ANALÝZA A VYHODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATEL MĚSTA
STRAKONICE MUDR. STANISLAV WASSERBAUER MUDR. MILOSLAV KODL HANA POKORNÁ ZDRAVÁ VYSOČINA, O.S. SRPEN 2010
Obsah 1
Úvod ……………………………………………………………………….
4
2
Slovníček základních pojmů ………………….…………......………….....
6
3
Charakteristika města, základní demografické údaje …………………...... 7 3.1 Počet obyvatel ….......……………….…………………....……... 7 3.2 Index stáří ………………………………………………...…...… 8 3.3 Střední délka života …………………………………...………… 10
4
Úmrtnost celková ………………………………………………………… 4.1 Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) celkem … 4.2 Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) mužů ….. 4.3 Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) žen …..… 4.4 Absolutní celková úmrtnost (na všechny příčiny) …………....… 4.5 Absolutní celková úmrtnost podle věku ……………….…..……
14 14 16 17 18 20
5
Úmrtnost podle příčin úmrtí …………………………………...…............. 5.1 Úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění ………………..…… 5.2 Úmrtnost na zhoubné nádory ………………………………...…. 5.3 Úmrtnost na poranění (úrazy) a otravy ………………………….
22 24 29 34
6
Reprodukční zdraví ………............…………………………………….… 6.1 Počet narozených dětí ……............……………………...……… 6.2 Kojenecká a novorozenecká úmrtnost ....……………………...... 6.3 Potratovost ……............……………………………………....… 6.4 Vrozené vývojové vady ...…………………………………....….
39 39 40 42 43
7
Infekční onemocnění …………………………………………………..… 7.1 Incidence syfilis ………………………………………..……….. 7.2 Incidence gonorrhoey ……………………………………..…….. 7.3 Incidence tuberkulózy ……………………………….....………. 7.4 Incidence salmonelózy …………………………………..……… 7.5 Incidence kampylobakterióz …………………………...……….. 7.6 Incidence hepatitid …………………………………...………….
45 45 46 46 47 47 48
8
Dispenzarizace ………………………………………………………….... 50 8.1 Prevalence alergií ……………………………………...………... 50 8.2 Prevalence diabetes mellitus ……………………………...…….. 51
9
Incidence nádorových onemocnění …………………………....…………. 9.1 Incidence nádorů celkem …………………………………...…… 9.2 Incidence nádorů tlustého střeva ………………………...……… 9.3 Incidence nádorů recta (konečníku) …………………………..… 9.4 Incidence nádorů průdušnice, průdušek a plic …………..……… 9.5 Incidence nádorů kůže ………………………………..…………
52 52 56 56 57 58 2
9.6 9.7 9.8 9.9 9.10
Incidence nádorů prsu …………………………………...……… Incidence nádorů děložního hrdla ……………………...……….. Incidence nádorů těla děložního …………………………..……. Incidence nádorů vaječníků ………………………………..…… Incidence nádorů prostaty …………………………...…………..
59 60 60 61 61
10 Závěry …………...………………………………………………….....…. 63
3
1
Úvod
Na první pohled by se mohlo zdát, že pojmu zdraví každý z nás rozumí, protože toto slovo používáme velmi často už od dětství. Obvykle pro nás zdraví znamená, že nás „nic nebolí“, že nám „nic není“. Pojem zdraví však není zdaleka tak jednoduchý. Zdraví má totiž mnoho aspektů, které se mění v průběhu života v závislosti na širokém spektru faktorů a okolností. Zdraví je výsledkem komplikovaného působení mnoha desítek, stovek, někdy i tisíců faktorů. Obecně je nazýváme determinanty zdraví, případně rizikovými faktory. Úroveň zdraví (zdravotního stavu) je pak především výslednicí jeho životního stylu (způsobu života), životního a pracovního prostředí a rodinné zátěže. Značný význam samozřejmě má i úroveň zdravotní péče, zejména léčby a prevence. To vše za spolupůsobení celé řady dalších faktorů utváří kvalitu našeho zdraví. Střetávají se zde zejména momenty biologické podstaty člověka, přírodní i společenské faktory a konečně možnosti a schopnosti zdravotnického systému. Lidské zdraví bývá ovlivňováno zejména čtyřmi základními skupinami determinant – průměrný odhad podílu jejich vlivu na zdraví je patrný z následujícího grafu.
Graf č. 1:
Vliv jednotlivých skupin determinant na lidské zdraví v %
15% 15% 50% 20%
životní styl
úroveň zdravotní péče
životní a pracovní prostředí
genetická zátěž
Zdravotní stav obyvatelstva obecně, i v jednotlivých regionech, tzn. i ve městě Strakonice, je možné charakterizovat a hodnotit na základě tzv. ukazatelů (indikátorů) zdravotního stavu (zdraví), případně pomocí některých demografických údajů, které se zdravím souvisí. Ukazatelé zdravotního stavu jsou ve své podstatě založeny především na dvou důležitých událostech – na úmrtí nebo na vzniku nemoci. K té první skupině ukazatelů patří zejména střední délka života a úmrtnost, a to jak celková, tak na jednotlivé diagnózy, a také úmrtnost novorozenecká a kojenecká. Ve druhé skupině ukazatelů, mající vztah k onemocnění, patří k těm nejdůležitějším zejména výskyt některých závažných neinfekčních tzv. civilizačních nemocí a úrazů, podobně jako výskyt vybraných infekčních nemocí.
4
Zdravotní stav obyvatelstva má samozřejmě velmi významný vliv na rozsah, strukturu a dostupnost zdravotní péče a na utváření a obsah zdravotní politiky v daném místě, podobně jako na přijímání potřebných opatření ve všech oblastech, které se zdravím a případně s životním prostředím, významným způsobem souvisí. Ve městech má analýza zdravotního stavu nezbytnou úlohu při tvorbě tzv. plánu zdraví, podobně jako při strategických, ale i „běžných“ rozhodování zastupitelstva či rady města či obce. Ukazatelé zdravotního stavu se dají vyjádřit a zhodnotit různými způsoby. Základními údaji jsou absolutní údaje (počty/čísla), které zachycují skutečné absolutní počty zemřelých nebo nemocných – celkově i podle jednotlivých kritérií (např. podle příčin, tj. diagnóz, podle věku, pohlaví apod.). Tyto údaje vak nelze v žádném případě srovnávat mezi jednotlivými územími (např. mezi městem, okresem, krajem a ČR), a to proto, že každý region má zcela odlišný počet obyvatel. Tyto absolutní údaje lze s určitou mírou opatrnosti srovnávat v určité časové řadě v jednom jediném místě (např. městě) a posuzovat tak trend vývoje. Absolutní data se využívají k výpočtům tzv. relativních údajů, které jsou přepočteny ve všech srovnávaných oblastech na určitý konstantní počet obyvatel, na tzv. konstantu – ve většině případů na 100 tisíc obyvatel (ale např. v případě kojenecké a novorozenecké úmrtnosti jsou údaje přepočítávány na 1 tisíc živě narozených dětí). Ke srovnání jednotlivých konkrétních ukazatelů zdraví mezi jednotlivými městy, okresy, kraji a s republikovým průměrem se používají tzv. standardizovaná data. Ta samozřejmě vychází z absolutních údajů, jsou přepočtena na relativní údaje (především na 100 tisíc obyvatel) a následně tzv. věkově standardizována, tzn. přepočtena (ve všech srovnávaných oblastech a ve všech letech) na stejnou věkovou strukturu, tzn. jako kdyby všude a ve všech letech žili stejně staří lidé. To pak skutečně umožní přesně porovnat např. úmrtnost v různých oblastech státu (města, okresy, kraje) mezi sebou a s průměrem ČR. Umožňuje to získané standardizované údaje srovnat i s hodnotami v různých jiných státech. K výpočtům se používají různé standardy, většinou však – a je to použito i v této práci – se využívá tzv. evropský standard (tzn. jakýsi evropský věkový průměr). Při analýze a hodnocení jednotlivých ukazatelů zdravotního stavu je nutno přihlédnout i k okolnosti, že zejména trend vývoje je ovlivňován velikostí tzv. statistického souboru, to znamená velikostí počtu obyvatel v jednotlivých srovnávaných územích. Malé soubory – v tomto případě ukazatelé vztahující se k městu Strakonice – mívají mnohem výraznější odchylky údajů v jednotlivých letech oproti datům srovnaných, ale výrazně větších území (zejména ve vztahu ke kraji či ČR). Poznámka: Předkládané analýzy byly zpracovány na základě dat připravených Ústavem zdravotnických informací a statistiky v Praze. Údaje v analýze obsažené se vztahují k obvodu obce s rozšířenou působností Strakonice (tzv. obvod ORP Strakonice). Nyní někdy nazývané jako „malé okresy“. Jedná se o území bývalého okresu Strakonice bez území ORP Blatná a ORP Vodňany. Všude, kde je v textu uvedeno „město Strakonice“, jedná se o území ORP Strakonice. Data pouze za město Strakonice Ústav zdravotnických informací a statistiky nesleduje, pro statistické zhodnocení se jedná o příliš malý vzorek obyvatel.
5
2
Slovníček základních pojmů
Individuální zdraví: je to nejen nepřítomnost nemoci, ale současně i stav úplné fyzické, duševní a sociální pohody. Veřejné zdraví: je zdravotní stav určité populace, určité skupiny lidí. Je dáno zejména souhrnem přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobem života. Přirozený přírůstek: je dán rozdílem mezi počtem živě narozených dětí a počtem zemřelých osob v daném roce a v daném území. Vyjadřuje se buď v absolutních číslech nebo častěji v relativních, v přepočtu na každých tisíc obyvatel v daném území. Střední délka života při narození: je střední hodnota počtu let, které zbývají do smrti x-letému člověku (v tomto případě v tomto roce narozenému) za předpokladu zachování úmrtnosti z období výpočtu. Střední délka života se za kraje počítá za období dvou let (předchozího a uvedeného). SDR – standardizovaná úmrtnost celková nebo podle příčin: jedná se o úmrtnost, která je přepočtena na každých 100 tisíc obyvatel v dané populaci a na tzv. věkový standard (zde evropský), tj. jako kdyby v každé srovnávané populaci žili obyvatelé stejné věkové struktury, tj. stejného věku. Standardizace se provádí proto, aby se mohla úmrtnost v jednotlivých územích a letech srovnávat. Perinatální úmrtnost: vyjadřuje počet mrtvě narozených a do 7 dnů života zemřelých novorozenců na každých tisíc celkem narozených dětí. Novorozenecká úmrtnost: vyjadřuje počet novorozenců zemřelých do 28 dnů svého života na každých tisíc živě narozených dětí. Kojenecká úmrtnost: vyjadřuje počet zemřelých dětí do 1 roku věku připadající na tisíc živě narozených dětí. Incidence: vyjadřuje počet všech nových onemocnění (celkem nebo dle jednotlivých diagnóz) u obyvatel (event. mužů nebo žen) na 100 000 obyvatel (nebo mužů či žen) v rámci určitého období (nejčastěji roku). Prevalence: vyjadřuje počet všech existujících onemocnění v určitém čase v určité populaci (tj. bez ohledu na datum vzniku).
6
3
Charakteristika města, základní demografické údaje
3.1
Počet obyvatel
V obvodu obce s rozšířenou působností Strakonice žije v posledních letech zhruba 45 tisíc trvale přihlášených obyvatel. Jejich počet se ve sledovaném období, tj. v letech 2003 – 2008 zvýšil o 504 obyvatel, tj. o 1,1%. Nárůst počtu je patrný u mužů (o 386 – 1,8%) i u žen (o 118 – 0,5%). Jak také vyplývá z tabulky č.1 a níže uvedených grafů, došlo v posledních šesti sledovaných letech k významnému poklesu počtu dětí, a to o 6,6%, zatímco naopak došlo k nárůstu počtu seniorů ve věku starším 65-ti let, a to o téměř 8%. V roce 2005 došlo historicky poprvé k tomu, že počet osob starším 65-ti let byl vyšší než byl počet dětí (do věku 14-ti let). Bohužel, tento trend bude pokračovat i v následujících letech.
Tabulka č. 1: Základní demografické údaje pro ORP Strakonice Ukazatel / rok
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Počet obyvatel celkem
44 870
44 827
44 793
44 902
45 146
45 374
Děti ve věku 0 – 14 let
6 771
6 637
6 501
6 355
6 312
6 323
Senioři ve věku 65 a více let
6 466
6 490
6 543
6 645
6 786
6 975
Muži
22 036
21 989
21 972
22 100
22 280
22 422
Ženy
22 834
22 838
22 821
22 802
22 866
22 952
Graf č. 2:
Vývoj počtu obyvatel ve městě Strakonice v letech 2003 – 2008 ve věkových skupinách do 14 let a nad 65 let (celkem muži + ženy) 7000 6800
6600 6400 0-14
6200
65+ 6000 2003
2004
2005
2006
2007
2008
7
3.2
Index stáří
Tento nepříznivý vývoj a stárnutí populace potvrzuje i tzv. index stáří. Ten je dán poměrem mezi počtem seniorů starších 65-ti let a počtem dětí ve věku do 14-ti let (v přepočtu na 100 obyvatel). V šestiletém sledovaném období (2003 – 2008) došlo jak ve městě Strakonice, tak i v Jihočeském kraji i v ČR k poměrně výraznému navýšení tohoto indexu, a to v průměru o 16%. O něco více se tento index obecně zvyšuje u mužů – navýšení za 6 let v průměru o 18%, zatímco u žen došlo k navýšení „pouze“ o 14%. Na druhou stranu stojí za povšimnutí fakt, že tento index, charakterizující stáří populace je u žen výrazně vyšší. Odpovídá to samozřejmě i tomu, že ženy se dožívají výrazně vyšší věku než muži (cca o 6 let). Zatímco u mužů je trvale, tj. ještě i v roce 2008 tento index nižší než 90 (znamená to, že v populaci žije o více než 10% více dětí – chlapců než seniorů – mužů starších 65 let), tak u žen již v roce 2003 byl tento poměr vyšší než 110, a v roce 2008 se pohybuje kolem hodnoty 130! Pro město Strakonice je zajisté velmi nepříznivá skutečnost, že index stáří je oproti Jihočeskému kraji i průměru v ČR trvale výrazně vyšší, a to jak u mužů, tak i u žen. Neznamená to nic jiného než to, že ve Strakonicích žije v průměru starší obyvatelstvo než v daném kraji a v ČR. Navíc se tento nepříznivý trend za posledních 6 let mírně (asi o 1%) zvýšil.
Graf č. 3:
Index stáří [100*(65+/(0-14)] – srovnání města Strakonice, Jihočeského kraje a ČR – celkem (muži + ženy) 120
110
100
Strakonice JČ kraj ČR
90
80 2003
2004
2005
2006
2007
2008
8
Graf č.4:
Index stáří [100*(65+/(0-14)] – srovnání města Strakonice, Jihočeského kraje a ČR – muži 90
80
70 Strakonice JČ kraj ČR 60 2003
Graf č. 5:
2004
2005
2006
2007
2008
Index stáří [100*(65+/(0-14)] – srovnání města Strakonice, Jihočeského kraje a ČR – ženy 140
130
120 Strakonice JČ kraj ČR 110 2003
2004
2005
2006
2007
2008
9
3.3
Střední délka života
Střední délka života při narození je důležitým demografickým ukazatelem a současně ukazuje na úroveň zdravotního stavu ve sledovaném regionu. Tento ukazatel vychází z celkové (standardizované) úmrtnosti a vyjadřuje jakého věku by se dožil člověk narozený v daném roce, pokud by zůstala stejná úmrtnost. Někdy je tento ukazatel také nazýván jako „pravděpodobná délka dožití“. Není to tedy průměrná délka života žijící populace, jak se někdy mylně lidé domnívají, nicméně se s určitou dávkou opatrnosti dá říct, že jí tento ukazatel odpovídá. Kromě střední délky života při narození je možné tímto ukazatelem vyjádřit i délku dožití pro jiné věkové kategorie, nejčastěji se volí pro 1 rok a dále pro 15, 40 nebo 65 let. Čím vyšší věková kategorie se zvolí, tak tím lepší je informace o tzv. předčasném umírání populace. Obecně lze konstatovat, že se střední délka života (při narození i v jiných zvolených věkových kategoriích) v celé ČR, v jednotlivých územích (krajích i městech) u obou pohlaví, prodlužuje. Znamená to, že lidé mají stále větší šanci dožívat se vyššího věku. Bohužel, přesné údaje tohoto ukazatele za město Strakonice nejsou k dispozici, proto v následujících grafech i hodnocení jsou analyzována data za okres, kraj a ČR. Nicméně se domníváme (i po konzultaci s pracovníky Ústavu zdravotnických informací a statistiky), že údaje za okres Strakonice budou velmi podobné s daty za město.
Graf č. 6:
Střední délka života při narození u MUŽŮ v okrese Strakonice, v Jihočeském kraji a v ČR v letech 2000 – 2007 75 74
73 72 okres Str. JČ kraj ČR
71 70 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Na výše uvedeném grafu je znázorněn vývoj střední délky života při narození u mužů za posledních 8 let. Od roku 2000 je patrný vzestup ve všech třech sledovaných souborech. Po celou dobu sledování je však střední délka života při narození v okrese Strakonice pod úrovní Jihočeského kraje a České republiky – znamená to, že muži ve Strakonicích i v tomto okrese mají šanci dožívat se o něco nižšího věku, a to v průměru o 0,8 roku (tj. o zhruba 10 měsíců). Pravděpodobná délka dožití je u mužů ve Strakonicích v průměru 73 let. 10
Rozdíly ve střední délce života při narození u žen jsou mezi sledovanými oblastmi zejména v posledních třech letech méně výrazné. V průměru je tento ukazatel u žen v okrese Strakonice o 0,4 roku nižší – znamená to, že zde žijící ženy mají pravděpodobnost dožívat se věku o zhruba 5 měsíců nižšího než je tomu v průměru v celé ČR. Tento rozdíl není samozřejmě nikterak statisticky významný. Pravděpodobná délka dožití je u žen ve Strakonicích v průměru 79 a půl let.
Graf č. 7:
Střední délka života při narození u ŽEN v okrese Strakonice, v Jihočeském kraji a v ČR v letech 2000 – 2007 81 okres Str. JČ kraj ČR
80
79
78
77 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Střední délka života při narození je u žen delší, než u mužů – v okrese Strakonice to v průměru za sledovaných 8 let činí rozdíl 6,7 let.
Graf č. 8:
Střední délka života při narození u ŽEN a MUŽŮ v okrese Strakonice v letech 2000 – 2007 80
78
76 muži 74
ženy
72
70 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
11
Střední délka života ve 45-ti nebo 65-ti letech poskytuje lepší obraz o tzv. předčasné úmrtnosti. Jsou zde eliminovány příhody zkracující život v nižších věkových skupinách, především úrazy, ale i např. infekční onemocnění v dětství apod. Tento ukazatel dává lepší obraz o vypořádávání se s chronickými onemocněními.
Graf č. 9:
Střední délka života u MUŽŮ ve věku 65 let v okrese Strakonice, v Jihočeském kraji a v ČR v letech 2000 – 2007 16 okres Str. JČ kraj ČR 15
14
13 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Vývoj průměrné délky dožití u pětašedesátiletých mužů má velmi podobný průběh s vývojem střední délky života při narození. Takto staří muži mají v průměru ještě šanci se dožít 15-ti až 15-ti let. Za sedm let došlo k prodloužení naděje dožití v tomto věku o 1,4 roku. Stejně jako při narození je i v tomto věku střední délka života u mužů v okrese Strakonice o něco nižší než v průměru v ČR a než v Jihočeském kraji – rozdíly však nejsou velké (v průměru o půl roku).
U žen ve věku 65 let je pravděpodobnost dožití o 3,5 roku delší než u mužů. Rozdíl je tudíž výrazně nižší než při narození. I tento ukazatel má stoupající, tj. pozitivní trend. Za 8 let se pravděpodobná délka dožití v okrese Strakonice zvýšila o 1 a půl roku. Potěšující je také skutečnost, že v posledních třech sledovaných letech je střední délka života u 65-ti letých žen v okrese Strakonice a s největší pravděpodobností i u žen ve městě Strakonice srovnatelná s ČR a dokonce již mírně vyšší než v Jihočeském kraji.
12
Graf č. 10:
Střední délka života u ŽEN ve věku 65 let v okrese Strakonice, v Jihočeském kraji a v ČR v letech 2000 – 2007
19 okres Str. JČ kraj ČR 18
17
16 2000
Graf č. 10:
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Střední délka života u MUŽŮ a ŽEN ve věku 65 let v okrese Strakonice v letech 2000 – 2007 80
78
76 muži 74
ženy
72
70 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
13
4
Úmrtnost celková
4.1
Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) celkem
Celková úmrtnost je v této analýze, pokud nebude uvedeno jinak, vždy tzv. věkově standardizována, jako tzv. SDR. Takto upravené údaje o úmrtnosti umožňují nezkreslené srovnávání různých populací na různých území, lišící se svou věkovou strukturou. Prvotní absolutní údaje je relativizována, tj. přepočtena na 100 tisíc obyvatel a následně ještě přepočtena na tzv. evropský věkový standard. Tím se vyloučí vliv rozdílného věkového složení obyvatelstva srovnávaných územních celků. Výsledné údaje sice již nejsou vůbec totožná s absolutními počty zemřelých, ale umožňují spolehlivé srovnávání v různých místech i v různém čase. Výsledné údaje tak v tomto případě vyjadřují počet zemřelých na všechny příčiny úmrtí na každých 100 tisíc obyvatel daného území s vyloučením možných rozdílů, které mohou být dány různým věkovým složením obyvatel.
Graf č. 11:
Celková úmrtnost ve městě Strakonice a v ČR v letech 2003 – 2008 – celkem muži a ženy 1000
900
800 Strakonice ČR 700 2003
2004
2005
2006
2007
2008
S ohledem na skutečnost, že město Strakonice tvoří výrazně menší statistický soubor než ČR, případně i než Jihočeský kraj či okres Strakonice, je křivkami, které spojují hodnoty v jednotlivých letech proložena úsečka, která vyjadřuje trend vývoje daného ukazatele (v tomto případě celkové standardizované úmrtnosti). Z tohoto grafu je také patrné, že konkrétní hodnoty u menších populací (v tomto případě u města Strakonice) výrazně více kolísají, než u velkých souborů – populací (tj. v ČR či v kraji nebo okrese). Z uvedeného grafu je zřejmé, že celková úmrtnost v posledních letech v celé ČR, tzn. v celé republice, ale i ve všech krajích, okresech a zřejmě i ve všech městech poměrně výrazně klesá. Je však také patrné, že pokles úmrtnosti je ve Strakonicích nižší než tomu je průměrně v ČR. Zatímco v ČR poklesla v upraveném trendu úmrtnost za 6 let o 17%, tak ve Strakonicích pouze o zhruba 9%. Jak může situace vypadat při zachování těchto trendů letos a 14
ev. v následujících letech, je patrné z následujícího grafu. V roce 2012 by již mohl být rozdíl mezi úmrtností ve Strakonicích a v ČR poměrně značný, a mohl by činit až 17%. Samozřejmě se jedná o prognózu, která se nemusí naplnit.
Graf č. 12:
Celková úmrtnost ve městě Strakonice a v ČR v letech 2003 – 2008 s prognózou vývoje do roku 2012 – celkem muži a ženy 1000
900
800
700
Strakonice ČR
600 2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Z následujícího grafu je patrné, že úmrtnost mužů je dlouhodobě vyšší než u žen. To samozřejmě koresponduje i s tím, že se ženy dožívají vyššího věku než muži, a to zhruba o 6 let. Pro muže je mírně příznivější trend vývoje celkové úmrtnosti – klesá v posledních letech o něco zřetelněji než tomu je u žen.
Graf č. 13:
Celková úmrtnost MUŽŮ A ŽEN ve městě Strakonice v letech 2003 – 2008 1300
1100
muži
900
ženy 700
500 2003
2004
2005
2006
2007
2008
15
4.2
Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) mužů
Celková (věkově standardizovaná) úmrtnost mužů, podobně jako v souhrnu s ženami, samozřejmě také v posledních letech klesá. Mimochodem je to trend, který je patrný nejen v České republice, ale i ve všech zemích Evropské unie. Bohužel, zejména mnozí politici interpretují tuto skutečnost nepříliš objektivně. Mnohdy se užívají argumenty o tom, že se naše zdraví a zdravotní stav výrazně lepší – zejména díky stále klesající úmrtnosti, a že tudíž není třeba dalších investic do primární, případně sekundární prevence, ale zapomíná se na to, že ve většině zemí EU úmrtnost lidí klesá mnohem výrazněji než v ČR.
Graf č. 14:
Celková úmrtnost MUŽŮ ve městě Strakonice, v okrese Strakonice, v Jihočeském kraji a v ČR v letech 2003 – 2008 1300
1200
1100
1000 Strakonice okres Str. JČ kraj ČR
900
800 2003
Graf č. 15:
2004
2005
2006
2007
2008
Celková úmrtnost MUŽŮ ve městě Strakonice ve srovnání s úmrtností v Jihočeském kraji v letech 2003 – 2008 1300
1200
1100
1000 Strakonice JČ kraj 900 2003
2004
2005
2006
2007
2008
16
Z výše uvedených grafů je zřejmé, že úmrtnost mužů je ve Strakonicích vyšší než je průměr v celém Jihočeském kraji. Rozdíl činí v přepočtu na 100 tisíc obyvatel zhruba 60 zemřelých mužů. Pro lepší pochopení to znamená, že kdyby měla být úmrtnost mužů ve Strakonicích na stejné úrovni jako v kraji, muselo by ve Strakonicích umírat každým rokem o 12 – 13 mužů méně.
4.3
Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) žen
Graf č. 16:
Celková úmrtnost ŽEN ve městě Strakonice, v okrese Strakonice, v Jihočeském kraji a v ČR v letech 2003 – 2008 800
700
600 Strakonice okres Str. JČ kraj ČR 500 2003
Graf č. 17:
2004
2005
2006
2007
2008
Celková úmrtnost ŽEN ve městě Strakonice ve srovnání s úmrtností v Jihočeském kraji v letech 2003 – 2008 800
700
600 Strakonice JČ kraj 500 2003
2004
2005
2006
2007
2008
17
Podobně jako u mužů, i u žen úmrtnost na všechny příčiny v posledních letech poměrně výrazně klesá, tzn., že má sestupný trend. Je to logické, pokud již mj. víme o prodlužující se střední délce života, která je vlastně jejím zrcadlovým obrazem. Pokles je za 6 let zhruba o 40 zemřelých žen ročně, což odpovídá poklesu zhruba o 6%. Podobně jako u mužů je však standardizovaná úmrtnost u žen vyšší než je v ČR, v Jihočeském kraji či v okrese Strakonice. Graf č. 17 ukazuje srovnání celkové úmrtnosti žen ve městě Strakonice a v Jihočeském kraji – úmrtnost ve Strakonicích je až na rok 2003 vždy vyšší a i trend, který lépe ukazuje na skutečný stav je v kraji příznivější, než tomu je ve městě. Pokud by tento trend pokračoval i ve stávajících a příštích letech, byl by rozdíl např. v roce 2012 již poměrně značný – téměř 15-ti %. Tuto případnou prognózu ukazuje následující graf.
Graf č. 18:
Celková úmrtnost ŽEN ve městě Strakonice a v Jihočeském kraji v letech 2003 – 2008 s prognózou vývoje do roku 2012 800
700
600
500
Strakonice JČ kraj
400 2003
4.4
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Absolutní celková úmrtnost (na všechny příčiny)
Přestože je v úvodu této „Analýzy“ uvedeno, že absolutní údaje není vhodné příliš srovnávat, jsou zde tato srovnání využita. To proto, že jsou použita pouze ke srovnání úmrtnosti ve městě Strakonice. Zde se totiž počet obyvatel a jejich věková struktura během sledovaných šesti let příliš nezměnila, proto je možno toto srovnání použít. V posledních letech umírá každým rokem ve Strakonicích 440 až 530 lidí. I když se na první pohled zdá, že počet zemřelých každým rokem dost kolísá, nejsou rozdíly příliš velké a pohybují se meziročně maximálně do 15%. Zajisté zajímavá je skutečnost, že trend absolutní úmrtnosti u žen je mírně narůstající. Nejdůležitější příčinou zřejmě bude to, že se jedná o statisticky velmi malý soubor a o poměrně velmi krátké časové období. Nicméně je nezbytné tento vývoj sledovat i v dalších letech.
18
Grafy č. 19 – 21:
Zemřelí (v absolutních číslech) ve městě Strakonice v letech 2003 – 2008
550
celkem muži + ženy:
Strakonice - M+Ž
500
450
400 2003
2004
2005
2006
2007
2008
280 Strakonice - muži
muži: 260
240
220 2003
ženy:
2004
2005
2006
2007
2008
270 Strakonice - ženy 250
230
210 2003
2004
2005
2006
2007
2008
19
Graf č. 22:
Srovnání počtu zemřelých mužů a žen (v absolutních číslech) ve městě Strakonice v letech 2003 – 2008 290 muži
ženy
270
250
230
210 2003
2004
2005
2006
2007
2008
Z grafu je patrné, že počet zemřelých mužů je každým rokem vyšší, než počet zemřelých žen – v průměru zemře ve Strakonicích každoročně o 13 mužů více než žen.
4.5
Absolutní celková úmrtnost podle věku
Graf č. 23:
Zemřelí (v absolutních číslech) ve městě Strakonice v letech 2003 – 2008 podle věkových kategorií – MUŽI
300 250 200 věk do 44 let věk 45 - 64 let věk nad 65 let
150 100 50 0 2003
2004
2005
2006
2007
2008
20
Graf č. 24:
Zemřelí (v absolutních číslech) ve městě Strakonice v letech 2003 – 2008 podle věkových kategorií – ŽENY 400
320 240 věk do 44 let věk 45 - 64 let
160
věk nad 65 let 80
0 2003
2004
2005
2006
2007
2008
Uvedené grafy absolutní úmrtnosti podle věkových skupin samozřejmě ukazují na to, že úmrtnost v seniorském věku je oproti nižším věkovým skupinám výrazně – několikanásobně vyšší. Z grafů je asi nejzajímavějším závěrem skutečnost, že počet zemřelých mužů do tzv. seniorského věku, tj. od 64 let věku je dlouhodobě a trvale výrazně vyšší než je počet stejně starých (mladých) žen. Tuto skutečnost nejlépe dokládá následující graf. Zatímco každým rokem zemře ve Strakonicích do 64 roku věku v průměru 30 žen, tak v mužské části populace zemře v průměru 73 osob, tj. více než dvojnásobek. Za pozornost stojí i fakt, že týden co týden ve Strakonicích zemřou 2 lidé mladší 65-ti let.
Graf č. 25:
Srovnání absolutního počtu zemřelých mužů a žen ve městě Strakonice ve věku do 64 let v letech 2003 – 2008 80 70 60 muži
50
ženy
40 30 20 2003
2004
2005
2006
2007
2008
21
5
Úmrtnost podle příčin úmrtí
Je dobře známo, že lidé nejčastěji umírají na onemocnění srdce a cév (tj. na tzv. kardiovaskulární onemocnění). Nejinak tomu je i ve Strakonicích, a to jak u mužů, tak i u žen. V celkovém součtu na tato onemocnění, k nimž patří zejména srdeční infarkty a cévní mozkové příhody, ale i mnohá další onemocnění, umírá 45% lidí. Tento podíl je o dost nižší než je v celé ČR, kde na tato onemocnění umírá zhruba polovina lidí, tj. 51%. Na druhém místě jsou zhoubné nádory s 28% (v ČR 26%) a v součtu mužů i žen jsou pak na 3. místě poranění (úrazy) a otravy s téměř 8% úmrtí (v ČR 7%). Obecně se dá říct, že úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění je ve Strakonicích výrazně nižší než tomu je v v průměru ČR, naopak úmrtnost na poranění (úrazy) a otravy a na ostatní příčiny je ve Strakonicích vyšší než v ČR.
Tabulky č. 2 – 4:
Srovnání podílu jednotlivých příčin (skupin nemocí) na úmrtnosti ve městě Strakonice a v ČR (průměr z let 2003 – 2008) v %
muži + ženy: Příčina úmrtí Onemocnění srdce a cév Zhoubné nádory (novotvary) Poranění (úrazy) a otravy Ostatní příčiny
Strakonice % 45,4 27,7 7,8 19,1
ČR % 51,3 26,2 7,1 15,3
Strakonice % 40,6 30,7 9,3 19,4
ČR % 48,8 27,6 8,3 15,4
Strakonice % 50,6 24,4 6,3 18,7
ČR % 54,6 25,2 5,0 15,1
muži: Příčina úmrtí Onemocnění srdce a cév Zhoubné nádory (novotvary) Poranění (úrazy) a otravy Ostatní příčiny ženy: Příčina úmrtí Onemocnění srdce a cév Zhoubné nádory (novotvary) Poranění (úrazy) a otravy Ostatní příčiny
Mezi ženami a muži jsou v příčinách úmrtnosti ve Strakonicích určité rozdíly. Ženy umírají na kardiovaskulární onemocnění častěji – téměř 51 % z nich, muži na tyto nemoci umírají méně častěji, „pouze“ 41% z nich umírá na některou z těchto nemocí. Muži naopak častěji 22
umírají na některý ze zhoubných nádorů (v 31-ti % oproti 24% u žen) a na úrazy (9% oproti 6% u žen).
Grafy č. 26 – 28:
Podíl jednotlivých příčin (skupin nemocí) na úmrtnosti ve městě Strakonice (průměr z let 2003 – 2008) v %
celkem muži + ženy:
19,1% 45,4%
7,8%
27,7% KVO
novotvary
úrazy
ostatní
19,4%
muži:
40,6% 9,3%
30,7% KVO
ženy:
novotvary
úrazy
ostatní
18,7% 50,6% 6,3%
24,4% KVO
novotvary
úrazy
ostatní
23
5.1
Úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění
Jak již bylo uvedeno, lidé nejčastěji umírají na onemocnění srdce a cév – nejinak tomu je i ve Strakonicích. Úmrtnost na tzv. kardiovaskulární onemocnění je nejčastější příčinou smrti jak u mužů, tak u žen. Zvláště u žen způsobují více než polovinu úmrtí. U obou pohlaví je rovněž patrný sestupný trend – tento pozitivní vývoj se významnou měrou podílí na snižování celkové úmrtnosti. Podíl úmrtnosti na tyto příčiny z celkového počtu se v posledních letech ve Strakonicích také snižuje – zatímco v letech 2004 – 2005 byl více než 49%, v letech 2007 – 2008 již pouze 44%. Úmrtnost na nemoci oběhové soustavy je ve Strakonicích nižší než v ČR – a to nejenom podílem ze všech úmrtí (viz předcházející kapitola), ale i ve standardizovaných, tj. srovnatelných hodnotách. Ve Strakonicích umírá na tato onemocnění v průměru za rok o zhruba 25 lidí méně, než by tomu bylo, kdyby byla tato úmrtnost na stejné úrovni jako je v průměru v ČR. Nicméně níže uvedený graf také ukazuje, že kolísání této úmrtnosti (zřejmě především z důvodu malého statistického souboru) je poměrně značné. Podobně také ukazuje na skutečnost, že pokles úmrtnosti v ČR je o něco rychlejší než ve Strakonicích a lze očekávat, že za 2-3 roky bude tato úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění v ČR i ve městě Strakonice na zhruba stejné úrovni.
Graf č. 29:
Úmrtnost (standardizovaná) na kardiovaskulární onemocnění u MUŽŮ A ŽEN ve městě Strakonice a v ČR v letech 2003 – 2008
500
450
400
350 Strakonice ČR 300 2003
2004
2005
2006
2007
2008
Také další graf dokazuje, že i úmrtnost na onemocnění srdce a cév u mužů je ve Strakonicích – podobně i v okrese Strakonice – v posledních třech letech (2006 – 2008) nižší než je průměr v ČR a v Jihočeském kraji. Úmrtnost na tato onemocnění je ve Strakonicích prakticky shodná jako v celém Jihočeském kraji (453 zemřelých mužů v přepočtu na 100 tisíc mužů), zatímco průměr v celé ČR je značně vyšší – 496. V praxi to znamená, že ve Strakonicích v průměru umírá na nemoci srdce a cév každým rokem o 8 mužů méně, než by tomu bylo, kdyby tam muži umírali na tato onemocnění jako v ČR.
24
Graf č. 30:
Úmrtnost na nemoci oběhové soustavy u MUŽŮ ve městě Strakonice, v okrese Strakonice, v Jihočeském kraji a v ČR v letech 2003 – 2008 700 Strakonice okres Str. JČ kraj ČR
600
500
400
300 2003
2004
2005
2006
2007
2008
Úmrtnost na onemocnění srdce a cév u žen sice výrazně kolísá, nicméně se dá konstatovat, že jsou v průměru hodnoty této úmrtnosti zhruba na stejné úrovni jako v Jihočeském kraji a o něco nižší než tomu je v průměru celé ČR. Zatímco průměrná standardizovaná úmrtnost na onemocnění srdce a cév je za sledované období ve městě a v Jihočeském kraji 319 (na 100 tisíc žen), v okrese Strakonice 317 (tzn. prakticky stejná), tak v průměru v ČR je na úrovni 335 zemřelých žen na 100 tisíc žen za rok. Znamená to, že ve Strakonicích zemře na tato onemocnění v průměru za rok v přepočtu na 100 tisíc žen o 16 žen méně, v přepočtu na skutečný počet žen ve městě pak o 3 ženy méně, než by tomu bylo při stejné úmrtnosti jako v ČR.
Graf č. 31:
Úmrtnost na nemoci oběhové soustavy u ŽEN ve městě Strakonice, v okrese Strakonice, v Jihočeském kraji a v ČR v letech 2003 – 2008 400 Strakonice okres Str. JČ kraj ČR 350
300
250 2003
2004
2005
2006
2007
2008
25
Následující grafy znázorňují vývoj úmrtnosti na onemocnění srdce a cév v absolutních hodnotách ve městě Strakonice. Víceméně tyto trendy korespondují s trendy ve výše uvedených grafech standardizované úmrtnosti a ukazují, že trend je v posledních letech u mužů i u žen mírně pozitivní. Grafy č. 32 – 34:
Zemřelí v absolutních hodnotách na onemocnění srdce a cév ve městě Strakonice v letech 2003 – 2008
muži a ženy (celkem):
300
250
200
celkem M+Ž 150 2003
2004
2005
2006
2007
2008
2005
2006
2007
2008
2005
2006
2007
2008
140
muži: 120
100
80 Strakonice - muži 60 2003
2004
150
ženy: 130
110
Strakonice - ženy 90 2003
2004
26
Následující grafy ukazují úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění ve městě Strakonice podle tří základních věkových skupin, tj. do 44 let, ve věku od 45 do 64 let a konečně v seniorském věku, tzn. ve věku vyšším nad 65 let. Je zřejmé a poměrně logické, že nejčastěji na tato onemocnění umírají lidé starší 65 let, nicméně skutečnost, že v průměru každým rokem umře na kardiovaskulární onemocnění ve Strakonicích 26 lidí mladších 65 let věku, je alarmující. Je také zřejmé, že mnohem častěji na onemocnění srdce a cév umírají mladší muži než ženy – ročně ve Strakonicích zemře do 64 roku věku 7 žen a 19 mužů.
Graf č. 35:
Zemřelí MUŽI (v absolutních hodnotách) na onemocnění srdce a cév ve městě Strakonice v letech 2003 – 2008 v uvedených věkových skupinách 120 věk do 44 let věk 45 - 64 let věk nad 65 let 80
40
0 2003
Graf č. 36:
2004
2005
2006
2007
2008
Zemřelé ŽENY (v absolutních hodnotách) na onemocnění srdce a cév ve městě Strakonice v letech 2003 – 2008 v uvedených věkových skupinách 140 120 100 80 věk do 44 let věk 45 - 64 let věk nad 65 let
60 40 20 0 2003
2004
2005
2006
2007
2008
27
Každým rokem zemře ve Strakonicích v průměru na onemocnění srdce a cév 219 osob, z toho 119 žen a 100 mužů. Znamená to, že týden co týden s naprostou pravidelností zemřou ve Strakonicích na srdečně cévní nemoci 4 lidé. Nejvíce na tato onemocnění umřelo lidí v roce 2005, a to 261, nejméně pak – o téměř 30% méně – v následujícím roce (187).
Graf č. 37:
Srovnání počtu zemřelých mužů a žen (v absolutních počtech) na nemoci oběhové soustavy ve městě Strakonice v letech 2003 – 2008
140
120
100
80 ženy
muži
60 2003
2004
2005
2006
2007
2008
28
5.2
Úmrtnost na zhoubné nádory
Druhou nejčastější příčinou smrti jsou úmrtí na nádorová onemocnění – ve Strakonicích na ně umírá 31% mužů a 24% žen z celkového počtu zemřelých. Trend úmrtí na tato onemocnění je, podobně jako u nejčastější příčiny, tj. kardiovaskulárních nemocí, rovněž sestupný, tzn. pozitivní. S ohledem na skutečnost, že celorepublikově naopak výskyt zhoubných nádorů vzrůstá, je tato skutečnost dána především stále se zlepšující léčbou novotvarů. Přát si můžeme alespoň to, aby stále nižší úmrtnost na zhoubné nádory byla dána i stále efektivnější sekundární prevencí, tj. tzv. monitoringem a včasným odhalováním prvních stádií zhoubných nádorů. Méně příznivější je pro město Strakonice to, že zde v průměru umírá na zhoubné nádory více lidí, než v ČR. Rozdíly však nejsou významné, navíc trend poklesu je ve Strakonicích o trochu příznivější.
Graf č. 38:
Úmrtnost (standardizovaná) na zhoubné nádory MUŽŮ A ŽEN ve městě Strakonice a v ČR v letech 2003 – 2008
260
240
220
200 Strakonice ČR 180 2003
2004
2005
2006
2007
2008
29
Standardizovaná úmrtnost na zhoubné nádory je u mužů ve městě Strakonice víceméně obdobná jako je ve srovnávaných územích, nicméně je oproti Jihočeskému kraji a České republice o něco málo vyšší. Rozdíly však nejsou statisticky významné.
Graf č. 39:
Úmrtnost na zhoubné nádory u MUŽŮ ve městě Strakonice, v okrese Strakonice, v Jihočeském kraji a v ČR v letech 2003 – 2008 400
350
300 Strakonice okres Str. JČ kraj ČR
250
200 2003
2004
2005
2006
2007
2008
U žen je v průměru úmrtnost na zhoubné nádory prakticky totožná ve všech sledovaných územích. rozdíly jsou – i přes poměrně značnou kolísavost v počtu zemřelých žen ve Strakonicích – minimální.
Graf č. 40:
Úmrtnost na zhoubné nádory u ŽEN ve městě Strakonice, v okrese Strakonice, v Jihočeském kraji a v ČR v letech 2003 – 2008 200
180
160
140 Strakonice okres Str. JČ kraj ČR
120
100 2003
2004
2005
2006
2007
2008
30
Grafy č. 41 – 43:
Zemřelí v absolutních hodnotách na zhoubné nádory ve městě Strakonice v letech 2003 – 2008
muži + ženy (celkem):
150
140
130
120 Strakonice - M+Ž 110 2003
2004
2005
2006
2007
2008
2005
2006
2007
2008
2005
2006
2007
2008
90
muži: 80
70
60 Strakonice - muži 50 2003
ženy:
2004
70
60
50
40 Strakonice - ženy 30 2003
2004
31
V průměru každým rokem umírá ve Strakonicích na některých zhoubných nádorů 133 osob, z toho je 76 mužů a 57 žen. Jinými slovy to znamená, že každý měsíc na novotvary umírá v tomto městě 11 lidí. Podobně jako u úmrtnosti na onemocnění srdce a cév, tak i u úmrtnosti na zhoubné nádory, logicky převažují zemřelí ve věku nad 65 let. Možná překvapující, a zajisté ne příliš radostná, je však skutečnost, že více než 28% ze všech lidí, kteří na zhoubný nádor zemřou, umírají ve věku mladším, tj. před 65. rokem svého věku. Každý rok ve Strakonicích umírá na zhoubné nádory 38 lidí dříve než se dožije seniorského věku.
Graf č. 44:
Zemřelí MUŽI (v absolutních hodnotách) na zhoubné nádory ve městě Strakonice v letech 2003 – 2008 v uvedených věkových skupinách 90 věk do 44 let věk 45 - 64 let věk nad 65 let 60
30
0 2003
Graf č. 45:
2004
2005
2006
2007
2008
Zemřelé ŽENY (v absolutních hodnotách) na zhoubné nádory ve městě Strakonice v letech 2003 – 2008 v uvedených věkových skupinách 60
40 věk do 44 let věk 45 - 64 let věk nad 65 let 20
0 2003
2004
2005
2006
2007
2008
32
Poslední graf, týkající se úmrtnosti na zhoubné nádory nabízí srovnání úmrtnosti mužů a žen. Muži umírají na tato onemocnění mnohem častěji – průměrně každým rokem zemře na novotvary o 19 mužů více než žen. Dlouhodobý trend je však u mužů nepatrně příznivější než u žen.
Graf č. 46:
Srovnání počtu zemřelých mužů a žen (v absolutních počtech) na nemoci oběhové soustavy ve městě Strakonice v letech 2003 – 2008 90 80 70 60 50 40 ženy
muži
30 2003
2004
2005
2006
2007
2008
Průměrný počet zemřelých osob ve Strakonicích za každý měsíc:
Příčina:
z toho celkem:
muži:
ženy:
onemocnění srdce a cév zhoubné nádory úrazy, poranění a otravy ostatní příčiny
19 11 3 8
9 6 2 4
10 5 1 4
Celkem:
41
21
20
33
5.3
Úmrtnost na poranění (úrazy) a otravy
V součtu obou pohlaví jsou úrazy (případně ostatní poranění a otravy) po kardiovaskulárních nemocech a zhoubných nádorech třetí nejčastější příčinou úmrtí. Ve Strakonicích na ně umírá více než 9% mužů (9,3% oproti 8,3% v ČR) a více než 6% žen ( 6,3% oproti 5,0% v ČR) z celkového počtu zemřelých mužů a žen. V součtu obou pohlaví umírá na úrazy, poranění a otravy ve Strakonicích 7,8 % lidí, kdežto v průměru v celé České republice 7,1% lidí. Dá se proto konstatovat, že ve městě Strakonice umírá zejména na úrazy výrazně více lidí než v ČR a v Jihočeském kraji. To názorně dokládají i následující grafy. Tento závěr by tudíž měl vést mj. k zamyšlení (zejména pro místní politiky), zda-li je ve Strakonicích dostatečně bezpečné prostředí, případně, jaké jsou příčiny tohoto stavu. Podobně i poměrně dlouhodobý trend vývoje této úmrtnosti je ve Strakonicích mnohem méně příznivější než tomu je v ČR a v Jihočeském kraji. Vše, co bylo k úmrtnosti na poranění (úrazy) a otravy uvedeno, velmi názorně dokládají i následující grafy.
Graf č. 47:
Úmrtnost MUŽŮ A ŽEN (standardizovaná) na poranění, úrazy a otravy ve městě Strakonice a v ČR v letech 2003 – 2008 90
80
70
60
50
Strakonice ČR
40 2003
2004
2005
2006
2007
2008
34
Graf č. 48:
Úmrtnost MUŽŮ na poranění, úrazy a otravy ve městě Strakonice, v okrese Strakonice, v Jihočeském kraji a v ČR v letech 2003 – 2008 130 Strakonice okres Str. JČ kraj ČR 110
90
70 2003
Graf č. 49:
2004
2005
2006
2007
2008
Úmrtnost ŽEN na poranění, úrazy a otravy ve městě Strakonice, v okrese Strakonice, v Jihočeském kraji a v ČR v letech 2003 – 2008 70 Strakonice okres Str. JČ kraj ČR
60 50 40 30 20 2003
2004
2005
2006
2007
2008
Následují grafy znázorňují absolutní počty zemřelých na poranění, úrazy a ev. otravy ve městě Strakonice v letech 2003 – 2008, a to celkem a následně i podle jednotlivých pohlaví. S ohledem na poměrně velmi malé statistické soubory, jednotlivá čísla logicky dost výrazně kolísají. Přesto se dá uzavřít, že ve Strakonicích každým rokem v průměru umírá 38 osob na tyto příčiny – z toho je 23 mužů a 15 žen. Odpovídá to smutné skutečnosti – měsíc co měsíc zemřou ve Strakonicích v důsledku úrazu či poranění 3 lidé.
35
Grafy č. 50 – 52:
Zemřelí v absolutních hodnotách na poranění, úrazy a otravy ve městě Strakonice v letech 2003 – 2008 45
muži + ženy celkem: 40
35
Strakonice - M+Ž 30 2003
2004
2005
2006
2007
2008
2005
2006
2007
2008
2005
2006
2007
2008
30
muži: 25
20
Strakonice - muži 15 2003
2004
25
ženy: 20
15
10 Strakonice - ženy 5
2003
2004
36
Jak již bylo konstatováno, úmrtí na poranění, úrazy a otravy jsou častější u mužů než u žen. Není to samozřejmě specifikum pro město Strakonice, ale jedná se o běžný jev v celé ČR a v naprosté většině zemí. Následující graf do dokazuje i v případě Strakonice – každým rokem v průměru umírá na tyto příčiny o 8 mužů více než žen. Z grafu je taky patrné, že dlouhodobý trend je u obou pohlaví setrvalý – zatímco v ČR, ale i v jihočeském kraji je mírně klesající (tzn. pozitivnější než ve městě Strakonice).
Graf č. 53:
Zemřelí (v absolutních číslech) na poranění a otravy ve městě Strakonice v letech 2003 – 2008 – srovnání mužů a žen 30 ženy
muži
25
20
15
10 2003
2004
2005
2006
2007
2008
Grafy na následující straně ukazují na rozložení úmrtnosti na poranění, úrazy a otravy podle jednotlivých věkových skupin. I zde – podobně jako u úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění a zhoubné nádory – platí, že nejvyšší počet lidí zemře v seniorském věku, tj. ve věku nad 65 let. Nicméně rozdíly zde nejsou nikterak velké, a to zejména u mužů. Úrazy a poranění jsou právě poměrně typickými příčinami úmrtí u mladších osob. Více než polovina (52%) úrazů či poranění jsou ve Strakonicích příčinami úmrtí ve věku mladším než je věk seniorský, tj. před 65. rokem věku. U mužů dokonce přesně 2/3 (66,7%) zemřelých na úrazy a poranění, případně otravy jsou ve věku mladším než je 65. rok věku.
37
Grafy č. 54 – 56:
Zemřelí (v absolutních číslech) na úrazy, poranění a otravy ve městě Strakonice v letech 2003 – 2008 po dle tří věkových kategorií (do 44 let, 45-64 let a nad 65 let)
25 věk do 44 let věk 45 - 64 let věk nad 65 let
muži + ženy celkem: 20
15
10
5 2003
2004
2005
2006
2007
2008
15 věk do 44 let věk 45 - 64 let věk nad 65 let
muži: 10
5
0 2003
2004
2005
2006
2007
2008
15 věk do 44 let věk 45 - 64 let věk nad 65 let
ženy: 10
5
0 2003
2004
2005
2006
2007
2008
38
6
Reprodukční zdraví
Po demografické krizi na konci minulého stolení způsobené stále se snižujícím počtem novorozenců došlo v prvním desetiletí tohoto století konečně ke vzestupu počtu živě narozených dětí. Bohužel zdá se, že tento trend nebude v následujících letech platit, již v roce 2009 došlo k poklesu počtu živě narozených dětí a demografické prognózy hovoří spíše o klesajícím trendu.
6.1
Počet narozených dětí
Následující údaje nejsou k dispozici pro město Strakonice, data jsou známa pouze na úroveň okresu. Protože však vývojové trendy jsou v ČR, v Jihočeském kraji i v okrese Strakonice obdobné či dokonce prakticky shodné, lze je aplikovat i na samotné Strakonice.
Graf č. 57:
Počet živě narozených dětí na 1000 obyvatel v okrese Strakonice, v Jihočeském kraji a v ČR v letech 1998 – 2008 12 11
10 9
8
okres Str. JČ kraj ČR
7 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
39
Graf č. 58: Procento živě narozených dětí do 2 500 gramů v okrese Strakonice, v Jihočeském kraji a v ČR v letech 1998 – 2008 9 okres Str. JČ kraj ČR
8
7 6
5 4 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
6.2
Kojenecká a novorozenecká úmrtnost
Kojenecká i novorozenecká úmrtnost patří v České republice dlouhodobě k nejnižším na světě. Přesto se v posledních letech prakticky v celé ČR, v jednotlivých krajích i okresech stále tato úmrtnost snižuje. Podobně tomu je i ve Strakonicích, a to přesto, že je tento vývoj výrazně zatížen statisticky malými čísly. Průměrně ve Strakonicích ročně umírají v kojeneckém věku (tj. do roku života) 3 děti z tisíce živě narozených, z toho dvě děti již ve věku novorozeneckém, tj. do 28 dne svého života.
Graf č. 59:
Kojenecká úmrtnost ve městě Strakonice, v okrese Strakonice, v Jihočeském kraji a v ČR v letech 2003 - 2007 8 Strakonice okres Str. JČ kraj ČR
6
4
2
0 2003
2004
2005
2006
2007
40
Graf č 60:
Trendy vývoje kojenecké úmrtnosti ve městě Strakonice a v ČR v letech 2003 – 2007 8 Strakonice ČR 6
4
2
0 2003
Graf č. 61:
2004
2005
2006
2007
Novorozenecká úmrtnost ve městě Strakonice, v okrese Strakonice, v Jihočeském kraji a v ČR v letech 2003 – 2007 5 Strakonice okres Str. JČ kraj ČR
4
3
2
1
0 2003
2004
2005
2006
2007
Grafy jak kojenecké, tak i novorozenecké úmrtnosti, ukazují počet zemřelých kojenců či novorozenců na každý tisíc živě narozených dětí.
41
Graf č 60:
Trendy vývoje novorozenecké úmrtnosti ve městě Strakonice a v ČR v letech 2003 – 2007 5 Strakonice ČR 4
3
2
1
0 2003
6.3
2004
2005
2006
2007
Potratovost
Počet spontánních (samovolných) i umělých potratů v celé ČR dlouhodobě klesá, stejná situace je i v Jihočeském kraji a ve Strakonicích. Mj. je to dáno i snižujícím se počtem těhotenství oproti minulým letům a také mnohem větší osvětou a častějším používáním antikoncepce. Počet spontánních potratů se u žen, bydlících ve Strakonicích, každým rokem pohybuje kolem 40 potratů. Trend je však, jak ukazuje následující graf, výrazně pozitivní.
Graf č. 61:
Počet spontánních potratů (v absolutních číslech) ve městě Strakonice v letech 2003 – 2008 55 50 45 40 35 Strakonice
30 2003
2004
2005
2006
2007
2008
42
Graf č. 62:
Celkový počet potratů na 100 narozených dětí v okrese Strakonice, v Jihočeském kraji a v ČR v letech 2001 – 2007 50
40
30 okres Str. JČ kraj ČR 20 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Údaje týkající se umělých přerušení těhotenství za město Strakonice nejsou k dispozici, proto v uvedeném grafu, který uvádí celkové počty všech potratů (tj. spontánních i umělých), je srovnán okres Strakonice s Jihočeským krajem a průměrem v ČR. I zde je patrný sestupný, tj. pozitivní trend, který lze očekávat i v samotném městě Strakonice.
6.4
Vrozené vývojové vady
Graf č. 63:
Živě narozené děti s vrozenou vývojovou vadou (zjištěnou do 1 roku věku) ve městě Strakonice a v ČR v letech 2003 – 2007 (na 1 000 živě narozených) 50
40
30
Strakonice ČR 20 2003
2004
2005
2006
2007
43
V průměru se v ČR rodí na tisíc živě narozených dětí 38 dětí s vrozenou vývojovou vadou, která je zjištěna do jednoho roku jejich života. Ve Strakonicích je tato situace výrazně lepší – přesto je zde v průměru každým rokem zjištěno 27 dětí postižených vrozenou vývojovou vadou.
44
7
Infekční onemocnění
Infekční onemocnění jsou onemocnění, která jsou způsobena mikroorganismem (původcem) a jsou přenosná ze zdroje nákazy na další osobu nebo osoby. Jako příčina smrti již nejsou tak časté jako v minulosti, ani jako ve většině tzv. rozvojových zemích, zejména v Africe a Asii. V naší zemi jsou však tato onemocnění jednou z nejčastějších příčin pracovních neschopností a absencí ve školách a také i častým důvodem hospitalizace. Jejich výskyt se nejčastěji vyjadřuje tzv. incidencí, což je relativní údaj, který se získá přepočtem absolutního počtu daných (nově zjištěných) nemocí na 100 tisíc obyvatel v určitém území (např. v kraji či okrese) a za určitý čas (nejčastěji za rok). Jedná se o údaje, které se dají vzájemně srovnávat. U většiny infekcí je jejich evidovaný, tj. oficiální výskyt velmi přesný a podléhá tzv. povinnému hlášení, řada infekčních onemocnění se však může vyskytovat skrytě (inaparentně) bez nějakých zřejmých příznaků, a taková onemocnění potom z hlášení unikají. Závažná je však skutečnost, že takový nemocný může být zdrojem onemocněné pro další spoluobčany.
7.1
Incidence syfilis
Syfilis (příjice či lues) je onemocnění, které je téměř výhradně přenášené sexuálním stykem. Výskyt syfilis je ve městě Strakonice v podstatě na úrovni Jihočeského kraje, pod průměrem republiky i pod hodnotami okresu. Ty byly nejvyšší v první polovině posledního desetiletí. Kolísání hodnot ve Strakonicích je v jednotkách případů a výskyt lze označit za sporadický.
Graf č. 64:
Syfilis – hlášená onemocnění na 100 000 obyvatel
14 12 10
Strakonice ČR okres Str. JČ kraj
8 6 4 2 0 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
45
7.2
Incidence gonorrhoey (kapavky)
Graf č. 65:
Gonorrhoea – hlášená onemocnění na 100 000 obyvatel
40 Strakonice
35
ČR 30
okres Str. JČ kraj
25 20 15 10 5 0
1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Incidence kapavky (gonorrhoey), tedy dalšího onemocnění přenášeného sexuálním stykem je celkově o něco vyšší, než u syfilis. Navíc lze předpokládat, že řada onemocnění uniká ze systému povinného hlášení, takže výskyt bude ve skutečnosti ještě mnohem vyšší. Oblast Jihočeského kraje je celkově spíše pod průměrem republiky, výskyt ve městě Strakonice je přibližně na úrovni kraje a pod hodnotami okresu. Výskyt kapavky ve městě však v posledních letech mírně stoupá (nic na tom nemění pokles v roce 2008).
7.3
Incidence tuberkulózy
Graf č. 66:
Incidence tuberkulózy - hlášená onemocnění na 100 000 obyvatel
18 16
Strakonice ČR
14
okres Str.
12
JČ kraj
10 8 6 4 2 0 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
46
Výskyt tuberkulózy u nás je spíše ojedinělý a vzestup před deseti a více lety byl spíše na účet dovezených případů. Nicméně riziko nelze podceňovat, zvláště v poslední době, kdy se stále více uvažuje o změně očkovacího kalendáře. (Očkování proti tbc je totiž prvním, které každý novorozenec podstupuje, nejčastěji ještě před odchodem z porodnice do domácí péče, takže proočkovanost je značně vysoká.) Vývoj ve všech sledovaných oblastech vykazuje sestupný trend. Všechny oblasti jsou významně nižší ve srovnání s hodnotami v České republice. Nejnižší výskyt onemocnění je trvale ve Strakonicích. Rozdíly mezi sledovanými lokalitami jsou minimální a nevýznamné.
7.4
Incidence salmonelózy
Salmonelózy jsou střevními infekcemi, které stále patří mezi nejčastější nákazy.Trend vývoje je ve všech sledovaných lokalitách velmi podobný, dochází k poměrně výraznému poklesu výskytu nákazy. Ve Strakonicích došlo k poklesu na přibližně jednu pětinu hodnot z roku 2004 a v posledním roce se tak dostaly na pozici s nejnižším výskytem onemocnění.
Graf č. 67:
Incidence salmonelózy - hlášená onemocnění na 100 000 obyvatel
450 400
Strakonice
350
ČR
300
okres Str.
250
JČ kraj
200 150 100 50 0 2003
7.5
2004
2005
2006
2007
2008
Incidence kampylobakteriózy
Kampylobakteriózy patří rovněž mezi střevní infekce, jejich zdrojem nákazy je především drůbež (a lidé se nakazí zejména požitím nedostatečně tepelně upraveného drůbežího masa).Jejich výskyt je relativně nižší než výskyt salmonelóz, což však může být způsobeno i nižší „záchytností“. Výskyt kampylobakterióz ovšem v průběhu posledních let narůstal a zastavil se nebo alespoň zpomalil až přibližně po roce 2005. Vývoj výskytu onemocnění je v městě i okrese Strakonice takřka totožný aje po celou dobu sledování pod průměrem Jihočeské kraje i České republiky.
47
Graf č. 68:
Incidence kampylobakteriózy - hlášená onemocnění na 100 000 obyvatel
350
Strakonice ČR okres Str. JČ kraj
300 250 200 150 100 50 0 2003
7.6
2004
2005
2006
2007
2008
Incidence hepatitid
Hepatitidy (žloutenky) je skupina onemocnění s různými původci (zdroji nákazy), které ale podobné klinické příznaky a průběh. Podle viru, který hepatitidy způsobuje, rozlišujeme virovou hepatitidu typu A,B,C,D a E. Po prodělání jednoho typu se nevytváří imunita pro další typy onemocnění, znamená to tedy, že jeden člověk může onemocnět postupně více typy hepatitidy, někdy je to možné i najednou. Pro potřeby analýzy jsme použili jednak výskyt všech druhů hepatitidy v sumě a dále pak výskyt hepatitidy typu B, dříve nazývané sérová, vzhledem k způsobu jejího šíření a výskytu u rizikových skupin populace.
Graf č. 69:
Incidence hepatitid typu A+B+C - hlášená onemocnění na 100 000 obyvatel
45 Strakonice 40
ČR
35
okres Str.
30
JČ kraj
25 20 15 10 5 0 2003
2004
2005
2006
2007
2008
48
Ve vývoji výskytu sumy nejčastěji se vyskytujících typů hepatitid je patrný mimořádný vzestup v roce 2004 v okrese Strakonice. Zřejmě se jednalo o epidemický výskyt onemocnění. Nejnižší výskyt ze všech sledovaných oblastí je ve městě Strakonice, trvale pod průměrem kraje i České republiky. Vzestup hodnot v ČR svědčí opět pro epidemiologický výskyt onemocnění, zřejmě ve Středočeském kraji a Praze.
Graf č. 70:
Incidence hepatitidy typu B - hlášená onemocnění na 100 000 obyvatel
8 Strakonice
7
ČR 6
okres Str.
5
JČ kraj
4 3 2 1 0 2003
2004
2005
2006
2007
2008
Výskyt hepatitidy typu B se ve sledovaném období vyznačuje trvalým poklesem ve Strakonicích, až na nulové hodnoty v posledních dvou sledovaných letech. Výskyt je opět pod průměrem ČR i Jihočeského kraje. Zajímavé je, že na začátku sledování, v roce 2003, byly hodnoty ve městě i okrese Strakonice nejvyšší. Pro lepší identifikaci vývoje by však bylo nutné vrátit se s výsledky dále do minulosti. V současné době můžeme hodnotit výskyt hepatitid ve Strakonicích jako sporadický a bezproblematický.
49
8
Dispenzarizace
Lidé s nějakým chronickým onemocněním bývají sledováni ve zvláštním režimu péče, který se nazývá dispenzarizací. Děje se tak obvykle po nějakém prodělaném onemocnění (např. po infarktu myokardu, zjištěné prekanceróze apod.), nebo při zjištění příznaků nějakého onemocnění, vysokého krevního tlaku, vysokých, nebo abnormálních hodnot krevních markerů apod. Tito lidé pak docházejí častěji na pravidelné kontrolní prohlídky a jsou v evidenci příslušných poraden. Při hodnocení počtu takových dispenzarizovaných lidí pak hovoříme o jejich incidenci, tj kolik nově zjištěných nemocných přibývá, nebo prevalenci, tj. kolik jich je v současné době v evidenci. V obou případech bývá sledovaným časovým obdobím jeden kalendářní rok.
8.1
Prevalence alergií
Jedním z nejčastějších důvodů dispenzarizace je výskyt alergického onemocnění. Často tomu tak bývá již od dětského věku. Výskyt alergií v posledních desetiletích poměrně strmě stoupá a je popisován odbornými lékaři – alergology i epidemiology, kteří se zabývají hromadným výskytem nemocí. Na následujícím grafu je vidět situace v Jihočeském kraji a ve Strakonicích ve srovnání s republikovým průměrem. V Jihočeském kraji je trend mírně vzestupný, v ČR s naznačeným mírným poklesem v posledních dvou letech. V Strakonicích jsou hodnoty pod těmito dvěma kritérii. Ve městě je pak zaznamenán nárůst, který je patrně způsoben otevřením specializované ordinace, která se postupně naplňuje. Zajímavé je, že tento nárůst není kompenzován poklesem v okrese Strakonice.
Graf č. 71:
Počet léčených pacientů v alergologických ordinacích na 100 000 obyvatel
12000 10000 8000 6000 Strakonice
4000
ČR 2000
okres Str. JČ kraj
0 2003
2004
2005
2006
2007
2008
50
8.2
Prevalence diabetes mellitus (cukrovky)
Další specializací s bohatou klientelou, která neustále roste je diabetologie. Výskyt diabetu je častější u mužů, a jeho nebezpečí není je ve vlastním onemocnění, ale ve velmi častém spojení s dalšími chorobami, především srdce a cév. Podstatně vyšší výskyt ve Strakonicích nad průměrem České republiky bude nutné podrobit podrobnější analýze příčin. Rozdíl je vysoce významný.
Graf č. 72:
Počet léčených diabetiků na 100 000 obyvatel
11000 Strakonice
10500
ČR
10000 9500 9000 8500 8000 7500 7000 6500 2003
2004
2005
2006
2007
2008
51
9.
Incidence nádorových onemocnění
Incidence zhoubných nádorů vyjadřuje počet všech nových případů nádorových onemocnění (celkem nebo dle jednotlivých diagnóz) u obyvatel (většinou odděleně u mužů nebo u žen, protože u obou pohlaví mohou mít různé typy nádorů odlišný průběh a samozřejmě jsou rozdíly v počtu nově zjištěných případů) v přepočtu na 100 tisíc obyvatel za určité období (nejčastěji za rok). Následně jsou tyto údaje tzv. věkově standardizovány, tzn. přepočteny na evropský věkový standard. Znamená to, že jsou údaje přepočteny tak, jako by ve všech srovnávaných územích a ve všech letech žili stejně staří lidé (je tak odstraněn vliv různé věkové struktury ve sledovaných oblastech na výskyt nádorů). Incidence, tj. výskyt nově zjištěných zhoubných nádorů celkem, bývá v analýzách zdravotního stavu, v odborné literatuře apod. vyjadřována buď v součtu všech příslušných diagnóz, a nebo bez diagnózy C44, tj. bez diagnózy „jiné zhoubné nádory kůže“, které v průměru tvoří zhruba 20% ze všech nádorů. (Tak bude celkový výskyt nádorových onemocnění také prezentován v této studii.) Údaje týkající se výskytu zhoubných nádorů jsou v současné době, bohužel, k dispozici pouze do roku 2006 za Českou republiku a za menší územní celky.
9.1
Incidence nádorů celkem
V České republice počet nově zjištěných nádorů dlouhodobě stoupá. Příčinou může nejen samotný častější výskyt nádorového onemocnění, ale rovněž aktivní vyhledávání nových nádorů za účelem jejich včasného léčení. U nádorů platí ještě více než u ostatních onemocnění pravidlo, že čím je dříve rozpoznán a léčen, tím je vyšší pravděpodobnost uzdravení a delšího přežití.
Graf č. 73:
Standardizovaná incidence zhoubných novotvarů a novotvarů in situ, bez dg C44 (evr. standard) - muži+ženy
510 Strakonice
490
Česká republika
470 450 430 410 390 2003
2004
2005
2006
52
Na grafu č. 73 je tento nárůst v ČR již jen nepatrně naznačen, nárůst spíše stagnuje. V přímém kontrastu k němu je pak vývoj incidence nádorů celkem a u obou pohlaví ve Strakonicích, kde ve sledovaných letech dochází k výraznému a významnému poklesu o cca 25%.
Graf č. 74:
Nově hlášená onemocnění zhoubných novotvarů a novotvarů in situ, bez dg C44 - absolutní počty ve věkových skupinách - muži+ženy
300 250 200 150 100 50 0 2003
2004 celkem
< 24
2005 25-44
45-64
2006 65 >
Pokles ve Strakonicích potvrzuje i analýza nově hlášených onemocnění v jednotlivých věkových skupinách mužů i žen. Pokles je výraznější u vyšších věkových skupin nad 65 let a mírně i ve skupině 45-64 let. V nižší střední věkové skupině (25-44 let) dochází dokonce k mírnému nárůstu případů. Graf č. 75:
Standardizovaná incidence zhoubných novotvarů a novotvarů in situ, bez dg C44 (evr. standard) - muži
600 Strakonice Česká republika
550 500 450 400 350 2003
2004
2005
2006
53
U standardizované incidence nádorových onemocnění u mužů je pokles ještě výraznější, než u incidence společné se ženami. Znamenalo by to, že muži se na nápadném poklesu incidence podílejí výrazněji. K poklesu dochází o více než 35%.
Graf č. 76:
Nově hlášená onemocnění zhoubných novotvarů a novotvarů in situ, bez dg C44 - absolutní počty ve věkových skupinách - muži
160 140 120 100 80 60 40 20 0 2003
2004 celkem
< 24
2005 25-44
2006 45-64
65 >
U absolutních hodnot je patrné, že k poklesu incidence dochází prakticky jen u nejvyšší věkové skupiny nad 65 let, která ale vzhledem k vysokému počtu případů ovlivňuje celkovou incidenci.
Graf č. 77:
Standardizovaná incidence zhoubných novotvarů a novotvarů in situ, bez dg C44 (evr. standard) - ženy
530 510 Strakonice
490
Česká republika
470 450 430 410 390 370 350 2003
2004
2005
2006
54
U žen, ač rovněž výrazný, je pokles standardizované incidence nádorů ve Strakonicích o něco nižší, než u mužů. Po celou dobu sledování je nad průměrem ČR. Každoročně je ve Strakonicích nově diagnostikováno více jak 200 nádorů. Od roku 2003 do roku 2006 došlo k celkovému poklesu z 282 na 216 nádorových onemocnění. U mužů došlo k poklesu ze 135 na 96 nádorů, u žen ze 147 na 120. Ve Strakonicích je na rozdíl od České republiky vyšší incidence nádorových onemocnění u žen než u mužů.
Graf č. 78:
Nově hlášená onemocnění zhoubných novotvarů a novotvarů in situ, bez dg C44 - absolutní počty ve věkových skupinách - ženy
160 140 120 100 80 60 40 20 0 2003
2004 celkem
< 24
2005 25-44
2006 45-64
65 >
Kromě poklesu nově hlášených nádorových onemocnění ve vyšších věkových skupinách, dochází u žen ve Strakonicích v posledních letech ke vzestupu počtu nových nádorových onemocnění u věkové skupiny 25-44 let.
55
9.2
Incidence nádorů tlustého střeva
Graf č. 79:
Standardizovaná incidence zhoubných nádorů tlustého střeva dg C18 (evr. standard) – MUŽI + ŽENY celkem
70 65
Strakonice
60
Česká republika
55 50 45 40 35 30 25 20 2003
2004
2005
2006
Incidence nádorů tlustého střeva je v ČR jedna z nejvyšších v Evropě. Kolísání nadprůměrných hodnot ve Strakonicích může být ovlivněno malými čísly. V posledních letech se výskyt přiblížil k hodnotám v ČR. Doba sledování je poměrně krátká.
9.3
Incidence nádorů recta, rectosigmoideálního spojení a řitního kanálu
Graf č. 80:
Standardizovaná incidence zhoubných nádorů rektosigmoideálního spojení, konečníku a řitního kanálu dg C19 - 21 – MUŽI+ŽENY celkem
32 Strakonice
30
Česká republika 28 26 24 22 20 2003
2004
2005
2006
56
Výskyt nádorů recta má ve Strakonicích takřka totožný vývoj jako v ČR, rovněž hodnoty se od sebe liší nevýznamně. U obou sledovaných oblastí zaznamenáváme klesající trend.
9.4
Incidence nádorů průdušnice, průdušek a plic
Graf č. 81:
Standardizovaná incidence zhoubných nádorů průdušnice, průdušky a plíce dg C33-34 (evr. standard) – MUŽI+ŽENY celkem
55 50 45 40 35 30 25
Strakonice Česká republika
20 2003
2004
2005
2006
U nádorů plic dochází ve Strakonicích v průběhu čtyř sledovaných let k vysoce významnému poklesu incidence. V České republice rovněž počet nových případů klesá, ale jen velmi mírně. K potvrzení stálosti nastoupeného trendu bude však třeba sledovat delší časové období.
57
9.5
Incidence nádorů kůže
Graf č. 82:
Standardizovaná incidence zhoubného melanomu kůže dg C43 (evr. standard) – MUŽI+ŽENY celkem
30 28 26 24
Strakonice
22
Česká republika
20 18 16 14 12 10 2003
2004
2005
2006
Nádory kůže se vyskytují nejčastěji ze všech zhoubných nádorů. Jak bylo zmíněno na začátku kapitoly do celkového výskytu nádorů (incidence) se většinou nezahrnují. Je to proto, že přes jejich častý výskyt jejich metastazování (u spinocelulárního karcinomu) je poměrně málo časté a u bazocelulárního karcinomu se běžně nevyskytuje, pokud postižené osoby netrpí žádným závažným onemocněním. Tato biologická vlastnost (že téměř vůbec nemetastazují) je hlavním důvodem, který umožňuje dosáhnout vysokého procenta úplně vyléčených uvedených nádorů kůže. Jiná je situace u melanomu kůže, kde k metastazování dochází velmi často a jen u časně zjištěných onemocnění je dobrá prognóza vyléčení. Závažné je, že tohoto typu nádoru plynule přibývá.
Výskyt melanomu kůže má vzestupnou tendenci v celé republice, krátký časový úsek na grafu ji však nezaznamenává..Varující je však strmý vzestup hodnot ve Strakonicích, během dvou let se počet nově hlášených onemocnění více jak zdvojnásobil. To vše se děje vysoko nad republikovým průměrem. Nárůst je potřeba konzultovat se specialisty kožaři na onkology.
58
9.6
Incidence nádorů prsu
Graf č. 83:
Standardizovaná incidence zhoubných nádorů prsu dg C50 (evr. standard) – ŽENY
130 Strakonice
120
Česká republika 110 100 90 80 70 60 2003
2004
2005
2006
Nádory prsu jsou u žen nejčastěji se vyskytujícím nádorem. Pro prognózu tohoto nádoru velmi záleží na včasnosti jeho rozpoznání. Trend výskytu je v ČR v tomto krátkém období spíše sestupný (v předchozích letech však došlo ke značnému navýšení hodnot), ve Strakonicích došlo z poměrně vysokých hodnot k poklesu mírně nad republikovou úroveň.
9.7
Incidence nádorů děložního hrdla
Graf č. 84:
Standardizovaná incidence zhoubných nádorů hrdla děložního dg C53 (evr. standard) – ŽENY
21 19 17 15 13 11 9 Strakonice 7
Česká republika
5 2003
2004
2005
2006
59
Kolísání hodnot výskytu nádorů děložního hrdla je ve Strakonicích dáno nízkými čísly. V průměru je na republikové úrovni.
9.8
Incidence nádorů těla děložního
Graf č. 85:
Standardizovaná incidence zhoubných nádorů těla děložního dg C54 (evr. standard) – ŽENY
45 Strakonice
40
Česká republika 35
30
25
20
15 2003
2004
2005
2006
Incidence nádorů těla děložního opět zaznamenává ve Strakonicích na první pohled značné výkyvy, jedná se však jen o náhodné kolísání malých čísel a v zásadě se neliší od republikového průměru.
60
9.9
Incidence nádorů vaječníků
Graf č. 86:
Standardizovaná incidence zhoubných nádorů vaječníků a jiných a neurčených ženských pohlavních orgánů dg C56-57 (evr. standard) – ŽENY
25 Strakonice
23
Česká republika 21 19 17 15 13 11 9 7 5 2003
2004
2005
2006
U zhoubných nádorů vaječníků platí to samé co u předešlých typů nádorů, ve Strakonicích i v ČR je navíc naznačen mírný pokles incidence.
9.10 Incidence nádorů prostaty Graf č. 87:
Standardizovaná incidence zhoubných nádorů prostaty dg C61 (evr. standard) – MUŽI
100
90
80
70
60
50
Strakonice Česká republika
40 2003
2004
2005
2006
61
Incidence nádorů prostaty má ve Strakonicích i v České republice obdobný vzestupný trend s poklesem v posledním roce, ve Strakonicích je trvale pod republikovým průměrem.
Analýza incidence nádorových onemocnění ve Strakonicích vykazuje některé neobvyklé rysy, které mohou být částečně způsobeny nízkým výskytem onemocnění v poměrně málo početné populaci, nebo mohou i naznačovat jisté zákonitosti, které by bylo dobré odhalit a popsat. Jako první krok bude provedena podrobnější analýza jednotlivých typů nádorových onemocnění na okresní úrovni, neboť zde jsou statistiky podrobněji zpracované, než tomu tak bylo v databázi obcí. Rovněž delší časové období umožňuje lépe stanovit trendy a vývoje jednotlivých typů onemocnění.
62
10
Závěry
V posledních šesti sledovaných letech došlo k významnému poklesu počtu dětí, a to o 6,6%, zatímco naopak došlo k nárůstu počtu seniorů ve věku starším 65-ti let, a to o téměř 8%. Pro město Strakonice je zajisté velmi nepříznivá skutečnost, že index stáří je oproti Jihočeskému kraji i průměru v ČR trvale výrazně vyšší, a to jak u mužů, tak i u žen. Neznamená to nic jiného než to, že ve Strakonicích žije v průměru starší obyvatelstvo než v daném kraji a v ČR. Navíc se tento nepříznivý trend za posledních 6 let mírně (asi o 1%) zvýšil. Střední délka života (při narození i v jiných zvolených věkových kategoriích) se v celé ČR, v jednotlivých územích (krajích i městech) u obou pohlaví, prodlužuje. Znamená to, že lidé mají stále větší šanci dožívat se vyššího věku. Střední délka života při narození je u žen delší, než u mužů – v okrese Strakonice to v průměru za sledovaných 8 let činí rozdíl 6,7 let. Celková úmrtnost v posledních letech v celé ČR poměrně výrazně klesá, pokles úmrtnosti ve Strakonicích je však nižší než tomu je průměrně v celé ČR. Zatímco v ČR poklesla v upraveném trendu úmrtnost za 6 let o 17%, tak ve Strakonicích pouze o zhruba 9%. Úmrtnost mužů je dlouhodobě vyšší než u žen. To samozřejmě koresponduje i s tím, že se ženy dožívají vyššího věku než muži, a to zhruba o 6 let. Úmrtnost mužů je ve Strakonicích vyšší než je průměr v celém Jihočeském kraji, rozdíl činí v přepočtu na 100 tisíc obyvatel zhruba 60 zemřelých mužů. I u žen je úmrtnost v posledních letech poměrně výrazně klesá, tzn., že má sestupný trend. Pokles je za 6 let zhruba o 40 zemřelých žen ročně, což odpovídá poklesu zhruba o 6%. Podobně jako u mužů je však standardizovaná úmrtnost u žen vyšší než je v ČR, v Jihočeském kraji či v okrese Strakonice. V posledních letech umírá každým rokem ve Strakonicích 440 až 530 lidí, z toho v průměru 220 lidí na onemocnění srdce a cév, 135 osob na některý ze zhoubných nádorů (novotvarů) a 40 obyvatel na následky úrazy, poranění či otravy. Počet zemřelých mužů je ve Strakonicích každým rokem vyšší, než počet zemřelých žen – v průměru zde zemře každoročně o 13 mužů více než žen. Počet zemřelých mužů do tzv. seniorského věku, tj. od 64 let věku, je dlouhodobě a trvale výrazně vyšší než je tomu u žen. Zatímco každým rokem zemře ve Strakonicích do 64 roku věku v průměru 30 žen, tak v mužské části populace zemře 73 osob, tj. více než dvojnásobek. Za pozornost stojí i fakt, že týden co týden ve Strakonicích zemřou 2 lidé mladší 65-ti let. Lidé ve Strakonicích nejčastěji umírají na onemocnění srdce a cév (tj. na tzv. kardiovaskulární onemocnění). V celkovém součtu na ně umírá 45% lidí. Tento podíl je však o dost nižší než je tomu v celé ČR, kde na tato onemocnění umírá zhruba polovina lidí, tj. 51%. Na druhém místě jsou zhoubné nádory s 28% (v ČR 26%) a v součtu mužů i žen jsou pak na 3. místě
63
poranění (úrazy) a otravy s téměř 8% úmrtí (v ČR 7%). Úmrtnost na poranění, úrazy a otravy je ve Strakonicích vyšší než v ČR. Mezi ženami a muži jsou v příčinách úmrtnosti ve Strakonicích určité rozdíly. Ženy umírají na kardiovaskulární onemocnění častěji – téměř 51 % z nich, muži na tyto nemoci umírají méně častěji (v 41% případů). Muži naopak častěji umírají na některý ze zhoubných nádorů (v 31-ti % oproti 24% u žen) a na úrazy (9% oproti 6% u žen). Úmrtnost na onemocnění srdce a cév mužů je ve Strakonicích – podobně i v okrese Strakonice – v posledních třech letech nižší než je průměr v ČR a v Jihočeském kraji. Tato úmrtnost je u žen zhruba na stejné úrovni jako v Jihočeském kraji a o něco nižší než tomu je v průměru celé ČR. Přesto týden co týden s naprostou pravidelností zemřou ve Strakonicích na srdečně cévní nemoci 4 lidé. Je poměrně alarmující, že v průměru každým rokem umře na kardiovaskulární onemocnění ve Strakonicích 26 lidí mladších 65 let věku. Mnohem častěji na onemocnění srdce a cév umírají mladší muži než ženy – ročně ve Strakonicích zemře do 64 roku věku 7 žen a 19 mužů. Druhou nejčastější příčinou smrti jsou úmrtí na nádorová onemocnění – ve Strakonicích na ně umírá 31% mužů a 24% žen z celkového počtu zemřelých. Standardizovaná úmrtnost na nádory je u mužů ve městě Strakonice obdobná jako je v Jihočeskému kraji a ČR, je ale o něco málo vyšší, rozdíly však nejsou statisticky významné. Obdobná situace je i u žen. Muži však na tato onemocnění mnohem častěji – průměrně každým rokem zemře na novotvary o 19 mužů více než žen. Dlouhodobý trend je však u mužů nepatrně příznivější než u žen. V průměru každým rokem umírá ve Strakonicích na některých zhoubných nádorů 133 osob, z toho je 76 mužů a 57 žen, každý měsíc tak na některý z nádorů umírá v tomto městě 11 lidí. I u úmrtnosti na zhoubné nádory převažují zemřelí ve věku nad 65 let, zajisté ne příliš radostná je však skutečnost, že více než 28% ze všech lidí, kteří na zhoubný nádor zemřou, umírají ve věku mladším, tj. před 65. rokem svého věku. Každý rok ve Strakonicích umírá na zhoubné nádory 38 lidí dříve než se dožije seniorského věku. Úrazy, případně poranění a otravy jsou po kardiovaskulárních nemocech a zhoubných nádorech třetí nejčastější příčinou úmrtí. Ve Strakonicích na ně umírá více než 9% mužů (9,3% oproti 8,3% v ČR) a více než 6% žen ( 6,3% oproti 5,0% v ČR) z celkového počtu zemřelých mužů a žen. Ve městě Strakonice umírá zejména na úrazy výrazně více lidí než v ČR a v Jihočeském kraji. Tento závěr by tudíž měl vést mj. k zamyšlení (zejména pro místní politiky), zda-li je ve Strakonicích dostatečně bezpečné prostředí, případně, jaké jsou příčiny tohoto stavu. Podobně trend vývoje této úmrtnosti je ve Strakonicích mnohem méně příznivější než tomu je v ČR a v Jihočeském kraji. Ve Strakonicích každým rokem umírá na následky úrazu 38 osob – z toho je 23 mužů a 15 žen. Více než polovina úrazů či poranění jsou ve Strakonicích příčinami úmrtí ve věku mladším než je věk seniorský, tj. před 65. rokem věku. U mužů dokonce 2/3 zemřelých na úrazy a poranění, případně otravy jsou věkem mladší než je 65. rok věku. Kojenecká i novorozenecká úmrtnost patří v České republice dlouhodobě k nejnižším na světě, podobně tomu je i ve Strakonicích. Průměrně ve Strakonicích ročně umírají 64
v kojeneckém věku (tj. do roku života) 3 děti z tisíce živě narozených, z toho dvě děti již ve věku novorozeneckém, tj. do 28 dne svého života. Počet spontánních (samovolných) i umělých potratů v celé ČR dlouhodobě klesá, stejná situace je i ve Strakonicích. Počet spontánních potratů se u žen, bydlících ve Strakonicích, každým rokem pohybuje kolem 40 potratů. Trend je při tom poměrně pozitivní. V průměru se v ČR rodí na tisíc živě narozených dětí 38 dětí s vrozenou vývojovou vadou, která je zjištěna do jednoho roku jejich života. Ve Strakonicích je tato situace lepší – přesto je zde v průměru každým rokem zjištěno 27 dětí postižených vrozenou vývojovou vadou. Výskyt syfilis i kapavky je trvale pod republikovým průměrem a lze ho označit za sporadický. Výskyt kapavky má však vzestupný trend. Incidence tuberkulózy je trvale pod republikovým průměrem. Incidence salmonelóz má trvale klesající trend, naopak mírně stoupá výskyt kampylobakterióz. Incidence hepatitid je v okrese trvale pod průměrem kraje i republiky. U hepatitidy typu B došlo k poklesu z nejvyšších hodnot v roce 2003 k nulovým hodnotám v posledních dvou sledovaných letech. Vysoce nadprůměrný je ve Strakonicích výskyt diabetu, a to i přes mírný pokles v posledních dvou letech. Prevalence diabetiků o 40% převyšuje stav v České republice. Alergiků je ve Strakonicích evidováno méně, jejich počet ale stoupá. Zřejmě teprve v posledních letech došlo ke zprovoznění odborného zařízení. Ve Strakonicích dochází k poklesu incidence nádorových onemocnění, nejvíce se na poklesu podílí incidence nádorů u mužů vyšších věkových skupin a nádorů plic u obou pohlaví. Incidence u nižších věkových skupin naopak mírně stoupá. Incidence nádorů tlustého střeva je ve Strakonicích nad průměrem v ČR. Klesá incidence nádorů plic. Vysoce významně roste incidence kožního melanomu! Ostatní nádorová onemocnění se pohybují na úrovni českého průměru, s výjimkou nižší incidence nádorů prostaty.
DOPORUČENÍ: Ve Strakonicích byl zjištěn mimořádný výskyt diabetiků, který vysoce převyšoval hodnoty obvyklé v České republice. Stav databáze neumožnil podrobnější analýzu dat (pohlaví, způsob terapie, stadium onemocnění). Proto by byla vhodná konzultace zjištěných skutečností s diabetology. Ze všech onkologických onemocnění nejnápadněji vystupuje incidence melanomu, která za uplynulé tři roky vzrostla 2,5x. Opět by bylo dobré konzultovat a eventuelně potvrdit takový výskyt s odborníky, tj. kožními lékaři a onkology.
65
