Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města
ŘÍČANY
MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. MVDr. Kateřina Janovská Národní síť podpory zdraví, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem Praha, říjen 2010
Obsah 1
Úvod ........................................................................................................................ 3
2
Slovníček základních pojmů.................................................................................... 5
3
Charakteristika města, základní demografické údaje .............................................. 6 3.1 3.2 3.3
4
Úmrtnost celková ................................................................................................... 11 4.1 4.2 4.3
5
Incidence syfilis ......................................................................................................... 22 Incidence gonorrhoey (kapavky) ............................................................................... 23 Incidence tuberkulózy................................................................................................ 23 Incidence salmonelózy .............................................................................................. 24 Incidence kampylobakteriózy .................................................................................... 24 Incidence hepatitid ..................................................................................................... 25
Dispenzarizace ....................................................................................................... 26 8.1 8.2
9.
Počet narozených dětí ................................................................................................ 19 Kojenecká a novorozenecká úmrtnost ....................................................................... 20 Potratovost ................................................................................................................. 21 Vrozené vývojové vady ............................................................................................. 21
Infekční onemocnění ............................................................................................. 22 7.1 7.2 7.3 7.4 7.5 7.6
8
Úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění ............................................................... 16 Úmrtnost na zhoubné nádory ..................................................................................... 17 Úmrtnost na poranění (úrazy) a otravy ...................................................................... 17
Reprodukční zdraví ............................................................................................... 19 6.1 6.2 6.3 6.4
7
Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) celkem................................. 11 Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) mužů ................................... 12 Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) žen....................................... 13
Úmrtnost podle příčin úmrtí .................................................................................. 14 5.1 5.2 5.3
6
Počet obyvatel.............................................................................................................. 6 Index stáří .................................................................................................................... 6 Střední délka života ..................................................................................................... 8
Prevalence alergií ...................................................................................................... 26 Prevalence diabetes mellitus (cukrovky) ................................................................... 27
Incidence nádorových onemocnění ....................................................................... 27 9.1 9.2 9.3 9.4 9.5 9.6 9.7
Incidence nádorů celkem ........................................................................................... 28 Incidence nádorů tlustého střeva ............................................................................... 31 Incidence nádorů recta, rectosigmoideálního spojení a řitního kanálu ..................... 32 Incidence nádorů průdušnice, průdušek a plic........................................................... 32 Incidence nádorů kůže ............................................................................................... 33 Incidence nádorů prsu ................................................................................................ 33 Incidence nádorů prostaty .......................................................................................... 34
10 Závěry ...................................................................................................................... 35 DOPORUČENÍ: ............................................................................................................ 37
2
1
Úvod
Na první pohled by se mohlo zdát, že pojmu zdraví každý z nás rozumí, protože toto slovo používáme velmi často už od dětství. Obvykle pro nás zdraví znamená, že nás „nic nebolí“, že nám „nic není“. Pojem zdraví však není zdaleka tak jednoduchý. Zdraví má totiž mnoho aspektů, které se mění v průběhu života v závislosti na širokém spektru faktorů a okolností. Zdraví je výsledkem komplikovaného působení mnoha desítek, stovek, někdy i tisíců faktorů. Obecně je nazýváme determinanty zdraví, případně rizikovými faktory. Úroveň zdraví (zdravotního stavu) je pak především výslednicí jeho životního stylu (způsobu života), životního a pracovního prostředí a rodinné zátěže. Značný význam samozřejmě má i úroveň zdravotní péče, zejména léčby a prevence. To vše za spolupůsobení celé řady dalších faktorů utváří kvalitu našeho zdraví. Střetávají se zde zejména momenty biologické podstaty člověka, přírodní i společenské faktory a konečně možnosti a schopnosti zdravotnického systému. Lidské zdraví bývá ovlivňováno zejména čtyřmi základními skupinami determinant – průměrný odhad podílu jejich vlivu na zdraví je patrný z následujícího grafu. Graf č. 1:
Vliv jednotlivých skupin determinant na lidské zdraví v %
15% 15% 50% 20%
životní styl
úroveň zdravotní péče
životní a pracovní prostředí
genetická zátěž
Zdravotní stav obyvatelstva obecně, i v jednotlivých regionech, tzn. i ve městě Říčany, je možné charakterizovat a hodnotit na základě tzv. ukazatelů (indikátorů) zdravotního stavu (zdraví), případně pomocí některých demografických údajů, které se zdravím souvisí. Ukazatelé zdravotního stavu jsou ve své podstatě založeny především na dvou důležitých událostech – na úmrtí nebo na vzniku nemoci. K té první skupině ukazatelů patří zejména střední délka života a úmrtnost, a to jak celková, tak na jednotlivé diagnózy, a také úmrtnost novorozenecká a kojenecká. Ve druhé skupině ukazatelů, mající vztah k onemocnění, patří k těm nejdůležitějším zejména výskyt některých závažných neinfekčních tzv. civilizačních nemocí a úrazů, podobně jako výskyt vybraných infekčních nemocí. Zdravotní stav obyvatelstva má samozřejmě velmi významný vliv na rozsah, strukturu a dostupnost zdravotní péče a na utváření a obsah zdravotní politiky v daném místě, podobně jako na přijímání potřebných opatření ve všech oblastech, které se zdravím a případně s životním prostředím, významným způsobem souvisí. Ve městech má analýza zdravotního stavu nezbytnou úlohu při tvorbě tzv. plánu zdraví, podobně jako při strategických, ale i „běžných“ rozhodování zastupitelstva či rady města či obce. Ukazatelé zdravotního stavu se dají vyjádřit a zhodnotit různými způsoby. Základními údaji jsou absolutní údaje (počty/čísla), které zachycují skutečné absolutní počty zemřelých nebo nemocných – celkově i podle jednotlivých kritérií (např. podle příčin, tj. 3
diagnóz, podle věku, pohlaví apod.). Tyto údaje vak nelze v žádném případě srovnávat mezi jednotlivými územími (např. mezi městem, okresem, krajem a ČR), a to proto, že každý region má zcela odlišný počet obyvatel. Tyto absolutní údaje lze s určitou mírou opatrnosti srovnávat v určité časové řadě v jednom jediném místě (např. městě) a posuzovat tak trend vývoje. Absolutní data se využívají k výpočtům tzv. relativních údajů, které jsou přepočteny ve všech srovnávaných oblastech na určitý konstantní počet obyvatel, na tzv. konstantu – ve většině případů na 100 tisíc obyvatel (ale např. v případě kojenecké a novorozenecké úmrtnosti jsou údaje přepočítávány na 1 tisíc živě narozených dětí). Ke srovnání jednotlivých konkrétních ukazatelů zdraví mezi jednotlivými městy, okresy, kraji a s republikovým průměrem se používají tzv. standardizovaná data. Ta samozřejmě vychází z absolutních údajů, jsou přepočtena na relativní údaje (především na 100 tisíc obyvatel) a následně tzv. věkově standardizována, tzn. přepočtena (ve všech srovnávaných oblastech a ve všech letech) na stejnou věkovou strukturu, tzn. jako kdyby všude a ve všech letech žili stejně staří lidé. To pak skutečně umožní přesně porovnat např. úmrtnost v různých oblastech státu (města, okresy, kraje) mezi sebou a s průměrem ČR. Umožňuje to získané standardizované údaje srovnat i s hodnotami v různých jiných státech. K výpočtům se používají různé standardy, většinou však – a je to použito i v této práci – se využívá tzv. evropský standard (tzn. jakýsi evropský věkový průměr). Při analýze a hodnocení jednotlivých ukazatelů zdravotního stavu je nutno přihlédnout i k okolnosti, že zejména trend vývoje je ovlivňován velikostí tzv. statistického souboru, to znamená velikostí počtu obyvatel v jednotlivých srovnávaných územích. Malé soubory – v tomto případě ukazatelé vztahující se k městu Říčany – mívají mnohem výraznější odchylky údajů v jednotlivých letech oproti datům srovnaných, ale výrazně větších území (zejména ve vztahu ke kraji či ČR). Poznámka: Předkládané analýzy byly zpracovány na základě dat připravených Ústavem zdravotnických informací a statistiky v Praze.
4
2
Slovníček základních pojmů
Individuální zdraví: je to nejen nepřítomnost nemoci, ale současně i stav úplné fyzické, duševní a sociální pohody. Veřejné zdraví: je zdravotní stav určité populace, určité skupiny lidí. Je dáno zejména souhrnem přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobem života. Přirozený přírůstek: je dán rozdílem mezi počtem živě narozených dětí a počtem zemřelých osob v daném roce a v daném území. Vyjadřuje se buď v absolutních číslech nebo častěji v relativních, v přepočtu na každých tisíc obyvatel v daném území. Střední délka života při narození: je střední hodnota počtu let, které zbývají do smrti x-letému člověku (v tomto případě v tomto roce narozenému) za předpokladu zachování úmrtnosti z období výpočtu. Střední délka života se za kraje počítá za období dvou let (předchozího a uvedeného). SDR – standardizovaná úmrtnost celková nebo podle příčin: jedná se o úmrtnost, která je přepočtena na každých 100 tisíc obyvatel v dané populaci a na tzv. věkový standard (zde evropský), tj. jako kdyby v každé srovnávané populaci žili obyvatelé stejné věkové struktury, tj. stejného věku. Standardizace se provádí proto, aby se mohla úmrtnost v jednotlivých územích a letech srovnávat. Perinatální úmrtnost: vyjadřuje počet mrtvě narozených a do 7 dnů života zemřelých novorozenců na každých tisíc celkem narozených dětí. Novorozenecká úmrtnost: vyjadřuje počet novorozenců zemřelých do 28 dnů svého života na každých tisíc živě narozených dětí. Kojenecká úmrtnost: vyjadřuje počet zemřelých dětí do 1 roku věku připadající na tisíc živě narozených dětí. Incidence: vyjadřuje počet všech nových onemocnění (celkem nebo dle jednotlivých diagnóz) u obyvatel (event. mužů nebo žen) na 100 000 obyvatel (nebo mužů či žen) v rámci určitého období (nejčastěji roku). Prevalence: vyjadřuje počet všech existujících onemocnění v určitém čase v určité populaci (tj. bez ohledu na datum vzniku).
5
3
Charakteristika města, základní demografické údaje
3.1
Počet obyvatel
V Říčanech žije v posledních letech zhruba 46 tisíc trvale přihlášených obyvatel. Jejich počet se ve sledovaném období, tj. v letech 2003 – 2008 zvýšil o 9 686 obyvatel, tj. o 22,8 %. Nárůst počtu je patrný u mužů (o 5 105 – 21,0%) i u žen (o 4 581 – 24,7%). Jak také vyplývá z tabulky č. 1 a níže uvedených grafů, došlo v posledních šesti sledovaných letech k významnému nárůstu počtu dětí, a to o 30,2% a také nárůstu počtu seniorů ve věku starším 65-ti let, a to o téměř 14,1%. Tabulka č. 1: Základní demografické údaje pro město Říčany Ukazatel / rok
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Počet obyvatel celkem
42 412
43 506
45 174
46 666
48 859
52 098
Děti ve věku 0 – 14 let
6 755
6 951
7 296
7 616
8 153
8 795
Senioři ve věku 65 a více let
5 737
5 790
5 873
6 075
6 245
6 548
Muži
20 634
21 214
22 043
22 786
23 963
25 739
Ženy
21 778
22 292
23 131
23 880
24 896
26 359
Graf č. 2:
3.2
Vývoj počtu obyvatel ve městě Říčany v letech 2003 – 2008 ve věkových skupinách do 14 let a nad 65 let (celkem muži + ženy)
Index stáří
Tento pozitivní vývoj potvrzuje i tzv. index stáří. Ten je dán poměrem mezi počtem seniorů starších 65-ti let a počtem dětí ve věku do 14-ti let (v přepočtu na 100 obyvatel). Zatímco v šestiletém sledovaném období (2003 – 2008) došlo v ČR k poměrně výraznému navýšení tohoto indexu, a to v průměru o 16%, ve Středočeském kraji jsou jeho hodnoty spíše setrvalé a v městě Říčany je patrný sestupný trend tohoto indexu (Graf č. 3). Za povšimnutí stojí fakt, že tento index, charakterizující stáří populace, je u žen výrazně vyšší. Odpovídá to samozřejmě i tomu, že ženy se dožívají výrazně vyšší věku než muži (cca o 6 let). Zatímco u mužů je trvale, tj. ještě i v roce 2008 tento index nižší než 70 (znamená to, že v populaci žije o více než 30% více dětí - chlapců než seniorů - mužů starších 65 let), tak u 6
žen v roce 2003 byl tento poměr vyšší než 100 (tedy v populaci bylo méně dětí – dívek než seniorek starších 65 let), ale v roce 2008 se index stáří u žen pohybuje kolem hodnoty 89, tedy v populaci žije o 11% více dětí – dívek než seniorek starších 65 let. (Graf č. 4) Pro město Říčany je zajisté příznivou skutečností, že index stáří je oproti Středočeskému kraji i průměru v ČR trvale výrazně nižší, a to jak u mužů, tak i u žen. Neznamená to nic jiného než to, že v Říčanech žije v průměru mladší obyvatelstvo než v daném kraji a v ČR. Navíc se tento příznivý trend za posledních 6 let mírně (asi o 1%) zvýšil. Graf č. 3:
Index stáří [100*(65+/(0-14)] – srovnání města Říčany, Středočeského kraje a ČR – celkem (muži + ženy)
Graf č. 4:
Index stáří [100*(65+/(0-14)] – srovnání města Říčany a ČR – podle pohlaví
7
3.3
Střední délka života
Střední délka života při narození je důležitým demografickým ukazatelem a současně ukazuje na úroveň zdravotního stavu ve sledovaném regionu. Tento ukazatel vychází z celkové (standardizované) úmrtnosti a vyjadřuje, jakého věku by se dožil člověk narozený v daném roce, pokud by zůstala stejná úmrtnost. Někdy je tento ukazatel také nazýván jako „pravděpodobná délka dožití“. Není to tedy průměrná délka života žijící populace, jak se někdy mylně lidé domnívají, nicméně se s určitou dávkou opatrnosti dá říct, že jí tento ukazatel odpovídá. Kromě střední délky života při narození je možné tímto ukazatelem vyjádřit i délku dožití pro jiné věkové kategorie, nejčastěji se volí pro 1 rok a dále pro 15, 40 nebo 65 let. Čím vyšší věková kategorie se zvolí, tak tím lepší je informace o tzv. předčasném umírání populace. Obecně lze konstatovat, že se střední délka života (při narození i v jiných zvolených věkových kategoriích) v celé ČR, v jednotlivých územích (krajích i městech) u obou pohlaví, prodlužuje. Znamená to, že lidé mají stále větší šanci dožívat se vyššího věku. Bohužel, přesné údaje tohoto ukazatele za město Říčany jsou k dispozici pouze za rok 2008 a pro okres Praha – východ pouze za rok 2000, proto jsou v následujících grafech i v hodnocení analyzována data za kraj Středočeský a ČR. Nicméně se domníváme (i po konzultaci s pracovníky Ústavu zdravotnických informací a statistiky), že údaje za kraj Středočeský budou velmi podobné s daty za okres Praha – východ a též za město Říčany. Graf č. 5:
Střední délka života při narození u MUŽŮ v Říčanech, okrese Praha východ, v Středočeském kraji a v ČR v letech 2000 – 2008
Na výše uvedeném grafu č. 5 je znázorněn vývoj střední délky života při narození u mužů za posledních 8 let. Od roku 2000 je patrný vzestup v obou sledovaných souborech. Střední délka života při narození v okrese Praha - východ byla na začátku sledovaného období pod úrovní Středočeského kraje a České republiky – znamená to, že muži v tomto okrese i v Říčanech měli šanci se dožívat o něco nižšího věku, a to v průměru o 0,88 roku (tj. o zhruba 10 měsíců). V roce 2008 měli muži v Říčanech šanci dožít se v průměru 74 let. 8
Rozdíly ve střední délce života při narození u žen (Graf č. 6) jsou mezi sledovanými oblastmi zejména v posledních dvou letech méně výrazné. V průměru je tento ukazatel u žen v kraji Středočeském kraji nižší – znamená to, že zde žijící ženy mají pravděpodobnost dožívat se věku o zhruba 5 měsíců nižšího než je tomu v průměru v celé ČR. Tento rozdíl není samozřejmě nikterak statisticky významný. Pravděpodobná délka dožití je u žen v Říčanech v průměru 80 let. Graf č. 6:
Střední délka života při narození u ŽEN v Říčanech, okrese Praha - východ, v Středočeském kraji a v ČR v letech 2000 – 2008
Střední délka života při narození je u žen delší než u mužů a to ve všech sledovaných souborech, ve Středočeském kraji v průměru za sledovaných 8 let činí rozdíl 6,2 let. (Graf č. 7) Graf č. 7:
Střední délka života při narození u ŽEN a MUŽŮ v Říčanech, okrese Praha východ, v Středočeském kraji a v ČR v letech 2000 – 2008
Střední délka života ve 45-ti nebo 65-ti letech poskytuje lepší obraz o tzv. předčasné úmrtnosti. Jsou zde eliminovány příhody zkracující život v nižších věkových skupinách, především úrazy, ale i např. infekční onemocnění v dětství apod. Tento ukazatel dává lepší obraz o vypořádávání se s chronickými onemocněními. 9
Graf č. 8:
Střední délka života u MUŽŮ ve věku 65 let v Říčanech, v okrese Praha východ, v Středočeském kraji a v ČR v letech 2000 – 2008
Vývoj průměrné délky dožití u pětašedesátiletých mužů ve Středočeském kraji má velmi podobný průběh s vývojem střední délky života při narození (Graf č. 8). Takto staří muži mají v průměru ještě šanci se dožít 13,9 let. Za osm let došlo k prodloužení naděje dožití v tomto věku o 1,62 roku (19,7 měsíců). Stejně jako při narození je i v tomto věku střední délka života u mužů ve Středočeském kraji o něco nižší než v průměru v ČR - rozdíly však nejsou velké (v průměru o 5 měsíců). U žen ve věku 65 let je pravděpodobnost dožití o 3,1 roku delší než u mužů (Graf č. 9). Rozdíl je tudíž výrazně nižší než při narození. I tento ukazatel má stoupající, tj. pozitivní trend. Za 8 let se pravděpodobná délka dožití prodloužila ve Středočeském kraji o 1,66 roku (20,2 měsíců). Graf č. 9:
Střední délka života u ŽEN ve věku 65 let v Říčanech, v okrese Praha východ, v Středočeském kraji a v ČR v letech 2000 – 2008
10
Graf č. 10:
Střední délka života při narození u ŽEN a MUŽŮ v Říčanech, okrese Praha východ, v Středočeském kraji a v ČR v letech 2000 – 2008
4
Úmrtnost celková
4.1
Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) celkem
Celková úmrtnost je v této analýze, pokud nebude uvedeno jinak, vždy tzv. věkově standardizována, jako tzv. SDR. Takto upravené údaje o úmrtnosti umožňují nezkreslené srovnávání různých populací na různých územích, lišící se svou věkovou strukturou. Prvotní absolutní údaje jsou relativizována, tj. přepočtena na 100 tisíc obyvatel a následně ještě přepočtena na tzv. evropský věkový standard. Tím se vyloučí vliv rozdílného věkového složení obyvatelstva srovnávaných územních celků. Výsledné údaje sice již nejsou vůbec totožná s absolutními počty zemřelých, ale umožňují spolehlivé srovnávání v různých místech i v různém čase. Výsledné údaje tak v tomto případě vyjadřují počet zemřelých na všechny příčiny úmrtí na každých 100 tisíc obyvatel daného území s vyloučením možných rozdílů, které mohou být dány různým věkovým složením obyvatel. Graf č. 11:
Celková úmrtnost ve městě Říčany a v ČR v letech 2003 – 2008 – celkem MUŽI a ŽENY
11
S ohledem na skutečnost, že město Říčany tvoří výrazně menší statistický soubor než ČR, případně i než Středočeský kraj či okres Praha - východ, je z grafu č. 11 patrné, že konkrétní hodnoty u menších populací (v tomto případě u města Říčany) výrazně více kolísají, než u velkých souborů – populací (tj. v ČR či v kraji nebo okrese). Z uvedeného grafu je zřejmé, že celková úmrtnost v posledních letech v celé ČR, tzn. v celé republice, ale i ve všech krajích, okresech a zřejmě i ve všech městech poměrně výrazně klesá. Z následujícího grafu je patrné, že úmrtnost mužů je dlouhodobě vyšší než u žen. To samozřejmě koresponduje i s tím, že se ženy dožívají vyššího věku než muži, a to zhruba o 6 let. Pro muže je mírně příznivější trend vývoje celkové úmrtnosti – klesá v posledních letech o něco zřetelněji, než tomu je u žen. Graf č. 12:
4.2
Celková úmrtnost MUŽŮ A ŽEN ve městě Říčany a v ČR v letech 2003 – 2008
Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) mužů
Celková (věkově standardizovaná) úmrtnost mužů, podobně jako v souhrnu s ženami, samozřejmě také v posledních letech klesá. Mimochodem je to trend, který je patrný nejen v České republice, ale i ve všech zemích Evropské unie. Bohužel, zejména mnozí politici interpretují tuto skutečnost nepříliš objektivně. Mnohdy se užívají argumenty o tom, že se naše zdraví a zdravotní stav výrazně lepší – zejména díky stále klesající úmrtnosti, a že tudíž není třeba dalších investic do primární, případně sekundární prevence, ale zapomíná se na to, že ve většině zemí EU úmrtnost lidí klesá mnohem výrazněji než v ČR.
12
Graf č. 13: Celková úmrtnost MUŽŮ ve městě Říčany ve srovnání s úmrtností v ČR v letech 2003 – 2008
Z grafu č. 13 je zřejmé, že úmrtnost mužů je v Říčanech nižší, než je průměr v celé České republice. Rozdíl činí v přepočtu na 100 tisíc obyvatel zhruba 70 zemřelých mužů. Pro lepší pochopení to znamená, že kdyby měla být úmrtnost mužů v Říčanech na stejné úrovni jako v republice, muselo by v Říčanech umírat každým rokem o 12 mužů více.
4.3
Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) žen
Graf č. 14:
Celková úmrtnost ŽEN ve městě Říčany ve srovnání s úmrtností v ČR v letech 2003 – 2008
Podobně jako u mužů, i u žen úmrtnost na všechny příčiny v posledních letech poměrně výrazně klesá, tzn., že má sestupný trend. Je to logické, pokud již mj. víme o prodlužující se střední délce života, která je vlastně jejím zrcadlovým obrazem. Podobně jako u mužů je standardizovaná úmrtnost u žen až na rok 2003 vždy nižší, než je v ČR. (Graf č. 14). Rozdíl činí v přepočtu na 100 tisíc obyvatel zhruba 377 zemřelých žen. Pro lepší pochopení to opět 13
znamená, že kdyby měla být úmrtnost žen v Říčanech na stejné úrovni jako v republice, muselo by v Říčanech umírat každým rokem o 62 žen více.
5
Úmrtnost podle příčin úmrtí
Je dobře známo, že lidé nejčastěji umírají na onemocnění srdce a cév (tj. na tzv. kardiovaskulární onemocnění). Nejinak tomu je i v Říčanech, a to jak u mužů, tak i u žen. V celkovém součtu na tato onemocnění, k nimž patří zejména srdeční infarkty a cévní mozkové příhody, ale i mnohá další onemocnění, umírá 64,1% lidí. Tento podíl je téměř stejný jako v celé ČR, kde na tato onemocnění umírá 62,1%. Na druhém místě jsou zhoubné nádory s 24,7% (v ČR 26,8%) a v součtu mužů i žen jsou pak na 3. místě poranění (úrazy) a otravy s téměř 7% úmrtí (v ČR také 7%). Obecně se dá říct, že úmrtnost na jednotlivé příčiny onemocnění je v Říčanech přibližně stejná, jako je v průměru v ČR. Tabulky č. 2 – 4:
Srovnání podílu jednotlivých příčin (skupin nemocí) na úmrtnosti v městě Říčany a v ČR (průměr z let 2003 – 2008) v %
muži + ženy: Příčina úmrtí Onemocnění srdce a cév Zhoubné nádory (novotvary) Poranění (úrazy) a otravy Ostatní příčiny
Říčany % 64,1 24,7 6,9 4,3
ČR % 62,1 26,8 6,8 4,4
Říčany % 58,8 27,5 7,6 6,0
ČR % 57,9 28,0 7,9 6,2
Říčany % 70,7 22,0 5,3 2,0
ČR % 67,4 26,1 4,6 1,9
muži: Příčina úmrtí Onemocnění srdce a cév Zhoubné nádory (novotvary) Poranění (úrazy) a otravy Ostatní příčiny ženy: Příčina úmrtí Onemocnění srdce a cév Zhoubné nádory (novotvary) Poranění (úrazy) a otravy Ostatní příčiny
Mezi ženami a muži jsou v příčinách úmrtnosti v Říčanech určité rozdíly. Ženy umírají na kardiovaskulární onemocnění častěji – téměř 71 % z nich, muži na tyto nemoci umírají méně častěji, „pouze“ 59% z nich umírá na některou z těchto nemocí. Muži naopak častěji umírají na některý ze zhoubných nádorů (v 28% oproti 22% u žen) a na úrazy (7,6% oproti 5,3% u žen).
14
Grafy č. 15 – 17:
Podíl jednotlivých příčin (skupin nemocí) na úmrtnosti v městě Říčany (průměr z let 2003 – 2008) v %
celkem muži + ženy:
muži:
ženy:
15
5.1
Úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění
Jak již bylo uvedeno, lidé nejčastěji umírají na onemocnění srdce a cév – nejinak tomu je i v Říčanech. Úmrtnost na tzv. kardiovaskulární onemocnění je nejčastější příčinou smrti jak u mužů, tak u žen. Zvláště u žen způsobují více než dvě třetiny úmrtí. U obou pohlaví je rovněž patrný sestupný trend – tento pozitivní vývoj se významnou měrou podílí na snižování celkové úmrtnosti. Úmrtnost na nemoci oběhové soustavy je v Říčanech vyšší než v ČR – a to nejenom podílem ze všech úmrtí (viz předcházející kapitola), ale i ve standardizovaných, tj. srovnatelných hodnotách (Graf č. 18). V Říčanech umírá na tato onemocnění v průměru za rok o zhruba 34 lidí více, než by tomu bylo, kdyby byla tato úmrtnost na stejné úrovni jako je v průměru v ČR. Nicméně níže uvedený graf také ukazuje, že kolísání této úmrtnosti (zřejmě především z důvodu malého statistického souboru) je poměrně značné. Graf č. 18:
Úmrtnost (standardizovaná) na kardiovaskulární onemocnění u OBOU POHLAVÍ ve městě Říčany a v ČR v letech 2003 – 2008
Graf č. 19:
Úmrtnost (standardizovaná) na kardiovaskulární onemocnění u MUŽŮ A ŽEN ve městě Říčany a v ČR v letech 2003 – 2008
16
5.2
Úmrtnost na zhoubné nádory
Druhou nejčastější příčinou smrti jsou úmrtí na nádorová onemocnění – v Říčanech na ně umírá 27,5% mužů a 22% žen z celkového počtu zemřelých. Trend úmrtí na tato onemocnění je, podobně jako u nejčastější příčiny, tj. kardiovaskulárních nemocí, rovněž sestupný, tzn. pozitivní. S ohledem na skutečnost, že celorepublikově naopak výskyt zhoubných nádorů vzrůstá, je tato skutečnost dána především stále se zlepšující léčbou novotvarů. Přát si můžeme alespoň to, aby stále nižší úmrtnost na zhoubné nádory byla dána i stále efektivnější sekundární prevencí, tj. tzv. monitoringem a včasným odhalováním prvních stádií zhoubných nádorů. Méně příznivé je pro město Říčany to, že zde v průměru umírá na zhoubné nádory více lidí, než v ČR. Rozdíly však nejsou významné. Graf č. 20
Úmrtnost (standardizovaná) na zhoubné nádory u OBOU POHLAVÍ ve městě Říčany a v ČR v letech 2003 – 2008
Graf č. 21:
Úmrtnost (standardizovaná) na zhoubné nádory MUŽŮ A ŽEN ve městě Říčany a v ČR v letech 2003 – 2008
17
5.3
Úmrtnost na poranění (úrazy) a otravy
V součtu obou pohlaví jsou úrazy (případně ostatní poranění a otravy) po kardiovaskulárních nemocech a zhoubných nádorech třetí nejčastější příčinou úmrtí. V Říčanech na ně umírá více než 7% mužů (7,6% oproti 7,9% v ČR) a více než 5% žen (5,3% oproti 4,0% v ČR) z celkového počtu zemřelých mužů a žen. V součtu obou pohlaví umírá na úrazy, poranění a otravy v Říčanech 6,9 % lidí, kdežto v průměru v celé České republice 6,8 % lidí. Dá se proto konstatovat, že ve městě Říčany umírá na úrazy o něco více lidí než v ČR, zejména žen. To názorně dokládají i následující grafy. Tento závěr by tudíž měl vést mj. k zamyšlení (zejména pro místní politiky), zda je v Říčanech dostatečně bezpečné prostředí, případně, jaké jsou další možné příčiny tohoto stavu. Podobně i poměrně dlouhodobý trend vývoje této úmrtnosti je v Říčanech mnohem méně příznivější než tomu je v ČR a v Středočeském kraji. Graf č. 22:
Úmrtnost (standardizovaná) na poranění, úrazy a otravy U OBOU POHLAVÍ ve městě Říčany a v ČR v letech 2003 – 2008
Graf č. 23:
Úmrtnost (standardizovaná) na poranění, úrazy a otravy U MUŽŮ A ŽEN ve městě Říčany a v ČR v letech 2003 – 2008
18
6
Reprodukční zdraví
Po demografické krizi na konci minulého stolení způsobené stále se snižujícím počtem novorozenců došlo v prvním desetiletí tohoto století konečně ke vzestupu počtu živě narozených dětí. Bohužel zdá se, že tento trend nebude v následujících letech platit, již v roce 2009 došlo k poklesu počtu živě narozených dětí a demografické prognózy hovoří spíše o klesajícím trendu.
6.1
Počet narozených dětí
Následující údaje nejsou k dispozici pro město Říčany, data jsou známa pouze na úroveň okresu. Protože však vývojové trendy jsou v ČR, v Středočeském kraji i v okrese Praha východ obdobné či dokonce prakticky shodné, lze je aplikovat i na samotné Říčany. Graf č. 24
Počet živě narozených dětí na 1000 obyvatel v okrese Praha - východ, v Středočeském kraji a v ČR v letech 1998 – 2008
Graf č.:25
Procento živě narozených dětí do 2 500 gramů v okrese Praha - východ, v Středočeském kraji a v ČR v letech 1998 – 2008
19
6.2
Kojenecká a novorozenecká úmrtnost
Kojenecká i novorozenecká úmrtnost patří v České republice dlouhodobě k nejnižším na světě. Přesto se v posledních letech prakticky v celé ČR, v jednotlivých krajích i okresech stále tato úmrtnost snižuje. Podobně tomu je i v Říčanech, a to přesto, že je tento vývoj výrazně zatížen statisticky malými čísly. Průměrně v Říčanech ročně umírají v kojeneckém věku (tj. do roku života) 2 děti z tisíce živě narozených, z toho jedno dítě již ve věku novorozeneckém, tj. do 28 dne svého života. Grafy jak kojenecké, tak i novorozenecké úmrtnosti, ukazují počet zemřelých kojenců či novorozenců na každý tisíc živě narozených dětí. Graf č. 26:
Kojenecká úmrtnost ve městě Říčany, v okrese Praha - východ, v Středočeském kraji a v ČR v letech 2003 - 2007
Graf č. 27:
Novorozenecká úmrtnost ve městě Říčany, v okrese Praha - východ, v Středočeském kraji a v ČR v letech 2003 – 2007
20
6.3
Potratovost
Počet spontánních (samovolných) potratů v ČR ve sledovaném období stoupá, stejná situace je i v Středočeském kraji a v okrese Praha – východ, v Říčanech počet samovolných potratů spíše kolísá, hodnoty jsou nižší než v Stč. kraji a ČR. Počet spontánních potratů se u žen, bydlících v Říčanech, každým rokem pohybuje kolem 41 potratů. Graf č. 28:
6.4
Celkový počet SAMOVOLNÝCH potratů na 1000 žen fertilního věku v Říčanech, v okrese Praha - východ, v Středočeském kraji a v ČR v letech 2000 – 2008
Vrozené vývojové vady
Graf č. 29:
Živě narozené děti s vrozenou vývojovou vadou (zjištěnou do 1 roku věku) ve městě Říčany a v ČR v letech 2003 – 2007 (na 10 000 živě narozených)
21
V průměru se v ČR rodí na tisíc živě narozených dětí 38 dětí s vrozenou vývojovou vadou, která je zjištěna do jednoho roku jejich života. V Říčanech je tato situace téměř stejná – v průměru je každým rokem zjištěno 36 na 1 tisíc živě narozených dětí postižených vrozenou vývojovou vadou.
7
Infekční onemocnění
Infekční onemocnění jsou onemocnění, která jsou způsobena mikroorganismem (původcem) a jsou přenosná ze zdroje nákazy na další osobu nebo osoby. Jako příčina smrti již nejsou tak časté jako v minulosti, ani jako ve většině tzv. rozvojových zemích, zejména v Africe a Asii. V naší zemi jsou však tato onemocnění jednou z nejčastějších příčin pracovních neschopností a absencí ve školách a také i častým důvodem hospitalizace. Jejich výskyt se nejčastěji vyjadřuje tzv. incidencí, což je relativní údaj, který se získá přepočtem absolutního počtu daných (nově zjištěných) nemocí na 100 tisíc obyvatel v určitém území (např. v kraji či okrese) a za určitý čas (nejčastěji za rok). Jedná se o údaje, které se dají vzájemně srovnávat. U většiny infekcí je jejich evidovaný, tj. oficiální výskyt velmi přesný a podléhá tzv. povinnému hlášení, řada infekčních onemocnění se však může vyskytovat skrytě (inaparentně) bez nějakých zřejmých příznaků, a taková onemocnění potom z hlášení unikají. Závažná je však skutečnost, že takový nemocný může být zdrojem onemocněné pro další spoluobčany.
7.1
Incidence syfilis
Syfilis (příjice či lues) je onemocnění, které je téměř výhradně přenášené sexuálním stykem. Výskyt syfilis je ve městě Říčany v podstatě na úrovni Středočeského kraje, pod průměrem republiky a pod průměrem hl. m. Prahy. Ty byly nejvyšší v první polovině posledního desetiletí. Kolísání hodnot v Říčanech je v jednotkách případů, výskyt v posledních třech sledovaných letech vykazuje vzestupný trend výskytu podobně jako trend v hl. m. Praze a nelze jej již označit za sporadický. Graf č. 30:
Syfilis – hlášená onemocnění na 100 000 obyvatel
22
7.2
Incidence gonorrhoey (kapavky)
Graf č. 31
Gonorrhoea – hlášená onemocnění na 100 000 obyvatel
Incidence kapavky (gonorrhoey), tedy dalšího onemocnění přenášeného sexuálním stykem je celkově o něco vyšší, než u syfilis. Navíc lze předpokládat, že řada onemocnění uniká ze systému povinného hlášení, takže výskyt bude ve skutečnosti ještě mnohem vyšší. Oblast Středočeského kraje je celkově spíše pod průměrem republiky a hl. m. Prahy, výskyt ve městě Říčany je přibližně na úrovni kraje. Výskyt kapavky ve městě však v posledních letech mírně stoupá.
7.3
Incidence tuberkulózy
Graf č. 32:
Incidence tuberkulózy - hlášená onemocnění na 100 000 obyvatel
Výskyt tuberkulózy u nás je spíše ojedinělý a vzestup před deseti a více lety byl spíše na účet dovezených případů. Nicméně riziko nelze podceňovat, zvláště v poslední době, kdy se stále více uvažuje o změně očkovacího kalendáře. (Očkování proti tbc je totiž prvním, které každý novorozenec podstupuje, nejčastěji ještě před odchodem z porodnice do domácí péče, takže proočkovanost je značně vysoká. Změna očkovacího kalendáře nastane od 1.1.2011). Vývoj ve všech sledovaných oblastech naznačuje spíše sestupný trend. Rozdíly ve výskytu 23
tuberkulózy mezi sledovanými lokalitami jsou minimální a nevýznamné, až na výskyt tuberkulózy v Praze. V Říčanech je incidence tuberkulózy na úrovni výskytu v České republice a Středočeském kraji.
7.4
Incidence salmonelózy
Salmonelózy jsou střevními infekcemi, které stále patří mezi nejčastější nákazy. Trend vývoje je v Říčanech velmi podobný vývoji v ČR, dochází k poměrně výraznému poklesu výskytu nákazy. V Říčanech došlo k poklesu na přibližně jednu třetinu hodnot z roku 2004 a v posledním roce se tak dostaly na pozici s nejnižším výskytem onemocnění. Také ve věkové skupině nad 65 let je sestupný. Průměrně onemocnělo ve sledovaném období v Říčanech 75 lidí ročně, z toho 6 obyvatel starších 65 let. Graf č. 33:
7.5
Incidence salmonelózy - hlášená onemocnění na 100 000 obyvatel celkem a ve věkové skupině 65+
Incidence kampylobakteriózy
Kampylobakteriózy patří rovněž mezi střevní infekce, jejich zdrojem nákazy je především drůbež (a lidé se nakazí zejména požitím nedostatečně tepelně upraveného drůbežího masa). Jejich výskyt je relativně nižší než výskyt salmonelóz, což však může být způsobeno i nižší „záchytností“. Výskyt kampylobakterióz ovšem v průběhu posledních let narůstal a zastavil se nebo alespoň zpomalil až přibližně po roce 2005. Vývoj výskytu onemocnění je v městě Říčany takřka totožný a je po celou dobu sledování pod průměrem České republiky. Průměrně onemocnělo ve sledovaném období v Říčanech 80 lidí ročně, z toho 2 obyvatelé byly starší 65 let.
24
Graf č. 34:
7.6
Incidence kampylobakteriózy - hlášená onemocnění na 100 000 obyvatel
Incidence hepatitid
Hepatitidy (žloutenky) je skupina onemocnění s různými původci (zdroji nákazy), které ale podobné klinické příznaky a průběh. Podle viru, který hepatitidy způsobuje, rozlišujeme virovou hepatitidu typu A,B,C,D a E. Po prodělání jednoho typu se nevytváří imunita pro další typy onemocnění, znamená to tedy, že jeden člověk může onemocnět postupně více typy hepatitidy, někdy je to možné i najednou. Pro potřeby analýzy jsme použili jednak výskyt všech druhů hepatitidy v sumě a dále pak výskyt hepatitidy typu B, dříve nazývané sérová, vzhledem k způsobu jejího šíření a výskytu u rizikových skupin populace. Graf č. 35:
Incidence hepatitid typu A+B+C - hlášená onemocnění na 100 000 obyvatel
Ve vývoji výskytu sumy nejčastěji se vyskytujících typů hepatitid je patrný mimořádný vzestup v roce 2004 v okrese Praha - východ. Zřejmě se jednalo o epidemický výskyt onemocnění. Nejnižší výskyt ze všech sledovaných oblastí je ve městě Říčany, trvale pod 25
průměrem kraje i České republiky. Vzestup hodnot v ČR svědčí opět pro epidemiologický výskyt onemocnění, zřejmě ve Středočeském kraji a Praze. Graf č. 36:
Incidence hepatitidy typu B - hlášená onemocnění na 100 000 obyvatel
Výskyt hepatitidy typu B se ve sledovaném období vyznačuje trvalým poklesem v Říčanech, až na nulové hodnoty v posledním sledovaném roce. Výskyt je opět pod průměrem ČR. Pro lepší identifikaci vývoje by však bylo nutné vrátit se s výsledky dále do minulosti. V současné době můžeme hodnotit výskyt hepatitid v Říčanech jako sporadický a bezproblémový.
8
Dispenzarizace
Lidé s nějakým chronickým onemocněním bývají sledováni ve zvláštním režimu péče, který se nazývá dispenzarizací. Děje se tak obvykle po nějakém prodělaném onemocnění (např. po infarktu myokardu, zjištěné prekanceróze apod.), nebo při zjištění příznaků nějakého onemocnění, vysokého krevního tlaku, vysokých, nebo abnormálních hodnot krevních markerů apod. Tito lidé pak docházejí častěji na pravidelné kontrolní prohlídky a jsou v evidenci příslušných poraden. Při hodnocení počtu takových dispenzarizovaných lidí pak hovoříme o jejich incidenci, tj kolik nově zjištěných nemocných přibývá, nebo prevalenci, tj. kolik jich je v současné době v evidenci. V obou případech bývá sledovaným časovým obdobím jeden kalendářní rok.
8.1
Prevalence alergií
Jedním z nejčastějších důvodů dispenzarizace je výskyt alergického onemocnění. Často tomu tak bývá již od dětského věku. Výskyt alergií v posledních desetiletích poměrně strmě stoupá a je popisován odbornými lékaři – alergology i epidemiology, kteří se zabývají hromadným výskytem nemocí. Na následujícím grafu je vidět situace v Říčanech ve srovnání s republikovým průměrem. V Říčanech jsou hodnoty těsně pod hodnotami ČR.
26
Graf č. 37:
8.2
Počet léčených pacientů v alergologických ordinacích na 100 000 obyvatel
Prevalence diabetes mellitus (cukrovky)
Další specializací s bohatou klientelou, která neustále roste je diabetologie. Výskyt diabetu je častější u mužů, a jeho nebezpečí není jen ve vlastním onemocnění, ale ve velmi častém spojení s dalšími chorobami, především srdce a cév. Výskyt diabetes mellitus v Říčanech mírně kolísá a je pod průměrem České republiky. Graf č. 38:
9.
Počet léčených diabetiků na 100 000 obyvatel
Incidence nádorových onemocnění
Incidence zhoubných nádorů vyjadřuje počet všech nových případů nádorových onemocnění (celkem nebo dle jednotlivých diagnóz) u obyvatel (většinou odděleně u mužů nebo u žen, protože u obou pohlaví mohou mít různé typy nádorů odlišný průběh a samozřejmě jsou rozdíly v počtu nově zjištěných případů) v přepočtu na 100 tisíc obyvatel za určité období (nejčastěji za rok). Následně jsou tyto údaje tzv. věkově standardizovány, tzn. přepočteny na 27
evropský věkový standard. Znamená to, že jsou údaje přepočteny tak, jako by ve všech srovnávaných územích a ve všech letech žili stejně staří lidé (je tak odstraněn vliv různé věkové struktury ve sledovaných oblastech na výskyt nádorů). Incidence, tj. výskyt nově zjištěných zhoubných nádorů celkem, bývá v analýzách zdravotního stavu, v odborné literatuře apod. vyjadřována buď v součtu všech příslušných diagnóz a nebo bez diagnózy C44, tj. bez diagnózy „jiné zhoubné nádory kůže“, které v průměru tvoří zhruba 20% ze všech nádorů. (Tak bude celkový výskyt nádorových onemocnění také prezentován v této analýze.) Údaje týkající se výskytu zhoubných nádorů jsou v současné době, bohužel, k dispozici pouze do roku 2006 za Českou republiku a za menší územní celky.
9.1
Incidence nádorů celkem
V České republice počet nově zjištěných nádorů dlouhodobě stoupá. Příčinou může nejen samotný častější výskyt nádorového onemocnění, ale rovněž aktivní vyhledávání nových nádorů za účelem jejich včasného léčení. U nádorů platí ještě více než u ostatních onemocnění pravidlo, že čím je dříve rozpoznán a léčen, tím je vyšší pravděpodobnost uzdravení a delšího přežití. Graf č. 39:
Standardizovaná incidence zhoubných novotvarů a novotvarů in situ, bez dg C44 (evr. standard) - muži+ženy
Na grafu č. 39 je tento nárůst v ČR již jen nepatrně naznačen, nárůst spíše stagnuje. V přímém kontrastu k němu je pak vývoj incidence nádorů celkem a u obou pohlaví v Říčanech, kde ve sledovaných letech dochází k výraznému a významnému vzestupu cca 27%. Vzestup v Říčanech potvrzuje i analýza nově hlášených onemocnění v jednotlivých věkových skupinách mužů i žen. Vzestup je výraznější u vyšších věkových skupin nad 65 let a mírně i ve skupině 45-64 let.
28
Graf č. 40:
Nově hlášená onemocnění zhoubných novotvarů a novotvarů in situ, bez dg C44 - absolutní počty ve věkových skupinách - muži+ženy
Graf č. 41
Standardizovaná incidence zhoubných novotvarů a novotvarů in situ, bez dg C44 (evr. standard) - muži
U standardizované incidence nádorových onemocnění u mužů je vzestup ještě výraznější, než u incidence společné se ženami. Znamenalo by to, že muži se na nápadném vzestupu incidence podílejí výrazněji. K vzestupu dochází o více než 32%. U absolutních hodnot je patrné, že k vzestupu incidence dochází prakticky jen u nejvyšší věkové skupiny nad 65 let, která ale vzhledem k vysokému počtu případů ovlivňuje celkovou incidenci.
29
Graf č. 42
Nově hlášená onemocnění zhoubných novotvarů a novotvarů in situ, bez dg C44 - absolutní počty ve věkových skupinách - muži
Graf č. 43:
Standardizovaná incidence zhoubných novotvarů a novotvarů in situ, bez dg C44 (evr. standard) - ženy
U žen, ač rovněž výrazný, je vzestup standardizované incidence nádorů v Říčanech o něco nižší než u mužů, cca o 25%. Po celou dobu sledování je pod průměrem ČR. Každoročně je v Říčanech nově diagnostikováno kolem 200 nádorů. Od roku 2003 do roku 2006 došlo k celkovému vzestupu ze 167 na 242 nádorových onemocnění. U mužů došlo k vzestupu z 87 na 126 nádorů, u žen ze 80 na 116. V Říčanech je podobně jako v České republice vyšší incidence nádorových onemocnění u mužů než u žen. Ke vzestupu nově hlášených nádorových onemocnění dochází u žen v Říčanech v posledních letech ve vyšších věkových skupinách.
30
Graf č. 44
9.2
Nově hlášená onemocnění zhoubných novotvarů a novotvarů in situ, bez dg. C44 - absolutní počty ve věkových skupinách - ženy
Incidence nádorů tlustého střeva
Graf č. 45 :
Standardizovaná incidence zhoubných nádorů tlustého střeva dg. C18 (evr. standard) – MUŽI + ŽENY celkem
Incidence nádorů tlustého střeva je v ČR jedna z nejvyšších v Evropě. Kolísání hodnot v Říčanech může být ovlivněno malými čísly. Doba sledování je poměrně krátká.
31
9.3
Incidence nádorů recta, rectosigmoideálního spojení a řitního kanálu
Graf č. 46:
Standardizovaná incidence zhoubných nádorů rektosigmoideálního spojení, konečníku a řitního kanálu dg C19 - 21 – MUŽI+ŽENY celkem
Výskyt nádorů recta má v ČR klesající trend, kolísání hodnot v Říčanech může být ovlivněno malými čísly. Doba sledování je u obou oblastí poměrně krátká.
9.4
Incidence nádorů průdušnice, průdušek a plic
Graf č. 47:
Standardizovaná incidence zhoubných nádorů průdušnice, průdušky a plíce dg C33-34 (evr. standard) – MUŽI+ŽENY celkem
U nádorů plic v České republice počet nových případů klesá, ale jen velmi mírně. Kolísání hodnot v Říčanech může být ovlivněno malými čísly. K potvrzení stálosti nastoupeného trendu v ČR však bude třeba sledovat delší časové období.
32
9.5
Incidence nádorů kůže
Graf č. 48:
Standardizovaná incidence zhoubného melanomu kůže dg C43 (evr. standard) – MUŽI+ŽENY celkem
Nádory kůže se vyskytují nejčastěji ze všech zhoubných nádorů. Jak bylo zmíněno na začátku kapitoly do celkového výskytu nádorů (incidence) se většinou nezahrnují. Je to proto, že přes jejich častý výskyt jejich metastazování (u spinocelulárního karcinomu) je poměrně málo časté a u bazocelulárního karcinomu se běžně nevyskytuje, pokud postižené osoby netrpí žádným závažným onemocněním. Tato biologická vlastnost (že téměř vůbec nemetastazují) je hlavním důvodem, který umožňuje dosáhnout vysokého procenta úplně vyléčených uvedených nádorů kůže. Jiná je situace u melanomu kůže, kde k metastazování dochází velmi často a jen u časně zjištěných onemocnění je dobrá prognóza vyléčení. Závažné je, že tohoto typu nádoru plynule přibývá. Výskyt melanomu kůže má vzestupnou tendenci v celé republice, krátký časový úsek na grafu ji však nezaznamenává. Varující je však strmý vzestup hodnot v Říčanech, během dvou let se počet nově hlášených onemocnění více jak zdvojnásobil. Kolísání hodnot v Říčanech může být ovlivněno malými čísly. Doba sledování je u obou oblastí poměrně krátká. Nárůst je potřeba konzultovat se specialisty kožaři a onkology.
9.6
Incidence nádorů prsu
Nádory prsu jsou u žen nejčastěji se vyskytujícím nádorem. Pro prognózu tohoto nádoru velmi záleží na včasnosti jeho rozpoznání. Trend výskytu je v ČR v tomto krátkém období spíše sestupný (v předchozích letech však došlo ke značnému navýšení hodnot), v Říčanech došlo z poměrně vysokých hodnot k dalšímu vzestupu mírně nad republikovou úroveň.
33
Graf č. 49:
Standardizovaná incidence zhoubných nádorů prsu dg C50 (evr. standard) – ŽENY
9.7
Incidence nádorů prostaty
Graf č. 50:
Standardizovaná incidence zhoubných nádorů prostaty dg C61 (evr. standard) – MUŽI
Incidence nádorů prostaty má v Říčanech a v České republice opačný trend, v Říčanech je naznačen výrazný vzestup incidence v posledním roce sledování nad republikový výskyt. Doba sledování je u obou oblastí poměrně krátká. Analýza incidence nádorových onemocnění v Říčanech vykazuje některé neobvyklé rysy, které mohou být částečně způsobeny nízkým výskytem onemocnění v poměrně málo početné populaci, nebo mohou i naznačovat jisté zákonitosti, které by bylo dobré odhalit a popsat. Jako první krok může být provedena podrobnější analýza jednotlivých typů nádorových onemocnění na okresní úrovni, neboť zde jsou statistiky podrobněji zpracované, než tomu bylo v databázi obcí. Rovněž delší časové období umožňuje lépe stanovit trendy a vývoje jednotlivých typů onemocnění. 34
10 Závěry V Říčanech žije v posledních letech zhruba 46 tisíc trvale přihlášených obyvatel. Jejich počet se ve sledovaném období, tj. v letech 2003 – 2008 zvýšil o 9 686 obyvatel, nárůst počtu je patrný u mužů (o 5 105 – 21,0%) i u žen (o 4 581 – 24,7%). V posledních šesti sledovaných letech k významnému nárůstu počtu dětí, a to o 30,2% a také nárůstu počtu seniorů ve věku starším 65-ti let, a to o téměř 14,1%. Pro město Říčany je zajisté velmi příznivá skutečnost, že index stáří je oproti průměru v ČR trvale výrazně nižší, a to jak u mužů, tak i u žen. Neznamená to nic jiného než to, že v Říčanech žije v průměru mladší obyvatelstvo než v ČR. Navíc se tento příznivý trend za posledních 6 let mírně (asi o 1%) zvýšil. Střední délka života (při narození i v jiných zvolených věkových kategoriích) se v celé ČR, v jednotlivých územích (krajích i městech) u obou pohlaví, prodlužuje. Znamená to, že lidé mají stále větší šanci dožívat se vyššího věku. Střední délka života při narození je u žen delší, než u mužů – v okrese Praha - východ to v průměru za sledovaných 8 let činí rozdíl 6,7 let. Celková úmrtnost v posledních letech v celé ČR poměrně výrazně klesá, pokles úmrtnosti v Říčanech je však nižší než tomu je průměrně v celé ČR. Zatímco v ČR poklesla v upraveném trendu úmrtnost za 6 let o 17%, tak v Říčanech pouze o zhruba 9%. Rozdíl činí v přepočtu na 100 tisíc obyvatel zhruba 70 zemřelých mužů. Pro lepší pochopení to znamená, že kdyby měla být úmrtnost mužů v Říčanech na stejné úrovni jako v republice, muselo by v Říčanech umírat každým rokem o 12 mužů více. Úmrtnost mužů je dlouhodobě vyšší než u žen. To samozřejmě koresponduje i s tím, že se ženy dožívají vyššího věku než muži, a to zhruba o 6 let. Lidé v Říčanech nejčastěji umírají na onemocnění srdce a cév (tj. na tzv. kardiovaskulární onemocnění). V celkovém součtu na ně umírá 64% lidí. Tento podíl je vyšší než v celé ČR, kde na tato onemocnění umírá zhruba polovina lidí, tj. 51%. Na druhém místě jsou zhoubné nádory s 25% (v ČR 27%) a v součtu mužů i žen jsou pak na 3. místě poranění (úrazy) a otravy s téměř 7% úmrtí (v ČR také 7%). Mezi ženami a muži jsou v příčinách úmrtnosti v Říčanech určité rozdíly. Ženy umírají na kardiovaskulární onemocnění častěji – téměř v 71 % z nich, muži na tyto nemoci umírají méně častěji (v 59% případů). Muži naopak častěji umírají na některý ze zhoubných nádorů (v 28% oproti 22% u žen) a na úrazy (téměř 8% oproti téměř 5% u žen). Standardizovaná úmrtnost na nádory je u mužů ve městě Říčany obdobná jako v Středočeskému kraji a ČR, je ale o něco málo vyšší, rozdíly však nejsou statisticky významné. Úrazy, případně poranění a otravy jsou po kardiovaskulárních nemocech a zhoubných nádorech třetí nejčastější příčinou úmrtí. V Říčanech na ně umírá více než 7% mužů (7,6% oproti 7,9% v ČR) a více než 5% žen (5,3% oproti 4,0% v ČR) z celkového počtu zemřelých mužů a žen. V součtu obou pohlaví umírá na úrazy, poranění a otravy v Říčanech 6,9 % lidí, kdežto v průměru v celé České republice 6,8 % lidí. Dá se proto konstatovat, že ve městě Říčany umírá na úrazy o něco více lidí než v ČR, zejména žen. Tento závěr by tudíž měl vést 35
mj. k zamyšlení (zejména pro místní politiky), zda-li je v Říčanech dostatečně bezpečné prostředí, případně, jaké jsou příčiny tohoto stavu. Kojenecká i novorozenecká úmrtnost patří v České republice dlouhodobě k nejnižším na světě, podobně tomu je i v Říčanech. Průměrně v Říčanech ročně umírají v kojeneckém věku (tj. do roku života) 2 děti z tisíce živě narozených, z toho jedno dítě již ve věku novorozeneckém, tj. do 28 dne svého života. Počet spontánních (samovolných) potratů v ČR ve sledovaném období stoupá, stejná situace je i v Středočeském kraji a v okrese Praha – východ, v Říčanech počet samovolných potratů spíše kolísá, hodnoty jsou nižší než v Stč. kraji a ČR. Počet spontánních potratů se u žen, bydlících v Říčanech, každým rokem pohybuje kolem 41 potratů. V průměru se v ČR rodí na tisíc živě narozených dětí 38 dětí s vrozenou vývojovou vadou, která je zjištěna do jednoho roku jejich života. V Říčanech je tato situace téměř stejná – v průměru je každým rokem zjištěno 36 na 1 tisíc živě narozených dětí postižených vrozenou vývojovou vadou. Výskyt syfilis v Říčanech je v jednotkách případů, výskyt v posledních třech sledovaných letech vykazuje vzestupný trend podobně jako v hl. m. Praze a nelze jej již označit za sporadický. Výskyt kapavky je pod republikovým průměrem. V Říčanech je incidence tuberkulózy na úrovni výskytu v České republice a Středočeském kraji. Incidence salmonelóz má trvale klesající trend, naopak mírně stoupá výskyt kampylobakterióz. Průměrně onemocnělo kampylobakteriózou ve sledovaném období v Říčanech 80 lidí ročně, z toho 2 obyvatelé byly starší 65 let. Incidence hepatitid je v okrese trvale pod průměrem kraje i republiky. U hepatitidy typu B došlo k poklesu z nejvyšších hodnot v roce 2003 k nulovým hodnotám v posledních dvou sledovaných letech. Výskyt diabetes mellitus v Říčanech mírně kolísá a je pod průměrem České republiky. Alergiků je v Říčanech evidováno více, jejich počet ale spíše klesá. Zřejmě teprve v posledních letech došlo ke zprovoznění odborného zařízení. V Říčanech dochází k vzestupu incidence nádorových onemocnění, nejvíce se na vzestupu podílí incidence nádorů u mužů i žen ve vyšších věkových skupinách a nádorů plic u obou pohlaví. Incidence nádorů tlustého střeva je v Říčanech nad průměrem v ČR. Stoupá incidence nádorů plic a nádorů prsu u žen a nádorů prostaty u mužů. Vysoce významně roste incidence kožního melanomu! Ostatní nádorová onemocnění se pohybují na úrovni českého průměru, s výjimkou nižší incidence nádorů prostaty.
36
DOPORUČENÍ: Výskyt melanomu kůže má vzestupnou tendenci v celé republice, krátký časový úsek na grafu ji však nezaznamenává. Varující je však strmý vzestup hodnot v Říčanech, během dvou let se počet nově hlášených onemocnění více jak zdvojnásobil. Kolísání hodnot v Říčanech může být ovlivněno malými čísly. Doba sledování je u obou oblastí poměrně krátká. Nárůst je potřeba konzultovat se specialisty kožaři a onkology. Analýza incidence nádorových onemocnění v Říčanech vykazuje některé neobvyklé rysy, které mohou být částečně způsobeny nízkým výskytem onemocnění v poměrně málo početné populaci, nebo mohou i naznačovat jisté zákonitosti, které by bylo dobré odhalit a popsat. Jako první krok může být provedena podrobnější analýza jednotlivých typů nádorových onemocnění na okresní úrovni, neboť zde jsou statistiky podrobněji zpracované, než tomu bylo v databázi obcí. Rovněž delší časové období umožňuje lépe stanovit trendy a vývoje jednotlivých typů onemocnění. V Říčanech umírá na úrazy o něco více lidí než v ČR, zejména žen. Tento závěr by tudíž měl vést mj. k zamyšlení (zejména pro místní politiky), zda-li je v Říčanech dostatečně bezpečné prostředí, případně, jaké jsou příčiny tohoto stavu.
37
