Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města JIHLAVA. MUDr. Stanislav Wasserbauer Hana Pokorná

Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města

JIHLAVA MUDr. Stanislav Wasserbauer Hana Pokorná Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem Jihlava, prosinec 2010

Obsah 1

Úvod ……………………………………………………………………….

4

2

Slovníček základních pojmů ………………….…………......…………..... 6

3

Charakteristika města, základní demografické údaje ………………...... 7 3.1 Počet obyvatel ….......……………….…………………....……... 7 3.2 Index stáří ………………………………………………...…...… 8 3.3 Průměrný věk ................................................................................ 11 3.4 Střední délka života …………………………………...………… 11

4

Úmrtnost celková ………………………………………………………… 4.1 Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) celkem … 4.2 Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) mužů ….. 4.3 Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) žen …..… 4.4 Absolutní celková úmrtnost (na všechny příčiny) …………....… 4.5 Absolutní celková úmrtnost podle věku ……………….…..……

5

Úmrtnost podle příčin úmrtí …………………………………...…............ 23 5.1 Úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění ………………..…… 25 5.2 Úmrtnost na zhoubné nádory ………………………………...…. 30 5.3 Úmrtnost na poranění (úrazy) a otravy …………………………. 35 5.4 Úmrtnost podle příčin ve věku do 65. roku života ……….……... 40 5.5 Absolutní úmrtnost podle příčin ………………………………... 43

6

Reprodukční zdraví ………............…………………………………….… 43 6.1 Počet narozených dětí ……............……………………...……… 43 6.2 Kojenecká a novorozenecká úmrtnost ....……………………...... 45 6.3 Potratovost ……............……………………………………....… 47 6.4 Vrozené vývojové vady ...…………………………………....…. 49

7

Infekční onemocnění …………………………………………………..… 7.1 Incidence syfilis a kapavky ……………………………..……….. 7.2 Incidence tuberkulózy ……………………………….....………. 7.3 Incidence salmonelózy …………………………………..……… 7.4 Incidence kampylobakterióz …………………………...……….. 7.5 Incidence hepatitid …………………………………...………….

8

Incidence nádorových onemocnění …………………………....………… 54 8.1 Incidence nádorů celkem …………………………………...…… 55 8.2 Incidence nádorů tlustého střeva ………………………...……… 59 8.3 Incidence nádorů konečníku ………...........…………………..… 59 8.4 Incidence nádorů průdušnice, průdušek a plic …………..……… 60 8.5 Incidence nádorů kůže ………………………………..………… 60 8.6 Incidence nádorů prsu …………………………………...……… 61

15 15 17 18 19 21

49 49 51 51 52 53

2

8.7 8.8 8.9 8.10 9

Incidence nádorů děložního hrdla ……………………...……….. Incidence nádorů těla děložního …………………………..……. Incidence nádorů vaječníků ………………………………..…… Incidence nádorů prostaty …………………………...…………..

61 62 62 63

Závěry ……………………………………………………………….....…. 64

3

1

Úvod

Na první pohled by se mohlo zdát, že pojmu zdraví každý z nás rozumí, protože toto slovo používáme velmi často už od dětství. Obvykle pro nás zdraví znamená, že nás „nic nebolí“, že nám „nic není“. Pojem zdraví však není zdaleka tak jednoduchý. Zdraví má totiž mnoho aspektů, které se mění v průběhu života v závislosti na širokém spektru faktorů a okolností. Zdraví je výsledkem komplikovaného působení mnoha desítek, stovek, někdy i tisíců faktorů. Obecně je nazýváme determinanty zdraví, případně rizikovými faktory. Úroveň zdraví (zdravotního stavu) je pak především výslednicí životního stylu (způsobu života), životního a pracovního prostředí a rodinné zátěže. Značný význam samozřejmě má i úroveň zdravotní péče, zejména léčby a prevence. To vše, za spolupůsobení celé řady dalších faktorů, utváří kvalitu našeho zdraví. Střetávají se zde především momenty biologické podstaty člověka, přírodní i společenské faktory a konečně možnosti a schopnosti zdravotnického systému. Lidské zdraví bývá ovlivňováno zejména čtyřmi základními skupinami determinant – průměrný odhad podílu jejich vlivu na zdraví je patrný z následujícího grafu. Graf č. 1:

Vliv jednotlivých skupin determinant na lidské zdraví v %

15% 15% 50% 20%

životní styl

úroveň zdravotní péče

životní a pracovní prostředí

genetická zátěž

Zdravotní stav obyvatelstva obecně, i v jednotlivých regionech, tzn. i ve městě Jihlavě, je možné charakterizovat a hodnotit na základě tzv. ukazatelů (indikátorů) zdravotního stavu (zdraví), případně pomocí některých demografických údajů, které se zdravím souvisejí. Ukazatelé zdravotního stavu jsou ve své podstatě založeny především na dvou důležitých událostech – na úmrtí nebo na vzniku nemoci. K té první skupině ukazatelů patří zejména střední délka života a úmrtnost, a to jak celková, tak na jednotlivé diagnózy, a také úmrtnost novorozenecká a kojenecká. Ve druhé skupině ukazatelů, mající vztah k onemocnění, patří k těm nejdůležitějším zejména výskyt některých závažných neinfekčních tzv. civilizačních nemocí a úrazů, podobně jako výskyt vybraných infekčních nemocí. Zdravotní stav obyvatelstva má samozřejmě velmi významný vliv na rozsah, strukturu a dostupnost zdravotní péče a na utváření a obsah zdravotní politiky v daném místě, podobně 4

jako na přijímání potřebných opatření ve všech oblastech, které se zdravím, a případně s životním prostředím, významným způsobem souvisejí. Ve městech má analýza zdravotního stavu nezbytnou úlohu při tvorbě tzv. plánu zdraví, podobně jako při strategických, ale i „běžných“ rozhodováních zastupitelstva či rady města či obce. Ukazatelé zdravotního stavu se dají vyjádřit a zhodnotit různými způsoby. Základními údaji jsou absolutní údaje (počty/čísla), které zachycují skutečné absolutní počty zemřelých nebo nemocných – celkově i podle jednotlivých kritérií (např. podle příčin, tj. diagnóz, podle věku, pohlaví apod.). Tyto údaje však nelze v žádném případě srovnávat mezi jednotlivými územími (např. mezi městem, okresem, krajem a ČR), a to proto, že každý region má zcela odlišný počet obyvatel. Tyto absolutní údaje lze s určitou mírou opatrnosti srovnávat v určité časové řadě v jednom jediném místě (např. městě) a posuzovat tak trend vývoje. Absolutní data se využívají k výpočtům tzv. relativních údajů, které jsou přepočteny ve všech srovnávaných oblastech na určitý konstantní počet obyvatel, na tzv. konstantu – ve většině případů na 100 tisíc obyvatel (ale např. v případě kojenecké a novorozenecké úmrtnosti jsou údaje přepočítávány na 1 tisíc živě narozených dětí). Ke srovnání jednotlivých konkrétních ukazatelů zdraví mezi jednotlivými městy, okresy, kraji a republikovým průměrem se používají tzv. standardizovaná data. Ta samozřejmě vychází z absolutních údajů, jsou přepočtena na relativní údaje (především na 100 tisíc obyvatel) a následně tzv. věkově standardizována, tzn. přepočtena (ve všech srovnávaných oblastech a ve všech letech) na stejnou věkovou strukturu, tzn. jako kdyby všude a ve všech letech žili stejně staří lidé. To pak skutečně umožní přesně porovnat např. úmrtnost v různých oblastech státu (města, okresy, kraje) mezi sebou a průměrem ČR. Umožňuje to získané standardizované údaje srovnat i s hodnotami v různých jiných státech. K výpočtům se používají různé standardy, většinou však – a je to použito i v této práci – se využívá tzv. evropský standard (tzn. jakýsi evropský věkový průměr). Při analýze a hodnocení jednotlivých ukazatelů zdravotního stavu je nutno přihlédnout i k okolnosti, že zejména trend vývoje je ovlivňován velikostí tzv. statistického souboru, to znamená počtem obyvatel v jednotlivých srovnávaných územích. Malé soubory – v tomto případě ukazatelé vztahující se k městu Jihlava – mívají mnohem výraznější odchylky údajů v jednotlivých letech oproti datům srovnávaných, ale výrazně větších území (zejména ve vztahu ke kraji či ČR).

Poznámka: Předkládané analýzy byly zpracovány na základě vstupních dat připravených Ústavem zdravotnických informací a statistiky v Praze.

5

2

Slovníček základních pojmů

Individuální zdraví: je to nejen nepřítomnost nemoci, ale současně i stav úplné fyzické, duševní a sociální pohody. Veřejné zdraví: je zdravotní stav určité populace, určité skupiny lidí. Je dáno zejména souhrnem přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobem života. Přirozený přírůstek: je dán rozdílem mezi počtem živě narozených dětí a počtem zemřelých osob v daném roce a v daném území. Vyjadřuje se buď v absolutních číslech nebo častěji v relativních, v přepočtu na každých tisíc obyvatel v daném území. Střední délka života při narození: je střední hodnota počtu let, které zbývají do smrti x-letému člověku (v tomto případě v tomto roce narozenému) za předpokladu zachování úmrtnosti z období výpočtu. Střední délka života se za kraje počítá za období dvou let (předchozího a uvedeného). SDR – standardizovaná úmrtnost celková nebo podle příčin: jedná se o úmrtnost, která je přepočtena na každých 100 tisíc obyvatel v dané populaci a na tzv. věkový standard (zde evropský), tj. jako kdyby v každé srovnávané populaci žili obyvatelé stejné věkové struktury, tj. stejného věku. Standardizace se provádí proto, aby se mohla úmrtnost v jednotlivých územích a letech srovnávat. Perinatální úmrtnost: vyjadřuje počet mrtvě narozených a do 7 dnů života zemřelých novorozenců na každých tisíc celkem narozených dětí. Novorozenecká úmrtnost: vyjadřuje počet novorozenců zemřelých do 28 dnů svého života na každých tisíc živě narozených dětí. Kojenecká úmrtnost: vyjadřuje počet zemřelých dětí do 1 roku věku připadající na tisíc živě narozených dětí. Incidence: vyjadřuje počet všech nových onemocnění (celkem nebo dle jednotlivých diagnóz) u obyvatel (event. mužů nebo žen) na 100 000 obyvatel (nebo mužů či žen) v rámci určitého období (nejčastěji roku). Prevalence: vyjadřuje počet všech existujících onemocnění v určitém čase v určité populaci (tj. bez ohledu na datum vzniku).

6

3

Charakteristika města, základní demografické údaje

3.1

Počet obyvatel

V Jihlavě žije v posledním desetiletí více než 50 tisíc trvale bydlících obyvatel. Jejich počet se ve sledovaném devítiletém období, tj. v letech 2001 – 2009, nepatrně zvýšil – a to o cca 600 obyvatel, což odpovídá zhruba jednomu procentu. V Jihlavě trvale žije více žen než mužů – v průměru o 1.250 (tj. o 5%) více. Nárůst počtu mužů je ve sledovaném období výrazně vyšší než tomu je u žen – mužů žilo v roce 2009 v Jihlavě o 426 více (tj. o 1,7%) a žen o 175 více (tj. 0,7%) než v roce 2001. Tabulka č. 1: Základní demografické údaje pro město Jihlava (údaje vždy k 31.12.) Ukazatel / rok

2001

2003

2005

2007

2009

Počet obyvatel celkem

50 377

50 100

50 859

50 795

51 222

Děti ve věku 0 – 14 let Senioři ve věku 65 a více let

7 562 6 954

7 118 7 107

7 002 7 290

6 762 7 579

6 893 7 979

Muži Ženy

24 481 25 896

24 393 25 707

24 824 26 035

24 865 25 930

25 037 26 185

Graf č. 2:

Vývoj počtu obyvatel ve městě Jihlava v letech 2001 – 2009 ve věkových skupinách do 14 let a nad 65 let – CELKEM MUŽI + ŽENY 8 200

0 - 14

7 800

65 + 7 400

7 000

6 600 2001

2003

2005

2007

2009

Populace stárne nejen v celé Evropě, v ČR, ale samozřejmě i ve městě Jihlavě. Jak vyplývá z výše uvedené tabulky a grafu, došlo v posledních letech k významnému poklesu počtu dětí a naopak ke značnému nárůstu počtu seniorů ve věku starším 65-ti let. Za posledních 9 let došlo 7

k poklesu počtu dětí v Jihlavě o 8,8% (tj. absolutně o 669), naopak k navýšení počtu seniorů o 14,9% (tj. absolutně o 1.025)! V roce 2003 došlo ve městě Jihlava historicky poprvé k tomu, že počet osob starších 65-ti let byl vyšší než byl počet dětí ve věku do 14-ti let. Zatímco v roce 2001 žilo v Jihlavě ještě o 600 dětí více než seniorů, v roce 2009 žilo v Jihlavě již o 1.086 dětí méně než bylo seniorů. Bohužel je jisté, že tento trend pokračuje, a bude pokračovat i v následujících letech. Nebude na škodu udělat malý odhad, malou prognózu. Pokud by trendy v poklesu počtu dětí a nárůstu počtu seniorů pokračovaly i v příštích letech podobným tempem, je z následujícího grafu patrné, že v roce 2015 bude v Jihlavě žít přibližně pouze 6.100 dětí (oproti roku 2001, kdy zde žilo více než7 a půl tisíce dětí) a zhruba 8.800 seniorů (tj. zhruba o 2 tisíce více než tomu bylo počátkem tohoto století a desetiletí). Graf č. 3:

Vývoj počtu obyvatel ve městě Jihlava v letech 2003 – 2008 ve věkových skupinách do 14 let a nad 65 let – CELKEM MUŽI + ŽENY s prognózou do roku 2015 9 000 0 - 14 65 + 8 000

7 000

6 000 2001

3.2

2003

2005

2007

2009

2011

2013

2015

Index stáří

Tento velmi nepříznivý vývoj a stárnutí populace potvrzuje i tzv. index stáří. Ten je dán poměrem mezi počtem seniorů starších 65-ti let a počtem dětí ve věku do 14-ti let (v přepočtu na 100 obyvatel, tj. de facto v přepočtu na procenta). V devítiletém sledovaném období (2001 – 2009) došlo jak ve městě Jihlavě, tak i v kraji Vysočina a v ČR k poměrně výraznému navýšení tohoto indexu. Velmi nepříznivá pro město Jihlava je zajisté skutečnost, že je zde index stáří poměrně výrazně vyšší než tomu je v obou srovnávaných oblastech. Poměr seniorů vůči dětem je v v krajském městě trvale zhruba o 10% vyšší než tomu je v celém kraji. Svědčí to jednoznačně o tom, že v Jihlavě žijí starší lidé než tomu je v kraji i v ČR! V Jihlavě bylo v tomto období zaznamenáno navýšení indexu stáří o plných 24%, zatímco v ČR o méně než 20%. Z následujících grafů je také zřejmé, že hodnoty indexu stáří jsou u mužů i u žen trvale vyšší než je průměr v kraji a v ČR. Rozdíly (pro město Jihlavu v negativním slova smyslu) jsou vyšší u žen – v průměru je index stáří vyšší o 17% než 8

v kraji (u mužů je průměrný rozdíl vyšší o 5%). Postupné navyšování tohoto indexu je u jihlavských mužů i žen prakticky stejné jako na Vysočině a v ČR. Za pozornost stojí zajisté i fakt, že tento index, charakterizující stáří populace, je u žen výrazně vyšší než u mužů. Odpovídá to samozřejmě tomu, že ženy se dožívají výrazně vyššího věku než muži (cca o 6 let). Zatímco u mužů je trvale, tj. ještě i v roce 2009, tento index nižší než 90. Znamená to, že v populaci žije stále více chlapců než seniorů – mužů starších 65 let (v roce 2001 to bylo o více než 30%, v roce 2009 už ale pouze o 11%). U žen byl již v roce 2002 tento poměr vyšší než 120, a v posledních letech se dokonce pohybuje nad hodnotou 140! Znamená to, že v Jihlavě žije o 40% více seniorek než dívek do 14 let. Graf č. 4:

Index stáří [100*(65+/(0-14)] – srovnání města Jihlavy, kraje Vysočina a ČR – CELKEM MUŽI + ŽENY v letech 2001 – 2009 120

110

100 Jihlava Vysočina

90

ČR 80 2001

Graf č. 5:

2003

2005

2007

2009

Index stáří [100*(65+/(0-14)] obyvatel města Jihlavy – SROVNÁNÍ MUŽŮ A ŽEN v letech 2001 – 2009 160

140 muži

120

ženy

100

80

60 2001

2003

2005

2007

2009

9

Graf č. 6:

Index stáří [100*(65+/(0-14)] – srovnání města Jihlavy, kraje Vysočina a ČR – MUŽI v letech 2001 – 2009 90

80

70

Jihlava Vysočina ČR

60 2001

Graf č. 7:

2003

2005

2007

2009

Index stáří [100*(65+/(0-14)] – srovnání města Jihlavy, kraje Vysočina a ČR – ŽENY v letech 2001 – 2009 150

140 130

120 Jihlava Vysočina ČR

110

100 2001

3.3

2003

2005

2007

2009

Průměrný věk

O tom, že ve městě Jihlavě žijí poměrně výrazně starší lidé než tomu je v průměru v České republice a v kraji Vysočina svědčí i srovnání průměrného věku zde žijících obyvatel.

10

V Jihlavě je průměrný věk trvale žijících občanů v průměru téměř o půl roku vyšší než v ČR a o téměř rok vyšší než v kraji Vysočina. Zatímco v roce 2001 dosahoval průměrný věk v Jihlavě výše 39 let, v roce 2009 to bylo již více než 41 let. Navýšení za posledních 9 let je o plné dva roky, což odpovídá i kraji i České republice. Graf č. 8:

Průměrný věk obyvatel – srovnání města Jihlavy, kraje Vysočina a ČR – CELKEM MUŽI + ŽENY v letech 2001 – 2009

41

40


39

38 2001

3.4

2003

2005

2007

2009

Střední délka života

Střední délka života při narození je důležitým demografickým ukazatelem a současně ukazuje na úroveň zdravotního stavu ve sledovaném regionu. Tento ukazatel vychází z celkové (standardizované) úmrtnosti a vyjadřuje, jakého věku by se dožil člověk, narozený v daném roce, pokud by zůstala stejná úmrtnost. Někdy je tento ukazatel také nazýván „pravděpodobná délka dožití“. Není to tedy průměrná délka života nyní žijící populace (průměrný věk dožití), jak se někdy mylně lidé domnívají, nicméně se s určitou dávkou opatrnosti dá říct, že jí tento ukazatel odpovídá. Kromě střední délky života při narození je možné tímto ukazatelem vyjádřit i délku dožití pro jiné věkové kategorie, nejčastěji se volí pro 1 rok a dále pro 15, 40 nebo 65 let. Čím vyšší věková kategorie se zvolí, tím lepší je informace o tzv. předčasném umírání populace. Obecně lze konstatovat, že se střední délka života (při narození i v jiných zvolených věkových kategoriích) v celé ČR, v jednotlivých územích (krajích i městech) u obou pohlaví, prodlužuje. Znamená to, že lidé v ČR mají stále větší šanci dožívat se vyššího věku. Bohužel, přesné údaje tohoto ukazatele za město Jihlava nejsou k dispozici, proto v následujících grafech i hodnoceních jsou analyzována data za okres Jihlava, kraj Vysočina a ČR. Nicméně se domníváme (i po konzultaci s dalšími odborníky), že údaje za okres Jihlava jsou velmi podobné s daty za město, podobně tomu je i jednotlivými trendy. 11

Graf č. 9:

Střední délka života při narození u MUŽŮ v okrese Jihlava, v kraji Vysočina a v ČR v letech 2000 – 2009 75

74

73 okres Jihlava

72

Vysočina ČR

71 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Na výše uvedeném grafu je znázorněn vývoj střední délky života při narození u mužů za posledních 10 let. Od roku 2000 je patrný vzestup ve všech třech sledovaných souborech. Po celou dobu sledování jsou hodnoty střední délky života při narození v okrese Jihlava (a tím s největší pravděpodobností i ve městě Jihlavě) pod úrovní kraje Vysočina a velmi obdobné s hodnotami v ČR. Muži narození v posledním desetiletí v Jihlavě i v tomto okrese se v průměru dožijí o půl roku věku nižšího věku než v průměru muži z celého kraje Vysočina. Pravděpodobná délka dožití je v roce 2009 u mužů v Jihlavě 74,4 let, je o 4 měsíce nižší než v kraji Vysočina a za 10 let se prodloužila o plné tři roky. Graf č. 10:

Střední délka života při narození u ŽEN v okrese Jihlava, v kraji Vysočina a v ČR v letech 2000 – 2009 82

81

80

okres Jihlava Vysočina ČR

79

78 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Střední délka života při narození u žen je v okrese a městě Jihlava velmi obdobná jako na celé Vysočině, a trvale vyšší (v průměru o 7 měsíců) než jsou tyto hodnoty pro celou ČR. Její 12

prodlužování je však v Jihlavě pozvolnější (za posledních 10 let o 1,6 let) než tomu je v kraji Vysočina (o 2,5 let). Rozdíly mezi sledovanými oblastmi jsou však málo výrazné, statisticky nevýznamné. Pravděpodobná délka dožití je v roce 2009 u žen v Jihlavě 80,7 let – je o 6,3 roků vyšší než u mužů (v ČR je rozdíl 5,9 let). Srovnání střední délky života při narození mezi muži a ženami lze v okrese (městě) Jihlava spolehlivě provést pouze v pětiletých intervalech. To dokumentuje následující graf. Je z něj patrné, že ženy mají již více než dvě desetiletí šanci se dožívat o 6-7 let vyšší věku než muži. U mužů se střední délka života za 20 let prodloužila o 5,7 let a u žen o 4,9 let. Graf č. 11:

Střední délka života při narození u ŽEN a MUŽŮ v okrese (městě) Jihlava v letech 1985 – 2005 80 78 76 74 72 70 muži

68

ženy

66 1985

1990

1995

2000

2005

Střední délka života ve 45-ti nebo 65-ti letech poskytuje lepší obraz o tzv. předčasné úmrtnosti. Jsou zde eliminovány příčiny zkracující život v nižších věkových skupinách, především úrazy, ale i např. infekční onemocnění v dětství apod. Tento ukazatel dává lepší obraz o vypořádávání se s chronickými onemocněními. Střední délka života ve věku 65 let vyjadřuje, jakou mají v průměru nyní žijící lidé v tomto věku ještě šanci dlouho žít. Muži v okrese (městě) Jihlava ve věku 65 let měli v roce 2009 v průměru ještě šanci se dožít 15,2 let, což je prakticky stejná hodnota jako v ČR i v kraji Vysočina (rozdíly nejsou statisticky významné). Střední délka života se i v tomto věku prodlužuje (samozřejmě mnohem méně výrazněji než při narození) – za 10 let došlo v okrese (městě) Jihlava k prodloužení naděje dožití v tomto věku o 1 a půl roku. U žen v okrese (městě) Jihlava ve věku 65 let je pravděpodobnost dožití o 3 a půl roku vyšší než u mužů. Rozdíl je tudíž výrazně nižší než při narození. I tento ukazatel má trvale stoupající, tj. pozitivní trend. Za 10 let se pravděpodobnost dožití u pětašedesátiletých žen v okrese Jihlava zvýšila o 1,1 rok. Střední délka života u 65-ti letých žen v okrese Tábor a s největší pravděpodobností i u žen ve městě Tábor trvale mírně vyšší (v průměru o 2 měsíce) než je tomu v ČR. Rozdíly však nejsou významné. 13

Grafy č. 12 a 13:

Střední délka života ve věku 65 let v okrese Jihlava, v kraji Vysočina a v ČR v letech 2000 – 2009 16

MUŽI:

15

okres Jihlava

14

Vysočina ČR 13 2000

ŽENY:

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

19

18

okres Jihlava

17

Vysočina ČR 16 2000

Graf č. 14:

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Střední délka života u MUŽŮ a ŽEN ve věku 65 let v okrese Jihlava v letech 1985 – 2005 18

16

14

12

muži ženy

10 1985

1990

1995

2000

2005

14

4

Úmrtnost celková

4.1

Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) celkem

Celková úmrtnost (tj. na všechny příčiny) je v této kapitole, pokud nebude uvedeno jinak, vždy tzv. věkově standardizována (jako tzv. SDR – viz kapitola „Slovníček základních pojmů“ na str. 6). Takto upravené údaje o úmrtnosti umožňují zcela validní, nezkreslené srovnávání úmrtnosti v různých populacích na různých územích, lišících se svou velikostí i věkovou strukturou. Prvotní absolutní údaje jsou relativizovány, tj. přepočteny na 100 tisíc obyvatel a následně ještě přepočteny na tzv. evropský věkový standard. Tím se vyloučí vliv rozdílného věkového složení obyvatelstva srovnávaných územních celků. Výsledná čísla sice již nejsou vůbec totožné s absolutními počty zemřelých, ale umožňují spolehlivé srovnávání populací v různých místech i v různém čase. Výsledné údaje tak v této kapitole vyjadřují počet zemřelých na všechny příčiny úmrtí na každých 100 tisíc obyvatel daného území s vyloučením možných rozdílů, které mohou být dány různým věkovým složením obyvatel. Pokud chceme získat lepší obrázek o vývoji daného ukazatele ve sledovaných územích je možno křivkami, které spojují hodnoty v jednotlivých letech, proložit úsečku, která pak vyjadřuje trend vývoje daného ukazatele (v tomto případě celkové standardizované úmrtnosti). Z většiny uvedených grafů v této „Analýze“ je také patrné, že konkrétní hodnoty u menších populací (u města Jihlavy) výrazně více kolísají, než u velkých souborů – tj. velkých populací (v ČR). Graf č. 15:

Celková úmrtnost ve městě Jihlavě a v ČR v letech 2003 – 2008 – CELKEM MUŽI A ŽENY 900 850 800 750 700 Jihlava

650

ČR 600 2003

2004

2005

2006

2007

2008

Z uvedeného grafu je zřejmé, že celková úmrtnost v posledních letech v celé České republice, (ale i ve všech krajích a okresech a s největší pravděpodobností i ve všech městech a obcích) poměrně výrazně klesá. Je to trend patrný nejen v ČR, ale také ve všech zemích Evropské unie. Mimochodem, mnozí lidé, často i politici, interpretují tuto skutečnost nepříliš objektivně. Mnohdy se užívají argumenty o tom, že se naše zdraví výrazně zlepšuje s poukázáním na stále 15

klesající úmrtnost s tím, že není třeba dalších investic do primární, případně sekundární prevence, ale zapomíná se na to, že ve většině zemí EU úmrtnost lidí klesá výrazněji než v ČR. Pokles úmrtnosti je v Jihlavě o něco vyšší než tomu je průměrně v ČR – rozdíl však není významný. Zatímco v ČR poklesla standardizovaná úmrtnost za daných šest let o 17%, tak v Jihlavě o 26%. Pokles úmrtnosti za pouhých 6 let je zřejmý – v letech 2007-08 zemřelo v Jihlavě v průměru za rok o 35 lidí méně než tomu bylo každým rokem v letech 2003-04. Bohužel, poslední data pro Jihlavu jsou k dispozici za rok 2008 – proto nabízíme odhad, jak může situace vypadat při zachování stávajících trendů úmrtnosti např. v roce 2012. I zde je patrné, že trend úmrtnosti v Jihlavě má poněkud pozitivnější vývoj než v ČR. Celková úmrtnost v Jihlavě by v roce 2012 měla být zhruba o 30% nižší než tomu bylo počátkem tohoto století, v přepočtu na absolutní údaje to znamená, že by ročně mohlo v Jihlavě umírat zhruba o 120 – 140 osob méně než počátkem století. Graf č. 16:

Celková úmrtnost ve městě Jihlavě a v ČR v letech 2003 – 2008 s prognózou vývoje do roku 2012 – CELKEM MUŽI A ŽENY 1000 Jihlava ČR

900 800 700 600 500 2003

Graf č. 17:

2004

2005

2006

2007 2008

2009

2010

2011

2012

Celková úmrtnost MUŽŮ A ŽEN ve městě Jihlava v letech 2003 – 2008 s prognózou vývoje do roku 2012 1300 muži ženy

1100 900 700 500 300 2003

2004

2005 2006

2007

2008

2009 2010

2011

2012

16

Z předcházejícího grafu je patrné, že úmrtnost (standardizovaná) mužů je dlouhodobě vyšší (horší) než u žen. To samozřejmě koresponduje i s tím, že se ženy dožívají vyššího věku. U mužů je mírně příznivější vývoj (trend) úmrtnosti – klesá v posledních letech o něco zřetelněji, než tomu je u žen, což dokladují i proložené trendy v podobě přímek.

4.2

Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) mužů

Celková (věkově standardizovaná) úmrtnost mužů samozřejmě také v posledních letech poměrně výrazně klesá. Graf č. 18:

Celková úmrtnost MUŽŮ ve městě Jihlava, v kraji Vysočina a v ČR v letech 2003 – 2008 1300 Jihlava Vysočina

1200

ČR 1100 1000 900 800 2003

Graf č. 19:

2004

2005

2006

2007

2008

Celková úmrtnost MUŽŮ ve městě Jihlava ve srovnání s úmrtností v ČR v letech 2003 – 2008 1300 Jihlava 1200

ČR

1100 y = -39,7x

1000 900

y = -47,1x 800 2003

2004

2005

2006

2007

2008

17

Z výše uvedených grafů je zřejmé, že úmrtnost mužů je v Jihlavě nižší než je průměr v celém kraji Vysočina a v ČR, podobně tomu je i vývojovým trendem. Rozdíl je vyšší oproti průměru v ČR. V přepočtu na 100 tisíc mužů umírá v Jihlavě v posledních třech letech každým rokem cca o 98 mužů méně ve srovnání s průměrem v ČR. Jinými slovy to znamená, že kdyby v Jihlavě byla úmrtnost na stejné úrovni jako je průměrná úmrtnost v ČR, umíralo by v Jihlavě každým rokem zhruba o 24 mužů více než tomu ve skutečnosti je.

4.3

Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) žen

Graf č. 20:

Celková úmrtnost ŽEN ve městě Jihlava, v kraji Vysočina a v ČR v letech 2003 – 2008 800 Jihlava Vysočina ČR

700

600

500

400 2003

Graf č. 21:

2004

2005

2006

2007

2008

Celková úmrtnost ŽEN ve městě Jihlava ve srovnání s úmrtností v ČR v letech 2003 – 2008 800 Jihlava ČR

700

600

500

400 2003

2004

2005

2006

2007

2008

18

Podobně jako u mužů, i u žen celková úmrtnost na všechny příčiny v posledních letech poměrně výrazně klesá, tzn. že má pozitivní trend. Je to logické, pokud již mj. víme o prodlužující se střední délce života, která je vlastně jejím zrcadlovým obrazem. Pokles v Jihlavě je za 6 let v přepočtu na počet zde žijících žen zhruba o 8 zemřelých žen ročně, což za celé období odpovídá poklesu zhruba o 26%. Podobně jako u mužů je i úmrtnost žen v Jihlavě nižší než je v ČR a v kraji Vysočina. Oproti ČR umírá každým rokem v Jihlavě v přepočtu na 100 tisíc žen zhruba o 125 žen méně. To ve skutečnosti odpovídá tomu, že kdyby v Jihlavě byla úmrtnost žen na stejné úrovni jako je průměrná úmrtnost v ČR, umíralo by zde každým rokem zhruba o 33 žen více než tomu ve skutečnosti je. Graf č. 21 ukazuje srovnání celkové úmrtnosti žen v Jihlavě a v ČR s proložením vývojové regresní přímky. Ta potvrzuje již uvedenou skutečnost – úmrtnost žen v Jihlavě je nižší než je průměr v ČR – ale i ukazuje, že trend této úmrtnosti je v Jihlavě – podobně jako u mužů – pozitivnější, tzn. úmrtnost klesá rychleji než v ČR. Při stávající úmrtnosti by měl být rozdíl v roce 2012 výraznější – viz graf č. 22. Graf č. 22:

Celková úmrtnost ŽEN ve městě Jihlava a v kraji Vysočina v letech 2003 – 2008 s prognózou vývoje do roku 2012 800 Jihlava 700

ČR

600 y = -25,0x 500 400 y = -31,0x 300 2003

4.4

2004

2005 2006

2007

2008

2009

2010 2011

2012

Absolutní celková úmrtnost (na všechny příčiny)

Přestože je v úvodu této „Analýzy“ uvedeno, že absolutní údaje není vhodné příliš srovnávat, jsou zde tato srovnání využita. To proto, že jsou použita pouze ke srovnání úmrtnosti ve městě Jihlavě bez srovnávání s jinými populacemi. V Jihlavě se počet obyvatel a jejich věková struktura během sledovaných šesti let příliš nezměnila, proto je možno toto srovnání použít. Navíc tyto údaje jsou srozumitelnější pro představu o skutečných počtech zemřelých osob. V posledních třech letech umírá každým rokem v Jihlavě zhruba stejný počet lidí – v průměru 439 lidí, z toho je průměrně 228 mužů a 211 žen. Trendy úmrtnosti v absolutních hodnotách ve sledovaných šesti letech potvrzují již uvedený vývoj ve standardizované úmrtnosti – jsou u mužů i žen výrazně klesající, pokles je v absolutních hodnotách u mužů i žen prakticky shodný. 19

Grafy č. 23 – 25:

Zemřelí (v absolutních číslech) ve městě Jihlava v letech 2003 – 2008 520 Jihlava - muži + ženy

celkem muži + ženy: 500 480 460 440

y = -11,1x 420 2003

2004

2005

2006

2007

2008

270

muži:

Jihlava - muži 260 250 240 230 220

y = -5,5x

210 2003

2004

2005

2006

2007

2008

250 Jihlava - ženy

ženy: 240 230 220 210

y = -5,6x 200 2003

2004

2005

2006

2007

2008

20

Graf č. 26:

Srovnání počtu zemřelých MUŽŮ A ŽEN (v absolutních hodnotách) ve městě Jihlavě v letech 2003 – 2008 280 muži

260

ženy

240

220

200 2003

2004

2005

2006

2007

2008

Z grafu je patrné, že v posledních třech letech v Jihlavě umírá více mužů než žen. Průměrně každým rokem zemře o 18 mužů více než žen.

4.5

Absolutní celková úmrtnost podle věku

Uvedené grafy absolutní úmrtnosti podle věkových skupin samozřejmě ukazují především na to, že úmrtnost v seniorském věku je oproti nižším věkovým skupinám výrazně – několikanásobně vyšší. Graf č. 27:

Zemřelí (v absolutních číslech) ve městě Jihlavě v letech 2003 – 2008 podle základních věkových kategorií – MUŽI 200 160 věk do 44 let věk 45 - 64 let věk nad 65 let

120 80 40 0 2003

2004

2005

2006

2007

2008

21

Graf č. 28:

Zemřelí (v absolutních číslech) ve městě Jihlavě v letech 2003 – 2008 podle základních věkových kategorií – ŽENY 240

180 věk do 44 let věk 45 - 64 let věk nad 65 let

120

60

0 2003

2004

2005

2006

2007

2008

Zřejmě nejzajímavějším závěrem je skutečnost, že počet zemřelých mužů do tzv. seniorského věku, tj. od 64 let (tj. v „mladém a středním věku“) je dlouhodobě a trvale výrazně vyšší než u stejně starých (mladých) žen. Tuto skutečnost nejlépe dokládá následující graf. Zatímco každým rokem zemře v Jihlavě do 65. roku věku v průměru 32 žen, tak v mužské části populace zemře v průměru 74 osob, tj. více než dvojnásobek (o 128% více). Za pozornost stojí i skutečnost, že v průměru každý týden v Jihlavě zemřou dva lidé mladší 65-ti let a každé tři týdny pak v průměru 1 člověk mladší 45-ti let. Celkem každým rokem umírá v Jihlavě na nejrůznější příčiny v průměru 17 mladých lidí ve věku do 45-ti let. Hlavní příčiny tzv. předčasných úmrtí (tj. do seniorského věku) budou podrobněji popsány v kapitole 5.4. Graf č. 29:

Srovnání absolutního počtu zemřelých MUŽŮ A ŽEN ve městě Jihlavě ve věku do 65 let a z toho ve věku do 44 let v letech 2003 – 2008 80

60 muži do 65 let

ženy do 65 let

muži do 44 let

ženy do 44 let

40

20

0 2003

2004

2005

2006

2007

2008

22

5

Úmrtnost podle příčin úmrtí

Je dobře známo, že lidé nejčastěji umírají na onemocnění srdce a cév (tj. na tzv. kardiovaskulární onemocnění). Nejinak tomu je i v Jihlavě, a to jak u mužů, tak i u žen. V celkovém součtu na tato onemocnění, k nimž patří zejména srdeční infarkty a cévní mozkové příhody (ale i mnohá další onemocnění), umírá v Jihlavě 49% lidí. Tento podíl je prakticky srovnatelný s podílem v celé ČR, kde na tato onemocnění umírá 51% lidí. Na druhém místě v příčinách úmrtí jsou zhoubné nádory (tzv. novotvary) s více než 31%, což je o 4,5% více než v ČR (zde necelých 27%). V součtu mužů i žen jsou na 3. místě v příčinách smrti poranění (úrazy) a otravy vč. úmyslného sebepoškození s 6,1% (v ČR 7,4%). Souhrnem se dá uvést, že úmrtnost na zhoubné nádory je v Jihlavě poměrně vyšší než tomu je v průměru v ČR, což je „vyrovnáno“ nižšími hodnotami úmrtnosti u ostatních hlavních příčin smrti. Tabulky č. 2 – 4:

Srovnání podílu jednotlivých příčin (skupin nemocí) na úmrtnosti ve městě Jihlavě a v ČR (průměr z let 2003 – 2008) v %

muži + ženy: Příčina úmrtí Onemocnění srdce a cév Zhoubné nádory (novotvary) Poranění (úrazy) a otravy Ostatní příčiny

Jihlava % 49,2 31,2 6,1 13,5

ČR % 50,8 26,7 7,4 15,1

Jihlava % 44,3 33,5 8,7 13,5

ČR % 45,4 29,3 10,4 14,9

Jihlava % 54,2 28,7 3,4 13,7

ČR % 56,3 24,0 4,4 15,3

muži: Příčina úmrtí Onemocnění srdce a cév Zhoubné nádory (novotvary) Poranění (úrazy) a otravy Ostatní příčiny ženy: Příčina úmrtí Onemocnění srdce a cév Zhoubné nádory (novotvary) Poranění (úrazy) a otravy Ostatní příčiny

Mezi ženami a muži jsou v příčinách úmrtnosti v Jihlavě značné rozdíly. Ženy umírají na kardiovaskulární onemocnění podílem výrazně častěji – v 54 %, muži na tyto nemoci umírají 23

méně – „pouze“ v 44%. Muži naopak častěji umírají na některý ze zhoubných nádorů (v 34% oproti 29% u žen) a na úrazy a otravy (v 9% oproti 3% u žen). Největší rozdíly oproti procentuálnímu podílu v ČR jsou u úmrtní na zhoubné nádory – u žen v Jihlavě častější příčina o 4,7%, u mužů pak o 4,2%. Grafy č. 30 – 32:

Podíl hlavních příčin (skupin nemocí) na úmrtnosti ve městě Jihlavě (průměr z let 2003 – 2008) v %

celkem muži + ženy:

13,5% 49,2%

6,1%

31,2%

KVO

novotvary

úrazy

ostatní

13,5%

muži:

44,3%

8,7%

33,5%

KVO

novotvary

úrazy

ostatní

13,7% 3,4%

54,2%

ženy:

28,7%

KVO

novotvary

úrazy

ostatní

24

5.1

Úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění

Jak již bylo uvedeno, lidé nejčastěji umírají na kardiovaskulární onemocnění nebo-li onemocnění srdce a cév. Nejinak tomu je i v Jihlavě. Úmrtnost na tato onemocnění je nejčastější příčinou smrti jak u mužů, tak u žen. Zvláště u žen způsobují více než polovinu úmrtí (54%). U obou pohlaví je rovněž patrný v posledních letech v počtu zemřelých na tato onemocnění sestupný trend – tento pozitivní vývoj se významnou měrou podílí i na snižování celkové úmrtnosti. Podíl úmrtnosti na tyto příčiny z celkového počtu úmrtí se v posledních letech v Jihlavě poměrně výrazně snižuje – zatímco v letech 2003 – 2004 byl podíl 53%, tak v letech 2007 – 2008 již „pouze“ 44%. Úmrtnost na onemocnění srdce a cév je v Jihlavě nižší než v ČR – a to nejenom podílem (%) ze všech úmrtí (viz předcházející kapitola), ale i ve standardizovaných, tj. srovnatelných hodnotách. Níže uvedený graf toto velmi dobře ukazuje, je z něj dále zřejmé, že trend poklesu úmrtnosti na onemocnění srdce a cév je v Jihlavě výrazně větší než tomu je v průměru v celé ČR. Graf č. 33:

Úmrtnost (standardizovaná) na kardiovaskulární onemocnění u MUŽŮ A ŽEN CELKEM ve městě Jihlavě a v ČR v letech 2003 – 2008

500 450 400 350

y = -21,2x Jihlava

300

ČR

y = -34,7x

250 2003

2004

2005

2006

2007

2008

Také další graf dokazuje, že i úmrtnost na onemocnění srdce a cév u mužů je v Jihlavě ve sledovaném období nižší než je průměr v ČR a na Vysočině. Úmrtnost na tato onemocnění je u mužů v Jihlavě nižší oproti ČR i kraji v průměru o 50 zemřelých mužů na každých 100 tisíc mužů, což při cca 25 tisících žijících mužů v Jihlavě odpovídá rozdílu zhruba 12 – 13 mužů ročně. O tolik méně v Jihlavě zemře mužů oproti průměru v ČR a na Vysočině (po provedení standardizace, která smaže populační rozdíly v jednotlivých územích). Nebo naopak, kdyby v Jihlavě byla stejná úmrtnost na onemocnění srdce a cév jako je na celé Vysočině nebo v ČR, umíralo by na tato onemocnění v Jihlavě každým rokem o zhruba 12 – 13 mužů více.

25

Graf č. 34:

Úmrtnost (standardizovaná) na kardiovaskulární onemocnění u MUŽŮ ve městě Jihlavě, v kraji Vysočina a v ČR v letech 2003 – 2008

600 Jihlava Vysočina ČR 500

400

300 2003

2004

2005

2006

2007

2008

Následující graf potvrzuje skutečnost, že v Jihlavě na kardiovaskulární onemocnění umírá méně lidí než tomu je v ostatních hodnocených oblastech. Úmrtnost žen na tato onemocnění je v Jihlavě dlouhodobě nižší než v ČR a v celém kraji Vysočina. Zatímco průměrná standardizovaná úmrtnost žen na onemocnění srdce a cév dosahuje za sledované období v Jihlavě hodnoty 295 (na 100 tisíc žen), v ČR i na Vysočině je průměr na úrovni 335 zemřelých žen na 100 tisíc žen za rok. Znamená to, že v Jihlavě zemře na tato onemocnění v průměru za rok (po provedené standardizaci) o 10 žen méně, než by tomu bylo při stejně vysoké úmrtnosti jako je v ČR či v kraji. Graf č. 35:

Úmrtnost (standardizovaná) na kardiovaskulární onemocnění u ŽEN ve městě Jihlavě, v kraji Vysočina a v ČR v letech 2003 – 2008 450 Jihlava Vysočina ČR

400

350 300 250

200 2003

2004

2005

2006

2007

2008

26

Následující grafy znázorňují vývoj úmrtnosti na onemocnění srdce a cév v absolutních hodnotách ve městě Jihlavě. Víceméně tyto trendy korespondují s trendy ve výše uvedených grafech standardizované úmrtnosti a ukazují, že trend je v posledních letech u mužů i u žen velmi pozitivní. Srovnání s ČR, ani s krajem provedeno být nemůže, protože se jedná o absolutní, tudíž neporovnatelné, hodnoty. Grafy č. 36 – 38:

Zemřelí v absolutních hodnotách na onemocnění srdce a cév ve městě Jihlavě v letech 2003 – 2008

muži a ženy (celkem):

280 Jihlava - muži + ženy

260 240 220 200 180 160 2003

2004

2005

2006

2007

2008

130

muži:

Jihlava - muži

120 110 100 90 80 2003

2004

2005

2006

2007

2008

150

ženy:

Jihlava - ženy

135

120 105

90 2003

2004

2005

2006

2007

2008

27

Následující grafy ukazují úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění v Jihlavě podle tří základních věkových skupin, tj. do 44 let, ve věku od 45 do 64 let a konečně v seniorském věku, tzn. ve věku vyšším nad 65 let. Je zřejmé a poměrně logické, že nejčastěji na tato onemocnění umírají lidé starší 65 let, nicméně skutečnost, že v průměru každým rokem umře na onemocnění srdce a cév v Jihlavě 30 lidí mladších 65 let věku, a z toho 2 osoby do 44. roku věku, je zajisté poměrně alarmující. Je také zřejmé, že mnohem častěji na onemocnění srdce a cév umírají mladší muži než ženy – ročně v Jihlavě zemře do 65. roku věku 9 žen a 21 mužů. Graf č. 39:

Zemřelí MUŽI (v absolutních hodnotách) na onemocnění srdce a cév ve městě Jihlavě v letech 2003 – 2008 v základních věkových skupinách 120 100 80 věk do 44 let věk 45 - 64 let věk nad 65 let

60 40 20 0

2003

Graf č. 40:

2004

2005

2006

2007

2008

Zemřelé ŽENY (v absolutních hodnotách) na onemocnění srdce a cév ve městě Jihlavě v letech 2003 – 2008 v základních věkových skupinách 160

120

80

věk do 44 let věk 45 - 64 let věk nad 65 let

40

0 2003

2004

2005

2006

2007

2008

28

Každým rokem zemře v Jihlavě v průměru (za sledované období) na onemocnění srdce a cév 225 osob, z toho 104 mužů a 121 žen. Znamená to, že každý měsíc zemře v Jihlavě na tato onemocnění 19 lidí. Nejvíce osob na tato onemocnění zemřelo v roce 2003, a to 216, nejméně pak – o třetinu méně – v roce 2008 – to kardiovaskulární onemocnění v Jihlavě zemřelo 179 lidí. Srovnání počtu zemřelých žen a mužů v absolutních hodnotách v letech 2003 – 2008 zachycuje následující graf, z něhož je mj. patrný sestupný, tj. pozitivní, trend vývoje u mužů i žen a skutečnost, že ženy na tato onemocnění umírají častěji než muži. Jak bylo doloženo předcházejícími grafy, tak především ve vyšším věku, tj. ve věku vyšším než 65 let. Rozdíly se však v průběhu daného období snižují, trend vývoje je u žen pozitivnější než u mužů. Graf č. 41:

Srovnání počtu zemřelých mužů a žen (v absolutních počtech) na onemocnění srdce a cév ve městě Jihlavě v letech 2003 – 2008 160 ženy

140

muži

120 y = -9,2x

100 y = -6,0x

80 2003

2004

2005

2006

2007

2008

29

5.2

Úmrtnost na zhoubné nádory

Druhou nejčastější příčinou smrti jsou úmrtí na zhoubné nádory (novotvary) – v Jihlavě na ně umírá více než 31% lidí, přitom muži umírají na nádory častěji (33,5% ze všech úmrtí mužů) než ženy (28,7% ze všech úmrtí žen). Trend úmrtí na tato onemocnění je, podobně jako u nejčastější příčiny, tj. kardiovaskulárních nemocí, rovněž sestupný, tzn. pozitivní. S ohledem na skutečnost, že naopak celorepublikově (tzn. i v Jihlavě) výskyt zhoubných nádorů vzrůstá, je tato skutečnost dána především stále se zlepšující léčbou novotvarů a jejich dřívější diagnostikou. Přát si můžeme zejména to, aby stále nižší úmrtnost na zhoubné nádory byla dána i stále efektivnější sekundární prevencí, tj. tzv. monitoringem a včasným odhalováním prvních stádií zhoubných nádorů. Méně příznivější je pro Jihlavu skutečnost, že zde (v přepočtu na 100 tisíc obyvatel a po tzv. standardizaci) umírá na zhoubné nádory více lidí, než je průměr v ČR. Rozdíly byly počátkem tohoto desetiletí poměrně významné, výrazně se snižují díky pozitivnějšímu trendu – pokles počtu úmrtí je v Jihlavě příznivější, což dokládá následující graf i konkrétní údaje. Zatímco v letech 2002 – 2004 zemřelo v Jihlavě každým rokem na novotvary v průměru o 32 osob (v přepočtu na 100 tisíc obyvatel) více než v ČR, tak v letech 2005 – 2008 jsou rozdíly již minimální a činí v průměru 9 zemřelých osob (na 100 tisíc obyvatel). Graf č. 42:

Úmrtnost (standardizovaná) na zhoubné nádory MUŽŮ A ŽEN ve městě Jihlavě a v ČR v letech 2003 – 2008 300 280 260 240 y = -12,1x 220 Jihlava

200

y = -6,8x

ČR 180 2003

2004

2005

2006

2007

2008

30

Standardizovaná úmrtnost na zhoubné nádory je u mužů v Jihlavě v posledních pěti letech víceméně obdobná jako je kraji Vysočina a v ČR – rozdíly jsou nepatrné, nevýznamné. Ve všech sledovaných populacích má tato úmrtnost mírně sestupný, tj. pozitivní trend, v Jihlavě je tento vývoj nejpozitivnější. Průměrná každoroční úmrtnost za posledních pět let je v Jihlavě 250 zemřelých mužů na každých 100 tisíc mužů (v ČR 242 a na Vysočině 247). Graf č. 43:

Úmrtnost (standardizovaná) na zhoubné nádory u MUŽŮ ve městě Jihlavě, v okrese Jihlava, v kraji Vysočina a v ČR v letech 2003 – 2008 440 Jihlava Vysočina ČR

400 360

320 280 240 2003

2004

2005

2006

2007

2008

U žen je v průměru úmrtnost na zhoubné nádory v Jihlavě nepatrně vyšší než v kraji i než v ČR, zejména v poslední čtyřech letech. Rozdíly však nelze hodnotit jako statisticky významné. Průměrná každoroční úmrtnost je v Jihlavě 174 zemřelých žen na 100 tisíc žen (v ČR 166 a na Vysočině 153). Graf č. 44:

Úmrtnost (standardizovaná) na zhoubné nádory u ŽEN ve městě Jihlavě, v okrese Jihlava, v kraji Vysočina a v ČR v letech 2003 – 2008 200

180

160


140

120 2003

2004

2005

2006

2007

2008

31

Následující grafy znázorňují vývoj úmrtnosti na zhoubné nádory v Jihlavě v absolutních hodnotách. Tyto trendy korespondují s vývojem ve výše uvedených grafech standardizované úmrtnosti a ukazují, že v Jihlavě je trend úmrtnosti na zhoubné nádory v posledních letech u mužů poměrně pozitivní, naopak úmrtnost u žen má vzestupnou tendenci – znamená to, že v Jihlavě v posledních letech umírá na zhoubné nádory stále více žen. Jedná se o skutečnost, která není v ČR běžným jevem. Grafy č. 45 – 47:

Zemřelí (v absolutních hodnotách) na zhoubné nádory ve městě Jihlavě v letech 2003 – 2008 170 Jihlava - muži + ženy

muži + ženy (celkem): 160 150 140

y = -3,8x 130 2003

2004

2005

2006

2007

2008

110

muži:

Jihlava - muži 100 90 80 70 y = -4,5x 60 2003

ženy:

2004

2005

2006

2007

2008

75 Jihlava - ženy 70 65 y = 0,7x 60 55 2003

2004

2005

2006

2007

2008

32

Další graf, týkající se úmrtnosti na zhoubné nádory, nabízí přímé srovnání úmrtnosti mužů a žen v Jihlavě na zhoubné nádory v absolutních počtech. Muži umírají na tato onemocnění častěji – průměrně každým rokem zemře na novotvary o 15 (tj. o 23%) mužů více než žen. Dlouhodobý (šestiletý) trend, který je u mužů – i pře nárůst v počtu zemřelých v posledních dvou sledovaných letech – poměrně pozitivní, u žen je (jak již bylo v předcházejícím textu uvedeno) mírně vzrůstající (tj. negativní). Graf č. 48:

Srovnání počtu zemřelých MUŽŮ A ŽEN (v absolutních počtech) na zhoubné nádory ve městě Jihlavě v letech 2003 – 2008 110 ženy

muži

100 90 80 70 60 50 2003

2004

2005

2006

2007

2008

V průměru každým rokem umírá v Jihlavě na některý ze zhoubných nádorů 148 osob, z toho je 82 mužů a 66 žen. Znamená to, že každý měsíc na tato zhoubná onemocnění umírá v tomto městě 12 lidí. Graf č. 49:

Zemřelí MUŽI (v absolutních hodnotách) na zhoubné nádory ve městě Jihlavě v letech 2003 – 2008 v uvedených věkových skupinách 80


70 60 50 40 30 20 10 0 2003

2004

2005

2006

2007

2008

33

Podobně jako u úmrtnosti na onemocnění srdce a cév, tak i u úmrtnosti na zhoubné nádory, logicky ve věkové struktuře zemřelých převažují osoby ve věku nad 65 let. Možná překvapující, a zajisté ne příliš radostná, je však skutečnost, že 31% ze všech lidí, kteří na zhoubný nádor zemřou, umírá před 65. rokem svého věku. U mužů tento podíl činí dokonce hodnotu 36% (u žen pak 25%). Průměrně každým rokem v Jihlavě umírá na zhoubné nádory 46 lidí (z toho 29 mužů a 17 žen) dříve než se dožije tohoto seniorského věku. Graf č. 50:

Zemřelé ŽENY (v absolutních hodnotách) na zhoubné nádory ve městě Jihlavě v letech 2003 – 2008 v uvedených věkových skupinách 60 50 40


30 20 10 0 2003

2004

2005

2006

2007

2008

Následující graf dokládá, že se výskyt zhoubných nádorů v posledních letech v Jihlavě (podobně jako v celé ČR) poměrně významně zvyšuje a naopak, že úmrtnost na zhoubné nádory mírně klesá. Toto postupné „rozevírání se nůžek“ má příčinu zejména ve stále zlepšující se léčbě a diagnostice a na straně druhé v nepříliš kvalitní primární prevenci a podpoře zdraví. Graf č. 51:

Srovnání výskytu zhoubných nádorů s počtem zemřelých na ně ve městě Jihlavě v letech 2003 – 2008 v % (rok 2003 = 100%) – MUŽI A ŽENY 140% y = 0,05x

výskyt

130%

úmrtnost

120% 110% 100% 90% 80% y = -0,02x 70% 2003

2004

2005

2006

2007

2008

34

5.3

Úmrtnost na poranění (úrazy) a otravy

V součtu obou pohlaví jsou úrazy (případně ostatní poranění, otravy a úmyslné sebepoškození) po kardiovaskulárních nemocech a zhoubných nádorech třetí nejčastější příčinou úmrtí. V Jihlavě na ně umírá téměř 9% mužů (8,7% oproti 10,4% v ČR) a více než 3% žen (3,4% oproti 4,4% v ČR) z celkového počtu zemřelých mužů a žen. V součtu obou pohlaví umírá na úrazy, poranění a otravy v Jihlavě 6,1 % lidí, kdežto v průměru v celé České republice 7,4% lidí. Dá se proto konstatovat, že v Jihlavě v přepočtu na 100 tis. obyvatel zemřelo ve sledovaném období na úrazy (ev. otravy) méně lidí než v ČR a v kraji Vysočina. Každoroční rozdíl oproti ČR je v průměru 13 zemřelých osob na 100 tisíc obyvatel. V přepočtu na počet obyvatel v Jihlavě to znamená každoroční rozdíl zhruba 6 osob. Tyto závěry dokumentují i následující grafy. Naopak dlouhodobý trend vývoje této úmrtnosti je v Jihlavě méně příznivější než tomu je v ČR – v republice počet zemřelých na úrazy a otravy klesá výrazněji než tomu je v Jihlavě. Graf č. 52:

Úmrtnost (standardizovaná) MUŽŮ A ŽEN na poranění, úrazy a otravy ve městě Jihlavě a v ČR v letech 2003 – 2008 70

60 y = -3,0x 50 40 y = -0,6x Jihlava

30

ČR 20 2003

2004

2005

2006

2007

2008

Standardizované hodnoty úmrtnosti na poranění a otravy u mužů i žen v Jihlavě, především z důvodu statisticky malých souborů, poměrně výrazně kolísají, a to mnohem více než v dalších, větších hodnocených územích. Přesto se dá konstatovat, že úmrtnost na úrazy a ev. otravy je u obou pohlaví v Jihlavě nižší než je průměr v ČR a nepatrně, nevýznamně nižší i než v kraji Vysočina. Ve srovnání s ČR umíralo v Jihlavě na úrazy a otravy zhruba o 4 muže a 2 ženy méně než by tomu bylo při shodné úmrtnosti s ČR. To dokumentují následující dva grafy.

35

Graf č. 53:

Úmrtnost (standardizovaná) MUŽŮ na poranění, úrazy a otravy ve městě Jihlavě, v kraji Vysočina a v ČR v letech 2003 – 2008 100

80

60 Jihlava Vysočina ČR 40 2003

Graf č. 54:

2004

2005

2006

2007

2008

Úmrtnost (standardizovaná) ŽEN na poranění, úrazy a otravy ve městě Jihlavě, v kraji Vysočina a v ČR v letech 2003 – 2008 40

30

20

10


0 2003

2004

2005

2006

2007

2008

Následující grafy znázorňují absolutní počty zemřelých na poranění, úrazy a ev. otravy v Jihlavě v letech 2003 – 2008, a to celkem, a následně i podle pohlaví. S ohledem na poměrně velmi malé statistické soubory, hodnoty v jednotlivých letech logicky dost výrazně kolísají. Přesto lze uzavřít, že v Jihlavě každým rokem v průměru umírá 25 lidí na tyto příčiny – z toho je 18 mužů a 7 žen. Ukazuje to na smutnou skutečnost, že každý měsíc zemřou v průměru v Jihlavě v důsledku úrazu či poranění 2 lidé. Trend vývoje je nepříznivý zejména u mužů, každým rokem v průměru zemře o jednoho muže víc. 36

Grafy č. 55 – 57:

Zemřelí v absolutních hodnotách na poranění, úrazy a otravy ve městě Jihlavě v letech 2003 – 2008

muži + ženy celkem:

32 28 24

y = 0,3x

20 Jihlava - muži a ženy

16 2003

muži:

2004

2005

2006

2007

2008

22

18

y = 0,8x

14 Jihlava - muži 10 2003

ženy:

2004

2005

2006

2007

2008

12 10 8 6 y = -0,5x

Jihlava - ženy

4 2 2003

2004

2005

2006

2007

2008

37

Jak již bylo konstatováno, úmrtí na poranění, úrazy a otravy jsou častější u mužů než u žen. Není to samozřejmě specifické pouze pro Jihlavu, ale jedná se o běžný jev v celé ČR. Předcházející grafy i následující graf to dokazují – a jak již bylo uvedeno každým rokem v průměru umírá v Jihlavě na tyto příčiny v průměru více než dvojnásobný počet mužů (18 oproti 7 ženám). Z grafu je taky patrné, že dlouhodobý trend je u mužů mírně vzrůstající (negativní), zatímco u žen je trend naopak mírně klesající (pozitivní). Graf č. 58:

Zemřelí (v absolutních číslech) na poranění, úrazy a otravy ve městě Jihlavě v letech 2003 – 2008 – SROVNÁNÍ MUŽŮ A ŽEN 25 20 15 10 5 ženy

muži

0 2003

2004

2005

2006

2007

2008

Grafy na následující straně ukazují na rozložení úmrtnosti na poranění, úrazy a otravy podle základních věkových skupin. Zde již neplatí to, co bylo uvedeno u úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění a zhoubné nádory. V součtu obou pohlaví je sice nejvyšší úmrtnost u nejstarší věkové skupiny, tj. u seniorů, nicméně rozdíl již není příliš markantní. U mužů jsou úrazy a ev. otravy v obou mladších věkových skupinách naopak častější než v seniorském věku – každým rokem zemře v Jihlavě na následky úrazů v průměru 12 mužů mladších 65 let, z toho 6 jich je mladších 44 let, a 5 seniorů. U žen jsou i úrazy častější v seniorském věku – v průměru každým rokem zemře na tuto příčinu v Jihlavě 5 seniorek a 2 ženy mladší 65 let. Tuto věkovou analýzu lze tedy uzavřít konstatováním, že úrazy a případně otravy jsou jako příčina smrti typické spíše pro mladší věkové skupiny.

38

Grafy č. 59 – 61:

Zemřelí (v absolutních číslech) na poranění, úrazy a otravy ve městě Jihlavě v letech 2003 – 2008 v základních věkových skupinách

muži + ženy celkem:

14 věk do 44 let věk 45 - 64 let věk nad 65 let 10

6

2 2003

muži:

2004

2005

2006

2007

2008

10

8

6


4

2 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2007

2008

10

ženy:

věk do 44 let 8

věk 45 - 64 let věk nad 65 let

6 4 2 0 2003

2004

2005

2006

39

5.4

Úmrtnost podle příčin ve věku do 65. roku života

Jistě velmi zajímavým zjištěním je analýza úmrtnosti na jednotlivé příčiny ve věku do 65 let. Jedná se o analýzu tzv. předčasných úmrtí – znamená to, že jsou zde započítána pouze úmrtí osob, které zemřely před dožitím tzv. seniorského věku. Tato úmrtnost mnohem lépe ukazuje na její nejzávažnější příčiny. Následující tabulky a grafy taktéž srovnávají procentuálně podíly jednotlivých příčin u této tzv. předčasné úmrtnosti s podíly příčin celkové úmrtnosti (tj. všech zemřelých vč. v seniorském věku). V některých aspektech jsou značné rozdíly. Lidé do seniorského věku významně méně umírají na onemocnění srdce a cév, na které umírá 28% z nich, kdežto u celkové úmrtnosti je to polovina. Tato onemocnění jsou typickými příčinami úmrtí pro osoby starší 65 let. Nejčastější příčinou úmrtí lidí do seniorského věku jsou v Jihlavě zhoubné nádory – umírá na ně téměř 42% z nich. U žen je tento podíl dokonce ještě vyšší – každá druhá žena do tohoto věku umírá právě na některý ze zhoubných nádorů! Muži významně více před svým seniorským věkem umírají na úrazy – jedná se o 16% z nich. U žen je tato příčina mnohem méně častější, na následků úrazů umírá „jen“ 7% z nich. Větší zastoupení mají u mladších věkových skupin i tzv. ostatní příčiny smrti. Tabulky č. 5 – 7: Srovnání podílu jednotlivých příčin (skupin nemocí) na úmrtnosti ve městě Jihlavě (průměr z let 2003 – 2008) v % celkem a do věku 65 let muži + ženy: Příčina úmrtí Onemocnění srdce a cév Zhoubné nádory (novotvary) Poranění (úrazy) a otravy Ostatní příčiny

celkem % 49,2 31,2 6,1 13,5

ve věku do 65 let % 27,8 41,6 13,1 17,5

rozdíl % - 21,4 + 10,4 + 7,0 + 4,0

celkem % 44,3 33,5 8,7 13,5

ve věku do 65 let % 28,3 37,8 15,8 18,1

rozdíl % - 16,0 + 4,3 + 7,1 + 4,6

celkem % 54,2 28,7 3,4 13,7

ve věku do 65 let % 26,8 50,3 7,0 16,0

rozdíl % - 27,4 + 21,6 + 3,6 + 2,3

muži: Příčina úmrtí Onemocnění srdce a cév Zhoubné nádory (novotvary) Poranění (úrazy) a otravy Ostatní příčiny ženy: Příčina úmrtí Onemocnění srdce a cév Zhoubné nádory (novotvary) Poranění (úrazy) a otravy Ostatní příčiny

40

Grafy č. 62 – 64:

Podíl jednotlivých příčin (skupin nemocí) na úmrtnosti ve městě Jihlavě (průměr z let 2003 – 2008) v % – srovnání celkem a ve věku do 65 let celkem muži + ženy:

celkem

ve věku do 65 let 49,2%

17,5%

27,8%

13,1%

13,5%

6,1%

41,6%

31,2% KVO

novotvary

úrazy

ostatní

KVO

novotvary

úrazy

ostatní

muži: celkem

ve věku do 65 let

13,5%

28,3%

18,1% 44,3%

8,7%

15,8%

37,8%

33,5% KVO

novotvary

úrazy

ostatní

KVO

novotvary

úrazy

ostatní

ženy: celkem

ve věku do 65 let

13,7%

26,8%

16,0%

54,2%

7,0%

3,4%

50,2%

28,7%

KVO

novotvary

úrazy

ostatní

KVO

novotvary

úrazy

ostatní

41

Grafy č. 65 – 67:

Podíl jednotlivých příčin (skupin nemocí) na úmrtnosti ve městě Jihlavě (průměr z let 2003 – 2008) v % – srovnání celkem a ve věku do 65 let

50

celkem muži + ženy:

celkem % ve věku 65 let %

40 30 20 10 0 KVO

novotvary

úrazy

ostatní

50

muži:


40 30 20 10 0 KVO

novotvary

úrazy

ostatní

60

ženy:


50 40 30 20 10 0 KVO

novotvary

úrazy

ostatní

42

5.5

Absolutní úmrtnost podle příčin

Následující tabulka ukazuje na skutečné počty zemřelých lidí ve městě Jihlavě na základní příčiny úmrtí, případně na tzv. „ostatní“ příčiny. Uvedené hodnoty jsou měsíčním průměrem ve sledovaných letech (tj. v letech 2003 – 2008) a jsou zaokrouhleny. V Jihlavě tak v průměru každým měsícem umírá na onemocnění srdce a cév 19 osob, na zhoubné nádory 12 lidí, na úrazy 2 osoby a na ostatní příčiny 6 osob. Celkem v průměru umírá každý měsíc v Jihlavě 39 lidí, z toho je 20 mužů a 19 žen. Tabulka č. 8: Průměrný počet zemřelých osob v Jihlavě za každý měsíc (údaje za rok 2003 – 2008):

Příčina:

6

z toho celkem:

muži:

ženy:

onemocnění srdce a cév zhoubné nádory úrazy, poranění a otravy ostatní příčiny

19 12 2 6

9 7 1,5 3

10 5 0,5 3

Celkem:

39

20

19

Reprodukční zdraví

Po demografické krizi na konci minulého století, způsobené stále se snižujícím počtem novorozenců, došlo v prvním desetiletí tohoto století ke vzestupu počtu živě narozených dětí. Bohužel, tento trend již v současnosti opět neplatí a zřejmě nebude platit ani v následujících letech. Již v roce 2009 došlo k poklesu počtu živě narozených dětí a demografické prognózy hovoří spíše o klesajícím trendu.

6.1

Počet narozených dětí

Počet živě narozených dětí v přepočtu na tisíc obyvatel od roku 2001 až do roku 2008 trvale rok od roku narůstal, což potvrzuje již zmíněný boom v počtu narozených dětí v celé ČR. Zatímco počátkem tohoto desetiletí se v Jihlavě rodilo v průměru 8,3 živě narozených dětí na tisíc obyvatel, v letech 2007 – 2009 to již bylo průměrně 11,8 dětí. Křivky ve všech hodnocených územích jsou velmi podobné a mají i téměř shodný vývojový trend. V roce 2008 však došlo k zastavení tohoto vývoje a v roce 2009 došlo již k poklesu v počtu živě narozených dětí a je velmi reálné, že tomu bude stejně i v následujících letech. 43

Graf č. 68:

Počet živě narozených dětí na 1000 obyvatel ve městě Jihlavě, v kraji Vysočina a v ČR v letech 2000 – 2009 13 Jihlava Vysočina ČR

12 11 10 9 8 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Procento živě narozených dětí do váhy 2.500 gramů poměrně výrazně kolísá, zejména ve městě Jihlavě. Nicméně průměrné hodnoty v tomto městě, na Vysočině i v ČR jsou velmi podobné. V Jihlavě se v průměru rodí 7% dětí s váhou nižší než 2 500 g (v ČR je stejný průměr, na Vysočině pak o něco nižší – 6,4).V posledním letech dochází v Jihlavě spíše k mírnému poklesu v počtech živě narozených dětí do váhy 2 500 g – v letech 2003 – 2005 byla průměrná hodnota 7,8 a v letech 2007 – 2009 pak 6,5. Graf č. 69:

Procento živě narozených dětí do 2 500 gramů ve městě Jihlavě, v kraji Vysočina a v ČR v letech 2003 – 2009 9 Jihlava Vysočina ČR

8

7

6

5 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

44

6.2

Kojenecká a novorozenecká úmrtnost

Kojenecká i novorozenecká úmrtnost patří v České republice dlouhodobě k nejnižším v Evropě i na světě. I přesto se v posledních letech prakticky v celé ČR, ve většině krajů i okresech stále tato úmrtnost snižuje. Podobně tomu je i v Jihlavě, kde samozřejmě jednotlivé hodnoty velmi kolísají, což je lépe patrné v grafu č. 70. Průměrně v Jihlavě ročně umírá v kojeneckém věku, tj. do jednoho roku života 2,8 dětí z tisíce živě narozených, zatímco v ČR dosahuje průměrná kojenecká úmrtnost hodnoty 3,4. Trend vývoje této úmrtnosti je mírně klesající ve všech hodnocených územích. Graf č. 70:

Kojenecká úmrtnost ve městě Jihlavě, v kraji Vysočina a v ČR v letech 2003 - 2008 5

4

3

2


1 2003

Graf č 71:

2004

2005

2006

2007

2008

Trendy vývoje kojenecké úmrtnosti ve městě Jihlavě a v ČR v letech 2003 – 2008 5

4

3

2 Jihlava ČR 1

2003

2004

2005

2006

2007

2008

45

Novorozenecká úmrtnost vykazuje počet zemřelých novorozenců (tj. do 28. dne života) na každých tisíc živě narozených dětí. Zatímco kojenecká úmrtnost je v Jihlavě nižší než je průměr na Vysočině a v ČR, u novorozenecké úmrtnosti tomu je naopak. Zatímco ve sledovaných šesti letech dosahuje tato úmrtnost v ČR průměrné hodnoty 2,1, tak v Jihlavě hodnoty 2,4. Statisticky to znamená, že z každého tisíce živě narozených dětí bydlících v Jihlavě jich do 28. dne svého života zemře 2,4. Vývojový trend je v ČR mírně klesající, v Jihlavě naopak mírně vzrůstající. Graf č. 72:

Novorozenecká úmrtnost ve městě Jihlavě, v kraji Vysočina a v ČR v letech 2003 – 2008 5 Jihlava Vysočina ČR

4 3 2 1 0 2003

Graf č 73:

2004

2005

2006

2007

2008

Trendy vývoje novorozenecké úmrtnosti ve městě Jihlavě a v ČR v letech 2003 – 2008 5 Jihlava ČR

4

3

2

1 2003

2004

2005

2006

2007

2008

46

6.3

Potratovost

Celkový počet potratů (spontánních, tj. samovolných i umělých) v součtu v celé ČR, v kraji Vysočina i v Jihlavě dlouhodobě mírně klesá. Nejvyšší pokles lze přitom pozorovat ve městě Jihlavě, kde došlo v posledních 6 – 7 letech k poklesu o jednu třetinu, zatímco v ČR zhruba o jednu čtvrtinu. Zajisté je dáno mnohými faktory, zejména pak mnohem větší osvětou, vlastní zodpovědností i častějším používáním antikoncepce. Graf č. 74:

Celkový počet potratů na 100 narozených dětí ve městě Jihlavě, v kraji Vysočina a v ČR v letech 2003 – 2009 60 Jihlava Vysočina

50

ČR

40

30

20 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

U počtu spontánních potratů však došlo u žen v Jihlavě v posledních letech k jejich nárůstu. Ač počty v jednotlivých letech vykazují poměrně značné odchylky, je patrný každoroční mírný nárůst v počtu 4 – 5 potratů. V průměru bylo v posledních třech letech v Jihlavě zaznamenáno 105 spontánních potratů ročně. Graf č. 75:

Počet spontánních potratů (v absolutních číslech) ve městě Jihlavě v letech 2003 – 2009 120 110 100

y = 4,4x 90 80 70 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

47

Počty spontánních (samovolných) potratů v přepočtu na 100 narozených dětí jsou v Jihlavě ve sledovaném období vyšší než v ČR a v kraji Vysočina. Zatímco v ČR připadá na 100 narozených dětí v průměru 12 spontánních potratů, v Jihlavě pak 17. Graf č. 76:

Počet spontánních potratů na 100 narozených dětí ve městě Jihlavě, v kraji Vysočina a v ČR v letech 2003 – 2009 25 Jihlava Vysočina ČR 20

15

10 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Údaje týkající se umělých přerušení těhotenství vykazují – na rozdíl od spontánních potratů – poměrně výrazný pokles. Nejvyšší pokles – až o polovinu – byl zaznamenán v Jihlavě, v ČR byl pokles méně výrazný, a to o zhruba 30%. V posledních třech sledovaných letech bylo zaznamenáno u žen z Jihlavy každým rokem 90 – 106 umělých potratů, což odpovídá 15 – 20 umělým potratům v přepočtu na 100 narozených dětí, jak je patrno z následujícího grafu. Graf č. 77:

Počet umělých potratů na 100 narozených dětí ve městě Jihlavě, v kraji Vysočina a v ČR v letech 2003 – 2009 35 30 25 20 Jihlava Vysočina ČR

15 10 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

48

6.4

Vrozené vývojové vady

V průměru se v ČR rodí na tisíc živě narozených dětí 39 (38,6) dětí s vrozenou vývojovou vadou, která je zjištěna do jednoho roku jejich života. V Jihlavě je tato situace prakticky obdobná – průměr za uvedených 5 let činí hodnotu 36,4. V posledních třech sledovaných letech došlo v Jihlavě k výraznějšímu poklesu na hodnoty kolem 30 dětí s vrozenou vadou z tisíce živě narozených. Zda-li bude tento sestupný (tj. pozitivní) trend trvalý a významný ukáží až následující roky. Graf č. 78:

Živě narozené děti s vrozenou vývojovou vadou (zjištěnou do 1 roku věku) ve městě Jihlavě a v ČR v letech 2003 – 2007 (na 1 000 živě narozených) 50 Jihlava 45

ČR

40 35 30 25 2003

7

2004

2005

2006

2007

Infekční onemocnění

Infekční onemocnění jsou onemocnění, která jsou způsobena mikroorganismy (původci) a jsou přenosná ze zdroje nákazy na další osobu nebo osoby. Jako příčina smrti již nejsou tak časté jako v minulosti, ani jako ve většině tzv. rozvojových zemích, zejména v Africe a Asii. V naší zemi jsou však tato onemocnění jednou z nejčastějších příčin pracovních neschopností a absencí ve školách a také i relativně častým důvodem hospitalizace. Jejich výskyt se nejčastěji vyjadřuje tzv. incidencí, což je relativní údaj, který se získá přepočtem absolutního počtu daných (nově zjištěných) nemocí na 100 tisíc obyvatel v určitém území (např. v ČR, v kraji, v okrese či ve městě) a za určitý čas (nejčastěji za rok). Jedná se o údaje, které se pak dají vzájemně srovnávat. Mnohé infekce podléhají tzv. povinnému hlášení a jejich evidovaný, tj. oficiální výskyt poměrně přesně odráží skutečný výskyt v dané populaci. Řada infekčních onemocnění se však může vyskytovat skrytě (nepoznaně) bez zřejmých příznaků nebo jen s příznaky, které nejsou závažné, někdy onemocnění nenahlásí lékař. U některých infekcí tak není prováděno hlášení a evidence přesně a vykazované údaje nemusí přesně odpovídat skutečnému stavu. 49

7.1

Incidence syfilis a kapavky

Syfilis (příjice či lues) a kapavka (gonorrhoa) jsou závažné onemocnění, které je téměř výhradně přenášené nechráněným sexuálním stykem. Výskyt syfilis je v Jihlavě trvale pod úrovní a průměrem v České republice a zhruba na stejné úrovni jako v celém kraji. Výskyt v ČR je zhruba trojnásobně vyšší než v Jihlavě. Incidence (výskyt) kapavky je přibližně trojnásobně vyšší, než u syfilis. U této infekce lze předpokládat, že řada onemocnění uniká ze systému povinného hlášení, takže výskyt bude ve skutečnosti zřejmě mnohem vyšší. Výskyt v Jihlavě i v kraji Vysočina je celkově pod průměrem republiky, výskyt hlášených případů je v Jihlavě přibližně o třetinu nižší než je republikový průměr. Grafy č. 79 – 80:

syfilisu:

Incidence – hlášená onemocnění na 100 000 obyvatel ve městě Jihlavě, v kraji Vysočina a v ČR v letech 2003 – 2008 CELKEM MUŽI A ŽENY 10 Jihlava Vysočina ČR

8

6 4

2 0 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2005

2006

2007

2008

16 Jihlava Vysočina ČR

kapavky: 12

8

4

0 2003

2004

50

7.2

Incidence tuberkulózy

Výskyt tuberkulózy je v ČR spíše ojedinělý a vzestup před zhruba deseti a více lety byl spíše na účet importovaných „dovezených“ případů. Nicméně riziko nelze podceňovat, zvláště v poslední době, kdy se stále více uvažuje o změně očkovacího kalendáře, a kdy migrace obyvatel z tuberkulózou rizikových oblastí je stále poměrně vysoký. Vývoj ve všech sledovaných oblastech vykazuje mírně sestupný trend. Dlouhodobý výskyt tuberkulózy v Jihlavě je nižší než je průměr v ČR, a to zhruba o 40%. Průměrná incidence v Jihlavě v hodnotě 6 případů na 100 tisíc obyvatel odpovídá průměrnému výskytu tří případů tuberkulózy každým rokem. Graf č. 81:

Incidence tuberkulózy – hlášená onemocnění na 100 000 obyvatel ve městě Jihlavě, v kraji Vysočina a v ČR v letech 2003 – 2008 CELKEM MUŽI A ŽENY 12 10 8 6 4 Jihlava Vysočina ČR

2 0 2003

7.3

2004

2005

2006

2007

2008

Incidence salmonelózy

Salmonelózy jsou střevními infekcemi, které stále patří mezi nejčastější nákazy. Určitá část salmonelóz probíhá nepoznaně a část není hlášená, proto skutečný výskyt je vyšší než uvádějí oficiální statistiky. Trend vývoje je ve všech sledovaných lokalitách velmi podobný, dochází k poměrně výraznému poklesu výskytu nákazy. Rozdíly mezi sledovanými oblastmi jsou nepatrné, statisticky nevýznamné. V Jihlavě byl v letech 2006 – 2008 výskyt této nákazy zhruba o třetinu nižší než tomu bylo v předcházejících třech letech, tj. v letech 2003 – 2006.

51

Graf č. 82:

Incidence salmonelózy – hlášená onemocnění na 100 000 obyvatel ve městě Jihlavě, v kraji Vysočina a v ČR v letech 2003 – 2008 CELKEM MUŽI A ŽENY 600 Jihlava Vysočina ČR

500 400 300 200 100 0 2003

7.4

2004

2005

2006

2007

2008

Incidence kampylobakteriózy

Kampylobakteriózy patří rovněž mezi časté střevní infekce, jejich zdrojem nákazy je především drůbež (a lidé se nakazí zejména požitím nedostatečně tepelně upraveného drůbežího masa). Jejich výskyt je relativně nižší než výskyt salmonelóz, což však může být způsobeno i nižší „záchytností“. Jejich výskyt v celé ČR v průběhu posledních let narůstal a zastavil se až po roce 2005. Incidence (výskyt) v Jihlavě je obdobná jako v kraji i v ČR, podobný je trend vývoje. Graf č. 83:

Incidence kampylobakteriózy – hlášená onemocnění na 100 000 obyvatel ve městě Jihlavě, v kraji Vysočina a v ČR v letech 2003 – 2008 CELKEM MUŽI A ŽENY 350 Jihlava Vysočina ČR

300 250 200 150 100 2003

2004

2005

2006

2007

2008

52

7.5

Incidence hepatitid

Hepatitidy (žloutenky) je skupina onemocnění, které ale mají podobné klinické příznaky i průběh. Rozlišujeme několik typů virových hepatitid, u nás k nejčastějším patří typ A, B a C. Graf č. 84:

Incidence hepatitidy typu A – hlášená onemocnění na 100 000 obyvatel ve městě Jihlavě, v kraji Vysočina a v ČR v letech 2003 – 2008 CELKEM MUŽI A ŽENY 16 Jihlava Vysočina

12

ČR

8

4

0 2003

Graf č. 85:

2004

2005

2006

2007

2008

Incidence hepatitidy typu B – hlášená onemocnění na 100 000 obyvatel ve městě Jihlavě, v kraji Vysočina a v ČR v letech 2003 – 2008 CELKEM MUŽI A ŽENY 4

3

2


1

0 2003

2004

2005

2006

2007

2008

53

Graf č. 86:

Incidence hepatitidy typu C – hlášená onemocnění na 100 000 obyvatel ve městě Jihlavě, v kraji Vysočina a v ČR v letech 2003 – 2008 CELKEM MUŽI A ŽENY 16 Jihlava Vysočina ČR

12

8

4

0 2003

2004

2005

2006

2007

2008

Výskyt hepatitidy typu A je v Jihlavě již dlouhá léta velmi ojedinělý, k mírnému nárůstu došlo pouze v roce 2008, kdy byla i poměrně velká epidemie této nákazy v Praze a ve Středočeském kraji. Výskyt hepatitidy typu B je v Jihlavě také velmi nízký a prakticky ojedinělý, incidence v celé ČR je po celé období vyšší než v Jihlavě a v kraji Vysočina. Výskyt hepatitidy typu C je v posledních letech ze všech typů v Jihlavě, ale i v celé ČR nejvyšší. Je to dán zejména stále se zvyšujícím se počtem osob s možným rizikovým chováním. Počty v případů se však v Jihlavě (s výjimkou roku 2005) pohybují do pěti případů za rok. V současné době lze hodnotit výskyt hepatitid v Jihlavě jako sporadický a dá se říct, že i bezproblémový.

8

Incidence nádorových onemocnění

Incidence zhoubných nádorů vyjadřuje počet všech nových případů nádorových onemocnění (celkem nebo podle jednotlivých diagnóz) u obyvatel v přepočtu na 100 tisíc obyvatel za určité období (nejčastěji za rok). Následně jsou tyto údaje tzv. věkově standardizovány, tzn. přepočteny na evropský věkový standard. Znamená to, že jsou údaje přepočteny tak, jako by ve všech srovnávaných územích a ve všech letech žili stejně staří lidé (je tak odstraněn vliv různé věkové struktury ve sledovaných oblastech na výskyt nádorů). Incidence se – s výjimkou celkového počtu – většinou vyjadřuje odděleně u mužů nebo u žen, protože u obou pohlaví mohou mít různé typy nádorů odlišný průběh a samozřejmě jsou také rozdíly v počtu nově zjištěných případů. 54

Incidence, tj. výskyt nově zjištěných zhoubných nádorů celkem, bývá v analýzách zdravotního stavu, v odborné literatuře apod. vyjadřována buď v součtu všech příslušných diagnóz, a nebo (častěji) bez diagnózy C44, tj. bez diagnózy „jiné zhoubné nádory kůže“, které v průměru tvoří zhruba 20% ze všech nádorů. Údaje týkající se výskytu zhoubných nádorů ve městě Jihlavě jsou, bohužel, v současné době k dispozici pouze v letech 2003 – 2006, za Českou republiku jsou pak k dispozici údaje za delší časové období.

8.1

Incidence nádorů celkem

V ČR počet nově zjištěných nádorů dlouhodobě mírně stoupá. Příčinou může být nejen samotný častější výskyt nádorového onemocnění, ale rovněž stále aktivnější vyhledávání nových nádorů za účelem jejich včasného léčení – tzv. sekundární prevence. U nádorů platí ještě více než u ostatních onemocnění pravidlo, že čím je dříve rozpoznán a léčen, tím je vyšší pravděpodobnost uzdravení a delšího přežití. Hodnotit vývojový trend v Jihlavě je s ohledem na skutečnost, že jsou k dispozici data pouze za čtyřleté období, obtížnější, ale graf a jím proložená regresní přímka ukazuje, že i zde bude situace obdobná. Nicméně je zřejmé, že výskyt zhoubných nádorů je v Jihlavě po celé období nižší než tomu je v průměru v celé ČR, a to zhruba o 8%. Graf č. 87:

Standardizovaná incidence (evr. standard) zhoubných novotvarů (a novotvarů in situ), bez dg C44 u MUŽŮ A ŽEN ve městě Jihlavě a v ČR v letech 2003 – 2006 460 440

y = 1,8x

420

y = 10,7x

400 Jihlava

380

ČR 360 2003

2004

2005

2006

2007

55

Následující graf ukazuje na situaci a vývoj absolutního počtu případů zhoubných nádorů ve městě Jihlavě s věkovým rozložením v základních věkových skupinách. I zde je patrný mírný nárůst celkového počtu novotvarů s tím, že pouze v nejmladší věkové skupině do 44 let se výskyt mírně snižuje. Každým rokem je v Jihlavě v průměru diagnostikováno 230 nových případů zhoubných nádorů (tj. 20 případů měsíčně), z toho je 20 (9%) případů do věku 44 let, 80 (36%) případů ve věku mezi 45. – 64. rokem věku a 130 (55%) případů v seniorském věku. Graf č. 88:

Nově hlášená onemocnění zhoubných novotvarů a novotvarů in situ, bez dg C44 u MUŽŮ A ŽEN – absolutní počty v základních věkových skupinách ve městě Jihlavě v letech 2003 – 2006 250 celkem 45 - 64 let

200

do 44 let nad 65 let

150 100 50 0 2003

2004

2005

2006

U standardizované incidence nádorových onemocnění u mužů je v Jihlavě patrný určitý pokles, větší než v průměru v ČR. Incidence je v Jihlavě trvale pod úrovní ČR. Graf č. 89:

Standardizovaná incidence (evr. standard) zhoubných novotvarů (a novotvarů in situ), bez dg C44 u MUŽŮ ve městě Jihlavě a v ČR v letech 2003 – 2006 530 y = -0,4x 510 Jihlava ČR 490

470 y = -5,9x 450 2003

2004

2005

2006

2007

56

U absolutních hodnot výskytu novotvarů u mužů v Jihlavě je patrné, že skutečné počty nových případů jsou v jednotlivých letech prakticky shodné, výkyvy jsou nevýznamné. Podobně tomu je i v základních věkových skupinách. Průměrně je každým rokem zjištěno u mužů v Jihlavě 117 nových případů zhoubných nádorů (10 případů měsíčně), 60% z nich je diagnostikováno u mužů starších 65 let a 6% u mužů mladších 44 let. Graf č. 90:

Nově hlášená onemocnění zhoubných novotvarů a novotvarů in situ, bez dg C44 u MUŽŮ – absolutní počty ve věkových skupinách ve městě Jihlavě v letech 2003 – 2006 120 100

celkem

do 44 let

45 - 64 let

nad 65 let

80 60 40 20 0 2003

2004

2005

2006

U žen v Jihlavě dochází v krátkém sledovaném období k mírnému vzestupu incidence zhoubných nádorů, avšak většímu než v ČR. S výjimkou roku 2004, jsou hodnoty incidence v Jihlavě u žen nižší než v ČR. Graf č. 91:

Standardizovaná incidence (evr. standard) zhoubných novotvarů (a novotvarů in situ), bez dg C44 u ŽEN ve městě Jihlavě a v ČR v letech 2003 – 2006 420 y = 2,9x 400

y = 23,1x 380 Jihlava ČR 360 2003

2004

2005

2006

2007

57

Skutečný počet nových případů zhoubných nádorů u žen v Jihlavě je v letech 2003 – 2006 prakticky stabilní, každým rokem je zjištěno zhruba 104 nových případů, což je o 11% méně než je průměrný počet nově zjištěných novotvarů u mužů. U žen do 44 let se výskyt postupně mírně snižuje, i když výskyt novotvarů v této nejmladší věkové skupině je výrazně vyšší než u mužů – 13% z celkového počtu, zatímco u mužů pouze necelých 6%. Graf č. 92:

Nově hlášená onemocnění zhoubných novotvarů a novotvarů in situ, bez dg C44 u ŽEN – absolutní počty ve věkových skupinách ve městě Jihlavě v letech 2003 – 2006 120 100 80

celkem 45 - 64 let

do 44 let nad 65 let

2005

2006

60 40 20 0 2003

2004

58

8.2

Incidence nádorů tlustého střeva

Graf č. 93:

Standardizovaná incidence zhoubných nádorů tlustého střeva u MUŽŮ A ŽEN ve městě Jihlavě a v ČR v letech 2003 – 2006 40

35

30

25 Jihlava ČR 20 2003

2004

2005

2006

Incidence nádorů tlustého střeva je v ČR jedna z nejvyšších v Evropě. V Jihlavě dochází k poměrně prudkému poklesu výskytu tohoto onemocnění v letech 2005 – 2006. Incidence je v Jihlavě po celé období nižší než je průměr v ČR, a to zhruba o 20%.

8.3

Incidence nádorů konečníku

Graf č. 94:

Standardizovaná incidence zhoubných nádorů konečníku (vč. rektosigmoideálního spojení a řitního kanálu) u MUŽŮ A ŽEN ve městě Jihlavě a v ČR v letech 2003 – 2006 40 35

30

25

20

Jihlava ČR

15 2003

2004

2005

2006

Incidence (výskyt) nádorů konečníku je v Jihlavě takřka totožná jako v ČR, hodnoty mnohem více kolísají, rozdíly jsou však nevýznamně. U obou sledovaných oblastí zaznamenáváme v posledních letech nepatrně sestupný trend. 59

8.4

Incidence nádorů plic (vč. průdušnice a průdušek)

Graf č. 95:

Standardizovaná incidence zhoubných nádorů plic (vč. průdušek) u MUŽŮ A ŽEN ve městě Jihlavě a v ČR v letech 2003 – 2006 55

50

45


2004

2005

2006

U nádorů plic dochází v Jihlavě (podobně jako v ČR) v průběhu čtyř sledovaných let k nepatrnému poklesu incidence. Výskyt je v Jihlavě v průměru o 15% nižší než tomu je v ČR.

8.5

Incidence melanomu kůže

Graf č. 96:

Standardizovaná incidence zhoubného melanomu kůže u MUŽŮ A ŽEN ve městě Jihlavě a v ČR v letech 2003 – 2006 25

20

15


2004

2005

2006

Melanom kůže je velmi závažný zhoubný nádor, u něhož dochází velmi často k metastazování a jen u časně zjištěných onemocnění je dobrá prognóza vyléčení Jeho výskyt má v Jihlavě ve sledovaných letech výrazně vzestupnou a varující tendenci. V roce 2006 je incidence v Jihlavě již výrazně vyšší než v ČR. Bude-li se jednat o trvalý trend, ukáže až delší sledované období. 60

8.6

Incidence nádorů prsu

Graf č. 97:

Standardizovaná incidence zhoubných nádorů prsu u ŽEN ve městě Jihlavě a v ČR v letech 2003 – 2006

100

80


2004

2005

2006

Nádory prsu jsou u žen nejčastěji se vyskytujícím nádorem. Trend výskytu je v ČR v tomto krátkém období poměrně konstantní (v předchozích letech však došlo ke značnému navýšení), v Jihlavě došlo ve sledovaných letech k výraznému nárůstu incidence tohoto nádoru, v roce 2006 byl diagnostikován dvojnásobný počet novotvarů prsu oproti roku 2003. Zda se bude jednat o trvalejší jev, ukáže následující období.

8.7

Incidence nádorů děložního hrdla

Graf č. 98:

Standardizovaná incidence zhoubných nádorů hrdla děložního u ŽEN ve městě Jihlavě a v ČR v letech 2003 – 2006 30

25

20

15

Jihlava ČR

10 2003

2004

2005

2006

Výskyt nádorů děložního hrdla v Jihlavě vykazuje poměrně značné výkyvy, nicméně je patrný mírný pokles incidence. I přesto je tento výskyt o cca 25% vyšší než je průměr v ČR. 61

8.8

Incidence nádorů těla děložního

Graf č. 99:

Standardizovaná incidence zhoubných nádorů těla děložního u ŽEN ve městě Jihlavě a v ČR v letech 2003 – 2006 40

35

30


2004

2005

2006

Podobně i incidence nádorů těla děložního je v Jihlavě vyšší než je incidence v celé ČR, a to v průměru za dané období o 20%.

8.9

Incidence nádorů vaječníků

Graf č. 100: Standardizovaná incidence zhoubných nádorů u ŽEN ve městě Jihlavě a v ČR v letech 2003 – 2006 25

20


2004

2005

2006

Incidence zhoubného nádoru vaječníků vykazuje v Jihlavě – i přes poměrně malá čísla – v uvedených letech poměrně výrazný nárůst. V letech 2004 – 2006 byl zjištěn dvojnásobný počet těchto nádorů než v roce 2003 a vždy tato incidence byla vyšší než v ČR.

62

8.10 Incidence nádorů prostaty Graf č. 101: Standardizovaná incidence zhoubných nádorů prostaty u MUŽŮ ve městě Jihlavě a v ČR v letech 2003 – 2006 140

120

100


2004

2005

2006

Incidence nádorů prostaty má v Jihlavě i v České republice v posledních letech obdobný mírně vzestupný trend s určitým poklesem v roce 2006. V Jihlavě je incidence nad republikovým průměrem – v průměru o 15%. Analýza incidence nádorových onemocnění v Jihlavě vykazuje některé neobvyklé rysy, které mohou být částečně způsobeny nízkým výskytem onemocnění v poměrně málo početné populaci, nebo mohou i naznačovat jisté zákonitosti, které by bylo dobré odhalit a popsat. Proto bude v dodatku k tomuto materiálu provedena podrobnější analýza jednotlivých typů nádorových onemocnění na okresní úrovni, neboť zde jsou statistiky zpracované podrobněji a dlouhodoběji, než tomu je v databázi obcí. S ohledem na skutečnost, že incidence zhoubných nádorů v okrese Jihlava nejeví výraznější odchylky od incidence ve městě Jihlavě, lze usuzovat, že tato analýza v dodatku podá i poměrně přesný pohled na výskyt zhoubných nádorů v Jihlavě.

63

9

Závěry

Za posledních 9 let došlo v Jihlavě k významnému poklesu počtu dětí o 8,8%, což odpovídá v absolutních číslech poklesu o 669 dětí. Naopak došlo ke značnému navýšení počtu seniorů ve věku starším 65-ti let, a to o 14,9%, což odpovídá nárůstu o 1.025 seniorů. V letech 2001 – 2009 došlo v Jihlavě k poměrně výraznému navýšení tzv. indexu stáří, který je i vyšší než tomu je v kraji Vysočina a v ČR. Poměr seniorů vůči dětem je v v krajském městě trvale zhruba o 10% vyšší než tomu je v celém kraji. Svědčí to o tom, že v Jihlavě žijí starší lidé než tomu je v kraji i v ČR. V Jihlavě bylo v tomto období zaznamenáno navýšení indexu stáří o plných 24%, zatímco v ČR o méně než 20%. Tento index stáří je u žen v Jihlavě značně vyšší než u mužů, v Jihlavě žije o 40% více seniorek než dívek do 14 let. V Jihlavě je průměrný věk trvale žijících občanů v průměru téměř o půl roku vyšší než v ČR a o téměř rok vyšší než v kraji Vysočina. Zatímco v roce 2001 dosahoval průměrný věk v Jihlavě výše 39 let, v roce 2009 to bylo již více než 41 let. Střední délka života (při narození i v jiných zvolených věkových kategoriích) se v celé ČR i v okrese a městě Jihlava u obou pohlaví trvale prodlužuje. Znamená to, že lidé mají stále větší šanci dožívat se vyššího věku. Pravděpodobná délka dožití je v roce 2009 u mužů v Jihlavě 74,4 let, je o 4 měsíce nižší než v kraji Vysočina a za 10 let se prodloužila o plné tři roky. Pravděpodobná délka dožití je v roce 2009 u žen v Jihlavě 80,7 let – je tak o 6,3 roků vyšší než u mužů a trvale vyšší (v průměru o 7 měsíců) než jsou tyto hodnoty pro celou ČR. Celková úmrtnost v posledních letech v celé ČR i v Jihlavě poměrně výrazně klesá, pokles úmrtnosti je v Jihlavě o něco vyšší než tomu je průměrně v ČR – rozdíl však není významný. Zatímco v ČR poklesla standardizovaná úmrtnost za daných šest let o 17%, tak v Jihlavě o 26%. Pokles úmrtnosti za pouhých 6 let je zřejmý – v letech 2007-08 zemřelo v Jihlavě v průměru za rok o 35 lidí méně než tomu bylo každým rokem v letech 2003-04. Úmrtnost mužů je v Jihlavě nižší než je průměr v celém kraji Vysočina a v ČR, kdyby v Jihlavě byla úmrtnost na stejné úrovni jako je průměrná úmrtnost v ČR, umíralo by zde každým rokem zhruba o 24 mužů více než tomu ve skutečnosti je. Standardizovaná úmrtnost mužů je dlouhodobě vyšší (horší) než u žen, což koresponduje i s tím, že se ženy dožívají vyššího věku. U mužů je však mírně příznivější vývoj (trend) úmrtnosti než u žen. Úmrtnost žen je v Jihlavě také nižší než je průměr na Vysočině a v ČR, kdyby v Jihlavě byla úmrtnost žen na stejné úrovni jako je průměrná úmrtnost v ČR, umíralo by zde každým rokem zhruba o 33 žen více než tomu ve skutečnosti je. V posledních třech letech umírá každým rokem v Jihlavě zhruba stejný počet lidí – v průměru 439 lidí, z toho je průměrně 228 mužů a 211 žen. Počet zemřelých mužů do tzv. seniorského věku, tj. od 64 let je dlouhodobě a trvale výrazně vyšší než u žen. Zatímco každým rokem zemře v Jihlavě do 65. roku věku v průměru 32 žen, tak v mužské části populace zemře v průměru 74 osob, tj. více než dvojnásobek (o 128% více). V průměru každý týden v Jihlavě zemřou dva lidé mladší 65-ti let a každé tři týdny pak v průměru 1 člověk mladší 45-ti let. Celkem každým rokem umírá v Jihlavě na nejrůznější příčiny v průměru 17 mladých lidí ve věku do 45-ti let. 64

Lidé nejčastěji umírají na onemocnění srdce a cév (tj. na tzv. kardiovaskulární onemocnění), nejinak tomu je i v Jihlavě, a to jak u mužů, tak i u žen. V celkovém součtu na tato onemocnění umírá v Jihlavě 49% lidí (v ČR pak 51%). Na druhém místě v příčinách úmrtí jsou zhoubné nádory (tzv. novotvary) s více než 31%, což je o 4,5% více než v ČR, na 3. místě jsou poranění a otravy vč. úmyslného sebepoškození s 6,1% (v ČR 7,4%). Ženy umírají na kardiovaskulární onemocnění výrazně častěji – v 54 % (muži v 44%). Muži naopak častěji umírají na některý ze zhoubných nádorů (v 34% oproti 29% u žen) a na úrazy a otravy (v 9% oproti 3% u žen). Největší rozdíly oproti procentuálnímu podílu v ČR jsou u úmrtní na zhoubné nádory – u žen v Jihlavě častější příčina o 4,7%, u mužů pak o 4,2%. Úmrtnost na onemocnění srdce a cév je v Jihlavě nižší než v ČR – a to nejenom podílem (%) ze všech úmrtí, ale i ve standardizovaných, tj. srovnatelných hodnotách. Platí to pro muže i pro ženy. U mužů je úmrtnost nižší oproti ČR i kraji v průměru o 50 zemřelých mužů na každých 100 tisíc mužů. Kdyby v Jihlavě byla stejná úmrtnost na onemocnění srdce a cév jako je na celé Vysočině nebo v ČR, umíralo by na tato onemocnění v Jihlavě každým rokem o zhruba 12 – 13 mužů více. U žen je pak tato úmrtnost nižší o cca 40 zemřelých žen na každých 100 tisíc – znamená to, že v Jihlavě zemře na tato onemocnění v průměru za rok o 10 žen méně, než by tomu bylo při stejně vysoké úmrtnosti jako je v ČR či v kraji. Každým rokem zemře v Jihlavě v průměru na onemocnění srdce a cév 225 osob, z toho 104 mužů a 121 žen. Znamená to, že každý měsíc zemře v Jihlavě na tato onemocnění 19 lidí. Nejčastěji na onemocnění srdce a cév samozřejmě umírají lidé starší 65 let, nicméně skutečnost, že v průměru každým rokem zemře na tato onemocnění v Jihlavě 30 lidí mladších 65 let věku, a z toho 2 osoby do 44. roku věku, je zajisté poměrně alarmující. Mnohem častěji na tato onemocnění umírají mladší muži než ženy – ročně v Jihlavě zemře do 65. roku věku 9 žen a 21 mužů. Druhou nejčastější příčinou smrti jsou úmrtí na zhoubné nádory – v Jihlavě na ně umírá více než 31% lidí, přitom muži umírají na nádory častěji (33,5% ze všech úmrtí mužů) než ženy (28,7% ze všech úmrtí žen). Nepříznivá je pro Jihlavu skutečnost, že zde (v přepočtu na 100 tisíc obyvatel a po tzv. standardizaci) umírá na zhoubné nádory více lidí, než je průměr v ČR. Rozdíly byly počátkem tohoto desetiletí poměrně významné, výrazně se snižují díky pozitivnějšímu trendu – pokles počtu úmrtí je v Jihlavě příznivější. Zatímco v letech 2002 – 2004 zemřelo v Jihlavě každým rokem na novotvary v průměru o 32 osob více než v ČR, tak v letech 2005 – 2008 jsou rozdíly již menší a činí v průměru 9 zemřelých osob (na 100 tisíc obyvatel). Průměrná každoroční úmrtnost na zhoubné nádory za posledních pět let je v Jihlavě 250 zemřelých mužů na každých 100 tisíc mužů (v ČR 242 a na Vysočině 247) a 174 zemřelých žen na 100 tisíc žen (v ČR 166 a na Vysočině 153). Rozdíly oproti Vysočině a ČR jsou nevýznamné. V Jihlavě je trend úmrtnosti na zhoubné nádory v absolutních počtech v posledních letech u mužů poměrně pozitivní, naopak úmrtnost u žen má vzestupnou tendenci – znamená to, že v Jihlavě v posledních letech umírá na zhoubné nádory stále více žen. Jedná se o skutečnost, která není v ČR běžným jevem. Přesto muži stále umírají na tato onemocnění častěji – průměrně každým rokem zemře na novotvary o 15 (tj. o 23%) mužů více než žen. V průměru každým rokem umírá v Jihlavě na některý ze zhoubných nádorů 148 osob, z toho je 82 mužů a 66 žen. Znamená to, že každý měsíc na tato zhoubná onemocnění umírá v tomto městě 12 lidí. 65

Nepříliš radostná, je skutečnost, že téměř třetina ze všech lidí v Jihlavě, kteří na zhoubný nádor zemřou, umírá před 65. rokem svého věku. U mužů tento podíl činí dokonce hodnotu 36% (u žen pak 25%). Průměrně každým rokem v Jihlavě umírá na zhoubné nádory 46 lidí (z toho 29 mužů a 17 žen) dříve než se dožije tohoto seniorského věku. Výskyt zhoubných nádorů se v posledních letech v Jihlavě (podobně jako v celé ČR) poměrně významně zvyšuje a naopak úmrtnost na ně mírně klesá. Toto postupné „rozevírání se nůžek“ má příčinu zejména ve stále zlepšující se léčbě a diagnostice a na straně druhé v nepříliš kvalitní primární prevenci a podpoře zdraví. Na třetí nejčastější příčinu úmrtí, na poranění a otravy, umírá v Jihlavě 8,7% mužů (oproti 10,4% v ČR) a 3,4% žen (oproti 4,4% v ČR) z celkového počtu zemřelých mužů a žen. V přepočtu na 100 tis. obyvatel umírá na úrazy (a ev. otravy) v Jihlavě méně lidí než v ČR a v kraji Vysočina, každoroční rozdíl oproti průměru v ČR 13 zemřelých osob na 100 tisíc obyvatel. Naopak dlouhodobý trend vývoje této úmrtnosti je v Jihlavě méně příznivější než tomu je v ČR – v republice počet zemřelých na úrazy a otravy klesá výrazněji než tomu je v Jihlavě. V Jihlavě každým rokem v průměru umírá 25 lidí na úrazy či otravy – z toho je 18 mužů a 7 žen. Trend vývoje je nepříznivý zejména u mužů, každým rokem v průměru zemře na úrazy jeden muž navíc. U mužů jsou úrazy dokonce v mladších věkových skupinách častější příčinou smrti než v seniorském věku – každým rokem zemře v Jihlavě na následky úrazů v průměru 12 mužů mladších 65 let, z toho 6 jich je mladších 44 let, a 5 seniorů. Jistě zajímavé pohledy ukazuje analýza tzv. předčasných úmrtí, tj. do 65. roku věku. Lidé do seniorského věku významně méně umírají na onemocnění srdce a cév, na které umírá 28% (oproti celkovým 49%). Tato onemocnění jsou typickými příčinami úmrtí pro osoby starší 65 let. Nejčastější příčinou úmrtí lidí do seniorského věku jsou v Jihlavě zhoubné nádory – umírá na ně téměř 42% z nich (oproti celkovým 31%). U žen je tento podíl dokonce ještě vyšší – každá druhá žena do tohoto věku umírá právě na některý ze zhoubných nádorů! Muži významně více před svým seniorským věkem umírají na úrazy – jedná se o 16% z nich. Počet živě narozených dětí v přepočtu na tisíc obyvatel od roku 2001 až do roku 2008 v Jihlavě trvale rok od roku narůstal. Zatímco počátkem tohoto desetiletí se v Jihlavě rodilo v průměru 8,3 živě narozených dětí na tisíc obyvatel, v letech 2007 – 2009 to již bylo průměrně 11,8 dětí. V roce 2008 však došlo k zastavení tohoto vývoje a v roce 2009 došlo již k poklesu. Průměrně v Jihlavě ročně umírá v kojeneckém věku, tj. do jednoho roku života, 2,8 dětí z tisíce živě narozených, zatímco v ČR dosahuje průměrná kojenecká úmrtnost hodnoty 3,4. Trend vývoje této úmrtnosti je mírně klesající. Zatímco kojenecká úmrtnost je v Jihlavě nižší než je průměr na Vysočině a v ČR, u novorozenecké úmrtnosti (tj. v počtu zemřelých novorozenců do 28. dne života na každých tisíc živě narozených dětí) tomu je naopak. Zatímco ve sledovaných šesti letech dosahuje tato úmrtnost v ČR průměrné hodnoty 2,1, tak v Jihlavě hodnoty 2,4. Vývojový trend je v ČR mírně klesající, v Jihlavě naopak mírně vzrůstající. Celkový počet potratů (spontánních i umělých) v ČR, v kraji Vysočina i v Jihlavě dlouhodobě mírně klesá. Nejvyšší pokles lze přitom pozorovat ve městě Jihlavě, kde došlo v posledních 6 – 7 letech k poklesu o jednu třetinu. V počtu spontánních potratů však došlo u žen v Jihlavě v posledních letech k jejich nárůstu. Ač počty v jednotlivých letech vykazují poměrně značné odchylky, je patrný každoroční mírný 66

nárůst v počtu 4 – 5 potratů. V průměru bylo v posledních třech letech v Jihlavě zaznamenáno 105 spontánních potratů ročně. Počty spontánních (samovolných) potratů v přepočtu na 100 narozených dětí jsou v Jihlavě ve sledovaném období vyšší než v ČR a v kraji Vysočina. Zatímco v ČR připadá na 100 narozených dětí v průměru 12 spontánních potratů, v Jihlavě pak 17. Počty umělých přerušení těhotenství vykazují poměrně výrazný pokles. Nejvyšší pokles – až o polovinu – byl zaznamenán v Jihlavě, v ČR byl pokles méně výrazný, a to o zhruba 30%. V posledních třech sledovaných letech bylo zaznamenáno u žen z Jihlavy každým rokem 90 – 106 umělých potratů, což odpovídá 15 – 20 umělým potratům v přepočtu na 100 narozených dětí. V průměru se v Jihlavě rodí na tisíc živě narozených dětí 36 dětí s vrozenou vývojovou vadou, která je zjištěna do jednoho roku jejich života (v ČR to je 38,6). V posledních třech sledovaných letech došlo v Jihlavě k výraznějšímu poklesu na hodnoty kolem 30 dětí s vrozenou vadou z tisíce živě narozených. Výskyt infekčních nemocí a zhoubných nádorů v populaci se nejčastěji vyjadřuje tzv. incidencí, což je relativní údaj, který se získá přepočtem absolutního počtu nově zjištěných nemocí na 100 tisíc obyvatel v určitém území a za určitý čas. Jedná se o údaje, které se pak dají vzájemně srovnávat. Výskyt syfilis je v Jihlavě trvale pod úrovní a průměrem v ČR, výskyt v ČR je zhruba trojnásobně vyšší než v Jihlavě. Incidence kapavky je přibližně trojnásobně vyšší, než u syfilis. Výskyt v Jihlavě i na Vysočině je pod průměrem republiky, výskyt hlášených případů je v Jihlavě přibližně o třetinu nižší než je republikový průměr. U této infekce lze však předpokládat, že řada onemocnění uniká ze systému povinného hlášení, takže výskyt bude ve skutečnosti zřejmě mnohem vyšší. Výskyt tuberkulózy v Jihlavě je nižší než je průměr v ČR, a to zhruba o 40%. Průměrná incidence v Jihlavě v hodnotě 6 případů na 100 tisíc obyvatel odpovídá průměrnému výskytu tří případů tuberkulózy každým rokem. Vývoj vykazuje mírně sestupný trend. Ve výskytu salmonelózy dochází v Jihlavě i v ČR k poměrně výraznému poklesu. V Jihlavě byl v letech 2006 – 2008 výskyt této nákazy zhruba o třetinu nižší než tomu bylo v předcházejících třech letech, tj. v letech 2003 – 2006, rozdíly oproti ČR jsou nevýznamné. Výskyt další častého střevní infekce, tzv. kampylobakteriózy v průběhu posledních let narůstal a zastavil se až po roce 2005. Incidence (výskyt) v Jihlavě je obdobná jako v kraji i v ČR, podobný je trend vývoje. Výskyt hepatitidy typu A je v Jihlavě již dlouhá léta velmi ojedinělý, výskyt hepatitidy typu B je také velmi nízký, incidence v celé ČR je po celé období vyšší než v Jihlavě a v kraji Vysočina. Výskyt hepatitidy typu C je v posledních letech ze všech typů v Jihlavě, ale i v celé ČR nejvyšší. Je to dán zejména stále se zvyšujícím se počtem osob s možným rizikovým chováním. Počty v případů se v Jihlavě prakticky každým rokem pohybují do pěti případů za rok. Hodnotit incidenci a zejména vývoj výskytu zhoubných nádorů v Jihlavě je s ohledem na skutečnost, že jsou k dispozici data pouze za čtyřleté období, poměrně obtížné. Lze však konstatovat, že výskyt zhoubných nádorů (všech) je v Jihlavě po celé sledované období nižší než tomu je v průměru v celé ČR, a to zhruba o 8%. 67

Každým rokem je v Jihlavě v průměru diagnostikováno 230 nových případů zhoubných nádorů (tj. 20 případů měsíčně), z toho je 20 (9%) případů do věku 44 let, 80 (36%) případů ve věku mezi 45. – 64. rokem věku a 130 (55%) případů v seniorském věku. Je patrný mírný nárůst celkového počtu novotvarů, pouze v nejmladší věkové skupině do 44 let se výskyt mírně snižuje. U standardizované incidence nádorových onemocnění u mužů je v Jihlavě patrný určitý pokles, větší než v průměru v ČR. Incidence je v Jihlavě trvale pod úrovní ČR. Průměrně je každým rokem zjištěno u mužů v Jihlavě 117 nových případů zhoubných nádorů (10 případů měsíčně). U žen pak v Jihlavě dochází ve sledovaném období k mírnému vzestupu incidence zhoubných nádorů, avšak většímu než v ČR. S výjimkou roku 2004, jsou hodnoty incidence v Jihlavě u žen nižší než v ČR. Skutečný počet nových případů zhoubných nádorů u žen v Jihlavě je v letech 2003 – 2006 prakticky stabilní, každým rokem je zjištěno zhruba 104 nových případů, což je o 11% méně než je průměrný počet nově zjištěných novotvarů u mužů. V Jihlavě dochází v incidenci nádorů tlustého střeva v letech 2005 – 2006 k poměrně prudkému poklesu. Incidence je zde po celé období nižší než je průměr v ČR, a to zhruba o 20%. Incidence nádorů konečníku je v Jihlavě takřka totožná jako v ČR, u obou sledovaných oblastí zaznamenáváme v posledních letech nepatrně sestupný trend. U nádorů plic dochází v Jihlavě v průběhu čtyř sledovaných let k nepatrnému poklesu incidence, výskyt je zde v průměru o 15% nižší než tomu je v ČR. Výskyt melanomu kůže má v Jihlavě ve sledovaných letech výrazně vzestupnou a varující tendenci. V roce 2006 byla incidence v Jihlavě již výrazně vyšší než v ČR. Nádory prsu jsou u žen nejčastěji se vyskytujícím nádorem. V Jihlavě došlo ve sledovaných letech k výraznému nárůstu incidence, v roce 2006 byl diagnostikován u žen dvojnásobný počet novotvarů prsu oproti roku 2003. Zda se bude jednat o trvalejší jev, ukáže následující období. Trend výskytu je v ČR naopak poměrně konstantní. Výskyt nádorů děložního hrdla v Jihlavě vykazuje poměrně značné výkyvy, nicméně je patrný mírný pokles incidence. I přesto je tento výskyt o cca 25% vyšší než je průměr v ČR. Podobně i incidence nádorů těla děložního je v Jihlavě vyšší než je incidence v celé ČR, a to v průměru za dané období o 20%. Incidence zhoubného nádoru vaječníků vykazuje v Jihlavě – i přes poměrně malá čísla – v uvedených letech poměrně výrazný nárůst. V letech 2004 – 2006 byl zjištěn dvojnásobný počet těchto nádorů než v roce 2003 a vždy tato incidence byla vyšší než v ČR. Hodnoceno však je poměrně krátké časové období. Incidence nádorů prostaty má v Jihlavě mírně vzestupný trend s určitým poklesem v roce 2006. V Jihlavě je incidence nad republikovým průměrem – v průměru o 15%. Analýza výskytu nádorových onemocnění v Jihlavě vykazuje některé poměrně neobvyklé rysy, proto bude v dodatku k tomuto materiálu provedena podrobnější analýza zhoubných nádorů na okresní úrovni, neboť zde jsou statistiky zpracované podrobněji a dlouhodoběji, než tomu je v databázi obcí. S ohledem na skutečnost, že incidence zhoubných nádorů v okrese Jihlava 68

nejeví výraznější odchylky od incidence ve městě Jihlavě, lze usuzovat, že tato analýza podá i přesnější pohled na výskyt zhoubných nádorů v Jihlavě.

69

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města JIHLAVA. MUDr. Stanislav Wasserbauer Hana Pokorná

Recommend Documents