MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA ÚSTAV PODNIKOVÉ EKONOMIKY
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
ANALÝZA FINANČNÍ SITUACE VYBRANÉHO PODNIKU – PŘÍPADOVÁ STUDIE
VYPRACOVALA: GABRIELA ŠVENDOVÁ VEDOUCÍ PRÁCE: ING. RADKA REDLICHOVÁ
PROHLÁŠENÍ:
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci „Analýza finanční situace vybraného podniku – případová studie “ vypracovala samostatně pod vedením vedoucí bakalářské práce a za použití literatury, kterou uvádím v seznamu literatury.
V Brně, dne 20. prosince 2007
……………………………………
2
PODĚKOVÁNÍ:
Chtěla bych poděkovat vedoucí své bakalářské práce Ing. Radce Redlichové za velmi užitečnou metodickou pomoc, cenné rady a podnětné připomínky věnované této práci.
3
Abstract Gabriela Švendová. Financial analysis of the choice company – case study. Bachelor thesis. Brno, 2007
The aim my bachelor thesis is to perform a financial analysis of the company BOLTON CZECHIA, spol. s.r.o. between years 2001 and 2005. This submitted bachelor dissertation has two parts. In the theoretical part of the work is described financial analysis, its implements and methods. The other part is practical. It enforces essential methods of financial analysis like horizontal and vertical analysis, ratio analysis, pyramidal analysis and the financial shortcoming prediction. At the end I provided the general survey of the financial situation and determined suggestions, that could improve its financial situation in firm.
Key words: financial analysis, mehtods of financial analysis, vertical analysis, horizontál analysis, financial ratio indicators analysis, prediction of the financial crisis
Abstrakt Gabriela Švendová. Analýza finanční situace vybraného podniku – případová studie. Bakalářská práce. Brno, 2007
Cílem mé bakalářské práce je provést finanční analýzu podniku BOLTON CZECHIA, spol s. r. o. v letech 2001 – 2005. Předkládaná práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část zahrnuje vysvětlení pojmu finanční analýza, popisování problematiky finanční analýzy, její nástroje a metody. Další část je praktická. V ní jsou uplatněny základní metody finanční analýzy jako vertikální a horizontální analýza, analýza pomocí poměrových ukazatelů, pyramidový rozklad a predikce finanční tísně podniku. Na závěr jsem provedla celkové zhodnocení firmy a stanovila doporučení, která by mohla vést ke zlepšení situace podniku.
Klíčová slova: finanční analýza, metody finanční analýzy, vertikální analýza, horizontální analýza, analýza poměrových ukazatelů, predikce finanční tísně 4
OBSAH: 1 ÚVOD
6
2 LITERÁRNÍ REŠERŠE 7 2. 1 Definice pojmu finanční analýza............................................................................................................. 7 2. 3 Techniky používané ve finanční analýze podniku................................................................................... 9 2. 4 Uživatelé finanční analýzy .................................................................................................................... 10 2. 5 Zdroje vstupních informací pro finanční analýzu.................................................................................. 12 2. 6 Metody finanční analýzy ....................................................................................................................... 14 2. 7 Členění finanční analýzy ....................................................................................................................... 16 2. 7. 1 Horizontální analýza .................................................................................................................. 16 2. 7. 2 Vertikální analýza ...................................................................................................................... 17 2. 7. 3 Analýza poměrových ukazatelů ................................................................................................ 17 2. 7. 3. 1 Ukazatele zadluženosti................................................................................................... 18 2. 7. 3. 2 Ukazatele platební schopnosti........................................................................................ 19 2. 7. 3. 3 Ukazatele aktivity .......................................................................................................... 21 2. 7. 3. 4 Ukazatele rentability ...................................................................................................... 22 2. 7. 4 Analýza pyramidových soustav ukazatelů ................................................................................. 24 2. 7. 5 Predikce finanční tísně podniku ................................................................................................. 26 2. 7. 5. 1 Altmanův (Z-skóre) model..................................................................................................... 26 2. 7. 5. 2 Index důvěryhodnosti............................................................................................................. 27
3 CÍL A METODIKA PRÁCE 4 VLASTNÍ PRÁCE
29
30
4. 1 Uvedení práce........................................................................................................................................ 30 4. 2 Horizontální analýza ............................................................................................................................. 32 4. 2. 1 Horizontální analýza aktiv ......................................................................................................... 32 4. 2. 2 Horizontální analýza pasiv ......................................................................................................... 33 4. 2. 3 Horizontální analýza výkazu zisků a ztrát.................................................................................. 35 4. 3 Vertikální analýza ................................................................................................................................. 36 3. 3. 1 Vertikální analýza aktiv ............................................................................................................. 36 3. 3. 2 Vertikální analýza pasiv ............................................................................................................. 37 3. 3. 3 Vertikální analýza výkazu zisků a ztrát...................................................................................... 39 4. 4 Analýza poměrových ukazatelů ............................................................................................................ 40 4. 4. 1 Ukazatele zadluženosti............................................................................................................... 40 4. 4. 2 Ukazatele likvidity ..................................................................................................................... 42 4. 4. 3 Ukazatele aktivity....................................................................................................................... 44 4. 4. 4 Ukazatele rentability .................................................................................................................. 46 4. 5 Analýza pyramidových soustav ukazatelů ............................................................................................ 47 4. 5. 1 Rozklad rentability celkově vloženého kapitálu (ROA)............................................................. 46 4. 5. 2 Rozklad rentability vlastního kapitálu (ROE) ............................................................................ 46 4. 6 Predikce finanční tísně .......................................................................................................................... 49 3. 6. 1 Altmanův (Z-scóre) model ......................................................................................................... 49 3. 6. 2. Index důvěryhodnosti podniku.................................................................................................. 50
5 ZÁVĚR
52
6 DOPORUČENÍ
55
7 LITERATURA
57
8 PŘÍLOHY 58 5
1 Úvod V důsledku změn, které nastaly po roce 1989, dochází ke změně centrálně plánované ekonomiky na tržní hospodářství. Dochází k přehodnocování stávajícího systému řízení ve všech podnicích. Podniky, které byly dosud státními, byly zprivatizovány a vzniká řada nových společností v soukromém vlastnictví. V prostředí tržní ekonomiky je pro každý ekonomický subjekt, který působí na trhu, životně důležité neustále sledovat, analyzovat a vyhodnocovat svou finanční situaci a porovnávat ji se situací ostatních podniků v odvětví, ale i se situací podniků z jiných odvětví, a to jak v tuzemsku, tak i v mezinárodním porovnání. K tomu podnik potřebuje informační zdroje, kterými jsou nejrůznější databáze o firmách. Je třeba mít také programové produkty, které uživatelům umožní data o firmách efektivně zpracovat a nabídnout výsledky ve formě, která je vhodná pro podnikové řízení a rozhodování. Veškeré rozhodování v podniku je třeba přizpůsobit změnám, aby podnik neztratil své místo na trhu a byl stále konkurenceschopný. Znamená to úměrně měnit objem výroby, výrobní sortiment, strukturu financování nebo počet zaměstnanců v závislosti na změnách tržního prostředí. Proto se v každém prosperujícím podniku vytváří finanční analýzy a vyvozují se z nich závěry pro podnik.
Úkolem finanční analýzy je posouzení současné finanční situace podniku a zároveň vyhlídek do budoucnosti. Jedná se o rozbor hospodaření podniku, který umožňuje odhalit případné nedostatky. Výsledky provedené analýzy jsou nezbytným zdrojem informací pro kvalitní vedení podniku a zlepšení rozhodovacích procesů.
6
2 Literární rešerše
2. 1 Definice pojmu finanční analýza
Finanční
analýzu
definujeme
jako
ohodnocení
minulosti,
současnosti
a předpokládané budoucnosti finanční hospodaření firmy. Finanční analýza má smysl především jako logický prostředek hodnocení a porovnávání údajů jehož pomocí dochází k vytváření nové informace, která je pro podnik hodnotnější než jednotlivé primární údaje [1].
Finanční analýza zajišťuje zpětnou vazbu mezi předpokládaným efektem řídících rozhodnutí a skutečností. Je to oblast, která představuje významnou součást komplexu finančního řízení podniku. Finanční analýza je úzce spojena s finančním účetnictvím, které poskytuje data a informace pro finanční rozhodování prostřednictvím základních finančních výkazů: rozvahy, výkazu zisků a ztrát a přehledu o peněžních tocích (cash flow). Zdrojem pro finanční
analýzu
jsou
i
další
zdroje
z oblasti
peněžního
a
kapitálového
trhu,vnitropodnikového účetnictví a ekonomické statistiky [6].
Finanční analýza je jednou z rozhodujících fází finančního managementu. Na výsledku finanční analýzy je založeno řízení financí (finanční struktury a jejích změn), cenová a dividendová politika podniku, řízení a financování oběžných aktiv a investic [7].
7
2. 2 Úloha finanční analýzy
Finanční analýzu používá mnoho ekonomických subjektů, které mají zájem dozvědět se více o hospodaření svého podniku. Cílem finanční analýzy je identifikovat slabiny podniku, který by mohly v budoucnu vést k určitým problémům,
determinovat silné stránky, kterých by mohl
podnik využít ve svůj prospěch, a také posoudit finanční zdraví podniku [1].
Úkolem finanční analýzy je globální posouzení finanční pozice podniku. Finanční analýza je při práci s daty zahleděna do minulosti, její využití je spojeno s řízením budoucího vývoje. Je také spojovacím článkem mezi finančním účetnictvím, ze kterého přebírá potřebné informace a finančním plánováním, které zobrazuje budoucí předpokládaný vývoj podniku. Odhaluje slabé i silné stránky finanční situace podniku a umožňuje přijmout pro kratší i delší časový horizont správný podnikatelský záměr a rozpracovat jej do finančního plánu [8].
Účelem a smyslem finanční analýzy je provést, s pomocí speciálních metodický prostředků, diagnózu finančního hospodaření podniku, podchytit všechny jeho složky, případně při podrobnější analýze zhodnotit blíže některou ze složek finančního hospodaření. Jedná se například o analýzu rentability, analýzu zadluženosti a analýzu likvidity [6].
Hlavním úkolem finanční analýzy
je posoudit zdraví podniku, jeho slabiny
a připravit podklady pro potřebná řídící rozhodnutí [3].
Hlavní úkoly finanční analýzy [7]: •
Verifikace dosažených výsledků, kvantifikace příčin, které výsledky ovlivnily a systematické hodnocení vzájemných souvislostí za účelem odhalení reálného
8
finančního postavení podniku, sloužícího pro konkrétní rozhodování v oblasti podnikových financí a v oblastech věcného rozhodování. •
Hledání rezerv v provozní i investiční činnosti podniku, možnost hlubší analýzy situace podniku a jeho finančních zdrojů.
•
Východisko pro sestavení kvalitních reálných krátkodobých i dlouhodobých finančních plánů, které jsou podkladem pro rozhodování v budoucnu.
•
Nástroj kontroly, který nám umožňuje zjišťovat, do jaké míry jsou opatření realizovaná v podniku úspěšná a jestli se projevují ve zlepšování či zhoršování finanční situace podniku a jeho výkonnosti
2. 3 Techniky používané ve finanční analýze podniku
Ve finanční analýze se používají různě rozborové techniky [5]: •
Rozbor absolutních ukazatelů je výpočet přírůstků, úbytků, meziročního indexu, také je široce rozšířen procentní rozbor, Altmanův vzorec, vzorec Du Pont, pyramidová analýza aj.
•
Poměrová analýza je například podíl zisku připadající na 1 Kč tržeb. Tato technika tedy pracuje s poměrovými ukazateli, které představují podíl dvou absolutních ukazatelů.
•
Technika procentní rozboru je jednoduchá metoda, která spočívá v určení absolutních hodnot jednotlivých položek rozvahy a výsledovky a poté se vypočítá jejich procentní podíl na celku a sleduje vývoj v jednotlivých obdobích nebo také srovnává s jinými podniky.
9
2. 4 Uživatelé finanční analýzy
Výsledky finanční analýzy však neslouží pouze podnikovému managementu pro jeho další rozhodování. Z pohledu uživatelů těchto výsledků je možno finanční analýzu rozdělit do dvou oblastí [7]:
1. externí finanční analýza – vychází ze zveřejňovaných a jiným způsobem veřejně dostupných finančních, zejména účetních informací.
2. interní finanční analýza – při této metodě má analytik k dispozici veškeré údaje z informačního systému podniku.
Z názvu uvedených oblastí je zřejmé, kterým uživatelům která oblast slouží. Externí finanční analýzy slouží především externím uživatelům, ke kterým patří [7]: •
Obchodní partneři firmy zahrnují odběratele a dodavatele. Dodavatelé si vybírají nejvhodnější odběratele. Jejich zájem se soustřeďuje zejména o strukturu oběžných aktiv, platební schopnost podniku, strukturu krátkodobých závazků a průběh peněžních toků.
Zákazníci mají zájem o dlouhodobou
stabilitu podniku, aby v případě bankrotu neměli problémy s vlastní výrobou. •
Banky, příp. jiní věřitelé sledují solventnost, likviditu podniku, hodnocení výnosnosti s cílem zjistit schopnost tvorby peněžních prostředků a úhrady přijatých závazků včetně úroků.
•
Držitelé dluhopisů podniku se zajímají o finanční stabilitu podniku, zda jim bude cenný papír splacen včas a v dohodnuté výši.
•
Investoři se zajímají o stabilitu podniku, míru zhodnocení vloženého kapitálu a rozhodují se, do kterého podniku vloží svůj kapitál.
10
•
Burzovní makléři potřebují pro rozhodování o obchodech s cennými papíry informace o finanční situaci podniku.
•
Konkurenční firmy si upevňují pozici na trhu pomocí informací, které využívají pro srovnání s výsledky vlastního podniku a odhalení silných a slabých stránek podniků konkurenčních.
•
Stát a jeho orgány využívají tyto informace pro kontrolu daňových a jiných odvodových povinností vůči státu a také pro statistické účely.
•
Auditoři, účetní a daňoví poradci odhalují nedostatky ve finančním hospodaření určitého podniku a pomocí nápravných opatřeních dochází ke stabilizaci podniku.
Mezi externí uživatele finanční analýzy patří [7]: •
Majitelé firmy si pomocí finanční analýzy ověřují, zda prostředky, které firma investovala jsou řádně využívány a náležitě zhodnocovány. Jejich hlavní zájem je soustředěn na ukazatele tržní hodnoty, ukazatele výnosnosti a také sledují vztah peněžních toků dlouhodobým závazkům podniku.
•
Manažeři firmy zajímají se hlavně o vývoj v podniku, ale také o vývoj finanční situace konkurenčních podniků a obchodních partnerů.
•
Zaměstnanci podniku mají zájem o finanční stabilitu svého podniku, jsou zainteresováni svým zaměstnáním a hmotným zabezpečením.
11
2. 5 Zdroje vstupních informací pro finanční analýzu
Zdrojem údajů pro finanční analýzu jsou finanční výkazy, rozvaha, výkaz zisků a ztrát, výkaz o cash flow , výroční zprávy, různá statistická řešení, údaje manažerského účetnictví, ale i externí údaje o jiných podnicích (např. údaje ze Statistické ročenky ČSÚ, z Prospektu emitenta cenných papírů SCP aj.). Tyto údaje slouží podniku především pro srovnávání s ostatními podniky, a to především podniky konkurenčními [5].
Informace, ze kterých čerpá finanční analýza, je možno rozdělit na [7]:
-
finanční informace z vlastního podnikového informačního systému
-
vnější finanční informace
-
nekvantifikovatelné ostatní informace
-
kvantifikovatelné nefinanční informace
Pro provádění finanční analýzy jsou nezbytné informace o podniku a tyto informace by měly být dostatečně kvalitní, aby mohly poskytnout nezkreslený obraz o finanční situaci podniku [8]. Pro interní finanční analýzu jsou základním zdrojem informací informace z podnikového účetnictví. Vypovídací schopnost účetních výkazů je omezena, což je dáno jejich konstrukcí a užívanými účetními postupy. Při provádění finanční analýzy je třeba vzít v úvahu i slabé stránky jednotlivých účetních výkazů. [8].
Rozvaha Rozvaha zachycuje stav majetku v podniku na jedné straně a zdrojů jeho krytí na straně druhé k určitém datu v peněžním vyjádření. Je základním účetním výkazem [4].
12
Nedostatky rozvahy [1]
K hlavním nedostatkům účetního výkazu Rozvaha patří při přebírání údajů pro finanční analýzu především: •
Aktiva se oceňují cenou pořizovací , která je upravena o odpisy a tedy neodráží současnou hodnotu majetku podniku.
•
Odpisy jsou nepřesným vyjádřením skutečného opotřebení majetku, podniky si mohou samy volit různé metody v rámci daňové politiky dosahují rozdílných zůstatkových cen.
•
Dlouhodobý majetek nesnižuje, ale zachovává, či naopak zvyšuje svou hodnotu v čase, příkladem je orná půda, lesy, ale i umělecká sbírka.
•
Zásoby nejsou oceněny aktuálními cenami, ale původními pořizovacími cenami, což rovněž zkresluje údaje o jejich prodejnosti a tím i celkovou aktuální hodnotu majetku podniku.
•
Majetek podniku nezahrnuje taková aktiva, mezi která patří například pracovníci podniku, jejich zkušenosti, znalosti a kvalifikace zaměstnanců, která mohou mít vliv na efektivní fungování podniku.
Výkaz zisků a ztrát
Často se také používá výraz výsledovka. Výkaz zisků a ztrát ukazuje způsob tvorby a složení hospodářského výsledku, slouží také k zjištování jeho výše [4].
13
Nedostatky výkazu zisků a ztrát [1] •
K hlavním nedostatkům účetního Výkazu zisků a ztrát patří při přebírání údajů pro finanční analýzu především:
•
Zisk je rozdíl mezi výnosy a náklady podniku. Zisk se však nerovná hotovosti, kterou firma vytvořila za dané účetní období.
•
Tržby za prodané výrobky či služby zahrnují tržby okamžitě uhrazené v hotovosti, a i prodej odběratelům na úvěr. Do tržeb není zahrnuto inkaso plateb z prodeje, který byl realizován na úvěr v předchozích letech.
•
Náklady běžného účetního období zahrnují položky, které nebyly skutečně uhrazeny. Typickým příkladem těchto položek jsou odpisy a tvorba rezerv.
•
Mimořádné položky uváděné ve Výkazu zisků a ztrát nejsou součástí výsledků běžného období, mohou zjištěné vývojové trendy, užívané pro další rozhodování, zkreslit. Proto by při provádění finanční analýzy neměly být brány v úvahu.
2. 6 Metody finanční analýzy
Základním členěním finanční analýzy je na [7]: •
finanční analýzu fundamentální
•
finanční analýzu technickou
Finanční analýza fundamentální - základní metodu analýzy je odborný odhad založený na hlubokých empirických i teoretických znalostech a zkušenostech analytika. Vyhodnocuje spíše kvalitní údaje o podniku.
14
Finanční analýza technická – používá algoritmizovaných matematických metod, výsledky jsou vyhodnocovány kvantitativně i kvalitativně. Ve finančních analýzách podniků jsou uplatňovány zejména metody technické finanční analýzy, které jsou dále členěny z různých hledisek. První hledisko vychází z úvahy, že z izolovaných hodnot primárních finančních ukazatelů nelze vyvozovat žádné praktické závěry.
Podle způsobu srovnání hodnot ukazatel je tedy možno metody finanční analýzy rozdělit na: •
Prostorovou analýzu, která může být též označována jako analýza komparativní. Je založena na srovnávání vypočtených hodnot ukazatelů s hodnotami stejných ukazatelů v jiných konkurenčních podnicích. Někteří ekonomové odmítavě argumentují tím, že neexistují dva podniky, jejichž podmínky činnosti by byly naprosto shodné a tudíž srovnatelné.
•
Trendovou analýzu, která je nejčastějším způsobem hodnocení ukazatelů. Tato analýza vychází ze srovnání hodnot ukazatelů v čase.
•
Srovnání s plánem je velmi dobrý způsob analýzy, neboť naplňuje základní cíl finanční analýzy. Porovnává skutečně dosažené hodnoty ukazatelů s hodnotami vypočtenými na základě plánovaných vstupních údajů
•
Srovnání s odhadem experta vychází z odhadu zkušeného analytika a jeho subjektivních představ, o tom jaké by měly být optimální hodnoty ukazatelů.
Druhé ze základních hledisek členění metod technické finanční analýzy vychází z používání matematických postupů a členění metody na: •
Elementární metody, které využívají elementárních matematických postupů. Pro jejich jednoduchost umožňují využití širokým okruhem uživatelů.
15
•
Vyšší matematicko-statistické metody, které využívají metod matematické statistiky nebo jiných metod.
2. 7 Členění finanční analýzy
Nejdůležitějším členěním je členění podle používaných ukazatelů a způsobů jejich interpretace na [8]: •
horizontální analýzu
•
vertikální analýzu
•
analýzu poměrových ukazatelů
•
analýzu pyramidových soustav ukazatelů
•
predikci finanční tísně podniku
2. 7. 1 Horizontální analýza
Horizontální analýza využívá absolutních a rozdílových ukazatelů. Zjišťuje procentní změny jednotlivých položek účetních výkazů oproti předcházejícímu období. Umožňuje porovnávat vývoj jednotlivých položek za několik let. Do odhadu budoucího vývoje je nutno zahrnout předpokládané změny jak uvnitř podniku, tak změny ve vnějším ekonomickém prostředí [8].
Vzorec č. 1 Změna roku n k roku n-1 = Hodnota roku n – Hodnota roku n-1[9]
Vzorec č. 2 Změna roku n k roku n-1 v % = (Částka absolutní změny) / (Částka roku n-1) *100 [7]
16
2. 7. 2 Vertikální analýza
Vertikální analýza slouží ke srovnatelnosti účetních výkazů s předchozím obdobím, zejména pak umožňuje srovnatelnost několika společností různé velikosti, analyzují se účetní výkazy často pomocí procentní vyjádření, nazvaného procentní rozbor komponent. Tato technika rozboru pracuje v jednotlivých letech od shora dolů, nikoli napříč jednotlivýmy roky.[3]
K výhodám finanční analýzy prováděné pomocí procentního rozboru lze přiřadit [7]:
-
je výhodný pro porovnání výkazů podniku v delším časovém období
-
slouží pro porovnání výsledků podniku v rámci oboru jako celku
-
slouží pro porovnání výkazů v rámci vnitropodnikových útvarů
-
je východiskem pro komparaci podniku se srovnatelnými podniky oboru.
K nevýhodám finanční analýzy prováděné pomocí procentního rozboru patří:
-
neodhaluje příčiny změn
-
absolutní základna pro výpočet ukazatelů se mění
-
vykazované údaje mohou být obsahově nesrovnatelné
2. 7. 3 Analýza poměrových ukazatelů Pro posouzení jednotlivých oblastí finančního hospodaření podniku jsou užívány ukazatele, které podle toho, o které oblasti finančního hospodaření podniky vypovídají, jsou rozčleněny do pěti základních skupin: •
ukazatele zadluženosti
•
ukazatele platební schopnosti
•
ukazatele aktivity
•
ukazatele rentability [8]
17
2. 7. 3. 1 Ukazatele zadluženosti
Ukazatele zadluženosti sledují vztah mezi cizími a vlastními zdroji. I když vypočtená
zadluženost
nabývá
vysokých
hodnot,
nemusí
být
ještě
negativní
charakteristikou firmy. Pokud firma funguje dobře, může vysoká finanční páka pozitivně přispívat k rentabilitě vlastního kapitálu [2].
Vzorec č. 3 Celková zadluženost = Celkové závazky / Aktiva celkem*100 [9]
Obecně platí, že čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím vyšší je zadluženost celkového majetku podniku a tím vyšší riziko věřitelů, že jejich dluh nebude splacen [6].
Vzorec č. 4 Dlouhodobá zadluženost = Dlouhodobé závazky/Aktiva celkem*100 = ( Kr. závazky + Dlouhodobé závazky + Bankovní úvěry / Aktiva celkem * 100 (v %) [8]
Vzorec č.5 Krátkodobá zadluženost = Krátkodobé závazky / Aktiva celkem*100 = (Krátkodobé závazky + běžné bankovní úvěry) / Celková aktiva * 100 v (%) [9]
Vzorec č.6 Míra samofinancování = Vlastní kapitál / Aktiva celkem*100 v (%) [8]
Tento ukazatel se používá pro hodnocení hospodářské a finanční stability podniku. Bývá považován za nejvýznamnější ukazatel při hodnocení celkové finanční situace podniku [6].
.
18
Vzorec č.7 Finanční páka = Aktiva celkem / Vlastní kapitál [7]
Finanční páka má velký význam při hodnocení výnosnosti podniku prostřednictvím pyramidových soustav ukazatelů [7].
Vzorec č. 8 Podkapitalizování = (Dlouhodobé závazky + Vlastní kapitál) / Stálá aktiva [7]
Podkapitalizování podniku nastává tehdy, je-li firma příliš zadlužena a výše vlastního jmění je nepřiměřená rozsahu provozní činnosti podniku [8].
Vzorec č.9 Dluh na vlastním kapitále = Celkové závazky / Vlastní kapitál [7]
Dluh na vlastním kapitále má obdobnou vypovídající schopnost jako ukazatel zadluženosti a míry samofinancování. Roste s růstem podílu závazků ve finanční struktuře [1]. . Vzorec č. 10 Úrokové krytí = Zisk před zdaněním a úroky / Celkové úroky [7]
Ukazatel úrokového krytí vyjadřuje kolikrát vytvořený zisk před odpočtem úroků a daní, převyšuje úrokové platby. Čím vyšší je hodnota ukazatele, tím pro podnik lépe [7].
2. 7. 3. 2 Ukazatele platební schopnosti K hodnocení tohoto ukazatele používáme tři stupně likvidity, které se od sebe liší hodnotou v čitateli [4].
19
Platební schopnost je schopnost podniku hradit své závazky. V souvislosti s hodnocením schopnosti podniku
se setkáváme se třemi základními pojmy, a to
solventnost, likvidita a likvidnost [7].
Solventnost je schopnost podniku hradit své závazky včas, tzn. v okamžiku jejich splatnosti [4].
Likvidita odhaduje schopnost podniku splácet krátkodobé závazky [3].
Likvidnost vyjadřuje míru obtížnosti transformace majetku do hotovostní formy. Čím větší tuto schopnost majetek má, tím je likvidnější. Zásoby jsou například likvidnější než hmotný majetk [6].
Vzorec č. 11 Běžná likvidita = Oběžná aktiva / Krátkodobé závazky [7]
Ukazatel vyjadřuje vždy kolika Kč oběžného majetku je kryta 1Kč krátkodobých závazků podniku, což udává, kolikrát je podnik schopen uspokojit své věřitele, kdyby proměnil veškerá svá oběžná aktiva v určitém okamžiku v hotovost.[7] Optimální hodnota pro tento ukazatel je 2 [9].
Vzorec č. 12 Pohotová likvidita = (Oběžná aktiva – Zásoby) / Krátkodobé závazky[8].
Poměřuje jen pohotová oběžná aktiva ke krátkodobým závazkům, přičemž do pohotových oběžných aktiv zahrnuje pouze peněžní prostředky obchodovatelné cenné papíry a pohledávky. [7] Doporučená hodnota se pohybuje v rozmezí 1 – 1,5 [9].
Vzorec č. 13 Hotovostní likvidita = Finanční majetek krátkodobé povahy / Krátkodobé závazky [7]
20
Tento ukazatel zahrnuje peníze v hotovosti, na běžných účtech u bank, termínované vklady se splatností do 3 měsíců a krátkodobý finanční majetek [8]. Pro tento ukazatel by se měla optimální hodnota pohybovat v intervalu od 0,2 – 0,5 [9]. 2. 7. 3. 3 Ukazatele aktivity
Ukazatele aktivity měří efektivnost, jak management podniku využívá svá aktiva Každé odvětví má jinou typickou hodnotu, proto je nutné tyto ukazatele hodnotit vždy ve vztahu k odvětví, ve kterém podnik působí [2].
Vzorec č. 14 Obrat celkových aktiv = Tržby / Aktiva celkem = Tržby za zboží + Tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb /Aktiva celkem [7]
Všeobecně však lze říci, že čím vyšší jsou ukazatele využití aktiv – fixních či celkových, tím více je firma považována za efektivní, optimálně operující nebo fungující společnost [1] .
Vzorec č. 15 Obrat hmotného majetku = tržby / hmotný majetek v ZC [6]
Vzorec č. 16 Obrat oběžných aktiv = Tržby / Oběžná aktiva . Vzorec č. 17 Obrat zásob = Tržby / Zásoby [2]
Obrat zásob udává, kolikrát za rok se zásoby přemění v ostatní formy oběžného majetku až po opětovný nákup zásob [5].
Vzorec č. 18 Doba obratu zásob = 365 / Obratovost zásob[6]
21
Doba obratu zásob udává, jak dlouho jsou oběžná aktiva vázána ve formě zásob. Platí, čím vyšší obratovost zásob a čím kratší doba obratu zásob, tím lépe[6].
Vzorec č. 19 Rychlost obratu pohledávek = Tržby / Průměrný stav pohledávek [7]
Rychlost obratu pohledávek udává počet obrátek, tedy transformace pohledávek v hotové peníze. Čím rychlejší je obrat pohledávek, tím rychleji podnik inkasuje své pohledávky a získané peníze může použít na další potřeby podniku.
Vzorec č. 20 Doba obratu pohledávek = 365 / Obrat pohledávek [7]
Doba obratu pohledávek vyjadřuje dobu, po kterou musí podnik v průměru čekat než obdrží platby do svých odběratelů [7].
Vzorec č. 21 Průměrné denní tržby = Tržby / 365 [8]
Vzorec č. 22 Doba obratu závazků = Závazky z obchodního styku / Průměrné denní nákupy na obchodní úvěr [7]
Doba obratu závazků stanovuje dobu, která v průměru uplyne mezi nákupem zásob a externích výkonů a jejich úhradou [7].
2. 7. 3. 4 Ukazatele rentability
Ukazatele rentability informují o efektu, jakého jsme dosáhly vloženým kapitálem. Tito kazatelé
patří v praxi k nejsledovanějším ukazatelům. Rentabilita je měřítkem
22
schopnosti podniku vytvářet nové zdroje dosahovat zisky použitím investovaného kapitálu [2].
Rentabilita celkového vloženého kapitálu = ROA
Vzorec č. 23 a) Zdaněná verze: {[Z + U * (1-DS)] / celková aktiva} * 100 [%]
Z…hospodářský výsledek po zdanění U…nákladové úroky DS..sazba daně z příjmu
Vzorec č. 24 b) Nezdaněná verze: (ZUD / celková aktiva)*100 [%]
ZUD...zisk před úroky a daněmi = hospodářský výsledek před zdaněním + nákladové úroky
Rentabilita vlastního kapitálu = ROE Vzorec č. 26 ROE = (zisk po zdanění / VK) * 100 [%]
Vzorec č. 25 Rentabilita celkového vloženého kapitálu = Z+U (1 – d)/CA
23
Z……. zisk po zdanění U…… úrok z použitých úvěrů d……. sazba daní z přijmů CA – celková aktiva [9]
Vzorec č. 26 Rentabilita vlastního kapitálu = zisk po zdanění / vlastní kapitál
Vzorec č. 27 Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu = Z+ U ( 1 – d ) / DZ + VJ
DZ – dlouhodobé závazky, včetně bankovních úvěrů VJ – vlastní kapitál
2. 7. 4 Analýza pyramidových soustav ukazatelů
Analýza pyramidových soustav spočívá v postupném rozkladu vrcholového ukazatele na ukazatele dílčí, které jej rozhodujícím způsobem ovlivňují. Dílčí ukazatele se vypočítávají pomocí tzv. logaritmické metody.[5]
Ukazatel rentability vlastního kapitálu ROA [9]
Změna ROA
Změna ziskovosti tržeb
Změna obratu aktiv
1. Krok: rozklad agregovaného ukazatele na součin dvou dílčích ukazatelů, které jeho hodnotu ovlivňují. Podmínkou pro provedení rozkladu je jeho matematická a věcná správnost.
24
Vzorec č. 28
ROA =
Z + U * (1 − DS ) Z + U * (1 − DS ) T = * CA T CA
2. Krok: výpočet indexů změn jednotlivých ukazatelů
Vzorec č. 29 I
n/(n
= x
- 1)x
n
/x
n -1
3. Dosazení hodnot indexů do rovnice rozkladu a její následné zlogaritmování Vzorec č. 30 I
n/(n
=
- 1)ROA
I
n/(n
- 1)
* I
Z + U * (1 − DS) T
n/(n
- 1)
/log
T CA
4. Zlogaritmování rovnice
Vzorec č. 31 log
I
n/(n
= log
- 1)ROA
I n/(n
- 1)
Z + U * (1 T
DS)
+ log
I n/(n
- 1)
T CA
5. Převedení rovnice na společného jmenovatele a vyjádření relativního vlivu dílčích ukazatelů na agregovaný vrcholový ukazatel ROA
Vzorec č. 32 logI 1 =
n/(n
log
- 1) n/(n
Z + U * (1 − DS) T - 1) ROA
logI +
n/(n
log
25
n/(n
- 1)
T CA
- 1) ROA
Změna ROE
Změna čisté ziskovosti tržeb
Změna obratu aktiv
Změna finanční páky
Vzorec č.32 Zisk / Vlastní kapitál = (Zisk/Tržby)* (Tržby/Celková aktiva)* (Celková aktiva/Vlastní kapitál) [9]
2. 7. 5 Predikce finanční tísně podniku
Pro bezporuchový chod podniku je potřeba neustále sledovat finanční situaci podniku a ze zjištěných výsledků vyvozovat určitá opatření. Existují systémy, které dokáží signalizovat budoucí problémy podniku v oblasti finančního hospodaření, jsou také označovány jako systémy včasného varování. [7]
Modely můžeme rozdělit na: •
bonitní modely
•
bankrotní modely
Existuje celá řada modelů, pomocí nichž lze sledovat budoucí finanční problémy podniku. V řešení bakalářské práce budou použity Altmanův (Z-skóre) model a Index důvěryhodnosti podniku (Index IN).[7]
2. 7. 5. 1 Altmanův (Z-skóre) model [7]
Profesor financí Altman využil pro své hodnocení údaje firem, které zbankrotovaly během následujících 5 let i firem prosperujících. Nejprve zahrnul do modelu 22 poměrových finančních ukazatelů, ze kterých postupnou redukcí zbylo pět a přidělil jim určité váhy.
26
Altmanův model by odzkoušen v mnoho zemích. Výhodou tohoto modelu je, že dokáže předvídat bankrot asi 2 roky dopředu, před skutečným bankrotem. Altmanův model je modelem nejužívanějším, existují však i modely jiné např. model ZETA.
Vzorec č.33
Z-score = 1,2x1 + 1,4x2 +3,3x3 + 0,6x4 + 1,0x5 + 1,0x6 x1 = Pracovní kapitál / Aktiva celkem x2 = Nerozdělený zisk / Aktiva celkem x3 = Zisk před zdaněním a úroky / Aktiva celkem x4= Tržní hodnota vlastního kapitálu / Účetní hodnota cizího kapitálu x5 = Tržby / Celková aktiva Podle výsledného Z-scóre zařazujeme podniky do skupin:
Z > 2,99
firma pevný, stabilizovaný podnik
Z = 1,81 – 2,99
firma s neurčitou finanční situací
Z < 1,81
podnik se špatnou finanční situací – krachující podnik
2. 7. 5. 2 Index důvěryhodnosti [7]
Model zahrnuje šest vybraných ukazatelů, kterým jsou přiřazeny váhy. Při sestavování modelu vyšli finanční analytikové z českých účetních výkazů a zahrnuli zvláštnosti do něj současné ekonomické situace v ČR.
Vzorec č. 34
IN = v1* x1 + v2* x2 + v3* x3 + v4* x4 + v5* x5 – v6* x6 x1 = Aktiva celkem / Cizí zdroje x2 = Zisk před zdaněním a úroky / Nákladové úroky x3 = Zisk před zdaněním a úroky / Aktiva Celkem x4 = Výnosy celkem / Aktiva celkem x5 = Oběžná aktiva / Krátkodobé cizí zdroje x6 = Závazky po lhůtě splatnosti / Výnosy
27
Váhy pro ČR: v1 = 0,22, v2 = 0,11, v3 = 8,33, v4 = 0,52, v5 = 0,10, v6 = 16,80 Podle výsledného IN zařazujeme podniky do skupin: finančně zdravý a stabilní podnik
Z > 2,0
Z = 1,0 – 2,0 podnik s neurčitou finanční situací finančně neduživý podnik
Z < 1,0
Index důvěryhodnosti 99 Ukazatel se zaměřuje především na to, zda podnik vytváří přidanou hodnotu, tato informace je důležitá pro vlastníky podniku Vzorec č. 35
IN99 = 0,017x1 + 4,573x3 + 0,481x4 + 0,015x5 Hodnocení indexu IN99: IN99>= 2,07
nejlepší podnik tvořící hodnotu
IN99 = 1,42 – 2,07
úspěšné podniky spíše tvořící hodnotu
IN99 = 1,089 – 1,42
průměrné podniky, tvorbu hodnoty nelze určit
IN99 = 0,684 – 1,089
spíše špatné podniky netvořící hodnotu
IN99 < 0,684
nejhorší podniky netvořící hodnotu
28
3 Cíl a metodika práce Cílem bakalářské práce je provést finanční analýzu podniku BOLTON CZECHIA, spol. s. r. o. v letech 2000 – 2005, odhalení silných a slabých stránek ve finančním hospodaření a navržení opatřeních pro další vývoj, zejména v kritických oblastech. Při plnění hlavních a dílčích cílů bakalářské práce bylo vycházeno z účetních výkazů (rozvaha a výkaz zisků a ztrát) zvoleného podniku BOLTON CZECHIA, spol. s. r. o. a také z metod a ukazatelů popsaných v literární rešerši a to:
Horizontální analýza •
horizontální analýza aktiv
•
horizontální analýza pasiv
•
horizontální analýza výkazu zisků a ztrát
Vertikální analýza •
vertikální analýza aktiv
•
vertikální analýza pasiv
•
vertikální analýza výkazu zisků a ztrát
Analýza poměrových ukazatelů •
ukazatele zadluženosti
•
ukazatele likvidity
•
ukazatele aktivity
•
ukazatele rentability
Analýza pyramidových soustav ukazatelů •
rozklad rentability celkově vloženého kapitálu
•
rozklad rentability vlastního kapitálu
Predikce finanční tísně •
Altmanův (Z-scóre ) model
•
Index důvěryhodnosti podniku
29
4 Vlastní práce 4. 1 Uvedení práce
Obchodní jméno podniku:
BOLTON CZECHIA, spol. s r. o.
Datum zápisu:
13. února 1991
Identifikační číslo:
155 26 381
Sídlo podniku:
Brno, Hviezdoslavova 29, PSČ 627 00
Právní forma:
Společnost s ručením omezeným
Předmět podnikání: •
koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej
•
obchodování s potravinami, ovocem, zeleninou, oděvy, obuvi, spotřebním zbožím, stroji a strojními zařízením
•
obchodní zastupování / též ve vztahu se zahraničím/
30
•
zprostředkování obchodních styků / též ve vztahu se zahraničím /
•
dovozní a vývozní činnost s výjimkou případů podle nař. vlády ČSFR č. 256/1990 Sb.
•
velkoobchod
BOLTON CZECHIA, spol. s.r.o. je společností s ručením omezeným zapsaným do obchodního rejstříku u Krajského obchodního soudu v Brně, Česká republika, dne 13 února 1991. Původní název společnosti byl ICS-LINK, spol.s.r.o.. Od roku 1996 má společnost BOLTON CZECHIA organizační složku na Slovensku. Hlavním předmětem činnosti společnosti je velkoobchod. K 31. prosinci 2006 je společnost vlastněna 100 procenty společnosti Bolton Group B.V. se sídlem v Amsterodamu. Počet zaměstnanců podniku je 40.
31
4. 2 Horizontální analýza Kompletní tabulky horizontální analýzy v absolutní i relativní podobě jsou uvedeny v přílohách č. 3, 4, 5.
4. 2. 1 Horizontální analýza aktiv
V roce 2001 měl podnik nejvíce celkových aktiv, a to 182 524 tis.Kč. Nejvyšší podíl na celkových aktivech mají aktiva oběžná, stálá aktiva a dlouhodobý hmotný majetek. V tomto roce bylo nově zřízeno marketingové oddělení společnosti a
bylo
potřeba nového vybavení kanceláří, tudíž hodnoty u položky movitých věcí nabývají v tomto roce nejvyšších hodnot z celého sledovaného období. Celková aktiva postupně klesala až do roku 2004.
Graf č. 1 Vývoj aktiv za celé sledované období (v tis.Kč) 200000 180000 160000 140000 120000 100000 80000 60000 40000 20000 0
Aktiva celkem Stálá aktiva Oběžná aktiva 0statní aktiva
2001
2002
2003
2004
2005
Zdroj: Autor na základě účetních výkazů zvolené společnosti
Největší pokles aktiv byl zaznamenán v roce 2002 a to o 35 957 tis. Kč, což představuje 24,53 % . Hlavní příčinou byl pokles oběžných aktiv o 34 590 tis.Kč, zásoby se na této částce podílely 7 493 tis.Kč. Krátkodobé pohledávky v tomto roce klesly o 26,58 %. Tento pokles byl způsoben poklesem pohledávek z obchodního styku. K největšímu úbytku za celé sledované období došlo v tomto roce také u finančního majetku o 10 567 tis.Kč.
32
Oproti předchozímu roku byl pokles celkových aktiv o 16 114 tis. Kč. Na poklesu celkových aktiv se největší měrou podílely složky oběžných aktiv, kde pokles činil 14 028 tis.Kč a také aktiv stálých, kde byl pokles 1 296 tis.Hlavní pokles u složek stálých aktiv nastal u dlouhodobého hmotného majetku o 1 158 tis.Kč a pokles u budov,staveb a hal o 870 tis. Kč. V tomto roce se podařilo snížit zásoby o 9 428 tis. Kč tj. 18,08 % a zefektivnit ostatní skladovací prostory, a tím také snížit náklady na skladování.
V roce 2004 byl zaznamenán pokles celkových aktiv o 25 649 tis.Kč tzn. o 24,47 %. Největší podíl na tomto vývoji mají oběžná aktiva, která klesla o 25 055 tis. Kč oproti roku 2003. Finanční majetek od roku 2001 až do roku 2004 soustavně klesal. Nejnižší hodnota ukazatele byla právě v roce 2004 a to 835 tis.Kč.
Po srovnání s rokem 2004 vzrostla v roce 2005 celková aktiva o 17 429 tis.Kč tj.o 14,26%. Oběžná aktiva se podílejí na tomto růstu nejvíce, a to částkou 17 990 tis. Kč. Rozhodujícími položkami u oběžných aktiv jsou zásoby a krátkodobé pohledávky. Krátkodobé pohledávky v tomto roce vzrostly o 8 278 tis. Kč, což znamená zvýšení o 12,93%. Byl zaznamenán extrémní nárůst u položky finanční majetek, tento nárůst činil 10 381 tis.Kč.
4. 2. 2 Horizontální analýza pasiv
Položka pasiva do roku 2004 vykazuje jasně kolísavý charakter. Zatímco v roce 2001 měla pasiva hodnotu 182 524 tis, nejvyšší za celé sledované období, vlastní kapitál dosahoval nejnižší hodnoty 14 018 tis.Kč.
33
Graf č.2 Vývoj vlastního kapitálu a cizích zdrojů (v tis.Kč) 180000 160000 140000 120000 100000 80000 60000 40000 20000 0
Vlastní kapitál Cizí zdroje
2001
2002
2003
2004
2005
Zdroj: Autor na základě účetních výkazů zvolené společnosti
V roce 2002 klesla pasiva celkem o 24,53 %. Hospodářský výsledek v tomto roce se zvýšil o 341,01 %.Běžné bankovní úvěry se zvýšily na hodnotu 1 033 tis.Kč, předešlý rok byla zaznamenána u této položky 0.
V roce 2003 narostla položka běžné bankovní úroky o 86,76 %, tedy o částku 6 768 tis. Kč. V roce 2003 byl také zaznamenán pokles pasiv , tento pokles byl zapříčiněn hlavně poklesem cizích zdrojů o 15 766 tis. Kč. Důvodem změny cizích zdrojů byl pokles krátkodobých závazků o 19 777 tis.Kč. Nejnižší hodnota za celé období u cizích zdrojů byla zaznamená v roce 2004 a to 77 517 tis.Kč. V témže roce dochází k největšímu úbytku za celé období u položky krátkodobé závazky o 47,02 %. Naopak rok 2005 je charakteristický výrazným vzestupem celkových pasiv o 17 430 tis. Kč oproti minulému roku, což je asi 14, 26 %. Hlavní příčinou tohoto růstu bylo zvýšení vlastního kapitálu o 31,57 % a cizích zdrojů o 7,14%. Ve stejném roce se také zvýšily krátkodobé závazky o 15,02%.
34
4. 2. 3 Horizontální analýza výkazu zisků a ztrát
U horizontální analýzy výkazu zisků a ztrát jsou popsány jen ty položky, které se významně podílejí na tvorbě hospodářského výsledku nebo u nichž byla zaznamenána výrazná změna ve vývoji
V roce 2001 byly tržby
294 077 tis.Kč, jedním z důvodů vysokých tržeb je
i začátek spolupráce s některými významnými velkoobchody. Podnik tedy v tomto roce započal distribuci drogistického zboží do těchto velkoobchodů.. Tržby za prodej zboží byly největší v roce 2002 a to 316 528 tis. Kč, tržby se ve srovnání s rokem 2001 zvýšily o 22 451 tis. Kč, tj. o 7,09 %.
Společnost jen na prvním místě na trhu tuňákových
konzerv, také v prodeji konzervovaných rajčat, a dále obhájila druhou pozici v oblasti prodeje olivových olejů. Naopak tomu bylo v roce 2003, kde tržby meziročně poklesly o 25 157 tis. Kč, tato hodnota odpovídá poklesu přibližně 8,63 %.Tento pokles byl zapříčiněn tvrdší konkurencí na trhu především v oblasti při prodeji drogistického zboží, tak i při prodeji potravin. Meziroční nárůst v roce 2004 byl 4,28 %. Hlavní zásluhu na tomto nárůstu měl nárůst tržeb za zboží – tuňákové konzervy Rio Mare, kdy nárůst oproti roku minulému byl 10 % a také nárůst u tržeb za prodej těstovin značky Ghigi činil významných 25 %.
Tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb dosahovaly nejvyšších hodnot v roce 2001, a pak každý rok klesaly, s výjimkou roku 2004, kde byl zaznamenán roční přírůstek 1 048 tis Kč, který představuje 10,92 %. Nejvyšší meziroční úbytek byl v roce 2003, tento úbytek byl v hodnotě 47 859 tis.Kč, tedy přibližně 327,53 %.
Finanční výsledek hospodaření nabýval nejvyšších hodnot v letech 2002 a 2004. Meziroční růst finančního výsledku v roce 2002 byl 2 818 tis. Kč, což představuje 136,33 %. Nejnižší hodnota finančního výsledku hospodaření byla zjištěna v roce 2001, hodnota dosahovala záporu 751 tis.Kč.
Hospodářský výsledek za běžnou činnost měl od roku 2001 do roku 2003 kolísavý charakter. Hospodářský výsledek v roce 2002 byl sice kladný, avšak v tomto roce došlo k největšímu meziročnímu poklesu o 4 928 tis.Kč, což představuje 161,40%. V roce 2003 35
dosahoval záporných hodnot, kde meziroční úbytek byl 4 321tis.Kč. V roce 2004 a 2005 dosahoval již kladných hodnot. Nejvyšší přírůstek nastal v roce 2004, o 11 142 tis.Kč, který představuje 112,83%. Graf č.3 Vývoj HV před zdaněním a za účetní období (v tis.Kč) 30 000 25 000 20 000 15 000
HV za účetní období
10 000
HV před zdaněním
5 000 0 -5 000
2001
2002
2003
2004
2005
Zdroj: Autor na základě účetních výkazů zvolené společnosti Hospodářský výsledek za účetní období nabýval stejných hodnot jako hospodářský výsledek za běžnou činnost, jen s výjimkou roku 2001, kde byl vyměřen na 6 975 tis. Kč. Změnil se tedy jen úbytek v roce 2002, a to na 128, 42 %. Všechny ostatní výsledky zůstávají stejné.
Hospodářský výsledek před zdaněním dosahuje nejvyšších hodnot v posledním roce, tedy 2005 a to 16 093 tis. Kč. Naopak nejhorší hodnota byla zaznamenána v roce 2003, a to dokonce hodnota záporná. Meziroční úbytek dosáhl 6 488 tis. Kč. V roce 2004 byl zaznamenán nejvyšší přírůstek v hodnotě 13 748 tis.Kč, respektive 7 765,86%.
4. 3 Vertikální analýza Kompletní tabulky vertikální analýzy jsou uvedeny v přílohách č. 6, 7, 8.
4. 3. 1 Vertikální analýza aktiv
Největší podíl na celkových aktivech mají ve všech letech oběžná aktiva. Podíl oběžných aktiv na celkových aktivech se pohybuje od roku 2001 až do roku 2005 v rozmezí 91,79 – 93,42 %. Na druhém místě jsou to pak krátkodobé pohledávky tvořících 46,77 – 53,17 % celkových aktiv. Třetí nejvýznamnější složkou z hlediska podílu na celkových aktivech jsou stálá aktiva, jež se ve všech letech pohyboval od 5,83 – 7,27 %. 36
Graf č. 4 Průměrný stav oběžných, stálých a ostatních aktiv v letech 2001 - 2005 (v%)
1%
6%
Stálá aktiva Oběžná aktiva Ostatní aktiva
93%
Zdroj: Autor na základě účetních výkazů zvolené společnosti
Rozhodující položkou oběžných aktiv jsou zásoby, které tvoří v průměru ze všech 5ti sledovaných let celkových 37,12% celkových aktiv. Zásoby mají stejné hodnoty jako zboží. U této položky jsou za celé období zaznamenány různé výkyvy. Hodnoty se pohybují od 29,75 – 42,02 %.
Významnou složkou tvořící krátkodobé pohledávky jsou pohledávky z obchodního styku, které průměrně dosáhly 47,31% celkových aktiv. Nejvyšší hodnota u krátkodobých pohledávek byla v roce 2005, hodnota představovala 52,40 % z celkových aktiv..
Za další důležitou složku byl považován finanční majetek, který dosahoval nejvyšších hodnot v roce 2005. Podílel se tak na celkových aktivech 9,18 %. Průměrné procento, kterým se finanční majetek podílí na celkových pasivech je rovno 4,20 %.
4. 3. 2 Vertikální analýza pasiv
Pro strukturu pasiv podniku je charakteristický vysoký podíl cizích zdrojů a nízký podíl vlastního kapitálu. V průměru jsou celková pasiva tvořena ze 17,72 % vlastním kapitálem a z 81,36 % cizími zdroji. Vlastní kapitál se v roce 2005 podílí nejvíce
37
na celkových pasivech a to 31,15 %. Naopak nejnižší podíl byl v roce 2001 7,6 %. Podíl cizích zdrojů na pasivech se postupem let snižoval, v prvním roce jsou cizí zdroje nejvyšší a na celkových pasivech se podílí 92,32 %. V posledním roce je hodnota nejnižší a představuje 68,29 % celkových pasiv. Obráceně je to s hodnotami u vlastního kapitálu. V prvním roce představuje vlastní kapitál 7,68 % z celkových pasiv. Po tomto roce vlastní kapitál v pravidelných intervalech narůstá. Výjimkou je však rok 2003, kdy dochází k mírnému snížení o 0,18 %.
Vlastní kapitál je tvořen především základním kapitálem, který se podílí na celkových pasivech průměrně 1,51 %. Základní kapitál má vzrůstající ráz až do roku 2004, v tomto roce představoval základní kapitál 1,91 % z celkových pasiv. Po tomto roce došlo k mírnému poklesu o 0,27 %. Další významnou složkou je hospodářský výsledek minulých let, jehož průměrná hodnota vzhledem k celkovým pasivům je 11,31 %. Tato položka má rostoucí tendenci, v prvním roce byla hodnota 2,65 % a na konci období již 20 %.Hospodářský výsledek běžného období je důležitou složkou, která se podílí v průměru 4,74 %. Nejhorší výsledek byl zaznamenán v roce 2003, kdy dokonce dosahoval záporných hodnot. Poté dochází k prudkému vzrůstu na 9,48 %.
Graf č. 5 Průměrný vývoj vlastního kapitálu a cizích zdrojů (v%)
18%
Vlastní kapitál Cizí zdroje 82%
Zdroj: Autor na základě účetních výkazů zvolené společnosti
Mezi důležité položky tvořící cizí zdroje patří především krátkodobé závazky, průměrně tvoří 77,69 % celkových pasiv. Pro tuto položku je charakteristický pokles až do roku 2004, kdy představuje 66,86 % celkových pasiv. Hodnoty 91,34 % dosáhaly
38
v prvním roce. Dohadné účty pasivní tvoří průměrně 13,89 %.Po celou sledovanou dobu mají jasně vzrůstající charakter. V posledním roce hodnota dosahuje 16,27 %. Běžné bankovní úvěry v prvním a posledním roce vykazují hodnotu 0, avšak v letech 2003 a 2004 se podílí na celkových aktivech 5,98 % a 6,45 %.
4. 3. 3 Vertikální analýza výkazu zisků a ztrát
Položka přidaná hodnota do roku 2003 klesala až na 8,09 %. Od toho roku se začala zvyšovat a to tak že v posledním roce byla 12,07 % z objemu celkových tržeb. Průměrná hodnota za období 2001 – 2005 nabývala 9,48 %.
Odpisy měly vzrůstající trend až do roku 2003, kdy dosáhly 0,0056 %. Po tomto roce se začaly procentuální hodnoty zvyšovat. V posledním roce dosáhly 0,0043 %.
Provozní výsledek hospodaření v roce 2001 tvoří 3,45 % z celkového objemu tržeb. V druhém roce klesá až na 0,78 %. V roce 2003 dosahuje mínusové hodnoty 0,50 %, je to nejnižší hodnota za celé sledované období. K nárůstu dochází v roce 2004 na 3,84 % a v roce 2005 dokonce na 5,33 %.
Hospodářský výsledek za účetní období v roce 2001 tvoří 1,84 % z celkového objemu tržeb. V dalším roce klesá na 0,86 %. Záporných hodnot dosáhl v roce 2003 a to -0,02%. Od tohoto roku se pak začíná zvyšovat s tím, že roku 2005 představuje 5,24 % z celkového objemu tržeb.
Náklady na prodané zboží zaznamenaly od roku 2003 snižující se tendenci. Průměrná náklady za celé období jsou 57,92 % z celkového objemu tržeb. Nejvyššího podílu na celkovém objemu tržeb dosáhl tento ukazatel v roce 2003, a to 60,02 %.
Hospodářský výsledek po zdanění dosáhl v roce 2004 téměř 10. mil, což je zatím do tohoto roku nejlepší výsledek. Tento úspěch byl způsoben, kromě růstu tržeb, také snahou o úsporu nákladů a to režijních nákladů, podařily se také snížit náklady na reklamu a náklady na marketing.
39
4. 4 Analýza poměrových ukazatelů 4. 4. 1 Ukazatele zadluženosti
Tabulka č. 1: Ukazatele zadluženosti (v %) Ukazatel
2001
2002
2003
2004
2005
Celk.zadluženost Dlouh.zadluženost Krát.zadluřenost Míra samofinan. Finanční páka Podkapitalizování Dluh na VK Úrok.krytí
91,34 0 91,34 7,68 13,02 1,31 11,89 9,63
83,79 0 83,79 12,52 7,99 1,96 6,69 3,17
78,98 0 78,98 12,37 8,08 2,00 6,38 -0,06
66,86 0 66,86 24,86 4,02 3,42 2,69 18,59
67,46 0 67,46 31,15 3,21 5,34 2,17 108,42
Zdroj: Autor na základě účetních výkazů zvolené společnosti
Celková zadluženost má klesající tendenci až do roku 2004. Nejvyšší zadluženost nastala v roce 2001, kdy hodnota dosahovala 91,34 % z celkových aktiv. V dalším roce se povedlo zadluženost snížit
na 83,79 %.Hlavní příčinou je snížení krátkodobých
pohledávek a oběžných aktiv. V roce 2004 bylo též zaznamenáno snížení
celkové
zadluženosti na 66,86 %, tato hodnota je nejnižší ze všech sledovaných let. Tento vývoj byl zapříčiněn snížením krátkodobých závazků o 47,02 %. Hlavní změna byla zaznamená u položky krátkodobých pohledávek, který činil . V roce 2005 se celková zadluženost zvýšila o 1,4% a dosahovala tedy 67,46 %. Hlavní změna byla zaznamená u položky krátkodobých pohledávek, nárůst krátkodobých závazků o 15,02 %. Celková zadluženost je tvořena ze 100 % krátkodobou zadlužeností, protože firma ve sledovaném období má ve všech letech dlouhodobou zadluženost rovnu nule.Protože v našem případě se rovná celková zadluženost zadluženosti krátkodobé, vypočtené hodnoty pro celkovou zadluženost platí i pro zadluženost krátkodobou. Průměrná krátkodobá zadluženost a tedy i celková se pohybuje kolem 77,68 %.
40
Graf č. 6 Vývoj ukazatelů zadluženosti (v %)
100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
Cel.zadl Dlouh.za Krát.zad
2001
2002
2003
2004
2005
Zdroj: Autor na základě účetních výkazů zvolené společnosti
Průměrná hodnota ukazatele míry samofinancování je 17,72 %. Z tabulky je zřetelné, že vývoj míry samofinancování se stále zvyšuje, tedy kromě roku 2003, kdy oproti roku minulému dochází k nepatrném snížení o 0,15%. Z toho, že v podniku dochází ke zvyšování míry samofinancování vyplývá, že dochází k postupnému snižování zadluženosti podniku. V roce 2005 byla hodnota nejnižší. V roce 2005 byla hodnota nejvyšší 31,15 %, hlavním důvodem zvýšení oproti minulému roku bylo zvýšení vlastního kapitálu o 31,57 %. Nejvíce se na tomto vývoji zapříčinil nárůst hospodářského výsledku o 42,79 %.
Finanční
páka
je
vlastně
definována
jako
převrácená
hodnota
míry
samofinancování. . V praxi tedy platí, že pokud míra samofinancování roste, finanční páka klesá. Průměrná hodnota finanční páky je 7,22 Nejvyšší hodnota byla zaznamenána v roce 2005 a nejnižší v roce 2001.
Ukazatel podkapitalizování vykazuje ve všech letech hodnotu vyšší než 1, tedy nedochází k podkapitalizování a dlouhodobý majetek je dostatečně pokryt dlouhodobým kapitálem. Ukazatel má narůstající charakter a jeho hodnoty se pohybují v rozmezí 1,31 - 5,34. 41
Dluh na vlastním kapitále má nejvyšší hodnotu v roce 2001, kdy dosahuje 11,89. V posledním roce je hodnota tohoto ukazatele 2,17. Vypočtené průměrné hodnota za celé sledovaná období se pohybuje kolem 6. To znamená, že na 1Kč vlastního kapitálu připadá 6 Kč dluhu.
Ukazatel úrokového krytí ve sledovaném období má klesající charakter do roku 2003. Nejnižší hodnoty nabývá ve třetím roce. Nejvyšší byla hodnota v roce posledním, tj. 108,4, což znamená, že podnik dokáže ze zisku zaplatit 108,4 krát své úrokové závazky.
Čím vyšší hodnota, tím pro podnik lépe. Bezproblémová hodnota se pohybuje okolo 8. Lze tedy konstatovat, že podnik je bezproblémový v letech 2001, 2004 a 2005.
4. 4. 2 Ukazatele likvidity
Tabulka č. 2: Ukazatele likvidity Ukazatel
2001
2002
2003
2004
2005
Běžná likvidita Pohotová likvidita Hotovostní likvidita
1,02 0,60 0
1,10 0,60 0
1,18 0,67 0
1,37 0,84 0
1,38 0,94 0
Zdroj: Autor na základě účetních výkazů zvolené společnosti
Doporučená hodnota pro běžnou likviditu je 2 [9]. Za celé sledované období hodnota tohoto ukazatele nedosáhla této hodnoty. Nejvíce se této hodnotě přiblížila v roce 2005, kdy se rovnala 1,38. Průměrná běžná likvidita pro podnik je 1,21 a znamená, že podnik je schopen 1,21 krát uspokojit své věřitele, pokud by všechna svá oběžná aktiva proměnil v peněžní prostředky. Od roku 2001 až do roku 2005 tento ukazatel vykazuje rostoucí tendenci.
42
Graf č.7 Bě žná likv idita 2,5 2 1,5
Běžná likvidita Doporučená hodnota
1 0,5 0 2001
2002
2003
2004
2005
Zdroj: Autor na základě účetních výkazů zvolené společnosti
Pohotová likvidita má od roku 2002 stoupající charakter. Její optimální hodnota by se měla pohybovat v rozmezí 1 – 1,5 [9]. Celé sledované období se hodnota pohotové likvidity pohybovala pod doporučenou hodnotou, pouze v roce 2005 se téměř přiblížila k hodnotě 1. Nejnižší hodnota 0,6 byla zaznamenána v prvním a druhém roce sledovaného období. Průměrná hodnota je 0,73 a znamená, že podnik má krýt 1 Kč krátkodobých závazků 0,73 Kč oběžných aktiv, snížených o zásoby.
Graf č.8 Pohotová likvidita 1,6 1,4 1,2 1
Pohotová likvidita Dolní mez optima Horní mez optima
0,8 0,6 0,4 0,2 0 2001
2002
2003
2004
2005
Zdroj: Autor na základě účetních výkazů zvolené společnosti
Hotovostní likvidita se ve všech sledovaných letech rovná hodnotě 0, protože podnik nedisponuje žádným krátkodobým finančním majetkem.
43
4. 4. 3 Ukazatele aktivity Tabulka č. 3: Ukazatele aktivity Ukazatel Obrat CA Obrat OA Obrat DHM Obrat zásob Doba obratu zásob Obrat pohledávek Doba obratu pohled. Rychlost obr.pohl Obrat závazků Doba obratu závazk. Prům. denní tržby
2001
2002
2003
2004
2005
2,07 2,23 36,86 5,44 67,04 4,36 83,64 5,42 2,27 160,78 1036,98
2,41 2,61 38,67 5,73 63,65 5,00 73,03 5,06 2,88 126,95 967,37
2,30 2,47 37,62 5,75 63,46 4,46 81,79 4,30 2,91 125,38 821,71
3,00 3,26 43,86 8,34 43,76 5,44 67,10 4,50 4,48 81,46 860,27
2,51 3,26 52,11 8,45 43,18 4,61 79,10 4,40 3,73 97,91 842,14
Zdroj: Autor na základě účetních výkazů zvolené společnosti
Obrat celkových aktiv se pohybu je v rozmezí od 2,07 do 2,99. Nejvyšší hodnotu vykazuje v roce 2004, téměř 3. Je to způsobeno nárůstem tržeb o 22 451 tis.Kč a poklesem celkových aktiv o 25 649 tis.Kč, což představuje pokles o 24,4 7%. Průměrná hodnota ukazatele je 2,4.
Obrat dlouhodobého hmotného majetku měl od roku 2001 do roku 2005 charakter rostoucí, s výjimkou roku 2003, kdy hodnota klesla na 37,62. Nejvyšší obrat byl zaznamenán v roce 2005 a to 52,11. Tento vývoj představuje snížení položky dlouhodobého hmotného majetku o 1 261 tis. Kč.
Obrat zásob je v prvních třech letech téměř vyrovnaný. Hodnoty se pohybují v rozmezí 5,45 – 5,75. Ve čtvrtém roce dochází k nárůstu na 8,34. Maxima dosahují hodnoty v roce 2005 8,45 a minima v roce 2001, kdy se hodnota rovnala 5,44. Z hlediska tendence vývoje je však pozitivní, že se ve sledovaném období daří podniku dobu obratu zkracovat.
Obrat pohledávek se pohybuje za celé sledované období v intervalu 4,36 – 5,44. Maximální hodnota byla zaznamenána v roce 2004, dosahovala, 5,44. Průměrná hodnota je 4,74.
44
Hodnota obratu závazků se pohybuje za celé sledované období v intervalu 2,27 – 4,48. Nejvyšších hodnot bylo dosaženo v roce 2004, naopak nejnižší hodnota je zaznamenána v roce 2001.
Graf č. 9 Vývoj ukazatelů obratu (počet obrátek) 6 5 4
obrat CA
3
obrat pohledávek obrat závazků
2 1 0 2001
2002
2003
2004
2005
Zdroj: Autor na základě účetních výkazů zvolené společnosti
Průměrná do obratu zásob je 56,22 dní. Nejvyšší dobu obratu vykazuje rok 2001, kdy měl podnik vázána aktiva ve formě zásob 67, 04 dní. Za celkové sledované období má doba obratu zásob klesají ráz. Nejnižší vázanost aktiv ve formě zásob byl zaznamenán v roce 2005 a to 43,18 dní.
Doba obratu pohledávek se pohybuje v rozmezí 67,01 – 81,79. Nejvyšší doba obratu byla vypočítána pro rok 2003, nejnižší pak v roce 2004. Průměrná doba obratu je 76,93. Pro podnik to znamená, že musí čekat na splacení pohledávek průměrně 76,93 dní.
Doba obratu závazků se pohybuje v rozmezí 81,46 – 160,78 dní. Průměrná hodnota je 118,49 dní a vyjadřuje za kolik dní zaplatí podnik svým dodavatelům.Nejvyšší doba obratu závazků nastala v roce 2001. V tomto roce trvalo podniku 160,78 dní než podnik zaplatil svým dodavatelům.
45
Graf č.10 Vývoj doby obratu (počet dní) 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0
doba obratu zásob doba obratu pohledáv doba obratu závazků
2001
2002
2003
2004
2005
Zdroj: Autor na základě účetních výkazů zvolené společnosti
4. 4. 4 Ukazatele rentability Tabulka výpočtu ROE, ROA (zdaněné), ROA (nezdaněné) je uvedena v příloze
č. 9. Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) má do roku 2003 jasně klesající tendenci. Zatímco v prvním roce představovalo ROE 49,76 %, což znamená že podnik vytvoří 0,4976 Kč čistého zisku na 1 Kč vlastního kapitálu v roce 2003 už to bylo jen 7,85 % -nejnižší hodnota za celé sledované období. V roce 2004 se oproti roku minulému zvýší o 30,05 %, a hodnota dosahuje 37, 90 %. V posledním roce byl zaznamená pokles o 7,87 %.
Rentabilita celkového vloženého kapitálu (zdaněná verze) klesala do roku 2003. Následující rok prudce vzrostla a v roce 2005 mírně klesla. Nejvyšší hodnoty dosáhla ROA v roce 2004, v tomto roce se rovnala 9,93 %. ROA má velmi podobný charakter jako ROE, do roku 2003 jasně klesající tendence, následující rok 2004 nárůst o téměř 9,53%. V roce 2005 dochází k mírnému poklesu.
U ukazatele rentabilita celkového vloženého kapitálu (nezdaněná verze), je vývoj za celkové sledované období stejný jako u rentability celkového vloženého kapitálu (zdaněná verze). Do roku jasně klesající tendence, rok 2004 extrémní nárůst a poslední rok
46
mírný úbytek. Tak jako u ROA (zdaněná verze). Ukazatel nabývá nejvyšší hodnoty v roce 2004 a nejnižší v roce 2003.
Ve všech sledovaných letech jsou hodnoty u ukazatele ROE vyšší než u ROA (nezdaněná verze), proto by měl podnik zvyšovat cizí zdroje. Kdyby se tak nestalo hodnota ROE by se neustále zvyšovala. Nejvyšší hodnota byla zaznamenána v roce 2001, kdy dosahovala hodnoty 49,76. V roce 2003 dosáhl ukazatel ROE do záporu na – 7,85. Je to způsobeno zápornou hodnotou hospodářského výsledku za účetní období v tomto roce, který dosahoval – 1 267tis.Kč.
Graf č.11 Vývoj rentabilit (v %)
60 50 40 30
ROE ROA zdaněné ROA nezdaněné
20 10 0 -10
2001
2002
2003
2004
2005
-20
Zdroj: Autor na základě účetních výkazů zvolené společnosti
4. 5 Analýza pyramidových soustav ukazatelů 4. 5. 1 Rozklad rentability vloženého kapitálu (ROA)
Rozklad ROA Rozkladem rentability celkového vloženého kapitálu můžeme analyzovat, jak se na změně rentability podílela ziskovost tržeb a obrat celkových aktiv.
47
Tabulka č. 4: Podíly ziskovosti tržeb a obratu aktiv na změně ROA v (%) Ukazatel
2002
2003
2004
2005
Změna ziskovosti tržeb
135,65
0
0
-252,73
Změna obratu aktiv
-35,65
0
0
352,73
Zdroj: Autor na základě účetních výkazů zvolené společnosti
Na změně rentability celkového vloženého kapitálu měla podíl změna ziskovosti tržeb, kde došlo k nárůstu o 135,65 %.Zároveň došlo k poklesu obratu aktiv a 35,65 %.
V roce 2005 byl zaznamená pokles ziskovosti tržeb o 252,73 %, ale u položky změna obratu aktiv došlo k významnému nárustu o 352,73 %.
V roce 2003 a 2004 byly u položek změna ziskovosti tržeb a změna obratu aktiv zaznamenány hodnoty rovnající se.
4. 5. 2 Rozklad rentability vlastního kapitálu (ROE) Rozklad ROE
V roce 2002 rentabilita vlastního kapitálu se zvýšilo o 16,64 %. Na této změně má největší podíl nárůst změny čisté ziskovosti tržeb a změny finanční páky, dále bylo ovlivněno poklesem změny obratu aktiv.
Tabulka č. 5: Podíly čisté ziskovosti tržeb, obratu aktiv a fin.páky na změně ROE (v %) Ukazatelé Změna čisté ziskovosti tržeb Změna obratu aktiv Změna finanční páky
2002
2003
2004
2005
69,07 -13,69 44,62
0 0 0
0 0 0
-72,35 75,33 97,02
Zdroj: Autor na základě účetních výkazů zvolené společnosti
V roce 2005 dochází k výraznějšímu
nárůstu rentability vlastního kapitálu
o 30,03 %. Na tomto nárůstu se nejvíce podílí nárůst změny finanční páky a obratu aktiv. rentabilita vlastního kapitálu byla také ovlivněna poklesem čisté ziskovosti tržeb.
48
4. 6 Predikce finanční tísně 4. 6. 1 Altmanův (Z-scóre) model Tabulka č. 6: Atlmanův (Z-scóre ) model Ukzatel
2001
2002
2003
2004
2005
x1 x2 x3 x4 x5 Z-scóre
0,02 2,21 0,07 0,08 2,07 5,47
0,09 0,27 0,04 0,15 2,41 3,12
0,14 -0,12 0,01 0,15 2,30 2,41
0,25 0,51 0,14 0,34 3,00 4,67
0,26 0,36 0,13 0,46 2,51 4,05
Zdroj: Autor na základě účetních výkazů zvolené společnosti
Z tabulky je zřetelné, že podle Atmanova modelu je podnik ve všech sledovaných letech, kromě roku 2003, hodnoce jako podnik finančně zdravý.V roce 2003 dosahuje hodnoty 2,41 a je tedy hodnocen jako podnik s nevyhraněnou finanční situací. Nejvyšší hodnota u tohoto modelu nastala v prvním roce kdy dosahovala 5, 47. Nevýhodou tohoto modelu je, že není nastaven na podmínky v ČR.
Graf č. 12 Altmanův (Z-scóre) model 6 5 4
Z-scóre Finančně pevný podnik Firma s neurčitou finanční situací
3 2 1 0 2001
2002
2003
2004
2005
Zdroj: Autor na základě účetních výkazů zvolené společnosti
49
Závazky po lhůtě splatnosti byly stanoveny podle údajů firmy jako 25 procent z krátkodobých závazků.
4. 6. 2. Index důvěryhodnosti podniku Index důvěryhodnosti hodnotí podnik v posledních dvou letech, tedy 2004 a 2005 jako podnik finančně zdravý a stabilní. V prvním roce jako podnik se nevyhraněnou finanční situací. V roce 2002 a 2003 podnik dosahuje hodnoty v rozmezí 0,34 – 1,04 a je hodnocen jako firma směřující k bankrotu.
Tabulka č. 7: Index důvěryhodnosti Ukazatel x1 x2 x3 x4 x5 x6 IN pro ČR IN pro jinde nez.prů. IN 99
2001
2002
2003
2004
2005
1,08 10,63 0,07 2,11 1,02 0,11 1,36 4,53 501,66
1,15 4,17 0,04 2,47 1,10 0,08 1,04 3,47 91,12
1,17 0,94 0,01 2,34 1,18 0,08 0,34 2,93 5,47
1,35 19,59 0,14 3,06 1,37 0,05 4,41 5,31 20,28
1,46 109,42 0,13 2,55 1,38 0,07 13,82 15,21 49,67
Zdroj: Autor na základě účetních výkazů zvolené společnosti
Po výpočtu IN pro jinde nezařazený průmysl za celé sledované období, lze podnik označit jako firmu s dobrou finančně-ekonomickou situací. Doporučená hodnota pro firmu stabilní a finančně zdravou je Z > 2,0. Nejvyšší hodnota je uvedena v roce 2005, nejmenší v roce 2003, kdy podnik spadá do kategorie finančně neduživý.V letech 2001 a 2002 byl podnik označen jako podnik s neurčitou finanční situací. Za pozitivní lze považovat, že hodnota tohoto ukazatele se v roce 2004 dosahovala hodnoty 4,41 a v dalším roce došlo k výraznému nárůstu na 13,82.
50
Graf č. 13 Vývoj indexu důvěryhodnosti 16 14 12
IN pro ČR
10 Podnik s neur.fin. Sitací Finančně zdravý a stab.podnik
8 6 4 2 0 2001
2002
2003
2004
2005
Zdroj: Autor na základě účetních výkazů zvolené společnosti
IN 99 vykazoval v letech 2001 – 2005 hodnotu > 2,07, což znamená, že podnik je zařazen do kategorie nejlepší podnik tvořící hodnotu za celé sledované období.
51
5 Závěr
Cílem bakalářské práce bylo provést finanční analýzu firmy BOLTON CZECHIA, spol. s.r.o. v letech 2001 až 2005. V této práci byl proveden rozbor hospodaření podniku pomocí metod, které v současné době finanční analýza používá (horizontální analýza, vertikální analýza, analýza poměrových ukazatelů, pyramidový rozklad, predikce finanční tísně). Zdrojová data pro provedení finanční analýzy byla čerpána z účetních výkazů (rozvaha, výkaz zisků a ztrát) a výročních zpráv. Finanční situace podniku byla posouzena na základě finančních ukazatelů. Následně byla navrhnuta doporučení v kritických oblastech, které by měly vést ke zlepšení finanční situace podniku.
Při pohledu na horizontální analýzu je zřejmé, že hodnota celkových aktiv a pasiv má jasně klesající charakter až do roku 2004. Po tomto roce dochází k významnému nárůstu o 17 429 tis. Kč. Nejvyšší hodnoty bylo dosaženo v roce 2001 a nejnižší v roce 2004.
Na základě vertikální analýzy bylo zjištěno, že oběžná aktiva se v průměru podílí na celkových aktivech 92,71%. V rámci celkových aktiv jsou další složkou, která se významně podílí na celkových aktivech krátkodobé pohledávky, které se v průměru podílí na celkových aktive 49,96 %. Lze konstatovat, že v průběhu celého sledovaného období nedochází k žádným velkým výkyvům ve složení celkových aktiv.
V průměru se na celkových pasivech u vertikální analýzy podílí nejvyšší měrou cizí zdroje. Průměrná hodnota, kterou se tento ukazatel podílí na celkových pasivech je 81,36%. Další složkou, která se vysokou měrou podílí na celkových pasivech je vlastní kapitál. V průměru tato složka 17,72%.
U horizontální analýzy výkazu zisků a ztrát bylo zjištěno, že tržby za prodej zboží byly nejvyšší v roce 2002. Důvodem vysokých tržeb, byla započatá spolupráce a tedy počátek distribuce v řetězci Makro v roce předešlém.
52
Hospodářský výsledek za běžnou činnost měl od roku 2001 do roku 2003 kolísavý charakter. K největšímu meziročnímu poklesu došlo v roce 2002 o 4 928 tis.Kč, což představuje 161,40 %. Stejné hodnoty jako tento ukazatel byly také zjištěny u hospodářské výsledku za účetní období. Výjimkou byl jen rok 2001, kdy nabýval hodnot 6 975 tis. Kč. Všechny ostatní výsledky zůstávají shodné. Hospodářský výsledek před zdaněním do roku 2003 klesá. Nejhorší hodnota byla zaznamenána v tom samém roce, a to dokonce hodnota záporná. Meziroční úbytek dosáhl 6 488tis. Kč. V roce 2004 byl zaznamenán nejmarkantnější přírůstek v hodnotě 13 748.tis.Kč, respektive 7765,86%.
Na základě vertikální analýzy výkazu zisků a ztrát bylo zjištěno, že položka přidaná hodnota do roku 2003 klesala až na 8, 09 %. Od toho roku se začala zvyšovat a to tak, že v posledním roce tvořila 12,07 % z objemu celkových tržeb. Průměrná hodnota za období 2001 – 2005 nabývala 9,48 %.Odpisy měly vzrůstající trend až do roku 2003. Po tomto roce se začaly procentuální hodnoty zvyšovat. Náklady na prodané zboží zaznamenaly od roku 2003 snižující se tendenci. Průměrná hodnota za celé období je 57,92 % z celkového objemu tržeb. Nejvyššího podílu na celkovém objemu tržeb dosáhl tento ukazatel v roce 2003, a to 60,02 %.Provozní výsledek hospodaření v roce 2001 tvoří 3,45 % z celkového objemu tržeb. V druhém roce klesá a v roce 2003 dosahuje mínusové hodnoty 0,50%, je to nejnižší hodnota za celé sledované období. K nárůstu dochází v roce 2004 a také v roce 2005.
Hospodářský výsledek za účetní období v roce 2001 tvoří 1,84 % z celkového objemu tržeb. V dalším roce klesá na 0,86 %. Záporných hodnot dosáhl v roce 2003 a to -0,02 %. Od tohoto roku se pak začíná zvyšovat s tím, že roku 2005 představuje 5,24 % z celkového objemu tržeb.
Při výpočtu ukazatelů zadluženosti bylo zjištěno, že nejvyšší celkové zadluženost nastala v roce 2001, představovala 91,34 %. Celková zadluženost je tvořena ze 100 % krátkodobou zadlužeností, protože podnik v celém sledovaném období má dlouhodobou zadluženost rovnu nule. Z toho vyplývá, že celková zadluženost nabývá ve všech letech stejných hodnot jako zadluženost krátkodobá. K podniku dochází ke zvyšování míry samofinancování , a tedy i k postupnému oddlužování. Finanční páka je převrácená hodnota míry samofinancování. Její průměrná hodnota byla 7,22. Pro ukazatel
53
odkapitalizování byla vypočtena ve všech letech hodnota větší než 1, což znamená, že nedochází k odkapitalizování a dlouhodobý majetek je dostatečně pokryt dlouhodobým kapitálem.
K ukazatelům likvidity patří likvidita běžná, pohotová a hotovostní. Vypočtené hodnoty pro běžnou likviditu za celé sledované období nedosáhly doporučené hodnoty 2 [9]. Pohotová likvidita má od roku 2002 stoupající charakter.Doporučená hodnota pro tuto likviditu je 1 – 1,5 [9] . Této hodnotě se likvidita téměř přiblížila v roce 2005. Ostatní roky se likvidita pohybovala pod doporučenou hranicí. Hotovostní likvidita se ve všech sledovaných letech rovná hodnotě nula, protože podnik nedisponuje žádným krátkodobým finančním majetkem.
Z tabulky ukazatelů likvidity je zřejmé, že obrat celkových aktiv se pohybuje v rozmezí 2,07 – 2,99. U obratu dlouhodobého majetku byl nejvyšší obrat zaznamenán v roce 2005, a to 52, 11 obrátek. U obratu zásob byly hodnoty v prvních třech letech téměř vyrovnané. Průměrná doba obratu zásob je 56, 22 dní, u doby obratu pohledávek je to 76,93 dní a u doby obratu závázku je to 118,49 dní.
Ukazatele rentability měří schopnost podniku vytvářet nové zdroje a dosahovat zisku použitím investovaného kapitálu. ROA (nezdaněná verze) dosahovala v průměru 7,80 %.U ROA (zdaněná verze) bylo zjištěno, že nejvyšší hodnota 9,93 % byla vypočtena pro rok 2004. V průměru to bylo 5,21 %. U ukazatele ROE byly vykazovány docela vysoké hodnoty. Nejvyšší byla vypočítána pro rok 2001 a to 49,76 %.
Podle Altmanova modelu je podnik klasifikován v letech, 2001,2002, 2004 a 2005 jako podnik stabilizovaný a finančně pevný. V roce 2003 jako podnik s nevyhraněnou finanční situací. Musí se však vzít v úvahu, že podnik není nastaven na podmínky v ČR. Horší vývoj je zaznamenán podle indexu důvěryhodnosti. Podnik byl hodnocen v roce 2004 a 2005 jako podnik finančně zdravý a stabilní. V prvním a druhém roce je charakterizován jako podnik s neurčitou finanční situací. Při výpočtu IN 99 byl podnik klasifikován ve všech sledovaních letech jako nejlepší podnik tvořící hodnotu.
54
6 Doporučení Na základě provedené finanční analýzy lze stanovit pro management podniku BOLTON CZECHIA, spol. s.r.o. následující doporučení: •
Pro podnik by bylo vhodné zvýšit pohotovou likviditu, toho lze dosáhnout snížením krátkodobých závazků nebo zvýšením krátkodobého finančního majetku. Běžná likvidita také nedosahuje doporučených hodnot, to znamená, že firma nevyužívá své prostředky efektivně.
•
S platební schopností souvisí i to, že podnik platí své závazky až po obdržení peněž – doba splacení závazků je vyšší než doba splácení pohledávek, což je situace výhodná pro podnik, protože může disponovat volnými peněžními zdroji, avšak situace je nepříjemná pro věřitele.
•
Podnik by měl kontrolovat svoji zadluženost. Celková zadluženost do roku 2004 jasně
klesala,
avšak v posledním
roce
došlo
k jejímu nárůstu
o 0,60% - hodnota tedy představuje 67,46% z celkových aktiv. Podnik by se měl orientovat na snížení nebo udržení této hodnoty kvůli své stabilitě. •
Podnik není optimálně financován. V průměru 81,36% cizích zdrojů a 17,72 % vlastním kapitálem. Pro podnik by bylo optimální kdyby byl financován zhruba 50% cizích zdrojů a také 50% vlastním kapitálem. Je známo, že vlastní zdroje jsou dražší než zdroje cizí.
•
Společnost
by
se
měla
zaměřit
na
efektivitu
prodeje
celostátním
maloobchodním řetězcům a zvážit také možné akvizice nových zákazníků ve všech segmentech trhu s potravinářským zbožím a na maloobchodní trh s čistícími prostředky. Také by měla věnovat pozornost zvýšení profitability jednotlivých značek a určitě se také měl podnik soustředit na zefektivnění plánování
podpory prodeje, to je velice důležité pro oslovení nových
55
spotřebitelů a dostání se do podvědomí zákazníků. Tímto krokem si podnik zajišťuje nárůst odbytu těchto výrobků.. •
V roce 2006 plánuje společnost uvedení na trh nového výrobku značky WC NET Žrout zápachu z odpadu. Dobré pro podnik by bylo investovat peníze do televizní reklamy, jako tomu bylo v předcházejícím roce do výrobků značky Rio Mare, a tímto krokem posílit a upevnit pozici výrobku na trhu.
•
Společnost by se měla snažit zamezení růstu doby obratu pohledávek a usilovat o řádné a včasné úhrady od svých odběratelů. Takto získané peníze by měla použít na úhradu svých závazků.
56
7 Literatura
[1] BLAHA, Z.S., JINDŘICHOVSKÁ, I. Jak posoudit finanční zdraví firmy : finanční analýza pro investory: bankéře, brokery, manažery, podnikatele i drobné akcionáře. 2. doplňující vyd. Praha: Management Press, 1995. 159 s. ISBN 80-85603-80-2 [2] KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J. Finanční analýza – krok za krokem. 1. vyd. Praha: C. C. H. Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3 [3] KOVANICOVÁ, D., KOVANIC, P. Podklady skryté v účetnictví. DÍL II, Finanční analýza účetních výkazů. 4. vyd. Praha: Polygon, 1999. 303 s. ISBN 80-85967-88-X [4] SŮVOVÁ, H. Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, 1992. 622 s. ISBN 80-7265-027-0 [5] SYNEK, M. Podniková ekonomika. 4. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006. 475 s. ISBN 807179-892-4 [6] VALACH, J. Finanční řízení podniku. 1. vyd. Praha: Ekopress, 1997. 247 s. ISBN 80901991-6-X [7] ŽIVĚLOVÁ, I. Finanční řízení podniku I. dotisk. Brno: MZLU , 2002. 106 s. ISBN 807157-339-6 [8] ŽIVĚLOVÁ, I. Podnikové finance . 1. vyd. Brno: MZLU, 2007. 111 s. ISBN 978-807375-035-0 [9] ŽIVĚLOVÁ, I. Materiály k předmětu Podnikové finance [online]. [cit. 2007-11-12.]. Dostupné z:
57
8 Přílohy PŘÍLOHA Č. 1: Rozvaha v letech 2001 až 2005 PŘÍLOHA Č. 2: Výkaz zisků a ztrát v letech 2001 až 2005 PŘÍLOHA Č. 3: Horizontální analýza aktiv v absolutní i relativní podobě PŘÍLOHA Č. 4: Horizontální analýza pasiv v absolutní i relativní podobě PŘÍLOHA Č. 5: Horizontální analýza výkazu zisků a ztrát v absolutní i relativní podobě PŘÍLOHA Č. 6: Vertikální analýza aktiv PŘÍLOHA Č. 7: Vertikální analýza pasiv PŘÍLOHA Č. 8: Vertikální analýza výkazu zisků a ztrát PŘÍLOHA Č. 9: Výpočet ROE, ROA (zdaněné), ROA (nezdaněné)
58
