unie

Zdroj: KEZ

Certifikovaná veřejná stravovací zařízení mohou použít k reklamě a propagaci tuto ochrannou známku KEZ o.p.s.

Jenže, jak mám mít jistotu, že to, co má nálepku bio, je opravdu zázrak z čisté přírody? Marně přemýšlím, kde se u nás taková příroda nachází. Naši zahradu nikdy nikdo chemicky neošetřoval. Aby např. jablíčko bylo v biokvalitě, museli bychom získat potvrzení, že se v okolí nevyskytuje pole, kde se práškuje, nepadají v této oblasti kyselé deště a nejsou kontaminované spodní vody. Potom bychom museli projít řadou kontrol a později dalšími namátkovými kontrolami. [11]

Co eko značky nejsou Na druhou stranu se též můžete setkat s označeními, která si výrobce sám vymyslel. Samozřejmě můžou být pravdivá, ale protože nejsou garantována nezávislým subjektem, sama o sobě nemají žádnou vypovídací hodnotu. Pokud však nápis NENÍ „Ekologicky šetrný výrobek“ nebo „produkt ekologického zemědělství“, jedná se vždy jen o reklamu. Příklady takových neekoznaček: [14]

20

Zdroj: internetové stránky zelené úřadování

Klamání spotřebitele Poměrně

často

se

vyskytuje

ekologické

označení

potravin,

které

s ekologickým zemědělstvím nemají nic společného. Český zákon o ekologickém zemědělství i Nařízení rady EU zakazuje používat slova, nebo předpony „BIO“, nebo „EKO“, nebo ekologický apod. pokud se nejedná o produkty, které jsou kontrolovány a certifikovány podle tohoto zákona. Všem prodejcům a výrobcům nesprávně označených produktů může být uložena pokuta až do jednoho milionu korun. KEZ o.p.s. má oznamovací povinnosti vůči Ministerstvu zemědělství ČR v případě

zjištění

závažných

porušení

pravidel

ekologického

zemědělství.

Oprávněnost ukládat pokuty nebo zvláštní opatření je na straně MZe ČR [6].

Zásady a přínosy označení • orientace na výrobky spotřebního charakteru, • pozitivnost a šetrnost výrobku vůči všem složkám životního prostředí, • dobrovolnost, • srozumitelnost, • o věrohodnost, • o aplikace metody LCA – hodnocení životního cyklu výrobku, • o vyloučení výrobků, pro které platí jiné specifické předpisy (léčiva, potraviny, nápoje…), • o časové omezení, • o finálnost výrobku, • o otevřenost, • o kontrola,

21

• o mezinárodní harmonizace.

Přínosy Programu - pro spotřebitele: spotřebiteli se dostane státní garance toho, že u daného výrobku, na základě hodnocení jeho vlastností, byly minimalizovány nepříznivé vlivy na životní prostředí a přírodní zdroje o zajištění bezpečné orientace spotřebitele v široké škále rovnocenných výrobků.

- pro výrobce: • zlepšení image výrobců, • náskok před konkurencí, • lepší podmínky při exportu, • možnost využití dlouhodobé a nízkoúrokové půjčky ze Státního fondu životního prostředí, • preference státních zakázek a výběrových řízení ve smyslu usnesení vlády na podporu, • prodeje a užívání ekologicky šetrných výrobků, • zvýšení odbytu označených výrobků [15].

4.3. Ceny biopotravin Každého může vést k biostravě něco jiného – nejčastěji to bývá nespokojenost se svým zdravotním stavem, sortimentem v obchodech, v nichž čokoláda už ani není čokoládou, anebo těhotenství, jak uvádí nejnovější průzkum agentury Greenmarketing. Vzhledem k nákladnosti výroby a zpracování jsou pochopitelně biopotraviny dražší než jejich běžné sériové protějšky (někdy i několikanásobně). Konzumenti se proto rekrutují ze skupin, pro něž není cena rozhodujícím faktorem při koupi. [13].

22

Kvalitní výrobky odráží vždy svou reálnou cenu. Opravdu věříte reklamním sloganům, které nabízejí skvělou kvalitu za pár korun? Každý, kdo zkusil ručně natrhat lesní maliny a připravit z nich malinový džem nebo vypěstovat rajčata a uvařit z nich domácí kečup, určitě chápe, že dnešní levné průmyslové džemy a kečupy moc malin ani rajčat obsahovat nemohou. Produkce biopotravin vyžaduje více ruční práce. Ve výsledku jsou biopotraviny dražší řádově o 20 – 40 %. Často, zejména v Německu, se mluví o tzv. spravedlivé ceně biopotravin, což znamená, že v této vyšší ceně investujete i do ochrany přírodních zdrojů a lidského zdraví. Podle lékařů je základním problémem české populace přejídání. Kdybychom nakupovali menší množství jídla, mohli bychom jíst téměř vše v biokvalitě, a to za stejný obnos peněž jako dáváme za kupování velkých, extra výhodných balení. Navíc jíte-li plnohodnotné potraviny a žijete přirozeně zdravým životním stylem, šetříte peníze za potravinové či multivitaminové doplňky, preparáty na hubnutí nebo za plastické operace. Problém není v tom, že by biopotraviny byly svou cenou nedostupné, problém je v nedostatečné osvětě a v žebříčku hodnot každého z nás. Nepřekvapuje vás, že za plastické operace se v ČR za jeden rok utratí přes 1,5 miliardy Kč, za ženské časopisy více než 1 miliarda a za prostředky na hubnutí téměř 2 miliardy korun ročně[6]!?

Kde lze koupit biopotraviny Koupit si takový produkt je možné přímo na farmě, kde je pěstován – odtud také označení biofarma. V Česku jich existuje několik stovek, podle údajů Kontroly ekologického zemědělství je v zemi 854 ekologických zemědělců. Jezdit nakupovat na farmu pochopitelně není příliš pohodlné ani hospodárné. Biopotraviny lze v České republice nalézt prakticky v každém městě zejména v síti prodejen racionální a zdravé výživy. Od roku 2000 se biopotraviny začaly prodávat i v síti velkých supermarketů. Průkopníkem v této oblasti se staly prodejny velkých distribučních společností, které jako první nabídly prodej hovězího masa z biofarem V současné době je prodej bioproduktů a biopotravin velice rozšířen v nabídce hypermarketů. [12]

23

Zdroj: Pro-bio liga

4.4. O „chemii“ v potravinách Biopotraviny (na rozdíl od běžné produkce) neobsahují GMO, herbicidy, pesticidy, antibiotika či jiné negativní příměsi. Na všechna „éčka“ ovšem nelze nahlížet automaticky jako špatná a umělá. V mnoha případech jde o přírodní materiály a právě ty jsou při výrobě biopotravin povoleny (a to v případě, že jsou v přírodě běžnými anebo byly samy připraveny z přírodních surovin) [12]. Do ostatních potravin se některé látky skutečně záměrně přidávají. Je pravdou, že tyto „přídatné“ látky jsou většinou vyráběné synteticky. Velmi často jsou to však látky, jejichž složení, které nejlépe charakterizuje chemický vzorec, je stejné jako látka, která se v potravině nebo v přírodě vyskytuje přirozeně. Betakaroten je barvivo, které vytváří například typické zbarvení mrkve a šťávy z ní, kyselina ascorbová je vlastně známý vitamin C, obsažený běžně v zelenině a ovoci. Používání těchto přídavných látek při výrobě potravin je regulováno zákonem a vyhláškou. Tyto platné, pro výrobce závazné právní normy udávají, které látky a přesně v jakém množství a do kterých potravin mohou být přidávány. Kontrola nad dodržováním použití přídatných látek do potravin je v kompetenci Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI). Přídatné látky se nesmí používat (tedy nesmí být obsaženy) v tzv. nezpracovaných potravinách (které byly pouze průmyslově oloupány, zbaveny skořápek, zachlazeny, zamrazeny), v medu, neochucených zakysaných mléčných výrobcích, mléce, smetaně, podmáslí, másle, kávě, čaji, cukru [9].

24

Které látky se nejčastěji do potravin přidávají a proč Barviva dodávají potravinám očekávanou barvu, částečně ztracenou při zpracování. Mohou být přírodní nebo syntetického původu a mají označení E a trojmístný číselný kód začínající číslem 1. Z přírodních barviv jsou to nejčastěji kurkumin, riboflavin, košenila, chlorofyly, karamel, karoteny. Ze syntetických barviv tartrazin, žluť, amarant. Konzervační

látky

zamezují

rozvoji

nežádoucích

mikroorganismů

a prodlužují trvanlivost potravin. Některé použité látky mohou vyvolat u citlivějších jedinců nežádoucí reakce, např. alergické, projevující se vyrážkou, astmatickým záchvatem, otokem. Je na místě, aby, pokud je přídatná látka v potravině obsažena, byla vyznačena na obale. Pro laika však může být dosti zavádějící, že některý výrobek má pouze tři „éčka“ a některý i deset. Nic to neříká o tom, který bude méně prospěšný našemu zdraví. Stále platí stará pravda, že vše (i lék) může být jedem, že totiž vše záleží na množství. Je třeba se přídatných látek v potravinách opravdu obávat? Předpisy, kterými se jejich použití řídí, jsou přísné a zajišťují plnou zdravotní bezpečnost. Jejich dodržování je kontrolováno. Správné použití tedy zajišťuje kvalitu potraviny po celý čas její vyznačené doby spotřeby [9].

Bio, GMO a soulad s přírodou Ekologičtí zemědělci na celém světě odmítají používat organismy, které jsou získány genetickou modifikací. Nejčastěji jsou to rostliny nebo mikroorganismy, u kterých se pomocí metod genové manipulace mění základní genetická výbava. Tyto manipulace jsou zaměřeny například na to, aby kulturní rostliny vydržely použití razantních herbicidů, nebo aby obsahovaly látky jedovaté pro jejich škůdce. To je z pohledu ekologického zemědělství naprosto nepřijatelné, protože to umožňuje používat v zemědělství o to více chemie. Nejčastěji používanými druhy GMO (geneticky modifikované organismy) rostlin je sója a kukuřice. Evropská unie po celou dobu devadesátých let použití těchto organizmů zakazovala, ale nyní jsou tyto druhy povoleny.

25

Nově nastupuje velký celosvětový problém, jak zabránit kontaminaci ekologicky pěstovaných rostlin geny GMO například přenosem pylu. Některá státy, například Německo, Japonsko uvažují o vyhlášení GMO FREE zón a úplného zákazu použití těchto organizmů na jejich území. Zamítavé postoje k pěstování GMO plodin zaujaly také vlády v Rakousku, Maďarsku a Polsku. GMO organizmy jsou v ekologickém zemědělství zakázány a veškeré ekologické plochy sóji, a kukuřice se laboratorně na obsah GMO genů kontrolují [12]. Ekozemědělské hnutí má být odpovědí a alternativou k chemizaci a technokratizaci zemědělství, je vedeno snahou žít s přírodou „v souladu“. To zahrnuje vše od etičtějšího přístupu k chovaným zvířatům, ochrany životního prostředí,

šetření

neobnovitelných

zdrojů

až

po

udržení

zaměstnanosti

v zemědělství a na venkově a zachování biologické rozmanitosti. Genetické inženýrství se naopak snaží přírodu „vylepšovat“. Přenáší do zemědělských plodin, například kukuřice, sóji, bavlny, rýže, ale i brambor či ovoce a zeleniny gen (geny) z jiných organismů, čímž původní plodině dodávají určité požadované vlastnosti (odolnost proti škůdcům, proti herbicidům, suchu, salinitě, zvýšený obsah nenasycených tuků či vitaminů...). Pro tyto postupy se používá i název „zelené biotechnologie“. Dalším přínosem GMO pak může být i to, že plodiny nepotřebují tolik lidských zásahů na poli. To znamená i méně postřiků, nafty, emisí CO2. Ekozemědělci naopak používání GMO v zemědělství nevidí rádi. Obávají se kontaminace svých plodin (biopotraviny nesmějí GMO obsahovat), kritizují i závislost na dodavatelích patentovaných GM osiv. Zastánci GMO zase argumentují, že biopotraviny nejsou chráněny proti škůdcům, a proto mohou být ve zvýšené míře kontaminovány jedovatými plísněmi, bakteriemi a jinými patogeny (mykotoxiny). A další častou námitkou vůči biozemědělství je to, že „bio svět neuživí“. Biozemědělství nemají za cíl kvantitu, ale kvalitu produkce, není zacílené na vynos, tudíž nemůžu být alternativou pro celý svět. Jisté je, že oba přístupy v zemědělství existují a budou dál nacházet své zastánce a odpůrce. Je tedy důležité nastavit pravidla, která by respektovala obě skupiny, GMO i bio. [10]

26

Bio versus light Ještě jedna důležitá zásada. Neplést si biopotraviny s potravinami dietními nebo takzvaně light. U biojídla neexistují žádné odlehčené či dietní varianty. Biojogurt je opravdu hustý s výraznou chutí, ne jako ty vodové našedlé za pět korun. No jo, ale vždyť se všichni snažíme hubnout a zároveň sháníme vydatné poctivé potraviny. Jde dohromady bioživot a snaha udržovat štíhlou postavu? Při hubnutí je důležité, aby tělo dostávalo dostatek živin, stopových prvků a minerálů a těch je v uměle upravovaných potravinách podstatně méně. Biopotraviny jsou živinově bohaté, ale proto, že nejsou žádným způsobem odlehčeny, nenajdeme u nich žádné varianty light. To nevadí, protože jsou na rozdíl od běžných potravin více chuťově výrazné a syté, takže nám jich stačí sníst méně. [11]

4.5. Vývoj ekologického zemědělství V České republice se vznik ekologického zemědělství datuje od roku 1990, kdy byly za součinnosti Ministerstva zemědělství ČR, Sdružení Libera a Svazu PRO-BIO (svazy sdružující ekologické farmáře) položeny základy celého systému. Zásadní

posun

ve

vývoji

ekologického

zemědělství

způsobilo

jmenování

Ing. Richarda Bartáka náměstkem ministra zemědělství pro privatizaci a ekologické zemědělství v roce 1990. Již koncem roku byly uvolněny první finanční prostředky na podporu vzniku ekologicky hospodařících podniků. Dotace pokračovaly až do roku 1992 a byly zřejmě hlavním důvodem nárůstu ploch až na 15 000 ha. V té době v České republice působilo pět svazů ekologických zemědělců. Rozhodnutí Ministerstva zemědělství ČR zrušit dotace způsobilo v letech 1993-1996 stagnaci ploch. Řada podniků hospodařících ekologicky jen z důvodů zrušení dotací ukončila svou činnosti, počet svazů se redukoval na dva. Mze ČR se věnovalo především přípravě metodických a legislativních kroků a sjednocování celého hnutí. V roce 1994 bylo rozhodnuto o zavedení jednotné ochranné známky pro biopotraviny a to zejména pro potřeby marketingu a zviditelnění produkce na veřejnosti. V této době začali působit na českém trhu větší zpracovatelé a obchodníci a postupně se zvyšovalo povědomí spotřebitelů o tomto typu produkce. Posledními důležitými kroky pak bylo, v roce 1998, obnovení finanční podpory pro ekologické farmáře

27

a v roce 1999 vznik nezávislé kontrolní organizace K.E.Z. o.p.s., která je zárukou dodržování přísných pravidel ekologického hospodaření. V roce 2000 došlo ke schválení zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství, který stanoví vývoz a označování

bioproduktů

a

biopotravin

včetně

všeobecných

požadavků

a kontrolních postupů. Tento zákon platí s účinností od 1. 1. 2001 a je v souladu s platnou legislativou EU, tj. nařízením č. 2092/91/EEC o organické výrobě zemědělských výrobků a značeních takto vyráběných výrobků a potravin, včetně doplňku tohoto nařízení, tj. nařízení č. 1804/99/EEC, týkajícího se chovu hospodářských zvířat v ekologickém zemědělství [5]. Ekologické zemědělství je dnes v ČR stabilizovaný zemědělský systém, který je státem podporován a je dobrou alternativou vývoje zemědělství v ČR do budoucnosti. Počet ekofarem od roku 1990 výrazně vzrostl, je to dané také tím, že bio zpracovatelský průmysl je vnímán jako největší příležitost dalšího rozvoje ekologického zemědělství. Mezi hlavní zpracovatelské obory patří zpracování obilí, bylin, kravského i kozího mléka a hovězího masa. Zpracování bioproduktů a výroba biopotravin skýtá do budoucna velmi dobrou investiční příležitost vzhledem k dynamickému růstu jak domácí tak zahraniční poptávky po bio surovinách i biopotravinách [5].

28

Tabulka4: Vývoj výměry půdy v ekologickém zemědělství v ČR kontrolovaných Kez

Rok 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Zdroj: Kez

Počet ekofarem celkem

Výměra zemědělské půdy v EZ v ha

Procentický podíl ze zem. půdního fondu

3 132 135 141 187 181 182 211 348 473 563 654 721 810 836 829 768 854

480 17 507 15 371 15 667 15 818 14 982 17 022 20 239 71 621 110 756 165 699 217 869 235 136 254 995 263 299 254 982 240 508 252 718

0,41 0,36 0,37 0,37 0,35 0,40 0,47 1,67 2,58 3,86 5,09 5,50 5,97 6,16 5,98 5,65 5,94

Graf 2: Vývoj výměry půdy kontrolovaná KEZ v ekologickém zemědělství v ČR

Výměra zemědělské půdy

300000 250000 200000

900 Výměra zemědělské půdy v EZ v ha

800 700

Počet ekofarem celkem

600 500

150000

400 300

100000

200 100

50000

0

19 9 19 0 9 19 1 9 19 2 9 19 3 9 19 4 9 19 5 9 19 6 9 19 7 9 19 8 9 20 9 0 20 0 0 20 1 0 20 2 0 20 3 0 20 4 0 20 5 0 20 6 07

0

Roky Zdroj: Kez

29

4.6. Současný

stav

ekologického

zemědělství V roce 2007 došlo v ČR k navýšení počtu ekologických podnikatelů a podíl ekologickým způsobem obhospodařované půdy se zvýšil na 7,35 % z celkového půdního fondu České republiky. Odrazem vyššího zájmu o biopotraviny je rovněž zvyšující se počet výrobců a distributorů biopotravin. Přes tato pozitiva mnozí ekologičtí zemědělci stále neumí svou výrobní činnosti přizpůsobit požadavkům trhu a tak se i nadále navyšuje dovoz biopotravin do ČR. Výroba biopotravin v ČR se sice zvyšuje, ale rovněž nedokáže aktuálně reagovat na požadavky trhu. Na jedné straně je velká část zemědělské bioprodukce prodávána do zahraničí (především zrniny), na druhé straně je značná část i nadále prodávána jako konvenční (především produkce z chovu skotu bez tržní produkce mléka). Pro další zpracování jsou některé bioprodukty nedostatkové, např. syrové kravské bio mléko, bio vepřové maso, bio drůbeží maso. Na trhu v současné době chybí kořenová zelenina, cibule, česnek, kedlubny, paprika, rajčata, brambory, ale i bio čerstvé ovoce. Sice se některé druhy zeleniny a ovoce dovážejí a v prodeji jsou především

v obchodních

řetězcích,

ale

jejich

cena

v mnoha

případech

nekoresponduje s kvalitou. [15]

Tabulka 5: Struktura půdního fondu subjektů kontrolovaných KEZ v ha

Plochy Orná půda bez zeleniny a bylin Zelenina a byliny na orné půdě TTP Ovocné sady Vinice Ostatní plochy Celkem

Výměra celkem 19074,8 174,2 211900,3 1006,2 16,4 20546,4 252718,0

Zdroj: KEZ

30

z toho výměra v EZ 14669,3 171,2 186061,6 714,9 13,5 19953,0 221583,0

z toho výměra v PO 4405,5 3,0 25838,7 291,3 2,9 593,4 31135,0

Dovoz ze třetích zemí do ČR V případě plánování uskutečnění dovozu produkce s odkazem na ekologický způsob výroby ze zemí, které nejsou členskými státy EU (Japonsko, Čína…) je nezbytné požádat MZe ČR prostřednictvím KEZ o.p.s. o vystavení Dovozního zmocnění. Žádost o dovozní zmocnění se podává na formuláři Žádost o vydání dovozního zmocnění (viz. příloha 7) s příslušnými přílohami. Dovozce musí KEZ o.p.s. poskytnout tyto informace: • zemi původu, • informace o kontrolním orgánu, který kontroluje výrobce od něhož jsou produkty dováženy, • jméno a adresu výrobce, • název orgánu, který vydává v dané zemi vývozní osvědčení (může být totožný s kontrolním orgánem), název dovážených výrobků, • množství , • platné osvědčení

kontrolní organizace (kopie), která kontroluje výrobce

v dané zemi. KEZ o.p.s. žádost zpracuje a posílá v elektronické podobě k potvrzení na MZe ČR. Z MZe ČR je stvrzené dovozní zmocnění poštou doručeno žadateli. Dovozce informuje orgán, který v dané zemi vystavuje Osvědčení o kontrole o referenčním čísle dovozního zmocnění a při uskutečnění dovozu předloží dovozní zmocnění celním orgánům k ověření, aby zásilka mohla být propuštěna do volného oběhu. Po uskutečnění dovozu zašle dovozce kopii Osvědčení o kontrole KEZ o.p.s., za účelem informování o uskutečnění dovozu (podklad pro zpracování statistik). Dovozní zmocnění se vztahuje pouze na danou zásilku, ke které bylo požádáno. [12]

Informace pro vývozce bioproduktů a biopotravin V souvislosti se vstupem České republiky do EU končí od 1. 5. 2004 povinnost vývozců při vývozu do EU podávat Žádost o vydání vývozního osvědčení pro vývoz bioproduktů a biopotravin podle § 26 odst. 4 zákona č. 242/2000 Sb. V případě vývozu do zemí EU se bude od 1.5.2004 jednat o tzv. Volný pohyb ve

31

Společenství, kdy již není třeba vyvážet z ČR s vývozním osvědčením vydaným MZe ČR. Do zemí, které nejsou členskými státy EU povinnost žádat o vydání vývozního osvědčení trvá. Postup při podávání žádosti o vývoz zůstává v těchto případech nezměněn. [12] Shrnutí pravidel pro eko-zemědělce Na začátku podnikatel vypracuje popis podniku (článek 63 nařízení Komise (ES) č. 889/2008 (dále jen nařízení), obsahující důležité charakteristiky zemědělského podniku, jako například (příloha 6): • jméno, adresu, personální obsazení, • plány hospodářství, budov, stájí, výběhů a skladů, • seznam pozemků (půdní bloků) využívaných pro zemědělskou výrobu, • plány hospodaření v EZ pro rostlinnou i živočišnou produkci, podnikatelský záměr, • seznamy zvířat. Plán hospodářství a budov sloužících pro EZ musí obsahovat polohu a funkce všech budov a zařízení (např. stájové prostory, hnojiště, sklad obilí. Dále je nezbytné identifikovat např. pěstované odrůdy a statut osiv a sadby, které podnik používá - konvenční, ekologické, vlastní a také aplikaci vlastních a nakupovaných hnojiv, atd.). Podle předpisů nařízení se musí vést tyto provozní záznamy: • v rostlinné výrobě: roční osevní plány, • v živočišní výrobě: stájový registr, kam se zaznamenávají přírůstky nových zvířat, úbytky a ztráty, evidenci o používaných krmivech a krmných dávkách, zdravotní péče, terapeutické zásahy a veterinární ošetření, • záznamy o původu, druhu a množství dokoupených vstupů a jejich použití, • záznamy o druhu, množství a odběrateli prodaných zemědělských výrobků, • dokumentace denních prodaných množství v přímém prodeji. V průběhu roku 2007 se do systému ekologického hospodaření přihlásila 120 nových farem, byl ukončen smluvní vztah 7 ekofarmám (na vlastní žádost a nebo výpovědí ze strany KEZ), [12]

32

Tabulka 6: Počet subjektů zařazených v EZ k 31.12.2007

Podnikatelské subjekty podle předmětu činnosti

Počet

Orná půda bez zeleniny a bylin

854,0

Výrobci biopotravin (včetně vlastní distribuční činnosti) Dovozci biopotravin (včetně vlastní distribuční činnosti)

172,0 11,0

Smluvní zpracovatelé (subdodavatelé)

0,0

Výrobci krmiv a osiv

12,0

Osoby skladující a uvádějící biopotraviny na trh

58,0

Včelaři

1,0

Ostatní (např. výrobci vstupů do EZ)

12,0

Celkem činnosti

1120,0

zdroj: KEZ

Ekologické zemědělství v krajích Největší zastoupení EZ v rámci České republiky mají tradičně horské a podhorské oblasti. Extenzivní hospodaření na TTP stále převažuje. První dvě místa dle výměry zaujímá Karlovarský kraj s téměř 54,5 ti. ha a Jihočeský kraj s 47,5 tis. ha. V počtu ekofarem oproti loňskému roku značně posílil Zlínský kraj a postoupil na druhé místo. Nadále však vede Jihočeský kraj s 224 podniky. Jedna třetina všech ekofarem v ČR z hlediska počtu i rozlohy se nachází na Moravě. V počtu moravských ekofarem vede Zlínský kraj, ale s ohledem na výměru ekologických ploch je nejvýznamnější Moravskoslezský kraj s téměř 41 tisíci hektary. V Čechách je mimo Karlovarského a Jihočeského kraje významný kraj Plzeňský, Ústecký a Liberecký, a to rozlohou i počtem farem. Pozitivní trend lze zaznamenat v nárůstu rozlohy ploch i počtu farem v produkčních oblastech, a to zejména v Jihomoravském kraji (druhý největší nárůst počtu farem za poslední pololetí), Středočeském kraji a v kraji Vysočina. K největšímu nárůstu ploch o více než 5 ti. ha za poslední pololetí došlo v Jihočeském kraji. Je nutné dodat, že regionální

distribuci

ekologických

podniků

výrazně

ovlivnilo

rozmístění

regionálních center svazu PRO-BIO. Práce svazu PRO-BIO a činnost jeho poradců

33

přispívá k rozvoji ekologického hospodaření v oblastech působnosti těchto poradenských center. [18]

Tabulka 7: Pořadí krajů dle výměry EZ

pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.

kraj Jihočeský kraj Zlínský kraj Plzeňský kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Karlovarský kraj Jihomoravský kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Královehradecký kraj Kraj Vysočina Středočeský kraj Pardubický kraj Praha

Výměra EZ k 31.7.2008

Nárůst za 1. pololetí 2008 (ha)

54 524,6 48 712,4 40 814,4 35 327,7 30 867,8 27 435,4 25 658,0 25 398,5 15 367,0 9 056,1 7 965,2 6 547,7 5 465,0 341,9

1232,0 6265,3 2441,9 490,0 1509,1 1757,3 681,8 945,6 1336,0 1792,9 1432,5 1418,9 651,5 222,3

Zdroj: Kez

34

Tabulka 8: Počet farem a výměra půdy v EZ dle krajů Počet krajů dle počtu ekofarem

pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.

Počet farem k 31.7.2008 225 196 164 158 142 141 130 123 116 107 107 87 56 17

kraj Jihočeský kraj Zlínský kraj Plzeňský kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Karlovarský kraj Jihomoravský kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Královehradecký kraj Kraj Vysočina Středočeský kraj Pardubický kraj Praha

Nárůst za 1. pololetí 2008 (ha) 55 46 45 51 24 21 53 21 18 23 44 32 10 10

Zdroj: Kez

Graf 3: Podíl krajů na celkovém počtu farem v roce 2008 Jihočeský kraj Zlínský kraj Plzeňský kraj

6, 05 % 6, 56 % 6, 95 %

6, 05 %

4, 92 %

3, 0 17 ,96 % %

12 ,7 2%

Moravskos lezský kraj 11 ,0 8%

Olomoucký kraj Karlovarský kraj Jihom oravs ký kraj

9, 27 % 7, 35 %

7, 97 %

8, 93 %

8, 03 %

Liberecký kraj Ús tecký kraj Královehradecký kraj Kraj Vys očina Středočeský kraj Pardubický kraj Praha

Zdroj: Kez

35

5. Vlastní práce COOP biovýrobky aneb produkty zrozené bez chemie Ještě před několika lety bylo u nás ekologické zemědělství jen okrajovou specialitou malé skupiny farmářů i zákazníků, ale v průběhu posledních let se jeho postavení dramaticky změnilo a nyní se tak s biopotravinami můžete setkat téměř každý den. Maloobchodní řetězce COOP TUTY, COOP TIP a další vybraná maloobchodní síť nabízí ve svých prodejnách v rámci nového projektu Bio COOP téměř 50 druhů nových biovýrobků. Ty pochází z převážné většiny od tuzemských ekofarmářů a biovýrobců a na prodejnách jsou vystaveny ve speciálních tmavězelených regálech atraktivního vzhledu (viz příloha bioregál). Sortiment zahrnuje kompletní nabídku základních potravin tak, aby z nich bylo možno připravit chutný biopokrm bez ohledu na to, zda se jedná o oběd či večeři. V nabídce se ale také rovněž nachází i zdravé svačiny pro děti či mléčné výrobky k snídani. Obchody, ve kterých tento nový sortiment najdete, jsou označeny samolepkou s logem Bio COOP a sloganem "To nejzdravější z přírody". Zákazníci, kteří si zakoupí nové bioprodukty, si je budou moci domů odnést v ekologické papírové tašce. [19]

Zdroj: Coop

36

Všechny potřebné data jsem získala komunikací s Ing. Josefem Hájíčkem, obchodním náměstkem spotřebního družstva Jednota v Uherském Ostrohu a na základě stavu ve skladu supermarketu Slovácko v Kunovicích a prodejnosti jejich nově zavedených biovýrobků (viz příloha 1). S tím souvisí také riziko, že po nových výrobcích nebude poptávka nebo bude nedostačující. Od ledna do prosince roku 2008 je pozorován vývoj těchto bioproduktů. Z tabulky 13 můžeme vypozorovat, že Bio čaj bylinný se prodal ve všech kusech. Rozhodující roli zde hrála i jeho cena 55,30 Kč za 20 g, která není tak vysoká ve srovnání s jinými bylinkovými čaji. Můžeme ho však srovnat s jiným bylinným biočajem, jehož hmotnost byla 50 g při ceně 34,30 Kč, viz tabulka 9. O ceně rozhoduje většinou druh a složení bylin. Paradoxem je, že čaj 50 g se prodával méně při nižší ceně než 20g, proto museli cenu u tohoto výrobku snížit až na nákupní, poté se doprodal bez zisku. Během roku snižovali cenu např. i u bio rozinek a tyčinku Fit bio jablečnou snížili dokonce pod nákupní cenu. Totéž platí i u bio musli. Nejdříve bylo nabízeno za cenu 50 Kč, později byli nuceni cenu snížit až na 50 %. I přesto se prodal pouze jeden kus tohoto výrobku. Lidé mají své zvyky, které upřednostňují před něčím novým, kupují si stále výrobky stejné značky, které mají třeba i větší objem za stejnou nebo nižší cenu. Jen v některých případech vyhrává kvalita nad cenou. Snaha měnit své preference vůči neznámému výrobku je téměř nulová. Na druhou stranu díky této strategii nízkých cen si prodejci mohli přilákat nové zákazníky, kteří si za nízkou cenu produkty koupili a pokud jim zachutnali, budou ochotni si je příště pořídit i za vyšší cenu.

cena za ks

Graf 4: Snižování cen biovýrobků 45,00 40,00 35,00 30,00 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00

Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč

ý lin n aj b y č o Bi

nákupní cena prodejní cena

ro Bio

zink

y

č io ty Fit B

zdroj: vlastní zpracování

37

in ka

mu Bio

sli

Tabulka 9: Snižování ceny biovýrobků 1.1.2008 1.6.2008 31.12.2008 Zboží za rok 2008

suma ks

nákupní cena /ks

PRODEJ

počet ks

počet ks

počet ks

počet ks

Kč/ks

Bio čaj bylinný 50 g

0

7

0

7

34,30 Kč

7

34,30 Kč 240,10 Kč

Bio rozinky

4

28

18

50

12,10 Kč

32

12,10 Kč 387,20 Kč

Fit Bio jablečná

0

19

0

19

7,90 Kč

19

5,90 Kč 112,10 Kč

Bio musli banán jahoda 200 g

5

5

4

14

38,70 Kč

1

24,30 Kč

celkem Kč

24,30 Kč

Zdroj: vlastní zpracování

Podle tabulky č. 10 je zřejmé, že u určitého druhu biovýrobků je vysoká prodejnost, avšak určitý počet kusů zůstal ke konci roku na skladě. Příkladem jsou dýňová semena, kterých se prodalo 25 ks. Jsou to trvanlivé výrobky, které by mohli prodat v roce 2009. Na skladě zůstal pouze 1 ks a prodej vykázal zisk 88,90 Kč, tudíž by se zásoby tohoto výrobku mohly bez obav navýšit. Lidé si raději vybírají z většího množství, neradi kupují poslední kusy, pokud o ně nemají výslovný zájem například kvůli nižší ceně.

Tabulka 10: Zůstatek výrobků na skladě 1.1. 2008

1.6. 2008

31.12. 2008

počet ks

počet ks

počet ks

Bio dýňová semena 100 g

1

24

1

26

14,10 Kč

Bio Host. jablečný mošt 700 ml

7

24

6

37

Bio kuskus 400 g

0

6

3

Bio meruňky sušené 100 g

0

6

Bio rozinky 100 g

4

28

Zboží za rok 2008

PRODEJ suma ks

nákupní cena /ks

celkem Kč počet ks

Kč/ks

celkem Kč

366,60 Kč

25

18,22 Kč

455,50 Kč

23,41 Kč

866,10 Kč

31

27,51 Kč

852,81 Kč

9

29,79 Kč

268,11 Kč

6

36,61 Kč

219,66 Kč

2

8

16,05 Kč

128,40 Kč

6

20,10 Kč

120,60 Kč

18

50

12,10 Kč

600,85 Kč

32

12,10 Kč

387,20 Kč

zdroj: vlastní zpracování

38

Graf 5: Zůstatek výrobků na skladě 60 50

počet nakoupených ks

40 30

počet prodaných ks

20 10

ky Bi o

ro zi n

ky m er uň Bi o

ku sk us Bi o

le čn ý ja b

Bi o

Bi o

dy ňo

vá

se m en

m oš t

a

0

zdroj: vlastní zpracování

Na celkovou ztrátu biovýrobků měly podíl hlavně výrobky, jichž se neprodala ani polovina nakoupeného množství. Jedná se zejména o bio jablkové kroužky sušené, které podle tabulky 11 zaznamenaly ztrátu až 1069 Kč. Dle tabulky 10 si můžeme všimnout, že i bio meruňky sušené vykazují ztrátu. Ačkoliv výrobky byly umístěny na dobrém místě a to ve výšce očí (viz příloha Bioregál), neprodejnost může být způsobena tím, že supermarket Slovácko se nachází v maloměstském prostředí, kde lidé stále upřednostňují vlastní vypěstované potraviny, ať už se jedná o ovoce či zeleninu. Totéž platí i o biovíně červeném i bílém. Morava a hlavně Slovácko je proslulé pěstováním vinné révy, kde stále převládá domácí výroba vína před nákupem

v obchodě. Nízká prodejnost může být způsobena také nevhodným

umístěním ve spodní části bioregálu. Na druhé straně stejné umístění měli také bio olivový olej a bio mouka, které se prodali ve všech kusech a vykazovali dokonce zisk. Na druhém místě ve výši ztráty je bio sirup z máty. Hlavními faktory mohou být neznalost výrobku – chybí reklama, lidé na tento produkt nejsou zvyklí, nedůvěra ve výrobek, rozhodující je i vysoká cena. Raději upřednostní mátový čaj, který je jeden z nejlevnějších bylinných čajů. Na uspořádání regálu jistě velmi záleží, ale pokud spotřebitel nějaký výrobek upřednostňuje, tak si ho vždy najde. Lze doporučit uspořádat regál tak, aby výrobky s nižší prodejností byly umístněny na viditelnějších místech, popřípadě byly nějak zvýrazněny nebo dočasně byla snížena jejich cena.

39

Tabulka 11: Ztrátové výrobky ve srovnání s uspořádáním Bioregálu PRODEJ

suma ks

nákupní cena /ks

počet ks

Kč/ks

Bio jablkové kroužky sušené 60 g

73

22,38 Kč

18

31,36 Kč

564,48 Kč -1 069,26 Kč

Bio Host. Sirup z máty 500 ml

23

66,60 Kč

6

90,99 Kč

545,94 Kč

-985,86 Kč

Bio víno bílé 0,75 l

10

64,43 Kč

2

80,61 Kč

161,22 Kč

-483,08 Kč

Bio víno červené 0,75 l

10

64,43 Kč

1

80,60 Kč

80,60 Kč

-563,70 Kč

Bio Multi Rosso džus 1 l

26

38,79 Kč

23

33,65 Kč

773,95 Kč

-234,59 Kč

Bio slunečnicový olej 500 ml

17

57,20 Kč

11

61,56 Kč

677,16 Kč

-295,24 Kč

Bio olivový olej "extra panenský" 500 ml

11

122,07 Kč

11

136,88 Kč 1 505,68 Kč

162,91 Kč

Bio mouka špaldová celozrná 1 kg

13

26,67 Kč

13

Zboží za rok 2008

celkem Kč

33,58 Kč

436,54 Kč

Ztráta

89,83 Kč

zdroj: vlastní zpracování

Celkový prodej biovýrobků za rok 2008 nebyl ziskový, a proto se supermarket Slovácko rozhodl neodebírat další výrobky. I když jejich prodej směřuje do ztráty, bylo by možné zaměřit se na určitý druh, který lidé kupovali a jejichž prodej byl ziskový. Vypovídá o tom tabulka č. 13.

Jedná se spíše

o trvanlivější produkty. Lze doporučit zavést do prodeje více druhů

těchto

produktů, protože většina výrobků se používá právě na snídaně a svačiny dětí, kde patrně rodiče tolik nehledí na cenu, ale spíše na kvalitu. Při širším výběru by jistě uspokojili různé preference spotřebitelů. Např. na trhu se nabízí různé druhy rýžových chlebíčků – od čokoládových po jogurtové, od žitných po sojové atd. Supermarket Slovácko by se tedy měl zaměřit na rozšiřování sortimentu ziskových biovýrobků.

Tabulka 12: Zisk z prodeje

nákupní cena celkem prodejní cena celkem zisk zdroj: vlastní zpracování

40

2 422,15 Kč 3 313,32 Kč 891,17 Kč

Tabulka 13: Prodej ziskových biovýrobků

počet ks

počet ks

31.12. 2008 počet ks

Bio čaj bylinný 20 g

9

6

0

15

Bio čočka

6

4

0

Bio horká čokoláda

0

3

0

Bio kukuř. lupínky 100 g

0

5

0

Bio kukuř. lupínky 250 g

0

6

Bio mouka pseničná

6

6

Bio mouka špaldová

6

Bio ryž. chlebíčky

5

Bio rýže bílá Bio sluneč. semena

1.1.2008 1.6.2008

Zboží za rok 2008

suma ks

nákupní cena /ks

PRODEJ

suma Kč ks

Kč/ks

celkem Kč

26,80 Kč 402,00 Kč

15

55,27 Kč 829,05 Kč

10

25,02 Kč 250,20 Kč

10

31,65 Kč 316,50 Kč

3

27,56 Kč

82,68 Kč

3

34,41 Kč 103,23 Kč

5

11,03 Kč

55,15 Kč

5

16,43 Kč

0

6

28,43 Kč 170,55 Kč

6

32,19 Kč 193,14 Kč

0

12

19,54 Kč 234,48 Kč

12

22,08 Kč 264,96 Kč

7

0

13

26,67 Kč 346,77 Kč

13

33,58 Kč 436,54 Kč

2

0

7

15,60 Kč 109,20 Kč

7

19,15 Kč 134,05 Kč

10

9

0

19

29,97 Kč 569,52 Kč

19

36,78 Kč 698,82 Kč

0

24

0

24

8,40 Kč

24

10,62 Kč 254,88 Kč

201,60 Kč

82,15 Kč

zdroj: vlastní zpracování

900,00 Kč 800,00 Kč 700,00 Kč 600,00 Kč 500,00 Kč 400,00 Kč 300,00 Kč 200,00 Kč 100,00 Kč 0,00 Kč

náku celkem v Kč

Bi o

Bi o

Bi o

ča jb Bi o

čo ho čk rk ku a á čo ku k ř . Bi o l l up ád o ku ínk a ku y1 ř. 0 lup 0g ínk Bi y2 o mo 50 uk g ap Bi o s en mo i čn uk á aš Bi pa o ld ry ov ž. á ch leb íčk Bi y o Bi r ý o ž eb slu ílá ne č. se m en a

prodej celkem v Kč

yli nn ý

cena

Graf č. 6: Prodej ziskových výrobků

zdroj: vlastní zpracování

Na druhou stranu dodavatelé preferují odběr určitých druhů a množství biovýrobků. Nabízí také varianty uspořádání bioregálu a pokud si odběratel jednu z nich vybere, dostane např. slevu, kusy navíc, dopravu zdarma atd. Supermarket Slovácko by celkovou ztrátu prodeje měl se svými dodavateli konzultovat, dohodnout lepší podmínky popřípadě oslovit jiné zprostředkovatele. S tím ovšem souvisí další vynaložené náklady.

41

Srovnání cen Srovnání

vybraných

bio

a

nebio

potravin

v supermarketu Slovácko Všechny

vybrané

produkty

se

nachází

v supermarketu

Slovácku

v Kunovicích, stejně jako nově zavedené biopotraviny. Jedná se o prodej výrobků za rok 2008.

Na základě tohoto srovnání biopotravin s konvenčními výrobky, je

zřejmé, že lidé stále více dávají přednost běžným potravinám před bio také díky nižší ceně potravin, kterou upřednostňují před kvalitou. COOP čočka je přímo výrobek spotřebního družstva COOP Jednoty, proto je cena nejnižší. Posoudit to můžeme podle tabulky 14. Cena COOP čočka 16,60 Kč ve srovnání s biočočkou za 31,70 Kč je rozhodující. Prodalo se jí o 13 074 ks více. Rozdíl v množství by možná byl o něco menší, pokud by se doplnily do prodeje další kusy biočočky. Dle tabulky 12 se totiž prodala ve všech kusech. Díky celkové ztrátě biovýrobků se však rozhodli zrušit jejich další prodej. Druhé místo obsadila známá značka Lagris, ovšem s vyšší cenou.

Tabulka 14: Srovnání cen

Zboží BIO čočka 500 g COOP čočka 500 g Lagris čočka 500g

Prodej za rok 2008 v Ks 10 13084 1736

Kč/ks 31,70 Kč 16,60 Kč 28,40 Kč

Celkem Kč 317,00 Kč 217 194,40 Kč 49 302,40 Kč

zdroj: vlastní zpracování

Na základě tabulky 15 můžeme také srovnat ceny biopudinku a klasického pudinku různých značek. Nejvíce lidé poptávali opět ten s nejnižší cenou.

42

Tabulka 15

Zboží

Prodej za rok 2008 v Ks

BIO vanilkový pudink 40 g Varoma DLC puding vanilk. 40 g Natura vanulkový puding 40 g Oetker vanilkový puding 45 g

40 19328 2564 1672

Kč/ks 11,50 Kč 2,30 Kč 3,80 Kč 6,50 Kč

Celkem Kč 460,00 Kč 44 454,40 Kč 9 743,20 Kč 10 868,00 Kč

zdroj: vlastní zpracování

Rozhodující je i hmotnost balení. Výrobek s nižší cenu spolu s vyšší hmotností je samozřejmě poptávanější než s vyšší cenou a stejnou nebo nižší hmotností. Vypovídají o tom následující 3 tabulky. V případě tabulky 16 není rozdíl v hmotnosti tak veliký jako v ceně, kde ve srovnání s biokečupem je COOP kečup o necelou čtvrtinu levnější. U ovesných vloček je rozdíl v hmotnosti viditelnější, a to 300 g, přičemž cena je u nejlevnějšího druhu vloček téměř o třetinu nižší. Možná by se lidé zaměřili na jiné cílové produkty, pokud by si přečetli např. složené biokečupu. Ve srovnání s obyčejným kečupem by ten bio měl být vyroben bez chemických konzervantů, dochucovadel a barviv. Supermarket Slovácko na to ovšem nemůže upozornit, protože by srovnával svoje vlastní výrobky COOP, čím by částečně mohl zabránit jejich prodejnosti a mohlo by to dokonce vést i ke ztrátě důvěry z řad zákazníků.

Tabulka 16: Srovnání cen a hmotnosti

Zboží

Prodej za rok 2008 v Ks

BIO kečup 450 ml COOP kečup jemný 500 g Hame kečup jemný 500 g Otma kečup jemný 500 g

3 15368 1684 1308

Kč/ks 58,70 Kč 15,20 Kč 25,10 Kč 29,40 Kč

Celkem Kč 176,10 Kč 233 593,60 Kč 42 268,40 Kč 38 455,20 Kč

zdroj: vlastní zpracování

Tabulka 17

Zboží

Prodej za rok 2008 v Ks

BIO ovesné vločky 200 g ovesné vločky 500 g Emco ovesné vločky 500 g

13 19188 20

zdroj: vlastní zpracování

43

Kč/ks 31,80 Kč 11,90 Kč 24,60 Kč

Celkem Kč 413,40 Kč 228 337,20 Kč 492,00 Kč

Podle tabulky 18 je paradoxně biočaj 20 g je dražší o necelou polovinu než biočaj 50 g viz. tabulka č. 9 s komentářem. V prodejnosti opět vede nejlevnější verze bylinného čaje ať už při hmotnosti 20 g nebo 60 g je to v rozmezí od 3 000 ks do 4000 ks více než u biočaje.

Tabulka 18

Prodej za rok 2008 v Ks

Zboží BIO čaj bylinný 20 g Herbex čaj při nachlazení 20 g Herbex čaj bylinny dětský 20 g BIO čaj bylinny 50 g Herbex čaj proti kašli 60 g Jemca čaj šípkový 60 g

Kč/ks

15 3780 1492 7 3612 4168

55,30 Kč 16,90 Kč 18,20 Kč 34,20 Kč 30,50 Kč 17,10 Kč

Celkem Kč 829,50 Kč 63 882,00 Kč 27 154,40 Kč 239,40 Kč 110 166,00 Kč 71 272,80 Kč

zdroj: vlastní zpracování

Graf 7: srovnání cen a hmotnosti potravin v supermarketu Slovácko ceny potravin

y 50 jemn p u č ke Ot ma

0g

g 50 0 mn y je p u e keč H am g y 50 0 jemn p u č P ke COO 0 ml p 45 u č e k BIO

0,00

10,00

20,00

30,00

40,00

cena Kč

zdroj: vlastní zpracování

44

50,00

60,00

70,00

Dle tabulky 19 můžeme pozorovat, že ceny u kukuřičných lupínků nejsou až tak rozdílné, přesto se těch bio prodalo mnohem méně než klasických lupínků se stejnou hmotností. Hodně lidí preferuje značku, kterou si pravidelně kupují a jsou s ní spokojeni. Jen těžko si zvykají na jiný výrobek, jiné značky, a také kvality. To je jeden z problémů biopotravin. Lidé nejsou ochotni měnit svůj preferovaný výrobek, který stále upřednostňují před nákupem biopotravin. Prodejci by měli motivovat velkou populaci lidí. Lze doporučit zviditelnění potravin, dát jim příležitost se uchytit. Mohou například zorganizovat ochutnávku biopotravin přímo v prodejně, různé reklamní akce typu dva plus jeden zdarma, vydávat propagační materiály různých druhů bioproduktů s informacemi o množství zdraví prospěšných látek jaké jsou například omega 3 mastné kyseliny, podíl vitamínů a minerálů a jiné nutriční hodnoty. Tabulka 19

Zboží

Prodej za rok 2008 v Ks

BIO kukuřičné lupínky 250 g Nestle corn flakes 250 g Emco corn flakes 375 g

6 560 3567

Kč/ks 32,20 Kč 30,60 Kč 29,90 Kč

Celkem Kč 193,20 Kč 17 136,00 Kč 106 653,30 Kč

zdroj: vlastní zpracování

Ceny biopotravin v ostatních prodejnách Výzkum probíhal ve dnech od 26.5. do 1.6. 2008. Srovnáváno bylo 102 nejčastěji nakupovaných potravin dle spotřebního koše České republiky (dle údajů ČSÚ). Všechny sledované prodejny se nacházely na území Prahy. Z výsledků srovnávacího testu, který porovnával šíři sortimentu a cenu biopotravin v deseti obchodních řetězcích, specializované prodejně a prodejně konvenčních potravin, byly zjištěny následující závěry: Průměrný cenový rozdíl bio a běžných potravin všech srovnatelných potravin činil ve všech posuzovaných obchodech průměrně 95 % (průměr z výrobků dostupných v biokvalitě alespoň ve 2 zkoumaných obchodech). Mezi výrobky

45

s největším cenovým navýšením patřila zelenina (cibule téměř o 440 % více, okurky salátové o 360 %) a sladké oplatky (cena bio vyšší o 220 %). Ne vždy však musí být biopotraviny dražší - jogurtový nápoj domácí provenience bylo možné zakoupit v průměru o 16 % levněji oproti ceně konvenčního výrobku obdobné kvality, nižší cenu měla celkově např. i káva (o 21 % méně) a v některých prodejnách např. i hermelín. Při srovnávání cen bioproduktů ve specializované prodejně a obchodním řetězci (hodnoceno Tesco jako řetězec s největší nabídkou) byla celková útrata lehce ve prospěch řetězce (cena nákupu vyšla levněji o 18 %). Výrazně vyšší průměrná cena biopotravin je dána především vyšším cenovým rozdílem zejména u bio ovoce a zeleniny, jejichž nabídka se v poslední době, zejména v řetězcích, výrazně rozšířila. [16] Graf 8: Srovnání cen potravin 300,00

cena Kč

250,00

Bio v Kč

200,00

Klasické v Kč

150,00 100,00 50,00

va 10 0g Pu Cu di ng kr 40 sk g oř ico Fa zo vý le 20 Ca če g be rv rn en et é4 Sa 00 uv g ig no n0 ,75 l

ká

tn á pu s

Ro z

M

us l

i ty

č in ka

15 0g ný

vo c

30 g

l lé ko 1 M Jo gu rt o

M

ás lo

25 0

g

0,00

Zdroj: vlastní zpracování, Pro-bio liga

Nabídka biopotravin spotřebitelům Nabídka biopotravin v maloobchodní síti vytrvale narůstá, a to jednak vzhledem ke zvyšování počtu specializovaných bioprodejen, a také díky výraznému

46

rozšíření množství položek v kvalitě bio na pultech s potravinami. Dle počtu míst jsou biopotraviny nejdostupnější v prodejnách obchodních řetězců (78% ze všech míst) a ve specializovaných prodejnách. Zbytek prodejních míst tvoří on-line prodejny a restaurace.

Tabulka 20: Místa prodeje biopotravin v roce 2008

Typ prodejny Specializované prodejny bio a zdravé výživy Internetové prodejny Prodejny svazu PRO-BIO Restaurace Obchodní řetězce Celkem

Abs. počet 239,0 55,0 89,0 20,0 1428,0 1831,0

% 13,0 3,0 4,9 1,1 78,0 100,0

Zdroj: vlastní zpracování, Pro-bio liga

Největší sortiment biopotravin nabízí specializovaná bioprodejna (86 % ze 102 nejčastěji nakupovaných potravin dle spotřebního košíku České republiky). Z obchodních řetězců má nejširší nabídku TESCO (46 % ze 102 položek) Interspar (41 %) a Hypernova (39 %). Mezi nejsnadněji dostupné biopotraviny patří vybrané mléčné výrobky (mléko bylo v nabídce v deseti sledovaných prodejních místech, ovocný jogurt v devíti), sušenky, rýže, kečup, olivový olej a jablečná šťáva (osm prodejních míst) [16].

47

Tabulka 21: Nabídka biopotravin v obchodních řetězcích v Praze

Řetězec

Albert Billa DM drogerie Globus Hypernova Interspar Kaufland Penny Market PLUS TESCO

Počet nabízených položek ze 102 poptávaných (květen 2008) abs. 26 34 25 24 40 42 19 4 24 47

% 25% 33% 25% 24% 39% 41% 19% 4% 24% 46%

Zdroj: vlastní zpracování, Pro-bio liga

Například ve vybraných obchodech Tesco naleznete širokou nabídku biopotravin pod značkou Tesco Organic (bio ovoce a zeleninu uvádí pod značkou Tesco Bio) nebo Tesco Healthy Living. Výrobky obsahují méně tuků, soli a cukru než srovnatelné výrobky, a tak příznivě přispívají k udržování vašeho zdravého životního stylu. [17] Logo Organic je i značkou přírodní kvality v kosmetickém průmyslu. Vypadá věrohodně, ale dosáhne na něj téměř každý výrobce, a tak v posledních letech ztratilo naprosto svou váhu. K jejímu udělení totiž stačí, aby měl výrobek osmdesát procent přírodních látek, do čehož se započítává také voda. Organic product byl velký nešvar české produkce biokosmetiky. Naštěstí před několika lety vznikla chrudimská společnost KEZ, která udílí Certifikát přírodní kosmetiky (CPK) a ten má již svou váhu. [17]

České biopotraviny Pokud zákazník upřednostňuje u biopotravin domácí původ, potom nejlépe nakoupí ve specializované bioprodejně. Sledovaný bioobchod nabízel ze 102 položek

48

spotřebního košíku 88 položek, z toho jich bylo 56 (64 %) českého původu. Tesco a Interspar, které patří mezi obchodní řetězce s nejširším biosortimentem, nabízí více než ze 70 % biopotraviny zahraničního původu. (Tesco 72 %, Interspar 79 %). Nejvíce českých výrobků v biokvalitě nabídly vedle specializovaných prodejen řetězce Billa a Globus (47, 46 % z nabízených položek v biokvalitě). Nejmenší podíl českých biopotravin byl k zakoupení v řetězci DM drogerie, který nenabízel žádný výrobek domácí provenience, a také Discount PLUS (17 %, 4 z 20 položek nákupu). Zajímavostí je, že ve specializované bioprodejně, která jako jediná nabízela výběr mezi některými druhy biopotravin (21 druhů) jak českého, tak zahraničního původu, byly zahraniční biopotraviny průměrně téměř o 50 % dražší než srovnatelné produkty domácí. Nejvyšší cenový rozdíl byl mezi zahraničním a českým kmínem (193 %) a jablky (116 %) [10].

Tabulka 22: Biopotraviny versus klasika (Ceny zjištěné při nákupech v řetězcích Tesco a Plus)

Produkty Máslo 250 g Vejce 6ks Mléko 1l Párky 200g Jogurt ovocný 150g Čokoláda 100g Musli tyčinka 30g Čaj 30g Rozpustná káva 100g Corn flakes 500g Puding 40g Cukr vanilkový 20g Cukr skořicový 20g Zelené olivy 350g Fazole červené 400g Bordeaux červené víno 0,75l Cabernet Sauvignon 0,75l suma

Bio v Kč 49,90 36,90 36,90 49,90 11,50 24,90 10,70 28,70 74,90 79,90 12,90 9,90 9,90 44,90 29,50 219,50 239,00 969,80

Zdroj: Mladá fronta DNES

49

Klasické v Kč 19,90 15,50 23,90 19,90 8,50 21,90 5,50 17,90 30,90 49,90 6,50 0,50 1,50 30,90 7,50 89,90 111,30 461,90

Graf 9: Celkové srovná cen z tabulky 21

Klasické v Kč; 461,90 suma bio v Kč; 969,80

0,00

200,00

400,00

600,00

800,00

1 000,00

1 200,00

cena celkem Kč

Zdroj: Mladá fronta DNES

6. Diskuze Na trhu se za poslední dobu objevilo neskutečné množství různých typů biopotravin od různých výrobců a různých značek (viz Nabídka biopotravin spotřebitelům). Můžeme však věřit všem těm produktům? Kdyby ne, jak z toho všeho vybrat opravdu ty kvalitní potraviny, jimž odpovídá jejich cena? Existují vůbec takové potraviny? Určitě ano. Jak již víme, ekologické zemědělství podléhá přísným normám, zásadám, pravidlům a ekozemědělci jsou pod neustálým dohledem kontrolních organizací. Je ovšem na spotřebiteli, jaké biopotraviny bude preferovat – vyprodukované na domácí půdě nebo dovezené ze zahraničí? Každá země má své značení biovýrobků (viz označování výrobků ekologického zemědělství, příloha). Tyto značky jsou sice důvěryhodné, ale platné především ve svých domovských zemích. Setkáme – li se s nimi u nás, je otázka, jak doprava zboží zatížila přírodu, a zda i u nás bude výrobek zlikvidován tak jako v zemi svého původu. Na jedné straně se nám opravdu zdá, že biopotraviny jsou všude kolem nás, na druhou stranu si můžeme klást otázku, zda ekologické zemědělství nasytí planetu. Otázka nasycení světa není postavena na vyprodukování většího množství potravin, ale na nabídce takového systému, který by produkci potravin zajistil

50

trvale. Ekologické zemědělství může být rovnocenným protihráčem konvenční produkce nejen díky tomu, že jeho výnosy jsou dnes ve světě zcela srovnatelné, ale hlavně díky svému udržitelnému způsobu hospodaření na zemědělské půdě. Zatímco v Česku se o biopotravinách dočteme spíše na stránkách ženských a kulinářských časopisů, ve světě probíhá na toto téma živá diskuse v odborných ekonomických i vědeckých kruzích. Vyšší příjem, lepší marketingové příležitosti, nezávislost, pevnější zdraví farmářů a lepší životní prostředí – to jsou benefity, které nabízí ekologické hospodaření zemědělců například v Egyptě, Ghaně, Keni nebo v Ugandě. I přesto, že lidé stále více upřednostňují běžné výrobky před bio, jde lidstvo kupředu a stále více klade důraz na své zdraví. V dnešní uspěchané době už není čas na vypěstování si ovoce a zeleniny na zahradě, proto lidé navštěvují specializované prodejny zdravé výživy a nakoupí si potraviny, které jsou pro ně známé a věrohodné. Někteří zamíří přímo na farmu s biopotravinami. Pokud je nakupují již delší dobu na stejném místě, jen těžko budou měnit své preference vůči široké škále bio v supermarketech, která je pro ně neznámá. Někteří by byli ochotní nakoupit za nižší cenu, s tím ovšem v mnoha případech souvisí nižší kvalita. Bioproducentů stále přibývá a každý si stanové své ceny tak, aby dosahoval zisku. Nejsou ceny u těchto potravin opravdu příliš vysoké? Nestává se z toho všeho opět jen byznys? Možnost prodat bioprodukci dráž než běžné suroviny motivuje drobné farmáře i celou komunitu. Šetrný způsob hospodaření napomáhá ke zkvalitnění půdy, zajišťuje dlouhodobé výnosy úrody, zvyšuje biologickou rozmanitost a umožňuje farmářům kontrolu nad vstupy, jakými je například osivo. Právě nezávislost na vnějších vstupech ve spojení se zdravou půdou se v zemích třetího světa ukazuje jako vhodná strategie udržitelného rozvoje a účinný způsob boje proti chudobě. I přes navýšenou ekologickou stopu transportovaných biopotravin dostává pak toto zboží další etický rozměr. Žít bio je ve společnosti stále populárnější, i proto se z ekologie stává účinná marketingová zbraň. Nakonec nejdůležitější není to, že se zdravě najíte, ale vědomí, že děláte něco pro přírodu. Že uzavíráte ekologický koloběh, který je k přírodě šetrnější.

51

7. Závěr Všem lze doporučit, aby se nenechali stresovat škodlivými účinky zpracovaných potravin, ve kterých jsou „éčka“, nebo třeba tím, že po dietě zhubli a pak zase ztloustli. Co kdybychom se zase pokorně vrátili k co nejjednodušším jídlům a potravinám kuchyně našich prababiček. To však také znamená, abychom se vrátili k cílenému plánování jídelníčku pro rodinu, abychom se přípravě pokrmů sami začali více věnovat. K obědu brambory s mlékem nebo kefírem nebo čočka s vajíčkem. K večeři pohanková kaše nebo čerstvý zeleninový salát s jogurtem. K snídani ovesné vločky s mlékem, medem, oříšky, které předpřipravíme večer a do rána skladujeme v chladničce, ráno přidáme jen čerstvé ovoce. To jsou pouze příklady z množství pokrmů, ve kterých „éčka“ nejsou. A když by nám přece jen seznam takových jídel došel a budeme nuceni použít i ta, která „éčka“ obsahují, vězte, že pokud budete dodržovat zásadu „jíme a pijeme střídmě z pestrého stolu“, uděláte to nejsprávnější. Při dodržování této zásady není ani teoreticky možné, aby tak nepatrné množství byť syntetických látek mohlo vaše zdraví ohrozit. Jistě ne více než to, že nemáte dostatek pohybu, kouříte, pijete alkoholické nápoje, nepřijímáte dostatek tekutin, neudržujete rovnováhu mezi příjmem energie a výdejem, nedodáváte tělu dostatek ochranných látek zeleninou a ovocem. Neviňte ze svých případných zdravotních problémů jen „životní prostředí“, „chemii“ a podobně. Nalijte si čistého vína, ale jen občas, a to jen jednu, maximálně dvě číše, a naučte se každodenně dodržovat zásady zdravého životního stylu včetně správného stravování.

52

8. Literatura [1]

CYHELSKÝ, L., KAHOUNOVÁ, J., HINDLS, R. Elementární statistická analýza. Praha: Management Press 2001. 319 s. ISBN 80-7261-003-1

[2]

HINDLS, R., HRONOVÁ, S., NOVÁK, I.: Metody statistické analýzy pro ekonomy, 2000, ISBN 80-7261-013-9

[3]

MINAŘÍK, B.:Statistika I, MZLU, 2000, ISBN 80-7157-427-9

[4]

MOUDRÝ, J. Bioprodukty. 1. vyd. Praha: Institut výchovy a vzdělávání Mze ČR, 1997. 37 s. ISBN 80-7105138-1

[5]

GUTHOVA,Z. a KOL. Výchova ekologického spotřebitele. 2. upravené vyd. České Budějovice: Rosa, 2002. 40 s.

[6]

Zemanová, H. Biokuchařka Hanky Zemanové. 1. vydání Český Těšín: Finidr, 2005. 180s. ISBN 80-903642-3-3

[7]

Zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Ministerstvo zemědělství ČR. 2001. 78 s.

[8]

Dle výroční zprávy Svazu českých a moravských spotřebních družstev 2006.

[9]

MOJE ZDRAVÍ: čtení z vaší lékárny. Č. 6 (červen 2005). Praha: Mladá fronta, a. s., 2005. Vychází měsíčně. ISSN 1214-3871.

[10] MLADÁ FRONTA DNES. (říjen 2008). Praha: Mladá fronta, a. s., 2008. vychází denně. [11]

MAGAZÍN DNES: týdenní barevná příloha MF DNES. Č 5 (únor 2009). Praha: Mladá fronta, a. s., 2009. Vychází týdně.

[12] Stránky specializované organizace K.e.z.: www.kez.cz, leden 2009 – květen 2009 [13] http://www.nazeleno.cz/potraviny/biopotraviny-vse-co-potrebujete-vedet-prednakupem.aspx [14] http://zeleneuradovani.cz/co_a_jak_nakupovat/znaceni_vyrobku_aneb_jak_j e_poznat/

[15] Výroční zpráva KEZ o.p.s za rok 2007, stránky Ministerstva zemědělství České republiky, www.mze.cz

53

[16] http://www.pro-bio.cz/cms/clanek/11723/biopotraviny-retezce-nabizeji-uzkysortiment-a-jen-o-malo-nizsi-cenu Zpracovala PRO-BIO LIGA, Infocentrum o biopotravinách, ekologickém zemědělství a ekologické domácnosti, více na www.biospotrebitel.cz [17] www.itesco.cz [18] Ročenka ekologického zemědělství 2008, vydalo Ministerstvo zemědělství České republiky, Zpracoval Bioinstitut, o.p.s. ve spolupráci s PRO-BIO LIGOU, ISBN 978-80-7084-736-7 www.bioinstitut.cz, www.biospotrebitel.cz [19] Oficiální internetové stránky společnosti COOP: http://www.coop.cz/bio-coop/

54

9. Přílohy Příloha 1 Seznam biovýrobků v supermarketu Slovácko Zboží za rok 2008

BIO MOUKA PSENICNA 1KG BIO MOUKA SPALD.CELOZ.1KG

BIO AMALKA SUS.SYROVATKA 500G

BIO MULTI ROSSO DZUS 1L

BIO AMALKA-SYROV.NAPOJ 500G

BIO MUSLI BANAN JAHODA 200G

BIO ČAJ BYLINNY 20G BIO CAJ BYLINNY 20G

BIO OLIV. OLEJ "EXTRA PANENSKY" 500ML

BIO CAJ BYLINNY 50G

BIO OVESNE VLOCKY 200G

BIO CAJ OVOCNY 40G

BIO PSEN.VRETENA 400G

BIO COCKA 500G

BIO ROZINKY 100G

BIO DYNOVA SEMENA 100G

BIO RYZ. CHLEBICKY JABL. 57G

BIO FIT MERUNKOVE 30G

BIO RYZE BILA 500G

BIO HAMANEK S JABLKY 190G

BIO RYZE NATURAL 500G

BIO HERBA VEGI-BYLINK.KORENI 35G

BIO RYZOVE CHLEBICKY 100G

BIO HORKA COKOL. 72% VIVANI 100G

BIO SLUN.OLEJ 500ML

BIO HOST.JABLECNY MOST 700ML

BIO SLUNEC.SEMENA 100G

BIO HOST.SIRUP Z MATY 500ML

BIO SPALDOVE CHLEBICKY 140G

BIO JABL. KROUZKY SUSENE 60G

BIO TRTINOVY CUKR 500G

BIO KECUP 450ML

BIO TVAROH JAHODA 140G

BIO KUKUR.KRUPKY 100G

BIO TVAROH MARACUJA 140G

BIO KUKUR.LUPINKY 250G

BIO VANILK.PUDINK 40G

BIO KUSKUS 400G

BIO VEGI VEGI-KORENI 35G

BIO MERUNKY SUSENE 100G

BIO VINO BILE 0,75L

BIO MIX-PSEN.VRETENA 400G

BIO VINO CERVENE 0,75L

BIO ML.COKOL.VIVANI 100G

BIO VRET.SE SPENATEM 300G

BIO MOJE SUSENKY COKOL. 130G

FIT BIO JABLECNA 30G

BIO MOJE SUSENKY JAVOR. 130G

POHANKOVE MUSLI 200G

BIO MOJE SUSENKY KOKOS. 130G BIO MOUKA PSEN. 1KG

celkem všech výrobků = 51

Příloha 2 Bio regál

zdroj: Jednota, spotřební družstvo

Příloha 3 Mapa nákupních středisek SD

Zdroj: Jednota, spotřební družstvo

Příloha 4 Loga pro biopotraviny

Demeter Albánie

Estonsko - Mahemärk Austrálie - NASAA

Austria Bio Garantie

Evropská unie

BCS Öko-Garantie

Finsko - Luomu

Belgie - Blik

Finsko - Luomuliitto ry

Bulharsko

Francie - Agriculture Biologique

Česká republika - Biozebra

Francie - Ecocert

Dánsko - Stats-kontrolleret okologisk

Irsko - IOFGA

Irsko - Organic Trust

Nizozemí - Skal

Lotyšsko - Latvijas Ekoprodukts

Norsko - Ø-label

Lucembursko - Bio-label

Rakousko - AMA Biozeichen

Maďarsko - Biokontroll Hungária

Rakousko - Bio Austria

Řecko - Dio Maďarsko - Hungária Öko Garancia

Řecko - Fysiologiki Německo - Bio-Siegel

Německo - Bioland

Řecko - Soge

Německo - Naturland

Slovensko - Eko-polnohospodárstvo

Švédsko - KRAV Slovinsko

Slovinsko - Biodar

Švýcarsko - Bio Suisse

Spojené státy - USDA Organic

Turecko

Velká Británie - Soil Association

Příloha 5

Žádost o zařazení farmy do certifikačního a kontrolního systému ekologického zemědělství podle zákona č. 242/2000 Sb. a nařízení Rady (ES) č. 834/2007 v platných zněních

(Vyplňte čitelně hůlkovým písmem nebo na stroji)

Jméno a příjmení, u právnické osoby obchodní firma (podle zápisu v Obchodním rejstříku):

Číslo KEZ:

Statutární orgán, jméno statutárního zástupce podniku:

datum narození je-li žadatel fyzická osoba:

Adresa sídla včetně PSČ (trvalý pobyt v případě fyzické osoby):

Kraj ekofarmy:

ZA-PÚ: Jméno osoby odpovědné za ekofarmu:

IČ: DIČ:

Název (označení) a adresa ekofarmy :

Tel: Fax: Mobil:

Adresa pro zasílání pošty (je-li odlišná od adresy sídla):

e-mail:

Podpis, u právnické osoby i razítko žadatele:

Datum doručení žádosti KEZ:

Datum vyplnění žádosti:

Vráceno žadateli k doplnění dne:

Předáno IO k provedení vstupní inspekce dne:

Předmět činnosti ekofarmy (Vyplňte ANO nebo NE) Pěstování rostlin, TTP Sběr rostlin a plodů ve volné přírodě Chov zvířat Chov včel Chov ryb Zpracovávání vlastních produktů Šedé plochy nevyplňujte !

Čtěte prosím informace na druhé straně.

Vyplněnou žádost odešlete na KEZ o.p.s., Poděbradova 909, 537 01 Chrudim.

Počet stran

Připojené přílohy: Smlouva o inspekci a certifikaci. P1 Platný doklad opravňující žadatele k podnikání v zemědělství formou kopie. P2 Přehled nově zařazovaných pozemků do přechodného období podle hospodářského využití podle údajů v katastru nemovitostí a to pouze v případě, že pozemky nejsou evidovány v LPIS. Při převodu ekofarmy přehled všech převáděných pozemků. P3 Mapa s vyznačeným stanovištěm včelstev a 3 km poloměrem doletu včel včetně počtu včelstev.

Čísla hospodářství podle ústřední evidence: Číslo

Druh zvířat

Číslo

Druh zvířat

Číslo

Druh zvířat

Příloha 6

PO2 Vzor žádosti o vydání osvědčení pro vývoz bioproduktů a biopotravin F-107-F

KEZ o.p.s. Poděbradova 909, 537 01 CHRUDIM, Telefon 469 622 249, fax 469 625 027, e-mail:[email protected]

01.11.2005 page 1 from 1

Jméno žadatele, obchodní název: (dle Obchodního rejstříku) Adresa:

Číslo jednací

Kódy vyvážených produktů dle celního sazebníku ( kódy konosamentů)* A. Informace o zahraničním příjemci zboží Země určení Číslo dodacího listu ( faktury ) vystaveného dodavatelem – exportérem:

Název a adresa prvního zahraničního příjemce zboží

Datum vývozu z ČR:

Přesná adresa a jméno dovozce

Způsob zabalení / přepravy

Počet kontejnerů / palet

Jiné měrné jednotky

Množství netto v kg

Název a označení bioproduktu / biopotraviny

C. Informace o původu bioproduktu / biopotraviny Množství brutto v kg

B. Informace o zboží Označení kontejnerů / palet ( čísla kont. a jejich druh)*

Podpis a razítko žadatele: Datum podání žádosti:

* Požadované informace lze doložit v přílohách žádosti o vydání osvědčení pro vývoz

Název a adresa ekologického podnikatele / výrobce biopotravin

Výrobce nebo přípravce výrobků, který vykonal poslední operaci se zásilkou (výroba, příprava, balení) u každého vyváženého bioproduktu či biopotraviny*, evidenční číslo o původu bioproduktu či biopotraviny

Datum vystavení vývozního osvědčení:

Zpracoval:

Příloha 7 •

Certifikační orgán KEZ o.p.s Poděbradova 909, 537 01 Chrudim

Žádost o vydání dovozního zmocnění podle článku 19 nařízení Komise (ES) č. 1235/2008 Jméno/název a adresa dovozce: IČ: Jméno a adresa výrobce dovážených produktů: Země původu: Seznam dovážených produktů na něž se žádost vztahuje Název:

Množství:

Orgán kontrolující výrobce:

Orgán vydávající Osvědčení o kontrole (Vývozní osvědčení):

V………………….

Dne………………………….

Jméno odpovědné osoby či statutárního zástupce:…………………………..

Razítko a podpis:

Předpokládaný datum dovozu do ČR: Příloha: Certifikát kontrolní organizace EU provádějící kontrolu v souladu s nařízením Rady 2092/91 resp. 834/2007 – v případě, že taková organizace provádí kontrolu u výrobce dovážených produktů